Historie a současnost Pivovaru Svijany

Historie
První dochované zmínky o Svijanském dvoře, postupem let rozšířeného o pivovar, pocházejí z roku 1346, kdy patřil k cisteriánskému klášteru v Hradišti. Kolem roku 1420 jej koupil český šlechtic a významný dvorský úředník Jindřich z Vartemberka. Ten si jej dokázal udržet až do své smrti, nicméně po ní byl císařem Zikmundem zastaven Hynkovi z Valdštejna a společně se zámkem Rohozec, polovinou Turnova a panstvím na Skalách patřil k valdštejnskému panství Malá Skala. V držení Valdštejnů zůstal Svijanský dvůr 102 let, poté byl prodán nejvyššímu pražskému purkrabímu Janu z Vartemberka. Právě jeho syn, Adam z Vartemberka, zřejmě pocítil potřebu naplnit šlechtickou pokladnu, a proto zde vybudoval v roce 1564 pivovar. Ve stejné době došlo k přebudování Svijanského dvora na tvrz, kterou následovníci Adama výrazně rozšířili a změnili na renesanční tvrz. V roce 1602 získal Svijany s tvrzí a pivovarem Jáchym Ondřej Šlik, protihabsburský odbojník, který svůj život skončil na staroměstském popravišti v roce 1621. Svijany poté připadly Valdštejnům, kteří zde hospodařili až do roku 1814. Za nich byla stará renesanční tvrz přestavěna na zámek, stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar.
Roku 1820 přicházejí Rohanové, Svijany jsou připojeny k Sychrovu a jsou i nadále hospodářským dvorem, jehož je pivovar součástí. SvijanyPivovar Rohanům patřil do roku 1912, kdy jej koupil jeho dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíle. Rodinná dynastie Kratochvílů působila ve svijanském pivovaru až do roku 1939. Vnuk původního majitele, rovněž Antonín, byl nucen pivovar prodat a pivovar se opět vrátil Rohanům.
Jak je vidět, pivovar i zámek byly v průběhu století zvelebovány, rozmachu však udělal přítrž rok 1945, kdy byl pivovar zkonfiskován, posléze znárodněn a stal se provozem Severočeských pivovarů n.p. Ty zde působily až do roku 1990, kdy vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a jehož součástí se stal svijanský pivovar až do roku 1992. Poté se pivovar ve Svijanech mění na akciovou společnost a v roce 1997 se stává součástí Pražské pivovary a.s., jejímž majoritním vlastníkem je anglická pivovarská společnost Bass. V této skupině je však nejmenší a nejstarší. Díky obchodní politice Pivovarů Vratislavice a.s. a později Pražských pivovarů a.s. se svijanský pivovar dostává do odbytové krize a hrozí mu úplné uzavření.
Záchrana z krize přichází v roce 1998, kdy se novým vlastníkem stává nově založená společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se o sedm let později transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu pivovaru pod vedením Františka Horáka je odbytová krize zažehnána a pivovaru se začíná blýskat na lepší časy.
Výstav piva z roku 1998 ve výši čtyřicet tři tisíc hektolitrů je postupně zvyšován, v roce 2001 je prolomena hranice sta tisíc hektolitrů, v roce 2005 dvou set tisíc a v roce 2013 šesti set tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Postupem doby se z Pivovaru Svijany stal nejen nejsilnější pivovar ve svém regionu, ale také jeden z největších nezávislých, ryze českých pivovarů v České republice. V roce 2013 byl dokonce v novinářské anketě Českého svazu pivovarů a sladoven zvolen nejpopulárnějším pivovarem v ČR.

Zámek ve Svijanech patří po letech opět k pivovaru
Zámek ve Svijanech a zdejší pivovar tvořily nerozlučný pár několik století. Součástí pivovaru byl zámek i po znárodnění, do soukromých rukou jej prodal až státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, pivovarkterý pivovar několik let vlastnil. Velmi poškozenou stavbu tak získal Milan Rýdlo z Čápovky, severočeský podnikatel a velmistr řádu svatého Václava s úmyslem navrátit jí původní lesk. Z finančních důvodů se ale v roce 2013 rozhodl zámek prodat a příležitosti se chopil Pivovar Svijany. „Zámek a pivovar patřily odjakživa k sobě, a proto jsme se rozhodli, že památku zrekonstruujeme a zpřístupníme veřejnosti,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a dodává: „Předchozí majitel měl zpracovaný kvalitní projekt na revitalizaci zámku a my v něm plánujeme ve spolupráci s památkáři pokračovat. V tuto chvíli projekt revidujeme a pravděpodobně příští rok se pustíme do samotné rekonstrukce.“ Do budoucna by se měl zámek stát kulturně společenským centrem obce, které nabídne koncertní prostory, zázemí pro turisty i restauraci.

Tradice nade vše
Pivovar Svijany vyrábí pivo klasickou technologií. Výčepní piva, ležáky i speciální piva vznikají tzv. dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených kádích na spilkách a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích při nízkých teplotách. Pivo se vaří stejně, jako tomu bylo v polovině minulého století, v době, kdy se české pivo proslavilo po celém světě. SvijanyVe svijanském pivu nechybí voda z vlastních studní a slad z malých nezávislých sladoven z Čech a Moravy v Kounicích, Záhlinicích, Náměšti na Hané, Rajhradu, Kolíně, Jablonci nad Nisou, Litovli a Benešově. Pivu samozřejmě nechybí žatecký chmel z vlastních chmelnic ve vyhlášené oblasti Polepských blat, konkrétně Žatecký poloraný červeňák včetně jeho tradiční původní odrůdy Osvaldova klonu.
Proces vaření piva začíná ve varně. Zde se smíchá rozdrcený slad s vodou a zahříváním na různé teploty se pomocí enzymů ze sladu mění škrob na cukr. Následuje scezování, při němž se oddělí cukerný roztok – sladina - od obalů zrn - tedy mláta. Sladina se poté vaří s chmelem přidávaným postupně v několika dávkách. Nezbytný chmel pivo konzervuje a hlavně pivu dodává příjemně hořkou chuť a chmelovou vůni. Proces trvá zhruba deset hodin. SvijanyVarna ve Svijanech umí vyrobit 12 várek denně, přičemž jedna várka má 230 hektolitrů mladiny.
Z hotové mladiny se oddělí kaly ve vířivé kádi, zchladí se a zakvasí pivovarskými kvasinkami z vlastních zdrojů. Hlavní kvašení probíhá v otevřených kádích na spilkách při teplotě do 12°C. Během kvašení přemění kvasinky asi 70 % cukru vzniklého na varně na alkohol, oxid uhličitý a některé vedlejší produkty. Zkušený sládek měří v každé kádi dvakrát denně teplotu a stupeň prokvašení. Pomocí chlazení celý proces řídí a určuje, kdy se káď zchladí na sudovací teplotu, čímž se ukončí činnost kvasinek.
Hlavní kvašení trvá šest až osm dní. Zchlazené zelené pivo se poté suduje do ležáckých tanků, kde dokváší. SvijanyTanky o objemu 60 až 630 hl jsou umístěny v ležáckých sklepích. Zde pivo leží, tedy dozrává, čiří se a přirozenou cestou se sytí oxidem uhličitým. Tím si dotváří pěnivost, říz, chuť a vůni. Podle druhu piva trvá ležení 30 - 60 dní a probíhá při teplotě 2 - 4°C. Hotové pivo se poté zfiltruje na křemelinovém filtru, aby mělo jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.
Produkce svijanského pivovaru putuje z 60 % do sudů a ze 40 % do lahví, plechovek a skleněných džbánů. Celý proces výroby probíhá za dodržování velmi přísných požadavků na čistotu. Nezávadnost jednotlivých surovin i výsledného produktu během výroby se pečlivě kontroluje v pivovarské laboratoři, kde se podrobuje mikrobiologické, chemické a organoleptické analýze. Z pivovaru tak nemůže odejít žádné pivo, které by nebylo kvalitativně naprosto v pořádku. Svijanské pivo se nijak chemicky neošetřuje, ani nepasteruje. K zákazníkovi tak putuje zdravé, přírodní pivo vyznačující se skvělou pitelností, vlastností dávno se vytrácející ze současných piv.

