Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pilsner Urquell The Original Beer Experience nabízí s předstihem už v září jako jediné místo v Praze jedno z nejoblíbenějších českých piv – nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, který se tradičně připravuje jen jako říjnový speciál k příležitosti výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. V září je tento speciál k dostání jen na třech místech v celé České republice, kde se o pivo starají vítězové prestižní soutěže Master Bartender.

„Nefiltrovaný plzeňský ležák se řadí mezi nejoblíbenější piva z řady volba sládků a tradičně je k dostání jen během října k příležitosti oslav výročí uvaření první várky plzeňského piva, kterou uvařil 5. října 1842 sládek Josef Groll. Mám radost, že můžeme tento speciál hostům nabídnout již v průběhu září, a to díky našemu výčepnímu Matyáši Wiaczkovi, který se letos v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender umístil na druhém místě,” říká Romana Jedličková, marketingová ředitelka společnosti The Original Experience Company.

Pilsner Urquell:The Original Beer Experience se tak stalo jediným místem v Praze, kde je tento nefiltrovaný ležák k dostání už od začátku září. Kromě toho jej mohou lidé v září ochutnat jen na dvou dalších místech, a to v Brně a v Plzni.

Den piva v Pilsner Urquell: The Original Beer Experience
Nefiltrované plzeňské pivo bude na čepu také v průběhu celého října, kdy se k Pilsner Urquell: The Original Experience přidají další místa, která se zapojila do programu Volba Sládků, ale také vybrané podniky, které se mohou pochlubit vzornou péčí o pivo a výčepní zařízení.

K příležitosti oslav 182. výročí uvaření první várky zlatého ležáku navíc budou 5. října 2024 v prostorách Pilsner Urquell: The Original Beer Experience probíhat oslavy, během kterých se budou moci návštěvníci mimo jiné zajímavou formou dozvědět více o technologiích výroby piva, jeho historii a zapojit se také do zábavných

Asi jste si toho také povšimli. Na nabídkových cedulích některých restaurací a hospod se objevily v poslední době neobvyklé míry piva. U velkého to bývá nejčastěji kolem 0,48 litru, u třetinky pak 0,28 litru. Velké pivo by podle této informace už nebyl přesný půllitr a malé přesná třetinka. Zákazníci to většinou neřeší nebo o tom ani nevědí, ale některým to vadí.

„Všiml jsem si toho už v několika hospodách. Platím přece za půllitr, tak proč bych měl dostávat menší míru,“ ptá se sedmačtyřicetiletý Petr z Plzně. Na takovou informaci narazil například u okénka Pizza Pointu u Velkého boleveckého rybníku.

„Ano, stejně jako ostatní jsme si to tam napsali kvůli lidem. Někteří si stěžovali, že po načepování pivo nedojde do správné míry. Od té doby máme pokoj a nikdo už se kvůli tomu nehádá,“ vysvětlila provozní Pizza Pointu Lucie Veselá. Podle ní určitě není důvodem této praxe vyhnutí se tučným pokutám od České obchodní inspekce za takzvané podmíráky.

„S kontrolami jsme nikdy neměli žádné potíže. Zákazník nemusí mít obavy, obsluha mu načepuje vždy plnou míru, ale trefit se je někdy opravdu těžké. Jde opravdu jen o sporné případy s množstvím pěny,“ dodává provozní.

O případech uvádění nižších objemů piva v některých restauracích ví i Česká obchodní inspekce.

„Z našeho pohledu s tím problém nemáme. Pokud by ale prodejce čepoval onen deklarovaný menší objem piva, měl by potom mít na takovou míru cejchované i sklo,“ řekl Deníku ředitel plzeňského inspektorátu ČOI Jan Řezáč.

