Novinky a zajímavosti ze světa piva

Miliarda stočených plechovek v Pivovaru Radegast. Takovou metu nyní pokořila jedna z nejmodernějších plechovkových stáčecích linek v Evropě instalovaná v roce 2020. Nošovický pivovar tak reagoval na dlouhodobě rostoucí zájem spotřebitelů o pivo v plechovkách. Součástí tehdejší investice do plechovkové linky byl také nový centrální sklad, který výrazně zefektivnil logistiku pivovaru.

Základní kámen nové plechovkové stáčecí linky a centrálního skladu byl položen v dubnu 2019. Do provozu byla uvedena v únoru 2020. Po třech měsících se stočilo přes 100 000 hektolitrů piva a od června 2020 plechovková linka běží naplno. Unikátní stáčecí technologii do Nošovic přivezlo přibližně 80 kamionů. Plechovkou s pořadovým číslem jedna miliarda, která byla na nošovické lince v těchto dnech stočena, byl světlý ležák Radegast Ryze Hořká 12. „V posledních letech spotřeba piva v plechovkách neustále roste, a proto na tento trend zareagoval také Pivovar Radegast významnou investicí do plechovkové stáčecí linky. Dnes už do plechovek stáčíme zhruba 40 % naší pivní produkce,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Linka zvládne stočit až 60 tisíc plechovek za hodinu a při plném vytížení má kapacitu přes 600 tisíc hektolitrů ročně. Pracuje se čtyřmi formáty plechovek o objemu od 330 do 550 mililitrů. V Nošovicích se na ní stáčí zejména Radegast Ryze Hořká 12, Radegast Rázná 10, Radegast Ratar, ale také nealkoholické pivo Birell včetně ochucených variant.

Celý proces stáčení piva do plechovek v Pivovaru Radegast zahrnuje depaletizaci prázdných plechovek, následuje detailní kontrola, vyplachování a samotné plnění pomocí 124 plnících ventilů. Naplněné plechovky pokračují přes tunelový pastér, kde probíhá proces pasterace a poté vstupují do balicích strojů. Podle plánu výroby se balí do požadovaného formátu, buď do balení po šesti kusech (shrink) nebo do kartonů po 24 kusech (tray). Kartony se pak vydají na paletizaci a po zafóliování se automaticky přemístí do centrálního skladu.

Součástí investice v roce 2020 byl také nový centrální sklad, který je přímo propojen s plechovkovou i lahvovou stáčecí linkou. Má rozlohu přibližně 10,5 tisíce metrů čtverečních a kapacitu kolem 60 tisíc hektolitrů piva. Vejde se do něj zhruba 11 tisíc naložených palet, což odpovídá téměř 20 milionům plechovek.

Pivovar Radegast vedle investic do navýšení výrobních kapacit a nových technologií systematicky rozvíjí také projekty zaměřené na snižování spotřeby vody, energií a další opatření podporující udržitelnější výrobu.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce vyvezl 1,82 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 7,9 procenta. Export přibrzdilo počasí i celosvětový útlum spotřeby piva, a to i v tradičních exportních destinacích jako Slovensko, Německo nebo Polsko. Na daních do státního rozpočtu pivovar odvedl historicky nejvyšší částku přes 6,6 miliardy korun.

„Na důležitých vývozních trzích vidíme obdobnou náladu jako v Česku. Spotřebu ovlivňují ekonomické faktory i měnící se spotřebitelské trendy. V klíčových zemích pro náš export, jako jsou Slovensko, Německo, Polsko nebo Jižní Korea, se loni odbyt snížil nebo stagnoval,“ uvádí Michal Mrowiec, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Například na Slovensku, které je pro Prazdroj vůbec největším vývozním trhem, se prodeje snížily o necelých 6 %, Polsko hlásilo pokles o 4 %, Jižní Korea propadla o 15 %.

Přes všeobecný útlum poptávky zůstává Prazdroj největším exportérem českého piva, které vyváží do zhruba 50 zemí světa, včetně exotických destinací jako například Filipíny, Singapur, Island nebo Mongolsko. Nejžádanějším exportním artiklem z jeho portfolia byl loni tradičně ležák Pilsner Urquell. Ten v minulém roce slavil úspěch na světové výstavě v Japonsku, a i díky tomu se vývoz do země vycházejícího slunce zvýšil o 38 %.

Roste obliba plechovek, ale i cena hliníku
Z loňského vývozu Prazdroje tvořily přibližně 41 % plechovky, 28 % vratné skleněné lahve, 7 % nevratné lahve do vzdálených destinací a necelou čtvrtinu pivo v sudech a tancích. „Když sečteme naši loňskou produkci plechovek pro domácí trh i zahraničí, tak nám vyjde, že se už dostaly na roveň skleněným lahvím. Hliníkové plechovky získávají u spotřebitelů stále větší oblibu, ačkoliv současná geopolitická situace jim moc nepřeje. Od února, kdy začala válka na Blízkém východě, zdražil hliník o zhruba 12 %. I když se situace mírně uklidnila, ceny hliníku se drží výrazně nad úrovní z doby před konfliktem. Zvýšily se taky ceny pohonných hmot. A od dodavatelů některých materiálů pro obaly a logistiku jsme již dostali výzvu k předzásobení,“ uvádí Michal Mrowiec.

