Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Masopustní zabijačka v Prazdroji

Kdy:09.02.2019 12:00-17:00 hod.Obec:PlzeňZdroj:České nápoje

Masopust je tradiční dobou hodování a veselí. Nechte se inspirovat zvyky našich předků a v sobotu 9. února od 12 do 17 hodin si naplno vychutnejte zabijačku v Plzeňském Prazdroji!

Jitrnice, jelítka, tlačenky, ovar, guláš… Nad nádvořím legendárního pivovaru u Formanky budou k mání zabijačkové speciality, čerstvě čepované pivo Pilsner Urquell přímo od zdroje a Šest chmelů z únorové Volby sládků. Nebude chybět ani tradiční muzika, která se postará o náležitou atmosféru. Z bohatého sortimentu nabízených pochutin si určitě vybere každý.

Zahradní pavilon Formanka je ozdobou areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj. Postaven byl před první návštěvou císaře Františka Josefa I. jako otevřená letní veranda navazující na budovou tehdejší pijárny – dnes konferenční a společenské centrum Secese. Ještě před koncem 19. století byla veranda dozděna, aby mohla sloužit celoročně.

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 2 lety

Plzeňský Prazdroj zkouší využít mláto na sušenky, chutnají dobře i k pivu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Průmyslová automatizace

Plzeňský Prazdroj přichystal na počátek roku netradiční experiment: Z mláta, zbytku ze sladu používaného při výrobě piva, vyrobil chutné sušenky. Zatím pouze jako zkušební sérii ve sladké a slané variantě s cílem zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu běžných sušenek.

Mláto i nápad na jeho zpracování se zrodily v Prazdroji. Samotná realizace proběhla začátkem letošního roku v Biopekárně Zemanka, která dokázala využít příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpadní surovina z ječmenného sladu používaného v pivovaru při výrobě piva. „Mláto má oproti běžným moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal, která je v Plzeňském Prazdroji zodpovědná za CSR aktivity. Z experimentu vzešly dvě varianty sušenek, sladká s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná, která se hodí například k pivu.

Mláto Prazdroj i dosud zpracovává ekologicky a dodává jej zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Zemědělci se o mláto ani v budoucnu nemusejí obávat. Jedná se o jednorázový experiment, naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou. A jsem moc ráda, že se to podařilo a že do toho s námi šla právě Biopekárna Zemanka,“ říká Tereza Kamal. „Pro nás to byla zajímavá výzva. I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem,“ dodává Jan Zeman z Biopekárny Zemanka.

Plzeňský Prazdroj trvale snižuje ekologické dopady svého podnikání a patří mezi nejzodpovědnější pivovary na světě. „Dnes recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 % veškerého odpadu z výroby. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme,“ uvádí Tereza Kamal. V loňském roce se stal Plzeňský Prazdroj členem Asociace společenské odpovědnosti, která je největší iniciativou společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje od OSN v Česku.

Prazdroj nechá vybrat lidi, jaké pivo má uvařit

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Regiony24.czAutor:Marek Pražák

Plzeňský Prazdroj přichází s další novinkou v rámci svého programu Volba sládků. Nyní nechá samotné spotřebitele, aby si zvolili, jaké pivo chtějí uvařit. To pak nabídne během června ve více než dvanácti stovkách tuzemských hospod a restaurací.

Rozmarná volba, jak se interaktivní projekt jmenuje, je v tomto rozsahu v Česku jedinečná, protože veřejnost může výsledný produkt ovlivnit od začátku do konce. „Název projektu odkazuje na poetiku knihy Vladislava Vančury. Zvolili jsme jej s ohledem na začátek léta, kdy vybraný speciál nabídneme v hospodách. Jsme opravdu zvědaví, pro jaká piva se lidé budou rozhodovat, jejich hlasování a komentáře nám navíc pomohou i do budoucna v přípravě našich dalších speciálů v rámci Volby sládků,“ uvádí sládková Lenka Straková.

