Největší český pivovar už dávno není zaměstnavatel jen pro milovníky piva, firma nabízí příležitosti i pro studenty různých oborů.
Jak jde práce pro největší český pivovar dohromady s harmonickým životem a rovnováhou mezi kariérou a volným časem? Názory se mohou různit, ale pro osmadvacetiletou Claudii Endtovou to funguje náramně. A to sama dokonce ani pivo nepije. Do Prazdroje nastoupila ještě coby vysokoškolská studentka na stáž a jejím cílem bylo právě zajištění well-beingu, tedy osobní pohody zaměstnanců firmy.

Pro absolventku oboru management s vedlejší specializací manažerské psychologie a sociologie na pražské VŠE se to, že pivo nepije, stalo tak trochu poznávacím znamením. „Že ho nepiju, jsem na sebe práskla asi tak ve třetí větě pohovoru. A následně při seznamování s každým kolegou jsem říkala ‚Ahoj, jmenuji se Claudie a nepiju pivo‘,“ směje se Claudie Endtová.

A přestože ani tradiční český alkoholický nápoj, ani kariéra v personalistice ji původně nelákaly, nakonec se našla v oddělení HR (anglická zkratka human resources čili lidské zdroje): „Ráda pomáhám druhým. V Prazdroji mě nejvíce zaujal tým zaměřený na vzdělávání a rozvoj. Baví mě sledovat výsledky kolegů a růst v organizaci.“

Pro Claudii Endtovou byl Plzeňský Prazdroj se svými programy pro studenty a absolventy (anglicky Young Talents programy) atraktivní právě tím, že jde o velkou společnost, která je součástí mezinárodní skupiny Asahi. Takové prostředí obvykle skýtá řadu příležitostí – jednak pro růst, jednak pro otestování toho, nač by se vlastně mladí lidé v rámci své kariéry chtěli zaměřit.

„Mě mimořádně zaujalo i téma stáže zaměřené na well-being zaměstnanců a diverzitu a inkluzi,“ dodává Endtová. „Obě tato témata jsou součástí jedné z jedenácti priorit Prazdroje. Od začátku jsem tak věděla, že bude mít stáž smysl,“ pokračuje a připomíná, že v oblasti well-beingu šlo zejména o naplánování aktivit a komunikační kampaně na celý rok, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti zdraví a osobní pohody mezi zaměstnanci a přijít s nápady na nové aktivity.

„V tématu diverzity jsme začali pracovat s komunitou rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Mojí snahou bylo přijít na způsob, jak je udržovat v kontaktu s firmou a identifikovat aktivity, které by byly prospěšné jak pro ně, tak pro společnost,“ vypráví Endtová.

Plzeňský Prazdroj má v České republice a na Slovensku přes dva a půl tisíce zaměstnanců, z nichž v podstatě rovnoměrně polovina pracuje ve výrobě a polovina v managementu a administrativě. Desítky lidí pak do svých závodů a poboček stále hledá, součástí jsou právě i programy pro studenty a stážisty, pro něž podnik ročně vypisuje několik pozic.

„Programy jsou určené pro studenty a absolventy napříč obory. To, co oceníme, je hlavně zápal, nadšení a chuť pracovat na sobě i na inovativních projektech,“ připomíná Radka Tichá, která má v Prazdroji pozici specialistky employer brandingu, takže má na starost to, jak je společnost vnímaná mezi stávajícími i potenciálními pracovníky.

A dodává ještě klíčový detail: že programem Trainees prošla i řada vysoce postavených manažerů společnosti. „Naši bývalí stážisti a trainees dnes v Prazdroji zastávají klíčové role. Ať už je to technický ředitel, šéf finančních byznys partnerů, manažer marketingové značky, ředitel minipivovaru Proud, nebo manažer logistiky závodu,“ říká Radka Tichá.

Program Trainees je sice na dva roky, ale smlouvu jeho účastníci dostanou na neurčito. V jeho rámci si vyzkouší práci v několika odděleních, na začátku si vyberou jedno zastřešující téma (například finance nebo marketing) a poté rotují napříč různými týmy. Jednu z rotací lze přitom absolvovat i v partnerských pivovarech v Nizozemí, Itálii, Velké Británii či Rumunsku. Ostatně Claudie Endtová v rámci své praxe vyrazila do Říma.

