V Pivovaru Svijany na Liberecku uvařili loni 653.000 hektolitrů piva, je to zhruba o 4,5 procenta méně než v roce 2021.
Snížení reálných příjmů obyvatel v důsledku inflace a vyšších nákladů na základní potřeby se projevilo podle očekávání omezováním výdajů a poklesem poptávky po pivu, řekl na dotaz ČTK ředitel pivovaru Roman Hladík. Výroba piva se tak podle něj stále nedostala na předcovidovou úroveň. Byla osm procent pod úrovní roku 2019, kdy ve Svijanech uvařili rekordních 709.896 hektolitrů piva.

"Struktura prodeje nasvědčuje tomu, že šetřit musely hlavně nízkopříjmové domácnosti, které se již dříve místo restaurací přikláněly k pití lahvového piva doma. Pokles jsme totiž loni zaznamenali výhradně jen v kategorii lahvového piva, což je rovněž zcela nová skutečnost," doplnil Havlík. Očekává ale, že už letos by se mohl trh začít zotavovat a pomalu se vracet na předcovidovou úroveň. "Aktuálně plánujeme výstav kolem 695.000 hektolitrů, tedy stále ještě pod úrovní rekordního roku 2019," dodal.

Konzumace piva v hospodách a restauracích loni podle Havlíka po nucené covidové přestávce zažívala renesanci. "Zatímco v případě lahvového piva jsme zejména v závěru roku čelili nezanedbatelnému poklesu poptávky, u sudového piva jsme zaznamenali meziroční nárůst o 22 procent. V kategorii tankového piva, které dodáváme do několika vybraných českých a slovenských restaurací, jsme dosáhli dokonce 172 procent stavu roku 2021," dodal. Kolem 13 procent produkce mířilo podle Havlíka do zahraničí.

Pivovar Svijany se 180 zaměstnanci patří do desítky největších pivovarů v Česku. Za více než 20 let své existence zvýšil výrobu téměř šestnáctinásobně. V roce 2021 uskutečnila firma podle informací z obchodního rejstříku zakázky zhruba za téměř 892 milionů korun, což je o 12 procent víc než v předcházejícím roce. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 191 milionů korun. Loňské výsledky zatím k dispozici nejsou.

Fialová, stříbrná, modrá a bílá. Takovou netradiční kombinaci barev zvolil pro svou letošní vánoční edici balených piv rodinný Pivovar Svijany. Na pultech vybraných obchodů a v e-shopu pivovaru jsou s motivem nadcházejících vánočních svátků k dostání pětilitrové soudky, půllitrové plechovky, dvoulitrové Plechovky (nejen) pro chlapy a obaly dekorativních džbánů Kvasničáku. Vše udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům: stejný vánoční dekor zdobí také lahve a skupinová balení Svijanského Mázu v běžném prodeji.

Oblíbený sezónní vánoční multipack se nezměnil, ale obsahuje osm půllitrových lahví světlého ležáku Svijanský Máz v aktuálním designu. Je v prodeji například v prodejnách Billa, Globus a Makro. Ve stejných řetězcích – a samozřejmě také na e-shopu pivovaru – je k dostání i speciální vánoční edice oblíbeného dvoulitrového balení piva – Plechovek (nejen) pro chlapy. Pětilitrové soudky, které se rovněž převlékly do vánočního, lze koupit také přes e-shop, v prodejnách Billa nebo v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech, stejně jako ostatní pivní sortiment.

Restaurace budou čepovat Svátek
Začátek prosince a nadcházející vánoční a novoroční svátky oslaví Pivovar Svijany také sezónním pivem Svátek. Kroužkovaného piva inspirovaného starými recepturami, podle nichž se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty, letos ve Svijanech uvařili celkem 400 hektolitrů. Po omezenou dobu se bude čepovat ve více než 200 svijanských restaurací.

„Výjimečný charakter tomuto zlatožlutému pivu s obsahem 5,0 procent alkoholu dává kroužkování, které v chuti a vůni mírně prozrazuje kvasnice a ve vzhledu pivu dává slabý zákal. Hotový Svátek se totiž po filtraci znovu zakvašuje rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a po opětovném zakvašení plní do sudů, v nichž dokváší potřetí. Obsahuje velké množství živých pivovarských kvasinek, a tedy i vitamínů skupiny B a dalších tělu prospěšných přírodních látek. Stejně jako všechna ostatní svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný,“ přibližuje Svátek svijanský sládek Petr Menšík.

Plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru ve Svijanech na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy, říká Roman Havlík - ředitel PIVOVARU SVIJANY.