Historicky nejvyšší platba daní
Pokles prodejů zaznamenal Prazdroj loni nejen v zahraničí, ale i v tuzemsku, a to o 2 % oproti roku 2024. Útlum v prodejích doma a ve světě se tak propsal i do finančních výsledků společnosti. Celkové tržby pivovaru v loňském roce poklesly o zhruba 3 % na 22,4 miliardy korun. Zisk po zdanění se snížil o procento na 5,85 miliardy korun. Do státního rozpočtu odvedl Prazdroj na přímých i nepřímých daních vůbec nejvyšší částku ve své historii ve výši 6,63 miliardy korun a zařadil se mezi TOP 10 největších plátců daně z příjmu v České republice.

„Plzeňský Prazdroj je už od roku 1842 úzce spjatý s Českem, platí zde daně, investuje do české pivní kultury i rozvoje pivovarnictví, odebírá produkty od lokálních dodavatelů a zaměstnává zde přes 2000 lidí. Každoročně také investujeme do rozvoje našich pivovarů, abychom dokázali uspokojit poptávku po našich produktech a dokázali jsme spotřebitelům dodávat jejich oblíbená alkoholická i nealkoholická piva stále v té nejvyšší kvalitě,“ říká Michal Mrowiec. V roce 2025 se jednalo o částku 1,66 miliardy korun, kterou Prazdroj investoval do inovací, udržitelných technologií i do vylepšení svých pivovarů, například do nového plně automatizovaného skladu v Plzni.

Na podporu hospod a restaurací pak loni investoval více než 420 milionů korun. Dodává jim výčepy, pivní tanky, předzahrádky nebo sklenice a pomáhá i se vzhledem tím, že spolufinancuje nové fasády nebo zvelebení interiérů. Současně pivovar podnikům nabízí také poradenství v mnoha oblastech jako je digitalizace provozu, péče o pivo, skladba menu, školení obsluhy nebo propagace.

„Naše investice významně pomáhají i navázaným odvětvím a lidem, kteří v nich pracují. Obliba piv z Prazdroje doma i v zahraničí tak výrazně přispívá k prosperitě celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v Česku od pěstitelů ječmene a chmele až po hospody a obchody,“ dodává Michal Mrowiec.

Jak proměnit mezinárodní soudní spory v hlavní marketingovou zbraň? Proč kvůli špatnému pivu tekly v Plzni potoky v ulicích a jak z krachujícího podniku udělat turistický magnet díky slavnému filmu? Úspěch v pivovarském byznysu má mnoho podob.
Prozkoumali jsme historii a marketingové strategie slavných českých značek od Budvaru a Plzně až po Bernard či Zichovec. Inspirujte se storytellingem, který formuje chutě českých spotřebitelů.

Síla tradice: Když pivo teklo už za časů templářů
Ačkoliv první písemná zmínka o pivovaru Černá Hora je z roku 1530, s pivem je toto místo spojeno už mnohem dříve. Jak je uvedeno na webu pivovaru, podle listiny z 16. července 1298 byl komoří Matouš z Černé Hory svědkem templářského obřadu, kdy se Eberhard ze Steindorfu zříká svých práv na statky v Dobřínsku a v Petrovicích a postupuje část svých majetků templářskému řádu na Templštejně. Při tomto obřadu se pilo pivo, které zde svými povozy dopravil Matouš z Černé Hory. V roce 1308 templář Hartleb II z Boskovic přinesl svému řádu hrad Černá Hora a pivovar věnem. Poté byl pivovar vrchnostenský a patřil ke zdejšímu panství, i když se pivo vařilo i v několika sousedských pivovarech.

V roce 1530 panství Černou Horu vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorský z Boskovic. Právě v jejich společné majetkové smlouvě z roku 1530 je zmínka o existenci panského pivovaru Černá Hora. Ke konci 16. století přešlo celé panství včetně pivovaru do rukou Lichtenštejnů a v roce 1712 přešlo do držení rodu Auerspergů. V následujících letech došlo k mnoha výměnám vlastníků a také k požárům. V roce 1948 došlo ke znárodnění Černohorského pivovaru a byl začleněn do Středomoravských pivovarů n. p. v Brně. I v dalších letech se událo mnoho změn a až v roce 1996 pivovar přešel do soukromého vlastnictví a stal se akciovou společností s názvem Pivovar Černá Hora. Od dubna 2010 je pak součástí české pivovarnické skupiny Pivovary Lobkowicz.

