Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 2 lety

Prazdrojští vložili do Jubilejní brány pamětní schránku se vzkazem

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Region Plzeň

Zástupci Prazdroje ve středu vložili vybrané dokumenty ve speciální kovové pamětní schránce do pivovarské Jubilejní brány, která právě prochází restaurováním.

Brána je symbolem plzeňského pivovaru i jeho světového úspěchu a restaurátoři nyní dokončují její opravy, naskytla se tak příležitost právě teď uložit do ní dokumenty, které přiblíží současné dění v pivovaru i důležité milníky letošního roku. „Do schránky vkládáme dokumenty mapující aktivity Plzeňského Prazdroje, kterými se připojil k oslavám 100 let republiky, jako je aukční láhev Pilsner Urquell, speciální ležák První, který k oslavám uvařili prazdrojští sládci a Matuškové nebo výstava Prazdroj před 100 lety a dnes. Nechybí ani speciální fotografie zachycující průběh restaurování Jubilejní brány nebo etikety piv a dalších nápojů, které jsou v současné době v Prazdroji vyráběny,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Unikátním svědectvím o dnešní době ale i o představách směřování pivovaru v budoucnu jsou také dopisy určené budoucím generacím. První je od generálního ředitele Plzeňského Prazdroje Granta Liversage a druhý od plzeňského biskupa Mons. Tomáše Holuba. Dle tradice obsahuje schránka také denní tisk ze dne, kdy je do brány vkládána. Materiály dnes do schránky osobně uložil Václav Berka, poté byla schránka zaletována kvůli ochraně před vlhkostí a následně vložena do vnitřního prostoru brány pod vrcholovým sousoším, který byl pro pamětní schránku zhotoven již při stavbě brány.

Jubilejní brána byla dokončena před 125 lety, a to u příležitosti padesátého výročí Měšťanského pivovaru v Plzni, při jejím dokončení do ní byla vložena schránka, která tam přetrvala až do roku 2000, kdy byla nahrazena novou. Ta původní je nyní uložena v Pivovarském muzeu. Schránka z roku 2000 čeká zatím na novou generaci, která ji bude moci otevřít. Aktuálně se tak v Jubilejní bráně nacházejí schránky dvě.

Plzeňský Prazdroj má nového ředitele lidských zdrojů

Publikováno:před 8 dnyZdroj:České nápoje

Novým personálním ředitelem Plzeňského Prazdroje pro Českou republiku a Slovensko se stal Rob Kenney (37). Ten se po třech letech vrací do známého prostředí. Do roku 2015 zastával post ředitele lidských zdrojů ve slovenské společnosti Pivovary Topvar a podílel se na jeho úspěšné integraci s Prazdrojem.

Rob Kenney začal pracovat pro SABMiller, tehdejšího majitele Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Topvar, od roku 2008. Nejprve působil jako HR Business Partner ve firemní centrále, kde měl na starosti personální agendu v oblastech marketingu a komunikace, později začal na stejné pozici pracovat pro celosvětový finanční úsek pivovarnické skupiny. V roce 2013 zamířil na Slovensko, odkud před třemi lety odešel na pozici personálního ředitele sesterského rumunského pivovaru Ursus. Zde se výrazně podílel na řízení projektu přechodu společnosti pod nového vlastníka Asahi.

Rob Kenney nahrazuje na postu ředitelky lidských zdrojů Plzeňského Prazdroje Catherine Sinclair, která nyní zastává tuto pozici na regionální úrovni Asahi.

Rob Kenney vystudoval psychologii na univerzitě v Nottinghamu. Před svým příchodem do pivovarnictví pracoval v bankovnictví. Ve volném čase se věnuje rodině a hraní na kytaru. Rád běhá a účastní se i závodů v triatlonu.

Pilsner Urquell má novou konceptovou hospodu Plzeňku

Publikováno:před 11 dnyZdroj:MediaGuru

První konceptová hospoda Plzeňka značky Pilsner Urquell otevírá na pražském Žižkově.


Pivní značka Pilsner Urquell uvádí na trh novou konceptovou hospodu Plzeňka. První s názvem Plzeňka Olše otevírá na pražském Žižkově.

