Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Radegast si letos připomíná 50 let od zahájení provozu vlastní sladovny v Nošovicích. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 1976 a za půl století vyrobila 1 341 583 tun sladu. V roce 2025 její produkce dosáhla 37 145 tun, což bylo nejvíce v historii. Sladovna dnes zaměstnává 23 lidí a v posledních letech prochází postupnou modernizací za desítky milionů korun. Investice směřovaly do zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšení efektivity výroby a snížení spotřeby energie a vody.

Od unikátní technologie k modernímu provozu
S výstavbou vlastní sladovny se počítalo už při přípravě projektu nošovického pivovaru, její realizace ale přišla až po dokončení samotného pivovaru. „Díky tomu jsme schopni pokrýt celou naši produkci a máme kontrolu nad kvalitou sladu od úplného začátku. Umíme reagovat na vlastnosti každé sklizně a upravovat proces sladování tak, abychom dosáhli požadovaných parametrů pro naše hořká piva,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Stavba sladovny začala v dubnu 1972 a do června 1974 bylo dokončeno deset budov. Kvůli zpoždění dodávek strojního vybavení se zkušební provoz rozběhl až v srpnu 1976. Sladovna byla od počátku navržena s roční kapacitou 20 tisíc tun sladu, takže mohla zásobovat nejen Radegast, ale také další pivovary v regionu. Technologicky zajímavým prvkem byl systém takzvaných posuvných hromad, ve kterých ječmen klíčí. Zcela unikátním prvkem byl vývojový prototyp jednolískového hvozdu, který byl po testování uveden do trvalého provozu v roce 1978. Hvozdění, tj. šetrné sušení sladu, probíhá v nošovické sladovně automaticky.

Základní princip výroby sladu zůstává stejný i po padesáti letech. Výroba se však průběžně přizpůsobuje vlastnostem jednotlivých sklizní, používaným odrůdám ječmene a požadavkům na výsledné pivo. V posledních deseti letech prošla sladovna Pivovaru Radegast modernizací v celkovém objemu přes 40 milionů korun. „Původní pásové dopravníky jsme postupně nahradili uzavřenými řetězovými, které přispívají k bezpečnější manipulaci se surovinou a omezují prašnost. Nové technologie jsme uplatnili také při čištění a třídění ječmene. V klíčírně jsme vyměnili obraceče a postupně instalovali automatizační prvky,“ popisuje Ivo Kaňák a dodává: „V modernizaci a automatizaci budeme pokračovat i nadále, zejména s cílem snižovat energetickou náročnost sladování.“

Bez kvalitního ječmene není kvalitní slad ani české pivo
Kvalita sladu začíná už na poli, kde se pěstuje sladovnický ječmen. Rozhodující jsou mimo jiné klíčivost zrna, vlhkost, obsah bílkovin a škrobu i velikost zrn. Tyto parametry ovlivňuje nejen zvolená odrůda, ale také průběh počasí během vegetace a sklizně. „Slad patří společně s vodou a chmelem mezi tři základní suroviny potřebné k vaření piva. Ovlivňuje jeho barvu, plnost, říz i pěnivost. Na výrobu jednoho padesátilitrového sudu Radegast Ryze Hořké 12 spotřebujeme v průměru přibližně osm kilogramů sladu,“ uvádí Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Cesta od ječmene ke sladu trvá několik týdnů. Nejprve se zrno namáčí v náduvnících, kde přijímá vodu potřebnou ke klíčení. V nošovické sladovně pak klíčí přibližně pět dní v systému posuvných hromad. Jakmile dosáhne požadovaného stupně naklíčení, proces se zastaví sušením na hvozdu, které trvá zhruba 15 až 18 hodin. „Právě teplota a průběh sušení významně ovlivňují vlastnosti výsledného sladu. Ten následně odpočívá v silech nejméně 21 dní, než zamíří do varny a stane se součástí dalšího procesu výroby piva,“ doplňuje Jana Tovaryšová.

Rekordní produkce sladu v Pivovaru Radegast
V roce 2025 dosáhla nošovická sladovna historicky nejvyšší produkce 37 145 tun sladu. Představovalo to meziroční nárůst o tři procenta a zvýšení o sedm procent oproti roku 2020. Celkový objem výroby sladu za padesátiletou historii sladovny dosáhl 1 341 583 tun. V roce 2025 navíc ječmen vykazoval nadprůměrné hodnoty důležitých kvalitativních parametrů a na 100 tun ječmene připadlo přibližně 84 tun vyrobeného sladu.

Nošovická sladovna je druhou největší sladovnou v rámci pivovarů v České republice, hned po sladovně Prazdroje v Plzni. Obě sladovny společně v roce 2025 vyrobily 124 tisíc tun sladu. Ročně tak vyprodukují asi 90 % veškerého sladu, který se vyrobí v českých pivovarech. Většina nošovické produkce směřuje přímo do varny Pivovaru Radegast, část zásobuje také pivovar ve Velkých Popovicích, který vlastní sladovnu nemá.

Plzeňský Prazdroj podporuje české pěstitele ječmene
Pěstování ječmene v posledních desetiletích komplikuje klimatická změna a častější výkyvy počasí. Sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše přibližně 173 tisíc hektarů, jeho celková pěstební plocha se ale za posledních třicet let snížila téměř o polovinu. Aktuálně zaujímá přes 7 % tuzemské orné půdy. Pokud zrno kvůli nepříznivým podmínkám nesplní náročné požadavky na sladovnickou kvalitu, pěstitelé ho často musí prodat za nižší cenu na krmné účely.

Plzeňský Prazdroj nakupuje ječmen převážně přímo od českých zemědělců. Spolupracuje přibližně se 140 pěstiteli a ročně nakoupí kolem 140 až 150 tisíc tun ječmene, který je určen pro jeho sladovny v Plzni a Nošovicích. Využívá přitom schválené odrůdy českého a moravského ječmene, například Bojos, LG Stamgast, Francin, Laudis 550, Manta nebo LG Slovan. Každá dodávka prochází před zpracováním důkladnou laboratorní kontrolou. Podle výsledků následně sladovníci upravují podmínky sladování, aby výsledný slad odpovídal požadavkům jednotlivých piv.
V roce 2023 Plzeňský Prazdroj inicioval projekt Pro ječmen, na kterém spolupracuje s vybranými zemědělci a univerzitami. Jeho cílem je zlepšovat kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu a pomáhat tak ječmeni lépe zvládat výkyvy počasí. Projekt využívá principy regenerativního zemědělství, například omezení hluboké orby a pěstování meziplodin, díky nimž půda nezůstává dlouhodobě holá. Lepší stav půdy a její schopnost zadržovat vláhu mohou přispět ke stabilnější kvalitě ječmene a posílit odolnost jeho pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

Pivo podávané do okénka rozjíždějícího se vlaku, brigádníci s drátěnými nosiči a kelímky, v nichž bývalo víc pěny než piva. Nádražní pivní byznys měl své nezaměnitelné kouzlo. Dnes se pravidla zpřísňují, Německo nedávno zakázalo pití alkoholu na všech svých nádražích. Jak je to u nás?

