Novinky a zajímavosti ze světa piva

Čeští zástupci pivovarů sledují s nervozitou chystanou evropskou směrnici, která by zrušila tradiční označení piv podle stupňů. Od roku 2031 by se piva označovala pouze na základě obsahu alkoholu. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich pro CNN Prima NEWS řekl, že by případná úprava vedla k dezorientaci spotřebitelů a měla negativní dopad na celosvětově uznávaný český ležák. Český svaz pivovarů a sladoven varuje, že při přijetí směrnice by byly zapotřebí investice do technologií, a také úpravy receptur a výrobních procesů.

S tradičním rozdělením piv podle stupňovitosti se setkává téměř každý návštěvník hospody či restaurace v České republice. Označení piva odkazuje na množství použitého sladu, neboli zkvasitelného extraktu. To by ale s chystanou evropskou směrnicí mělo přestat. V plánu je totiž nahrazení zažitého označení rozdělením podle obsahu alkoholu kvůli sjednocení výběru spotřební daně v členských zemích.

S tím nesouhlasí oslovení odborníci. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko pro CNN Prima NEWS řekl, že svaz je součástí diskuse o připravovaných změnách. Podle něj jde zatím jen o návrh, který se diskutuje a projednává. „Změnu způsobu výpočtu spotřební daně z piva nepovažujeme za vhodnou. Pivo je nízkoalkoholický nápoj, který se odlišuje od ostatních alkoholických nápojů,“ řekl Slunečko.

Systém stupňovitosti piva se nazývá Plato a sládci jej využívají stovky let. Podle Slunečka se jedná o nedílnou a historickou součást výroby piva a bez problému umožňuje přesný výpočet i odvod spotřební daně. Právě na výběr spotřební daně se odkazuje evropská směrnice.

„Tento systém je finanční, organizační i administrativní výhodou zejména pro malé pivovary, protože jim poskytuje flexibilitu a prostor pro inovace. Používají ho všechny evropské země s významnou pivní produkcí. Případná změna systému by vyžadovala investice do technologií měření i administrativy spojené s produkcí piva a mohla by vést k úpravám receptur či výrobních procesů,“ dodal Slunečko.

Úprava se nelíbí ani Českomoravskému svazu minipivovarů, podle kterého se jedná o citlivé téma. „Dosavadní historicky zavedený, přesný a přehledný systém založený na stupňovitosti (°Plato) je pro české spotřebitele srozumitelný a úzce souvisí s českou pivní kulturou i tradicí českého ležáku. Jeho případné nahrazení systémem založeným pouze na obsahu alkoholu (% ABV) by mohlo vést k dezorientaci spotřebitelů a mělo by významný dopad právě na český ležák,“ řekl pro CNN Prima NEWS prezident svazu Michal Voldřich.

Zástupce minipivovarů také upozorňuje na to, že jakékoliv změny evropské legislativy by měly zohledňovat specifika jednotlivých pivních trhů a hlavně podmínky malých a nezávislých pivovarů. Loni minipivovary uvařily 383 tisíc hektolitrů piva. V České republice je nyní 520 malých pivovarů a na loňském prodeji piva se podílely 2,5 procenty.

Se změnou nesouhlasí ani europoslanci
S chystanou úpravou mají problém i oslovení zástupci Evropského parlamentu. Klára Dostálová z hnutí ANO by si přála, aby se Evropská unie věnovala jiným tématům. „Evropská unie má mnohem větší problémy, než je stupňovitost piva. Navíc se u nás jedná o tradici a tohle fakt není problém, který by se měl řešit na úrovni EU. Kdyby se raději věnovali deregulaci, aby nám nekolaboval průmysl,“ řekla pro CNN Prima NEWS.

I europoslanec Ondřej Dostál z hnutí Stačilo! označuje návrh za nesmyslný. „Zavádí novou povinnost, údajně ve prospěch informovanosti spotřebitelů, ale ve skutečnosti je bude spíš mást. Každý pivař u nás ví, co je desítka či dvanáctka a snadno si podle toho v hospodě či v obchodě vybere. Zrušení tohoto tradičního označování a nahrazení procenty alkoholu je nesmysl. No uznejte, dokážete si představit hospodského, který přijde ke stolu a zeptá se: Chlapi, dáte si Plzeň čtyřidvojku, nebo třiosmičku?“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Regionální minipivovary procházejí náročnějším obdobím, které přináší vyšší provozní náklady, legislativní změny i proměnu celého trhu. Přesto si menší pivovary nadále udržují silnou pozici díky důrazu na kvalitu, originalitu a nové pivní styly. Zatímco některé větší provozy z trhu mizí nebo rostou do vyšších kategorií, objevují se nové malé, které sázejí na lokální výrobu, řemeslný přístup a kreativní nabídku pro stále náročnější zákazníky.

