Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nový web Pivovaru Samson se dočkal významného ocenění. V prestižní soutěži WebTop100 získal první místo v kategorii gastronomie. Porota ocenila originalitu celého konceptu webu nejstaršího českobudějovického pivovaru.

Web Pivovaru Samson byl oceněn během slavnostního ceremoniálu v Národním domě v Praze. Nové internetové stránky Pivovaru Samson zabodovaly a porazily konkurenci firemních webů v kategorii gastronomie. Projekt nového webu s charismatickým výčepním se navíc stal součástí Katalogu nejlepších digitálních řešení, který prezentuje nejlepší současné projekty digitálního marketingu.

Pořadí soutěže WebTop100 je k dispozici na https://vysledky.webtop100.cz/2018/.

Hlavní tváří webu Pivovaru Samson je výčepní Evžen Rychtařík. Charismatický srdcař, který prožil téměř celý profesní život v hospodě Na Spojce v Českých Budějovicích. „Samson je moje tekutá celoživotní láska. Jsem rád, že jsem mohl podpořit značku, která v poslední době strmě stoupá vzhůru,“ říká Rychtařík s tím, že kvalita piva Samson je díky spolupráci s belgicko – brazilským koncernem AB InBev na nejvyšší úrovni.

Web vznikal pod patronací profesionálů z NGS. „Vše jsme brali od prvního okamžiku spolupráce s nadsázkou a humorem, věřím, že je to na výsledku vidět. Velké díky patří zejména Evženovi, který ukázal, že je před objektivem stejně skvělý jako za pípou,“ říká ředitel NGS Martin Kössl.

„Ocenění pro náš web je důkazem, že postupujeme správným směrem. Naše piva získávají v Česku i v zahraničí jednu cenu za druhou, nyní se můžeme pyšnit i naším webem. Věřím, že je tím správným vodítkem pro naše zákazníky, aby si ve stále větším počtu našli cestu do hospod, restaurací, konzumů i supermarketů pro pivo značky Samson,“ říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Samson je extraligový. V pivním klání to platí doslova, protože ležák SAMSON se umístil na druhém místě v tradičním hodnocení pivních znalců První pivní extraliga.

Do finále letošního ročníku se dostalo deset nejlepších ležáků ze semifinálových kol. Ležák Samson podle porotců patří na stupně vítězů. Získal pomyslné stříbro, když ho předčil pouze ležák Zubr.

Samson v poslední době sbírá ocenění jak na běžícím pásu. K triumfu v londýnské World Beer Awards přidal také ve stejné soutěži stříbrnou medaili pro Českou republiku pro nealkoholické Pito. Letos se Pivovar Samson stal také držitelem ocenění České a moravské pivní koruny 2018. Nyní Samson zabodoval i v První pivní extralize.

„Pro nás je ocenění v První pivní extralize dalším potvrzením toho, že jsme na správné cestě. Náš ležák Samson je podle World Beer Awards nejlepší v České republice. Ukazuje se, že poctivá práce našich zaměstnanců v kombinaci s moderními technologiemi díky investicím AB InBev přináší své ovoce,“ říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Samson uspěl už v prvním semifinále První pivní extraligy o český ležák roku 2018, které se konalo v polovině října. Zajímavostí je, že neuspěl např. plzeňský ležák Pilsner Urquell.

Členy poroty První pivní extraligy jsou známé tváře z pivního světa. Patří k nim např. publicista a bývalý ředitel Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl, pivní filozof Max Bahnson či prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

● Pivo pije 86 % mužů a 49 % žen
● Muži vypijí za týden přibližně sedm a půl půllitrů piva, ženy více než dva a půl

Český svaz pivovarů a sladoven představil aktuální data z dlouhodobé studie Pivo v české společnosti připravované Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM). Z nich vyplývá, že pivo v ČR pije téměř devět
z deseti mužů a skoro polovina žen. Čeští milovníci zlatého moku vypijí v průměru 7,6 půllitru piva, meziročně zhruba o jedno pivo méně. U žen se týdenní konzumace zvýšila z 2,3 na 2,7 půllitrů. Muži si dopřejí pivo v průměru třiapůlkrát týdně, ženy téměř dvakrát za týden.

