Nový projekt společnosti Plzeňský Prazdroj sleduje celý proces výroby piva prostřednictvím přímého přenosu. Emeritní vrchní sládek Václav Berka vysvětluje, že cílem je přiblížit lidem celý řetězec vzniku oblíbeného nápoje. „Pivo nejde uspěchat. Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli,“ říká. Pomalý videozáznam nabízí 280 dní dlouhé sledování od jarního setí až po čepování a divák by si z něj měl odnést větší respekt k celému procesu i výslednému půllitru.

Jak vznikl nápad ukázat celý proces výroby piva formou přímého přenosu a co si od projektu slibujete?
Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chceme dosáhnout správného výsledku, nemůžeme nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo nejde uspěchat. Chtěli jsme celý ten dlouhý proces lidem ukázat, tak nás napadlo, že než vozit lidi na chmelnici nebo na pole s ječmenem, přenese vše k nim do mobilů a počítačů.

Co všechno diváci během přenosu konkrétně uvidí, na co všechno se mohou těšit?
Na webu www.jaksevaripivo.cz mohou diváci sledovat 280 dní dlouhý a komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Je to alternativa k tradičním slow TV, jako je hořící krb nebo sledování letištní plochy. Jen s tím rozdílem, že naše pomalá televize je hodně relaxační. Občas projede traktor, někdy proběhne srnka. Ale celkově lidi uvidí všechny jarní práce na chmelnicích, jako řez chmele, drátkování nebo zavádění chmelových rostlin. A současně mohou sledovat, jak roste a postupně zlátne ječmen. V létě uvidí samozřejmě i sklizeň. A na podzim se kamery přesunou k nám do plzeňského pivovaru.

Projekt začal tento rok na jaře.
Začali jsme koncem března, kdy se seje ječmen a dělají se přípravné fáze na chmelnicích. V průběhu celého roku až do podzimu budeme ukazovat jednotlivé fáze růstu klíčových plodin pro pivo a pak samozřejmě i samotné vaření piva.

V jaké fázi je projekt aktuálně, co lze momentálně pozorovat v přímém přenosu?
V těchto dnech probíhá na polích drátkování, tedy zavěšení a také zapíchnutí drátku do země, po kterém se potom bude pnout chmel. Ten už je i vidět nad zemí, stejně jako ječmen, který pomalu barví pole do zelena.

Proč je podle vás důležité ukázat i zdánlivě obyčejné činnosti jako růst ječmene či péči o plodiny?
Protože pivo je přírodní produkt s velmi složitým a komplexním procesem vzniku. Češi ho milují, ale málokdo tuší, co vše se za ním skrývá. Je to víc než půl roku práce a úsilí farmářů na chmelnicích a polích s ječmenem. Přitom sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše 185 tisících hektarů, to je jedenáctkrát víc, než zabírají tuzemské vinice. A české chmelařství je třetí nevětší na světě. To jsou věci, které jsou zásadní součástí Česka, naší společnosti i ekonomiky. A my chceme obě suroviny i péči o ně lidem představit.

Na kvalitu chmele i ječmene mají vliv srážky, teplota či sluneční svit. Očekáváte, že do projektu může zasáhnout i nevyzpytatelnost počasí?
Počasí může vytvořit nečekané a zajímavé zápletky během sledování slow TV. Stejně jako má hlavní vliv na spotřebu piva, tak zásadně ovlivňuje i zemědělství. Navíc chmel i sladovnický ječmen jsou plodiny výrazně závislé na klimatických podmínkách. I proto ale se zemědělci spolupracujeme i jinak. Pro chmelaře jsme od roku 2021 měřili vliv počasí, které je v posledních letech nestálé, na růst chmele. A vyvinuli jsme světově unikátní aplikaci Pro chmel, která jim radí, kdy mají zavlažovat. Současně jim poskytuje komplexní data o teplotě, vlhkosti, stavu půdy, předpověď počasí a další informace. Aktuálně je aplikace bezplatně dostupná pro všechny pěstitele v Česku i pro posledního chmelaře na Slovensku. S vybranými pěstiteli ječmene pak zkoušíme principy regenerativního zemědělství na růst této plodiny v rámci našeho projektu Pro ječmen.

Je něco, co podle vás diváky v přímém přenosu opravdu překvapí nebo zaskočí?
Že přímý přenos má i zvuk. A když prší, je to rachot.

Jak náročné bylo technicky zajistit nepřetržité sledování polí a výroby piva?
Náročné. Od prvotní myšlenky – dáme na pole kameru a bude to – se objevilo mnoho problémů. Zjistili jsme, že dělat živý přenos není jen tak. Hodně nám pomohla česká technologická společnost RTMP, která živý přenos zajišťuje. Ale museli jsme řešit i dobíjení baterie, solární panely, úložiště video obsahu a spoustu dalších věcí.

Jaké jsou zatím ohlasy lidí na tento projekt?
Skvělé. Pro všechny je překvapivá ta až absurdní myšlenka, že přenášíme vteřinu po vteřině dění z pole, kde se vlastně nic neděje. To samo o sobě je zábavné. Ale když u přenosu vydržíte dlouho a opakovaně, tak zjistíte, že se toho vlastně děje hodně. Jen je to pomalé. Protože pivo neuspěcháš.

Myslíte si, že transparentnost celého procesu může ovlivnit i vnímání kvality výsledného produktu?
Věříme, že si lidi uvědomí, že pivo nevznikne jen tak, není to nějaké smíchání pár ingrediencí a je to. Je to komplexní proces a od zrníčka ječmene po stočení piva je potřeba tři čtvrtě roku a práce mnoha lidí. Současně věříme, že představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii, ale úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Vždyť pivovarnictví v Česku každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. A že jde o odvětví bytostně spjaté s naší kulturou a tradicemi, svědčí i to, že česká pivní kultura byla loni zapsaná na Seznam nehmotného dědictví České republiky.

