Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Třicáté Slavnosti svijanského piva: hudba, pivo a skvělá nálada

Publikováno:včeraZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Jindřich Jindřich, PRSvijany

● Na jubilejních 30. slavnostech svijanského piva se královsky bavilo téměř 6 tisíc návštěvníků
● Hudba na třech pódiích, ze 160 píp teklo 15 různých svijanských piv

Tradiční Slavnosti svijanského piva, nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice, včera při svém třicátém ročníku do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě přitáhly i přes nepřízeň počasí téměř šest tisíc návštěvníků z celé republiky. Na své si přišli fanoušci rockové a populární hudby, heavymetalu, „tanzmetalu“, jazzu i folku. Hudební produkci osmnácti skupin a interpretů, například kapel Jelen, Trautenberk, The Tap Tap, Walda Gang, Krucipüsk či zpěvačky Marie Rottrové, si mohli až do pozdních nočních hodin vychutnávat na třech kvalitně ozvučených pódiích. Třicetileté narozeniny akce během večera připomněl letos zvláště veliký tradiční ohňostroj.

Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí se Slavnosti staly jedním z vrcholů léta. Pravidelně využívají příležitost poslechnout si na venkovském koupališti na kraji Českého ráje nad oblíbeným pivem výběr známé i méně známé hudby, naživo se potkat se současnými nejoblíbenějšími skupinami a zpěváky a zavzpomínat si se stálicemi české hudební scény. Stanové městečko v těsné blízkosti areálu tak i letos praskalo ve švech.

Hodně piva
Vedle hudby se na Slavnosti celých třicet let chodí především za pivem, a to včera opět teklo plným proudem: dohromady patnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z celkem 160 píp a pivní nadšenci si mimo to mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích. „Znovu se letos ukázalo, jak je příjemné bavit se a pít pivo mezi lidmi, ne doma na gauči. Věřím, že dobré zkušenosti ze Slavností svijanského piva přivedou více lidí také do hospod a restaurací, nejlépe do certifikovaných svijanských hospod, v nichž jim můžeme zaručit stejně dobře ošetřené točené pivo,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany, který akci ve spolupráci s obcí pořádá. „Pokud jde o naši letošní nabídku, jsme rádi, že po loňských dvou premiérách  nefiltrovaném Svijanském Mázu a unikátní Svijanské Dvacítce  jsme letos hostům mohli nabídnout opět něco nového, tentokrát nealkoholického. Těší nás i to, že nový míchaný nápoj z nealkoholického piva Svijanský Vozka a přírodních šťáv z černého rybízu a limetky přijali velmi dobře. Na celodenní akci přijde alternativa bez alkoholu zjevně vhod i skalním pivařům.“

Pivo se na Slavnostech letos potřetí čepovalo do osvědčených nových, ekologických vratných kelímků. Celkem ho hosté vypili přibližně 40 tisíc půllitrů. „Dali jsme si záležet a věřím, že jsme všem hostům ukázali, že nad správně ošetřované a natočené pivo není. A že léto, zábava a naše pivo jdou skvěle k sobě,“ dodal Roman Havlík. „Navzdory svému jménu ovšem Slavnosti rozhodně nejsou jen o pivu, i když o něj jde samozřejmě především. Celý rok se těšíme, až si užijeme tu skvělou atmosféru před pódii a setkání s lidmi, z nichž si řada už ani neumí představit, že by slavnosti vynechala.“

Dramaturgie festivalu návštěvníkům nabídla celkem 18 interpretů s širokým žánrovým záběrem. Nejen starší generaci oslovila zpěvačka Marie Rottrová, mladší návštěvníci si užili rockovou a metalovou show v podání skupin Jelen, Trautenberk, The Tap Tap, Walda Gang a Krucipüsk. Pohodovou sobotu všem zpříjemnila i bohatá nabídka občerstvení včetně oblíbené pivní zmrzliny a řada doprovodných akcí pro celou rodinu. „Pro jubilejní třicátý ročník jsme se snažili dát akci slavnostnější atmosféru, ale opět jsme ve spolupráci s Pivovarem Svijany usilovali zejména o co nejpestřejší zastoupení různých hudebních žánrů. Věřím proto, že i letos si na nich každý z rodiny našel to své a už teď se těší na další ročník Slavností přesně za rok,“ řekla starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Za třicet let stovky umělců
Za dosavadních třicet let si vzpomínky na neopakovatelnou atmosféru v areálu odvezly statisíce hostů při poslechu několika set umělců a kapel. Ve Svijanském Újezdě například vystoupily skupiny Olympic, Tři sestry, Krucipüsk, Wohnout, Walda gang, MIG 21, Mňága a Žďorp nebo Žlutý pes. Ze sólistů stojí za zmínku mimo jiné Marta Kubišová, Eva Pilarová, Petra Janů, Věra Martinová, Jitka Zelenková, Debbi nebo Marie Rottrová, stejně jako třeba Václav Neckář či David Koller.

„Když jsme je v roce 1990 ve Svijanském Újezdě poprvé pořádali, byla to asi první akce tohoto druhu. Vůbec by nás tenkrát nenapadlo, že by se na ní někdy mohly setkávat tisíce lidí a že by na ně jezdily ty největší hvězdy,“ řekl František Horák, někdejší ředitel Pivovaru Svijany, který stál před třiceti lety u zrodu akce. „Příběh Slavností je tak vlastně dost podobný úspěchu svijanského pivovaru. Od samého počátku je provázelo stejné nadšení a patriotismus, jaké stály i za zmrtvýchvstáním pivovaru o deset let později,“ dodal.

Patronem Liberecký kraj
Slavnosti svijanského piva se za třicet let své existence také pevně zabydlely v červencovém kulturním kalendáři Libereckého kraje, který je tradičním patronem akce a jehož jméno již několik let nese jedno ze dvou hlavních pódií. „Liberecký kraj se může pochlubit mimořádně bohatou nabídkou nejrůznějších kulturních i sportovních akcí a Slavnosti svijanského piva patří k těm nejstarším a nejoblíbenějším. Velice si proto vážíme práce pořadatelů a slavnostem i jejich hostům přejeme do čtvrté desítky stejně energie a nadšení jako dosud,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta.

