Novinky a zajímavosti ze světa piva

„Desítkové“ hospody umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn, jako zákaz kouření nebo zavedení EET, řekl v rozhovoru pro Právo obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Podle něj je i to důvod, proč nezvýšili cenu výčepního piva.

Prazdroj spustil několik projektů na podporu hospod, zejména těch „desítkových“. Proč jste se k tomu odhodlali, je to reakce na pokles prodejů výčepních piv?
Naše spolupráce s hospodskými je dlouhodobá. Je založená na pravidelné komunikaci, díky které zjišťujeme, co je trápí a děláme si v restauracích také vlastní průzkumy - obrazně řečeno nám leží opravdu na srdci.

Je pravda, že v poslední době jsme se zaměřili i na „desítkové“ hospody. A to proto, že právě tyto provozovny, umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích, byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn. Mám na mysli zejména zákaz kouření nebo zavedení EET. I proto jsme vytvořili programy, které jsou šité těmto provozům na míru. Víme, co v hospodách funguje, a protože mnoho z nich naše pivo odebírá, tak zároveň vidíme, kde má konkrétní provozovna slabiny. Samotný hospodský už to kolikrát ani nevnímá a naším posláním je mu to říct a navrhnout řešení. Každému tak dáváme jedinečný, na míru ušitý program.

Co se týká výsledků, z mého pohledu jsou velmi dobré, hospodští sami oceňují, že se k nim hosté vracejí a že jim i přibývají noví zákazníci. To je základ úspěchu.

Jak moc dobré ty výsledky jsou? Zvyšují se hospodám tržby?
Jak víte, dlouhodobá spotřeba čepovaného piva má spíše sestupný trend, proto mám radost, když vidím pozitivní vývoj v případech, kde hospodští zapracují na změnách. V průměru se bavíme o zlepšení okolo 5 - 10%, jsou ale i hospody, kde změny provedené takzvaně od podlahy přinesou i dvouciferný růst prodejů. To je to, co dokážeme měřit my sami.

Další zvýšení prodejů ale často zaznamenají hospodští i u nealkoholických nápojů a jídel. Zde bývají nárůsty ještě vyšší. Je to logické – v útulné hospodě se najíte mnohem raději než někde, kde se vám moc nelíbí. Tam si dáte jedno pivo a jdete.

Nejvíce desítkových hospod má Gambrinus, udělali jste něco speciálně jen pro tuto značku?
Gambrinus je hlavní značkou, která se podílí na našich projektech podpory desítkových hospod. S ním jsme vytvořili program zaměřený na vylepšení vesnických hospod. Začali jsme na Plzeňsku a budeme pokračovat v dalších krajích. Kromě absolutního nárůstu prodeje desítky Gambrinus nám hostinští hlásí, že se jim daří získávat nové zákazníky, často ženy, které dříve do hospody chodily jen zřídka. Pro hospodské i pro nás je to povzbuzení do další práce.

Už dva roky jste desítku hospodám nezdražovali. Proč? Začíná se to nějak projevovat v prodejích?
Segment hospod a restaurací prochází v posledních letech již zmíněnými změnami, a proto je zachování ceny výčepních piv důležitou formou podpory hospod především na vesnicích a v malých městech. Vždycky jde o obchod a ten se musí vyplácet oběma stranám, jinak nedává dlouhodobě smysl. Náš přístup se vyplácí.

Jak do svých programů podpory hospody vybíráte, jaká musejí splnit kritéria?
Hospody vybíráme do programů podle řady kritérií, ale to hlavní je, aby sami hospodští chtěli něco změnit k lepšímu. Není to jen o tom, že my poradíme či zainvestujeme peníze. Bez jejich vlastní aktivity by žádný program nefungoval.

Dlouhodobě sledujete mnoho kvalitativních ukazatelů v hospodách. V čem se v poslední době hospody nejvíce zlepšily a kde naopak ještě mají rezervy?
Velké zlepšení je vidět v kvalitě čepování piv a obecně v péči o pivo. Tohle téma řešíme s hospodskými už dlouho a mám radost, že je vidět pozitivní změna. Zlepšení zaznamenáváme i v komunikaci nebo chcete-li marketingu hospod směrem k zákazníkovi, a to nejen v hospodě samotné, ale i v digitálních kanálech. Mnohé vytvářejí vlastní webové stránky nebo komunikují prostřednictvím Facebooku. I to pomáhá přilákat další zákazníky. Rezervy řady hospod jsou stále v jejich vzhledu, neútulný interiér či nevalný vnějšek hospody nové zákazníky nenalákají.

