Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj se začátkem letní sezóny zesiluje aktivity zaměřené na podporu zodpovědného a střídmého pití. Pivovar v červnu odstartoval s influencerem Patrikem Budayem osvětovou kampaň, v níž vysvětluje význam klasické české hlášky „jít na jedno“. Ve videích na sociálních sítích ukazuje, že jde především o výzvu k setkávání přátel bez nutnosti nadměrného pití. Na letní hudební festivaly pak opět přiveze alkotestery, které díky snadnému a rychlému testování umožní návštěvníkům lépe vyhodnotit aktuální kondici.

„Přístup Čechů k alkoholu se v posledních letech výrazně mění. Lidé žijí aktivněji, hledají zážitky a častěji řeší, co pijí, kolik toho vypijí a v jakém kontextu. Ukazuje se také, že pro řadu lidí jít takzvaně ‚na jedno‘ už neznamená touhu po alkoholu, ale spíš potřebu být s lidmi, popovídat si nebo někam patřit,“ vysvětluje Jolana Hájková, specialistka společenské odpovědnosti v Plzeňském Prazdroji. Odklon Čechů od alkoholu potvrzuje i aktuální studie Státního zdravotního ústavu. Ta uvádí, že spotřeba čistého alkoholu na hlavu v Česku v roce 2025 meziročně klesla o 18 % na historické minimum 5,8 litru.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě nabádá k zodpovědné konzumaci a nyní se spojil s influencerem a učitelem skateboardingu Patrikem Budayem, který se v sérii krátkých rozhovorů ptá rozdílných dvojic, co pro ně znamená „jít na jedno“. Před kamerou postupně stanuly velmi různorodé páry s rozdílnými životními zkušenostmi, své názory tak sdílí například matka s dcerou, štamgast a výčepní nebo studentka a pracující. Kampaň ukazuje, že význam spojení „jít na jedno“ znamená pro každého vlastně něco jiného. A často jde spíš o společenské setkání nebo kontakt s přáteli než o samotný alkohol.

„Z reakcí respondentů je zřejmý sociální a společenský aspekt toho ‚jít na jedno‘. Je dobře, že jde primárně o to být s někým než pít s někým. Zpozornět bychom ale měli ve chvíli, kdy se z chození ‚na jedno‘ pro někoho stává pravidelný zvyk, jak třeba odbourat stres nebo se bavit, což je v české společnosti typické,“ říká Otakar Veselý, odborník na závislost mladistvých a odborný garant projektu Respektuj 18, který videa doplňuje svým komentářem. Jak ale ukazuje studie Státního zdravotního ústavu, v Česku pije alkohol o samotě pouze 10,6 % lidí. Pro většinu Čechů je zásadní společnost, nejčastěji tak pijí alkohol s rodinou či partnery (43,7 %), přáteli (40,1 %) nebo s kolegy z práce (5,1 %).

Myšlenka kampaně a její kreativní ztvárnění vycházejí z dílny Lafluence Agency, režie spotů se zhostil Jakub Oudes. Videa poběží od druhé poloviny června do srpna na Instagramu @respektuj18. Od září pak bude kampaň pokračovat aktivací přímo v padesátce vybraných restaurací v Česku, kde se téma „jít na jedno“ objeví například na pivních táccích nebo rezervačních cedulkách.

Alkotestery podpoří odpovědné chování
V létě Prazdroj zvedne téma odpovědné konzumace i na velkých hudebních festivalech Beats for Love, Colours of Ostrava nebo Brutal Assault. Návštěvníkům nabídne praktickou možnost orientačně se otestovat pomocí alkotesterů AlcoForce, které jim během několika vteřin pomohou odhadnout aktuální hladinu alkoholu v dechu.

