Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovické pivo boduje ve světových soutěžích. Po loňském úspěchu se pivovar Samson letos opět zúčastnil prestižní světové degustační soutěže World Beer Awards v Londýně.
A vyplatilo se, uspěl na plné čáře. Se svým speciálem Samson BOCK pivovar Samson zazářil v kategorii ležák typu „Bock“ a odnesl si celosvětový titul World’s Best Lager Bock. Zlaté medaile obdržel také v kategoriích nejlepší tmavý ležák a nejlepší nealkoholické pivo České republiky. Navázal
tak na úspěchy minulého roku, kdy si z Londýna odnesl zlato i stříbro.

Pivovar Samson potvrdil, že na kvalitu svého piva opravdu nedá dopustit, a patří tak do první ligy světových piv. Důkazem, že má co nabídnout, je jak široké portfolio pivovaru,
tak ocenění nikoliv jednoho, ale hned čtyř druhů jeho piva. Z prestižní soutěže WBA si totiž odnesl tři „zlaté“ a jednu „bronzovou“.

Celosvětovým vítězem se ve své kategorii stal speciál Samson BOCK. Nealkoholické Pito, které dovoluje řídit, aniž by člověk přišel o požitek z pivní chuti, zazářilo a obsadilo první místo mezi českými nealko pivy. Na nejvyšší příčce stupínku vítězů se v kategorii tmavých piv umístil i Samson ležák. Krásným bronzem pak byl v kategorii světlý ležák českého typu vařený v ČR oceněn ležák Samson.

„Moc nás těší, že se Samson vrací do povědomí Čechů a zároveň získává uznání na mezinárodním poli. Díky investicím pivovarnického koncernu AB InBev, který pivovar v roce 2014 koupil, můžeme opět přinášet stabilní vysokou kvalitu piv. Jsem velice rád, že naše opakovaná výhra v tak uznávané londýnské degustační soutěži tuto kvalitu potvrzuje,“ říká Daniel Dřevikovský, generální ředitel pivovaru Samson.

World Beer Awards je prestižní mezinárodní soutěž, která vybírá ta nejlepší piva
v nejrůznějších kategoriích a patří ke špičce pivních evropských klání. O výsledcích soutěže rozhoduje mezinárodní porota, jejíž členové z celého světa jsou kapacitami ve svém oboru.

„Protože silné ležáky se v posledních letech těší čím dál větší oblibě, a my chceme držet krok s dobou, rozhodli jsme se uvařit vlastní pivní speciál. Po dlouhém debatování, jak jinak než u piva, jsme usoudili, že bude nejlepší, když se podíváme do historie pivovaru Samson. Inspiraci jsme našli v 124 let staré knize, kterou naši předkové vydali u příležitosti tehdejšího výročí 100 let od založení našeho pivovaru. Zjistili jsme, že se u nás silný ležák typu Bock
v té době vyráběl. Z úvah pak stačilo přejít k činům a silný ležák Samson BOCK uvařit. Pan sládek se svým týmem navázal na tradici měrou vrchovatou, když se podařilo v Londýně vyhrát ocenění „Nejlepší ležák typu Bock na světě!“ dodává Daniel Dřevikovský.

Již předchozí roky byly pro pivovar velice úspěšnými. Ležák Samson loni v Londýně získal ocenění World Beer Awards za nejlepší ležák českého typu vyrobený v České republice. Nealkoholické Pito ve stejné soutěži získalo ve své kategorii stříbrnou medaili. Samson zaujal porotu také v soutěži Brussels Beer Challenge, kde minulý rok obdržel Certificate
of Excellence. Ležák Samson tentýž rok zabodoval i v soutěži českých pivních znalců První pivní extraliga. Mezi českými pivy mu porota udělila druhé místo.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia pivovarnické společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Beck´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek,
jako je právě Samson.

Lahvové pivo v plastu nabízí jeho výrobci už řadu let. Na točené do vratných kelímků si budou návštěvníci brněnských podniků teprve zvykat. Od příštího jara.

Až dosud si milovník piva Jan Korytár pochutnával v brněnských lokálech na oblíbeném nápoji výhradně jen ve sklenici. Jeho zvyky možná změní připravovaný systém vratných kelímků ve městě. V některé hospodě si plastovou nádobku vyzvedne a když půjde do jiné, vezme si ji s sebou. „Je to dobrý nápad. Uvítal bych ale, kdyby byl kelímek alespoň litrový,“ poznamenal.