V České republice aktuálně působí přibližně 520 minipivovarů, přičemž jejich počet oproti loňskému roku zůstal stabilní. Toto číslo se však skládá z 26 nově vzniklých, 23 zaniklých a 3 pivovarů, které postoupily do vyšší kategorie nad 10 tisíc hektolitrů.

Vývoj se promítá i do celkového výstavu, který klesl z 391 tisíc hektolitrů v roce 2024 na necelých 383 tisíc hektolitrů. To představuje přibližně 2,5 % z celkového loňského tuzemského prodeje piva v České republice. Meziročně tak výstav klesl o více než 2 %. Pokles souvisí zejména s odchodem pivovarů s vyšším objemem výroby, a naopak s příchodem nových, menších producentů.

I přes změny spotřebitelského chování, legislativní nejistotu a rostoucí náklady zůstávají minipivovary houževnatým a inovativním oborem, který si zakládá na kvalitě a pestrosti nabídky. Pro další rozvoj oboru je důležitá podpora společnosti i státu.

„Minipivovary dnes fungují v mnohem složitějším prostředí než před několika lety. Vedle rostoucích nákladů čelí i nejistotě spojené s legislativními změnami. Přesto si české minipivovarnictví drží vysokou úroveň a přináší zákazníkům pestrou nabídku,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Náročnější podmínky na trhu
Minipivovary zůstávají důležitou součástí České pivní kultury a významně přispívají k její rozmanitosti. V současnosti je 40 minipivovarů a 1 degustační soutěž pro minipivovary nositelem statku „Česká pivní kultura“. Vedle tradičních pivních stylů přinášejí i inovace.

Obor zároveň prokazuje, že je odpovědný a schopný samoregulace. Projevuje se to například rostoucí nabídkou nealkoholických piv a lehčích pivních stylů. Naopak dlouhodobě klesá podíl silných speciálů. Nealkoholické pivo dnes vaří přibližně 15 % minipivovarů. Celkově klesá nejen spotřeba piva, ale i průměrný obsah alkoholu ve vypitém pivu. Podle Českomoravského svazu minipivovarů nejsou další regulace potřeba.

Legislativa a budoucnost oboru
Významnou roli v dalším vývoji hraje legislativa. Podle Českomoravského svazu minipivovarů je klíčové, aby podmínky podnikání zůstaly stabilní a zohledňovaly specifika malých pivovarů.

Obor mohou ohrozit nejen domácí regulace, ale také navrhované změny evropské legislativy, které počítají se změnou kategorizace piv a systému zdanění. Dosavadní, historicky zavedený, přesný a přehledný systém podle stupňovitosti (°Plato) by měl nahradit systém založený na obsahu alkoholu (% ABV).

„Opustit několik set let starou a zažitou kategorizaci piv by vyvolalo dezorientaci spotřebitelů a mělo velký dopad na český ležák!“ doplňuje Michal Voldřich.

Podstatným problémem zůstává situace v gastronomii. Restaurace a hospody jsou pro minipivovary klíčovým prodejním kanálem. Prodá se v nich přibližně 85 % produkce. Jejich zavírání a omezování provozu tak řadí české minipivovary mezi nejohroženější v Evropě. Gastro sektoru je potřeba pomoci – jak ze strany společnosti, tak orgánů státní správy a poslanců. Jedním z nástrojů by mohlo být vrácení DPH na pivo do nižší sazby, která byla před dvěma lety navýšena.

Stát navíc z piva prodaného v restauraci vybere přibližně čtyřikrát více než z piva prodaného v obchodě. Je nutné zpomalit úpadek hospod, zejména v malých městech a na venkově, aby zůstala zachována místa pro setkávání. Je potřeba vrátit pivo z obýváků a garáží zpět do hospod.

Co ukázal průzkum IBE
Jako zakládající člen organizace Independent Brewers of Europe (IBE) se Českomoravský svaz minipivovarů zúčastnil evropského průzkumu sektoru. Podle něj patří české minipivovarnictví mezi obory s vysokým podílem mladších pracovníků – 84 % zaměstnanců je mladších 54 let.