Jaký moment z celého procesu výroby piva je pro vás osobně nejzajímavější nebo „nejmagičtější“?
Při vaření piva je každý moment tak trochu magický. Začnu trochu nostalgicky. Když se někoho zeptáte, jestli byl někdy česat chmel, tak zpravidla uvidíte rozzářené oči, které mu připomenou studentská léta a možná někdo zkusí spočítat, jestli za svoji chmelovou brigádu načesal alespoň tolik šištiček chmele na svoji celoživotní spotřebu piva, když na půllitr jsou třeba dvě nebo tři šištičky. Také pole s ječmenem je magické. Někdy je maličké a někdy je to rozlehlý lán, ale málokdo si dá tu práci s tím spočítat, kolik asi piva se z takového pole nechá uvařit, když na jednom metru čtverečním vyroste tolik ječmene, který odpovídá asi osmi až deseti půllitrům ležáku.

Také třetí surovina voda, která na nás prší, teče kolem nás v řekách anebo tryská z pivovarských pramenů, je magická. Její důležitost je v tom, že v pivě je jí zpravidla více než 90 procent. Přímo ve sladovně a v pivovaru už to jsou zejména magické vůně a chutě. Je to opravdu zážitek přivonět k hromadě klíčícího ječmene a ucítit jeho trochu okurkové tóny nebo promnout v ruce ještě horký, právě „dohvozděný“ slad a ochutnat jeho křehkou, nasládlou chuť.

Pro sládka pak přichází další magické chutě z varny – trochu obilná a sladová vůně vystírky, karamelové tóny ve vůni rmutování, sladkost při ochutnání „předku“ a na závěr intenzivní vůně chmelovaru. Ale magie v pivovaru ještě nebere konec, protože v kvasné kádi si můžeme poslechnout jemný šum bouřlivě kvasící mladiny a ochutnávka dozrálého piva přímo z ležáckého tanku to v pivovaru skvěle uzavře. Všechny tyto magické momenty nakonec chmelaři, ječmenáři a sládci s důvěrou předají do rukou pana výčepního a ten vykouzlí ve sklenici ten nejmagičtější moment a doprovodí ho slovy Na zdraví. A já si pak můžu vychutnat ten zázrak, který se jednoduše jmenuje ležák.

Co všechno kromě on-line přenosu pro diváky chystáte?
Na webu www.jaksevaripivo.cz lidé najdou kromě samotného živého přenosu i rozhovory s farmáři a pivovarníky, informace o pivu a pivovarnictví a taky každý měsíc soutěž o pivo. A vytrvalé soutěžící, kteří správně vyplní aspoň pět kvízů od března do listopadu, čeká slosování o hlavní ceny – 280 piv, posezení s přáteli u piva u nás na Šalandě v pivovarských sklepích nebo prohlídky pivovarů.

Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje se od dubna stal Jan Krafka (43), který doposud působil v pozici regionálního ředitele Asahi Germany. Nahradil tak Romana Trzaskalika, který se přesunul na pozici generálního ředitele rumunského pivovaru Ursus Breweries.

Nový obchodní ředitel Jan Krafka je s Prazdrojem provázaný už od dob studií na vysoké škole. Do společnosti nastoupil v roce 2007 jako trainee a následně prošel řadou pozic v oblasti financí a obchodu. V roce 2018 nastoupil do funkce obchodního ředitele pro hospody a restaurace a od roku 2022 pracoval jako ředitel Asahi Germany.

„Honza pochází z Plzně a 15 let v Prazdroji pracoval, díky čemuž firmu skvěle zná. V posledních čtyřech letech pak úspěšně vedl podnikání Asahi v Německu a Rakousku. Jeho zásluhou došlo k výraznému nárůstu prodejů Peroni a Tyskie i k rozšíření těchto značek. Věřím, že zúročí své dlouholeté zkušenosti a pomůže rozvíjet aktivity Prazdroje a budovat českou pivní kulturu,“ uvádí generální ředitel Plzeňského Prazdroje Michal Mrowiec.

Ve své nové roli bude mít Jan Krafka na starost spolupráci s partnery z gastronomie i retailu. „Chci pokračovat v podpoře tuzemských hospod a restaurací a v hledání příležitostí pro růst čepovaného piva, ale nejen to. Nově vidím jako velký úkol digitalizaci gastra. Jako Prazdroj chceme být partnerem a oporou našim zákazníkům ve využívání moderních digitálních technologií. Bez nich má totiž moderní hospoda mnohem menší šanci na úspěch. Současně chci rozvíjet úspěšnou spolupráci s našimi partnery v retailu a přinášet našim spotřebitelům co nejlepší zážitek při nakupování,“ říká Jan Krafka.

Jan Krafka ve svém rodném městě absolvoval ekonomickou fakultu Západočeské univerzity a ekonomiku studoval rovněž na univerzitě ve francouzském Montpellier. Ve volném čase se věnuje především své rodině, rád jezdí na kole a hraje počítačové hry.

Na pozici obchodního ředitele střídá Romana Trzaskalika, který pracoval v Prazdroji osm let, nejprve vedl marketing, poslední tři roky obchod. „Roman se zasadil o posílení našich značek, stál například v čele iniciativ v oblasti nealkoholických piv. Jeho nadšení pro inovace nasměrovalo týmy k novým obchodním příležitostem mimo tradiční teritoria Prazdroje. Ať už šlo o úspěšný příchod nového ležáku Proud, podporu vesnických hospod nebo aktivity na podporu tuzemské gastronomie. Patří mu poděkování za přínos, energii a elán, který investoval do úspěchu Prazdroje. V nové roli mu přeji vše nejlepší,“ uvádí Michal Mrowiec.