Prazdroj zároveň ohlásil vznik několika nových konceptů hospod. Co si od nich slibujete?
Češi jsou stále náročnější spotřebitelé. Je to logické, roste naše kupní síla, chceme za své peníze maximální užitek. Mladí dospělí mezi 25-35 lety před patnácti dvaceti lety neměli tolik peněz a spokojili se s čepovaným pivem kdekoliv, dnes má ale tato věková skupina často vyšší příjmy a na hospodu jiné požadavky než generace předešlé. My na to musíme reagovat a přicházet s novými koncepty. Tak abychom oslovili všechny cílové skupiny. Vytváříme nové designy hospod, v jednotlivých konceptech s majiteli restaurací ladíme i nabídku jídel, aby odpovídala požadavkům zákazníků v daném místě.

Budou v Česku ještě přibývat ve velkém tankovny?
Určitě ano, ale už jich zřejmě nebude tolik jako v minulých letech. Míst, kde je vhodné tankovou technologii instalovat, je stále méně, trh začíná být nasycen. Více se chceme zaměřit na kvalitu hospod, jejich prostředí, obsluhu a v neposlední řadě na konceptové hospody, v tom vidíme potenciál.

Jak podle Vás bude vypadat hospoda za deset, dvacet let, jaké změny nás jako spotřebitele čekají?
V budoucnosti budou vyhrávat ty hospody a restaurace, které budou schopné nabídnout perfektní komplexní služby. Nebude to jenom o skvěle načepovaném pivu, ale daleko více o personálu, jídle, komunikaci a vzhledu. Návštěva hospody či restaurace by měla být vždy výjimečným zážitkem v pozitivním slova smyslu, něčím, co doma nezažijete.

Když se jihočeské město Tábor v 15. století stalo plnoprávným královským městem, získali jeho měšťané od Jana Lucemburského výsadu vařit pivo. Od 17. století pak fungoval v prostorách táborského gotického hradu pivovar, který zanikl na začátku osmdesátých let minulého století. Dnes se zásluhou táborské Střední školy obchodu, služeb a řemesel a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vaření piva do jihočeského města vrátilo.

Na sklonku roku 2015 totiž škola otevřela ve sklepeních domu číslo 5 na hlavním Žižkově náměstí Muzeum pivovarnictví. Expozice mapující historii piva v Táboře je ojedinělá tím, že je její součástí funkční spilka, varna a stáčírna. V muzeu se díky tomu od roku 2018 vaří pivo, které je možné ochutnat v restauraci nad ním. Pojmenováno je Lichvice, podle příjmení Martina Lichvice, soukeníka, který dům vlastnil na začátku 16. století.

Muzejní expozice přibližuje historické i moderní pivovarnictví. Návštěvníci v ní najdou historické pivní sklenice, etikety a cedule zaniklého táborského pivovaru, které muzeum zakoupilo od jeho posledního ředitele.

Atmosféru pak podtrhují i dobové fotografie z ateliéru Šechtl a Voseček, jehož historie sahá až do šedesátých let předminulého století. Fotografie z dílny několika generací rodiny Šechtlových připomínají zaniklou tvář Tábora. A nechybí samozřejmě ani snímky zaniklého pivovaru z doby jeho největší slávy.

V muzeu jsou během roku pořádány přednášky, autorská čtení a sezónní výstavy. Muzeum pivovarnictví je otevřeno celoročně, aktuální otevírací dobu najdete na webových stránkách muzea. Pivo je možné ochutnat také po celý rok, v restauraci v nadzemním podlaží.

Další rok provozu má za sebou zámecký pivovar ve Frýdlantu. V rozhovoru pro Týdeník Liberecko popisuje pivovarník Marek Vávra, jaký byl letošní rok.