A zatímco program Trainees je určen pro mladé lidi, kteří právě končí vysokou školu, spřízněný program pro stážisty je zaměřen na ty, kteří ještě studují. Stáže mohou být jak celoroční, kdy účastníci pracují zhruba 20 hodin týdně po dobu jednoho roku, tak letní, které probíhají formou plného úvazku po dobu letních prázdnin.

Ideou stážistického programu je nechat studenty pracovat na vlastních projektech a ušetřit je klasických brigádnických rutinních činností, jako je skenování papírů nebo denní administrativa.

„Výsledky svého projektu nakonec odprezentuješ našemu vedení. A když se jim tvůj projekt bude líbit, může tě čekat i příjemná finanční odměna navíc,“ slibují webové stránky programu, který nemá zásadní oborová omezení a hodí se pro studenty ekonomických i technických oborů včetně třeba chemiků. A o tom, jak pestré to v Prazdroji může být, pak svědčí i instagramový profil, který také nechává nahlédnout za kulisy společnosti.

Za vznikem legendárního moku stojí několik nepovedených várek a bavorský sládek, který možná udělal chybu. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří Anebo obráceně? V Plzni se pivo začalo vařit ihned poté, co bylo město založeno. Bylo to roku 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.

Toto privilegium bylo finančně velmi výnosné a povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě. A ještě jedna vymoženost – právo bylo dědičné. Na svůj vlastní pivovar se sladovnou si musela Plzeň počkat do roku 1307. Tehdy se vařily várky takzvaného červeného piva z pšenice a bílého z ječmene.


Tolik piva k ničemu

Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť. Uvařený nápoj se stáčel do sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, ve kterých se nechával zrát. Ne vždy se várka piva vydařila.

Když plzeňští radní nechali vylít 36 sudů piva, usnesli se, že postaví pořádný pivovar. Volba padla na místo na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží, kde se budou dobře hloubit sklepy. Za tři roky byl nový Měšťanský pivovar Plzeň hotov.


Udělal někde chybu?

Měšťanský pivovar měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto taky do Čech pozvali sládka až z Bavor. Byl jím Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Slavnostně ji narazili 11. listopadu. Ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo.

Díky rozličným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Dneska už sotva zjistíme, jestli to byl sládkův záměr nebo náhoda anebo se prostě někde stala chyba.


Cesta do Prahy a do světa

Jisté je, že nové pivo slavilo úspěch. V plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla si ho nemohli vynachválit. Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze. Poprvé v hospodě U Pinkasů.

Dnes je Plzeňský Prazdroj největším výrobcem piva v České republice a největším exportérem piva do zahraničí.

Dříve se v hospodě vypilo na jedno posezení více piv, ale byly to spíše desítky. Dneska naopak stoupá obliba ležáků. „Ta nám loni vyrostla o tři procenta,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zároveň s tím ubývá tradičních vesnických hospod. V tuzemsku už chybějí ve zhruba tisícovce vesnic. Lidé zato čím dál tím častěji pijí pivo v kavárnách nebo u stánků u cyklostezek. Plzeňský Prazdroj podle Romana Trzaskalika dodává pivo zhruba do dvou a půl tisíce sezonních provozů a číslo každým rokem roste.

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje se dlouhodobě snaží podporovat rozmanitost českého pivního trhu. V březnu a dubnu se tak Prazdroj spojil se všemi fungujícími klášterními pivovary a společně uvařili velikonoční speciály Poutní. Všechna piva budou moci spotřebitelé ochutnat 27. dubna na Festivalu klášterních pivovarů v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Volba sládků na pivobraní představí dokonce dva druhy speciálů – Poutní Březnové a nové Poutní Dubnové.

Od roku 2015 Volba sládků každý měsíc přináší na českou pivní scénu speciály nejrůznějších chutí a stylů. V roce 2018 odstartovala pravidelná spolupráce s minipivovary, přičemž od té doby jsou společné projekty nedílnou součástí programu a vždy se těší velké oblibě. Nyní však Prazdroj kromě zóny malých pivovarů na Pilsner Festu pořádá historicky první festival minipivovarů. Zúčastní se ho všech pět klášterních minipivovarů, které byly zapojeny do dvouměsíčního velikonočního projektu „Poutní“.