Česká republika zároveň patří mezi země s nejnižším obsahem alkoholu v pivu a s velmi vysokým podílem sudového a tankového piva (více než 85 %).

Minipivovary také významně přispívají ke společenskému životu – více než 75 % z nich se účastní, dotuje či jinak podporuje místní kulturní či komunitní aktivity.

Trendy: inovace, kvalita i návrat k tradici
Vedle ekonomických a legislativních výzev se minipivovary nadále soustředí na rozvoj nabídky. Roste důraz na kvalitu surovin, lokálnost i tradiční výrobní postupy. Prosazují se například kyselá piva, ovocné pivní mixy i lehčí pivní styly. V poslední době výrazněji roste i segment nealkoholických piv, a to i mezi minipivovary.

„Nealkoholická piva už dávno nejsou okrajovou záležitostí. Minipivovary je dnes berou jako plnohodnotnou součást své nabídky a systematicky pracují na jejich kvalitě i chuti,“ popisuje Michal Voldřich.

Tyto trendy se v minulých letech odrážely i na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, kde měli návštěvníci možnost ochutnat širokou nabídku piv napříč minipivovarskou scénou.

Festival minipivovarů na Pražském hradě se letos neuskuteční
Letošní ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který patří mezi nejvýznamnější akce svého druhu v České republice, se neuskuteční. Důvodem je rekonstrukce prostor, ve kterých se festival tradičně koná. Organizátoři informaci obdrželi příliš pozdě na zajištění odpovídajících náhradních prostor.

„Mrzí nás, že letos nemůžeme na dlouholetou tradici festivalu navázat. Nabízené alternativní prostory bohužel neumožnily zachovat kvalitu a charakter akce, na které jsou návštěvníci i zúčastněné pivovary zvyklí. Příští rok se festival opět uskuteční v obvyklém termínu, nedaleko tradičního místa u Písecké brány. Na všechny se těšíme a děkujeme za přízeň,“ uvádí Jan Šuráň, ředitel Festivalu minipivovarů na Pražském hradě.

Chmelaři vstupují do sezony s rekordními náklady a nejistým počasím, ale ceny piva zůstávají dál pod smlouvami. Zatímco pivovary mají klid, pěstitelé stojí před rokem, který může zásadně prověřit celý obor.

Na Lounsku vrcholí jarní zavádění chmele, jedna z nejnáročnějších prací celého roku. Pěstitelé se potýkají se suchem, drahou naftou i rostoucími náklady na ruční práci. Přestože by se mohlo zdát, že se to brzy projeví na ceně piva, realita je jiná: ceny chmele jsou nasmlouvány na roky dopředu a pivovary je mají garantované.

Smlouvy drží ceny piva, i když náklady rostou
Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana odmítá, že by letošní komplikace měly dopadnout na spotřebitele.

„Ceny chmele jsou dlouhodobě nasmlouvány a pivovary mají jistotu na několik let dopředu,“ vysvětluje Smetana. „Tak je nastavený celý systém — stabilní dodávky i stabilní ceny. Ať je rok jakkoli těžký, odběratelům musíme dodat za sjednané ceny.“

Podle něj tak letošní rizika dopadnou výhradně na samotné pěstitele, kteří musí vyšší náklady absorbovat sami, protože smluvní ceny chmele se během sezony nemění.

Sucho zhoršuje start sezony
Suchá zima a minimum jarních srážek způsobily, že půda je suchá do hloubky. Poslední deště pomohly jen povrchově a chmel vstupuje do vegetace s minimální zásobou vody. Zavlažování běží už od dubna a podle pěstitelů může být brzy nepřetržité.

„Na povrchu to vypadá dobře, ale v hloubce je sucho,“ upozorňuje Smetana. „Rostlina nemá z čeho brát a bez vody se růst zastaví. To je pro nás největší riziko letošní sezony — i když zavlažování pomáhá, nedokáže nahradit přirozenou zimní vláhu.“

Práce na chmelnicích zůstává ruční a náročná
Jarní zavádění chmele zůstává čistě ruční prací. Každá rostlina má dva vodiče, každý vodič tři výhony — statisíce úkonů, které musí udělat lidé, ne stroje. Brigádníci z Bulharska pracují v terénu od rána do večera. Automatizace tu nepomůže a lidská práce je dražší než kdy dřív.

