Den otců letos připadá na neděli 21. června, tedy do období mistrovství světa ve fotbale. Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) proto připravila speciální akci pro tatínky. Každý otec, který během prodlouženého víkendu navštíví zážitkovou prohlídku The Original Tour a řekne si o něj u vstupu, dostane krýgl Pilsner Urquell o objemu 0,3 litru zdarma.

Letošní šampionát hostí USA, Kanada a Mexiko a víkend Dne otců připadá přímo mezi zápasy české reprezentace. Návštěvníci si tak mohou spojit interaktivní prohlídku expozice s posezením v pivnici, kde se promítají vybraná utkání a kde se čepuje tanková plzeň přímo z tanku. Z akce tak může být krátká zastávka v centru Prahy, ale i program na celé odpoledne.

Akce platí od pátku 19. do neděle 21. června a je vázána na vstupenku The Original Tour. Prohlídka provází historií prvního zlatého ležáku světa od roku 1842 až po současnost. Využívá moderní technologie, video mapping i audioprůvodce v jedenácti jazycích a v ceně zahrnuje dvě piva nebo nealkoholické nápoje. Krýgl navíc dostane každý tatínek, který se během víkendu k návštěvě přihlásí.

„Víkend Dne otců letos vychází na období fotbalového mistrovství světa, a proto jsme se rozhodli spojit návštěvu expozice s malou pozorností navíc. Každý tatínek, který k nám během víkendu dorazí na The Original Tour, si může odnést krýgl Pilsner Urquell zdarma,“ říká Lidija Kovařík, generální ředitelka Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague.

Chcete darovat víc než krýgl? Pošlete tátu na hodinu k výčepu
Pokud váš táta, partner nebo dědeček ocení spíš dobrý zážitek než další kravatu, může být Den otců ideální příležitostí vyzkoušet něco nového. Ve Škole čepování v expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy se během jedné hodiny naučí čepovat plzeň jako profík a na vlastní kůži si ověří, že správně načepovat pivo je skutečné řemeslo.

Říká se, že sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá. Krémová pěna, čistá, mokrá a studená sklenice, správný sklon půllitru i práce s výčepním kohoutem jsou součástí rituálu, díky kterému chutná plzeň tak, jak má. Právě to si mohou účastníci vyzkoušet v multimediální expozici v dolní části Václavského náměstí, která získala ocenění pro nejlepší pivní zážitek v Evropě.

Pod vedením zkušených výčepních si vyzkouší tři tradiční styly: hladinku, šnyt a mlíko. Dozvědí se také, proč se pivo čepuje do mokré sklenice, při jaké teplotě chutná nejlépe nebo jak v restauraci poznat opravdu čisté sklo.

Lekce probíhá v uvolněné atmosféře soukromého baru, vždy v malé skupině do dvanácti lidí. Hodí se tak jako dárek pro jednotlivce i jako společný program pro rodinu nebo partu kamarádů. Na závěr si každý absolvent odnese certifikát výčepního a personalizovanou láhev Pilsner Urquell se svým jménem jako vzpomínku na den, kdy si vyzkoušel, jaké to je stát na druhé straně výčepu.

„Nejdůležitější je vědět, že pivo se čepuje výhradně do naprosto čisté sklenice, do půllitru patří nejdříve pěna, potom pivo a je nutné čepovat po skle,“ vysvětluje hlavní tapster Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Matyáš Wiaczka.

Plzeňský Prazdroj dokončil jednu z největších investic ve své historii, kompletně zprovoznil plně automatický sklad v Plzni. Nově pojme až 42 tisíc palet plně naložených pivem. Kromě toho došlo k modernizaci logistiky v rámci pivovaru, během hodiny tu tak nyní dokážou vyskladnit až 360 palet, což odpovídá zhruba 11 kamionům. Současně Prazdroj instaloval speciální technologii, díky které se plechovky nebo lahve s pivem dostanou ze stáčecí linky až do přistaveného kamionu úplně bez zásahu lidské ruky. Samotná nakládka kamionu přitom trvá jen dvě a půl minuty. Dostavba skladu navazuje na první etapu z roku 2023. Celkové investice do moderního skladu a logistického zařízení přesáhly 1,4 miliardy korun.

„Pilsner Urquell vaříme už téměř 184 let. A zatímco chuť našeho ležáku zůstává neměnná, technologie kolem se překotně vyvíjejí a my je rádi využíváme k zefektivnění činností a zjednodušení práce našich lidí. Prazdroj byl vždy na špičce využívání nových poznatků, jako jeden z prvních pivovarů například v 19. století zavedl elektrické osvětlení. A nyní opět posouváme pivovarskou technologii kupředu. Díky vybavení v novém skladu dokážeme dopravit zboží ze stáčírny až do kamionu bez nutnosti použít vysokozdvižné vozíky nebo ruční nakládku. Projekt navíc výrazně snižuje produkci emisí oproti běžnému typu skladů a zároveň zvyšuje bezpečnost našich zaměstnanců,“ uvádí Michal Mrowiec, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Celková skladovací plocha automatizovaného skladu a expediční budovy činí 13 500 m2, což odpovídá ploše téměř dvou fotbalových hřišť. Palety s pivem a dalšími nápoji ukládá autonomní systém výtahů do samonosných regálů čítajících 11 pater. Kapacita hotového skladu činí 42 000 palet, oproti první etapě dokončené v roce 2023 tak došlo k nárůstu o 24 500 kusů palet plných lahví a plechovek. „Přepočteno na piva obsáhne nový sklad více než 50 milionů piv. A díky automatizaci zvládne obsluhu celého skladovacího komplexu jen osm lidí,“ vysvětluje Tomáš Sedláček, manažer skladování Prazdroje.