Na německých nádražích a železničních zastávkách začal platit plošný zákaz konzumace alkoholu. Opatření společnosti Deutsche Bahn (DB) se týká přibližně 5 400 stanic po celé zemi. Dopravce o něm rozhodl letos v červenci v reakci na incident, při němž opilý cestující napadl zaměstnance DB. Ten během potyčky vypadl z vlaku jedoucího rychlostí přibližně 120 kilometrů v hodině a utrpěl vážná zranění.

Zákaz přitom není úplnou novinkou. Už dříve platil na třiceti německých nádražích, například v Kolíně nad Rýnem, Mnichově nebo Hamburku. Od 1. září se přidala další, včetně berlínského hlavního nádraží či stanic v Kielu a Braunschweigu.

Podle Deutsche Bahn se opatření osvědčilo. Zkušenosti z téměř čtyřiceti velkých nádraží ukazují pokles počtu konfliktů i množství odpadků. V reprezentativním průzkumu zákaz podpořilo přibližně 80 procent respondentů.

Za opakované porušování pravidel může dopravce cestujícímu zakázat vstup do svých prostor. Výjimku z omezení mají zpravidla nádražní restaurace a další gastronomické provozovny. Cestující mohou nadále převážet uzavřené alkoholické nápoje.

Jak je to v Česku? Pivo koupíte, ale s pitím je to složitější
Ani na českých nádražích není konzumace alkoholu bez omezení. Pravidla se však liší podle konkrétního místa.

Pivo a další alkoholické nápoje lze na nádražích běžně koupit. Prodávají je například nádražní restaurace, kavárny nebo prodejny potravin. Alkohol mohou nabízet také kamenné trafiky s doplňkovým potravinářským sortimentem, pokud splňují zákonné podmínky.

Jiná pravidla platí pro samostatně stojící stánky na nástupištích nebo prodejní automaty. Prodej alkoholu je v těchto případech omezen zákonem.

Samotnou konzumaci alkoholu na nádražích mohou regulovat také obecní vyhlášky. Města a obce často zakazují pití na vybraných veřejných prostranstvích, včetně okolí vlakových a autobusových nádraží či zastávek veřejné dopravy.

V prostorách spravovaných Správou železnic navíc platí vlastní provozní pravidla, která konzumaci alkoholu mimo určené provozovny omezují.

Alkohol ve vlaku: Každý dopravce má vlastní pravidla
Zatímco na nádražích rozhodují místní předpisy a provozní řády, ve vlacích se cestující musí řídit přepravními podmínkami jednotlivých dopravců.

České dráhy konzumaci vlastního alkoholu obecně nezakazují. Problém ale nastává ve chvíli, kdy opilý cestující ohrožuje sebe, ostatní nebo narušuje veřejný pořádek. V takovém případě může být z přepravy vyloučen.

RegioJet je přísnější. Jeho přepravní podmínky od léta 2025 výslovně zakazují konzumaci vlastních alkoholických nápojů. V oddílech vyhrazených cestujícím s dětmi není dovoleno pít ani alkohol zakoupený přímo ve vlaku.

Leo Express rovněž zakazuje konzumaci vlastního alkoholu, a to již od roku 2019. Cestujícím, kteří pravidla porušují, může hrozit vyloučení z přepravy.

Zákon č. 65/2017 Sb. zároveň umožňuje za stanovených podmínek vyloučit z veřejné dopravy osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholu a bezprostředně ohrožuje sebe, ostatní, veřejný pořádek nebo majetek.

Na 5,5 roku za mříže poslal ve čtvrtek Vrchní soud v Olomouci zakladatele Pivovarů Lobkowicz Zdeňka Radila (51) za to, že se pokusil ze skupiny Pivovary Lobkowicz Group na základě různých machinací s úvěrovými smlouvami, smlouvami o reklamě a směnkami vylákat 14 milionů korun. Uložil mu také pětiletý zákaz působení ve statutárních orgánech obchodních firem. Potvrdil tak verdikt ostravského krajského soudu z 25. listopadu 2024, proti kterému se obžalovaný odvolal.

U olomouckého vrchního soudu se Radil domáhal zrušení rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k doplnění dokazování a novému rozhodnutí, ale nepochodil.

„Krajský soud provedl řádně důkazy a správně je i vyhodnotil. Jsou z různých pramenů, různé doby, různého charakteru, všechny tvoří ucelený řetězec a obžalovaného usvědčují,“ vysvětlil soudce Vrchního soudu v Olomouci Tomáš Kurfiřt.

Radil byl původně souzen jako uprchlý a česká justice na něj vydala mezinárodní zatykač. Policie po něm pátrala od roku 2019, kdy na něj podala trestní oznámení čínská skupina CITIC, která od něj v roce 2018 pivovary převzala. Nakonec byl v únoru 2024 zadržen v Gruzii, kde dlouhodobě pobýval, a poté byl vydán do České republiky.

Radil měl i komplice, ten vyvázl s podmínkou
V případu figuruje také bývalý Radilův kolega Lukáš Chmel (51). Obžalován byl stejně jako Radil ze dvou skutků. První se týkal pokusu o podvod s cílem získat osm milionů korun, druhý pokusu o podvod s cílem získat šest milionů korun. Krajský soud ho ale uznal vinným jen z druhého bodu obžaloby. Vyvázl tehdy s tříletou podmínkou se zkušební dobou pěti let a tříletým zákazem působení ve statutárních orgánech obchodních firem.

Vrchní soud ve čtvrtek i tento trest potvrdil. Část, která se týká zprošťujícího verdiktu, z podnětu odvolání žalobce vrátil krajskému soudu k doplnění důkazu a novému rozhodnutí.

„Narazili jsme na důkazy, například mailové zprávy, které zpochybňují závěr, že Chmel se na jednání týkajícího se prvního bodu obžaloby nepodílel. S tím se musí krajský soud vypořádat, proto jsme mu tuto část kauzy vrátili. Musí je prostě přesně kvalifikovat a pak vyhodnotit tak, aby výsledek byl jednoznačný,“ prohlásil Kurfiřt.

Tresty u obou obžalovaných pak označil za zákonné a přiměřené okolnostem případu. „Oba jsou zkušenými byznysmeny a zneužili postavení ve funkci statutárního orgánu,“ podotkl.

