Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovary na jihu Moravy zaznamenaly v létě výrazný nárůst poptávky po nealkoholických pivech a lehkých speciálech s nižším obsahem alkoholu. Zákazníci podle sládků i zástupců oslovených pivovarů postupně mění životní styl a vyhledávají méně alkoholické nápoje. S příchodem podzimu se však trh vrací ke klasickým ležákům a silnějším vícestupňovým speciálům, řekli ČTK zástupci několika malých jihomoravských pivovarů.

Podle výrobního manažera pivovaru Mazák z Dolních Bojanovic Martina Vrby byl letos v létě zvýšený zájem o slabší osmi a jedenáctistupňová piva jak u klasických ležáků, tak u svrchně kvašených speciálů. "Celkově pozorujeme ústup od vysokostupňových piv nad 16 stupňů. Prodávají se stále, ale v menším množství, a to celoročně,“ uvedl Vrba. Dodal, že na podzim se poptávka stabilizuje zejména u piv o stupňovitosti 11 až 13.

Podobnou zkušenost uvádí i brněnský Parní pivovar Hauskrecht, který přes léto nabízel lehký speciál s obsahem alkoholu 3,5 procenta. "Jednoznačně roste poptávka po pivech s nižším obsahem alkoholu během letních měsíců," sdělila za pivovar Kristýna Krakešová. Výrazný odklon od konzumace alkoholu pozorují také ve Slavkovském pivovaru. „Lidé chtějí žít zdravě, všeobecně se odchází od špatného životního stylu,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Vlček.

Navzdory rostoucímu zájmu konzumentů zůstává pro nejmenší mikropivovary výroba kvalitního nealkoholického piva finančně i technologicky nedostupná. "Výroba nealkoholického piva je složitá a nákladná. Malé pivovary bojují s kapitálem i prostorem, takže je to pro nás zatím nedostupné,“ vysvětlil Vlček. Některé menší provozovny tak nealko vůbec nezařazují, případně reagují jen sezonně. Jednatelka pivovaru Sentický Kvasar Alena Krupičková zmínila, že v létě kvůli poptávce uvařili lehčí sedmistupňové pivo. S podzimem ale tento zájem pominul a k nealku se nepřesouvají.

Na podzim pivovary přecházejí na plnější chutě, svatováclavské či svatomartinské ležáky a speciály z čerstvého chmele. Zákazníci podle sládků na sezonní limitované edice reagují velmi dobře. "Vždycky se setkají s úspěchem. Zákazníci jsou zvědaví a mají rádi, když pivo má nějaký přesah,“ uvedl majitel minipivovaru Křikloun z Hodonína Karel Zykmund. Pivovar na podzim k oslavám vzniku Československé republiky nabízí polotmavou třináctku Masaryk APA.

Závěr roku se v jihomoravských pivovarech ponese ve znamení silnějších a vícestupňových piv. Pivovary chystají adventní speciály typu IPA, speciály s příměsí koření, medu či ovocných šťáv. Slavkovský pivovar připravuje na prosinec ležák s medem, Sentický Kvasar Vánoční dvanáctku s vídeňským sladem. Pivovar Mazák uvaří osm vánočních speciálů včetně piva typu Wild Ale ochuceného vanilkou a pomerančovou kůrou. Pivovar Hauskrecht pak vedle tradičních silných piv chystá na vánoční trh limitovanou edici jednoho z nejsilnějších piv v České republice.

Adam Huml je známý jako @medojedpije. Je ambasadorem známé prodejny lihu, především ale točí videa, která šokují svým obsahem i autenticitou.

Když ho na Instagramu uvidíte poprvé, nejspíš se zašklebíte, protočíte oči a scrollujete dál. Pak na vás ale vyskočí podruhé. Potřetí. Počtvrté. V ten moment zjistíte, že ten kluk asi ví, o čem mluví, ačkoliv působí jako alkáč, jak sám o sobě rád říká. Nic ale není nikdy černobílé, konkrétně v jeho případě spíš pestrobarevné, protože je řeč o Adamu Humlovi, který je na sítích známý jako Medojed. A nikoho „zajímavějšího“ v této branži v Česku nejspíš nenajdete.

„Jo, sorry, zrovna jsem si vzal pantofle na techno, snad vás to tady nepohoršuje,“ říká mi, když stojíme u kávovaru v kanceláři a chystám mu flat white. Káva pro něj není nezvyklá, ačkoliv je známý jako člověk, který prakticky denně konzumuje alkohol a pak o něm mimo jiné natáčí recenze na Instagramu. Od pohledu působí jako skromný pohodář, kterému prostě jen chutná, nicméně za jeho autentickými a pro oko běžného diváka bláznivými videi stojí chytrá strategie.

Ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch popisuje, jak se z barmana, který si před pohovorem četl na Wikipedii, co je pivo, stal jedním z nejvýraznějších hlasů z branže. Mluví o vyhoření v Zichovci, růstu Lihovárku, zákulisí své záměrně punkové tvorby i o tom, proč se nepovažuje za influencera. Otevřeně rozebírá také odvrácenou stranu alkoholu, jeho zdanění, český vztah k pití a ambici vrátit část trhu malým tuzemským výrobcům.

Normálně bych se zeptal, od kolika tak moc piješ, ale protože jde o úvod rozhovoru, potřebuji začít nějak diplomatičtěji. Nebo…
Pojďme na to rovnou od stolu, vůbec s tím nemám problém. S nadstandardní konzumací alkoholu jsem začal až s profesním životem, kolem třiadvaceti let. Předtím jsem vychodil gymnázium a pracoval jako kuchař u langošů. Jezdil jsem festivalové šňůry, měl ruce pořád ponořené v oleji a pak jsem asi půl roku dělal v nonstopu. Čtyřiadvacetihodinové směny jsou docela dobrý základ do života. Dají ti velký nadhled, i když je to trochu blázinec.

Když jsem se z toho dostal, odpověděl jsem na inzerát BeerGeeku na Jiřáku. Byl to multitap se třiceti pípami a hledali barmana. Na Wikipedii jsem si přečetl, co je pivo, šel na pohovor a dostal práci. Pak už to šlo rychle. Pochopil jsem, že pivo je něco, čemu pro mě bude snadné rozumět, a začal jsem to opravdu drtit.

Co tě pak přimělo začít ho tak intenzivně studovat? Byla za tím chuť, nebo něco hlubšího?
Asi kombinace chuti a poznávání toho, jak jednotlivé chutě vznikají. Pivo v sobě kromě surovin a technologií nese i vlastní historickou genezi. Různé pivní styly svou podobou ukazují, jaké ingredience byly v daném místě historicky dostupné, jaká tam byla voda a z jakých podmínek vlastně vznikly.

Udržování kontinuity chuti je podle mě poctou přírodě a surovinám, z nichž alkohol pochází. V tomhle jsem trochu ezo. Alkohol vždycky vzniká z plodin, ať už jde o obilí, ovoce nebo hrozny. Otiskuje se do něj příroda, půda, počasí, klima i čas a díky přeměně na alkohol se to všechno určitým způsobem konzervuje. Můžeš pak sáhnout po nápoji, který je svědectvím podmínek, v nichž vznikl.

Dokážeš vůbec odhadnout, kolik piv a dalších alkoholických nápojů jsi od té doby ochutnal?
Do určité míry jsem si to počítal. Myslím, že to bude přibližně 12 000 piv a se všemi ostatními druhy alkoholu dohromady asi 17 000 různých nápojů.

Sedmnáct tisíc nápojů zní spíš jako celoživotní bilance…
Je mi dvaatřicet a začal jsem ve třiadvaceti, takže je to fakt hodně pití. Kdo z mých vrstevníků by mě chtěl dohnat, bude to mít těžké. Takové množství se dá odpít snad jenom ve dvaceti.

Jak to potom šlo v BeerGeeku?
Za půl roku jsem se stal vedoucím směny a vedoucím baru. Deset měsíců po začátku kariéry v alkoholu jsem skládal zkoušky Beer Judge Certification Program, které tehdy mělo v Česku asi dvacet lidí. Je to poměrně složitý a obsáhlý americký program. Mně to prostě šlo. Byla to první věc v životě, v níž jsem byl opravdu dobrý.

V čem tato certifikace spočívá?
V pivním světě patří BJCP k nejuznávanějším kvalifikacím, i když já rozhodně nemám nejvyšší úroveň. Začíná se stupněm provisional, následují recognized a certified, který má v Česku zhruba deset lidí. Nad nimi je ještě national a ten má u nás podle mě jeden člověk.

Je to trochu stínová komunita, protože se u nás mylně zaměňuje sládkovství a pivní sommeliérství. Do porot pivních soutěží se často berou sládci, ale být sládkem samo o sobě ještě není vysoká kvalifikace. Přirovnal bych to ke kuchařině. Kuchař může pracovat ve školní jídelně i v michelinské restauraci. Záleží na přístupu a na tom, jak schopným kuchařem se stal.

Takže je to něco jako vinný sommelier?
Ale u piva hraje větší roli technologie. Ze zrní a chmele musíš tepelným zpracováním a dalšími kroky vytvořit něco, co se dá pít. Víno je sexy už od začátku. Pivo je technologicky komplexnější, protože k vytvoření nápoje vede více kroků. Vinaři si to zase komplikují pěstováním. Jejich práce je výrazně sezonní, takže se mohou věnovat celému procesu růstu plodiny, což je u pivovaru, který musí vyrábět průběžně, nereálné.

