Zážitková expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience obhájila loňský triumf a podruhé za sebou získala titul nejlepšího pivního zážitku v Evropě. V mezinárodní soutěži World Travel Awards za sebou nechala 11 pivovarů a expozic z pěti zemí. V prosinci se pokusí obhájit i světové prvenství.

Cena Europe’s Leading Beer Tour Visitor Experience 2026 byla udělena v sobotu 17. října na galavečeru v černohorském Kotoru. Stejně jako loni ocenili hlasující z řad odborníků cestovního ruchu i veřejnosti pražskou expozici jako nejlepší pivní zážitek na evropském kontinentu.

„Loňské vítězství pro nás bylo velkým závazkem a obhajoba titulu dokazuje, že se nám ho daří plnit. Máme velkou radost, že jsme v evropské konkurenci znovu uspěli, a vnímáme to jako ocenění úsilí, které do své práce každý den vkládáme,“ říká Lidija Kovařík, CEO Pilsner Urquell: The Original Beer Experience.

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience sídlí v secesní budově bývalé Pražské úvěrní banky a na 3 500 metrech čtverečních propojuje historii s moderním konceptem. Příběh a výrobu plzeňského ležáku přibližuje návštěvníkům pomocí 3D zvuku, videomappingu a audioprůvodců v 11 jazycích. V prostorech se nachází sedm výčepů, které mají celkem 40 kohoutů a spojuje je 500 metrů potrubí. Pivo se čepuje z 12 pětisetlitrových tanků, což představuje nejvyšší počet v rámci jednoho podniku v České republice.

Ačkoliv expozice láká hosty z celého světa, není jen zastávkou pro zahraniční turisty. Stále silnější zázemí si buduje u domácího publika a firemní klientely. Zatímco cizinci chodí zejména na interaktivní prohlídku, Češi naopak tvoří největší podíl u Školy čepování, Večeří s pivním someliérem a reprezentují plnou polovinu hostů ve Výčepu u zvonu.

Prostory navíc čím dál častěji vyhledávají firmy pro neformální večírky i reprezentativní eventy. „Náš koncept je postavený na sdíleném prožitku, který lidi přirozeně propojuje. Stačí, aby si hosté sami zkusili načepovat pivo nebo spolu prošli multimediální expozicí, pak se u výčepu rozpovídají i kolegové, kteří se dosud znali jen z formálních porad,“ dodává Lidija Kovařík.

Pamatují i desítky let, váží stovky kilogramů a k manipulaci s nimi je potřeba součinnost osmičlenné party. Obří čtyřicetihektolitrové dubové ležácké sudy z historických sklepů Plzeňského Prazdroje právě procházejí tradiční podzimní údržbou. Sudy, ve kterých zraje část várky plzeňského ležáku, se musí po každém použití znovu vysmolit. Letos na podzim dostane nový vnitřní povrch ze smoly od plzeňských bednářů celkem 17 ležáckých sudů.

„Ležácký sud není na jedno použití. Při správné péči může sloužit i desítky let. Skládá se z jednotlivých dužin, obručí a je dotěsněn orobincem, přičemž každou část můžeme v případě potřeby opravit nebo vyměnit. Proto je pro nás důležitá pravidelná kontrola a údržba každého sudu,“ říká Karel Hofman, mistr bednářů v Plzeňském Prazdroji.

Dvakrát do roka vyvalí bednáři v plzeňském pivovaru obří dřevěné sudy ze sklepa, aby je vysmolili. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem,“ vysvětluje Karel Hofman. Velký ležácký sud má objem zhruba 40 hektolitrů a jeho hmotnost se pohybuje kolem 900 kilogramů, takže manipulace s ním vyžaduje zkušenost, a především spolupráci celé osmičlenné party bednářů. Během října takových sudů v plzeňském pivovaru vysmolí sedmnáct.

Samotné smolení probíhá tak, že do dubového sudu bednáři nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“, zabere bednářům celkem dva týdny.

Sudy slouží k ověření neměnné chuti
V nově vysmolených dubových sudech pak v historických pivovarských sklepích zraje část várky piva Pilsner Urquell identicky jako v době uvaření první várky před 184 lety. Kvašení a zrání ležáku v sudech a původních podmínkách sládkům umožňuje porovnávat pivo uvařené tradičním a moderním technologickým postupem a strážit jeho neměnnou chuť. V rámci prohlídek pivovaru mohou návštěvníci v historických sklepích nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák ze sudů ochutnat.