Podíl lidí, kteří pijí pivo, se v čase proměňuje. U mužů se potvrzuje trend úbytku takových, kteří pijí pivo alespoň někdy. Jejich podíl se od roku 2015 plynule snižuje z 91 % na současných 86 %. „Nejvíce konzumentů je pro letošní rok mezi muži ve věku 18 až 29 let, hned za nimi jsou pak muži mezi 30 a 44 lety,“ komentuje autor průzkumu Jiří Vinopal z CVVM.
U žen došlo k meziročnímu poklesu konzumentek o 10 procentních bodů na 49 %. Pivo tak pije každá druhá žena. Pokles je způsoben úbytkem svátečních konzumentek. Mnohé z žen, které dosud pily piva nejméně nebo si jej dopřávaly nejméně často, jej podle průzkumu přestaly pít úplně. Ženy, pro něž je pivo preferovaným nápojem a pijí jej častěji, jsou mu věrné i nadále. Věkové skupiny u žen-konzumentek piva se z hlediska množství piva v letošním roce zajímavě vyrovnaly, zároveň ale lze v posledních dvou letech sledovat patrný nárůst množství piva konzumovaného ženami ve věku 30 – 44 a také nad 60 let.

„Roli hraje čím dál pestřejší výběr piva, ale také skutečnost, že stále více žen si uvědomuje jeho pozitiva, jež jsou doložena odbornými studiemi. Pivo má kupříkladu nízkou kalorickou hodnotu a obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a přírodních antioxidantů. Je i vhodným nápojem po sportu, samozřejmě v přiměřeném množství,“ dodává Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Muži pijí pivo skoro dvakrát častěji než ženy
Ženy týdně vypijí v průměru skoro tři půllitry týdně, stejný parametr u mužů meziročně klesl o jeden půllitr týdně na zhruba sedm a půl. Průměrný počet dnů v týdnu, ve kterých si konzumenti dají pivo, se pohybuje nad hranicí tří a půl dne u mužů a těsně pod hranicí dvou dnů u žen. Současně lze výsledky vyjádřit i tak, že alespoň dvakrát týdně si pivo dá 74 % mužů a 45 % žen (z těch, kteří pivo vůbec někdy pijí).
„V počtu dní se vzájemně nijak významně neodlišují jednotlivé základní socio-demografické skupiny. Dlouhodobě se pouze ukazuje, že všechny starší věkové kategorie pijí pivo o něco častěji než ostatní. Průměr u nich překračuje čtyři dny u mužů a dva dny v týdnu u žen. Specificky se v posledních letech vyvíjí skupina nejmladších mužů (18 – 29), u nichž se průměr dlouhodobě udržoval na nebo těsně pod hranicí tří dnů v týdnu, přičemž letos se již přiblížil ke dvěma,“ doplňuje Jiří Vinopal.

O průzkumu
Výzkumný projekt „Pivo v české společnosti“ probíhá v CVVM již od roku 2004. Sleduje trendy v konzumaci piva v dospělé české populaci a celou řadu postojů k pivu a restauračním zařízením. Studie realizovaná v září 2018 pracovala s daty získanými od téměř tisícovky respondentů napříč jednotlivými skupinami dospělé populace v Česku. Podrobné výsledky jsou dostupné ve výzkumných zprávách CVVM: cvvm.soc.cas.cz.

O ČSPS:
Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Svaz navazuje na dlouhou tradici, jejíž počátky spadají do druhé poloviny 19. století. V té době jsou na našem území zakládány první profesní pivovarské a sladařské organizace. Současná podoba svazu pochází z roku 1991, kdy se podařilo profesní organizaci pivovarníků a sladovníků obnovit. V současnosti svaz sdružuje 26 pivovarských společností, 7 sladoven a 19 přispívajících členů, mezi nimiž jsou chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce atd. Hlavním cílem svazu je prosazování a obhajování práv a společných zájmů svých členů. Podporuje rozvoj aktivit, které přispívají k řádnému provozování předmětu činnosti členů, zajišťuje kontakty
s legislativními orgány a příslušnými orgány státní správy. Svaz zastupuje zájmy svých členů i na mezinárodním poli v pivovarských a sladařských institucích a organizacích. Další informace naleznete na webových stránkách www.ceske-pivo.cz

