Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 3 lety

Plzeňský Prazdroj přivezl pivo pro papežský stůl

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Církev.cz

Počátkem Svatého týdne dorazila do Vatikánu dodávka s 2019 lahvemi požehnaného piva Pilsner Urquell. Počet láhví se symbolicky řídí letopočtem a ingredience, z nichž se pivo vaří, tradičně požehnal na popeleční středu plzeňský biskup Tomáš Holub. Z rukou velvyslance České republiky při Svatém stolci Václava Kolaji pivo symbolicky převzal substitut Státního sekretariátu Svatého stolce Mons. Edgar Peña Parra.

Zástupci Plzeňského Prazdroje vrchní sládek pan Václav Berka a obchodní ředitel pan Tomáš Mráz se ve středu po Velikonocích zúčastnili generální audience papeže Františka. Na audienci s sebou přinesli cca 50 cm vysoký krucifix zhotovený z dubového dřeva z historických sudů pivovaru určený pro varnu Plzeňského Prazdroje. Jeho Svatost František unikátní kříž požehnal a poděkoval za dodávku piva.

Den před generální audiencí se uskutečnila ochutnávka požehnaného plzeňského piva pro zástupce Svatého stolce, Maltézského řádu, diplomatický sbor a české krajany v příjemném prostředí Bibliobaru na nábřeží Tibery v blízkosti Andělského hradu. Hosté si zde mohli vychutnat na čerstvém vzduchu pravé plzeňské pivo ze sudu čepované vrchním sládkem panem Václavem Berkou.

Velikonoční svátky ve Vatikánu tak nesou již tradičně český prvek. Dodávkou zlatého ležáku z Plzně do Vatikánu tímto představitelé plzeňského pivovaru letos již podeváté posílají pozdrav všem pracovníkům Svatého stolce a projevují úctu jejich náročné a odpovědné misi. Počet lahví odpovídá vždy letopočtu, tj. každým rokem se zvyšuje o jednu láhev.

Každoroční darování velikonočního piva Pilsner Urquell pro Svatý stolec připomíná historické dodávky plzeňského piva do Vatikánu za pontifikátu Lva XIII. v 19. století. Tehdy papežův osobní lékař doporučil Lvu XIII. pít nefiltrovanou plzeň ze zdravotních důvodů.

Sucho se zatím do ceny piva v Plzeňském prazdroji nepromítne

Publikováno:před měsícemZdroj:Vodárenství.cz

Sucho trápí i pivovary. Na změny tak zareagoval například Plzeňský Prazdroj, který donedávna odebíral ječmen hlavně z Hané a z Polabí. Podle mluvčí společnosti Jitky Němečkové s ohledem na změny počasí a výkyvy srážek posledních let musel pivovar rozšířit území sběru ječmene i na Vysočinu a další místa.

S ohledem na změny klimatu a častější opakování suchých roků nelze podle Němečkové do budoucna vyloučit, že ceny surovin porostou výrazným tempem. Tuzemské pivovary v roce 2018 vyrobily 21,3 milionu hektolitrů piva. Výstav meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Vzrostla rovněž spotřeba, kdy loni připadlo na jednoho obyvatele 141 litrů piva. Je to o šest piv na hlavu více než před rokem. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nejméně tři litry vody na litr piva
„Velmi nás těší, že Češi dávají stále více přednost tradičním chuťově plným ležákům. Všichni bychom ale měli ještě více přemýšlet, jak podpořit českou hospodskou kulturu a zastavit přesun pití piva z hospod do domácností,“ sdělil marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.
Výroba českého klenotu však nepatří k nejekologičtějším záležitostem. V roce 2017 se k jeho výrobě spotřebovalo 6 miliard litrů vody. „Přibližně čtvrtina spotřeby vody připadá na čištění, ať již lahví, sudů, zařízení a podobně. Voda je také hnacím médiem v potrubí, kterým se dopravuje pivo,“ řekla Němečková. Pivovary se snaží s vodou šetřit.