Pivo patří k nejoblíbenějším nápojům. Podívejte se, jak se vyvíjí spotřeba piva na osobu a podle zemí. Češi již 30 let v řadě mají největší spotřebu piva na osobu.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Globální pivní průmysl je obrovský a přispívá více než půl bilionem USD k celosvětovému HDP. Celosvětová spotřeba piva dosáhla v roce 2022 přibližně 192,1 milionu kilolitrů, což je o 2,9 % více než v předchozím roce a o 1 % více než v roce 2019, což ukazuje na globální trend zotavení z pandemie koronaviru i přes nestabilní globální podmínky. Pokud jde o spotřebu piva podle zemí, tak Čína byla největším spotřebitelem piva již 20. rok v řadě. V rámci spotřeby piva na osobu vedou naopak již 30 let v řadě Češi. Čína, USA a Brazílie jsou tři největší spotřebitelé piva podle zemí a představují více než 40 % celosvětové spotřeby piva.

Spotřeba piva na osobu: Čech vypil v průměru 188,5 litrů piva
Následující statistika ukazuje spotřebu piva na osobu podle zemí. V roce 2022 vypil Čech v průměru 188,5 litrů piva, což vychází na více než jednu láhev piva denně. Rakušan pak v průměru vypil 101,2 litrů piva a Polák 99,6 litrů piva.

Investice do pivovarů: pivnímu průmyslu dominuje Anheuser-Busch InBev
Pivnímu průmyslu dominuje společnost Anheuser-Busch InBev, jejíž tržní kapitalizace je 129 miliard USD. Jedná se o největšího světového výrobce piva a majitele desítek značek včetně Budweiseru. Mezi významné společnosti v pivním sektoru patří také Constellation Brands a Heineken. Pokud jde o Constellation Brands, tak do jejího portfolia patří známá Corona, Modelo a další značky vín a lihovin. Dále mezi významné společnosti v oboru patří Boston Beer Company a Molson Coors. Následující graf ukazuje vývoj zhodnocení za poslední rok. Dařilo se zejména akciím Anheuser-Busch InBev, které zhodnotily o 14 %. Ostatní tituly zaznamenaly naopak znehodnocení.

Ohodnocení společností vypadá pak následovně. Nejlevněji je ohodnocená společnost Molson Coors, která má P/E na úrovni 10,2násobku. A naopak relativně nejdražší je společnost Heineken, která má P/E na úrovni 43násobku.

Před více než čtvrt stoletím prorazila Nataša Rousková do typicky mužské profese, kterou je sládek v pivovaru. Dnes patří v tomto oboru k nejúspěšnějším. Za dobu, co vaří pivo, získal její domovský pivovar Zubr v Přerově více než stovku cen na nejrůznějších pivních soutěžích v Česku i v zahraničí.

Sládková z přerovského pivovaru Zubr patří k několika málo ženám v této profesi v zemi. Přitom původně se pivovarnictví věnovat nechtěla. „Nebyl to zrovna sen osmnáctileté dívky spojit pracovní kariéru s pivovarem, i když jsem chodila do Zubru na brigádu, protože jsem bydlela nedaleko. Ale že bych se jednou živila prací v pivovaru, mě nikdy nenapadlo,“ přiznává Nataša Rousková.

Čím jste původně chtěla být a co rozhodlo, že se budete věnovat pivovarnictví?
Byla to souhra náhod. Neměla jsem nikoho z příbuzných v pivovarnictví, dokonce ani doma nebyl nikdo vášnivý pivař. Po gymnáziu jsem nastoupila na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Plánovala jsem, že bych se chtěla věnovat pěsticí kosmetice. Strašně mě bavily parfémy. Říkala jsem si, že bych se mohla dostat i na stáž do zahraničí, kde jsou parfémy doma. V druhém ročníku jsme ale měli stáže na různých katedrách a shodou okolností byla poslední na katedře kvasných procesů a biotechnologií, kde bylo také pivovarnictví. Musím říct, že se mi tam strašně líbilo. Byli tam senzační lidé, katedru vedla profesorka Basařová, která byla v pivovarnictví velký pojem. Nebyla žádný teoretik, a navíc uměla své znalosti skvěle předávat. Byla zapálená do pivovarnictví a přenesla to i na mě. Uvědomila jsem si, jakou má pivo tradici. Tak jsem si řekla, proč bych jezdila studovat parfémy do zahraničí, když české pivo je světový fenomén? Proč bych vlastně nestudovala pivo?

