Novinky a zajímavosti ze světa piva

Celosvětová poptávka po pivu odolává současným hospodářským problémům. Uvedl to šéf nizozemského pivovaru Heineken Dolf van den Brink. Zaměstnanost podle něj zůstává na vysoké úrovni a konzumenti nadále považují dražší prémiová piva za cenově dostupné luxusní zboží.

Šéf Heinekenu nicméně upozornil, že firma v září zaznamenala známky zpomalování spotřeby piva v Evropě po velmi silné poptávce v letních měsících. Dodal, že v příštím roce v důsledku hospodářského vývoje očekává pokles objemu prodeje v Evropě. V celosvětovém měřítku však nadále počítá se stagnací či dokonce mírným růstem.

"(Poptávka) je stále velmi odolná a domníváme se, že to souvisí s úrovněmi zaměstnanosti, které jsou dokonce i v Evropě nadále velmi silné," uvedl van den Brink. Spotřebitelé nucení kvůli vysoké inflaci omezovat výdaje jsou podle něj stále ochotni připlatit si za prémiová piva, která zažívají silnějí růst než celý trh s pivem. "Dobré prémiové pivo je luxus, který si můžete dovolit," prohlásil šéf Heinekenu.

Heineken je druhý největší pivovar na světě, vlastní více než 300 značek, mimo stejnojmenné Heineken také například Tiger a Sol. V České republice Heinekenu patří pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Fialová, stříbrná, modrá a bílá. Takovou netradiční kombinaci barev zvolil pro svou letošní vánoční edici balených piv rodinný Pivovar Svijany. Na pultech vybraných obchodů a v e-shopu pivovaru jsou s motivem nadcházejících vánočních svátků k dostání pětilitrové soudky, půllitrové plechovky, dvoulitrové Plechovky (nejen) pro chlapy a obaly dekorativních džbánů Kvasničáku. Vše udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům: stejný vánoční dekor zdobí také lahve a skupinová balení Svijanského Mázu v běžném prodeji.

Oblíbený sezónní vánoční multipack se nezměnil, ale obsahuje osm půllitrových lahví světlého ležáku Svijanský Máz v aktuálním designu. Je v prodeji například v prodejnách Billa, Globus a Makro. Ve stejných řetězcích – a samozřejmě také na e-shopu pivovaru – je k dostání i speciální vánoční edice oblíbeného dvoulitrového balení piva – Plechovek (nejen) pro chlapy. Pětilitrové soudky, které se rovněž převlékly do vánočního, lze koupit také přes e-shop, v prodejnách Billa nebo v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech, stejně jako ostatní pivní sortiment.

Restaurace budou čepovat Svátek
Začátek prosince a nadcházející vánoční a novoroční svátky oslaví Pivovar Svijany také sezónním pivem Svátek. Kroužkovaného piva inspirovaného starými recepturami, podle nichž se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty, letos ve Svijanech uvařili celkem 400 hektolitrů. Po omezenou dobu se bude čepovat ve více než 200 svijanských restaurací.

„Výjimečný charakter tomuto zlatožlutému pivu s obsahem 5,0 procent alkoholu dává kroužkování, které v chuti a vůni mírně prozrazuje kvasnice a ve vzhledu pivu dává slabý zákal. Hotový Svátek se totiž po filtraci znovu zakvašuje rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a po opětovném zakvašení plní do sudů, v nichž dokváší potřetí. Obsahuje velké množství živých pivovarských kvasinek, a tedy i vitamínů skupiny B a dalších tělu prospěšných přírodních látek. Stejně jako všechna ostatní svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný,“ přibližuje Svátek svijanský sládek Petr Menšík.

Komentář Lukáše Kovandy: Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Milovníci zlatavého moku tak i proto musí v příštím roce počítat s dalším citelným zdražením, po zdražování letošním.

Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent.

Špatná úroda chmele představuje zásadní důvod růstu jeho ceny. Zdražující chmel společně se zdražováním energií a obalového materiálu jsou pak hlavními příčinami růstu cen piva. To letos všechny tuzemské pivovary citelně zdražují, leckdy i o více než deset procent. A s podobným zdražením je třeba počítat také v příštím roce. V hospodách přitom obvyklý půllitr piva zdražuje ještě citelně více než „jen“ o desetinu. Hospody totiž musí zahrnout kromě dražšího piva také náklady, které samy mají, opět zejména kvůli prudce zdražujícím energiím v čele s elektřinou a plynem, ale zdražuje jim také pracovní síla – personál.

Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.

Zatímco například pro obilniny počasí neznamenalo úplnou katastrofu, pro chmelaře bylo počasí velmi špatné. A to i proto, že se tato plodina pěstuje jen v severních a severozápadních Čechách, které patří ke srážkově velmi chudým, a letošní rok tyto oblasti patřily k suchem nejpostiženějším.

„Větší srážky většinou bouřkového charakteru byly na některých lokalitách zaznamenány až během druhé a především pak začátkem třetí dekády srpna. Proto již neovlivnily vývoj a dozrávání chmelových rostlin, ale naopak zkomplikovaly pěstitelům sklizeň. Vzhledem k uvedenému vývoji počasí byly rostliny slabší, nasazení hlávek bylo také slabé a vysoké procento hlávek nedosáhlo sklizňové zralosti, což negativně ovlivnilo vedle výnosu také obsah pivovarsky účinných látek,“ uvedla Kršková.

Meziroční pokles úrody v největší Žatecké oblasti činil dokonce více než 50 procent. Žateckého poloraného červeňáku, což je nejpěstovanější odrůda, se sklidilo o 55 procent méně a průměrný výnos činil 0,72 tuny z hektaru. V Úštěcké oblasti klesla sklizeň této odrůdy o 53 procent, v Tršické o 36 procent. Ostatních odrůd se pěstuje řádově méně.

Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. Podle loňských informací předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce.

Do 26. ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2018 letos přihlásily pivovary 53 značek, což je o 13 více než v loňském roce. Jsou mezi nimi zejména piva velkých pivovarských skupin, ale také produkty Rodinného pivovaru Bernard z Humpolce, řekli v Brně organizátoři soutěže

Tradičně nejvíce značek je v kategorii světlý ležák, v které jich bude soutěžit 19. Celkem se přihlásilo do všech kategorií 13 průmyslových pivovarů. Mezi jinými Radegast, Holba, Litovel Staropramen nebo Starobrno.

Odborníci hodnotí piva dvoukolově. První kolo již začalo v Brně, druhé se uskuteční na přelomu ledna a února 2018. Vyhlášení nejlepších piv se chystá na 26. února v brněnském hotelu Voroněž na galavečeru pivovarníků a sladovníků společně se soutěží nejlepších sudových piv, v níž končí uzávěrka přihlášek až v lednu. "Věřím, že se přihlásí minimálně stejný počet značek, loni jich bylo 36," uvedl Jiří Morávek z pořádající agentury SNIP. Podle něj mají zájem o účast v soutěži i slovenské pivovary, zejména ty z portfolia Plzeňského Prazdroje, který na slovensku vlastní Topvar a Šariš a Smädný Mních. Naposledy se slovenská piva Pivexu účastnila počátkem 90. let.

Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Loni vyhrál se svým Grandem mezi světlými ležáky pivovar Zubr z Přerova. Stejný pivovar si také odvezl vítězství v kategorii světlých výčepních piv se značkou Classic a získal titul pivovaru čtvrtstoletí. Soutěže se v kategorii lahvových piv zúčastnilo 40 značek.

Plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru ve Svijanech na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy, říká Roman Havlík - ředitel PIVOVARU SVIJANY.

Na konci roku bývá obvyklé bilancovat jeho průběh. Jaký byl pro vás ten letošní z ekonomického hlediska?
Bohužel nebyl tak úspěšný, jak jsme si během dvou covidových let návrat k normálu představovali. Pandemii vystřídala inflace, raketově rostoucí ceny energií a všech vstupů. Všechny tyto faktory se bohužel projevily na nižší poptávce. Za zmínku stojí i fakt, že se změnila i struktura prodeje: zatímco sudové a tankové pivo podstatně – až o pětinu – roste, lahvové pivo ztrácí. Je vidět, že se lidé navzdory stále vyšším cenám skutečně začali vracet do restaurací a hospod. Ale jak se to vše promítne do našich celkových výsledků, je zatím předčasné odhadovat. Sice před sebou máme Vánoce, které jsou z hlediska obchodu tradičně nejsilnějším obdobím celého roku, ovšem jak se k nim letos spotřebitelé postaví letos je zatím ve hvězdách. Stejně tak těžko v tuto chvíli odhadovat, jak aktuální ekonomická situace projeví na návštěvnosti restaurací v nejbližších měsících. 