Projekt chtějí lokály, které se do něj zapojily, uvést do života příští rok na jaře. „Při objednání piva s sebou lidé zaplatí vratnou zálohu padesát korun a kelímek si odnesou. Ten poté vrátí na stejném místě, či v partnerském podniku. Nebo si ho nechají,“ přiblížil majitel Ochutnávkové pivnice Lukáš Provazník, který s nápadem přišel.

Jejím smyslem je podle něj snížit množství odpadu. „Přes léto si od nás bere hodně lidí pivo s sebou. Dáváme jim ho do jednorázových kelímků a právě to chceme změnit,“ vysvětlil.

Ekologický přínos projektu se líbí i některým pivařům. „Zejména pro životní prostředí je tato varianta lepší než pivo v obyčejném kelímku,“ zamyslel se Oldřich Lukšík.

Nic jiného než ekologii na nápadu nevidí Brňan Jan Hedija. „Na pivo jdu posedět hlavně kvůli atmosféře. Tuto věc asi víc ocení lidé, kteří za večer obejdou víc hospod,“ komentoval.

Do projektu se zapojí asi patnáct pivnic. Mezi nimi i Pub U Dvou přátel. „Velice se nám zamlouvá nápad, že lidé kelímky s pivem od nás vrátí i v jiných spřízněných lokálech,“ vyjádřil se majitel podniku Jan Němec.

Ve hře je rozšíření o další výčepy. „Oslovujeme takzvané ochutnávkové pivnice, které nabízí více druhů piv téměř výhradně z minipivovarů. Takových v Brně moc není,“ sdělil Provazník.

O záměru dosud nic neví třeba ve Výčepu Na Stojáka. „Pivo s sebou dáváme do kelímků s vlastním logem. Pokud nás osloví, rádi se do projektu zapojíme,“ řekl manažer podnikových provozů Marek Sigmund.

Lidem s kelímkem piva hrozí, že poruší vyhlášku města zakazující pít alkohol na ulici. „Jednotlivé případy vyhodnotíme s ohledem na společenskou nebezpečnost,“ informovala mluvčí strážníků Tereza Kadrnožková

Podobný systém kelímků už funguje v brněnských kavárnách. „Zájem zákazníků je neustálý. Nedáváme do nich jenom kávu, ale i jiné nápoje, tak proč by to nefungovalo také s pivem,“ uvedla Kateřina Bilíková z Black Box Cafe.

Alkohol provází lidstvo už několik tisíciletí. Nejprve lidé získávali přirozeným kvašením pivo a víno, později se jim díky arabskému objevu destilace podařilo vyrábět i nápoje s mnohem vyšším obsahem alkoholu.

1. Vážně se rychleji opijete sektem než vínem?
Známé pořekadlo praví, že bublinky lezou rychle do hlavy, a nutno říct, že má pravdu. Sklenička sektu či šampaňského s vámi zamává víc než sklenka vína. Alkohol je vstřebáván z celého zažívacího ústrojí, tj. ze sliznice úst, jícnu, asi pětina ze žaludku a zbytek z tenkého střeva, přičemž polovina vypitého alkoholu je absorbována již za 15 minut. Oxid uhličitý, obsažený v šumivých alkoholických nápojích, zvyšuje propustnost stěn trávicího ústrojí, proto se z nich alkohol vstřebává rychleji.

Výsledky pokusu hovoří jasně
Po dvou vypitých skleničkách čerstvě nalitého šampaňského měli lidé obsah alkoholu v krvi 0,54 promile, po dvou sklenkách vyprchaného sektu jen 0,39 promile. Takže po pití šumivých alkoholických nápojů se opravdu můžeme cítit (i opravdu být) opilejší. Aby bublinky hned po nalití nevyprchaly, používají se na šampaňské speciální úzké a vysoké sklenice. Rychleji se alkohol vstřebává také z teplých alkoholických nápojů.

2. Je pravda, že světloocí lidé takzvaně hodně snesou?
Lidé s modrýma nebo prostě světlýma očima odolávají alkoholu mnohem lépe než jejich přátelé s tmavýma očima. Potvrdila to studie Georgijské státní univerzity v americké Atlantě. Co za tím vězí? Pigment melanin. Ano ten, který způsobuje zhnědnutí naší pokožky po jejím vystavení slunci, tmavou barvu duhovky i vlasů. Tmavoocí lidé disponují větším množstvím tohoto pigmentu. Melanin má však v našem těle více funkcí, než se dříve myslelo.

