Novinky a zajímavosti ze světa piva

Několik dalších nových ocenění si během října připsala piva ze Svijan. Ze soutěže ČESKÁ CHUŤOVKA 2019 si minulý týden odnesla cenu za kvalitní český výrobek čtyři přihlášená svijanská piva a včera Svijany získaly i čtyři ceny v desátém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku.

V 11. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA 2019 byly oceněny prémiový ležák "450", dochmelovaný ležák Svijanský Rytíř 12 %, nefiltrovaný řezaný Svijanský fanda 11 % a silné pivo DUX. Výsledky byly spolu s prezentací vítězných výrobků slavnostně vyhlášeny 10. října v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR v Praze za účasti význačných hostů a novinářů.

Významnou stopu zanechal Pivovar Svijany v jubilejním, desátém ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku 2019. Největší výrobce silných piv pro český trh si z ní odnesl první (za DUX) a dvě druhá místa (za Svijanského Barona 15 % a Svijanskou Dvacítku) v kategorii světlých speciálních piv. Také vítězem kategorie polotmavých a tmavých speciálních piv se stalo pivo ze Svijan, a to Svijanská Kněžna 13 %, která od porotců získala i vůbec největší počet nominací ze všech 44 piv ve čtyřech různých kategoriích. Díky tomu Pivovar Svijany převzal i speciální cenu předsedy poroty soutěže.

„Stále platí, že spíše než názory odborných degustátorů je pro nás rozhodující hodnocení spotřebitelů a fanoušků našeho piva. Ale každé ocenění naší práce nám samozřejmě dělá radost a pozitivní reakce zkušených hodnotitelů nás utvrzuje v tom, že naše pivo vaříme dobře a že tradiční výrobní postupy, kterým jako jeden z mála větších českých pivovarů zůstáváme věrní, mají dnes i do budoucna smysl,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA uděluje vždy na podzim hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Nejdůležitějšími kritérii, které musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vynikající chuťové parametry a vysoká kvalita. Současně se musí jednat o výrobek prokazatelně českého původu. „Soutěž je otevřena všem poctivým tuzemským výrobcům a jejich chutným českým potravinám, pokud si toto označení opravdu zaslouží. Výrobcům pomáhá proniknout do povědomí spotřebitelů a spotřebitelé díky ní mohou objevovat skutečně chutné české potravinářské výrobky. Tradiční české pivo k nim nepochybně patří a má v soutěži právem zvláštní místo,“ řekl k tomu již dříve ředitel projektu Česká chuťovka Josef Sléha.

Desátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku se letos zúčastnilo 13 pivovarů s 44 různými pivy. Hodnotil je dvacetičlenný degustační tým složený ze dvou komisí. Trvalý zájem o soutěž pivních speciálů ze strany pivovarů podle ředitele pořádající společnosti PORT Ing. Josefa Vacla, CSc., potvrzuje, že silná piva patří do standardní nabídky pivovarů a jsou pro český pivní trh nesporným přínosem.

Oceněná svijanská piva:

Prémiový ležák „450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem  tedy zráním na otevřené spilce a v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.

Svijanský Rytíř 12 % je za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.

Svijanská Kněžna 13 % se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které jí dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.

Svijanský Baron 15 % - silné pivo se vyrábí jako ležák, který si všem ve sklepě poleží až tři měsíce. Obsahuje 6,5 % alkoholu, ale při prvním napití tak vůbec nepůsobí: nemá ani nadměrně sladkou nebo dominantní alkoholovou notu. Stejně jako všechny ostatní silná svijanská piva není pasterovaný.

Svijany 20 % - limitovaná edice unikátní Svijanské Dvacítky s 20 % extraktu původní mladiny poprvé uvařená pro loňskou oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. V podstatě se jedná o „single malt“ pivo a pro jeho výrobu se používá nejlepší slad z jediné šarže z malé řemeslné humnové sladovny a tradiční chmel z vlastních chmelnic pivovaru. Jeho hořkost je velmi jemná a dobře sladěná s mohutnou plností tvořenou větším množstvím nezkvasitelných sladových cukrů a vysokým obsahem alkoholu.

Svijanský fanda 11 % - této nefiltrované řezané jedenáctky se původně měla vyrobit jen jedna várka na oslavu narozenin Františka Horáka, zachránce svijanského pivovaru, který řezané pivo miluje. Jenže na oslavě všem chutnalo tak moc, že ho ve Svijanech vyrobili víc. A pak víc a ještě víc. Díky tomu si je nyní ve výrobním sortimentu pivovaru již nastálo.

