Historie a současnost Pivovaru Svijany

Historie
První dochované zmínky o Svijanském dvoře, postupem let rozšířeného o pivovar, pocházejí z roku 1346, kdy patřil k cisteriánskému klášteru v Hradišti. Kolem roku 1420 jej koupil český šlechtic a významný dvorský úředník Jindřich z Vartemberka. Ten si jej dokázal udržet až do své smrti, nicméně po ní byl císařem Zikmundem zastaven Hynkovi z Valdštejna a společně se zámkem Rohozec, polovinou Turnova a panstvím na Skalách patřil k valdštejnskému panství Malá Skala. V držení Valdštejnů zůstal Svijanský dvůr 102 let, poté byl prodán nejvyššímu pražskému purkrabímu Janu z Vartemberka. Právě jeho syn, Adam z Vartemberka, zřejmě pocítil potřebu naplnit šlechtickou pokladnu, a proto zde vybudoval v roce 1564 pivovar. Ve stejné době došlo k přebudování Svijanského dvora na tvrz, kterou následovníci Adama výrazně rozšířili a změnili na renesanční tvrz. V roce 1602 získal Svijany s tvrzí a pivovarem Jáchym Ondřej Šlik, protihabsburský odbojník, který svůj život skončil na staroměstském popravišti v roce 1621. Svijany poté připadly Valdštejnům, kteří zde hospodařili až do roku 1814. Za nich byla stará renesanční tvrz přestavěna na zámek, stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar.
Roku 1820 přicházejí Rohanové, Svijany jsou připojeny k Sychrovu a jsou i nadále hospodářským dvorem, jehož je pivovar součástí. pivovarPivovar Rohanům patřil do roku 1912, kdy jej koupil jeho dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíle. Rodinná dynastie Kratochvílů působila ve svijanském pivovaru až do roku 1939. Vnuk původního majitele, rovněž Antonín, byl nucen pivovar prodat a pivovar se opět vrátil Rohanům.
Jak je vidět, pivovar i zámek byly v průběhu století zvelebovány, rozmachu však udělal přítrž rok 1945, kdy byl pivovar zkonfiskován, posléze znárodněn a stal se provozem Severočeských pivovarů n.p. Ty zde působily až do roku 1990, kdy vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a jehož součástí se stal svijanský pivovar až do roku 1992. Poté se pivovar ve Svijanech mění na akciovou společnost a v roce 1997 se stává součástí Pražské pivovary a.s., jejímž majoritním vlastníkem je anglická pivovarská společnost Bass. V této skupině je však nejmenší a nejstarší. Díky obchodní politice Pivovarů Vratislavice a.s. a později Pražských pivovarů a.s. se svijanský pivovar dostává do odbytové krize a hrozí mu úplné uzavření.
Záchrana z krize přichází v roce 1998, kdy se novým vlastníkem stává nově založená společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se o sedm let později transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu pivovaru pod vedením Františka Horáka je odbytová krize zažehnána a pivovaru se začíná blýskat na lepší časy.
Výstav piva z roku 1998 ve výši čtyřicet tři tisíc hektolitrů je postupně zvyšován, v roce 2001 je prolomena hranice sta tisíc hektolitrů, v roce 2005 dvou set tisíc a v roce 2013 šesti set tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Postupem doby se z Pivovaru Svijany stal nejen nejsilnější pivovar ve svém regionu, ale také jeden z největších nezávislých, ryze českých pivovarů v České republice. V roce 2013 byl dokonce v novinářské anketě Českého svazu pivovarů a sladoven zvolen nejpopulárnějším pivovarem v ČR.

Zámek ve Svijanech patří po letech opět k pivovaru
Zámek ve Svijanech a zdejší pivovar tvořily nerozlučný pár několik století. Součástí pivovaru byl zámek i po znárodnění, do soukromých rukou jej prodal až státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, pivovarkterý pivovar několik let vlastnil. Velmi poškozenou stavbu tak získal Milan Rýdlo z Čápovky, severočeský podnikatel a velmistr řádu svatého Václava s úmyslem navrátit jí původní lesk. Z finančních důvodů se ale v roce 2013 rozhodl zámek prodat a příležitosti se chopil Pivovar Svijany. „Zámek a pivovar patřily odjakživa k sobě, a proto jsme se rozhodli, že památku zrekonstruujeme a zpřístupníme veřejnosti,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a dodává: „Předchozí majitel měl zpracovaný kvalitní projekt na revitalizaci zámku a my v něm plánujeme ve spolupráci s památkáři pokračovat. V tuto chvíli projekt revidujeme a pravděpodobně příští rok se pustíme do samotné rekonstrukce.“ Do budoucna by se měl zámek stát kulturně společenským centrem obce, které nabídne koncertní prostory, zázemí pro turisty i restauraci.

Tradice nade vše
Pivovar Svijany vyrábí pivo klasickou technologií. Výčepní piva, ležáky i speciální piva vznikají tzv. dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených kádích na spilkách a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích při nízkých teplotách. Pivo se vaří stejně, jako tomu bylo v polovině minulého století, v době, kdy se české pivo proslavilo po celém světě. pivovarVe svijanském pivu nechybí voda z vlastních studní a slad z malých nezávislých sladoven z Čech a Moravy v Kounicích, Záhlinicích, Náměšti na Hané, Rajhradu, Kolíně, Jablonci nad Nisou, Litovli a Benešově. Pivu samozřejmě nechybí žatecký chmel z vlastních chmelnic ve vyhlášené oblasti Polepských blat, konkrétně Žatecký poloraný červeňák včetně jeho tradiční původní odrůdy Osvaldova klonu.
Proces vaření piva začíná ve varně. Zde se smíchá rozdrcený slad s vodou a zahříváním na různé teploty se pomocí enzymů ze sladu mění škrob na cukr. Následuje scezování, při němž se oddělí cukerný roztok – sladina - od obalů zrn - tedy mláta. Sladina se poté vaří s chmelem přidávaným postupně v několika dávkách. Nezbytný chmel pivo konzervuje a hlavně pivu dodává příjemně hořkou chuť a chmelovou vůni. Proces trvá zhruba deset hodin. pivovarVarna ve Svijanech umí vyrobit 12 várek denně, přičemž jedna várka má 230 hektolitrů mladiny.
Z hotové mladiny se oddělí kaly ve vířivé kádi, zchladí se a zakvasí pivovarskými kvasinkami z vlastních zdrojů. Hlavní kvašení probíhá v otevřených kádích na spilkách při teplotě do 12°C. Během kvašení přemění kvasinky asi 70 % cukru vzniklého na varně na alkohol, oxid uhličitý a některé vedlejší produkty. Zkušený sládek měří v každé kádi dvakrát denně teplotu a stupeň prokvašení. Pomocí chlazení celý proces řídí a určuje, kdy se káď zchladí na sudovací teplotu, čímž se ukončí činnost kvasinek.
Hlavní kvašení trvá šest až osm dní. Zchlazené zelené pivo se poté suduje do ležáckých tanků, kde dokváší. pivovarTanky o objemu 60 až 630 hl jsou umístěny v ležáckých sklepích. Zde pivo leží, tedy dozrává, čiří se a přirozenou cestou se sytí oxidem uhličitým. Tím si dotváří pěnivost, říz, chuť a vůni. Podle druhu piva trvá ležení 30 - 60 dní a probíhá při teplotě 2 - 4°C. Hotové pivo se poté zfiltruje na křemelinovém filtru, aby mělo jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.
Produkce svijanského pivovaru putuje z 60 % do sudů a ze 40 % do lahví, plechovek a skleněných džbánů. Celý proces výroby probíhá za dodržování velmi přísných požadavků na čistotu. Nezávadnost jednotlivých surovin i výsledného produktu během výroby se pečlivě kontroluje v pivovarské laboratoři, kde se podrobuje mikrobiologické, chemické a organoleptické analýze. Z pivovaru tak nemůže odejít žádné pivo, které by nebylo kvalitativně naprosto v pořádku. Svijanské pivo se nijak chemicky neošetřuje, ani nepasteruje. K zákazníkovi tak putuje zdravé, přírodní pivo vyznačující se skvělou pitelností, vlastností dávno se vytrácející ze současných piv.

