Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar Zubr zvýšil v loňském roce prodej piva v tancích

Publikováno:včeraZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana Dobrovská, PRZubr

Důraz na prodej čepovaného piva byl pro pivovar Zubr prioritou i v roce 2019. Investoval nejen do modernizace svých nájemních hospod, ale rozšířil i počet provozoven s tankovým pivem. Prodej tankového piva vzrostl o 20 procent. Celkový výstav pivovaru Zubr se ustálil na 255.000 hektolitrů.

Výstav a prodeje
„Celkový výstav pivovaru zůstává poslední roky na stejné úrovni, mění se však struktura prodejů. Naší prioritou zůstává čepované pivo, jehož výstav se na tuzemském trhu pohybuje okolo 60 procent. Vysoké číslo se nám daří udržovat nejen díky investicím do modernizace vlastní sítě nájemních restaurací, ale také navyšováním počtu provozoven, které nabízí naše pivo z tanku,“ komentuje výsledky za rok 2019 Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.
Pivovar Zubr ukončil v loňském roce spolupráci s obchodním řetězcem Albert, výpadek v prodeji se podařilo nahradit navýšením prodejů v jiných řetězcích i zvýšením exportu o 5 procent. „Kvalita je pro nás vždy na prvním místě, to je i jeden z důvodů, proč patří náš pivovar dlouhodobě k nejoceňovanějším tuzemským pivovarům a těší se přízni konzumentů. Jsme připraveni jednat o obchodních podmínkách se všemi řetězci a chceme rozšiřovat naši distribuci, ovšem z vysoké kvality ustupovat nebudeme,“ komentuje situaci na trhu Tomáš Pluháček.

Modernizace provozu
Výměnou systému filtrace byla v loňském roce dokončena zásadní rekonstrukce všech provozů výrobní části pivovaru, která probíhala průběžně v uplynulých dvaceti letech. „Do modernizace pivovaru bylo investováno více než tři čtvrtě miliardy korun a zásadních investic se dočkaly prakticky všechny části pivovaru. Jsem rád, že v tomto ohledu máme opět na pár let vystaráno a pivovar je na technologické špičce,“ říká ředitel přerovského pivovaru.

Ocenění pro tradiční pivo
Svého prvního velkého úspěchu na degustačních soutěžích se v loňském roce dočkal Zubr Gradus, dvanáctistupňový ležák, který byl vyhlášen nejlepším světlým ležákem roku na soutěži České pivo 2019. Proč se pivům Zubr na soutěžích dlouhodobě daří, vysvětluje sládková pivovaru Nataša Rousková: „Již před lety jsme se rozhodli, že půjdeme tradiční výrobní cestou klasického českého piva, založenou především na kvalitních regionálních surovinách, kvašení v otevřených kvasných kádích a dlouhém zráním v ležáckém sklepě. A ukazuje se, že to byla správná volba. K oceněným pivům se nově přidal i náš benjamínek Zubr Gradus, který se degustační soutěže účastnil vůbec poprvé, a hned z toho bylo vítězství.“

Brána pivovaru se otevírá
Akce pro veřejnost v areálu pivovaru Zubr a skupinové prohlídky se již staly tradicí, které každoročně lákají tisíce návštěvníků. V loňském roce pivovar navštívilo více než 11 000 lidí. Letošní pivní sezonu pivovar Zubr odstartuje oslavou 148. narozenin pivovaru v pátek 24. dubna, Zubrfest 2020 proběhne 13. června a s létem se rozloučí 5. září na Dočesné se Zubrem.

Svijanský Máz letošním nejlepším světovým pivem plzeňského typu

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Po loňském úspěchu Svijanské Desítky letos ve světové profesionální degustační soutěži World Beer Idol 2020 získal nejvyšší ocenění Svijanský Máz, jemuž pro letošní rok patří titul nejlepšího piva plzeňského typu BEST PILSNER. Kromě toho si Svijany ze soutěže odnesly ještě jednu zlatou, dvě stříbrné a čtyři bronzové ceny.