DUX - patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti ve Svijanech zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z vlastních chmelnic pivovaru. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Letos si již odnesla ceny například z mezinárodních soutěží World Beer Idol, Meininger’s International Craft Beer Award nebo European Beer Star.
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních - podle nové legislativy již silných - piv pro český trh: již tradičně pokrývá podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven zhruba pětinu celkové domácí poptávky po silných pivech.

Nošovický pivovar Radegast oslaví v příštím roce 50. výročí od uvaření první várky piva. Součástí oslav bude i speciální výroční kniha nebo unikátní výstava. Poskytnutím sbírkových předmětů nebo obrazových materiálů se může zapojit také široká veřejnost. Projekty připravuje pivovar Radegast ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem (NZM)

Přispět ke vzniku výstavy pivovaru Radegast může také veřejnost, a to přímo poskytnutím předmětů souvisejících s nošovickým pivovarem a pivem Radegast.

„Máme zájem o původní pivní lahve s etiketami, pivní sklenice ze 70. a 80. let nebo amatérské i profesionální záznamy, jako jsou fotografie, pohledy, obrazy, filmové záběry nebo předměty osobní povahy spojené s Radegastem. Zajímají nás také fotografie exteriérů a interiérů vybraných restaurací a pivnic,“ říká František Švábenický, koordinační, projektový a programový pracovník Národního zemědělského muzea.

K výroční oslavě pivovaru Radegast se připravuje také kniha, do které může rovněž přispět veřejnost poskytnutím obrazových materiálů, jako jsou staré tankovny ze 70. a 80. let, výlohy obchodů s vystaveným zbožím piva Radegast, záběry na nakládky či vykládky piva i fotky štamgastů.

Výstava, která vyroste na ploše větší než 1 000 m2, bude otevřena nejpozději ve třetím čtvrtletí 2020 v nové pobočce NZM vznikající v areálu Dolních Vítkovic v Ostravě. Půjde o vůbec první putovní výstavu, která se zde bude konat.

„Na výstavě představíme návštěvníkům důležité milníky pivovaru Radegast, ukážeme zajímavé předměty spojené s technologií nebo výrobou a také jim promítneme jedinečné filmové záznamy pořízené během celé historie nošovického pivovaru,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.
V roce 2020, přesně 3. prosince, oslaví pivovar Radegast 50. výročí od uvaření první várky piva Radegast. V rámci významného výročí nošovického pivovaru proběhne velké množství akcí a aktivit.

Podrobné informace, jaké předměty a materiály je možné pro výstavu nebo knihu poskytnout, jsou k dispozici na webové stránce pivovaru www.radegast.cz.

Již 3. ročník Pražského Pivního Festivalu se uskuteční ve dnech 29.-30.11.2019 v pražské Pragovce.

Festival je tématicky zaměřený na tradiční produkci účastnících se pivovarů, ale také na podzimní/zimní a vánoční piva. Pivovary nabídnou možnost nákupu piva jako originálního vánočního dárku.

Letošní ročník bude obohacen o účast mnoha zahraničních pivovarů, kteří představí svá nejlepší piva. Ke každé vstupence dostane návštěvník krásnou degustační sklenici s logem festivalu, brožuru pro zapisování dojmů z degustace a žeton na pivo. Předprodej vstupenek byl již zahájen v síti goout.net. Vstupenka stojí v předprodeji 100 Kč, na místě pak vstupné stojí 150 Kč.

Součástí festivalu bude i prodej gastronomických specialit. Jídla a nejrůznější delikatesy jsou vybrány tak, aby se hodili k prodávaným pivům.

Industriální prostředí pražské Pragovky dodává festivalu jedinečnou atmosféru, kterou skvěle doplňují přímí zástupci pivovarů i návštěvníci festivalu. Můžete tak nejen ochutnat jedinečná piva načepovaná například od sládků, ale i přímo pohovořit s konkrétními zástupci pivovarů a zeptat se na vše, co vás o jejich produkci či práci zajímá.