Web TasteAtlas uveřejnil aktuální výběr vůbec nejoblíbenějších českých piv. Které turistům zachutnalo nejvíce?
Cestovní průvodce jídlem TasteAtlas se snaží vzbudit hrdost na tradiční pokrmy a nápoje, nebo naopak vyvolat zvědavost a touhu ochutnat nové. Pomáhá tak i podnikům, a v tomto případě pivovarům, dostat se do povědomí veřejnosti.

I letos se s námi podělil o žebříček vůbec těch nejlepších piv, my jsme vybrali top desítku. Asi tě s velkou pravděpodobností překvapíme, ale populární Plzeň se do první pětice nedostala. Jaká piva se tedy dostala mezi favority? Desáté až šesté místo vypadá následovně:
10) Budějovický Budvar – Budweiser Budvar Original
9) Pivovar Louka - American Ipa
8) Pivovar Nachmelená Opice – Galaxy Smash Ale 13procentní
7) Pivovar Strahov – Sv. Norbert Special Amber Beer
6) Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell
5) Pivovar U Fleků – Flekovský Tmavý Ležák 13°
4) Dejf Brewery – T-Rex IPA
3) Pivovar Sibeeria – Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla
2) Bernard – Dark Lager
1) Pivovar Matuška – Raptor 15°

Aktuálním vítězem je Pivovar Matuška založený roku 2009 v Broumech, který vaří na 30 druhů piva, a to od klasické Desítky přes pšeničná piva až po piva stylu IPA.
Druhé místo obsadil Dark Lager pivovaru Bernard a na třetí příčce se umístil jeden z nejvýraznějších českých craft pivovarů Sibeeria, který vaří od roku 2014.
Mezi nejoblíbenějšími nechybí ani malý rodinný řemeslný pivovar Dejf, který se věnuje výrobě svrchně kvašených piv. Byl založen v roce 2017 ve Studénce na Ostravsku. Srdcem pivovaru je 600litrová třínádobová varna, několik CKT a ležáckých tanků.

Může ještě někdo zachránit pivovar Ostravar a zabránit konci vaření piva v jeho areálu na Fifejdách? Mezi lidmi už se spekuluje o tom, zda by si ho pod křídla nevzaly známé regionální značky Radegast či Kofola. Ty však podle zjištění Deníku zatím zájem nemají. Situaci sledují i menší pivovary z Moravskoslezského kraje, jako třeba Beskydský pivovárek, Nachmelená Opice či Koníček. Svoji šanci ale vidí spíše v jiné souvislosti.

Plánovaný konec pivovaru Ostravar nepříjemně překvapil celé město. Areál, kde se vaří pivo bezmála 130 let, má v příštím roce ukončit výrobu a přesunout ji do Prahy. Štamgasti v hospodách se obávají o to, jaká bude kvalita ostravských značek piv, když se budou vařit v Pivovarech Staropramen na Smíchově. Chystají proto nejrůznější akce a petice, kterými chtějí zvrátit konec pivovaru na Fifejdách.

O práci tam má během příštího roku přijít zhruba 120 lidí. I ti jsou zoufalí a řeší, co budou dělat dál, protože za branami pivovarského areálu odpracovali i desítky let a mnozí jsou s ním doslova srostlí. Své naděje tak teď upírají k tomu, že by pivovar převzal jiný velký hráč na trhu, který by výrobu piva v moravskoslezské metropoli udržel. Nejčastěji se v tomto ohledu skloňují dvě známé značky – Radegast a Kofola. Měly by o Ostravar zájem?

Radegast sází na rozvoj v Nošovicích
Konkurenční pivovar Radegast zatím o ostravský pivovar zájem nejeví. I nadále se chce soustředit na rozvoj svého zázemí v podbeskydských Nošovicích. „Omlouváme se, ale k aktivitám konkurence se nevyjadřujeme,“ řekl Deníku mluvčí Radegastu Zdeněk Kovář s tím, že k dostačenému rozšiřování výroby jim stačí projekty, které realizují ve svém areálu.

„Jen za posledních šest let jsme vybudovali nový centrální sklad, který obsluhují automatické vysokozdvižné vozíky bez řidiče. Máme novou stáčecí linku na plechovky, která od února 2020 do července 2026 stočila už miliardu plechovek. Rozšířili jsme také varnu a aktuálně modernizujeme lahvovou stáčecí linku,“ vyjmenoval investice Radegastu Kovář.

Hlavním důvodem konce Ostravaru je trvale klesající spotřeba piva v Česku a to, že už v něm podle vlastníka – společnosti Pivovary Staropramen – nebyla výroba efektivní. Změnu na trhu, kdy zejména mladí lidé skutečně pijí piva méně než kolik jich zvládli vypít jejich rodiče, vnímají i v Radegastu. Proto hledají cesty, jak zákazníky oslovit novinkami.

„Spotřeba alkoholického piva v Česku v posledních letech výrazně klesá. Na druhou stranu vidíme, že když už si lidé chtějí dát pivo, mají zájem především o ležáky a piva s výraznou chutí a hořkostí. Pivní kategorií, která napříč Českem roste, jsou nealko pivo, která už dávno nejsou jen alternativou pro řidiče, ale nápojem pro všechny příležitosti. Proto se soustředíme na pravidelnou obměnu portfolia ochucených Birellů a každý rok přinášíme na trh nové varianty,“ dodal ještě mluvčí Radegastu.

Kofola má dost práce s vlastními pivovary
Ani nápojářská skupina Kofola v tuto chvíli kolem Ostravaru nekrouží. Možná i proto, že do pivovarského odvětví vkročila teprve nedávno, když v roce 2023 koupila poměrně velké značky piv Holba, Zubr a Litovel, které se vaří v pivovarech na střední Moravě. „V tuto chvíli proto nemáme ambici rozšiřovat naše portfolio o další regionální pivní značku. Největší příležitost vidíme právě v dalším rozvoji Zubru, Holby a Litovle,“ sdělil Ondřej Roček, marketingového ředitele Pivovary Zubr.

