Novinky a zajímavosti ze světa piva

Velikonoční speciály nabídnou s blížícími se svátky také pivovary na jižní Moravě. Výjimkou není ani Slavkovský pivovar na Vyškovsku.
„Pro letošní Velikonoce jsme připravili Slavkovský velikonoční speciál s výrazným aroma po karamelu, chlebu a medu a plným sladovým tělem. Pivu jsme vnukli mahagonovou a naprosto přirozenou barvu, kterou zapříčinila kombinace tří sladů, kde prim kromě světlého českého sladu hraje slad mnichovský. Lákavá barva, okázalé aroma, chlebnaté tělo, a především pitelnost tohoto piva je dokonalým průvodcem po čas těchto svátků,“ přiblížil obchodní ředitel Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček.

Je to silné polotmavé pivo. „Náš speciál bude skvěle fungovat jak s pečeným masem, různými nádivkami, tak s tradičními velikonočními jidáši či beránkem. Slavkovský velikonoční speciál medailově bodoval opakovaně ve své kategorii na velice prestižní degustační soutěži Jarní cena českých sládků a to v letech 2024 a 2025,“ shrnul Vlček.

Například brněnský pivovar Starobrno připravuje již tradičně velikonoční zelené pivo, které si letos lidé vychutnají na tamním Mendlově náměstí a v dalších podnicích. Pracovníci tam přípravu odstartovali už letos v lednu, jak ukazuje video níže.

Taktéž brněnský Pivovar Moravia pak má v nabídce zelenou velikonoční jedenáctku s přírodním bylinným extraktem z kopřiv. V chuti se mají proto objevovat lehké kopřivové tóny.

Nepovažoval ten nápad za reálný, a tak ho brzy pustil z hlavy. Jenomže produkce z televizního pořadu Sama doma Jiřímu Červenkovi ze Statku Slížany zavolala podruhé a tentokrát už měla jasný termín natáčení.

„Oslovili nás, jestli bychom byli ochotní v pořadu vařit. Když jsme souhlasili, řekli, že se znovu ozvou. A já si pomyslel, že už o nich neuslyšíme,“ směje se zakladatel statku Slížany Jiří Červenka. „Ale vážně zavolali,“ dodává.

S kolegou Martinem Lajdou byli součástí vysílání už dvakrát a spolupráce nekončí. Jak jim jde vaření, i když nejsou kamery nablízku, teď mohou ověřit i sami návštěvníci Statku Slížany. Tamní kuchyně právě otevírá po zimní pauze a chystá se na Velikonoční hody na statku.

Od čtvrtku 2. do neděle 5. dubna tady nabídnou pečené jehněčí kolínko na špenátu s medvědím česnekem, farmářské kuřátko s jarní nádivkou nebo vepřovou roládu s nádivkou z uzeného masa. A chybět nebude ani zelené pivo z Měšťanského pivovaru v Poličce.

Pivovar Radegast pokračuje v dlouhodobém úsilí o šetrné využívání vody. Patří mezi pivovary s nejnižší průměrnou spotřebou vody na světě a v roce 2025 dosáhl dalšího rekordního milníku. Loni nošovický pivovar spotřeboval na jeden půllitr piva pouze 1,14 litru vody. Od roku 2008, kdy se začal na šetření vodou systematicky zaměřovat, snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o téměř 45 %.

