Historie a současnost Pivovaru Svijany

Historie
První dochované zmínky o Svijanském dvoře, postupem let rozšířeného o pivovar, pocházejí z roku 1346, kdy patřil k cisteriánskému klášteru v Hradišti. Kolem roku 1420 jej koupil český šlechtic a významný dvorský úředník Jindřich z Vartemberka. Ten si jej dokázal udržet až do své smrti, nicméně po ní byl císařem Zikmundem zastaven Hynkovi z Valdštejna a společně se zámkem Rohozec, polovinou Turnova a panstvím na Skalách patřil k valdštejnskému panství Malá Skala. V držení Valdštejnů zůstal Svijanský dvůr 102 let, poté byl prodán nejvyššímu pražskému purkrabímu Janu z Vartemberka. Právě jeho syn, Adam z Vartemberka, zřejmě pocítil potřebu naplnit šlechtickou pokladnu, a proto zde vybudoval v roce 1564 pivovar. Ve stejné době došlo k přebudování Svijanského dvora na tvrz, kterou následovníci Adama výrazně rozšířili a změnili na renesanční tvrz. V roce 1602 získal Svijany s tvrzí a pivovarem Jáchym Ondřej Šlik, protihabsburský odbojník, který svůj život skončil na staroměstském popravišti v roce 1621. Svijany poté připadly Valdštejnům, kteří zde hospodařili až do roku 1814. Za nich byla stará renesanční tvrz přestavěna na zámek, stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar.
Roku 1820 přicházejí Rohanové, Svijany jsou připojeny k Sychrovu a jsou i nadále hospodářským dvorem, jehož je pivovar součástí. SvijanyPivovar Rohanům patřil do roku 1912, kdy jej koupil jeho dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíle. Rodinná dynastie Kratochvílů působila ve svijanském pivovaru až do roku 1939. Vnuk původního majitele, rovněž Antonín, byl nucen pivovar prodat a pivovar se opět vrátil Rohanům.
Jak je vidět, pivovar i zámek byly v průběhu století zvelebovány, rozmachu však udělal přítrž rok 1945, kdy byl pivovar zkonfiskován, posléze znárodněn a stal se provozem Severočeských pivovarů n.p. Ty zde působily až do roku 1990, kdy vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a jehož součástí se stal svijanský pivovar až do roku 1992. Poté se pivovar ve Svijanech mění na akciovou společnost a v roce 1997 se stává součástí Pražské pivovary a.s., jejímž majoritním vlastníkem je anglická pivovarská společnost Bass. V této skupině je však nejmenší a nejstarší. Díky obchodní politice Pivovarů Vratislavice a.s. a později Pražských pivovarů a.s. se svijanský pivovar dostává do odbytové krize a hrozí mu úplné uzavření.
Záchrana z krize přichází v roce 1998, kdy se novým vlastníkem stává nově založená společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se o sedm let později transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu pivovaru pod vedením Františka Horáka je odbytová krize zažehnána a pivovaru se začíná blýskat na lepší časy.
Výstav piva z roku 1998 ve výši čtyřicet tři tisíc hektolitrů je postupně zvyšován, v roce 2001 je prolomena hranice sta tisíc hektolitrů, v roce 2005 dvou set tisíc a v roce 2013 šesti set tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Postupem doby se z Pivovaru Svijany stal nejen nejsilnější pivovar ve svém regionu, ale také jeden z největších nezávislých, ryze českých pivovarů v České republice. V roce 2013 byl dokonce v novinářské anketě Českého svazu pivovarů a sladoven zvolen nejpopulárnějším pivovarem v ČR.

Zámek ve Svijanech patří po letech opět k pivovaru
Zámek ve Svijanech a zdejší pivovar tvořily nerozlučný pár několik století. Součástí pivovaru byl zámek i po znárodnění, do soukromých rukou jej prodal až státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, pivovarkterý pivovar několik let vlastnil. Velmi poškozenou stavbu tak získal Milan Rýdlo z Čápovky, severočeský podnikatel a velmistr řádu svatého Václava s úmyslem navrátit jí původní lesk. Z finančních důvodů se ale v roce 2013 rozhodl zámek prodat a příležitosti se chopil Pivovar Svijany. „Zámek a pivovar patřily odjakživa k sobě, a proto jsme se rozhodli, že památku zrekonstruujeme a zpřístupníme veřejnosti,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a dodává: „Předchozí majitel měl zpracovaný kvalitní projekt na revitalizaci zámku a my v něm plánujeme ve spolupráci s památkáři pokračovat. V tuto chvíli projekt revidujeme a pravděpodobně příští rok se pustíme do samotné rekonstrukce.“ Do budoucna by se měl zámek stát kulturně společenským centrem obce, které nabídne koncertní prostory, zázemí pro turisty i restauraci.