Nafta zdražuje celý řetězec — a chmelaře nejvíc
Ačkoliv chmel cenu piva neovlivní, existuje faktor, který dopadá na celý obor: nafta. Její cena je téměř o deset korun vyšší než před rokem a zasahuje zemědělce, dopravce i pivovary.

„Nafta je pro nás zásadní náklad,“ říká Smetana. „Bez ní neuděláme jedinou operaci na poli a každé zdražení okamžitě zvyšuje naše výdaje. Logistika pak dopadne i na pivovary, ale prvotní nápor neseme my.“

Podle něj právě rostoucí cena pohonných hmot představuje největší tlak na budoucí cenu piva — a zároveň největší zátěž pro samotné pěstitele.

Nejtěžší rok pro pěstitele: smlouvy drží, náklady rostou
Plocha chmelnic v Česku mírně klesá. Klíčová odrůda Žatecký poloraný červeňák je světový unikát, ale zároveň extrémně citlivá na teploty a nedostatek vody. Vědci pracují na odolnějších odrůdách, ale výsledky budou až za několik let.

Loňská sklizeň byla mírně nadprůměrná, ale letošní sezona bude opět záviset na počasí. Pokud se srážky nevrátí, bude zavlažování běžet naplno — a rok bude drahý.

„Pěstitelé letos ponesou riziko sami,“ shrnuje Smetana. „Když přijde suchý nebo drahý rok, musíme to zvládnout z vlastních rezerv.“

Čeká české pivovarnictví revoluce, která může změnit i náš slovník v hospodách? Kvůli tlaku na sjednocení evropských pravidel hrozí, že z píp zmizí tradiční označení piva podle stupňů, na které jsme byli zvyklí od dob rakouského mocnářství. Evropská unie totiž zvažuje, že od roku 2031 zcela nahradí historicky zavedený systém stupňovitosti piva (°Plato) značením založeným výhradně na obsahu alkoholu, což by zásadně změnilo způsob, jakým pivo vnímáme, vybíráme i zdaňujeme.

Celé generace českých pivařů jsou zvyklé „chodit na desítku, či dvanáctku“. Už brzy by se však tento zažitý slang mohl změnit na strohou objednávku „jedné 3,8 nebo 4,1“. Evropská unie o této změně uvažuje v rámci revize směrnice o struktuře spotřebních daní z alkoholu. A to již od roku 2031.

Mýtus o dvanácti procentech alkoholu
Právě v označování piva panuje mezi Čechy a cizinci časté nedorozumění. Zatímco turista se při pohledu na „dvanáctku“ nezřídka vyděsí, že pije nápoj s dvanácti procenty alkoholu, pro tuzemského konzumenta je toto číslo symbolem kvality a plnosti chuti. Skutečný obsah alkoholu je přitom u takového piva výrazně nižší, obvykle do pěti procent.

Tento rozdíl vysvětluje historicky zavedený systém stupňů Plato, který sládci používají už stovky let. Jak objasnil Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, stupňovitost představuje veškeré cukry a látky uvařené na varně ještě před kvašením. „Je to údaj o tom, jak bohaté pivo bylo na samém počátku. Tato krása spočívá v tom, že český ležák je nejpestřejší na světě právě díky kombinaci různých stupňů a obsahu alkoholu,“ vysvětluje Voldřich.

Tradice od dob Ballinga
Podle ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze sahá tato tradice až do poloviny 19. století ke Karlu Napoleonu Ballingovi. Ten byl profesorem chemie, rektorem Pražské polytechniky a autorem takzvané Ballingovy stupnice, která měří hustotu extraktu původní mladiny a díky tomu se následně začala rozlišovat stupňovitost piva. Toto rozlišení funguje dodnes a mimo jiné je důležité pro systém spotřební daně. Ta se odvíjí od množství (hektolitrů), stupňovitosti a samotné sazby daně. „Pro nás je to tradiční způsob zdaňování už posledních zhruba dvě stě let. Neviděl bych důvod, proč to měnit. Určitě to není v zájmu českého pivovarnictví,“ říká Maier a varuje, že daň podle alkoholu by pivo pro koncové zákazníky dále zdražila.

