Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Podzimní PBFest - Pražský Festival Piva je tady!

Publikováno:před 3 dnyZdroj:FBFest.czAutor:Radka Vokurková, PR

Již 3. ročník Pražského Pivního Festivalu se uskuteční ve dnech 29.-30.11.2019 v pražské Pragovce.

Festival je tématicky zaměřený na tradiční produkci účastnících se pivovarů, ale také na podzimní/zimní a vánoční piva. Pivovary nabídnou možnost nákupu piva jako originálního vánočního dárku.

Letošní ročník bude obohacen o účast mnoha zahraničních pivovarů, kteří představí svá nejlepší piva. Ke každé vstupence dostane návštěvník krásnou degustační sklenici s logem festivalu, brožuru pro zapisování dojmů z degustace a žeton na pivo. Předprodej vstupenek byl již zahájen v síti goout.net. Vstupenka stojí v předprodeji 100 Kč, na místě pak vstupné stojí 150 Kč.

Součástí festivalu bude i prodej gastronomických specialit. Jídla a nejrůznější delikatesy jsou vybrány tak, aby se hodili k prodávaným pivům.

Industriální prostředí pražské Pragovky dodává festivalu jedinečnou atmosféru, kterou skvěle doplňují přímí zástupci pivovarů i návštěvníci festivalu. Můžete tak nejen ochutnat jedinečná piva načepovaná například od sládků, ale i přímo pohovořit s konkrétními zástupci pivovarů a zeptat se na vše, co vás o jejich produkci či práci zajímá.

Základní infomace:
● 3. ročník Pražského Pivního Festivalu proběhne 29.-30.11.2019
● Každý den otevřeno v čase 12:00 – 22:00 hodin.
● Místo konání: Areál Pragovka, Kolbenova 923/34, Praha 9
● Oficiální web festivalu: https://www.pbfest.cz
● Pravidelně aktualizovaný seznam zúčastněných pivovarů: https://www.pbfest.cz/pivovary
● Cena vstupenek 100 Kč v předprodej, 150 Kč na místě. V ceně vstupu je degustační sklo, žeton na pivo a průvodce festivalem
● Oficiální událost festivalu: https://www.facebook.com/events/2941418685932280/

Formanka v areálu Plzeňského Prazdroje se rekonstruuje

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Historická budova zahradního pavilonu Formanka v areálu Plzeňského Prazdroje v Plzni projde celkovou rekonstrukcí. Během devíti měsíců dojde k modernizaci interiéru i opravě vnější fasády včetně pro ni typického hrázděného zdiva.

„Rekonstrukce Formanky za necelé dva miliony korun bude dokončena v červnu 2020. Po jejím znovuotevření počítáme s tím, že bude opět k dispozici veřejnosti včetně možnosti pronájmu pro soukromé akce. Půjde o největší rekonstrukci této historické budovy od jejího vzniku na přelomu 19. a 20. století, v minulosti se uskutečnily jen nezbytné drobné opravy či úpravy interiéru,“ uvádí Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje. Stavební práce se dotknou exteriéru i vnitřních prostor Formanky. Revizí projde střecha, dřevěné prvky na fasádě a výplně stěn. Dominantu interiéru po rekonstrukci bude i nadále tvořit výčep, i ten projde obměnou.

Své kouzlo má Formanka především v letních měsících, kdy se posezení na terase s oroseným půllitrem Pilsner Urquell stalo pro mnohé její hosty nejlepším odpočinkem po práci, lhostejno jestli svoji pracovní směnu absolvovali v pivovaru nebo jinde.

Původní budova Formanky pochází z přelomu 19. a 20. století. Postavena byla ve stylu tehdejší lázeňské architektury jako letní pavilon pro rozšíření reprezentačních prostor pivovaru před budovou konferenčního centra Secese. Následně byla dozděna hrázděným zdivem a mohla se díky tomu využívat celoročně. „Díky hrázděné konstrukci restaurace silně připomíná lázeňské pavilony a právě pro svoji uvolněnou lázeňskou atmosféru je Formanka mezi návštěvníky pivovaru tolik oblíbená,“ dodává Pavla Mášková.