Sládci pivovarů Gambrinus, Kozel a Radegast připravili u příležitosti Noci pivovarů tři pivní speciály. Ty budou moci ochutnat nejen návštěvníci v den konání akce v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, ale také hosté ve zhruba 45 podnicích na Plzeňsku, ve středních Čechách a na severní Moravě. Pivovary pro návštěvníky připravují prohlídky se sládky, slepé degustace nebo školu čepování.

„Potkali jsme se s ostatními sládky a každý z nás tří připravil pro Noc pivovarů vlastní recepturu, která charakterizuje jeho domovský pivovar a značku. Věříme, že jsme tak připravili další lákadlo pro návštěvníky Noci pivovarů i pro štamgasty ve vybraných hospodách. Srdečně zveme všechny, které zajímá české pivovarnictví i pivo. Ve všech našich pivovarech jsou připraveny zajímavé prohlídkové trasy za doprovodu sládků, ale i další program,“ říká Milan Bittner, sládek pivovaru Velkopopovický Kozel.

Speciály budou moci návštěvníci Noci pivovarů ochutnat čepované nebo v plechovkách v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. „Pivo patří do hospod, proto jsme se rozhodli, že část limitované várky k Noci pivovarů nabídneme i ve vybraných hospodách v kraji. Přineseme tak kousek atmosféry nadcházející Noci pivovarů přímo za fanoušky našeho hořkého Radegastu,“ doplňuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast. Zhruba od pátku 17. dubna, tedy týden před akcí, se všechny tři speciály objeví na čepu ve zhruba 45 vybraných podnicích ve Středočeském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.

Tři sládci, tři speciály
„Pro letošní Noc pivovarů jsme uvařili polotmavý speciál Gambrinus Hvězda noci 12°. Výrazná karamelová chuť se pojí s jemnou, vyváženou hořkostí, která nechá vyniknout spojení plzeňského, karamelového sladu a praženého ječmene. Díky chmelu Sládek pak získává pivo příjemný aromatický profil a hladké zakončení, které láká k dalšímu napití,“ říká sládková Eva Sýkorová, která se při přípravě speciálu inspirovala historickými recepturami Gambrinusu z 20. let minulého století. Nošovický pivovar pak nabídne světlý ležák s názvem Radegast Noční živel 12° podle receptury sládkové Jany Tovaryšové s plnou hořkou chutí a výrazným chmelovým aroma. To mu dávají americké odrůdy chmele El Dorado, Centennial a Citra, které doplňuje Žatecký poloraný červeňák a Uran. Středočeský pivovar ve Velkých Popovicích pak pro své příznivce připravil limitku Kozel Půlnoční 14°. „Je to tmavý speciál uvařený podle původní popovické receptury, kterou jsme oživili přidáním žitného sladu a praženého ječmene s moderními odrůdami chmele. Výsledkem je pivo s hlubokou tmavou barvou, výrazným sladovým základem a jemně suchým dozníváním,“ dodává Milan Bittner.

Černého Půlnočního Kozla budou moci lidé ochutnat například v Sázavské Kozlovně v Sázavě, v Restauraci Jureček v Říčanech, v restauraci U Císaře v Mirošovicích a také v několika hospodách v Praze. Polotmavou Hvězdu Noci od Gambrinusu najdou zájemci na čepu mimo jiné v plzeňských hospodách U Pechtů, Sokolovna Bolevec, Kartago nebo Patronka Na Hvězdě. Radegast Noční živel si pak můžou hosté dát třeba v kopřivnické Tatrovce, Těšínské Radegastovně, jablunkovském Hotelu Bullawa, havířovské Šatlavě nebo v ostravské Radegastovně Na Náměstí.

Sládci zvou na Noc pivovarů
Do letošní Noci pivovarů se zapojí všechny pivovary Prazdroje a pro návštěvníky chystají například speciální večerní prohlídky, na některých místech osvětlené jen svíčkami nebo čelovkami, kde se potkají přímo se sládky a lidmi z výroby. Kromě toho budou připravené také školy čepování, komentované slepé degustace piv s odborníky a doprovodný program. „Máme velkou radost, že můžeme být součástí svátku pivovarnictví a ukázat v netradiční večerní čas pivovary lidem. Ti tak budou moci nahlédnout do historie i současnosti vaření piva a podívat se, kde vzniká jejich oblíbený nápoj. Spolu s námi se letošní Noci pivovarů účastní dalších zhruba 40 pivovarů ve třech krajích. To ukazuje na vzájemný respekt a spolupráci pivovarských i hrdost na naše řemeslo,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Radegast v Nošovicích zve například na prohlídku varny i sladovny a ochutnávku sladiny. Před pivovarem bude připraven doprovodný program s hudbou, posezením a občerstvením. Zájemci si budou moci zkusit i školu čepování.

Kozel připravuje ve Velkých Popovicích speciální prohlídku pivovaru, která ukáže výrobu piva trochu jinak než při běžné návštěvě. Prohlídka začíná na nové varně a pokračuje v historických pivních sklepích, kde se mohou návštěvníci těšit na rozšířenou degustaci piva. Na staré varně se otevře škola čepování piva a na nádvoří poběží po celou Noc pivovarů další program s živou hudbou.

Sládci pivovaru Gambrinus povedou komentované prohlídky historické i současné varny, návštěvníci ochutnají sladinu i zrající Gambrinus přímo z tanku.

Součástí netradiční prohlídky pivovaru Pilsner Urquell bude i část trasy pouze při svíčkách. V historických sklepích se pak návštěvníci potkají se sládky, kteří je seznámí třeba i s bednářským řemeslem. Nádvoří pivovaru pak ožije hudbou, lidé si budou moci zkusit postavit dřevěný pivovarský sud a čeká na ně i škola čepování, skvělé jídlo i pivo.

