Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 3 lety

Plzeňský Prazdroj v soutěži Top Odpovědná firma

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj obdržel nejvýznamnější ocenění v letošním ročníku soutěže Top Odpovědná firma. V konkurenci několika desítek společností získal hlavní cenu Trendsetter za to, že dlouhodobě v Česku udává směr v oblasti udržitelnosti a za přínos nových inspirativních podnětů k zodpovědnému podnikání.

Plzeňský Prazdroj se dlouhodobě zaměřuje na ochranu přírodních zdrojů a přichází s inovacemi vedoucími k úspoře energií, emisí nebo vody. Za svůj postoj a činy v oblasti zodpovědného podnikání nyní získal cenu Trendsetter v soutěži Top Odpovědná firma.

Kromě hlavní ceny slavil Prazdroj i další úspěch, když obdržel cenu Top Odpovědný reporting za svoji výroční zprávu v oblasti udržitelného rozvoje. Porota ocenila mimo jiné její formu. Prazdroj je jednou z prvních tuzemských firem, která má tuto zprávu umístěnou na webu v interaktivní a pro čtenáře vizuálně atraktivní podobě, konkrétní aktivity jsou vysvětleny v souvislosti s příběhem výroby piva.

Letošní ocenění Prazdroje navazují na úspěchy z minulých let a jsou výsledkem jeho systematického přístupu a práce v oblasti firemní odpovědnosti. „Podnikáme s ohledem na naše okolí, přírodu i lidi. Velice nás těší, že jsou naše aktivity v tomto směru oceňované. Zároveň je to pro nás nesmírný závazek, abychom neustále hledali nové cesty, jak můžeme prostřednictvím našeho podnikání ještě více přispět ke zkvalitnění života lidí i celé společnosti,“ říká Drahomíra Mandíková, ředitelka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

V Ostravě a Havířově opět narazí sud s první várkou plzeňského piva

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Karvinský deníkAutor:Petr Jiříček

V Havířově proběhne oslava první várky 1. listopadu v restauraci U Příborů, v Ostravě pak 2. listopadu v restauraci P.U.O.R. Slezska. Návštěvou našeho regionu putování po desítce hospod a restaurací napříč republikou končí.

Na příjezd speciálního retro autíčka Pilsner Urquell se letos v našem regionu mohou těšit dvě vyhlášené pivnice v Havířově a Ostravě. Hosté restaurací, do nichž první várka plzeňského piva dorazí, se tak mohou potkat i s vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, který na místě slavnostně narazí dřevěný sud s nefiltrovaným plzeňským ležákem.

„Návštěvníci si budou moci dopřát nefiltrovaný Pilsner Urquell, stejný jako ve sklepích plzeňského pivovaru,“ říká Berka. O čepování piva se postarají zkušení výčepní – finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Vystoupí také živá kapela.

„Už od svého zrodu je plzeňské pivo originálem, který vaříme ze stále stejných surovin a podle stejné receptury. Více než sedmdesát procent piv po celém světě, které se dnes uvaří, jsou piva typu Pils/Pilsner a jsou inspirovány právě pivem Pilsner Urquell,“ přibližuje úspěch Pilsner Urquell Václav Berka, a nepřímo tak zdůvodňuje „potřebu“ rozvést každoročně první várku alespoň po některých podnicích v naší republice.

Plzeňský Prazdroj uvařil se studenty Sametový ležák. K mání bude i v Plzni

Publikováno:před 17 dnyZdroj:QAP.cz

Sládci Plzeňského Prazdroje spolu se studenty pivovarnictví uvařili speciální pivo k oslavám Mezinárodního dne studenstva a k výročí 30 let od Sametové revoluce. Sametový ležák symbolicky pracuje s datem 17. 11. 1989 a lidé si jím budou moci připít během listopadu v hospodách, které nabízejí Volbu sládků.

"Chtěli jsme připomenout důležitou roli studentů, jejichž listopadová demonstrace před třiceti lety definitivně nastartovala demokratické změny. Proto jsme se rozhodli uvařit pivo s těmi, kteří studují dnes. Oslovili jsme studenty oboru biotechnologie z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze i ty ze Střední průmyslové školy potravinářských technologií v Podskalské ulici, zda by s námi chtěli uvařit pivo k uctění Sametové revoluce,“ říká Daniel Urban, sládek Plzeňského Prazdroje, který byl v roce 1989 sám studentem oboru kvasná technologie a výroba piva na střední škole Podskalská v Praze.

