Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 3 lety

Plzeňský Prazdroj Slovensko už druhý rok po sobě roste

Publikováno:před 15 dnyZdroj:České nápoje

Finančný rok 2018 sa pre Plzeňský Prazdroj Slovensko niesol v znamení rastu. Celkový obrat spoločnosti predstavoval viac ako 126 miliónov eur. Z tejto sumy firma vykázala zisk v hodnote viac ako 11 miliónov eur. Na priamych aj nepriamych daniach zaplatila takmer 48 miliónov eur, z toho takmer polovicu tvorila spotrebná daň. Mimoriadne sa darilo značke Pilsner Urquell, ktorá posilnila o vyše 12%, Šariš stúpol o takmer 8% a silnú pozíciu si s 13%-ným nárastom predajov udržalo aj portfólio Birellu.

Plzeňský Prazdroj Slovensko dosiahol v minulom finančnom roku (1. 1. 2018 – 31. 12. 2018) opäť pozitívne výsledky a rástol už druhý rok po sebe. Spotrebitelia ocenili nielen prémiové ležiaky, ale výraznej obľube sa teší aj ochutené nealkoholické pivo Birell. Celkový obrat spoločnosti za toto obdobie predstavuje 126 308 970 eur. Ku koncu minulého roka spoločnosť odviedla dane (priame aj nepriame) vo výške takmer 48 miliónov eur, čím sa znova zaradila medzi kľúčových prispievateľov do slovenského štátneho rozpočtu. Za úspechom spoločnosti stojí dlhodobý dôraz na najvyššiu kvalitu produktov, ale aj investície do spolupráce s obchodnými partnermi a najmä jej zamestnanci, do ktorých spoločnosť kontinuálne investuje.

„Minulý rok bol pre Plzeňský Prazdroj Slovensko jeden z najkľúčovejších. Zmena názvu v kombinácii s prémiovými produktmi a špičkovým servisom boli tým správnym signálom k zákazníkovi, čo sa prejavilo aj na našich úspešných predajoch. Opäť sme posilnili nielen svoju pozíciu silného hráča v rámci pivného trhu, ale aj ako stabilný zamestnávateľ pre takmer 600 ľudí, ktorých prácu si nesmierne vážim. Na naše aktivity je navyše nepriamo naviazaných ďalších 18-tisíc pracovných miest,“ zhodnotil Grant Liversage, generálny riaditeľ Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Situácia na trhu
Celkovo bol rok 2018 pre pivný trh pozitívny, zaznamenal nárast o 5%, a to najmä vďaka predajom v obchodoch (+8%). Zastabilizoval sa aj segment čapovaného piva, čím sa prelomil dlhodobý pokles tejto kategórie. Plzeňský Prazdroj Slovensko si celkovo udržal podiel na trhu na úrovni predchádzajúceho roka (37%), je tak v pozícii dvojky na trhu.

Výrazným míľnikom pre spoločnosť bol marec 2018, kedy zmenila svoj názov z Pivovary Topvar na Plzeňský Prazdroj Slovensko, ktorý odzrkadľuje hodnoty tradície, kvality, starostlivosti a vášne pre pivo. Stotožnili sa s ním aj zákazníci, keďže Plzeňský Prazdroj Slovensko s objemom vyše 1,6 milióna hl zlepšil uplynulý rok svoje predaje z predchádzajúceho roka o takmer šesť percent. Medziročne tak opäť stúpal v nielen v segmente čapovaného (+2% v objeme, + 7% v obrate), ale aj baleného piva (+8% v objeme aj obrate). Prvou voľbou slovenských spotrebiteľov boli plechovky. Objem na výčape predstavoval približne 30% z celkového predaného objemu.