● Největší samostatný český pivovar pokračuje v investicích na Slovensku
● Slovensko je pro Svijany nevýznamnějším exportním trhem

Pivovar Svijany upevňuje svou pozici na Slovensku a pokračuje v investicích do svého nejvýznamnějšího exportního trhu. Na začátku listopadu otevřel po šesti měsících výstavby novou skladovou halu a administrativní budovu v Leopoldově. Zařízení v hodnotě přes 1,4 milionu eur nabízí 1550 m2 skladové a 260 m2 administrativní plochy a nahradilo původní sklad v Hlohovci, v němž dceřiná společnost Svijany Slovakia po založení v polovině roku 2014 začínala. Jeho provoz zajišťuje deset zaměstnanců.

„Za poslední tři roky se prodej svijanského piva na Slovensku více než zdvojnásobil, takže jsme už větší a kvalitnější sklad nutně potřebovali. Od nového distribučního centra si slibujeme zlepšení našich služeb a pružnější zásobování našich zákazníků, kterými jsou převážně velkoobchody,“ řekl ředitel Svijany Slovakia Alexander Prošek. „Klimatizované prostory nám umožní udržovat naše nepasterovaná piva v optimálních podmínkách i v letních měsících. Skladová hala kromě toho také vytvoří lepší zázemí pro našich pět obchodních zástupců, kteří pokrývají celé území Slovenska.“

Svijany se v současné době na Slovensku točí ve zhruba 800 restaurací a dovoz svijanského piva se zvýšil z 19 620 hektolitrů v roce 2015 na loňských 42 410 hektolitrů. „Letos hodláme překonat hranici 50 tisíc hektolitrů, mimo jiné i díky novým kontraktům na prodej nepasterovaného piva v plechovkách v obchodních řetězcích a v maloobchodní síti. Naší hlavní devizou je prémiová kvalita našeho tradičním způsobem vyráběného českého piva, ale i dobrá úroveň služeb pro naše odběratele,“ dodal Alexander Prošek.

Nepasterované pivo do plechovek začali letos ve Svijanech stáčet jako vůbec první český pivovar na nové lince v hodnotě přes 4 miliony eur. Vedle domácího trhu s nimi pivovar míří především na vyspělé trhy v západní a jižní Evropě a také v zámoří. Kompletní sortiment nepasterovaných svijanských piv v půllitrových plechovkách je v prodeji i na Slovensku.

Strategický trh
„Je sympatické, že Slováci nesoutěží s Čechy ve spotřebě piva na hlavu - mají ji jen zhruba poloviční -, ale v tom, jak kvalitní pivo chtějí pít. A protože českému pivu skutečně rozumějí, velice nás těší, že právě tady mají Svijany tak dobrou pověst. Tato naše nová investice je důkazem toho, že děláme vše proto, aby byla zasloužená,“ uvedl ke slavnostnímu otevření nového zařízení ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Jako jeden ze sedmi největších importních trhu piva v Evropě má podle něj Slovensko pro Pivovar Svijany strategický význam. „Jsme rádi, že Svijany Slovakia dokázaly za čtyři roky své existence dosáhnout na pozici třetího největšího dovozce ze všech dceřiných společností, které na Slovensku založily české pivovary. Věříme, že nejen tato investice, ale také nová nabídka nepasterovaných piv v plechovce naši pozici na slovenském trhu ještě dále upevní,“ dodal.

******
Pivovar Svijany je jedním z největších domácích českých pivovarů a největším českým výrobcem zachovávajícím tradiční způsob kvašení piva. Zakládá si na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Pro výrobu bohatého sortimentu čtrnácti nepasterizovaných piv používá většinou humnový slad z malých českých a moravských nezávislých sladoven, vodu z vlastních studní a žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic. Letos – v roce dvacátého výročí své samostatné existence – pivovar plánuje, že se přiblíží hranici 680 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Celkem deset procent jeho produkce směřuje na export, a to především na Slovensko.

Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, byla založena v květnu roku 2014 a distribuuje na Slovensku kompletní sortiment svijanských piv. Během čtyř let její činnosti jsou Svijany s podílem zhruba 3 procenta na celkovém dovozu zlatého moku na Slovensko na třetím místě mezi všemi dceřinými společnostmi, které na Slovensku založily české pivovary. Slovensko je přitom jedním z největších importérů piva v Evropě: v roce 2016 bylo s dovozem v celkovém objemu 1,5 milionu hektolitrů sedmým největším odbytištěm zahraničních pivovarů v celé Evropské unii.

Vývoz českého piva se letos škrábe k historickému rekordu. Tuzemské pivovary by mohly překročit exportní laťku pěti milionů hektolitrů. České pivo patří desítky let k úspěšnému vývoznímu artiklu, který šíří dobrou pověst tuzemského potravinářského průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR ho proto zařadil do ankety o největší průmyslové ikony, které budují dobré jméno českého průmyslu doma i v zahraničí.

České pivovary za první tři letošní čtvrtletí vyvezly do zahraničí čtyři miliony hektolitrů piva. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvedly export o více než 12 procent, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Za celý rok by se tuzemské pivovary mohly dostat poprvé nad hranici pěti milionů hektolitrů exportovaného piva.

„Pivo je nejen důležitou součástí české historie, ale významně posiluje dobrou pověst Česka po celém světě. A proto nás těší, že se českým pivovarům bez ohledu na jejich velikost stále více daří také na zahraničních trzích,“ komentovala už dobrá čísla za první letošní pololetí Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent.

Největším vývozcem je Plzeňský prazdroj. „Úspěch slaví především prémiový ležák Pilsner Urquell. Ten loni překročil v exportu jeden milion hektolitrů,“ říká mluvčí firmy Jitka Němečková. Od letoška se tradiční značka vyrábí výhradně v Česku. Pivovar na začátku roku zrušil její licenční výrobu v ruské Kaluze. Nejvíce piva Pilsner Urquell míří na Slovensko, do Německa a Jižní Koreje. „Od dubna jsme zahájili pravidelný export do Číny, kde chceme Pilsner Urquell nabídnout zejména v metropolitních oblastech,“ dodává Němečková.

České pivovary se od roku 2008 mohou v Evropě opřít o ochrannou známku chráněného zeměpisného označení České pivo. Takto označená piva musí být vyrobená v Česku podle tradičního výrobního postupu a českých surovin. Definici připravil ve spolupráci s pivovary Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský (VÚPS).

Tradiční české pivo se od zahraniční produkce odlišuje jak svými senzorickými vlastnostmi, tak způsobem výroby. Označení slouží jako ochrana tuzemských pivovarů před zahraničními napodobeninami. Existují případy, kdy se za české pivo vydávala například piva vyrobená v Rusku. Zároveň slouží jako marketingový nástroj pro posilování povědomí spotřebitelů o českém pivu.

Vlastní ochranné označení si v Evropě nechal zapsat Budějovický budvar, který je s pětinovým podílem na českém vývozu tuzemskou exportní dvojkou. Chráněná označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ byla prvními označeními tohoto druhu, která získaly potravinářské výrobky ze zemí střední a východní Evropy.

Evropská unie obě ochranné známky zahrnuje také do seznamů chráněných označení v obchodních dohodách, které sjednává s třetími zeměmi. Letos získalo České pivo a Českobudějovické pivo ochranu v dohodách se Singapurem a Vietnamem.

„České pivo a Budějovické pivo se liší kromě vymezení území, kde se vyrábí, i v řadě dalších znaků. Budějovický Budvar uvádí v definici i kmen kvasnic, zatímco České pivo povoluje všechny kmeny kvasnic spodního kvašení, které jsou ve sbírce VÚPS. Na druhé straně České pivo velmi podrobně popisuje chemické a senzorické složení různých kategorií piv a surovin k jejich výrobě,“ vysvětluje Karel Kosař, ředitel VÚPS, který byl iniciátorem myšlenky chránit specifický charakter českého piva.