Bednáři udržují tradiční řemeslo
Plzeňští bednáři jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou na světě pracující přímo v pivovaru. Kromě péče o velké ležácké sudy nejčastěji vyrábějí tzv. transportní soudky menších objemů do 50 litrů, kterých vzniká ročně několik desítek a jejichž výroba trvá zhruba tři dny. Velký ležácký sud o objemu 40 hektolitrů pak dvěma bednářům zabere zhruba měsíc. „V pivovaru dnes už nemáme tisíce dřevěných sudů a stovky bednářů jako před sto lety. Ale práce bednáře zůstává stejná. O to důležitější je, že se nám daří řemeslo udržovat a předávat tradici dál. Už druhým rokem máme nového tovaryše v učení, které trvá zhruba tři roky,“ dodává předák plzeňské bednářské party Karel Hofman, který je od letošního září držitelem prestižního titulu Nositel tradice lidových řemesel.

„Ministerstvo kultury toto ocenění uděluje za mimořádné zvládnutí tradičního řemesla a jeho předávání dalším generacím. Karel Hofman tak byl oceněn nejen za své mistrovské řemeslné dovednosti, ale také za to, že pomáhá spolu s našimi bednáři udržovat bednářské řemeslo živé,“ vysvětluje Petr Tůma, manažer tradičních řemesel Plzeňského Prazdroje.

Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Šest dní, tisíce návštěvníků a plzeňský ležák v hlavní roli. Letošní Pilsner Fest se vrátil přímo do areálu Plzeňského Prazdroje, kde se od pondělí 5. do soboty 10. října slavilo 184. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell. Festival trval celý týden a nabídl návštěvníkům hudbu, pivo, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru i řadu dalších zážitků. Celkem na Pilsner Fest dorazilo 14 tisíc lidí.

Letošní ročník v duchu konceptu U jednoho stolu propojil různá místa v areálu plzeňského pivovaru. Hlavním centrem programu byl velkokapacitní stan na nádvoří, další aktivity ale probíhaly také v Hospodě Na Spilce, v letním pavilonu na Formance a na dalších místech pivovaru.

„Bylo skvělé vidět, jak pivovar celý týden žije a jak se tu u jednoho stolu potkávají lidé, kteří přišli společně oslavit 184. narozeniny Pilsner Urquell. Mám radost, že pivovar nebyl jen kulisou festivalu, ale skutečně jeho součástí. Návštěvníci mohli poznat místa, historii i řemeslo, které za plzeňským ležákem stojí. Právě atmosféra místa, kde se naše pivo zrodilo a dodnes vaří, dává této oslavě něco, co jinde zažít nejde,“ říká Martin Petrák, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Narozeniny začaly přesně v 18:42
Pilsner Fest odstartoval v pondělí 5. října, tedy přesně v den, kdy před 184 lety, v roce 1842, Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku. Tradiční narozeninový přípitek se odehrál symbolicky v čase 18:42, kdy emeritní vrchní sládek Václav Berka narazil dubový sud s nefiltrovaným ležákem Pilsner Urquell a připil si společně s návštěvníky.
Oslavy pak pokračovaly celý týden až do sobotního finále. Na hlavním hudebním pódiu se během šesti dnů vystřídaly kapely Cirkus Problem, Visací zámek, IMODIUM, Doctor P.P., Terne Čhave, David Kraus & Gipsy Brothers nebo Wanastowi Vjecy Revival a další interpreti. Program doplnily pub kvízy, stand-up show, soutěže a další aktivity.

Návštěvy míst, kde se rodí plzeňský ležák
Velký zájem byl také o speciální festivalové prohlídky pivovaru. Návštěvníci se během nich prošli od historické varny až do legendárních pivovarských sklepů, ochutnali sladinu a plzeňský ležák z dubových ležáckých sudů a mohli si vyzkoušet také pivní kvíz.
„Pilsner Fest je oslavou nejen piva, ale také všech lidí a řemesel, která za ním stojí. Letos jsme proto návštěvníkům ukazovali co nejvíce z toho, co se za jedním půllitrem plzeňského ležáku skrývá – od jeho historie a výroby až po práci výčepních. Ale především jsme chtěli, aby si to všechno mohli užít společně přímo v pivovaru,“ dodává Martin Petrák.

