Novinky a zajímavosti ze světa piva

Kam na výlet, když už letní turistická sezona pomalu končí? Jednou z možností je vyrazit za pivem. Jižní Čechy nabízejí hned sedm pivních tras, které vedou za známými pivovary i menšími rodinnými podniky. Výlet lze přitom spojit s návštěvou památek, historických měst nebo podzimní procházkou krajinou.

Pivo má na jihu dlouhou tradici. Nejde přitom jen o samotné vaření. K pivní kultuře patří hospody, místní gastronomie, společenský život a tradiční setkávání lidí.

O významu této tradice svědčí i zápis jihočeské pivní kultury na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. Od května 2023 je takzvané „setkání u piva“ oficiálně uznávaným jevem lidové komunitní a společenské zvyklosti v kraji.

Novinky: Habakuk a Jindra
Za pivem se mohou lidé vydat prakticky do všech částí jižních Čech. Každá ze sedmi tras nabízí trochu jiný výlet.

Na Budějovicku lze vedle velkých a známých pivovarů objevit řadu minipivovarů. Na Šumavě zase není problém spojit návštěvu pivovaru s pěším výletem a podzimní procházkou.

Zajímavou motivaci nabízí také Toulava. Kdo během svého putování ochutná alespoň sedm různých místních piv, může získat speciální toulavský půllitr.

Pivní zastávky čekají také na Písecku, Českokrumlovsku, Novohradsku nebo v okolí Třeboně a České Kanady. Mezi novější jihočeské minipivovary patří například Pivovar Habakuk na Novohradsku nebo Pivovar Jindra v Jindřichově Hradci.

Někde se podíváte i pod pokličku
Návštěva pivovaru nemusí skončit pouze u ochutnávky. Některé podniky umožňují zájemcům nahlédnout přímo do výroby, absolvovat prohlídku nebo se dozvědět více o tom, jak pivo vzniká.

Právě menší pivovary mohou být zajímavým cílem pro výletníky, kteří chtějí poznat jižní Čechy trochu jinak. Často totiž leží mimo hlavní turistické trasy a jejich návštěva může být důvodem, proč zamířit i do míst, která by jinak člověk při plánování výletu minul.

Pomoci s plánováním může mapa jihočeských pivovarů a minipivovarů, kterou připravila Jihočeská centrála cestovního ruchu. Lze si ji stáhnout, vytisknout a vzít s sebou na cestu. K dispozici je také v turistických informačních centrech.

Podzim pivním výletům přeje
Pivní trasu lze navíc snadno spojit s dalšími aktivitami. Dopoledne může patřit procházce, odpoledne návštěvě památky a večer třeba posezení v místním pivovaru nebo hospodě.

Pivní kultura tak podle Jihočeské centrály cestovního ruchu není jen otázkou samotného nápoje. Je spojená s řemeslem, gastronomií, místními tradicemi i společenským životem.

Umění všechno okecat a vymyslet milion důvodů, proč se něco neudělalo, nefunguje nebo nejde, na tom ještě prosperující podnik nikdo nepostavil. Zdeněk Pohlreich to dobře ví, proto je na veškeré výmluvy v tomto směru dost alergický. Není tedy divu, že to při jeho setkání s Jiřím Janečkem, bývalým politikem ODS, o sebe nejprve dost kříslo.

Potkali se v Janečkově restauraci s pivovarem Malý Janek ve středočeských Jincích. Že tento podnik volá o pomoc, je šéfovi jasné na první pohled – bezútěšná je totiž tato hospoda už od pohledu. Lákat na neomezenou konzumaci piva za 490 Kč a umolousané cedule, to o prosperitě a jasném směřování podniku moc nesvědčí.

Příběh, jak si Jiří Janeček těsně před covidem pořídil k pronajatým restauračním a hotelovým podnikům v Praze ještě vysokou půjčku na pivovar v Jincích – tzv. pro radost, dokáže šéf ještě vyslechnout s určitým pochopením. Stejným marasmem si za covidu prošly všechny restaurace – ty šéfovy ovšem na rozdíl od těch Janečkových v Praze prosperují dodnes. Takže veškerá omáčka okolo jsou pro Zdeňka Pohlreicha jen výmluvy profesionálního žvanila. Víc ho zajímá kuchyně.