Jak proměnit globální soudní spory v marketingovou zbraň
U pivovarů nemůže chybět Budějovický Budvar, národní pivovar. Ten začal své pivo pod názvem Český akciový pivovar vařit 7. října 1895. Budějovický Budvar, který se stal nástupcem původního akciového pivovaru i pivovaru měšťanského, byl jako národní podnik založený v roce 1967. V roce V 1973 zavedl Budějovický Budvar novinku v podobě plechovkového piva, po Sametové revoluci došlo k jeho rozvoji a modernizaci a v roce 1996 překročil hranici 1 000 000 hl vystaveného piva. Další významný milník nastal ve čtvrtek 11. února 2016, kdy celkový výstav přesáhl objem 50 miliónů hektolitrů. Pro srovnání v prvním roce od svého založení (hospodářský rok 1895/1896) byl výstav pivovaru 35 223 hl.

S tímto pivovarem jsou spojeny také dlouholeté spory vedené s koncernem Anheuser-Busch. Ochrannou známku Budweiser Lager Bier si totiž v roce 1878 přihlásil u amerického patentového úřadu C. Conrad. Koncern si v roce 1907 zaregistroval značku Budweiser ve Spojených státech a protestovaly proti tomu oba budějovické pivovary (od roku 1906 vyvážel své pivo do USA i akciový pivovar). Jak zmiňují ve své historii, v roce 1911 byla uzavřena smlouva, ve které Český akciový pivovar za odškodné uznal platnost americké registrace, avšak nevzdal se práva označovat své výrobky slovem Budweiser a přívlastkem original po celém světě.

Zlatý standard z Plzně: Když technologická revoluce přepíše celý trh
Černá Hora vsází na staletou kontinuitu a Budvar na hrdou obranu národního dědictví, ale v Plzni v roce 1842 vznikl příběh zcela jiného kalibru. Není to příběh o udržování tradice, ale o technologické revoluci, která redefinovala celý obor. Pilsner Urquell je ukázkou toho nejvyššího marketingového úspěchu: když se z názvu vašeho konkrétního produktu stane obecné jméno pro celý celosvětový trh.

Řeč je o prvním spodně kvašeném ležáku, který uvařil sládek Josef Groll. Ten uplatnil své znalosti vaření spodně kvašeného ležáku, který se nechává 30 dnů ležet a zrát. V té době se pivo vařilo na několika místech, ale bylo pochybné kvality a místní s ním nebyli spokojeni. Došlo také k vylití desítek sudů piva přímo před radnicí. Josef Groll měl tedy původně uvařit tmavé pivo bavorského typu. Výsledek však nedopadl podle očekávání, protože se zde potkala měkká plzeňská voda s nízkým obsahem minerálů a také žatecký chmel a český ječmen. Místo tmavého piva tak vzniklo zlaté pivo s bílou pěnou.

Jak shrnuje v článku Český rozhlas Dvojka,dneska už sotva zjistíme, jestli to byl sládkův záměr nebo náhoda anebo se prostě někde stala chyba. Nové pivo však slavilo úspěch a jeho sláva se rychle šířila. V roce 1913 Pilsner Urquell překročil výstav milionu hektolitrů piva a potvrdil tak pozici největšího pivovaru v Rakousku-Uhersku.

Sázka na osobní brand s čistou hlavou
Zatímco Pilsner Urquell sází na svou historickou nedotknutelnost, rodinný pivovar Bernard po revoluci ukázal, že i na zelené louce se dá vybudovat ikona. Stačila k tomu tvář majitele a jasný názor. V Humpolci se pivo vařilo stovky let, ale v roce 1991 byla pověst pivovaru žalostná a slavné to nebylo ani po stránce technologií. Přesto tuto firmu Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v malé privatizaci vydražili za pětinásobek účetní hodnoty. Díky tomu si mohli plnit svůj sen o pivovaru, který bude vařit poctivé české pivo.

O dva roky později Stanislav Bernard založil Svaz malých nezávislých pivovarů a začal bojovat o snížení spotřební daně pro pivovary s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Také se právě jeho tvář začala objevovat na billboardech nebo etiketách a nejen díky tomu se stal on i pivovar brzy známým. V našem starším rozhovoru k tomu Stanislav Bernard dodal, že za to může Dejan Štajnberger, což byl v té době kreativní ředitel reklamní agentury Euro RSCG, která se dnes jmenuje Havas. "Byl to právě Dejan, kdo přišel s fórem s čistou hlavou bez vlasů, když jsme zaváděli nealko pivo. Přijel s tímto fórem a ještě mi udělal špičaté uši. Naoko jsem ho s tím vyhodil.. Nicméně jsem ihned věděl, že ten fór je velmi silný. Následně jsme to dali na billboardy a etikety," doplnil.

Nepřehlédnutelná byla také kampaň „Svět se zbláznil, držte se…“, ve které pivovar reflektoval aktuální “bláznivé” dění.