„Koncept Plzeňka volně navazuje na tradici a historii značky, ale představuje je soudobými moderními prostředky a provedením. Měla by se stát nejlepší hospodou v místě a okolí,“ říká architekt Jan Bouček, tvůrce Plzeňky.

Stěny interiéru zdobí reliéfy nejtypičtějších míst plzeňského pivovaru, návštěvníci se tak mohou cítit jako na varně, ve sklepě mezi obřími sudy či před branou plzeňského pivovaru. Motivy a jejich provedení jsou autorským dílem sochařského ateliéru Mergental & Kovařík.

Dominantou celé hospody je výčep, vyrobený je ze skleněných kachlů a inspirovaný plzeňským pivním půllitrem. Dělícím prvkem hospody je velká skleněná pečeť charakteristická pro plzeňský ležák, která je zároveň i symbolem Plzeňky. Skleněné dekorace jsou dílem sklářů ze sklárny Bomma ve Světlé nad Sázavou. Sklo má charakterizovat základní myšlenku propojení pivovarského a sklářského řemesla jako dvou odvětví s bohatou tradicí a vynikajícím zvukem v celém světě.

„Před více než dvaceti lety jsme vytvořili velmi úspěšný koncept Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých dnes funguje po celé republice více než třicet. Interiér typicky české hospody si ale s měnící se skladbou hostů, jejich preferencemi i věkovou strukturou žádá změnu. Přicházíme proto s konceptem Plzeňky, který vychází vstříc požadavkům na současné pojetí klasické hospody – a to i v místech, kde dosud konceptové hospody Pilsner Urquell nebyly. Plánujeme proto v blízké budoucnosti otevřít Plzeňky v Opavě, Příbrami nebo v Plzni,“ říká Martin Troup, marketingový manažer značky.

Hlavním pivem na výčepu s osmi kohouty, který byl vytvořen speciálně pro koncept Plzeňky, je Pilsner Urquell čepovaný přímo z tanků. Součástí je i nabídka české kuchyně, připravované podle tradičních receptů.

S konceptovými hospodami pracuje společnost Plzeňský Prazdroj i u svých dalších značek. Například Gambrinus má svou Srdcovku, Radegast hospodu Radegastovna, Velkopopovický Kozel Kozlovnu a Excelent svůj Urban Pub. Neobvyklé nejsou ani u dalších pivovarů, Pivovary Staropramen pro svou značku Staropramen rozvíjí restaurace Potrefená husa a koncept Naše hospoda, pro Braník uvedly Výčep. Heineken zase pro pivo Krušovice vyvinul koncept Šalanda, Bernard má svůj Bernad Pub a menší formát Bernard Bar.

Z Plzeňského Prazdroje udělám globální značku, říká šéf východoevropské divize Asahi

Publikováno:před 17 dnyZdroj:ekonom.czAutor:Jan Richter

● Japonská skupina Asahi chce během pěti let zvýšit export svých evropských piv o polovinu.
● Klíčovou roli v expanzi hraje Plzeňský Prazdroj, který se má stát globální prémiovou značkou.
● Zákazníky na asijských trzích chce Asahi lákat na hořkou chuť a unikátní příběh plzeňského ležáku.

Když loni japonský koncern Asahi koupil Plzeňský Prazdroj a další pivovary ve střední a východní Evropě, ponechal si jejich dosavadního šéfa Paola Lanzarottiho. Dvaapadesátiletý manažer, který se větší část své dosavadní kariéry věnoval byznysu s ropou a plynem, se jen přesunul ze Švýcarska do Prahy. Odtud nyní řídí Asahi Breweries, jednu ze dvou evropských divizí japonského koncernu. Od nových majitelů dostal jasné zadání: výrazně zvýšit export a dostat Pilsner Urquell mezi globální prémiové pivní značky. Prazdroj od té doby zvýšil výrobní kapacitu o třetinu, zaměřuje se především na asijské trhy a zákazníky po celém světě chce přesvědčit, že unikátní chuť a příběh slavného plzeňského ležáku jinde nenajdou.