Žatecká Dočesná se chystá již na 62. ročník

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:České nápoje

Letošní již 62. ročník akce Žatecká Dočesná bude zásadně ovlivněn mnoha investičními a rekonstrukčními akcemi. Z důvodu oprav budov a ulic v centru města bude omezen prostor využití pro pořádání této akce. Omezení nastane zejména v prostoru radnice a přilehlých prostor na nám. Svobody a Hoštálkova náměstí. Dále probíhá rekonstrukce ulice Horova, Mederova domu na nám. 5. května, rekonstrukce Dvořákovy ulice a fasády budovy základní speciální školy a především rozsáhlá oprava ulice Nákladní a dalších míst. Program bude v letošním roce na čtyřech podiích.

Hlavní scéna na náměstí Svobody, druhá scéna na náměstí Prokopa Velkého, třetí scéna si své místo našla v letním amfiteátru ve Vrchlického ulici. Čtvrtou scénu s historickou tématikou najdou návštěvníci tradičně ve Dvořákově ulici. Pro zájemce bude otevřena Expozice muzea Homolupulů nebo výstava králíků, drůbeže, holubů a exotů. Součástí programu je také Streeball Cup, Skatečesná a festival Underwall.

Doprovodný kulturní program pobaví všechny věkové kategorie. Již dnes můžeme zveřejnit tato jména účinkujících: Slza, Vledimír Mišík & ETC, František Nedvěd a Tie Break, Abba CZ, Honza Křížek s kapelou, Dunaj, Eva a Vašek, Sebastian, Průvan, The Little Bit Band, Janek Ledecký s kapelou, Petra Janů s kapelou, Petr Kotvald s kapelou, Mňága a Žďorp, Monkey Bisiness, Alkehol, Jana Kratochvílová s kapelou, Veselá trojka, Malina Brothers, Tom Artway a Band, N.O.H.A, Ota Balage Band, Jiří Hadaš a další.

Akce je součástí Rodinného stříbra Ústeckého kraje.

Záštitu nad 62. ročníkem slavností chmele a piva „Dočesná 2019“ udělil Ministr zemědělství pan Ing. Miroslav Toman CSc.

Soutěž o titul „Pivovar Dočesné 2019“
Titul „Pivovar Dočesné 2019“ získá na základě hlasování návštěvníků ten pivovar, který obdrží největší počet hlasů. Kompletní seznam pivovarů bude v letáčku akce, na led obrazovkách nebo na www.docesna.cz.V letošním roce proběhne hlasování také pomocí SMS.

Tradiční soutěže o hodnotné ceny

Soutěž v tanci s korbelem piva na hlavě:
Hlavním úkolem této soutěže je vydržet tančit v páru s korbelem piva na hlavě po dobu jedné skladby. Pár, který vydrží nejdéle, vyhrává hodnotnou cenu. Podmínkou soutěže je věk 18 let. Soutěž není omezena na občany České republiky. Ochranný oděv zajištěn. Soutěžící se mohou předem přihlásit do soutěží v info stánku nebo u pořadatelů v budově žateckého divadla. Plánovaný čas soutěže je v sobotu 7. 9. od 13:50 hod.

Soutěž v česání chmele na čas:
Soutěž spočívá ve zručnosti a rychlosti česáče, který načeše za určitý časový úsek nejvíce chmele. Soutěž je omezena na maximálně čtyři soutěžící. Soutěžící se mohou předem přihlásit do soutěží v info stánku u podia nebo u pořadatelů v budově žateckého divadla. Plánovaný čas soutěže je v sobotu 7. 9. od 14:15 hod.

Soutěž generálního partnera akce:
Soutěž na hlavním podiu připravuje generální partner akce společnost Nexen Tire. Soutěž proběhne v sobotu 7. 9.

Doprava:
V období příprav a konání akce Dočesná v Žatci lze opět očekávat dopravní komplikace. Již od 1. Září začnou v centrum města platit zákazy parkování. Od tohoto data začnou do prostorů náměstí Hošťálkovo, Žižkovo a 5. Května najíždět zábavné atrakce, které budou v provozu až od pátku 6. 9. do soboty 7. 9. Centrum se pro dopravu uzavře již od čtvrtka 5. 9. Od tohoto data se do vybraných míst města dostanete pouze z povolením organizátorů. Vše by se mělo vrátit do normálu v pondělí 10. 9. „Pro parkování při Dočesné doporučujeme využít parkoviště u velkých supermarketů nebo v odlehlejších uličkách města," sdělil Martin Veselý z organizačního týmu.

Čistý festival již od roku 2010
Dočesná se může pochlubit certifikací ČISTÝ FESTIVAL. Návštěvníkům budou v celém areálu k dispozici koše na tříděný odpad. Kromě toho mohou návštěvníci ve speciálním stánku Čistý festival třídit odpady za odměny. Například za dvacet prázdných plastových kelímků získají pivo zdarma. Promo stánek najdete v prostoru parkoviště na Kruhovém náměstí.

Nábor pomocníků:
Také v letošním roce bude potřeba mnoho pomocníků při stavění podií i dalších přípravných pracích. Zájemci o brigádu na Dočesné se mohou hlásit v žateckém divadle u paní Hany Zeleňakové. Informace získáte na tel.: 415 710 519 nebo na emailu: hannaz@centrum.cz.

Pivo z 5.000 let starých kvasnic

Publikováno:před 24 hodinamiZdroj:RychlaGuma.cz

Mezi pivními rozumbrady se často řeší, jaké varečné kvasnice se na jaké pivo použily, a jak dlouho jejich kmen která laboratoř nebo kvasniční banka schraňuje. Teď ovšem všechny rekordy přepsali izraelští vědci, použili totiž kvasnice staré 5.000 let.

Před nedávnem se stal hitem našeho internetu pořad Romana Vaňka Zmlsané dějiny, kde v unikátním díle se sládky z Plzeňského Prazdroje, Budějovického Budvaru, z Pivovaru Matuška a sladmistrem ze Záhlinic uvařili pivo tak, jak se vařilo v době Tadeáše Hájka, osobního lékaře Rudolfa II., tedy v 16. století.