Začne samozřejmě od jídelního lístku, který spíš připomíná excelové tabulky křížené s domácím albem majitelova jezevčíka Broka, který roluje po lokále mezi hosty. „Z jídelníčku na tebe skáče tisíc údajů a k tomu tady chodí jezevčík. Ustrnuli tu před těmi šesti lety. Působí to chaoticky, když si ale dáš za 490 korun neomezeně chlastu, je ti to asi jedno,“ ventiluje své pocity z pozice hosta Pohlreich.

Kuchař Zdeněk je pro změnu plukovník ve výslužbě, hobby kuchař jako vyšitý – jeho pivovarský guláš prý chutnal tak, že něco podobného šéf jedl naposledy na vojně. „V salátu hodně dresinku, výpečky ve vodě, je to takové neprofesionální – navíc frajerovi zamkli sůl,“ konstatuje suše. Jeho hodnocení se sice osazenstvu kuchyně nelíbí, ale rádi si nechají poradit.

Už proto, že šéfův zátěžový test je pořádně vyškolí a nechá je podusit ve vlastní šťávě. Nestíhají, drtí je milion různých objednávek z chaotického jídeláku, špatné vybavení kuchyně i žoviální chování majitele, který se tváří, že je vše v nejlepším pořádku. A jídlo navíc spoustě lidí nechutná. „Praha je zhruba ve stejném stavu jako vaše kuchyně,“ sdělí zadluženému majiteli, který se soustředí hlavně na pivovar, ale kuchyně mu uniká.

Přitom má za barem vlastního syna, který se stará i o provoz ubytování, takže zastání má. Personál se přimlouvá, aby se tatík věnoval pivovaru, kde působí jako sládek, a restaurační provoz nechal na synovi. Je otázka, zda se Tomáš moc nepotatil a nepůjdou mu víc výmluvy, proč něco nejde.

Pivovar potřebuje dobrou baštu k pivu
Kdo je každopádně nadšený z toho, že obávaný šéf navlékl kuchařský rondon, je Zdeněk s kolegyní Kateřinou z kuchyně. A když ochutnají Pohlreichovy pivovarské lahůdky – respektive jídla hodící se k pivu – úplně roztají. Čichli si konečně alespoň trochu k tomu, že i za méně dřiny lze s kvalitními surovinami v kuchyni dosáhnout něčeho dokonalého, když člověk ví jak. A jako správní dříči si to vezmou za své.

„I kdybys viděl sto dílů šéfa, nikdy tě to nepřipraví na to, co tě čeká,“ myslí si Pohlreich – a má bezpochyby pravdu. I jmenovec Zdeněk měl Ano, šéfe! nakoukané, a přesto vařil jako hobík. A stejně tak pro šéfa byla i tato štace kousek od Prahy další naprosto unikátní zkušeností.

Jiří Janeček, provozní pivovaru a restaurace Malý Janek to ze svého pohledu shrnul takto: „Návštěva Zdeňka Pohlreicha nám dala nový pohled na provozování restaurace. Máme nové zákazníky, což je fajn, protože chodí za jídlem. Naše produkce byla zaměřena na pivo, ale jídlo je stejně důležité. Takže mu věnujeme stejnou pozornost.“

A když se po čase do Malého Janka vrátil Zdeněk Pohlreich, aby nabídku kuchyně opět zcenzuroval, neudržel se. Ti pracanti v kuchyni si podle něj hvězdu zaslouží. Tak ji dostali. Ostatní už je na nich a provozovateli – jen čas ukáže, zda tu společnou zkušenost dokážou zužitkovat a Malého Janka to posune dál od kolapsu. Aktuálně tu na čepu nabízejí deset druhů piva i již zmíněnou neomezenou konzumaci piv s ubytováním a se snídaní – pro jednoho za 1290, pro dva lidi za 1980 Kč. A docela zajímavé denní menu inspirované šéfem. Kostky jsou vrženy.