Vlastní chmelnice
Pivovar Svijany vstoupil v roce 2006 majetkově do chmelařství ve vyhlášené oblasti Polepských blat. pivovar„Hlavním důvodem bylo stárnutí tuzemských chmelnic a snižující se množství kvalitního tradičního chmele. Báli jsme se, abychom časem nemuseli tuto nepostradatelnou surovinu nahrazovat chmelem zahraničním, a proto jsme si do budoucna chtěli zajistit její přísun,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany. SvijanyNa několika desítkách hektarů si svijanští pěstují Žatecký poloraný červeňák a kromě obnovy chmelnic se pivovar v posledních 4 letech aktivně zapojuje i do zkoumání původního nepřešlechtěného Osvaldova klonu Žateckého poloraného červeňáku. Ten od roku 1927 šlechtil průkopník českého chmelařství docent Karel Osvald a dřív nechyběl v žádném poctivém pivu. Chmelaři na něj ale nedostávají od státu dotace, protože patří do kategorie neozdravených chmelů, navíc je méně výnosný a obsahuje méně alfa hořkých kyselin. Z těchto důvodů je u nás dnes téměř na vymření. „Přitom se jedná o tradiční chmel, který se vyznačuje nezaměnitelnou vůní a jemnějším aroma, typickým pro tradiční české pivo plzeňského typu, které se u nás odjakživa vařilo,“ dodává Menšík. Ve Svijanech se Osvaldův klon Žateckého poloraného červeňáku přidává při posledním chmelení do všech piv, a i to je důvod, proč se od ostatních piv na trhu liší svou chutí a vůní.

Veškerý zisk se vrací zpět do pivovaru
Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po svijanském pivu, a přitom zachovat tradiční výrobní postupy, investuje pivovar každoročně celý zisk do obnovy a rozšiřování kapacit pivovaru. Pravidelně se přistavují nové spilky, ležácké sklepy, v roce 2012 byla přistavěna varna, přibyla propagační stanice k pomnožování vlastních pivovarských kvasnic… V těchto dnech se finalizuje přestavba lahvovny a souvisejících provozů. Ročně se ve Svijanech proinvestuje více než 100 mil. Kč.

Nová lahvovna
V březnu 2014 Pivovar Svijany výrazně zrekonstruoval lahvovnu. Nároky na kvalitu plnění lahví stále rostou a původní lahvovna by je brzy přestala splňovat. „Jednalo se o relativně výrazný zásah do chodu pivovaru, kvůli výměně některých strojů za nové jsme museli zastavit provoz na 14 dní,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. Díky novému výkonnějšímu plniči, jehož kapacita je 25 000 lahví za hodinu, bylo nutné přizpůsobit i související provozy – dopravníky, manipulátory, vkladače, vykladače, systém paletizace a depaletizace lahví a myčku. „Novou lahvovnu jsme budovali s cílem zvýšit kvalitu při plnění lahví, jsme ale rádi, že se povedlo navýšit také kapacitu, která by byla v nejbližších letech naplněna,“ dodává Havlík. Na stavbě nové lahvovny se podílelo kolem 100 lidí z 9 firem a pivovaru a vyžádala si investici 50 mil. Kč.
Zdroj:Stránky Pivovaru Svijany, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Svijany

Kdy:celoročně dle rozpisuObec:PříšoviceZdroj:Pivovar Svijany

O tom, jakým způsobem pro vás pivo připravujeme, se sami můžete přesvědčit na vlastní oči. Pivovar Svijany pořádá exkurze, při kterých si můžete prohlédnout výrobu svijanského piva zblízka. Prohlídku je nutné objednat minimálně 1 týden předem. Minimální počet osob na exkurzi je 10, maximální počet je 25 osob v jedné skupině.

Možný čas prohlídky:
Po-Pá 15:00 - 18:00
So-Ne 9:00 - 18:00

Cena prohlídky:
Dospělí 70 Kč
Děti, důchodci 50 Kč
Minimální cena exkurze 700 Kč

V ceně je prohlídka pivovaru s průvodcem a ochutnávka nefiltrovaného piva. Exkurzi je nutné si domluvit dopředu. Využijte k tomu následující formulář, popřípadě tyto kontakty:
Tel.: +420 481 770 721, +420 739 589 473
E-mail: exkurze@pivovarsvijany.cz

Aktualizováno: před 7 lety

Pivovar Svijany uvaří letos 660.000 hektolitrů piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Agris.czAutor:ČTK

Pivovar Svijany na Liberecku dodá letos na trh zhruba 660.000 hektolitrů piva, o dvě procenta víc než loni. Pokračující mírný pokles prodeje sudového piva se podařilo vyrovnat vyšším prodejem piva baleného, ale takém vyšším objemem exportu, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Roman Havlík. V příštím roce by se podle něj pivovar rád dostal na 680.000 hektolitrů. Za rekordním rokem 2019 výroba stále zaostává, tehdy největší pivovar v Libereckém kraji dodal na trh 709.896 hektolitrů piva.

"Letošní rok byl pro pivovar z hospodářského hlediska dalším velmi složitým obdobím, v němž jsme se museli vyrovnávat s mnoha negativními vlivy, zejména dalšími inflačními tlaky," uvedl Havlík. Lidé se podle něj navíc po covidu stále nevrátili do restaurací. Celorepublikový trend potvrzuje klesající prodej sudového piva. Víc se prodá lahvového piva a také plechovek, do kterých už svijanský pivovar plní 14 procent piva. Za růst výroby vděčí pivovar exportu, který se zvyšuje. Letos už pivovar vyveze 15 procent produkce. "Především na Slovensko, ale i do Polska, Německa a dalších zemí," dodal ředitel.

Výroba piva patří k energeticky náročným odvětvím, kvůli snížení nákladů investoval letos Pivovar Svijany do solární elektrárny. "Podle dosavadních výpočtů se tato investice rozhodně vyplácí a v náročném období nám pomohla. Při nových cenách, za něž máme částečně nakoupeny energie na příští rok, je sice návratnost investice nižší, než jak jsme spočítali při pořizování solární technologie, ale stále jde o velmi dobrá čísla," řekl Havlík. Solární panely jsou na střechách sklepů, stáčírny plechovek, skladu a pivovarské restaurace.

Nezanedbatelný je podle ředitele pivovaru také ekologický přínos solárních panelů. "Dosud nám vyrobily 172 megawatthodin (MWh) elektrické energie, což z hlediska ochrany klimatu představuje úsporu 66,6 tun CO2, tedy podle dostupných srovnání ekvivalent 1987 vysazených stromů. Pro nás je navíc velmi pozitivní, že vrchol produkce solární energie časově odpovídá období maximální potřeby – panely nejvíce vyrábějí v létě, kdy potřebujeme provozy intenzivně chladit," dodal Havlík. Teď chce firma rok až dva počkat a přínos vyhodnotit.

Pivovar Svijany se 180 zaměstnanci patří do desítky největších pivovarů v Česku, v příštím roce oslaví 460 let založení. Za posledních 20 let investovala firma do rozvoje a modernizace více než miliardu korun, k největším investicím patřila před šesti lety stáčírna plechovek, která přišla na 100 milionů korun. Největší investicí příštího roku bude takzvaná kegová linka, zahrnující plničku, myčku a manipulační, stohovací a paletovací zařízení na KEG sudy, která přijde na 50 milionů korun. V plánu je i rozšíření oblíbených pivních lázní v areálu svijanského zámku.

Nejstarší české pivní slavnosti se blíží. Ve Svijanech se nudit nebudete

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Liberecký deník

Na čepu čtrnáct piv, na pódiu Mňága a Žďorp nebo Václav Noid Bárta. I to nabídne v sobotu 15. července 34. ročník Slavností svijanského piva.

Třetí červencovou sobotu mají skalní fanoušci již stabilně vyhrazenu pro nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice. Také letošní, 34. ročník Slavností svijanského piva se na koupališti ve Svijanském Újezdě uskuteční v obvyklém termínu 15. července. Od 13.00 na něm bude návštěvníky čekat nejen zajímavý hudební program, ale hlavně téměř kompletní nabídka svijanských piv a nepřeberné množství kulinářských specialit, včetně pivní zmrzliny.

Oblíbená akce, kterou na koupališti na kraji Českého ráje společně pořádá Pivovar Svijany a obec Svijanský Újezd, si za více než tři dekády své existence vybudovala stálou základnu fanoušků. Jako na jeden z vrcholů českého léta se ni pravidelně sjíždějí tisíce hudby a piva milovných návštěvníků z celé republiky, kteří si až do pozdních nočních hodin užívají hudebního programu na dvou pódiích. Letos je do Svijanského Újezdu mohou přilákat třeba skupiny Mňága a Žďorp, Gaia Mesiah a Argema či jména jako Miro Šmajda, Václav Noid Bárta a Tereza Mašková, kteří vystoupí na velkém centrálním pódiu v areálu koupaliště. Na vedlejším kamenném pódiu jim budou sekundovat například Děda Mládek Illegal Band nebo Prague Queen.