První část automatizovaného skladu Prazdroj zprovoznil v roce 2023 po dvouleté výstavbě a nyní celý projekt dokončil. Celkově do něj investoval zhruba 1,4 miliardy korun, přičemž na druhou etapu výstavby skladu včetně automatické nakládky do kamionu a třídičky palet vynaložil přibližně 633 milionů korun.

„Nádraží“ v pivovaru
Automatizovaný sklad je propojený s budovou hlavní stáčírny. Zabalené palety nejprve míří ze stáčecí linky po nadzemní dopravníkové dráze s délkou 500 metrů k takzvanému seřadišti. Na něm si paletu přebírá jeden z 28 kolejových vozíků, tzv. gondola, která ji odveze do jedenáctipatrového skladu. Tam jeřábové zakladače paletu uloží do přesně určené pozice. „Počítač si sám řídí, kam palety umístí, aby to pak pro něj bylo nejefektivnější, když zboží vyskladňuje dle zadaných objednávek. Současně kontroluje kvalitu palet a jejich zabalení a sám si hlídá i expiraci produktů. Každá paleta má unikátní kód, který zaručuje přesné vyskladnění a vylučuje lidskou chybu. Takže se nemůže stát, že by zákazník dostal ze skladu jiné pivo, než si skutečně objednal,“ popisuje fungování skladu Tomáš Sedláček.
Celková délka dráhy, po které gondoly dopravují palety, měří 600 metrů a vozíky se na ní pohybují rychlostí 7,2 km za hodinu.

Sklad odbaví 11 kamionů za hodinu
Automatika dokáže během jedné hodiny vyskladnit až 360 palet, což odpovídá přibližně 11 naloženým kamionům. Pro přistavení kamionů má sklad vyhrazeno celkem 12 míst. Osm z nich je určeno pro zadní nakládku, čtyři místa pak slouží pro boční naložení. Až k přistaveným kamionům palety dojedou bez dotyku lidské ruky. Zde si je řidiči přebírají a naloží je do vozů s pomocí elektrických vysokozdvižných vozíků.

Jedno další místo je ale speciální, je vyhrazeno pro plně automatickou zadní nakládku, při níž paleta s pivem dojede úplně sama až do kamionu. „Nechali jsme kvůli tomu speciálně upravit dva kamiony. Uvnitř návěsů je motorizovaný dopravník, díky němuž palety zajedou dovnitř bez zásahu řidiče. To nám umožňuje nakládku zrychlit a automatizovat. Do budoucna bychom chtěli tento systém v pivovaru ještě rozšířit,“ dodává Tomáš Sedláček.

Generálním dodavatelem stavební části skladu byla společnost Swietelsky, technologie zajistila firma System Logistics. „Projekt automatizovaného skladu patří z pohledu stavebního řešení a koordinace technologií k náročným realizacím. Díky dobré spolupráci všech stran se podařilo dokončit projekt bez komplikací a v plánovaných termínech. Navázali jsme přitom na předchozí projekty, na nichž jsme se podíleli, a potvrdili tak kvalitu odvedené práce i dlouhodobé spolupráce s Plzeňským Prazdrojem,“ říká Martin Hašek, jednatel společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o.

Snižování emisí
Nový sklad je díky použitým technologiím ekologičtější, než by byl provoz konvenční technologie skladování. Díky tomu, že se palety s pivem dopravují pomocí gondol po kolejích, ušetří Prazdroj 11 vysokozdvižných vozíků a 4 nákladní kyvadlová vozidla, která sloužila k přesouvání zboží mezi stáčírnou a skladem. Ročně tak pivovar nevyprodukuje 800 tun CO2. Na střeše skladu je umístěna fotovoltaika, která dokáže pokrýt zhruba 65 % jeho spotřeby a snižuje emise CO2 o dalších 259 tun ročně. Pod budovou jsou umístěny tři velké retenční nádrže na vodu s objemem 838 tisíc litrů, která slouží pro chlazení výrobní technologie ve vedle stojícím pivovaru Gambrinus.

Automatizace logistiky a skladování pomáhá Prazdroji také vyrovnat se s nedostatkem pracovníků na trhu. „Dlouhodobě hledáme nejvíce řidiče vysokozdvižných vozíků, skladníky a odborné operátory stáčecí linky. Na těchto pozicích je obecně vyšší fluktuace. I proto se zaměřujeme na automatizaci ve skladech a v logistice, abychom tento nedostatek lidí nahradili technologií. Díky tomu máme méně pozic, na které jsme prakticky neustále hledali lidi. A stávajícím lidem dáváme možnost posouvat se na odbornější pozice,“ dodává Tomáš Sedláček.