Za vším hledej melanin
Je například obsažen v mozku jako neuromelanin, kde chrání neurony před oxidačním stresem vyvolaným železem. Důležitou roli sehrává i v nervovém systému, protože usnadňuje předávání nervových podnětů. A právě z tohoto důvodu osoby s tmavýma očima hůře snášejí alkohol. Kvůli vysokému obsahu melaninu v těle se opijí dříve než světloocí jedinci. Velké množství tohoto pigmentu jim zkrátka přenese alkohol k mozku rychleji.

3. Opravdu americkým indiánům chybí gen, který odbourává alkohol?
Před příchodem Evropanů původní obyvatelé Ameriky alkohol prakticky neznali. Měli jen nápoj podobný slabému pivu, který využívali pouze při rituálech. Proti tomu Evropané na něj byli již dlouho zvyklí, byl pro ně tehdy snadno dostupný a levný. Ovšem nejen proto byl alkohol pro indiány škodlivý a vedl u nich k rychlé devastaci organismu a závislosti na něm. Mezi jednotlivými etnickými skupinami totiž existuje rozdíl i ve schopnosti rozkladu alkoholu.

Komu pití škodí nejvíc?
Při odbourávání alkoholu vzniká nebezpečná látka – acetyldehyd, většina Evropanů však disponuje enzymem, označeným jako alkoholdehydrogenáza, který jej rozkládá na neškodný acetát. Bylo ovšem zjištěno, že asi u 30 % lidí asijského původu, stejně jako u původních obyvatel Ameriky, Aljašky i Austrálie, se vyskytuje taková varianta genu pro alkoholdehydrogenázu, která svému nositeli neumožňuje metabolizovat alkohol na acetát. Proto na něj hůře reagují – zčervenají v obličeji, je jim nevolno a mohou trpět i průjmem, bolestí hlavy či břicha a mít zrychlený tep.

4. Proč se nám po pár pivech zdá druhé pohlaví atraktivnější?
Říká se tomu fenomén „pivních brýlí“. Pokud se před „zavíračkou“ budete vyskytovat v baru poté, co jste vypili několik půllitrů, budou se vám úsměvy osob opačného pohlaví najednou zdát zářivější a jejich oči jiskřivější. Když se pak vedle některé z nich ráno probudíte, nebudete chápat, co jste na nich viděli. Na vině je alkohol, který vám zatemnil úsudek. I po umírněné konzumaci alkoholických nápojů vám totiž obličeje příslušníků opačného pohlaví přijdou o 25 % atraktivnější. Proč?

Na pravidelných rysech obličeje (ne)záleží
Podle studie provedené londýnskou Roehampton University snižuje alkohol naši schopnost vnímat a oceňovat symetrii obličeje. Zatímco střízliví účastníci testu vybírali z fotografií ty, na kterých byli lidé se symetrickými rysy, těm, kteří před výběrem požili alkohol, už na symetrii tolik nezáleželo. Zajímavé ale je, že se opilým mužům dařilo lépe než opilým ženám vybírat obličeje s pravidelnými rysy. Je to zřejmě z toho důvodu, že pro muže hraje zrakový vjem při sexuální stimulaci důležitější roli než pro ženu.

5. Z jakého důvodu máme po konzumaci alkoholu větší hlad?
Alkohol nepřímo stimuluje činnost hypotalamu, tedy oblasti mozku, ve které se nachází centrum hladu. Dojde k aktivaci mozkových buněk, které jsou jinak aktivní, jen když tělo hladoví. Mozek proto začne vysílat signál, že je potřeba spořádat spoustu na energii bohatého jídla. Což je vlastně paradoxní, protože alkohol sám o sobě je velmi kalorický. Většinou mozek po konzumaci tučného zablokuje veškerý pocit hladu, u alkoholu tomu tak ale není.

Alkohol jako dvojitá hrozba pro štíhlou linii
Pití alkoholických nápojů je tak dvojitou pastí pro ty, kteří dbají o svoji linii. Nejen že je alkohol sám o sobě bohatý na kalorie, ale ještě nutí lidí, aby při jeho pití i více jedli. Bylo prokázáno, že po třech skleničkách vína snědli lidé v následujících 24 hodinách o 6300 kalorií více než normálně. Může to také vysvětlovat, proč si lidé odpradávna rádi dopřejí skleničku aperitivu před jídlem – zvýší jim chuť k jídlu.