Tradice nade vše
Pivovar Svijany vyrábí pivo klasickou technologií. Výčepní piva, ležáky i speciální piva vznikají tzv. dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených kádích na spilkách a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích při nízkých teplotách. Pivo se vaří stejně, jako tomu bylo v polovině minulého století, v době, kdy se české pivo proslavilo po celém světě. SvijanyVe svijanském pivu nechybí voda z vlastních studní a slad z malých nezávislých sladoven z Čech a Moravy v Kounicích, Záhlinicích, Náměšti na Hané, Rajhradu, Kolíně, Jablonci nad Nisou, Litovli a Benešově. Pivu samozřejmě nechybí žatecký chmel z vlastních chmelnic ve vyhlášené oblasti Polepských blat, konkrétně Žatecký poloraný červeňák včetně jeho tradiční původní odrůdy Osvaldova klonu.
Proces vaření piva začíná ve varně. Zde se smíchá rozdrcený slad s vodou a zahříváním na různé teploty se pomocí enzymů ze sladu mění škrob na cukr. Následuje scezování, při němž se oddělí cukerný roztok – sladina - od obalů zrn - tedy mláta. Sladina se poté vaří s chmelem přidávaným postupně v několika dávkách. Nezbytný chmel pivo konzervuje a hlavně pivu dodává příjemně hořkou chuť a chmelovou vůni. Proces trvá zhruba deset hodin. SvijanyVarna ve Svijanech umí vyrobit 12 várek denně, přičemž jedna várka má 230 hektolitrů mladiny.
Z hotové mladiny se oddělí kaly ve vířivé kádi, zchladí se a zakvasí pivovarskými kvasinkami z vlastních zdrojů. Hlavní kvašení probíhá v otevřených kádích na spilkách při teplotě do 12°C. Během kvašení přemění kvasinky asi 70 % cukru vzniklého na varně na alkohol, oxid uhličitý a některé vedlejší produkty. Zkušený sládek měří v každé kádi dvakrát denně teplotu a stupeň prokvašení. Pomocí chlazení celý proces řídí a určuje, kdy se káď zchladí na sudovací teplotu, čímž se ukončí činnost kvasinek.
Hlavní kvašení trvá šest až osm dní. Zchlazené zelené pivo se poté suduje do ležáckých tanků, kde dokváší. SvijanyTanky o objemu 60 až 630 hl jsou umístěny v ležáckých sklepích. Zde pivo leží, tedy dozrává, čiří se a přirozenou cestou se sytí oxidem uhličitým. Tím si dotváří pěnivost, říz, chuť a vůni. Podle druhu piva trvá ležení 30 - 60 dní a probíhá při teplotě 2 - 4°C. Hotové pivo se poté zfiltruje na křemelinovém filtru, aby mělo jiskru. Pivní alchymie končí na speciálním mikrofiltru, který pěnivý mok zbaví nežádoucích kvasinek a dalších mikroorganismů. A pak už se může stáčet.
Produkce svijanského pivovaru putuje z 60 % do sudů a ze 40 % do lahví, plechovek a skleněných džbánů. Celý proces výroby probíhá za dodržování velmi přísných požadavků na čistotu. Nezávadnost jednotlivých surovin i výsledného produktu během výroby se pečlivě kontroluje v pivovarské laboratoři, kde se podrobuje mikrobiologické, chemické a organoleptické analýze. Z pivovaru tak nemůže odejít žádné pivo, které by nebylo kvalitativně naprosto v pořádku. Svijanské pivo se nijak chemicky neošetřuje, ani nepasteruje. K zákazníkovi tak putuje zdravé, přírodní pivo vyznačující se skvělou pitelností, vlastností dávno se vytrácející ze současných piv.

Vlastní chmelnice
Pivovar Svijany vstoupil v roce 2006 majetkově do chmelařství ve vyhlášené oblasti Polepských blat. pivovar„Hlavním důvodem bylo stárnutí tuzemských chmelnic a snižující se množství kvalitního tradičního chmele. Báli jsme se, abychom časem nemuseli tuto nepostradatelnou surovinu nahrazovat chmelem zahraničním, a proto jsme si do budoucna chtěli zajistit její přísun,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany. SvijanyNa několika desítkách hektarů si svijanští pěstují Žatecký poloraný červeňák a kromě obnovy chmelnic se pivovar v posledních 4 letech aktivně zapojuje i do zkoumání původního nepřešlechtěného Osvaldova klonu Žateckého poloraného červeňáku. Ten od roku 1927 šlechtil průkopník českého chmelařství docent Karel Osvald a dřív nechyběl v žádném poctivém pivu. Chmelaři na něj ale nedostávají od státu dotace, protože patří do kategorie neozdravených chmelů, navíc je méně výnosný a obsahuje méně alfa hořkých kyselin. Z těchto důvodů je u nás dnes téměř na vymření. „Přitom se jedná o tradiční chmel, který se vyznačuje nezaměnitelnou vůní a jemnějším aroma, typickým pro tradiční české pivo plzeňského typu, které se u nás odjakživa vařilo,“ dodává Menšík. Ve Svijanech se Osvaldův klon Žateckého poloraného červeňáku přidává při posledním chmelení do všech piv, a i to je důvod, proč se od ostatních piv na trhu liší svou chutí a vůní.

Veškerý zisk se vrací zpět do pivovaru
Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po svijanském pivu, a přitom zachovat tradiční výrobní postupy, investuje pivovar každoročně celý zisk do obnovy a rozšiřování kapacit pivovaru. Pravidelně se přistavují nové spilky, ležácké sklepy, v roce 2012 byla přistavěna varna, přibyla propagační stanice k pomnožování vlastních pivovarských kvasnic… V těchto dnech se finalizuje přestavba lahvovny a souvisejících provozů. Ročně se ve Svijanech proinvestuje více než 100 mil. Kč.