Přes dvacet zástupců pivně sommeliérských škol, výzkumných ústavů, novinářů a pivovarníků minulý víkend v pátém ročníku světové soutěže hodnotilo v pražském baru Malý/Velký přihlášená piva ze 17 zemí světa. Zkoumali přitom vůni, vzhled a chuť jednotlivých vzorků piv tzv. naslepo. Nejlepší piva pak someliéři ocenili bronzovými, stříbrnými a zlatými medailemi. Celkem udělili 9 zlatých, 16 stříbrných a 21 bronzových medailí.

„Pivovar Svijany si z klání vedle titulu BEST PILSNER odnesl i jednu zlatou, dvě stříbrné a čtyři bronzové ceny a zanechal tak v soutěži velmi výraznou českou stopu. Jako české pořadatele nás to samozřejmě těší. Ceny pro Pivovar Svijany dokazují, že tradičně vařené pivo českého typu si i v současné ohromně široké nabídce pivních stylů stále uchovává důležité místo,” uvedl pořadatel soutěže Jakub Veselý.

Svijanská bilance na World Beer Idol 2020
● Svijanský Máz 11 % - BEST PILSNER
● Svijanský Máz 11 % - Gold
● Svijanská Kněžna 13 % - Silver
● Svijanský Kníže 13 %
● Svijanská Desítka 10 % - Bronze
● Svijanský Rytíř 12 %
● Svijany "450"
● Svijanský Máz 11 % nefiltrovaný

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Svijanský Máz stál naposledy na stupních vítězů loni na světových soutěžích 2019 World Beer Awards a Meininger’s International Craft Beer Award. Svijanská Kněžna se stala vítězem loňského desátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku 2019 v kategorii polotmavých a tmavých speciálních piv.

„Jakkoli jsou pro nás nejdůležitější reakce běžných spotřebitelů a našich fanoušků, všechna ocenění - a zvláště pak uznání od tak renomované odborné poroty - nás samozřejmě mimořádně těší. Dokazují totiž to, že jsme se před více než dvaceti lety při záchraně pivovaru vydali správnou cestou, když jsme vsadili na skutečně tradiční výrobní postupy,“ řekl k tomu sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.


Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v točené, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami - ležáky.
Nefiltrovaný Svijanský Máz 11 % - odpověď pivovaru na stále rostoucí poptávku po co nejpřírodnějších pivech. Nefiltruje se, takže je v něm zachován obsah kulturních pivovarských kvasinek a dalších prospěšných látek.
Svijanská Desítka 10 % - poctivá desítka se stupňovitostí přes deset procent vyráběná tradiční technologií s kvašením ve spilce.
Prémiový ležák “450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem  tedy kvašením na otevřené spilce a zráním v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.
Svijanský Rytíř 12 % - za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.
Svijanský Kníže 13 % - je silnější sváteční pivo, vyráběné tak, aby ještě více vynikly chutě a vůně typické pro ležáky. Pivovar jej vyrábí nejdéle ze všech silných piv – již od poloviny devadesátých let – a je také nejoblíbenější: tvoří téměř polovinu celkového výstavu silných piv ve Svijanech. Vyznačuje se příjemně hořkou a plnou chutí.
Svijanská Kněžna 13 % - tmavý protějšek Svijanského Knížete se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které mu dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.

Exportujte pivo do Velké Británie a Skandinávie

Publikováno:před 9 dnyZdroj:CzechTradeAutor:Martina Valentová, PR

V Agentuře CzechTrade jsme připravili seminář s názvem Exportujte pivo do Velké Británie a Skandinávie.
Seminář se bude konat 7.2.2020 v Hotelové škole v Turnově a jsou vítáni pivovary a ostatní organizace z celé České republiky, kteří chtějí exportovat pivo do zahraničí.
Akce je bezplatná po předchozí registraci na https://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/archiv-akci/exportujte-pivo-do-velke-britanie-a-skandinavie

8:30 – 9:00 Registrace účastníků

9:00 – 9:15 Představení služeb agentury CzechTrade
Martina Valentová, Exportní konzultant CzechTrade pro Liberecký kraj
Jan Mašek, ředitel regionální kanceláře pro Liberecký kraj, CzechInvest