Z BeerGeeku ses přes několik pražských podniků nakonec dostal až do pivovaru Zichovec. Co tě tam přivedlo?
Po roce a půl v BeerGeeku následovalo trochu divočejší období, během kterého jsem vystřídal několik pražských pivních barů a dva roky pomáhal vést Lya Beer Café na Krymské. Právě tam jsem pochopil, že se dá kultura kolem alkoholu dělat úplně jinak.

V té době jsem také založil meme stránku o absurdním pivním stylu DDH New England Kölsch, která se v pivní komunitě poměrně výrazně prosadila. Byl to docela silný guerillový marketingový výkon, díky kterému mě oslovil Ondřej Husák ze Zichovce s otázkou: „Nechceš k nám přijít pracovat? Nevím, co tady budeš dělat, ale něco vymyslíme.“

A co jste nakonec vymysleli?
Byl jsem součástí produktového designu. A ne, nenavrhoval jsem etikety nebo tak, jak si možná myslíš. Produktovým designem myslím rozhodování o tom, z jakých ingrediencí a jakým způsobem pivo vyrobíme, jak se bude jmenovat, jak ho budeme komunikovat, komu ho prodáme a v jakém množství ho uvaříme. Hodně mě bavilo vymýšlet názvy a shánět ingredience, které nikdo jiný neměl.

Kam až tě jejich shánění zavedlo?
Chtěl jsem uvařit Ukrainian Golden Ale z ukrajinského chmele. Kamarádka z Ukrajiny, která je také beer judge, mi před válkou sehnala pět kilogramů novošlechtěné odrůdy Zagrava. Je to zvláštní chmel s jahodovým a žvýkačkovým aroma. Na oplátku jsem jí musel sehnat pět kilogramů české odrůdy Pluto, která se také sháněla těžko a má zase hezké mandarinkové tóny. Takže jsme si vyměnili bizarní chmely.

Ještě raději mám příběh rajčatového gose. Gose je slano-kyselý pivní styl a v Rusku vznikla jeho rajčatová varianta. Rajčata podle mě obsahují prekurzory glutamátu sodného a v kombinaci se solí vytvářejí umami, takže vlastně přirozeně vyrábíš umami pivo. Když se povede, je opravdu dobré.

Naše pivo se jmenovalo Like a Bloody Mary. Obsahovalo passatu, worcesterskou omáčku a Tabasco. Chtěli jsme ho vyrobit hodně a ke kvašení jsme potřebovali bio passatu. Zavolal jsem malému českému distributorovi, že potřebuji půl tuny. Sehnal ji, jenže největší balení mělo dva a půl kilogramu. V pivovaru jsme proto uspořádali šestihodinový workshop otevírání plechovek… a zničili při něm čtyři otvíráky.

První várka měla tři tisíce litrů a vyprodala se během několika hodin, nebo přinejmenším patřila k nejrychleji vyprodaným pivům v tehdejší historii pivovaru. Podruhé jsme uvařili šest tisíc litrů a objednávali tunu passaty, tedy asi čtyři sta plechovek. Distributorovi jsme tehdy říkali, ať farmáři raději neprozrazuje, že jeho rajčata lijeme do piva, aby nám je nepřestal dodávat.

Půl tuny passaty a šest hodin otevírání plechovek docela dobře ilustrují, kam až jste byli ochotní zajít…
Je to tak. Nebyl to jeden projekt, ale kontinuální brainstorming a vymýšlení stále větších blbostí. Navzájem jsme se plácali po zádech a říkali si: „Ne, tak tohle už je opravdu příliš velká blbost, to neuvaříme.“

A padlo někdy něco, co nakonec fakt neprošlo?
Mým nesplněným snem bylo dvaasedmdesátihodinové pivo, takže od zahájení vaření po nalahvování by uplynuly jen tři dny. Technologicky jsem měl vymyšlené i chlazení suchým ledem, protože jinak by se to tak rychle udělat nedalo. Kolegové mi to ale nikdy nedovolili. Asi nevěřili, že dokážu takové pivo prodat lidem.

V brněnské multifunkční hale se bude čepovat desítka od Starobrna. O jejím názvu rozhodli lidé během posledního zářijového víkendu, kdy si mohli projít prostory a zároveň nové pivo ochutnat. Ve hře byla jména jako Fest 10, Pulz a Kombo. Vítězný návrh vás možná překvapí.