Prazdroj tak po listopadové spolupráci s Pivovarem Matuška přichází v krátké době s dalším netradičním projektem, který veřejnosti přibližuje pivní speciály i samotné vaření piva. Hlasování probíhá na internetu po celý leden, kdy si lidé na interaktivní webové stránce postupně vybírají jednotlivé parametry piva. Nejprve si zvolí jednu ze dvou základních kategorií piv – spodně nebo svrchně kvašené. Poté přijdou na řadu další aspekty jako je barva piva, stupňovitost nebo obsah alkoholu. Samotný proces hlasování probíhá hravou formou a všechny možnosti jsou vždy pečlivě vysvětleny.

Lednovým hlasováním ale Rozmarná volba nekončí. „Postupně budeme na webu informovat o tom, v jaké fázi přípravy speciálu jsme a jak probíhá vaření. Kromě toho ze všech hlasujících vybereme několik lidí, které pozveme do pivovaru, aby se vaření speciálu sami zúčastnili. Myslím, že to pro ně bude opravdu originální zážitek,“ dodává Lenka Straková.

Kompletní informace i odkaz na interaktivní hlasovací stránku lidé najdou na webu www.volbasladku.cz.

Za každé pivo příspěvek na sbírku. Prazdroj vybral téměř 75 tisíc

Publikováno:před 10 dnyZdroj:Plzeň.cz

Částkou 74 840 korun přispěl Plzeňský Prazdroj na letošní Tříkrálovou sbírku. O výši příspěvku rozhodli lidé z celého Česka, kteří si v neděli na Tři krále přišli vychutnat Tříkrálový ležák do některé z hospod zapojených do programu Volba sládků. Za každou vypitou sklenici Prazdroj věnoval na sbírku deset korun. Peníze předali dnes přímo v pivovaru zástupci Prazdroje řediteli Městské charity Plzeň Pavlu Janouškovcovi, kterého doprovázeli biskup Tomáš Holub, hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard a náměstek plzeňského primátora Martin Zrzavecký.

„Tříkrálovým ležákem jsme se chtěli připojit k tradici pomáhat lidem v nouzi, která ke Třem králům patří. Jsme moc rádi, že se našlo v celé zemi tolik lidí, kteří si spolu s námi zašli na Tři krále na sklenici našeho speciálu, zpříjemnili si sváteční den a ještě pomohli dobré věci,“ uvádí emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Se sládky Petrem Kofroněm a Milanem Mácou se převtělil do Tří králů a společně předali peníze pro Tříkrálovou sbírku třem zástupcům Plzně a Plzeňského kraje

Trojice sládků, tvůrců ležáku ze tří sladů a tří druhů chmele, účinkovala i ve videích, kterými Prazdroj na sociální síti Facebook zval lidi, aby si na Tři krále přišli vychutnat Tříkrálový ležák a přispěli tak na prospěšnou věc. Celkově se tak podařilo dosáhnout částky 74 840 korun. „Jménem Městské charity bych rád poděkoval za tuto prospěšnou iniciativu, která rozšířila seznam aktivit spojených s Tříkrálovou sbírkou. Peníze použijeme na pomoc potřebným lidem v Plzni a okolí,“ dodává ředitel Městské charity Plzeň Pavel Janouškovec.