Po otevření restaurace Na Spilce v roce 1992 byla Formanka využívána jako letní restaurace se zahrádkou, a právě tehdy získala své současné jméno. V roce 2002 se z ní pak stala hospoda pouze pro zaměstnance pivovaru. Od roku 2017 slouží opět nejen jako místo pro setkávání lidí z Prazdroje, ale je otevřena pro širokou veřejnost.

Pivovar Litovel sbírá jednu medaili za druhou! Jejich pivo patří k nejlepším.

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:Jo magazínLitovel

Pivovar Litovel získal dva cenné kovy pro piva Litovel Classic a Litovel Premium Dark na nejprestižnější degustační soutěži České pivo. Degustačního klání, jehož devatenáctý ročník se letos konal, se pravid

Litovel Classic, pivo zlatavé barvy s příjemnou hořkostí a střední plností, má bronz v kategorii světlých výčepních piv. „Soutěže České pivo se účastníme pravidelně. Těší nás, že také letos jsme dokázali obstát v silné konkurenci a vybojovali jsme dvojnásobné bronzové umístění,“ říká k výsledkům ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček.

Druhou bronzovou medaili obdržel tmavý ležák Litovel Premium Dark. „Jedná se o pivo karamelové barvy s bohatou pěnou. Vyniká vůní kávy a karamelu, kterou získává z použitého praženého karamelového a bavorského sladu,“ doplňuje Lumír Hyneček. Litovel Premium Dark navázal na svůj nedávný úspěch, kdy na mezinárodní soutěži World Beer Awards 2019 v Londýně ovládl svou kategorii a stal se jejím absolutním vítězem. Pyšní se tak titulem „nejlepší tmavý ležák na světě“.

Degustační soutěž České pivo každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven. Objektivitu ankety zajišťuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který je odborným garantem. Do pěti kategorií (světlé ležáky, 11% světlé ležáky, světlá výčepní piva, tmavá a nealkoholická piva) mohou přihlásit své produkty pouze tuzemské pivovary s ročním výstavem minimálně pět tisíc hektolitrů. Jejich senzorické vlastnosti hodnotí ve dvou kolech čeští sládci a další odborníci.

Chystají speciály, poslední byl Václav
Ke Dnům českého piva se i letos mohli milovníci zlatavého moku už posedmé těšit na zajímavé pivní speciály. Do celorepublikové akce se zapojil také Pivovar Litovel, který pro tento svátek uvařil nefiltrovaný ležák Litovel Václav 12°.

Svatý Václav je patronem českého piva již od dob Karla IV. Pivovary po celé republice proto každoročně slaví jeho zářijový svátek akcí Dny českého piva. K této příležitosti připravily nejrůznější akce. Lidé budou moci ochutnat limitované edice svatováclavských pivních speciálů, jinde si zájemci prohlédnou běžně nepřístupné výrobní prostory. Vybrané restaurace po celé republice nabídnou speciální menu, kterým vzdají čest našim pivovarníkům a české pivní kultuře.

Jedním z největších lákadel Dnů českého piva jsou vždy čepované pivní speciály, které pivovary vaří výhradně pro tuto příležitost. „Náš světlý nefiltrovaný ležák Litovel Václav 12° je třikrát chmelený a vaříme ho na danou stupňovitost s dlouhým zráním v ležáckých sklepích pouze jednou ročně před oslavami Dne českého piva,“ říká Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel.

V Olomouci teklo pivo proudem. Pípy roztočil October Fest i Oktobeer Fest

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:Olomoucký deníkAutor:Barbora Burešová

Říjen je obdobím nejslavnějšího svátku piva, německého Oktoberfestu. Pivní slavnosti však o víkendu dorazily i do Olomouce, a to rovnou ve dvojím provedení.

První akce s názvem October Fest Olomouc se konala od pátku až do neděle v areálu výstaviště Flora ve Smetanových sadech. Tady měli návštěvníci na výběr z tradičních českých pivních značek jako je Pilsner Urquell, Gambrinus, Kozel a další.

“Dal jsem si Plzeň, tu mám nejradši. No a v takovém krásném počasí je na pivo o to větší chuť,” pochvaloval si návštěvník Michal Kleiner.