Festival klášterních pivovarů a Volby sládků Plzeňského Prazdroje se uskuteční v sobotu
27. dubna od 11 do 22 hodin na dvoře Břevnovského klášterního pivovaru. Návštěvníci se mohou těšit na oba prazdrojské Poutní speciály i další speciály z Klášterního pivovaru Břevnov, Klášterního pivovaru Strahov, Klášterního pivovaru Osseg, Klášterního pivovaru Želiv a Klášterního pivovaru Porta Coeli.

Kromě skvělého piva se mohou návštěvníci těšit i na dobré jídlo, živou hudbu, školu čepování od mistrů výčepních, ukázku historického vaření piva, prohlídky Břevnovského klášterního pivovaru a zajímavé besedy se sládky.

„Chtěli jsme naše Poutní putování zakončit tam, kde to všechno začalo, na Břevnově. S Břevnovským klášterním pivovarem vznikla tradice společného vaření nakuřovaných velikonočních speciálů a zde jsme se taky dohodli na přizvání ke spolupráci ostatní české klášterní pivovary. Celý projekt proto chceme zakončit velkolepě – prvním festivalem minipivovarů pořádaný Plzeňským Prazdrojem. Budeme se na všechny těšit!“ uvádí Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

K ochutnání bude i dubnový speciál Volby sládků, který je plný sladových a sušenkových tónů, lehkého aroma kouře pocházející z použitého sladu a také z dubového dřeva, kterému dominují tóny vanilky, cherry a koření. Obsahuje 5,5 % alkoholu a stupňovitost je 13,5 stupně. Jedná se o světlý (15 EBC) spodně kvašený Oak Aged Lager, který má 32 IBU a dozrával na dubovém dřevě. Ostatní Poutní varianty vychází rovněž z ingrediencí typických pro klášterní pivovarnictví, a mimo dubového dřeva jsou v nich použity bylinky či med.

Speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat až do konce dubna v některé z více než 850 hospod a restauracích po celé České republice a ve více než 250 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary prodávají svá piva ve vlastní distribučních sítích, o kterých informují na svých webových stránkách.

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu přijal papež František při audienci celkem 2024 lahví plzeňského léžáku a k nim speciální dřevěný soudek. Jednalo se o velikonoční dar, který již po třinácté poslal papeži plzeňský pivovar. Plzeňský Prazdroj o tom informoval na sociální síti X.

"Posílání plzeňského ležáku do Vatikánu má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. Plzeňský Prazdroj na tuto tradici před lety navázal a letos už potřinácté věnuje papeži u příležitosti Velikonoc část várky plzeňského ležáku," uvedl již dříve mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. V březnu před Velikonoci plzeňský biskup Tomáš Holub požehnal dar Vatikánu, kam ho poté zástupci odeslali. Ve středu jej osobně předali papežovi Františkovi.

Dar obsahoval 2024 lahví plzeňského ležáku, které připomínají aktuální letopočet. Spolu s nimi papež dostal také speciální dřevěný soudek s gravírovaným věnováním, který vyráběli prazdrojští bednáři. "Ti jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě," uvedl Kovář.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce mírně zvýšil prodeje na domácím trhu, a to jak v obchodech, tak i v hospodách a restauracích. Za úspěchem stojí zejména trvalá podpora, kterou pivovar věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Loňský rok také potvrdil dlouhodobý trend růstu obliby ležáků a nealkoholických piv. Celkem Prazdroj loni v Česku prodal 7,36 milionu hektolitrů piv, o 1,2 procenta více než v roce 2022.

