Novinky a zajímavosti ze světa piva

Společnost Pivovary Staropramen reaguje na rostoucí poptávku po nealkoholických pivních alternativách a rozšiřuje své portfolio o nové druhy nealkoholických pivních mixů. Klasická řada COOL se rozrůstá o příchuť Mandarinka & zázvor. Do řady COOL+ s funkčními benefity přibyde COOL+ Mind. Extrakt z ginkgo biloby v něm obsažený má antioxidační vlastnosti a má pozitivní vliv na paměť i pozornost. Přidaný hořčík zase přispívá k normálnímu energetickému metabolismu.

Osvěžující ovocné chutě v rovnováze s pivní hořkostí
Pivní mixy se mezi českými spotřebiteli těší velké oblibě. Pivovary Staropramen na tento trend odpovídají novinkami z řad pivních mixů COOL a COOL+. „Obě novinky jsou maximálně chutné a osvěžující, ideální pro teplé dny v jarních a letních měsících. Na své si přijdou milovníci klasiky i příznivci inovací. Vsadili jsme na osvědčené ovocné chutě, ale ozvláštnili je nevšedními přísadami, jako je například zázvor nebo extrakt z ginkgo biloby,“ popisuje manažerka značky COOL Nikola Koštálová, společnost Pivovary Staropramen.

Přírůstek do klasické řady pivních mixů COOL představuje nápoj s příchutí mandarinky a zázvoru, který překvapí harmonickou kombinací citrusové sladkosti s lehce štiplavým, pikantním nádechem. Mezi pivní mixy COOL+ s funkčními benefity přibývá COOL+ Mind s bohatou chutí meruněk a broskví. Obsahuje extrakt z ginkgo biloby s antioxidačními vlastnostmi, který má pozitivní vliv na paměť i pozornost, a hořčík přispívající k normálnímu energetickému metabolismu. Obě novinky si i přes sladké ovocné chutě zachovávají jemnou pivní hořkost.

Vzrůstající obliba ochucených nealkoholických pivních mixů
Pivní mixy si v posledních letech nacházejí stále více příznivců, a to zejména díky své osvěžující chuti, nižšímu obsahu alkoholu a rostoucímu zájmu o nealkoholické nápoje obecně. Tahounem celé kategorie jsou právě nealkoholické varianty. Zatímco alkoholické varianty ochucených pivních mixů se na trhu vyskytují už pouze okrajově, nealkoholické verze zažívají trvalý růst. Spotřebitelé je nejčastěji konzumují ve chvílích codpočinku, při volnočasových aktivitách, po sportu, apod.

Prodeje ochucených pivních mixů COOL v Česku mezi lety 2023 a 2024 vzrostly o 7 %. Přízeň spotřebitelů si rychle získávají i verze s funkčními benefity. „Řada COOL+ s funkčními benefity u nás tvořila v roce 2024 přes 10 % z prodaných pivních mixů, a to přesto, že jsme ji uvedli trh teprve na jaře loňského roku,“ dodává Nikola Koštálová.

Novinky COOL a COOL+ jsou od dubna k dispozici v prodejnách a provozovnách napříč Českem. Kromě toho se s nimi lidé mohou potkat na nejrůznějších jarních a letních akcích. V nejbližší době například osvěží účastníky Nočního běhu pro Světlušku. K dostání budou také na hudebním festivalu United Islands of Prague a na eventu Body and Mind v pražské Stromovce, na Mirai Tour a na festivalech Rock for People a Mezi Ploty se mohou návštěvníci těšit dokonce na vlastní Cool launch zónu.

Skupina PPF Renáty Kellnerové ovládla českou chmelařskou dvojku, společnost Agro-Chmel Holding. Akcie získala od svého dlouholetého manažera Ladislava Chvátala. Kellnerová držela 90 procent akcií firmy už dříve a využívala tak finančních výnosů z firmy, dosud ale Agro-Chmel Holding podle PPF plně ovládal právě Chvátal. Finanční detaily obchodu kupující ani prodávající nekomentovali.

Informaci, která vyplývá z obchodního rejstříku, e15 potvrdil mluvčí PPF Leoš Rousek. Změny jsou podle něj součástí „dlouhodobého plánu racionalizace vztahů a posilování finanční stability společnosti Agro-Chmel Holding“.

„Nová struktura zlepšuje schopnost společnosti naplno využít stabilní zázemí a silnou kapitálovou pozici skupiny PPF,“ dodal Rousek. Odkazuje tak na skutečnost, že velká investiční skupina si může bezproblémově obstarat mnohem výhodnější financování než malý samostatný podnik. Jaké má PPF s firmou plány a zda chystá nějaké strategické změny, Rousek neuvedl.