Receptura ležáku symbolicky odkazuje přímo k 17. listopadu 1989. "Sametový ležák je jedenáctka, jeho barva má 17 jednotek ECB a je to tedy světlé, pěkně syté pivo. Na stupnici hořkosti má 30 jednotek, přesně tolik, kolik let uplynulo od Sametové revoluce. Jde o střední hořkost, která se krásně hodí k symbolické stupňovitosti i barvě. A aby symbolika byla úplná, uvařili jsme celkem 1989 hektolitrů tohoto piva,“ říká Daniel Urban. K výrobě ležáku sládci a studenti použili dva české chmele – Rubín a Harmonie, které mu dávají mírnou bylino-chmelovou vůni.

Pivo se vařilo hned na třech místech – v Plzeňském Prazdroji a také ve zkušebních varnách obou škol. Z každé školy se vaření zúčastnili čtyři studenti starší osmnáct let. "Tohle byla ideální forma přípravy pro profesi budoucího sládka, měli jsme možnost vidět reálný provoz ve velkém pivovaru. Já ho zároveň mohl porovnávat s vlastními zkušenostmi z domova, kde si vařím pivo, především speciály jako IPA nebo Summer Ale,“ komentuje vaření František Szilvási, student navazujícího magisterského studia, obor biotechnologie a bioinženýrství na VŠCHT Praha, který se společného vaření účastnil.

"Touto netradiční spoluprací jsme zároveň chtěli ukázat, že i v dnešní době je o tradiční české řemeslo sládka zájem, a to nejen mezi vysokoškoláky, ale i středoškoláky,“ říká Oldřich Koza, pedagog na Střední průmyslové škole potravinářských technologií Podskalská.

Speciální pivo uvařené ke dni studentstva a třicátému výročí sametu mohou lidé ochutnat v listopadu ve zhruba 1 500 hospodách a restauracích po celé České republice, ve kterých je v nabídce Volba sládků. Bližší informace jsou na webu www.volbasladku.cz.

Pilsner Urquell slaví 177. výročí: putovní oslava pokračuje v Plzni

Publikováno:před 24 dnyZdroj:Region Plzeň

Oslava narozenin zlatého ležáku, který dal jméno celosvětově nejoblíbenější pivní kategorii, započala tradičně na Pilsner Festu, největším pivním festivalu v ČR. Naváže na ni roadshow, která probíhá od 9. října do 2. listopadu v hospodách a restauracích ve vybraných městech po celé České republice.

Stalo se již tradicí, že po Pilsner Festu, na kterém slaví zrod plzeňského ležáku především Plzeňané, vyráží na putovní oslavu speciální auto Pilsner Urquell s výčepem a potřebným doprovodem, aby tuto událost oslavili s příznivci dobrého piva i v dalších městech.

Hosté vybraných restaurací se tak mohou v následujících týdnech setkat se sládkem Plzeňského Prazdroje, který na místě slavnostně narazí dřevěný sud s nefiltrovaným plzeňským ležákem. „Návštěvníci si tak budou moci dopřát nefiltrovaný Pilsner Urquell, stejný jako ve sklepích plzeňského pivovaru,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

O čepování piva se postarají zkušení výčepní, finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Mimo vystoupení živé kapely je připravená i soutěž.

Roadshow začala již tradičně v pražské restauraci U Pinkasů, kde místní v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Václav Berka zde narazil sud 9. října v 18.00. Oslavy se nyní vydají Plzně a svou pouť zakončí v Havířově a Ostravě.

Putovní oslavy symbolizují nevídaný růst obliby plzeňského ležáku téměř okamžitě po jeho vzniku 5. října 1842. Z Plzně se začal rychle šířit do okolních a později i do vzdálenějších měst, do zahraničí. Stal se z něj světově uznávaný fenomén. „Už od svého zrodu je plzeňské pivo originálem, který vaříme ze stále stejných surovin a podle stejné receptury. Více než 70 % piv po celém světě, které se dnes uvaří, jsou piva typu Pils/Pilsner a jsou inspirovány právě pivem Pilsner Urquell,“ přibližuje úspěch Pilsner Urquell Václav Berka.

V Plzni proběhne oslava první várky hned na dvou místech a to 24. října v Plzeňce Plzeň a 25. října v restauraci U Salzmannů. Program začíná v 18 hodin.