Bohaté občerstvení na akci zajistily foodtrucky, které nabídly burgery, sendviče, mexické a kubánské jídlo a mnohé další pochutiny. Děti se mohly pobavit na skákacím hradu.

Další pivní slavnost s názvem Oktobeer Fest v areálu Letního kina Olomouc zase lákala lidi na speciality z minipivovarů a regionálních pivovarů. Konala se v pátek a sobotu.

Svá piva nabídly například pivovary Kosíř, Chomout, Moritz, Blázen na čepu nebo Melichárek. O hudební doprovod se postaraly kapely z okolí, vystoupily třeba Down d Drain, Joys From Lost, Isbina nebo Sugar & Spiced.

“Líbí se mi hlavně, že tady mají piva, která si v běžné hospodě nedáte, až se člověk skoro nemůže rozhodnout, co by ochutnal,” poznamenala návštěvnice Adéla Dobešová.

Srpnový výstav byl meziročně nižší

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:České nápoje

Pivní index mapuje vývoj produkce českých pivovarů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Zdrojem dat jsou interní statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven.

Srpnový výstav piva pro tuzemský trh se oproti stejnému měsíci loňského roku snížil o 15,2 %. Hlavním důvodem je nadprůměrně teplé a suché počasí v srpnu 2018, které se letos již nezopakovalo. Druhý prázdninový měsíc roku 2019 měl výrazně více deštivých dnů a bouřek a to i v porovnání s letošním červencem, spotřeba piva a na ni navázaná výroba tak klesly i ve vzájemném porovnání těchto dvou měsíců.

Pokles zaznamenal i export, který byl oproti srpnu 2018 nižší o 8,5 %. To je v posledních letech vzácný jev, protože vývoz piva stabilně roste a je tahounem rozvoje pivovarské ekonomiky. To potvrzují i kumulované ukazatele za prvních 8 měsíců letošního roku, kdy byl export oproti srovnatelnému období 2018 vyšší o 4,4 %.

Celkový výstav za srpen výsledně meziročně poklesl o 13,6 %.

Srpnový pokles se proporcionálně projevil napříč všemi druhy piva i typy obalů. Struktura tuzemského trhu tak zůstala víceméně nezměněna. Trvá postupné posilování ležáků na úkor výčepního piva. Dominují světlá piva a roste obliba piva čepovaného z tanků a také nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů.

Z hlediska ochrany životního prostředí je pozitivním trendem snižující se podíl piva prodávaného v PET lahvích. Přestože si tento obal u piva nikdy nevydobyl zásadnější postavení, je potěšitelné, že už druhým rokem jeho podíl klesá. Dominantním způsobem přepravy piva ke konzumentům zůstávají tanky, sudy a vratné skleněné lahve (dohromady na ně připadá přibližně 75 % tuzemské spotřeby).

Holba Šerák je OK

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:České nápojeHolba

Vzhled, chuť, osobitost, kvalita, složení a podstatná skutečnost, že se Holba Šerák se vaří v Jeseních, rozhodlo o přidělení značky Výrobek OK pro oblíbenou 11 z hor. Značku uděluje Agrární komora Olomouckého kraje pod záštitou hejtmana. Potravinářští odborníci letos hodnotili celkem 81 výrobků v 9 kategoriích. Šerák získal ocenění v kategorii alkoholických nápojů a s ním i právo pro označení piva známkou Výrobek OK®

„Naše pivo má jasný původ i složení, a to dnes vnímám jako zásadní. Trh je zaplaven různými potravinami, mnohdy nízké kvality a neurčitého zdroje. Současně si lidé čím dále více uvědomují, proč je původ potravin tolik důležitý, a to je dobře. Vidím to jako významný krok ke zkvalitňování potravin obecně,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Oblíbený Šerák letos slaví 35 let a má velký úspěch doma i v zahraničí. Regionální ocenění Výrobek OK pro něj totiž přichází ve stejnou dobu i zajímavém kontrastu se světový zlatem v soutěži WBA 2019 (World Beer Awards).