Nová lahvovna
V březnu 2014 Pivovar Svijany výrazně zrekonstruoval lahvovnu. Nároky na kvalitu plnění lahví stále rostou a původní lahvovna by je brzy přestala splňovat. „Jednalo se o relativně výrazný zásah do chodu pivovaru, kvůli výměně některých strojů za nové jsme museli zastavit provoz na 14 dní,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. Díky novému výkonnějšímu plniči, jehož kapacita je 25 000 lahví za hodinu, bylo nutné přizpůsobit i související provozy – dopravníky, manipulátory, vkladače, vykladače, systém paletizace a depaletizace lahví a myčku. „Novou lahvovnu jsme budovali s cílem zvýšit kvalitu při plnění lahví, jsme ale rádi, že se povedlo navýšit také kapacitu, která by byla v nejbližších letech naplněna,“ dodává Havlík. Na stavbě nové lahvovny se podílelo kolem 100 lidí z 9 firem a pivovaru a vyžádala si investici 50 mil. Kč.
Zdroj:Stránky Pivovaru Svijany, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Svijany

Kdy:celoročně dle rozpisuObec:PříšoviceZdroj:Pivovar Svijany

O tom, jakým způsobem pro vás pivo připravujeme, se sami můžete přesvědčit na vlastní oči. Pivovar Svijany pořádá exkurze, při kterých si můžete prohlédnout výrobu svijanského piva zblízka. Prohlídku je nutné objednat minimálně 1 týden předem. Minimální počet osob na exkurzi je 10, maximální počet je 25 osob v jedné skupině.

Možný čas prohlídky:
Po-Pá 15:00 - 18:00
So-Ne 9:00 - 18:00

Cena prohlídky:
Dospělí 70 Kč
Děti, důchodci 50 Kč
Minimální cena exkurze 700 Kč

V ceně je prohlídka pivovaru s průvodcem a ochutnávka nefiltrovaného piva. Exkurzi je nutné si domluvit dopředu. Využijte k tomu následující formulář, popřípadě tyto kontakty:
Tel.: +420 481 770 721, +420 739 589 473
E-mail: exkurze@pivovarsvijany.cz

Aktualizováno: před 5 lety

Svaz pivovarů a sladoven povede ředitel Pivovaru Svijany

Publikováno:před 19 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Novým předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven se stal dosavadní místopředseda Roman Havlík, který stojí v čele Pivovaru Svijany. Svaz má také tři nové místopředsedy. Svaz o tom informoval v tiskové zprávě. Nové vedení se chce soustředit na rozvoj českého pivovarnictví a uznání jeho unikátnosti v Česku i ve světě.

Svaz usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na začátku dubna podal návrh na zápis na krajské úrovni a následovat bude muset národní úroveň. Zápisu na světové úrovni by se české pivo mohlo dočkat zhruba za čtyři roky.

"Český pivovarský obor je chloubou České republiky. Pivovary vytvářejí téměř šedesát tisíc pracovních míst, každý rok odvedou na daních více než 300 miliard Kč a pomáhají dalším návazným odvětvím, jako jsou pěstitelé surovin nebo provozovatelé hospod a restaurací," uvedl nový předseda svazu. Jedním z cílů svazu je také prezentovat svou vizi vládě a dalším partnerům, dodal. Havlík je ředitelem Pivovaru Svijany od roku 2008.

Novými místopředsedy svazu se stala Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje, Milan Schramm ze společnosti Heineken ČR a Petr Dvořák z Budějovického Budvaru.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 25 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností. Členy jsou také například výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor nebo vzdělávací instituce.

Zemřel František Horák. V minulosti dvakrát zachránil svijanský pivovar

Publikováno:před měsícemZdroj:Liberecká DrbnaAutor:Veronika Dušková

Ve věku nedožitých 81 let zemřel 29. května 2022 František Horák, držitel Pocty hejtmana z loňského roku a čestný občan Svijan. Pivovarnictví a samotný pivovar si velmi zamiloval. Zachránil jej – ještě coby sládek – v roce 1985, když podniku hrozilo zrušení. Po letech se pak stal jeho ředitelem a menšinovým vlastníkem.

František Horák se narodil 22. srpna 1941 v Turnově. Jeho otec vlastnil malou pekárnu, přišel o ni však v souvislosti s komunistickým režimem v 50. letech minulého století. František se vyučil sladovníkem a v šestnácti letech roku 1957 nastoupil jako dělník do svijanského pivovaru.

„Dvakrát se mu podařilo zachránit svijanský pivovar. Jednou ho zvedl ze smrtelné postele v době totality, kdy se národní podniky zbavovaly malých provozů. Podruhé v časech divokého kapitalismu, kdy nadnárodní koncerny soustřeďovaly výrobu do velkých celků. František Horák pomohl po roce 1998 novým českým majitelům svých milovaných Svijan k takovému rozmachu, že v roce 2021 patřily mezi největší pivovary v republice,“ uvádí autoři Paměti národa v medailonu pamětníka.

