Novinky a zajímavosti ze světa piva

Láska ke chmelu, touha po poznání, nesmírná chuť vytvořit něco výjimečného, to vedlo Tomáše Podzimka s přáteli k přípravě nového pivovaru. Nese název Pivovar Pivní Skaut a otevře se 1. srpna.

„Vše to vzniklo v roce 2013, kdy se sešla parta přátel, kteří si začali říkat Pivní skauti, začali objíždět jednotlivé pivovary, chodit na exkurze, začali se zajímat o pivovarnictví, no a po pár letech tři z členů, kterých bylo původně osm, začali chodit do školy a dělat v Říčanech učební obor pivovarnictví, sladovnictví. Později se z nich stali sládci,“ říká Tomáš Podzimek, předseda představenstva akciové společnosti Pivovar Pivní Skaut.

Byl to běh na dlouhou trať, ale jejich snahy se vyplatily. „Už tehdy jsme začali s budováním pivovaru, objednávali jsme technologie a víc jsme se o to zajímali. Cheb jsme zvolili z toho důvodu, že tu historicky bylo víc jak deset pivovarů, a nyní tu není ani jeden. My, jako zakladatelé pivovaru většinou pocházíme z Mariánských Lázní, ale v Chebu se naskytla možnost prostor od pana Douchy pod restaurací Hvězda v místě bývalé kotelny. Nabídl nám, že bychom pivovar mohli udělat v těchto prostorách,“ vzpomíná.

Pivovar budovali jeho představitelé tři roky, začali z naprosté nuly. „Když jsme tam přišli, tak to byla šestimetrová jáma, prostě bývalá kotelna. Všechno černé, vypadalo to tam hrůzostrašně. Muselo se to všechno kompletně dát dohromady, vše vyřešit s památkáři, protože jsme v chráněném památkovém objektu. Jen nastěhovat samotnou technologii dalo šíleně práce, protože každý tank je asi o pět centimetrů užší, než je ten největší průchod,“ popisuje.

„Chtěli jsme poloautomatický pivovar. Celá varna je ovládaná na počítači, všude jsou pneumatické ventily, které nám otevírají různé klapky. Sládek už prakticky nemusí nikam chodit. Je přímo u varny a odtamtud vše ovládá. Chtěli jsme mít zkrátka ukázkově udělaný pivovar,“ usmívá se.

V novém chebském pivovaru se návštěvníci mohou těšit zatím na šest druhů piva. „Jedná se o spodně kvašenou osmičku, dále máme světlou jedenáctku, dvanáctku světlou. Následně máme třináctku černou, potom jsme uvařili svrchně kvašené pivo, říkáme mu IPA čtrnáctka a pšeničné pivo jedenáctku. Do budoucna se budou samozřejmě dělat různé speciály, nebo je budeme obměňovat, ale základ už bude po otevíračce k ochutnání,“ vysvětluje sládek.

Otevírají zároveň i restauraci Hvězda. "Od pátku 6. srpna od 18 hodin může do restaurace ochutnat naše piva kodkoliv,“ dodává.

Pokud by někdo chtěl vidět samotné srdce pivovaru, může přijít kdykoliv během dne z druhé strany ze Školní ulice a tam ho po domluvě provede místní sládek. Koupit je možné sudová piva nebo točená a chmelový mok se bude dávat do skla 0,75 litrů, půllitrových plechovek a jeden a půl litrových plastových lahví.

První pivní extraliga (PPE), občanské sdružení, které se od roku 2010 zabývá odbornými degustacemi a propagací kvality a rozmanitosti na českém pivním trhu, předala první cenu lahvovému ležáku Pilsner Urquell od Plzeňského Prazdroje. Osm degustátorů PPE, kteří zastupují spotřebitele, ochutnávalo anonymně 54 lahvových ležáků českého typu. Je to poprvé, co zvítězil Pilsner Urquell, řekl prezident PPE Ladislav Jakl.