Speciální večerní prohlídky v Plzni nabídne i experimentální pivovar Elektrárna, který sídlí v bývalé elektrické rozvodně v areálu Plzeňského Prazdroje.

Vstupenky jsou k dostání na webu: https://www.prazdrojvisit.cz/cs/events/noc-pivovaru.

Češi se považují za pivní odborníky. Přesto by málokdo z nich správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Na stránkách jaksevaripivo.cz spustil přímý přenos, který sleduje zhruba 280 dní dlouhou cestu piva vteřinu po vteřině. Osvětový projekt, do nějž jsou zapojeni zemědělci i pivovarníci, ukáže aktivity farmářů, jednotlivé fáze růstu klíčových plodin i celý proces vaření piva v pivovaru.

„Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrti roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Přímý přenos startuje na jaře na polích
Prazdroj se spojil se dvěma partnery, zemědělskou skupinou JTZE a farmou Loužek Obora. Na poli s ječmenem nedaleko Hradce Králové a na chmelnici na Žatecku instaloval kamery, které budou od března až do září nepřetržitě sledovat nejen, jak plodiny rostou, ale také všechny kroky vedoucí k úspěšné sklizni. Kamery tak v přímém přenosu představí všechny klíčové práce, například drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny nebo sklizeň, která u ječmene probíhá zpravidla v červenci a na chmelnicích od druhé poloviny srpna do září.

„Česko je třetím největším producentem chmele na světě. V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopní zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí, udržet chmel zdravý a taky dostatek kvalitních sezónních pracovníků. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit,“ popisuje Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Chmel aktuálně v Česku roste na ploše necelých 5 000 hektarů ve třech hlavních chmelařských oblastech na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni se na domácích chmelnicích sklidilo 6 909 tun chmele, což představuje v dlouhodobém srovnání mírně nadprůměrný výsledek. Zásadní chmelovou odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který z hlediska objemů následují odrůdy Sládek a Premiant.

Přímý přenos z pole také ukáže, jak plodiny rostou a jaký vliv mají na jejich kondici srážky, teplota či sluneční svit. Déšť zásadní způsobem ovlivňuje i období, kdy se seje sladovnický ječmen, který je nositelem chutě, plnosti, sladové vůně, ale i barvy piva. „Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Zásadní je ječmen takzvaně ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března,“ říká Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE a dodává: „S Prazdrojem v posledních letech spolupracujeme na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Mimo jiné to znamená, že půda je co nejdelší dobu pokrytá rostlinnou biomasou a minimalizuje se zpracování půdy. Cílem je zajistit stabilní prostředí pro půdní život, zabránit půdní erozi a mít k dispozici více půdní vláhy v sušších obdobích.“

Sladovnický ječmen se v současné době v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, což představuje přes 7 % tuzemské orné půdy. Roční sklizeň dosahuje zhruba 1 milionu tun. Prazdroj ječmen odebírá od 140 zemědělců z Česka a ročně jej nakoupí řádově 150 000 tun. Pro slad nejčastěji využívá odrůdy ječmene Bojos, LG Štamgast, Francin, Laudis 550, Manta a LG Slovan.

Vysílání pokračuje na podzim z pivovaru
Na podzim se celý příběh vzniku piva přesune do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, kde se z vypěstovaného ječmene připraví slad. Prazdroj má jako jeden z mála pivovarů v Česku vlastní sladovny a jako vůbec jediný dokáže sladem pokrýt celou svoji produkci piva. Následně bude přímý přenos pokračovat ve varně, kde nejprve ze sladu a vody vzniká sladina, poté po přidání chmele mladina. „Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ dodává Václav Berka.

280 dní pivovarnictví
Projekt se v rámci webové stránky jaksevaripivo.cz nesoustředí jen na přímý přenos trvající zhruba tři čtvrtě roku, ale nabídne i celou řadu informací a souvislostí vztahujících se k pěstování chmele a ječmene i k výrobě piva a oboru pivovarnictví. „Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo. Kromě toho uvidí rozhovory s odborníky nebo se můžou zapojit do soutěže o prohlídky pivovaru a další ceny. Věříme, že tím představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici,“ dodává Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno na 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii. Úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Pivovarnictví každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří to české, moravské a slezské, pouze 4 % piva se dováží.

Plzeňský Prazdroj poslal tradiční velikonoční dar Svatému otci. Celkem 2026 lahvím plzeňského ležáku dnes přímo v pivovaru požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a pivovarníci je následně vypravili na 1300 km dlouhou cestu do Vatikánu. Velikonoční várka piva pro papeže putuje z Plzně do Vatikánu už po patnácté.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni již více než 183 let a už koncem 19. století byl Svatý stolec odběratelem našeho ležáku. Jsme moc rádi, že se nám před 15 lety podařilo na tuto dávnou tradici piva pro Vatikán navázat a že můžeme papeži u příležitosti velikonočních svátků představit kousek českého pivovarnického umění,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Posílání plzeňského ležáku papeži má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. První dodávky piva papeži zmiňuje např. článek v pivovarnickém časopise Kvas v roce 1890 a potvrzují to také články v Nových plzeňských novinách a Pivovarských listech. Prazdroj tuto tradici v novodobé historii obnovil a posílá ležák papežovi pravidelně opět od roku 2011.

„Současný Svatý otec se shodou okolností také jmenuje Lev, tedy Lev XIV. Navíc se o něm ví, že má rád české pivo. Proto věříme, že ho náš dar potěší a že si na našem ležáku pochutná,“ říká ředitel plzeňského pivovaru Václav Šimek. Právě on spolu s Václavem Berkou a mluvčím Prazdroje Zdeňkem Kovářem dar papeži osobně předají na generální audienci ve Vatikánu koncem dubna.