Budova, kde sídlí legendární českobudějovická pivnice Masné krámy, stojí už téměř 500 let, ale pivo se v ní čepuje od roku 1954. Kulaté výročí si podnik spojený s pivovarem Budvar připomíná i výstavou fotografii na hlavním náměstí.

Prodávalo se tu maso, pak další nejrůznější zboží, prohnala se tudy velká povodeň v roce 2002 a teď se zde vypijí stovky litrů českobudějovického piva Budvar. Pokud hádáte pivnici a restauraci Masné krámy v centru Českých Budějovic, máte pravdu.

Moderní historie tohoto legendárního podniku, kam zvaly i turistické pohlednice za minulého režimu, je stará sedmdesát let. První říjnový den v roce 1954 se na rohu dnešní Krajinské a Hroznové ulice otevřela nová restaurace.

Přitom po roce 1945 padaly i takové návrhy, že by se celá a tehdy zchátralá budova z druhé poloviny 16. století mohla zbourat. Masné krámy však přežily a dodnes se stávají častým místem návštěv zahraničních turistů, ale i místních štamgastů. Jedním z nich je i 74letý budějovický fotograf Jaroslav Sýbek.

„Když jsem přešel do ČTK sem do Budějovic, měli jsme redakci v budově dnešního rozhlasu. Já dole ve fotokomoře vyvolával fotky, a když mi schnuly, skočil jsem sem na jedno dvě a mazal pak zase zpátky posílat hotové fotky do Prahy,“ vzpomínal Sýbek na dobu, kdy začal chodit na pivo.

„V Masných jsme ale měli místečko ještě vzadu u výčepu. Pamatuju si, jak se tu všude kouřilo a do toho dýmu oknama svítilo krásný světlo, no nádhera,“ přidal další vzpomínku fotograf, který dnes sedává a vychutnává si pivo u stolu štamgastů přímo naproti výčepu.

V roce 2002 po povodních nechali hygienici restauraci zavřít. Masné krámy měly několik majitelů, kterým patří jednotlivé boxy. Řadu let se pak vedly spory, jak se s restaurací naloží. V roce 2005 se vlastníci společně s Budějovickým Budvarem nakonec dohodli, stavebně se oddělila tehdejší kuchyně, ze které je dnes restaurace U Tří sedláků, a přistavěly se nové toalety. V prosinci roku 2007 se Masné krámy „vrátily“ zpět turistům a pivařům.

Pivnicí za den projdou stovky návštěvníků, vytočí se tu tisíce piv. Specialitou podniku je kroužkovaný ležák Budvar čepovaný z obřích tanků.

Součástí oslav budou i hrané scénky v pivnici
Masné krámy jsou i místem, kde se slaví sportovní úspěchy, například mistrovské tituly tu zapíjejí volejbalisté Jihostroje. „Jednou k nám někdo vlezl z ulice rovnou oknem, tak to se hned ujalo a od té doby jsme celé odpoledne museli povinně všichni do a z Masných lézt jenom oknem. A mě jednou napadlo vylézt na ty zavěšené lustry. Až musela obsluha chodit za kluky a trenéry do boxů a prosit je, ať si laskavě sundají toho maséra dolů,“ smál se při vyprávění přímo v jednom z boxů pivnice masér volejbalistů Filip Hoch.

V poslední době rezonovala mezi pivaři zpráva, že by se v Masných krámech mohl měnit provozovatel, nebo se měly prodávat, a dokonce že se tu přestane čepovat budvar. Nakonec však bylo vše jinak.

„Chtěli jsme jen najít partnera, který se chopí gastronomie restaurace na špičkové úrovni. Při výběrovém řízení jsme ale zjistili, že tato doba plná nejistoty tomu nyní úplně nenahrává. Proto jsme tuto myšlenku prozatím opustili. Jsme však optimisté a věříme, že situace v oboru gastronomie se bude zlepšovat a brzy se k hledání vrátíme,“ uvedl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák letos v květnu.