Základní infomace:
● 3. ročník Pražského Pivního Festivalu proběhne 29.-30.11.2019
● Každý den otevřeno v čase 12:00 – 22:00 hodin.
● Místo konání: Areál Pragovka, Kolbenova 923/34, Praha 9
● Oficiální web festivalu: https://www.pbfest.cz
● Pravidelně aktualizovaný seznam zúčastněných pivovarů: https://www.pbfest.cz/pivovary
● Cena vstupenek 100 Kč v předprodej, 150 Kč na místě. V ceně vstupu je degustační sklo, žeton na pivo a průvodce festivalem
● Oficiální událost festivalu: https://www.facebook.com/events/2941418685932280/

Tradičním smolením ležáckých sudů vrcholí v těchto dnech letošní sezona pro osmičlennou partu bednářů Plzeňského Prazdroje. Bednáři tentokrát opraví a vysmolí 15 sudů, které se pak vrátí do historických prazdrojských sklepů, kde v nich zraje a kvasí jedinečný ležák Pilsner Urquell, stejně jako před 177 lety.

O dubové sudy a kádě se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s mistrem Josefem Hrůzou. Celkem má pivovar ve svých sklepích více než stovku dřevěných sudů a bednáři je postupně opravují a vysmolují, a to dvakrát do roka – vždy na jaře a na podzim. Velký ležácký sud má objem až 40 hl a prázdný váží 800 kilo. Vysklepení, tedy vykulení všech sudů ze sklepů ven, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku.

Smolení je tradiční postup údržby sudů. „Používáme smolu nahřátou na 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu, jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a tím ho také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces bednářský mistr Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že na konci loňského roku byli prazdrojští bednáři zapsáni na Národní seznam kulturních nehmotných statků. To jim otevřelo cestu k zápisu na seznam UNESCO, o který aktuálně usilují.

Plzeňská bednářská parta je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. Jejich práce je pro plzeňský pivovar velmi důležitá. Vzorky piva ze sudů se totiž porovnávají s tím, které zraje v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu lze zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku Pilsner Urquell jako v době jeho vzniku před 177 lety.

Kam za dobrým pivem?
Česko je země pivu zaslíbená. Že jsou Češi národem pivařů ale není žádná novinka. Za rok vypijeme na hlavu (tedy včetně kojenců) 138 litrů pěnivého moku. Tedy 276 půllitrů za rok. Pro ještě lepší představu, jedná se o 13 bas a 16 lahví piva k tomu. Ostatní evropské národy se ve spotřebě na hlavu dívají na Čechy z uctivého odstupu. Na pomyslném stupni vítězů však nestojíme jen ve spotřebě piva, ale i v jeho výrobě či počtu zdejších pivovarů. Jelikož obliba piva neustále narůstá a většině konzumentů není jedno, jaké pivo pijí, existuje po celé republice, ale i v Karlovarském kraji hned několik skvělých míst pro pivní turisty. Přinášíme vám tipy na větší i rodinné minipivovary, které stojí za vidění nejen kvůli výbornému pivu, ale i proto, že se zde dozvíte mnoho z historie i současnosti pivovarnictví.

Velkorybnický Hastrman | Velký rybník
Domácí pivovárek je součástí restaurace U Hastrmana na Velkém Rybníku. S vařením piva zde začali v roce 2005 a první várka byla uvařena na kuchyňském sporáku. Pivo však návštěvníkům zachutnalo, a tak se pivo o rok později začalo oficiálně prodávat pod značkou Velkorybnický Hastrman. Zatímco tenkrát se vařily se jen tři druhy – světlá 11°, světlá 12° a polotmavá 13°, postupem času do stálé nabídky přibyly další dva druhy – Tmavý ležák a Staročeské bílé pivo a dnes byste na ochutnání všech lokálních piv potřebovali dva dny. Mezi nejoblíbenější speciály patří puškvorcové, medové, nakuřované a novozélandské z kategorie piv spodně kvašených a piva typu ale a alt z těch svrchně kvašených. A pozor, tato piva se na výčepu během roku různě střídají., takže pivovar Velkorybnický Hastrman byste měli navštěvovat pravidelně!

Pivovar Karel IV. | Karlovy Vary
Tam, kde v několika posledních desetiletích zrála Becherovka, se dnes nachází malý Pivovar Karel IV., který navazuje na tradici vaření piva v Karlových Varech. Tato tradice započala už roku 1370, kdy král a římský císař Karel IV. udělil městu titul královského města s privilegiem vaření piva. Tato tradice byla na dlouhých 13 let přerušena, ale před několika lety pivo Karel IV. opět povstalo a vy si tak můžete opět vychutnat tradiční karlovarské pivo. Na čepu najdete pivo světlé, polotmavé, tmavé, pšeničné a i nějaký ten speciál. Dobré pivo se pozná hned po prvním doušku, to věděl Otec vlasti už před mnoha a mnoha lety. Přijďte se přesvědčit i vy.