Vlastní chmelnice
Pivovar Svijany vstoupil v roce 2006 majetkově do chmelařství ve vyhlášené oblasti Polepských blat. pivovar„Hlavním důvodem bylo stárnutí tuzemských chmelnic a snižující se množství kvalitního tradičního chmele. Báli jsme se, abychom časem nemuseli tuto nepostradatelnou surovinu nahrazovat chmelem zahraničním, a proto jsme si do budoucna chtěli zajistit její přísun,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany. pivovarNa několika desítkách hektarů si svijanští pěstují Žatecký poloraný červeňák a kromě obnovy chmelnic se pivovar v posledních 4 letech aktivně zapojuje i do zkoumání původního nepřešlechtěného Osvaldova klonu Žateckého poloraného červeňáku. Ten od roku 1927 šlechtil průkopník českého chmelařství docent Karel Osvald a dřív nechyběl v žádném poctivém pivu. Chmelaři na něj ale nedostávají od státu dotace, protože patří do kategorie neozdravených chmelů, navíc je méně výnosný a obsahuje méně alfa hořkých kyselin. Z těchto důvodů je u nás dnes téměř na vymření. „Přitom se jedná o tradiční chmel, který se vyznačuje nezaměnitelnou vůní a jemnějším aroma, typickým pro tradiční české pivo plzeňského typu, které se u nás odjakživa vařilo,“ dodává Menšík. Ve Svijanech se Osvaldův klon Žateckého poloraného červeňáku přidává při posledním chmelení do všech piv, a i to je důvod, proč se od ostatních piv na trhu liší svou chutí a vůní.

Veškerý zisk se vrací zpět do pivovaru
Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po svijanském pivu, a přitom zachovat tradiční výrobní postupy, investuje pivovar každoročně celý zisk do obnovy a rozšiřování kapacit pivovaru. Pravidelně se přistavují nové spilky, ležácké sklepy, v roce 2012 byla přistavěna varna, přibyla propagační stanice k pomnožování vlastních pivovarských kvasnic… V těchto dnech se finalizuje přestavba lahvovny a souvisejících provozů. Ročně se ve Svijanech proinvestuje více než 100 mil. Kč.

Nová lahvovna
V březnu 2014 Pivovar Svijany výrazně zrekonstruoval lahvovnu. Nároky na kvalitu plnění lahví stále rostou a původní lahvovna by je brzy přestala splňovat. „Jednalo se o relativně výrazný zásah do chodu pivovaru, kvůli výměně některých strojů za nové jsme museli zastavit provoz na 14 dní,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. Díky novému výkonnějšímu plniči, jehož kapacita je 25 000 lahví za hodinu, bylo nutné přizpůsobit i související provozy – dopravníky, manipulátory, vkladače, vykladače, systém paletizace a depaletizace lahví a myčku. „Novou lahvovnu jsme budovali s cílem zvýšit kvalitu při plnění lahví, jsme ale rádi, že se povedlo navýšit také kapacitu, která by byla v nejbližších letech naplněna,“ dodává Havlík. Na stavbě nové lahvovny se podílelo kolem 100 lidí z 9 firem a pivovaru a vyžádala si investici 50 mil. Kč.
Zdroj:Stránky Pivovaru Svijany, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Svijany

Kdy:celoročně dle rozpisuObec:PříšoviceZdroj:Pivovar Svijany

O tom, jakým způsobem pro vás pivo připravujeme, se sami můžete přesvědčit na vlastní oči. Pivovar Svijany pořádá exkurze, při kterých si můžete prohlédnout výrobu svijanského piva zblízka. Prohlídku je nutné objednat minimálně 1 týden předem. Minimální počet osob na exkurzi je 10, maximální počet je 25 osob v jedné skupině.

Možný čas prohlídky:
Po-Pá 15:00 - 18:00
So-Ne 9:00 - 18:00

Cena prohlídky:
Dospělí 70 Kč
Děti, důchodci 50 Kč
Minimální cena exkurze 700 Kč

V ceně je prohlídka pivovaru s průvodcem a ochutnávka nefiltrovaného piva. Exkurzi je nutné si domluvit dopředu. Využijte k tomu následující formulář, popřípadě tyto kontakty:
Tel.: +420 481 770 721, +420 739 589 473
E-mail: exkurze@pivovarsvijany.cz

Aktualizováno: před rokem

Svijany otevřely nový distribuční sklad v Leopoldově

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

● Největší samostatný český pivovar pokračuje v investicích na Slovensku
● Slovensko je pro Svijany nevýznamnějším exportním trhem

Pivovar Svijany upevňuje svou pozici na Slovensku a pokračuje v investicích do svého nejvýznamnějšího exportního trhu. Na začátku listopadu otevřel po šesti měsících výstavby novou skladovou halu a administrativní budovu v Leopoldově. Zařízení v hodnotě přes 1,4 milionu eur nabízí 1550 m2 skladové a 260 m2 administrativní plochy a nahradilo původní sklad v Hlohovci, v němž dceřiná společnost Svijany Slovakia po založení v polovině roku 2014 začínala. Jeho provoz zajišťuje deset zaměstnanců.

„Za poslední tři roky se prodej svijanského piva na Slovensku více než zdvojnásobil, takže jsme už větší a kvalitnější sklad nutně potřebovali. Od nového distribučního centra si slibujeme zlepšení našich služeb a pružnější zásobování našich zákazníků, kterými jsou převážně velkoobchody,“ řekl ředitel Svijany Slovakia Alexander Prošek. „Klimatizované prostory nám umožní udržovat naše nepasterovaná piva v optimálních podmínkách i v letních měsících. Skladová hala kromě toho také vytvoří lepší zázemí pro našich pět obchodních zástupců, kteří pokrývají celé území Slovenska.“

Svijany se v současné době na Slovensku točí ve zhruba 800 restaurací a dovoz svijanského piva se zvýšil z 19 620 hektolitrů v roce 2015 na loňských 42 410 hektolitrů. „Letos hodláme překonat hranici 50 tisíc hektolitrů, mimo jiné i díky novým kontraktům na prodej nepasterovaného piva v plechovkách v obchodních řetězcích a v maloobchodní síti. Naší hlavní devizou je prémiová kvalita našeho tradičním způsobem vyráběného českého piva, ale i dobrá úroveň služeb pro naše odběratele,“ dodal Alexander Prošek.

Nepasterované pivo do plechovek začali letos ve Svijanech stáčet jako vůbec první český pivovar na nové lince v hodnotě přes 4 miliony eur. Vedle domácího trhu s nimi pivovar míří především na vyspělé trhy v západní a jižní Evropě a také v zámoří. Kompletní sortiment nepasterovaných svijanských piv v půllitrových plechovkách je v prodeji i na Slovensku.