V labyrintu sklepů pod Plzní. Má devět kilometrů pivo tam dělají postaru

Publikováno:před měsícemZdroj:Aktuálně.cz

Je to svět sám pro sebe. Labyrint chodeb, ve kterém byste našli Sibiř i Afriku. Někteří pivovarští dělníci zde za starých časů žili celý týden, ani nevycházeli ven. V podzemí dokonce i přespávali v takzvaných šalandách. Sklepy Plzeňského Prazdroje jsou dodnes fascinující místo. Dva sklepmistři tam stále udržují tradiční řemeslo a vaří pivo postaru.

Jsme v hloubce něco mezi deseti a dvaceti metry pod zemí. Teplota se pohybuje jen pár stupňů nad nulou a voní tady pivo. Vítejte ve sklepním bludišti Plzeňského Prazdroje, které má celkovou rozlohu 32 tisíc metrů čtverečních, a kdyby ho chtěl člověk celé projít, vydalo by to na zhruba devítikilometrový pochod.

Sklepy byly raženy ručně v pískovci od roku 1839 a postupně se budovaly celá desetiletí. "Rozsáhlý labyrint sklepů Plzeňského Prazdroje začal vznikat současně se stavbou pivovaru. Jak se zvyšovala produkce piva Pilsner Urquell, prostory se rozšiřovaly, aby pivo mělo kde kvasit a zrát," říká manažerka návštěvnických a komerčních služeb pivovaru Pavla Mašková. Součástí její práce je i starost o zachování starých pivovarských řemesel.

Dnes, kdy se většina piva vyrábí v moderních kovových v tancích, je v provozu jen malá část sklepů. V té však pivo stále zraje v dubových ležáckých sudech. O tradiční postup se starají dva sklepmistři, kteří dodnes ovládají staré řemeslo - Jiří Koranda a Pavel Bačík.

Oba v pivovaru pracují už desítky let. Dobu, kdy ještě všechno pivo zrálo v sudech, si dobře pamatují. Není to koneckonců tak dávno - tanky se zde začaly používat v roce 1992.

Prazdroj hlásí rekordní prodeje

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Ivan Blažek

Pivovar Plzeňský Prazdroj loni prodal na domácí trh rekordních 7,2 milionu hektolitrů, meziročně o 3,8 procenta víc. Přispěl k tomu zájem obchodů i restaurací. Nejvíce se dařilo nealkoholickým pivům, růst táhly také ležáky či cidery.

Podařilo se zvrátit trend z minulých let, který se vyznačoval klesající poptávkou po čepovaném pivu – minulý rok se ho v hospodách prodalo o zhruba dvě procenta více.

K úspěchu podle pivovaru mimo jiné přispělo loňské velmi teplé počasí s historicky nejdelší hlavní letní sezonou a také dlouhodobé aktivity, které mají za cíl zlepšit prostředí, provoz i úroveň služeb v restauracích.

„Z mnoha průzkumů víme, že hospody, které se zapojily do našich programů podpory a zvýšily kvalitu nabízených služeb, rostly rychleji než zbytek trhu,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Prodeje v obchodech loni společnosti vzrostly o pět procent. Zvýšily se přitom jak prodeje piva v plechovkách, tak i ve vratných lahvích. Nealkoholická piva se na růstu podílela téměř z poloviny – Birellu se meziročně prodalo o pětinu víc, zájem o cidery se zvýšil o dvanáct procent.

Rok 2018 přál i ležákům. „Češi je milují. Loni rostl zájem o Radegast Ryze hořkou dvanáctku, Pilsner Urquell nebo příslušné značky Gambrinus. Celkově vloni vzrostla poptávka po našich ležácích o pět procent,“ sdělil Mráz.

Objemy prodejů v zahraničí zveřejní Prazdroj během dubna.