Chtěl být víc než dělníkem
V období normalizace vstoupil Horák do KSČ, jinak by neměl možnost stát se podsládkem. „Někdo by mohl říct, že jsem byl vyčůraný. Ale já jsem hlavně chtěl, abych mohl v pivovaru dělat něco víc než dělníka a někam se posunout,“ řekl v minulosti.
V roce 1985 hrozilo svijanskému pivovaru zavření, rušilo se mnoho dalších pivovarů. „Na řadu jsme měli přijít my. Ale jelikož mě pivovarnictví vzalo za srdce a měl jsem Svijany rád, šel jsem za vlivnými lidmi: předsedou JZD Jenišovice Jardou Richtrem, Vráťou Balzerem z JZD Zlatá Olešnice a taky za náměstkem z ministerstva zemědělství a výživy. Přes Jardu Richtra, bezvadného člověka, jsme se dostali až k ministrovi zemědělství a výživy Miroslavu Tomanovi. Jarda Richter s ním chodil na vysokou školu. Nakonec nám ministr pomohl pivovar zachránit,“ vyprávěl Horák.
V 80. letech v pivovaru stáčeli jen několik desítek tisíc hektolitrů piva ročně. V roce 2020 se číslo vyšplhalo na 650 tisíc hektolitrů, o rok dříve dokonce skoro k 700 tisícům hektolitrů. Pivovar Svijany se řadil mezi deset nejúspěšnějších pivovarů v Česku.

Druhé ohrožení pivovaru
V roce 1997 chtěl svijanský pivovar zrušit tehdejší vlastní nadnárodní koncern Bass, jemuž patřil i pražský Staropramen. „Přišel za mnou ředitel Staropramenu, inženýr Procházka, a říká: ‚Františku, Angličani zavřou vás a Vratislavice, nechtěl bys to tady ve Svijanech koupit?‘ Navštívil nás dokonce pan generální ředitel Stanley z Bass, vysvětlovali jsme, že jsme malý pivovar a nemůžeme je ohrozit, ať nás nechá žít a pivovar nám prodá,“ sdělil dříve Horák.
František Horák se tak stal ředitelem a menšinovým akcionářem pivovaru. „Do penze jsem odešel někdy v roce 2009 a těší mě, jak fantastickou technologii ve Svijanech dneska máme. Jsme jediní v republice, kdo dává půlroční záruku na nepasterované pivo,“ řekl v minulosti.
Pamětník ještě s ohlédnutím na svůj život dodal: „Důležité je, že se člověk vůbec narodil. Naše máma byla strašně hodná a pracovitá, táta taky. Moje žena zemřela v padesáti šesti letech, bylo to moc těžké. Ale život v pivovarnictví se mi povedl nadmíru. Svijanský pivovar jsem si zamiloval, dýchal jsem za něj.“

Zemřel bývalý ředitel svijanského pivovaru, podnik dvakrát zachránil

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Pešek

Hned dvakrát se mu podařilo zachránit svijanský pivovar. Poprvé v době totality, kdy se národní podniky zbavovaly malých provozů. Podruhé po revoluci, kdy nadnárodní koncern rozhodl o uzavření pivovaru. V neděli 29. května František Horák zemřel, bylo mu 80 let.

Horákův skon po delší těžké nemoci potvrdilo vedení pivovaru Svijany. „František Horák byl a stále je legendou svijanského pivovaru. Jeho dlouholetý sládek a později ředitel se do historie zapsal tím, že pivovar na konci devadesátých let svou spontánní akcí zachránil před plánovaným uzavřením a likvidací. Svým nadšením pro věc pak dokázal strhnout místní lidi a z malého regionálního pivovaru pomáhal vytvořit známou značku pivovarské kvality,“ vzpomíná současný ředitel pivovaru Roman Havlík.

Na Horáka vzpomíná i sládek Petr Menšík. „České pivo považoval za světový unikát a ve výrobě nekompromisně lpěl na udržování tradičních výrobních postupů. Prakticky celý jeho život byl spjat s pivovarem, do nějž až donedávna často docházel, a i v pokročilém věku mu pomáhal jako obchodní sládek. Budeme si jej pamatovat jako gentlemana, který celý svůj život podřídil úsilí o slávu českého piva, jež pil zásadně jen ze třetinek,“ dodává svijanský sládek.

uzavření pivovaru. V neděli 29. května František Horák zemřel, bylo mu 80 let.
František Horák na archivním snímku

František Horák na archivním snímku | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Horákův skon po delší těžké nemoci potvrdilo vedení pivovaru Svijany. „František Horák byl a stále je legendou svijanského pivovaru. Jeho dlouholetý sládek a později ředitel se do historie zapsal tím, že pivovar na konci devadesátých let svou spontánní akcí zachránil před plánovaným uzavřením a likvidací. Svým nadšením pro věc pak dokázal strhnout místní lidi a z malého regionálního pivovaru pomáhal vytvořit známou značku pivovarské kvality,“ vzpomíná současný ředitel pivovaru Roman Havlík.