Strategický trh
„Je sympatické, že Slováci nesoutěží s Čechy ve spotřebě piva na hlavu - mají ji jen zhruba poloviční -, ale v tom, jak kvalitní pivo chtějí pít. A protože českému pivu skutečně rozumějí, velice nás těší, že právě tady mají Svijany tak dobrou pověst. Tato naše nová investice je důkazem toho, že děláme vše proto, aby byla zasloužená,“ uvedl ke slavnostnímu otevření nového zařízení ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Jako jeden ze sedmi největších importních trhu piva v Evropě má podle něj Slovensko pro Pivovar Svijany strategický význam. „Jsme rádi, že Svijany Slovakia dokázaly za čtyři roky své existence dosáhnout na pozici třetího největšího dovozce ze všech dceřiných společností, které na Slovensku založily české pivovary. Věříme, že nejen tato investice, ale také nová nabídka nepasterovaných piv v plechovce naši pozici na slovenském trhu ještě dále upevní,“ dodal.

******
Pivovar Svijany je jedním z největších domácích českých pivovarů a největším českým výrobcem zachovávajícím tradiční způsob kvašení piva. Zakládá si na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Pro výrobu bohatého sortimentu čtrnácti nepasterizovaných piv používá většinou humnový slad z malých českých a moravských nezávislých sladoven, vodu z vlastních studní a žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic. Letos – v roce dvacátého výročí své samostatné existence – pivovar plánuje, že se přiblíží hranici 680 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Celkem deset procent jeho produkce směřuje na export, a to především na Slovensko.

Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, byla založena v květnu roku 2014 a distribuuje na Slovensku kompletní sortiment svijanských piv. Během čtyř let její činnosti jsou Svijany s podílem zhruba 3 procenta na celkovém dovozu zlatého moku na Slovensko na třetím místě mezi všemi dceřinými společnostmi, které na Slovensku založily české pivovary. Slovensko je přitom jedním z největších importérů piva v Evropě: v roce 2016 bylo s dovozem v celkovém objemu 1,5 milionu hektolitrů sedmým největším odbytištěm zahraničních pivovarů v celé Evropské unii.

Pivo ze Svijan sbírá další ceny

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

Dalších deset nových ocenění si jen v průběhu října připsala piva ze Svijan. V národním kole světové soutěže The World Beer Awards získaly Svijany titul ve třech různých kategoriích a ze soutěže ČESKÁ CHUŤOVKA 2018 si odneslo cenu za kvalitní český výrobek všech šest přihlášených svijanských piv. Jako další položku do dlouhého seznamu ocenění si pak Svijany tento týden připsaly i druhé místo v devátém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2018.

The World Beer Awards se vyhlašují každoročně v několika desítkách kategorií. Svijany převzaly ceny v kategorii Český světlý ležák, Chmelený ležák plzeňského typu a Tmavý ležák. Prémiový svijanský ležák „450“ se stal absolutním národním vítězem v kategorii plzeňských ležáků, v kategorii tmavých ležáků získala Svijanská Kněžna 13 % zlatou plaketu a v kategorii českých světlých ležáků převzal Svijanský Máz 11 % plaketu stříbrnou.

V 10. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA 2018 byly oceněny Svijanská Desítka 10 %, Svijanský Máz 11 %, prémiový ležák "450", Svijanský Rytíř 12 %, Svijanský Kníže 13 % a speciální výroční pivo Svijany 20 %. Výsledky byly spolu s prezentací vítězných výrobků slavnostně vyhlášeny 11. října v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR v Praze za účasti význačných hostů a novinářů. Za Pivovar Svijany ceny převzal jeho ředitel Roman Havlík.
V soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2018 získal dělené druhé místo v nejvíce obsazené kategorii světlá speciální piva Svijanský Kníže 13 %. I ve vyšší konkurenci tak svijanský speciál letos obhájil své loňské umístění.

„Při takovýchto příležitostech zpravidla opakujeme, že spíš než názory odborných degustátorů je pro nás rozhodující hodnocení spotřebitelů a fanoušků našeho piva. Ale samozřejmě nás těší každé ocenění jak od prestižní světové odborné poroty, tak od zkušených domácích hodnotitelů. Hrdě se hlásíme k tradici českého piva a všechna tato ocenění nám dokazují, že naše tradiční výrobní postupy mají dnes i do budoucna smysl,“ řekl k nejnovějšímu úspěchu svijanských piv ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

The World Beer Awards je celosvětová soutěž, která vybírá nejlepší představitele různých mezinárodně uznávaných druhů piv, uděluje jim ceny a v celosvětovém měřítku propaguje tato nejlepší světová piva u spotřebitelů a obchodníků. Hodnotitelská komise se skládá z několika desítek předních světových znalců piva.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA uděluje vždy na podzim hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Nejdůležitějšími kritérii, které musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vynikající chuťové parametry a vysoká kvalita. Současně se musí jednat o výrobek prokazatelně českého původu. „Soutěž je otevřena všem poctivým tuzemským výrobcům a jejich chutným českým potravinám, pokud si toto označení opravdu zaslouží. Výrobcům pomáhá proniknout do povědomí spotřebitelů a spotřebitelé díky ní mohou objevovat skutečně chutné české potravinářské výrobky. Tradiční české pivo k nim nepochybně patří a má v soutěži právem zvláštní místo,“ řekl ředitel projektu Česká chuťovka Josef Sléha.

Devátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU se letos zúčastnilo rekordních 16 pivovarů ze 14 pivovarských subjektů s historicky nejvyšším počtem 46 piv. Hodnotila je dvacetičlenná hodnotitelská komise složená ze dvou panelů. Rekordní počet piv podle ředitele pořádající společnosti PORT Ing. Josefa Vacla, CSc., potvrdil trend nárůstu zájmu průmyslových pivovarů o druhově pestrý, i když z hlediska výstavu minoritní segment speciálních a neobvyklých piv.

Oceněná piva:
Svijanská Desítka 10 % - klasická, poctivá desítka.
Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v čepované, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami - ležáky.
Prémiový ležák „450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem - tedy zráním na otevřené spilce a v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.
Svijanský Rytíř 12 % je za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.
Svijanský Kníže 13 % - Svijanský Kníže je sváteční pivo, klasický zástupce svijanských světlých speciálů. Je vyráběn jako ležák, ale silnější, aby vynikly chutě a vůně typické právě pro ležáky. Hodně si rozumí s jiným speciálem - tmavou Svijanskou Kněžnou. Chuť Knížete je příjemně hořká a plná.
Svijanská Kněžna 13 % se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které jí dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.
Svijany 20 % - limitovaná edice unikátní Svijanské Dvacítky s 20 % extraktu původní mladiny uvařená výhradně pro letošní oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. Jediná várka se během výrobního procesu nemíchala s dalšími, takže se jedná v podstatě o „single malt“ pivo. Pro jeho výrobu byl použit nejlepší slad z jediné šarže z malé řemeslné humnové sladovny a tradiční chmel z vlastních chmelnic pivovaru pro poslední dvě dávky chmelení. Jeho hořkost je velmi jemná a dobře sladěná s mohutnou plností tvořenou větším množstvím nezkvasitelných sladových cukrů a vysokým obsahem alkoholu.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Letos stála na stupních vítězů například na začátku roku, kdy si odnesla stříbrné medaile z třetího ročníku profesionální degustační soutěže piva World Beer Idol, dále v soutěžích Pivo české republiky nebo Craft beer awards.
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: již tradičně pokrývá podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven domácí spotřebu českých speciálů z více než jedné čtvrtiny.


Svijany oslaví Dny českého piva opět světlým speciálem DUX

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

Stále oblíbenější Dny českého piva – svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod – se letos uskuteční od 26. do 30. září. Do akce Českého svazu pivovarů a sladoven se stejně jako při předchozích ročnících zapojí i Pivovar Svijany, který pro tuto událost po loňském mimořádném úspěchu uvařil rovnou dvě várky speciálního světlého piva DUX. Výjimečné svijanské pivo bude na čepu 185 vybraných svijanských restaurací pouze po dobu konání Dnů českého piva; 28. září ho kromě toho budou moci ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na Zámku Svijany.