Sládek Berka: Když ubývá voda, tak mne mrazí. Naštěstí máme stometrové vrty

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Vodarenství.cz

Václav Berka pracuje v plzeňském pivovaru 38 let. Zatím podle něj nenastala doba, že by nebylo dost surovin, nebo že by nikdo nechtěl pít. Sládek poskytl rozhovor Českému rozhlasu, ve kterém vodarenstvi.cz zaujala pasáž o kapacitě vodních zdrojů.
Prazdroj patří k nejvýznamnějším pivovarům v Evropě. Byl založen v roce 1842. Produkuje tradiční plzeňské pivo Pilsner Urquell. Dnes pod něj patří také pivovary Radegast nebo Velké Popovice. Plzeňský Prazdroj je největším českým pivovarem a zároveň největším tuzemským exportérem piva.
„Je pravdou, že v době světových válek se výroba omezovala, protože docházely suroviny, ale za celých 176 let, co jsme tady na světovém pivním trhu, jsme nikdy vařit úplně nepřestali,“ uvedl vrchní emeritní sládek Václav Berka. Podle něj je nejlepší to pivo, co vypijete ve sklepě pivovaru.
„Pak se už jen kazí. Naší rolí je všechny ty, kteří jsou v řetězci od pivovaru až ke sklenici oroseného moku, naučit, aby ho poničili co nejméně. Ale když to ten výčepní opravdu umí a vykouzlí vám ve sklenici tu krásnou pěnu, tak je to opravdová radost,“ pokračoval Berka.
Podle mluvčí podniku Jitky Němcové se pivovaru daří výrazným způsobem dlouhodobě snižovat spotřebu vody. Plzeňský Prazdroj také vytváří systémy monitoringu, který optimalizuje její odběry. Aktuální problematiku sucha pivovar při výrobě nepocítil. „Přemýšlíme hlavně tak, abychom vodu, kterou lze ještě na něco použít, skutečně použili,“ řekla vodarenstvi.cz Němcová.

Nejlepší pivo je to, co vypijete v pivovaru. Pak už se jen kazí, tvrdí Berka

Publikováno:před 12 dnyZdroj:iRozhlas.czAutor:Naděžda Hávová

Stejně jako se chléb nikdy nepřejí, tak se pivo nikdy nepřepije. Alespoň to tvrdí emeritní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka, který byl hostem pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„Úplně nejlepší pivo je to, co vypijete ve sklepě pivovaru. Pak se už jen kazí. Naší rolí je všechny ty, kteří jsou v řetězci od pivovaru až ke sklenici oroseného moku, naučit, aby ho poničili co nejméně. Ale když to ten výčepní opravdu umí a vykouzlí vám ve sklenici tu krásnou pěnu, tak je to opravdová radost,“ přiznává sládek Berka.

Jak poznáte restauraci nebo pivnici, kde mají pivo „rádi“?

„Je to radost, když přijdete do čistě restaurace a výčepní se na vás usmívá už od pultu. Když pak od vás dostane pokyn, tak ho s láskou načepuje do mokré, krásně vychlazené čisté sklenice, ze které odkapávají poslední kapičky. To pivo se pak v ní jen zlatavě zaleskne. A pak dostane i tu sněhobílou pěnu. To je krása a tak vypadá i pravá česká pivní kultura v zemi,“ rozplývá se.

Jsme světoví pivní experti
Na naše „štamgasty“ je hrdý, protože by prý sám podepsal zjištění statistiků, podle kterých je až 90 procent českých mužů přesvědčeno, že pivu rozumí a že vždy pozná to „dobré od nějaké břečky“.

„Jsme světoví experti a tempo znalostí o pivovarnictví (a pivu vůbec) se rychle zlepšuje i jinde. Naše země ale rozhodně patří do Top 5 nejvyspělejších pivních kultur. I některé velké země za mořem se od nás mohou ještě dost učit.“

Třeba proč pivo musí mít pěnu. „Správné pivo má mít pěnu, která mok chrání před chuťovými změnami. Nebo že se pivo nesmí čepovat do suché sklenice, protože jinak vám pěna přilne ke sklu. Pak taky ani nezjistíte, nakolikrát host pivo vypil. Pěna je prostě pivovarská benátská krajka,“ tvrdí Berka.

Co je pak pro sládka ta „největší rána“? Je to stav, kdy se neurodí dost kvalitního chmele? Nebo nedostatek vody?

„Jsem v pivovaru v Plzni už 38 let a za tu dobu se nic podobného nestalo. Taková doba zatím nenastala, že by nebylo dost surovin, nebo že by nikdo nechtěl pít. Je ale pravdou, že v době světových válek se výroba omezovala, protože docházely suroviny, ale za celých 176 let, co jsme tady na světovém pivním trhu, jsme nikdy vařit úplně nepřestali,“ tvrdí vrchní emeritní sládek Václav Berka.

Nedostatek vody v krajině pak ale bere hodně vážně. „Jak ubývá voda, tak mě trochu mrazí, ale my naštěstí máme stometrové vrty s vodou. Ale věřím, že to dobře dopadne. A do budoucna? No, musíme s vodou šetřit,“ dodává Václav Berka.