Na Horáka vzpomíná i sládek Petr Menšík. „České pivo považoval za světový unikát a ve výrobě nekompromisně lpěl na udržování tradičních výrobních postupů. Prakticky celý jeho život byl spjat s pivovarem, do nějž až donedávna často docházel, a i v pokročilém věku mu pomáhal jako obchodní sládek. Budeme si jej pamatovat jako gentlemana, který celý svůj život podřídil úsilí o slávu českého piva, jež pil zásadně jen ze třetinek,“ dodává svijanský sládek.

František Horák se narodil 22. srpna 1941 v Turnově. Za svým životem se loni ohlédl v rozsáhlém povídání pro Paměť národa.

Patnáctiletý František se již v 50. letech učil sladovníkem a v roce 1957 nastoupil jako dělník do malého pivovaru ve Svijanech. „Na měšťance jsem měl vyznamenání, ale žili jsme hodně chudě a jako nejstarší ze čtyř sourozenců jsem musel jít co nejdřív vydělávat,“ prozradil Paměti národa.

Jako kluk pivo nemusel
Jako kluk František pivo moc nemusel, ale jeho řemeslo ho chytlo a takřka celý život pracoval ve Svijanech. Prošel tam všemi dělnickými profesemi, stal se podsládkem, sládkem, ředitelem a dokonce menšinovým majitelem pivovaru.

„Na výrobě piva mě bavilo, že obsahuje docela dost úkonů a všude je práce trochu jiná,“ vysvětlil pamětník.

Za socialismu se především v malých pivovarech vyrábělo pivo v tristních podmínkách. Podnik také trápily až do 80. let časté poruchy. „V roce 1985 přišel k nám do pivovaru výrobní náměstek Svoboda, že podnikový ředitel Zeman nás do konce roku zavře,“ vzpomínal František Horák.

„Pivovary se likvidovaly i za minulého režimu, až jsme měli na řadu přijít my. Ale jelikož mě pivovarnictví vzalo za srdce a měl jsem Svijany rád, šel jsem za vlivnými lidmi z JZD a taky za náměstkem z ministerstva zemědělství a výživy. Přes Jardu Richtra, bezvadného člověka, jsme se dostali až k ministrovi zemědělství a výživy Miroslavu Tomanovi. Nakonec nám ministr pomohl pivovar zachránit.“

Podruhé Horák zasáhl v 90. letech. V roce 1997 chtěl totiž svijanský pivovar zrušit tehdejší vlastník nadnárodní koncern Bass, jemuž patřil i pražský Staropramen.

„Přišel za mnou ředitel Staropramenu a řekl: ‚Františku, Angličani zavřou vás a Vratislavice, nechtěl bys to tady ve Svijanech koupit?‘ Navštívil nás dokonce pan generální ředitel Stanley. Vysvětlovali jsme, že jsme malý pivovar a nemůžeme je ohrozit, ať nás nechá žít a pivovar nám prodá. Domluvili jsme se na patnácti milionech korun, nakonec jsme ve Staropramenu uhráli deset milionů,“ uvedl pamětník.

„Můj kamarád Jarda Kašpar z Českého Dubu sháněl peníze a domluvil, že pivovar koupí Mirek Kučera. Stal jsem se menšinovým akcionářem a ředitelem a nelituju. Do penze jsem odešel někdy v roce 2009 a těší mě, jak fantastickou technologii ve Svijanech dneska máme. To by pan Stanley asi koukal.“

Velikonoční design piva Svijany

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Na letošní Velikonoce Svijany připravily opět limitovanou sérii svátečních obalů, které potěší nejen sběratele, ale i běžné zákazníky. Minimalistický sváteční design z dílny dvorního svijanského návrháře Jakuba Růžičky využívá tradičních grafických motivů evokujících svátky jara v různých barevných řadách.

Sezónní edice půllitrových plechovek nepasterovaného svijanského piva s motivem svátků jara pivovar hodlá vyrobit více než jeden milion kusů. Velikonoční plechovky budou po omezenou dobu k dostání v běžné maloobchodní síti, stejně jako lahvové pivo s velikonočními etiketami.

V prodeji je již také originální velikonoční šestipack půllitrových plechovek s nepasterovaným pivem. Balení TopClip obsahuje šest půllitrových plechovek Svijanského Mázu 11 % ve velikonočním designu a je k dostání v pivovarské prodejně a na e-shopu pivovaru.

Další velikonoční balení – již osvědčený velikonoční multipack s osmi půllitrovými lahvemi nejprodávanějšího svijanského piva, Svijanského Mázu 11 % – na zákazníky čeká například v řetězcích Billa, Globus, Tesco a Makro. Ve stejných prodejnách mohou nakupovat také letošní velikonoční edici oblíbeného dvoulitrového balení piva - Plechovek pro chlapy.

Všechna velikonoční balení a celý široký sortiment pivovaru nabízí pivovarská prodejna v blízkosti pivovaru. S výjimkou lahvového piva lze pro nákup využít i e-shop pivovaru.