Hokejisté si pro MS vyrábí pivo ze zlaté várky. Za první gól bude v hospodách zdarma

Publikováno:před měsícemZdroj:Reflex.czAutor:Viliam Buchert

Na letošní Mistrovství světa v hokeji se chystá daleko více českých fanoušků než jindy. Důvod je prostý – šampionát se uskuteční v květnu na Slovensku a základní skupinu hrají naši reprezentanti v Bratislavě. Tam bude otevřen i Dům českých fanoušků, kde se bude čepovat pivo ze speciální várky Pilsner Urquell, kterou tento týden založili v nejznámějším českém pivovaru naši reprezentanti se svým trenérem.

Trenér českého národního hokejového týmu Miloš Říha, sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a hokejoví reprezentanti Tomáš Zohorna a Jan Kolář založili tento týden speciální várku piva Pilsner Urquell. Výroba bude trvat zhruba pět týdnů a tento nápoj budou moci ochutnat všichni v průběhu hokejového mistrovství světa i v Domě českých fanoušků v Bratislavě. Ten se nachází v těsné blízkosti stadionu, kde se odehrají zápasy šampionátu.

Navíc při prvním gólu naší reprezentace čeká hosty v českých restauracích a hospodách velké překvapení. „Letos jsme se rozhodli podpořit nejen naše hokejisty, ale i ty, kteří dávají hokeji život a bez nichž by se žádné mistrovství neobešlo – hokejové fanoušky. Ve chvíli, kdy dá náš tým první gól na šampionátu, oslavíme jej společně s fanoušky našim pivem v tisíci hospodách po celé zemi zdarma,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

„Fanoušci jsou důležitým hráčem v týmu, neobejde se bez nich žádný opravdový hokej. Těším se na to, že naše hráče vyhecují k dobrému výkonu a že společně oslavíme náš první gól pivem z naší zlaté várky,“ prohlásil k tomu trenér reprezentace Miloš Říha.

Pilsner Urquell také vyrobí unikátní hokejový sud se symbolickou částí zlaté várky, který odcestuje na Slovensko speciálním vlakem s hokejovými fanoušky. Sud bude slavnostně naražen v Domě českých fanoušků při jeho slavnostním otevření a bude zde vystaven po celou dobu konání hokejového šampionátu.

Prazdroj uvařil velikonoční ležák spolu s Augustiniány

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Sládci Plzeňského Prazdroje spolu s Augustiniány opět po roce uvařili ležák pro období půstu a velikonočních svátků. Velikonoční Zlatou 13 si budou moci lidé vychutnat během celého dubna ve zhruba 2100 pivnicích po celém Česku.

V rámci programu Volba sládků připravil Plzeňský Prazdroj speciální velikonoční ležák. Várku už v únoru uvařil sládek Daniel Urban spolu s provinciálem řádu sv. Augustina Juanem Provechem, který pivu přímo v pivovaru požehnal. Nyní je speciál připravený k distribuci do více než 2100 hospod a restaurací, ve kterých ho budou moci milovníci piva ochutnat.

Prazdroj tak opět po roce zopakoval úspěšné vaření piva s Augustiniány, kteří byli jedním z prvních řádů na našem území, který postní pivo vařil, a to již od poloviny čtrnáctého století. „Pivo tehdy vařilo pět mnichů a původně bylo určené pouze pro potřeby našich bratrů. Později jsme ale výrobu rozšířili a nabídli pivo i lidem mimo klášter,“ říká provinciál Juan Provecho. Dnes již Augustiniáni pivo nevaří, ale spolu s milovníky piva z celého Česka si mohou během dubna vychutnat Velikonoční Zlatou 13. Sládek Daniel Urban jim hotové pivo včera slavnostně předal v Klášteru obutých Augustiniánů v Praze, kde ho také společně ochutnali. „Jak velí tradice, je velikonoční speciál nefiltrovaným pivem. Je připravené z prvotřídních surovin, má zlatožlutou barvu s bohatou bílou pěnou, jemné chmelové aroma se snoubí s plnou sladovou chutí obohacenou karamelovým nádechem. Obsahuje 5,7 % alkoholu,“ uvádí sládek Daniel Urban.