Narodil jste se v Londýně, vaši rodiče jsou Italové. Považujete se za Angličana, nebo Itala?
Jsem Ital. S respektem ke všem svým anglickým přátelům si myslím, že krev není voda.

Takže ve fotbale fandíte Itálii?
Ano. Jen se mě prosím neptejte, komu fandím, když v Lize mistrů hraje Plzeň proti AS Řím. Na to vám neodpovím.

Jste vůbec pivař? Jako typický milovník piva moc nevypadáte.
To víte, že jsem. Jak podle vás vypadá pivař?

Řekl bych, že bývají poněkud statnější než vy.
To je mýtus. Z piva se netloustne, pivo je blahodárné, je to čistý a přírodní nápoj.

Ale je hodně kalorické.
Co kromě celeru není kalorické? Pivo mám opravdu rád, nemohl bych pracovat pro značku, kterou bych neměl rád. Mluvíme spolu před polednem, ale kdybyste přišel později, určitě bych jedno otevřel.

Když jste se stal šéfem středoevropské divize Asahi, mohl jste si vybrat, kde budete sídlit. Proč jste si vybral Prahu?
Evropský byznys SAB Miller jsme řídili ze švýcarského Zugu. Pak jsme se ale z řady důvodů rozhodli, že chceme být našim pivovarům blíž. Výběr se nakonec zúžil na Varšavu a Prahu. Pro tu jsme se rozhodli hlavně kvůli poloze a talentovaným lidem. Do vedení skupiny jsme přijali kolem stovky nových kolegů, řada z nich jsou Češi a další tady už žili. Česko také považuji za středobod světové pivní kultury.

Asahi se kvůli evropským investicím hodně zadlužila. To se má ale změnit, vedení chce do dvou let snížit dluh o 20 procent, celkem o 2,4 miliardy dolarů. Jste kvůli tomu pod tlakem?
Konkrétní čísla nebudu komentovat, ale který byznys není pod tlakem? Z dlouhodobého hlediska se vyvíjíme dobře. Za tu krátkou dobu, co jsme součástí Asahi, jsme hodně investovali − v Česku téměř miliardu korun, zhruba třetinu toho v Plzni, kde jsme o třetinu zvýšili výrobní kapacitu značky Pilsner Urquell. Investovali jsme i ve Velkých Popovicích, v Nošovicích za 600 milionů korun rozšiřujeme stáčecí linku. Do slovenského Šariše jsme investovali čtyři miliony eur, do rumunského Brašova přes 20 milionů eur. Tak se nechová skupina, které jde pouze o krátkodobé cíle.

Proč společnost Asahi koupila pivovary ve střední a východní Evropě? Je hlavním důvodem snaha nahradit klesající prodeje vlajkové lodi koncernu, piva Asahi Super Dry, v Asii novými pivy z Evropy, nebo tržby vyrovnat prodejem těchto piv v Evropě?
Stejnou otázku jsem položil řediteli skupiny Asahi a dostal jsem jasnou a jednoduchou odpověď: obojí je důležité. Asahi se z přední společnosti v oboru alkoholických a nealkoholických nápojů zaměřené na Asii mění na globální společnost v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell by dodal kredibilitu každému vlastníkovi, který se chce prosadit na trhu s prémiovými pivy. Takže jedním z důvodů je produktové portfolio.

A další důvody?
Z hlediska tržeb a marží jde o velmi dobrý byznys. Asi víte, že kupní cena přesáhla sedm miliard eur. Asahi se na byznys dívá z dlouhodobé perspektivy a transakce jí dávala velmi dobrý smysl.

A třetím, z ekonomického hlediska velmi přesvědčivým důvodem, jsou schopnosti našich lidí. Střední Evropa dnes představuje asi čtvrtinu všech zaměstnanců skupiny, zhruba čtvrtinu tržeb a něco mezi čtvrtinou a třetinou zisku. Chcete-li ze společnosti zaměřené na asijské trhy vybudovat globální firmu v prémiovém segmentu, potřebujete lidi, kteří vědí, jak tento segment funguje.