„Obrovsky mě potěšilo a motivovalo, s jakým nadšením loni znalci i fanoušci svijanského piva DUX přijali. Dali jsme si na něm záležet, jeho základem je vybraný humnový slad a žatecký chmel odrůdy Sládek z našich vlastních chmelnic, ale popravdě řečeno až tak fenomenální ohlas jsem nečekal,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „I když jsme to původně neměli v plánu, nakonec jsme jej díky němu zařadili do výrobního programu jako naše čtrnácté pivo. A po loňském úspěchu jsme jej letos uvařili rovnou dvě várky o objemu 400 hektolitrů,“ dodal.

DUX patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti ve Svijanech zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z vlastních chmelnic pivovaru. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný. „V sortimentu pivovaru zaujímá DUX výsadní postavení – bude se vařit vždy jen jednou do roka, aby byl v nejlepší formě právě na Dny českého piva. I letos jej během nich budou moci zájemci ochutnat ve 185 vybraných svijanských restauracích a samozřejmě také 28. září na našich Svatováclavských slavnostech, kam je tímto co nejsrdečněji zvu,“ doplnil Petr Menšík.

DUX se stáčí pouze do sudů a menší limitované série dvoulitrových plechovek. Pro výjimečné pivo pivovar vyrábí i zvláštní půllitry a podtácky s motivem sv. Václava – DUX Venceslav’s Bohemicus.

Patronem českého piva od roku 1357
Patronem českého piva sv. Václava v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se v českých zemích vedle pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví. Již v té době byl kníže považován i za patrona sladovníků. V roce 2013 jej v této roli opět připomněl Český svaz pivovarníků a sladoven a založil tradici Dnů českého piva, která je s jeho osobou již nerozlučně spojena.
Dny českého piva jsou od té doby každoročním svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich cílem je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikátní jev tradiční české hospody. Milovníci piva mají během pivních slavností termínově spojených se svatým Václavem možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinárními požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech.

Svatováclavské slavnosti ve Svijanech
Hlavním bodem oslav přímo ve Svijanech budou 28. září Svatováclavské slavnosti. Příjezd sv. Václava na Zámek Svijany doprovodí středověká hudba v moderním podání skupiny GNOMUS. Hosté slavností si potom budou moci užít tradiční řemeslný jarmark, vystoupení šermířů a kejklířů a další dobová představení nebo například módní přehlídku pivních šatů. „Pro fanoušky jsme v rámci slavností připravili i prohlídku pivovaru za zvýhodněnou cenu,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar Svijany se připojuje ke kampani #NEPETUJ!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

● Plastové lahve jako obal nevyhovují, protože v nich dobré pivo rychleji ztrácí kvalitu
● Miliardy plastových obalů s dobou rozpadu až 80 let navíc představují obrovskou hrozbu pro ekosystémy

Pivovar Svijany se připojuje ke kampani #NEPETUJ!, která si klade za cíl omezovat výrobu nápojů v PET lahvích. „Spolu s iniciátory kampaně chceme přimět lidi, aby začali přijímat odpovědnost za odpad, který v každodenním životě vytvářejí. Současně však také chceme poukázat na skutečnost, že plast není pro pivo příliš vhodný obal. Nejenže mění chuťové vlastnosti a kvalitu piva, ale podle našeho názoru také snižuje úroveň české pivní kultury,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Ještě před několika lety by nikdo nevěřil, že se balení piva v PET lahvích mohlo v zemi s tak vysokou pivní kulturou ujmout, ale loni se už do plastových lahví stočila zhruba osmina veškeré pivní produkce pro domácí trh, ještě o tři procenta více než v roce 2016. „Toto číslo nás velice znepokojuje, a to nejen z důvodu naléhavé potřeby ochrany životního prostředí, ale i proto, že svědčí o nebezpečném snižování standardů českého pivovarnictví, které se v naší zemi pracně a po generace budovaly. Plast je totiž málo estetický a pro kvalitní pivo nedůstojný obal,“ dodal Roman Havlík.

Podle svijanského sládka Petra Menšíka jsou PET lahve pro dlouhodobější uchovávání tak citlivého nápoje zcela nevyhovující: protože k němu propouštějí světlo a kyslík, pivo v PET lahvích nevyhnutelně stárne a ztrácí říz a pitelnost. „Využívání PET lahví je tak v přímém protikladu k naší filosofii tradičního českého piva, je s ní stejně málo slučitelné jako některé moderní výrobní postupy a používání enzymů, čiřidel a dalších pomocných látek. Z toho důvodu jsme se už před lety rozhodli, že do PET lahví naše pivo stáčet rozhodně nebudeme, protože by to uráželo naši řemeslnou pivovarnickou hrdost,“ řekl.

Téměř každá druhá lahev končí na skládce nebo se spálí
V České republice se podle dostupných údajů v současné době ročně uvádí na trh asi 60 tisíc tun PET nápojových obalů. „Ne všechny jsou však recyklované,“ upozorňuje iniciátor kampaně #NEPETUJ! a jednatel společnosti Moje odpadky Radek Staňka. Některé končí na skládkách nebo ve spalovnách, což má za následek obrovské ekonomické, ale hlavně ekologické škody. Cílem kampaně je proto přesvědčit co největší počet lidí buď k opakovanému plnění PET lahví, nebo raději k používání hodnotnějších obalů. „To, že kupovat si balenou vodu v místě, kde teče stejně kvalitní voda přímo z vodovodu, není rozumné, si už naštěstí hodně lidí začíná uvědomovat. U ostatních nápojů to bude ještě chvíli trvat. Proto jsme vděční za každého, kdo chce jít příkladem a NEPETUJE. Svijany dáváme za příklad jako první pivovar, který se k naší kampani připojil,“ pokračuje Radek Staňka.

Začít u sebe
„Někteří ukazují prstem na politiky nebo na společnosti, které uvádějí na trh plastové obaly, ale každý by si měl nejprve zamést před svým vlastním prahem. Kdyby nikdo pivo v plastovém obalu nekupoval, nikdy by v něm nebylo,“ apeluje na české spotřebitele Radek Staňka. Ke kampani se podle něj již vedle jednotlivců připojují i výrobci nápojů a další podniky, spolu s Pivovarem Svijany naposledy například výrobce zařízení pro domácí přípravu perlivé vody SodaStream. „Zapojit se může každý, čím nás bude více, tím lépe pro všechny, ale hlavně pro naši přírodu,“ uzavírá Radek Staňka.

Učíme pít naše pivo Chorvaty i Němce, říká ředitel pivovaru Svijany

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Filip Horáček

Export ze Svijan v posledních letech silně roste. Avšak plné ruce práce má pivovar také se sháněním nových lidí. Fluktuace zaměstnanců je obrovská. Letos jich z podniku odešla třetina z celkového počtu. „V branži pracuji od roku 1992, ale tohle jsem nezažil,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel Roman Havlík.

Výrobce pivních speciálů ze Svijan opatrně vykračuje na nové zahraniční trhy. Oťukává si spolupráci s německým Lidlem, první várku plechovek vyslal lodí přes Atlantik do USA. Export je pro něj také cestou, jak zmírnit nepříjemný celoevropský trend, který pivovarům snižuje odbyt piva na čepu.

Pivovarům dlouho klesá objem dodávek piva do restaurací. Je to celoevropský trend. Dá se s tím vůbec něco dělat?
Podíl sudového piva klesá i nám, i když jsme na tom lépe než celý trh. Poslední dva měsíce tento trend naštěstí zpomalil. Loni byl podíl sudového piva na celkovém výstavu 43 procent, v prvním letošním pololetí klesl na 41 procent, ale v červenci vzrostl na 49 procent. Počet tuzemských hospod, kde se čepuje naše pivo, nám stagnuje – jsme zhruba na třech tisících. Doháníme to ale exportem. O naše sudové pivo je v zahraničí větší zájem a celkový objem piva prodávaného do hospod díky tomu klesá pomaleji.