Medzi aktuálne témy, ktorým sa spoločnosť intenzívne venuje v rámci legislatívy, patrí zálohovanie plechoviek a PET fliaš. Na pôde Slovenského združenia výrobcov piva a sladu analyzuje, ako by mal celý systém fungovať, aby boli naplnené očakávania vlády tak, ako sú načrtnuté v návrhu zákona. Ďalšou témou je nedávno schválený Zákon o neprimeraných obchodných podmienkach v obchode s potravinami. Plzeňský Prazdroj Slovensko ako dodávateľ považuje za kľúčové zdravé obchodné prostredie, férové jednanie obchodných partnerov a stabilný a predvídateľný legislatívny rámec. Prioritou spoločnosti je oboznámiť sa s legislatívnym rámcom a porozumieť obsahu zákona, ale najmä zámeru zákonodarcu. Tento rok sa spoločnosť intenzívne venovala aj príprave na online registráciu tržieb cez systém e-kasa.

Slováci ako milovníci ochuteného nealka?
Spoločnosť v minulom roku nadviazala na úspešné obdobie, kedy prekonala výsledky z predchádzajúceho roka. Pozíciu vlajkovej lode upevnila značka Pilsner Urquell, ktorá posilnila o vyše 12%. Rastúce tendencie potvrdilo aj portfólio Birellu, ktoré si naďalej získava nových spotrebiteľov, čo potvrdzuje takmer 13% nárast jeho predajov.

„Kategória nealkoholického piva je za posledné roky na výraznom vzostupe. Na Slovensku má špeciálnu pozíciu najmä ochutené nealko. Jeho spotreba na hlavu je u nás s 8 litrami dokonca dvakrát vyššia ako u susedných Čechov. Pri celej kategórii piva sme s 80 litrami na hlavu na 11. mieste v rámci Európy,“ vysvetľuje Martin Grygařík, obchodný riaditeľ Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Zákazníci častejšie siahali aj po značke Šariš, rástla o takmer 8% a v máji sa stala číslom jeden v segmente čapovaného piva. Významne stúpol záujem aj o ďalšie prémiové ležiaky Gambrinus a Radegast, ktoré si v minulom roku vychutnalo viac spotrebiteľov a obe značky rástli percentuálne o dvojciferné čísla.

Pre minulý rok bola charakteristická premiumizácia trhu, ku ktorej významne prispeli najmä ležiaky, dvanástky, ktorým patrí zhruba štvrtina trhu (24%) a ochutené nealkoholické pivo s 8%. Vzhľadom na priaznivé počasie rástli aj klasické desiatky, ktoré pokrývali až 58% trhu. Pokles zaznamenali alkoholické beer-mixy (radler) a cidre, trh dlhodobo smeruje skôr k nealkoholickej časti pivnej kategórie.

Zodpovedný lokálny hráč
Pokiaľ ide o suroviny, aj v roku 2018 Plzeňský Prazdroj Slovensko väčšinu jačmeňa nakupoval od slovenských dodávateľov, čím prispel k podpore pestovateľov sladovníckeho jačmeňa a rozvoju domáceho poľnohospodárstva.

Prostredníctvom grantového programu Šariš ľuďom a v spolupráci s partnerom Komunitnou nadáciou Veľký Šariš spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko v minulom roku podporila sumou 16-tisíc eur 7 lokálnych neziskových organizácií zameraných na rozvoj cestovného ruchu, obnovu turistických atrakcií a rozvoj východoslovenského folklóru. Rovnaká suma je na tento projekt vyčlenená aj v roku 2019.

Pivná kultúra ako základ
Plzeňský Prazdroj Slovensko ako líder v budovaní pivnej kultúry v minulom roku podporil aj vznik viacerých konceptových prevádzok. Do portfólia pribudli koncepty Šariša a Gambrinusu, ktoré spoločnosť plánuje rozširovať aj v tomto roku. „Dlhodobo sme jednotkou v kategórii čapovaného piva a práve dokonalý pivný zážitok je tým, na čom chceme stavať aj do budúcna. Potvrdzuje sa nám, že intenzívna spolupráca s prevádzkami má svoje opodstatnenie, pretože Slováci vyššiu kvalitu servisu vyhľadávajú stále viac. Veríme, že vďaka nášmu zameraniu na zvyšovanie pivnej kultúry, bude mať tento trend aj v roku 2019 stúpajúcu tendenciu,“ hodnotí Martin Grygařík, obchodný riaditeľ Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Plzeňský Prazdroj loni vydělal 4,5 miliardy korun

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj vykázal v loňském roce čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Výsledky pivovar oznámil v tiskové zprávě.