Tuzemské pivovary používají označení České pivo u zhruba pěti desítek vyvážených piv. Ochranná známka také pomohla stabilizovat pěstování chmele a zachránila i šlechtění českého ječmene. Ječmen, který je vhodný pro české pivo ve formě sladu, má jiné parametry jakosti, než zahraniční sladovnický ječmen, uvádí Výzkumný ústav pivovarnický a sladovnický. Pěstební plochy ječmene pro České pivo stouply ze 14 procent v roce 2002 na nynějších 52 procent.

Do světa se nevyváží jen samotné pivo, ale stále více také prvky české pivní kultury. Loni byl téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí načepován ze sudu nebo tanku, tvrdí Plzeňský Prazdroj. Firma každý rok vyškolí třicítku zahraničních výčepních, aby plzeňské pivo chutnalo i ve světě jako domácí originál. „Aktuálně máme po celém světě 85 proškolených výčepních expertů. Zájem o ně je velký i proto, že v hospodě nebo restauraci, kde čepuje vyškolený tapster, vzroste výtoč o 18 až 30 procent,“ říká Jitka Němečková z Plzeňského Prazdroje. Nejvíce jich pracuje ve Velké Británii a Jižní Koreji.

Zástupci Prazdroje ve středu vložili vybrané dokumenty ve speciální kovové pamětní schránce do pivovarské Jubilejní brány, která právě prochází restaurováním.

Brána je symbolem plzeňského pivovaru i jeho světového úspěchu a restaurátoři nyní dokončují její opravy, naskytla se tak příležitost právě teď uložit do ní dokumenty, které přiblíží současné dění v pivovaru i důležité milníky letošního roku. „Do schránky vkládáme dokumenty mapující aktivity Plzeňského Prazdroje, kterými se připojil k oslavám 100 let republiky, jako je aukční láhev Pilsner Urquell, speciální ležák První, který k oslavám uvařili prazdrojští sládci a Matuškové nebo výstava Prazdroj před 100 lety a dnes. Nechybí ani speciální fotografie zachycující průběh restaurování Jubilejní brány nebo etikety piv a dalších nápojů, které jsou v současné době v Prazdroji vyráběny,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Unikátním svědectvím o dnešní době ale i o představách směřování pivovaru v budoucnu jsou také dopisy určené budoucím generacím. První je od generálního ředitele Plzeňského Prazdroje Granta Liversage a druhý od plzeňského biskupa Mons. Tomáše Holuba. Dle tradice obsahuje schránka také denní tisk ze dne, kdy je do brány vkládána. Materiály dnes do schránky osobně uložil Václav Berka, poté byla schránka zaletována kvůli ochraně před vlhkostí a následně vložena do vnitřního prostoru brány pod vrcholovým sousoším, který byl pro pamětní schránku zhotoven již při stavbě brány.

Jubilejní brána byla dokončena před 125 lety, a to u příležitosti padesátého výročí Měšťanského pivovaru v Plzni, při jejím dokončení do ní byla vložena schránka, která tam přetrvala až do roku 2000, kdy byla nahrazena novou. Ta původní je nyní uložena v Pivovarském muzeu. Schránka z roku 2000 čeká zatím na novou generaci, která ji bude moci otevřít. Aktuálně se tak v Jubilejní bráně nacházejí schránky dvě.

Pivovar HoppyDog patří k malým, ale o to progresivnějším značkám, které se snaží oslovit milovníky moderních pivních stylů. V současné době provozuje pivní bar Psí kusy v centru Ostravy a k prodeji svých produktů využívá rostoucí síť pivoték.

Do vítkovické garáže, ve které má veškerou technologii, se pivovar sotva vejde. „Když nám dodali nové CK tanky, vyšlo to na centimetry,“ svěřuje se majitel Luboš Petr. Jeho bratr Martin je tu sládkem a právě se otáčí na varně. Pivovar se původně specializoval výhradně na svrchně kvašená piva a do teď v jeho portfoliu stabilně naleznete jeden American Pale Ale a jeden India Pale Ale, tedy piva, která uspokojí milovníky aromatických, citrusových chmelů a výrazné hořkosti. Však také motto pivovaru zní Be hoppy!