Tři roky po startu projektu je historický komplex připraven stát se novým společenským centrem města. Jindřichův Hradec získal mnohem víc než pivovar s restaurací. Ty návštěvníky potěšily už v létě, nyní město otevírá především společenské centrum s víceúčelovým sálem a velkorysým zázemím. Po slavnostním zahájení už v neděli uvítá první hosty na koncertu cyklu Hradecká Nokturna.

Projekt pojmenovaný Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže je jedním z největších novodobých investičních počinů v Jindřichově Hradci. Komplex o užitné ploše přes pět tisíc metrů čtverečních přišel na úctyhodnou částku. Jen stavební práce vyšly na 522 milionů korun bez DPH a ostatní náklady včetně interiéru na dalších více než 30 milionů. Do vybavení pivovaru pak investoval jeho nájemce a provozovatel společnost Kapitán Jih dalších 80 milionů. Představu o rozsahu stavby dokumentuje i fakt, že dodavatel stavby, sdružení Archeon-Auböck spolupracovalo s šedesáti subdodavateli.

Kámen, kov a dřevo
„Co se týká financování, povedlo se nám ale úspěšně oslovit hned dvě ministerstva zároveň, což je u podobných projektů unikátní,“ dodává k číslům starosta Michal Kozár. Ministerstvo pro místní rozvoj přispělo sumou ve výši 166 milionů a Ministerstvo průmyslu a obchodu 62 miliony. Značná část dotací byla přitom podmíněna dosažením úsporných energetických parametrů. „Dosáhli jsme energetické třídy B, což je u takto staré památky mimořádně vysoko,“ podotýká starosta.

Standardy šetrné k životnímu prostředí se dotkly i materiálů. Objektu vládnou na každém kroku kámen, kov a dřevo – ale například dřevo muselo pocházet z udržitelného lesa a zpracovat ho směla jen udržitelná pila. Vzhledem k podmínkách financování navíc vládl projektu spěch. Jak říká architekt Petr Řehořka z Atelieru 66, který je pod celkem podepsaný, „rekonstrukce a revitalizace probíhaly v doslova brutální časové tísni“.

Zázrak na Nežárce
Nejnovější kapitola historie panského pivovaru vystavěného v letech 1580 až 1582 Adamem II. z Hradce se de facto začala psát v září 2011. Trojice kluků si tehdy v notně zchátralém objektu zřídila bunkr, rozdělali a špatně uhasili oheň, a požárem se uzavřela více než čtyřsetletá etapa existence památky. Pivo se tam ovšem nevařilo už od roku 1967. V roce 2016 získalo ruinu město, ale k záchraně bylo stále daleko. „V roce 2020 řešila předchozí rada alespoň opravu skeletu, ale pro rozsáhlejší projekt se nepodařilo získat dotační tituly,“ shrnuje starosta Kozár. „Střecha už byla nefunkční a ze zdiva začínaly vyrůstat stromky.“

Na bod obratu vzpomíná architekt Petr Řehořka: „Bylo to 26. června 2023. Pracoval jsem v Brně a zavolal mi starosta Kozár, jestli mohu okamžitě přijet do Hradce, protože sehnal pytel peněz na obnovu pivovaru. Háček je, že stavební povolení musí být hotové do srpna. Původně jsem předpokládal, že má na mysli srpen 2024, a říkal jsem si, že čtrnáct měsíců je velmi krátký termín. Michal Kozár ale mínil srpen 2023. Zpátky do Brna jsem odjížděl se smlouvou, kde jsem se zavázal získat stavební povolení už za necelé dva měsíce.“

Dnes si architekt pochvaluje spolupráci všech úřadů, firem, organizací i konkrétních lidí. Stavební povolení vydal úřad 17. srpna 2023. „Říkám tomu zázrak na Nežárce. Lidi se dokázali spojit a nadchnout,“ říká architekt. Akce pak v divokém tempu přinášela jeden nečekaný zvrat za druhým. „Kam kluci kopli, tam se našlo překvapení,“ poznamenává Petr Řehořka.