Rodinný pivovar Kronl | Mariánské Lázně
Mapa malých pivovarů v Karlovarském kraji se nedávno rozrostla o další místo. V Mariánských Lázních nově najdete Rodinný pivovar Kronl, jehož název je spojen s pověstí Mariánskolázeňska o krutém loupežnickém vůdci Kronlovi, který tak dlouho loupil a kradl, až byl dopaden a přišel o hlavu. Vy se o peníze bát nemusíte, ztratit hlavu však lehce můžete a to díky poctivému, řemeslně vyrobenému, nefiltrovanému a nepasterovanému, správně uleželému pivu s výjimečnou gastronomií v domácím prostředí.

Pivovar Krušnohor | Kraslice
Skalním pivařům v Kraslicích se v roce 2015 splnil jejich velký sen. V okrajové části města totiž začal fungovat rodinný pivovar, jehož originální název Krušnohor prozrazuje, jaké vlastnosti lze od místního chmelového nápoje očekávat a pro koho je určený. Pochutnají si na něm praví horalové, pivní fajnšmekři a pak každý, kdo má rád pivo s pořádným řízem. Skutečně, Krušnohor vsází zejména na výrobu piv s výraznější hořkostí, což z nich dělá zlatavý mok s osobitou a dobře zapamatovatelnou chutí. Produkci Krušnohoru od začátku tvoří jak klasické české ležáky, tak zároveň i svrchně kvašené weizeny a široká nabídka piv typu Ale rozličných chutí a stupňovitostí. Najdete zde například pivo s vysokým obsahem proteinu, medový speciál, ovocná piva, piva belgického klášterního typu a teď na podzim například dýňový speciál. Všechna piva jsou nefiltrována a nepasterována a zachovávají si tak svou čerstvou chuť a především tělu prospěšné látky. Mladičký pivovar Krušnohor navíc uspěl na prestižním mezinárodním festivalu Zlatá pivní pečeť se sedmnáctistupňovým pivem IPA, a to v konkurenci více než 230 pivovarů. Takže Krušnohor je jednoznačně sázka na jistotu!

Pivovar Svatý Florian | Loket
Chystáte-li se do starobylého města Loket, ubytujte se v bezprostřední blízkosti středověkého hradu v hotelu Císař Ferdinand a vychutnejte si výborné pivo v rodinném pivovaru Svatý Florian. Pivovar byl otevřen v roce 2006 v prostorách původní pivovarské sladovny z dob Karla IV. Unikátem pivovaru je fakt, že v pivovarské restauraci je možné vidět kompletní technologii pivovaru, které vévodí měděná varna o obsahu 500 litrů. Součástí pivovaru je také nově zřízené pivovarské muzeum s expozicí historických pivních lahví, stáčecích strojů, výčepních pomůcek či bednářského náčiní. Pro pivní znalce a nadšence je možnost navštívit pivní obchůdek s nepřeberným množstvím suvenýrů, pivních etiket, tácků, půllitrů, a hlavně možnost koupě piva Svatý Florian i s sebou. V pivovarském komplexu se nachází také největší sbírka lázeňských pohárků, která čítá 2 300 kusů a pyšní se zápisem v české Guinessově knize rekordů. V rodinném pivovaru Svatý Florian najdete na čepu čtyři druhy piva. Světlý ležák 11°, tmavý ležák 11°, tmavý uzený speciál 13° s netradičním kouřovým aroma a rubínový speciál 15° s příjemnou nasládlou chutí. V brzké době se také můžete těšit na novinku na výčepu, a to na jedno z nejsilnějších piv v české republice – okolo 30°. Všechna piva jsou samozřejmě nefiltrovaná a nepasterizovaná.