9:15 – 9:30 Budoucí generace sládků - obor pivovarník-sladovník
Dana Votrubcová, OHS Turnov

9:30 – 10:00 Specifika vývozu piva
Zuzana Jesenská, oborová specialistka CzechTrade

10:00 – 10:30 Coffee Break

10:30 – 11:15 Spojené království, mekka piva?
Martin Macourek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

11:15 – 12:00 Jak vstoupit na trh s pivem ve Švédsku a dalších zemí Skandinávie
Tomáš Rousek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu

12:00 – 13:00 Individuální konzultace se zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade a dalšími přednášejícími

Mostecký Kahan vyrábí pivo už deset let a stále hledá nové možnosti

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:Mostecký deníkAutor:Martin VokurkaMostecký Kahan

Už deset let se v Mostě vyrábí pivo. Tradici obnovili Luboš Luňáček a Lukáš Chrastina. Vyprávěli o tom v Týdeníku Mostecko, který vyšel ve středu 22. ledna.

Pivo je baví. Hledají nové chutě a nový odbyt. Restauratér Luboš Luňáček je zakladatelem a majitelem minipivovaru Mostecký Kahan a Lukáš Chrastina je jeho sládkem. Seznámili se ve “Švejkovi“, známé mostecké restauraci, kde Lukáš Chrastina dělal šéfkuchaře.

Zkažené koutské pivo. Tradiční pivovar uvízl ve stavu klinické smrti

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkKout

„Moc ráda bych ti předala klíče, pokud je nemáš, z tvé strany ale zájem není. Hodím ti je tedy alespoň do schránky, abys neříkala, že se tam nedostaneš. Nedá se nic dělat.“ To je část e-mailu, který letos na Nový rok večer dorazil Janě Skálové.

Žena, která vlastní 49 procent společnosti Pivovar Kout na Šumavě, se takto dozvěděla, že většinová majitelka a provozovatelka Gabriela Hodečková podnik zavřela. „Prosím tě tedy alespoň o to, abys poprosila tvé kluky, aby před mrazy zajistili pivovar, kotelnu, kanceláře a čističku,“ píše Hodečková dál.

Skalová, která je s Hodečkovou v dlouhodobém sporu, jenž loni přerostl až do insolvenčního návrhu, hned 2. ledna vyrazila s bývalým sládkem Bohuslavem Hlavsou na prohlídku opuštěného pivovaru.

Našli tu stovky hektolitrů vyrobeného piva. „Bylo zjištěno, že je zde navařené pivo umístěné v tancích, a to 160 hektolitrů desetistupňového, 380 hektolitrů dvanáctistupňového, 90 hektolitrů čtrnáctistupňového – evidentně zkažených, pivo je výrazně kyselé - a asi 15 hektolitrů osmnáctistupňového piva,“ stojí v zápisu, který Skalová se svým právním zástupcem odeslali plzeňskému krajskému soudu.

o je zatím poslední dějství divokého příběhu kolem třetího největšího pivovaru v Plzeňském kraji. Osmnáct let poté, co podnikatel Ján Skala koupil zhuntovanou ruinu a pak tu opět začal vařit kdysi věhlasné ležáky, vládne areálu opět ticho. Zásadní zádrhel přišel se začátkem roku 2017, kdy Ján Skala umřel a majetek rozdělil mezi svou poslední a předposlední partnerku - tedy Hodečkovou a Skalovou.

Jak opustit loď
Přitom když týdeník Euro na podzim 2018 do Koutu na Šumavě vyrazil, tehdy novopečený předseda představenstva Jan Beran působil sebejistě. Alespoň tedy do telefonu, osobní setkání odmítl. Prioritou je zachování výroby a na spadnutí prý je příchod nového vlastníka, který skoupí podíly obou žen a stane se stoprocentním majitelem podniku. Tím zájemcem neměl být nikdo jiný než právě Beran. „Do dvou nebo tří týdnů bude jasno,“ věřil si Beran v říjnu 2018.