Jinak na to šel tým izraelských vědců, složeném z biologů, archeologů a nadšených pivovarníků, ti vyrobil svatý grál piva jinak. S využitím své vlastní vynalézavosti a možností moderní vědy oživili několik vzorků starých kvasnic s odhadovaným stářím 850 před Kristem, také ze 4. a 8. stol. př. n. l. a nejstarší jsou datovány 3.100 let před započetím života Briana.

Prvotním cílem bylo izolovat kmeny kvasinek ze starodávných pitných nádob. Vědci izolovali celkem šest kmenů kvasinek z 21 střepů různých nádob, korbelů a džbánků starších než Ježíšovy sandály, vytěžených ze čtyř starověkých lokalit Svaté země. Po sekvenování DNA a řadách dalších high-tech kouzel bylo všech šest izolovaných kmenů životaschopných kvasinek úspěšně revitalizováno a použito k vaření starobylého moku.

Výsledné várky měly velmi odlišné chutě: Během fermentace různé kvasinky emitují různé plyny a příchutě s odlišnými vůněmi, podle jejich genetického složení a jejich zdroje. Pivo z nejstarších kvasnic chutnalo prý lehce nasládle, s jemným řízem. Oblíbeným se stala i pšeničná várka takzvaného Filištínského piva, pro jehož základ použili kvásek z města Gath obývaného Pelištějci neboli Filištíny. Z Gathu pocházel bilblický hrdina Goliáš, a tak se nejednomu z degustérů chtělo zvolat: “Pohleďte! Připíjím pivem, jež pil sám Goliáš!” Ale nic nebylo dál pravdě. Narozdíl totiž od úspěšného pokusu Romana Vaňka, který se svým týmem vařil jak se vařilo v 16. století, Izraelci udělali klasické pivo 21. století, jen s použitím kvasnic z 8. století př. n. l.

Blíže Romanově metodě už je například americký pivovar Dogfish Head, ten vyrábí jednu šarži podobně. Jeho pivo Midas Touch je vařeno podle starobylé receptury, ale s moderním droždím. Snaží se tak napodobit 2.700 let staré pivo, jehož rezidua byly nalezena v hrobce krále Midase, vládce Frýgie, součásti dnešního Turecka.

Ale jak už bylo řečeno, v Izraeli s výjimkou kvasnic byly použity složky a metody zcela moderní. To ale popravdě není nijak zanedbatelná záležitost. Kvasinky hrají obrovskou roli v chuti piva. Tři identické slady, včetně zcela stejného chmele a vody, fermentované třemi různými druhy kvasinek, přinesou tři dramaticky odlišné nápoje.

Při hodnocení projektu nešetřili jeho aktéři superlativy a slovy jako průlomový výzkum, historická premiéra a podobně. Ale nejlépe to asi shrnul mikrobiolog Dr. Ronen Hazan, který mimochodem není žádné ořezávátko, například nedávno jako první v Izraeli využil bakteriofágy (viry bakterií) k vyléčení pacienta, který trpěl bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům a zabránil tak amputaci jeho nohou. Hazan řekl: “Byla to pro nás zábava pracovat pro změnu v takovém multidisciplinárním prostředí mikrobiologů, archeologů a bláznivých pivovarníků, nemluvě o tom, že jsme si v rámci výzkumu užili hodně srandy a vypili dost piva.”

Pivobraní v Náchodě již příští sobotu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:České nápoje

V sobotu 20. července vstoupí Pivobraní do svého osmého ročníku. Největší událost náchodských prázdnin opět slibuje příjemnou atmosféru, přátelská setkání, degustaci českého národního pokladu i bohatý hudební program.

Na Masarykově náměstí v centru města se bude od pravého poledne prezentovat čtrnáct pivovarů včetně jednoho polského. Své sudy narazí Tambor ze Dvora Králové nad Labem, Trautenberk z Pomezek, Krkonošský Medvěd z Vrchlabí, pražský Chroust, Radegast, Krakonoš z Trutnova, Velkopopovický kozel, plzeňský Raven, Svijany, Kočovný Kozi z Brna, Beránek ze Stěžer a Nomád z Děčína. Chybět pochopitelně nemůže ani domácí Primátor. Mezinárodní zastoupení obstará polský pivovar Pivovsky.

Samozřejmostí je celodenní hudební program, jehož hlavní hvězdou je tentokrát kapela Škwor. Jako první hrábnou do strun ve 13 hodin hoši z Warování, v 15 hodin je vystřídá kapela Natural, která jistě zahraje i svůj největší hit Já na to mám. V 17 začne show skupiny Škwor, v 19 vystoupí písničkář Pokáč, po něm legendární Banjo Band Ivana Mládka a před závěrem celé veselice Jakub Děkan s kapelou. Před půlnocí pak jako poslední roztančí náměstí hronovský cirkus Heebie Jeebies. Zábavu kromě hudebního programu obstará i oblíbený „stolní fotbálek" v životní velikosti, aktivity typu bumperball, které za kostelem připraví Duha Bartoňka a v akci bude i airbrush, tedy omyvatelné tetování.

Další informace jsou k dispozici na www.pivobrani.eu a facebookovém profilu Pivobraní. Vstupenky je možné zakoupit za zvýhodněnou cenu v regionálních informačních centrech a on-line na www.kupvstupenku.cz.

Plechovky jsou oblíbené, ví vratislavický pivovar. Postavil si vlastní linku

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Adam PluhařKonrad

Pivovar Konrad dokončil linku na výrobu populárního plechovkového piva. Přišla jej na sto milionů korun a dokáže za hodinu naplnit 15 tisíc plechovek. Přestože ještě dolaďuje výrobní postupy, pivo se už dostává na trh.

První plechovky se svým pivem nechával pivovar plnit v externí stáčírně již v roce 2017. První uvedení plechovky na trh se setkalo s velmi pozitivními ohlasy.