Postní piva mniši vařili proto, že měla mnoho vitamínů a dalších látek, které jim pomáhaly získat dostatek energie během dlouhého postního období. To bylo dříve spojené s tím, že se nejedlo maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně. A tak bylo potřeba doplňovat energii jinak. V postní době bylo pivo často jediným zdrojem kalorií. Proto se říkalo, zvláště u silných a hustých piv, že se jí, nikoli pije. Postupně se tato tradice přenesla i za zdi klášterů a silná piva si v zimě a začínajícím jaře získala velkou popularitu.

„Velikonoční Zlatou 13 vaříme už po třetí a každoročně je o něj velký zájem. Proto ho kromě 1500 hospod zapojených do programu Volba sládků do své nabídky zařadí ještě dalších 600 provozoven. Díky tomu bude mít ještě více lidí možnost zpříjemnit si postní období i velikonoční svátky,“ dodává Daniel Urban. Přehled všech hospod, které v dubnu nabídnou velikonoční ležák, najdou lidé na webu www.volbasladku.cz nebo v nové aplikaci Jdeš na pivo, kterou Plzeňský Prazdroj spustil v půlce března.

Zlatá várka Pilsner Urquell oslaví první český gól na hokejovém mistrovství

Publikováno:před měsícemZdroj:RegionPlzeň.cz

Ta je určená pro oslavy českého úspěchu na mistrovství světa v hokeji na Slovensku. V průběhu šampionátu budou všichni moci ochutnat pivo ze zlaté várky, první český gól pak Pilsner Urquell oslaví pivem zdarma v tisíci restauracích a hospodách po celém Česku.

Pilsner Urquell dlouhodobě podporuje národní hokejový tým a nejinak tomu bude i na letošním mistrovství světa na Slovensku, které začíná 10. května v Bratislavě.

„Letos jsme se rozhodli podpořit nejen naše hokejisty, ale i ty, kteří dávají hokeji život a bez nichž by se žádné mistrovství neobešlo – hokejové fanoušky. Ve chvíli, kdy dá náš tým první gól na šampionátu, oslavíme jej společně s fanoušky pivem Pilsner Urquell v tisíci hospodách po celé zemi zdarma,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

„Fanoušci jsou důležitým hráčem v týmu, neobejde se bez nich žádný opravdový hokej. Těším se na to, že naše hráče vyhecují k dobrému výkonu a že společně oslavíme náš první gól plzeňským ležákem ze zlaté várky,“ doplňuje trenér české hokejové reprezentace Miloš Říha.

Václav Berka společně s trenérem Říhou a hokejisty vhodili do várky chmel ve formě symbolických hokejových puků. Zlatá várka Pilsner Urquell uvařená podle receptury staré více než 176 bude zrát pět týdnů. Pivo ze zlaté várky bude na čepu i v Domě českých fanoušků v Bratislavě v těsné blízkosti hlavního stadionu. Pilsner Urquell také vyrobí unikátní hokejový sud se symbolickou částí zlaté várky, který odcestuje na Slovensko speciálním vlakem s hokejovými fanoušky. Sud s pivem ze zlaté várky bude slavnostně naražen v Domě českých fanoušků při jeho slavnostním otevření, kde bude vystaven po celou dobu konání hokejového šampionátu.

Prazdroj a město Plzeň budou i nadále spolupracovat, zejména v cestovním ruchu

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj a město Plzeň dnes smluvně stvrdily svoji spolupráci pro rok 2019. Uzavřená deklarace zahrnuje především rozvoj cestovního ruchu, propagaci města a podporu významných kulturních a společenských akcí. Zaměřuje se ale i na další společenská či enviromentální témata, jakými jsou například projekt zodpovědné konzumace alkoholu nebo vypracování dlouhodobé koncepce v oblastech zásobování energií, vodárenství a čištění odpadních vod. Nově jsou hlavní body vzájemné spolupráce provázány se strategickým plánem města Plzně.