„Odpovědná konzumace není o zákazech. Před začátkem léta, kdy je zahrádková a festivalová sezóna v plném proudu, chceme bez moralizování ukázat, že odpovědnost začíná vlastním vědomým rozhodnutím a že jít na jedno neznamená jít se opít. Díky alkotesterům dáváme lidem praktický nástroj, který jim pomůže lépe odhadnout vlastní kondici, rozhodnout se vědomě a bezpečněji naplánovat návrat domů,“ uvádí Jolana Hájková. V průběhu letní sezóny budou alkotestery také v pražských Žlutých lázních a na nádvoří plzeňského pivovaru, kde v červenci a srpnu probíhá festival Léto v Prazdroji.

Prazdroj tak navazuje na loňskou aktivitu, kdy nabídl speciální digitální alkotestery návštěvníkům Colours of Ostrava. Během festivalu bylo provedeno více než 1 300 orientačních dechových testů, přičemž téměř 6 z 10 testovaných mělo alkohol v dechu. Dalších více než 1500 testů si během loňského léta vyzkoušeli hosté ve vybraných hospodách a restauracích po celém Česku. Právě tato zkušenost ukazuje, že lidé často vítají jednoduchý nástroj, který jim pomůže lépe odhadnout vlastní kondici a naplánovat bezpečný návrat domů.

Výjimečná chvíle v Humpolci. Poslední velké přání měl Ruda, který je upoutaný na lůžko. Chtěl si prohlédnout pivovar Bernard a dát si pivo. To se mu splnilo. A Ruda tak domů se slzami dojetí a nezapomenutelnými vzpomínkami.

Ví, že už mu moc času nezbývá. A tak si chtěl užít poslední velkou radost. Ruda měl štěstí, jeho přání bylo vyslyšeno a splnil se mu sen. Podíval se do pivovaru v Humpolci, dal si i pivo.

Nabitý program v Humpolci
Pan Ruda, který je kvůli svému zdravotnímu stavu upoután na lůžko, prožil den plný zážitků. Posádka speciálně upravené sanitky ho bezpečně dopravila z Hospice Štrasburk do Humpolce, kde na něj čekal nabitý program. Spolu s ním den trávila i jeho dcera a vnučka.

Pivovarem křížem krážem
Průvodkyně pivovaru vzácné hosty provedla křížem krážem celým provozem a ukázala jim, jak se tradiční humpolecké pivo vaří. Následoval oběd v pivnici, kde si pan Ruda vychutnal nejen skvělé jídlo, ale především čerstvé tankové pivo, na které se moc těšil.

Součástí silného příběhu
„Vše se podařilo splnit díky spolupráci se Sanitkou splněných snů, která pomáhá lidem v závěru života plnit jejich poslední velká přání, a Hospicem Štrasburk. Byla to pro nás čest. Jsme vděční, že jsme mohli být součástí tohoto silného příběhu,“ řekl mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis.

Překvapení na konec
Na závěr dne se podařilo opravdové překvapení. Uspořádat osobní setkání přímo se spolumajitelem pivovaru Stanislavem Bernardem. Pánové spolu strávili chvíli v srdečném rozhovoru, což byl pro pana Rudu nejemotivnější vrchol celé návštěvy.

Pan Ruda odjížděl z Humpolce dojatý, nadšený a s úsměvem. A několika lahvičkami piva na cestu

Hofbrauhaus Wolters viní z rostoucích cen energií zmenšující se trh s pivem a vysoké provozní náklady
Hofbrauhaus Wolters, jeden z nejstarších německých pivovarů, jehož historie sahá až do roku 1627, vyhlásil bankrot s odvoláním na prudce rostoucí provozní náklady a prudký pokles spotřeby piva.

Německá ekonomika čelí rostoucímu tlaku vysokých cen energií od doby, kdy Berlín začal postupně ukončovat dovoz ruské ropy a plynu po eskalaci konfliktu na Ukrajině v roce 2022. Tlak ještě umocnil nedávný prudký nárůst cen ropy vyvolaný americko-izraelskou válkou proti Íránu.