Vlastní linku se pivovar rozhodl pořídit zejména kvůli vyššímu exportu. Pivovar vyváží přibližně 40 procent své produkce hlavně do Německa a Francie. Roste také odbyt v zemích bývalého Sovětského svazu.

„Myslím, že jsme se trefili do doby vzrůstající poptávky po plechovkovém pivu. Vyšší poptávka po plechovkách nejen v České republice, ale i v zahraničí vedla loni pivovar k rozhodnutí rozšířit naši technologii o stáčecí plechovkovou linku,“ uvedl manažer obchodu pivovaru Pavel Regner.

Nižší váha i cena

Zejména v době dovolených jsou plechovky pro zákazníky výhodnější díky své nerozbitnosti. Pro pivovar hraje roli také rozdíl v hmotnosti obalu. Lehčí plechovka umožní naložit kamion větším množstvím piva. Nákupní cena plechovek je o něco nižší než cena lahve. Linka dokáže plnit pivo do třetinek i půllitrů.

V pivovaru předpokládají, že do plechu budou plnit nejprodávanější piva ze své produkce. Tedy světlou 11°, 12° nebo výčepní. Podle Regnera se pivovar nebrání žádnému přání zákazníků. „Zpočátku očekáváme prodej v řádech desetitisíců hektolitrů piva v plechovkách za rok,“ odhaduje Pavel Regner.

Některé plechovky by nemusely nést jen označení Konrad. Název libereckého piva by mohlo být spojené s daným řetězcem, kde by se prodávalo. Liberecký pivovar je například jedním z dodavatelů piva Argus pro řetězec Lidl. „Vedou se různá jednání s českými i zahraničními obchodními řetězci. Některé řetězce preferují svůj název piva,“ naznačil Pavel Regner.

Navzdory nové plechovkové lince zůstanou lahve nadále dominantním obalem vratislavického piva. „Jednou z výhod lahvového piva pro zákazníky je vrácení peněz za zálohu. Tím se pivo v lahvi stává pro zákazníka přitažlivější,“ uvedl Regner. Loni pivovar vyrobil necelých 150 tisíc hektolitrů. Letos předpokládá prodej o 30 procent vyšší. Plánuje se přiblížit hranici 200 tisícům hektolitrů.

Plechovky pomáhají exportu
Na vlastní linku na plnění piva do plechovek vsadil i pivovar Svijany. Pivo plní do plechovek druhým rokem. Půllitrové plechovky se podle ředitele Pivovaru Svijany Romana Havlíka nejvýrazněji podílely na nárůstu exportu. Pivovar loni vyvezl 10 procent své výroby. O zhruba třetinu více než v roce 2017.

„Do zahraničí směřovala téměř třetina všech vyrobených plechovek. Nejvíce na Slovensko, ale také do Polska, Německa, Ruska, Chorvatska a Maďarska,“ vypočítal Roman Havlík letos březnu u příležitosti ročního fungování linky.

Stále větší oblíbenost plechovek potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven. Loni do konce srpna stoupla spotřeba plechovkového piva na českém trhu o čtvrtinu. Export plechovkového piva dokonce o 47 procent. „Z pohledu pivovarů představují plechovky hudbu budoucnosti,“ uvedl svaz před časem v tiskové zprávě.

Řetězec Tesco připravil i kampaň na podporu prodeje Mamma BEER

Publikováno:před 4 dnyZdroj:dmhalo415.euŽatec

Mamma BEER, speciál z Žateckého pivovaru, je unikátním nealkoholickým pivem určeným pacientkám, které podstupují chemoterapii v rámci léčky rakoviny prsu. Značka, která je majetkem pacientské organizace Mamma HELP, budí zaslouženou pozornost jak v České republice, tak i v zahraničí.

„Naše pivo, vyrobené na míru pro onkologicky nemocné ženy, vyvolalo jako novinka na trhu až nečekaný zájem a během pár měsíců si našlo stálé konzumentky. Proto nás velmi těší, že se daří rozšiřovat síť prodejních míst a Mamma BEER si tak bude postupně moci dopřát každá žena, která na něj dostane chuť,“ říká Jana Drexlerová, ředitelka Mamma HELP.

Mamma BEER si zachovává všechny pozitivní vlastnosti klasického piva (živiny, vitamín B nebo draslík), ale je bez alkoholu. A co je nejdůležitější, má sladší chuť – vyvinutou speciálně pro potlačení negativních účinků chemoterapie, kdy během léčby pacientkám jídlo i pití připadá hořké, chutná po pilinách, nebo po sobě zanechává kovovou pachuť. Pivovaru Žatec, který speciál uvařil, se podařilo nadělit ženám „dárek“, který jim umožní, aby se i během chemoterapie zase chvíli cítily dobře.

Pivo je ovšem vhodné pro každého, nejen pro pacientky a pacienty, kteří procházejí chemoterapií. Vychutnat si ho vychlazené mohou i řidiči, partička na kole, nastávající maminky, zkrátka každý, kdo alkohol nemůže nebo z nějakého důvodu nechce pít.

Kromě nejrůznějších food festivalů, kde se Mamma BEER zpravidla stává hitem, a také některých lékáren, které zákaznicím vyšly vstříc, lze nyní nově pivo zakoupit ve většině obchodních center řetězce Tesco, kde pochopili, že mohou pomoci hned dvakrát. Kromě vítaného chuťového zážitku pro nemocné totiž putuje z každé prodané lahve 15 korun na provoz osmi center, v nichž Mamma HELP už 20 let poskytuje poradenství a podporu ženám s rakovinou prsu.