Přišli jste o část hospod kvůli EET?
Ano, ale nejen kvůli elektronické evidenci tržeb. Morových ran bylo v minulých letech asi pět. Kromě EET to byl protikuřácký zákon, omezení heren, zákon o ochraně zdraví a kontrolní hlášení, všechna tato opatření měla velký dopad na venkovské hospody. Přišli jsme o stovky hospod, ale nevidíme přesně, který z těchto faktorů hrál největší roli.

V minulosti se mluvilo o tom, že byste otevřeli síť vlastních pivnic. Restaurace má mnoho pivovarů, některé dokonce více konceptů. Je to v plánu?
Nemáme hotový koncept, stále o tom přemýšlíme. My dobrým zákazníkům vypomáháme třeba s výstavbou tankovny ve svijanských barvách, s designem v dřevěném dekoru. Ale nemáme na to univerzální šablonu. Vycházíme ze společných designových prvků, které přizpůsobujeme individuálnímu prostoru.

Před šesti lety jste vůbec nevyváželi, teď míří za hranice každé desáté pivo. Je pro vás export jednou z cest, jak dál růst?
Rozhodli jsme se využít příležitosti, protože české pivo je výborný vývozní artikl. Samozřejmě to souviselo i s postupným poklesem prodeje sudového piva. Nejsme v exportu moc agresivní, protože trvanlivost našeho sudového a lahvového piva je omezená a ani nechceme vyrábět pivo s dlouholetou trvanlivostí. V současnosti vyvážíme zhruba devět procent vyrobeného piva.

Kde se vám v zahraničí nejvíc daří?
Nejsilnějším trhem je pro nás Slovensko. Sudové pivo vyvážíme i do Německa, teď jsme se navíc prosadili v německém Lidlu, kam jsme zatím poslali první tři kamiony. Snažíme se exportovat do Polska. První kontejner piva v plechovkách jsme vyvezli také do USA, kde čekáme na další zakázky. Je to takový pokus. Do Maďarska vyvážíme pár kontejnerů. Pronikáme také do Chorvatska.

V Chorvatsku jste začali opatrně, nabízeli jste pivo v soudku českým turistům. Koho dalšího chcete oslovit?
Původně jsme pivo nabízeli českým turistům, teď chceme naučit pít naše pivo i Chorvaty. Není to jednoduché, hospodští tam mají silnější vazby na místní pivovary. Počet hospod, do nichž dodáváme, nám meziročně narostl z dvaceti zhruba na padesát, ale stále tam dodáváme relativně malé objemy. Před pár dny jsme do Chorvatska také vyslali první várku plechovek. Museli jsme u nich upravit design, protože podle tamní legislativy jsou vratným obalem.

Plechovkové pivo vyrábíte už delší dobu, ale využívali jste k tomu externí stáčírnu. Loni jste dokončili největší investici v historii, linku na plechovky za sto milionů korun. Plechovky jsou nejrychleji rostoucím obalem. Jak zapadají do vaší strategie více exportovat?
Sledovali jsme, jak roste trend plechovek. Na vzestupu jsou iv zahraničí, přestože tam rostou trochu pomaleji. Chování spotřebitelů se zkrátka mění, nechce se jim vracet lahve a plech je moderní obal. Také pro export jsou vhodnější, protože neřešíte vratné obaly. Proto i když považuji skleněné lahve za ideální obal, rozhodli jsme se pro investici do vlastní stáčírny plechovek. Plechovky jsou lehké a šetří náklady na dopravu. Druhým důvodem investice byly nedostatečné kapacity stáčíren, které navíc piva pasterují. A tak trochu to způsobila i nejednotná politika pivovarů ve vratných lahvích. Nejsou jedny lahve jako za totality. Každý má dnes jiné a pro řetězce je složité to třídit. V zahraničí je to ještě větší problém.

Jak vám plechovkové pivo pomáhá v exportu?
Hodně. Z piva, které jde na export, tvoří plechovky šestnáct procent. Stáčíme do nich šest druhů piva včetně jediného pasterovaného, kterým je nealkoholické pivo.

Bojujete za hranicemi cenou?
Válčit cenou nechceme. Pivo vaříme jinak, celý proces včetně ležení trvá déle, máme tradiční spilky a nabízíme pivo nepasterované iv plechovkách. V tom jsme unikátní, nikdo jiný na trhu to nenabízí. Dokonce ani v Evropě se nám nepodařilo najít pivovar, který by plechovkové pivo nepasteroval. Technologii nám tady už okukovaly i některé konkurenční pivovary. Dávali jsme totiž dlouho dohromady výrobní linku, kterou jsme si sami nakonfigurovali, a pro výrobce je to dobrá reference.

V minulosti jste řekl, že nepasterovaná piva se k exportu příliš nehodí. Vnímáte to teď jinak?
Neřekl jsem, že se nehodí. Pivo k exportu obecně musí mít dlouhodobou trvanlivost. Importéři vyžadují minimálně rok. My jim na nepasterované umíme nabídnout nejdéle půl roku.

Půl roku není krátká doba. Je to pro obchodníky problém?
Vezměte si, že jste importér, vozíte různé značky a každý vám nabízí produkty s roční trvanlivostí. My přicházíme s tím, že to chceme jinak, ale zato nabízíme pivo s příběhem. Pivo často ochutnají, zachutná jim a pak zkoušejí, zda jim neprodloužíme záruku. Trochu s tím válčíme.

Nejste součástí žádné velké mezinárodní pivovarnické skupiny. Vnímají vás za hranicemi jako neznámý pivovar z Česka?
Velmi se zvýšila informovanost lidí a české pivo je dobré téma k hovoru. Ale samozřejmě Svijany za hranicemi nikdo nezná. Těm, kdo mluví anglicky nebo německy, se jméno špatně vyslovuje a na východě, třeba v Rusku, název nepůsobí úplně dobře, protože připomíná slovo svině.

Plechovky jsou obrovským trendem. Do vlastní stáčecí linky investoval Plzeňský Prazdroj, Staropramen i Budvar. Ekologové ale upozorňují, že jsou největší zátěží pro životní prostředí.
Já si to nemyslím. Hliníkový plech je složité vyrobit, ale recyklace je velmi snadná. Myslím, že přijde legislativa, která zvýší efektivitu třídění a zpracování odpadu. V některých zemích jsou navíc zálohované systémy. Třeba v Německu se tím navýší cena piva o 25 eurocentů. Vidíte, jak se Němci vracejí do obchodu s nepomačkanými plechovkami, protože zmačkané stroj neumí přečíst. Na druhou stranu v Německu je trh s plechovkami výrazně větší než u nás.

Proč je v Česku taková poptávka po plechovkách? Češi jsou přece vysazení na cenu a neměli by chtít platit víc...
Asi se nám daří dobře. Ekonomika roste a spotřebitelé pár korun už tolik neřeší. My sami tento ekonomický růst pociťujeme při náboru zaměstnanců. Lidí je nedostatek a peníze přestávají být hlavním motivačním faktorem.

To už je takový evergreen, stěžují si na to snad všichni. Brzdí vás to?
Trh je přebraný. Nedaleko od nás je automobilka a shánět zaměstnance je neštěstí. V branži pracuji od roku 1992, ale tohle jsem nezažil. Nikdy jsme neměli vysokou fluktuaci, ale za letošní rok máme asi 45 nástupů a výstupů. To je třetina z celkového počtu.