Pod Agro-Chmel Holding spadá pěstitel chmele Chmel Spol. a obchodník s chmelem Arix. V roce 2023 holding pohltil také firmu LCHA, která pěstuje pšenici a kukuřici a kromě toho chová stovky kusů dobytka.

Nejprve soukromá investice
Ladislav Chvátal, který je předsedou dozorčí rady PPF banky, začal chmelařský byznys budovat v roce 2016. Na začátku roku 2020 e15 zjistila, že po koupi dalších chmelnic se Chvátal stal lídrem českého chmelařského byznysu. Tehdy PPF expanzi Agro-Chmelu komentovala slovy, že jde o soukromou investici Ladislava Chvátala, a to přestože firmě na provoz půjčila 289 milionů korun.

Změna přichází v době, kdy se chmelařům nedaří. Hlavními důvody jsou podle odborníků klesající spotřeba piva, dopady klimatických změn a nadbytečná produkce alfa kyselin, které dodávají pivu hořkost.

Pokles spotřeby
„V klíčových destinacích, jako je třeba Japonsko a Čína, obliba piva klesá,“ řekl na začátku ledna šéf Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda s tím, že z Česka se vyváží až čtyři pětiny úrody. Reagoval tak na strategii ministerstva zemědělství, podle níž se má v budoucnu výrazně zvýšit plocha pro pěstování chmele. Dnes se chmel pěstuje asi na 4850 hektarech, plán počítá s navýšením plochy na 5500 hektarů k roku 2030. Tento záměr je však podle Hejdy v dnešních podmínkách nerealizovatelný, a to kvůli riziku převisu nabídky nad poptávkou.

V Česku pěstuje chmel zhruba 120 zemědělských podniků. Jejich loňská úroda byla podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského průměrná. Celkem sklidily 6494 tun, což je o 500 tun méně než předloni.

Dlouhodobě nejpěstovanější odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák. A právě v žatecké oblasti obhospodařuje půdu i společnost Agro-Chmel Holding, která loni podle Rouska prodala více než 1200 tun českého chmele, z toho více než 800 tun pocházelo z vlastní produkce. Pro srovnání, v roce 2021 skupina vypěstovala 1048 tun chmele.

Výsledky hospodaření Rousek neposkytl, pouze uvedl, že skupina loni utržila 400 milionů korun. Dříve firma generovala zisky v desítkách milionů korun, v roce 2023 se však propadla do konsolidované ztráty ve výši 11 milionů korun.

Největším chmelařem v Česku je dnes Agrofert Andreje Babiše. Jeho společnost Top Hop pěstuje klíčovou plodinu pro výrobu piva na 800 hektarech. V roce 2023 vydělala zhruba sedm milionů korun.

Do zemědělství poslední dobou investuje čím dál více miliardářů a významných byznysových skupin. Kromě Agrofertu a PPF je to například skupina J&T, podnikatelé Tomáš Němec a Tomáš Chrenek, spolumajitel Sev.en Energy Jan Dienstl, nebo například majitel energetické skupiny Energo-Pro Jaromír Tesař či majitel průmyslové firmy Agrostroj Pelhřimov Lubomír Stoklásek.

Jako dar papeži Františkovi mířila z Budějovic tradičně speciální várka z Budvaru Požehnaný ležák.

„Požehnaný ležák“ vaří v Budějovickém Budvaru každoročně. Celá tržba z jeho prodeje míří každoročně Diecézní charitě. Poprvé v roce 2017 pivovar vařil speciální várku pro hlavu církve. Při generální audienci tehdy papež převzal od budějovické delegace 122 lahví.

„Požehnaný ležák“ je uvařen podle stejné receptury jako světlý ležák značky Budweiser Budvar. Ten patří mezi nejznámější produkty z Budějovic na světě: znají jej spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém exportu piva se podílí asi jednou pětinou.

V roce 2014 založil břeclavský minipivovar Frankies, nyní se po více jak deseti letech Břeclavan Štěpán Přikryl rozhodl pro velkou životní změnu. Začal studovat vysokou školu a z majitele minipivovaru se stane ergoterapeutem. „Občas v životě udělám radikální řez a změním směr," říká Přikryl.

I zakládání pivovaru před lety pro něj byl krok do neznáma, něco úplně nového. „Nové začátky mě hodně baví. Když se člověk pustí do něčeho nového, hodně se toho naučí a je to dobrodružství," povídá Břeclavan.