Který největší problém musíte nyní řešit? Je jím zdražení energií? Projeví se toto zdražení na produkci piva?
Výroba piva je, jak známo, energeticky náročná. Skokové zdražování energií, zejména plynu, na nás proto skutečně dopadá asi nejcitelněji. Děláme tedy vše pro to, abychom se s vysokými cena vyrovnali, investujeme například do zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí instalace solárních panelů na střechách pivovarských budov. Spolu s tím probíhají i další dílčí investice a organizační opatření s cílem maximálně využít potenciál úspor všech energií. Jejich vysoká cena bude nicméně spolu s dramatickým nárůstem cen obalových materiálů, pohonných hmot a surovin na výrobu piva velmi pravděpodobně do budoucna vytvářet opět tlak na na pivovary. Ale není to ani zdaleka faktor jediný: například obalové kartony nebo pivní korunky se během roku zdražily násobně. 

Před čtyřmi lety jste uvedli do provozu linku na plechovkové balení. Jak se vám výroba piva v plechovkách osvědčila?
Stáčecí linka představovala největší investici v celé historii pivovaru, takže jsem rád, že se potvrdil náš odhad a trend příklonu k pivu v plechovkách je i v našich zeměpisných šířkách nezvratný. Myslím, že jsme to velmi správně vycítili a naskočili do toho vlaku včas. A také se v něm jen nevezeme, v určité oblasti dokonce vynikáme – ve spolupráci s výrobcem stáčecí linky jsme například celou technologii doladili tak, že jako jediní dokážeme do plechovek plnit pivo nepasterované.

Plechovky představují pro pivo ideální obal a mají řadu výhod, mimo jiné jsou nerozbitné a pivo se v nich rychle vychladí. Poptávka po plechovkovém pivu ze všech těchto důvodů trvale vykazuje vzestupný trend, takže aktuálně již do plechu stáčíme zhruba 13 procent naší produkce. 

Od jara letošního roku jsou v provozu i vaše pivní lázně. Jsou něčím specifické?
Nejsou to jediné pivní lázně v Libereckém kraji, ale jsou specifické tím, že jsou jako jediné přímo u zdroje, kde se přímo nabízelo, abychom vybrané kvalitní suroviny a meziprodukty vznikající při výrobě piva využili i k tomuto účelu, zvláště když jsme pro lázně našli prostory ve stylovém prostředí zrekonstruovaného Zámku Svijany. Horká lázeň ve vířivých dubových vanách s kvalitní svijanskou vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel představuje skutečně nezapomenutelný zážitek a má také řadu prokazatelných zdravotních benefitů. 

Za pár dnů budou Vánoce. Přichystali jste pro milovníky svijanského moku nějaké vánoční překvapení?
I letos jsme dostáli naší dlouholeté tradici a přicházíme s nápaditým vánočním dekorem všech našich piv. Náš dvorní designér přitom tentokrát sáhnul pro paletě různých fialových tónů, které lahvím i plechovkám svijanského piva dodávají skutečně sváteční vzhled. Fialová edice 2022 jistě opět udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům. 

A otázka na závěr: Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kterým směrem chcete pivovar Svijany rozvíjet?
Naše plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy. Jako jeden z mála velkých pivovarů je tedy stále kvasíme v otevřených kádích na spilce a necháváme zrát v ležáckých tancích, i když je to náročnější a dražší než moderní průmyslová výroba. Nic nehodláme měnit ani na používání jen těch nejkvalitnějších surovin. I do budoucna také zachováváme celý sortiment piva českého typu v celé jeho šíři – od výčepního piva přes ležáky až po několik silných piv a nově i moderní míchané nápoje z nealkoholického piva. Nemění se ani náš cíl hýčkat si své stále zákazníky a získávat kvalitou produkce zákazníky nové. 

Nepříjemný nárůst cen energií a zvyšování nákladů na provoz trápí mimo jiné také restaurace a hospody. Jednou z položek, u které nedávno došlo ke zdražení, je přitom i pivo. Třeba to, které vaří Plzeňský Prazdroj. Právě západočeský producent zlatavého moku ale nyní přichází ve spolupráci s dalšími partnery s projektem, který by měl v oblasti čepování ušetřit až desítky procent nákladů. Příležitost dostane chytrý výčep. Respektive “Chytrej výčep”, jak mu sdružení firem říká.