Co s tím děláte?
Časté odchody vytěžují stávající zaměstnance. Zvyšujeme mzdy, máme třináctý a čtrnáctý plat, loni jsme výrazně zvedli příplatky za odpolední a noční. Benefity máme na celou stránku. V pivovaru ale potřebujeme pracovat na směny a pro řadu lidí je prvním problémem doprava.

Sháníme v regionech, kde je ještě nějaká nezaměstnanost, a lidem nabízíme ubytování. Přijdou, zaškolují se, což zaměstnává stávající pracovníky, jenže pak zjistí, že jim nevyhovuje směnný provoz, a přestanou chodit do práce. Případně se projeví špatná pracovní morálka a spolupráce není nadále možná. Nebo je zláká náborový příspěvek jiného zaměstnavatele a odejdou. Velmi to komplikuje plánování, i když jde o nahraditelné profese, jako je obsluha stáčecích linek, řidiči vozíků a manipulační dělníci.

Zemědělci počítají škody způsobené extrémním suchem. Máte vlastní chmelnice, jaká je tam situace?
Úroda chmele bude špatná, ale ještě se sklízí. Na rostlině je vidět, že chmel je dole ke sklizení a nahoře vegetace teprve začíná. Myslím, že úroda nebude dobrá, po chmelu bude velká poptávka, což bude vytvářet tlak na cenu. My si však vystačíme s vlastním chmelem a polovinu ještě zobchodujeme. Také úroda ječmene je nižší, ale byly i horší roky.

V českých obchodech často nabízíte jen Svijanský Máz. Proč se nedaří prorazit s ostatními pivy, když jste jedním z největších pivovarů zaměřených na speciály?
Snažíme se nabídnout celý sortiment, ale vybírají si. Chtějí zboží, které má na regálu vysokou obrátku. Svijanský Máz je jednoznačně naším nejprodávanějším pivem, tvoří 86 procent našeho výstavu. Druhým v pořadí je desítka se šesti procenty. Dvě procenta mají Svijanský Rytíř a Prémiový ležák 450. Svijany jsou největším výrobcem speciálních piv v České republice. Celkem vaříme čtrnáct druhů piv.

Pivovar Svijany partnerem prvoligového Slovanu Liberec

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

Logo Pivovaru Svijany nesou v nově otevřené sezóně dresy hráčů prvoligového fotbalového klubu Slovan Liberec. Jde o součást dohody o široce koncipovaném partnerství, na němž se pivovar pro letošní sezónu dohodl s vedením klubu. Slovan se díky ní zařadil do dlouhé řady sportovců, které největší samostatný český pivovar dlouhodobě podporuje.

„Jsme úspěšná společnost a úspěch nás zavazuje. Cítíme společenskou odpovědnost nejen za pivovar a jeho pracovníky, ale i za naše širší okolí. Cíleně proto podporujeme kulturní a sportovní aktivity v našem regionu i mimo něj,“ řekl k tomu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Mezi nejviditelnější aktivity pivovaru v tomto směru podle něj patří podpora libereckého profesionálního tenisového turnaje Svijany Open a sponzoring volejbalového klubu Dukla Liberec, regionálních fotbalových klubů a v neposlední řadě i úspěšného olympionika, judisty Lukáše Krpálka.

„Se Slovanem, stejně jako s dalšími sportovci, nás spojují špičkové výkony, výdrž, vůle po vítězství i týmový duch, tedy to, co našemu pivovaru pomohlo odvrátit hrozbu uzavření a co nás posledních úspěšných dvacet let provázelo v podobě našeho hesla Srdeční záležitost,“ řekl dále Roman Havlík. „Kromě toho je pro nás i pro Slovan letošní rok výroční – zatímco Slovan slaví šedesát let od svého založení, pivovar si připomíná dvacet let své samostatnosti.“

„Stejně jako Pivovar Svijany i Slovan reprezentuje náš region a stejně jako Pivovar Svijany jsme v minulosti dokázali, že dokážeme být úspěšní na národní i mezinárodní úrovni. Společně můžeme v budoucnu dosáhnout dalších úspěchů. To, co děláme, totiž děláme srdcem. Věřím, že naši příznivci ocení, že si na stadionu U Nisy budou moct konečně pochutnat na lokálním pivu,“ uvedl prezident FC Slovan Liberec Ing. Zbyněk Štiller.

„Kdysi nás liberečtí patrioti podrželi, teď je čas jim to vrátit. Budeme týmu držet palce, aby se nyní již s logem Svijan na dresu přiblížil výkonům, díky nimž v úspěšné sezóně 2011/2012 nejvyšší české soutěži dominoval. Za naše malé vítězství pak budeme považovat, když bude návštěvníkům stadionu chutnat naše pivo,“ uzavřel Roman Havlík.

V rámci spolupráce pivovar připravuje mimo jiné speciální edici plechovkového piva. Partnerství využije i pro své vlastní fanoušky, bude pro ně například na svém facebookovém profilu pořádat soutěže o vstupenky.

Svijany si získávají jméno ve světě, na export už směřuje 8,4 procenta piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

Pivovar Svijany vyrobil za prvních šest měsíců roku 333,3 tisíce hektolitrů piva, o zhruba 18 tisíc více než ve stejném období loňského roku. Na celkovém zvýšení odbytu se největší mírou podílel export, jehož objem se zvýšil ze zhruba 6,70 % v prvním pololetí loňského roku na letošních více než 8,39 % celkového výstavu pivovaru. „Do konce roku se chceme dostat na úroveň kolem deseti procent celkové produkce, přičemž těžištěm naší exportní politiky je export plechovkového piva na nejvyspělejší evropské a světové trhy,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

V březnu začali ve Svijanech na nové lince v hodnotě přes 100 milionů Kč jako první český pivovar stáčet nepasterované pivo do plechovek. Vedle domácího českého trhu a Slovenska, kde je již také v prodeji kompletní sortiment nepasterovaných svijanských piv, s nimi pivovar míří především na vyspělé trhy v západní a jižní Evropě a také v zámoří. „Již v červnu jsme vypravili první kontejner zákazníkovi na východní pobřeží USA. Věříme, že se tam naše pivo setká s příznivým ohlasem a že ve Spojených státech najde naše kvalitní evropské plechovkové pivo velmi perspektivní odbytiště,“ řekl exportní manažer Pivovaru Svijany Jan Adámek.

K letošnímu zatím čtyřnásobnému meziročnímu zvýšení výroby piva v plechovkách přispěly i trhy na východě Evropy, především v Pobaltí a v Ruské federaci. „V červnu jsme naše výrobky za podpory agentury Czech Trade prezentovali v Moskvě, kde se mezi pozvanými zájemci z řad místních obchodníků a distributorů alkoholických nápojů setkaly s velmi vřelým přijetím,“ dodal k tomu Roman Havlík. „Také Rusko proto považujeme do budoucna za velice perspektivní trh.“

Za celý loňský rok Pivovar Svijany na zahraniční trhy vyvezl 6,7 procenta celkové produkce, zhruba o dva procentní body více než v roce 2016. Dosud je jeho hlavním exportním trhem Slovensko, kam směřuje téměř 90 % celkového vývozního objemu. V prvním pololetí letošního roku směřovalo do východní části někdejší federace celkem 24,8 tisíce hektolitrů svijanského piva, o 28 procent více než za prvních šest měsíců roku 2017. „Slováci českému pivu rozumějí a mají ho rádi, navíc jde o jednoho ze sedmi největších importérů piva v Evropě. I díky tomu mohla společnost Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, za čtyři roky své existence dosáhnout na pozici třetího největšího dovozce ze všech dceřiných společností, které u našich východních sousedů založily české pivovary. V současné době se Svijany točí ve více než šesti stech slovenských restaurací a stále přibývají další. Věříme, že naše nová nabídka nepasterovaných piv v plechovce dále přispěje k upevnění naší pozice na slovenském trhu,“ pokračuje Jan Adámek.

