Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivní festival Slunce ve skle v plzeňských Černicích přilákal desítky pivovarů z Česka i zahraničí, které představily na dvě stě druhů piva. Navzdory nepřízni počasí si návštěvníci užili pivní soutěže, školu čepování a bohatý doprovodný program. Součástí programu bylo i předání ceny Deníku, o níž rozhodovali čtenáři. Vítězem se stal pivovar Netopýrka.

Slunce ve skle – tradiční festival piva v pivovaru Purkmistr plzeňských Černicích. Na staré černické návsi svoji produkci představilo na pět desítek pivovarů z Česka i zahraničí. Dohromady to znamenalo kolem dvou set druhů piva.

Nechyběly pivní soutěže, škola čepování, různé gastronomické dobroty a muzika. 17. ročník pivních slavností probíhal už od čtvrtečního večera a i přes velkou nepřízeň počasí přilákal velké množství příznivců nejenom zlatavého moku. To že dobré pivo chutná i ve špatném počasí si návštěvníci mohli vyzkoušet až do sobotního večera. Součástí festivalu byly také soutěže o nejlepší světlý ležák, nejlepší IPA a o cenu veřejnosti.

Udělovala se také cena Deníku pro nejoblíbenější pivovar, o které rozhodli v anketě jeho čtenáři. Vítězem se stal pivovar Netopýrka.

Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o spotřebních daních, která především zmírňuje podmínky, za nichž mohou majetkově nebo personálně propojené minipivovary dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Sněmovna ji dnes propustila do závěrečného čtení. Pozměňovací návrh k ní v dnešním druhém čtení nikdo z poslanců nevznesl.

Rozpočtový výbor ji doporučil schválit s menší úpravou vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit. Předloha obsahuje přes 300 novelizačních bodů a mění i další věci, například vratku spotřební daně zemědělcům a nově upravuje vracení daně diplomatům nebo ozbrojeným silám.

Majetkově nebo personálně propojené minipivovary by měly dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva, pokud jejich celkový výstav nepřesáhne 200.000 hektolitrů ročně. Objem jejich výrob se bude sčítat. Sazba daně se bude vypočítávat podle sečtené celkové výroby všech členů skupiny, ale daňové přiznání bude provozovatel podávat za každý pivovar zvlášť. Dosud samo propojení minipivovarů znemožňovalo uplatňovat sníženou sazbu, což podle ministerstva financí vedlo k formálním úpravám personální struktury podniků, aby kritérium splnily. Finanční správa potom měla vyšší administrativní náklady spojené se zjišťováním, zda minipivovary nejsou majetkově nebo personálně propojené.

Dosavadní zákon umožňuje nižší sazbu spotřební daně z piva u takzvaných malých nezávislých pivovarů s ročním výstavem do 200.000 hektolitrů, minipivovar však nesmí být hospodářsky ani právně závislý na jiném pivovaru. Musí mít například oddělenou výrobu a jeho výrobní prostory nesmí být propojeny s jiným pivovarem. Snížená sazba na pivo se bude nově dotýkat i piva z dovozu, pokud bylo vyrobeno v zahraniční obdobě malého nezávislého pivovaru.

Rozpočtový výbor doporučil do zákona vložit úpravu, kterou předložil poslanec ODS Vojtěch Munzar a ministerstvo financí s jeho návrhem souhlasilo. Vzhledem k tomu, že celní úřady můžou nahlížet do registru vozidel, pokládá za nadbytečné, aby osoba požívající výsad a imunit uváděla v žádosti o vrácení daně seznam diplomatických registračních značek osobních automobilů a ministerstvo zahraničních věcí tuto skutečnost následně potvrzovalo. Chce proto tuto povinnost ze zákona vypustit.

Přes 250 druhů piv z více než 50 pivovarů z celé České republiky bude možné ochutnat na tradičním festivalu Slunce ve skle. Jeho 17. ročník se odehraje od 12. do 14 září v Pivovarském dvoře Purkmistr v Plzni-Černicích a také v jeho okolí. Akce vypukne ve čtvrtek v Purkmistru v 17 hodin.

V pátek a v sobotu se pak program uskuteční i na selské návsi a v pivovarské zahradě. V průběhu těchto dvou dnů bude otevřena festivalová restaurace ECHT!FOOD s tankovým pivem Purkmistr.