Vedle hudebního programu hosty ve Svijanském Újezdě jako vždy čeká také celá řada doprovodných akcí pro celou rodinu. Slavnosti svijanského piva by si nicméně neměli nechat ujít zejména milovníci piva, zvláště toho svijanského: z více než stovky píp jich za zvýhodněnou cenu poteče celkem patnáct.

Novinkou letošního roku bude speciální edice sezónního kroužkovaného ležáku Svátek – Slavnostní Svátek, který exkluzivně pro Slavnosti dozrával v sudech celých šest měsíců. Na čepu vedle něj nebude chybět prémiový ležák 450, „svijanský klenot“ Šlik nebo nejsilnější svijanské pivo – svijanská Dvacítka, všechny (kromě 450 a Slavnostního Svátku) za příznivou cenu pětatřiceti korun. Dospělým návštěvníkům nabídne vítané ochlazení také speciální pivní zmrzlina, vyrobená z letošní novinky Pivo přímo ze sklepa a Svijanského Vozky yuzu a bergamot.

Nealkoholická sekce bude vedle oceňovaných míchaných nápojů z nealkoholického piva − Svijanský Vozka černý rybíz a limetka a Svijanský Vozka yuzu a bergamot – zastoupena limonádami Svijanela se čtyřmi různými příchutěmi.

Pivní nadšenci si na Slavnostech budou moci i letos na řízených degustacích vyzkoušet, jak náročné je povolání pivního degustátora. Při degustaci se budou snažit rozpoznat jednotlivá svijanská piva a prokazovat, v jaké kondici jsou jejich chuťové buňky. Dokonalou techniku čepování a péči o pivní hospodářství jim během dne několikrát (ve 14:00, 16:00 a 18:00 hodin) předvedou svijanští mistři čepování Jiří Bittner a Klára Habrová a naučí je správně čepovat hladinku, šnyt, mlíko nebo řezané pivo. Pro ostatní bude vedle hudby zárukou příjemně stráveného dne bohatá nabídka občerstvení a řada nejrůznějších atrakcí, stánků, kolotočů a houpaček.

Jako suvenýr z letošních Slavností si budou moci hosté ze stánku s dárkovými předměty odvézt třeba designovou patentní lahev se Svijanskou Dvacítkou, novinku PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA v elegantní embosované lahvi, speciální „slavnostní" Plechovky (nejen) pro chlapy, pivní sklo, některé z mnoha druhů limitované edice triček, bund a cyklodresů a nespočet dalších vítaných pivařských drobností.

Autem, vlakem, autobusem
Svijanský Újezd se nachází asi tři kilometry od sjezdu z dálnice D10 na Příšovice (exit 67 km). Pro obec jsou Slavnosti vždy velkou událostí, na jejich organizaci se podílí prakticky celá vesnice, která je i letos je na akci velmi dobře připravena. Přímo ve Svijanském Újezdě budou moci řidiči osobních vozů využít dvě velkokapacitní parkoviště pro osobní vozy, jedno směrem na Pěnčín, druhé směrem na Svijany. Z důvodu plynulého provozu v obci bude po dobu konání Slavností svijanského piva pouze jednosměrný provoz. Parkovné za osobní vůz je 50,- Kč, za karavan 100,- Kč.

Z Liberce, Jablonce nad Nisou, Turnova, Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště budou přímo na místo konání Slavností svijanského piva vypraveny i speciální autobusy za zvýhodněné ceny. Těm, kdo se na Slavnosti rozhodnou dopravit raději vlakem, pořadatelé doporučují vystoupit na stanici Příšovice. Z ní jsou to do Svijanského Újezdu jen zhruba čtyři kilometry pěšky a není možné zabloudit – na Slavnosti od nádraží každý rok míří davy hostů. Aktualizované možnosti dopravy autobusem přímo do Svijanského Újezdu nebo vlakem na zastávku Příšovice budou zveřejňovány na webu Slavností svijanského piva: www.slavnostisvijanskehopiva.cz.

Vstupenky na Slavnosti svijanského piva jsou v předprodeji v síti Ticketportal za 450 Kč (400 Kč na ISIC kartu), na místě bude platit jednotná cena 500 Kč. Pro děti do 15 let a držitele průkazu ZTP/P je vstup zdarma.

Slavnosti jsou tu již třetinu století
Slavnosti svijanského piva letošním ročníkem vstupují do druhé třetiny století své existence. Za posledních třiatřicet ročníků si vzpomínky na neopakovatelnou atmosféru v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě odvezly celkem už statisíce hostů. „Navzdory svému jménu ovšem Slavnosti rozhodně nejsou jen o pivu, i když o něj jde samozřejmě především. Celý rok se těšíme, až si užijeme tu skvělou atmosféru před pódii a setkání s lidmi, z nichž si řada už ani neumí představit, že by slavnosti vynechala,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Když jsme je v roce 1990 ve Svijanském Újezdě poprvé pořádali, byla to asi první akce tohoto druhu. Vůbec by nás tenkrát nenapadlo, že by se na ní někdy mohly setkávat tisíce lidí a že by na ně jezdily ty největší hvězdy,“ řekl před lety František Horák, česká pivovarská legenda a někdejší ředitel Pivovaru Svijany, který stál před třiatřiceti lety u zrodu akce. „Příběh Slavností je tak vlastně dost podobný úspěchu svijanského pivovaru. Od samého počátku je provázelo stejné nadšení a patriotismus, jaké stály i za zmrtvýchvstáním pivovaru o deset let později,“ dodal.

Na Slavnostech vystoupily například skupiny Olympic, Tři sestry, Krucipüsk, Wohnout, Walda gang, MIG 21, Mňága a Žďorp nebo Žlutý pes. Ze sólistů stojí za zmínku mimo jiné Marta Kubišová, Eva Pilarová, Petra Janů, Věra Martinová, Jitka Zelenková, Debbi nebo Marie Rottrová, stejně jako třeba Václav Neckář či David Koller.

Zatím poslední, 33. slavnosti svijanského piva, které se konaly po dvouleté „covidové“ přestávce, přivítaly více než čtyři tisíce návštěvníků. Na velkém centrálním pódiu je od časného odpoledne až do pozdních nočních hodin provázela hudební produkce sahající od folku přes country až po psy-core v podání písničkářů Pokáče a Barbory Polákové a skupin Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Další účinkující se o jejich dobrou náladu postarali na vedlejším kamenném pódiu. „Po dvouleté pauze jsme si loni dali záležet a věřím, že jsme všem hostům ukázali, že nad správně ošetřované a natočené pivo není. A že léto, zábava a naše pivo jdou skvěle k sobě,“ řekl Roman Havlík.

Svijany uvádějí na trh nové Pivo přímo ze sklepa

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Liberecká Drbna

Není pivo jako pivo. Vedle piv na žízeň, k jídlu nebo na posezení s přáteli jsou tu ještě piva unikátní, piva pro skutečné fajnšmekry. Mezi ta se jistě rychle zařadí výjimečný dvanáctistupňový ležák PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA, poslední novinka Pivovaru Svijany. V elegantní litrové embosované hnědé lahvi s keramickým patentním uzávěrem bude ozdobou chladicí vitríny jakékoli pivotéky, obchodu se zdravou výživou nebo restaurace. V prodeji bude časem také ve vybraných prodejnách běžné maloobchodní sítě a obchodních řetězcích.

Receptura nového světlého spodně kvašeného ležáku s extraktem původní mladiny 12,2 % (hm), obsahem alkoholu 4,9 % (obj.) a hořkostí 30 IBU vychází ze zatím posledního svijanského piva Šlik. Do designových lahví se PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA stáčí bez filtrace, stabilizace, pasterizace nebo jakýchkoliv jiných úprav přímo z ležáckého tanku v ležáckých sklepích svijanského pivovaru. „Naším cílem je dostat naše tradiční řemeslné pivo k zákazníkům s vyššími nároky na kvalitu a přírodní charakter konzumovaných potravin, kteří ocení řemeslný a zdraví prospěšný produkt v ekologickém a důstojném obalu,“ přibližuje záměr pivovaru svijanský sládek Petr Menšík. „Je určeno pro zákazníky upřednostňující čerstvé potraviny bez jakýchkoliv úprav v maximálně ekologickém obalu.“

Při přípravě piva Šlik pivovar v roce 2021 využil všechny své zkušenosti a řemeslnou zručnost, aby tradiční český ležák vyladil do podoby „skutečného klenotu“. Také jeho následovník je vyroben tradičním řemeslným postupem z vody z hlubinných vrtů, ručně vyrobeného sladu z tradičních českých odrůd českého a moravského sladovnického ječmene z humnové sladovny a tradičního českého chmele odrůd Sládek a Žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic pivovaru v Polepských blatech, v jedné ze dvou nejlepších českých chmelařských lokalit. „Šlik se setkal s tak pozitivní odezvou, že jsme se rozhodli vycházet z jeho receptury a rozvést ji novým směrem. Výsledek nyní nabízíme k posouzení pivním znalcům, věřím, že jej přijmou stejně nadšeně,“ říká Petr Menšík.