Velikonoční várce plzeňského piva na nádvoří pivovaru, stejně jako v minulých letech, slavnostně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub. Celkem 2026 lahví, symbolicky podle aktuálního roku, pak společně se zástupci pivovaru zapečetil v připravené dodávce a vypravil na cestu do Vatikánu.

„K várce našeho piva papeži vždy připojujeme ještě další pozornost, která představuje tradici a zručnost českých řemeslníků. V letošním roce posíláme originální, ručně vyráběné půllitry z českého skla od sklářské firmy Rückl s vygravírovaným nápisem Pilsner Urquell a Jubilejní bránou plzeňského pivovaru. Papežovi předáme rovnou dva půllitry, protože pivo je dobré pít s přítelem,“ vysvětluje Václav Berka.

V minulých letech takto Prazdroj papežovi věnoval například dřevěný soudek od plzeňských pivovarských bednářů nebo kříž z dubového dřeva z pivních sudů, designovou litrovou pivní lahev od Ronyho Plesla, hodinky od rodinné firmy PRIM nebo originální zvon ze zvonařské dílny Michala Trvalce. Dary se vždy vyrábějí v provedení pro papeže a duplikát také pro Pivovarské muzeum v Plzni. To u příležitosti letošního 15. výročí zasílání piva papežovi všechny dary vystaví. Veřejnost si bude moci exponáty poprvé prohlédnout v rámci Muzejní noci 22. 5. a výstava potrvá až do 22. 6. 2026.

Posedět v unikátních prostorách šaland v historických ležáckých sklepích Plzeňského Prazdroje mohou zájemci už 20 let. Pivovar tak symbolicky vrací život do míst, kde bývalo rušno už od počátku jeho fungování. Šalandy v minulosti sloužily sklepákům a dalším pracovníkům pivovaru k odpočinku, občerstvení i zábavě a byly umístěné blízko všech důležitých provozů.

„Šalanda byla odjakživa srdcem společenského života pivovarských dělníků. Právě zde se po večerech vyprávěly příběhy, zpívalo se, probíraly se novinky z okolí, domů se nespěchalo. Z dnešního pohledu bychom mohli říct, že se vlastně každý večer na šalandách odehrával takový malý pivovarský teambuilding. Pivovarští dělníci zde často hrávali mariáš a oblíbené šachy, vymýšleli nejrůznější soutěže, zábavu a především tmelili svou partu,“ říká s úsměvem Rudolf Šlehofer, ředitel turismu Plzeňského Prazdroje.

První opravdová šalanda v tehdejším Měšťanském pivovaru vznikla v roce 1844. Provizorní prostory pro šalandy fungovaly v pivovaru ale již od roku 1842. Zařízeny byly původně několika prkennými lůžky, takzvanými palandami. Obyvatelé šalandy mívali k dispozici také sporák s nádobami na vaření a ohřívání jídla, dále žlab k mytí nádobí.

Uprostřed místnosti stály stoly, kolem skříně na nádobí a šatstvo dělníků. Na počátku 20. století se šalandy stavěly ve velkém – pro sladovníky, topiče, strojníky i bednáře.

Pivovarská pamětní kniha z roku 1892 přibližuje, že v pivovaru bylo v tu dobu zřízeno již 12 šaland. Jedna z nich byla označovaná jako „Kasárna bednářská“, protože zahrnovala pět místností pro zhruba 150 bednářů. Pracovníků sklepů a spilek bylo na 110 a celkem tehdy pracovalo v pivovaru kolem 600 osob. „V šalandách bydleli hlavně svobodní zaměstnanci pivovaru nebo ti, co pocházeli z daleka. Pracovníci, kteří byli ženatí a měli rodiny, obvykle chodili přespávat domů,“ upřesňuje Rudolf Šlehofer. Na pořádek, čistotu, větrání, ale i dobré vztahy na šalandách vždy dohlížel velitel šalandy.

Tradice šaland a jejich využívání pivovarskými zaměstnanci po práci se v plzeňském pivovaru udržela až do přelomu 80. a 90. let 20. století. „Do sklepácké šalandy se každý večer nosilo pivo v 25litrovém keramickém džbánu – a to už byla pořádná tíha, anebo v měděných mázkách, které vyráběli přímo zdejší pivovarští mědikovci. Ostatně i dnes naši sklepmistři hostům v šalandách nosí pivo v třílitrových kovových mázech. A když říkám pivo, mám na mysli skutečnou raritu. V šalandách si totiž můžete vychutnat nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell, které kvasí v dubových kádích a dozrává v dřevěných ležáckých sudech. Pivo zde není zbaveno kvasnic, které mu dodávají jeho nezaměnitelnou chuť,“ popisuje Rudolf Šlehofer.

Novodobé šalandy si lze v plzeňském pivovaru dnes pronajmout, ať už pro firemní akce, rodinné oslavy, či přátelská setkání. Pivovar nabízí malou šalandu s kapacitou 24 osob a velkou, která pojme až 50 hostů. Autentickou atmosféru zde dotváří historické fotografie pivovaru a bednářské nářadí, které se užívalo při výrobě dřevěných sudů. K příjemnému posezení s konzumací nefiltrovaného plzeňského ležáku si lze objednat pivovarský guláš, řízečky, vepřové koleno, hovězí tatarák nebo studenou selekci farmářských uzenin a sýrů.

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience není jen turistickou zastávkou v centru Prahy. Loni tu eventové prostory od září do prosince hlásily konstantně plno a koncept postavený na gastronomii, pivní kultuře a zážitkovém programu dál přitahuje firmy, které od akcí očekávají víc než jen pronájem sálu.