Pivovar Radegast patří mezi nejefektivnější pivovarské provozy v úspoře vody a neustále investuje do moderních technologií a inovací, které umožňují minimalizovat spotřebu vody v areálu. „Šetrné využívání a snižování spotřeby vody je pro nás dlouhodobým cílem a pevnou součástí zodpovědného přístupu k vaření piva. Do plnění cílů se zapojují všichni zaměstnanci od operátora na lince až po vedení pivovaru. Historické minimum ve spotřebě vody, 2,28 hl vody na jeden hektolitr piva za rok 2025, je tak skvělou vizitkou celého pivovarského týmu v Nošovicích,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Takových výsledků Pivovar Radegast dosáhl díky principu 3R – Reduce, Reuse, Recycle a jasně definované strategii s tvrdými cíli. Radegast postupně implementoval řadu technických a organizačních opatření jako nová technologie pro recyklaci chladící vody na strojovně chlazení, vzduchové kompresory nové generace s rekuperací tepla, optimalizaci sanitačních procesů nebo nový postup pro vymývání pivních sudů. „V roce 2020 jsme spustili novou plechovkovou linku, která po doladění provozu dosáhla nejnižší měrné spotřeby vody ze všech linek Radegastu,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Pivovar Radegast provozuje také čistírnu odpadních vod (ČOV), která od roku 1995 snížila znečištění odpadních vod o 91 %. Jako první ve střední a východní Evropě zavedl anaerobní UASB systém na předčištění odpadní vody. V roce 2025 pivovar předčistil 456 413 m³ odpadní vody a vyprodukoval 713 743 m³ bioplynu, který se využívá k výrobě tepla a snižuje emise CO2.

V roce 2002–2003 byl v nošovickém pivovaru vybudován systém biologického dočištění dešťových vod – tzv. nošovické rybníčky. Ty čistí vodu přirozenou cestou a současně zvyšují biologickou rozmanitost nivy řeky Morávky. Za dobu svého provozu vyčistily rybníčky přes 1 mil. m³ vody, což každoročně v průměru odpovídá více než 22 velkým 50metrovým bazénům. V roce 2025 prošlo přírodním systémem 12 446 m³ vody.

Radegast pomáhá šetřit vodu také v Radegastovnách, podporuje péči o krajinu, buduje tůně a další vodní útvary, které pomáhají zadržovat vodu tam, kde je jí nejvíce potřeba. Jako první pivní značka v Česku si nechal Radegast změřit svou kompletní vodní stopu. Navíc se zavázal, že do roku 2030 vrátí krajině více vody, než si z ní vezme na výrobu piva. „Chceme, aby naše zapojení přesahovalo hranice pivovaru. Proto po celé republice vytváříme soustavy tůní, rozdáváme sudy na dešťovou vodu a hledáme další způsoby, jak šetřit vodou při pěstování surovin nezbytných pro výrobu našeho piva,“ říká Josef Jalůvka, Senior Brand Manager, Radegast.

Dopad jednotlivých opatření na splnění závazku bude vyhodnocovat a garantovat Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Bohatá pěna, příjemná hořkost, správný říz a zelená barva. Zelené pivo jedině na Zelený čtvrtek. Tradice a zvláštnost, které propadli milovníci milovníci piva nejen na Znojemsku je opět tady. Pivovary nabídnou tento netradiční nápoj také letos. K ochutnání bude ve Znojmě, ale i na dalších místech regionu.

Restaurace Victoria ve Znojmě
Zelené pivo na Zelený čtvrtek si mohou lidé ve Znojmě vychutnat například v Restauraci Victoria, která sousedí se znojemským pivovarem U šneka. Právě jeho pivo v jeho netradiční barvě bude v nabídce právě v období Velikonoc. Na zelený čtvrtek se bude navíc podávat grilovaná vepřová kýta.

Zelený Jidáš v pivovaru Old Cock
Zelené pivo si mohou lidé vychutnat nejen na Zelený čtvrtek, ale po celé Velikonoce – v pivovaru Old Cock na Valech anebo v jeho druhém podniku v historickém centru města. Čepárna sídlí ve Velké Mikulášské.

Zelený Dráteník ve znojemském Corsu
Na zelené pivo si mohou zajít zájemci do Corsa ve Znojmě. Na čepu mají jarní speciál Dráteník 11 už od 28. března.

Zelený čtvrtek ve Zmolském pivovaru
Zelené pivo i zelenou limonádu si mohou dát na Zelený čtvrtek zákazníci ve Zmolském pivovaru ve Višňovém. Připravená bude i zelená zmrzlina nebo zelené překvapení. K jídlu budou výpečky se špenátem nebo uzené maso na prkénku.

Orlovna Rakšice má pivo i disko
Zelené pivo budou mít také v rakšické Orlovně. Na Zelený čtvrtek si dají lidé od tří hodin odpoledne pečená kolena, tatarák, smažák v bulce a další speciality. Od osmi hodin následuje Oldies Party s DJ Vaškem Ostrovským. Vstup je zdarma.