V rámci insolvenčního řízení s vlastní správou zůstane pivovar pod svým současným vedením, zatímco na jeho restrukturalizaci bude dohlížet soudně jmenovaný správce. Zaměstnanci si zachovají svá pracovní místa, protože Hofbrauhaus Wolters se snaží transformovat na výrobce nealkoholických nápojů z tradičního pivovaru.

Kromě celostátního poklesu spotřeby piva, která v roce 2025 klesla na rekordně nízkou úroveň, společnost uvedla jako hlavní důvod své insolvence rychle rostoucí provozní náklady. Podle deníku Braunschweiger Zeitung prudce rostoucí ceny energií vyvíjejí na německé pivovary zvláštní tlak.

Německo v letech 2023 a 2024 zažilo recese, po nichž v roce 2025 následovala téměř stagnace, přičemž letos se předpokládá růst na pouhých 0,5 %. Mnoho německých společností, včetně automobilových gigantů Mercedes-Benz a BMW, se potýkalo s přizpůsobením se vyšším nákladům na energie a slabší poptávce.

Berlín zároveň nadále věnuje značné prostředky na vyzbrojování Ukrajiny a také na budování vlastní armády. Od roku 2022 se Německo zavázalo poskytnout Kyjevu vojenskou podporu ve výši více než 96 miliard eur (109 miliard dolarů) a zároveň zahájilo vlastní program znovuzbrojování v hodnotě 100 miliard eur.

Německá centrální banka loni varovala, že se rýsuje rekordní rozpočtový deficit, a jako jeden z hlavních důvodů uvedla zvýšené vojenské výdaje.

Na trutnovském Bojišti je zase živo! Ne že by se město vrátilo do časů prusko-rakouské války, ale letošní 160. výročí slavné bitvy můžete oslavit stylově. Na místě bývalého motorestu totiž krkonošský Pivovar Trautenberk otevřel zbrusu novou restauraci a bistro . Kde jinde s přáteli zasvěceně probrat dělostřelecké manévry generála Gablenze než nad sklenicí skvěle ošetřeného piva horalů?

Návrat domů po tisíci letech
Víte, proč Trautenberk vlastně patří do Trutnova? Podle pověstí město roku 1006 založil šlechtic Albrecht von Trautenberg . Ten z kraje vyhnal loupeživé rytíře a zabil draka, který ohrožoval místní horaly a dnes zdobí městský erb. Albrecht navíc od knížete Oldřicha získal privilegia vařit pivo a provozovat šenky. Otevřením nového komplexu se tak pivovar symbolicky vrací domů.

Architektura a poctivá kuchyně
Stavbu si vzali na starost architekti z renomovaného ateliéru ADR, kteří s investorem rádi propojují architekturu s originálními uměleckými díly. Interiéru dominuje stěna s malovanou mapou od Ilony Polanski a proslýchá se, že si u restaurace brzy budete moci udělat selfíčko třeba s legendárním trutnovským drakem.

Zóna je rozdělena na dva koncepty:
Restaurace: Nabízí poctivou českou kuchyni v moderním pojetí, šťavnaté steaky a vyhlášené dukátové buchtičky. Otevřeno je denně od 11.00 – 22.00 (Pá–So do 23.00, Ne do 21.00).
Bistro & T-Drive: Ideální pro ty, co spěchají do hor nebo se vrací domů. Každý den od 7.00 do 17.00 (So-Ne 9.00 – 17.00) tu dostanete ranní kávu, svačinu i klasické hotovky.

Trautenberk tímto krokem navazuje na úspěšnou tradici, kterou odstartoval před 10 lety v Horní Malé Úpě. Za pivem vařeným ve výšce 1045 m n. m. už nemusíte šplhat na Pomezní sedlo, teď ho máte na dosah v podhůří. Tak vzhůru Na Bojiště a jak se v Krkonoších říká: Přijďte pobejt!