Firmy dnes pro své teambuildingy a další akce nehledají jen hezký prostor, kvalitní catering a základní technické zázemí. Stále častěji chtějí místo, které nabídne také autentickou atmosféru a silný zážitek. Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) tyto požadavky spojuje a výsledky z loňského roku to potvrzují. Návštěvnost meziročně vzrostla o desítky procent a eventové prostory byly v hlavní sezoně od září do prosince prakticky neustále obsazené.

„Co se týče eventů, zažili jsme opravdu rekordní rok,“ říká Jakub Telenský, marketingový ředitel PUX. „Dlouhodobě se profilujeme jako místo, kam má smysl se opakovaně vracet kvůli zážitku, atmosféře a servisu. Určitě hraje v náš prospěch i to, že sídlíme v historické budově v samém centru Prahy, což posiluje příběh, který nabízíme. Poptávka po takových místech roste a lidé jsou ochotni si za tuto zkušenost připlatit,“ dodává.

Komorní setkání i akce pro stovky hostů
PUX nabízí zázemí pro menší i větší eventy, od komorních setkání až po akce pro stovky hostů. Dokáže tak vyjít vstříc potřebám menších skupin i velkých firem, jako jsou například Metrostav nebo MOL. Zájemci mají na výběr z několika prostor: Hladinka Bar pojme až 12 lidí, Brewer’s Bar 18 hostů. Větší kapacity pak nabízejí Pilsner Hall vhodná až pro 150 lidí a ikonická Beer Hall s kapacitou 250 lidí. Pronajmout je navíc možné i celou budovu, do které se vejde až 350 hostů. Součástí nabídky je také zajištění akcí na míru.

Výraznou přidanou hodnotu představují zážitky s vlastní dramaturgií. PUX jich nabízí široké portfolio. Oblíbená je například škola čepování Beer Pouring Experience, při které si hosté mohou vyzkoušet, co obnáší práce s pípou. Zájemci o hlubší vhled se mohou vydat na The Original Tour, zážitkovou prohlídku věnovanou historii plzeňského piva, pivovarnickým technologiím i samotnému řemeslu. Tapster Academy pak nabízí možnost dozvědět se více o párování jídla s pivem a zážitkové gastronomii. Součástí večera může být také vlastní DJ nebo živá hudba.

PUX je zajímavý i tím, že dokáže oslovit české i zahraniční publikum, aniž by ztrácel autenticitu. Právě to z něj dělá atraktivní místo nejen pro lokální firemní akce, ale také pro večery s mezinárodní účastí, klientská setkání nebo doprovodné programy pro zahraniční partnery. The Original Tour je dostupná v 11 jazycích a celý koncept je od začátku vystavěný tak, aby byl srozumitelný i návštěvníkům, kteří českou pivní kulturu teprve objevují. Pro firmy je to důležité i z praktického hlediska: na jednom místě získají reprezentativní venue v centru Prahy, kvalitní servis i program, který funguje napříč různými typy publika.

Gastronomie, autenticita a důvěryhodnost
Gastronomie v PUX hraje stejně důležitou roli jako pivo. „Nabízíme speciální Beer Sommelier Dinner, tedy pětichodové menu párované s pěti pivními styly. Obecně neděláme show pro turisty, ale vysvětlujeme jim základy řemesla. Chceme především ukázat, že jídlo k pivu nemusí být těžké, důležitá je naopak chuť, detail a párování. Toho se držíme u všech jídel na našem novém menu, ať už jde o snacky k pivu, nebo plnohodnotná jídla jako guláš, bůček, losos či dezerty. Když si u nás uděláte večírek, nedostanete jen prostor, ale scénář celé akce,“ vysvětluje Telenský.

Na důvěryhodnosti PUX stojí i to, že celý koncept není postavený na prvoplánové atrakci, ale na autentickém vyprávění příběhu českého ležáku, kvalitním servisu a respektu k řemeslu. Právě proto zde česká pivní kultura funguje nejen pro domácí publikum, ale i pro zahraniční hosty.

Že nejde jen o další atrakci v centru Prahy, potvrzují i další ocenění. PUX v roce 2025 získal titul World’s Leading Beer Tour Visitor Experience a zároveň se zařadil do National Geographic Traveller (UK) Experiences Collection. I to ukazuje, že značka dnes dokáže nabídnout formát, který funguje nejen jako turistický cíl, ale také jako plnohodnotná a reprezentativní venue pro firemní i společenské akce.

„Chceme, aby si od nás hosté neodnášeli jen dojem z hezkého prostoru nebo dobrého piva, ale hlavně pocit, že zažili něco poctivého a dobře připraveného. Právě na tom stavíme i naše eventy. Ať už jde o menší firemní setkání, nebo větší večer pro stovky hostů, vždy se snažíme nabídnout kombinaci servisu, gastronomie a zážitku, která dává smysl. Budeme rádi, když k nám firmy i další hosté přijdou přesvědčit se o tom osobně,“ uzavírá Telenský.

Pilsner Urquell dal jméno nejpopulárnějšímu pivnímu stylu na světě. Jak se stalo, že naše národní stříbro dnes patří japonské skupině Asahi? Přečtěte si o nešťastné ztrátě bohatství i plánech majitelů z Tokia.
Článek

V roce 1838 došla plzeňským měšťanům trpělivost s nekvalitním, svrchně kvašeným a často nepoživatelným pivem. Své znechucení dali najevo tím, že před radnicí demonstrativně vylili 36 sudů do kanálu. Z tohoto aktu vzdoru se však zrodila světová legenda.

Měšťané se rozhodli postavit nový, moderní pivovar a najali bavorského sládka Josefa Grolla, který 5. října 1842 uvařil první várku světlého ležáku spodního kvašení. Spojením bavorských kvasnic, extrémně měkké plzeňské vody, žateckého chmele a moravského sladu vzniklo unikátní jiskrné zlato, které navždy změnilo pivovarnické dějiny.