Legendární hostinec nyní zve na venkovní výstavu dobových fotografií, která je k vidění na náměstí Přemysla Otakara II. Tedy tam, kde to všechno začalo. Výstava k 70. výročí restaurace připomene historii řeznictví v Čechách, původní masné krámy na náměstí a jejich přesunutí do budovy v Krajinské ulici. Součástí oslav budou v říjnu i různé hrané scénky přímo v pivnici.

Pivo k jižním Čechám zkrátka patří. Díky velkému množství pivovarů a minipivovarů v regionu z nich lze snadno sestavit i jednotlivé stezky. Návštěvníci jich v kraji mohou projít nebo projet hned sedm. Takové putování za chutí zlatavého moku může být ideálním tipem na podzimní výlet, a to i třeba pro teambuildingovou akci.

Pivní kultura je od května minulého roku zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Tradice setkání a posezení u piva je na jihu Čech silná. Za tímto oblíbeným nápojem jezdí lidé nejen z celé České republiky, ale také ze zahraničí. Aby mohli jednotlivá místa co nejlépe a pohodlně procestovat, jsou sestavená do Pivních stezek. Ta první vede po Budějovicku, nechybí v ní známé klasiky jako Budvar a Samson, ale podíváte se také do menších či rodinných pivovarů. Trasa s číslem dvě zavede do Toulavy, konkrétně do táborských minipivovarů, dále do Soběslavi nebo Malšic. Trojka vede po Písecku, Blatensku, Strakonicku a Vodňansku. Vynechat v něm nelze strakonický pivovar, Hulváta z Truskovic nebo Zámecký pivovar v Blatné.

Díky velkému množství pivovarů a minipivovarů v regionu je možné sestavit i jednotlivé stezky. Návštěvníci jich v kraji mohou projít nebo projet hned sedm. Takové putování za chutí zlatavého moku může být ideálním tipem na podzimní výlet, a to i třeba pro teambuildingovou akci. Pivní kultura je od května minulého roku zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Za oblíbeným pivem jezdí lidé nejen z celé České republiky, ale také ze zahraničí. Aby mohli jednotlivá místa co nejlépe a pohodlně procestovat, jsou sestavená do Pivních stezek.

Ta první vede v krajském městě a nechybí v ní známé klasiky jako Budvar a Samson. Dále jsou tu minipivovary Beeranek, Kněžínek a Bukovar. Trasa s číslem dvě zavede do Toulavy, konkrétně do táborských minipivovarů, dále do Soběslavi nebo Malšic. Na trase jsou mimo jiné pivovary Keras Bechyně, Transformátor Hlavatce, pivovar Chotoviny a Bradlinská Kuna. Trase číslo tři vede po Písecku, Blatensku, Strakonicku a Vodňansku. Vynechat v něm nelze strakonický pivovar, Hulváta z Truskovic, Opildu nebo Zámecký pivovar v Blatné. Šumavskem putuje čtvrtá trasa a vy můžete putovat s ní. Díky tomu pak ochutnáte třeba vychlazený zlatavý mok v prachatickém pivovaru nebo v hotelu Bobík ve Volarech. Byla by škoda opomenout ekofarmu s pivovarem v Horních Chrášťanech. Kdo zvolí pátou trasu, pochutná si v pivovaru Krumlov nebo Rožmberk. Jílovice, Žumberk, Doudle*beer nebo Svachovka, to jsou lákadla šesté trasy na Novohradsku-Doudlebsku. Komu se líbí šťastná sedmička, v Třeboni ochutná tamní Regent, Stráž si dá ve stejnojmenném městě nebo ho osloví pivo z Nové Bystřice. V Českém Rudolci může ochutnat také pivo z pivovaru Grasel. Právě mapa pivovarů a minipivovarů je velmi oblíbeným doplňkem na cestu. Je přehledná, nápaditá a obsahuje všechny potřebné informace. Mapa skýtá také zábavu, a to v podobě možnosti zisku diplomu pivního znalce. Stačí na každé trase navštívit alespoň tři místa, tím získat pomyslné tři čárky na pivním lístku, a diplom náleží opravdovému pivnímu znalci.