O Mamma HELP, z. s.
Mamma HELP je pacientská nezisková organizace sdružující ženy s rakovinou prsu, jejich blízké, lékaře, sestry a sympatizanty. Prostřednictvím sítě Mamma HELP center v 8 městech České republiky poskytuje bezplatné psychosociální poradenství a zajištuje pro klientky množství motivačních a aktivizačních programů. O nové pacientky se v Mamma HELP centrech starají terapeutky, které mají samy s rakovinou prsu osobní zkušenost. Pacientky tak v centrech nalézají tolik potřebné porozumění, podporu a odpovědi na otázky, které s novou situací souvisí. Mamma HELP se také snaží zvýšit povědomí a informovanost veřejnosti o rakovině prsu, její prevenci a léčbě prostřednictvím edukačních přednášek a rozmanitých aktivit pro veřejnost, nebo preventivní kampaní „Udělej uzel!“ Personálně Mamma HELP zajišťuje provoz bezplatné AVON linky za zdravá prsa, ve spolupráci s předními odborníky provozuje také odbornou online poradnu, sociální poradnu, nebo poradnu pro pacientky s dětmi.

Výsledky Budějovického Budvaru za rok 2018

Publikováno:před 4 dnyZdroj:České nápojeBudvar

Národní pivovar Budějovický Budvar v loňském roce zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. Do 79 států vyvezl nejvíce piva v historii podniku – 1,075 mil. hektolitrů, což je meziročně o 8,5 % více. Tržby za pivo dosáhly rekordní hodnoty2,555 mld. Kč. Zisk před zdaněním se zvýšil o 4,2 % na 327,9 mil. Kč. V roce 2018 podnik proinvestoval 453 mil. Kč. Do provozu uvedl automatizované logistické centrum a nový ležácký sklep.

Národní pivovar Budějovický Budvar v loňském roce meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. To je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem růstu byly ležáky. Prodej ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 %. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 %. Velmi úspěšný byl loni export. Vývoz do 79 exportních teritorií se meziročně zvýšil o 8,5 % na 1,075 mil. hektolitrů a byl nejvyšší v historii. Národní pivovar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra s podílem na celkovém českém vývozu 21 %. Prodej piva v tuzemsku se snížil o 5 %, ale to bylo plně kompenzováno zvýšením tuzemských tržeb o 2 % díky orientaci na prodej prémiového ležáku Budweiser Budvar.

Pivovar dosáhl rekordních tržeb za vlastní výrobky a služby v hodnotě 2,633 mld. Kč. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 % na 2,555 mld. Kč. „Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji, než objem prodaného piva,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobré obchodní výsledky se příznivě promítly i do hospodaření podniku. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4,2 % na hodnotu 327,9 mil. Kč. EBITDA podniku meziročně vzrostla o 5%. „Tento výsledek je velmi dobrý za situace, kdy došlo k významnému nárůstu odpisů, osobních nákladů a růstu cen energií a surovin. Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 milionů korun. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva,“ vysvětluje Petr Dvořák. Zvýšení odpisů souvisí s mohutným investičním rozvojem pivovaru zahájeným již v roce 2015. Na nedostatek pracovních sil pak musel podnik reagovat meziročním zvýšením osobních nákladů o 13,5 %.

Na investice loni vynaložil Budějovický Budvar 453 mil. Kč. Do plného provozu bylo uvedeno plně automatizované logistické centrum a také nové oddělení ležáckých tanků, které zvýšilo kapacitu sklepa o 20 %. Rozvoj pivovaru bude letos pokračovat výstavbou třetí linky na stáčení lahvového piva a kapacit pro hlavní kvašení (cylindrokónické tanky) v celkové hodnotě cca 671 mil. Kč.

V roce 2018 zahájil národní pivovar spolupráci s vybranými českými minipivovary, jejichž „craftová piva“ výrazně rozšířila obchodní portfolio. Nové druhy piva v nabídce pomáhají přilákat do restaurací nové zákazníky, zvyšují loajalitu majitelů restaurací a slouží i jako významný akviziční nástroj k získání nových zákazníků v oblasti gastronomie.

Mezi významné události roku 2018 patří i dodávka požehnaného piva pro Svatého otce papeže Františka. Požehnané pivo se prodávalo během adventu a celý výtěžek z jeho prodeje ve výši 216 tis. Kč byl darován Diecézní charitě České Budějovice.

Univerzitní minipivovar slouží svým studentům již přes tři roky

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Dalibor MásloČtyrák ZFJCU

Minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity oslavil v květnu třetí rok svého fungování. Ve specifickém prostředí zkouší studenti i zájemci běžnou praxi, ale taktéž experimentují s příchutěmi.
To vše pod vedením Libora Smutka, univerzitního sládka, který na minipivovar dohlíží.

Co je hlavním přínosem univerzitního minipivovaru?
Minipivovar slouží univerzitě jako výukové centrum, ve kterém si studenti mohou zkusit reálnou praxi. Určitě je to pro ně přínosnější, než pouhé omílání teorie a abstraktních výpočtů a modelů. Studenti a zájemci si přímo vyzkouší, jak taková práce probíhá, a to i na vlastních projektech.

Jak moc odlišná jsou vámi vyráběná piva?
Stejně jako v jiných pivovarech vyrábíme především desítku a dvanáctku, případně jedenáctku. Ta pro mnoho lidí představuje příjemný zlatý střed. Takhle v létě ale připravujeme i sportovní piva, například osmičku, která je slabší a tudíž tak akorát na žízeň, pro sportovce či zahrádkáře.

Jeden z našich experimentů se zaměřuje i na maximální využitelnost potravin. Zkoušeli jsme tak vytvářet pivo z přebytečných slupek cibule či ze suchého chleba. U chleba se nám celkem dařilo, kdežto cibulové pivo takový úspěch nemělo. Pít se dá, ale ta barva a chuť je prostě nezvyk. Případně jsme zkoušeli pivo z konopí či pohanky, které bylo prospěšné pro cévy.

Fungujete zde stejně, jako v normálním pivovaru?
Základem je praktická výuka, ale máme zde i čas na teorii. Kromě varny a skladu máme v budově i místnosti pro výuku a degustaci. Obvykle je využívá univerzita, ale dají se i pronajmout pro komerční účely. Pořádáme semináře, kurzy i řízené degustace, na nichž se setkávají a diskutují odborníci či veřejnost.

Poslední dobou je obzvláště velký zájem o kurzy hrncovaření, tedy o domácí přípravu piva. Taktéž jsme ale spustili i rekvalifikační kurzy. Zájemci absolvují několik hodin teorie i praxe, po jejichž splnění získají osvědčení k práci v pivovarnictví.