Plzeňský Prazdroj se ve svém úsilí pomoci hospodám pouští do zcela nové oblasti. Spolu s technologickými partnery CIIRC ČVUT, Microsoft, Adastra a Smart Technology očipuje v celkem 45
tuzemských hospodách výčepní zařízení a bude po dobu 12 měsíců sbírat údaje o průtoku piva, vody i spotřebě energií v jednotlivých částech výčepu. Jejich provoz tak dohromady bude monitorovat více než tisícovka senzorů.

„Pro celou gastronomii jsou rostoucí ceny energií zásadní komplikací. Ale šetřit tím stylem, že zhasneme, vypneme kuchyni a snížíme teplotu v podniku, není řešení. Proto vítáme iniciativu Prazdroje, která hledá koncepční a dlouhodobé řešení, jak hospodám pomoci,“ říká Jiří Mokrý, spolumajitel pražské restaurace Katr, která je prvním podnikem, kde experti senzory instalovali.

„Projekt Chytrej výčep jsme iniciovali proto, abychom hospodským pomohli nejen přežít těžké období, ale zároveň přinesli řešení, které jim dlouhodobě sníží náklady. Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám. To vše s cílem zachovat tradiční českou pivní kulturu,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Projekt se zaměří na celou „cestu“ čepovaného piva v hospodě. Zrentgenuje výčep a zmapuje spotřebu energií v celém výčepním vedení, počínaje uložením piva ve sklepě nebo chladicím boxu přes jeho teplotu a tepelné ztráty po cestě ze sudu či tanku až po načepovanou sklenici. Zaměří se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry.

“Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla. Na základě získaných dat pak navrhneme takové úpravy výčepu, abychom hospodským ušetřili náklady na vodné i elektřinu. Pro hosty se tím nic nezmění, kvalita piva zůstane zachovaná, ale hospodský ušetří v rámci výčepu až 30 % energií,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu Chytrej výčep z Prazdroje.

V každé měřené hospodě bude použita téměř třicítka senzorů, od kterých poputují data do cloudové platformy Azure od Microsoftu. První vsledky měření budou dostupné v roce 2023.

Pivo patří nejen do naší, ale i do světové kultury již od nepaměti. Modernizace a nové technologie se však nevyhnuly ani tomuto oboru a nesou s sebou jisté klady a zápory. Moderní technologie snižují potřebu manuální práce, vedou k úspoře času a energií při výrobě, k lepší standardizaci vyráběných produktů a vyšší hygienické úrovni. V průmyslové velkovýrobě se jedná především o tlak na snižování nákladů. Někteří technologické novinky a pomocníky při výrobě piva vítají, jiní se snaží držet tradičnějších metod.

Jaké nejmodernější technologie se při výrobě piva používají dnes?
V současné době vládnou CKT (Cylindro kónické tanky). Jsou velmi variabilní a pivo se v nich dá vyrábět, jak velmi rychle, moderně a levně podle vzoru nadnárodních koncernů, tak ryze craftově (řemeslně). Mezi pivovarníky se však stále najdou jejich odpůrci a příznivci klasických otevřených spilek.

V průmyslovém pivovarství se již desítky let používá tzv. HGB (High Gravity Bewing). To je označení pro zařízení, které umožňuje z navařené mladiny získat výrazně vyšší koncentraci a úpravou produkovat pivo požadované nižší koncentrace a tím zvýšit celkovou produkci.

Dalším oblíbeným trikem je vařit na moderních varnách za mírného přetlaku podobně jako v tlakovém hrnci. Jak HGB, tak tlakový var pravověrných sládků výslednému pivu ne úplně svědčí.

Mezi další poměrně nové pomocníky při vaření piva je odstředivka na odstraňování kalů, aby pivovary dosahovaly vyšších výnosů a vyšší efektivity při zpracování piva. Například při výrobě studeně chmelených piv a piv s divokými přísadami je při citlivém použití neocenitelným pomocníkem.

Samozřejmostí dnes již bývá i tzv. CIP – jinými slovy automatická sanitace, která slouží k mytí a proplachování technologií v potravinářských nebo dokonce farmaceutických provozech. Díky IoT - internet of things lze dnes celý proces sledovat a ovládat online vzdáleně.