Lidé rozhodli o tom, jak se bude jmenovat pivo čepované v brněnské multifunkční hale. Desítku uvařili sládci ze Starobrna, součástí pravidelné nabídky při akcích v hale bude od ledna 2027.

Alkoholický nápoj ponese jméno Aréna. Ve finálovém hlasování tento název vybralo přes 54 procent hlasujících. Dalšími finalisty byla pojmenování Fest 10, Pulz a Kombo.

O názvu nového piva mohli návštěvníci rozhodovat během víkendových prohlídek T-Mobile Areny, kdy jej mohli také ochutnat. Vítězná Aréna získala 54 procent hlasů, pro Fest 10 hlasovalo přes 26 procent lidí, Pulz podpořilo necelých 12 procent a Kombo 8 procent hlasujících.

„Od začátku jsme chtěli, aby název nevznikl někde od stolu, ale aby se na něm mohli podílet přímo budoucí návštěvníci arény. Aréna je nakonec asi nejpřímější ze všech variant. Jasně říká, pro jaké místo pivo vzniklo, snadno se pamatuje a zároveň není svázaná jen s jedním typem programu," uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.

V hale se budou potkávat sportovní fanoušci, návštěvníci koncertů i dalších akcí, i samotný název je proto univerzální. Při hledání jména to bylo jedním z hlavních kritérií. Přestože hala bude mimo jiné domovem hokejové Komety, nová desítka nepatří jen klubu a sportu.

Pivovar vybíral z desítek různých jmen
Přestože se lidé rozhodovali mezi čtyřmi finalisty, pivovar původně vybíral až z padesáti různých názvů. Jméno přitom muselo být dostatečně mezinárodní, aby s jeho užívání neměli problém ani cizinci.

Belgická pivní kultura slaví deset let od zařazení na seznam UNESCO. Unikátní je hlavně rozmanitostí druhů piva. Podle odborníků se za tu dobu zvýšila prestiž belgických pivovarů a do země za oblíbeným nápojem míří více turistů.

Téměř 400 pivovarů v Belgii vaří přes 1 500 druhů piva. K jejich výrobě se používají stejné základní ingredience, tedy voda, slad, chmel a kvasinky, ale postupy se liší.

Výsledkem jsou rozmanité pivní styly. „Uvolní se oxid uhličitý. Všechny vzniklé kouřové a karamelové tóny, se zachytí v pěně,“ popsal belgický pivovarník.

Specifické je v Belgii i čepování. „Prvních pár mililitrů nechám odtéct. Pivo, které bylo ve vrchní části pípy, není už stoprocentně čerstvé a nemá správnou teplotu. Vytvořím pěnu a tu pak pod úhlem 45° setřu. Odstraním tak velké bubliny a vytvořím hustou, pevnou vrstvu,“ uvedl Krishan Maudgal, ředitel Federace belgických pivovarů.

Většina belgických piv má oproti českým vyšší obsah alkoholu, někdy až deset procent. Lidé je proto pijí po třetinkách z tvarovaných sklenic. Ty umí zvýraznit aroma a zachovat perlivost.

Téměř každé pivo má svůj vlastní pohár. „Belgická hospoda je na první pohled útulnější, ono taky Belgičané jí neříkají hospoda, ale kafe,“ dodal novinář Filip Nerad, autor knihy Pivní království Belgie.

Speciální sklenici používají i v hospodě v Gentu. Jde o tuplák o objemu 1,2 litru. Abyste ho dostali, tak ale musíte dát do zástavy botu. „Sklenice jsou vyrobené přímo pro tento bar. Stávalo se, že je lidé kradli, proto od nich chceme boty,“ sdělil tamní číšník Michael.

Desetistupňová pivní novinka uvařená speciálně pro novou T Arenu v Brně ponese název Aréna. Konkrétní pojmenování podpořila v anketě více než polovina hlasujících, přesně 54 procent lidí. Nové pivo pojmenované Aréna výrazně předstihlo další tři varianty.

Mezi čtyři finálové varianty jména patřila vítězná Aréna, Fest 10, Pulz a Kombo. Nová desítka uvařená v pivovaru Starobrno se součástí pravidelné nabídky brněnské multifunkční haly stane od ledna příštího roku. „Aréna je nakonec asi nejpřímější ze všech variant. Jasně říká, pro jaké místo pivo vzniklo, snadno se pamatuje a zároveň není svázaná jen s jedním typem programu. V hale se budou potkávat sportovní fanoušci, návštěvníci koncertů i dalších akcí, a právě tak univerzální jsme chtěli mít i samotný název,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno, která ho vaří, Klára Konupčíková.