S výjimkou Slovenska a Chorvatska, kde má Pivovar Svijany vlastní dceřiné společnosti, tvoří zahraniční zákazníky převážně zahraniční velkoobchody s nápoji s vlastní distribuční sítí, v případě sousedních zemí však i maloobchod, restaurace a bary v příhraničí. „Dopravu si organizují a hradí příjemci, rádi jim však přitom pomůžeme dobrou radou. Aktuálně pro všechny nové zájemce připravujeme i anglickou verzi našich internetových stránek,“ uzavřel Jan Adámek.

Na Slavnostech svijanského piva se letos vypilo 63 tisíc půllitrů piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský

Tradiční jednodenní Slavnosti svijanského piva přitáhly včera do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě téměř devět a půl tisíce návštěvníků. Hudební produkci více než dvaceti skupin a interpretů, včetně kapel UDG, Walda Gang a Wohnout, či zpěvačky Jitky Zelenkové, si mohli až do pozdních nočních hodin vychutnávat na třech kvalitně ozvučených pódiích. Pohodovou sobotu jim vedle - na akci již tradičně příznivého - počasí dále zpříjemnila řada doprovodných akcí pro celou rodinu.

Kromě hudby se ovšem na Slavnosti chodí především za pivem, a to opět teklo plným proudem: dohromady čtrnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z celkem 160 píp. „Letos jsme žíznivým návštěvníkům nabídli o dvě piva více než loni. Vedle novinky v našem sortimentu – nefiltrovaného Svijanského Mázu – to byla naprosto unikátní Svijanská Dvacítka s 20 % extraktu původní mladiny. Pivo jsme uvařili výhradně pro letošní oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. Těší nás, že se dvoudecilitrové skleničky určené na toto výjimečně silné pivo staly vítaným suvenýrem našich fanoušků, současně jsme však také rádi, že žízeň hasili raději našimi pivy s nižším obsahem alkoholu,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany, který akci ve spolupráci s obcí pořádá.

Pivo se na Slavnostech letos již podruhé čepovalo do osvědčených nových, ekologických vratných kelímků. Celkem ho z nich hosté vypili 63 tisíc půllitrů. „Věděli jsme, že překonat loňskou úroveň nebude díky lepšímu počasí příliš těžké, ale celková výtoč nás přece jen velmi příjemně překvapila. Je prostě vidět, že léto, zábava a naše pivo jdou skvěle k sobě. A vůbec nejdůležitější je, že se všichni při hudební produkci na třech pódiích opět královsky bavili,“ dodal Roman Havlík.

Dramaturgie festivalu návštěvníkům nabídla celkem 21 interpretů s širokým žánrovým záběrem. Pamětníky okouzlila stálice české populární hudby Jitka Zelenková, mladší posluchače nadchli UDG a Wohnout a pravověrně rockové publikum opět nezklamala skupina Dymytry. Strhující show na pódiu rozjel Walda Gang a zábavu pro ty nejmenší i pro celou rodinu spolehlivě obstarali Maxim Turbulenc a Ivan Mládek a jeho Banjo Band. „Program se ve spolupráci s Pivovarem Svijany tradičně snažíme stavět tak, aby byl žánrově co nejpestřejší. Myslím, že z tohoto hlediska to byl i letos dobře zvolený mix a že se nám podařilo dostát našemu slibu, že si na Slavnostech skutečně každý z rodiny najde to své,“ uvedla starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

V rámci doprovodného programu si mohli návštěvníci vyzkoušet, jak náročné je být pivním degustátorem, nebo využít řadu různých atrakcí. Z nabídky stánků s dárkovými předměty slavily vedle designových patentních lahví se Svijanskou Dvacítkou největší úspěch speciální „slavnostní" Plechovky pro chlapy, ale i pivní sklo, některé z mnoha druhů triček, kraťasů nebo cyklodresů a další speciální svijanské pivařské drobnosti.

Obec byla i letos na oblíbenou akci skvěle připravena. Díky dobrému značení místa konání slavností, dopravním úpravám a velkokapacitnímu parkovišti nebyly hlášeny žádné větší dopravní komplikace. Také konec akce a ubytování ve stanovém městečku se obešly bez větších problémů.

Patronem Liberecký kraj
Slavnosti svijanského piva se za téměř třicet let své existence staly pevnou součástí červencového kulturního kalendáře Libereckého kraje, který akci také podporuje. I letos proto neslo jedno ze dvou hlavních pódií jeho jméno. „Cením si dlouholeté vzájemné spolupráce obce Svijanský Újezd a regionálního Pivovaru Svijany, ze které vzešly dvacáté deváté slavnosti, které dnes již patří mezi tradiční a hojně navštěvovanou akci v našem kraji,“ řekl k tomu liberecký hejtman Martin Půta.

Příští rok potřicáté
Příští, třicátý ročník Slavností svijanského piva se ve Svijanském Újezdě uskuteční 13. července 2019. „Z hlavních tváří, které jsme pro jubilejní třicáté Slavnosti svijanského piva předběžně potvrdili, mohu zatím jmenovat třeba skupinu Jelen nebo zpěvačku Janu Kirschner. Ostatní si necháváme jako překvapení, rozhodně však kulaté narozeniny Slavností oslavíme, jak se patří,“ dodala Petra Bursová.

Za hudbou, pivem a zábavou v červenci na Slavnosti svijanského piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský

● Slavnosti s již téměř třicetiletou tradicí opět nabídnou bohatý hudební program a řadu doprovodných atrakcí
● 14. července 2018 od 13:00 v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě
● 21 skupin a interpretů
● 14 různých piv
● Kompletní program na www.slavnostisvijanskehopiva.cz

Nadcházející 29. ročník tradičních letních Slavností svijanského piva nabídne 14. července bohatý hudební program. Na třech pódiích se v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě od 13:00 hodin do pozdních nočních hodin vystřídá více než dvacet skupin a interpretů. K hlavním magnetům bude patřit vystoupení skupin UDG, Walda Gang, Dymytry a Wohnout, či Banjo Bandu Ivana Mládka. Vedle nabitého hudebního programu hosty ve Svijanském Újezdě očekává i celá řada doprovodných akcí pro celou rodinu. Krátce po setmění oblohu nad areálem rozzáří tradiční ohňostroj.

Slavnosti svijanského piva by si neměli nechat ujít nejen hudební fanoušci, ale ani milovníci piva, zvláště toho svijanského: z celkem 160 píp jich za zvýhodněnou cenu poteče celkem čtrnáct. Pivní nadšenci si tak na Slavnostech budou moci opět vyzkoušet, jak náročné je být pivním degustátorem, a to i na řízených degustacích. Kromě toho budou mít jedinečnou šanci ochutnat unikátní Svijanskou Dvacítku, kterou Pivovar Svijany vyrobil výhradně pro letošní oslavu dvaceti let své samostatnosti. Vítané ochlazení všem dospělým nabídne speciální pivní zmrzlina, vyrobená letos právě ze Svijanské Dvacítky. A do třetice Svijanská Dvacítka – designovou patentní lahev s extra silným pivem si budou moci fanoušci odvézt také jako ojedinělý suvenýr z letošních Slavností ze stánku s dárkovými předměty. Vedle toho jim ovšem stánek nabídne také speciální „slavnostní" Plechovky (nejen) pro chlapy, pivní sklo, některé z mnoha druhů triček, kraťasů nebo cyklodresů a nespočet dalších vítaných pivařských drobností.