6. Co způsobuje, že se ženy opijí rychleji než muži?
Mohlo by se zdát, že ženám stačí k opilosti méně alkoholu zkrátka proto, že jsou menší, ale není tomu tak. Vědci objevili, že se ženám obecně tvoří méně alkoholdehydrogenázy, enzymu schopného v těle (hlavně v játrech) rozkládat alkohol. Dalším faktorem, který přispívá k faktu, že ženám stačí na jeden kilogram váhy méně alkoholu než mužům, je obsah vody v těle. Ženské tělo totiž obsahuje více tuků a méně vody než to mužské. A protože se alkohol v těle mísí s vodou, bude po požití stejného nápoje koncentrace alkoholu u ženy vyšší než u muže.

Ženám stačí méně alkoholu
Proto je maximální množství alkoholu u žen nižší než u mužů. V praxi to rovněž znamená, že se výsledky studií prováděných na mužích nedají snadno aplikovat na ženy. Alkoholismus a s ním spojené zdravotní problémy (poškození mozku, jater, srdce) pak u žen vznikají a rozvíjejí se rychleji než u mužů. Rozdílné jsou také důvody k pití. Zatímco muži jím řeší tlak společnosti, ženy potlačené emoce, často také třeba zneužívání v dětství.

7. Proč některá náboženství zakazují konzumaci alkoholu?
Vztah jednotlivých náboženství k alkoholu se v čase vyvíjel. Výsadní postavení pak vždy sehrávalo víno. V antickém světě bylo symbolem bohů, což od nich převzali Židé. Obřadní (košer) víno tvoří i dnes nedílnou součástí oslav významných židovských náboženských svátků. Ostatní alkohol mají užívat umírněně, ortodoxní Židé se mu vyhýbají zcela. Vztah křesťanů k alkoholu se v průběhu dějin různil. V minulosti vnímali alkohol jako dar od Boha, přičemž víno bylo krví Krista při eucharistii. Protestanti oproti tomu vždy razili umírněnost ve vztahu k alkoholu.

Festival Slunce ve skle si za poslední roky vybudoval velmi slušnou pověst a návštěvnost je vždy vysoká. V letošním roce se chystá v pořadí již 12. ročník. Černice obsadí pivaři od pátku 20. září do soboty 21. září.

"V pátek začneme v 17:00 a prakticky celým večerem nás provede kapela Anakonda Benda. Program se bude odehrávat v Pivovarské zahradě za účasti přibližně 50 pivovarů. Tento počet doplní další asi tři desítky pivovarů, které se představí v sobotu 21. 9. 2019. V tento den začneme jako již tradičně ve 13:00 a program rozšíříme jednak na Pivovarský dvůr, jednak na přilehlou Selskou náves," lákají organizátoři. Kompletní přehled pivovarů, které představí svoji produkci, najdete zde.

Jako tradičně bude na festival zajištěná autobusová doprava zdarma. Autobusy budou jezdit do Černic z konečné tramvají na Slovanech na náměstí Milady Horákové. Přehled spojů a jízdní řád najdete zde.

Program:

Pátek 20. září - pouze "Pivovarská zahrada"
17:00 – Zahájení a přivítání účastníků 12. ročníku festivalu Slunce ve skle
17:30 – 22:00 – Koncert skupiny ANAKONDA BENDA

Sobota 21. září
Prohlídky pivovaru a pivních lázní: ve 14:00; v 15:00, 16:00 a 17:00
(přihlášky na prohlídky na hotelové recepci)
Dvůr pivovaru Purkmistr

V průběhu programu bude na Pivovarském dvoře hrát skupina THE SHOWER
13:00 – Oficiální zahájení 12. ročníku festivalu Slunce ve skle a slavnostní naražení sudu se speciální várkou piva; informace o programu
14:45 – Soutěže v pivních dovednostech – pití piva, držení tupláků, pivní štafeta
17:45 – Vyhlášení vítěze soutěže o nejlepší světlý ležák a pivo IPA ve skle
18:30 – Oficiální ukončení programu

Pivovarská zahrada
13:30 – Oficiální zahájení 12. ročníku festivalu Slunce ve skle; informace o programu
13:45 – Koncert skupiny THE DIXIE HOT LICKS (1. část)
14:15 – Soutěže v pivních dovednostech – pití piva brčkem, slalom se sudem
14:30 – Koncert skupiny THE DIXIE HOT LICKS (2. část)
16:00 – Koncert skupiny HIBAJ
18:00 – Informace o vítězi soutěže o nejlepší ležák a pivo IPA ve skle
19:00 – Koncert skupiny TURBO REVIVAL PLZEŇ
20:30 – Oficiální ukončení festivalu a hudební produkce

Podzimní slavnosti na Vysočině do konce měsíce představí letošní úrodu brambor i dýní. Bystřický pivovar uvařil pivo s příchutí pečených brambor.