Na konci roku bývá obvyklé bilancovat jeho průběh. Jaký byl pro vás ten letošní z ekonomického hlediska?
Bohužel nebyl tak úspěšný, jak jsme si během dvou covidových let návrat k normálu představovali. Pandemii vystřídala inflace, raketově rostoucí ceny energií a všech vstupů. Všechny tyto faktory se bohužel projevily na nižší poptávce. Za zmínku stojí i fakt, že se změnila i struktura prodeje: zatímco sudové a tankové pivo podstatně – až o pětinu – roste, lahvové pivo ztrácí. Je vidět, že se lidé navzdory stále vyšším cenám skutečně začali vracet do restaurací a hospod. Ale jak se to vše promítne do našich celkových výsledků, je zatím předčasné odhadovat. Sice před sebou máme Vánoce, které jsou z hlediska obchodu tradičně nejsilnějším obdobím celého roku, ovšem jak se k nim letos spotřebitelé postaví letos je zatím ve hvězdách. Stejně tak těžko v tuto chvíli odhadovat, jak aktuální ekonomická situace projeví na návštěvnosti restaurací v nejbližších měsících. 

Který největší problém musíte nyní řešit? Je jím zdražení energií? Projeví se toto zdražení na produkci piva?
Výroba piva je, jak známo, energeticky náročná. Skokové zdražování energií, zejména plynu, na nás proto skutečně dopadá asi nejcitelněji. Děláme tedy vše pro to, abychom se s vysokými cena vyrovnali, investujeme například do zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí instalace solárních panelů na střechách pivovarských budov. Spolu s tím probíhají i další dílčí investice a organizační opatření s cílem maximálně využít potenciál úspor všech energií. Jejich vysoká cena bude nicméně spolu s dramatickým nárůstem cen obalových materiálů, pohonných hmot a surovin na výrobu piva velmi pravděpodobně do budoucna vytvářet opět tlak na na pivovary. Ale není to ani zdaleka faktor jediný: například obalové kartony nebo pivní korunky se během roku zdražily násobně. 

Před čtyřmi lety jste uvedli do provozu linku na plechovkové balení. Jak se vám výroba piva v plechovkách osvědčila?
Stáčecí linka představovala největší investici v celé historii pivovaru, takže jsem rád, že se potvrdil náš odhad a trend příklonu k pivu v plechovkách je i v našich zeměpisných šířkách nezvratný. Myslím, že jsme to velmi správně vycítili a naskočili do toho vlaku včas. A také se v něm jen nevezeme, v určité oblasti dokonce vynikáme – ve spolupráci s výrobcem stáčecí linky jsme například celou technologii doladili tak, že jako jediní dokážeme do plechovek plnit pivo nepasterované.

Plechovky představují pro pivo ideální obal a mají řadu výhod, mimo jiné jsou nerozbitné a pivo se v nich rychle vychladí. Poptávka po plechovkovém pivu ze všech těchto důvodů trvale vykazuje vzestupný trend, takže aktuálně již do plechu stáčíme zhruba 13 procent naší produkce. 

Od jara letošního roku jsou v provozu i vaše pivní lázně. Jsou něčím specifické?
Nejsou to jediné pivní lázně v Libereckém kraji, ale jsou specifické tím, že jsou jako jediné přímo u zdroje, kde se přímo nabízelo, abychom vybrané kvalitní suroviny a meziprodukty vznikající při výrobě piva využili i k tomuto účelu, zvláště když jsme pro lázně našli prostory ve stylovém prostředí zrekonstruovaného Zámku Svijany. Horká lázeň ve vířivých dubových vanách s kvalitní svijanskou vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel představuje skutečně nezapomenutelný zážitek a má také řadu prokazatelných zdravotních benefitů. 

Za pár dnů budou Vánoce. Přichystali jste pro milovníky svijanského moku nějaké vánoční překvapení?
I letos jsme dostáli naší dlouholeté tradici a přicházíme s nápaditým vánočním dekorem všech našich piv. Náš dvorní designér přitom tentokrát sáhnul pro paletě různých fialových tónů, které lahvím i plechovkám svijanského piva dodávají skutečně sváteční vzhled. Fialová edice 2022 jistě opět udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům. 

A otázka na závěr: Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kterým směrem chcete pivovar Svijany rozvíjet?
Naše plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy. Jako jeden z mála velkých pivovarů je tedy stále kvasíme v otevřených kádích na spilce a necháváme zrát v ležáckých tancích, i když je to náročnější a dražší než moderní průmyslová výroba. Nic nehodláme měnit ani na používání jen těch nejkvalitnějších surovin. I do budoucna také zachováváme celý sortiment piva českého typu v celé jeho šíři – od výčepního piva přes ležáky až po několik silných piv a nově i moderní míchané nápoje z nealkoholického piva. Nemění se ani náš cíl hýčkat si své stále zákazníky a získávat kvalitou produkce zákazníky nové. 

Lidé se už sice po covidu vrací do hospod, ale zase řeší inflaci. Šéf pivovaru ve Svijanech Roman Havlík proto považuje za chybu, když se některé restaurace snaží šetřit tím, že přestávají přijímat platby kartou.
Článek

Za energie letos pivovar ve Svijanech zaplatí o desítky milionů korun víc než v loňském roce. Nepřestává ale investovat. Staví solární panely na střechách a vylepší vlastní bioplynku i plynový kotel, který bude moci spalovat také lehký topný olej.