Společnost loni investovala 1,4 miliardy korun. Export Prazdroje v loňském roce vzrostl o necelých 13 procent a překročil hranici 1,7 milionu hektolitrů. Na domácím trhu došlo ke zvýšení prodeje o 4,5 procenta.

Na dani z příjmu společnost zaplatila 780 milionů korun, což je podle slov generálního ředitele pivovaru Granta Liversageho desátá nejvyšší částka mezi českými firmami. Celkem měla společnost na daních zaplatit pět miliard korun.

Hospodářské výsledky ve čtvrtek oznámil i Budějovický Budvar. V loňském roce zvýšil zisk před zdaněním o 4,2 procenta na 327,9 milionu korun. Tržby stouply o 6,7 procenta na 2,55 miliardy korun, a byly tak nejvyšší v historii firmy.

Prazdroj měl loni čistý zisk 4,5 miliardy korun. Zájem o jeho pivo roste

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj vykázal loni čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Podnik loni investoval 1,4 miliardy korun, z toho přes půl miliardy do výroby, uvedla Jitka Němečková, mluvčí největšího českého pivovaru, který 31. března 2017 převzala skupina Asahi.

Investice se opět zvýšily díky podpoře japonského vlastníka. Na dani z příjmu loni Prazdroj zaplatil do státní kasy 780 milionů korun, celkem pak na všech daních včetně spotřební odvedl pět miliard korun.

Prazdroj vykázal v uceleném fiskálním roce od dubna 2016 do konce března 2017 tržby téměř 16 miliard Kč a zisk před zdaněním 4,8 miliardy. Kvůli sladění finančního hodnocení s mateřskou Asahi zveřejnil ještě hospodaření za duben až prosinec 2017, kdy utržil přes 12 miliard korun a zisk po zdanění činil 2,6 miliardy korun.

Prazdroj loni v Česku a v cizině prodal rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více.

Industry Open otevře nepřístupná místa v Prazdroji

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Legendární pivovar Plzeňský Prazdroj se zapojí do premiérového ročníku festivalu Industry Open, který o víkendu 14. – 16. června nabídne jedinečnou šanci navštívit vzácné technické památky, tradiční firmy a zajímavé výrobní závody v Plzni a Plzeňském kraji. Speciální festivalové prohlídky Plzeňského Prazdroje návštěvníky zavedou na místa, kam mají obvykle přístup pouze zaměstnanci a běžným turistům zůstávají skryta.

Účastníci prohlídek v rámci Industry Open se seznámí s historií pivovarských budov a rozvojem celého areálu. Prohlídkovým autobusem projedou výrobními prostory pivovaru. Uvidí stáčírnu, cylindrokónické tanky, vodárenskou věž, i areál pivovaru Gambrinus. Navíc výjimečně projdou přímo skladem logistického centra, odkud putuje pivo do celého světa. Industriální prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj jsou na programu v pátek 14. června v 15:00, 17:00 hodin, v sobota 15. a v neděli 16. června v 10:00, 11:00, 13:00, 15:00, 17:00 hodin. Cena za osobu je 50 Kč, kdy navíc osoby starší 18 let získají i ochutnávku piva Pilsner Urquell. Délka prohlídky je 60 minut a kapacita je omezena počtem 25 osob, proto doporučujeme zakoupit online vstupenky co nejdříveprostřednictvím návštěvnického webu Plzeňského Prazdroje www.prazdrojvisit.cz

Plzeňský Prazdroj posílil export. Zájem o ležák v cizině stoupl o desetinu

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni prodal na domácím a zahraničním trhu rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více. Do ciziny se prodalo 4,3 milionu hektolitrů, což je 4,5 procenta více než v předchozím roce. Pivovar opět celosvětově posílil export prémiového ležáku Pilsner Urquell. Loni ho vyvezl přes 1,1 milionu hektolitrů, meziročně o desetinu víc.