„Posledním počinem v pivovaru Budějovický Budvar bylo zprovoznění nové, výkonnější, modernější a úspornější linky na stáčení lahví a plechovek. Neustále probíhá optimalizace logistických procesů. Zdokonaluje se využití energie. Od konce devadesátých let jsme po řadě testů opustili otevřené spilky a používáme jen CKT v kombinaci s ležáckými tanky. Tyto kapacity stále rozšiřujeme, poslední instalace proběhla před dvěma lety,“ popisuje modernizaci Aleš Dvořák.

Výroba v Česku oproti jiným evropským zemím
V Čechách se ve velkém vyrábí hlavně ležáky, tedy spodně kvašená piva. V anglosaských zemích a v Belgii je i určitý podíl svrchně kvašených piv typu „ALE“ (původně označoval pivo vyráběné bez použití chmele). Craftová scéna s tím za poslední desetiletí tak zamíchala, že na zcela netradiční receptury lze narazit v celé Evropě. Rozšiřuje nabídku pivních stylů a vede k rozmanitosti pivního trhu. I malé „pivovárky“ nechtějí utrácet zbytečně peníze, ale jejich motorem je kromě profitu snaha o originalitu, rozmanitost a radost z ušlechtilého nápoje. V malém se vyrábí s většími náklady a pracněji. Cena tomu odpovídá, ale odměnou je nám zmíněná rozmanitost chutí.

Na západ, ale i na východ od našich hranic lze pozorovat snahu, co nejvíce srazit náklady a maximalizovat zisk a to tak, aby to zákazník ještě unesl. Což je v dnešní době téměř nezbytné v každém oboru. V Čechách je však stále mnoho tzv. průmyslových pivovarů, kde sládci udržují rozumný kompromis.

Výroba piva je různá napříč světem, ale i napříč tamních pivovarů. Základem však stále zůstává obilí, tedy slad, voda, kvasnice a chmel.

Spolu s prvním adventem Budějovický Budvar zahájí charitativní prodej Požehnaného ležáku. Zvláštní várce budvarské vlajkové lodi požehnal Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický a výtěžek z prodeje poputuje Diecézní charitě České Budějovice. Speciální balení bude rovněž zasláno do Vatikánu jako dar Svatému otci papeži Františkovi. Letos bude Požehnaný ležák prodáván v Masných Krámech a ve stánku v Globusu v Českých Budějovicích.

Tento rok bude Požehnaný ležák k dostání výhradně v lahvích. Pivovar chce skrze to podpořit myšlenku, že patří na vánoční stůl.

„Dobré skutky k Vánocům neodmyslitelně patří. Jsem rád, že se nám tradici Požehnaného ležáku v pivovaru daří udržovat a jsem moc vděčný všem, kteří se do tohoto hezkého projektu letos zapojili,“ říká Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobročinný projekt Budějovického Budvaru a Biskupství českobudějovického letos probíhá již pošesté. I letos přiložili ruku k dílu zaměstnanci pivovaru a Diecézní charity, kteří společnými silami ležák ručně zabalili a přispěli tak dobré věci. Cílem projektu je každoročně pomoci tam, kde je to zapotřebí. Letos půjde výtěžek z prodeje na podporu Dobrovolnického centra Diecézní charity České Budějovice.

„Velice děkuji Budějovickému Budvaru, že výtěžek věnuje Diecézní charitě. Máme přes sto stálých dobrovolníků a jejich práce je v charitní síti nepostradatelná. Věnují se dětem ze sociálně slabých rodin, tráví čas se seniory nebo nemocnými lidmi. A to vše ve svém volnu a bez nároku na honorář. Jsem rád, že je společně s Vámi můžeme podpořit ve vzdělávání, materiálně zajistit jejich činnost, zafinancovat provoz a vybavení kluboven, a hlavně koordinaci jejich nasazení. Jejich práce si nesmírně ceníme,“ dodává ředitel Diecézní charity České Budějovice Jiří Kohout.

V loňském roce prodej Požehnaného ležáku pomohl Diecézní charitě částkou 262 tisíc korun.

V restauracích se nyní nerosí jenom půllitry, zvyšující se výdaje za energie opotily také obličeje mnoha hospodských. Alespoň částečně jim bude snad moci pomoct projekt „Chytrej výčep“, který nyní spouští hlavní český výrobce piva – Plzeňský Prazdroj.

Ten bude ve spolupráci s firmami Microsoft a AdAstra a Českým vysokým učením technickým v Praze měřit po dobu jednoho roku energetické parametry v 45 hospodách po celé republice, aby zjistili, jak se při čepování piva, ale i u celkového provozu dá ušetřit.