„Letos jsme zařadili do našeho portfolia už i ležáky,“ říká Martin. HoppyDog je sice stále na startu, ale kvalitou svých piv nechce dělat ostudu slavnějším zahraničním značkám, které si do názvu také vetkly psa: skotskému Brewdogu či americkému Flying Dogu. „Psa tu ale nemáme, jenom pivovarského kocoura,“ usmívá se Luboš.

Novým personálním ředitelem Plzeňského Prazdroje pro Českou republiku a Slovensko se stal Rob Kenney (37). Ten se po třech letech vrací do známého prostředí. Do roku 2015 zastával post ředitele lidských zdrojů ve slovenské společnosti Pivovary Topvar a podílel se na jeho úspěšné integraci s Prazdrojem.

Rob Kenney začal pracovat pro SABMiller, tehdejšího majitele Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Topvar, od roku 2008. Nejprve působil jako HR Business Partner ve firemní centrále, kde měl na starosti personální agendu v oblastech marketingu a komunikace, později začal na stejné pozici pracovat pro celosvětový finanční úsek pivovarnické skupiny. V roce 2013 zamířil na Slovensko, odkud před třemi lety odešel na pozici personálního ředitele sesterského rumunského pivovaru Ursus. Zde se výrazně podílel na řízení projektu přechodu společnosti pod nového vlastníka Asahi.

Rob Kenney nahrazuje na postu ředitelky lidských zdrojů Plzeňského Prazdroje Catherine Sinclair, která nyní zastává tuto pozici na regionální úrovni Asahi.

Rob Kenney vystudoval psychologii na univerzitě v Nottinghamu. Před svým příchodem do pivovarnictví pracoval v bankovnictví. Ve volném čase se věnuje rodině a hraní na kytaru. Rád běhá a účastní se i závodů v triatlonu.

Rodinný pivovar Bernard byl nejúspěšnějším pivovarem v letošním ročníku ankety Pivo roku, kterou pravidelně pořádá Sdružení přátel piva (SPP). Stal se Pivovarem roku, jeho Jedenáctka vyhrála v kategorii Světlý ležák a Jantarový ležák v kategorii Polotmavé pivo. Výsledky dnes vyhlásili pořadatelé v Pivovaru Garage v Ostravě.

Hodnocení se skládá z ankety, do níž jsou zařazena všechna piva, která se v Česku vaří, a následné degustace. Také anketní část vyhrál Bernard s Jantarem. Členové SPP letos hlasovali pro rekordních 387 značek piva.

Podsládek Bernarda Jaroslav Spáčil ČTK řekl, že pivovar je úspěšný díky tomu, že dělá klasicky poctivě vaření, ležení i kvašení, a možná také díky vlastním kvasnicím. "Máme vlastní propagační stanici a každý týden si děláme nové kvasnice, takže jsou pořád čerstvé, a tím pádem to pivo kvasí tak, jak mají, nejsou staré a nedělají různé cizí příchutě," řekl Spáčil. Kvasnice od Bernarda kupují i některé minipivovary.

Předseda SPP Tomáš Erlich řekl, že poměr získaných ocenění mezi minipivovary a průmyslovými pivovary je poměrně vyrovnaný. Soutěž podle něj ukázala, že klasická spodně kvašená piva, jako jsou ležáky, zůstávají doménou průmyslových pivovarů, byť malých, a svrchně kvašená piva jsou doménou minipivovarů. Minipivovary podle Erlicha nejsou vyprofilované na určitý pivní styl, ale zkoušejí stále nové styly nebo jejich kombinace.

Předseda SPP řekl, že obliba piva se liší podle toho, kde lidé žijí. "Menší města dávají přednost klasickým desítkám, dvanáctkám a velká města, tam se víc experimentuje, tam se rozhodně prodá víc pšeničných piv, stoutů, víc aleů, víc ip," řekl Erlich.

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň řekl, že v Česku je asi 425 minipivovarů. "I s velkými pivovary je u nás kolem 465 pivovarů, což je nejvyšší číslo na obyvatele v Evropě. Vychází to nějakých 25.000 lidí na pivovar," řekl Šuráň.