Plzeňské oslavy vzniku republiky s vůní piva

Publikováno:před 26 dnyZdroj:České nápoje

Plzeň tradičně ve velkém stylu oslaví vznik Československa. Na sváteční den 28. října bude na počest 101. výročí této klíčové historické události řada turisticky atraktivních míst přístupných za symbolických 28 korun. A to včetně unikátního Pivovarského muzea, Plzeňského historického podzemí a pivovaru Gambrinus!

Pivovarské muzeum v Plzni bude otevřeno od 10:00 do 18:00. Během prohlídky se seznámíte s historií plzeňských hospod a dozvíte se vše o pivu a pivovarnictví, prohlédnete si sladovnu, hvozd, valečku, laboratoř. V expozici uvidíte kolekci pivních lahví, nejmenší džbánek na světě, obří korbel a další pivní kuriozity. Přístupná bude také výstava Pivovarské muzeum již 60 let! s nejstaršími a dosud nikdy nezveřejněnými fotografiemi z doby záchrany právovárečného domu, ve kterém Pivovarské muzeum od roku 1959 sídlí. Součástí expozice jsou fotografie zachycující vznik muzea a některých jeho prvních exponátů, takže získáte ucelený pohled na proměnu budovy Pivovarského muzea v čase za posledních 90 let – od první myšlenky na založení až do dneška.

V Pivovarském muzeu můžete od 10:00 do 18:00 vstoupit do tajemného Plzeňského historického podzemí s labyrintem chodeb, studní a sklepů o celkové délce téměř 19 km. Prohlídky začínají v intervalu 20 minut. Podzemní prostory už od 14. století sloužily ke skladování potravin, výrobě piva nebo jako obranný systém během dob nepokojů. Během prohlídky zjistíte, jak podzemí vznikalo, jak rozmanitě bylo využíváno či jak žili středověcí obyvatelé města a také odhalíte tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá. Na závěr vás čeká vodárenská věž s replikou velkého vodního kola.

Zajímá-li vás, jak se vaří pivo a jak ještě zrající zlatavý mok chutná, nenechte si ujít prohlídku pivovaru Gambrinus! Dozvíte se zajímavosti z historie pivovaru, rozšíříte si znalosti o varním procesu a surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a samozřejmě jej také ochutnáte (starší 18 let). V srdci pivovaru zamíříte do unikátních prostor historické otevřené spilky i k cylindrokonickým tankům, ve kterých pivo zraje dnes. Pod dohledem zkušeného výčepního si vyzkoušíte, jak se pivo správně čepuje a jaké jsou správné zásady péče o pivo. Prohlídka pivovaru Gambrinus v pondělí 28. října je již vyprodána, ale absolvovat ji můžete třeba během listopadu (vždy v pátek v 16:00, v sobotu 13:45, 16:00 a v neděli 13:45).

Prazdrojští bednáři smolili sudy. Řemeslo si předávají už 177 let

Publikováno:před 29 dnyZdroj:Region Plzeň

Tradičním smolením ležáckých sudů vrcholí v těchto dnech letošní sezona pro osmičlennou partu bednářů Plzeňského Prazdroje.
Bednáři tentokrát opraví a vysmolí 15 sudů, které se pak vrátí do historických prazdrojských sklepů, kde v nich zraje a kvasí jedinečný ležák Pilsner Urquell, stejně jako před 177 lety.

O dubové sudy a kádě se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s mistrem Josefem Hrůzou. Celkem má pivovar ve svých sklepích více než stovku dřevěných sudů a bednáři je postupně opravují a vysmolují, a to dvakrát do roka – vždy na jaře a na podzim. Velký ležácký sud má objem až 40 hl a prázdný váží 800 kilo. Vysklepení, tedy vykulení všech sudů ze sklepů ven, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku.

Smolení je tradiční postup údržby sudů. „Používáme smolu nahřátou na 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu, jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a tím ho také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces bednářský mistr Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že na konci loňského roku byli prazdrojští bednáři zapsáni na Národní seznam kulturních nehmotných statků. To jim otevřelo cestu k zápisu na seznam UNESCO, o který aktuálně usilují.

Plzeňská bednářská parta je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. Jejich práce je pro plzeňský pivovar velmi důležitá. Vzorky piva ze sudů se totiž porovnávají s tím, které zraje v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu lze zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku Pilsner Urquell jako v době jeho vzniku před 177 lety.

Bednáři smolili v Prazdroji ležácké sudy

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Tradičním smolením ležáckých sudů vrcholí v těchto dnech letošní sezona pro osmičlennou partu bednářů Plzeňského Prazdroje. Bednáři tentokrát opraví a vysmolí 15 sudů, které se pak vrátí do historických prazdrojských sklepů, kde v nich zraje a kvasí jedinečný ležák Pilsner Urquell, stejně jako před 177 lety.