Atraktivní součástí festivalu byla také gastronomie. Návštěvníci ochutnali třeba pivní guláš z hovězího krku, vepřové výpečky s pivním zelím nebo zabijačkové speciality jako škvarkovou pomazánku, jitrnice, jelita, zabijačkovou polévku a nechyběly ani domácí vdolky. Na to v sobotu navázaly Butcher Wars – souboj profesionálních řezníků, kteří předvedli své řemeslo přímo před návštěvníky.

Umění výčepního řemesla pak od středy do soboty ukazovali také vítězové a finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Od nich i dalších profesionálních výčepních si návštěvníci po celý týden mohli vychutnat filtrovaný i nefiltrovaný Pilsner Urquell, Speciál z Prazdroje Bitter Wave nebo nealkoholický Birell Pomelo & Grep, v pátek a sobotu nabídku doplnila také speciální piva z pivovaru Elektrárna.

Rachot koňských kopyt, vrzání dřevěného vozu a vůně čerstvě naražených sudů. Taková byla cesta plzeňského piva k hostinským už v 19. století. Dnes působí koňský povoz v ulicích Plzně jako obrázek z minulosti. Ve skutečnosti jde o tradici, která je téměř stejně stará jako samotný Pilsner Urquell.

Když 5. října 1842 uvařil Josef Groll v novém Měšťanském pivovaru první várku plzeňského ležáku, začal příběh piva, které se postupně rozšířilo daleko za hranice města.

Pivo na koňských povozech
V době, kdy neexistovaly nákladní auta ani moderní distribuční centra, bylo zapotřebí dostat těžké pivní sudy z pivovaru k hostinským nějak jinak a tuto práci zastávali pochopitelně koně a formani.

Plzeňské pivo se díky nim dostávalo nejen do hospod v samotné Plzni, ale také do vzdálenějších měst. Jeden z takových formanů dokonce spojil svou práci s historií známé plzeňské hospody. Matěj Salzmann podle veřejně dostupných informací vydělal na přepravě prazdrojského piva z Plzně do Prahy tolik, že si v Plzni otevřel vlastní hostinec. Ten pod jménem U Salzmannů funguje dodnes.

Koňský povoz nebyl žádnou dekorací. Byl důležitou součástí obchodního řetězce, díky němuž se plzeňský ležák dostával stále dál.

Koně postupně vytlačila železnice
S rostoucí výrobou ale přicházela potřeba rychlejší a výkonnější dopravy. Pivovary proto začaly využívat železnici. Už v roce 1876 si Měšťanský i První plzeňský akciový pivovar pronajímaly a později kupovaly železniční vagony. Vznikaly také vlastní železniční vlečky, které postupně přebíraly část přepravy dosud zajišťované koňskými povozy.

Na začátku 20. století už byla doprava piva úplně jiného měřítka. Měšťanský pivovar měl stovky železničních vagonů a pivo se vydávalo po kolejích i na velmi dlouhé trasy. Od roku 1900 například vyjížděla z Plzně do Vídně pravidelná souprava známá jako „pivní vlak“. Koně ale z pivovarského života nezmizeli okamžitě.

Poslední jízdy a konec jedné éry
Koňské povozy sloužily v plzeňském pivovaru ještě dlouho poté, co se železnice a auta staly běžnou součástí dopravy. Po druhé světové válce už však koně nevozili pivo běžně po městě. Do roku 1957 zůstali v provozu alespoň uvnitř areálu pivovaru a poté byla jejich služba definitivně ukončena.

Mohlo se zdát, že tím příběh pivovarských koní skončil, jenže o několik desetiletí později se stalo něco nečekaného.

Návrat po více jak třiceti letech
V roce 1990 obnovil tradici formanství Jan Šůs. Po třiatřicetileté přestávce se tak koňské spřežení znovu objevilo v plzeňských ulicích. Zpočátku jich bylo několik. Podle Plzeňského Prazdroje se z původních pěti spřežení nakonec dochovalo jediné. Právě kolem něj se vytvořil příběh, který pokračuje dodnes.