Zprávy
arrow_left
arrow_right
Ostravsko
Komunální volby
Z okolí a kraje
Krimi
Nehody
Volný čas
arrow_left
arrow_right
Senátoři a senátorka zvolení v senátních volbách 2026
Kompletní výsledky senátních voleb
Volby, urna. Ilustrační foto
Kompletní výsledky komunálních voleb
Vládci fotbalu, speciál Deníku
Vládci fotbalu: Žebříčky nejdůležitějších osobností v Česku
Je tu nový školní rok. A s ním očekávané prázdniny. Podívejte se v článku na přehled prázdnin v letošním školním roce.
Školní prázdniny 2026/2027: Přehled, kdy mají žáci volno
Andrej Babiš poskytl rozhovor Deníku.
Vláda Andreje Babiše: Novinky, aktuality, kauzy
Válka na Ukrajině - Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Nejnovější zprávy
home
arrow_right
Zprávy
arrow_right
Ostravsko
Zachrání Ostravar Radegast či Kofola? Velcí hráči couvají, malí vyhlížejí šanci
Martin Pleva
Martin Pleva
Šéfredaktor Deníku Extra
Ostravsko
Aktualizováno v 10:06
•
gallery
13
Přehrát
% buffered
00:19
00:00
Zapnout zvuk
Nastavení
Celá obrazovka
Přehrát
Martin Pleva / Deník | Může někdo zachránit pivovar Ostravar? Mezi možnými zájemci se skloňovaly známé regionální značky, jako jsou Radegast a Kofola.
gallery
13fotografií
Pivovar Ostravar by měl ukončit výrobu piva v areálu na Fifejdách v roce 2027.
Den Mustanga v pivovaru Ostravar, 21. května 2022 v Ostravě.
Pivovar Ostravar by měl ukončit výrobu piva v areálu na Fifejdách v roce 2027.
Pivovar Ostravar by měl ukončit výrobu piva v areálu na Fifejdách v roce 2027.
google
Chcete upřednostnit v Google naše články?
Upřednostnit

Může ještě někdo zachránit pivovar Ostravar a zabránit konci vaření piva v jeho areálu na Fifejdách? Mezi lidmi už se spekuluje o tom, zda by si ho pod křídla nevzaly známé regionální značky Radegast či Kofola. Ty však podle zjištění Deníku zatím zájem nemají. Situaci sledují i menší pivovary z Moravskoslezského kraje, jako třeba Beskydský pivovárek, Nachmelená Opice či Koníček. Svoji šanci ale vidí spíše v jiné souvislosti.
Banner

Plánovaný konec pivovaru Ostravar nepříjemně překvapil celé město. Areál, kde se vaří pivo bezmála 130 let, má v příštím roce ukončit výrobu a přesunout ji do Prahy. Štamgasti v hospodách se obávají o to, jaká bude kvalita ostravských značek piv, když se budou vařit v Pivovarech Staropramen na Smíchově. Chystají proto nejrůznější akce a petice, kterými chtějí zvrátit konec pivovaru na Fifejdách.
play_fill
Konec Ostravaru budí emoce. Pivaři rozjeli petici, politici řeší areál pivovaru
Konec Ostravaru budí emoce. Pivaři rozjeli petici, politici řeší areál pivovaru
Ostravsko
17. 10. 2026
•
gallery
15

O práci tam má během příštího roku přijít zhruba 120 lidí. I ti jsou zoufalí a řeší, co budou dělat dál, protože za branami pivovarského areálu odpracovali i desítky let a mnozí jsou s ním doslova srostlí. Své naděje tak teď upírají k tomu, že by pivovar převzal jiný velký hráč na trhu, který by výrobu piva v moravskoslezské metropoli udržel. Nejčastěji se v tomto ohledu skloňují dvě známé značky – Radegast a Kofola. Měly by o Ostravar zájem?
Radegast sází na rozvoj v Nošovicích

Konkurenční pivovar Radegast zatím o ostravský pivovar zájem nejeví. I nadále se chce soustředit na rozvoj svého zázemí v podbeskydských Nošovicích. „Omlouváme se, ale k aktivitám konkurence se nevyjadřujeme,“ řekl Deníku mluvčí Radegastu Zdeněk Kovář s tím, že k dostačenému rozšiřování výroby jim stačí projekty, které realizují ve svém areálu.
Letecký snímek Pivovaru Radegast v Nošovicích. Ilustrační foto
info
zoom_in
Letecký snímek Pivovaru Radegast v Nošovicích. Ilustrační foto

„Jen za posledních šest let jsme vybudovali nový centrální sklad, který obsluhují automatické vysokozdvižné vozíky bez řidiče. Máme novou stáčecí linku na plechovky, která od února 2020 do července 2026 stočila už miliardu plechovek. Rozšířili jsme také varnu a aktuálně modernizujeme lahvovou stáčecí linku,“ vyjmenoval investice Radegastu Kovář.

Hlavním důvodem konce Ostravaru je trvale klesající spotřeba piva v Česku a to, že už v něm podle vlastníka – společnosti Pivovary Staropramen – nebyla výroba efektivní. Změnu na trhu, kdy zejména mladí lidé skutečně pijí piva méně než kolik jich zvládli vypít jejich rodiče, vnímají i v Radegastu. Proto hledají cesty, jak zákazníky oslovit novinkami.

„Spotřeba alkoholického piva v Česku v posledních letech výrazně klesá. Na druhou stranu vidíme, že když už si lidé chtějí dát pivo, mají zájem především o ležáky a piva s výraznou chutí a hořkostí. Pivní kategorií, která napříč Českem roste, jsou nealko pivo, která už dávno nejsou jen alternativou pro řidiče, ale nápojem pro všechny příležitosti. Proto se soustředíme na pravidelnou obměnu portfolia ochucených Birellů a každý rok přinášíme na trh nové varianty,“ dodal ještě mluvčí Radegastu.
Kofola má dost práce s vlastními pivovary

Ani nápojářská skupina Kofola v tuto chvíli kolem Ostravaru nekrouží. Možná i proto, že do pivovarského odvětví vkročila teprve nedávno, když v roce 2023 koupila poměrně velké značky piv Holba, Zubr a Litovel, které se vaří v pivovarech na střední Moravě. „V tuto chvíli proto nemáme ambici rozšiřovat naše portfolio o další regionální pivní značku. Největší příležitost vidíme právě v dalším rozvoji Zubru, Holby a Litovle,“ sdělil Ondřej Roček, marketingového ředitele Pivovary Zubr.

„Samozřejmě nás mrzí, když někde končí výroba piva. Naší ambicí je zachovávat a rozvíjet tradiční české pivovary a jejich značky, posilovat jejich postavení na trhu a vytvářet podmínky pro jejich dlouhodobou prosperitu. Právě s touto ambicí přistupujeme také k rozvoji našich pivovarů v Přerově, Litovli a Hanušovicích,“ vysvětlil dále Ondřej Roček.