Michal Voldřich doplňuje, že přechod na alkoholový systém je pro menší výrobce i provozně nepraktický. „Měření alkoholu je složitější. Malé pivovary by si musely kupovat drahá zařízení, která se jim nevyplatí. Navíc alkohol je údaj deklarativní, u něhož zákon povoluje tolerance, zatímco stupňovitost naměříte hustoměrem na varně naprosto přesně,“ zdůrazňuje.

Problém s přesností a smazání kategorií
V praxi to znamená, že u piva do 5,5 procenta objemového alkoholu je povolena odchylka plus minus 0,5 procenta. Pivo s deklarovanými 5,4 procenta alkoholu by tak mohlo mít reálně cokoli mezi 4,9 a 5,9 procenta. „Jednoznačně by se nám smazaly rozdíly mezi kategoriemi desítky a dvanáctky a nikdo by tomu nerozuměl,“ varuje Voldřich. Výrobci by navíc mohli být ekonomicky tlačeni k výrobě slabších piv, aby se „vešli“ do výhodnějších daňových pásem.

Ohrožení unikátní pivní kultury
Změna by tvrdě zasáhla celý sektor, který už nyní bojuje s klesajícím výstavem. „Minipivovary dnes fungují v mnohem složitějším prostředí. Vedle rostoucích nákladů čelí i nejistotě spojené s legislativními změnami,“ doplňuje Voldřich. Právě restaurace a hospody jsou pro české pivovary klíčové – prodá se v nich přibližně 85 procent produkce.

Podle Svazu je proto zásadní zachovat srozumitelnost trhu. „Máme chráněné zeměpisné označení České pivo, které je definováno právě jako ležák či výčepní pivo. Pokud se pravidla změní, budeme muset celou naši pivní identitu složitě redefinovat,“ uzavírá Michal Voldřich. S dotazem, zda by se změnou označení (a tím i zdanění) piva souhlasili, se Deník.cz obrátil také na ministerstvo financí. Jeho reakci doplníme.

České a moravské minipivovary loni uvařily 383.000 hektolitrů piva, meziročně o 8000 hektolitrů méně. Novinářům to dnes řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Pokles podle něj souvisí mimo jiné s tím, že tři minipivovary přešly do vyšší kategorie výstavu. Celkový počet minipivovarů se loni nezměnil, 23 jich sice zaniklo, ale přibylo 26 nových. Celkem tak v ČR aktuálně působí 520 minipivovarů. Na loňském prodeji tuzemského piva se pivo z minipivovarů podílelo z 2,5 procenta.

Pokles výstavu piva přibližně o dvě procenta podle Voldřicha souvisí také se změnou spotřebitelského chování. "Celkově klesá nejen spotřeba piva, ale i průměrný obsah alkoholu ve vypitém pivu," řekl Voldřich. Nealkoholické pivo aktuálně podle něj vaří přibližně 15 procent minipivovarů. Vedle nealko piv se podle svazu čím dál více prosazují také kyselá piva či ovocné pivní mixy. Mezi minipivovary pak roste také důraz na tradiční výrobní postupy a na lokálnost i kvalitu surovin, uvedl Voldřich.

Voldřich v souvislosti se změnami ve spotřebě i v legislativě zdůraznil potřebu stabilních podmínek v oboru. Podle svazu je klíčové, aby podmínky podnikání zůstaly stabilní a zohledňovaly specifika minipivovarů.

Obor podle Voldřicha mohou ohrozit například chystané změny evropské legislativy, které po roce 2031 počítají se změnou kategorizace piv. Rozdělování podle stupňovitosti by mělo nahradit dělení podle obsahu alkoholu. "Je to zásadní chyba a nepochopení regionálnosti jednotlivých kultur, 12 států zejména středoevropského prostoru je na systém stupňovitosti zvyklá několik set let," řekl Voldřich. Změna by podle něj vyvolala i dezorientaci spotřebitelů.

Minipivovary se také přidaly k výzvě Českého svazu pivovarů a sladoven, který koncem dubna vyzval ke snížení DPH na čepované pivo. Podle Voldřicha by vrácení piva do nižší sazby pomohlo zejména gastro sektoru, který je pro minipivovary hlavním prodejním kanálem. Minipivovary v restauracích a hospodách prodají zhruba 85 procent produkce.

Národní podnik Budějovický Budvar chce prověřit možnou spolupráci v Ázerbájdžánu. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Barbora Povišerová. Podle dřívějších vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by mohl pivovar v této zemi vyrábět pivo ve společném podniku. Investice v Ázerbájdžánu, kde je podle premiéra českobudějovické pivo populární, by mohla posílit pozici Česka v úsilí o plyn a další suroviny.