Žďárský Den venkova se tentokrát zaměří na včely, centrum ekologické výchovy Chaloupky připravuje podeváté Ovčí den, bude v Kněžicích 22. září. Jeho součástí budou ukázky nahánění ovcí pomocí pasteveckého psa, jejich stříhání nebo zpracování ovčí vlny. Jde o ovce, které spásají pastviny u Kněžic a Zašovic, řekl Jan Uher z Chaloupek. Návštěvnost Ovčího dne se pohybuje v řádu stovek lidí, podle počasí.

Pestrý program zaměřený na venkov připravili organizátoři v kraji na poslední zářijový víkend. Dýňový svět otevře Statek u Pipků v Nové Vsi u Leštiny na Havlíčkobrodsku v pátek 27. září. Přístupný pak bude denně do 3. listopadu, řekla Jaroslava Pipková z farmy.

Návštěvníci opět uvidí tisíce dýní mnoha druhů, které farmáři vypěstovali na svých polích, a z nich sestavené dekorace v zahradě. Dýňový svět farma připravuje pravidelně od roku 2010, minulé ročníky přilákaly tisíce lidí. Zámek Kinských ve Žďáru nad Sázavou bude 28. září hostit třetí ročník Dne venkova, tentokrát se zaměřením na chov včel.

„Řeč bude například o chemických postřicích, sršni asijské, která je zabijákem včel, ale i o léčivých včelích produktech," uvedla Martina Sedláková ze zámku.

Lidé uvidí i ukázky těžby dřeva, stromolezectví nebo hašení ohně pomocí koňské stříkačky. Slavnosti brambor v Bystřici nad Pernštejnem budou celý poslední víkend v září, jde o sedmý ročník. Malý pivovar v turistickém centru Eden pro tuto příležitost poprvé připravil pivo s příchutí pečených brambor. Uvedla to Vendula Navrátilová z centra.

Lidé se mohou zúčastnit soutěže o největší bramboru. Kdo donese největší, dostane pytel s 25 kilogramy brambor z tamní městské farmy. Různé odrůdy brambor bude v Edenu také možné ochutnat. Houbaři si v Jihlavě přijdou na své 27. a 28. září, výstava hub s poradnou bude v Muzeu Vysočiny. Havlíčkobrodské muzeum plánuje výstavu hub na první tři dny v říjnu.

Dny českého piva koncem září už posedmé uctí českou pivovarskou tradici a milovníky zlatavého moku pozvou k oslavám v hospodách, restauracích a pivovarech po celé zemi. K největšímu tuzemskému pivnímu svátku se od 27. do 29. září připojí i Plzeňský Prazdroj, který je nejen tradičním pivovarem, ale také vzácnou industriální památkou evropského významu. Speciální Architektonické procházky nabídnou neobvyklý pohled na legendární pivovar a přiblíží jeho stavební rozmach.

Chcete vědět, kolik budov varen stojí v pivovaru, kde byla první brána, kde bydlel vrchní sládek nebo v jaké budově právovárečníci vítali císaře Františka Josefa I.? Během Architektonických procházek plzeňským pivovarem se vše dozvíte. A také zjistíte, že pivovar je unikátním „městem ve městě“, do kterého se vstupuje nedávno restaurovanou historickou Jubilejní bránou. Nahlédnete do reprezentačních prostorů pivovaru, jako je generální ředitelství a především původní reprezentační síně – dnes Společenské a konferenční centrum Secese s originální výzdobou. Na závěr nebude chybět ochutnávka piva ve stylovém prostředí.

Devadesátiminutové prohlídky se konají v pátek 27. 9. od 15:00 a 17:00, v sobotu 28. 9. od 10:00, 13:00, 15:00 a 17:00, v neděli 29. 9. od 10:00, 13:00, 15:00 a 17:00 hodin.

Staletá tradice českého pivaření má nový fenomén. Stále víc lidí se baví samovýrobou a experimentováním s nekonečným vesmírem pivních chutí. Reportáž s jedním z nich přinesl magazín Víkend.

Na první pivo zašel Jan Kotrouš (34) už kdysi v patnácti letech. „Hospodský tehdy naštěstí nechtěl občanku, takže to prošlo,“ vzpomíná IT specialista na dávno promlčený hřích mládí. „Láska na první ochutnání to sice nebyla, ale pivo mi postupně zachutnalo.“

Jako plnoletý začal objevovat různá piva, srovnávat a hodnotit. S kamarády spekulovali, jak by bylo fajn vlastnit pivovar. Místo toho si zřídil pivovárek doma. Klíčovým impulzem bylo přestěhování z garsonky do většího bytu.