Nečekané objevy
Po ruce byla starší dokumentace, ale aktéři začali rychle zjišťovat, co všechno se zatím nenašlo. „Věděli jsme, že tady někde jsou schody, po kterých chodil z bytu do pivovaru mladý Bedřich Smetana,“ popisuje Michal Kozár. Smetanův otec si pivovar pronajímal ve třicátých letech devatenáctého století. „Schody byly ale schované za jednou ze starých zdí a objevili jsme je až po jejím zbourání. Jindy jsme narazili na nezdokumentovaný prostor tesaný do skály, což by bylo fajn, kdyby na něm nestál padesátitunový jeřáb…“

Nakonec se našly i základy původního pivovaru, což značně pozměnilo plány. „Jde o jeden z nejzajímavějších nálezů týkajících se historických varen v českých zemích,“ komentoval objev Milan Starec z Národního muzea pivovarnictví. V jednom z prostorů, kde se uvažovalo o zřízení expozice autoveteránů, zůstanou proto k prohlídce staletá topeniště varných pánví, kouřovody nebo původní odvodňovací kanály, dokument pivovarnictví zašlých časů.

Co město získává
„Samotný pivovar nepředstavuje ani polovinu celého projektu,“ říká starosta Michal Kozár (ANO). Nejvíce pozornosti aktuálně poutá víceúčelový společenský sál s kapacitou až 384 míst, který ohromuje výškou i konstrukcí. Na míru navržené lustry z nichž každý váží 250 kilogramů, umocňují pocit vzdušného chrámu. Jejich autorka a tvůrkyně interiéru Simona Avratová podotýká: „V objektu je celkem 750 světel. Všechny materiály jsou poctivé, používáme jen minimum plastu. Barevné omítky nejsou natřené, ale probarvené a v celém objektu najdete dřevěné, kamenné a cihlové podlahy.“ Architekt Petr Řehořka dodává: „Ze starého kabátku občas vykoukne drzé oko.“ Podle něj současná podoba maximálně odráží původní materiály. Uprostřed toho se nalézají moderní technologie, výsledkem je pocit neokázalého luxusu.

Bezbariérově přístupný sál, k němuž náleží rozlehlé foyer a zázemí pro diváky i účinkující, je v prvních dnech po otevření uspořádán jako divadelní včetně elevace, jak ale poznamenává starosta Kozár za dva dny může být teoreticky prázdný a uvítat například tanečníky na plesovém parketu. Technické vybavení umožňuje integrované nahrávání nebo přenosy akcí.

Největším problémem pro architekty byla zejména v prostorách s historickými klenbami akustika. Potvrzuje to další z tvůrců, architekt podepsaný pod restaurací Smetana přiléhající k pivovarskému provozu Jan Klaška. „Museli jsme volit měkké materiály, očalouněný je dokonce i centrální bar. Ale jak jsme už přes léto vyzkoušeli, konverzace u piva a jídla je nakonec zcela bez problémů.“ S akustikou se projektanti potýkali i ve velkém sále, testovala se i při zaplnění figuranty.

Kolik zvládne pivovar
Historický pivovar býval velkopodnik. Koncem 18. století se pyšnil druhým největším výstavem z českých vrchnostenských pivovarů, více vařili jen v Českém Krumlově. Nový pivovar Jindra si chce zakládat spíše na kvalitě a stylu, pivo začal vařit v červnu a zvolna zvedá produkci. Od otevření jde o 400 hektolitrů, letos se hodlá dostat na tři tisíce hektolitrů a potom k plnému výkonu 9 tisíc hektolitrů za rok. Právě v těchto dnech zahajuje prodej piva v plechovkách a brzy nasadí novinku, poprvé vařené svrchně kvašené APA. Mimochodem, z varny za velkoplošným oknem je perfektní výhled na charakteristikou kostelní věž a z té zase přímo do varny.

Kromě již otevřené restaurace Smetana o kapacitě 130 míst a 70 míst na zahrádce budou součástí objektu prostory pro privátní akce, připravuje se vinný sklep a prodejna pivovaru Jindra přístupná z ulice.