Studuje ergoterapii, tedy obor, který je určitým způsobem blízký fyzioterapii. „Je to práce s lidmi, kteří mají nějaký hendikep. Mám teď v plánu, že budu pracovat s dětmi. Začínám program cvičení pro děti, co mají problém s bilaterální integrací (schopnost koordinovat obě strany těla - pozn. red.)," svěřuje se končící pivovarník.

Spolu s Přikrylem končí také sládek pivovaru Adam Jonáš, s nímž Frankies zakládal. „Adamova stopa zůstává v každém pivu," míní majitel minipivovaru. Jonášovy další kroky mají směřovat do velkopavlovického pivovaru Thrills.

Značka Frankies bude pokračovat
Pro pokračování provozu pivovaru už Přikryl našel nástupce. Kamarády Martina Žůrka a Jakuba Kuriála. „Našel jsem někoho, komu pivovar můžu předat. Kdo to bude dělat třeba i lépe, než já. Jsem rád, že značka Frankies bude pokračovat. Pivo je jejich veliká vášeň a jsou v tom zběhlí. Hodně oboru rozumí a už nyní ze začátku začínají dělat kroky, které jsou inovativní oproti tomu, jak jsem to dělal já," povídá Přikryl.

Minipivovarský byznys se podle něj za deset let hodně proměnil. „Když jsem začínal, byl obor hodně v plenkách, bylo to hodně amatérské. Od té doby se všechno hodně zprofesionalizovalo. Vyrostla velká konkurence. Vstupovali jsme do světa, kde bylo klasické pivo, pak byl pivní speciál a tím to haslo. Postupem času se otevřel široký pivní svět. Dneska vznikají nové styly, o kterých před nedávnem člověk ani neslyšel," zmiňuje třicátník.

Hodně složité bylo pro pivovar covidové období. „Byla to rána, spousta gastropodniků to období nepřežila. Gastroscéna před covidem byla neuvěřitelně rozjetá. V covidové době byla okýnka. Všichni se báli, byla velká nejistota, nikdo nevěděl, co bude. Trvalo několik let, než jsme se dostali na stav před covidem. Přežívali jsme díky tomu, že jsme měli fandy, kteří si objednávali pivo domů, chodili nám do těch okýnek. Nadšenci, skupiny i jednotlivci, nás tehdy podrželi. Tím nás zachránili," vzpomíná Břeclavan.

Jako na houpačce
Deset let provozu minipivovaru považuje za neuvěřitelnou zkušenost. „Když má člověk pivovar, není to jen o tom, že se naučí vařit pivo. Rozváží pivo, dělá grafiku, stará se o technologie, je trochu elektrikář, obchodník, údržbář, uklízeč, všechno možné. Každý rok podnikání je neuvěřitelná zkušenost. Je to jako na houpačce. Občas perfektní, občas velmi náročné. Někdy člověk nespí. Myslím si, že to tak má každý," přibližuje Přikryl.

Podnikání podle něj nikdy nekončí. „Člověk tomu věnuje hodně času. I o víkendu. Měl jsem malé dítě a začal jsem studovat vysokou školu, nemohl jsem tomu věnovat tolik času, kolik by si to zasloužilo. To byl taky jeden z faktorů, proč jsem se rozhodl pro změnu," nastiňuje muž.

Příjemná změna
Přiznává, že pivovar ještě neprodal, ale rozhodování už není na něm. „V klidu si můžu sednout na pivo a můžu se věnovat jenom tomu, jak chutná. Pobavíme se s přáteli. Je to příjemná změna," poznamenává.

Z českých piv se do zahraničí nejvíce vyveze Budvaru, upozorňuje národní pivovar v kampani od agentury Ogilvy.

Budvaru se do zahraničí vyveze nejvíce ze všech českých piv, exportuje se do více než 70 zemích světa. To je hlavní sdělení kampaně „nejoblíbenější české pivo ve světě“, kterou pro Budějovický Budvar připravila agentura Ogilvy. Ta pro společnost pracuje od roku 2023, kdy po dvaceti letech vystřídala Kaspen/JvM.

Kampaň se spotem vytvořeným s produkcí Bubenská Production, Ad Kolektiv a s režií Petra Dvořáka, už běží online a na sociálních sítích. K vidění je například na Instagramu i Facebooku Budvaru.