Také v Kofole samozřejmě sledují trendy mezi mladými lidmi a jejich zájem o pivo a jiné alkoholické nápoje. Nápojářská společnost z Krnova si k tomu dokonce nechala udělat průzkum trhu od společnosti Simply5. Jeho výsledek přitom nevnímá tak, že by se mladí v současnosti stavěli k pivu negativně. Z průzkumu totiž vyplynulo, že alkohol pije denně 21 % mladých lidí ve věku 18 až 30 let, zatímco v celkovém vzorku respondentů je to 29 %. Další zajímavá data z průzkumu najdete v infoboxu na konci článku.

„Výzkum zároveň ukazuje, že mladší generace přistupuje k alkoholu více příležitostně a situačně. Do popředí se dostává takzvané moderované pití, kdy si lidé vědomě vybírají, kdy, co a v jakém množství budou pít. Chceme proto naše značky rozvíjet tak, aby oslovovaly nejen tradiční zákazníky, ale také mladší generace, pro které je důležitá kvalita, autenticita a možnost výběru. Věříme, že české pivo má i mezi mladými lidmi své pevné místo,“ konstatoval Ondřej Roček.

Minipivovary vyhlížejí šanci v hospodách
Stahující se mračna nad Ostravarem pozorují i ve středních a menších pivovarech v Moravskoslezském kraji. Pro ně je sice obří areál na Fifejdách nad jejich možnosti, hospody s jeho pivem, které se má od během první poloviny příštího roku začít vařit v Praze, se ale časem mohou objevit v jejich hledáčku.

„Je to smutný úděl pivovaru, který je součástí velkých pivovarských skupin, jež se snaží být za každou cenu efektivní a když jim něco nevynáší, tak to zavřou. Jiná věc je, jak to chápe ostravský spotřebitel – toho může konec Ostravaru mrzet, ale nic s tím neudělá,“ pokrčil rameny Dušan Holý, spolumajitel Beskydského pivovárku z Ostravice.

„My tuto situaci registrujeme, ale jdeme si dál svou cestou. Děláme kraftová piva v jiných cenách, než kolik stojí Ostravar, takže jeho zákaznících nejsou naše typická cílovka. Nicméně se asi porozhlédneme po jeho hospodách, jestli bychom v nějakých z nich přece jen nemohli být pro jejich štamgasty zajímaví,“ doplnil k tématu Deníku Dušan Holý.

Také Michal Kuřec, spolumajitel a sládek krnovského pivovaru Nachmelená Opice, bude nyní sledovat i další vývoj v ostravských hospodách, kde nyní čepují Ostravar, s tím, že by se někde mohla nově prosadit i „Opice“. Spíše ale cítí, že se tyto podniky budou snažit dobýt další velké skupiny, jako Plzeňský Prazdroj, pod který patří i výše zmíněný Radegast, nebo třeba i Kofola se svými pivními značkami, které nyní má.

„Situace je drsná, taky mě šokovalo, že Ostravar končí. Ale vnímám, že se on i celá skupina Staropramen potýkají s odlivem zákazníků. Mladí totiž přestávají pít – i my vnímáme pokles spotřeby piva a alkoholu obecně. Velké pivovary to však pociťují asi víc než my malí hráči, kteří umíme přitáhnout pozornost variabilitou nabídky,“ přidal svůj pohled na věc Michal Kuřec.

Menší pivovary sází na nové druhy piv
Podobně jako předchozí majitelé minipivovarů v kraji reagoval i Mojmír Velký, majitel a sládek pivovaru Koníček. „Je to škoda, že se zavírá pivovar s tak dlouhou historií. Ale prapůvod je ten, že to zprivatizovali a koupil ho nadnárodní hráč. Kdyby se o to starali tady místní, tak by to tak třeba nedopadlo. Možná je to ale tím, že tam moc neinvestovali do rozšiřování a nových technologií. Podobně smutně Pivovary Staropramen ukončili výrobu piva i v Pardubicích,“ poznamenal Mojmír Velký.

Jeho minipivovar naopak v poslední době díky investicím povyrostl a má nové zázemí, které je i nadále v obci Vojkovice na Frýdecko-Místecku. „Pokles spotřeby piva nepociťujeme, uvařili jsme ho letos více než loni. Je to i tím, že stále hledáme nové možnosti. Například děláme i ovocná a nealko piva a různé speciály. Někdy je prostě výhoda být spíš menší než větší,“ přiblížil majitel Koníčka.

Jak ještě k tématu Deníku podotkl, i on se zřejmě zkusí porozhlédnout po ostravských hospodách, jestli by se se svými pivy v krajském městě nemohl rozšířit. „Podíváme se, jestli nám tady nějaký drobeček neupadne, i když tam se budou chtít asi dostat větší hráči. Pro nás by to ale bylo zajímavé proto, že také máme v logu koně, takže by dávalo i tento smysl. Kapacity na to máme, abychom našim pivem mohli zásobit aspoň část Ostravy,“ dodal Mojmír Velký.

Oficiálním vlastníkem Plzeňských pivovarů je japonská skupina Asahi. Tedy prý Japonci? Opravdu, tak se podívejte na seznam vlastníků tohoto „japonského konglomerátu“.

Největším vlastníkem jsou japonské banky The Master Trust Bank of Japan (18%) a Custody bank od Japan (8%), jenže tyhle banky drží akcie pro neznámého vlastníka a kdo to asi bude?

Dalším velkým vlastníkem je skupina Blackrock s 8%, či Vanguard se 4% a další „americké“ banky a firmy drží dalších asi 15%…

Japonci ve skutečnosti v téhle firmě nevlastní skoro nic a tak není divu, že najednou Plzeňský prazdroj sponzoruje gay pochody a další perverzárny. Který národ tyhle perverze prosazuje nejvíc?

To by se asi zakladatelé pivovaru divili, co?!

Já jen mohu doporučit pít skutečně česká piva. Budvar, Svijany, Strakonice, Přerov, Nymburk….je jich dost a mají piva lepší než globální skupiny vlastněné individui s podivnými vlasy a klobouky.

Ještě v dobách, kdy náš největší pivovar patřil československému státu, jsem se s kolegy v jeho areálu zúčastnil řady pracovních jednání, v nichž šlo o podobu technického vybavení a zázemí firmy.

Ta jednání probíhala nejčastěji brzy po ránu a nikdy při nich u pracovního stolu nechyběla ukázka místní znamenité pivovarské produkce hostitelů. Po změně režimu i vlastnických vztahů jsme pro slavný plzeňský podnik občas pracovali i nadále, jenom s těmi ochutnávkami už to začínalo být poněkud složitější. Neradili jsme pochopitelně s tím, jakým způsobem má pivovar pivo vyrábět, to se dobře vědělo i bez nás, jenom jsme připravovali potřebné stavební projekty tak, aby byla ta produkce co možná nejplynulejší.