Kromě stánků jednotlivých pivovarů, kde bude možné ochutnat nejrůznější druhy piva od klasických ležáků plzeňského typu, přes piva pšeničná, ovocná až po svrchně kvašené ejly typické především pro USA a Velkou Británii. Podle týmu, který festival organizuje jsou v současné době populární právě netradiční druhy ejlů a takzvané kyseláče.

Kromě ochutnávek piv na návštěvníky akce čekají také koncerty. V pátek se představí kapely Rambanbám a X-Cover, v sobotu potom zahrají skupiny Tres Acordes, Hibaj a Electric Therapy.

Nebude chybět Škola čepování Perfect Pour Academy s Ondřejem Rozsypalem, kterou v pátek doprovodí pivní štafeta a v sobotu pití piva na ex a držení tupláků na čas.

Součástí festivalu budou i soutěže o nejlepší světlý ležák, nejlepší IPA i cenu veřejnosti. Udělovat se bude také cena Deníku, o tom, který pivovar ji získá, můžete rozhodnout prostřednictvím hlasování v anketě, jež je součástí tohoto článku.

Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o spotřebních daních, která především zmírňuje podmínky, za nichž mohou majetkově nebo personálně propojené minipivovary dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Sněmovna ji dnes propustila do závěrečného čtení. Pozměňovací návrh k ní v dnešním druhém čtení nikdo z poslanců nevznesl.

Rozpočtový výbor ji doporučil schválit s menší úpravou vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit. Předloha obsahuje přes 300 novelizačních bodů a mění i další věci.

Propojené minipivovary
Majetkově nebo personálně propojené minipivovary by měly dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva, pokud jejich celkový výstav nepřesáhne 200 000 hektolitrů ročně. Objem jejich výrob se bude sčítat. Sazba daně se bude vypočítávat podle sečtené celkové výroby všech členů skupiny, ale daňové přiznání bude provozovatel podávat za každý pivovar zvlášť. Dosud samo propojení minipivovarů znemožňovalo uplatňovat sníženou sazbu, což podle ministerstva financí vedlo k formálním úpravám personální struktury podniků, aby kritérium splnily. Finanční správa potom měla vyšší administrativní náklady spojené se zjišťováním, zda minipivovary nejsou majetkově nebo personálně propojené.

Spotřební daň z piva
Dosavadní zákon umožňuje nižší sazbu spotřební daně z piva u takzvaných malých nezávislých pivovarů s ročním výstavem do 200 000 hektolitrů, minipivovar však nesmí být hospodářsky ani právně závislý na jiném pivovaru. Musí mít například oddělenou výrobu a jeho výrobní prostory nesmí být propojeny s jiným pivovarem. Snížená sazba na pivo se bude nově dotýkat i piva z dovozu, pokud bylo vyrobeno v zahraniční obdobě malého nezávislého pivovaru.*

Pivovar Staropramen slaví výročí 155 let od svého založení. Oslavy se odehrají prostřednictvím oblíbeného Výčepu pod komínem, který se uskuteční ve čtvrtek 19. září od 17 hodin a nabídne nejen výborné pivo, ale také jedinečnou příležitost připít si na významné jubileum. Návštěvníci se mohou těšit na tankovou Staropramen 10 a letošní novinky Extra Chmel, Staropramen Nealko, ale i Cool+.
Pro účastníky již tradiční akce Výčep pod komínem bude dále připraveno slavnostní naražení sudu, které proběhne pod vedením zkušených sládků a připomene tradiční pivovarské rituály. Pivo bude k dostání na několika výčepních místech a v areálu se budou nacházet dva stánky s jídlem od Crush Street Food.

Chybět nebude ani hudební doprovod a fotokoutek, kde si návštěvníci mohou pořídit vzpomínkové fotografie. Každý dospělý návštěvník si bude moci vychutnat jedno pivo zdarma. Za příznivého počasí budou k dispozici organizované prohlídky cylindrokonických tanků, jejichž součástí je jedinečný výhled na Prahu.

Vstup z ulice Svornosti.

Výčep pod komínem již od roku 2017
Není nic lepšího než si vychutnat sklenici skvěle ošetřeného piva v dobré společnosti, a kde jinde než přímo v pivovaru? Právě proto vznikla v roce 2017 akce Výčep pod komínem, kdy Staropramen poprvé otevřel své brány veřejnosti a umožnil návštěvníkům zažít pravou pivovarskou atmosféru přímo pod ikonickým komínem. Tato akce se stala velmi oblíbenou a nyní se pravidelně koná několikrát do roka.
Navzdory covidové přestávce se tradice Výčepů pod komínem nejen udržela, ale neustále se rozvíjí. Akce nejsou pouze o setkávání a dobrém pivu. Často představují novinky ze světa pivovarnictví, připomínají významné události nebo podporují charitativní projekty. Výčep pod komínem tak nabízí nejen nezapomenutelný pivovarský zážitek a skvěle ošetřené pivo, ale je i vítanou komunitní akcí.