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) na Václavském náměstí slaví tři roky. Z moderní expozice věnované příběhu slavného ležáku se za tu dobu stalo místo, kam lidé nechodí jen na prohlídku, ale také za gastronomií, čepováním piva, eventy nebo zážitkem, který dobře funguje i na sociálních sítích. Na třetích narozeninách si jeho atmosféru vyzkoušely také známé tváře v čele s Agátou Hanychovou, Míšou Maurerovou, Icy Buchtou a Ester.

PUX už přivítal návštěvníky z více než 130 zemí světa a vedle turistů sem stále častěji míří také Češi, firmy i známé tváře. Přímo v centru Prahy dnes nabízí víc než klasickou pivní expozici. Návštěvníci se tu mohou seznámit s příběhem prvního zlatého ležáku, naučit se správně čepovat pivo, zajít do Beer Hallu, vyzkoušet pivně-gastronomický zážitek nebo si odnést personalizovaný dárek.

Hlavním lákadlem zůstává The Original Tour, moderně pojatá prohlídka věnovaná příběhu prvního zlatého ležáku. Nejčastěji na ni míří turisté z Velké Británie, Německa, Itálie a Spojených států. Čeští návštěvníci naopak stále častěji objevují i další části nabídky, například Školu čepování, Večeři s pivním someliérem nebo večer v Beer Hallu.

„Zahraniční hosté tvoří významnou část návštěvnosti, což ukazuje, že česká pivní kultura je pro turisty stále velkým lákadlem. Turisté častěji přicházejí na hlavní prohlídku, zatímco čeští hosté více vyhledávají doplňkové a prémiové zážitky,“ říká Lidija Kovařík, generální ředitelka PUX.

Agáta Hanychová, Míša Maurerová i Icy Buchta s Ester na třetích narozeninách
Že PUX není jen zastávkou pro turisty, ukázala i návštěva známých tváří na třetích narozeninách. Dorazila Agáta Hanychová, Míša Maurerová i influencerky Icy Buchta a Ester. Vyzkoušely si atmosféru místa, které se za poslední roky stalo spíše zážitkem pro návštěvníky Prahy, mladší publikum i sociální sítě. Jejich návštěva ukazuje, že české pivo nemusí být jen půllitr u stolu, ale může být i součástí odpoledního nebo večerního programu s přáteli.

Ještě důležitější než atraktivní kulisa je technické zázemí. PUX má sedm výčepů, 40 kohoutů, více než 500 metrů pivního vedení a od roku 2025 také 12 pivních tanků o objemu 500 litrů. To je nejvyšší počet tanků Pilsner Urquell v jedné budově v České republice.

Do komunikace projektu se vedle osobností z narozeninové akce v minulosti zapojili také například herec Jan Budař nebo bývalý fotbalista Pavel Horváth. Podobné tváře pomáhají prezentovat české pivo současněji, osobněji a přístupněji i lidem, kteří by si pod pivní expozicí možná představili něco mnohem tradičnějšího.

„Pilsner Urquell: The Original Beer Experience ukazuje historii a řemeslo plzeňského piva tak, aby si je návštěvníci opravdu zažili všemi smysly. Jsem hrdý na to, že jsme během posledních tří let mohli náš pivovarský příběh přiblížit statisícům zahraničních návštěvníků, kteří přijíždějí do České republiky,“ říká Michał Mrowiec, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Mezinárodní pozici PUX potvrdila ocenění World Travel Awards, která projekt v roce 2025 získal v evropské i globální kategorii. Úspěch zaznamenal také v soutěži Marketér roku 2025, kde generální ředitelka PUX Lidija Kovařík získala Růžového delfína za realizaci oceňované zážitkové atrakce v centru Prahy. Po třech letech tak PUX potvrzuje, že české pivo může v Praze fungovat nejen jako turistická atrakce, ale také jako současný zážitek pro návštěvníky, firmy, fanoušky gastronomie i svět sociálních sítí.

Ještě před půl rokem se zástupci některých plzeňských hospod shodovali, že provozovatelé se budou co nejvíce bránit prolomení psychologické hranice 70 korun za půllitr čepovaného Plzeňského Prazdroje. Tahle bariéra už ale padla. Hned několik plzeňských hospod už šlo s cenou právě nad tuto částku.

Lokál Pod Divadlem Prazdroj nabízí za 74 korun.

V Šenku Na Parkánu si lze dát oblíbený ležák za 72 korun. To je o tři koruny více než tomu bylo v říjnu loňského roku, kdy dělal Deník průzkum naposledy.

Stejný vývoj měla cena velkého Prazdroje i v restauraci U Salzmannů. Shodnou částku jako v obou zmíněných hospodách za hladinku Pilsner Urquell zájemci zaplatí také v Šenku Lékárna na náměstí Republiky.

Pivo zdražují i vyšší ceny energií
Přestože ceny Prazdroje v hospodách rostou, pivovar Plzeňský Prazdroj své pivo Pilsner Urquell nezdražoval už dva a půl roku. „K poslední změně ceníku u plzeňského ležáku došlo na podzim 2023. Od té doby ho držíme na stejné úrovni. Konečnou cenu ale vždy určuje prodejce, tedy obchodník nebo hospodský, a ten rozhoduje o tom, kolik pivo ve finále stojí," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář s tím, že v Hospodě na Spilce, která se nachází v areálu Plzeňského Prazdroje, jenž ji od roku 2022 provozuje, ležák vyjde na 64 korun.