Hospůdka Pohoda ve Stošíkovicích
Po zimní pauze znovu otevírá Hospůdka Pohoda ve Stošíkovicích. Na Zelený čtvrtek nabídne zelené pivo Starobrno 13.

Osvěžovna Bohutice otevírá od dubna
Od dubna otevírá Osvěžovna v Bohuticích, v nabídce bude zelené pivo. Pořadatelé na sociálních sítích zároveň sdělili, že mají spoustu nápadů na oživení kulturního dění v obci.

Hospůdka v Boskovštejně zve na speciál
Velikonoce začínají v Boskovštejně už ve čtvrtek 2. dubna. V tamní hospůdce natočí návštěvníkům zelené pivo. Množství je podle provozovatelů omezené, hosté mají dorazit včas.

Blížící se Velikonoce jsou už léta tradičně i příležitostí, kdy se sládci celé řady tuzemských pivovarů předhánějí v tom, kdo vymyslí zajímavější sváteční speciál. Mnoho jich sází na zelenou barvu, někteří přidávají nejrůznější bylinky nebo ovoce, jiní se zase zaměřují na co nejvtipnější název nebo nejveselejší etiketu. Ochutnat některé z výsledků jejich práce je teď možné také na Plzeňsku.

Stejně jako každý rok navařil plzeňský Purkmistr Velikonoční zelený ležák na oslavu svátku jara. Nápoj má sladově plné tělo, které doplňuje chuť a vůně tří bylin.

Pivovar Plasy rovněž vsadil na stejnou barvu. Světlé výčepní pivo Zelenáč má příchuť kopřiv. K dostání je nejen v sídelním městě výrobce, ale také třeba v Pivovarské krčmě v Plzni.

Jarní pivo je rovněž součástí projektu Speciály z Prazdroje. Je jím Luční, klasický světlý ležák obohacený kontryhelem a kopřivou, které jeho chuť lehce okoření a doplní nasládlým dozvukem. Bylinky dokážou chuť piva tiše pozvednout a nepřebít jeho chmelový základ.

Bizon z Čižic si na svátky připravil pivo Koledník 14, což je polotmavý märzen s plnějším sladovým tělem, karamelovými, lehce praženými tóny a jemnou hořkostí.

Dvě piva nachystal pivovar U Lenocha z Plzně Újezdu. Ochutnat je od něj možné zelené pivo i Sváteční ležák. Na poměrně netradiční chutě spoléhá Barn z Druztové. Na tyto svátky navařil zelenou dvanáctku Green Easter, zelený kyseláč s příchutí ananasu, limetky a banánu. Exotické ovoce obsahuje také další kyseláč, kterým je Ovocný salát od Plzeňského Bandity.

„Zelených piv budeme mít letos 13 z 11 pivovarů. Půjde o piva typu ale, IPL, kyseláče a ležáky," řekl provozovatel Klubu malých pivovarů Petr Strnad.
Piva od těchto tří výrobců patří k těm, která se od soboty postupně objevují na čepu v Klubu malých pivovarů v Plzni.

Několik druhů zelených piv bude mít na čepu i další plzeňský podnik, který piva na pípách pravidelně střídá, KEGzistence.

Zelené pivo je k dostání na trzích i v pivotékách
Zelené pivo si mohou dát i návštěvníci velikonočních trzích na náměstí Republiky v Plzni. V nabídce je tady totiž Jarní od pivovaru Primátor.

Pivotéka u Pivovarského muzea v Plzni pak potěší milovníky lahvových piv s pestrými etiketami. Těmi se mohou pyšnit Velikonoční india pale ale Mazák, Velikonoční dvanáctka Čestmír i Vykoledováno od pivovaru Sibeeria. Pivovar Madcat zas v plechovce dodal zelenou jedenáctku s názvem Kraslice.

S příchodem jara se na trh opět dostává speciální jarní Zelený Chodovar. Kromě pivovarských hospod v Chodové Plané je možné jej ochutnat také třeba ve značkové prodejně v Plzni.