Do deseti let podle něj v Česku může být i 1000 minipivovarů, jde hlavně o to, aby vznikaly ekonomicky smysluplně. Minipivovar bývá většinou restaurace s pivovarem. "Když ve vesnici budou dvě hospody, tak se nic neděje. Pivovarů může být klidně 1000 a vůbec si nebudou škodit ani vadit. Kdo dělá špatné pivo, zanikne, prostě nebude. Kdo dělá dobré pivo, tak bude fungovat, i kdyby vedle něho byl otevřený druhý pivovar," řekl Šuráň.

Některé minipivovary bývají mezi oceněnými pravidelně - Zichovec, Clock nebo Klášterní pivovar Strahov. Zichovecký Weizenbock se letos stal Pšeničným pivem roku, Clock 12 APA vyhrál kategorii Svrchně kvašené pivo a strahovský Sv. Norbert Smoked Porter zvítězil mezi svrchně kvašenými polotmavými a tmavými pivy.

Minipivovarem roku byl vyhlášen řemeslný pivovar Clock z Potštejna. Světlým výčepním pivem roku se stala Únětická 10 z Únětického pivovaru, Světlým speciálem roku Frankies Fucking Five Fingers z břeclavského pivovaru Frankies a Tmavým pivem roku třináctka z Pivovaru Rohozec.

Sládkem roku SPP vyhlásilo Pavla Palouše z pražského minipivovaru Cobolis. Palouš dříve působil v Zámeckém pivovaru Frýdlant nebo rodinném pivovaru Zichovec. SPP letos ocenilo mimořádnou cenou Střední průmyslovou školu potravinářských technologií Podskalská v Praze, která přímo navazuje na pivovarskou školu založenou v roce 1868 Janem Michaelem Scharym.

Ač jsou Češi považováni za národ pivařů, uvařit si doma populární zlatavý mok podléhá řadě byrokratických opatření. To by se mělo podle Pirátů změnit. Chystají proto novelu zákona o spotřební dani, která by měla takzvané „domovarnictví” usnadnit.

Zákon stanoví, že v jedné domácnosti se může uvařit 200 litrů piva za rok. Pivovarníci se musejí nahlásit celní správě a k tomu musejí vést deset let evidenci o tom, kdy a jaké pivo uvařili.

Taková byrokracie vede podle Romana Holoubka z Cechu domácích pivovarníků k tomu, že spousta lidí se celní správě nehlásí a vaří si pivo ilegálně. Podle odhadů se jedná o tisíc až čtyři tisíce lidí.

„Většina z nich nejsou přihlášeni z toho důvodu, že to je příliš mnoho byrokracie. Přitom to je koníček jako zahrádkaření,“ řekl Novinkám Holoubek.

Čtyři várky piva a dost
Domácím pivovarníkům chtějí pomoct Piráti, kteří chystají novelu zákona o spotřební dani. Podle té by se měl limit zvýšit ze dvou set litrů na dva tisíce litrů piva ročně na domácnost.

„Dvě stě litrů piva, to jsou vlastně čtyři várky. Čtyřikrát za rok si pro sebe a pro svoji rodinu uvaříte pivo a pak máte smůlu,“ popsal Holoubek na semináři k domovarnictví, který se konal ve čtvrtek ve Sněmovně.

Zákaz prodeje zůstane
Ze zákona by podle Pirátů měla vypadnout ohlašovací povinnost. „Chtěli bychom také nejraději zrušit i evidenci, ale to budeme ještě konzultovat s ministerstvem financí. Chtěli bychom to změkčit, aby si člověk, který doma vaří pivo, nemusel uchovávat štos papírů deset let,“ uvedl pirátský poslanec Radek Holomčík.

„V debatách o pivu se zapomíná na ty nejmenší výrobce, tedy lidi, kteří si chtějí uvařit pivo doma pro svou vlastní spotřebu,“ konstatoval další z autorů novely Ondřej Polanský (Piráti).

V zákoně by podle Pirátů mělo zůstat pravidlo, že lidé nebudou smět doma uvařené pivo prodávat. Novelu chtějí předložit během následujícího měsíce.