Jan měl náhle k dispozici budoucí dětský pokoj. Skladoval tam suroviny a kvasilo tam už uvařené pivo. Narozená dcera pak sice tekuté hobby vytlačila do chodby, ale v plánu už je rekonstrukce kuchyně. Vznikne tam pivovarnický koutek včetně varné aparatury a speciální lednice. Jan už dokonce plánuje, že si na chatě vypěstuje vlastní chmel.

Děsíte se, že aktuální trend v Česku zvýší počet alkoholiků? Je to přesně naopak. „Není to chlastání, ale vychutnávání,“ vysvětluje Jan. „Domácího piva nevypijete pět litrů na posezení, jak se to občas stává v hospodě. Otevřete si jedno a užíváte si ho. Vaření vás vlastně vychovává k uměřenosti.“

Až to začne bublat
Takže hra. A fantazii se při ní meze nekladou. Jan každou várku pojmenuje jinak, třeba Rudý klokan, 100 let republiky nebo Vzpomínka na stromeček. Když se mu narodila dcera, na její počest uvařil Adélčinu pšenici. Sám si vyrábí i etikety.

Nejraději má Jan svrchně kvašená aromatická piva typu IPA (India Pale Ale). Nesou v sobě příjemné ovocné tóny, aby posléze překvapily velmi výraznou chmelovou hořkostí. „Uragán chutí a vůní vás dostane hned při prvním napití.“

Domácí vařič navíc oceňuje, že takzvané „svrchňáky“ se vaří nejpohodlněji. „Nepotřebujete na to žádnou speciální technologii. V hospodě si rád dám i spodně kvašený ležák, který se hodí k jídlu, ale na domácí vaření je tento typ piv příliš složitý,“ přiznává Jan. „Spodňák musí dlouho zrát při teplotě jen asi šest stupňů Celsia, což v bytě nezajistíte. Museli byste mít sklep nebo speciální lednici.“

Se svrchně kvašenými pivy je to technologicky mnohem jednodušší. Do vody ve třicetilitrovém smaltovaném hrnci nasypete slad a vše zahříváte na 75 °C. Z výsledné sladiny pak scedíte mláto (vylouhovaný slad). Tekutinu přivedete k varu a nasypete do ní granulovaný chmel. Asi po hodině chmel oddělíte.

„Tekutinu v hrnci roztočím vařečkou, takže si chmel sedne na dno,“ vypráví Jan. „Zůstane mi takzvaná mladina, kterou hadičkou stáhnu do kvasné nádoby.“

Chuťová špička
Na kvašení piva se používá plastový potravinářský kbelík se speciální kvasnou zátkou. Obsah se ale nejdřív musí důkladně vychladit, což se v paneláku dělá ve sprchovém koutě pomocí ledu. Pak už jen stačí přidat speciální pivovarské kvasnice a čekat, až to začne bublat.

Když se objeví pěna, Jan ví, že je vše na správné cestě. Pivo nechá dokvasit, aby se všechen cukr přeměnil na alkohol. Pak ho stočí do lahví s patentními uzávěry, často od klasických pivovarů, jen si na ně nalepí vlastní etikety.

Následuje přidání sekundárního cukru. „Kvasinky ho v lahvích sežerou, čímž vznikne oxid uhličitý,“ líčí domácí vařič důležitost tohoto kroku. „Lahve se natlakují a pivo dostane správný říz.“

Výsledný mok se pak už jen nechá uzrát. U svrchně kvašených piv stačí pokojová teplota, takže Jan může lahve skladovat ve skříni. Teoreticky hrozí nebezpečí výbuchu, při kterém by příliš aktivní kvasinky pivo rozmetaly po pokoji, ale Janovi se to ještě nestalo. Skříň, v níž dobíhá božská transmutace, pravidelně otevírá a ochutnává.

„Svrchňáky začínají být pitelné už asi po týdnu,“ říká. „Otázkou ale je, kdy přijde chuťová špička. Várka od várky se to liší. Už se mi stalo, že jsem všechno pivo vypil a rozdal ještě před špičkou, nebo naopak nechal zrát příliš dlouho.“

Domácí pivo není unifikovaný tovární výrobek s normovanou chutí, ale živý organismus. Jeho vlastnosti můžete ovlivnit v celé řadě kroků. Záleží na typu sladu, době vaření, druhu chmele, použitých kvasinkách i teplotě kvašení.