Pivovarník Marek Vávra výrobu piva vrátil do barokního areálu pod frýdlantským zámkem v roce 2014, od té doby se zde vaří pivo značky Albrecht. V rozhovoru Vávra popisuje, jaké novinky přinesl letošní rok v pivovaře. Zásadní událost se odehrála především v majetkové struktuře pivovaru, když se v průběhu letošního roku stal Vávra jediným majitelem pivovaru. Kromě toho je také čerstvě zvoleným libereckým radním.

U vás ve frýdlantském pivovaru jsme se spolu sešli naposledy před rokem. Jaký jste měli letošní rok?
V letošním roce jsme získali nejvíce profesních ocenění v historii pivovaru, patnáct. Potřetí za sebou budeme v ročence Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na prvním místě. To se v historii zatím nikomu nepovedlo.

Přibyly vám do nabídky nějaké nové druhy piva?
Držíme stávající škálu produkce, soustředíme se na původní druhy piva, které se zde vařily, to znamená vyhlášený tmavý ležák, světlý ležák a výčepní pivo.

Nešlo si nevšimnout, že ve struktuře pivovaru už nefiguruje váš původní společník Lukáš Plechatý. Ten byl označován za kontroverzní osobnost, třeba kvůli tomu, že za podezřelých okolností zbohatl na prodeji pozemků pro mistrovství světa v Liberci. Co se stalo?
Rozešli jsme se v srpnu letošního roku po vzájemné dohodě, takže jsem nyní jediným majitelem a jednatelem pivovaru já. Pan Plechatý splnil svou úlohu při obnově pivovaru, není ale dobré, když má loď dva lodivody.

To znamená, že jste pana Plechatého vyplatil?
Ano.

V jaké ekonomické kondici je tedy nyní pivovar?
Letos skončíme už podruhé za sebou v černých číslech.

Loni v prosinci jste plánoval, že loňský výstav osm tisíc hektolitrů piva letos zdvojnásobíte, povedlo se?
Kvůli tomu, že jsme se rozhodovali, jakou cestou se bude pivovar dál ubírat, se to nepovedlo. I letos jsme na osmi tisících. Stále jsme tedy klasifikování jako minipivovar. Pro příští rok jsme uzavřeli kontrakty na export, které nám výstav znásobí, zhruba dvakrát až třikrát.

Kam budete exportovat?
Zájem je i z poměrně zajímavých destinací, jako je třeba Japonsko, ty ale nebudou nosné. Nosný bude export do Polska, Německa a na Slovensko. Půjde jak o export čepovaného piva, tak lahví.

Platí dál váš původní záměr, že zde chcete dosáhnout původního výstavu?
Ano, do budoucna bych se rád dostal na výstav, který zde byl za Clam-Gallasů, ten v nejlepších letech dosahoval 42,5 hektolitrů ročně. Technologie nám to umožňuje, zájem zákazníků je velký. Nyní růst musíme zvládnout logisticky a personálně.

Před nedávnem proběhla médii zpráva, že náchodských pivovar získal na prestižních World Beer Awards cenu pro nejlepší pivo typu stout. Je to další z řady úspěchů v této soutěži, kterou Primátor v roce 2013 opanoval se svým Weizenem. Ten si odnesl rovnou titul nejlepšího piva světa. Nejen významná ocenění zlákala Pivního skauta, aby vystoupil ze své komfortní zóny a podíval se východočeskému podniku pod pokličku.

S výstavem kolem 125 000 hektolitrů Primátor výrazně přesahuje kategorii malých pivovarů a řadí se mezi podniky, kterým se trochu pejorativně říká průmyslové. Fanoušek minipivovarů je tak lehce ve střehu. Sládek Petr Kaluža, uznávaný odborník, se tomu jen ironicky usmívá: „Jezdím kolem starého mlýna z 19. století, který nese hrdě nápis parní. Dřív se průmyslové bralo jako chlouba.“ Vede nás do prostorných ležáckých sklepů a s hrdostí vypráví o tom, že řemeslu se v Primátoru dlouhodobě daří. „Průměrná zaměstnanost je u nás 10 let.“

Primátor je jeden z mála větších pivovarů, které se dlouhodobě zaměřují na speciály. V portfoliu jich najdete celkem devatenáct. Ještě před tím, než došlo k boomu malých pivovarů, vyráběl běžně např. stout, pšeničné pivo nebo anglický ale. Lahve se staršími Dnešní speciály jsou ale chuťově podstatně vyladěnější než jejich starší verze. „Na receptech pořád pracujeme,“ říká Petr Kaluža.