Prodeje v Česku už firma zveřejnila začátkem dubna. Činily 7,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 3,8 procenta více. V českých obchodech firma posílila o pět procent, u čepovaného piva o více než dvě procenta. Přímý export Prazdroje vzrostl loni téměř o 13 procent a překročil 1,7 milionu hektolitrů. Podle mluvčí Prazdroje Jitky Němečkové rostl vývoz téměř do všech významných exportních oblastí, nejvíce, o třetinu, vzrostl v Polsku. „Výrazně posilujeme nejen v evropských zemích, ale také v Rusku a východní Asii. Jižní Korea je nyní naším třetím největším exportním trhem, daří se nám ale také v Japonsku,“ řekl generální ředitel Grant Liversage.

Pivovar opět celosvětově posílil export prémiového ležáku Pilsner Urquell, který se vaří výhradně v Plzni. Loni ho vyvezl přes 1,1 milionu hektolitrů, meziročně o desetinu víc. „Nejvíce rostl export v sudech, skoro o 15 procent. Dařilo se i tankovému pivu. Počet našich zahraničních tankoven se loni zvýšil z 90 na 131,“ dodal Liversage. Prazdroj loni posílil školení zahraničních výčepních. Speciálním tréninkovým programem jich minulý rok prošlo přes 120 a stali se z nich takzvaní Brewery Tapsters, kteří se starají o kvalitu piva. „Kapacitu tréninkového programu jsme loni zvýšili na čtyřnásobek. Chceme zajistit, aby se při rostoucí oblibě ležáku Pilsner Urquell stejně rychle šířila i kvalita jeho čepování. Celosvětově jsme už vytrénovali přes 1000 výčepních,“ řekl obchodní sládek pro exportní trhy Kamil Růžek. V hospodách, kde pivo čepuje tapster, rostou podle něj prodeje piv až o třetinu. Tapsteři, kteří pak ve světě učí čepovat další výčepní, působí v 17 zemích světa. Nejvíce je jich v Polsku a Německu, ale jsou také v Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a Singapuru.

Druhou nejúspěšnější exportní značkou Prazdroje je Velkopopovický Kozel, jehož přímý export loni vzrostl o 16 procent. Nejvíce ho pivovar vyvezl do Jižní Koreje, kde si oblíbili hlavně černou variantu. Licenční výroba Velkopopovického Kozla ve světě zůstala s 2,6 miliony hektolitrů na úrovni roku 2017. Plzeňský Prazdroj vykázal ve fiskálním roce od dubna 2016 do konce března 2017 tržby téměř 16 miliard korun a zisk před zdaněním 4,8 miliardy korun. Kvůli sladění finančního hodnocení s mateřskou japonskou skupinou Asahi, která pivovar převzala před více než dvěma lety, firma loni zveřejnila „jen“ hospodaření za duben až prosinec 2017. Tržby přesáhly 12 miliard korun, zisk po zdanění 2,6 miliardy korun. Loňské tržby by měla skupina zveřejnit v příštím měsíci.

Prazdroj loni prodal v na zahraničních trzích 4,3 milionu hektolitrů piva

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj v loňském roce opět zvýšil prodeje svých piv v zahraničí na rekordních 4,3 milionu hektolitrů, to je o 4,5 % více než v předchozím roce. Na domácím trhu pak loni prodal 7,2 milionu hektolitrů piv. Celkem tak v roce 2018 prodeje Prazdroje v Česku a zahraničí narostly o 4 % a dosáhly rekordní úrovně 11,5 milionu hektolitrů.