Již po patnácté podepsaly Plzeňský Prazdroj a město Plzeň deklaraci o vzájemné spolupráci. Stalo se tak dnes při vzájemném setkání Rady města Plzně s vrcholným vedením Prazdroje na půdě plzeňského pivovaru, kde ji svými podpisy stvrdili Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, a primátor Plzně Martin Baxa.

„Velmi si vážíme dlouholetého partnerství s naším sídelním městem. Společně přispíváme ke zlepšení kvality života v Plzni a zvyšujeme atraktivitu města pro turisty,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

„Osobně mě velmi těší, že se naše partnerství s Plzeňským Prazdrojem rok od roku prohlubuje. Plzeňský Prazdroj šíří dobré jméno Plzně po světě, je jedním z nejvýznamnějších symbolů naší metropole i celého kraje a právem patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v České republice. Jeho areál je i živým kulturním a společenským centrem, zcela přirozeně tak sdílí cíle, zájmy a potřeby našeho města a jeho občanů,“ uvádí primátor města Plzně Martin Baxa.

Plzeňský Prazdroj letos podpoří aktivity města Plzně, jež se prioritně zaměřují na rozvoj industriálního turismu. „Stali jsme se partnery připravované odborné konference týkající se této oblasti i celého festivalu Industry open, který letos v červnu pořádá město Plzeň a Plzeňský kraj,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer oddělení historického dědictví a turismu Plzeňského Prazdroje.

Mimo vlastní akce pivovaru v Plzni, k nimž patří pořadatelství červnového Gambrinus dne a říjnového Pilsner Festu, bude Prazdroj s městem spolupracovat také na květnových Slavnostech svobody, srpnové Sportmánii či zářijovém Dnu s IZS. Obě strany se též dohodly na další podpoře projektu Respektuj 18 upozorňujícího na nebezpečí alkoholu pro děti a mladistvé. V průběhu celého roku se tak budou věnovat prevenci a omezování konzumace alkoholu nezletilými. Pokračovat bude také grantový program Prazdroj lidem, který pomáhá zvyšovat kvalitu života obyvatel města. Stejně jako loni na vybrané prospěšné aktivity pivovar rozdělí částku 2,4 milionů korun.

Navštivte Secesi a Formanku v areálu Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Plzeň bezpochyby byla, je a bude městem piva. Možná vás překvapí, do jaké míry se tento fakt otiskl do tváří budov. Příkladem jsou reprezentační prostory původního Měšťanského pivovaru, vybudované na místě příručního skladiště a tzv. pijárny v roce 1908 – dnes konferenční a společenské centrum Secese pivovaru Plzeňský Prazdroj. Souhrou šťastných okolností se velká část originálního vybavení a výzdoby zachovala takřka v neporušeném stavu a s nimi přetrval i jedinečný genius loci. Není divu, že Secese je vyhledávaným místem pro pořádání nejrůznějších konferencí, schůzek, prezentací, ale také svateb, svatebních hostin či rodinných oslav.

Stavba byla koncipována pro jednání valné hromady Měšťanského pivovaru. Do té doby se valné hromady konaly v hotelu Waldek, dnešním hotelu Slovan. Nicméně měšťané, majitelé pivovaru, toužili po vlastních reprezentativních prostorách, kde by se mohli scházet, ale též přijímat význačné návštěvy, kterých v pivovaru přibývalo. Projekt byl vypracován stavební kanceláří pivovaru a náklad na stavbu činil 89 000 korun. Zdobné štukové výzdobě hlavního průčelí dominuje pivovarská tematika, nad římsou je patrný sladovnický znak.