O názvu nového piva rozhodovali návštěvníci o posledním zářijovém víkendu, kdy měli na dni otevřených dveří multifunkční haly u výstaviště první příležitost desítku ochutnat. Vítězná Aréna získala čtyřiapadesát procent hlasů, pro Fest 10 hlasovalo přes šestadvacet procent lidí. Pulz podpořilo skoro dvanáct procent hlasujících, Kombo osm procent. „Máme radost, že návštěvníci mohli nové pivo nejen jako první ochutnat, ale také sami rozhodnout o jeho názvu,“ sdělila mluvčí T Areny Brno Edita Smělíková.

Jedním z hlavních kritérií při hledání názvu nového piva byla univerzálnost pojmenování. Přestože bude T Arena domovem hokejové Komety, nesměl být název spojený pouze s jedním klubem nebo sportem. Cesta ke čtyřem finálovým názvům, mezi kterými se návštěvníci akce rozhodovali, měla i další omezení. Jméno muselo být dostatečně mezinárodní, aby s jeho užívání neměli problém ani návštěvníci ze zahraničí, a zástupci pivovaru původně vybírali až z padesáti různých názvů.

Nová Aréna je desetistupňové pivo uvařené z moravských sladů a chmelů výhradně českého původu. Na receptuře a jejím testování spolupracovali sládci Starobrna se zástupci T Areny. Pivním partnerem nové multifunkční haly se Starobrno stalo na základě výběrového řízení. Jeho piva budou součástí gastronomické nabídky při sportovních, kulturních a dalších akcích. Speciálně vytvořená desítka Aréna se do pravidelné nabídky multifunkční haly zařadí od ledna příštího roku.

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech zpracovává první dodávky sladovnického ječmene z letošní sklizně. Pivovar začíná ve vlastní sladovně s přípravou sladu, klíčové suroviny pro výrobu piva. Aby pokryl celou produkci, potřebuje ročně 140 tisíc tun ječmene, které pořizuje od českých a moravských farmářů. Jejich úrodu přitom letos výrazně ovlivnilo horké a suché počasí, což se promítlo do nižšího obsahu škrobu v zrně. Při vaření piva tak bude třeba používat vyšší dávky sladu než obvykle. Objem ani kvalitu piva to ale neovlivní, Prazdroj totiž díky vlastní sladovně dokáže připravit slad na míru dle typu piva.

„Počasí letos ječmeni moc nepřálo. První výsledky laboratorních analýz ukazují, že obsahuje více bílkovin na úkor škrobu. Pro sladování a následnou výrobu piva to znamená, že z něj získáme o něco méně extraktu a na dosažení požadované stupňovitosti piva proto budeme potřebovat více sladu než obvykle. Nepředstavuje to ale žádné ohrožení výroby piva – sladu budeme mít dostatek,“ říká Michal Šneberger, vedoucí sladovny plzeňského pivovaru.

Každé zrno pod kontrolou
Ječmen se do sladovny naváží zhruba od konce srpna. Každá dodávka ječmene ještě před zpracováním ve sladovně prochází v Prazdroji detailní kontrolou. Z každého kamionu odebere vzorek ječmene speciální robotická ruka, která dopraví zrna rovnou do sladovnické laboratoře. Tam se sleduje nejen klíčivost zrn, ale například i vlhkost, obsah bílkovin a škrobu nebo jejich velikost. Teprve ječmen, který splní požadované parametry, může pokračovat do sladovny.
Rozdílné charakteristiky letošní úrody kromě toho mohou sladovníci částečně zohlednit přímo během výroby. „Určitými technologickými kroky můžeme vlastnosti výsledného sladu ovlivnit a dopady slabších parametrů zmírnit. Jednou z možností je například snížení teploty vody, v níž se zrno namáčí,“ vysvětluje Michal Šneberger. Za celý letošní rok přitom Prazdroj ve svých dvou sladovnách vyrobí zhruba 120 tisíc tun sladu.

Certifikovaný ječmen z domácích polí
Z letošní sklizně nakoupí Prazdroj 140 tisíc tun ječmene, z toho 96 tisíc tun pro plzeňskou sladovnu a 44 tisíc tun pro sladovnu v Nošovicích. Ječmen přitom odebírá přímo od 140 zemědělců z Česka z pěstební plochy přibližně 30 000 hektarů. Zrno z nové sklizně se začíná sladovat zpravidla v říjnu a jeho zpracování pokračuje až do další sklizně v následujícím roce. Od letoška navíc veškerý ječmen, který Prazdroj nakupuje od zemědělců napřímo, pochází z udržitelného zemědělství certifikovaného podle standardů Sustainable Agriculture Initiative Platform (SAI, https://saiplatform.org/).