Plzeňský Prazdroj má za sebou velmi úspěšný rok, nejenže rostly jeho prodeje v obchodech i hospodách na domácím trhu, ale také v zahraničí. Export Prazdroje vzrostl v loňském roce téměř o 13 % a překročil hranici 1,7 milionů hektolitrů. Podařilo se mu zvýšit vývoz téměř do všech významných exportních oblastí, největší růst - téměř o třetinu - zaznamenal v Polsku. „Výrazně posilujeme nejen v evropských zemích, ale také v Rusku a východní Asii. Jižní Korea je nyní naším třetím největším exportním odbytištěm, daří se nám ale také v Japonsku,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Licenční výroba Velkopopovického Kozla ve světě pak s 2,6 miliony hektolitry zůstala na úrovni roku 2017. Dohromady tak Prazdroj v zahraničí prodal 4,3 milionu hektolitrů piv.

Velké oblibě se celosvětově těší prémiový ležák Pilsner Urquell, který se vaří výhradně v Plzni a do ciziny se vyváží. V loňském roce ho Prazdroj vyvezl přes 1,1 milionu hektolitrů, o desetinu více než v předchozím roce. „Nejvíce u něj přitom vzrostl export v sudech, a to skoro o 15 %. Dařilo se i tankovému pivu. Počet našich zahraničních tankoven se v loňském roce zvýšil z 90 na 131,“ dodává Grant Liversage.

Plzeňský Prazdroj přitom do světa nevyváží jen samotný plzeňský ležák, ale snaží se lidem v zahraničí zprostředkovat jedinečný pivní zážitek, stejný, jaký si dopřávají lidé v českých hospodách. Aby tohoto cíle při rostoucím zájmu o Pilsner Urquell dosáhl, zintenzivnil v loňském roce školení zahraničních výčepních. Speciálním tréninkovým programem jich loni prošlo přes 120 a stali se z nich tzv. Brewery Tapsters, kteří se pak starají o kvalitu piva v zahraničních provozovnách. „Kapacitu tréninkového programu jsme loni zvýšili na čtyřnásobek. Náš cíl je jasný, zajistit, aby při rostoucí oblibě ležáku Pilsner Urquell se stejně rychle šířila i kvalita jeho čepování. Celosvětově jsme již vytrénovali více než 1 000 výčepních, kteří umí správně načepovat hladinku,“ říká Kamil Růžek, obchodní sládek pro exportní trhy. Program je podle něj úspěšný i díky tomu, že hospodám, kde pivo čepuje tapster, rostou prodeje piv až o třetinu. Tapsteři, kteří pak ve světě učí čepovat další výčepní, působí už v 17 zemích světa. Nejvíce, téměř 50, jich je v Polsku, následovaném Německem. „Vyškolené tapstery máme ale i v asijských zemích, Japonsku, Jižní Koreji, Taiwanu a Singapuru,“ doplňuje Kamil Růžek.

Druhou nejúspěšnější značkou Prazdroje v zahraničí je Velkopopovický Kozel, jehož vývoz loni vzrostl o 16 %. Nejvíce ho pivovar vyvezl do Jižní Korey, kde se těší velké oblibě především Kozel černý.

Prazdroj přivezl z Austrálie osm ocenění

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Osm prestižních ocenění včetně zlaté medaile pro Kozel Černý si odvezl Plzeňský Prazdroj z největší světové soutěže piv Australian International Beer Awards. Medaile Prazdroj získal ve velké konkurenci, o přízeň porotců se ucházela piva od více než čtyř set pivovarů z celého světa.

Soutěž v Melbourne se řadí mezi nejprestižnější klání, kterých se pivovary účastní. Již loni zde Prazdroj získal šest cen a jeho letošní úspěch umocňuje skutečnost, že konkurence zde opět vzrostla. Pivovary do soutěže přihlásily bezmála 2600 piv, o pětinu více než loni.

Kozel Černý získal zlatou medaili v soutěži tmavých piv. Hned pět medailových pozic pak Prazdroj obsadil v soutěži světlých spodně kvašených piv. Stříbro v této kategorii udělila odborná porota ležákům Excelent, Kozel Mistrův Ležák a Gambrinus Plná 12, bronz pak získala piva Radegast Ryze Hořká 12 a Gambrinus Original 10. Úspěšné tažení na melbournské soutěži Prazdroj podtrhl třetími místy v kategorii nízkoalkoholických piv, a to pro Birell Světlý a Birell Zelený Ječmen.