Prodeje čepovaných piv z Prazdroje v loňském roce vzrostly o 1,1 procenta. Více než 35 procent z jeho celkové produkce si tak Češi dopřáli v oblíbených hospůdkách a restauracích. „Mám radost, že se nám daří objem sudového a tankového piva po covidu mírně zvyšovat. Je to především proto, že každoročně investujeme do podpory hospod. Letos jsme na to vyčlenili téměř půl miliardy korun. I díky tomu se nám daří udržovat a rozvíjet unikátní hospodskou kulturu, kterou v Česku máme,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo nové fasády a poskytuje jim i vybavení zahrádek. „V posledních letech roste počet sezónních podniků, které jsou otevřené od jara do podzimu. Jen loni přibylo 250 letních výčepů, stánků a občerstvení, kterým dodáváme pivo. Aby se tam lidé cítili dobře, zintenzivnili jsme naši podporu v podobě investic do zahradního nábytku, slunečníků nebo budování pergol,“ doplňuje Roman Trzaskalik. Prazdroj také pořádá školení personálu – výčepních, kuchařů i provozovatelů – aby jim pomohl zlepšit jejich podnikání a zvýšil prosperitu podniků. Jen loni proškolil personál 4000 tuzemských hospod, tedy celkem 12 tisíc lidí pracujících v gastronomii.

Vůbec nejvíce – o 3,5 procenta – loni v hospodách a restauracích narostly prodeje tankového piva z Prazdroje. Dařilo se ale i prodejům jeho sudového piva.

Loňský rok také potvrdil dlouhodobý příklon spotřebitelů k ležákům. Celá kategorie těchto piv v Prazdroji vzrostla meziročně o 3 procenta. „Lidé si chtějí dopřát ten nejlepší zážitek a čím dál víc si vybírají piva s plnou a výraznou chutí. Oblibu ležáků dokladuje loňský růst Pilsner Urquell, ale také Radegast 12. Jsou to piva s vyšší hořkostí, která jsou velmi oblíbená u generace X a tradičních milovníků piv. Výrazné navýšení zájmu a tedy i prodejů pak loni zaznamenal ležák Gambrinus 12, a to o víc než 11 %, to nás opravdu těší,“ dodává Roman Trzaskalik.

Čím dál více si Češi dopřávají také nealkoholické pivo. K etablovanému Birellu loni Prazdroj přidal dvě novinky – Kozel Nealko a Peroni 0.0. „Výrazný růst jsme v roce 2023 zaznamenali především u čepovaného Birellu, a to o neuvěřitelných 17 %. Tahounem je zejména čepovaná ochucená varianta Pomelo&Grep,“ říká Roman Trzaskalik.

V obchodech loni prodeje Prazdroje vzrostly v meziročním srovnání o 1,3 procenta. Nejprodávanějším obalem byly tradičně skleněné vratné lahve. Nejvýraznější růst pak zaznamenaly plechovky, které loni tvořily už 28 % domácích prodejů celého portfolia pivovaru. Zájem o ně se za posledních osm let zvýšil téměř třikrát. „Růst popularity plechovek a jejich stále větší zastoupení na trhu jsou dalším z argumentů pro zavedení zálohového systému, který nám pomůže zajistit jejich 90 procentní návratnost. V současné době totiž až tři čtvrtiny těchto obalů končí na skládkách kvůli neexistenci sytému sběru a recyklace. A to bychom chtěli změnit,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce mírně zvýšil prodeje na domácím trhu, a to jak v obchodech, tak i v hospodách a restauracích. Loňský rok největšímu pivovaru v Česku potvrdil dlouhodobý trend růstu obliby ležáků a nealkoholických piv. Celkem pivovar loni prodal 7,36 milionu hektolitrů piv, o 1,2 procenta více než v roce 2022.

Prodeje čepovaných piv z Prazdroje v loňském roce vzrostly o 1,1 procenta. Více než 35 procent z jeho celkové produkce si tak Češi dopřáli v oblíbených hospůdkách a restauracích.

„Mám radost, že se nám daří objem sudového a tankového piva po covidu mírně zvyšovat. Je to především proto, že každoročně investujeme do podpory hospod. Letos jsme na to vyčlenili téměř půl miliardy korun. I díky tomu se nám daří udržovat a rozvíjet unikátní hospodskou kulturu, kterou v Česku máme,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Nealko pivo roste každoročně
Loňský rok také potvrdil dlouhodobý příklon spotřebitelů k ležákům. Celá kategorie těchto piv v Prazdroji vzrostla meziročně o tři procenta. Oblibu ležáků dokladuje loňský růst Pilsner Urquell, ale také Radegast 12.