V Holbě vaří pivo 145 let podle tradičních receptur a z domácích surovin. Vodu má pivovar vlastní a čerpá ji z podzemních pramenů přímo v pivovaru. A prvotřídní jsou také plodiny, tedy chmel a sladovnické ječmeny. Zatímco chmel do Holby míří z Tršicka a Žatecka, slad pro Holbu se zpracovává v nejstarší sladovně u nás v Zábřehu na Moravě. Z Hané pocházejí také sladovnické ječmeny věhlasné kvality. „Hodnotu lokálních surovin si velmi dobře uvědomujeme a podle toho s nimi i nakládáme. Vždy platilo, že se má jíst nejvíce to, co roste nejblíž,“ říká sládek, který vaří pivo z vlastní vody.

Projekt Výrobek Olomouckého kraje má podpořit a propagovat kvalitní potraviny vyráběné na území regionu. Malým a středním výrobcům tak pomáhá zvyšovat vlastní prestiž a současně podporuje vazbu lidí na lokální produkty. Jejich úspěch totiž nebývá dílem masivní reklamy, ale především vysoké kvality a dobré chuti.

Dalším důvodem pro preferenci regionálních potravin je i významný fakt, že tyto potraviny jsou díky krátkým distribučním cestám mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky. Regionální potraviny mívají proto zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Neméně důležitá je skutečnost, že čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím méně zatěžují životní prostředí při dopravě. A k tomu se navíc přidává významný aspekt podpory zaměstnanosti v daném regionu, na kterém se významně podílí právě regionální výrobci. Pivovar Holba se 135 stálými zaměstnanci patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům na Šumpersku a Jesenicku.

Ve světě si můžete zlatavý mok vychutnat na 180 způsobů

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:České nápoje

Teplé, cez slamku či v dvojdecových pohároch. Aj takto naservírované pivo môže skončiť na vašom stole. Nehovoríme pritom o žiadnom faux pas, ale o kultúre pitia piva, ktorá je v každej krajine iná. Práve mesiac október je veľkým svetovým festivalom tohto zlatistého moku. Vedeli ste, že po celom svete dokonca existuje viac ako 180 spôsobov, ako si dopriať pivný zážitok? Sládok Plzeňského Prazdroja Slovensko Ján Píry vám predstaví niektoré z nich.

Čo je doma, to sa počíta: Ako si vychutnávame zlatistý mok na Slovensku?
Slováci majú najradšej ležiaky plzenského typu. Čoraz častejšie však siahame aj po vrchne kvasených pivách ako ipy, apy, ejly či rôzne špeciály. Mimoriadne obľúbené sú tzv. radlery, miešané nápoje na báze piva. Každý Slovák v priemere vypije ročne približne 70 litrov piva. Predtým, ako si pivo vychutnávame, si zvykneme štrngať na zdravie. Najskôr vrchnou časťou pohára, potom spodnou a nakoniec ho trochu buchneme aj o stôl.

Naozajstný pivný zážitok Slovákom garantuje správne vychladené a načapované pivo s penou hustou ako smotana. S takou, ktorá pekne píše po pohári a krúžkuje. Práve to je pre našincov znakom kvality. Výslednú chuť však určuje výčapník, preto si pivovary na Slovensku zakladajú na ich zručnostiach a organizujú súťaže ako Master Bartender či Majster výčapu.

Zlatistý mok si zvykneme vychutnávať na tri spôsoby. Tým najčastejším je hladinka. Jej základom je čapovanie na jeden záťah tak, aby sa na konci vytvorila mokrá krémová pena, ktorá nebude presahovať okraj pohára.

Šnyt je menšia miera piva s väčším podielom krémovej peny. Práve silná vrstva peny dodáva pivu jemnejšiu rezkosť a uchováva ho dlhšie čerstvé. Preto je šnyt vhodný ako koštovacie pivo pre výčapníkov alebo je tiež ideálnou voľbou pre tých, čo už nemajú chuť alebo čas na veľké pivo.

Mliekom označujeme polliter hustej krémovej peny. Ide o spôsob čapovania piva, ktorý je obľúbený najmä u žien. Mlieko je totiž v porovnaní s hladinkou alebo šnytom sladšie. Posledným štýlom čapovania je čochtan, teda pivo bez peny.