"Těší nás zájem o české pivo a dlouhodobě podporujeme rozvoj českého piva doma i v zahraničí. Možnost spolupráce na ázerbájdžánském trhu proto chceme aktivně prověřit. V tuto chvíli je předčasné hovořit o konkrétní podobě případného projektu," uvedla Povišerová. Budějovický Budvar vytvoří pracovní skupinu, která posoudí technické, ekonomické a obchodní parametry případné spolupráce. Jedním z prvních kroků bude pracovní cesta a jednání přímo v Ázerbájdžánu.

"Projednali jsme jeden ze závěrů naší cesty, a to je možnost investice Budějovického Budvaru v Ázerbájdžánu formou joint venture. Tam se připravuje cesta a bylo by to skvělé, kdybychom tam mohli investovat, protože všichni tam stojí do řady, aby dostali ten plyn. Ale my si myslíme, že bychom mohli realizovat další věci, co by mohlo vylepšit naši pozici, úsilí o plyn a další suroviny," uvedl Babiš po pondělním jednání vlády. Již dříve na síti X zmínil možnost spolupráce českobudějovického pivovaru s Ázerbájdžánem, kde je podle něj Budvar velice populární.

Podle mluvčí Budvaru nepatří Ázerbájdžán mezi významné exportní partnery, protože pivní trh je tam velice malý. V exportu se pivovaru dařilo především u sudových a tankových dodávek, jejichž prodeje se meziročně zvýšily téměř o tři procenta. V zahraničí zaznamenal národní podnik také nárůst prodeje piva v plechovkách o více než šest procent.

Budějovický Budvar loni uvařil a prodal 1,946 milionu hektolitrů piva, což je rekordní množství, meziročně jde o jednoprocentní zvýšení. Produkce národního podniku roste třetím rokem. Rok 2025 patřil k nejúspěšnějším v historii pivovaru.

Rodiče zachránili pivovar 14 dní před demolicí, vypráví v rozhovoru pro iDNES.cz Ludvík Gebauer z Poděbradského pivovaru. Sází hodně na nové postupy, do konce desetiletí si dokáže představit obsluhu pivovaru pomocí humanoidních robotů a AI. Za lahev ležáku by pak neměl zákazník platit 140 korun, domnívá se.

Pivovar vám stojí uprostřed města u labské cyklostezky, což je skvělé místo na návštěvy turistů. Jak jste vlastně začínali?
My máme pivovar už ve druhé generaci. Dokonce část podílu kdysi vlastnil můj děda. Doufám, že jednou se to celé přirozeně posune i na mého syna, kterému je teď pět let. Na začátku 90. let moji rodiče zakoupili polovinu pivovaru jako totální zříceninu. Druhá polovina budovy se podařila koupit o pár let později asi čtrnáct dní před demoličním výměrem. Zachránila se tak část historie Poděbrad, protože pivo se tady vařilo už od roku 1502.

Samotná současná budova je z roku 1897, kdy zde začal fungovat Akciový pivovar Poděbrady a sladovny. Vařila se tu převážně tmavá piva, hlavně dvanáctka a čtrnáctka. Právě čtrnáctku dodnes vyrábíme jako určitý hold historii. Za minulého režimu pivovar chátral a je vlastně malý zázrak, že se ho podařilo zachránit.

Světovými rekordmany, co se konzumace piva týče jsou již po desítky let – s mírnými výkyvy – Češi. Pivní kultura se dokonce dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Za pět let o dvanáct korun dražší. Takový je cenový vývoj čepovaného půllitru Plzeňského Prazdroje v restauraci Neptun na libereckém Nerudově náměstí. Dlužno dodat, že cenu zde příliš nešponují a pokud nemusí, drží ji víceméně stejnou. Poslední velké zdražené bylo z 59 na 64 korun mezi roky 2024 a 2025.

„Došlo k navýšení nákupní ceny ze strany dodavatele a na to jsme reagovali,“ řekl tehdy Deníku provozní restaurace Neptun Petr Jandura. Nyní je cena už od podzimu stejná – 66 korun. „Cena zůstala stejná. Ke zdražení nebyl důvod,“ řekl provozní.

Lidé si ale více vybírají. Podle provozovatelů libereckých pivnic a restaurací je důležité mít hostům co nabídnout – třeba méně obvyklé speciality.