Řemeslné pivovary jsou fenomén, který mění Český pivní trh rychleji, než si jeho tradiční hráči dlouho připouštěli. Nestačí už jen skvěle vařit tradiční ležák. Chutě hostů se mění a Pivovárek Morava z Frýdku-Místku jde jejich poptávce vstříc.

„Investovali jsme do nových technologií, rozšiřujeme portfolio o limonády a nové pivní mixy a připravuje se na segment, v němž se bude v příštích letech lámat budoucnost malých pivovarů, nealkoholické a nízkoalkoholické nápoje,“ říká Kateřina Fotterová, obchodní manažerka pivovaru.

Tady v Místku vždy vládli sládci Martin Gajdáček a Marek Blahut. Kluci, kteří si zakládají na léty prověřených postupech a tradičním řemeslném způsobu výroby piva, zejména ležáku. Vlajkovou lodí vždy byla a zatím ještě pořád je Polotmavá jedenáctka, vysoce pitelný ležák, který si dávno získal pivaře daleko za hranicemi Místku.

Úspěchy však neslaví jen místní ležáky. Skvělá výčepní desítka, z níž v pivovaru vzniká také oblíbené Mango pivo, získala 1. místo v degustační soutěži O nejlepší prázdninové pivo roku 2025.

Ale jak říká Katka, obchodní manažerka Pivovárku Morava, doba a chutě zákazníků se mění a dávno už neplatí, že ochucená piva jsou „jenom pro holky“. Tento trend vnímá nejen v každodenním kontaktu se zákazníky a obchodními partnery, ale potvrzuje se i rostoucím zájmem o ochucená piva napříč všemi skupinami konzumentů. Proto i její kluci trochu změnili styl.

Přesně proto pivovar rozjíždí nové technologie a každá z nich míří ke stejnému cíli. Vyrábět víc s širším produktovým záběrem a zároveň ani o píď neuhnout z kvality, za kterou místní sládci osobně ručí celému Frýdku-Místku.

„Klíčové jsou pro nás nové ležácké tanky pro zrání piva a sirupárna, jež nebude sloužit jen pro výrobu limonád, ale také pro základ pivních mixů. Konečně můžeme poctivé sirupy vyrábět na poloautomatizovaném zařízení, které přináší zase o stupínek vyšší kvalitu produktu,“ konstatuje spokojeně sládek Martin Gajdáček.

Právě diverzifikace dnes rozhoduje. Spotřeba klasického alkoholického piva v Česku klesá, zatímco nealkoholické a ochucené varianty rostou a stávají se jedním z mála segmentů s dlouhodobou dynamikou. Nejinak tomu je v Pivovárku Morava. Vedle mimořádně úspěšných ochucených piv Mango a Višeň se letos do nabídky vrací i limitovaná letní edice Limetka & Máta. Lehký a osvěžující nápoj z piva se sníženým obsahem alkoholu je jako stvořený pro horké letní dny a své místo si najde na zahrádkách, u cyklostezek i na festivalech.

„Nová sirupárna nám trochu uvolní ruce a budeme moci více experimentovat, a tak určitě přineseme nové příchutě pivních mixů a brzy i vlastní limonády. Už je ladíme a ochutnáváme,“ doplňuje Katka.

Trend střídmější konzumace už dávno není okrajovou vlnou, ale novým standardem, na který se musí adaptovat i regionální výrobci. Nízkoalkoholické pivní nápoje s obsahem

kolem dvou procent alkoholu jsou tak pro malé pivovary stále důležitější. Zákazníci stále častěji nehledají jen chuť, ale i funkci a příležitost, co si dát přes den, po sportu, nebo na festivalu.

Další metou lokálního pivovaru tak může být vlastní nealkoholické pivo. „Poctivá výroba opravdu dobrého nealko piva vyžaduje nákup nových surovin, specializované výrobní postupy spolu s dalšími úpravami na technologickém vybavení pivovaru. A právě nad tímto se nyní zamýšlíme a kalkulujeme,“ říká potěšeně druhý ze sládků Marek Blahut.