Dlouholetá tradice, letos ponovu
Pivovar Svijany dlouhá léta dodržuje tradici sezónních balení piva pro vánoční a velikonoční trh. „Za tu dobu je to už slušná řada různých nápaditých designů, které vydají na samostatnou sbírku. Letošní velikonoční grafika je jiná v tom, že koresponduje s novým, moderním vzhledem obalů svijanského piva, který jsme představili teprve loni v červnu,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Je přehlednější, graficky čistší a dobře odráží skutečnost, že Svijany nejsou běžné průmyslové pivo, ale že jsou výsledkem poctivé, řemeslné pivovarské práce. Věřím, že se bude všem našim fanouškům a milovníkům svijanského piva líbit.“

Zámek Svijany otevírá luxusní pivní lázně

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Kateřina Kociánová, PR

Pivo se ve svijanském pivovaru vaří už od roku 1564 a téměř 460 let tak blahodárně působí na své konzumenty zevnitř. Letošní rok v tomto směru přináší novinku – vybrané kvalitní suroviny a meziprodukty vznikající při výrobě piva na ně poprvé začnou působit i zvnějšku. V nově otevřených pivních lázních na Zámku Svijany je čeká mimořádný zážitek v podobě horké lázně ve vířivých dubových vanách s kvalitní svijanskou vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel. Součástí procedury je i konzumace kroužkovaného ležáku Zámek a odpočinek na slaměném lůžku.

„Liberecký kraj nabízí řadu různých léčebných a zkrášlujících procedur v různých lázních, ale pivní koupele přímo u zdroje velkého pivovaru zde dosud chyběly. Byl by proto hřích nevyužít vysoce kvalitní pivovarské suroviny ze sousedního pivovaru a nenabídnout hostům tuto prémiovou službu ve stylovém zámeckém prostředí,“ řekl manažer Zámku Svijany Libor Stejskal. „Lázně s profesionální péčí jsou navíc příjemným zpestřením pobytu v Hotelu & Zámku Svijany.“

Dvě designové místnosti s pivní lázní, prostorným slaměným lůžkem a sprchovým koutem byly vybudovány v budově bývalé školy naproti Zámku Svijany. Jejich výstavba byla zahájena v únoru loňského roku, ale vlivem covidové situace a nedostatku stavebního materiálu se stavba protáhla až do roku letošního.

Řada prokazatelných léčebných účinků
„Naše lázně disponují dvěma místnostmi. Jedna místnost vám poskytne zážitek koupele v jedné vaně a je určena maximálně pro dvě osoby. Ve druhé místnosti je umístěna dvojvana a její kapacita je od dvou do čtyř osob. Obě místnosti nabízejí ve vanách z dubového dřeva horkou koupel s perličkovou lázní o teplotě 34 až 37 °C se speciální pivní směsí. K dostatečné hydrataci slouží výčep kroužkovaného ležáku Zámek umístěný v blízkosti vany, který je hostům k dispozici spolu s tradičními ručně vyráběnými preclíky z pekařství u Rýdlů,“ přibližuje Libor Stejskal lázeňskou proceduru.
Po koupeli, která trvá podle doporučení 20 až 30 minut, následuje odpočinek na slaměném lůžku. Během něj se organismus uklidní a harmonizuje: prohřáté tělo se přestane potit, svaly se uvolní, srdeční tep se zpomalí, klesá krevní tlak a obnovuje se tělesná energie. Pokožka zároveň vstřebává účinné látky, které na kůži při koupeli ulpěly. Pivní koupel má řadu prokazatelných léčebných účinků a přináší pocit čisté a omlazené pleti.

Svijany investují do balení TopClip

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Kateřina Kociánová, PR

Místo dosavadní plastové fólie začnou Svijany jako první český pivovar používat pro balení plechovek piva praktický a ekologický papírový šestipack TopClip.
Do potřebného zařízení investují více než deset milionů korun. Výhodou nového balení je mimo jiné to, že z šestipacku lze po vychlazení jednoduše odebírat jednu nebo více plechovek, zatímco ostatní zůstávají nadále zafixovány v papírovém držáku.

Patentovaný obal TopClip vyvinula společnost Smurfit Kappa jako náhradu spojování plechovek do skupinového balení pomocí smršťovací fólie v roce 2019. Moderní obal se zcela obejde bez plastů, je recyklovatelný a pro přírodu absolutně neškodný. Podle údajů výrobce má také o 30 procent menší uhlíkovou stopu než balení do fólie.

„Nový obal je jednoduchý a elegantní, ale především daleko praktičtější. Vyloupnout z něj v lednici vychlazenou plechovku je úplná hračka,“ pochvaluje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar má letos v plánu také investice do technologického vybavení na filtraci piva, nového analyzátoru v pivovarské laboratoři včetně dalšího příslušenství a inovovaného inspektoru lahví ve stáčírně. Zásadní investici pak bude představovat zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí solárních panelů na střechách pivovarských budov.

Svijany představují letošní velikonoční design

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Kateřina Kociánová, PR

Na letošní Velikonoce Svijany připravily opět limitovanou sérii svátečních obalů, které potěší nejen sběratele, ale i běžné zákazníky. Minimalistický sváteční design z dílny dvorního svijanského návrháře Jakuba Růžičky využívá tradičních grafických motivů evokujících svátky jara v různých barevných řadách.
Sezónní edice půllitrových plechovek nepasterovaného svijanského piva s motivem svátků jara pivovar hodlá vyrobit více než jeden milion kusů. Velikonoční plechovky budou po omezenou dobu k dostání v běžné maloobchodní síti, stejně jako lahvové pivo s velikonočními etiketami.