Přípravu letošního sladu je možné sledovat živě
Slad je základní stavební kámen chuti piva, který mu dodává barvu, říz, plnost i pěnivost. „Z ječmene se vyrábí tak, že se nejprve namočí v obřích nádobách zvaných náduvníky. Poté se nechá klíčit, například v tzv. saladinových skříních. To nelze uspěchat a trvá to zhruba 5 dní. Následně, když je ječmen naklíčený, se celý proces zastaví a zelený slad se usuší na hvozdu. To trvá zhruba 17 hodin. Teplota hvozdění přitom určuje barvu sladu. A pak je ještě potřeba nechat hotový slad odpočinout,“ dodává Michal Šneberger. Teprve potom se slad dopraví na varnu, kde ho sládci ve šrotovníku rozšrotují a použijí na vaření piva.
Celý proces výroby letošního sladu a následné vaření plzeňského piva mohou lidé poprvé v historii sledovat v přímém přenosu. Na webu www.jaksevaripivo.cz už od jara běží slow TV, která mapuje celý proces výroby piva od zrníčka ječmene po hotové pivo. Pivní fanoušci tak můžou v dalších týdnech v reálném čase pozorovat třeba navážení ječmene do sila, máčení ječmene nebo jeho klíčení na saladinových skříních. V průběhu října se pak kamery přesunou na varnu plzeňského pivovaru.

Když se řekne chmel, většina Čechů si představí pivo. Jenže tahle nenápadná popínavka má ještě jednu tajnou disciplínu. Její mladé výhonky mohou být luxusní pochoutkou a na některých trzích stojí pořádný balík.

Vypadá to trochu nespravedlivě. Člověk kolem chmele projde a vidí obyčejnou zelenou rostlinu, zatímco někde jinde se na její mladé výhonky čeká jako na gastronomickou událost roku. A rozhodně nejde o chmelové šištice, které známe z pivovaru.

Chmel má tajný jarní poklad
Na jaře vyrážejí z podzemní části chmele mladé výhonky. Právě ty jsou v kuchyni zajímavé. Říká se jim také chmelový chřest a jejich sezona trvá jen krátce, takže kdo zaváhá, tomu zůstane maximálně pivo.

Největší zájem bývá o velmi mladé a jemné výhonky. Při pěstování chmele jich přitom vyraší mnohem víc, než rostlina skutečně potřebuje.

Některé se odstraňují, a právě tady vznikl docela chytrý nápad. Co by jinak skončilo jako nepotřebný rostlinný materiál, může skončit na talíři.

Proč může stát majlant
Číslo, které kolem chmelových výhonků pravidelně koluje, zní skoro jako aprílový žert. U nejkvalitnějších bílých výhonků se totiž uvádí cena až kolem tisíce eur za kilogram. To už není zelenina, to je pomalu investiční portfolio s máslem.

Jenže pozor. Neznamená to, že každý chmelový výhonek někde v Česku má cenu jako menší ojeté auto. Tak vysoké částky se vztahují ke specifickým trhům a především k mimořádně kvalitním bílým výhonkům. Ty vyrůstají bez světla pod povrchem a jejich sklizeň je pracná a ruční.

Češi je jedli už dávno
Možná překvapí, že chmelový chřest není žádná novinka z kuchyně moderního bistra. Mladé výhonky znali i naši předkové. V českém prostředí se jim říkalo například pazouchy nebo pazoušky a připravovaly se podobně jako chřest.

Dochucovaly se solí, pepřem, octem, cukrem a olejem, přidávaly do salátů nebo podávaly k masu. S chmelovým salátem je dokonce spojována návštěva Johanna Wolfganga Goetha v Žatci. Takže jestli jste si mysleli, že Goethe řešil jen básně, romantiku a životní krize, máme pro vás i lehce zeleninový detail.

Najdete ho i mimo chmelnice
Chmel otáčivý nemusí růst jen v pečlivě uspořádaných řádcích chmelnic. Ve volné přírodě se objevuje například v křovinách, u vodních toků a na vlhčích místech. Jeho lodyhy se ovíjejí kolem okolních rostlin a dokážou vytvořit pěkně zamotanou zelenou džungli.

Právě na jaře stojí za pozornost mladé výhonky. Jsou měkké a křehké, zatímco starší části postupně tvrdnou. Chuť připomíná chřest, ale chmel si k tomu přidává vlastní lehce nahořklý charakter. Prostě chřest, který se rozhodl nebýt úplně jako všichni ostatní.

V kuchyni stačí pár minut
S přípravou si nemusíte dělat doktorát z gastronomie. Mladé výhonky lze krátce povařit v osolené vodě, blanšírovat nebo několik minut opéct na másle. Hodí se k vajíčkům, do salátů, polévek i jako příloha.