Právě tady je vidět, jak se i malý pivovar z Místku postupně posouvá do disciplín, které ještě nedávno patřily hlavně velkým nadnárodním hráčům. Trh se láme ve prospěch značek, které umějí spojit řemeslo s technologií.

Vedle technologických investic a nových nápojů však nezapomínají v Pivovárku Morava ani na tradiční sezonní pivní nabídku. V druhé polovině června se tak do distribuce dostala oblíbená svrchně kvašená IPA Geronimo, která bude k dostání nejen na letních festivalech, ale také v široké síti restaurací.

Na podzim pak sládci uvaří silné pivo Legionář, které bude mít premiéru na Svatováclavských pivních slavnostech v Ostravě, a také Výroční speciál jako připomínku své první várky z roku 2013. Letošní výběr Výročního speciálu zůstává zatím tajemstvím.

Stejně důležité jako to, co pivovar vyrábí, je i to, kam se dostane. Už dnes prodává do velkých obchodních řetězců Albert, Kaufland, Globus a Makro, současně rozváží sudové pivo po Moravskoslezském kraji a samozřejmě má svůj vlastní e-shop, aby byl svým zákazníkům co nejdostupnější.

Přesto však zůstává největším svátkem a zážitkem to, když vám pivo z ležáckého tanku ve sklepě pivovaru načepuje sám sládek.

Vyrazte k Malši, kde historie ožívá u sklenice. Objevte hradiště Doudleby a pivovar Doudle-Beer, kde se poctivé řemeslo potkává s klidem jihočeské přírody na dvou kolech.

Cesta proti proudu Malše do historických Doudleb
Z Plavu naše cesta pokračovala proti proudu Malše směrem k jedné z historicky nejvýznamnějších obcí regionu do Doudleb. Tento úsek trasy, dlouhý zhruba sedm kilometrů, prověřil nejen naši fyzičku mírným stoupáním, ale i orientační smysl.

Doudleby nejsou jen obyčejnou vsí; jsou místem, kde sídlil starobylý kmen Doudlebů a kde raně středověké hradiště tvořilo strategický bod jižních Čech dávno předtím, než vznikly České Budějovice.

Poctivé řemeslo v místním minipivovaru
Hlavním cílem v této etapě byla návštěva místního minipivovaru. Jako cyklista se často setkávám s podniky, které sází na masovou reklamu, ale tady je realita jiná poctivá a skromná. Pivovar je v rukou majitele, který řemeslem doslova žije. Přestože oficiální otevírací doba může být v pracovní dny proměnlivá, osobní přístup zde nechybí. Stačí zazvonit a majitel vás s ochotou provede svou nabídkou.

Degustace s nádechem exotiky
Ochutnali jsme místní jedenáctistupňový a dvanáctistupňový ležák za 80,-Kč. Překvapením byla jemná aromatičnost, která v dozvuku připomínala moderní piva typu IPA. V kombinaci s klidným prostředím dvora, kde člověk slyší jen šumění nedaleké řeky a okolní přírody, šlo o ideální místo pro regeneraci.

Právě tyto momenty kdy se zastaví čas u orosené sklenice v místě s tisíciletou historií – jsou esencí cykloturistiky.

Prověrka sil v kopcích Pošumaví
Z Doudleb se trasa začala lámat. Zatímco úvodních jedenáct kilometrů z Budějovic bylo s minimálním převýšením takřka odpočinkových, cesta směrem do Pošumaví už vyžadovala strategické rozložení sil.

Rokycanské Masarykovo náměstí ožilo v sobotu 20. června pivem, hudbou a letní atmosférou.
Ani tropické počasí neodradilo návštěvníky, kteří si přišli užít pestrou nabídku 13 pivovarů a bohatý hudební program.

Hlasování návštěvníků
O titul nejlepšího pivovaru rozhodli sami návštěvníci. V hlasování zvítězil radnický Minipivovar Klenot, druhé místo obsadil Minipivovar Loužek z Kamenného Újezdu a třetí byl Pivovar Radouš z Druztové.