Na webu národního pivovaru kampaň doplňují speciální stránky s fakty o exportu. Například že mezi největší trhy patří Německo, Polsko, Velká Británie, Rakousko a Slovensko. Že nejvýchodnějším místem s Budvarem je Hamilton na Novém Zélandu a nejdelší cestu k zákazníkovi urazí do Aucklandu, což je 18 tisíc kilometrů z Českých Budějovic. Nejstarší hospoda s Budvarem mimo Česko je pak Schweizerhaus ve Vídni, kde se v roce 2026 bude značka čepovat sto let.

Kampaň doprovází také spotřebitelská soutěž, mezi výhrami je také cesta kolem světa. Zapojit se mohou ti, kdo koupí alespoň čtyři produkty Budvaru mezi 16. dubnem a 31. květnem. Losování proběhne do pěti dnů od skončení soutěže.

Několik podniků na Krnovsku v těchto dnech narazilo zelené speciály, ale přece se najdou místa, kde je nekoupíte ani teď. Ačkoli se pivovar Nachmelená opice proti vaření zeleného piva kategoricky nevymezuje, u něj fandové netradičního moku nepochodí. Deník hovořil s vrchním sládkem a spolumajitelem pivovaru Michalem Kuřecem.

Nachmelená opice je na trhu už deset let. V roce 2015 ho založila rodina Valentů z Krnova a Kuřeců z Města Albrechtic. Valentovi vlastnili objekt haly v bývalé textilce Karnola a Michal Kuřec pivovarství vystudoval. Deníku přiblížil, proč pivovar v těchto dnech nenaskočil na zelenou vlnu.

„Je to velký fenomén, nicméně dosáhnout sytě zelené barvy piva přírodní cestou je nemožné. Protože když do žlutého piva přidáte něco přírodního zeleného, tak vám vznikne tmavě zelená až hnědá, spíše brčálová barva. Takže tam musíte dát modré barvivo, které ve žluté udělá tu zelenou. Navíc toto přibarvování umělým barvivem musíte legislativně schovat do něčeho jiného, proto se používá ve složení likér a podobně,“ řekl Kuřec.

Jinde mají se zeleným pivem příjemné vzpomínky
Zelené pivo tady zkoušeli už před devíti lety, ale podle Kuřece od toho kvůli nevalné barvě a chuti ihned upustili.

Jinde ale mají na zelené pivo veselé vzpomínky. Jako třeba v nedalekém baru fklidu, který v prvních týdnech po otevření před devíti lety zel prázdnotou, ale hosty přilákal až díky naražení zeleného speciálu. Chybět podle majitele Radka Musila nebude ani letos.

Zájem o piva obecně je podle Kuřece z Nachmelené opice v tomto období, tak jako před jinými svátky nebo prodlouženým víkendem, velký. „Měli jsme Velikonoční Ale 13% s americkými chmely, který jsme prodávali prostřednictvím Kauflandu. Jinak chystáme řadu speciálů, s novými chmely, kyseláče s ovocem i nové verze nealko piv. Ročně uvaříme zhruba 60 várek speciálů po 2000 litrech a z toho bude 10 až 15 úplných novinek,“ informoval dále Kuřec.

Expanze do zahraničí
Pivovar momentálně prochází velkými opravami po povodni a zkapacitňuje výrobu. Na konci roku oslaví desetileté výročí. Kromě tuzemských regionů můžete na krnovské speciály narazit už i na Slovensku a v omezené míře v Rakousku.

„Za necelou desetiletou historii pivovaru jsme uvařili kolem sto druhů piva,“ doplnil spolumajitel a vrchní sládek. Pivovar se zaměřuje především na vaření svrchně kvašeného piva a rád objevuje netradiční pivní styly.

Pivovar Budějovický Budvar měl loni už druhým rokem po sobě rekordní tržby. Meziročně se zvýšily o více než osm procent na 3,67 miliardy korun. Posílil prodej na domácím trhu a hlavně v zahraničí. Výsledek hospodaření zveřejní společnost v červnu. Pivovar v lednu informoval, že loni uvařil rekordních 1,927 milionu hektolitrů piva, meziročně o 3,3 procenta víc.

Ředitel národního podniku Petr Dvořák uvedl, že Budějovický Budvar zvýšil meziročně prodej piva na domácím trhu o 1,7 procenta. V hospodách zaznamenal mírný pokles. „Daří se nám získávat nové zákazníky, ti ale nejsou schopni plně vykompenzovat pokles spotřeby piva u stávajících zákazníků. Tudíž dochází k poklesu v řádu jednotek procent. Na druhou stranu prodej v obchodních řetězcích rostl o jednotky procent," řekl Petr Dvořák.