Další zelené pivo pak pochází z domažlického pivovaru. „Naše dvanáctka ochucená přírodní kopřivovou bází (čaje, šťávy) vyrobené z mladých kopřiv. Absolutní trhák Velikonoc! Kopřivové aroma skvěle doplňuje jemné chmelové aroma Žateckého poloraného červeňáku svým pepřovým nádechem. Pivu dominuje jeho bylinný charakter zakončení příjemnou peprností," stojí v anotaci na webu pivovaru.

Pomoct snížit vysokou spotřebu alkoholu v Česku by mohla systémová regulace zahrnující například automatickou valorizaci spotřební daně z alkoholu podle inflace či omezení fyzické dostupnosti alkoholu. Ve své analýze to uvedli odborníci z think tanku Racionální politiky závislostí. Opatření vhodná pro Českou republiku formulovali autoři v čele s expertkou na problematiku závislostí Janou Michailidu na základě již existujících studií, jež se opatřeními na snížení konzumace alkoholu zabývaly.

Česko patří podle zprávy o alkoholu za rok 2024 vydávané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti dlouhodobě mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu na světě. Ročně Češi vypijí 160 litrů alkoholických nápojů na osobu. Podle zprávy je alkohol ročně přiřaditelný k šesti až sedmi tisícům úmrtí, což představuje přibližně šest procent všech úmrtí v ČR.

Podle autorů analýzy tak nestačí apel na osobní odpovědnost, ale je zapotřebí systémová regulace, která napomůže snížit zdravotní, sociální i ekonomické dopady vysoké konzumace alkoholu. S cílem spotřebu alkoholu v Česku snížit navrhují například omezit fyzickou dostupnost alkoholu, zejména noční prodej a prodej na benzinových čerpacích stanicích. "Souhrny výzkumů ukazují, že regulace času a míst prodeje má měřitelný dopad zejména na akutní následky konzumace, jako jsou intoxikace, úrazy či násilí, především u mladých lidí," stojí v dokumentu.

Dalším opatřením, které autoři považují za vhodné zavést v Česku, je i omezení reklamy na alkohol, která podle již existujících výzkumů může zvýšit pravděpodobnost konzumace alkoholu u mladých lidí. Za vhodná opatření považují například i povinné a viditelné zdravotní varování na obalech alkoholických nápojů, vyčlenění části výnosů ze zdanění alkoholu na prevenci či léčbu nebo posílení kontroly prodeje alkoholu mladistvým.

Think tank Racionální politiky závislostí založil v roce 2017 bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Platforma se zaměřuje na vědecky podloženou politiku nezávislostí, vytváření odborných analýz či účast na formování veřejných politik.

Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Na stránkách jaksevaripivo.cz spustil přímý přenos, který sleduje zhruba 280 dní dlouhou cestu piva vteřinu po vteřině. Osvětový projekt, do nějž jsou zapojeni zemědělci i pivovarníci, ukáže aktivity farmářů, jednotlivé fáze růstu klíčových plodin i celý proces vaření piva v pivovaru.

„Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrti roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Přímý přenos startuje na jaře na polích
Prazdroj se spojil se dvěma partnery, zemědělskou skupinou JTZE a farmou Loužek Obora. Na poli s ječmenem nedaleko Hradce Králové a na chmelnici na Žatecku instaloval kamery, které budou od března až do září nepřetržitě sledovat nejen, jak plodiny rostou, ale také všechny kroky vedoucí k úspěšné sklizni. Kamery tak v přímém přenosu představí všechny klíčové práce, například drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny nebo sklizeň, která u ječmene probíhá zpravidla v červenci a na chmelnicích od druhé poloviny srpna do září.

„Česko je třetím největším producentem chmele na světě. V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopní zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí, udržet chmel zdravý a taky dostatek kvalitních sezónních pracovníků. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit,“ popisuje Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Chmel aktuálně v Česku roste na ploše necelých 5 000 hektarů ve třech hlavních chmelařských oblastech na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni se na domácích chmelnicích sklidilo 6 909 tun chmele, což představuje v dlouhodobém srovnání mírně nadprůměrný výsledek. Zásadní chmelovou odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který z hlediska objemů následují odrůdy Sládek a Premiant.