Právě v tom tkví podstatná část kouzla. Žádná várka není stejná. „Vždy se napůl strachujete a napůl těšíte, co z toho nakonec vyleze. Forrest Gump říkal, že život je jako bonboniéra – nikdy předem nevíš, co ochutnáš. Pro vaření piva to platí dvojnásob.“

Várky v Excelu
Kolik Čechů se vydalo stejnou cestou jako Jan, to se jen těžko odhaduje, ale jedno je jisté: stále jich přibývá. V několika uplynulých letech u nás vznikly speciální pivařské obchody, kde koupíte veškeré pomůcky a suroviny od sladu přes chmel až po kvasnice.

Stále vzrůstající popularitu takzvaného homebrewingu dokládá i internet. Na klíčový řetězec slov „domácí vaření piva“ najde Google více než 45 tisíc českých odkazů. Na Facebooku fungují diskuzní skupiny, kde se můžete se zkušenými vařiči poradit o detailech.

Pro pořádek dodejme, že před zahájením domácího vaření piva musíte podle zákona svůj záměr písemně ohlásit celní správě. Jan si v excelové tabulce vede pečlivou evidenci várek včetně poznámek, jak se mu povedly. „Jen ať přijdou na kontrolu,“ směje se. „Všechno mám v pořádku, dám jim i vzorek na ochutnání.“

Ročně si může uvařit jen dvě stě litrů, které nesmí prodávat. Vypije je sám nebo rozdá přátelům. Ale hlavně se u toho královsky baví.

V Plzni bude tento pátek a sobotu v Pivovarském dvoře v Černicích festival minipivovarů. Nejméně 68 nejmenších českých výrobců představí přes 240 značek českých a moravských piv, více než loni. Na 12. ročníku festivalu Slunce ve skle budou tak z 60 procent svrchně kvašená piva, tedy nápoje typů ALE, IPA a stout, zbytek mají tvořit tradiční české ležáky, tedy spodně kvašená piva, řekl Petr Míč z marketingu černického pivovaru Purkmistr. Vstup je zdarma, bezplatná je i posílená doprava z konečné tramvaje na Slovanech.

Na přehlídku loni dorazilo sedm až osm tisíc lidí, čtyřnásobek oproti prvnímu ročníku, na němž piva čepovalo 14 výrobců. "Letos bychom chtěli překonat hranici 10 tisíc návštěvníků," uvedl Míč. Vystavovatelé podle něj mají o účast na festivalu velký zájem. Stal se oficiální prezentační akcí Českomoravského svazu minipivovarů ČR. V Česku jich je přes 470 a počet minipivovarů, tedy výrobců s ročním výstavem do deseti tisíc hektolitrů piva, by měl letos překročit 500. Průměrný výstav vystavujících pivovarů bude 1500 až 3000 hektolitrů. Čím dál více výrobců podle Míče experimentuje, a tak akce slibuje hodně velkou pestrost.

"Podle dostupných informací nikdo v ČR a v Evropě nic takového nedělá. Pivní festivaly nabízejí vždy piva i ze středních a velkých pivovarů, které u nás vůbec nemáme," uvedl Míč. Podle něj není nikde na světě tolik nejmenších výrobců na počet obyvatel jako v ČR.

Podle sládka z druhého největšího plzeňského pivovaru Beer Factory Petra Krýsla trend poptávky po "malých" pivech stále trvá a jejich trh se dále rozšiřuje, nově například o belgická a kyselá piva. "Svrchně kvašené pivo je hodně výrazné, voňavé, které dokáže zaujmout širokou škálu lidí, stejně jako trvale v Americe," řekl. Podle Krýsla je ale český ležák ve výrobě stále nejtěžším stylem. Výroba svrchně kvašených piv je ale o polovinu kratší a zisky z nich jsou vyšší.

Doporučená cena třetinky na festivalu je 35 korun, půllitr by měl stát 45 korun, což je cena těchto piv čepovaných v hospodách. Silnější speciální piva by měli lidé kupovat za 55 až 60 Kč. Festival začíná v pátek 20. září v 17 hodin a v hlavní den, tedy v sobotu, od 13 hodin.

Plzeňský Prazdroj, který dosud dovážel většinu plechovek ze zahraničí, bude od poloviny příštího roku odebírat většinu z nich pro svou potřebu z nově vznikající továrny společnosti Canpack ve Stříbře.