Šetří se i jinde, více se například hlídá provoz zařízení pro výrobu piva a více se také zvažují větší nákupy.

Na druhou stranu covid probudil zahradní párty, takže pivovar chystá úpravu plechovkové linky tak, aby mohla plnit i menší, patnáctilitrové KEG sudy. Doma se totiž vypije sedm piv z deseti. Po dvou covidových letech, plných uzavírek, není podle Romana Havlíka letošní rok špatný. Konečně se například mohly pořádat festivaly. Ale stále platí, že před pandemií bývalo lépe.

„U spotřebitelů je cítit nervozita, zřejmě proto, že na lidi dopadá zdražování. V regionu, konkrétně třeba v Českém ráji, nám hospodští hlásí, že se v létě pilo méně než v době covidu,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys.

Šetření je téma dne, nakupujete například do zásoby?
Ano. Jakmile máme možnost něco nakoupit do zásoby a vidíme, že přichází zdražení, předzásobujeme se surovinami nebo obaly.

Hospodám nově dodáváme první vlastní designovanou sklenici od Michala Pražského. Je to především marketingový krok, protože jsme si říkali, že si po dlouhé době pivovar zaslouží mít svůj půllitr. Také tím ušetříme, protože vlastní sklenici nám sklárna vyrobí v opravdu vysokém počtu a nám se zakázku podařilo realizovat ještě za staré ceny. Dříve jsme měli asi 15 druhů sklenic a půllitrů na každé pivo zvlášť. Teď jich máme pět.

O kolik zdražilo sklo?
Za pivní sklo platíme v průměru přibližně o 15 procent víc. Například speciální půllitr na náš svatováclavský speciál Dux stál loni 37,81 koruny, aktuálně sklenici kupujeme za 46,21 koruny bez DPH.

Jaká je nálada lidí v hospodách?
V pandemii nám tolik výroba nepropadla, ale spotřeba se přesunula do obchodů. Letos se to narovnává. V covidu pivovar klesl s čepovaným pivem až na 25 procent, teď jsme na 32 procentech.

Na druhou stranu trh se ještě nevrátil do roku 2019. U spotřebitelů je cítit nervozita, zřejmě proto, že na lidi dopadá zdražování. V regionu, konkrétně třeba v Českém ráji, nám hospodští hlásí, že se v létě pilo méně než v době covidu. Trpí především vesnické hospody.

Stát hospodským v posledních letech moc nepomáhal. Dopadla na ně elektronická evidence tržeb, zákaz kouření, část hospod si stěžovala na to, že stravenky nahradil paušál. Potom přišel covid. Lidé se naučili jíst doma, nosí si z domova do práce krabičky a nechodí do restaurací.

Považujete zrušení elektronické evidence tržeb za správnou věc?
V současnosti je přínosná každá aktivita, která usnadní podnikání zejména začínajícím živnostníkům, takže z tohoto pohledu je zrušení EET pozitivním signálem.

Část hospod a restaurací se teď snaží tlumit inflaci, kterou zákazník přestává akceptovat, tím, že přestává přijímat platby kartou a vyžadují hotovost.
S ohledem na stále rostoucí počet lidí, kteří méně a méně využívají hotovost a zvykají si téměř všude používat bezhotovostní platby, se obávám, že v konečném důsledku to může být krátkozraké rozhodnutí, které provozovnu připraví o část zákazníků.

Lidé více pijí mixy a nealko

Na začátku pandemie jsme slyšeli katastrofické scénáře, že covid smete až 20 procent hospod. To se nestalo.
Nám zavřely desítky hospod z několika tisíc zákazníků, kterým dodáváme. Nebylo to tak dramatické, některé nové navíc otevřely. Klesá ale spotřeba piva na hospodu a hodně se mění nákupní zvyky. Vidíme příklon k pivním mixům a nealkoholickým pivům.

Přecházejí lidé k levnějším pivům?
Říká se to, ale u nás jsme to nepocítili.

Většina pivovarů oznámila, že na podzim zdraží. Co k tomu vedlo vás?
My zdražujeme Svijany od prvního října v průměru o devět procent. Náklady nám vzrostly víc, ale celou inflaci nechceme přenášet na zákazníky. Maximálně jsme si snížili marže, víc už to nejde. Největší vliv na ceny mají energie, které zdražují ceny obalů, oxidu uhličitého i dopravy, výrazně roste cena sladu, etiket, korunek a dalších položek.

Velmi žádaným obalem jsou plechovky. Vy jste linku za sto milionů korun spustili v roce 2018. Používáte ji jen pro sebe?
Linku využíváme zejména pro sebe, okrajově na lince stáčíme i pro jiné pivovary, například Pivovar Rohozec, Primátor a Cvikov. Je to poměrně zanedbatelné množství. Pouze pro naše piva však používáme technologii plnění nepasterovaného piva, která je v České republice unikátní a je jí přizpůsobena celá výroba. Osobně si nedovedu představit, že by bylo možné tuto unikátní technologii použít i na pivo, které se neuvaří přímo v pivovaru.