Ve jménu ekologie?
Esteticky působivá hnědá lahev vychází z průmyslového vzoru Lochmund a je opatřena embosovaným svijanským emblémem ve tvaru písmene S a letopočtem založení pivovaru 1564, který upomíná na dlouhou tradici vaření piva ve Svijanech. Petr Menšík zdůrazňuje zejména její přínos pro ekologii: „Zatímco v případě klasické půllitrové lahve je vratná jen vlastní lahev, u naší lahve s keramickým patentním uzávěrem připevněným k lahvi drátkem z nerezavějící oceli a permanentním potiskem místo etikety nevzniká vůbec žádný odpad, ani ze zátky a etikety s lepidlem. Celý obal lze tak znovu využívat z plných sta procent. Výjimku tvoří jen malá papírová pečeť sloužící k indikaci neporušenosti obalu a k označení minimální trvanlivosti výrobku.“

Zvolené tmavě hnědé sklo považuje sládek obecně za jeden z nejlepších materiálů pro uchování piva. Silnější sklo spolu s větším objemem lahve zase prodlužují dobu neměnnosti vlastností piva a keramická zátka minimalizuje styk piva s těsněním a její pružné uchycení drátkem představuje u živého piva s obsahem aktivních pivních kvasinek důležitý bezpečnostní prvek, pokračuje sládek ve výčtu přínosů nového obalu.

„Trend posledních let je jednoznačně takový, že se obal stává téměř stejně důležitý, jako vlastní výrobek a v případě tak ušlechtilého nápoje jako je české pivo to platí dvojnásob. Jako zapřisáhlí odpůrci stáčení piva do plastu jsme proto postupně uvedli na český trh hned několik ojedinělých a důstojných pivních obalů. Nová litrová patentní embosovaná lahev, která skvěle uchovává kvalitu piva, dokáže odolávat zvýšenému tlaku živého piva a je stejně jako naše ocelové dvoulitrové plechovky nebo patentní lahev Svijanské Dvacítky uzavíratelná, je jejich rovnocenným rozšířením. Její ušlechtilý a historizující vzhled podle mého názoru skvěle podtrhuje výjimečnost našeho poctivého tradičního řemeslně vyrobeného piva,“ uvedl dále Petr Menšík.

Ze Svijan postupně do specializovaných prodejen
PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA bude od května za doporučenou cenu 99,- Kč v prodeji jen tam, kde budou vhodné podmínky k jeho prodeji, tedy záruka uskladnění v chladu. Hned od počátku května ho bude podle obchodního ředitele Pivovaru Svijany možné zakoupit v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech a expedicích pivovaru ve Svijanech a Vratislavicích – Liberci. Poslouží jako zajímavý suvenýr z návštěvy pivovaru nebo červencových Slavností svijanského piva, připravuje se i jeho prodej přes e-shop pivovaru. Postupně by se pak mělo rozšířit do prodejen nápojů a farmářských výrobků, sítí cash&carry, velkoobchodů a prodejních řetězců.

I když jsou nevratné, bude pivovar lahve vykupovat a znovu plnit
Nové designové lahve nebudou vratné ve smyslu legislativy řešící systém vratných obalů, takže jejich prodej nebude obchodníky zavazovat ke zpětnému výkupu. Pokud si je však zákazníci nebudou chtít ponechat, bude pivovar kompletní nepoškozené lahve zpětně vykupovat za stanovenou cenu buďto prostřednictvím vybraných obchodníků a přes spolupracující distribuční společnosti, nebo přímo v pivovaru a jeho distribučních místech, a znovu je plnit. „Záloha bude pravděpodobně stanovena na 20 až 30 Kč. Její definitivní výši upřesníme začátkem května, přičemž nevylučujeme, že ji po prvních zkušenostech s výkupem upravíme,“ uvedl Petr Menšík. „Nemůžeme obchodníky nutit vybírat další zálohované lahve, kterými jsou již dnes zahlceni. Proto jsme s ohledem na životní prostředí zvolili toto kompromisní řešení,“ dodal k tomu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Svijany uvádějí na trh nové PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Life4you.cz

Není pivo jako pivo. Vedle piv na žízeň, k jídlu nebo na posezení s přáteli jsou tu ještě piva unikátní, piva pro skutečné fajnšmekry. Mezi ta se jistě rychle zařadí výjimečný dvanáctistupňový ležák PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA, poslední novinka Pivovaru Svijany. V elegantní litrové embosované hnědé lahvi s keramickým patentním uzávěrem bude ozdobou chladicí vitríny jakékoli pivotéky, obchodu se zdravou výživou nebo restaurace. V prodeji bude časem také ve vybraných prodejnách běžné maloobchodní sítě a obchodních řetězcích.

Receptura nového světlého spodně kvašeného ležáku s extraktem původní mladiny 12,2 % (hm), obsahem alkoholu 4,9 % (obj.) a hořkostí 30 IBU vychází ze zatím posledního svijanského piva Šlik. Do designových lahví se PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA stáčí bez filtrace, stabilizace, pasterizace nebo jakýchkoliv jiných úprav přímo z ležáckého tanku v ležáckých sklepích svijanského pivovaru. „Naším cílem je dostat naše tradiční řemeslné pivo k zákazníkům s vyššími nároky na kvalitu a přírodní charakter konzumovaných potravin, kteří ocení řemeslný a zdraví prospěšný produkt v ekologickém a důstojném obalu,“ přibližuje záměr pivovaru svijanský sládek Petr Menšík. „Je určeno pro zákazníky upřednostňující čerstvé potraviny bez jakýchkoliv úprav v maximálně ekologickém obalu.“

Při přípravě piva Šlik pivovar v roce 2021 využil všechny své zkušenosti a řemeslnou zručnost, aby tradiční český ležák vyladil do podoby „skutečného klenotu“. Také jeho následovník je vyroben tradičním řemeslným postupem z vody z hlubinných vrtů, ručně vyrobeného sladu z tradičních českých odrůd českého a moravského sladovnického ječmene z humnové sladovny a tradičního českého chmele odrůd Sládek a Žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic pivovaru v Polepských blatech, v jedné ze dvou nejlepších českých chmelařských lokalit. „Šlik se setkal s tak pozitivní odezvou, že jsme se rozhodli vycházet z jeho receptury a rozvést ji novým směrem. Výsledek nyní nabízíme k posouzení pivním znalcům, věřím, že jej přijmou stejně nadšeně,“ říká Petr Menšík.

Ve jménu ekologie
Esteticky působivá hnědá lahev vychází z průmyslového vzoru Lochmund a je opatřena embosovaným svijanským emblémem ve tvaru písmene S a letopočtem založení pivovaru 1564, který upomíná na dlouhou tradici vaření piva ve Svijanech. Petr Menšík zdůrazňuje zejména její přínos pro ekologii: „Zatímco v případě klasické půllitrové lahve je vratná jen vlastní lahev, u naší lahve s keramickým patentním uzávěrem připevněným k lahvi drátkem z nerezavějící oceli a permanentním potiskem místo etikety nevzniká vůbec žádný odpad, ani ze zátky a etikety s lepidlem. Celý obal lze tak znovu využívat z plných sta procent. Výjimku tvoří jen malá papírová pečeť sloužící k indikaci neporušenosti obalu a k označení minimální trvanlivosti výrobku.“

Zvolené tmavě hnědé sklo považuje sládek obecně za jeden z nejlepších materiálů pro uchování piva. Silnější sklo spolu s větším objemem lahve zase prodlužují dobu neměnnosti vlastností piva a keramická zátka minimalizuje styk piva s těsněním a její pružné uchycení drátkem představuje u živého piva s obsahem aktivních pivních kvasinek důležitý bezpečnostní prvek, pokračuje sládek ve výčtu přínosů nového obalu.