Když krachující byznys zachrání slavný film
Bernard vsadil mimo jiné na boj s ‚europivem‘ skrze billboardy, v Dalešicích na to šli jinak. Vzali historickou křivdu uzavřeného pivovaru a přetavili ji v postřižinskou nostalgii, která dodnes táhne tisíce turistů. Na webu zmiňují, že Pivovar Dalešice byl založen pravděpodobně už koncem 16. století. Největší slávu však objekt zažil v roce 1980, kdy exteriéry i interiéry využil režisér Jiří Menzel k natočení slavného filmu Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s Jiřím Schmitzerem a Magdou Vašáryovou v hlavních rolích.

V následujících letech pivovar chátral, zarůstal a byl cílem vandalů. Pivo se zde začalo opět vařit až po roce 1999, kdy byl v dražbě získán současnými majiteli. Ti vycházejí ze starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a během výroby do něj nemá být nic přidáváno, ani z něj odebíráno. Dalešické pivo se tedy od znovuotevření pivovaru v roce 2002 vaří výhradně tímto klasickým způsobem. Ani se tedy nepasterizuje ani nefiltruje.

Pivní moderna: Jak postavit úspěšný craft na zelené louce
Pokud Dalešice hrají na strunu první republiky, středočeský Zichovec reprezentuje totální modernu. Ukazuje, že dnešní zákazník už nechce na etiketě portrét sládka, ale hledá moderní design a neustálé inovace. Nápad na vybudování vlastního pivovaru se zrodil v hlavě Ivana Husáka v roce 2010. O dva roky později pak vznikl Rodinný pivovar Zichovec se sídlem ve stejnojmenné vesnici nacházející se nedaleko města Slaný. Jeho cílem bylo kromě výstavby pivovaru také zvelebit celou obec. "Proto byl v podstatě na zelené louce vybudován i nový obecní úřad, penzion, koloniál, restaurace, společenský sál, a kromě toho i kaplička. Ta zůstala pro náš pivovar symbolická a stala se součástí naší vizuální identity," popisují na webových stránkách.

Z počátku se nabídka pivovaru skládala téměř výhradně ze spodně kvašených piv, ale postupně také s příchodem synů Ondřeje a Jana došlo k začlenění širokého spektra pivních speciálů. Ondřej s Janem se totiž zajímali o nové pivní styly a přispěli k tomu, co je dnes pro pivovar typické. Dnes vaří přes kolem 130 druhů piv ročně a jak přiznávají, vařili například s rohlíky z Rohlíku nebo levandulí ze Židovic.

Pivovar v Jindřichově Hradci po 60 letech zase vaří pivo. Radnice chátrající areál opravila za více než půl miliardy korun a nabídla ho k pronájmu. Jednou z podmínek bylo, že název piva bude spojený s městem. Při přestavbě podlahy náhodou objevili sklepení, kde bude vinotéka.

„Zatím to jde, uvidíme po třetím,“ vtipkuje pan František u výčepu nově otevřené Restaurace Smetana v opraveném zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci, když ochutnává první doušky dvanáctky z pivovaru Jindra. Ten se rovněž nachází v rozsáhlém areálu.

Spolu s ním dorazil na pondělní slavnostní otevření pro veřejnost i Brian Thomas z amerického státu Mississippi. Město na východě kraje navštěvuje pravidelně a považuje ho za svůj druhý domov. Pokaždé se sem prý těší a letos už zde strávil měsíc a půl.

„Moc dobrý,“ glosuje v češtině první dojmy z ležáku. „Je to perfektní místo v samém srdci města. Lidé sem mohou přijít, vidět historii a užít si dobré pivo,“ hodnotí i prostředí, které v sobě kombinuje právě historii s moderními prvky.

Pivo pro hosty restaurace připravuje i sládek Matěj Masař. „Vaříme tu teď zhruba měsíc a půl. První várky už jsou v hospodě v tancích,“ přibližuje. Denně prý zvládnou 23 hektolitrů mladiny. „Vaříme dvojvárky pro naplnění toho tanku. Takže jedna várka má kolem 45, 46 hektolitrů, jak to zrovna vyjde,“ dodává.

Plán: osm tisíc hektolitrů za rok
Pivo se v zámeckém pivovaru začalo vařit po téměř 60 letech. Radnice měla při hledání provozovatele podmínku, aby jméno piva bylo spojené s městem, nese proto název Jindra. Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která dodala technologie a vybavení za desítky milionů korun.

„S kolegou jsme se bavili už mnoho let, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. A když přišla tato příležitost, byla to jasná volba,“ říká pro ČTK investor Oliver Dlouhý, který založil vyhledávač letenek Kiwi.com. Kapacita umožňuje uvařit osm tisíc hektolitrů za rok, letos počítají s výrobou tří tisíc hektolitrů.

Na otevření restaurace v půl jedenácté dopoledne čekal zástup zhruba dvou desítek lidí. Jakmile dostali pokyn, vyrazili si hledat místo v moderním interiéru nebo na terase. Někteří se spokojili s venkovním výčepem a lavičkami.