Přímý přenos z pole také ukáže, jak plodiny rostou a jaký vliv mají na jejich kondici srážky, teplota či sluneční svit. Déšť zásadní způsobem ovlivňuje i období, kdy se seje sladovnický ječmen, který je nositelem chutě, plnosti, sladové vůně, ale i barvy piva. „Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Zásadní je ječmen takzvaně ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března,“ říká Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE a dodává: „S Prazdrojem v posledních letech spolupracujeme na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Mimo jiné to znamená, že půda je co nejdelší dobu pokrytá rostlinnou biomasou a minimalizuje se zpracování půdy. Cílem je zajistit stabilní prostředí pro půdní život, zabránit půdní erozi a mít k dispozici více půdní vláhy v sušších obdobích.“

Sladovnický ječmen se v současné době v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, což představuje přes 7 % tuzemské orné půdy. Roční sklizeň dosahuje zhruba 1 milionu tun. Prazdroj ječmen odebírá od 140 zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí řádově 150 000 tun. Pro slad nejčastěji využívá odrůdy ječmene Bojos, LG Štamgast, Francin, Laudis 550, Manta a LG Slovan.

Vysílání pokračuje na podzim z pivovaru
Na podzim se celý příběh vzniku piva přesune do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, kde se z vypěstovaného ječmene připraví slad. Prazdroj má jako jeden z mála pivovarů v Česku vlastní sladovny a jako vůbec jediný dokáže sladem pokrýt celou svoji produkci piva. Následně bude přímý přenos pokračovat ve varně, kde nejprve ze sladu a vody vzniká sladina, poté po přidání chmele mladina. „Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ dodává Václav Berka.

280 dní pivovarnictví
Projekt se v rámci webové stránky jaksevaripivo.cz nesoustředí jen na přímý přenos trvající zhruba tři čtvrtě roku, ale nabídne i celou řadu informací a souvislostí vztahujících se k pěstování chmele a ječmene i k výrobě piva a oboru pivovarnictví. „Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo. Kromě toho uvidí rozhovory s odborníky nebo se můžou zapojit do soutěže o prohlídky pivovaru a další ceny. Věříme, že tím představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici,“ dodává Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno na 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii. Úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Pivovarnictví každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří to české, moravské a slezské, pouze 4 % piva se dováží.

Symbolicky letos, kdy si Svitavy připomínají 770 let existence, se ve zdejším pivovaru Na Kopečku začalo opět vařit pivo Svitavák. Lidé na něj byli zvědaví, během víkendu více než polovinu premiérové várky vykoupili. Sládci jsou rádi, ale nadšení krotí, zájem přičítají efektu novinky na trhu.

„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se takhle prodávalo i nadále. Uvidíme za dva měsíce, až se prodej ustálí, jak se mezi pivaře zařadilo,“ řekl hlavní sládek místního malého pivovaru Na Kopečku Jiří Karlík.

On i jeho dva kolegové ve Svitavách ve starém pivovaru dříve pracovali. Ten svůj provoz ukončil v roce 2002 a značku Svitavák následně převzal havlíčkobrodský pivovar. Značka ale dožívala a později ji v Havlíčkově Brodě přestali používat. Proto se trojice sládků ze Svitav dohodla, že Svitaváka vrátí do rodného města.

Jedenáctistupňový klasický ležák s mírně vyšší hořkostí začali vařit nyní, kdy už jejich pivovar funguje 15 let. Svitaváka vaří z českých surovin, ovšem podle moderních technologických postupů.

„Používáme český klasický sladový ječmen a český žatecký chmel, máme oblíbený chmel Rubín se specifickým kořenitým podtónem,“ přiblížil Karlík.

První stáčka byla pryč za víkend
Svitavák se původně vařil jako deseti, jedenácti i dvanáctistupňové pivo. Sládci se rozhodli obnovit prostřední variantu. V nabídce dosud jedenáctku neměli.

„První stáčku vyprodali celou, další várku na ni budeme čekat. Je to překvapivé a jsme za to rádi. Obecně spotřeba piva stagnuje a klesá. Dnešní mladá generace ho pije podstatně méně,“ poznamenal Karlík.