Největší problém je spíš jejich čerstvost. Výhonky rychle vadnou a ztrácejí svou jemnou strukturu. I proto je zřejmě v běžném supermarketu jen tak nepotkáte mezi mrkví, petrželí a okurkami. Chmelový chřest je zkrátka sezonní hvězda, která se na pódiu dlouho nezdrží.

Z obyčejné rostliny delikatesa
A teď jedna důležitá brzda pro všechny budoucí lovce pokladů. Když někde zahlédnete chmel, neznamená to, že jste právě objevili zeleninový jackpot.

Při sběru ve volné přírodě je potřeba rostlinu bezpečně poznat a vyhnout se místům, kde mohla být vystavena silničnímu provozu nebo chemickému ošetření.

Chmelový chřest ale krásně ukazuje, jak relativní může být pojem obyčejná rostlina. Pro jednoho zelené křoví, pro druhého jarní delikatesa.

Pokud vás zajímá, jak si podobnou jarní pochoutku připravit a co od ní čekat, přečtěte si více o chřestu a jeho přípravě. A pro typického Čecha? Nejspíš pořád hlavně důvod říct si, že k tomu by se hodilo jedno dobře vychlazené pivo.

Plzeň se začátkem října opět stane dějištěm jedné z největších oslav piva v regionu. Pilsner Fest se letos po roční pauze vrací přímo do areálu Plzeňského Prazdroje, kde nabídne hudbu, jídlo, nefiltrovaný Pilsner Urquell i řadu doprovodných aktivit. Letošní ročník navíc přinese zásadní změnu, festival poprvé v historii potrvá celý týden.

Oslavy začnou v pondělí
Pilsner Fest se uskuteční od pondělí 5. do soboty 10. října 2026 v areálu Plzeňského Prazdroje. Důvodem oslav je 184. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell, která spatřila světlo světa právě 5. října 1842.

Festival se letos vrací do pivovaru, kam se po loňském ročníku konaném v centru města znovu přesouvá hlavní část programu. Centrem dění bude velkokapacitní stan na nádvoří pivovaru, další program se uskuteční také v Hospodě Na Spilce a na nádvoří u Formanky.

Slavnostní přípitek připomene rok 1842
Oficiální zahájení festivalu je naplánováno na pondělní večer. V 18:42 proběhne tradiční narážení dubového sudu s nefiltrovaným pivem a společný přípitek, který symbolicky odkazuje právě na rok 1842, kdy byla uvařena první várka plzeňského ležáku.

Návštěvníci se přitom mohou těšit na nefiltrovaný Pilsner Urquell po celou dobu festivalu. Součástí programu budou také speciální prohlídky pivovaru, škola čepování, soutěže, pub kvízy, stand-up vystoupení nebo řeznická show Butcher Wars.

Na své si přijdou i milovníci hudby
Hudební program bude rozložený do všech festivalových dnů. V pondělí vystoupí Circus Problem a Wanastowi Vjecy Revival, úterní večer nabídne Benjaming’s Clan a kapelu IMODIUM.

Ve středu se představí Brass Avenue a Kabát Revival West, ve čtvrtek pak Cheers! a Lucie Revival. Pátek bude patřit skupinám Zooblasters, Doctor P.P. a Morčata na útěku. Festival vyvrcholí v sobotu, kdy zahrají Terne Čhave, David Kraus & Gipsy Brothers a Visací zámek.

Festival začne odpoledne, o víkendu už dopoledne
Festivalový areál se během pracovního týdne otevře každý den v 15 hodin, v pátek a sobotu už v 11 hodin. Zatímco ve všední dny je program naplánovaný do 22 hodin, v pátek a sobotu budou oslavy pokračovat až do půlnoci.

Organizátoři letos celý festival postavili na konceptu „U jednoho stolu“, který má propojit pivo, gastronomii, hudbu a další zážitky napříč areálem pivovaru.

Vstup je zdarma, kapacita hlavního stanu je ale omezená
Vstup na Pilsner Fest je stejně jako v předchozích letech zdarma. Návštěvníci ale musí počítat s omezenou kapacitou hlavního stanu, kde se bude odehrávat hlavní hudební program. K dispozici jsou proto také VIP Pilsner Fest Passy, které garantují vstup do hlavního stanu a zahrnují mimo jiné celodenní konzumaci vybraných nápojů, porci guláše a festivalovou sklenici.

VIP vstupenka stojí ve všední dny 450 korun, v pátek a sobotu 750 korun. Samotný vstup do festivalového areálu však zůstává bezplatný i bez VIP vstupenky.