Hosty vítal tým manažera Lukáše Filipa. „Otevřeli jsme zařízení o dvou stech místech s regionální kuchyní, moderními technikami, skvělým vinným servisem a důrazem na pivovar,“ komentuje pro iDNES.cz.

Restaurace je zatím ve zkušebním provozu. Stále tak ladí různé detaily. „Prostor je komplikovaný v tom, že jsou tu původní klenby, něco je zalité železobetonem a ne úplně dobře tady funguje signál,“ líčí. To se dotýká například provozu platebních terminálů.

Prostředí nové restaurace popisuje i architekt a místní rodák Jan Klaška. Historické klenby zůstaly obnažené i s pozůstatky ohněm zakouřených nástěnných maleb. Zdobí je ale originální lustry a světla, přímo na míru restauraci je vytvořena pípa ve tvaru varhan.

„My tam vkládáme sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká toho historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky,“ uvádí pro ČTK.

Restaurace se jmenuje Smetana po hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Tajemná část
Při přestavbě podlahy pivovaru objevili náhodou i sklepení. „Předpokládá se, že to, co tady vidíme, tak není úplně celý komplex. Ten možná zasahuje a napojuje se na katakomby, které jsou umístěné pod muzeem,“ poodkrývá Klaška pro iDNES.cz.

Ve sklepení brzy plánují vytvořit vinotéku až se třemi tisíci lahvemi. Lidé si tak budou mít možnost katakomby projít a ochutnat víno.

Starosta města Michal Kozár počítá se slavnostním otevřením celého objektu 11. září. Ani on o sklepu nevěděl a v historických záznamech o něm nebyly zmínky. Nyní dokončují akustickou část sálu, který se v objektu nachází, v červenci a srpnu očekávají doručování mobiliáře.

„Celková částka za přestavbu se pohybuje kolem 512 milionů korun bez DPH,“ sděluje. Zhruba 240 milionů z toho pokryly dotace. Město zámecký pivovar z 16. století koupilo v roce 2016 a hledalo pro něj využití. Objekt dlouho chátral, což umocnil požár v roce 2011. Na opravách pracují od roku 2024.

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci ze 16. století, který desítky let chátral a v roce 2011 ho poničil požár, se dnes otevřel veřejnosti. Přestavba národní kulturní památky stála město 512 milionů korun bez DPH, necelou polovinu pokryly dotace. V rozsáhlém areálu se začalo vařit pivo Jindra, které mohou lidé ochutnat v pivovarské Restauraci Smetana. V září město zahájí provoz multifunkčního kulturního sálu, řekl novinářům starosta Michal Kozár (ANO).

Investice do pivovaru, který město koupilo před deseti lety, patří k největším v historii Jindřichova Hradce. Radnice dlouho pro zchátralou a vyhořelou památku hledala využití. Přestavbu s pomocí dotací za celkem 245 milionů korun zahájila v roce 2024. "Obvodové zdi, klenby se zachovávaly. Část, která se obměnila, je od prvního patra ve foyer, kde kvůli požáru došlo k poškození starých dřevěných prvků, které se vyměnily, ale tak, aby celkové vzezření budovy zůstalo zachováno," uvedl starosta.

Pivo se v zámeckém pivovaru začalo vařit po téměř 60 letech. Radnice měla při hledání provozovatele podmínku, aby jméno piva bylo spojeno s městem, nese proto název Jindra. Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která dodala technologie a vybavení za desítky milionů korun. "S kolegou jsme se bavili už mnoho let, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. A když přišla tato příležitost, tak to byla jasná volba," řekl investor Oliver Dlouhý, zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com. Kapacita umožňuje uvařit 8000 hektolitrů za rok, letos pivovar počítá s výrobou 3000 hektolitrů.

Moderní design v Restauraci Smetana propojil stavbu se současností. Historické klenby zůstaly obnažené i s pozůstatky ohněm zakouřených nástěnných maleb. Zdobí je ale originální lustry a světla, přímo na míru restauraci je vytvořena pípa ve tvaru varhan. "My tam vkládáme sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká toho historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky," popsal architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška.

Restaurace se jmenuje Smetana po hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století budova podstoupila modernizaci a přestavbu. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1967 zůstal v provozu. Poté v něm národní podnik Fruta vyráběl do 90. let minulého století tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Po téměř šedesáti letech se v zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci znovu vaří pivo. Památkově chráněný areál ze 16. století, který desítky let chátral a poničil jej požár, se po rozsáhlé rekonstrukci otevřel veřejnosti. Město za jeho obnovu zaplatilo 512 milionů korun bez DPH.

Do areálu v Jindřichově Hradci se po téměř šedesáti letech vrátila výroba piva. Nové pivo Jindra mohou návštěvníci ochutnat v pivovarské Restauraci Smetana. V září má město otevřít také multifunkční kulturní sál.

Jedna z největších investic města
Rekonstrukce pivovaru patří k největším investicím v historii Jindřichova Hradce. Město objekt koupilo v roce 2016, dlouho však hledalo způsob, jak rozsáhlý a zchátralý areál využít.