Pivovar Permon | Sokolov
Pivovar Permon byl založen netradiční cestou, vznikl totiž doslova v garáži rodinného domu. První technologie, která byla jedinečná a stvořená přímo na míru garáže, zvládla denní výstav maximálně 100 litrů, což nepokrylo ani „rodinný“ odběr piva. Samozřejmě netrvalo dlouho a zájem o sokolovské pivo začal strmě růst, proto se pivvoar později rozšířil a nyní ho najdete v Kapucínském klášteře v Sokolově. Pivovar si vedle klasické „ležákové“ cesty zvolil hlavně cestu širokého sortimentu svrchně kvašených piv. Každý rok produkuje na čtyřicet různých piv a tím si rozhodně zasloužil označení Crafr Brewery (Řemeslný pivovar). Pivovar Permon byl pojmenován podle místní tradice na Sokolovsku – hornictví a pivo v něm tak vaří skutečně šikovní permoníci. Stále vymýšlejí nové receptury, někdy jde o opravdu odvážné speciály, jindy o zákazníkem prověřené receptury.

Kynšperský pivovar | Kynšperk nad Ohří
Kynšperský pivovar zásoboval po roce 1945 většinu hostinců v okrese Sokolov. Jeho činnost skončila v roce 1955 a z objektu se staly sklady řemeslnických potřeb, které postupně chátraly. Po více než polovině století byl celý komplex bývalého pivovaru, včetně sladovny, zrekonstruován a do Kynšperka nad Ohří se tak vrátila výroba piva, nově pod značkou Kynšperský zajíc. Kynšperské pivo Zajíc je jedinečné díky používání vysoce kvalitních surovin a a ve stálé nabídce najdete 10° světlé výčepní, 12°světlý ležák, 12° polotmavý ležák, 12° tmavý ležák a 13° vídeňský speciál. V době sklizně zelených chmelových šišek můžete ochutnat i specialitu Zelený ležák 12°. V areálu najdete také vynikající restauraci, kde se budete moci před degustací řádně posilnit.

Pivovar Rudohor | Ostrov – Dolní Žďár
Staletími formovaná, tvrdá a drsná krajina s mnoha jizvami na těle i drsní lidé s mnoha šrámy na duši. To je oblast ještě nedávno nazývaná Rudohoří. Ať už tento název vznikl podle těžby rud nebo od rudých červánků, tak často vídaných při západu slunce za největšími vrcholy hor, jedno je jisté – drsně, ale s velkou pokorou zdejší pivovarští sládci bránili a strážili poctivost místního piva. Pivovar Rudohor je zde, aby v této jejich bohulibé činnosti pokračoval a znovu strážil skvost nám Čechům nejdražší, poctivé řemeslné pivo. Pivo Rudohor je vařeno pouze ze zdejší vody, chmele a sladu pěstovaného na dohled zdejších hor dle tradičních receptur. Pochutnat si můžete na pivech světlých, polotmavých, tmavých i speciálních.

Pivovar Starý hrad | Nivy
Pivovar Starý hrad, který je součástí Evropského centra přírodních pivních lázní, zachovává staroslovanskou tradici vaření silného, kvalitního a neobyčejně chutného piva. Podobné pivo lidé vařili před 12000 lety v místech současného Turecka a Izraele. S největší pravděpodobností se jedná o jediné místo v Čechách, kde se do pivních lázní nalévá to samé Karlovarské 14% nefiltrované nepasterizované černé pivo plné vitamínů, které vám hospodský přinese v půllitru na stůl. A když už mluvíme o hospodě, určitě nezapomeňte navštívit místní restauraci, která je zaměřena na staroslovanskou kuchyni. Její velkolepý sál postavený roku 1810 se stropními klenbami, sloupy a krbem vytváří skvělou dobovou atmosféru, která je podtržená i způsobem přípravy nabízených pokrmů.

Zámecký pivovar Chyše| Chyše
Obec Chyše se pyšní krásným, nově zrekonstruovaným zámkem, který určitě stojí za návštěvu. Až budete prohlídkou zámku i přilehlého parku unaveni, můžete zavítat do zámeckého pivovaru a v příjemném prostředí tu ochutnat originální chyšské pivo vařené podle starodávného receptu. Pivovarnictví má v Chyši tradici od roku 1850. Chyšské pivo se vaří dle staročeských receptur, s použitím nejkvalitnějších českých a moravských sladů, žateckého chmele a přírodní jiskrné vody z Doupovských hor. Je přírodního charakteru, bez chemických přídavků, filtrace a pasterizace. Na čepu najdete pivo Prokop ve světlé, polotmavé i tmavé verzi, a kdyby vám opravdu zachutnalo, můžete si ho odvézt i v lahvi.