Česko
Len málo národov sa môže pýšiť tým, že svojim ležiakom ovplyvnili celý svet. Viac ako 70 % pív po celom svete, ktoré sa dnes varia, sú pivá typu pils/pilsner a sú inšpirované výnimočným českým ležiakom Pilsner Urquell. Tohto roku slávi 177 rokov od uvarenia prvej várky. Milovníci toho moku sa v októbri môžu tešiť na Voľbu sládkov, ktorou je nefiltrovaný Pilsner Urquell. Vychutnať si ho budú môcť aj Slováci.

Nemecko
Nemecko je krajina, ktorá je absolútne známa svojim pivom a dobrými špecialitami. Nemci každoročne usporadúvajú najznámejší festival piva Októberfest v Mníchove, ktorý navštívi viac ako 6 miliónov ľudí a vypije sa okolo 7,5 milióna litrov zlatistého moku. Nemci majú vo zvyku štrngnúť si so všetkými pri stole a popriať si „na zdravie“. Zaujímavosťou je, že Berlínčania majú radi slabšie pivo s malinovkou, ktoré pijú slamkou.

Maďarsko
Ak si v Maďarsku chcete štrngnúť, nestretnete sa s pochopením. Tento zvyk pramení z histórie. V roku 1849 tu popravili 13 významných maďarských martýrov a na znak úcty si Maďari prestali štrngať pohármi, lebo to robili iba kati. Nerešpektovaním tohto zvyku ich môžete uraziť.

Poľsko
U našich severných susedov je v obľube hlavne teplé pivo, na štýl vareného vína. Volajú ho grzaniec, je dochutené jablkovým alebo zázvorovým sirupom a pomaly ho popíjajú slamkou.

Holandsko
Holanďania patria medzi najznámejších milovníkov piva na svete. O ich láske k pivu svedčí aj pomerne veľký počet pivovarov, ktoré sa tam nachádzajú. Pivo je v krajine v niektorých prípadoch dokonca cenené viac ako víno. Pivo pijú radi, preto mnohých prekvapí, že ho čapujú do dvojdecových pohárov.

Brazília
Pivo v Brazílii predávajú vo fľašiach, ku ktorým vám čašník donesie vždy aj decový pohár. Malé pivo má 0,32 l, veľké pivo má 0,64 l. Pivo vo fľaši podávajú v chladiacej nádobe pri teplote 0°C, z ktorej si pivo odlievate do malých pohárov, aby sa neoteplilo.

Venezuela
Vo Venezuele pivo patrí k najlacnejším nápojom v krajine. Pivo si tam kúpite v dvojdecových fľašiach a jeho cena sa pohybuje v prepočte okolo 0,2 eura.

Čína
Zatiaľ čo v Európe má pivo dlhoročnú tradíciu, v Číne ho poznajú len pár desaťročí. Číňania konzumujú pivo k akémukoľvek jedlu. Prekvapí však, že ho pijú z malých decových pohárov, do ktorých si ho nalievajú z 6-decových fliaš. Čapované pivko v Číne až také bežné nie je. V spoločnosti platí pravidlo, že pohár musíte držať nižšie ako váš hostiteľ. Prejavujete mu takto úctu.

Japonsko
Ak dopijete pivo v Japonsku, znamená to, že ešte máte chuť a ktokoľvek vám doleje zo svojho pohára. Ľudia si v Japonsku totiž pivo navzájom dolievajú. Ak už máte dosť, musíte v pohári trochu piva nechať.

Fínsko
Vo Fínsku je priemerná ročná spotreba piva na jedného obyvateľa 84,2 litra. V obchodoch sa predáva pivo s obsahom alkoholu iba 4,4%. Ak by ste zatúžili po väčšom obsahu alkoholu, musíte navštíviť špecializované predajne.

Írsko
O Íroch je známe, že sú milovníkmi zlatistého moku. V podnikoch platí krásne pravidlo, že ak niekomu objednáte pivo, ten vám do pár minút objedná pivo späť.

Chorvátsko
Chorváti sú tiež národom piva. Milujú svetlé pivo, ktoré musí byť slabé, keďže je prispôsobené vyšším letným teplotám. V krajine nájdete veľké množstvo rôznych značiek.