Od té doby se všechno radikálně změnilo, ale já, snad i z nostalgie, nevynechám jedinou příležitost Plzeňský Prazdroj znovu navštívit. A při tom obdivovat, jak se naše někdejší rodinné stříbro i za podmínek, způsobených přítomností cizího kapitálu, proměňuje k lepšímu. Přiznávám se bez mučení, že stejně tak jako pivo mám rád i atmosféru uvnitř areálu nad soutokem řek Mže s Radbuzy.

Ideální podmínky k tomu, aby takovou atmosféru pocítili i lidé ze vzdálenějších končin, nabízí návštěvnické okruhy. Při nedávné návštěvě příbuzných, jimiž se stali po svatbě našeho syna s jejich dcerou, ale především velice dobrých přátel a kamarádů ze severní Moravy, jsem měl jasno, co jim ve městě pro ně neznámém ukázat. V Plzni mohou vidět mnoho zajímavých míst, ale pivovarský okruh by podle mne v nich neměl chybět. Ta hlavní trasa zabere jenom 110 minut a během té kratičké doby si základní představu o výrobě tolik populárního nápoje udělá jasno i ten, kdo doposud neměl o světě pivovarnictví žádné povědomí. Třeba možná i proto, že zrovna konzumaci piva příliš neholduje.

A jak takový návštěvnický okruh vypadá? Už na samém začátku se zájemci seznámí se jmény všech dosavadních sládků na čele s tím prvním - Josefem Grollem (1837-1887). V Plzni se tento bavorský odborník považuje téměř za svatého a datum 5. října 1842, kdy uvařil svoji první plzeňskou produkci, skoro za místní svátek, hodný nejdůstojnější oslavy. Vrcholem každoročního festivalu s názvem „Pilsner Fest“ bývá hromadný přípitek, během nějž si tisíce účastníků připijí pivem, a to přesně v 18 hodin a 42 minut. Natolik je tohle číslo, spojené s první várkou, bráno za absolutně za magické!

Ovšem možná více než historické souvislosti se lidé při prohlídce pivovaru zajímají o vše, co souvisí s modernizací v posledních letech. Určitě nikoho nemůže nechat chladným pohled na stáčírnu piva z roku 2006, jednu z největších investic v polistopadové historii Prazdroje. I já bývám tím pohledem naprosto fascinován. Automatická linka tu plní plechovky i skleněné lahve nepřetržitě v trojsměnném provozu, přičemž v jedné směně ji obsluhuje jen jedenáct osob. Vše v prostorné hale běží tak, jak to má být, ale pivovarští odborníci téměř žádní! Během intenzivního provozu se tu zkompletuje až 900 tisíc půllitrových i třetinkových lahví za den, takže se ani nechce věřit tomu, tolik lahví z místní produkce se dokáže u nás i ve světě vůbec vypít.

Plzeňský Prazdroj pouštěl do svého areálu návštěvníky už dávno před vybudování nové stáčírny, ale teprve tehdejší vlastník pivovaru se rozhodl, že nabídne pohled na automatické plnění přes zasklený ochoz, aby každý zájemce o tu fantastickou podívanou viděl, jak se tam plechovky a lahve myjí, třídí, plní, zavírají, polepují či balí do kartonů. A tento pohled z ochozu se tak stane nezbytnou součástí moderního prohlídkového okruhu spolu s filmovými či jinými promítanými ukázkami, doplňovanými mluveným slovem průvodce. Dřívější okruhy byly v tomto směru o hodně skromnější.

Ta firma, která stáčírnu i prohlídkové okruhy nové generace vybudovala se jmenovala SAB, pocházela z Jihoafrické republiky, měla sídlo v Londýně a po spojení s americkým pivovarem Miller Brewing Company už používala značku SABMiller. Pro plzeňský pivovar sehrála svého času neopakovatelnou roli v oblasti modernizace provozu. Od roku 2017 však společnost s oficiálním názvem Plzeňský Prazdroj a.s. vlastní jiný celosvětově uznávaný pivovarský gigant – japonská skupina Asahi Group Holdings, což je i majitel současný. Ostatně jiná japonská společnost Nomura se stala většinovým vlastníkem už během porevoluční privatizace.

Pokud se i vy necháte zlákat k návštěvě Plzně a největšího z jejích několika pivovarů, můžete více proniknout rovněž do tajemství surovin, které jsou pro pivovarskou výrobu potřebné. I když jsou všude na světě stejné, přináší to zacházení s nimi v různých pivovarech rozličné výsledky. Můžete spatřit nebo dokonce ochutnat sladovnický ječmen pro výrobu sladu. Zjistíte, proč je žatecký chmel nejkvalitnější ze všech na světových trzích a proč se měkká plzeňská voda považuje pro daný účel za ideální. Také vám průvodce určitě sdělí, jak složité je zacházení s pivovarskými kvasinkami a jak se připravuje mladina pro konečnou pivní produkci. A v neposlední řadě vás tu seznámí, jak vypadala historická a již odstavená varna z roku 1931 a čím se lišila od té varny současné moderní.

A jako vrchol na závěr prohlídky sejdete do podzemních chodeb a sklepů, které se pod plzeňským závodem vinou v délce téměř devíti kilometrů. Pokud je vám více než osmnáct a stojíte o pikantní tečku na závěr, dají vám ochutnat i něco ze své pivovarské produkce. Uvidíte místo, kde pivo kvasí a zraje v dubových sudech při teplotě 5 °C a zároveň vás napadne otázka: dozrává to pivo tady ve sklepích nebo jenom v tancích nad povrchem. Odpoví vám jednoduše. Odběry z podzemí slouží jako srovnávací etalon toho, že i produkce modernějším způsobem v nerezových tancích se svojí kvalitou vyrovná historickým postupům. I když někteří milovníci plzeňského často takový názor nesdílí… Pivovarníci se dušují, že i moderními výrobními postupy dosahují minimálně stejné kvality, jako tomu bylo i dříve.

Pro úplnost se sluší dodat, že kromě nejrozšířenější prohlídkové trasy s názvem Pilsner Urquell se v areálu naší pivovarské jedničky provozují i okruhy zvané Gambrinus a Elektrárna. Znalci pivní historie možná ví, že pivovar Gambrinus, založený v roce 1869 skupinou podnikatelů v čele s Emilem Škodou, sice v sousedství Prazdroje sídlil, ale představoval de facto konkurenční značku s úplně jinou recepturou. Nyní už má s Prazdrojem shodného japonského majitele. Trochu mě mrzí, že když si někdo v odlehlejším koutě republiky objedná v restauraci „Plzeň“ automaticky očekává jenom a pouze dvanáctku Prazdroj.