„Lidé obecně pijí piva méně než dříve. Jedním z hlavních důvodů je rostoucí rozdíl mezi cenou lahvového piva z obchodu a čepovaného piva v restauracích. Zákazníci tak častěji zvažují, zda posedět v podniku, nebo zvolit levnější variantu doma. Je třeba jim dát něco navíc,“ potvrdil majitel liberecké restaurace U Cvičáku Petr Hlavatý.

Aktuálně je tak v nabídce podniku například jarní pivo, které obsahuje výtažky z koriandru a kopřivy. „To může dát lidem důvod jít do restaurace, protože to je pivo, které si nemůžou koupit v obchodě.“

Podnik ve čtvrti Ruprechtice sází na špičkovou péči o pivo. „Máme chlazené boxy, pravidelnou sanitaci pivních cest a kvalitní péči o pivní sklo, což je základ,“ prozradil Hlavatý.

Pro rodiny s dětmi nechybí venkovní terasa s prolézačkami a dalšími a trakcemi a hlavně – s výhledem přes celé město až na Ještěd.

Cena piva v restauraci se za poslední rok nezměnila, u Plzeňského Prazdroje zůstává půllitr stále na 61 korunách, Kozel je za 43.

Náklady rostou, ale cena stále drží
„Poslední rok držíme stejnou cenu, ale náklady stále rostou. Snažíme se cenu udržet tak, aby lidi pořád bavilo chodit do restaurace a aby to pro ně bylo dostupné,“ říká provozovatel. Vedle ceny piva nás stále více zatěžují vyšší výdaje za energie, vodu, mzdy i povinné odvody.

Nad plzeňským u hostů triumfuje Velkopopovický Kozel. „Ten vede, především kvůli nižší ceně. Plzeň je sice také oblíbená, ale cenový rozdíl mezi oběma pivy se pohybuje téměř kolem dvaceti korun za půllitr, což rozhodování zákazníků výrazně ovlivňuje,“ míní Hlavatý.

Jiné to je v další liberecké restauraci – podniku U Balcarů na Husově třídě. Zde zdražili letos od nového roku poté, co ceny navýšil pivovar. Vyšší cena se promítla do Plzně i Kozla. Přesto podle něj hosté při výběru nerozhodují jen podle částky na účtence.

„Obě piva se nám obě piva točí zhruba jedna ku jedné, takže cena není pro lidi až tak rozhodující, jak by se mohlo zdát,“ popsal majitel podniku Martin Partl. Mimochodem – Plzeň tu mají za třiašedesát korun, Kozla za pětačtyřicet.

Hostinský: Dobrá hospoda si zákazníky najde
S majitelem restaurace U Cvičáku se však jinak v názorech vcelku shoduje. Podle Partla je zásadní poctivý přístup, kvalitní personál, dobré jídlo a prostředí, kde se hosté cítí dobře. „Nejsem zastánce názorů, že lidé nemají peníze a do hospod nechodí. Když je hospoda dobrá, poctivá a dobře se stará o hosty, zákazníky si vždycky najde,“ řekl.

Hospoda U Balcarů se nespecializuje na jedinou skupinu zákazníků. Na obědy sem chodí studenti, profesoři, zdravotníci, policisté i dělníci. Večer pak podnik navštěvují pravidelní pivaři a hosté, co chtějí povečeřet. „Jsme hospoda středního proudu pro všechny,“ shrnul Partl.

Návštěvníci dostanou u Balcarů Velkopopovického kozla z tanku. „Tankové pivo považuji za lepší než sudové, a to nejen marketingově. Výhodou je stabilnější kvalita bez rizika zhoršené chuti na konci sudu a také absence přídavných plynů přímo v pivu. V tanku se do piva nic nepřidává, zůstává v podobě, v jaké vyšlo z pivovaru,“ řekl Partl.

V pivnici Labský zámek na Tržním náměstí mají v tancích Plzeňský Prazdroj. Tanková Plzeň bývá často považována za symbol vyšší kvality. Podle Jana Gampera, majitele podniku, ale žádné univerzální pravidlo neexistuje. Rozhodující podle něj není samotné označení, ale skutečný stav podniku a péče o pivo.