„Je pro nás velkou poctou, že jsme ještě navýšili počet medailových umístění na takto prestižním klání a ve velké světové konkurenci. Radost mám i z toho, že jsme uspěli hned ve třech soutěžních kategoriích. Ceny jsou pro nás povzbuzením do další práce, bereme je jako oceněním trvalé péče, kterou všem našim pivům věnujeme,“ uvedl marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Soutěž v Melbourne vznikla v roce 1987 a postupně se z ní stalo jedno z nejprestižnějších klání, kam své produkty přihlašují všechny kategorie výrobců – od velkých pivovarů až po ty řemeslné.

Pilsner Urquell Master Bartender Královéhradeckého kraje je Filip Pádecký

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Nejlepší výčepní Královéhradeckého kraje se včera sešli v hradecké restauraci U Lva, aby se utkali o postup do celostátního kola soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Jejich znalosti a zkušenosti hodnotila odborná porota v čele s Václavem Berkou, emeritním vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje. V čepování piva i dalších disciplínách byl nejlepší Filip Pádecký z turnovské restaurace Tankovna Plaudit, který společně s dalšími dvěma finalisty postupuje do celostátního kola v Plzni 15. srpna.

Soutěž, která letos probíhá již čtrnáctým rokem, je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří dokonale ovládají svoje řemeslo, dělají ho s láskou a sdílejí nadšení pro zlatý plzeňský ležák Pilsner Urquell. Za uplynulých 13 ročníků se klání zúčastnily stovky výčepních. Cílem soutěže je nejen osvěta mezi výčepními a zvyšování prestiže tohoto krásného řemesla, ale především podpora a vysoký standard pivní kultury u nás.

„Do letošního ročníku se přihlásilo téměř 400 výčepních – je to dokonce ještě více než v minulém roce. Svědčí to o tom, že soutěž dobře plní svou roli a že se mezi českými výčepními stala pojmem. Pro nás je zájem o klání výčepních dokladem, že péče o naše pivo v hospodách se stále zlepšuje. A o to nám jde především.“ řekl emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Soutěžící své znalosti poměřili nejprve v písemném testu zaměřeném na výrobu piva a péči o něj. Po něm následovala praktická zkouška, kdy výčepní dokazovali porotě, že načepovat dokonalou „hladinku“ se sněhobílou krémovou pěnou je pro ně samozřejmost, stejně jako umění komunikace s hosty.

Královéhradeckého regionální kola se zúčastnilo celkem 39 výčepních, kromě Filipa Pádeckého postupují také Eliška Rajchmanová z Restaurace V Ruthardce a Silvie Lélyová z hradecké restaurace Hospoda Na Hradě.

„Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender jsem se přihlásil již podruhé. Tentokrát však po pětileté pauze, abych nabral více zkušeností. Čepování piva mě provází od dětství – nejdříve pouze na rodinných akcích, později brigádně a od 19 let již jako profesionála,“ říká Filip Pádecký. „Na čepování mě nejvíce baví komunikace s lidmi a šíření správného způsobu čepování a péče o pivo. Velmi se těším na galavečer, mé kolegy a atmosféru celé akce,“ doplňuje.

Letošní ročník soutěže má sedm regionálních kol – kromě Hradce Králové výčepní soutěží v Brně, v Ostravě, a po dvou kolech v Praze a v Plzni. Zájem o účast v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender je každoročně velmi vysoký, specialisté Pilsner Urquell do ní však vybírají jen ty nejlepší z každého regionu.

Vítězové letošního ročníku budou vyhlášeni na slavnostním galavečeru 15. srpna v Plzni. Ještě před konáním finálového kola projdou všichni postupující namátkovou kontrolou, kdy je tajně navštíví sládci z Plzeňského Prazdroje v jejich domovských hospodách. Během července a srpna tak sládci inkognito prověří jejich schopnosti čepovat a servírovat pivo.