Kambodža, Albánie nebo Emiráty
Dodal, že prodej do zahraničí se meziročně zvýšil o čtyři procenta. „Prosadit se na nové trhy je vždy dlouhodobá záležitost, je to jako zasadit semínka, která vzejdou po letech. Vrátili jsme se do Kambodže a náš nejvzdálenější trh je Nový Zéland. Zajímavým trhem se stává Albánie, Turecko a dlouhodobě se daří ve Spojených arabských emirátech. To už jsou trhy, které se dostaly z těch okrajových a začínáme si jich všímat,“ řekl.

Export činí v Budvaru přes 70 procent, pivo vyváží do více než 70 zemí. Hlavními trhy jsou země v okolí České republiky, zejména Německo, Polsko, Rakousko. Důležitou exportní zemí se stalo také Slovensko, kde se loni Budvaru dařilo.

Budvar bude postupně investovat do zařízení a technologií, která přinesou energetické úspory. Letos v areálu instalují fotovoltaickou elektrárnu, která by měla pokrýt deset procent spotřeby energie, investice přesáhne 50 milionů korun.

Dále plánují bioplynovou stanici, která bude odpadní vodu přeměňovat na elektrickou energii a mělo by to pokrýt dalších deset procent spotřeby energie. Tento projekt se zatím připravuje, podnik má studii proveditelnosti. Podle odhadů by se náklady mohly pohybovat kolem 100 milionů korun.

Cíl je dvě stě tisíc návštěvníků
Budvar je součástí evropského programu Lean and Green, který má za cíl snížit emise oxidu uhličitého v logistice o 20 procent. Proto pivovar letos obměnil vozový park a pořídil 12 elektromobilů.

Další projekty v horizontu dvou až tří let jsou v přípravné fázi. Podnik chce obnovit technologii lahvových linek 1 a 2 z roku 2005. „Bude to složitý projekt, protože se to musí udělat za plného provozu," vysvětlil Petr Dvořák.

Změna se dotkne i návštěvnického centra. „V současnosti pracujeme s architekty na studii proveditelnosti, aby bylo možné turisty dostat do centra pivovaru, ale aby se vyhnuli provozu, třeba po visutých lávkách. Také se musí vyřešit parkování," řekl Dvořák. Cílem je, aby pivovar ročně navštívilo na 200 tisíc lidí. Loni to bylo téměř 60 000 návštěvníků z celého světa.

Nové pivo, nový recept
Od letošní roku bude Budvar s malými pivovary vařit vždy tři limitované série ročně, loni byly čtyři. Dvě se vaří v minipivovarech, hlavní letní v Budvaru. „Cílem je rozvíjet český trh s pivem, dáme jim naší marketingovou a obchodní sílu, aby se dostaly do většího povědomí. A také si na tom vyzkoušíme nové postupy, receptury, technologie. Například Redix byl původně limitkou a dnes je součástí našeho portfolia. Pivovary si vybírá náš sládek. Vždy vznikne zcela nové pivo, nový recept," řekl Petr Dvořák.

Limitní série chuťově i obsahem alkoholu odráží období, pro která se vaří. Například na zimu tu připravují tmavé pivo, na léto světlé, které mívá menší obsah alkoholu. I jejich cena je vyšší, půl litr se pohybuje kolem 70 korun.

Pivo bez alkoholu už dávno není jen náhražkou pro řidiče. Češi si stále častěji dopřávají ochucená nealko piva a radlery prostě proto, že jim chutnají. Nový průzkum ukazuje, že jejich popularita roste napříč všemi věkovými skupinami. Kdo vede v žebříčku nejoblíbenějších značek? To je překvapivé – tradiční favorité jako Zlatopramen a Cool se umístili vysoko, ale na první příčku to nestačilo. Zdá se, že masivní reklama v tomto segmentu skutečně funguje a mění nákupní zvyklosti českých spotřebitelů.

Nealko piva a radlery na vzestupu
Málokterý Čech si dokáže představit sobotní oběd, či dokonce celé léto bez dobrého drinku nebo piva. Těch, kteří dávají přednost nealkoholickým alternativám, ale přibývá. Nepatří mezi ně pouze řidiči, těhotné či kojící ženy, ale i běžná populace, která má nealko piva a radlery v oblibě pro jejich chuť, a navíc je považuje za zdravější alternativu klasického piva.