Doprovodný program
O skvělou hudební atmosféru se postarali Staropražští Pardálové, Macechy, Lords, Děda Mládek Illegal Band, Xatax a Paradox.
Nechyběla ani soutěž v elektronických šipkách, ve které nejlepší výkon předvedl Kuba.

Poděkování
„Tohle je přesně ten pocit, pro který to všechno děláme. Plné náměstí, živá muzika, šťastní lidé. Rokycany žijí a to mě jako starostu naplňuje upřímnou radostí. Díky všem, kdo přišli a tvoří tohle město tím, čím je,“ sdělil Tomáš Rada.

Pivo v Česku již brzy zdraží. Už na podzim se podle ekonomů máme připravit na zvýšení ceny až o sedm procent. Důvodem je zejména nedostatek sladového ječmene, který způsobilo jarní sucho. Na vině jsou ale také vyšší náklady kvůli válce v Íránu.

Až sedm procent. O tolik se podle ekonomů zdraží pivo, a to zřejmě už na podzim. Důvodů je hned několik. „Pivo bude zdražovat kvůli růstu cen obalových materiálů v souvislosti s válkou v Íránu nebo kvůli zdražování některých dalších vstupů – například energií nebo pohonných hmot,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Značný podíl na zdražení má především nižší úroda sladového ječmene. Důvodem je jarní sucho, které v Česku panovalo v průběhu března a dubna. „U nás tady spadlo v podstatě 15 milimetrů srážek, takže dostatek určitě nebude,“ líčí do kamery CNN Prima NEWS pěstitel ječmene Pavel Filípek.

„Ječmen měl v době, kdy začal vegetovat, nedostatek vody. To způsobilo jeho částečnou destrukci. Když vidíme jeho porosty, tak jsou nižší, slabší a řidší,“ dodává Petr Pokorný ze Zemědělských služeb Dynín.

Pěstitelé hlásí až třetinové ztráty
Zmíněná destrukce se negativně projeví zejména na kvalitě ječmene. „Kvalita by vzhledem k suchu nemusela být úplně dobrá. Půjdou nahoru bílkoviny, což pro sladaře není úplně správné,“ podotýká agronom ZS Dynín Ondřej Liška. Starosti panují i v pivovarech. „Vyšších bílkovin, které zrna mohou obsahovat oproti předchozím letům, se trošku bojíme. Pracujeme s nějakou zásobou staršího ječmene až někdy do podzimu,“ poznamenává Vladimír Rada, komoditní manažer Plzeňského Prazdroje.

Pěstitelé tak brzy začnou počítat nemalé ztráty. Jen na jihu Čech i o 30 procent. „Je to o tržbách z hektaru, které mají pokrývat náklady. Tedy na zpracování půdy, na osivo nebo samozřejmě na ošetření porostu. Zmíněné náklady se musí zaplatit a pokud není tržba, tak není z čeho,“ podotýká Pokorný.

Loňská úroda ječmene byla nadprůměrná. Některá balená i čepovaná piva ale přesto zdražovala i v minulém roce, a to o necelá tři procenta.

Známý gastronomický portál TasteAtlas aktualizoval žebříček nejlépe hodnocených českých piv. Nový seznam má místo loňských 12 už 18 položek a přináší několik překvapení. Plzeňský Prazdroj se do žebříčku po loňské absenci vrátil, ale skončil až osmý. Budějovický Budvar je na tom ještě hůř, v aktuálním pořadí je až šestnáctý. Na špici naopak bodují menší pivovary, speciály a značky, které běžný zákazník nemusí znát z každého supermarketu.