První zájemci o akce se hlásí
Podle starosty Kozára i prvního místostarosty Radima Staňka (Naše Česko), který má starost městskou kulturu, přibývalo s blížícím se startem zájemců o pronájem společenského sálu. Kromě zmíněného koncertu z cyklu Hradecká nokturna plánovaného na tuto neděli se například v říjnu připravuje konference věnovaná brownfieldům. Programem a pronájmy je pověřen odbor kultury a cestovního ruchu jindřichohradecké radnice, kam se mohou zájemci obrátit. „Připravujeme koncerty vážné hudby, talk show nebo vystoupení místních souborů. Ale můžeme také nabídnout prostor pro společenská setkání, konference a kongresy, to představuje pro Jindřichův Hradec velký potenciál,“ uvedl Radim Staněk. „Ozvala se mi například jindřichohradecká nemocnice, která by ráda uspořádala předvánoční setkání lékařů a sester.“

Jednou z událostí souvisejících s otevřením společenského komplexu byl křest knihy Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže. Dílo řady autorů, kteří se podíleli na revitalizaci pivovaru, pokřtila kromě starosty Michala Kozára také Hana Pelcová. Odbornice ze Státního okresního archivu Jindřichův Hradec má na vzniku knihy lví podíl. Třetím kmotrem byl Jiří Jabulka z nakladatelství TYP, které knihu uvedlo do života.

Během představení projektu zazněla mimo jiné otázka na jeho návratnost, i proto, že vedle dotací do něj město vložilo více než 300 milionů. „Do financování byl zapojen také úvěr 300 milionů korun, který bude město splácet do roku 2039,“ uvedla v oficiální zprávě radnice. Starosta Michal Kozár zdůraznil, že v pokud jde o záchranu národní kulturní památky, návratnost není hlavní téma. „Zámecký pivovar byl dlouhá léta symbolem chátrající historické památky, dnes jsme tento příběh obrátili,“ prohlásil starosta. Zdůraznil význam pro cestovní ruch, pivovar je součástí třetího největšího zámeckého komplexu v Česku. Náklady na provoz, pokud se započítají příjmy z pronájmů a vlastních produkcí, by podle něj mohly oscilovat kolem nuly.

Kousek od centra Valašského Meziříčí, v místě, kde se Bečva stáčí kolem Krásna, býval kdysi pivovar. Jeho historie skončila, tradice piva ale z adresy nezmizela. Dnes tu stojí Bernard Pub, který na minulost místa navazuje novým způsobem a připomíná, že některé příběhy se nepřerušují, jen mění podobu.

V novém stylovém podniku slouží dva bary, standardně tu nabízejí pět druhů čerstvého piva a sezónní speciály. Valašskomeziříčský Bernard Pub nabízí celkem 200 míst k sezení, z toho 110 v přízemí. Velkorysé prostory umožňují pořádat i akce pro uzavřenou společnost – školení, firemní večírky, rodinné oslavy nebo jiná setkání.

„Bernard Pub je značková stylová restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupci pivovaru,“ říká ke konceptu franšízové sítě obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Nové sousedství: ožívající nábřeží Bečvy
Nový podnik zde začal fungovat v době, kdy se proměňuje jeho nejbližší okolí. Jen pár kroků od pubu vzniká nová náplavka na pravém břehu Rožnovské Bečvy. Už brzy si návštěvníci budou moci užívat volný čas na dřevěných pobytových schodech k vodě. Nedaleko podniku stojí i historický most, pod kterým se konají koncerty a další kulturní akce. Bernard Pub tak přirozeně zapadá do místa, které se v posledních měsících mění v jedno z nejživějších míst ve městě.

Měkká franšíza dává prostor pro originalitu
Aktuálně je v síti Bernard 18 franšízových podniků (devět Bernard Pubů s plnohodnotnou kuchyní, sedm Bernard Barů zaměřených především na nápoje a barovou kuchyni a dva městské koncepty Bernard Brewhouse), k nimž patří i provozy na Slovensku a ve Španělsku. Podniky spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Jde o tzv. měkkou franšízu, která nabízí originalitu – pivovar nediktuje centrálně, co vařit, od koho nakupovat suroviny nebo jaké nealkoholické nápoje provozovna nabízí. To tzv. „tvrdé“ franšízy neumožňují.