V prodeji je již také originální velikonoční šestipack půllitrových plechovek s nepasterovaným pivem. Balení TopClip obsahuje šest půllitrových plechovek Svijanského Mázu 11 % ve velikonočním designu a je k dostání v pivovarské prodejně a na e-shopu pivovaru.

Další velikonoční balení – již osvědčený velikonoční multipack s osmi půllitrovými lahvemi nejprodávanějšího svijanského piva, Svijanského Mázu 11 % – na zákazníky čeká například v řetězcích Billa, Globus, Tesco a Makro. Ve stejných prodejnách mohou nakupovat také letošní velikonoční edici oblíbeného dvoulitrového balení piva  Plechovek pro chlapy.

Všechna velikonoční balení a celý široký sortiment pivovaru nabízí pivovarská prodejna v blízkosti pivovaru. S výjimkou lahvového piva lze pro nákup využít i e-shop pivovaru.

Dlouholetá tradice, letos ponovu
Pivovar Svijany dlouhá léta dodržuje tradici sezónních balení piva pro vánoční a velikonoční trh. „Za tu dobu je to už slušná řada různých nápaditých designů, které vydají na samostatnou sbírku. Letošní velikonoční grafika je jiná v tom, že koresponduje s novým, moderním vzhledem obalů svijanského piva, který jsme představili teprve loni v červnu,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Je přehlednější, graficky čistší a dobře odráží skutečnost, že Svijany nejsou běžné průmyslové pivo, ale že jsou výsledkem poctivé, řemeslné pivovarské práce. Věřím, že se bude všem našim fanouškům a milovníkům svijanského piva líbit.“

Pivovar Svijany: Staletí dlouhá úspěšná historie

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Bohumil Brejžek

„Svijany nejsou běžné průmyslové pivo, ale jsou výsledkem poctivé, řemeslné pivovarské práce,“ říká generální ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Pivovaru, který je s téměř čtyřistašedesátiletou tradicí jedním z nejstarších pivovarů v českých zemích.

Co především stojí za vaším úspěchem?
Řekl bych, že hlavně to, že jsme se z prvního covidového roku dokázali dost rychle poučit. Jednali jsme racionálně a pružně jsme za pochodu měnili zajetá schémata výroby, logistiky a zásobování restaurací, což v případě pivovaru naší velikosti nebylo tak snadné, ale zvládli jsme.

Rok 2021 byl v pivovaru ve znamení viditelných změn. Začali jste používat nové etikety, změna zasáhla i plechovky, máte nové půllitry. Co vás k tomu vedlo?
Kovidová krize nám přidělala spoustu starostí, vytvořila nám však paradoxně současně prostor pro uskutečnění několika záměrů, které jsme nosili v hlavě už pár let, ale ve víru všedních provozních starostí na ně nezbýval čas ani energie. Jedním z nich byla změna designu všech našich výrobků, která odráží posun požadavků na vzhled pivních lahví, plechovek a dalších balení v posledních letech. Nové ztvárnění je graficky čistší, ale také pro spotřebitele čitelnější a přehlednější.

Vaříte čtrnáct piv s obsahem alkoholu, ale v obchodech i v hospodách se většinou setkáme jen se Svijanským Mázem. Není to škoda? Čím to je způsobeno?
Na to byste se měla zeptat spíše hospodských, proč si z naší nabídky vybírají stereotypně jen Máz. Ale myslím, že se to dá dobře pochopit: jedenáctka je univerzální a velmi oblíbená ve venkovských hospodách a Svijanský Máz je navíc pivo velmi povedené. Rozhodně není důvodem to, že bychom se nesnažili nabídku svijanského piva v českých hospodách diverzifikovat. Právě tato naše snaha totiž stála letos třeba za zrodem nového piva Šlik, které je určeno téměř výhradně jen pro restaurační provozy. Věříme, že si časem získá podobnou oblibu jako Máz.

Česká republika se nyní jako ostatně celá Evropa potýká s problémy zdražování energií a finančními problémy. Dotkla se tato situace i vás? Jak se s ní vypořádáváte?
Výroba piva je energeticky poměrně náročná. Navzdory důslednému řízení pořizovacích nákladů a všem snahám o úspory bude od nového roku dopad aktuálně extrémně vysokých cen na hospodaření podniku samozřejmě markantní. Snažíme se jej snižovat, jak to jde, plánujeme například instalaci vlastních solárních zařízení na výrobu elektřiny na střechy pivovarských budov. Momentálně je tak naším bezprostředním cílem co nejvíce oddálit moment, kdy budeme muset rostoucí ceny energií zahrnout do cen našich výrobků.

Máte pokročilý systém společenské odpovědnosti, kdy progresivně propojujete byznys se zájmy regionu, jeho obyvatel, životního prostředí...
Pivovar Svijany je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu a tuto svou roli si dobře uvědomuje. Není proto náhodou, že největší investici v celé moderní historii pivovaru představovalo odkoupení a nákladná kompletní rekonstrukce chátrajícího zámku Svijany, k němuž kdysi pivovar patřil. Zámek dnes představuje centrum společenského a kulturního života širokého okruhu obcí kolem pivovaru.