Stavební práce začaly v roce 2024. Městu se na projekt podařilo získat dotace v celkové výši 245 milionů korun. „Obvodové zdi a klenby se zachovávaly. Část, která se obměnila, je od prvního patra ve foyer, kde kvůli požáru došlo k poškození starých dřevěných prvků. Ty se vyměnily tak, aby celkové vzezření budovy zůstalo zachováno,“ uvedl starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár.

Pivo Jindra navazuje na místní tradici
Pivo se v zámeckém pivovaru začalo znovu vařit po téměř šesti desetiletích. Jednou z podmínek města při hledání provozovatele bylo, aby název piva odkazoval na Jindřichův Hradec. Nová značka proto dostala jméno Jindra.

Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která do technologií a vybavení investovala desítky milionů korun.

Za projektem stojí mimo jiné zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý. „S kolegou jsme se už mnoho let bavili o tom, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. Když přišla tato příležitost, byla to jasná volba,“ uvedl.

Pivovar má roční kapacitu 8 tisíc hektolitrů. V prvním roce provozu počítá s výrobou přibližně 3 tisíce hektolitrů piva.

Moderní restaurace v historických kulisách
Součástí obnoveného areálu je Restaurace Smetana, jejíž interiér spojuje historické prvky se současným designem. Původní klenby zůstaly odkryté, stejně jako části nástěnných maleb poznamenaných požárem.

Restaurace připomíná Bedřicha Smetanu
Restaurace nese jméno hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který v budově strávil část dětství. Jeho otec zde pracoval jako sládek.

Právě v Jindřichově Hradci mladý Smetana také utrpěl úraz, jenž podle některých pramenů mohl souviset s jeho pozdější ztrátou sluchu. Město nyní připravuje rovněž rekonstrukci sousedního Smetanova domu.

Od zámeckého pivovaru k výrobě rumu
Budovu pivovaru nechal v zámeckém areálu postavit v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století prošel objekt modernizací a přestavbou.

Po roce 1945 byl areál znárodněn a jako pivovar fungoval až do roku 1967. Následně v něm národní podnik Fruta až do 90. let vyráběl tuzemský rum známý etiketou s plachetnicí.

Po ukončení výroby začal objekt rychle chátrat. Jeho stav ještě zhoršil požár z roku 2011, který při hře založily děti. Po více než desetiletí příprav se nyní jedna z nejvýznamnějších historických staveb města dočkala nového využití.
Historický prostor doplňují originální svítidla a výčepní zařízení ve tvaru varhan, které bylo vytvořeno přímo pro restauraci.

„Vkládáme tam sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky,“ popsal architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška.

Když si v hospodě objednáte pivo, většinou automaticky čekáte perfektní výsledek: správnou teplotu, hustou pěnu, chuť, která sedí od prvního do posledního loku. Jenže za tímhle na první pohled jednoduchým úkolem stojí náročné řemeslo, které má blíž k disciplíně než k rutině. Na kvalitě piva se totiž nepodílí jen pivovar. Ten poslední, klíčový krok se odehrává až za výčepem.

Mistrovské řemeslo
Pivo opouští pivovar v perfektní kondici, ale než se dostane na stůl, projde rukama člověka, který může jeho kvalitu udržet – nebo zničit. Dovednosti a znalosti výčepního tak rozhodují o tom, jestli host pivo dostane v podobě, v jaké má.

Na rozdíl od sládka ale výčepní pracuje v živém provozu. Řeší tempo špičky, komunikaci s hosty a zároveň hlídá detaily, které nejsou zvenčí vidět: jak je pivo skladované, jestli je čerstvé nebo jestli je výčepní zařízení čisté. Pivo je totiž citlivý produkt a každá chyba se okamžitě projeví na jeho chuti. Na první pohled jde o jednoduchou práci, ve skutečnosti je to však disciplína, která vyžaduje přesnost, zkušenost a cit.

Za neměnnou chutí piva stojí každodenní práce
Správně načepované pivo nevzniká náhodou. Sklenice musí být dokonale čistá, studená a mokrá, proud piva souvislý a úhel přesný. Jakékoli přerušení může změnit říz i strukturu pěny. A právě pěna není jen „hezká na pohled“. Chrání pivo a spoluurčuje první dojem. Do hry vstupuje i technika – tlačný plyn a čistota potrubí. Bez pravidelné sanitace může výčepní zařízení ovlivnit chuť během několika hodin.

Právě proto vznikla soutěž Pilsner Urquell Master Bartender, která má za cíl výčepní řemeslo rozvíjet, oceňovat jeho náročnost a udržovat kvalitu čepovaného piva i pivní kultury. To nejdůležitější se přitom neodehrává jen na pódiu, ale v každodenní praxi. Hodnocení totiž probíhá i přímo v hospodách, kde se sleduje, jak se pivo ošetřuje i servíruje. Rozhoduje tak schopnost dělat řemeslo správně každý den.