Nový valašskomeziříčský Bernard Pub najdete na adrese Na Tržnici 78/1, Krásno nad Bečvou, Valašské Meziříčí.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj po roce opět zvedá ceny. Tentokrát zdražení zasáhne větší část produktů a nevyhne se ani sudovým a tankovým pivům Pilsner Urquell. Problematické jsou pro podniky také rostoucí ceny za plechovky. O kolik bude Prazdroj zvedat ceny svých piv? A přistoupí k podobnému kroku i další velké pivovary?

Po roce opět nový ceník
Nové ceny začne Plzeňský Prazdroj uplatňovat od 1. října 2026. Úprava se bude týkat především piv prodávaných ze sudů a tanků, části plechovkového sortimentu i několika lahvových produktů. Průměrné navýšení má dosáhnout 2,6 procenta, což odpovídá zhruba 70 haléřům za půllitr.

K podobnému kroku Prazdroj přistoupil i loni touto dobou, kdy zdražil vybrané produkty většiny svých značek vyjma ležáku Pilsner Urquell. Tentokrát však dojde i na něj a cena vzroste také u všech sudových variant.

Zdražení až o 2 koruny na půllitr
Jak potom redakce Kupi.cz ověřila podle nově zveřejněného ceníku Prazdroje platného od října, oproti stávajícím cenám (platným k červnu) se zdražení dotkne značné části portfolia pivovaru, tedy vybraných produktů značek Gambrinus, Radegast, Frisco, Kozel, Birell a již zmíněných sudů a tanků Pilsner Urquell.

Nejvíce ceny poskočí zejména u plechovek Gambrinus Rázná 10 a všech plechovkových variant Frisco, které se zdražují o 2 koruny na balení.

Odběratelé nově zaplatí o korunu více také mimo jiné za speciály v plechovkách Birell (stylu IPA, Řezaný nebo Za studena chmelený), za lahvová Frisca nebo světlá výčepní piva Radegast 10 a Kozel 10 v lahvích i sudech.

O kolik zdraží pivo v obchodech a hospodách?
Neznamená to však, že přesně o tolik si připlatíme také za pivo v restauracích nebo regálech supermarketů. Jak uvedl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář, pivovar pouze stanovuje ceny, za které pivo dodává restauracím a obchodníkům, nikoli konečné ceny pro spotřebitele. O těch rozhodují právě prodejci a majitelé podniků. „Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje,“ potvrdil Kovář.

Zdražení proto může být v praxi výrazně vyšší. Nebo se naopak promítnout vůbec nemusí. Podobně se budou lišit také ceny baleného piva v jednotlivých řetězcích a prodejnách.

Problém jsou pohonné hmoty i plechovky
Podle Prazdroje má na aktuální zdražování piva velký vliv nejen inflace a všeobecné zdražování energií, ale nyní také zvyšující se cena materiálů a komodit v důsledku krize v Hormuzském průlivu, tedy války na Blízkém východě.

„Jde především o zdražení nafty, které se promítá do výdajů na dopravu, a dále také rostoucí ceny hliníku, což má zásadní dopad na stále oblíbenější segment plechovek,“ vysvětlil mluvčí pivovaru pro ČTK.

Ostatní pivovary vyčkávají
Plzeňský Prazdroj je zatím prvním velkým českým pivovarem, který na podzim zdražení oznámil.

Budějovický Budvar například podle mluvčí Barbory Povišerové sleduje vývoj nákladů, zejména u energií, pohonných hmot, logistiky a obalů, v rámci nichž vzrostla cena hlavně u plechovek. Pokud Budvar ke zdražení přistoupí, chce o něm informovat s předstihem.

Také Pivovary Staropramen zatím čekají na další vývoj. Mluvčí Kateřina Pavlíková podle ČTK přiblížila, že firma průběžně vyhodnocuje ceny vstupů a případnou změnu ceníku teprve zváží, konkrétní termíny ani rozsah zdražení ale neuvedla.

Jiné podniky zatím úpravu cen neřeší. Jak například již dříve zjistila redakce Kupi.cz, mezi takové patří i Svijany. „O navyšování cen našich výrobků jsme zatím neuvažovali,“ uvedl Vratislav Žitka, obchodní ředitel Pivovaru Svijany.