Loni vůbec poprvé v osmadvacetileté historii akce hrozilo, že by mohl organizaci festivalu narušit déšť. I přes hrozící nepřízeň počasí se jí však nakonec zúčastnilo na osm tisíc hostů, kteří vypili celkem 55 tisíc půllitrů piva.

Obec je na Slavnosti jako vždy dobře připravena. Z důvodu plynulého provozu v ní bude po celou dobu konání slavností povolen pouze jednosměrný provoz a zakázáno bude parkování podél příjezdových cest. Cesta na Slavnosti od exitu 67 dálnice D10 bude označena směrovkami a přímo ve Svijanském Újezdě budou moci řidiči osobních vozů využít velkokapacitní parkoviště u místní hasičské stanice a u stanového městečka. Z Liberce a Jablonce budou přímo na místo konání Slavností svijanského piva vypraveny i speciální autobusy. Těm, kdo se na Slavnosti rozhodnou dopravit raději vlakem, pořadatelé doporučují vystoupit na stanici Příšovice. Z ní je to do Svijanského Újezdu jen pár kilometrů pěšky a není možné zabloudit – na Slavnosti od nádraží každý rok míří davy hostů.

Vstupenky na Slavnosti svijanského piva jsou v předprodeji v síti Ticketportal za 250 Kč (230 Kč na ISIC kartu), na místě bude platit jednotná cena 280 Kč.

Nepasterované svijanské pivo v plechovkách jde na odbyt

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský

● Pivovar zvýšil odhad letošní produkce na 7 milionů půllitrových plechovek
● Do konce května do plechu stočil 16,2 tisíce hektolitru piva
● 22 % vyrobených plechovek směřuje do zahraničí

„Živé“ pivo bez pasterizace, které ve Svijanech od konce března jako první český pivovar stáčejí na nové automatické stáčecí lince do plechovek, má mezi zákazníky úspěch. „Prodej půllitrových svijanských plechovek s nepasterovaným pivem má stále vzrůstající tendenci. Do konce května jsme do plechovek stočili již přes 16 tisíc hektolitrů piva a upravili původní roční plán na výrobu plechovek z pěti na sedm milionů kusů,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Stejně jako v případě lahvového piva sjíždí i z nové linky nejvíce plechovek s obsahem nepasterovaného Svijanského Mázu 11 %. Vedle něj pivovar do plechu stáčí i Svijanskou Desítku 10 %, Svijanského Rytíře 12 %, speciál Svijanský Kníže 13 % a prémiový ležák "450". Se zhruba šesti procenty produkci doplňují pasterované plechovky s nealkoholickým pivem Svijanský Vozka. „Největším odběratelem je v České republice i na Slovensku řetězec Lidl, regionálně plechovky odebírají také Ahold a Globus a spolupracující velkoobchody,“ uvedl vedoucí obchodního oddělení Pivovaru Svijany Vratislav Žitka.

K výhodám plechovek patří, že nepropouští světlo a plyny, jsou velice skladné a pivo se v nich mnohem rychleji vychladí na správnou teplotu než pivo ve skleněné láhvi. Vedle toho jsou také stoprocentně recyklovatelné, a tedy i ekologické. „Růst poptávky po pivu v plechovkách je ze všech těchto důvodů i na českém trhu už dnes markantní a bude stále rychleji pokračovat i v příštích letech,“ řekl dále Roman Havlík.

Nejmodernější plnicí linka pro nepasterované pivo
Na očekávaný trend zvyšování obliby plechovkového piva ve Svijanech loni zareagovali instalací nové stáčírny, která představuje zatím největší investici v celé historii pivovaru v celkovém objemu přes 100 milionů Kč. Od letošního března na ní jako první český pivovar stáčí i do plechovek – stejně jako do všech ostatních obalů – pivo nepasterované. „Plničku na plechovky s hodinovou kapacitou 15 tisíc plechovek nám dodala společnost Krones, která je považována za světovou špičku v oblasti stáčení piva. Abychom mohli v plechovkách nabídnout skutečně nepasterované pivo, museli jsme i toto její špičkové zařízení ve spolupráci s ní vylepšit o určitá nestandartní řešení, a to jak v zájmu udržení absolutní mikrobiální čistoty, tak také prakticky úplného vyloučení možných zbytků vzdušného kyslíku při plnění,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „Výsledkem je to, že v našich plechovkách zůstává po uzavření ještě méně vzdušného kyslíku než v případě mnohých lahvových piv. A protože se naše pivo na rozdíl od nich navíc nezahřívá při pasteraci, nemusejí mít konzumenti obavy z výraznější ztráty jeho kvality i při delším skladování.“

Pasterace, tedy tepelné ošetření, se provádí s cílem prodloužit dobu trvanlivosti piva. V důsledku zahřívání a oxidace se však při ní zhoršují senzorické vlastnosti i nutriční hodnota piva, ničí se enzymy a další zdraví prospěšné látky.

Plechovky do celého světa
Dosud je hlavním exportním trhem svijanského pivovaru Slovensko, kam směřuje téměř 90 % celkového vývozního objemu. Od zprovoznění plnicí linky plechovek si pivovar Svijany podle svého exportního manažera Jana Adámka slibuje významné zvýšení objemu exportu na evropské a světové trhy. „V současné době již i na Slovensko vyvážíme kompletní sortiment nepasterovaných piv v plechovce a v dalších sousedních zemích probíhají jednání s obchodními řetězci. Svijanský Máz a Svijanská Desítka v plechovkách se již vyvážejí také například do Litvy a do Ruska. A počátkem června jsme expedovali první kontejner plechovkového piva i do Spojených států. Celkem směřovalo na export 22 procent všech vyrobených plechovek,“ řekl v této souvislosti Jan Adámek.

Svijanské plechovky s nepasterovaným pivem mají stejnou dobu trvanlivosti jako dosud vyráběné pasterované plechovkové pivo, tedy šest měsíců. „Nevyžadují přísnější skladovací podmínky než běžné plechovky. Tak vysoce kvalitní výrobek jako české pivo si však v obou případech – ať už s pasterací nebo bez ní – zaslouží co nejlepší zacházení a ideální podmínky při skladování. Jen tak je možné v plném rozsahu zachovat jeho unikátní senzorické vlastnosti,“ doplnil Petr Menšík.

Loni Pivovar Svijany uvařil celkem o zhruba dvě procenta více piva než v roce 2016 a s více než 638 tisíci hektolitrů je jedním z největších pivovarů v českých rukou a největším českým výrobcem zachovávajícím tradiční způsob kvašení piva. Letos plánuje dosažení hranice 650 tisíc hektolitrů.

Výhody balení piva do plechovek
● Plechovky jsou lehké – 22 pivních plechovek váží jako jediná láhev
● Plechovky jsou velice skladné
● Pivo v plechovkách se vychladí na správnou teplotu mnohem rychleji než pivo ve skleněné láhvi
● Plechovky se při dopadu na zem nerozbijí
● Za plechovky se (zatím) nemusí platit záloha
● Plechovky jsou stoprocentně recyklovatelné, a tedy i ekologické
● Plech nepropouští světlo a plyny
● Ze všech těchto důvodů se v řadě zemí světa plechovky používají jako tradiční pivní obal již od roku 1933

Přednosti nepasterovaného piva
● Díky absenci tepelného ošetření si uchovává všechny původní senzorické vlastnosti
● Plný obsah enzymů a dalších zdraví prospěšných látek
● Trvanlivější pěna
● Čistší chuť a vůně
● Vyšší obsah těkavých chmelových silic mu dodává příjemně chmelové aroma

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.13.11.2018 14:58142