Přímo z tanků ochutnáváme nejen oceněný a lahodný stout, ale i znamenitý vánoční medový speciál, spodně kvašenou třináctku. Z „nejhezčího místa na světě“, jak v Primátorovi přezdívají pivním sklepům, se jen obtížně odchází. Nakonec nezbývá než dát za pravdu tvrzení, že pivovarské řemeslo ani ve velkém nestrádá. Primátor je toho důkazem.

Každý mesiac nový pivný zážitok. Spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko prostredníctvom svojho programu Voľba sládkov prináša zákazníkom celý rok výnimočné chvíle v podobe exkluzívnych pivných špeciálov. Aj v roku 2018 tento program priniesol fajnšmekrom dvanásť netradičných chutí, vďaka ktorým si mohli vychutnať rôzne pivné štýly. O tom, že Voľba sládkov sa teší veľkej obľube, svedčí aj fakt, že počet podnikov, v ktorých si Slováci budú môcť vychutnať dokonale vyladené pivné špeciály v budúcom roku výrazne stúpne.

Vianočný čas je o výnimočných chvíľach, tie svojim zákazníkom spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko dopraje počas celého roka. Okrem tradičných chutí svojich pivných značiek prináša totiž milovníkom piva aj niečo nezvyčajné. Úspešný program Voľba sládkov už štyri roky rozširuje portfólio pivných chutí Slovákov o nové, špeciálne várky pív, ktoré nie sú bežne na výčape.

„Pivné novinky si už dnes zákazníci môžu vychutnávať v 200 vybraných podnikoch naprieč celým Slovenskom. Program je mimoriadne úspešný a naše špeciály si stále nachádzajú nových fanúšikov. V roku 2019 prinesieme dvanásť nových chutí až do 250 podnikov,“ hodnotí program Ján Píry, obchodný sládok Plzeňského Prazdroja Slovensko. Kompletný zoznam podnikov, v ktorých Slováci nájdu na výčape každý mesiac nový špeciál je na stránke https://www.prazdroj.sk/volba-sladkov.

Vyše dvadsať nových chutí za tri roky
Spoločnosť doteraz uviedla na trh asi dvadsiatku nových produktov v rôznych pivných štýloch od nefiltrovaných ležiakov, cez za studena chmelené ležiaky a spodne kvasené pivá k vrchne kvaseným pivám typu Ale, IPA, red IPA, Summer Ale, Stout, Belgický Saison či nemecký Altbier.

V tomto roku sa najúspešnejšími stali letný Summer Ale, príjemne svieži Excelent Citra a český ležiak Prvý, uvarený na počesť stého výročia Prvej republiky v spolupráci s českým minipivovarom Matuška. Chute týchto špeciálov zarezonovali u Slovákov najvýraznejšie.
O tom, že aj veľkí hráči sa dokážu prispôsobiť trendom, priniesť na trh niečo nové a uvariť špičkové špeciály svedčí aj to, že Plzeňský Prazdroj sa stal najúspešnejším pivovarom na tohtoročnom ročníku prestížnej súťaže CEREVISIA SPECIALS – Pivný špeciál roku.

„Koncept Voľby sládkov je skutočne výnimočný a snúbi sa v ňom vzácna synergia obľúbenosti nielen u milovníkov piva, ale aj u jednotlivých prevádzok. Z našich údajov vyplýva, že práve vďaka tomuto programu sa až do 30 % podnikov zákazníci vracajú častejšie,“ vraví Branislav Kubiš, obchodný riaditeľ Plzenského Prazdroja Slovensko pre reštaurácie a pohostinstvá.

Prevádzkari práve vďaka Voľbe sládkov dokážu pružne reagovať na spotrebiteľský trend skúšania nových chutí. Jedným z hlavných benefitov Voľby sládkov je, že prináša zákazníkom možnosť spoznávať rôzne pivné štýly bez toho, aby museli cestovať. Navyše, hneď sa môžu vrátiť k osvedčeným chutiam, keďže špeciály sú na výčape spolu s tradičným portfóliom spoločnosti Plzeňský Prazdroj Slovensko.