„Trend posledních let je jednoznačně takový, že se obal stává téměř stejně důležitý, jako vlastní výrobek a v případě tak ušlechtilého nápoje jako je české pivo to platí dvojnásob. Jako zapřisáhlí odpůrci stáčení piva do plastu jsme proto postupně uvedli na český trh hned několik ojedinělých a důstojných pivních obalů. Nová litrová patentní embosovaná lahev, která skvěle uchovává kvalitu piva, dokáže odolávat zvýšenému tlaku živého piva a je stejně jako naše ocelové dvoulitrové plechovky nebo patentní lahev Svijanské Dvacítky uzavíratelná, je jejich rovnocenným rozšířením. Její ušlechtilý a historizující vzhled podle mého názoru skvěle podtrhuje výjimečnost našeho poctivého tradičního řemeslně vyrobeného piva,“ uvedl dále Petr Menšík.

Ze Svijan postupně do specializovaných prodejen
PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA bude od května za doporučenou cenu 99,- Kč v prodeji jen tam, kde budou vhodné podmínky k jeho prodeji, tedy záruka uskladnění v chladu. Hned od počátku května ho bude podle obchodního ředitele Pivovaru Svijany možné zakoupit v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech a expedicích pivovaru ve Svijanech a Vratislavicích – Liberci. Poslouží jako zajímavý suvenýr z návštěvy pivovaru nebo červencových Slavností svijanského piva, připravuje se i jeho prodej přes e-shop pivovaru. Postupně by se pak mělo rozšířit do prodejen nápojů a farmářských výrobků, sítí cash&carry, velkoobchodů a prodejních řetězců.

I když jsou nevratné, bude pivovar lahve vykupovat a znovu plnit
Nové designové lahve nebudou vratné ve smyslu legislativy řešící systém vratných obalů, takže jejich prodej nebude obchodníky zavazovat ke zpětnému výkupu. Pokud si je však zákazníci nebudou chtít ponechat, bude pivovar kompletní nepoškozené lahve zpětně vykupovat za stanovenou cenu buďto prostřednictvím vybraných obchodníků a přes spolupracující distribuční společnosti, nebo přímo v pivovaru a jeho distribučních místech, a znovu je plnit. „Záloha bude pravděpodobně stanovena na 20 až 30 Kč. Její definitivní výši upřesníme začátkem května, přičemž nevylučujeme, že ji po prvních zkušenostech s výkupem upravíme,“ uvedl Petr Menšík. „Nemůžeme obchodníky nutit vybírat další zálohované lahve, kterými jsou již dnes zahlceni. Proto jsme s ohledem na životní prostředí zvolili toto kompromisní řešení,“ dodal k tomu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar Svijany vyrobil loni o 4,5 procenta méně, letošek ale vidí optimisticky

Publikováno:před rokemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V Pivovaru Svijany na Liberecku uvařili loni 653.000 hektolitrů piva, je to zhruba o 4,5 procenta méně než v roce 2021.
Snížení reálných příjmů obyvatel v důsledku inflace a vyšších nákladů na základní potřeby se projevilo podle očekávání omezováním výdajů a poklesem poptávky po pivu, řekl na dotaz ČTK ředitel pivovaru Roman Hladík. Výroba piva se tak podle něj stále nedostala na předcovidovou úroveň. Byla osm procent pod úrovní roku 2019, kdy ve Svijanech uvařili rekordních 709.896 hektolitrů piva.

"Struktura prodeje nasvědčuje tomu, že šetřit musely hlavně nízkopříjmové domácnosti, které se již dříve místo restaurací přikláněly k pití lahvového piva doma. Pokles jsme totiž loni zaznamenali výhradně jen v kategorii lahvového piva, což je rovněž zcela nová skutečnost," doplnil Havlík. Očekává ale, že už letos by se mohl trh začít zotavovat a pomalu se vracet na předcovidovou úroveň. "Aktuálně plánujeme výstav kolem 695.000 hektolitrů, tedy stále ještě pod úrovní rekordního roku 2019," dodal.

Konzumace piva v hospodách a restauracích loni podle Havlíka po nucené covidové přestávce zažívala renesanci. "Zatímco v případě lahvového piva jsme zejména v závěru roku čelili nezanedbatelnému poklesu poptávky, u sudového piva jsme zaznamenali meziroční nárůst o 22 procent. V kategorii tankového piva, které dodáváme do několika vybraných českých a slovenských restaurací, jsme dosáhli dokonce 172 procent stavu roku 2021," dodal. Kolem 13 procent produkce mířilo podle Havlíka do zahraničí.

Pivovar Svijany se 180 zaměstnanci patří do desítky největších pivovarů v Česku. Za více než 20 let své existence zvýšil výrobu téměř šestnáctinásobně. V roce 2021 uskutečnila firma podle informací z obchodního rejstříku zakázky zhruba za téměř 892 milionů korun, což je o 12 procent víc než v předcházejícím roce. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 191 milionů korun. Loňské výsledky zatím k dispozici nejsou.

Vánoční balení piva Svijany ve čtyřech barvách

Publikováno:před rokemZdroj:České nápoje

Fialová, stříbrná, modrá a bílá. Takovou netradiční kombinaci barev zvolil pro svou letošní vánoční edici balených piv rodinný Pivovar Svijany. Na pultech vybraných obchodů a v e-shopu pivovaru jsou s motivem nadcházejících vánočních svátků k dostání pětilitrové soudky, půllitrové plechovky, dvoulitrové Plechovky (nejen) pro chlapy a obaly dekorativních džbánů Kvasničáku. Vše udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům: stejný vánoční dekor zdobí také lahve a skupinová balení Svijanského Mázu v běžném prodeji.

Oblíbený sezónní vánoční multipack se nezměnil, ale obsahuje osm půllitrových lahví světlého ležáku Svijanský Máz v aktuálním designu. Je v prodeji například v prodejnách Billa, Globus a Makro. Ve stejných řetězcích – a samozřejmě také na e-shopu pivovaru – je k dostání i speciální vánoční edice oblíbeného dvoulitrového balení piva – Plechovek (nejen) pro chlapy. Pětilitrové soudky, které se rovněž převlékly do vánočního, lze koupit také přes e-shop, v prodejnách Billa nebo v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech, stejně jako ostatní pivní sortiment.

Restaurace budou čepovat Svátek
Začátek prosince a nadcházející vánoční a novoroční svátky oslaví Pivovar Svijany také sezónním pivem Svátek. Kroužkovaného piva inspirovaného starými recepturami, podle nichž se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty, letos ve Svijanech uvařili celkem 400 hektolitrů. Po omezenou dobu se bude čepovat ve více než 200 svijanských restaurací.

„Výjimečný charakter tomuto zlatožlutému pivu s obsahem 5,0 procent alkoholu dává kroužkování, které v chuti a vůni mírně prozrazuje kvasnice a ve vzhledu pivu dává slabý zákal. Hotový Svátek se totiž po filtraci znovu zakvašuje rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a po opětovném zakvašení plní do sudů, v nichž dokváší potřetí. Obsahuje velké množství živých pivovarských kvasinek, a tedy i vitamínů skupiny B a dalších tělu prospěšných přírodních látek. Stejně jako všechna ostatní svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný,“ přibližuje Svátek svijanský sládek Petr Menšík.

Dál budeme vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecká Drbna

Plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru ve Svijanech na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy, říká Roman Havlík - ředitel PIVOVARU SVIJANY.

Na konci roku bývá obvyklé bilancovat jeho průběh. Jaký byl pro vás ten letošní z ekonomického hlediska?
Bohužel nebyl tak úspěšný, jak jsme si během dvou covidových let návrat k normálu představovali. Pandemii vystřídala inflace, raketově rostoucí ceny energií a všech vstupů. Všechny tyto faktory se bohužel projevily na nižší poptávce. Za zmínku stojí i fakt, že se změnila i struktura prodeje: zatímco sudové a tankové pivo podstatně – až o pětinu – roste, lahvové pivo ztrácí. Je vidět, že se lidé navzdory stále vyšším cenám skutečně začali vracet do restaurací a hospod. Ale jak se to vše promítne do našich celkových výsledků, je zatím předčasné odhadovat. Sice před sebou máme Vánoce, které jsou z hlediska obchodu tradičně nejsilnějším obdobím celého roku, ovšem jak se k nim letos spotřebitelé postaví letos je zatím ve hvězdách. Stejně tak těžko v tuto chvíli odhadovat, jak aktuální ekonomická situace projeví na návštěvnosti restaurací v nejbližších měsících. 