Jeho vize ale ztroskotala. Poté co s nabídkou neuspěl, podle svých slov loni na jaře z pivovaru odešel a opakovaně se pokoušel odstoupit ze svých funkcí. „V dozorčí radě končím,“ přidává se Luboš Šiml, který se stejně jako Beran do orgánů společnosti dostal v srpnu 2018. Jenže od té doby valná hromada společnosti neproběhla. A oba muži tak v rejstříku figurují dál.

Pivovar Kout na Šumavě
• 1736: první písemná zmínka o pivovaru
• 1918 až 1938: zlaté časy koutského piva, vyváží se do evropských metropolí
• 1969: ukončení výroby
• 2002: areál získal podnikatel Ján Skala
• 2006: Skala se sládkem Bohuslavem Hlavsou obnovují výrobu piva
• 2017: Skala umírá, pivovar se stává společným majetkem jeho partnerek
• 2018: v srpnu zahájeno insolvenční řízení na návrh spolumajitelky Jany Skalové, provozovatelka Gabriela Hodečková jí prý neplatila nájemné
• 2019: v prosinci došlo k ukončení výroby koutského piva

Jeden z dokumentů v insolvenčním rejstříku, kde Jana Skalová cituje z rozhovoru s Gabrielou Hodečkovou, k tomu uvádí: „Jako menšinová akcionářka insolvenčního dlužníka (jsem) byla vyrozuměna většinovou akcionářkou a členkou představenstva paní Gabrielou Hodečkovou napřed telefonicky a poté e-mailem, že paní Hodečková nebude nadále vést pivovar a zajišťovat jeho provoz, kdy i další člen představenstva pan Beran údajně ukončil svou činnost.“

Týdeník Euro se pokoušel spojit i s Gabrielou Hodečkovou. Její telefon je ale vypnutý a na e-mail dorazila jen automatická odpověď: „Momentálně jsem v pracovní neschopnosti.“ Sdílnější není ani její právní zástupkyně Václava Burianová. S médii prý nemá dovoleno mluvit.

Další smrt
Jana Skalová proto požádala soud, aby pro pivovar co nejdříve určil předběžného insolvenčního správce, který by opuštěný areál prohlédl a rozhodl, jak s majetkem dál. Případnou obnovu zdejší výroby citelně komplikují potíže, které se střádaly v minulých měsících, dluhy a zpřetrhané vazby s odběrateli. Ostatně to Hodečková naznačila i ve svém novoročním dopisu: „Nejspíš ztratíme obchodní síť, což pro nás bude velmi špatné.“

Padesát let poté, kdy dřív výstavní podnik definitivně potopili komunisté, přichází další jeho smrt. Jestli bude pouze klinická, musejí ukázat nejbližší týdny. S každým dalším dnem bude obnova pivovaru náročnější.

Krajský soud v Plzni bude o věci jednat tento týden, vedle rozhodnutí o úpadku se čeká i na to, jestli do Koutu pošle prozatímního správce.

Jisté je zatím jediné. Elán původního sládka Bohuslava Hlavsy, který odtud sice už v roce 2016 odešel do důchodu, ale teď je prý připraven opět převzít kontrolu nad varnou. Podle něj se tu výroba ještě může rozjet.

Poptávka po pivu v plechovkách roste. Pivovary v Libereckém kraji na to reagují

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:Liberecká drbnaAutor:ČTK

Pivovary Svijany a Konrad v Libereckém kraji investovaly v posledních letech desítky milionů korun do pořízení vlastních linek na stáčení piva do plechovek. Jsou lehčí alternativou ke skleněným lahvím, a jsou tak výhodnější pro export, protože se tím výrazně snižují náklady na přepravu.

Poptávka po nich ale roste i na českém trhu. Plastové lahve ve dvou největších pivovarech v Libereckém kraji nepoužívají, zjistila ČTK. „Plastové lahve jsme zkoušeli před nějakými pěti šesti lety, ale výrazně nám stoupl počet reklamací, proto jsme od toho upustili,“ řekl ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš. V Konradu loni na podzim dokončili linku na plnění plechovek a spustili zkušební provoz. Od ledna už jede linka v plném provozu. Do plechovek by chtěli letos stočit až pětinu plánovaného letošního výstavu, který je 150.000 hektolitrů.