Spoločnosť dlhodobo dbá na zvyšovanie pivnej kultúry. Koncept Voľby sládkov rozširuje milovníkom piva nielen chuťové portfólio, ale aj znalosti o jednotlivých druhoch piva. Podniky totiž každomesačne predstavujú zákazníkom nový špeciál prostredníctvom informačných plagátov či stojančekov na stôl.

Voľba sládkov v číslach
- 12 špeciálov ročne
- 200 vybraných prevádzok po celom Slovensku, od roku 2019 250
- práve vďaka programu Voľba sládkov sa až do 30 % podnikov zákazníci vracajú častejšie
- 33 % prevádzok deklaruje zvýšenie tržieb
- takmer polovica prevádzok vníma Voľbu sládkov ako silnú konkurenčnú výhodu

Produkce piva v Evropské unii se meziročně zvýšila o dva miliony na 39,6 miliardy litrů. K nárůstu přispěly rozvoj malých pivovarů a vyšší produkce piv s nízkým obsahem alkoholu. Informace přineslo pivovarnické sdružení Brewers of Europe.
Žebříčku největších producentů oblíbeného nápoje vévodí Německo s výrobou 9,3 miliardy litrů, na druhém místě je Velká Británie a pomyslné bronzové pozici Polsko. Česká republika, tradiční pivařská velmoc, se umístila sedmá. V EU je v posledních letech zaznamenán růst výroby piv s nízkým obsahem alkoholu a nealkoholických piv, stejně jako rozvoj malých podniků.

Šest miliard litrů vody na české pivo
Nejméně tři litry vody na litr piva. Loni se v naší zemi vyrobilo zhruba 20 milionů hektolitrů piva. „Přibližně čtvrtina spotřeby vody připadá na čištění, ať již lahví, sudů, zařízení a podobně. Voda je také hnacím médiem v potrubí, kterým se dopravuje pivo,“ řekla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.
Pivovary se snaží s vodou šetřit. „Zaměřili jsme se na monitoring spotřeby vody, který dokáže odhalovat možné problémy. Také vodu, kterou použijeme při chlazení na varně, opětovně využijeme při jiném úkonu,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. Smíchovskému pivovaru se dlouhodobě daří spotřebu snižovat. „Loni se nám podařilo dostat na 3,53 litru vody na litr piva. Pokud to srovnáme s rokem 2013, jedná se o víc než pětiprocentní zlepšení,“ řekla Mylbachrová.

Do hospody chodí méně, ale o čepované pivo nechtějí přijít. Asi tak by se dal popsat trend, který už třetí rok po sobě pozorují tuzemské pivovary. Rostou prodeje piva v pětilitrových soudcích.

Za prvních osm měsíců letošního roku se produkce meziročně zvýšila skoro o desetinu. „Pokud se podíváme na jednotlivé měsíce, pak byl rekordní červenec, kdy výstav piva v minisoudcích vzrostl meziročně o 18 procent,“ potvrdila na dotaz Deníku výkonná ředitelka Svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

V přepočtu na hektolitry jsou minisoudky stále jen necelým procentem tuzemské produkce, jejich růst pivovarníky překvapuje, byť prodeje trpí sezonností.
„V průběhu roku se opakovaně zvyšuje obliba tohoto balení v létě a pak před Vánocemi, často se totiž stává dárkem,“ popisuje Jitka Němečková, mluvčí plzeňského Prazdroje. Naše největší pivovarnická skupina letos eviduje asi 13procentní nárůst prodeje soudků, dvě třetiny z toho připadají na značku Pilsner Urquell.

Producenti přitom se soudky pracují i marketingově. „Aktuálně provádíme online marketing vánočního designu soudků. Zatímco letos jsme se primárně zaměřovali na propagaci naší největší novinky – půllitrových plechovek, od příštího roku budou pětilitrové soudky opět plně v centru naší pozornosti,“ říká vedoucí obchodního oddělení Pivovaru Svijany Vratislav Žitka.