Za zdražování stojí vyšší výdaje restaurací za mzdy a energie.

Deník Pivní index zveřejňuje od roku 2022. Ve sledovaném Šenku Na Parkánu tehdy plzeň stála 57 korun. Během čtyř let tak došlo k nárůstu o patnáct korun.

Značka Pilsner Urquell ve spolupráci s agenturou Story TLRS uvedla jarní kampaň, jejímž ústředním motivem je nově vytvořený výraz „pilsnutí“. Ten má označovat první pivo na zahrádce po zimě.

Pivní značka Pilsner Urquell spustila jarní komunikační kampaň, která pracuje s novotvarem „pilsnutí“. Ten má podle tvůrců pojmenovat opakující se moment spojený s příchodem jara, konkrétně první pivo konzumované venku po zimním období.

Kampaň vznikla ve spolupráci s kreativní agenturou Story TLRS a navazuje na dlouhodobou komunikační platformu značky „Umění neměnit“. Cílem je podle zadavatele pracovat s tradičními rituály české pivní kultury a přenést je do současného marketingového jazyka.

Součástí kampaně je zapojení influencerů a práce se sociálními sítěmi. V úvodní fázi oslovily tvůrkyně Ester a Icy veřejnost s otázkou, jak by daný moment samy pojmenovaly. Následně byl představen samotný termín „pilsnutí“, který začali používat další influenceři včetně Kovyho a Ani Geislerové.

Kampaň doplňuje i obsah zaměřený na jazyk a vznik nových slov. Agentura spolupracovala s lingvistou Martinem Kavkou, který se ve videích věnuje tomu, jak nové výrazy vznikají a jak se mohou prosadit v běžné komunikaci. Téma se objevilo také v médiích, například v podcastu časopisu Reflex Poprask nebo v pořadu Snídaně s Novou.

Podle značky má mít nově vytvořený pojem ambici překročit rámec kampaně a stát se součástí běžného jazyka.

Nový projekt společnosti Plzeňský Prazdroj sleduje celý proces výroby piva prostřednictvím přímého přenosu. Emeritní vrchní sládek Václav Berka vysvětluje, že cílem je přiblížit lidem celý řetězec vzniku oblíbeného nápoje. „Pivo nejde uspěchat. Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli,“ říká. Pomalý videozáznam nabízí 280 dní dlouhé sledování od jarního setí až po čepování a divák by si z něj měl odnést větší respekt k celému procesu i výslednému půllitru.

Jak vznikl nápad ukázat celý proces výroby piva formou přímého přenosu a co si od projektu slibujete?
Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chceme dosáhnout správného výsledku, nemůžeme nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo nejde uspěchat. Chtěli jsme celý ten dlouhý proces lidem ukázat, tak nás napadlo, že než vozit lidi na chmelnici nebo na pole s ječmenem, přenese vše k nim do mobilů a počítačů.

Co všechno diváci během přenosu konkrétně uvidí, na co všechno se mohou těšit?
Na webu www.jaksevaripivo.cz mohou diváci sledovat 280 dní dlouhý a komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Je to alternativa k tradičním slow TV, jako je hořící krb nebo sledování letištní plochy. Jen s tím rozdílem, že naše pomalá televize je hodně relaxační. Občas projede traktor, někdy proběhne srnka. Ale celkově lidi uvidí všechny jarní práce na chmelnicích, jako řez chmele, drátkování nebo zavádění chmelových rostlin. A současně mohou sledovat, jak roste a postupně zlátne ječmen. V létě uvidí samozřejmě i sklizeň. A na podzim se kamery přesunou k nám do plzeňského pivovaru.

Projekt začal tento rok na jaře.
Začali jsme koncem března, kdy se seje ječmen a dělají se přípravné fáze na chmelnicích. V průběhu celého roku až do podzimu budeme ukazovat jednotlivé fáze růstu klíčových plodin pro pivo a pak samozřejmě i samotné vaření piva.

V jaké fázi je projekt aktuálně, co lze momentálně pozorovat v přímém přenosu?
V těchto dnech probíhá na polích drátkování, tedy zavěšení a také zapíchnutí drátku do země, po kterém se potom bude pnout chmel. Ten už je i vidět nad zemí, stejně jako ječmen, který pomalu barví pole do zelena.

Proč je podle vás důležité ukázat i zdánlivě obyčejné činnosti jako růst ječmene či péči o plodiny?
Protože pivo je přírodní produkt s velmi složitým a komplexním procesem vzniku. Češi ho milují, ale málokdo tuší, co vše se za ním skrývá. Je to víc než půl roku práce a úsilí farmářů na chmelnicích a polích s ječmenem. Přitom sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše 185 tisících hektarů, to je jedenáctkrát víc, než zabírají tuzemské vinice. A české chmelařství je třetí nevětší na světě. To jsou věci, které jsou zásadní součástí Česka, naší společnosti i ekonomiky. A my chceme obě suroviny i péči o ně lidem představit.