Jan Šůs se stal známou plzeňskou postavou. Jeho jméno si lidé spojovali s koňmi, pivem a historickým vozem, který se znovu stal součástí městských ulic. A nebyl to jen návrat pro parádu, koně opět rozváželi sudy do plzeňských hospod.

Opratě převzala dcera
Po smrti Jana Šůse v roce 2006 převzala rodinnou tradici jeho dcera Jana Šůsová. Původně vystudovala ekonomickou školu a sama si v mládí neuměla představit, že bude jednou jezdit s koňmi po Plzni, nakonec však v rodinné tradici pokračovala. V roce 2023 popisovala, že koně musí být pro provoz ve městě pečlivě vycvičeni. Plzeňští řidiči si podle ní na jejich přítomnost postupně zvykli.

Zajímavostí je, že vůz, se kterým spřežení jezdí, není jen novodobou napodobeninou, ale jde o původní valník. Pivovar ho nechal zrenovovat a podle Jany Šůsové se na něj vejde až 25 sudů.

Když historický vůz potřeboval novou tvář
Čas se samozřejmě na samotném povozu podepsal, v roce 2008 proto Plzeňský Prazdroj nechal historický vůz kompletně zrekonstruovat. Náklady dosáhly téměř 400 tisíc korun. Restaurátoři nejprve museli vůz přesně zaměřit a vytvořit grafický návrh jeho nové podoby, pomáhaly přitom také historické materiály z pivovarského muzea.

Po rekonstrukci se tak do ulic vrátil nejen dopravní prostředek, ale také kus řemeslné historie. Vůz byl však značně modernizován na předních kolech jsou nyní kotoučové brzdy, které znáte například z vozidel a na zadních kolech jsou bubnové brzdy, tudíž jezdec může například z kopce koním ulevovat stlačením brzdového pedálu.

Dnes už nejde jen o rozvoz piva
Moderní pivovar nepotřebuje k distribuci svých výrobků koňský povoz, nákladní auta a další moderní dopravní prostředky zvládnou práci nesrovnatelně rychleji. Přesto mají koně v Plzni své místo.

Pivovarský vůz se objevuje při slavnostních příležitostech a při jízdách městem. Jana Šůsová kromě rozvozu piva poskytuje také vyhlídkové jízdy a povozy například na svatby. Plzeňský Prazdroj zároveň tradici formanství dlouhodobě podporuje, podle vlastních historických materiálů pivovaru se pivo s pomocí koní pravidelně rozváželo po Plzni a tradice byla po roce 1990 obnovena právě s podporou pivovaru.

Příběh, který se vejde do jednoho vozu
Plzeňský pivovar dnes vyrábí pivo pomocí moderních technologií a jeho výrobky míří do desítek zemí světa. Přesto se čas od času na plzeňské dlažbě objeví vůz tažený koňmi. Koňské spřežení dnes není nezbytnou součástí pivovarské logistiky. Stalo se ale živou připomínkou toho, jak se pivo kdysi dostávalo z plzeňského pivovaru k lidem.

Až tedy příště v Plzni zazní na ulici klapot kopyt, nemusí jít jen o turistickou atrakci. Za koňským povozem se skrývá příběh starý téměř dvě století. Příběh o pivu, formanech, hospodách, železnici, automobilech a o rodině, která pomohla jedné zapomenuté tradici znovu najít cestu do ulic města.

Koně nejsou jen koně
Za historickým obrazem povozu stojí konkrétní zvířata. Mezi koně, kteří byli spojováni s formanstvím rodiny Šůsových, patřily například klisny Barna a Bajka.

A příběh má dokonce vlastní pokračování v podobě hříběte, Barna měla v roce 2016 hříbě Breta, které bylo o rok později slavnostně pokřtěno a dostalo tak symbolickou šanci jednou navázat na tradici svých předků.

Čtyři největší japonští výrobci piva včetně skupiny Asahi, majitele Plzeňského Prazdroje, čelí razii tamního antimonopolního úřadu. Úřady prověřují podezření z kartelu a tajné dohody o cenách při prodeji velkoobchodníkům.
Článek

Japonská komise pro spravedlivý obchod provedla razie u čtyř největších japonských pivovarnických skupin Kirin, Asahi, Suntory a Sapporo kvůli podezření z tajné dohody při prodeji piva a dalších produktů velkoobchodníkům. Informovala o tom agentura Reuters. Asahi vlastní mimo jiné také českou skupinu Plzeňský Prazdroj.