Dar světu
Úspěch nového piva byl neskutečný. Rychle dobylo pražské hostince (jako první U Pinkasů), rakouský císařský dvůr, Paříž i Ameriku. Brzy ho pod jménem „pilsner“ začaly napodobovat pivovary po celém světě. Ačkoliv se Plzeňané snažili svůj klenot chránit a soudili se například s německým pivovarem Bitburger. V roce 1913 soud v Lipsku rozhodl, že „pilsner“ se stal obecným odrůdovým názvem pro celý pivní styl. Český vynález tak dal jméno kategorii, která se dnes vyváží do 50 zemí po celém světe.

Ztráta národního bohatství
Česko je pivní velmocí a Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu. Pilsner Urquell je nezpochybnitelným „národím stříbrem“ a symbolem naší identity. Z majetkového hlediska však republika o tento národní poklad přišla. Éra zahraničního vlastnictví začala po privatizaci v 90. letech. V roce 1998 získala Prazdroj přes IPB japonská banka Nomura, která ho vzápětí v roce 1999 prodala jihoafrické skupině South African Breweries.

Respektující japonští majitelé
Ačkoliv může být pro mnoho Čechů nepřípustné, že miliardové zisky a dividendy z nejcennějšího českého piva odtékají do Tokia, pivní odborníci hodnotí japonské vlastnictví velice pozitivně. Pro Asahi není Pilsner Urquell jen obyčejnou továrnou, ale globální super-prémiovou značkou a nositelem tradice. Japonští majitelé přísně ctí historické dědictví. Pivo se stále vaří výhradně v Plzni tradiční metodou trojité dekokce, část produkce nadále kvasí a zraje v dřevěných dubových sudech a pivovar dodnes drží při životě mnoho bednářů.

Zároveň Asahi masivně investuje do modernizace a udržitelné budoucnosti. Pivovar buduje rozsáhlé solární elektrárny, zavádí plně automatizované sklady za stovky milionů korun a spolupracuje na projektech chránících český chmel a ječmen před klimatickými změnami.

Pilsner Urquell sice papírově patří Japoncům, ale jeho počátek, originální receptura z roku 1842 a nezaměnitelná chuť, kterou si kdysi zamiloval celý svět, zůstávají trvale zakotveny na českém území.

Zlom přišel v roce 2016, kdy gigant Anheuser-Busch InBev přebíral SABMiller a evropské antimonopolní úřady mu nařídily prodej středoevropských aktiv. Pro Českou republiku se objevila teoretická jiskřička naděje na návrat pivovaru do domácích rukou. Plzeňský primátor dokonce navrhoval, aby Prazdroj odkoupil stát, a do souboje se zapojili i tuzemští miliardáři v čele se skupinou PPF Petra Kellnera. Vyvolávací cena ale vylétla do výšin, kterým nemohl žádný český subjekt konkurovat. Vítězem se stala japonská skupina Asahi Group Holdings, která za balík pivovarů (včetně polských či slovenských) zaplatila gigantických 7,3 miliardy eur (tehdy necelých 200 miliard korun). Plzeňský Prazdroj tak opět putoval k zahraničnímu majiteli.

Plzeňský Prazdroj loni na českém trhu prodal 7,17 milionu hektolitrů piva, což je o dvě procenta méně než v roce 2024, kdy domácí prodeje dosáhly 7,3 milionu hektolitrů. Nejvýrazněji klesl odbyt čepovaného piva. Výsledky podle mluvčího největší české pivovarnické skupiny Zdeňka Kováře ovlivnilo především chladnější počasí, které snížilo poptávku zejména během letní sezony, a také pokračující celkový pokles spotřeby piva. Zatímco ležáky si vedly dobře, dlouhodobě slábne zájem o „desítky“. Chladnější léto zároveň utlumilo i poptávku po nealkoholickém pivu.

Podle obchodního ředitele Romana Trzaskalika patřil uplynulý rok mezi nejchladnější za poslední dekádu. „Léto, které je pro pivovary i gastronomii klíčové, bylo teplotně výrazně podprůměrné. Zahrádková sezona proto zdaleka nedosáhla rozsahu, na jaký jsme zvyklí,“ uvedl.

Druhá a třetí největší pivovarnická skupina na českém trhu, Staropramen a Heineken ČR, zatím loňská čísla nezveřejnily. Národní podnik Budějovický Budvar naopak hlásí růst – jeho prodeje doma i v zahraničí vzrostly o jedno procento na rekordních 1,95 milionu hektolitrů.

Pokles u čepovaného piva
Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva. Prodeje v hospodách a restauracích oslabily o čtyři procenta, v obchodech klesly o jedno procento. Podle Trzaskalika se přesto daří držet vysoký podíl prodejů čepovaného piva, který loni přesáhl 34 procent, přitom na celém českém trhu to bylo v roce 2024 (loňské výsledky za trh vydá svaz pivovarů na přelomu dubna a května) asi 29 procent. „Každý rok vidíme větší příklon Čechů k baleným pivům. Abychom podpořili hospodskou kulturu, investujeme do rozvoje hospod a restaurací, což se nám vyplácí,“ uvedl Trzaskalik. Podle Jiřího Klabzuby, šéfa obchodu pro hospody a restaurace, investuje Prazdroj každoročně do gastronomie přes 420 milionů Kč - do výčepů a vybavení, úprav interiérů a fasád, zahrádek a školení personálu.