A otázka na závěr: Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kterým směrem chcete pivovar Svijany rozvíjet?
V dlouhodobém horizontu se i nadále budeme držet tradičních výrobních postupů a nebudeme z nich nijak slevovat v celé šíři našeho výrobního sortimentu. K aktuálním úkolům blízké budoucnosti patří několik nových investičních počinů, například rozšíření varny a skladovacích prostor, další podpora exportu a také další rozšiřování výrobního programu nealkoholických nápojů.

Pivovar Svijany spustil věrnostní program

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Pivovar Svijany rozšířil svůj věrnostní program o odměny za nákup piva v plechovkách. Zákazníci, kteří si zakoupí svijanské pivo v plechovce, mohou vyhrát až stovky poukazů na čepované pivo pro sebe i své přátele a podpořit tak své oblíbené hospody. Získané poukazy mohou využívat až do konce letošního roku.

„Letos ještě více posílíme investice do podpory návštěvnosti restaurací, kterým dodáváme naše pivo. Proto pozvánky na čepované pivo míří k našim koncovým zákazníkům domů, kam se kvůli různým koronavirovým opatřením přesunula značná část konzumace piva. Tímto jim chceme nejen poděkovat a odměnit je za konzumaci piva v plechovce, ale zároveň je chceme pozvat do restaurací, kde si mohou naše pivo vychutnat v té nejvyšší kvalitě,” říká ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Věrnostní program a další soutěže jsou spotřebitelům k dispozici v mobilní aplikaci BeerSport. Ta pomocí umělé inteligence rozpoznává konkrétní značky svijanského piva včetně zvuku otevření plechovek. Zábavnou a efektivní formou tak poskytuje odměny za prokázané konzumace. Od roku 2018 se do věrnostního programu Svijany zapojily postupně desítky tisíc spotřebitelů, kteří využívali výhody ve více než dvou tisících restaurací. Díky identifikaci zakoupených plechovek přibyly od prosince 2021 do programu další jednotky tisíc zákazníků.

Pivovar Svijany odkládá investice, i tak ale plánuje baličku a filtraci

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V Pivovaru Svijany na Liberecku uvařili loni 685.290 hektolitrů piva, je to sice zhruba o pět procent víc než v roce 2020, za rekordním rokem 2019 ale výroba kvůli koronavirové pandemii stále zaostává. Tehdy největší pivovar v Libereckém kraji dodal na trh 709.896 hektolitrů piva.

Hlavním důvodem nižší výroby je uzavření či omezení restaurací kvůli koronavirovým opatřením, které snížilo spotřebu sudového piva. ČTK to řekl mluvčí pivovaru Luboš Spálovský.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka pijí lidé stále více doma, místo v restauraci. "Proto roste prodej lahvového a plechovkového piva. Stále markantnější je také konzumace sudového piva doma, v garážích nebo klubech. To potvrzují čísla trvalého nárůstu prodeje piva v patnáctilitrových sudech. Nárůst prodeje baleného piva však ani loni nevyrovnal ztráty v pohostinství. Podíl sudového piva je výrazně nižší než před covidem, přibližně pouze čtvrtinový," řekl Havlík.

Vzhledem k nejistotě, která v souvislosti s pandemií stále panuje, musel pivovar odložit některé investice. "Jde především o rozšíření varny, s nímž kvůli koronavirové krizi zatím vyčkáváme na vhodnější období," řekl Havlík. Pivovar tak podle něj zatím počítá jen s nejnutnějšími investicemi do modernizace technologie, která je na hranici životnosti a obnovu potřebuje. "Budeme nicméně uvažovat také o instalaci nové balicí linky na balení plechovek po šesti kusech," doplnil ředitel. V plánu je podle něj i nové vybavení na filtraci piva, nový analyzátor pro laboratoř nebo inovace kontroly lahví ve stáčírně.

"Zásadní investicí bude ovšem zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí solárních panelů na střechách pivovarských budov. Cílem je zajistit si lokální bezemisní zdroj elektřiny s minimální délkou přenosové sítě," řekl Havlík. Výroba piva je energeticky náročná, a tak se i tady projevil růst cen energií, pivovar zaplatí o 30 procent víc než loni. Rostou ale i ceny dalších materiálů. "Například obalové kartony zdražily až o 100 procent, pivní korunky dokonce o 170 procent. Významně se také průběžně zvyšují mzdové náklady, které tvoří zásadní nákladovou položku pivovaru," dodal.

Rostoucí náklady se projevily v růstu cen už od 1. prosince loňského roku, dalšímu zdražení v řádu jednotek procent se podle Havlíka zřejmě pivovar nevyhne během letošního roku. Pivovar chce prodej piva, ale i návrat lidí do restaurací podpořit v rámci věrnostního programu v aplikaci BeerSport. Zákazníci, kteří si koupí svijanské pivo v plechovce, mohou vyhrát až stovky poukazů na čepované pivo a podpořit tak oblíbené hospody. Aplikace umí totiž podle zvuku při otevření plechovky rozpoznat, o jaké pivo jde.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.06.2022 12:18199