V čem je tedy hlavní rozdíl, oproti jiným podnikům?
Klasické pivovary, obzvláště ty malé, jsou často silně vázány ekonomikou. Musí dodržovat a navyšovat kapacitu, aby měly dostatečný zisk a mohly se dál rozvíjet. Také hodně záleží na jejich renomé. Pokud vaří dobré pivo, lidé si to řeknou mezi sebou a budou chodit více. Naopak špatné pivo zájemce odradí a zkazí pivovaru pověst.

Náš pivovar ovšem není primárně komerční. Vzhledem ke grantu ani být nemůže, část produkce je striktně pro výzkumné a studijní účely. Zbytek ale normálně prodáváme a dodáváme do vybraných podniků či na festivaly. Díky tomu zvládáme být soběstační a univerzita nás tak nemusí více financovat.

A je o vaše pivo zájem?
Rozhodně. A to natolik, že jsme museli po spuštění provozu i rozšiřovat naše výrobní kapacity. Stále nám ale zbývá dostatek prostoru pro naše experimenty. A možná i to právě zájemce tolik láká.

V dřívějších dobách byli Češi hodně konzervativní. Dělali si své desítky a dvanáctky, maximálně jedenáctky na léto a příliš neexperimentovali. V dnešní době je to ale jiné, obzvláště s mladou, nastupující generací. Lidé mají zájem o nové chutě, barvy i způsoby přípravy. A právě pro to máme u nás ideální podmínky.

Nemohou přílišné experimenty klasickému pivu spíše uškodit?
U vaření je nejpodstatnější dodržet jeho absolutní zásady. Především vysokou čistotu, ale i jiné nutné podmínky, třeba z hlediska tvorby roztoků či kvašení. Nicméně pokud se základ dodrží, pak má sládek dále víceméně volnou ruku a záleží jen na jeho kreativitě. Samozřejmostí je čas a spousta pokusů, ale nějaký výsledek se nakonec vždy dostaví. Díky tomu vzniká na světě tolik odlišných piv, z nichž si pak může vybrat prakticky každý.

S univerzitou spolupracujete i s pivovary většími. V čem tato spolupráce spočívá?
Především jim nabízíme naše prostory či znalosti. Díky menší kapacitě můžeme více experimentovat a jsme flexibilnější. Lidé z velkých pivovarů takové možnosti leckdy nemají. Z toho důvodu mohou nové technologie a postupy vyzkoušet nejprve u nás, v menším množství. Kromě prostoru ale také zajišťujeme poradenství a předáváme sládkům naše zkušenosti. A naopak. Oboustranná spolupráce je vhodná pro nás všechny.

Jaká je situace současných minipivovarů?
Dříve bylo sládků poměrně málo a malým pivovarům se příliš nedařilo. To se pár let zpátky změnilo, o minipivovary začal být veliký zájem, přibývaly další a další. A to nejen u nás, ale i v zahraničí, typicky třeba v Anglii či Belgii. Dnes se pivovarnictvím u nás opět živí tisíce, možná i desetitisíce lidí. Jsou to jak sládkové a technologové, tak i dodavatelé surovin či degustátoři.

Pro spoustu z nich je pivovarnictví hlavní náplň jejich života. Baví je, zcela mu propadnou a zasvětí mu všechen svůj čas. Dříve to bylo o něco náročnější, pivovary byly plné horka i zimy, vlhkosti a podobně. Dnes už je to více o moderních technologiích a preciznosti, pořád se ale jedná o relativně náročnou profesi.

Sládek pivovaru Dudák Vlastimil Matej a jeho cesta za snem

Publikováno:před 5 dnyZdroj:JcTEĎ.czAutor:Jarka KrejčováDudák

Zlatavý mok s pěnou v orosené sklence k létu patří. A tak jsme se vypravili za sládkem strakonického pivovaru Vlastimilem Matejem (30), abychom se pod pokličku pivovarského řemesla společně podívali. Vaření piva je alchymie. A Vlastimil Matej je srdcař. O recepturách vypráví s posvátnou úctou, o výrobě piva s pokorou. V pivovaru toužil pracovat od dětství. Sen se mu splnil. Ale musel být vytrvalý a přeskočit pár překážek. Vydejme se nyní s Vlastimilem Matejem na cestu provoněnou chmelem.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zpívá se ve známé písničce. Věříte, že to tak je po celá ta staletí?
Věřím. Kde se pivo vaří, tam jsou srdcaři. Vidím to v našem pivovaru. Tady nikdo nad sebou nepotřebuje bič, aby dělal. Všichni mí kolegové z provozu chodí do práce rádi, protože je to prostě baví, byť to mnohdy je dřina. Je to prostě řemeslo. Takhle to vnímám od svých brigádnických let, ale možná je to jen můj idealismus.

Brigádničil jste v pivovaru?
Od roku 2008. První den brigády jsem strávil na skladě lahvového piva a potom jsem chodil na noční, když se ještě stáčelo pivo přes noc. Bylo mi devatenáct. A to jsem do pivovaru permanentně volal od svých šestnácti let, tak strašně moc jsem chtěl v pivovaru dělat. Podsládek, pan Kotlík, legenda našeho pivovaru, mi do telefonu vždycky řekl – zavolej za měsíc. A tak jsem intenzivně volal tři roky. Až jednou zavolal pan Kotlík mně, že už můžu přijít. A já byl moc rád.

To už jste studoval nějakou pivovarnickou školu, když vám bylo devatenáct?
Ne, po gymnáziu jsem šel na vysokou školu ekonomickou. Od prvního ročníku na vejšce jsem už pravidelně chodil do pivovaru pomáhat. Každý pátek po tři roky jsem stáčel pětilitrové soudky. U tehdejšího pana ředitele Tůmy jsem se na konci školy ptal na možnost nástupu na jakoukoliv pozici v pivovaře. Prostě jsem chtěl být součástí té pivovarnické atmosféry. Nějak mě nenaplňovala představa být někde v kanceláři a vyplňovat ekonomické tabulky. To mi nedávalo smysl.