Portál TasteAtlas se proslavil žebříčky nejlepších a nejhorších jídel světa, které pravidelně vyvolávají emoce i v Česku. Vedle jídel ale hodnotí také nápoje – včetně piva. Právě seznam českých piv byl nyní znovu aktualizován. Na stránce TasteAtlas je uvedeno, že poslední aktualizace žebříčku Top 18 Czech Beers proběhla 15. června 2026. Zatímco v předchozím žebříčku bylo 12 položek, aktuálně jich TasteAtlas uvádí už 18.

Je ale potřeba hned na začátku vysvětlit jednu důležitou věc. Nejde o odbornou degustační soutěž ani reprezentativní anketu mezi českými pivaři. TasteAtlas pracuje s hodnocením svých uživatelů a publika. Portál uvádí, že do žebříčku bylo do 15. června 2026 zaznamenáno 660 hodnocení, z nichž 561 systém vyhodnotil jako legitimní.

Zjednodušeně řečeno, žebříček ukazuje, jak česká piva hodnotí uživatelé TasteAtlas, mezi nimiž jsou často zahraniční návštěvníci, turisté a lidé, kteří vyhledávají lokální gastronomii. I proto se výsledky mohou výrazně lišit od toho, co by za nejlepší české pivo označila řada Čechů v běžné hospodě.

Loni chyběla Plzeň, letos se vrátila. Budvar ale zůstává nízko
Loňský žebříček vzbudil pozornost hlavně tím, že se do něj vůbec nedostala Plzeň. To bylo pro české pivaře překvapivé, protože Pilsner Urquell je v zahraničí jedním ze symbolů českého pivovarnictví a zároveň pivem, které dalo jméno celému pivnímu stylu.

V aktuálním seznamu už Plzeňský Prazdroj nechybí. TasteAtlas ho uvádí s Pilsner Urquell a dalšími pivy na osmém místě s hodnocením 4,3. To je posun oproti loňsku, ale stále nejde o umístění na špičce žebříčku.

Budějovický Budvar naopak zůstává ve spodní části pořadí. Loni byl Budweiser Budvar Original poslední mezi 12 uvedenými pivy. Letos je seznam delší, ale Budvar skončil až šestnáctý z 18 položek s hodnocením 3,8. Za ním jsou už jen Merklínský Krokodýl z pivovaru Petr Petružálek a Zobak Smash Ale 13 z Minipivovaru Zobak.

Právě to může být pro řadu čtenářů největší překvapení. Budvar patří mezi nejznámější české pivní značky, přesto v tomto konkrétním mezinárodním uživatelském žebříčku příliš neboduje.

Vítězí Matuška a Bernard, vysoko je i pražská Sibeeria
Na prvním místě se v aktuálním žebříčku umístil Pivovar Matuška z Broum ve středních Čechách. TasteAtlas u něj zmiňuje Raptor 15° a další pivo, hodnocení je 4,8. Stejné hodnocení má také Bernard z Humpolce, který skončil druhý.

Třetí místo patří pražskému pivovaru Sibeeria. Ten se zaměřuje na moderní řemeslná piva, výrazné chmelené styly, IPA, kyseláče i ovocné speciály. V seznamu TasteAtlas se objevuje například pivo Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla, tedy styl, který má k běžnému českému světlému ležáku daleko.

A právě to ukazuje hlavní rozdíl mezi běžnou českou pivní rutinou a tím, co může zaujmout mezinárodní publikum. Češi si často objednávají osvědčené klasiky, které znají z hospod, restaurací, supermarketů a akčních letáků. Uživatelé TasteAtlas ale často oceňují i pivní zážitek, originalitu, lokální pivovar nebo méně dostupný speciál.

Pozor, žebříček nemíchá jen konkrétní piva
Aktuální seznam je potřeba číst trochu opatrně. TasteAtlas v něm totiž neřadí vždy pouze jedno konkrétní pivo proti druhému. U některých položek uvádí pivovar, u jiných značku nebo konkrétní pivo a k tomu další zástupce daného výrobce.