Plzeňský Prazdroj přivezl pivo pro papežský stůl

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Církev.cz

Počátkem Svatého týdne dorazila do Vatikánu dodávka s 2019 lahvemi požehnaného piva Pilsner Urquell. Počet láhví se symbolicky řídí letopočtem a ingredience, z nichž se pivo vaří, tradičně požehnal na popeleční středu plzeňský biskup Tomáš Holub. Z rukou velvyslance České republiky při Svatém stolci Václava Kolaji pivo symbolicky převzal substitut Státního sekretariátu Svatého stolce Mons. Edgar Peña Parra.

Zástupci Plzeňského Prazdroje vrchní sládek pan Václav Berka a obchodní ředitel pan Tomáš Mráz se ve středu po Velikonocích zúčastnili generální audience papeže Františka. Na audienci s sebou přinesli cca 50 cm vysoký krucifix zhotovený z dubového dřeva z historických sudů pivovaru určený pro varnu Plzeňského Prazdroje. Jeho Svatost František unikátní kříž požehnal a poděkoval za dodávku piva.

Den před generální audiencí se uskutečnila ochutnávka požehnaného plzeňského piva pro zástupce Svatého stolce, Maltézského řádu, diplomatický sbor a české krajany v příjemném prostředí Bibliobaru na nábřeží Tibery v blízkosti Andělského hradu. Hosté si zde mohli vychutnat na čerstvém vzduchu pravé plzeňské pivo ze sudu čepované vrchním sládkem panem Václavem Berkou.

Velikonoční svátky ve Vatikánu tak nesou již tradičně český prvek. Dodávkou zlatého ležáku z Plzně do Vatikánu tímto představitelé plzeňského pivovaru letos již podeváté posílají pozdrav všem pracovníkům Svatého stolce a projevují úctu jejich náročné a odpovědné misi. Počet lahví odpovídá vždy letopočtu, tj. každým rokem se zvyšuje o jednu láhev.

Každoroční darování velikonočního piva Pilsner Urquell pro Svatý stolec připomíná historické dodávky plzeňského piva do Vatikánu za pontifikátu Lva XIII. v 19. století. Tehdy papežův osobní lékař doporučil Lvu XIII. pít nefiltrovanou plzeň ze zdravotních důvodů.

Sucho se zatím do ceny piva v Plzeňském prazdroji nepromítne

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Vodárenství.cz

Sucho trápí i pivovary. Na změny tak zareagoval například Plzeňský Prazdroj, který donedávna odebíral ječmen hlavně z Hané a z Polabí. Podle mluvčí společnosti Jitky Němečkové s ohledem na změny počasí a výkyvy srážek posledních let musel pivovar rozšířit území sběru ječmene i na Vysočinu a další místa.

S ohledem na změny klimatu a častější opakování suchých roků nelze podle Němečkové do budoucna vyloučit, že ceny surovin porostou výrazným tempem. Tuzemské pivovary v roce 2018 vyrobily 21,3 milionu hektolitrů piva. Výstav meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Vzrostla rovněž spotřeba, kdy loni připadlo na jednoho obyvatele 141 litrů piva. Je to o šest piv na hlavu více než před rokem. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nejméně tři litry vody na litr piva
„Velmi nás těší, že Češi dávají stále více přednost tradičním chuťově plným ležákům. Všichni bychom ale měli ještě více přemýšlet, jak podpořit českou hospodskou kulturu a zastavit přesun pití piva z hospod do domácností,“ sdělil marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.
Výroba českého klenotu však nepatří k nejekologičtějším záležitostem. V roce 2017 se k jeho výrobě spotřebovalo 6 miliard litrů vody. „Přibližně čtvrtina spotřeby vody připadá na čištění, ať již lahví, sudů, zařízení a podobně. Voda je také hnacím médiem v potrubí, kterým se dopravuje pivo,“ řekla Němečková. Pivovary se snaží s vodou šetřit.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.04.07.2019 13:07550