„Jsme spotřebitelský test. Testujeme podle toho, jak nakoupíme v obchodech,“ řekl Jakl. „Vítězství v PPE znamená dělat celé pivo v průběhu celého roku a také ho všude ve stejné kvalitě dodávat, a mít ještě štěstí, že ve stejné kvalitě ho pak dostane i zákazník,“ uvedl. Pivo tak musí uspět ve všech základních kolech po celý rok, v semifinále i finále.
„Je to naprosto anonymní degustace, nevíme, co degustujeme. Nakoupíme všechny ležáky, které jsou na trhu v běžné obchodní síti. V každém kole se degustuje 11 vzorků,“ řekl viceprezident PPE Jan Šuráň, který je také prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů a spolumajitel firmy PIVO Praha, která staví pivovary.
Podle něj je hlavní náplní PPE péče o pivní segment jako hlavní součást české pivovarské kultury, kterou je český ležák. „Nikdy nepřijímáme žádné vzorky od pivovarů, jde pouze o náhodné nákupy v supermarketech, tak, jak se chová běžný zákazník. Takže to pivo nutně nese známky i toho, jak se s ním zachází při transportu, skladování a prodeji,“ dodal Šuráň. Ležáky českého typu mají nejpřísněji vymezené senzorické vlastnosti.*

Rodinný pivovar Bernard vystavil v prvním pololetí tohoto roku 169.660 hektolitrů piva, meziročně to bylo o zhruba tři desetiny procenta méně.

Letošní prodej se podstatně zvýšil v červnu, kdy byly po uvolnění opatření proti šíření koronaviru znovu otevřené hospody a restaurace. ČTK to dnes sdělil mluvčí pivovaru Radek Tulis. Humpolecký pivovar prodává přibližně 60 procent piva v sudech.

"Až do začátku koronavirové epidemie se výstav pivovaru mnoho let kontinuálně zvyšoval. Opatření proti šíření koronaviru mělo na produkci a ekonomiku pivovaru negativní dopad," uvedl mluvčí.

Restaurace a hospody v Česku byly nařízením vlády poprvé uzavřené vloni zjara a znovu ve druhé podzimní vlně epidemie od 14. října do 2. prosince. Povolený měly jen prodej přes výdejní okénka nebo rozvozy. Veřejnost do nich pak opět nesměla od 18. prosince, znovu otevřít vnitřní prostory mohly až na konci letošního května.

Pivovar Bernard vystavil letos v červnu skoro 51.800 hektolitrů piva, o 18 procent víc než ve stejném měsíci před rokem. Podle mluvčího se v tom promítly i skokové požadavky na doplnění zásob velkoskladů, pomohlo dobré počasí a začátek dovolených. V roce 2019, kdy ještě prodeji neškodila epidemie, byl červnový výstav humpoleckého pivovaru okolo 44.700 hektolitrů.

V roce 2020 produkce Rodinného pivovaru Bernard kvůli dopadům epidemie meziročně klesla o 14 procent na 345.000 hektolitrů piva. "Lahvové pivo výpadek prodeje sudového piva pochopitelně nemohlo nahradit. Pivovary, které se zaměřují více na lahvové pivo, opatřeními tolik postiženy nebyly," uvedl Tulis. Doplnil, že pivovar Bernard přesto zachoval plnou zaměstnanost. Pracuje tam 210 lidí a dalších 27 zaměstnanců má Sladovna Bernard v Rajhradě u Brna.

V době protiepidemických opatření pivovar uvedl na trh pivní pálenku vyráběnou z čerstvého ležáku a ze svrchně kvašeného piva ALE. Mluvčí uvedl, že pálenka dostala několik ocenění na mezinárodních soutěžích a stala se předmětem zájmu na aukcích, kde se láhve prodávaly až za desetinásobek původní prodejní ceny.

Pivo je náš národní nápoj. Skvělý společník pro chvíle pohody strávené s přáteli. Roman Řezáč dříve paradoxně pivo vůbec nevyhledával, ale postupem času se jeho chutě změnily a on pochopil, že tento nápoj má mnoho podob i chutí. Jeho cesta ke sládkovi byla celkem zdlouhavá. Počátky svého řemesla zaznamenal ještě jako student, když se snažil vařit pivo doma v zavařovacím hrnci. Postupem času se však vypracoval. Nyní působí na své vysněné pozici sládka v malém řevnickém pivovaru.