Sládci uvaří 10 hektolitrů piva v jedné várce, připravují vždy 20 hektolitrů na jednu výrobní šarži. Po uvaření trvá hlavní kvašení 12–14 dní, pak mladé pivo leží a přečerpá se do vertikálních tanků na 3 týdny až měsíc.

Kupovali turisté i gymnazisté na srazu
Pivo šlo na odbyt i díky akci Otvírání turistické sezony. Stříbrné plechovky i PET lahve hojně nakupovali také absolventi zdejšího gymnázia, které slavilo 80 let.

„Mnozí lidé, kteří přijeli na sraz, ho hned nakupovali jako symbol, že si odvezli z domoviny věc, která je s městem pevně spojená. To je myšlenka, s níž jsme pivo podpořili, tedy že Svitaváci budou hrdí na město a na to, co z něj přichází. Doufám, že se Svitavák uchytí a zůstane ve stálé nabídce pivovaru Na Kopečku,“ řekl starosta Svitav David Šimek (Nezávislý).

Plzeňský Prazdroj poslal tradiční velikonoční dar Svatému otci. Celkem 2026 lahvím plzeňského ležáku dnes přímo v pivovaru požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a pivovarníci je následně vypravili na 1300 km dlouhou cestu do Vatikánu. Velikonoční várka piva pro papeže putuje z Plzně do Vatikánu už po patnácté.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni již více než 183 let a už koncem 19. století byl Svatý stolec odběratelem našeho ležáku. Jsme moc rádi, že se nám před 15 lety podařilo na tuto dávnou tradici piva pro Vatikán navázat a že můžeme papeži u příležitosti velikonočních svátků představit kousek českého pivovarnického umění,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Posílání plzeňského ležáku papeži má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. První dodávky piva papeži zmiňuje např. článek v pivovarnickém časopise Kvas v roce 1890 a potvrzují to také články v Nových plzeňských novinách a Pivovarských listech. Prazdroj tuto tradici v novodobé historii obnovil a posílá ležák papežovi pravidelně opět od roku 2011.

„Současný Svatý otec se shodou okolností také jmenuje Lev, tedy Lev XIV. Navíc se o něm ví, že má rád české pivo. Proto věříme, že ho náš dar potěší a že si na našem ležáku pochutná,“ říká ředitel plzeňského pivovaru Václav Šimek. Právě on spolu s Václavem Berkou a mluvčím Prazdroje Zdeňkem Kovářem dar papeži osobně předají na generální audienci ve Vatikánu koncem dubna.

Velikonoční várce plzeňského piva na nádvoří pivovaru, stejně jako v minulých letech, slavnostně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. Celkem 2026 lahví, symbolicky podle aktuálního roku, pak společně se zástupci pivovaru zapečetil v připravené dodávce a vypravil na cestu do Vatikánu.

„K várce našeho piva papeži vždy připojujeme ještě další pozornost, která představuje tradici a zručnost českých řemeslníků. V letošním roce posíláme originální, ručně vyráběné půllitry z českého skla od sklářské firmy Rückl s vygravírovaným nápisem Pilsner Urquell a Jubilejní bránou plzeňského pivovaru. Papežovi předáme rovnou dva půllitry, protože pivo je dobré pít s přítelem,“ vysvětluje Václav Berka.

V minulých letech takto Prazdroj papežovi věnoval například dřevěný soudek od plzeňských pivovarských bednářů nebo kříž z dubového dřeva z pivních sudů, designovou litrovou pivní lahev od Ronyho Plesla, hodinky od rodinné firmy PRIM nebo originální zvon ze zvonařské dílny Michala Trvalce. Dary se vždy vyrábějí v provedení pro papeže a duplikát také pro Pivovarské muzeum v Plzni. To u příležitosti letošního 15. výročí zasílání piva papežovi všechny dary vystaví. Veřejnost si bude moci exponáty poprvé prohlédnout v rámci Muzejní noci 22. 5. a výstava potrvá až do 22. 6. 2026.