Prodeje ležáků, k nimž se Češi dlouhodobě přiklánějí, se loni zvýšily o 1,2 procenta. „Potvrzuje se, že Češi mají rádi piva s plnou a výraznou chutí a vyšší hořkostí,“ řekl Trzaskalik. Nejvíce, o 22 procent, posílil ležák Proud, který pivovar uvedl předloni hlavně pro mladé dospělé vyhledávající méně hořká piva s nižším obsahem alkoholu. Výčepní piva, tedy „desítky“, se naopak meziročně propadla0 o čtyři procenta. Chladnější počasí se loni propsalo i do prodejů nealkoholických piv, která zažívala v posledních letech boom. Jejich odbyt klesl o pět procent. Přesto tvoří asi 11 procent všech tuzemských prodejů Prazdroje, uvedl.

Nejprodávanějším obalem byly opět vratné skleněné lahve, které se na prodejích pivovaru v ČR podílely 34 procenty. „Naplníme je v průměru až 26krát a mají životnost až osm let. Rostoucí zájem je i o vratné třetinkové lahve,“ řekl obchodní ředitel. Obalovou „dvojkou“ byly poprvé plechovky, které stejně jako sudy tvořily 31 procent, následovalo tankové pivo (do čtyř pct). „Plechovky tvořily ještě v roce 2016 pouze desetinu našeho portfolia. Brzy se stanou obalem číslo jedna. Je jen škoda, že v ČR nemáme efektivní sběr prázdných plechovek, z nichž by šly udělat nové,“ uvedl. Aktuálně se vysbírá do 30 procent vypitých plechovek, ale materiál se podle něj používá na jiné účely.

Plzeňský Prazdroj s pivovary v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích zvýšil v roce 2024, hlavně díky rostoucímu exportu, tržby o 6,7 procenta na 23 miliard Kč. Čistý zisk klesl o 0,8 procenta na 5,9 miliardy Kč. Skupina loni v Česku investovala 1,65 miliardy korun. Její loňské finanční výsledky by měly být známé v červnu.

Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku 7,17 milionu hektolitrů piva, o dvě procenta méně než v roce 2024, kdy jeho domácí prodeje dosáhly 7,3 milionu hl. Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva. Loňské výsledky negativně ovlivnilo chladné počasí, které způsobilo menší odbyt hlavně v letní sezoně, ale i pokračující všeobecný útlum spotřeby piva, řekl dnes ČTK mluvčí největší české pivovarnické skupiny Zdeněk Kovář. Dařilo se ležákům, naopak dlouhodobě oslabují "desítky". Studenější léto snížilo také poptávku po nealko pivech.

Podle obchodního ředitele Romana Trzaskalika patřil loňský rok k nejchladnějším za deset let. "V létě, klíčové sezoně pro pivovary i gastronomii, byly teploty výrazně nižší než obvykle. Ani zahrádková sezona se nekonala v takovém rozsahu, jak jsme běžně zvyklí," uvedl.

"Dvojka" a "trojka" na tuzemském trhu, Staropramen a Heineken ČR, ještě loňské prodeje nezveřejnily. Další významný výrobce piva, Budvar, zvýšil odbyt v ČR i v zahraničí o jedno procento na rekordních 1,95 milionu hl.

Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva. Prodeje v hospodách a restauracích oslabily o čtyři procenta, v obchodech klesly o jedno procento. Podle Trzaskalika se přesto daří držet vysoký podíl prodejů čepovaného piva, který loni přesáhl 34 procent, přitom na celém českém trhu to bylo v roce 2024 (loňské výsledky za trh vydá svaz pivovarů na přelomu dubna a května) asi 29 procent. "Každý rok vidíme větší příklon Čechů k baleným pivům. Abychom podpořili hospodskou kulturu, investujeme do rozvoje hospod a restaurací, což se nám vyplácí," uvedl Trzaskalik. Podle Jiřího Klabzuby, šéfa obchodu pro hospody a restaurace, investuje Prazdroj každoročně do gastronomie přes 420 milionů Kč - do výčepů a vybavení, úprav interiérů a fasád, zahrádek a školení personálu.

Prodeje ležáků, k nimž se Češi dlouhodobě přiklánějí, se loni zvýšily o 1,2 procenta. "Potvrzuje se, že Češi mají rádi piva s plnou a výraznou chutí a vyšší hořkostí," řekl Trzaskalik. Nejvíce, o 22 procent, posílil ležák Proud, který pivovar uvedl předloni hlavně pro mladé dospělé vyhledávající méně hořká piva s nižším obsahem alkoholu. Výčepní piva, tedy "desítky", se naopak meziročně propadla0 o čtyři procenta. Chladnější počasí se loni propsalo i do prodejů nealkoholických piv, která zažívala v posledních letech boom. Jejich odbyt klesl o pět procent. Přesto tvoří asi 11 procent všech tuzemských prodejů Prazdroje, uvedl.

Nejprodávanějším obalem byly opět vratné skleněné lahve, které se na prodejích pivovaru v ČR podílely 34 procenty. "Naplníme je v průměru až 26krát a mají životnost až osm let. Rostoucí zájem je i o vratné třetinkové lahve," řekl obchodní ředitel. Obalovou "dvojkou" byly poprvé plechovky, které stejně jako sudy tvořily 31 procent, následovalo tankové pivo (do čtyř pct). "Plechovky tvořily ještě v roce 2016 pouze desetinu našeho portfolia. Brzy se stanou obalem číslo jedna. Je jen škoda, že v ČR nemáme efektivní sběr prázdných plechovek, z nichž by šly udělat nové," uvedl. Aktuálně se vysbírá do 30 procent vypitých plechovek, ale materiál se podle něj používá na jiné účely.

Plzeňský Prazdroj s pivovary v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích zvýšil v roce 2024, hlavně díky rostoucímu exportu, tržby o 6,7 procenta na 23 miliard Kč. Čistý zisk klesl o 0,8 procenta na 5,9 miliardy Kč. Skupina loni v Česku investovala 1,65 miliardy korun. Její loňské finanční výsledky by měly být známé v červnu.