Akcie Asahi kolem 8:00 SELČ vykazovaly pokles o 1,4 procenta, cenné papíry společnosti Kirin oslabovaly téměř o dvě procenta a pivovar Sapporo odepisoval přibližně 2,2 procenta. Společnost Suntory není kotovaná na burze.

Společnosti dohromady ovládají více než 90 procent japonského trhu s pivem. Komise je podezřívá, že spolu několik let koordinovaly ceny. Vyšetřování se konkrétně zaměřuje na otázku, zda společnosti vytvořily kartel, když v dubnu loňského roku a v říjnu 2022 zvýšily ceny, přičemž se odvolávaly mimo jiné na rostoucí náklady na suroviny, uvedlo veřejnoprávní médium NHK.

Zástupci českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném vyšetřování. Prověřují možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích. Antimonopolní úřad v úterý uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominance byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil. Prazdroj na dotaz ČTK sdělil, že lidé z antimonopolního úřadu byli u něj, firma má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Asahi českou skupinu vlastní od roku 2017. Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Čepované pivo tvoří z celkového objemu přibližně třetinu. V Česku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický Kozel).

Japonská komise pro spravedlivý obchod provedla razie u čtyř největších japonských pivovarnických skupin Kirin, Asahi, Suntory a Sapporo kvůli podezření z tajné dohody při prodeji piva a dalších produktů velkoobchodníkům. Asahi vlastní mimo jiné také českou skupinu Plzeňský Prazdroj.

Akcie Asahi kolem 8:00 SELČ vykazovaly pokles o 1,4 procenta, cenné papíry společnosti Kirin oslabovaly téměř o dvě procenta a pivovar Sapporo odepisoval přibližně 2,2 procenta. Společnost Suntory není kótovaná na burze.

Společnosti dohromady ovládají více než 90 procent japonského trhu s pivem. Komise je podezřívá, že spolu několik let koordinovaly ceny. Vyšetřování se konkrétně zaměřuje na otázku, zda společnosti vytvořily kartel, když v dubnu loňského roku a v říjnu 2022 zvýšily ceny, přičemž se odvolávaly mimo jiné na rostoucí náklady na suroviny, uvedlo veřejnoprávní médium NHK.

Zástupci českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném vyšetřování. Prověřují možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích.

Antimonopolní úřad v úterý uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominance byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil. Prazdroj na dotaz ČTK sdělil, že lidé z antimonopolního úřadu byli u něj, firma má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Asahi českou skupinu vlastní od roku 2017. Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Točené pivo tvoří z celkového objemu přibližně třetinu.

V Česku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický Kozel).

Antimonopolní úřad prověřuje možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích a hospodách. V uplynulých týdnech provedl neohlášené místní šetření u nejmenovaného výrobce, který ovládá významnou část českého pivního trhu. Jméno firmy úřad až do ukončení případného správního řízení nezveřejní.

Zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném místním šetření. Prověřují možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích. Antimonopolní úřad dnes uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominance byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil.

Prazdroj na dotaz ČTK odpověděl, že lidé z antimonopolního úřadu byli u něj, firma má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Čepované pivo tvoří z celkového objemu zhruba třetinu. V tuzemsku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel). Od roku 2017 ji vlastní japonská skupina Asahi.

O tom, že byl u nejmenovaného výrobce piva na neohlášeném místním šetření, informoval dnes ÚOHS v tiskové zprávě. "Důvodem je možné zneužití dominantního postavení v oblasti on trade prodeje piva. Uskutečnění místního šetření neznamená, že k nezákonnému jednání skutečně došlo a že v dané věci bude zahájeno správní řízení, případně uložena sankce," uvedl ÚOHS. On trade prodej znamená prodej piva v restauracích, hospodách a dalších gastronomických zařízeních. Jméno firmy úřad až do skončení případného správního řízení neuvádí.

Při místních šetřeních úřad prověřuje prvotní podezření na možné porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže, tedy možné spáchání kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, a zajišťuje důkazy, které takové jednání dokládají.