Sládci z Plzeňského Prazdroje a Pivovaru Matuška uvařily ležák „První“

Publikováno:před 22 dnyZdroj:FeedIT.cz

Plzeňský Prazdroj a Pivovar Matuška připravily k 100. výročí založení Československé republiky speciální ležák, který nese název „První“. Vznikl z inciativy sládků obou pivovarů a k jeho výrobě byly kromě českého chmele použity i dvě chmelové odrůdy vyšlechtěné v USA. Oba pivovary tak symbolicky vzdávají dík Spojeným státům americkým, které se před sto lety významně zasloužily o vznik demokratického státu Čechů a Slováků.

Prvních osmnáct lahví tohoto piva dnes na upomínku roku 1918 sládci obou pivovarů předali americkému velvyslanci v ČR Stephenu B. Kingovi jako poděkování USA za pomoc při založení Československa před 100 lety.

„Za vznik samostatného státu výrazně vděčíme Spojeným státům americkým v čele s prezidentem Woodrow Wilsonem. Právě tento významný státník v americkém Kongresu v lednu 1918 nejprve přednesl svých Čtrnáct bodů, novátorský program mezinárodního uspořádání po první světové válce, ve kterém navrhl reformu Rakouska-Uherska a autonomii pro jednotlivé národy. Následně pak po setkání s Tomášem Garrigue Masarykem podpořil naši státnost a umožnil vnik první republiky. Na jeho počest i počest USA jsme se rozhodli uvařit ležák „První“, pivo, které je zároveň české i americké. První lahve našeho ležáku symbolicky věnujeme zástupcům USA v naší zemi,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Celý projekt je ojedinělý i tím, že úzká spolupráce mezi velkým a malým pivovarem při výrobě piva je v tuzemsku něčím naprosto novým. „K této spolupráci nás inspirovala odvaha a nadšení lidí před vyhlášením nezávislosti našeho státu, kdy se nebáli jít do něčeho nového. I my jsme pustili do něčeho, co je na našem trhu jedinečné a nové, spojili jsme síly, vymysleli recepturu a připravili ležák „První“ k uctění výročí naší první republiky,“ říká Martin Matuška, majitel a sládek stejnojmenného pivovaru z Broum.

Oba dva pivovary, Prazdroj i Matušku, spojuje maximální důraz na kvalitu surovin, skladování a čepování piva. A jejich spolupráce je logická i proto, že zakladatel broumského minipivovaru Martin Matuška se vyučil sladovníkem v Plzni a pojí jej letité přátelství s plzeňskými sládky. „Celý nápad vznikl na našem společném setkání letos na jaře. Matuška vyrábí piva amerického typu, my světoznámé české ležáky. Řekli jsme si, že k oslavám vzniku republiky uvaříme pivo, které spojí oba naše přístupy,“ uvádí Václav Berka. Recepturu pak vytvořila čtveřice sládků – z Prazdroje to byla s Václavem Berkou Lenka Straková, Martina Matušku doplnil jeho syn Adam Matuška.

Plzeňský Prazdroj chce ležákem „První“ vzdát hold i všem, kteří šíří dobré jméno naší země ve světě i v tuzemsku dnes. Proto jako poděkování předá toto výroční pivo pěti osobnostem, které dokázaly něco výjimečného a byly ve svém oboru v něčem první. Jejich jména odtajní postupně v průběhu listopadu.

Pro veřejnost bude čepovaný „První“ k dostání po celý listopad ve více než 1200 hospodách a restauracích Plzeňského Prazdroje zapojených do Volby sládků a ve smluvních hospodách pivovaru Matuška. Lahvové pivo pak nabídnou také vybrané pivotéky. Etiketu ležáku, která vychází z neuskutečněných návrhů na československou vlajku, vytvořilo Studio Najbrt.

O pivu „První“
„První“ je pivo chmelené žateckým poloraným červeňákem a americkými chmely Citra a Cascade, patří do kategorie India Pale Lager. Má zlatou barvu a bílou krémovou pěnu. Ve vůni je jasně patrné chmelové aroma s převážně ovocným citrusovým charakterem příjemně doplněné květinovými tóny. V chuti zaujme vyvážená sladkost a plnost následovaná výrazným nástupem hořkosti.