Pilsner Urquell The Original Beer Experience nabízí s předstihem už v září jako jediné místo v Praze jedno z nejoblíbenějších českých piv – nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, který se tradičně připravuje jen jako říjnový speciál k příležitosti výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. V září je tento speciál k dostání jen na třech místech v celé České republice, kde se o pivo starají vítězové prestižní soutěže Master Bartender.

„Nefiltrovaný plzeňský ležák se řadí mezi nejoblíbenější piva z řady volba sládků a tradičně je k dostání jen během října k příležitosti oslav výročí uvaření první várky plzeňského piva, kterou uvařil 5. října 1842 sládek Josef Groll. Mám radost, že můžeme tento speciál hostům nabídnout již v průběhu září, a to díky našemu výčepnímu Matyáši Wiaczkovi, který se letos v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender umístil na druhém místě,” říká Romana Jedličková, marketingová ředitelka společnosti The Original Experience Company.

Pilsner Urquell:The Original Beer Experience se tak stalo jediným místem v Praze, kde je tento nefiltrovaný ležák k dostání už od začátku září. Kromě toho jej mohou lidé v září ochutnat jen na dvou dalších místech, a to v Brně a v Plzni.

Den piva v Pilsner Urquell: The Original Beer Experience
Nefiltrované plzeňské pivo bude na čepu také v průběhu celého října, kdy se k Pilsner Urquell: The Original Experience přidají další místa, která se zapojila do programu Volba Sládků, ale také vybrané podniky, které se mohou pochlubit vzornou péčí o pivo a výčepní zařízení.

K příležitosti oslav 182. výročí uvaření první várky zlatého ležáku navíc budou 5. října 2024 v prostorách Pilsner Urquell: The Original Beer Experience probíhat oslavy, během kterých se budou moci návštěvníci mimo jiné zajímavou formou dozvědět více o technologiích výroby piva, jeho historii a zapojit se také do zábavných

Asi jste si toho také povšimli. Na nabídkových cedulích některých restaurací a hospod se objevily v poslední době neobvyklé míry piva. U velkého to bývá nejčastěji kolem 0,48 litru, u třetinky pak 0,28 litru. Velké pivo by podle této informace už nebyl přesný půllitr a malé přesná třetinka. Zákazníci to většinou neřeší nebo o tom ani nevědí, ale některým to vadí.

„Všiml jsem si toho už v několika hospodách. Platím přece za půllitr, tak proč bych měl dostávat menší míru,“ ptá se sedmačtyřicetiletý Petr z Plzně. Na takovou informaci narazil například u okénka Pizza Pointu u Velkého boleveckého rybníku.

„Ano, stejně jako ostatní jsme si to tam napsali kvůli lidem. Někteří si stěžovali, že po načepování pivo nedojde do správné míry. Od té doby máme pokoj a nikdo už se kvůli tomu nehádá,“ vysvětlila provozní Pizza Pointu Lucie Veselá. Podle ní určitě není důvodem této praxe vyhnutí se tučným pokutám od České obchodní inspekce za takzvané podmíráky.

„S kontrolami jsme nikdy neměli žádné potíže. Zákazník nemusí mít obavy, obsluha mu načepuje vždy plnou míru, ale trefit se je někdy opravdu těžké. Jde opravdu jen o sporné případy s množstvím pěny,“ dodává provozní.

O případech uvádění nižších objemů piva v některých restauracích ví i Česká obchodní inspekce.

„Z našeho pohledu s tím problém nemáme. Pokud by ale prodejce čepoval onen deklarovaný menší objem piva, měl by potom mít na takovou míru cejchované i sklo,“ řekl Deníku ředitel plzeňského inspektorátu ČOI Jan Řezáč.

Pivo patří k nejoblíbenějším nápojům. Podívejte se, jak se vyvíjí spotřeba piva na osobu a podle zemí. Češi již 30 let v řadě mají největší spotřebu piva na osobu.