O dubové sudy a kádě se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s mistrem Josefem Hrůzou. Celkem má pivovar ve svých sklepích více než stovku dřevěných sudů a bednáři je postupně opravují a vysmolují, a to dvakrát do roka – vždy na jaře a na podzim. Velký ležácký sud má objem až 40 hl a prázdný váží 800 kilo. Vysklepení, tedy vykulení všech sudů ze sklepů ven, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku.

Smolení je tradiční postup údržby sudů. „Používáme smolu nahřátou na 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu, jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a tím ho také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces bednářský mistr Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že na konci loňského roku byli prazdrojští bednáři zapsáni na Národní seznam kulturních nehmotných statků. To jim otevřelo cestu k zápisu na seznam UNESCO, o který aktuálně usilují.

Plzeňská bednářská parta je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. Jejich práce je pro plzeňský pivovar velmi důležitá. Vzorky piva ze sudů se totiž porovnávají s tím, které zraje v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu lze zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku Pilsner Urquell jako v době jeho vzniku před 177 lety.

Návštěvnost Plzeňského Prazdroje trhá rekordy. Roste zájem o historické podzemí

Publikováno:před měsícemZdroj:QAP.cz

Plzeňský Prazdroj hlásí rekordní počty návštěvníků, do všech jeho pivovarů zavítalo v prvních devíti měsících letošního roku 697 tisíc lidí. Zájem byl jak o prohlídky, tak i o kulturní a společenské akce. V červnu dokonce padl absolutní měsíční rekord v počtu návštěvníků turistických tras.

"Z aktuálních čísel máme velkou radost. V prvních třech čtvrtinách letošního roku jsme překonali návštěvnost za stejné období loňského roku o 3,4 %. I na zbytek roku chystáme pro návštěvníky zajímavé akce a věříme, že i díky nim jich do našich pivovarů přijde ještě více než loni,“ říká Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje.

Nejvíce lidí tradičně navštívilo plzeňský pivovar Pilsner Urquell a další turistické trasy, které Prazdroj provozuje v Plzni. Celkový počet návštěvníků tak v Plzni vzrostl oproti loňsku o 11 % na 589 tisíc. Růst byl tažený jak rostoucím zájmem o turistické trasy, tak i o další zážitkové programy, ze kterých mají největší popularitu školy čepování nebo posezení u piva na šalandě umístěné v historických sklepích. „Z akcí pro veřejnost se letos velkému zájmu těšil tradiční cyklus koncertů s názvem Léto v Prazdroji a promítání v letním kině, kam jsme i díky partnerství s karlovarským filmovým festivalem získali velmi zajímavé tituly,“ uvádí Pavla Mášková.

Tradičně největší zájem z jednotlivých tras je o prohlídku pivovaru Pilsner Urquell. Počet návštěvníků se meziročně zvýšil o 3 %. "Tato trasa je přes den často dopředu vyprodána a volné časy nabízíme zejména v ranních a podvečerních hodinách,“ říká Pavla Mášková. Výrazně pak roste v posledních měsících zájem o prohlídky historického plzeňského podzemí s nedávno zařazenými a již velmi populárními prohlídkami pořádanými pouze za svitu baterek.

Polovinu návštěvníků plzeňského pivovaru v letošním roce tvoří tradičně Češi, na druhém místě jsou návštěvníci z Asie, zejména z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje. "Už několik let rychle roste počet turistů z Asie, celkem tvoří pětinu všech návštěvníků. Letos jsme jich přivítali již 43 000, což je dvojnásobek oproti roku 2017,“ doplňuje Pavla Mášková. Třetí nejpočetnější skupinou jsou pak s 12,5 % Němci.

Formanka v areálu Plzeňského Prazdroje se rekonstruuje

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Historická budova zahradního pavilonu Formanka v areálu Plzeňského Prazdroje v Plzni projde celkovou rekonstrukcí. Během devíti měsíců dojde k modernizaci interiéru i opravě vnější fasády včetně pro ni typického hrázděného zdiva.

„Rekonstrukce Formanky za necelé dva miliony korun bude dokončena v červnu 2020. Po jejím znovuotevření počítáme s tím, že bude opět k dispozici veřejnosti včetně možnosti pronájmu pro soukromé akce. Půjde o největší rekonstrukci této historické budovy od jejího vzniku na přelomu 19. a 20. století, v minulosti se uskutečnily jen nezbytné drobné opravy či úpravy interiéru,“ uvádí Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje. Stavební práce se dotknou exteriéru i vnitřních prostor Formanky. Revizí projde střecha, dřevěné prvky na fasádě a výplně stěn. Dominantu interiéru po rekonstrukci bude i nadále tvořit výčep, i ten projde obměnou.