Do budoucna navíc nezůstane jen u grilovaček. Soudky už nyní do jisté míry suplují zkrachovalé venkovské putyky. „U konzumentů žijících na vesnicích ve větší míře než loni zvítězila chuť na čepované pivo, které si díky minisoudku mohou dopřát u někoho na zahradě či v garáži. A podle našich interních statistik se zdá, že tato skupina konzumentů je větší než loni,“ potvrzuje Martina Ferancová.

ÚSPĚŠNÝ ROK?
Zatímco loni celkový výstav tuzemských pivovarů klesl o 0,7 procenta na 20,3 milionu hektolitrů piva, letos jsou pivovarníci opatrní optimisté. Nebývale se totiž daří exportu, meziročně roste o 16 procent.

Doma však pokračuje hospodský útlum, pije se doma. Z hlediska obalu vede lahvové pivo (40 %), následuje sudové pivo (35 %), PET lahve (12 %), plechovky (9 %) a pivo v cisternách (4 %).

Nadšenců, kteří mají nápad a odvahu založit vlastní pivovárek, je v našem kraji pořád dost. Potvrzuje to i příběh Zbyňka Závodníka a Jiřího Hrubého, dvou kamarádů, kteří během listopadu otevřeli v Ostravě-Hrabůvce nový minipivovar s názvem Žíznivý dromedár.

Další objev na pivní mapě Moravskoslezského kraje se nachází na pomezí městských částí Hrabůvka a Dubina. Přízemní objekt mezi paneláky sice kvůli kulatým oknům pořád zvenčí připomíná bývalou Ponorku, ale vevnitř už je to naprosto jiný svět.

Z temné herny se stala prostorná restaurace v pouštním stylu, která disponuje i salonkem, a co hlavně, v místech, kde se dříve hrával bowling, byla letos nainstalována kompletní pivovarská technologie od šrotovníku sladu přes varnu až po kvasné a ležácké tanky.

Zbyněk Závodník a Jiří Hrubý si tím splnili vizi o vlastní minipivovaru, který začali plánovat poté, co skončily firmy, ve kterých dlouhá léta pracovali. Jak se vlastně dostali k vaření piva?

„Pivo jsem si vařil od roku 2011 doma. Asi jako každý začátečník jsem začínal s mladinovými extrakty a potom přešel na vaření ze surovin. Vařil jsem spodně i svrchně kvašená piva. Bylo to hraní, které trvalo několik let, během kterých se mi povedlo vytvořit vlastní receptury,“ říká Zbyněk.

Společně s Jirkou začali putovat po různých pivovarech, kde nejen ochutnávali, ale také hledali inspiraci. Když loni přišli o práci, bylo na čase se hecnout a říct si, že nová životní etapa bude o podnikání a investici do vlastního pivovárku.

„Letos v lednu jsme narazili na prostory bývalé herny. Vypadalo to tady hrozně, ale z hlediska kapacity a našeho provozu to bylo vyhovující. Takže jsme se domluvili s majitelem a začali rekonstruovat,“ vysvětluje Jirka.

„Přešli jsme z ponorky do pouštního stylu s jutovými plachtami pod stropem. Místo kapitánského můstku máme oázu,“ popisuje s úsměvem proměnu podniku v minipivovar, pro který zvolili hravý a snadno zapamatovatelný název Žíznivý dromedár.

Varnu koupili od podobně hravé Nachmelené Opice, která letos zvětšovala svoji technologii. „Ve hře bylo více variant, ale my jsme rádi, že to nakonec dopadlo takto. Varna s kapacitou deset hektolitrů je ověřená a k tomu máme sládka Michala Kuřece jako odborného garanta,“ navazuje Zbyněk.

Jelikož si s Jirkou doplnili vzdělání na rekvalifikačním kurzu, budou mít jako začínající sládci garanta pouze po dobu jednoho roku.

Jakou žízeň má dromedár?
Po hektickém období, kdy finišovali s pracemi v pivovárku, teď mají nejen otevřeno, ale také kompletně navařeno. To znamená, že se pivaři mohou těšit na nabídku skládající se z polotmavé jedenáctky, světlé dvanáctky, dále je na čepu třináctka IPA a kávový stout, což je opět dvanáctka.

„Většinu z našich piv jsem vařil už doma v hrncích. Například polotmavá jedenáctka je takový náš černý kůň, který je v oblíbenosti hned za klasickým ležákem. Tři piva chceme mít na čepu stabilně, čtvrté bude rotovat,“ pokračuje Zbyněk.