Pomáhají vám plechovky v exportu?
Export nám roste. Loni jsme vyvezli přibližně 12 procent výroby, letos je to 13,5 procenta. Cílíme na kulturně blízké země. Daří se nám zejména v Polsku a na Slovensku. Na tomto růstu mají podíl i plechovky, jejichž největším benefitem je to, že jde o lehký a jednocestný obal.

I to je důvodem, proč plechovkovou linku plánujeme rozšířit. Chceme investovat do ekologického balení, aby plechovky nebyly v plastu, ale v kartonovém balení po šesti kusech. A zamýšlíme se nad úpravou linky na KEG sudy, aby se dalo vyřešit také plnění menších, patnáctilitrových sudů, po kterých je od covidu větší poptávka.

„Šetříme na všem, jen ne na pivu“

Jak na vás dopadá energetická krize?
Má to na nás velký dopad. Výrazným způsobem narostly náklady. Nejvíce za energie a materiály. Za elektřinu platíme třikrát víc než loni, náklady se nám zvýšily o desítky milionů korun. Snažíme se spořit, kde to jde.

Budete letos v zisku?
Doufám, že budeme mít kladný výsledek EBITDA (zisk před zdaněním, odpisy a úroky).

Na čem šetříte?
Nešetříme a nikdy šetřit nebudeme na surovinách a výrobě piva. Úspory hledáme tam, kde to neovlivní kvalitu produkce. I proto se stále snažíme investovat, přestože je dnes na investice omezený prostor. Investice nám v budoucnu musí přinést úspory a konkurenční výhodu.

Instalujeme solární panely na dostavovanou halu s plechovkovou linkou. Tento projekt jsme připravili ještě před energetickou krizí. Při dnešních cenách energií nám fotovoltaika začala dávat ještě větší smysl. Chtěli bychom v tom pokračovat i na dalších střechách, protože si myslím, že solární panely na střechy výrobních hal patří, ale vše záleží na investičních možnostech.

V pivovaru potřebujeme také plyn. Vyrábíme z něj páru, kterou technologicky používáme na vaření piva, rmutování nebo sanitaci zařízení. Myslím si, že ceny se nikdy nevrátí tam, kde byly. Také proto jsme se rozhodli, že plynový kotel přestavíme tak, aby mohl spalovat i lehký topný olej.

Využíváme také vlastní bioplyn z naší čistírny odpadních vod, který spalujeme na kogeneračních jednotkách. Tady zvažujeme zefektivnění bioplynové stanice, a tím pádem navýšení produkce vlastního bioplynu. Postupně bychom chtěli všemi těmito investicemi zvýšit naši energetickou soběstačnost z 8 procent na 20 procent.

Šetříte také na výrobě a v provozu?
Všude měníme osvětlení za úspornější LED. Optimalizujeme spotřebu elektřiny podle času. Například se snažíme nachlazovat při nižších cenách elektřiny a maximálně vytěžovat kogenerační jednotky na výrobu elektřiny.

Před čtyřmi lety jste měli velký problém s fluktuací lidí. Třetina zaměstnanců se vyměnila během jednoho roku. Jste poměrně blízko závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Jaká je situace dnes?
Stále těžko se shánějí některé profese, jako jsou skladníci a obsluha vysokozdvižných vozíků. Není moc lidí, kteří chtějí pracovat. Problém trvá. Ale je pravda, že trochu se situace zlepšila. Poprvé ve větší míře jsme začali využívat agenturní pracovníky, které jsme nikdy neměli, protože pracovali pro automobilky. Bohužel část se jich s válkou vrátila domů.

Tři první místa a jedno třetí získaly piva z Pivovaru Svijany na odborné degustaci piv Dočesná 2022, která se uskutečnila v rámci 65. Žateckých slavností chmele.

První místo v kategorii světlé výčepní pivo získala Svijanská Desítka 10 %. Pivovar Svijany výrazně bodoval v segmentu silných piv, když první místo v kategorii silné pivo tmavé bylo uděleno Svijanské
Kněžně 13 % a v kategorii silné pivo světlé Svijanskému Knížeti 13 %. Pomyslným potvrzením dominance svijanského pivovaru v rámci silných piv pak bylo třetí místo v kategorii silných světlých piv pro Svijanského Barona 15 %.