Nižší konzumace alkoholických nápojů má prospěšný vliv na lidské zdraví a také minimalizuje negativní dopady i vedlejší účinky dlouhodobého užívání alkoholu. Nealkoholická piva s příchutí sice obsahují cukr, ale ve výsledku je to lepší volba než právě alkoholické pivo. Radler je pivo nízkoalkoholické a i to je lepší volbou.

Pijete ochucená piva bez alkoholu či radlery?
„Klasické pivo je klasické pivo, ale pokud řídím nebo nic jiného není, mám rád i ochucené nealko, zvlášť při letních grilovačkách,“ říká respondent Petr.
„Pivo s alkoholem nepiju, protože mi nechutná, ale mám ráda ta nealkoholická s ovocnou příchutí, ta u nás doma nesmí chybět hlavně v létě,“ komentuje respondentka Radka.
„Redukuji obecně všechny alkoholické nápoje, a to kvůli hubnutí. Alkohol jsou totiž prázdné kalorie, takže nealko pivo je dobrá alternativa, a navíc i dobře chutná. A když jich vypiju víc, nemusím se bát, že by mi ráno nebylo hej,“ přidává svůj názor respondentka Marcela.

Nejpopulárnější je Birell
Společnost NADA Research organizovala výzkum, kterého se zúčastnilo 2 475 respondentů v roce 2023 (září–prosinec) a 2 493 respondentů v roce 2024 (září–prosinec). Minimální věk všech osob byl 15 let.

Ze zprávy, která spojuje data NADA Research a Nielsen, vyplývá, že Birell je nejznámější značkou, která taktéž investuje nejvíc financí do reklamy. A jak to tak vypadá, značkám se to vyplatí, protože masivní reklama v tomto segmentu znamená i vyšší znalost spotřebitelů.

Pokud vezmeme v potaz výsledky z úseku září–prosinec 2024, na druhém místě, co se týká znalosti, se umístila značka COOL, na třetím Staropramen a do TOP 5 se dostal i Bernard nebo Argus.

„U ochuceného nealkoholického piva značek COOL a Bernard vidíme meziroční nárůst ve znalosti, který vychází ze silné reklamní komunikace obou těchto značek. Za zmínku stojí také značka Birgo, která v prosinci 2024 figuruje na šestém místě a jen těsně se nevešla do nejlepší pětky. Ukazuje ale, že i díky reklamním výdajům si za několik let na trhu buduje silnou pozici. To podtrhuje fakt, že právě značka Birgo byla v celém segmentu nealkoholických piv nejrychleji rostoucí značkou z pohledu frekvence nákupu,“ uvádí Martin Chalupník z NADA Research.

Nealkoholické pivo není limonáda
Dle Centra podpory veřejného zdraví až třetina rodičů nabídla svému dítěti nealkoholické pivo před dovršením 15. roku života a 23 % z nich přiznává, že ho jejich dítě dostává pravidelně. „Nealkoholické“ ale neznamená, že obsahuje 0 % alkoholu, dle vyhlášek je povolena odchylka do 0,5 % alkoholu. Po vypití půllitrového nealkoholického piva může být dítěti naměřena hladina alkoholu v krvi, což je nepřijatelné. Do 21. roku života se dítěti vyvíjí nervová soustava a i malé množství alkoholu může tento vývoj negativně ovlivnit.

V Krkonoších není jen nádherná příroda v čele s nejvyšší českou horou, ale také vysoká koncentrace minipivovarů. Několik z nich lze objevit v rámci takzvané Krkonošské pivní stezky, která se letos v létě otevře už pojedenácté.
Článek

Dát si do těla, ale i do nosu. Krkonošská pivní stezka je gastronomicko-sportovní zážitek, při kterém nastoupáte pár stovek výškových metrů a zároveň se odměníte řemeslným pivem. S myšlenkou propojit pět lokálních minipivovarů přišel provozovatel hotelu a penzionu na Friesových boudách Karel Polívka. I v nich si totiž vaří vlastní pivo.

Kromě jeho pivovaru jsou dalšími zastávkami na trase také Pivovar Trautenberk, Pecký pivovar, pivovar Krkonošský medvěd a rodinný pivovar Hendrych. V průběhu letní sezony je u nich k dostání leták Krkonošské pivní stezky, na který lze sbírat razítka za vypitá piva.

Ochutnáte-li alespoň jedno pivo ze všech pěti pivovarů, zařadíte se tím do slosování o ceny a můžete vyhrát třeba dvoudenní pobyt v některém z krkonošských hotelů. O dalších cenách a podmínkách se dočtete na oficiálních stránkách stezky.