Jak to myslíte?
Jednoduše. V pivovaru si to pivo vymazlíte od samého začátku a po dvou měsících vidíte, jak sjíždí naplněný sud. Ta práce je vypocená, je to řemeslo, a každá láhev, každý sud má v sobě kus lidství a srdcařiny.

Jednoho krásného dne jste tedy do pivovaru nastoupil.
Dali mě do laboratoře k Romaně Kučerové. Díky ní mě pivovarnictví začalo bavit ještě víc. Vlastně téměř ihned jsem začal dálkově studovat střední školu potravinářských technologií. Tehdy byly jen dvě školy tohoto typu, dnes jsou tři.

Kdo vás pivo naučil vařit?
Víte, novinové titulky typu – sládek uvařil nový speciál – jsou trochu nepřesné. Sládek přijde s novou recepturou, ale fyzicky pivo vaří vařiči a zakváší spiláci. Sládek je ten, kdo by měl vědět, jak má pivo chutnat, měl by to mít odzkoušené a proces vaření pak hlídá. Je to týmová práce a prezentace pouze funkce sládka není v tomto ohledu férová. Nejvíc jsem toho odkoukal od pana Krankuse, dnes ředitele pivovaru. To byl můj velký učitel. On přišel s častější výrobou pivních speciálů a já měl možnost s ním v tomto směru spolupracovat.

Výroční speciál L.P. 1649 je čistě vaše tajná receptura?
Ano.

Předávají si sládci své receptury, pokud končí a nastupuje nový?
Jistě, u tradičních piv musí. Dané pivo by mělo pořád chutnat stejně, takže nelze si vzít s sebou recepturu do hrobu. To je prostě tajemství každého pivovaru, které si střeží, a nemělo by opustit zdi pivovaru. Já jsem za 110 let osmým sládkem strakonického pivovaru.

To jsem čekala vyšší číslo.
Počítáme to od pana Havla, který byl sládkem od roku 1907 a dělal ho dvacet čtyři let. Po něm to převzal jeho syn, který vařil pivo třicet pět let. Dalších více než dvacet let tu byl pan Vlach, pan Vondřička, pan Lašák, ten setrval jen tři měsíce, paní Vlková, pan Krankus a teď já.

A ty receptury? Striktně se dodržují u zavedených piv po celá ta léta?
Receptury jsou vnímány jako něco posvátného, a to i vlivem velkých pivovarů, které se tváří, že to dělají sto let stejně. De facto je ta receptura živý proces. Každý rok se mění parametry surovin. Aby byla stále stejná barva piva, musíte vnímat aktuální složení sladu, chmel má každý rok jiné parametry hořkosti.

Jak to?
Ovlivňuje to počasí – množství srážek, množství slunečních dnů. Například sklizeň z roku 2017 byla perfektní, chmel byl hořký. Vloni bylo extrémní sucho a hořkost se v chmelu tolik nerozvinula. My máme vždycky zásoby chmele na rok dopředu. Teď bereme chmel z úrody loňského roku a ten má hořkost nižší. Neznamená to, že je méně kvalitní. Jen je na mně, abych jednotky hořkosti přepočítal. Například místo deseti kilogramů žateckého červeňáku se musí přisypat dvanáct. Receptury jsou pod zámkem, znají je maximálně čtyři lidi v pivovaru, ti, kteří pivo vaří.

Teď se hodně mluví o změně klimatu. Znamená to, že když budou mít problémy pěstitelé chmelu, budou mít problémy pivovarníci a korbel vychlazeného zlatavého moku se na konci řetězce nedostane k zákazníkovi?
To je hodně katastrofický scénář... Ale pivaři se opravdu nemusí bát. Dnes se všechno přizpůsobuje aktuálním podmínkám, takže i chmel se šlechtí tak, aby se jim přizpůsobil. Za posledních deset let vzniklo několik nových odrůd chmele.

Když přijdu na náš hrad, představuji si, jak tady před staletími ti lidé žili. Máte to také tak s pivovarem, kterému je letos 370 let?
Já tu dávnou historii s tímto areálem spojenou nemám. Před těmi 370 lety vznikl pivovar v měšťanském domě na Velkém náměstí v čísle popisném 47. Až v roce 1874 se přestěhoval blíž k řece Otavě. Jak to tady dříve fungovalo, o tom jsem si udělal bezvadnou představu díky fotografiím pana Jana Musela z Dražejova, který tu celý život dělal na údržbě a stále za námi chodí na návštěvu. Ten má neuvěřitelně bohatý archiv už od 60. let minulého století. Jeho fotografie jsme s jeho svolením použili na zadní etikety lahvových piv. Podívejte například na tuto fotku... Ledování... To je autentický snímek, jak chlapi řezají led na řece a dopravují ho do sklepů. Je to pro mě něco neskutečného a právě díky těmto fotkám z minulého století si umím představit práci tehdejších pivovarníků. Byla obdivuhodná.

A dovedete si ji představit v roce 2019?
Jak se to vezme. Víte, v největších průmyslových pivovarech už nikdo nedrhne kádě ručně. My tady máme otevřenou spilku, kde pivo kvasí a tvoří pěnu, to už samo o sobě je historická zajímavost. Chceme to udržet, protože je to něco tradičního, co ke strakonickému pivovaru neodmyslitelně patří. Je to pro mě ztělesnění staré romantiky. Samozřejmě nevíme, nakolik je tento styl udržitelný do budoucna, jestli se najdou nadšenci, kteří budou chtít drhnout ve vaťácích pivní tanky ručně... Teď to ale děláme a jsme na to pyšní.

Mezi řečí jste se zmínil, že každý rok vznikne v republice několik minipivovarů. Vážně?
Ano, je to tak. Minipivovary produkují pivo do 10 tisíc hektolitrů, my patříme mezi průmyslové pivovary s loňským výstavem 57 tisíc hektolitrů. A například v Plzni vaří více než čtyři miliony hektolitrů ročně. Těmto obrům nemůžeme nikdy konkurovat a ani to není náš cíl.