HoZpoda ve Znojmě oproti původním předpokladům nezavře. Zákazníci se tak mohou těšit na znojemské pivo a jídlo i nadále. Ředitel Znojemského městského pivovaru, který podnik provozuje v prostorách pronajatých od města, stáhl svou výpověď. Naproti tomu stánek na Horním náměstí ukončí provoz ke konci září.

O záměru ukončit provoz HoZpody Deník informoval zhruba před dvěma měsíci. Důvody byly převážně ekonomické, ale ředitel pivovaru Miroslav Harašta se cítil i poškozený trestním oznámením, které podalo město loni na podzim. Společnost Znojemský městský pivovar si totiž v roce 2015 pronajala nebytové prostory na ulici U Brány a podle minulého vedení radnice platí za pronájem těchto prostor velmi nízký nájem. Měla údajně poškodit Znojmo na ušlém nájemném částkou přesahující pět milionů korun.

S novým vedením Znojma našel ředitel pivovaru podle svého vyjádření společnou řeč a výpověď nájmu na HoZpodu stáhl. „Slyšeli jsme reakce, že je škoda, aby takový prostor v centru zůstal prázdný. Vidím nyní optimističtěji vyhlídky na fungování města, proto jsem se rozhodl s HoZpodou pokračovat,“ vysvětlil Harašta.

Sněmovní rozpočtový výbor dnes podpořil vládní novelu zákona o spotřebních daních. Rozsáhlá předloha například zmírňuje podmínky, za nichž můžou majetkově nebo personálně propojené minipivovary dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Zemědělcům umožní žádat o vratku spotřební daně dvakrát do roka místo jednou ročně.

Obsahuje i další změny, například revizi vratek spotřební daně ozbrojeným silám a diplomatům. Ruší registraci k dani v rámci spotřebních daní. Neobsahuje zavedení daně z tichého vína.

Minipivovary, které jsou majetkově nebo personálně propojené, by měly snáze dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva, pokud jejich celkový výstav nepřesáhne 200.000 hektolitrů ročně. Objem jejich výroby se bude sčítat. Dosud samo propojení minipivovarů znemožňovalo uplatňovat sníženou sazbu, což podle ministerstva financí vedlo k formálním úpravám personální struktury podniků, aby kritérium splnily. Finanční správa potom měla vyšší administrativní náklady spojené se zjišťováním, zda minipivovary nejsou majetkově nebo personálně propojené. Vláda si od změny slibuje vyšší právní jistotu na obou stranách i pokles počtu možných soudních sporů.

Zemědělci budou moci žádat od příštího roku o vrácení části spotřební daně za takzvanou zelenou naftu v pololetních intervalech namísto současných ročních. Zemědělské svazy o takovou změnu žádaly, podle nich by usnadnila průběžné financování podnikání. Vyplácená částka by zůstala stejná.

Již počtvrté se bude konat Nomad Beer Festival – jediná akce v Česku věnovaná výhradně létajícím pivovarům. Proběhne 6. a 7. září v Pražské tržnici v Holešovicích. Chybět nebudou ani rozmanité pokrmy hodící se ke zlatavému moku, živá hudba nebo tombola.

Minipivovary zaznamenávají v posledních letech nebývalý boom, založit si ten svůj je ale pro většinu fajnšmekrů obrovská investice. K vlastnímu pivu vede i kratší cesta – tzv. létající pivovar. „Kočovné, létající nebo také nomádské – nejen těmito názvy se označují pivovary bez vlastního výrobního zařízení. Obvykle za nimi stojí nadšenci, kteří buď nemají dostatek finančních prostředků na vybudování vlastního pivovaru, anebo než do vlastní technologie zainvestují, chtějí si prošlapat cestu jako pivovarničtí ‚hosté‘. Jsou tedy odkázáni na volné kapacity klasických ‚kamenných‘ pivovarů, v nichž si pivo vyrábějí buď sami, nebo za asistence místního sládka,“ vysvětlil Jiří Sedláček, ředitel Nomad Beer Festivalu.