Například u Matušky se objevuje Raptor 15° a další pivo, u Bernarda Dark Lager a další piva, u Plzeňského Prazdroje Pilsner Urquell a další piva. Nejde tedy o klasický test typu jedna lahev proti druhé, ale spíš o uživatelský žebříček českých piv, značek a pivovarů, které TasteAtlas eviduje ve své databázi.

To neznamená, že je seznam nezajímavý. Jen je dobré ho nebrat jako definitivní odpověď na otázku, které české pivo je objektivně nejlepší.

Aktuální pořadí českých piv podle TasteAtlas
●Pivovar Matuška, Raptor 15° a další pivo, Broumy, hodnocení 4,8
●Bernard, Dark Lager a další piva, Humpolec, hodnocení 4,8
●Pivovar Sibeeria, Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla, Praha, hodnocení 4,7
●Dejf Brewery, T-Rex IPA a další piva, Studénka, hodnocení 4,5
●Pivovar U Fleků, Flekovský Tmavý Ležák 13°, Praha, hodnocení 4,4
●Pivovar Strahov, Sv. Norbert Special Amber Beer, Praha, hodnocení 4,3
●Nachmelená Opice, Galaxy Smash Ale 13° a další piva, Krnov, hodnocení 4,3
●Plzeňský Prazdroj, Pilsner Urquell a další piva, Plzeň, hodnocení 4,3
●Pivovar Louka, American IPA a další piva, Louka, hodnocení 4,3
●Zubr, Gradus, Olomoucký kraj, hodnocení 4,1
●Pivovar Velké Popovice, Kozel Ležák, Velké Popovice, hodnocení 4,0
●Pivovar Kynšperk, Kynšperský Zajíc 12° Světlý Ležák, Karlovarský kraj, hodnocení 4,0
●Římská Pivovar, Altbier, Praha, hodnocení 3,9
●Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Benedict Světlý Ležák 12 %, Praha, hodnocení 3,9
●Pivovar Krušnohor, Světlý Ležák 12°, Karlovarský kraj, hodnocení 3,9
●Budějovický Budvar, Budweiser Budvar Original, České Budějovice, hodnocení 3,8
●Pivovar Petr Petružálek, Merklínský Krokodýl, Plzeňský kraj, hodnocení 3,7
●Minipivovar Zobak, Zobak Smash Ale 13, Moravskoslezský kraj, hodnocení 3,7

V Plzni přibude přes léto neobvyklá atrakce: Turisté dostanou opakovaně šanci podívat se do bednářské dílny zdejšího pivovaru. Komentované prohlídky se budou konat po celé prázdniny každý čtvrtek a pátek vždy od deseti hodin. Doposud sem mohli návštěvníci nahlédnout jen při výjimečných příležitostech.

Nepůjde o žádný skanzen, ale o prohlídku skutečného pracoviště; Plzeňský Prazdroj usiluje o to, aby tuto jinde mizející dovednost dostal na seznam UNESCO. „Bednářské řemeslo patří k unikátním pivovarským profesím a běžní návštěvníci se s ním setkají jen zřídka,“ upozornila Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje.

„Náš pivovar je jedním z posledních na světě, který má svoji partu bednářů, a proto jsme se rozhodli bednárnu během letních prázdnin otevřít veřejnosti. Návštěvníci tak uvidí práci našich bednářů zblízka, dozvědí se, jak vznikají a jak se opravují dubové sudy a kádě, a na závěr z nich ochutnají nefiltrované pivo přímo v historických pivovarských sklepích,“ upřesnila Mášková.

Zdejší bednářská parta má osm členů a při pravidelném smolení musí zvládnout i taneček po nádvoří s více než 900 kilogramů těžkými ležáckými dubovými sudy. Výroba těchto čtyřicetihektolitrových obrů trvá měsíc a padne na ni kolem dvou a půl kubíků řádně proschlého dřeva. Malé padesátilitrové soudky tady zvládnou za tři dny.

Už před několika lety se pivovaru podařilo dostat toto řemeslo na seznam nemateriálních statků České republiky.