Do pivovaru se vydají tisíce návštěvníků
Letošní Pilsner Fest tak nabídne výrazně delší program než klasické víkendové ročníky. Od pondělí do soboty se v areálu Plzeňského Prazdroje postupně vystřídají koncerty, gastronomický program, soutěže, prohlídky pivovaru i další aktivity.

Návštěvníci si navíc budou moci připomenout místo, kde historie plzeňského ležáku před 184 lety začala. Pilsner Fest 2026 se uskuteční přímo v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj od 5. do 10. října.

Letošní sklizeň chmele byla jedna z historicky nejhorších. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Můžou za to vedra, sucho i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmele bude v pivovarech méně, řekl v Epicentru předseda představenstva Svazu pěstitelů Jiří Smetana. Řekl, jestli si kvůli letošní (ne)úrodě za zlatavý mok připlatíme.

Jestli pivo zdraží, nebo ne, je spíš podle Smetany otázka na pivovary. Co řeší pěstitelé je to, že chmele bude kvůli letošní situaci méně. Letošní sklizeň označil za tragickou.

„Chmel se prodává na principu předkontraktu. To znamená, že dominantní část pivovarů chmel z letošní sklizně 2026 už si zakontrahovala někdy před 3 nebo 5 lety,“ vysvětlil Jiří Smetana.

„Cena je pevná a chmel by neměl být důvodem, aby pivo v nějaké větší míře zdražilo,“ dodal s tím, že ale nemůže popřít strategie jednotlivých pivovarů, které by se k vyšším cenovkám nakonec uchýlily z jiných důvodů.

Co se teď bude podle předsedy představenstva Svazu pěstitelů chmele řešit směrem k pivovarům, je dodávané množství. A jak to bude se ztrátami pěstitelů? Kromě počasí situaci nepřispělo podle Smetany ani zvyšování cen paliv kvůli dění v Hormuzském průlivu.

„Ztráty budou určitě velké, protože se zkřížilo několik faktorů. Nejenom teda špatná sklizeň, ale k tomu i vyšší vstupy na jaře, “ popsal. „To znamená hlavně náklady na pohonné hmoty z důvodu krize v Hormuzském průlivu, na hnojiva, na pracovní sílu,“ dodal Smetana.

Až půlmiliardová ztráta
„Náš předběžný propočet je, že se zhruba utrží za chmel okolo 2 miliard ročně, takže ta čtvrtina nám dává něco mezi 450 miliony a půl miliardou propadu peněz, které letos chmelaři nedostanou,“ popsal v Epicentru. Letos se navíc urodilo méně plodin s alfa hořkou látkou.

„Problém je ten, že abyste dosahovali stejné konstantní hořkosti piva, což pivovary musí, tak tam toho chmele s nižší alfa hořkou lávkou musíte prostě nasypat víc. A to způsobuje ten propad,“ vysvětlil Jiří Smetana.

Že byla letošní úroda jedna z historicky nejhorších, český pivař podle něj nepozná. „Chmel je pořád chmel, navíc pivovary kombinují různé sklizně,“ dodal v Epicentru předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele Jiří Smetana.

Stavebně-historický průzkum chátrajícího pivovaru v Kyjově ukázal, že nejhodnotnější je přední část stavby. Zřejmě ale až nové zastupitelstvo po říjnových komunálních volbách rozhodne, které části památky zůstanou zachovány. Informoval o tom místostarosta Kyjova Daniel Čmelík.

Pivovar ze 16. století chtělo původně město zbourat, loni zastupitelé však souhlasili s jeho zachováním.

Výroba piva skončila v areálu v roce 1966. Od té doby objekt chátrá. Město se delší dobu zabývalo tím, jak naložit s lokalitou zahrnující také bývalou mlékárnu. V budoucnu by měla nabídnout možnost bydlení s občanskou vybaveností a službami či kvalitní veřejné prostranství s dostatkem zeleně. Bývalá mlékárna šla k zemi v roce 2022, na odstranění pivovaru získalo město platné povolení.

Výsledky průzkumu obdržela radnice v červnu. „Nejdůležitější závěr je, že přední část objektu je nejstarší a historicky nejhodnotnější. Zatím jsme nedělali závěry na zářijovém zastupitelstvu, o budoucnosti rozhodne nové zastupitelstvo. Každopádně názory na to se různí. Dokážu si představit kombinaci komerce a bytů, nebo objekt s kavárnou,“ řekl místostarosta Čmelík.

Vedení Kyjova se dříve opíralo o posudek statika, který říkal, že budova je ve velmi špatném stavu a za zachování stojí jen obvodové zdi a sklepy. Když se ale začalo mluvit o demolici pivovaru, začaly se objevovat i další podklady včetně vyjádření památkářů. Ti měli za to, že objekt lze zachránit.