Své kouzlo má Formanka především v letních měsících, kdy se posezení na terase s oroseným půllitrem Pilsner Urquell stalo pro mnohé její hosty nejlepším odpočinkem po práci, lhostejno jestli svoji pracovní směnu absolvovali v pivovaru nebo jinde.

Původní budova Formanky pochází z přelomu 19. a 20. století. Postavena byla ve stylu tehdejší lázeňské architektury jako letní pavilon pro rozšíření reprezentačních prostor pivovaru před budovou konferenčního centra Secese. Následně byla dozděna hrázděným zdivem a mohla se díky tomu využívat celoročně. „Díky hrázděné konstrukci restaurace silně připomíná lázeňské pavilony a právě pro svoji uvolněnou lázeňskou atmosféru je Formanka mezi návštěvníky pivovaru tolik oblíbená,“ dodává Pavla Mášková.

Po otevření restaurace Na Spilce v roce 1992 byla Formanka využívána jako letní restaurace se zahrádkou, a právě tehdy získala své současné jméno. V roce 2002 se z ní pak stala hospoda pouze pro zaměstnance pivovaru. Od roku 2017 slouží opět nejen jako místo pro setkávání lidí z Prazdroje, ale je otevřena pro širokou veřejnost.

Putovní oslava Prazdroje odstartuje v Praze už 9. října

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Pilsner Urquell slaví 177 let od uvaření první várky. Oslava narozenin zlatého ležáku, který dal jméno celosvětově nejoblíbenější pivní kategorii, započala tradičně na Pilsner Festu, největším pivním festivalu v ČR. Naváže na ni roadshow, která bude probíhat od 9. října do 2. listopadu v hospodách a restauracích ve vybraných městech po celé České republice.

Stalo se již tradicí, že po Pilsner Festu, na kterém slaví zrod plzeňského ležáku především Plzeňané, vyráží na putovní oslavu speciální auto Pilsner Urquell s výčepem a potřebným doprovodem, aby tuto událost oslavili s příznivci dobrého piva i v dalších městech.

Hosté vybraných restaurací se tak mohou v následujících týdnech setkat se sládkem Plzeňského Prazdroje, který na místě slavnostně narazí dřevěný sud s nefiltrovaným plzeňským ležákem. „Návštěvníci si tak budou moci dopřát nefiltrovaný Pilsner Urquell, stejný jako ve sklepích plzeňského pivovaru,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

O čepování piva se postarají zkušení výčepní, finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Mimo vystoupení živé kapely je připravená i soutěž.

Roadshow začíná již tradičně v pražské restauraci U Pinkasů, kde místní v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Václav Berka zde narazí sud 9. října v 18.00. Oslavy se pak vydají do Brna, Českých Budějovic, Kutné Hory, Plzně a svou pouť zakončí v Havířově
a Ostravě.

Putovní oslavy symbolizují nevídaný růst obliby plzeňského ležáku téměř okamžitě po jeho vzniku 5. října 1842. Z Plzně se začal rychle šířit do okolních a později i do vzdálenějších měst, do zahraničí. Stal se z něj světově uznávaný fenomén. „Už od svého zrodu je plzeňské pivo originálem, který vaříme ze stále stejných surovin a podle stejné receptury. Více než 70 % piv po celém světě, které se dnes uvaří, jsou piva typu Pils/Pilsner a jsou inspirovány právě pivem Pilsner Urquell,“ přibližuje úspěch Pilsner Urquell Václav Berka.

Program putovních oslav
9.10.2019 Praha 18:00 U Pinkasů
11.10.2019 Brno 17:00 PUOR Kolkovna Stopkova pivnice
11.10.2019 Brno 20:00 Pivnice U čápa
14.10.2019 Praha 18:00 U Matěje
22.10.2019 České Budějovice 18:00 U Tří sedláků
23.10.2019 Kutná Hora 18:00 V Ruthardce
24.10.2019 Plzeň 18:00 Plzeňka Plzeň
25.10.2019 Plzeň 18:00 U Salzmannů
1.11.2019 Havířov 19:00 U Příborů
2.11.2019 Ostrava 19:00 PUOR Slezska

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.04.11.2019 13:15584