Kudy vede Krkonošská pivní stezka?
Stezku lze projít několika způsoby. Tím nejkratším je asi třicetikilometrová trasa z Trautenberku v Malé Úpě přes Portášky a Růžohorky do Pece pod Sněžkou, kde uděláte hned dvě zastávky. Jednu v kavárně Craft Cofee na pivo Hendrych a druhou v Peckém pivovaru na pivo s názvem Sněžka.

Z něj vás čeká stoupání k Richtrovým boudám přes Výrovku do pivovaru Friesovy boudy, odkud se přes Strážné dostanete do Vrchlabí a Pivovarské Bašty na Krkonošského medvěda.

Ten, kdo by si chtěl vycházku za krkonošskými pivy ještě ozvláštnit, může to vzít i přes nejvyšší vrchol Sněžku. V takovém případě si na pivní list lze dobrovolně připsat ještě ochutnávku pivovaru Paroháč, který funguje na Luční boudě. Ten platí za nejvýše položený pivovar v Česku i v celé střední Evropě.

Krkonošskou pivní stezku samozřejmě nemusíte absolvovat na jeden zátah. Většinou ji turisté chodí v průběhu víkendu s jedním přespáním. A pro koho by to i tak bylo až moc piva najednou, razítka může sbírat kdykoliv v průběhu léta - tedy od 30. května do 30. září 2025.

1. zastávka - Pivovar Trautenberk
Trasu je nejvhodnější začít z Malé Úpy, malebné vesničky ležící pár kroků od polských hranic. Pivovar Trautenberk tu vaří od roku 2015, a to spodně i svrchně kvašená piva.

A obdivovat zde můžete nejen pivo. Trautenberk je i restaurací a hotelem v kompletně zrekonstruovaném objektu Tippeltovy boudy, a to podle oceňovaného návrhu architektonického ateliéru ADR. Zaplesají tedy i milovníci designu.

Ve stálé nabídce jsou tu tři piva. Trautenberk 11° světlý ležák, Trautenberk 13° polotmavé silné pivo a Trautenberk 14° American Pale Ale. V sezóně je doplňují i o různé speciály. Piva zaujmou také svou vizuální identitou, kterou reprezentují motivy horské přírody uspořádané do tvaru písmene T.

2. zastávka - na pivo Hendrych do kavárny
Rodinný pivovar Hendrych sice sídlí ve Vrchlabí, restaurace i hotel jsou v něm ale už delší dobu uzavřeny. Funguje zde pouze prodejna piva bez výčepu. Na čepovaného Hendrycha se tak v rámci Krkonošské pivní stezky musíte zastavit v kavárně Craft Coffee v Peci pod Sněžkou. V rámci trasy to bude pravděpodobně vaše druhá zastávka.

Své pivo vrchlabský pivovar vaří od roku 2012. Mezi stálý sortiment patří pitelná světlá výčepní desítka, jedenáctistupňový světlý ležák a svrchně kvašené pivo stylu American Pale Ale. Pravidelně vaří i sezónní speciály.

3. zastávka - Pecký pivovar
Z Craft Coffee je to jen půldruhého kilometru k Peckému pivovaru, který najdete u lanovky na Sněžku. Však i všechna jeho piva nesou označení Pivo Sněžka a jedno z nich k nejvyšší hoře v Česku odkazuje dokonce i svou stupňovitostí 16,03°. Je to svrchně kvašený Indian Pale Ale. K ochutnání jsou zde však i obligátní výčepní desítka a dvanáctistupňový ležák.

Pivovar založený v roce 2017 je součástí hotelového resortu Bouda Máma. Sídlí však ve vlastní budově, ve které se nachází stylová pivnice a pivní lázně.

4. zastávka - Pivovar Fries
Po odpočinku v Peci pod Sněžkou na vás v rámci Krkonošské pivní stezky čeká další pořádný výšlap k dalšímu pivovaru. Z toho Peckého je třeba k Friesovým boudám překonat přes 500 výškových metrů. Odměna ale bude opět zlatavá.

Friesovy boudy, jejichž historie sahá až do roku 1676, prošly rekonstrukcí v roce 2011. Současný majitel Karel Polívka k nim ještě o rok později přistavěl penzion s restaurací a minipivovarem. Podobně jako v ostatních minipivovarech po cestě si tu lze vybrat ze spodně i svrchně kvašených piv. Nesou název Fries.

5. zastávka - Krkonošský medvěd
Své putování po krkonošských pivech zakončíte ve Vrchlabí v Pivovarské Baště, která je domovem minipivovaru Krkonošský medvěd. Ten je ze všech zmíněných pivovarů vůbec nejstarší, založen byl už v polovině 90. let minulého století.