Prazdroj připravil na leden Tříkrálový ležák. Přispěje na Tříkrálovou sbírku

Publikováno:před 14 dnyZdroj:FeedIT.cz

Plzeňský Prazdroj uvařil v rámci svého programu Volba sládků Tříkrálový ležák, který je ve vybraných hospodách na čepu po celý leden. Prazdroj věnuje deset korun za každou sklenici tohoto speciálu vypitou 6. ledna na Tříkrálovou sbírku, která pomáhá potřebným.

Tříkrálový ležák odkazuje ke Třem králům nejen svým názvem, ale také složením, speciál je uvařený ze tří sladů a tří druhů chmele, má měděnou barvu a hustou pěnu. Kromě toho se Plzeňský Prazdroj rozhodl lednovou Volbou sládků podpořit Tříkrálovou sbírku, kterou pořádá Charita Česká republika a jejíž celkový výtěžek je určen na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí.

„Pomoci lidem, kteří to potřebují, může každý, kdo během svátku Tří králů přijde ochutnat náš Tříkrálový ležák. Za každou vypitou sklenici tohoto speciálu v neděli 6. ledna přispěje Plzeňský Prazdroj do celonárodní Tříkrálové sbírky. Chtěli jsme se touto formou symbolicky přidat k oslavě posledního vánočního svátku a zároveň se připojit k tradici pomáhat lidem v nouzi, která ke Třem králům neodmyslitelně patří“ uvádí emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, alias Baltazar. Výtěžek ze sbírkové akce předají prazdrojští 8. ledna zástupcům Charity – Josefu Bernardovi, hejtmanovi plzeňského kraje, Martinu Baxovi, plzeňskému primátorovi, a plzeňskému biskupovi Tomáši Holubovi přímo v pivovaru.

Tříkrálový ležák má jemné ovocné i chmelové tóny, které na druhý delší nádech doplní neobvyklé kouřové aroma. Pivo má bohaté tělo a je příjemně vyvážené. Po napití jako první zaujme jemně nauzená chuť s hořkým dozníváním. Speciál bude k dostání po celý leden ve více než 1200 hospodách a restauracích po celé České republice, které jsou zapojeny do Volby sládků. Jejich přehled najdou lidé na webu www.volbasladku.cz.

Plzeňské pivo by mohl rozvážet elektromobil! Prazdroj otestoval elektrickou dodávku

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Hybrid.cz

V listopadu se českému dovozci vozů Fuso Canter, firmě Mercedes-Benz Trucks Česká republika, podařilo zajistit dvoutýdenní zápůjčku elektrické dodávky eCanter pro test v rozvozu nápojů pod značkou Plzeňského Prazdroje.

Když byla v prosinci 2017 představena a předána zákazníkům první série elektrických lehkých nákladních vozidel Fuso eCanter, jejich nasazení se orientovalo především do oblasti zásilkových služeb v Německu. O to zajímavější je nyní první zkušenost z reálného provozu eCanteru v České republice.

Vozidlo bylo osazeno klasickou skříňovou nástavbou a elektrickou zvedací plošinou pro nakládání a skládání nákladu. Plzeňský Prazdroj je jedním z největších zákazníků, kteří v Evropě provozují flotily vozidel Fuso Canter v oblasti rozvážky zboží. Vozidlo bylo provozováno u dopravce LK TRANS, který rozváží výrobky Prazdroje v Praze, kde během prvních dvou listopadových týdnů najezdilo bezmála 500km.

Vozidlo obvykle absolvovalo za den dva rozvážkové okruhy a celkový denní nájezd se pohyboval mezi 50 až 80 km. Hmotnost nákladu se většinou pohybovala mezi 2-2,5t. Vyzkoušena byla i jízda po dálnici. Spotřeba se pohybovala v průměru kolem 0,8-1,0 kWh/km. Dobíjelo se přes noc napojením do běžné elektrické sítě 400V.