Mladý sládek
Roman Řezáč je mladý, cílevědomý a velice učenlivý muž a jde si pevně za svým snem. Dříve trávil veškerý svůj volný čas v přírodě, ale postupem času se propracoval do stavu, kdy je relaxování s dobrou knihou v ruce nade vše.

Počátky svého řemesla zaznamenal již za studentských let. Svou prvotinu uvařil zcela podomácku v zavařovacím hrnci. Kamarádům jeho uvařený nápoj celkem chutnal a Roman se rozhodl ve svém snu pokračovat. Po ukončení vysoké školy rozeslal životopisy do velkých pivovarů, kde toužil dostat šanci, aby a mohl nechat svůj um povznést na vyšší level. V jednom z těchto podniků mu zajiskřilo štěstí, avšak ne na pozici sládka, ale do finančního oddělení. Na této pozici strávil celé tři roky. Vzhledem k tomu, že jeho snem bylo vařit pivo, pokračoval v tomto koníčku alespoň v domácích podmínkách. Využil také jedné z cest, jak se stát sládkem a absolvoval rekvalifikační kurz.

Po nějaké době, úplnou náhodou, se o mladíkovu snu dozvěděl pan Petr Kozák, který si v tu dobu velice vážně pohrával s myšlenou vlastního řevnického pivovaru. Oslovil tedy Romana a nabídl mu spolupráci. Slovo dalo slovo a oba muži se společně pustili do projektu. Nyní společně provozují malý pivovárek již pět let. Roman Řezáč je velice disciplinovaný sládek, který si neodpustí žádnou chybu, ale naopak se nebojí výzev a velice rád vymýšlí, jak vylepšit různé druhy piva, či který chmel je nejlepší i nejrůznější variace a kombinace s tím spojené.

V řevnickém pivovaru se vaření piva věnují se vší láskou. Celý proces začíná u sladu. Podle toho, kolika stupňové pivo se bude vařit, naváží se odpovídající množství sladu. Ten se nasype do šrotovníku, ze kterého padá přímo do pytle našrotovaný slad. Sladový šrot se musí vystřít do teplé vody. Její teplota je přesně daná a musí se dodržet. Nyní je nutné provést pořádné promíchání, aby nevznikly cucky. Po dostatečném rozmíchání následuje proces rmutování, kdy dochází k zjednodušování cukrů tak, aby kvasinky mohly vyrábět alkohol.

V dalším kroku přichází fáze sezování, což znamená, že se celé stávající dílo přečerpá čerpadlem do sezovací kádě. Sladká šťáva, která se scedí, se jmenuje sladina. Sladinu je nutné zahřát k bodu varu a přidává se chmel. Poté, co se sladina povaří s chmelem, vzniká mladina. Než se tento nápoj zakvasí, je potřeba jej zchladit. Po hlavním kvašení je nutné z části prokvašenou mladinu přečerpat do ležáckého tanku, kde necháme pivo dokvasit. Kvasinka zpracovává při dokvašování zbytkový extrakt, proto je důležité zvyšovat v tanku tlak tak, aby se pivo mohlo přírodně dosytit.

Když je pivo řádně uzrálé, přichází na řadu poslední krok, a to přečerpání hotového piva do přetlačného tanku, ze kterého už zlatavý mok putuje přímo do výčepu. V posledních deseti letech zažívá pivovarský sektor doslova řemeslnou revoluci a dobrý sládek si práci vždy najde. Důležitá je vášeň a neustálé sebezlepšování i osobitý růst. Nebát se přijít s něčím novým, co bude bavit jak sládky, tak i jejich štamgasty.

Pivovar Radegast opět otevřel brány svého pivovaru veřejnosti. Zájemci o prohlídku tak mohou znovu nahlédnout do jeho zákulisí a podívat se na to, jak probíhá výroba správně hořkého piva Radegast v Nošovicích.

Návštěvníci během dvouhodinové prohlídky projdou s průvodcem nejzajímavější části výroby piva. Prohlídky pivovaru začínají vždy v návštěvnickém centru – Radegastově svatyni. Následně se návštěvníci přesouvají do jednotlivých provozů v pivovaru.