Pivovar Ryžovna | Boží Dar
Rodinný pivovar Ryžovna vznikl tak, jak by to v životě mělo být – z lásky. Z lásky k pivu, jako tradičnímu českému nápoji a z lásky ke Krušným horám, v jejichž srdci se nachází dnes téměř zaniklá osada Ryžovna. Ještě před necelým stoletím šlo o živou obec s téměř 70 domy a vlastním pivovarem. Ten zde dnes již nestojí, ale jednu z mála dochovaných budov – bývalou školu – využil majitel Jaroslav Dvořák a navázal na tradici vaření piva v tomto malebném koutě samotného hřebene hor. V pivovarském výčepu s restaurací si můžete odpočinout s dobrým jídlem a samozřejmě s půllitrem piva. To se vyrábí stejně poctivě, jako zdejší předchůdci rýžovali cínovou rudu. Ve výčepu si příznivci pěnivého moku mohou poručit jeden ze tří druhů piva vyráběného z humnového sladu, chmele, vody a kvasnic. Nejslabší osmička nese jméno Školák, dvanáctku pojmenovali Boží Dar a vrchol nabídky, třináctistupňové pivo se jmenuje po majoru Kunešovi ze známého seriálu– Rapl. Ryžovna, kde na sebe můžete nechat působit historii i současné kouzlo okolní nádherné přírody, za návštěvu opravdu stojí.

Dřevěné trámy, kusy eternitu, cihly, suť, poslední cihlové a betonové zbytky objektu. Tak to teď vypadá na místě Sokolské boudy na Černé hoře v Krkonoších. Dělníci za pomocí těžké techniky budovu postupně bourají. Demolice má trvat až do příštího roku. Nová bouda by se mohla začít stavět na jaře 2021.

„Kompletně se sundal eternit a potom jsme začali bourat tuto dřevěnou část," říká dělník Jakub Hovězák, který s kolegy za pomoci těžké techniky nyní bourá betonovou část budovy.
„Snažili jsme se to rozkutat, zábradlí přeseknout. A snažíme se to nějak už strhnout pomocí lana."

„My jsme už Sokolskou boudu koupili jako objekt určený k demolici. Na té se právě pracuje. Bohužel boudu už nešlo zachránit, vzhledem k jejímu stavu," říká za majitele Sokolské boudy Nikola Schimmer.

„Začali se propadat stropy. Postupem času se stala bouda cílem různých dobrodruhů a bezdomovců. Takže se i v rámci jejich bezpečí muselo opravdu už rychle jednat."

Dělníci by do konce tohoto týdne měli srovnat se zemí i poslední část objektu. Potom bude třeba všechen materiál odvézt, aby mohla začít výstavba nové Sokolské boudy. Ta nebude replikou původní stavby.

Je nutné změnit územní plán
Investor chce totiž novou budovu posunout o více než 30 metrů díl od cesty při zachování celkového půdorysu.
„Začátek budovacích prací je závislý na změně územního plánu. A po té změně začne schvalovací proces výstavby nové Sokolské boudy," doplňuje Nikola Schimmer.

Stavět by se mohlo začít na jaře roku 2021.
„Určitě se uvažuje o nějaké restauraci, o ubytovacím zařízení, velkém sálu a možná nějaké varně na pivo," vyjmenovává Nikola Schimmer co by se v nové Sokolské boudě mělo objevit.

Se sládkem pivovaru Holba Luďkem Reichlem o pivu, české hospodě i kouzlu 1. chmele.

V čem je Keprník specifický oproti jiným pivům z Hanušovic? Jakou má stupňovitost a proč dostal jméno hory?
Osobitost Keprníku spočívá zejména v použitých surovinách, které jsou jeho základem a to je chmel, slad a voda. Vodu máme podzemní z vlastních pramenů, které jsou přímo v areálu pivovaru a tu používáme pro veškerou naši produkci. Pro Keprník se sladují podhorské ječmeny, slad je tedy specifický a další výjimkou je horský chmel. Ten je pro něj vzácným kořením, něco jako šafrán v gastronomii. Je to ležák s 12% stupňovitostí, nově označenou jako extrakt původní mladiny Je to velikán, proto má jméno hory?

Je horský chmel těžší na pěstování?
Horský chmel se nepěstuje. Je to volně rostoucí rostlina, kterou nikdo neobdělává, neochraňuje ani nehnojí. Musí si své místo na slunci vydobýt sama a tím se zásadně liší od chmele pěstovaného zemědělsky.