Který největší problém musíte nyní řešit? Je jím zdražení energií? Projeví se toto zdražení na produkci piva?
Výroba piva je, jak známo, energeticky náročná. Skokové zdražování energií, zejména plynu, na nás proto skutečně dopadá asi nejcitelněji. Děláme tedy vše pro to, abychom se s vysokými cena vyrovnali, investujeme například do zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí instalace solárních panelů na střechách pivovarských budov. Spolu s tím probíhají i další dílčí investice a organizační opatření s cílem maximálně využít potenciál úspor všech energií. Jejich vysoká cena bude nicméně spolu s dramatickým nárůstem cen obalových materiálů, pohonných hmot a surovin na výrobu piva velmi pravděpodobně do budoucna vytvářet opět tlak na na pivovary. Ale není to ani zdaleka faktor jediný: například obalové kartony nebo pivní korunky se během roku zdražily násobně. 

Před čtyřmi lety jste uvedli do provozu linku na plechovkové balení. Jak se vám výroba piva v plechovkách osvědčila?
Stáčecí linka představovala největší investici v celé historii pivovaru, takže jsem rád, že se potvrdil náš odhad a trend příklonu k pivu v plechovkách je i v našich zeměpisných šířkách nezvratný. Myslím, že jsme to velmi správně vycítili a naskočili do toho vlaku včas. A také se v něm jen nevezeme, v určité oblasti dokonce vynikáme – ve spolupráci s výrobcem stáčecí linky jsme například celou technologii doladili tak, že jako jediní dokážeme do plechovek plnit pivo nepasterované.

Plechovky představují pro pivo ideální obal a mají řadu výhod, mimo jiné jsou nerozbitné a pivo se v nich rychle vychladí. Poptávka po plechovkovém pivu ze všech těchto důvodů trvale vykazuje vzestupný trend, takže aktuálně již do plechu stáčíme zhruba 13 procent naší produkce. 

Od jara letošního roku jsou v provozu i vaše pivní lázně. Jsou něčím specifické?
Nejsou to jediné pivní lázně v Libereckém kraji, ale jsou specifické tím, že jsou jako jediné přímo u zdroje, kde se přímo nabízelo, abychom vybrané kvalitní suroviny a meziprodukty vznikající při výrobě piva využili i k tomuto účelu, zvláště když jsme pro lázně našli prostory ve stylovém prostředí zrekonstruovaného Zámku Svijany. Horká lázeň ve vířivých dubových vanách s kvalitní svijanskou vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel představuje skutečně nezapomenutelný zážitek a má také řadu prokazatelných zdravotních benefitů. 

Za pár dnů budou Vánoce. Přichystali jste pro milovníky svijanského moku nějaké vánoční překvapení?
I letos jsme dostáli naší dlouholeté tradici a přicházíme s nápaditým vánočním dekorem všech našich piv. Náš dvorní designér přitom tentokrát sáhnul pro paletě různých fialových tónů, které lahvím i plechovkám svijanského piva dodávají skutečně sváteční vzhled. Fialová edice 2022 jistě opět udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům. 

A otázka na závěr: Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kterým směrem chcete pivovar Svijany rozvíjet?
Naše plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy. Jako jeden z mála velkých pivovarů je tedy stále kvasíme v otevřených kádích na spilce a necháváme zrát v ležáckých tancích, i když je to náročnější a dražší než moderní průmyslová výroba. Nic nehodláme měnit ani na používání jen těch nejkvalitnějších surovin. I do budoucna také zachováváme celý sortiment piva českého typu v celé jeho šíři – od výčepního piva přes ležáky až po několik silných piv a nově i moderní míchané nápoje z nealkoholického piva. Nemění se ani náš cíl hýčkat si své stále zákazníky a získávat kvalitou produkce zákazníky nové. 

Šetření na špatném místě. Pivovarník varuje hospodské, aby neškrtali karty

Publikováno:před rokemZdroj:Seznam ZprávyAutor:Filip Horáček

Lidé se už sice po covidu vrací do hospod, ale zase řeší inflaci. Šéf pivovaru ve Svijanech Roman Havlík proto považuje za chybu, když se některé restaurace snaží šetřit tím, že přestávají přijímat platby kartou.
Článek

Za energie letos pivovar ve Svijanech zaplatí o desítky milionů korun víc než v loňském roce. Nepřestává ale investovat. Staví solární panely na střechách a vylepší vlastní bioplynku i plynový kotel, který bude moci spalovat také lehký topný olej.

Šetří se i jinde, více se například hlídá provoz zařízení pro výrobu piva a více se také zvažují větší nákupy.

Na druhou stranu covid probudil zahradní párty, takže pivovar chystá úpravu plechovkové linky tak, aby mohla plnit i menší, patnáctilitrové KEG sudy. Doma se totiž vypije sedm piv z deseti. Po dvou covidových letech, plných uzavírek, není podle Romana Havlíka letošní rok špatný. Konečně se například mohly pořádat festivaly. Ale stále platí, že před pandemií bývalo lépe.

„U spotřebitelů je cítit nervozita, zřejmě proto, že na lidi dopadá zdražování. V regionu, konkrétně třeba v Českém ráji, nám hospodští hlásí, že se v létě pilo méně než v době covidu,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys.

Šetření je téma dne, nakupujete například do zásoby?
Ano. Jakmile máme možnost něco nakoupit do zásoby a vidíme, že přichází zdražení, předzásobujeme se surovinami nebo obaly.

Hospodám nově dodáváme první vlastní designovanou sklenici od Michala Pražského. Je to především marketingový krok, protože jsme si říkali, že si po dlouhé době pivovar zaslouží mít svůj půllitr. Také tím ušetříme, protože vlastní sklenici nám sklárna vyrobí v opravdu vysokém počtu a nám se zakázku podařilo realizovat ještě za staré ceny. Dříve jsme měli asi 15 druhů sklenic a půllitrů na každé pivo zvlášť. Teď jich máme pět.

O kolik zdražilo sklo?
Za pivní sklo platíme v průměru přibližně o 15 procent víc. Například speciální půllitr na náš svatováclavský speciál Dux stál loni 37,81 koruny, aktuálně sklenici kupujeme za 46,21 koruny bez DPH.

Jaká je nálada lidí v hospodách?
V pandemii nám tolik výroba nepropadla, ale spotřeba se přesunula do obchodů. Letos se to narovnává. V covidu pivovar klesl s čepovaným pivem až na 25 procent, teď jsme na 32 procentech.

Na druhou stranu trh se ještě nevrátil do roku 2019. U spotřebitelů je cítit nervozita, zřejmě proto, že na lidi dopadá zdražování. V regionu, konkrétně třeba v Českém ráji, nám hospodští hlásí, že se v létě pilo méně než v době covidu. Trpí především vesnické hospody.

Stát hospodským v posledních letech moc nepomáhal. Dopadla na ně elektronická evidence tržeb, zákaz kouření, část hospod si stěžovala na to, že stravenky nahradil paušál. Potom přišel covid. Lidé se naučili jíst doma, nosí si z domova do práce krabičky a nechodí do restaurací.

Považujete zrušení elektronické evidence tržeb za správnou věc?
V současnosti je přínosná každá aktivita, která usnadní podnikání zejména začínajícím živnostníkům, takže z tohoto pohledu je zrušení EET pozitivním signálem.

Část hospod a restaurací se teď snaží tlumit inflaci, kterou zákazník přestává akceptovat, tím, že přestává přijímat platby kartou a vyžadují hotovost.
S ohledem na stále rostoucí počet lidí, kteří méně a méně využívají hotovost a zvykají si téměř všude používat bezhotovostní platby, se obávám, že v konečném důsledku to může být krátkozraké rozhodnutí, které provozovnu připraví o část zákazníků.

Lidé více pijí mixy a nealko

Na začátku pandemie jsme slyšeli katastrofické scénáře, že covid smete až 20 procent hospod. To se nestalo.
Nám zavřely desítky hospod z několika tisíc zákazníků, kterým dodáváme. Nebylo to tak dramatické, některé nové navíc otevřely. Klesá ale spotřeba piva na hospodu a hodně se mění nákupní zvyky. Vidíme příklon k pivním mixům a nealkoholickým pivům.

Přecházejí lidé k levnějším pivům?
Říká se to, ale u nás jsme to nepocítili.

Většina pivovarů oznámila, že na podzim zdraží. Co k tomu vedlo vás?
My zdražujeme Svijany od prvního října v průměru o devět procent. Náklady nám vzrostly víc, ale celou inflaci nechceme přenášet na zákazníky. Maximálně jsme si snížili marže, víc už to nejde. Největší vliv na ceny mají energie, které zdražují ceny obalů, oxidu uhličitého i dopravy, výrazně roste cena sladu, etiket, korunek a dalších položek.