Přihlaste se do newsletteru a získejte nejenom novinky, ale i seriál dalších podrobných analýz. Sledujte nás také na Twitteru a Facebooku, ať nezmeškáte žádnou novinku.

Globální pivní průmysl je obrovský a přispívá více než půl bilionem USD k celosvětovému HDP. Celosvětová spotřeba piva dosáhla v roce 2022 přibližně 192,1 milionu kilolitrů, což je o 2,9 % více než v předchozím roce a o 1 % více než v roce 2019, což ukazuje na globální trend zotavení z pandemie koronaviru i přes nestabilní globální podmínky. Pokud jde o spotřebu piva podle zemí, tak Čína byla největším spotřebitelem piva již 20. rok v řadě. V rámci spotřeby piva na osobu vedou naopak již 30 let v řadě Češi. Čína, USA a Brazílie jsou tři největší spotřebitelé piva podle zemí a představují více než 40 % celosvětové spotřeby piva.

Spotřeba piva na osobu: Čech vypil v průměru 188,5 litrů piva
Následující statistika ukazuje spotřebu piva na osobu podle zemí. V roce 2022 vypil Čech v průměru 188,5 litrů piva, což vychází na více než jednu láhev piva denně. Rakušan pak v průměru vypil 101,2 litrů piva a Polák 99,6 litrů piva.

Investice do pivovarů: pivnímu průmyslu dominuje Anheuser-Busch InBev
Pivnímu průmyslu dominuje společnost Anheuser-Busch InBev, jejíž tržní kapitalizace je 129 miliard USD. Jedná se o největšího světového výrobce piva a majitele desítek značek včetně Budweiseru. Mezi významné společnosti v pivním sektoru patří také Constellation Brands a Heineken. Pokud jde o Constellation Brands, tak do jejího portfolia patří známá Corona, Modelo a další značky vín a lihovin. Dále mezi významné společnosti v oboru patří Boston Beer Company a Molson Coors. Následující graf ukazuje vývoj zhodnocení za poslední rok. Dařilo se zejména akciím Anheuser-Busch InBev, které zhodnotily o 14 %. Ostatní tituly zaznamenaly naopak znehodnocení.

Ohodnocení společností vypadá pak následovně. Nejlevněji je ohodnocená společnost Molson Coors, která má P/E na úrovni 10,2násobku. A naopak relativně nejdražší je společnost Heineken, která má P/E na úrovni 43násobku.

Před více než čtvrt stoletím prorazila Nataša Rousková do typicky mužské profese, kterou je sládek v pivovaru. Dnes patří v tomto oboru k nejúspěšnějším. Za dobu, co vaří pivo, získal její domovský pivovar Zubr v Přerově více než stovku cen na nejrůznějších pivních soutěžích v Česku i v zahraničí.

Sládková z přerovského pivovaru Zubr patří k několika málo ženám v této profesi v zemi. Přitom původně se pivovarnictví věnovat nechtěla. „Nebyl to zrovna sen osmnáctileté dívky spojit pracovní kariéru s pivovarem, i když jsem chodila do Zubru na brigádu, protože jsem bydlela nedaleko. Ale že bych se jednou živila prací v pivovaru, mě nikdy nenapadlo,“ přiznává Nataša Rousková.

Čím jste původně chtěla být a co rozhodlo, že se budete věnovat pivovarnictví?
Byla to souhra náhod. Neměla jsem nikoho z příbuzných v pivovarnictví, dokonce ani doma nebyl nikdo vášnivý pivař. Po gymnáziu jsem nastoupila na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Plánovala jsem, že bych se chtěla věnovat pěsticí kosmetice. Strašně mě bavily parfémy. Říkala jsem si, že bych se mohla dostat i na stáž do zahraničí, kde jsou parfémy doma. V druhém ročníku jsme ale měli stáže na různých katedrách a shodou okolností byla poslední na katedře kvasných procesů a biotechnologií, kde bylo také pivovarnictví. Musím říct, že se mi tam strašně líbilo. Byli tam senzační lidé, katedru vedla profesorka Basařová, která byla v pivovarnictví velký pojem. Nebyla žádný teoretik, a navíc uměla své znalosti skvěle předávat. Byla zapálená do pivovarnictví a přenesla to i na mě. Uvědomila jsem si, jakou má pivo tradici. Tak jsem si řekla, proč bych jezdila studovat parfémy do zahraničí, když české pivo je světový fenomén? Proč bych vlastně nestudovala pivo?