Bude mít na ceny piva vliv také letošní sucho?
Hlavními důvody pro možné zdražování piva tak zůstávají zejména rostoucí náklady na pohonné hmoty i obalové materiály. Nabízí se ale otázka, jaký vliv bude mít také letošní vlna veder, která již nyní zasahuje do cen mnoha zemědělských plodin.

Svaz pěstitelů chmele ČR letos očekává až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru. Dlouhotrvající sucho navíc může výrazně snížit jeho kvalitu.

„U ceny tam budou rozhodovat jiné faktory. Jsme na historicky nízkých cenách potravin, je pravděpodobné, že k navýšení ceny dojde, ale nebude to ovlivněné jen letošní sklizní chmele," sdělil médiím ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Do Kralup nad Vltavou se po více než třiceti letech vrací kus historie místního pivovaru. Zdobené víko pivního sudu, které vzniklo ještě v době, kdy kralupský pivovar fungoval, bude nově zdobit restauraci Bohemia v Kulturním centru Kralupy nad Vltavou.

Víko si před lety odvezli manželé Čochnářovi. Když se z Kralup stěhovali do Března na Mladoboleslavsku, vzali si ho s sebou a v tamní restauraci více než třicet let viselo na zdi.

Nyní se manželé rozhodli vrátit zpět do Kralup. „Víko bylo majetkem mého tchána, který byl několik let ředitelem pivovaru. Tak jsme si ho převezli sem a víc jak třicet let tu visel na zdi. K pivovaru to pochází, k pivovaru to patří,“ řekl Jiří Čochnář pro Kralupy TV.

Při stěhování proto přišel na řadu i historický předmět. Napadlo je, že by se měl vrátit tam, odkud původně pochází – do Kralup a k místu, s nímž je spojený.

Restaurace zatím neotevřela
Z Března tak víko znovu zamířilo do Kralup. Umístěno bude v restauraci Bohemia, která je součástí Kulturního centra Kralupy nad Vltavou. O jeho převoz se postaraly Technické služby Kralupy.

Kdy se na něj budou moct lidé podívat a po ochutnat čerstvě točené pivo přímo v restauraci Bohemia zatím není jasné. Restaurace řeší technické problémy, které prodlužují dobu otevření.

„Termín otevření zatím nebyl stanoven, doufáme, že se technické záležitosti brzy vyřeší a restaurace otevře co nejdříve,“ dodal Aleš Levý za město, které je majitelem objektu.

Ve Valašském Meziříčí, kousek od náměstí, tam, kde se řeka Bečva stáčí kolem čtvrti Krásno, stával Krásenský pivovar.

Jeho příběh už je minulostí, ale pivo na stejném místě zůstalo. Dnes tu je reprezentativní Bernard Pub.
V novém stylovém podniku slouží dva bary, standardně tu nabízejí pět druhů čerstvého piva a sezónní speciály. Valašskomeziříčský Bernard Pub nabízí celkem 200 míst k sezení, z toho 110 v přízemí. Velkorysé prostory umožňují pořádat i akce pro uzavřenou společnost – školení, firemní večírky, rodinné oslavy nebo jiná setkání.

„Bernard Pub je značková stylová restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupci pivovaru,“ říká ke konceptu franšízové sítě obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Nové sousedství: ožívající nábřeží Bečvy
Nový podnik zde začal fungovat v době, kdy se proměňuje jeho nejbližší okolí. Jen pár kroků od pubu vzniká nová náplavka na pravém břehu Rožnovské Bečvy. Už brzy si návštěvníci budou moci užívat volný čas na dřevěných pobytových schodech k vodě. Nedaleko podniku stojí i historický most, pod kterým se konají koncerty a další kulturní akce. Bernard Pub tak přirozeně zapadá do místa, které se v posledních měsících mění v jedno z nejživějších míst ve městě.