„Dlouhodobě zastáváme názor, že hlavním ukazatelem úspěšnosti našich piv je trh a jejich obliba u spotřebitelů, to však v žádném případě neznamená, že by nás nezajímal názor odborné veřejnosti. Naopak i názor odborníků je pro nás cennou zpětnou vazbou a samozřejmě nám dělá radost, že naše piva jsou takto dobře hodnocena,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík.

spěch svijanských piv na Dočesné 2022 navazuje na nedávný úspěch pivovaru na celosvětové soutěži The World Beer Awards. Tam Svijany získaly dvě zlaté, jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Oba držitelé zlata – prémiový ležák 450 i Svijanský Kníže 13 % – se současně stali i národními vítězi ve svých kategoriích: prémiový ležák 450 bodoval v kategorii klasický ležák plzeňského typu, Svijanský Kníže v kategorii světlý ležák českého typu. Stříbrem byl oceněn Šlik, který soutěžil rovněž v kategorii světlého ležáku českého typu. Na bronzovém místě se pak umístil Svijanský Máz 11 % (kategorie chmelený ležák plzeňského typu). Svijanská Desítka byla s bronzem dalším medailistou v kategorii světlého ležáku českého typu, v níž tak piva ze Svijan obsadila všechny medailové pozice.

Pijete rádi pivo? Záleží vám na jeho kvalitě a chuti? Ve svijanském pivovaru vyrábí nepasterizované pivo, které není tepelně zpracované a má v sobě mnoho prospěšných látek. Je totiž vyrobeno tak, jak se vyrábělo v pivní slávě minulého století.

Mnoho žen má v oblibě dobré pivo nebo ho kupuje svému partnerovi. Proto nás zajímalo, jaké jsou benefity nepasterizovaného piva, proč bychom ho měli ochutnat a co je za záhadnou vlastností piva, které pozitivně nabádá k dalšímu napití. O tom všem jsme si povídali se sládkem, Petrem Menšíkem z pivovaru Svijany.

„Pasterace, tedy tepelné ošetření, se provádí s cílem prodloužit dobu trvanlivosti piva. V důsledku zahřívání a oxidace se však při ní zhoršují senzorické vlastnosti i nutriční hodnota piva, ničí se enzymy a další zdraví prospěšné látky, a mimo jiné se také snižuje kvalita a trvanlivost pěny. Naopak chuť nepasterovaného piva je čistší a těkavé chmelové silice, jejichž obsah v pivu pasterace rovněž dramaticky snižuje, mu dodávají příjemně chmelovou pivní vůni,“ vysvětluje výhody nepasterovaného piva svijanský sládek Petr Menšík.

Je běžné, že pivovary vyrábí nepasterované pivo?
Ne, není to běžné a my jsme v tomto unikátní. Snažíme se dělat pivo způsobem, jako se dělalo v minulém století. České pivo, které svou chutí, kvalitou a pitelností proslavilo Českou republiku. Bohužel po revoluci se zde začalo kvůli novým dodavatelům moderních technologií a novým majitelům pivovarů, kteří chtěli levnou produkci vyrábět pivo efektivněji a levněji, což s sebou ale nese určité změny v chuti. Řada pivovarů také reagovala na to, že díky novým technologiím pak bylo „moderně udělané“ pivo trvanlivější. Bohužel se tím trochu snížila nutriční hodnota piva. Pivo se muselo stabilizovat a pasterizovat, čímž se odstranily některé látky, které přichází ze sladu a z chmele nebo se deaktivují další látky, jako jsou například aminokyseliny a další.

Jaké bylo tradiční české pivo, které nás proslavilo po celém světě?
Pro české pivo bylo vždy typické, že mělo vysokou pitelnost. Je to vlastnost, díky které se české pivo vždy odlišovalo od jiných piv na světě. Proto bylo tak oblíbené. Je to vlastnost, kdy každé napití vás pozitivně nabádá k dalšímu napití. Prostě čím víc pijete, tím máte větší žízeň a větší chuť na další pivo. To dalo vznik oblíbenosti piva, restauracím, šenkům, hospodám, kde se odnedávna pivo s radostí pilo. Lidé byli rádi, že pijí pivo, chutná jim a mají ho s kým pít. Nikde na světě, kromě nás toho u piva nikdy nikdo nedosáhl.

Co utváří pitelnost piva? Vlastnost, kterou našemu pivu záviděl celý svět a nedokázal ji napodobit?
Je to souhra specifických surovin a odrůd, to, kde rostou, výrobní postup, kultura pití piva, teplota piva, když se pije, kvalita a vůně pěny, chuť a říz, lidé, kteří si u piva povídají, je to mix věcí, které to všechno utváří. Bohužel zaváděním moderních postupů pro výrobu se začala tato pitelnost z piva vytrácet. Dnes si dá řada lidí jedno pivo „na žízeň“, ale víc už si jich nedá. Vidím to tak, že vody nemůžete vypít moc, ale pivo tělem krásně proteče. Dokážete vypít piva mnohem více než vody, aniž by to nějak zatížilo tělo. Perfektně hydratuje, je to vyvážený nápoj, samozřejmě je v něm alkohol, takže se to nesmí přehánět, ale pivo patří mezi velmi prospěšné nápoje, jak dokládají i odborníci.