V čem tkví kouzlo prvního chmele?
Především v očekávání, jaké vlastnosti bude nový chmel mít. Jak bude vonět, jak bude chutnat. Jak se na jeho vlastnostech projevilo počasí a jak si s ní dokázal poradit. To vše se pak promítá do chuťových vlastností piva a určuje jeho celkovou charakteristiku.

Jak dlouho trvala cesta od prvotního nápadu začít vařit Keprník po uvedení na trh?
Bylo to více než 2 roky, co jsme ladili recepturu k dokonalosti. Jde o proces, který vyžaduje čas a dílo, do kterého vkládáte velké naděje.

Kdo je patronem Keprníku?
Při jeho zrodu ho provázel známý režisér pan Miroslav Krobot, který letos předává štafetu herečce ND Lucii Polišenské. Oba jsou rodáci z Jeseníků, takže mají k Holbě blízko. Lucie má pivo ráda a s Holbou má spojené vzpomínky na střední, kdy ještě bydlela v Šumperku.

Chmel si češete sami?
Ano, naplnit věrtel sice není úplně jednoduchá záležitost, ale má to i svoji poetiku, zvláště pro nás pivovarníky. Horský chmel češeme ručně na vytipovaných místech v přírodě. Nejlépe se mu daří v závětří na okraji remízek. Pravidelně sleduji jeho dozrávání, abychom sklízeli ve správnou chvíli. Zrníčky lupulinu musí být krásně žlutá, pak vyrážíme.

Chystáte na podzim nějaké akce ve spojitosti s Keprníkem?
V sobotu 19. října v Holbě narazíme 1. soudek Keprníku z letošního chmele. Bude to slavnostní okamžik a narážet bude Lucie Polišenská. Po jejím požehnání vyrazí ležák Keprník do hospod ke svým příznivcům.

Kde berete inspiraci pro vaření piva?
Pivo je odjakživa lidový nápoj a já beru inspiraci od lidí. Poslouchám, co jim chutná, co by chtěli v pivu najít a hledám způsoby, jak to dál vyšperkovat.

Máte nějaký pivovarnický sen?
Každé nové pivo je v podstatě pivovarnický sen. A já se ho snažím se vší zodpovědností přeměnit ve skutečnost.

Jak byste zhodnotil současnou českou pivní kulturu?
Jsme národ pivařů, ale pivní kultura nejde dopředu, spíše naopak. A pivo samotné v tomto bohužel nehraje roli. Jde především o změny jak žijeme a je velká škoda, že pozvolna ztrácíme fenomén české hospody. V Holbě stále vnímáme pivovarnictví jako poctivé řemeslo a snažíme se, aby naše pivo dokázalo plnit hospody.

Chystáte nějaký vánoční speciál?
Ano, nebude to sice žádná novinka, ale naopak, tradiční oblíbenec-Polotmavý speciál 13 %. K adventu se výborně hodí, má krásnou barvu i vůni, lahodnou chuť a vysokou pitelnost, takže u něho posedíte déle. Popíjíte, vychutnáváte, debatujete… a je Vám fajn. Vnímám ho jako ideální vánoční pivo, které v tuto chvíli už zraje v ležáckých sklepích.

Do desátého ročníku soutěže speciálních piv Cerevisia specialis - Pivní speciál roku letos přihlásilo 13 výrobců 44 piv, o dvě méně než loni, cenu předsedy poroty za nejvíce nominací získala Svijanská kněžna. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Dux rovněž ze svijanského pivovaru. Nejvíce ocenění si odnesl v soutěži náchodský pivovar Primátor. Výsledky vyhlásili organizátoři soutěže, na níž se podílí Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský (VÚPS) v Praze.

V soutěži se nehodnotí vzorky mezi sebou navzájem, ale dvacetičlenná odborná porota posuzuje každý vzorek samostatně a hodnotí, zda by si účast na příčkách vítězů zasloužil. Poté se sečtou jednotlivé nominace a pivo, které jich má nejvíce, vyhrává. Kromě odborníků z VÚPS hodnotí vzorky odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Státního zemědělského intervenčního fondu a další.

Za Duxem se v kategorii světlých speciálů umístilo hned několik piv - Svijanský Baron 15%, pivo 20% ze Svijan, loňský vítěz kategorie Radegast Extra Hořká 15 od Plzeňského Prazdroje, Postřižinské sváteční speciál z Pivovaru Nymburk a Primátor 16 Exkluziv. V této kategorii posuzovala porota 13 piv.