„Můžeme potvrdit, že u nás proběhlo místní šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pověřeným osobám úřadu jsme po dobu šetření poskytli plnou součinnost. Máme však pochybnosti o zákonnosti a přiměřenosti provedeného šetření, a proto jsme se rozhodli využít dostupné právní prostředky k ochraně našich práv," odpověděl na dotaz ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Další podrobnosti nelze podle něj po dobu šetření komentovat.

Zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném místním šetření, a to kvůli podezření na zneužití dominance. Firma má o postupu úřadu pochybnosti a chce se bránit.

Antimonopolní úřad v úterý uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominantního postavení byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil. Mluvčí Plzeňského Prazdroje uvedl, že lidé z antimonopolního úřadu byli ve firmě, pivovar má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Úřad v úterý o věci informoval v tiskové zprávě. „Důvodem je možné zneužití dominantního postavení v oblasti on trade prodeje piva. Uskutečnění místního šetření neznamená, že k nezákonnému jednání skutečně došlo a že v dané věci bude zahájeno správní řízení, případně uložena sankce,“ uvedl ÚOHS.

On trade prodej znamená prodej piva v restauracích, hospodách a dalších gastronomických zařízeních. Jméno firmy úřad až do skončení případného správního řízení neuvádí.

Při místních šetřeních úřad prověřuje prvotní podezření na možné porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže, tedy možné spáchání kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, a zajišťuje důkazy, které takové jednání dokládají.

„Můžeme potvrdit, že u nás proběhlo místní šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pověřeným osobám úřadu jsme po dobu šetření poskytli plnou součinnost. Máme však pochybnosti o zákonnosti a přiměřenosti provedeného šetření, a proto jsme se rozhodli využít dostupné právní prostředky k ochraně našich práv,“ řekl Zdeněk Kovář, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Další podrobnosti nelze podle něj po dobu šetření komentovat.

Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Čepované pivo tvoří z celkového objemu zhruba třetinu. V tuzemsku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel). Od roku 2017 ji vlastní japonská skupina Asahi.

Plzeňský Prazdroj vrací tradiční pivní oslavu Pilsner Fest přímo do pivovaru a protahuje ji na celý týden! Od symbolického nárazu sudu v 18.42 až po sobotní finále s Visacím zámkem čeká návštěvníky bezplatný festival plný piva, hudby a pivních zážitků.

Tradiční oslava plzeňského piva Pilsner Fest odstartovala. Po loňském ročníku v centru Plzně se vrací zpět přímo do plzeňského pivovaru. A oslava 184. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell potrvá tentokrát celý týden. Návštěvníci se mohou těšit na výjimečné pivní zážitky, speciální prohlídky pivovaru nebo hudební vystoupení. Centrem veškerého dění bude velkokapacitní stan pro několik set lidí. Vstup do festivalového areálu je zdarma.

„Pilsner Fest letos vracíme tam, kde má své kořeny – přímo k nám do plzeňského pivovaru. A protože chceme, aby si jeho atmosféru mohlo užít co nejvíce lidí, oslavy budou probíhat celý týden. Festival jsme připravili podle nového konceptu ‚U jednoho stolu‘, v němž se propojí pivo, hudba, jídlo a zážitky napříč areálem. Každý si tak může najít svůj vlastní způsob, jak si letošní Pilsner Fest užít,“ říká Martin Petrák, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Celý týden U jednoho stolu
Centrem dění se stane velkokapacitní stan na nádvoří pivovaru, kde bude hlavní stage s bohatým programem. Stan pojme několik set návštěvníků a festivalová atmosféra ožije také v Hospodě Na Spilce, u letního pavilonu Formanka a na dalších místech v pivovaru.

Start Pilsner Festu odstartoval na den přesně 184 let od uvaření první várky plzeňského ležáku. Návštěvníky čekal tradiční společný přípitek symbolicky v 18.42. Emeritní vrchní sládek Václav Berka slavnostně narazil dubový sud s nefiltrovaným pivem a připil si společně s návštěvníky.

První den ozdobila hudební vystoupení kapel Cirkus Problem a Wanastowi Vjecy Revival. Hospoda Na Spilce nabídla stand-up show.