Už více než rok plní na vlastní lince plechovky pivem v Pivovaru Svijany, který je největší v kraji. Loni naplnili 15,3 milionu plechovek, zhruba o polovinu víc než v roce 2018. Je to bezmála 11 procent ze 709.896 hektolitrů piva, které loni ve Svijanech uvařili. Letos je v plánu už zhruba 17 milionů plechovek. „O plechovky je velký zájem jak v zahraničí, tak i na českém trhu. Vyšší je prodej v letním období, ale dobře jdou na odbyt během celého roku,“ řekl mluvčí pivovaru Luboš Spálovský. Do stáčecí linky investoval pivovar zhruba 100 milionů korun.

Ani Pivovar Svijany neprodává pivo v plastových lahvích. „Jsou neekologické, propouštějí plyny a hlavně světlo, a nejsou proto vhodné k dlouhodobému uchovávání piva,“ řek ředitel pivovaru Roman Havlík. Svijanští své pivo plní jen do skleněných lahví, sudů, soudků a plechovek a to nejen těch půllitrových, ale od roku 2015 nabízí pivovar i dvoulitrové "plechovky pro chlapy". Plechovka je podle Havlíka pro pivo dokonce lepší než sklo. Navíc jde o tradiční materiál, který se k uchování piva používá už 85 let.

První plechovky s chmelovým mokem se na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie objevily 24. ledna 1935. Jejich obliba po celém světě roste. Dokládají to i statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 2018 spotřeba piva v plechovkách vzrostla meziročně o pětinu a dosáhla desetiprocentního podílu na celkovém výstavu. O čtyři procenta naopak klesl prodej piva v plastových lahvích. Dominantními obaly na trhu ale zatím byly lahve se 40 procenty, 34 procent piva stočily pivovary do sudů. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou.

Prazdroj má novou flotilu long trucků, jeden pojme 30 tisíc lahvových piv

Publikováno:před 9 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Valentýna BíláPrazdroj

Pivo z Plzeňského Prazdroje bude nově přepravovat dvacet speciálních tandemových nákladních automobilů. Do jednoho long trucku se vejde více než 30 tisíc lahvových piv.

„Long trucky značky Mercedes Benz nahradí staré tandemové soupravy, kterým již končí životnost,“ vysvětlil nutnost obměny flotily pivovarských nákladních vozů mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Nové soupravy jsou vybaveny nejmodernějšími technologiemi. Mají větší nákladový prostor, do kterého se vejde více piv než do klasických kamionů. Zatímco ve starých vozech se přepravilo 33 palet, do nových se vejde o pět více.

„Což zlepšuje ekonomiku jejich provozu a zároveň to má i pozitivní dopady na životní prostředí,“ vysvětlil Kovář.

O výbavě long trucků jednal pivovar se samotnými šoféry. „Vůz nemá klasická zpětná zrcátka, ale je vybaven speciální technologií MirrorCam, umožňuje poloautomatickou jízdu, což ulehčuje cestování na dlouhé vzdálenosti,“ dodal mluvčí.

Každý vůz je dlouhý přes dvacet metrů, všechny jsou v majetku leasingové společnosti.

Kromě automobilů Prazdroj využívá k přepravě pěnivého moku i železniční nákladní dopravu.
Na trase Plzeň - Nošovice pivovar od loňského roku rozváží nejen pivo, ale i obaly. „Tím dokázal odstranit 416 kamionů z českých silnic a dálnic ročně,“ uzavřel Kovář.

Plzeňský Prazdroj loni navštívil téměř milion návštěvníků!

Publikováno:včeraZdroj:QAP.czPrazdroj

V loňském roce do pivovarů Plzeňského Prazdroje zavítalo téměř milion návštěvníků. Zájem o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní a společenské akce vzrostl oproti předchozímu roku o 7,5 %.