Budova, kde sídlí legendární českobudějovická pivnice Masné krámy, stojí už téměř 500 let, ale pivo se v ní čepuje od roku 1954. Kulaté výročí si podnik spojený s pivovarem Budvar připomíná i výstavou fotografii na hlavním náměstí.

Prodávalo se tu maso, pak další nejrůznější zboží, prohnala se tudy velká povodeň v roce 2002 a teď se zde vypijí stovky litrů českobudějovického piva Budvar. Pokud hádáte pivnici a restauraci Masné krámy v centru Českých Budějovic, máte pravdu.

Moderní historie tohoto legendárního podniku, kam zvaly i turistické pohlednice za minulého režimu, je stará sedmdesát let. První říjnový den v roce 1954 se na rohu dnešní Krajinské a Hroznové ulice otevřela nová restaurace.

Přitom po roce 1945 padaly i takové návrhy, že by se celá a tehdy zchátralá budova z druhé poloviny 16. století mohla zbourat. Masné krámy však přežily a dodnes se stávají častým místem návštěv zahraničních turistů, ale i místních štamgastů. Jedním z nich je i 74letý budějovický fotograf Jaroslav Sýbek.

„Když jsem přešel do ČTK sem do Budějovic, měli jsme redakci v budově dnešního rozhlasu. Já dole ve fotokomoře vyvolával fotky, a když mi schnuly, skočil jsem sem na jedno dvě a mazal pak zase zpátky posílat hotové fotky do Prahy,“ vzpomínal Sýbek na dobu, kdy začal chodit na pivo.

„V Masných jsme ale měli místečko ještě vzadu u výčepu. Pamatuju si, jak se tu všude kouřilo a do toho dýmu oknama svítilo krásný světlo, no nádhera,“ přidal další vzpomínku fotograf, který dnes sedává a vychutnává si pivo u stolu štamgastů přímo naproti výčepu.

V roce 2002 po povodních nechali hygienici restauraci zavřít. Masné krámy měly několik majitelů, kterým patří jednotlivé boxy. Řadu let se pak vedly spory, jak se s restaurací naloží. V roce 2005 se vlastníci společně s Budějovickým Budvarem nakonec dohodli, stavebně se oddělila tehdejší kuchyně, ze které je dnes restaurace U Tří sedláků, a přistavěly se nové toalety. V prosinci roku 2007 se Masné krámy „vrátily“ zpět turistům a pivařům.

Pivnicí za den projdou stovky návštěvníků, vytočí se tu tisíce piv. Specialitou podniku je kroužkovaný ležák Budvar čepovaný z obřích tanků.

Součástí oslav budou i hrané scénky v pivnici
Masné krámy jsou i místem, kde se slaví sportovní úspěchy, například mistrovské tituly tu zapíjejí volejbalisté Jihostroje. „Jednou k nám někdo vlezl z ulice rovnou oknem, tak to se hned ujalo a od té doby jsme celé odpoledne museli povinně všichni do a z Masných lézt jenom oknem. A mě jednou napadlo vylézt na ty zavěšené lustry. Až musela obsluha chodit za kluky a trenéry do boxů a prosit je, ať si laskavě sundají toho maséra dolů,“ smál se při vyprávění přímo v jednom z boxů pivnice masér volejbalistů Filip Hoch.

V poslední době rezonovala mezi pivaři zpráva, že by se v Masných krámech mohl měnit provozovatel, nebo se měly prodávat, a dokonce že se tu přestane čepovat budvar. Nakonec však bylo vše jinak.

„Chtěli jsme jen najít partnera, který se chopí gastronomie restaurace na špičkové úrovni. Při výběrovém řízení jsme ale zjistili, že tato doba plná nejistoty tomu nyní úplně nenahrává. Proto jsme tuto myšlenku prozatím opustili. Jsme však optimisté a věříme, že situace v oboru gastronomie se bude zlepšovat a brzy se k hledání vrátíme,“ uvedl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák letos v květnu.

Legendární hostinec nyní zve na venkovní výstavu dobových fotografií, která je k vidění na náměstí Přemysla Otakara II. Tedy tam, kde to všechno začalo. Výstava k 70. výročí restaurace připomene historii řeznictví v Čechách, původní masné krámy na náměstí a jejich přesunutí do budovy v Krajinské ulici. Součástí oslav budou v říjnu i různé hrané scénky přímo v pivnici.