Na kvalitu chmele i ječmene mají vliv srážky, teplota či sluneční svit. Očekáváte, že do projektu může zasáhnout i nevyzpytatelnost počasí?
Počasí může vytvořit nečekané a zajímavé zápletky během sledování slow TV. Stejně jako má hlavní vliv na spotřebu piva, tak zásadně ovlivňuje i zemědělství. Navíc chmel i sladovnický ječmen jsou plodiny výrazně závislé na klimatických podmínkách. I proto ale se zemědělci spolupracujeme i jinak. Pro chmelaře jsme od roku 2021 měřili vliv počasí, které je v posledních letech nestálé, na růst chmele. A vyvinuli jsme světově unikátní aplikaci Pro chmel, která jim radí, kdy mají zavlažovat. Současně jim poskytuje komplexní data o teplotě, vlhkosti, stavu půdy, předpověď počasí a další informace. Aktuálně je aplikace bezplatně dostupná pro všechny pěstitele v Česku i pro posledního chmelaře na Slovensku. S vybranými pěstiteli ječmene pak zkoušíme principy regenerativního zemědělství na růst této plodiny v rámci našeho projektu Pro ječmen.

Je něco, co podle vás diváky v přímém přenosu opravdu překvapí nebo zaskočí?
Že přímý přenos má i zvuk. A když prší, je to rachot.

Jak náročné bylo technicky zajistit nepřetržité sledování polí a výroby piva?
Náročné. Od prvotní myšlenky – dáme na pole kameru a bude to – se objevilo mnoho problémů. Zjistili jsme, že dělat živý přenos není jen tak. Hodně nám pomohla česká technologická společnost RTMP, která živý přenos zajišťuje. Ale museli jsme řešit i dobíjení baterie, solární panely, úložiště video obsahu a spoustu dalších věcí.

Jaké jsou zatím ohlasy lidí na tento projekt?
Skvělé. Pro všechny je překvapivá ta až absurdní myšlenka, že přenášíme vteřinu po vteřině dění z pole, kde se vlastně nic neděje. To samo o sobě je zábavné. Ale když u přenosu vydržíte dlouho a opakovaně, tak zjistíte, že se toho vlastně děje hodně. Jen je to pomalé. Protože pivo neuspěcháš.

Myslíte si, že transparentnost celého procesu může ovlivnit i vnímání kvality výsledného produktu?
Věříme, že si lidi uvědomí, že pivo nevznikne jen tak, není to nějaké smíchání pár ingrediencí a je to. Je to komplexní proces a od zrníčka ječmene po stočení piva je potřeba tři čtvrtě roku a práce mnoha lidí. Současně věříme, že představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii, ale úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Vždyť pivovarnictví v Česku každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. A že jde o odvětví bytostně spjaté s naší kulturou a tradicemi, svědčí i to, že česká pivní kultura byla loni zapsaná na Seznam nehmotného dědictví České republiky.

Jaký moment z celého procesu výroby piva je pro vás osobně nejzajímavější nebo „nejmagičtější“?
Při vaření piva je každý moment tak trochu magický. Začnu trochu nostalgicky. Když se někoho zeptáte, jestli byl někdy česat chmel, tak zpravidla uvidíte rozzářené oči, které mu připomenou studentská léta a možná někdo zkusí spočítat, jestli za svoji chmelovou brigádu načesal alespoň tolik šištiček chmele na svoji celoživotní spotřebu piva, když na půllitr jsou třeba dvě nebo tři šištičky. Také pole s ječmenem je magické. Někdy je maličké a někdy je to rozlehlý lán, ale málokdo si dá tu práci s tím spočítat, kolik asi piva se z takového pole nechá uvařit, když na jednom metru čtverečním vyroste tolik ječmene, který odpovídá asi osmi až deseti půllitrům ležáku.

Také třetí surovina voda, která na nás prší, teče kolem nás v řekách anebo tryská z pivovarských pramenů, je magická. Její důležitost je v tom, že v pivě je jí zpravidla více než 90 procent. Přímo ve sladovně a v pivovaru už to jsou zejména magické vůně a chutě. Je to opravdu zážitek přivonět k hromadě klíčícího ječmene a ucítit jeho trochu okurkové tóny nebo promnout v ruce ještě horký, právě „dohvozděný“ slad a ochutnat jeho křehkou, nasládlou chuť.

Pro sládka pak přichází další magické chutě z varny – trochu obilná a sladová vůně vystírky, karamelové tóny ve vůni rmutování, sladkost při ochutnání „předku“ a na závěr intenzivní vůně chmelovaru. Ale magie v pivovaru ještě nebere konec, protože v kvasné kádi si můžeme poslechnout jemný šum bouřlivě kvasící mladiny a ochutnávka dozrálého piva přímo z ležáckého tanku to v pivovaru skvěle uzavře. Všechny tyto magické momenty nakonec chmelaři, ječmenáři a sládci s důvěrou předají do rukou pana výčepního a ten vykouzlí ve sklenici ten nejmagičtější moment a doprovodí ho slovy Na zdraví. A já si pak můžu vychutnat ten zázrak, který se jednoduše jmenuje ležák.

Co všechno kromě on-line přenosu pro diváky chystáte?
Na webu www.jaksevaripivo.cz lidé najdou kromě samotného živého přenosu i rozhovory s farmáři a pivovarníky, informace o pivu a pivovarnictví a taky každý měsíc soutěž o pivo. A vytrvalé soutěžící, kteří správně vyplní aspoň pět kvízů od března do listopadu, čeká slosování o hlavní ceny – 280 piv, posezení s přáteli u piva u nás na Šalandě v pivovarských sklepích nebo prohlídky pivovarů.

Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje se od dubna stal Jan Krafka (43), který doposud působil v pozici regionálního ředitele Asahi Germany. Nahradil tak Romana Trzaskalika, který se přesunul na pozici generálního ředitele rumunského pivovaru Ursus Breweries.

Nový obchodní ředitel Jan Krafka je s Prazdrojem provázaný už od dob studií na vysoké škole. Do společnosti nastoupil v roce 2007 jako trainee a následně prošel řadou pozic v oblasti financí a obchodu. V roce 2018 nastoupil do funkce obchodního ředitele pro hospody a restaurace a od roku 2022 pracoval jako ředitel Asahi Germany.

„Honza pochází z Plzně a 15 let v Prazdroji pracoval, díky čemuž firmu skvěle zná. V posledních čtyřech letech pak úspěšně vedl podnikání Asahi v Německu a Rakousku. Jeho zásluhou došlo k výraznému nárůstu prodejů Peroni a Tyskie i k rozšíření těchto značek. Věřím, že zúročí své dlouholeté zkušenosti a pomůže rozvíjet aktivity Prazdroje a budovat českou pivní kulturu,“ uvádí generální ředitel Plzeňského Prazdroje Michal Mrowiec.

Ve své nové roli bude mít Jan Krafka na starost spolupráci s partnery z gastronomie i retailu. „Chci pokračovat v podpoře tuzemských hospod a restaurací a v hledání příležitostí pro růst čepovaného piva, ale nejen to. Nově vidím jako velký úkol digitalizaci gastra. Jako Prazdroj chceme být partnerem a oporou našim zákazníkům ve využívání moderních digitálních technologií. Bez nich má totiž moderní hospoda mnohem menší šanci na úspěch. Současně chci rozvíjet úspěšnou spolupráci s našimi partnery v retailu a přinášet našim spotřebitelům co nejlepší zážitek při nakupování,“ říká Jan Krafka.

Jan Krafka ve svém rodném městě absolvoval ekonomickou fakultu Západočeské univerzity a ekonomiku studoval rovněž na univerzitě ve francouzském Montpellier. Ve volném čase se věnuje především své rodině, rád jezdí na kole a hraje počítačové hry.

Na pozici obchodního ředitele střídá Romana Trzaskalika, který pracoval v Prazdroji osm let, nejprve vedl marketing, poslední tři roky obchod. „Roman se zasadil o posílení našich značek, stál například v čele iniciativ v oblasti nealkoholických piv. Jeho nadšení pro inovace nasměrovalo týmy k novým obchodním příležitostem mimo tradiční teritoria Prazdroje. Ať už šlo o úspěšný příchod nového ležáku Proud, podporu vesnických hospod nebo aktivity na podporu tuzemské gastronomie. Patří mu poděkování za přínos, energii a elán, který investoval do úspěchu Prazdroje. V nové roli mu přeji vše nejlepší,“ uvádí Michal Mrowiec.

Sládci pivovarů Gambrinus, Kozel a Radegast připravili u příležitosti Noci pivovarů tři pivní speciály. Ty budou moci ochutnat nejen návštěvníci v den konání akce v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, ale také hosté ve zhruba 45 podnicích na Plzeňsku, ve středních Čechách a na severní Moravě. Pivovary pro návštěvníky připravují prohlídky se sládky, slepé degustace nebo školu čepování.

„Potkali jsme se s ostatními sládky a každý z nás tří připravil pro Noc pivovarů vlastní recepturu, která charakterizuje jeho domovský pivovar a značku. Věříme, že jsme tak připravili další lákadlo pro návštěvníky Noci pivovarů i pro štamgasty ve vybraných hospodách. Srdečně zveme všechny, které zajímá české pivovarnictví i pivo. Ve všech našich pivovarech jsou připraveny zajímavé prohlídkové trasy za doprovodu sládků, ale i další program,“ říká Milan Bittner, sládek pivovaru Velkopopovický Kozel.

Speciály budou moci návštěvníci Noci pivovarů ochutnat čepované nebo v plechovkách v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. „Pivo patří do hospod, proto jsme se rozhodli, že část limitované várky k Noci pivovarů nabídneme i ve vybraných hospodách v kraji. Přineseme tak kousek atmosféry nadcházející Noci pivovarů přímo za fanoušky našeho hořkého Radegastu,“ doplňuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast. Zhruba od pátku 17. dubna, tedy týden před akcí, se všechny tři speciály objeví na čepu ve zhruba 45 vybraných podnicích ve Středočeském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.

Tři sládci, tři speciály
„Pro letošní Noc pivovarů jsme uvařili polotmavý speciál Gambrinus Hvězda noci 12°. Výrazná karamelová chuť se pojí s jemnou, vyváženou hořkostí, která nechá vyniknout spojení plzeňského, karamelového sladu a praženého ječmene. Díky chmelu Sládek pak získává pivo příjemný aromatický profil a hladké zakončení, které láká k dalšímu napití,“ říká sládková Eva Sýkorová, která se při přípravě speciálu inspirovala historickými recepturami Gambrinusu z 20. let minulého století. Nošovický pivovar pak nabídne světlý ležák s názvem Radegast Noční živel 12° podle receptury sládkové Jany Tovaryšové s plnou hořkou chutí a výrazným chmelovým aroma. To mu dávají americké odrůdy chmele El Dorado, Centennial a Citra, které doplňuje Žatecký poloraný červeňák a Uran. Středočeský pivovar ve Velkých Popovicích pak pro své příznivce připravil limitku Kozel Půlnoční 14°. „Je to tmavý speciál uvařený podle původní popovické receptury, kterou jsme oživili přidáním žitného sladu a praženého ječmene s moderními odrůdami chmele. Výsledkem je pivo s hlubokou tmavou barvou, výrazným sladovým základem a jemně suchým dozníváním,“ dodává Milan Bittner.