Do budoucna by rádi uvařili třeba letní Ale nebo pšeničné pivo belgického typu. Roční výstav pivovárku plánují na tisíc hektolitrů.

Pokud by jejich zákazníkem byl žíznivý dromedár, který najednou vypije přes sto litrů, měli by velmi rychle vystaráno. Žízeň běžného pivaře je sice o poznání skromnější, ale jeho zájem je trvalejší. Ostatně, leccos naznačila oficiální otvíračka, která proběhla před dvěma týdny.

„Před pivovarem byl zástup lidí. Měli jsme plno, a to až šíleně. Opravdu to byl velký nápor, ale bylo nás tady deset, takže jsme to zvládli. Teď si zvykáme na běžný provoz my i zákazníci,“ líčí Jirka s tím, že pěkně za tepla servírovali nejen čerstvě vytisknuté jídelní lístky, ale i pizzu či kuřecí křidýlka.

Po více než dvaceti letech práce s kovovým šrotem se těší, že teď bude hýčkat chuťové pohárky stále náročnějších pivařů. Společně se Zbyňkem věří, že na trhu je pořád prostor pro nové pivovary.

„Máme za sebou úvodní fázi a teď pro nás začíná boj. Vedle pivovaru a hospody se chceme zaměřit také na obchodní partnery, jako jsou ochutnávkové pivnice. Zatím je pro nás klíčové Ostravsko. Až něco vyděláme, můžeme pivo vozit i někam dál,“ shodují se zakladatelé Žíznivého dromedára.

Tak „Dej Bůh štěstí“ a u piva zase někdy na viděnou!

Pivovary Lobkowicz Group se minulý rok dostaly z předloňské 106milionové ztráty do zisku 81,3 milionu korun. Tržby za prodej zboží a služeb se zvýšily o dvě procenta na 1,2 miliardy. Společnost to uvádí ve své výroční zprávě, která byla ve středu zveřejněná ve Sbírce listin.

Tvorbu zisku ovlivnilo podle dokumentu přijetí 259milionové dividendy. Čistý obrat firmy se zvýšil o 24 procent na 1,55 miliardy korun.

Skupina, kterou ovládá čínská společnost China Energy Finance Corporation (CEFC), podle zprávy zaměstnávala loni 338 lidí, z toho 20 v managementu. Předloni jich bylo 304 s 18 manažery. „Společnost Pivovary Lobkowicz Group bude i v budoucnu dbát na to, aby si piva a limonády z pivovarů ve skupině udržela svůj osobitý styl a jakost,“ uvádí dokument.

Předsedou představenstva firmy se letos na podzim stal Jaroslav Tvrdík. Pokračovala tak obměna vedení firmy po odchodu předsedkyně dozorčí rady Marcely Hrdé, která po ukončení působení ve vedení české společnosti CEFC Group (Europe) Company skončila i ve vedení firem, které skupina vlastní. Jde například o společnosti Travel Service, Žďas nebo Florentinum Asset. Zástupkyní generálního ředitele pro strategii skupiny CITIC Group, která vykonává akcionářská práva nad CEFC Europe, je nyní Číňanka Sia Žen

Původně soukromá skupina CEFC letos kvůli vysokému zadlužení upadla do problémů. Zakladatel firmy Jie Ťien-ming navíc skončil v čínském vězení. Po překotném vývoji na jaře výkon akcionářských práv nad CEFC Europe převzala CITIC, která je státní firmou.

CITIC Group založila v Česku CITIC Europe jako platformu pro svoji expanzi v Evropě. Podle informací ČTK bude česká CEFC Group (Europe) Company dceřinou společností CITIC Europe. Vedle toho bude CITIC Europe vykonávat akcionářská práva ve společnostech Travel Service, Médea a Empresa, J&T a právě v Pivovarech Lobkowicz.

Prazdroj vykázal zisk 2,6 miliardy po zdanění
Tvrdík je mimo jiné předsedou představenstva fotbalového klubu SK Slavia Praha. Před rokem 2010 byl volebním manažerem ČSSD. Vedl i tým poradců někdejšího premiéra Jiřího Paroubka.