Velmi žádaným obalem jsou plechovky. Vy jste linku za sto milionů korun spustili v roce 2018. Používáte ji jen pro sebe?
Linku využíváme zejména pro sebe, okrajově na lince stáčíme i pro jiné pivovary, například Pivovar Rohozec, Primátor a Cvikov. Je to poměrně zanedbatelné množství. Pouze pro naše piva však používáme technologii plnění nepasterovaného piva, která je v České republice unikátní a je jí přizpůsobena celá výroba. Osobně si nedovedu představit, že by bylo možné tuto unikátní technologii použít i na pivo, které se neuvaří přímo v pivovaru.

Pomáhají vám plechovky v exportu?
Export nám roste. Loni jsme vyvezli přibližně 12 procent výroby, letos je to 13,5 procenta. Cílíme na kulturně blízké země. Daří se nám zejména v Polsku a na Slovensku. Na tomto růstu mají podíl i plechovky, jejichž největším benefitem je to, že jde o lehký a jednocestný obal.

I to je důvodem, proč plechovkovou linku plánujeme rozšířit. Chceme investovat do ekologického balení, aby plechovky nebyly v plastu, ale v kartonovém balení po šesti kusech. A zamýšlíme se nad úpravou linky na KEG sudy, aby se dalo vyřešit také plnění menších, patnáctilitrových sudů, po kterých je od covidu větší poptávka.

„Šetříme na všem, jen ne na pivu“

Jak na vás dopadá energetická krize?
Má to na nás velký dopad. Výrazným způsobem narostly náklady. Nejvíce za energie a materiály. Za elektřinu platíme třikrát víc než loni, náklady se nám zvýšily o desítky milionů korun. Snažíme se spořit, kde to jde.

Budete letos v zisku?
Doufám, že budeme mít kladný výsledek EBITDA (zisk před zdaněním, odpisy a úroky).

Na čem šetříte?
Nešetříme a nikdy šetřit nebudeme na surovinách a výrobě piva. Úspory hledáme tam, kde to neovlivní kvalitu produkce. I proto se stále snažíme investovat, přestože je dnes na investice omezený prostor. Investice nám v budoucnu musí přinést úspory a konkurenční výhodu.

Instalujeme solární panely na dostavovanou halu s plechovkovou linkou. Tento projekt jsme připravili ještě před energetickou krizí. Při dnešních cenách energií nám fotovoltaika začala dávat ještě větší smysl. Chtěli bychom v tom pokračovat i na dalších střechách, protože si myslím, že solární panely na střechy výrobních hal patří, ale vše záleží na investičních možnostech.

V pivovaru potřebujeme také plyn. Vyrábíme z něj páru, kterou technologicky používáme na vaření piva, rmutování nebo sanitaci zařízení. Myslím si, že ceny se nikdy nevrátí tam, kde byly. Také proto jsme se rozhodli, že plynový kotel přestavíme tak, aby mohl spalovat i lehký topný olej.

Využíváme také vlastní bioplyn z naší čistírny odpadních vod, který spalujeme na kogeneračních jednotkách. Tady zvažujeme zefektivnění bioplynové stanice, a tím pádem navýšení produkce vlastního bioplynu. Postupně bychom chtěli všemi těmito investicemi zvýšit naši energetickou soběstačnost z 8 procent na 20 procent.

Šetříte také na výrobě a v provozu?
Všude měníme osvětlení za úspornější LED. Optimalizujeme spotřebu elektřiny podle času. Například se snažíme nachlazovat při nižších cenách elektřiny a maximálně vytěžovat kogenerační jednotky na výrobu elektřiny.

Před čtyřmi lety jste měli velký problém s fluktuací lidí. Třetina zaměstnanců se vyměnila během jednoho roku. Jste poměrně blízko závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Jaká je situace dnes?
Stále těžko se shánějí některé profese, jako jsou skladníci a obsluha vysokozdvižných vozíků. Není moc lidí, kteří chtějí pracovat. Problém trvá. Ale je pravda, že trochu se situace zlepšila. Poprvé ve větší míře jsme začali využívat agenturní pracovníky, které jsme nikdy neměli, protože pracovali pro automobilky. Bohužel část se jich s válkou vrátila domů.

Svijany sbíraly ocenění na Dočesné

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PR

Tři první místa a jedno třetí získaly piva z Pivovaru Svijany na odborné degustaci piv Dočesná 2022, která se uskutečnila v rámci 65. Žateckých slavností chmele.

První místo v kategorii světlé výčepní pivo získala Svijanská Desítka 10 %. Pivovar Svijany výrazně bodoval v segmentu silných piv, když první místo v kategorii silné pivo tmavé bylo uděleno Svijanské
Kněžně 13 % a v kategorii silné pivo světlé Svijanskému Knížeti 13 %. Pomyslným potvrzením dominance svijanského pivovaru v rámci silných piv pak bylo třetí místo v kategorii silných světlých piv pro Svijanského Barona 15 %.

„Dlouhodobě zastáváme názor, že hlavním ukazatelem úspěšnosti našich piv je trh a jejich obliba u spotřebitelů, to však v žádném případě neznamená, že by nás nezajímal názor odborné veřejnosti. Naopak i názor odborníků je pro nás cennou zpětnou vazbou a samozřejmě nám dělá radost, že naše piva jsou takto dobře hodnocena,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík.

spěch svijanských piv na Dočesné 2022 navazuje na nedávný úspěch pivovaru na celosvětové soutěži The World Beer Awards. Tam Svijany získaly dvě zlaté, jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Oba držitelé zlata – prémiový ležák 450 i Svijanský Kníže 13 % – se současně stali i národními vítězi ve svých kategoriích: prémiový ležák 450 bodoval v kategorii klasický ležák plzeňského typu, Svijanský Kníže v kategorii světlý ležák českého typu. Stříbrem byl oceněn Šlik, který soutěžil rovněž v kategorii světlého ležáku českého typu. Na bronzovém místě se pak umístil Svijanský Máz 11 % (kategorie chmelený ležák plzeňského typu). Svijanská Desítka byla s bronzem dalším medailistou v kategorii světlého ležáku českého typu, v níž tak piva ze Svijan obsadila všechny medailové pozice.

Unikátní svijanské pivo se vrací způsobem výroby do minulého století!

Publikováno:před rokemZdroj:Žena-in.czAutor:Klára Křížová

Pijete rádi pivo? Záleží vám na jeho kvalitě a chuti? Ve svijanském pivovaru vyrábí nepasterizované pivo, které není tepelně zpracované a má v sobě mnoho prospěšných látek. Je totiž vyrobeno tak, jak se vyrábělo v pivní slávě minulého století.

Mnoho žen má v oblibě dobré pivo nebo ho kupuje svému partnerovi. Proto nás zajímalo, jaké jsou benefity nepasterizovaného piva, proč bychom ho měli ochutnat a co je za záhadnou vlastností piva, které pozitivně nabádá k dalšímu napití. O tom všem jsme si povídali se sládkem, Petrem Menšíkem z pivovaru Svijany.

„Pasterace, tedy tepelné ošetření, se provádí s cílem prodloužit dobu trvanlivosti piva. V důsledku zahřívání a oxidace se však při ní zhoršují senzorické vlastnosti i nutriční hodnota piva, ničí se enzymy a další zdraví prospěšné látky, a mimo jiné se také snižuje kvalita a trvanlivost pěny. Naopak chuť nepasterovaného piva je čistší a těkavé chmelové silice, jejichž obsah v pivu pasterace rovněž dramaticky snižuje, mu dodávají příjemně chmelovou pivní vůni,“ vysvětluje výhody nepasterovaného piva svijanský sládek Petr Menšík.

Je běžné, že pivovary vyrábí nepasterované pivo?
Ne, není to běžné a my jsme v tomto unikátní. Snažíme se dělat pivo způsobem, jako se dělalo v minulém století. České pivo, které svou chutí, kvalitou a pitelností proslavilo Českou republiku. Bohužel po revoluci se zde začalo kvůli novým dodavatelům moderních technologií a novým majitelům pivovarů, kteří chtěli levnou produkci vyrábět pivo efektivněji a levněji, což s sebou ale nese určité změny v chuti. Řada pivovarů také reagovala na to, že díky novým technologiím pak bylo „moderně udělané“ pivo trvanlivější. Bohužel se tím trochu snížila nutriční hodnota piva. Pivo se muselo stabilizovat a pasterizovat, čímž se odstranily některé látky, které přichází ze sladu a z chmele nebo se deaktivují další látky, jako jsou například aminokyseliny a další.