Největší zájem byl již tradičně o trasy a akce v plzeňském pivovaru, kam zamířilo dokonce o 12 % víc lidí než loni. Dlouhodobě nejvytíženější je trasa Pilsner Urquell, velký zájem byl ale i o trasu pivovaru Gambrinus, která zaznamenala nejvyšší návštěvnost od roku 2014.

"Těší nás, že se naše pivovary staly loni cílem pro 980 000 lidí, kteří přijeli z celého světa. Více než polovinu z nich tvořili čeští turisté, druhou nepočetnější skupinou pak byli s 18 % Asiaté, zejména návštěvníci z Číny. Následovali Němci, kteří tvoří necelých 12 %," říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje.

Nejvíce turistů ve své historii přivítal i pivovar ve Velkých Popovicích. K tomu přispěly nejen oblíbené zážitkové akce, jako je Den Kozla nebo Klobáskofest, ale také možnost svézt se na prohlídku speciálním vlakem. Vlak jezdí každou sobotu od jara do podzimu z pražského Hlavního nádraží.

Pivovar Radegast zaznamenal meziroční pokles návštěvnosti, který byl způsoben zejména přesunutím populárního Radegast dne výjimečně z důvodu stavby nové plechovkové linky do Frýdku-Místku. V letošním roce, kdy pivovar oslaví své padesátiny, se ale akce opět do areálu v Nošovicích vrátí a návštěvníci se mohou těšit také na nový prohlídkový okruh.

"Novinek se dočkají i návštěvníci pivovaru v Plzni, kde bude již brzy prohlídka Pilsner Urquell zpestřena o promítání v novém panoramatickém kině. Chystá se i speciální výstava k 35. výročí otevření Plzeňského historického podzemí. Pro návštěvníky velkopopovického pivovaru bude i letos od dubna pravidelně jezdit oblíbený vlak Kozel expres," dodává Pavla Mášková.

Objem piva v plechu roste podle svazu na úkor PET

Publikováno:před 2 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Objem piva prodaného v plechovkách roste. Loni do konce listopadu se zvýšil o 66.300 hektolitrů, naopak o 69.000 hektolitrů klesla výroba piva v plastových obalech. ČTK to dnes sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Předloni činil prodej piva v plechovkách desetinu celkového výstavu. Zvyšující produkci piva v plechovkách potvrzují i největší pivovary. První plechovky s pivem se na pultech obchodů v Richmondu v USA objevily před 85 lety, 24. ledna 1935.

"Nejvíce piva prodáváme ve vratných lahvích a v sudech. Na třetím místě jsou plechovky, u kterých zaznamenáváme meziročně největší nárůst - jejich prodeje rostou od roku 2015 dvojciferným tempem," uvedl za Plzeňský Prazdroj Zdeněk Kovář. Pro firmu předloni tvořilo pivo v plechovkách 18 procent prodejů. "Výhodu v tomto typu obalu konzumenti vidí v nízké váze nebo v poměrně rychlém vychlazení nápoje v ledničce. Vzhledem k tomu se ale také významně zabýváme jejich sběrem, tříděním a recyklací. Naše plechovky jsou již zhruba z poloviny vyrobené z recyklátu," dodal Kovář.

Výhodou podle něj je, že se nemusí využívat na výrobu plechovek z recyklovaných materiálů pouze již použité plechovky, ale stačí jakýkoliv využitý hliník - například z konzerv nebo obalů na spreje.

Podle mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové si zákazníci dopřávají pivo v plechu při cestování nebo si ho koupí na chatu. "Když se podíváme na prvních 11 měsíců loňského roku, tak podle nám dostupných informací od agentury AC Nielsen objemy piva a pivních mixů prodané v plechovkách ve srovnání s rokem 2018 vzrostly o téměř 14 procent. V případě společnosti Pivovary Staropramen to v tomto srovnání byl dvojnásobek - zhruba 29 procent," dodala.

Ferencová upozornila na to, že pivovary spolupracují se společností Eko-kom. Podle svazu ale právě třídění plechu zaostává za ostatními odpady jako jsou papír, plasty a sklo. "Až 18 procent občanů neví, že lze tento obalový materiál recyklovat. Problém zde poté nastává v nedostatečné síti sběrných míst. Na území našeho státu se již nachází okolo 7000 šedých kontejnerů, tedy těch na použitý kov, a stále jich přibývá. Je však potřeba tuto síť dále zhušťovat," uvedla v materiálu, který poslala Svazu měst a obcí v ČR.