Francúzsko
Za totálny antityp pivára bývajú považovaní Francúzi. Tým sa pripisuje skôr tradícia pitia vína. K Francúzsku však patrí i kvalitné pivo, ktoré produkujú miestne pivovary. Ak po nich siahnete, nebudete sklamaní.

Carlsberg ukazuje lahve z dřevěných vláken, s nimiž chce snižovat uhlíkovou stopu

Publikováno:včeraZdroj:CzechCrunch.czAutor:Filip Houska

V hospodě, na zahradě, doma, na cestách, kdekoliv. Neexistuje mnoho nápojů, k nimž by lidstvo mělo takový vztah jako k pivu. Vyprávět o tom můžeme především my, Češi, protože už několik let patříme ke špičce, co se týče konzumace tohoto moku na osobu (zhruba 143 litrů ročně). Nejsme v tom ale pochopitelně sami – jen pro nás by se každým rokem nevyprodukovalo průměrně na 1,94 miliardy hektolitrů.

Byť pivní průmysl čelí – stejně jako každý jiný – výkyvům z hlediska spotřeby a výroby, pořád jde (a stále půjde) o jeden z nejoblíbenějších nápojů světa. Pojí se s tím však jistá rizika. Opomeneme-li možnou závislost a vliv na tělo, což k alkoholu zkrátka patří, relevantním rizikem jsou i obalové materiály, ve kterých se nápoj uchovává a které se jako na zrychleném běžícím páse spotřebovávají.

Řeč je především o skleněných lahví a plechovkách, které se sice dají relativně snadno zrecyklovat a dle dostupných informací neohrožují planetu tolik jako plasty (jež pak musí The Ocean Cleanup pracně vytahovat), nicméně i tak jde o materiál, který by se v této formě nemusel výhledově vůbec objevovat. Nad touto možností přemýšlí i Carlsberg.

Už v roce 2015 tato přední pivovarnická společnost z dánské Kodaně začala ve svých laboratořích přemýšlet nad alternativou, která by sklo a plech (a potažmo i plast) nahradila za ekologičtější verzi, jež by byla snadno recyklovatelná a splňovala přísná kritéria pro uchovávání piva.

Ve spolupráci s výrobcem obalů EcoXpac proto vyvinula prototyp lahve vytvořené ze dřeva, respektive specificky vybroušených tenkých dřevěných vláken. Tím chtěla podpořit nejen cirkulární ekonomiku, ale také nabídnout svým zákazníkům netradiční formát, díky němuž by si mohli vychutnávat tento nápoj bez případných obav o dopadu na životní prostředí.

Po zhruba třech letech se k tomuto úkolu znovu vrací, a to rovnou s dvěma novými prototypy „dřevěných“ lahví, které mají být maximálně organické a recyklovatelné. Řadí je do edice Green Fibre Bottle.

Obě lahve vypadají prakticky totožně. Základem je světle béžové tělo na bází zmíněných dřevěných vláken, na kterém je přilepena ikonická zelená etiketa. Samozřejmostí je i tradičně vyrobené víčko. Rozdíl mezi těmito prototypy je však v provedení, respektive ve vnitřní stěně, která má zabraňovat možnému prosáknutí.

První z dvojice využívá velice tenký polymerový povlak z recyklovaných PET lahví, druhý naopak sází na 100% biopolymerovou variaci materiálu PEF (polyethylenfuranoát). Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobní prototypy, mají tyto vrstvy sloužit výhradně k testování a zaznamenání nových poznatků, díky nimž by Carlsberg mohl jednou vyrábět ekologické lahve bez jakékoliv přítomnosti těchto polymerů.

„Pokračujeme v inovacích napříč našimi obalovými materiály a zatím jsme spokojeni s procesem, který jsme podnikli v edici Green Fibre Bottle,“ říká Myriam Shingleton, viceprezidentka vývoje v Carlsberg Group. „Tyto prototypy jsou důležitým krokem k naplnění naší ambice přinést tento zlom na trh,“ dodává a zmiňuje i experiment pod názvem Snap Back, který Carlsberg používal u plechovkových „packů“ – namísto plastového uchycení je k sobě dočasně pojil lepidlem.