Prazdroj bude mít možná nejvyšší návštěvnost

Publikováno:před 23 dnyZdroj:České nápoje

Počet návštěvníků turistických tras v plzeňských pivovarech Pilsner Urquell a Gambrinus, v Pivovarském muzeu a v Plzeňském historickém podzemí za prvních devět měsíců letošního roku narostl v meziročním srovnání o více než 9 %. Za zvýšeným zájmem stojí letošní teplé a slunečné počasí i doprovodné kulturní a společenské akce, které Prazdroj v pivovarech pořádá. Celkem letos do Plzeňského Prazdroje zavítalo už přes 532 tisíc lidí.

Největší skupinu turistů tvořili již tradičně Češi, ale velmi rychle rostou počty zahraničních návštěvníků pivovarů. „Oproti loňskému roku se počet cizinců, kteří navštívili plzeňské prohlídkové trasy, zvýšil o 26 procent,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer pro turismus a tradice z Plzeňského Prazdroje.

Nejvíce roste zájem asijských návštěvníků, především z Číny. Od ledna navštívilo plzeňské pivovary více než 36 tisíc turistů z Asie. Druhou nejsilnější zahraniční skupinou jsou pak Němci, kterých zavítalo do Prazdroje skoro 24 tisíc.

Vysokou návštěvnost očekává Prazdroj i ve zbytku roku. Doslova nával zažil začátkem října, kdy se konal Pilsner Fest, který letos přilákal rekordních 55 tisíc lidí. „V posledních letech ale roste zájem také o podzimní a zimní prohlídky. Kromě toho chystáme i řadu doprovodných akcí jako je výstava k 100 letům založení republiky nebo kreativní dílny v Pivovarském muzeu. I proto předpokládáme, že letos pokoříme historický návštěvnický rekord,“ doplňuje Rudolf Šlehofer.

V Plzeňském Prazdroji pokračuje bednářské řemeslo, dnes byli pasováni noví bednáři

Publikováno:před 23 dnyZdroj:FeedIT.cz

Parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného pivovarského řemesla, má dva nové členy. Jsou jimi Josef Kyvíř a Jan Hájek. Ti v pivovaru složili mistrovskou zkoušku a získali výuční list. Pasování předcházelo smolení velkých ležáckých sudů, které dvakrát ročně prověřuje um všech plzeňských bednářů.

Prazdroj má celkem osm bednářů, kteří se starají o pivovarské sudy a kádě, ve kterých kvasí a zraje proslulý ležák Pilsner Urquell. Kromě toho vyrábějí i menší sudy a soudky pro různé slavnostní příležitosti. Při mistrovské zkoušce, kterou musí bednářští tovaryši zvládnout, sami vyrobí pivní sud, který po naplnění pivem zvednou nad hlavu. „Tím dokáží, že je správně vyrobený, tedy že těsní a může se v něm uchovávat pivo,“ říká mistr Josef Hrůza, šéf bednářské party, který osobně nové členy pasoval.

Plzeňská bednářská parta zároveň v těchto dnech smolí dubové ležácké sudy. Pivovar jich má ve svých sklepích více než stovku. Ty se z ležáckých sklepů vyvezou do bednárny dvakrát ročně a současně se smolením se případně i opraví.

„Smolení je tradiční postup údržby sudů. Používáme smolu nahřátou na více než 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu a jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a dezinfikuje ho. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že usiluje i o zapsání na seznam UNESCO. Je již aktuálně zapsáno na krajském seznamu kulturních nehmotných statků, a v nejbližších dnech se má rozhodnout i o tom, zda postoupí do národního seznamu.