Jaké bylo tradiční české pivo, které nás proslavilo po celém světě?
Pro české pivo bylo vždy typické, že mělo vysokou pitelnost. Je to vlastnost, díky které se české pivo vždy odlišovalo od jiných piv na světě. Proto bylo tak oblíbené. Je to vlastnost, kdy každé napití vás pozitivně nabádá k dalšímu napití. Prostě čím víc pijete, tím máte větší žízeň a větší chuť na další pivo. To dalo vznik oblíbenosti piva, restauracím, šenkům, hospodám, kde se odnedávna pivo s radostí pilo. Lidé byli rádi, že pijí pivo, chutná jim a mají ho s kým pít. Nikde na světě, kromě nás toho u piva nikdy nikdo nedosáhl.

Co utváří pitelnost piva? Vlastnost, kterou našemu pivu záviděl celý svět a nedokázal ji napodobit?
Je to souhra specifických surovin a odrůd, to, kde rostou, výrobní postup, kultura pití piva, teplota piva, když se pije, kvalita a vůně pěny, chuť a říz, lidé, kteří si u piva povídají, je to mix věcí, které to všechno utváří. Bohužel zaváděním moderních postupů pro výrobu se začala tato pitelnost z piva vytrácet. Dnes si dá řada lidí jedno pivo „na žízeň“, ale víc už si jich nedá. Vidím to tak, že vody nemůžete vypít moc, ale pivo tělem krásně proteče. Dokážete vypít piva mnohem více než vody, aniž by to nějak zatížilo tělo. Perfektně hydratuje, je to vyvážený nápoj, samozřejmě je v něm alkohol, takže se to nesmí přehánět, ale pivo patří mezi velmi prospěšné nápoje, jak dokládají i odborníci.

Proč vyrábíte pivo, které neprochází pasterizací?
My se snažíme dělat pivo tak, jak se dělalo v minulém století. Chceme zachovat pitelnost, tradiční charakter a chuť jakou vždycky mělo. Proto vyrábíme nepasterizovaná piva. Sice nemají tak dlouhou trvanlivost jako piva vyrobená s pasterizací moderním způsobem v ostatních pivovarech, ale zase zachováme v pivu vše, co v něm má být a o to nám jde. Všechna piva děláme tak, že se jedná o nepasterizovaná piva, která neprocházejí tepelnou úpravou. Také investice, které děláme, jsou pro další rozvoj pivovaru a možností rozšíření výroby piva touto klasickou metodou bez pasterizace.

Tradiční metoda výroby piva se vám osvědčila, ale jdete s dobou a chcete nové věci pro své zákazníky. Jakým směrem jdou vaše významné novinky?
Například jako jediní stáčíme nepasterizovaná piva do plechovek. Pátrali jsme, jestli to dělají i jiné pivovary na světě, ale nikoho jsme nenašli. Koupili jsme technologie, plnící linku a naši zákazníci si mohou koupit kromě lahví naše piva v plechovkách. Jedná se o úspěšný krok, který se nám potvrzuje. My jsme naprosto ignorovali boom PET lahví, protože pivo podle nás do plastu nepatří, to je dehonestace tradičně vyrobeného piva. To je jako byste si dali sváteční kachnu na plastový tácek, také to bude úplně eticky špatně.

Tradiční pivo a plechovka, jak to jde dohromady?
Plechovka nám přišla jako tradiční obal, myslím, že první její použití pro uchování piva bylo v roce 1933. Je to vhodný obal, nepropouští světlo a dá se s ní dobře manipulovat. Na počátku byl vývoj a testování, přišlo nám to jako dobrý nápad, který zrealizujeme. Je to sice složitější proces při plnění, aby nedošlo k nějaké kontaminaci a všichni nás od toho zrazovali, ale my jsme to velmi dobře zvládli a nemáme s ničím problém. Vše podléhá velmi přísným kontrolám, děláme velmi pečlivě vše proto, aby naše pivo v plechovkách mělo nejvyšší kvalitu a daří se nám to. Pivo v plechovkách má trvanlivost kolem šesti měsíců a můžete s nimi zacházet, jak chcete – uskladnit si je v pokojové teplotě, stačí je vychladit před otevřením. I když je nepasterované, můžete se k němu chovat úplně stejně jako ke každému jinému pivu. Veškerá naše svijanská piva v plechovkách jsou nepasterizovaná.

Dobře, ale jaký je tedy rozdíl mezi pasterizovaným a nepasterizovaným pivem?
Kdybych to měl vysvětlit laicky, podobně jako si koupíte mléko, které je v krabici, ale má velmi dlouhou dobu trvanlivosti, prostě „mrtvá bílá voda“ protože prošlo určitými moderními způsoby výroby, aby tak dlouho vydrželo. Na rozdíl od čerstvého mléka, které je v chladícím boxu, má sice omezenou kratší dobu trvanlivosti, ale obsahuje mnoho užitečných látek, prospěšných pro tělo, které neovlivnilo tepelné zpracování. Je to stejné jako pasterizované a nepasterizované pivo.

Na co si musíte dávat pozor při tradiční výrobě nepasterizovaného piva?
Tradiční výroba s sebou nese mnohá rizika a větší výdaje, které pivovary s moderními technologiemi neřeší. Výroba je nákladnější a je za ní více lidské práce. Pasterizace je pojistka, že máte jistý výsledek. Cokoliv v tom pivu je špatně, to pak zabijete na konci tepleným zpracováním – pasterizací. My musíme neustále hlídat celý proces, protože kdyby se nám něco nepovedlo, tak se to může projevit na kvalitě piva. Musím přiznat, že se nám to nestává, že bychom něco museli řešit. Musíme být ale neustále ve střehu, nejde si říct, že můžeme klidně spát.

Je rozdíl v chuti, když porovnáme pasterizované nebo nepasterizované pivo?
Určitě ano. Už jen tou stabilizací, která předchází pasteraci, se velká část chuti plnosti piva pozmění (odstraněním bílkovin a polyfenolů) a pasterace také chuť mění. Mění ji negativně, může vzniknout pasterační příchuť, na kterou si pak lidé zvyknou. Může se zhoršit i pěnivost piva. Třísloviny, aminokyseliny, enzymy a další zdraví prospěšné látky - pokud chcete pivo s delší trvanlivostí, musíte tyto látky z části odstranit. Vidím v tom i současný tlak jíst průmyslově vyrobená jídla, nápoje, stejné je to i u piva. Zvykáme si na chutě, které jsou upravené, které ztratily původní složky, proto nám jde o návrat ke kvalitě. Naše pivo má co nabídnout, má víc chutí, chutě jsou čistší, obsahuje zdravotní benefity, které vždy v pivu byly.

Jaké jsou výhody nepasterizovaného piva, které se vyrábí podle vybraných receptur a tradičními postupy z doby, kdy bylo české pivo díky své pitelnosti jedno z nejoblíbenějších na světě?
Díky absenci tepelného ošetření si uchovává všechny původní senzorické vlastnosti, má plný obsah enzymů a dalších zdraví prospěšných látek, tříslovin, antioxidantů, velké množství vitamínů, trvanlivější pěnu, čistší chuť a vůni, vyšší obsah těkavých chmelových silic mu dodává příjemně chmelové aroma. Je to kvalita, za kterou ručíme.

Je lepší pít pivo Svijany v hospodě nebo doma?
Nejlepší je jít na pivo do hospody, užít si ho, popovídat si při něm s přáteli. Vyrábíme dnes 17 druhů piva, takže si určitě každý najde to, které mu bude chutnat. Nebo si ho koupíte ve velkých řetězcích, v obchodech, kam chodíte běžně nakupovat v lahvi nebo v plechovkách. Jsem rád, že ho kupují i ženy, a to buď pro sebe nebo pro své partnery, když jdou na nákup, nebo si ho dají někde v restauraci či hospodě.

Děkujeme za velmi příjemný osobní rozhovor a za odpovědi na naše otázky, které se všechny týkaly kvalitního piva.
V současné době pivovar do plechovek stáčí celkem osm druhů nepasterovaného piva. Bez pasterizace je i veškeré sudové a lahvové pivo ze Svijan. Výjimku tvoří ochucené nealkoholické pivo, které pasterací musí procházet. Naše návštěva pivovaru Svijany byla velmi poučná. Je skvělé vidět, jak se tento tradiční český pivovar rozšiřuje, a i přes velkou konkurenci v podobě piva vyrobeného „moderním způsobem s pasterizací“ se jim daří a mají prostor pro zajímavé novinky – například v tom, že jsou nejspíš jediní na světě, kdo s úspěchem plní tradiční nepasterované pivo do plechovek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.12.2023 13:39212