Za eliminaci uhlíkového stopy
Carlsberg si pak s ekologickou edicí Green Fibre Bottle klade za cíl snížit uhlíkovou stopu na Zemi, čehož chce napříč všemi svými pivovary dosáhnout do roku 2030, a to o ambiciózních 30 procent. Motivovat ho k tomu má i nová komunita pod názvem Paboco, které se stal členem spolu s Coca-Cola Company, Absolut Company a L’Oréal součástí během nedávného klimatického summitu C40 World Mayors Summit v Kodani.

„Celé je to o týmu! Spolupracujeme napříč hodnotovým řetězcem, sdílíme možná rizika a věříme, že papírové lahve se jednou stanou běžnou skutečností a fundamentálně změní tento průmysl k lepšímu,“ komentuje prozatímní ředitel aliance Paboco Gittan Schiöld.

S touto myšlenkou se ztotožňují i jiné nadnárodní společnosti, které formují vlastní aliance nebo se snaží podnikat podobné kroky samy za sebe. Typickým příkladem může být IKEA, která se zaručila za odstranění všech jednorázových plastů ve svých obchodech a restauracích, přičemž prosazuje vizi oprav namísto kupování nových produktů.

Za zmínku stojí i například hotelový gigant Marriott, jehož cílem je eliminace jednorázových kosmetických lahviček v pokojích napříč všemi svými hotely, kterých má být okolo sedmi tisíc. Pokud tuto vizi naplní, mohl by ročně ušetřit až půl miliardy malých šampónů, kondicionérů nebo sprchových gelů.

Pivo teklo proudem. Litvínov zažil nefalšovaný Oktoberfest

Publikováno:včeraZdroj:Mostecký deníkAutor:Edvard D. Beneš

Po dva dny se Cukrárna – Bar U hodin v Litvínově na Osadě změnil v hospodu pořádající tradiční nefalšovaný Oktoberfest, jako se tomu děje v bavorském Mnichově.

Proudem zde teklo pivo značky Paulaner a k jídlu se servírovala pečená krkovice nebo bílá klobása. Osazenstvo oblečené do bavorských krojů se jak v pátek, tak i v sobotu večer náramně bavilo.

V Telči uvařil v září první pivo malý pivovar v Panském dvoře

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPanský dvůr

V Telči uvařil minulý měsíc první pivo nový malý pivovar, který vznikl v areálu Panský dvůr zaměřeném na pořádání různých akcí a adrenalinový sport. Pivovar teď může ročně uvařit 1200 až 1500 hektolitrů piva a má místo i pro případné rozšíření výroby, řekl sládek Marcel Hofman. Jde o druhý minipivovar v tomto městě vyhledávaném turisty kvůli památkám. Podle údajů zveřejněných na webu už v Telči asi dva roky funguje Pivovar Trojan.

Právě dokončený Panský pivovar Telč vaří pivo od 4. září. Podle sládka byl postavený místo staré budovy, která byla stržena. „V současné době máme navařený kompletně sklep a pivo nám zraje. Máme připravené čtyři druhy,“ řekl sládek. Stáčení piva plánuje na listopad, kdy by v areálu měla být otevřena restaurace. Pivo se podle Hofmana bude stáčet i do láhví.

Vznik malého pivovaru navazuje na proměnu někdejšího panského velkostatku, který naposled sloužil jako statek střední zemědělské školy, v centrum aktivit pro volný čas. Areál s pomocí evropských dotací zrekonstruovala firma PDT, otevřený je od léta 2015. Jeho součástí je i lanové centrum.

Malým pivovarům se daří
Malé pivovary rychle přibývají v celém Česku. Letos v červnu jich v ČR podle Českomoravského svazu minipivovarů bylo kolem 450. Jde o pivovary s ročním výstavem piva do 10 tisíc hektolitrů. Přibývají i na Vysočině. První byl zřejmě dalešický pivovar, kde se začalo pivo vařit v roce 2002. Dnes se dají na internetu najít nabídky dvou desítek malých výrobců piva v kraji.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.10.2019 13:007.712/7.712