Černého Půlnočního Kozla budou moci lidé ochutnat například v Sázavské Kozlovně v Sázavě, v Restauraci Jureček v Říčanech, v restauraci U Císaře v Mirošovicích a také v několika hospodách v Praze. Polotmavou Hvězdu Noci od Gambrinusu najdou zájemci na čepu mimo jiné v plzeňských hospodách U Pechtů, Sokolovna Bolevec, Kartago nebo Patronka Na Hvězdě. Radegast Noční živel si pak můžou hosté dát třeba v kopřivnické Tatrovce, Těšínské Radegastovně, jablunkovském Hotelu Bullawa, havířovské Šatlavě nebo v ostravské Radegastovně Na Náměstí.

Sládci zvou na Noc pivovarů
Do letošní Noci pivovarů se zapojí všechny pivovary Prazdroje a pro návštěvníky chystají například speciální večerní prohlídky, na některých místech osvětlené jen svíčkami nebo čelovkami, kde se potkají přímo se sládky a lidmi z výroby. Kromě toho budou připravené také školy čepování, komentované slepé degustace piv s odborníky a doprovodný program. „Máme velkou radost, že můžeme být součástí svátku pivovarnictví a ukázat v netradiční večerní čas pivovary lidem. Ti tak budou moci nahlédnout do historie i současnosti vaření piva a podívat se, kde vzniká jejich oblíbený nápoj. Spolu s námi se letošní Noci pivovarů účastní dalších zhruba 40 pivovarů ve třech krajích. To ukazuje na vzájemný respekt a spolupráci pivovarských i hrdost na naše řemeslo,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Radegast v Nošovicích zve například na prohlídku varny i sladovny a ochutnávku sladiny. Před pivovarem bude připraven doprovodný program s hudbou, posezením a občerstvením. Zájemci si budou moci zkusit i školu čepování.

Kozel připravuje ve Velkých Popovicích speciální prohlídku pivovaru, která ukáže výrobu piva trochu jinak než při běžné návštěvě. Prohlídka začíná na nové varně a pokračuje v historických pivních sklepích, kde se mohou návštěvníci těšit na rozšířenou degustaci piva. Na staré varně se otevře škola čepování piva a na nádvoří poběží po celou Noc pivovarů další program s živou hudbou.

Sládci pivovaru Gambrinus povedou komentované prohlídky historické i současné varny, návštěvníci ochutnají sladinu i zrající Gambrinus přímo z tanku.

Součástí netradiční prohlídky pivovaru Pilsner Urquell bude i část trasy pouze při svíčkách. V historických sklepích se pak návštěvníci potkají se sládky, kteří je seznámí třeba i s bednářským řemeslem. Nádvoří pivovaru pak ožije hudbou, lidé si budou moci zkusit postavit dřevěný pivovarský sud a čeká na ně i škola čepování, skvělé jídlo i pivo.

Speciální večerní prohlídky v Plzni nabídne i experimentální pivovar Elektrárna, který sídlí v bývalé elektrické rozvodně v areálu Plzeňského Prazdroje.

Vstupenky jsou k dostání na webu: https://www.prazdrojvisit.cz/cs/events/noc-pivovaru.

Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Na stránkách jaksevaripivo.cz spustil přímý přenos, který sleduje zhruba 280 dní dlouhou cestu piva vteřinu po vteřině. Osvětový projekt, do nějž jsou zapojeni zemědělci i pivovarníci, ukáže aktivity farmářů, jednotlivé fáze růstu klíčových plodin i celý proces vaření piva v pivovaru.

„Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrti roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Přímý přenos startuje na jaře na polích
Prazdroj se spojil se dvěma partnery, zemědělskou skupinou JTZE a farmou Loužek Obora. Na poli s ječmenem nedaleko Hradce Králové a na chmelnici na Žatecku instaloval kamery, které budou od března až do září nepřetržitě sledovat nejen, jak plodiny rostou, ale také všechny kroky vedoucí k úspěšné sklizni. Kamery tak v přímém přenosu představí všechny klíčové práce, například drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny nebo sklizeň, která u ječmene probíhá zpravidla v červenci a na chmelnicích od druhé poloviny srpna do září.

„Česko je třetím největším producentem chmele na světě. V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopní zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí, udržet chmel zdravý a taky dostatek kvalitních sezónních pracovníků. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit,“ popisuje Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Chmel aktuálně v Česku roste na ploše necelých 5 000 hektarů ve třech hlavních chmelařských oblastech na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni se na domácích chmelnicích sklidilo 6 909 tun chmele, což představuje v dlouhodobém srovnání mírně nadprůměrný výsledek. Zásadní chmelovou odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který z hlediska objemů následují odrůdy Sládek a Premiant.