Festival měl v Česku premiéru v roce 2021. Dorazilo na něj přes 2,5 tisíce lidí a návštěvnost se každým rokem zvyšuje. „Od roku 2012 podporujeme minipivovary prostřednictvím festivalů Pivo na Náplavce a Pivo v Tržnici. Příležitost měly dosud jen ty ‚kamenné‘. Před třemi lety jsme chtěli dát šanci také těm ‚létajícím‘. A hned první ročník měl u lidí velký úspěch. Dnes už se jedná o akci, která si našla své pravidelné návštěvníky a každým rokem přibývají další. Velmi populární je i mezi turisty, kteří mají obecně české pivo ve velké oblibě a na festivalu mohou ochutnat i netradiční příchutě,“ uvedl Jiří Sedláček.

Akce odstartuje v Pražské tržnici v pátek 6. září ve 14 hodin a potrvá do 22 hodin. Pokračovat bude i v sobotu, kdy jeho brány otevřou už v 10 hodin dopoledne a zavřou se opět až v 22 hodin. „Vstup na festival i doprovodný kulturní program bude zdarma, podmínkou degustace piv však bude koupě 0,3l skleněného džbánku. Společně s festivalovou degustační kartou a tužkou bude za 150 korun, pro seniory za 130. Týž džbánek bude možné používat po oba dny konání festivalu,“ sdělil Jiří Sedláček.

Hlavní místo budou mít na festivalu kočovné pivovary. Dorazí ty už zavedené i nově vzniklé a představí své nejlepší produkty a zajímavosti – od klasických piv českého typu po ochucená. „Na festivalu se budou prezentovat nejen stálice české ‚nomádí´ scény, ale i ty zatím méně známé. Pivovary nabídnou jak tradiční ležáky, tak svrchně kvašená piva typu IPA, Summer Ale i takzvané kyseláče. K ochutnání bude například pšeničné pivo s příchutí manga a marakuji, česko-japonské „čajové pivo“ Sakuráč a mnoho dalšího,“ popsal Jiří Sedláček.

Chybět nebudou ani stánky s občerstvením a pochutinami k pivu. „K pivu dobré jídlo patří, proto bude součástí akce i množství gastronomie vhodné k pivu. Zahnat hlad budou moci návštěvníci v deseti stáncích. V nabídce budou bagety s trhanými masy, bramboráčky, domácí hranolky, grilované oštěpky, horká máslová kukuřice, cheesesteaky, klobásy a špekáčky, mořské plody, quesaddily, závitky, zvěřinové burgry a mnoho dalšího,“ vyjmenoval Jiří Sedláček.

Organizátoři pamatovali i na doprovodný program. Hrát bude po oba dny živá muzika a návštěvníci se můžou zúčastnit i tomboly. „Součástí našich festivalů je vždy živá hudba a nebude tomu jinak ani letos. V pátek zahrají Staropražští pardálové, následovat bude Rí Ra, hrající irské tradicionály a instrumentální skladby, a slovenští blues-rockový ZVA 12-28 BAND. V sobotu pak vystoupí Doggybag, Motovidlo a Gentlemen´s Club Ska. Po oba dny festivalu bude také bohatá tombola, ve které lze vyhrát například sady plechovkových piv, 0,7l piva v láhvích anebo třeba trička, mikiny a batohy. Tombolenky se budou prodávat za 20 korun v infostánku. V 19:30 pak bude každý festivalový den tombola vyhlášena přímo moderátorem z pódia,“ uzavřel Jiří Sedláček.

Přihlášené pivovary
Albert – kočovný pivovar, Crazy Clown, Four Elements, Knír Brewery, Létající pivovar Pivečka, Malý Janek z Jinec (již přistál), Pivovar Kraft, Pivovar Netopýrka, Pivovar Olešná, Pivovar Opatovický Poklad, Pivovar Potmehúd, Varga Brothers Brewing Company.

Hosté festivalu: Budějovický Budvar (dlouhodobě spolupracuje s minipivovary, má i svého létajícího sládka), Sdružení přátel piva (bude nabízet pivo Erlich Bier).