Proč vyrábíte pivo, které neprochází pasterizací?
My se snažíme dělat pivo tak, jak se dělalo v minulém století. Chceme zachovat pitelnost, tradiční charakter a chuť jakou vždycky mělo. Proto vyrábíme nepasterizovaná piva. Sice nemají tak dlouhou trvanlivost jako piva vyrobená s pasterizací moderním způsobem v ostatních pivovarech, ale zase zachováme v pivu vše, co v něm má být a o to nám jde. Všechna piva děláme tak, že se jedná o nepasterizovaná piva, která neprocházejí tepelnou úpravou. Také investice, které děláme, jsou pro další rozvoj pivovaru a možností rozšíření výroby piva touto klasickou metodou bez pasterizace.

Tradiční metoda výroby piva se vám osvědčila, ale jdete s dobou a chcete nové věci pro své zákazníky. Jakým směrem jdou vaše významné novinky?
Například jako jediní stáčíme nepasterizovaná piva do plechovek. Pátrali jsme, jestli to dělají i jiné pivovary na světě, ale nikoho jsme nenašli. Koupili jsme technologie, plnící linku a naši zákazníci si mohou koupit kromě lahví naše piva v plechovkách. Jedná se o úspěšný krok, který se nám potvrzuje. My jsme naprosto ignorovali boom PET lahví, protože pivo podle nás do plastu nepatří, to je dehonestace tradičně vyrobeného piva. To je jako byste si dali sváteční kachnu na plastový tácek, také to bude úplně eticky špatně.

Tradiční pivo a plechovka, jak to jde dohromady?
Plechovka nám přišla jako tradiční obal, myslím, že první její použití pro uchování piva bylo v roce 1933. Je to vhodný obal, nepropouští světlo a dá se s ní dobře manipulovat. Na počátku byl vývoj a testování, přišlo nám to jako dobrý nápad, který zrealizujeme. Je to sice složitější proces při plnění, aby nedošlo k nějaké kontaminaci a všichni nás od toho zrazovali, ale my jsme to velmi dobře zvládli a nemáme s ničím problém. Vše podléhá velmi přísným kontrolám, děláme velmi pečlivě vše proto, aby naše pivo v plechovkách mělo nejvyšší kvalitu a daří se nám to. Pivo v plechovkách má trvanlivost kolem šesti měsíců a můžete s nimi zacházet, jak chcete – uskladnit si je v pokojové teplotě, stačí je vychladit před otevřením. I když je nepasterované, můžete se k němu chovat úplně stejně jako ke každému jinému pivu. Veškerá naše svijanská piva v plechovkách jsou nepasterizovaná.

Dobře, ale jaký je tedy rozdíl mezi pasterizovaným a nepasterizovaným pivem?
Kdybych to měl vysvětlit laicky, podobně jako si koupíte mléko, které je v krabici, ale má velmi dlouhou dobu trvanlivosti, prostě „mrtvá bílá voda“ protože prošlo určitými moderními způsoby výroby, aby tak dlouho vydrželo. Na rozdíl od čerstvého mléka, které je v chladícím boxu, má sice omezenou kratší dobu trvanlivosti, ale obsahuje mnoho užitečných látek, prospěšných pro tělo, které neovlivnilo tepelné zpracování. Je to stejné jako pasterizované a nepasterizované pivo.

Na co si musíte dávat pozor při tradiční výrobě nepasterizovaného piva?
Tradiční výroba s sebou nese mnohá rizika a větší výdaje, které pivovary s moderními technologiemi neřeší. Výroba je nákladnější a je za ní více lidské práce. Pasterizace je pojistka, že máte jistý výsledek. Cokoliv v tom pivu je špatně, to pak zabijete na konci tepleným zpracováním – pasterizací. My musíme neustále hlídat celý proces, protože kdyby se nám něco nepovedlo, tak se to může projevit na kvalitě piva. Musím přiznat, že se nám to nestává, že bychom něco museli řešit. Musíme být ale neustále ve střehu, nejde si říct, že můžeme klidně spát.

Je rozdíl v chuti, když porovnáme pasterizované nebo nepasterizované pivo?
Určitě ano. Už jen tou stabilizací, která předchází pasteraci, se velká část chuti plnosti piva pozmění (odstraněním bílkovin a polyfenolů) a pasterace také chuť mění. Mění ji negativně, může vzniknout pasterační příchuť, na kterou si pak lidé zvyknou. Může se zhoršit i pěnivost piva. Třísloviny, aminokyseliny, enzymy a další zdraví prospěšné látky - pokud chcete pivo s delší trvanlivostí, musíte tyto látky z části odstranit. Vidím v tom i současný tlak jíst průmyslově vyrobená jídla, nápoje, stejné je to i u piva. Zvykáme si na chutě, které jsou upravené, které ztratily původní složky, proto nám jde o návrat ke kvalitě. Naše pivo má co nabídnout, má víc chutí, chutě jsou čistší, obsahuje zdravotní benefity, které vždy v pivu byly.