Krásná aukční charitativní láhev i ocenění v soutěži

Publikováno:před 23 dnyZdroj:Krajské listyAutor:Markéta Vančová

Minulý týden byla představena další ze série unikátních pivních lahví Pilsner Urquell pro tradiční dobročinnou aukci Centra Paraple. Autory lahví v roce, kdy si připomínáme 100. výročí založení Československa, jsou symbolicky Čech a Slovák – Václav Mlynář a Jakub Pollág ze studia deFORM, kreativní ředitelé české sklárny Bomma. Dražba unikátních lahví proběhne 13. prosince. Jen vloni vynesla 1,7 milionu, přičemž cena nejdražší lahve se vyšplhala až na 250 tisíc korun. Výtěžek bude i letos věnován Centru Paraple… Prazdroj též slušně bodoval v devátém ročníku soutěže Cerevisia Specialis - Pivní speciál roku.

„Už sedmým rokem realizujeme tento výjimečný projekt, který pomáhá hendikepovaným. Celý výtěžek aukce tak jako každý rok i letos věnujeme Centru Paraple na pomoc lidem s poškozením míchy a jejich rodinám,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage, který se stal ředitelem vloni a pochází z Jihoafrické republiky. Řídí společnost, která patří pod Abel (Asahi Breweries Europe), ta vznikla po akvizici pěti středoevropských pivovarů japonskou pivovarnickou společností Asahi.

Designéři studia deFORM a renomovaná sklárna Bomma
Aukční lahve se letos vyrábějí v jedné z předních českých skláren, která kombinuje osvědčené sklářské postupy se současnými technologiemi. „Tento rok jsme se spojili s designéry studia deFORM a renomovanou sklárnou Bomma, která má stejně jako Pilsner Urquell úctu k historii a tradici řemesla, a zároveň využívá nejmodernější technologie, které jí umožňují vytvářet výrobky v té nejvyšší kvalitě,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Každá z aukčních lahví reprezentuje jednu dekádu posledních sta let prostřednictvím milníku, který připíjí na hodnotu reprezentující danou událost. „Po obvodu každé z lahví je vybroušeno sto faset symbolizujících 100 let republiky, do křišťálové zátky je vtisknuta československá trikolora. K dekoraci ručně foukané křišťálové lahve jsme využili výjimečný robotický brus sklárny Bomma,“ popisují designéři studia deFORM Václav Mlynář a Jakub Pollág. Lahev zdobí i skleněná pečeť kvality Pilsner Urquell.

Charitativní on-line aukce deseti designových lahví
„Projekt, který spojuje design a pomoc lidem s hendikepem, nás oslovil, a s radostí jsme se do něj zapojili. Výsledek práce našich designérů a sklářů reprezentuje to, co je typické pro všechny naše designové kolekce – osobitou estetiku, dokonalé detaily i moderní jednoduchost,“ popisuje Martin Wichterle, majitel sklárny Bomma.

Do projektu charitativních aukčních lahví se zapojuje čím dál více lidí, což dokazuje i rekordní výsledek loňské dražby, která vynesla téměř 1,7 milionu korun. „Za peníze z minulého ročníku jsme nakoupili terapeutické, kompenzační a sportovní pomůcky pro zlepšení kvality života našich klientů – rotoped, handbike, monoski lyže nebo vozík na tanec. Část získaných prostředků jsme použili na dofinancování mezd osobních asistentů, kteří klientům Centra Paraple pomáhají v denních aktivitách. Bez jejich práce by bylo poskytování našich služeb téměř nemožné,“ dodává David Lukeš, ředitel Centra Paraple.

Letošní charitativní on-line aukce deseti designových lahví, které připíjejí na deset milníků uplynulých sta let, je naplánovaná na 13. prosince a vyvolávací cena jedné láhve je 100 korun. Aukce proběhne na adrese www.idnes.cz/aukce2018.

Mezi pivními speciály chutnal degustátorům nejvíce stout
Dvacetičlenná hodnotitelská komise složená ze dvou panelů degustovala rekordní počet piv v pořadí již devátém ročníku soutěže Cerevisia Specialis - Pivní speciál roku, který se konal od 9. do 17. 10. (degustace byla 9. a 10., slavnostní předání pak 17. října). První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z nezávislých odborníků např. ze Zemědělské univerzity v Praze, z různých dalších odborných institucí, doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů, byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou např. lékaři, novináři, ale i odborníci působící mimo pivovarství.