Nynější systém třídění není podle iniciativy Zálohujme.cz dostatečný. "Nestíhá reagovat na růst prodejů a nejméně 65 procent nápojových plechovek v ČR končí ve směsném odpadu nebo v přírodě. Jen v roce 2018 jsme takto 'vyhodili' 6582 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 263 milionů nových plechovek. Zatímco výroba 'panenského' hliníku představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí, tenkostěnné plechovky se dají efektivně recyklovat," uvedl za iniciativu Andrea Brožová. Zálohujme.cz lobbuje za prosazení zálohového systému na odpady, zejména na plastové lahve.

Tvrdý brexit by mohl zkomplikovat vývoz tankového piva z Česka na britské ostrovy

Publikováno:před 2 dnyZdroj:iRozhlas.czAutor:Matěj Skalický

Už příští pátek Velká Británie podle očekávání opustí Evropskou unii. Zatím se ale nic nezmění na nejistotě, za jakých podmínek k brexitu dojde. Tedy zda se například vrátí celní kontroly na hranicích. Velmi bedlivě proto budou další vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem sledovat mimo jiné i české pivovary. Na britské ostrovy ročně vyvezou pivo za více než 200 milionů korun.

Britové vypijí každý rok desítky milionů půllitrů piva, které uvaří na pražském Smíchově. „Velká Británie patří k našim největším trhům, říká mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová a potvrzuje, že tu bedlivě sledují, co se děje za Lamanšským průlivem.

„Pokud by se do Británie exportovalo pivo v cisternách, tak by určitě nebylo dobré, aby se kvůli celním průtahům zdrželo na hranicích, protože čerstvost je u piva ta nejdůležitější vlastnost,“ dodává Mylbachrová. I proto mají ve Staropramenu připraveno hned několik scénářů, ať už se Brusel s Londýnem dohodne, nebo ne.

„Řešili bychom to třeba předzásobováním, případně by se dalo uvažovat o speciálním celním režimu. Třetí varianta je takzvaná licenční výroba. To znamená, že to pivo vaříme přímo na místě v nějakém sesterském pivovaru,“ popisuje mluvčí Staropramenu.

Staropramen totiž vaří pivo v Británii už teď. Třeba v Plzni ale o ničem takovém neuvažují. „My do Británie vyvážíme především Pilsner Urquell a ten pro celý svět vaříme pouze a výhradně v Plzni,“ říká mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Licence ne
Z Plzně míří na britské ostrovy tři procenta produkce. „Ve chvíli, kdy by to nešlo, tak jsme schopni nahradit ten export sudovým pivem. Scénáře v hlavě máme a čekáme, jak dopadne dohoda a co všechno z toho bude vyplývat,“ dodává Kovář.

Vyčkává i Budějovický Budvar, pro který je Velká Británie jedním z pěti nejdůležitějších trhů. Také pro pivovar z jihu Čech ale licenční výroba nepřichází v úvahu.

„Vždy jsme deklarovali, že Budějovický Budvar pochází právě z Českých Budějovic. Tak tomu vždy bylo a také tomu tak vždy bude,“ vysvětluje generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Ve všech pivovarech se každopádně shodují, že nejhorší je nejistota. Právě na jihu Čech kvůli dvojitému odložení brexitu už přišli o více než půl druhého milionu korun.

„Už dvakrát jsme se předzásobovali a potom zase déle prodávali, s tím jsou spojené náklady, takže jenom za loňský rok kvůli této nejistotě tam máme vícenáklady ve výši více než 50 tisíc liber,“ dodává Petr Dvořák.

Teď chtějí v Budějovicích čekat do poslední chvíle. Věří, že ať už bude dohoda mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií jakákoliv, dokážou se jí přizpůsobit. Potřebují jen konečně vědět, co bude jejím obsahem.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.01.2020 13:167.884/7.884