Jaké jsou výhody nepasterizovaného piva, které se vyrábí podle vybraných receptur a tradičními postupy z doby, kdy bylo české pivo díky své pitelnosti jedno z nejoblíbenějších na světě?
Díky absenci tepelného ošetření si uchovává všechny původní senzorické vlastnosti, má plný obsah enzymů a dalších zdraví prospěšných látek, tříslovin, antioxidantů, velké množství vitamínů, trvanlivější pěnu, čistší chuť a vůni, vyšší obsah těkavých chmelových silic mu dodává příjemně chmelové aroma. Je to kvalita, za kterou ručíme.

Je lepší pít pivo Svijany v hospodě nebo doma?
Nejlepší je jít na pivo do hospody, užít si ho, popovídat si při něm s přáteli. Vyrábíme dnes 17 druhů piva, takže si určitě každý najde to, které mu bude chutnat. Nebo si ho koupíte ve velkých řetězcích, v obchodech, kam chodíte běžně nakupovat v lahvi nebo v plechovkách. Jsem rád, že ho kupují i ženy, a to buď pro sebe nebo pro své partnery, když jdou na nákup, nebo si ho dají někde v restauraci či hospodě.

Děkujeme za velmi příjemný osobní rozhovor a za odpovědi na naše otázky, které se všechny týkaly kvalitního piva.
V současné době pivovar do plechovek stáčí celkem osm druhů nepasterovaného piva. Bez pasterizace je i veškeré sudové a lahvové pivo ze Svijan. Výjimku tvoří ochucené nealkoholické pivo, které pasterací musí procházet. Naše návštěva pivovaru Svijany byla velmi poučná. Je skvělé vidět, jak se tento tradiční český pivovar rozšiřuje, a i přes velkou konkurenci v podobě piva vyrobeného „moderním způsobem s pasterizací“ se jim daří a mají prostor pro zajímavé novinky – například v tom, že jsou nejspíš jediní na světě, kdo s úspěchem plní tradiční nepasterované pivo do plechovek.

Tradičním Slavnostem svijanského piva, nejstarším a jedněm z největších pivních slavností v republice, na jejich třiatřicátém ročníku přálo počasí. V areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě se v příjemné letní atmosféře těšily z hudby různých žánrů, bohaté nabídky jídla a atrakcí a samozřejmě také skvělého piva zhruba čtyři tisíce návštěvníků z celé republiky. Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí se Slavnosti staly jedním z vrcholů léta, poslední dva roky jim však covid zabránil, aby si mohli druhou červencovou sobotu na venkovském koupališti na kraji Českého ráje nad oblíbeným pivem naživo poslechnout známou i méně známou hudbu. Letos se konečně dočkali: na kvalitně ozvučeném velkém centrálním pódiu je od časného odpoledne až do pozdních nočních hodin provázela hudební produkce sahající od folku přes country až po psy-core v podání písničkářů Pokáče a Barbory Polákové a skupin Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Další účinkující se o jejich dobrou náladu starali na vedlejším kamenném pódiu.

Pivo teklo opět proudem
Vedle hudby se na Slavnosti více než třicet let chodí především za pivem, a to včera opět teklo plným proudem: dohromady čtrnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z více než stovky píp. Pivní nadšenci si mimo to mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany.

Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ potvrdil po sečtení vyčepovaných sudů obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka, který má na Slavnostech posledních dvacet let na starosti, aby bylo piva dost a teklo v nejlepší kvalitě a správně vychlazené. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva – Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot – a zcela nové limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích. Alternativa bez alkoholu má evidentně i na svátku piva stále důležitější místo,“ dodal.

Jako suvenýr si hosté často odváželi vratné kelímky s motivem letošních Slavností. Další zvolili některé z limitované edice triček, žabek a slamáků, pivní sklo, designovou patentní lahev se Svijanskou Dvacítkou nebo třeba speciální dvoulitrovou „slavnostní" Plechovku (nejen) pro chlapy.

Odměna za dva roky čekání
Slavnosti svijanského piva od jiných festivalů odlišuje neobyčejně přátelská atmosféra daná tím, že se na akci nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Výsledkem této několik dekád trvající spolupráce byla letos opět skvěle připravená akce, která všechny přítomné odměnila za dlouhou, dvouletou pauzu. Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ řekl po skončení Slavností ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„I letos jsme ve spolupráci s Pivovarem Svijany usilovali o pokud možno pestré zastoupení různých hudebních žánrů, tak aby si na Slavnostech každý našel to své. Už nyní připravujeme hudební dramaturgii na příští Slavnosti, které se na koupališti ve Svijanském Újezdu uskuteční 15. července 2023. Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ dodala starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Po dvouleté pauze způsobené epidemií koronaviru se uskutečnily ve Svijanském Újezdu v sobotu 16. července nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice. Třiatřicátý ročník tradičních Slavností svijanského piva nabídly hudbu různých žánrů, atrakce a bohaté občerstvení.