V nejvíce obsazené kategorii světlá speciální piva bylo posuzováno 15 vzorků. O druhé místo se podělily piva Unger 18 – výroční speciál z Pivovaru Rohozec, dále Primátor 16 Exkluziv z náchodského pivovaru Primátor a Svijanský Kníže 13% z Pivovaru Svijany. Ocenění za 1. místo získalo pivo Radegast Extra Hořká 15 ze skupiny Plzeňský Prazdroj. Třetí cena nebyla udělena.

Do kategorie polotmavá a tmavá speciální piva pivovary přihlásily 8 piv. Na třetím místě skončilo pivo Rohozec Třináctka Tmavá, který uvařili v Pivovaru Rohozec. Na druhém místě se shodně umístila piva Pardubice Granát z Pardubického pivovar a Postřižinské pivo – Něžný Barbar 13 stupňový polotmavý speciál z produkce Pivovaru Nymburk. Na prvním místě se umístila Černá Barbora, kterou uvařily Pivovary Staropramen.

Mezi svrchně kvašenými pivy typu ale, kterých bylo degustováno 9, se o druhé místo podělila piva Primátor Stout z produkce pivovaru Primátor a Master Summer Ale z Plzeňského Prazdroje. Stejný pivovar vyrobil i pivo Master Red IPA, které obdrželo první cenu. Třetí cena nebyla udělena.

V kategorii neobvyklých piv bylo do soutěže přihlášeno 14 piv. Na třetím místě se umístila piva Bernard višeň z Rodinného pivovaru Bernard a Primátor Weizen, který uvařili v pivovaru Primátor. Ze stejného pivovaru je i na druhém místě oceněné pivo Primátor Tchyně a na shodném stupni skončil a Bernard z Rodinného pivovaru Bernard. O první místo se podělily piva Velen z Pivovaru Černá Hora a Bernard IPA z Rodinného pivovaru Bernard.

Tři ceny pro Prazdroj
Cenu předsedy poroty za nejvíce nominací, kterých u obou porot získalo 18, obdrželo pivo Primátor Stout. Nejvíce ocenění, celkem čtyři si ze soutěže odnesl pivovar Primátor a po třech Plzeňský Prazdroj stejně tak jako Rodinný pivovar Bernard.

„Letošní, předjubilejní ročník jen potvrdil trend nárůstu zájmu průmyslových pivovarů o sice druhově pestrý, nicméně z hlediska výstavu minoritní segment speciálních a neobvyklých piv. Soutěže se zúčastnilo rekordních 16 pivovarů ze 14 pivovarských subjektů s historicky nejvyšším počtem 46 piv,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. A současně dodal: „Z hlediska vyhodnocení soutěže je zajímavé, že mezi účastníky soutěže se nenašlo ani jediné pivo, které by u porotců propadlo – všechna piva získala přízeň nejméně třetiny z nich, což je indicií pro to, že kvalita portfolia stále stoupá.“

Ing. Josef Vacl, CSc ze společnosti Port spol., která je vyhlašovatelem soutěže, komentoval letošní ročník: „Potvrzuje se, že pivní speciály se staly pevnou součástí nabídky malých i velkých průmyslových pivovarů a to i přesto, že tato skupina piv má nadále malý podíl na trhu. A dodal: „Nicméně jsou kořením, které trh piva u nás obzvláštňuje, má své zákazníky a to je pro všechny, kteří mají naše pivo rádi, výborná zpráva“

Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS. Ocenění byla v Praze předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů.

Plzeňský pivovar navštěvuje nejvíce lidí z Asie

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeň.czAutor:Iva Brožová

Letošní rok byl pro pivovar velice úspěšný. Hned na několika akcích byla návštěvnost vyšší než minulé roky. Manažer pro turismus a tradice Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer nám zhodnotil dosavadní sezónu a prozradil, co pivovar připravil pro návštěvníky na zimní období.