Podle obchodního ředitele Prazdroje jsou piva s vyšší hořkostí oblíbená u generace X a tradičních milovníků piv. „Výrazné navýšení zájmu a tedy i prodejů pak loni zaznamenal ležák Gambrinus 12, a to o víc než jedenáct procent,“ dodává Roman Trzaskalik.

Čím dál více si Češi dopřávají také nealkoholické pivo. K etablovanému Birellu loni Prazdroj přidal dvě novinky – Kozel Nealko a Peroni 0.0. „Výrazný růst jsme v roce 2023 zaznamenali především u čepovaného Birellu, a to o neuvěřitelných 17 procent. Tahounem je zejména čepovaná ochucená varianta Pomelo&Grep,“ říká Trzaskalik.

V obchodech loni prodeje Prazdroje vzrostly v meziročním srovnání o 1,3 procenta. Nejprodávanějším obalem byly tradičně skleněné vratné lahve. Nejvýraznější růst pak zaznamenaly plechovky, které loni tvořily už 28 procent domácích prodejů celého portfolia pivovaru. Zájem o ně se za posledních osm let zvýšil téměř třikrát.

„Růst popularity plechovek a jejich stále větší zastoupení na trhu jsou dalším z argumentů pro zavedení zálohového systému, který nám pomůže zajistit jejich 90 procentní návratnost. V současné době totiž až tři čtvrtiny těchto obalů končí na skládkách kvůli neexistenci sytému sběru a recyklace. A to bychom chtěli změnit,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Podpora hospod a restaurací
Za úspěchem a výsledky stojí také trvalá podpora, kterou pivovar věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Pivovar hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo nové fasády a poskytuje jim i vybavení zahrádek.

„V posledních letech roste počet sezonních podniků, které jsou otevřené od jara do podzimu. Jen loni přibylo 250 letních výčepů, stánků a občerstvení, kterým dodáváme pivo. Aby se tam lidé cítili dobře, zintenzivnili jsme naši podporu v podobě investic do zahradního nábytku, slunečníků nebo budování pergol,“ doplňuje Roman Trzaskalik.

Prazdroj také pořádá školení personálu – výčepních, kuchařů i provozovatelů – aby jim pomohl zlepšit jejich podnikání a zvýšil prosperitu podniků. Jen loni proškolil personál čtyři tisíce tuzemských hospod, tedy celkem 12 tisíc lidí pracujících v gastronomii.

Již potřinácté poslal plzeňský pivovar tradiční velikonoční dar papeži. Celkem 2024 lahví ležáku Pilsner Urquell dnes požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a spolu s ručně vyrobeným dřevěným soudkem je zástupci Prazdroje odeslali do Vatikánu. Tam ho osobně předají papeži Františkovi při generální audienci.

Posílání plzeňského ležáku do Vatikánu má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. Plzeňský Prazdroj na tuto tradici před lety navázal a letos už potřinácté věnuje papeži u příležitosti Velikonoc část várky plzeňského ležáku. Konkrétně jde o symbolických 2024 lahví Pilsner Urquell, které připomínají aktuální letopočet. Spolu s nimi pak zástupci pivovaru odeslali do Vatikánu také speciální dřevěný soudek s gravírovaným věnováním, který vyráběli prazdrojští bednáři. Ti jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni už více než 181 let. Během této doby ho měli možnost ochutnat lidé po celém světě a to prakticky na všech kontinentech. Je symbolem pivovarnické tradice, která se zrodila v Česku a která šíří dobré jméno českého piva ve světě. Máme radost, že můžeme kousek této tradice představit i Svatému otci ve Vatikánu u příležitosti nadcházejících velikonočních svátků. A to nejen v podobě našeho zlatého ležáku, ale i formou umění našich bednářů,“ říká Václav Berka, vrchní emeritní sládek Plzeňského Prazdroje. Na cestu do Vatikánu dlouhou téměř 1300 km vyrazil velikonoční dar dnes před polednem.