Po dvoutýdenním testování byly vyhodnoceny výsledky a poznatky z provozu. Kladně byla hodnocena především ekonomika: spotřeba paliva, přesněji náklady na kilometr, přepočtené na aktuální ceny elektřiny a nafty, byly u elektromobilu přibližně poloviční oproti stejnému typu vozidla se vznětovým motorem. Vozidlo je v městském provozu velmi agilní : díky vlastnostem elektromotoru je jeho akcelerace výrazně dynamičtější, než u vozu s naftovým motorem.

Paradoxně tato vlastnost může výrazně ovlivnit dojezd vozidla, protože pokud se řidič nechá svést k dynamické jízdě, projeví se to velmi citelně na rychlém klesání kapacity akumulátorů. Předvídavá a plynulá jízda je předpokladem delšího dojezdu.

Vozidlo je prakticky bezhlučné. To je velkou výhodou při nočních nebo brzkých ranních závozech do centra města. Ukázalo se však také, že při provozu po pěších zónách a v uličkách v centru Prahy musí řidič dávat velký pozor, protože chodci bezhlučné vozidlo neregistrují.

Denis Milfait, manažer distribuce Plzeňského Prazdroje, k testování řekl: „Možnost vyzkoušet v praktickém provozu nákladní elektromobil jsme měli poprvé. Testování ukázalo, že takové vozidlo je pro městský rozvoz již nyní plně použitelné a ekonomicky výhodné. Navíc vzbuzovalo všude velký zájem okolí a též jsme zaznamenali pozitivní ohlasy na provoz bez emisí. Vozidlo nás překvapilo tím, jak spolehlivě dokázal palubní systém průběžně vyhodnocovat aktuální spotřebu a kapacitu akumulátorů pro dojezd. Věřím, že se elektromobily v městském rozvozu rychle prosadí. Děkujeme společnosti Mercedes-Benz Trucks ČR za to, že nám tento zajímavý test umožnila.“

Základní technické parametry vozu: lehký nákladní vůz Fuso eCanter 7C16e o celkové hmotnosti 7,49 t. Se skříňovou nástavbou se jeho užitečná hmotnost pohybuje okolo 3,5 t.

Vozidlo je vybaveno elektromotorem Borg Warner o maximálním výkonu 129kW a maximálním točivém momentu 390Nm, který přes redukční převod pohání zadní nápravu. Vozidlo je osazeno šesti sadami akumulátorů s celkovou kapacitou 82,8 kWh. Dojezd na jedno nabití podle hmotnosti nákladu a druhu provozu cca do 100 km.

Plzeňští bednáři byli zapsáni na národní seznam kulturního dědictví

Publikováno:před 16 dnyZdroj:České nápoje

Plzeňští pivovarští bednáři mají za sebou rozhodující krok, díky kterému se mohou ucházet o zápis na listinu světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ministr kultury Antonín Staněk v minulých dnech oficiálně schválil zapsání bednářského řemesla v Prazdroji na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Prazdrojští bednáři, kteří jsou zřejmě jedinými pokračovateli kdysi slavného pivovarského řemesla pracujícími přímo v některém ze světových pivovarů, byli zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Na konci prosince to oznámilo ministerstvo kultury. Postupu na národní seznam předcházel nejprve zápis do seznamu krajského v roce 2017. Plzeňští bednáři se tak nyní mohou ucházet o zápis do prestižní skupiny řemesel s celosvětovým kulturním a historickým významem. „Rozhodnutí ministra kultury nás velmi potěšilo. Bednářské řemeslo je nedílnou součástí pivovaru. Moc rádi bychom se dostali až na seznam UNESCO,“ uvádí Rudolf Šlehofer, manažer cestovního ruchu a historického dědictví Plzeňského Prazdroje.

Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje je pokračovatelkou slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku před více než 176 lety. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v plzeňském pivovaru zhruba 150 bednářů. Prazdroj drží tradici tohoto řemesla zřejmě jako jediný pivovar na světě.

Bednáři mají v Plzni důležitou úlohu - starají se o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. Díky jejich práci mohou dnešní sládci stále srovnávat pivo zrající v moderních cylindrokonických tancích s tím, které zraje a kvasí tradičním způsobem. Každoročně bednáři vyrobí další dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. Celkem jich má pivovar stále kolem stovky, kádí je ve sklepích stejný počet. Bednáři v Plzni kromě toho vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 3 do 50 litrů pro různé slavnostní příležitosti.