Přímý přenos z pole také ukáže, jak plodiny rostou a jaký vliv mají na jejich kondici srážky, teplota či sluneční svit. Déšť zásadní způsobem ovlivňuje i období, kdy se seje sladovnický ječmen, který je nositelem chutě, plnosti, sladové vůně, ale i barvy piva. „Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Zásadní je ječmen takzvaně ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března,“ říká Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE a dodává: „S Prazdrojem v posledních letech spolupracujeme na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Mimo jiné to znamená, že půda je co nejdelší dobu pokrytá rostlinnou biomasou a minimalizuje se zpracování půdy. Cílem je zajistit stabilní prostředí pro půdní život, zabránit půdní erozi a mít k dispozici více půdní vláhy v sušších obdobích.“

Sladovnický ječmen se v současné době v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, což představuje přes 7 % tuzemské orné půdy. Roční sklizeň dosahuje zhruba 1 milionu tun. Prazdroj ječmen odebírá od 140 zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí řádově 150 000 tun. Pro slad nejčastěji využívá odrůdy ječmene Bojos, LG Štamgast, Francin, Laudis 550, Manta a LG Slovan.

Vysílání pokračuje na podzim z pivovaru
Na podzim se celý příběh vzniku piva přesune do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, kde se z vypěstovaného ječmene připraví slad. Prazdroj má jako jeden z mála pivovarů v Česku vlastní sladovny a jako vůbec jediný dokáže sladem pokrýt celou svoji produkci piva. Následně bude přímý přenos pokračovat ve varně, kde nejprve ze sladu a vody vzniká sladina, poté po přidání chmele mladina. „Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ dodává Václav Berka.

280 dní pivovarnictví
Projekt se v rámci webové stránky jaksevaripivo.cz nesoustředí jen na přímý přenos trvající zhruba tři čtvrtě roku, ale nabídne i celou řadu informací a souvislostí vztahujících se k pěstování chmele a ječmene i k výrobě piva a oboru pivovarnictví. „Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo. Kromě toho uvidí rozhovory s odborníky nebo se můžou zapojit do soutěže o prohlídky pivovaru a další ceny. Věříme, že tím představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici,“ dodává Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno na 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii. Úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Pivovarnictví každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří to české, moravské a slezské, pouze 4 % piva se dováží.

Plzeňský Prazdroj poslal tradiční velikonoční dar Svatému otci. Celkem 2026 lahvím plzeňského ležáku dnes přímo v pivovaru požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a pivovarníci je následně vypravili na 1300 km dlouhou cestu do Vatikánu. Velikonoční várka piva pro papeže putuje z Plzně do Vatikánu už po patnácté.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni již více než 183 let a už koncem 19. století byl Svatý stolec odběratelem našeho ležáku. Jsme moc rádi, že se nám před 15 lety podařilo na tuto dávnou tradici piva pro Vatikán navázat a že můžeme papeži u příležitosti velikonočních svátků představit kousek českého pivovarnického umění,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Posílání plzeňského ležáku papeži má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. První dodávky piva papeži zmiňuje např. článek v pivovarnickém časopise Kvas v roce 1890 a potvrzují to také články v Nových plzeňských novinách a Pivovarských listech. Prazdroj tuto tradici v novodobé historii obnovil a posílá ležák papežovi pravidelně opět od roku 2011.

„Současný Svatý otec se shodou okolností také jmenuje Lev, tedy Lev XIV. Navíc se o něm ví, že má rád české pivo. Proto věříme, že ho náš dar potěší a že si na našem ležáku pochutná,“ říká ředitel plzeňského pivovaru Václav Šimek. Právě on spolu s Václavem Berkou a mluvčím Prazdroje Zdeňkem Kovářem dar papeži osobně předají na generální audienci ve Vatikánu koncem dubna.

Velikonoční várce plzeňského piva na nádvoří pivovaru, stejně jako v minulých letech, slavnostně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. Celkem 2026 lahví, symbolicky podle aktuálního roku, pak společně se zástupci pivovaru zapečetil v připravené dodávce a vypravil na cestu do Vatikánu.

„K várce našeho piva papeži vždy připojujeme ještě další pozornost, která představuje tradici a zručnost českých řemeslníků. V letošním roce posíláme originální, ručně vyráběné půllitry z českého skla od sklářské firmy Rückl s vygravírovaným nápisem Pilsner Urquell a Jubilejní bránou plzeňského pivovaru. Papežovi předáme rovnou dva půllitry, protože pivo je dobré pít s přítelem,“ vysvětluje Václav Berka.

V minulých letech takto Prazdroj papežovi věnoval například dřevěný soudek od plzeňských pivovarských bednářů nebo kříž z dubového dřeva z pivních sudů, designovou litrovou pivní lahev od Ronyho Plesla, hodinky od rodinné firmy PRIM nebo originální zvon ze zvonařské dílny Michala Trvalce. Dary se vždy vyrábějí v provedení pro papeže a duplikát také pro Pivovarské muzeum v Plzni. To u příležitosti letošního 15. výročí zasílání piva papežovi všechny dary vystaví. Veřejnost si bude moci exponáty poprvé prohlédnout v rámci Muzejní noci 22. 5. a výstava potrvá až do 22. 6. 2026.