Do stejné japonské skupiny patří i jiné pivo pod značkou Elektrárna, jež vzniká v místě někdejší pivovarské elektrárny Prazdroje. Tento minipivovar s původním názvem Proud je určen především k experimentování. O kombinaci piva s ovocem kořením, zráním v sudech po whisky nebo víně už jste jistě slyšeli, i když u nás ještě nemá takovou tradici jako v některých zemích západní Evropy.

Návštěvnickými okruhy projde ročně až čtyři sta tisíc lidí a jejich počet každým rokem roste. Pokud k tomu připočteme i jiné samostatné akce, tak lehce dospějeme až k půlmilionové návštěvnosti. Inu, vyrábět kvalitní pivo už v dnešních podmínkách nestačí. K této základní podmínce se přidává i další, a to potřeba rozvíjet i marketing pro podporu úspěšné značky. V Plzeňském Prazdroji tohle dávno pochopili…

Plánovaný konec výroby piva v ostravském Ostravaru a přesun výroby do Prahy, který před necelými dvěma týdny oznámili majitelé pivovaru, naštval ostravského patriota Dušana Marečka. Vlastníkovi pivovaru poslal protestní dopis, spustil petici a chystá se organizovat bojkot ostravského piva vařeného v Praze.

„Jako patriot, dlouholetý a věrný konzument vám říkám, že tohle si líbit nenecháme. Na ten váš pražský centralismus jsme už těžce alergičtí,“ upozornil ve výzvě odeslané představenstvu Pivovarů Staropramen i jejich americkým vlastníkům z Molson Coors Mareček, jenž pracuje jako projektový manažer a revizní technik.

„Nejsme žádná kolonie, abyste nám brali další kus historie, zavírali nám fabriky pod nosem a mysleli si, že se dá všechno řídit a vařit z Prahy,“ napsal a poukazoval také na „chacharskou hrdost obyvatel rázovitého regionu“.

Je přesvědčený, že pokud se Ostravar bude vařit v Praze, na Ostravsku jej lidé už pít nebudou.

S postupným zánikem značky podle něj počítá i samotné vedení. „Podle informací z pivovaru značku Ostravar utlumí, zůstane Černá Barbora a Mustang, který se, na rozdíl od Ostravaru, po změně receptury chytil,“ řekl. O propagaci značky Mustang svědčí podle něho i přejmenování ostravské sportovní haly na Mustang Arénu.

V dopise i petici za záchranu výroby v Ostravě, kterou zatím podepsalo asi dvě stě padesát lidí, žádá přehodnocení rozhodnutí o ukončení vaření piva v Ostravě a prověření možností prodeje pivovaru místnímu investorovi, který by pokračoval v pivovarnické tradici pod značkou Ostravar.

„Zatím jsem nedostal odpověď,“ uvedl Mareček, který už spustil aktivní odpor. Začal údajně obcházet majitele ostravských pivnic a restaurací, které čepují Ostravar s tím, aby odmítli pražskou variantu tohoto piva vůbec odebírat.

„Jako zákazníci i hospodští budeme iniciovat jednání s Plzeňským Prazdrojem, abychom na pípách hromadně přešli na nošovický Radegast,“ líčil Mareček. Je přesvědčený, že centralizací vlastník Ostravaru nezíská efektivitu, ale přijde o celý trh v moravskoslezském regionu.

Podle šéfů Pivovarů Staropramen firma s tímto trhem, který řadí ke klíčovým, počítá i po přesunu výroby na pražský Smíchov. „Chceme napříč regionem zachovat silné vztahy se zákazníky a obchodními partnery i distribuční zázemí,“ uvedl šéf společnosti Pivovary Staropramen v Česku a na Slovensku Martin Čermák.

Vlastník pivovaru: Značku Ostravar zachováme
Rušení výroby v Ostravě společnost zdůvodnila hlavně klesající spotřebou piva a rostoucími náklady. „Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, jaké jsme v posledních letech učinili. Musíme však zajistit dlouhodobou udržitelnost byznysu, provozní efektivitu a konkurenceschopnost výroby piva v České republice do budoucna,“ vysvětloval Čermák.

Vlastníci Pivovarů Staropramen také odmítají, že by měli v plánu zrušit značku Ostravar.

„Klíčové značky vařené v Ostravě – Ostravar, Mustang i Černá Barbora – zůstanou součástí našeho portfolia i po převedení výroby do Prahy. Zachováme nejen recepturu a vysokou kvalitu, ale především charakteristickou chuť a vlastnosti. Na výrobu v Praze bude dohlížet bývalý dlouholetý ostravský sládek, který stál za klíčovými recepturami,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Kateřina Pavlíková.

Signatáři petice vyzývají také ostravské politiky, aby se zajímali o možnost záchrany značky Ostravar. Podle kandidáta na primátora Richarda Vereše (ANO) by se mělo město rozhodně zabývat možným budoucím využitím areálu. Příští rok, kdy chce vlastník výrobu piva v Ostravě ukončit, uplyne sto třicet let od založení pivovaru.

Historický areál bývalého městského pivovaru ve Velké Bíteši prošel rozsáhlou proměnou na multifunkční kulturní centrum. Objekt, který přečkal požáry i bombardování, nyní nabízí moderní sály, knihovnu i unikátní expozici věnovanou čarodějnickým procesům.

Pohled na Masarykovo náměstí ve Velké Bíteši se definitivně změnil. Historická budova bývalého městského pivovaru, která po desetiletí hledala svou novou tvář, se po rozsáhlé rekonstrukci otevřela veřejnosti. Objekt, jenž v minulosti čelil ničivým požárům i válečnému bombardování, se proměnil v moderní kulturní centrum, které má ambici stát se tepajícím srdcem místní komunity.

Národní památkový ústav (NPÚ) potvrdil dokončení obnovy k 19. říjnu 2026. Tato významná památka v městské památkové zóně prošla transformací z někdejšího bytového domu na multifunkční prostor. Kromě moderních sálů a kreativních dílen láká návštěvníky také na unikátní sklepní expozici, která je věnována temné kapitole místních dějin – čarodějnickým procesům ve Velké Bíteši.

Rekonstrukce bývalého pivovaru ve Velké Bíteši proměnila objekt z 60. let na moderní kulturní centrum s expozicí čarodějnických procesů.
Od 16. století po zásah leteckou pumou

Historie objektu je plná dramatických zvratů, které zásadně ovlivnily jeho architektonickou podobu. Nejstarší části stavby, konkrétně některé historické sklepy, lze datovat možná až do 16. století, tedy do doby před samotným vznikem pivovaru. Budova musela v roce 1776 ustát ničivý požár a později i útlum výroby piva, který nastal po první světové válce. Během bojů ve druhé světové válce pivovar ztratil svůj charakteristický komín a výroba zde byla v roce 1942 definitivně zastavena.