Skupinu PLG tvoří pivovary v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře. Mezi hlavní značky patří Lobkowicz, Rychtář, Klášter, Platan, Ježek, Černá Hora a Uherský Brod. Skupinu ovládá čínská společnost CEFC.

Konkurenční jednička na trhu Plzeňský Prazdroj vykázala loni od 1. dubna do 31. prosince tržby za zboží, vlastní výrobky a služby přes 12 miliard korun, po zdanění byl výsledek hospodaření 2,6 miliardy korun. Účetní období není plně srovnatelné s předchozími roky, bylo totiž zkráceno na devět měsíců kvůli sladění finančního hodnocení s mateřskou japonskou společností Asahi.

Pivovary Staropramen, jež jsou druhým největším producentem piva v České republice, v roce 2016 kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o prodělek 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil 1,52 miliardy Kč. Loňské výsledky zatím firma nezveřejnila.

Pivovary Lobkowicz Group (PLG) se loni dostaly z předloňské 106milionové ztráty do zisku 81,3 milionu korun. Tržby za prodej zboží a služeb se zvýšily o dvě procenta na 1,2 miliardy. Společnost to uvádí ve své výroční zprávě, která byla ve středu zveřejněná ve Sbírce listin. Tvorbu zisku ovlivnilo podle dokumentu přijetí 259milionové dividendy. Čistý obrat firmy se zvýšil o 24 procent na 1,55 miliardy korun.

Skupina, kterou ovládá čínská společnost China Energy Finance Corporation (CEFC), podle zprávy zaměstnávala loni 338 lidí, z toho 20 v managementu. Předloni jich bylo 304 s 18 manažery. "Společnost Pivovary Lobkowicz Group bude i v budoucnu dbát na to, aby si piva a limonády z pivovarů ve skupině udržela svůj osobitý styl a jakost," uvádí dokument. Předsedou představenstva firmy se letos na podzim stal Jaroslav Tvrdík. Pokračovala tak obměna vedení firmy po odchodu předsedkyně dozorčí rady Marcely Hrdé, která po ukončení působení ve vedení české společnosti CEFC Group (Europe) Company skončila i ve vedení firem, které skupina vlastní. Jde například o společnosti Travel Service, Žďas nebo Florentinum Asset. Zástupkyní generálního ředitele pro strategii skupiny CITIC Group, která vykonává akcionářská práva nad CEFC Europe, je nyní Číňanka Sia Žen.

Původně soukromá skupina CEFC letos kvůli vysokému zadlužení upadla do problémů. Zakladatel firmy Jie Ťien-ming navíc skončil v čínském vězení. Po překotném vývoji na jaře výkon akcionářských práv nad CEFC Europe převzala CITIC, která je státní firmou. CITIC Group založila v Česku CITIC Europe jako platformu pro svoji expanzi v Evropě. Podle informací ČTK bude česká CEFC Group (Europe) Company dceřinou společností CITIC Europe. Vedle toho bude CITIC Europe vykonávat akcionářská práva ve společnostech Travel Service, Médea a Empresa, J&T a právě v Pivovarech Lobkowicz. Tvrdík je mimo jiné předsedou představenstva fotbalového klubu SK Slavia Praha. Před rokem 2010 byl volebním manažerem ČSSD. Vedl i tým poradců někdejšího premiéra Jiřího Paroubka.

Skupinu PLG tvoří pivovary v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře. Mezi hlavní značky patří Lobkowicz, Rychtář, Klášter, Platan, Ježek, Černá Hora a Uherský Brod. Skupinu ovládá čínská společnost CEFC. Konkurenční jednička na trhu Plzeňský Prazdroj vykázala loni od 1. dubna do 31. prosince tržby za zboží, vlastní výrobky a služby přes 12 miliard korun, po zdanění byl výsledek hospodaření 2,6 miliardy korun. Účetní období není plně srovnatelné s předchozími roky, bylo totiž zkráceno na devět měsíců kvůli sladění finančního hodnocení s mateřskou japonskou společností Asahi. Pivovary Staropramen, jež jsou druhým největším producentem piva v České republice, v roce 2016 kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o prodělek 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil 1,52 miliardy korun. Loňské výsledky zatím firma nezveřejnila.