„Během nuceného uzavření prohlídkových tras jsme nezaháleli a připravili pro návštěvníky novinky. Ta největší je hned na začátku prohlídkové trasy. Jde o nově dokončenou varnu, která nám pomohla navýšit kapacitu výroby piva na více než 72 000 hl týdně. V ní je k vidění například sladinový filtr, varní nádoby nebo kvasné tanky. Těšíme se, že ji budeme moci návštěvníkům ukázat," říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast. Zajímavostí tohoto místa je také akvárium se pstruhy, kteří slouží k monitorování změn v kvalitě pitné vody. Součástí trasy je také zastávka u nedávno vybudované plechovkové linky, která dokáže stočit pivo až do 60 tisíc plechovek za hodinu.

Prohlídka následně pokračuje přes balení a nový rozsáhlý sklad o velikosti dvou fotbalových hřišť. Jeho technickou zvláštností je soustava tří výtahů, jimiž stočené pivo překonává výškový rozdíl šesti metrů, než se dostane do centrálního skladu. V něm návštěvníci uvidí „technický hřeb" celé prohlídkové trasy. O dopravu palet ve skladu se starají nejmodernější robotizované vysokozdvižné vozíky bez řidiče, které jsou řízeny laserovou navigací. Na závěr prohlídky návštěvníci ochutnají čepované pivo Radegast.

Pivovar Radegast dbá na maximální bezpečnost návštěvníků. „Řídíme se aktuálními proti epidemickými opatřeními. Všichni návštěvníci tak musí mít nejen respirátor, ale také negativní test na koronavirus, případně potvrzení o prodělání onemocnění či očkování. Samozřejmostí je pravidelná dezinfekce prostor," říká Ivo Kaňák.

Prohlídky pivovaru probíhají ve čtvrtky a soboty ve 14:00 hodin a v neděli od 11:00 hodin. Rezervaci lze provést na webových stránkách pivovaru Radegast.

Jarošovský pivovar v sobotu 24. července otevře všechny dveře veřejnosti a láká nejen do provozu nebo muzea, ale především k ochutnávce svých produktů. Program tradičně potěší i rodiny s dětmi.

"Jsme moc rádi, že dveře pivovaru můžeme konečně otevřít po zrušeném loňském a vlastně i letošním tradičním květnovém termínu," sdělil Milan Esender, sládek Jarošovského pivovaru, který momentálně pracuje na plný výkon. "Nemohli jsme si však nechat ujít setkání s fanoušky a poděkování za to, jak při nás stáli a stojí, ať se děje, co se děje!" uvedl sládek, který se stane o sobotním odpoledni průvodcem jedinečných komentovaných prohlídek po pivovaru, včetně muzea.

Příznivce zrzavého moku potěší škola čepování piva s podsládkem Jožkou Panákem nebo soutěže o pivovarské ceny v oblíbených disciplínách pro pivní pijáky, siláky i chytráky.
Na nádvoří budou na čepu všechna piva z nabídky pivovaru, tedy Desítka, Jura 11%, Dvanáctka, Joža 13%, Šohaj 14% , IPA 15%, ...

"Mimořádně jsme zařadili speciálně hořkou variantu tolik oblíbeného Jarošovského Jury uvařenou speciálně jenom pro tento den," upozorňuje fajnšmekry sládek. K jídlu přijde vhod pivní klasika i pochoutky z grilu nebo něco sladkého.

Hudební program odstaruje ve 13.30 cimbálová muzika Pajtáš, kterou vystřídají rocková Křídla a večer kapela Sekec. Pro děti je nachystané malování na obličej a tetovačky.

Areál Jarošovského pivovaru otevírá brány ve 12.00. Vstupné je samozřejmě zdarma. Celým dnem provází herec Slováckého divadla David Vaculík.

ilné bouřky, krupobití i jev zvaný downburst zničily odhadem téměř celou úrodu chmele zhruba na 300 hektarech. Škody půjdou do milionů korun, spočítané zatím nejsou. ČTK to dnes řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

"Co se týká červnových a červencových bouřek a krupobití a podobně, tak to vypadá, že byly poškozené chmelnice na více jak 900 hektarech," řekl Kovařík s tím, že některé škody se ještě projeví a konečné sumy ukáže nejspíš až sklizeň.