Největší zkázu však přinesl konec války. V roce 1945 zasáhla objekt letecká puma, po které z původní nadzemní konstrukce nezbylo téměř nic. Zachovány zůstaly pouze historické sklepy včetně unikátní ledárny. Budova, jak ji obyvatelé znali do nedávné doby, byla nad těmito sklepy znovu vystavěna po válce a sloužila především k bydlení.

Technické výzvy a záchrana krovů
Současná etapa obnovy, která byla zahájena v roce 2025, se musela vypořádat s havarijním stavem některých částí. Odborníci se zaměřili především na statické zajištění a kompletní výměnu krovu. Původní konstrukce střechy ze 60. let 20. století byla totiž kriticky poškozena dřevokazným hmyzem a dlouhodobým zatékáním vody do objektu.

Při obnově byly zachovány unikátní historické sklepy z 16. století, které přečkaly i přímý zásah leteckou pumou v roce 1945.

Památkový dohled nad celým procesem zajišťovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Telči. Podle odborného garanta bylo cílem najít rovnováhu mezi ochranou dochovaných prvků a novým, smysluplným využitím budovy, které by odpovídalo potřebám 21. století. Součástí úprav byla také kompletní revize vnějšího vzhledu budovy a obnova interiérů pro potřeby kulturního provozu.

Nově vzniklé kulturní centrum nabízí širokou škálu prostor pro obyvatele i návštěvníky města:
●Knihovna — moderní zázemí pro čtenáře a vzdělávání.
●Přednáškové sály — malý a velký sál pro konference a besedy.
●Koncertní a výstavní prostory — zázemí pro kulturní akce a prezentaci umění.
●Kreativní dílny a mateřské centrum — prostory pro volnočasové aktivity a rodiny s dětmi.
●Komerční prostory — místnosti určené k dalšímu pronájmu.

Respekt k památkovým hodnotám
Podle Markéty Štěpánkové z telčského pracoviště NPÚ se podařilo navrátit budově její důstojné místo v urbanistické struktuře města. Rekonstrukce je považována za příklad citlivého přístupu, kdy jsou historické konstrukce integrovány do plnohodnotného současného života bez ztráty své autenticity. Celý proces sledovali odborníci z Telče, kteří mají v Kraji Vysočina na starosti dohled nad stavem památkového fondu a poskytují odbornou pomoc vlastníkům památek.

Co bude dál
Otevřením kulturního centra na Masarykově náměstí práce památkářů nekončí. Telčské pracoviště NPÚ nadále pokračuje v evidenci kulturních památek a archeologických průzkumech v celém regionu. Pro veřejnost jsou k dispozici podrobnější informace o obnově i fotodokumentace na webových stránkách ústavu. Očekává se, že nové centrum se zapojí i do širších kulturních cyklů, jako je například přednáškový seriál Rodinné stříbro – Památky kolem nás.

Aktuálně je objekt již plně připraven pro svůj nový provoz. V budoucnu se počítá s plným využitím všech sálů i kreativních dílen, které mají z bývalého skladu a bytového domu vytvořit klíčový bod společenského setkávání ve Velké Bíteši.

Nealko pivovar Feels Good staví svou vizuální identitu na ilustraci, papercraftové estetice a postavě jednorožce, kterou vytvořil ilustrátor a designér Jiří Jaroš. Od začátku se snažil značku odlišit od tradiční komunikace pivovarů i současných minimalistických tendencí. Výsledkem je hravý vizuální svět, který propojuje logo, vlastní funkční font, kolážovou kresbu a výrazného maskota.

●Identita kombinuje kresbu, ilustraci a papercraftovou estetiku vycházející z Jarošovy volné tvorby.
●Hlavní postavou je jednorožec, který zosobňuje sebevědomý postoj k pití piva bez alkoholu a charakterem volně odkazuje k flegmatickému Dudeovi z filmu Big Lebowski.
●Vizuální svět se rozvíjí na plechovkách, webu, sociálních sítích, v komiksu, merchi i eventových instalacích.
●Základní světle modrou doplňují pastelové odstíny, které mají přibývat s dalšími druhy piv.

Feels Good založili Tomáš Peterka, Michal Schindler a Jiří Jaroš. Značka funguje jako létající pivovar bez vlastní varny a spolupracuje se zavedenými výrobci. Zaměřuje se výhradně na nealkoholická piva. Podle zakladatelů má být alternativou k situaci, kdy je nealko vnímáno především jako náhradní volba pro řidiče nebo sportovce.

Jaroš pojal celou identitu jako otevřenou koláž. Vedle samotného loga do ní patří vlastní font a série ilustrací s hlavní postavou maskota. Záměrně tak reaguje jak na tradičnější podobu pivovarských etiket, tak na současný minimalismus. Důležitá pro něj byla možnost systém dál rozvíjet a používat ho i mimo obalový design.

Jednorožec, který si dělá věci po svém
Jednorožec nevznikl jen jako snadno zapamatovatelný maskot. Odkazuje také k tomu, že čistě nealkoholicky zaměřený pivovar je v českém prostředí stále neobvyklý. Postava má zároveň pomáhat komunikovat jednoduchý postoj: člověk nemusí vysvětlovat, proč si dává pivo bez alkoholu.

Tomu odpovídají i ilustrace na etiketách. Jednou jednorožec v klidu griluje a popíjí pivo, zatímco za plotem probíhá zombie apokalypsa, podruhé přijíždí na metalový festival v upnutém cyklistickém oblečení. Jaroš jeho charakter popisuje jako lehce flegmatický a svým způsobem blízký Dudeovi z filmu Big Lebowski.

Značka jako prostor pro další nápady
Vizuální identita má fungovat jako základ pro další obsah, nikoli jako uzavřený systém. Feels Good ji používá v pravidelném komiksu a hravém obsahu na sociálních sítích, v magazínu na webu a plánuje ji dál rozvíjet také ve vlastním „divno merchi“ nebo při podpoře spřízněných projektů a akcí.

Příkladem byla instalace k pátým narozeninám Forendors: Jaroš navrhl „otužovací lázeň pro jednorožce“, která zároveň fungovala jako nádoba s ledem a plechovkami piva. Inspirací je pro něj mimo jiné způsob, jakým v minulosti punkově a s humorem pracoval se svou značkou pivovar BrewDog.

Na vzniku značky se podle Jaroše doplňují tři role: Tomáš Peterka jako autor původní myšlenky a hlavní hybatel projektu, Michal Schindler jako autor humoru a textové komunikace a Jiří Jaroš jako „designový kapitán“ a otec jednorožce.