Základem výroby je dvanáctistupňový světlý ležák z klasické české odrůdy chmele - Žateckého poloraného červeňáka. Rádi tu mají ale i svrchní kvašení od lehkých „ejlů“ až například po vysokostupňové pšeničné pivo obsahující výluh z ibiškových květů.

Pivovar Budějovický Budvar měl loni rekordní tržby druhým rokem po sobě. Meziročně se zvýšily o více než osm procent na 3,67 miliardy Kč. Posílil prodej na domácím trhu a hlavně v zahraničí. ČTK to dnes řekl ředitel národního podniku Petr Dvořák. Výsledek hospodaření zveřejní společnost v červnu. Pivovar v lednu informoval, že loni uvařil rekordních 1,927 milionu hektolitrů piva, meziročně o 3,3 procenta víc.

Budvar meziročně zvýšil prodej piva na domácím trhu o 1,7 procenta. V hospodách zaznamenal mírný pokles. "Daří se nám získávat nové zákazníky, ti ale nejsou schopni plně vykompenzovat pokles spotřeby piva u stávajících zákazníků. Tudíž dochází k poklesu v řádu jednotek procent. Na druhou stranu prodej v obchodních řetězcích rostl o jednotky procent," řekl Dvořák.

Prodej do zahraničí se meziročně zvýšil o čtyři procenta. "Prosadit se na nové trhy je vždy dlouhodobá záležitost, je to jako zasadit semínka, která vzejdou po letech. Vrátili jsme se do Kambodže a náš nejvzdálenější trh je Nový Zéland. Zajímavým trhem se stává Albánie, Turecko a dlouhodobě se daří ve Spojených arabských emirátech. To už jsou trhy, které se dostaly z těch okrajových a začínáme si jich všímat,“ řekl Dvořák.

Export činí v Budvaru přes 70 procent, pivo vyváží do více než 70 zemí. Hlavními trhy jsou země v okolí České republiky, zejména Německo, Polsko, Rakousko. Důležitou exportní zemí se stalo také Slovensko, kde se loni Budvaru dařilo, dodal Dvořák.

Budvar postupně bude investovat do zařízení a technologií, která přinesou energetické úspory. Letos v areálu instalují fotovoltaickou elektrárnu, která by měla pokrýt deset procent spotřeby energie, investice přesáhne 50 milionů Kč.

Dále plánují bioplynovou stanici, která bude odpadní vodu přeměňovat na elektrickou energii a mělo by to pokrýt dalších deset procent spotřeby energie. Tento projekt se zatím připravuje, podnik má studii proveditelnosti. Podle odhadů by se náklady mohly pohybovat kolem 100 milionů Kč.

Budvar je součástí evropského programu Lean and Green, který má za cíl snížit emise oxidu uhličitého v logistice o 20 procent. Proto pivovar letos obměnil vozový park a pořídil 12 elektromobilů.

Další projekty v horizontu dvou až tří let jsou v přípravné fázi. Podnik chce obnovit technologii lahvových linek 1 a 2 z roku 2005. "Bude to složitý projekt, protože se to musí udělat za plného provozu," dodal Dvořák.

Změna se dotkne i návštěvnického centra. "V současnosti pracujeme s architekty na studii proveditelnosti, aby bylo možné turisty dostat do centra pivovaru, ale aby se vyhnuli provozu, třeba po visutých lávkách. Také se musí vyřešit parkování," řekl Dvořák. Cílem je, aby pivovar ročně navštívilo na 200.000 lidí. Loni to bylo téměř 60.000 návštěvníků z celého světa.

Od letošní roku bude Budvar s malými pivovary vařit vždy tři limitované série ročně, loni byly čtyři. Dvě se vaří v minipivovarech, hlavní letní v Budvaru. "Cílem je rozvíjet český trh s pivem, dáme jim naší marketingovou a obchodní sílu, aby se dostaly do většího povědomí. A také si na tom vyzkoušíme nové postupy, receptury, technologie. Například Redix byl původně limitkou a dnes je součástí našeho portfolia. Pivovary si vybírá náš sládek. Vždy vznikne zcela nové pivo, nový recept," řekl Dvořák.

Limitní série chuťově i obsahem alkoholu odráží období, pro která se vaří. Například na zimu tu připravují tmavé pivo, na léto světlé, které mívá menší obsah alkoholu. I jejich cena je vyšší, půl litr se pohybuje kolem 70 Kč.