Značka nealkoholických pivních mixů COOL+ rozšiřuje svou funkční řadu o průkopnickou novinku. Na trh vstupuje COOL+ ISO s příchutí passion fruit. Jde o nový isotonický nealko radler na českém trhu, který kombinuje tropickou chuť s elektrolyty a vitamíny. Novinka je navržena jako ideální partner pro aktivní lidi – jako osvěžení na kolo, po tréninku i jako odpolední restart.

Uvedení varianty COOL+ ISO reaguje na dlouhodobý trend zdravého životního stylu, kdy se více než 80 % Čechů snaží trávit volný čas v přírodě a být fyzicky aktivní. Nealko radlery byly na trhu doposud vnímané primárně jako letní osvěžení, řada COOL+ s funkčními benefity však úspěšně rozšiřuje konzumaci i mimo hlavní sezónu. Nový isotonický nápoj doplňuje stávající portfolio funkčních variant Vitality, Mind a Energy a přináší přidanou hodnotu, která značku odlišuje od běžných radlerů.

Cesta k finální podobě COOL+ ISO trvala více než rok a zahrnovala desítky různých prototypů. V první fázi se do rozhodovacího procesu zapojilo v online průzkumu přes 600 respondentů, kteří pomohli definovat chuťové směry. Následně téměř 250 lidí ochutnávalo finální varianty v senzorických testech.

Výsledkem je příchuť passion fruit, která v testování agentury Kantar zvítězila jako nejlépe hodnocená novinka ze všech variant COOL. Podle výzkumu ji 42 % respondentů vnímá jako „exotickou a osvěžující“ a 67 % lidí uvedlo, že by si nápoj kupovali opakovaně. Název „passion fruit“ byl zvolen jako nejmodernější a pro spotřebitele nejlépe čitelný termín, který vystupuje z řady běžných citrusových příchutí.

COOL+ ISO je to správné isotonické osvěžení pro aktivní den. Obsahuje hořčík a vitamíny C, B6 a B12, které pomáhají ke snížení únavy. Neobsahuje žádné konzervanty ani umělá barviva. Novinka s obsahem alkoholu 0,0 % se pyšní energetickou hodnotou pouhých 19 kcal na 100 ml.

„Nechtěli jsme jen uvést další příchuť, ale přinést inovativní nápoj s reálnou přidanou hodnotou, který reaguje na aktuální trendy a poptávku konzumentů ve spojení s aktivním životním stylem. Vývoji jsme věnovali přes rok a zapojili do něj tisíce spotřebitelů, abychom měli jistotu, že kombinace exotického passion fruit a funkčních složek je přesně to, co aktivní lidé hledají,“ říká Matěj Pumpr, Brand Manager značky COOL v Pivovarech Staropramen.

Český trh nealko radlerů přes svůj dlouhodobý růst zaznamenal vloni kvůli chladnému létu slabší sezónu. Letošní jaro ale začíná slibně a COOL+ ISO má ambici rozhýbat sezónu funkčním, lehkým a chutným nealko nápojem, který není jen klasickou limonádou s pivem, ale především moderním nápojem pro všechny, kteří žijí v pohybu a chtějí osvěžení bez kompromisů.

„S novým COOL+ ISO isotonickým nealko radlerem chceme oslovit zejména generaci mladých dospělých, kteří hledají moderní a svěží alternativy ke klasickým sportovním nápojům,“ dodává Matěj Pumpr.

Novinka COOL+ ISO bude k dostání v běžné maloobchodní síti v balení 0,5l plechovky. Sportovní nadšenci se s ní budou moci setkat v rámci rozsáhlých partnerství pro sezónu 2026, jako jsou cyklistické závody Kolo pro život nebo běžecký seriál Run Tour. Značka COOL se letos stala partnerem cyklistického týmu VIF a nadále bude rovněž pokračovat v podpoře charitativních projektů. Jednou z prvních příležitostí novinku ochutnat se stane například dubnový Noční běh pro Světlušku v Praze.

Segment nealkoholických pivních mixů je v současnosti silný a dlouhodobě roste. Značka COOL tento trend potvrzuje meziročním růstem objemu o 14 % a upevňuje svou pozici dynamického hráče na trhu. Úspěch funkční řady COOL+ podtrhuje i ocenění Volba spotřebitele, které řada získala v roce 2025.