Z malé kyšické hospody až na vrchol
Mezi špičku českých výčepních se letos zařadil také Filip Gibiš, který provozuje malou hospodu U Vandírků v Kyšicích u Kladna. Ve svém podniku se stará o všechno – od provozu přes výčep až po atmosféru. Do finále soutěže se probojoval už podruhé. Letos uspěl díky jistotě a schopnosti proměnit pivní servis v zážitek.

Sám říká, že nejde o trofeje, ale o to, dělat lidem radost a neustále se posouvat. „Největší motivací jsou pro mě spokojení hosté. Když vidím, že si lidé pivo opravdu užívají, vím, že to dělám správně. To je pro mě celý smysl výčepního řemesla,“ dodává nejlepší výčepní plzeňského ležáku. Na samotné soutěži si nejvíce cení silné komunity výčepních, která si předává zkušenosti a společně posouvá úroveň české pivní kultury.

Když všechno zapadne
Pivo Pilsner Urquell bylo poprvé uvařeno už v roce 1842 a dodnes se drží stejného výrobního postupu. Aby si zachovalo svou neměnnou chuť, nestačí jen tradice. Kromě sládka rozhoduje i ten, kdo stojí u výčepu. Výčepní je tak nedílnou součástí cesty piva z varny na stůl. A když všechno zapadne, vznikne něco, co působí samozřejmě – dokonale načepované pivo. Kam na něj zajít, vám poradí mapa Hvězdy sládků.

Pivovar Strakonice 1649 loni hospodařil se ztrátou 281 000 korun, o rok dříve dosáhl mírného zisku 32 000 korun. Obrat se snížil o jedno procento na 99,976 milionu korun. V roce 2025 pivovar prodal 46 923 hektolitrů piva, což je meziročně o 4,3 procenta méně. Za poklesem prodeje vidí vedení pivovaru odklon od spotřeby alkoholických nápojů a nízké ceny lahvového piva oproti čepovanému. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

V roce 2025 se obor pivovarnictví a gastronomie podle pivovaru potýkal se sníženou spotřebou. Souvisí se změnou spotřebitelského chování, kdy velká část společnosti pije méně alkoholu a zároveň se zvyšují rozdíly mezi cenami lahvového a točeného piva. „Těmito dvěma základními faktory trpí zejména vesnické provozy, kde dosahované tržby nedokáží vytvářet přiměřený zisk. Naopak, někdy je to za hranou ekonomické únosnosti, což tato zařízení nutí omezovat otevírací dobu, případně restaurace uzavírat,“ uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva a místostarosta Rudolf Oberfalcer (Otevřené Strakonice).

Také rostoucí vstupní náklady vyvolávají tlak na ceny a zákazníci si pak raději zajdou koupit levnější lahvové pivo do supermarketu. Ceny lahvového piva zůstaly na velmi nízké úrovni, což zkomplikovalo ekonomickou situaci menším pivovarům. „Dalším faktorem je i to, že zhruba 90 procent nápojového segmentu je dnes prodáváno ve slevových akcích,“ dodal Oberfalcer. Zdražení lahvového piva konkurenční trh neumožňuje.

Pivovar se zaměřuje hlavně na Jihočeský kraj s přesahem do dalších regionů Česka. V zahraničí mohli jeho piva zákazníci ochutnat v Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku a na Ukrajině, kde je kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu stále výrazně omezený export. Letos pivovar očekává sníženou spotřebu elektrické energie díky investici do nového čpavkového chlazení.

Pivovar Strakonice 1649 se dříve jmenoval Dudák a je to jediný český pivovar, který vlastní město. Počátky strakonického piva se datují rokem 1308. Várečné právo pak získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Pivovar vznikl v roce 1649. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. se v roce 2023 přejmenoval na Pivovar Strakonice 1649, a.s.

Beskydský pivovárek v Ostravici se pyšní skvělým řemeslným pivem i poctivou gastronomií. Nabízí však i další služby – třeba piva s etiketou na míru.

„Firmy dnes hledají způsoby, jak být originální a zapamatovatelné. Kvalitní řemeslné pivo je samo o sobě oblíbeným dárkem, ale když k němu přidáte etiketu vytvořenou na míru, vznikne produkt, který reprezentuje značku a zároveň udělá radost. Nejde jen o pivo, ale o promyšlenou prezentaci firmy,“ říká Tomáš Holý z Beskydského pivovárku.

Pro jaké příležitosti firmy tuto službu nejčastěji využívají?
Nejčastěji jde o firemní večírky, konference, výročí společností, dny otevřených dveří, sportovní akce nebo vánoční dárky pro zaměstnance a obchodní partnery. Mnoho firem si také nechává připravit limitovanou edici při uvedení nového produktu nebo při významném jubileu společnosti.