Největší škody jsou podle tajemníka na Rakovnicku ve Středočeském kraji, v okolí Petrohradu a Stebna na Lounsku, bouře zasáhly ale i chmelnice na Litoměřicku. "Škody si likvidují i pojišťovny, ale teď nelze říct celkovou výši. Je to ale v řádu desítek milionů (korun)," doplnil Kovařík. Někteří zemědělci budou mít nárok také na státní kompenzace. V Ústeckém kraji se odškodnění týká lidí z obcí Bílenec, Blatno u Podbořan, Černčice u Petrohradu, Krty, Malměřice, Petrohrad a Stebno u Petrohradu.

V blízkosti zasažených oblastí se vyrábí například pivo Bakalář, podle Kovaříka mají pivovary dlouhodobé smlouvy a jsou dostatečně zásobené. Nepředpokládá tedy, že by měla letošní poničená úroda vliv na jejich výrobu či ceny.

Vichřice zasáhla v Ústeckém kraji 24. června jih Podbořanska, tedy obce Stebno, Blatno a Petrohrad. Další bouře či přívalové deště přišly také v červenci.

Stavba železnice mezi Prahou a Plzní začala v roce 1859, dokončena byla roku 1862. V Řevnicích byla zřízena nejprve zastávka, kterou jako strážní domek navrhl architekt Ignác Řechka. V souvislosti s rozšířením provozu tzv. Západní dráhy v letech 1881–1882 byla hned vedle strážního domku postavena budova nádraží čp. 71. Tato staniční budova, původně přízemní, byla zvýšena v roce 1883 o patro. Její umístění však nevyhovovalo pro rozšíření o druhou kolej, proto byla v roce 1895 nahrazena dnešním nádražím.

Stará výpravní budova si přes celou řadu necitlivých zásahů zachovala půvab nádražních objektů postavených za Rakouska – Uherska. Proto jsme se rozhodli využít a v rámci možností obnovit vzhled typizované drážní budovy z druhé poloviny 19. století. Její hmota se naštěstí nezměnila, bylo pouze odstraněno dekorativní členění fasád a změněny formáty oken.

Investor se ujal vyklizené a na několika místech vybourané chátrající budovy. Původní záměr vzhledu pivovaru byl spíše industriální, nakonec ale zvítězila varianta se zdůrazněním nádražního charakteru. Tam, kde kdysi bývala výdejna jízdenek, je dnes výčep, v místě původní čekárny je hostům k dispozici pivnice s nádražními lavicemi. Malý pivovar se nachází v patře, do podkroví bylo umístěno zázemí pro personál a ubytovací prostory.

Pivovar s venkovním posezením doplnil a oživil oblíbenou cyklistickou trasu podél Berounky. Investor ve spolupráci s obcí Řevnice připravuje jeho rozšíření o půjčovnu kol s opravnou.

Stavebně konstrukční řešení
Jedná se o zděný dvoupodlažní objekt s podkrovím, krytý sedlovou střechou. Při jeho rekonstrukci byly opraveny nosné konstrukce stropů, výplně otvorů, nové jsou instalace inženýrských sítí. Bylo obnoveno charakteristické členění fasád římsami a lisénovými pásy a navrácena byla dvoukřídlová okna, lemovaná profilovanými šambránami. Při obnově se vycházelo z historické fotografie z doby kolem roku 1930. Byly zachovány staré kamenné schody od přízemí do podkroví a fragmenty teracových podlah.

Po téměř čtyřiceti letech se Choceň vrací ke své pivovarnické tradici. V pátek 16. července mohli lidé prvně ochutnat zlatý orosený mok a podívat se také do areálu staronového pivovaru.

Menší skupinové exkurze pro veřejnost i ochutnávka piva – to byl program, který v pátek přilákal desítky místních i přespolních. K poslechu, ale i tanci pak hrála místní tradiční dechová hudba Choceňačka. A všichni návštěvníci celé odpoledne i večer slavili skutečnost, že má město znovu vlastní pivo.

Otcem myšlenky vrátit Chocni zlatý mok je bývalý starosta města Ladislav Valtr. Časem pro realizaci svého snu našel dva společníky Jiřího Karlíka a Jiřího Kutlvašra. Všichni tři nadšenci tak v květnu 2020 založili společnost Pivovar Choceň a společně vrátili výrobu piva přímo do areálu bývalého knížecího pivovaru. „Tam, kde se před téměř 40 lety skončilo, tam bylo potřeba znovu začít a pokračovat, zkrátka obnovit původní účel objektu a zdejší řemeslo,“ vysvětlil Valtr.