Bednářské řemeslo pivovarníků z Plzně je kulturní památkou, chtějí až do UNESCO

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Ivan Blažek

Plzeňští pivovarští bednáři přibudou na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. V minulých dnech zapsání řemesla, které si ze světových pivovarů hýčkají už zřejmě jen v Plzeňském Prazdroji, schválil ministr kultury Antonín Staněk. A to je předstupeň pro případný postup do toho nejelitnějšího klubu, na seznam UNESCO.



„Rozhodnutí ministra kultury nás velmi potěšilo,“ uvedl Rudolf Šlehofer, manažer cestovního ruchu a historického dědictví Plzeňského Prazdroje. „Bednářské řemeslo je nedílnou součástí pivovaru. Moc rádi bychom se dostali až na seznam UNESCO,“ dodal.

Pivovar nyní čeká náročná příprava příslušných nominačních podkladů, která může trvat i několik let. „Jestli se pivovarští bednáři nakonec skutečně ocitnou na seznamu světového kulturního dědictví, si netroufám odhadnout, ale nahrává tomu, že jde o opravdu ojedinělou záležitost,“ řekl Právu už dříve Luboš Smolík, ředitel klatovského Vlastivědného muzea Dr. Hostaše, které plzeňské hejtmanství pověřilo koordinací těchto aktivit.

Dlouhá tradice
Tradice bednářského řemesla v Plzni sahá až do začátků výroby zdejšího ležáku před více než 176 lety. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v plzeňském pivovaru zhruba 150 bednářů, dnes jich je osm. Mají ale velmi důležitou roli – starají se o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo.

„Díky jejich práci mohou dnešní sládci stále srovnávat pivo zrající v moderních cylindrokónických tancích s tím, které zraje a kvasí tradičním způsobem,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. „Každoročně bednáři vyrobí další dva nové ležácké sudy o objemu kolem čtyřiceti hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. Celkem jich má pivovar stále kolem stovky, kádí je ve sklepích stejný počet,“ dodala.

Bednáři v Plzni kromě toho vyrábějí také malé pivní sudy o objemech do padesáti litrů pro různé slavnostní příležitosti.


Poděkování bednářům Plzeňského Prazdroje ve formě pečené kachny

Publikováno:před 29 dnyZdroj:České nápoje

Pečenou kachnu se zelím a knedlíkem přinesl dnes bednářům Plzeňského Prazdroje emeritní vrchní sládek pivovaru Václav Berka jako poděkování za jejich celoroční práci.

Tradici společného oběda s bednáři během adventu založili sládci Prazdroje v době vzniku někdejšího měšťanského pivovaru a přetrvala až do nástupu komunistického režimu. V roce 2016 byl tento společný sváteční oběd opět obnoven. „Přišel jsem bednářům poděkovat za jejich práci, díky které se nám daří v našich historických sklepích zachovávat tradiční technologii zrání piva v dřevěných sudech a kádích. A také popřát klidné Vánoce a mnoho zdaru v nastávajícím roce,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Poté poobědval dohromady s bednáři přímo v historickém objektu bednářské dílny. Společně si pak – jak velí tradice – připili ležákem Pilsner Urquell.

Prazdrojští bednáři jsou jedinými pokračovateli kdysi slavného pivovarského řemesla, kteří pracují přímo v některém z evropských pivovarů. Díky jejich práci a díky zachování historického výrobního postupu se daří Plzeňskému Prazdroji uchovávat po generace výjimečnou chuť ležáku Pilsner Urquell, který zraje a kvasí v dubových sudech a kádích.

Osmičlenná bednářská parta nyní usiluje o zápis svého řemesla do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Poté, co byli zařazeni na krajský seznam, nyní čekají na oficiální informaci o zápisu na národní list kulturního dědictví. Pak již budou moci podat žádost o vstup do elitní skupiny UNESCO.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.01.2019 21:45522