Generální audience u papeže proběhne začátkem dubna na Svatopetrském náměstí a za Plzeňský Prazdroj se jí zúčastní sládek Václav Berka, marketingová ředitelka Francesca Bandelli a obchodní ředitel pro Slovensko Martin Grygařík. Součástí návštěvy ve Vatikánu bude také slavnostní setkání s velvyslanci z jiných zemí a nejvyššími pracovníky Vatikánu, které pořádá velvyslanec České republiky při Svatém stolci Václav Kolaja.

Že pivo a kláštery nejdou dohromady? Dnes tato dvě slova možná spojená nemáme, ale před řadou staletí se pivo vařilo často právě v klášterech. Plzeňský pivovar Prazdroj tak v období Velikonoc uvede pivní speciály, které vznikly ve spolupráci hned s pěti klášterními pivovary.

Společně letos během jarních měsíců seznámí milovníky piva s historickými pivními ingrediencemi. Pozvání ke spolupráci přijaly všechny české fungující klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar, Pivovar Ossegg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli. Společně přinášejí rovnou sedm speciálů s názvem Poutní, které budou k dostání dokonce v březnu i dubnu.

Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků uvádí v období okolo Velikonoc již tradičně speciální pivo, které akcentuje tradiční postupy klášterního pivovarnictví. V minulých dvou letech na speciálu spolupracoval s Břevnovským klášterním pivovarem, letos kromě něj přizval do společného projektu i ostatní české činné klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny do projektu zapojené pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává. Pojítkem je i název Poutní, který vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat.

Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 % a obsahu alkoholu 5,5 % obj a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

„Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu Grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.

„V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,” říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

“V Pivovaru Ossegg jsme uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze Bocku ze 3 druhů sladu a 2 druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popisuje osecký sládek Ladislav Kozerich.

„Pro všechny poutníky, kteří k nám do Pivovaru klášter Želiv zavítají, jsme připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,” láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

„V Pivovaru Porta Coeli jsme pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Všechna piva ze společného projektu v rámci Volby sládků na jednom místě bude možné ochutnat pouze na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.

Plzeňský Prazdroj pak nabídne v rámci programu Volba sládků pivo Poutní i v dubnu, tentokrát však s lehce pozměněnou recepturou. Speciál Poutní Dubnové bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Březnový speciál Poutní a poté dubnový speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary budou svá piva prodávat ve vlastní distribuční síti, více informací je k nalezení na webových stránkách jednotlivých klášterů.

Oblíbený program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje spojil síly hned s pěti malými pivovary působícími v českých klášterech. Společně letos během jarních měsíců seznámí milovníky piva s historickými pivními ingrediencemi. Pozvání ke spolupráci přijaly všechny české fungující klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar, Pivovar Ossegg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli. Společně přinášejí rovnou sedm speciálů s názvem Poutní, které budou k dostání dokonce v březnu i dubnu.

Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků uvádí v období okolo Velikonoc již tradičně speciální pivo, které akcentuje tradiční postupy klášterního pivovarnictví. V minulých dvou letech na speciálu spolupracoval s Břevnovským klášterním pivovarem, letos kromě něj přizval do společného projektu i ostatní české činné klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny do projektu zapojené pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává. Pojítkem je i název Poutní, který vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat.

Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 % a obsahu alkoholu 5,5 % obj a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

„V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,” říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

“V Pivovaru Ossegg jsme uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze Bocku ze 3 druhů sladu a 2 druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popisuje osecký sládek Ladislav Kozerich.

„Pro všechny poutníky, kteří k nám do Pivovaru klášter Želiv zavítají, jsme připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,” láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

„V Pivovaru Porta Coeli jsme pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Všechna piva ze společného projektu v rámci Volby sládků na jednom místě bude možné ochutnat pouze na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.

Plzeňský Prazdroj pak nabídne v rámci programu Volba sládků pivo Poutní i v dubnu, tentokrát však s lehce pozměněnou recepturou. Speciál Poutní Dubnové bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Březnový speciál Poutní a poté dubnový speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary budou svá piva prodávat ve vlastní distribuční síti, více informací je k nalezení na webových stránkách jednotlivých klášterů.

„Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu Grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.