Nyní bude zhruba tři měsíce trvat, než se do restaurací čidla, která budou jak ve sklepě, ale i v samotných výčepních zařízeních, nainstalují. „Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Změří se tak tepelné ztráty při cestě piva ze sudu či tanku až po sklenici. „Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla,“ dodal vedoucí projektu Jakub Zaoral.

Snížení spotřeby energií až o 30 procent
V každé provozovně bude zhruba 30 senzorů, data o spotřebě nebo průtoku potom dají dohromady s informacemi o venkovní teplotě. Výsledky by se měly získávat postupně, první větší výstupy se očekávají už v příštím roce.

Hospody už nyní podle Prazdroje přemýšlí, jak ušetřit. Problémem je, že můžou například při omezení osvětlení, omezování teplé kuchyně nebo vypínání chladících zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz, ztrácet zákazníky. Ve finále tak můžou skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily. Do budoucna Prazdroj slibuje, že chytrými řešeními sníží spotřebu energií při čepování piva až o 30 procent.

„Chytré“ výčepy potom bude postupně zavádět do provozu. Ročně pivovar přispívá restauracím kolem 450 milionů korun, má v majetku výčepy za zhruba dvě miliardy Kč. Podle Mráze jsou účetně odepsané za zhruba sedm let, reálně fungují deset až 15 let. „Ale když to budeme chtít udělat, tak to uděláme,“ dodal. Na výměnu výčepů by tak mohly jít i stamiliony korun ročně.

který nyní spouští hlavní český výrobce piva – Plzeňský Prazdroj.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Plzeňský Prazdroj

Ten bude ve spolupráci s firmami Microsoft a AdAstra a Českým vysokým učením technickým v Praze měřit po dobu jednoho roku energetické parametry v 45 hospodách po celé republice, aby zjistili, jak se při čepování piva, ale i u celkového provozu dá ušetřit.

Nyní bude zhruba tři měsíce trvat, než se do restaurací čidla, která budou jak ve sklepě, ale i v samotných výčepních zařízeních, nainstalují. „Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Změří se tak tepelné ztráty při cestě piva ze sudu či tanku až po sklenici. „Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla,“ dodal vedoucí projektu Jakub Zaoral.
Snížení spotřeby energií až o 30 procent

V každé provozovně bude zhruba 30 senzorů, data o spotřebě nebo průtoku potom dají dohromady s informacemi o venkovní teplotě. Výsledky by se měly získávat postupně, první větší výstupy se očekávají už v příštím roce.

Hospody už nyní podle Prazdroje přemýšlí, jak ušetřit. Problémem je, že můžou například při omezení osvětlení, omezování teplé kuchyně nebo vypínání chladících zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz, ztrácet zákazníky. Ve finále tak můžou skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily. Do budoucna Prazdroj slibuje, že chytrými řešeními sníží spotřebu energií při čepování piva až o 30 procent.
Trojky byly za socialismu nejrozšířenější restaurace, říká historik stravování

„Chytré“ výčepy potom bude postupně zavádět do provozu. Ročně pivovar přispívá restauracím kolem 450 milionů korun, má v majetku výčepy za zhruba dvě miliardy Kč. Podle Mráze jsou účetně odepsané za zhruba sedm let, reálně fungují deset až 15 let. „Ale když to budeme chtít udělat, tak to uděláme,“ dodal. Na výměnu výčepů by tak mohly jít i stamiliony korun ročně.

Třetina hospod si není jistá svou existencí
Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Definitivně zavřít je pak rozhodnuto jedno procento z nich, ukázal zářijový průzkum mezi 5 500 provozovnami.

Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20 000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v Česku.

„Největším problémem jsou rostoucí ceny energií a surovin, ale také nedostatek personálu,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz. Informace Prazdroj zjišťoval v celé republice. Vyplynulo z něj, že třicet procent provozoven váhá, zda bude dále podnikat, sedmdesát procent pokračovat chce.

Nejvíc podniků, které deklarovaly, že nebudou pokračovat, je ve městech s 5 000 až 20 000 obyvateli, následují obce do pěti tisíc lidí.

Restaurace se potýkají s poklesem hostů už od časů covidu. Aby hospodští nalákali své hosty, musí neustále měnit svou nabídku a přemýšlet nad tím, jakým způsobem změní nebo restartují své podnikání. S tím jim v posledních letech pomáhají pivovary, které nabízejí rozvojové programy i finanční pomoci.