Rozhoduje to, co je ve sklenici
„Jestli je tanková Plzeň lepší než sudová? To bych nechal na zákazníkovi. Já vždycky hodnotím to, co dostanu ve sklenici, co dostanu v půllitru,“ řekl Gamper. Podle něj totiž samotný nápis nebo marketingová prezentace automaticky nezaručují kvalitu. „Setkal jsem se i s podnikem, který inzeroval tankovou Plzeň, přestože tanky dlouhodobě nevyužívali a pivo čepovali ze sudu.“

Labský zámek se profiluje jako typická česká pivnice. Klasické obědy tu nevedou, otevírají denně od čtyř hodin odpoledne do jedenácti večer a zaměřují se především na večerní hosty, kteří přicházejí posedět u piva.

Název liberecké restaurace, která funguje od roku 1918, je dávnou upomínkou na jiný pivovar, než ten, jehož pivo zde nyní čepují. Název Elbschloss čili Labský zámek nesly za první republiky restaurace, v nichž se nabízelo pivo z dnes již nefungujícího Labskozámeckého pivovaru v Litoměřicích.

Půllitr plzeňského zde servírují za 69 korun. Gamper zastává spíše konzervativní přístup k pivní nabídce. Není podle něj nutné mít mnoho druhů piv na výčepu, pokud podnik nedokáže udržet jejich kvalitu.

„Jsem zastánce toho, že je lepší mít jedno pivo, ale aby teklo a bylo opravdu dobré. To, že má někdo šest kohoutů, ještě neznamená, že všechna piva budou v perfektní kondici,“ říká.

Rekonstrukce zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci za více než půl miliardy korun se blíží do svého finále. „Každý nový den na stavbě ukazuje, s jakou péčí, respektem k historii a řemeslnou precizností se zde pracuje. Pivo a jídlo bude od léta, kulturní akce od podzimu,“ shrnuje jindřichohradecký starosta Michal Kozár.

Vaření piva zde skončilo před šesti desítkami let, požárem poničený objekt dnes získává zcela novou podobu. Výkladní skříní bude varna, do které bude vidět i z ulice skrze velkou prosklennou výlohu.

Město získalo na rekonstrukci objektu významnou finanční podporu – přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu. „Zatím není v objektu zavedená elektřina, jedeme přes rozvaděč stavby,“ řekl starosta Kozár.Stavba má pevně stanovené termíny, musí být dokončena do začátku léta.

Nové jindřichohradecké pivo Jindra se bude samozřejmě čepovat v pivovarské restauraci Smetana. Restaurace nese název otce hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který býval v pivovaru sládkem. Skladatel Bedřich Smetana prožil v Jindřichově Hradci studentská léta.

Ještě před půl rokem se zástupci některých plzeňských hospod shodovali, že provozovatelé se budou co nejvíce bránit prolomení psychologické hranice 70 korun za půllitr čepovaného Plzeňského Prazdroje. Tahle bariéra už ale padla. Hned několik plzeňských hospod už šlo s cenou právě nad tuto částku.

Lokál Pod Divadlem Prazdroj nabízí za 74 korun.

V Šenku Na Parkánu si lze dát oblíbený ležák za 72 korun. To je o tři koruny více než tomu bylo v říjnu loňského roku, kdy dělal Deník průzkum naposledy.

Stejný vývoj měla cena velkého Prazdroje i v restauraci U Salzmannů. Shodnou částku jako v obou zmíněných hospodách za hladinku Pilsner Urquell zájemci zaplatí také v Šenku Lékárna na náměstí Republiky.

Pivo zdražují i vyšší ceny energií
Přestože ceny Prazdroje v hospodách rostou, pivovar Plzeňský Prazdroj své pivo Pilsner Urquell nezdražoval už dva a půl roku. „K poslední změně ceníku u plzeňského ležáku došlo na podzim 2023. Od té doby ho držíme na stejné úrovni. Konečnou cenu ale vždy určuje prodejce, tedy obchodník nebo hospodský, a ten rozhoduje o tom, kolik pivo ve finále stojí," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář s tím, že v Hospodě na Spilce, která se nachází v areálu Plzeňského Prazdroje, jenž ji od roku 2022 provozuje, ležák vyjde na 64 korun.

Za zdražování stojí vyšší výdaje restaurací za mzdy a energie.

Deník Pivní index zveřejňuje od roku 2022. Ve sledovaném Šenku Na Parkánu tehdy plzeň stála 57 korun. Během čtyř let tak došlo k nárůstu o patnáct korun.