Pivovaru už před měsícem slavnostně požehnal kněz Bogdan Ganczarski a při příležitosti znovuobnovení činnosti pivovaru vyšla také nová publikace z pera ředitele Orlického muzea Michala Hofmana. Ten v nové knize představuje historii choceňského pivovarnictví.

Nová piva ponesou označení Choceňské pivo Splávek. Takový název má podle zakladatelů evokovat blízkost pivovarských budov ke splavu na řece Tiché Orlici jako choceňské dominantě. Kromě piv plzeňského typu pivovar postupně nabídne také pivní speciály jako například svrchně kvašená piva typu APA, STOUT nebo třeba IPA.

Češi na čepované pivo nezanevřeli, ba právě naopak. Plzeňský Prazdroj hlásí za letošní červen, kdy se služby po protikoronavirových opatřeních opět otevřely, výrazný růst prodejů sudového a tankového piva oproti loňsku. A to i přesto, že letos zatím panovalo celkově horší počasí, než jaké bylo loni touto dobou.

Plzeňský Prazdroj informoval, že prodeje čepovaných piv z produkce v měsíci červnu v meziročním srovnání narostly o 18 procent. Podmínky přitom byly v meziročním srovnání stejné – jak v červnu 2020, tak i letos už byly po celý měsíc otevřené zahrádky i vnitřní prostory restaurací.

Srovnání s dalšími tuzemskými pivovary redakce FAEI.cz nemá k dispozici, neboť informace neposkytly.

Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) představuje čepované pivo zhruba třetinu tržeb restauračních zařízení.

V Prazdroji předpokládají, že během letních měsíců návštěvnost hospod a restaurací ještě vzroste, a to zvláště v oblíbených výletních destinacích.

Jednak tomu napomohou dovolené, které budou letos Češi nejspíše podobně jako loni trávit v tuzemsku častěji než v předcovidových letech, a pak také touha lidí se po několika měsíčním lockdownu opět setkávat.

„Skoro na každé pracovní schůzce si teď vychutnávám točené nealkoholické pivo s ovocnou příchutí,“ sdělil redakci FAEI.cz pražský podnikatel Jiří, který by se za pivaře rozhodně neoznačil.

Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, naší redakci potvrdil, že letos silně roste kategorie hostů, kteří si oblíbili čepované pivo bez alkoholu. Jeho červnové prodeje prý v meziročním srovnání vzrostly více než o polovinu.

Podle Mráze je letos pivovar o čtyři procenta nad prodeji v dosud rekordním roce 2019, kdy bylo celý červen krásné letní počasí. Jasně se tak prý ukazuje, jak moc se lidé po dlouhých měsících na popovídání s přáteli u čepovaného piva těšili a neodrazuje je ani střídání počasí, přičemž jako první se do hospod vrátili štamgasti.

Největší zájem je podle obchodního ředitele pivovaru o posezení na venkovních zahrádkách. A proto právě do nich směřuje velká část letošních investic Prazdroje na podporu hospod a restaurací. Jen letos na jejich vybavení pivovar vyčlenil dalších 100 milionů korun.

Pivovar tak pokračuje v pomoci svým odběratelům během koronavirové krize, které zatím ve všech covidových vlnách podpořil celkovou částkou přes 600 milionů korun. O tom, že je podpora účinná, svědčí i fakt, že, nyní Prazdroj zaváží pivo do většího počtu podniků, než loni. A to i přesto, že malá část provozů ukončila v souvislosti s již déle než rok trvající krizí a omezením v gastru svou činnost.

Lidé loni utratili za čepované pivo o šest miliard korun méně. Pivovarníci hovoří o nejhorším roce, který za působení své profesi zažili. K částce došla studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Do analýzy ovšem autoři nezapočítali tržby minipivovarů, takže suma může být ještě o desetinu vyšší. Studie rovněž nezahrnuje ztráty v době, kdy mohly být hospody a restaurace otevřené.