Mezi polotmavými a tmavými speciálními pivy soutěžilo šest vzorků, za vítěznou Svijanskou kněžnou se na druhém místě se umístilo Postřižinské pivo Něžný Barbar z Pivovaru Nymburk a na třetím Pernštejn Granát 13, který se vaří v Pardubickém pivovaru.

V kategorii svrchně kvašených piv typu "ale" ochutnávali porotci osm vzorků. Zvítězil Lobkowicz Premium Ale z Pivovaru Vysoký Chlumec. O druhé místo se podělil loňský vítěz Primátor Stout spolu s Primátorem IPA.

Rekordních 17 piv bylo přihlášeno v kategorii neobvyklých piv, kam spadají všechny vzorky, které se nevešly do ostatních kategorií. První místo získalo pivo Primátor Tchyně.

České pivovary loni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Na obyvatele se tak v ČR loni vypilo 141 litrů.

Kvašené nápoje pilo lidstvo odnepaměti. První doložené zprávy o pivu v Čechách se vztahují k Praze. Benediktinský klášter na Břevnově se výrobě vína a piva věnoval již v roce 993. Zajímá vás, jak se vařilo pivo v době Tadeáše Hájka, osobního lékaře Rudolfa II., tedy v 16. století?

Staří Čechové pohlíželi na „tekutý chléb“ nejen jako na osvěžující nápoj, ale také jako na chutný, levný a výživný mok. V pivu také viděli lék na celou řadu nemocí. I dnešní doba neubrala zlatavému moku na popularitě. Český národ se již dlouhou řadu let „úspěšně“ řadí na první příčky ve světové spotřebě piva na hlavu.

V novém díle Zmlsaných dějin si Roman Vaněk vyzkoušel uvařit pivo podle 400 let starého receptu Tadeáše Hájka z Hájku. Pozval tři legendární sládky - Václava Berku z Plzeňského Prazdroje, Adama Brože z Budějovického Budvaru, Adama Matušku z Pivovaru Matuška, a dále vynikajícího sladmistra z humnové sladovny v Záhlinicích Aleše Přinosila.

Plzeňský Prazdroj hlásí rekordní počty návštěvníků, do všech jeho pivovarů zavítalo v prvních devíti měsících letošního roku 697 tisíc lidí. Zájem byl jak o prohlídky, tak i o kulturní a společenské akce. V červnu dokonce padl absolutní měsíční rekord v počtu návštěvníků turistických tras.

"Z aktuálních čísel máme velkou radost. V prvních třech čtvrtinách letošního roku jsme překonali návštěvnost za stejné období loňského roku o 3,4 %. I na zbytek roku chystáme pro návštěvníky zajímavé akce a věříme, že i díky nim jich do našich pivovarů přijde ještě více než loni,“ říká Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje.

Nejvíce lidí tradičně navštívilo plzeňský pivovar Pilsner Urquell a další turistické trasy, které Prazdroj provozuje v Plzni. Celkový počet návštěvníků tak v Plzni vzrostl oproti loňsku o 11 % na 589 tisíc. Růst byl tažený jak rostoucím zájmem o turistické trasy, tak i o další zážitkové programy, ze kterých mají největší popularitu školy čepování nebo posezení u piva na šalandě umístěné v historických sklepích. „Z akcí pro veřejnost se letos velkému zájmu těšil tradiční cyklus koncertů s názvem Léto v Prazdroji a promítání v letním kině, kam jsme i díky partnerství s karlovarským filmovým festivalem získali velmi zajímavé tituly,“ uvádí Pavla Mášková.

Tradičně největší zájem z jednotlivých tras je o prohlídku pivovaru Pilsner Urquell. Počet návštěvníků se meziročně zvýšil o 3 %. "Tato trasa je přes den často dopředu vyprodána a volné časy nabízíme zejména v ranních a podvečerních hodinách,“ říká Pavla Mášková. Výrazně pak roste v posledních měsících zájem o prohlídky historického plzeňského podzemí s nedávno zařazenými a již velmi populárními prohlídkami pořádanými pouze za svitu baterek.

Polovinu návštěvníků plzeňského pivovaru v letošním roce tvoří tradičně Češi, na druhém místě jsou návštěvníci z Asie, zejména z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje. "Už několik let rychle roste počet turistů z Asie, celkem tvoří pětinu všech návštěvníků. Letos jsme jich přivítali již 43 000, což je dvojnásobek oproti roku 2017,“ doplňuje Pavla Mášková. Třetí nejpočetnější skupinou jsou pak s 12,5 % Němci.