Ale vaši obchodníci v posledních letech nasmlouvali docela zajímavé destinace, kam se strakonické pivo vyváží.
Pronikli jsme na Moravu, což považuji za obrovský úspěch vzhledem k tamnímu vinařství. A z čeho mám velkou radost, to je Maďarsko. Dokonce máme už na etiketách informace i v maďarštině. Do Maďarska putuje kamion piva měsíčně. V začátcích je Rusko. Daří se nám i v Itálii, na Slovensku a Ukrajině.

On tu nás v pivovaru někdo mluví maďarsky?
Naopak, v Maďarsku někdo mluví česky.

Jsou pro vás ty minipivovary velká konkurence?
Budete se divit, ale ne. Naopak, my s nimi udržujeme přátelské vztahy.

Třeba s Blatnou?
Také, ale i s pivovary na Šumavě, například s Vimperkem, Kvildou, Kašperskými Horami. Ale to mluvím o lidech z výroby. Obchoďáci se nedruží, ti jsi jdou, nadneseně, po krku. Zrovna svůj první speciál L.P. 1649 jsem zkoušel u kolegy sládka v malém pivovaru.

A já myslela, že mezi sládky panuje rivalita.
Minipivovary nám nijak neškodí. Když je potřeba, vypomůžeme si. Není to hezké v dnešní době?

Je pravda, že jste od malička sbíral pivní etikety?
Pivní etikety jako samostatné papírky ne, ale sbírám dodnes celé pivní lahve s etiketami, a to od šesti let. Teď mám ve sbírce asi čtyři tisíce kusů. Naštěstí jsme se s manželkou přestěhovali do většího, tak mám jednu místnost vyčleněnou na mou sbírku.

Jak se to stalo? Vzor v někom z rodiny?
To právě ne. Vůbec nevím, proč mě tak lákal už v šesti letech svět pivních lahví. Chodíval jsem s maminkou nebo babičkou nakupovat a vždycky, když jsem objevil novou etiketu na láhvi strakonického pivovaru, musely ji koupit. To mě tenkrát samozřejmě nezajímal obsah té lahve, pivo jsem poprvé ochutnal až ve čtrnácti... a začalo mi chutnat! Za cenné sběratelské kousky považuji ty lahve, které koupím a vypiji a pamatuji si i ten příběh, kde to bylo, za jakých okolností. Nejvzácnější jsou pivní lahve z První republiky, které jsem našel na půdě.

Co byste popřál strakonickému pivovaru k letošnímu výročí?
Ať slaví výročí i za dalších sto let. Náš pivovar si to zaslouží. Aby měl pořád své fanoušky. Víte, tady ve Strakonicích jsou lidé dosti radikální. Buď nedají na strakonické pivo dopustit, nebo jím pohrdají, mnohdy na základě předsudků i třeba toho, že nejsme tak známí jako pivovary, které mají reklamu v televizi.

Pivovar Dudák slaví v srpnu 370 let od založení

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápojeDudák

Na 24.srpna chystá Měšťanský pivovar Dudák Strakonice oslavu 370. výročí od svého založení, byl založený v roce 1649, což z něj činí jeden z nejstarších pivovarů u nás. Oslava se odehraje na parkovišti pod pivovarem, kde bude připravené podium, stany i lavičky. Na akci během dne vystoupí kapely Tlustá Berta, UDG, Prácheňský soubor písní a tanců nebo Cimbálová muzika Milana Broučka.

„Na tento den také chystáme den otevřených dveří, během kterého ukážeme zájemcům pivovarskou varnu, sklep, spilku. Náš pivovar je výjimečný tím, že zde pivo zraje přímo v otevřených kádích a ne jako ve velkých provozech v uzavřených tancích,“ uvádí ředitel pivovaru Dušan Krankus.

Letos se bude jednat již o druhou významnou akci tohoto typu, která se bude ve strakonickém pivovaru konat. 22. června tu byla tradiční pivovarská pouť. Podle organizátorů se jednalo o jeden z nejlepších ročníků nového tisíciletí, a to podle reakcí jak na sociálních sítích, tak přímo od návštěvníků. Piva se vypilo průměrných 130 sudů. Atmosféru ale podtrhl zejména výborný výběr kapel. Průběh odpoledne, večera i noci bohužel kazila nepřízeň počasí. Ani průtrže mračen neodradily fanoušky, kteří zcela zaplnili pivovarský dvůr.

„Letošní pouť měla připravený výborný program, hodně lidí se těšilo například na skupinu Traktor, ale i ostatní kapely měly velký úspěch. Bohužel jsme se opět nevyhli hustému dešti, který ale zdaleka všechny lidi neodradil. Za to patří od nás z pivovaru všem návštěvníkům veliký dík,“ říká Dušan Krankus. Ten zároveň připomíná, že náklady na celou akci jsou výrazně vyšší, než je zisk z prodeje piva a pohybují se v řádech stovek tisíc korun. „Tyto náklady rostou s každým rokem. Pivovar se je snaží eliminovat pečlivým výběrem kapel, které jsou v rámci cenových relací rovněž rok od roku vyšší,“ uvádí s tím, že pivovar bude muset do budoucna zvážit, jak se vyrovnat se stále rostoucími náklady.

Velký úspěch má zatím mezi pivaři nový speciál 1649, který sládek pivovaru Vlastimil Matej připravil přímo na tuto akci. Jedná se o nefitrované pivo, které je svou stupňovitostí na rozhraní mezí desítkou a jedenáctkou, obsah alkoholu je 4,2 procenta a prodává se v sudech a v lahvích o obsahu 0,75 litru. „Zatím výborně prodává a mohl by se stát naším nejúspěšnějším speciálem. Co se ostatních piv týká, tak se v průběhu roku nejvíce vypije 11° stupňového piva, následované 10°, Otavským Zlatým a polotmavým Klostermannem,“ uvádí Pavel Pechoušek, který se v pivovaru stará o propagaci. Kmotry pivního speciálu byly představitelé šesti nejpopulárnějších strakonických sportovních klubů (na snímku v úschovně).

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.07.2019 21:217.439/7.439