Podaří se mu tak výrazně zkrátit cestu těchto obalů přímo do plnících linek pivovaru v Plzni. Nová továrna v blízkosti pivovaru tak přispěje k ochraně životního prostředí, zejména k úsporám v produkci oxidu uhličitého.

Oslava narodenín vo veľkom štýle! Pilsner Urquell slávi 177 rokov od uvarenia prvej várky. Pocta originálnemu zlatému ležiaku, ktorý inšpiroval viac ako 70 % výrobcov pív po celom svete, začína roadshow po podnikoch celého Slovenska. Celá paráda vyvrcholí na najväčšom pivnom festivale u našich západných susedov na Pilsner Feste v Plzni. A o tom, že to bude zábava, ako sa patrí, sa môžete presvedčiť aj vy!

Roadshow pripomínajúca zrod plzenského ležiaka na Slovensku oficiálne začala vo štvrtok 12. septembra otváracím eventom na Pláži Staré Mesto v Bratislave, kde sa o skvelú zábavu postarali Ultrazvuk a Emma Drobná. Roadshow bude ďalej putovať naprieč celým Slovenskom po podnikoch, v ktorých sa Pilsner Urquell čapuje. Návštevníci sa v 15 reštauráciách a puboch stretnú so sládkami Plzeňského Prazdroja Václavom Berkom alebo Jánom Pírym, ktorí na mieste slávnostne narazia drevený sud.

Pre milovníkov piva v ňom bude pripravený výnimočný nefiltrovaný ležiak. Toto pivo je špecifické tým, že v závere výrobného procesu neprejde filtráciou a pasterizáciou a ponúka tak hosťom exkluzívny pivný zážitok. „Prvú várku Pillner Urquell načapovanú na dokonalú hladinku, šnyt či mlieko dostanú všetci návštevníci v rovnakej kvalite a rovnako chutnú ako v pivniciach plzenského pivovaru," povedal emeritný vrchný sládok Plzeňského Prazdroja Václav Berka. Celkovú slávnostnú atmosféru každého podujatia doplní skvelá hudobná kapela. Vo vybraných prevádzkach sa môžete tešiť aj na remeslo majstrov výčapníkov – víťazov súťaže Pilsner Urquell Master Bartender.

177 rokov výnimočného piva
Presne 5. októbra 1842, teda pred 177 rokmi, plzenskí mešťania prvýkrát uvarili a ochutnali zlatý ležiak Pilsner Urquell. Ten už krátko po svojom zrode dobil svet a začali ho vyvážať aj do zahraničia. Stal sa z neho uznávaný fenomén, ktorý si milovníci piva môžu vychutnať vo viac ako 50 krajinách po celom svete. „Od prvého dňa varíme Pilsner Urquell zo stále rovnakých surovín a podľa rovnakej receptúry. Viac ako 70 % pív po celom svete, ktoré sa dnes varia, sú pivá typu Pils / Pilsner a sú inšpirované práve našim výnimočným ležiakom,“ uzavrel úspech Václav Berka.

Príďte aj vy s nami osláviť 177. výročie piva, ktoré pozná celý svet!

Kde a kedy sa uvidíme?
13.9.2019 BRATISLAVA - Kolkovna Eurovea, Pribinova 8
14.9.2019 TRNAVA - Radničná piváreň, Hlavná 1
19.9.2019 BOJNICE – Meridiana, Prievidzská 1241/55
20.9.2019 BRATISLAVA - Piváreň u Bizóna, Hraničná 5335
21.9.2019 ŽILINA - Plzenská reštaurácia, Mariánske námestie 2
27.9.2019 POPRAD - Plzenka Poprad, Námestie sv. Egídia 19/9
28.9.2019 STARÝ SMOKOVEC - CENTRAL RESTAURANT, Starý Smokovec 24
2.10.2019 KOŠICE - Camelot, Kováčska 19
3.10.2019 MICHALOVCE - U Grolla, Andreja Kmeťa 1
4.10.2019 PREŠOV - Pilsner Urquell Pub, Vihorlatská 2/A
5.10.2019 KOŠICE- Pilsner Urquell Pub, Námestie osloboditeľov OC AUPARK
5.10.2019 KOŠICE - Central Pub, Hlavná 85
10.10.2019 ZVOLEN - West Beer & Restaurant, E. P. Voljanského 1
11.10.2019 BRATISLAVA - JENNYV, Detvianska 20
12.10.2019 MALACKY - Plzeňská hodovňa, Pribinova 41/16