V úterý se návštěvníci mohou těšit na Benjamings Clan, Imodium a Pub Quiz. Středeční program přinese vystoupení Brass Avenue, Kabát Revival West a harmonikáře Jirky Hilčera.

Ve čtvrtek zahrají Cheers! a Lucie Revival, v Hospodě Na Spilce pak proběhne další Pub Quiz. Páteční večer bude patřit kapelám Zooblasters, Doctor P.P. a Morčata na útěku, následovaným vystoupením DJs Safari Duo.

Festival vyvrcholí v sobotu koncerty Terne Čhave, Davida Krause & Gipsy Brothers a skupiny Visací zámek, zatímco v Hospodě Na Spilce bude po celý den hrát Perla Revival a závěr večera opět obstará DJs Safari Duo.

Copak víte o plzeňském pivu? Takové jedno orosené v parném létě po náročném výšlapu do přírody přijde opravdu vhod. Ocení ho pochopitelně hlavně milovník piv. Abstinenti dají přednost kohoutkové vodě, případně jinému nealko nápoji. Pilsner Urquell, chcete-li Plzeňský Prazdroj vznikl před 184 lety a byl prvním světlým ležákem. Jeho zrod provázela náhoda, ovšem šťastná, protože se pivo Plzeň se stalo inspirací pro většinu piv vyráběných ve světě.

Plzeňský městský pivovar
Várečné právo vlastnili plzeňští obyvatelé už od roku 1295, kdy jim ho udělil král Václav II. A dobře tehdy udělal. Od 14. století mohli pivo vařit a prodávat všichni plzeňští měšťané. Městský pivovar je v písemných záznamech poprvé zmiňován v roce 1501. Kvalita zde vyráběného moku byla kolísavá, občas se stalo, že se některá várka příliš nepovedla. To se ovšem ještě nevařila typická plzeň, jak ji známe nyní. Její vznik je spojený s novým městským pivovarem, který byl dokončen v roce 1842 a dostal název Měšťanský pivovar Plzeň.

Jak náhoda dala vzniknout plzeňskému pivu
V novém plzeňském pivovaru se mělo vařit pivo bavorského typu. Pro něho je typické spodní kvašení a tmavá, rubínová až černá barva. Na jeho výrobu se používaly hnědé slady sušené na přímém ohni, jež získaly tímto karamelové až lehce kouřové tóny. Plzeňský pivovar zaměstnal bavorského sládka Josefa Grolla.

Ten sice v roce 1842 při výrobě první prémiové várky použil bavorské technologické postupy, tedy spodní kvašení, ale v kombinaci s měkkou plzeňskou vodou, světlým sladem a žateckým chmelem nebyl jeho výsledkem bavorský tmavý ležák, ale zcela nové světlé pivo plzeňského typu. Původní zděšení bylo nahrazeno nadšením a pivo sklidilo velký úspěch.

Proč je plzeňské pivo jedinečné
Základem piva je měkká plzeňská voda s nízkým obsahem minerálů. Má vlastně ideální pivovarské vlastnosti a pivu dodává jeho unikátní jemnou chuť. Na výrobu piva Pilsner Urqull pivovar používá vlastní slad vyráběný z odrůd českého a moravské jarního dvouřadého ječmene. A do třetice všeho dobrého se na výrobu plzeňského piva používá chmel Žatecký poloraný červeňák, po němž má pivo jemnou hořkost a chmelové aroma.

Co má vodárenská věž v pivovaře společného se šibenicí
Výrazným architektonickým prvkem areálu Plzeňského Prazdroje je vodárenská věž postavená v letech 1905-1907. Zvýšené výrobní kapacity si tehdy vyžádaly i větší zásobování vodou. Věž je vysoká 25,5 metru a stojí na nejvyšším místě areálu, které bývalo městským popravištěm. Stávala zde šibenice. Popravený tu byl v roce 1695 i Jan Sladký Kozina.

Japonci se mají
V roce 1859 si pivovar v Plzni nechal zaregistrovat ochrannou známku Pilsner Bier – Plzeňské pivo a v roce 1898 Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. A plzeňské pivo postupně dobylo celý svět a pivovar zažil znárodnění v roce 1948 i privatizaci po Sametové revoluci. Dnes je jeho vlastníkem i obchodní značky japonský koncern Asahi. Je škoda, že něco tak typicky českého nezůstalo v českých rukách.