V čem vidíte hlavní výhodu oproti běžným reklamním předmětům?
Dnes už nestačí rozdávat další propisku nebo hrnek s logem. Lidé si více váží dárků, které mají nápad a přidanou hodnotu. Personalizované řemeslné pivo je reprezentativní, originální a přirozeně spojuje příjemný zážitek s firemní identitou. Je to dárek, který nezůstane ležet v šuplíku.

Jak probíhá samotná příprava zakázky?
Vždy začínáme individuální konzultací. Některé firmy mají vlastní grafické podklady, jiné přijdou jen s myšlenkou. V takovém případě připraví návrh náš grafik. Společně doladíme podobu etikety tak, aby odpovídala vizuální identitě společnosti i účelu, pro který pivo vzniká. Samozřejmostí je také individuální cenová kalkulace.

Můžete zmínit některé společnosti, které už této možnosti využily?
Ano, mezi našimi zákazníky jsou například Hyundai, výrobce jízdních kol Pells nebo Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Každá zakázka byla jiná, ale všechny spojoval důraz na kvalitní zpracování a originální prezentaci značky.

Jaké jsou minimální odběry?
U plechovek a plastových lahví je minimální objednávka 300 kusů, což většině firem vyhovuje například pro večírky, konference nebo marketingové akce. Nabízíme také plnění do skleněných lahví, kde je vzhledem k technologickému nastavení stáčecí linky minimální odběr tisíc kusů.

Je služba určena jen pro firmy, nebo jí mohou využít i další zákazníci?
Firemní klientela dnes tvoří většinu našich zakázek, a právě na ni se chceme dlouhodobě zaměřovat. Zároveň ale rádi připravíme vlastní etikety i pro soukromé zákazníky – například na svatby, rodinné oslavy, narozeniny nebo výročí. I v těchto případech vzniká originální dárek, který má osobní hodnotu.

Čím je podle vás Beskydský pivovárek pro firmy zajímavým partnerem?
Jsme regionální pivovar, který staví na poctivém řemesle, kvalitních surovinách a individuálním přístupu ke každému zákazníkovi. Neprodáváme jen pivo. Pomáháme firmám vytvořit originální produkt, který reprezentuje jejich značku, posiluje vztahy s obchodními partnery i zaměstnanci a zanechá mnohem silnější dojem než běžné reklamní předměty. A právě spojení kvalitního beskydského piva s vlastním příběhem je tím, co naši zákazníci oceňují nejvíce.

Ještě před dvěma lety stála v restauraci na Říčním okruhu v Krnově voda. Místo cinkání sklenic se řešilo vysoušení, rozebírání technologií a milionové škody. Dnes se ale příběh pivovaru Arogant obrací k lepšímu.

Historický dům v centru Krnova má nového provozovatele restaurace, a pokud vše půjde podle plánu, první hosté se sem vrátí už na konci listopadu. „Budova byla mimo provoz od povodní. Skoro přesně po dvou letech se tam obnoví provoz,“ řekl Deníku majitel pivovaru Arogant a historického objektu Petr Kozák.

Nový nájemce si podle něj restauraci převezme v září. „Bude se tam stěhovat a zhruba dva měsíce to bude dávat dohromady. Konec listopadu by mohl být reálný termín otevření.“

Jak bude podnik vypadat, zatím Kozák neprozrazuje. Ani nemůže. „Provozovatel má vlastní koncepci a já mu do toho nechci mluvit. Přeji si, aby se tam zase vařilo, jedlo a žilo.“

Jedno však návštěvníci vědí už teď. Na čepu poteče Arogant. „Pivko bude naše.“ Pravděpodobně nebude chybět oblíbená jedenáctka APA, ležák ani některý z ovocných speciálů.

Tanky jsou plné
Přestože restaurace byla zavřená, pivovar výrobu nezastavil. „Tanky jsou plné piva. Pivo zraje,“ ukázal na tanky v Chářovské ulici, kde své pivo Kozák osobně vaří.

A vaří přesně tak, jak je pro něj typické. „Nemám žádný pevný styl. Vařím pokaždé něco jiného, podle toho, na co mám chuť.“

Samotný pivovar Arogant ale vznikl relativně nedávno. Petr Kozák se pro jeho založení definitivně rozhodl během covidové pandemie v roce 2020.

Po několika letech příprav se mu podařilo minipivovar v roce 2023 zprovoznit v historickém domě v centru města. Radost z nového projektu ale netrvala dlouho. V září 2024 totiž město zasáhla ničivá povodňová vlna.

Milion a půl do obnovy
Následky povodní byly obrovské. „Všechno se muselo dělat od podlahy až po strop,“ vzpomenul.

Kompletně pod vodou skončila řídicí elektronika pivovaru, měnily se motory, převodovky i elektronika plničky. Obnova spolkla přibližně milion a půl korun. Pomohli ale i lidé.

„Na Doniu se vybralo asi 400 tisíc korun. Další velkou pomoc jsme dostali od společnosti Siemens, která nám dodala elektroniku prakticky za výrobní cenu.“