Pozoruhodná budova uvnitř areálu pivovaru je členěna do několika sálů a salónků. Bývalá vstupní hala je proměněna v Zelený salónek, kterému dalo název nádherně dekorované zelenkavé keramické obložení stěn, vyrobené v Horní Bříze na zakázku pro Měšťanský pivovar. Stěny a strop jsou vyzdobeny tematickými nástěnnými malbami. Červený sál je pojmenován podle temně červené podlahy. První, co příchozího zaujme, je překrásné vitrážové okno s motivem celosvětového úspěchu piva Pilsner Urquell – pije se na všech kontinentech. Výjimečná je také výzdoba interiéru, především výtvarné pojednání stropu, který je tvarován jako silně stlačená valená klenba. Původní jsou i secesní lustry a mohutné dveře. Největší je sál Pilsner Urquell, v roce 1908 se právě zde konalo zasedání valné hromady Měšťanského pivovaru a zažil zřejmě i mnohé další zajímavé události. Například v lustru restaurátor nalezl stopy po 54 kulkách různých ráží a většina z těchto kulek je stále zavrtaná ve stropu. Příslušníci ozbrojených složek, vojáci (včetně německých za II. války), policisté a další, posilněni výborným pivem, ve všech dobách zkrátka pocítili potřebu vyzkoušet „pevnou ruku“ při sestřelování skleněných lustrových koulí… Zlatý salónek v éře socialismu sloužil jako tzv. ředitelský box – místnost, která vypadala jako lovecká chata z 60. let minulého století a byla využívána podnikovými řediteli k přijímání „družebních návštěv“. V prostorech původního skladu vznikl sál školy čepování, upravený speciálně pro oblíbený zážitkový program – Školu čepování piva Pilsner Urquell. Dominantou je výčep, kde se odehrává to podstatné, interiér nabízí příjemné posezení v barvách značky Pilsner Urquell.

Ozdobou areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj je zahradní pavilon Formanka, postavený před první návštěvou císaře Františka Josefa I. jako otevřená letní veranda navazující na budovou tehdejší pijárny, dnešní Secese. Ještě před koncem 19. století byla veranda dozděna, aby mohla sloužit celoročně. Své kouzlo má Formanka především v letních měsících při posezení na terase.

Pivovar má svůj ženský fotbalový tým. Vznikl kvůli unikátnímu turnaji

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:QAP.cz

Kvůli unikátnímu fotbalovému turnaji Global Goals World Cup na podporu globálních cílů OSN založily tři desítky zaměstnankyň Plzeňského Prazdroje tým s názvem Kopačky.

Global Goals World Cup je turnaj, který vznikl před třemi lety v Kodani. Soutěží v něm ženské týmy z businessu i veřejného sektoru. Každý tým hraje za jednu ze 17 oblastí udržitelného rozvoje, které podporuje OSN.V turnaji se hodnotí nejen skóre v zápasech, ale také originalita dresů, nejlepší fanklub a celková aktivita na podporu cílů udržitelného rozvoje. Letos poprvé se turnaj uskuteční v Praze, a to 29. května v dolní části pražského Václavského náměstí. Nejlepší tým turmaje čeká let do New Yorku, kde se utkají vítězové regionálních kol.

Hráčky týmu Kopaček chtějí upozornit na vlažný přístup dospělých vůči pití alkoholu nezletilými. "Chceme dát kopačky alkoholu u dětí i přehlížení tohoto problému ze strany dospělé veřejnosti,“ uvádí Barbora Šimůnková, která je nejen kapitánkou týmu, ale zároveň má v Prazdroji na starosti projekt Respektuj 18. Jeho cílem je právě upozorňovat na negativní vliv požívání alkoholu u nezletilých.

Turnaj se hraje ve formátu pět na pět, do zápasů tak nastoupí vždy čtyři hráčky v poli a jedna brankářka. "Na začátku jsme oslovili všechny kolegyně a jejich zájem nás ohromil. Aktuálně máme přihlášených třicet hráček, které se budou podílet na trénincích a přípravách na finálový turnaj. Moc se na zápasy těšíme. Stejnou měrou jako o fotbal nám jde i o prosazení myšlenky odpovědné konzumace alkoholu,“ říká Barbora Šimůnková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.04.2019 12:42542