Z více než stovky píp teklo 14 různých svijanských piv, nechyběla ani pivní zmrzlina či nealkoholické limonády. Na akci dorazilo více než čtyři tisíce návštěvníků. Hudební program odstartoval písničkář Pokáč, během dne se na centrálním ozvučeném pódiu vystřídaly skupiny Dymytry, Rimotris, České srdce, Jiří Schelinger Memory Band či zpěvačka Barbora Poláková.

Pivní nadšenci si mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany. Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ informoval obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva, a to Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot,“ dodal s tím, že zájem byl i o limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích.

Na samotné akci se nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ zdůraznil ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Termín dalšího ročníku slavností byl stanoven na 15. července 2023. „Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ doplnila starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Již tuto sobotu čeká na návštěvníky v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě jeden z vrcholů léta. Třiatřicátý ročník Slavností svijanského piva po dvouleté vynucené pauze očekává návštěvu tisíců hudby a piva milovných návštěvníků z celé republiky.

Na velkém centrálním pódiu nejstarších a jedněch z největších pivních slavností v republice se od 13.00 do pozdních nočních hodin vystřídá sedm skupin a interpretů. K hlavním magnetům budou patřit písničkáři Pokáč a Bára Poláková a skupiny Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Řada dalších účinkujících vystoupí na vedlejším kamenném pódiu. Vedle hudebního programu návštěvníky čeká i mnoho doprovodných akcí pro celou rodinu.

Slavnosti svijanského piva by si neměli nechat ujít zejména milovníci piva, zvláště toho svijanského: z více než stovky píp jich za zvýhodněnou cenu poteče celkem čtrnáct. Na čepu nebude chybět prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik, ani nejvýjimečnější svijanské pivo – svijanská Dvacítka, všechny (kromě „450“) za příjemných třicet korun. V nealkoholické sekci se vedle oceňovaných míchaných nápojů z nealkoholického piva − Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot − v premiéře představí limonáda Svijanela se čtyřmi různými příchutěmi.

Vstupenky na Slavnosti svijanského piva jsou v předprodeji v síti Ticketportal za 300 Kč (280 Kč na ISIC kartu), na místě bude platit jednotná cena 350 Kč. Stanování v obci povoleno, parkoviště jsou připravena, autobusová doprava za zvýhodněné ceny z Liberce, Jablonce nad Nisou, Turnova, Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště zajištěna.

Protože v důsledku demolice mostu v Příšovicích ohlásil Městský úřad v Turnově přechodnou úpravu provozu na silnicích III/279, III/27911, II/610, III/27917, III/27915, III/2797 a III/2799 v obcích Příšovice, Svijany, Přepeře, Turnov, Ohrazenice, Pěnčín a Svijanský Újezd, lze při příjezdu na Slavnosti očekávat určitá dopravní omezení. Jednosměrný provoz bude v den akce zřízen na silnici III/279 směrem ze Svijan do Svijanského Újezdu. Další podrobnosti budou upřesňovány těsně před akcí a zveřejněny na webu Slavností svijanského piva, kde budou k nahlédnutí také alternativní možnosti dopravy autobusem nebo vlakem.

Návštěvníci, kteří přijedou na slavnosti veřejnou autobusovou dopravou do Příšovic a železniční dopravou do Příšovic, by místo nyní zdemolovaného mostu přes dálnici D10 měli použít pěší trasu ze Svijan kolem pivovaru po silnicí III27917.

Kompletní program a aktuální praktické a dopravní informace na www.slavnostisvijanskehopiva.cz

Novým předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven se stal dosavadní místopředseda Roman Havlík, který stojí v čele Pivovaru Svijany. Svaz má také tři nové místopředsedy. Svaz o tom informoval v tiskové zprávě. Nové vedení se chce soustředit na rozvoj českého pivovarnictví a uznání jeho unikátnosti v Česku i ve světě.

Svaz usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na začátku dubna podal návrh na zápis na krajské úrovni a následovat bude muset národní úroveň. Zápisu na světové úrovni by se české pivo mohlo dočkat zhruba za čtyři roky.

"Český pivovarský obor je chloubou České republiky. Pivovary vytvářejí téměř šedesát tisíc pracovních míst, každý rok odvedou na daních více než 300 miliard Kč a pomáhají dalším návazným odvětvím, jako jsou pěstitelé surovin nebo provozovatelé hospod a restaurací," uvedl nový předseda svazu. Jedním z cílů svazu je také prezentovat svou vizi vládě a dalším partnerům, dodal. Havlík je ředitelem Pivovaru Svijany od roku 2008.

Novými místopředsedy svazu se stala Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje, Milan Schramm ze společnosti Heineken ČR a Petr Dvořák z Budějovického Budvaru.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 25 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností. Členy jsou také například výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor nebo vzdělávací instituce.