I když ještě není konec roku, jak hodnotíte uplynulé měsíce v pivovaru?
Letos jsme začali poměrně brzy a to Májovou vyjížďkou motorek. Překonali jsme rekord. V pivovaru bylo asi 1 800 motorek. To bylo nejvíc, co jsme kdy zažili. Pak už byly týden co týden různé koncerty, festivaly, například festival polévek, různé veletrhy a akce na nádvoří. K těm nejpovedenějším rozhodně patřil Gambrinus den, který byl na náměstí. Udělali jsme z náměstí a okolí jednu velkou pivní zahrádku. Velký úspěch mělo Léto v Prazdroji. Přes 5 000 lidí přišlo na koncert skupiny Extra band revival a samozřejmě Pilsner fest se těšil velké návštěvnosti.

Léto bylo tedy hodně úspěšné, ale už je za námi. Co chystáte na zimu?
Z nádvoří se zpátky vracíme k výčepům. Pro naše návštěvníky máme připravené zážitkové programy, ať už je to škola čepování, Gambrinus párty nebo mohou lidé zajít do sklepa na šalandu. Ta je velice oblíbená kolem Vánoc. Návštěvníci mohou zajít na prohlídku do kteréhokoliv našeho pivovaru, do muzea i do podzemí.

O prohlídky je velký zájem. Jaká národnost vede mezi návštěvníky?
Z individuální národnosti je pořád nejvíce Němců. Velmi narůstají počty turistů z Asie. Nemůžeme přesně říct, jestli jsou to návštěvníci z Korey nebo Taiwanu, ne všichni se s námi chtějí podělit o tuto informaci. V absolutních číslech, pokud sečteme Asii dohromady, překonávají zatím asijští turisté Němce.

Letos si připomínáme sto let republiky, slaví to i pivovar?
My slavíme už od jara, kdy jsme otevřeli dvě výstavy. Jedna je přímo na nádvoří v Plzeňském pivovaru a druhá je v Pivovarském muzeu. Jsou to tematické výstavy o životě v pivovaru a v Plzni. Obě výstavy jsou k vidění do konce října. Přijďte se podívat.

Putovní oslava piva Pilsner Urquell odstartuje v Praze už 11. října

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Pilsner Urquell slaví 176 let od uvaření první várky. Oslava narozenin zlatého ležáku, který dal jméno celosvětově nejoblíbenější pivní kategorii, započala tradičně na Pilsner Festu, největším pivním festivalu v ČR. Naváže na ni roadshow, která bude probíhat od 11. října do 3. listopadu v hospodách a restauracích ve vybraných městech po celé České republice.

Na putovní roadshow připomínající zrod plzeňského ležáku je letos pro návštěvníky přichystaná novinka v podobě Pilsner Urquell retro auta s výčepem. Hosté vybraných restaurací se potkají se sládkem Plzeňského Prazdroje, který na místě slavnostně narazí dřevěný sud s nefiltrovaným plzeňským ležákem. „Návštěvníci si tak budou moci dopřát nefiltrovaný a nepasterizovaný Pilsner Urquell, stejný jako ve sklepích plzeňského pivovaru,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

O čepování piva se postará zkušený výčepní, účastník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Lidé si také mohou zasoutěžit ve skládání dřevěných sudů, poslechnout si živou kapelu a zakoupit speciální dvoulitrovou odnosku, díky níž si čerstvé pivo Pilsner Urquell mohou vychutnat i doma.

Roadshow začíná 11. října v 17:00 hod. v pražské restauraci U Pinkasů na Jungmannově náměstí, kde místní v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Roadshow pak bude putovat přes Plzeň, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Brno, Olomouc, Havířov a svou pouť zakončí v Ostravě.

Do oslav jsou tak zapojeny restaurace a pivnice po celé republice. Všichni si připomínají datum 5. října 1842, kdy plzeňští měšťané poprvé uvařili a ochutnali ležák typicky zlaté barvy. Krátce po svém zrodu se Pilsner Urquell začal vyvážet do zahraničí a stal se z něj uznávaný světový fenomén. „Už od svého zrodu je plzeňské pivo originálem, který vaříme ze stále stejných surovin a podle stejné receptury. Více než 70 % piv po celém světě, které se dnes uvaří, jsou piva typu Pils/Pilsner a jsou inspirovány právě pivem Pilsner Urquell,“ přibližuje úspěch Pilsner Urquell Václav Berka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.11.2018 15:50512