Měkká franšíza dává prostor pro originalitu
Aktuálně je v síti Bernard 18 franšízových podniků (devět Bernard Pubů s plnohodnotnou kuchyní, sedm Bernard Barů zaměřených především na nápoje a barovou kuchyni a dva městské koncepty Bernard Brewhouse), k nimž patří i provozy na Slovensku a ve Španělsku. Podniky spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Jde o tzv. měkkou franšízu, která nabízí originalitu – pivovar nediktuje centrálně, co vařit, od koho nakupovat suroviny nebo jaké nealkoholické nápoje provozovna nabízí. To tzv. „tvrdé“ franšízy neumožňují.

Nový valašskomeziříčský Bernard Pub najdete na adrese Na Tržnici 78/1, Krásno nad Bečvou,

Bývalý poslanec v dluzích, za sporákem někdejší plukovník a před restaurací nabídka neomezeného množství piva za 490 korun. Zdeněk Pohlreich tentokrát vyráží zachraňovat pivovar a restauraci Malý Janek v Jincích na Příbramsku. Podnik podle něj ustrnul v minulosti a majitel místo hledání řešení až příliš často vysvětluje, proč něco nejde.

Majitel Jiří Janeček otevřel podnik v roce 2020, tedy v nejhorší možnou dobu. „Vy jste tu od roku 2020, to jste si vybral správný rok, doprostřed covidu. Tomu se říká umět to načasovat,“ poznamená Pohlreich.

Janeček měl více provozoven a pivovar v Jincích měl být podle jeho slov hlavně radostí. Jenže přišla pandemie a „všechny plány šly do háje“. Dnes má majitel dluhy a podle podkladů k pořadu za dveřmi číhají exekutoři. Malý Janek je tedy podnik, který se snaží zachránit.

Už před vstupem Pohlreicha zaujme tabule lákající na neomezenou konzumaci piva za 490 korun na osobu. Pak otevře jídelní lístek. „Nevím, nevím, z jídelníčku na tebe skáče tisíc údajů a k tomu tady chodí jezevčík. Oni ustrnuli před těmi šesti lety. Působí to chaoticky, když si ale dáš za 490 korun neomezeně chlastu, je ti to asi jedno,“ glosuje první dojmy.

Ani ochutnávka situaci příliš nevylepší. V salátu je podle něj příliš dresinku, výpečky leží ve vodě a pivovarský guláš mu připomene vojnu. „Vypadá to, že jsme dostali protekční dávku. Je to jako hobby vaření, takové neprofesionální,“ hodnotí. Pak zjistí, že vojenská asociace nebyla úplně od věci.

Bývalý poslanec a plukovník u plotny
Kuchař se stejně jako šéf jmenuje Zdeněk. Profesionálním kuchařem ale není. Strávil 32 let v uniformě a vojenskou kariéru zakončil jako plukovník. Teď se musí s Pohlreichem naučit táhnout za jeden provaz.

A majitel? Jiří Janeček je bývalý poslanec. Tahle kombinace nemůže Pohlreichovi uniknout „Hospoda patří bejvalýmu poslanci, v kuchyni vaří bejvalej plukovník... Gastronomie je nádherná věc,“ komentuje.

Šéf ovšem postupně dochází k názoru, že problém Malého Janka není jen v kuchyni. „Lidi nechtějí chodit do podniku, kde to vypadá blbě, tak tím bych začal. Navíc majitel je profesionální stěžovatel na vše. Umí se vymlouvat na objektivní příčiny, jenže ty už roky neplatí,“ shrnuje.

Během zátěžového testu se bývalý plukovník v kuchyni pořádně zapotí a Pohlreich se vydá zjišťovat také to, proč z Malého Janka odcházejí zaměstnanci a jakou má restaurace mezi místními pověst.

Podaří se tým přesvědčit, že problémy podniku nezpůsobují jen okolnosti? A dokáže bývalý plukovník obstát v Pohlreichově gastronomickém výcviku? Třetí díl Ano, šéfe! odvysílá Prima ve čtvrtek 10. září ve 21.30, s týdenním předstihem je dostupný na Prima+.

Sucho a vysoké teploty zasáhly chmelnice i vinice. Chmelaři očekávají až o třetinu nižší výnos a problémy mají i s kvalitou. Vinařství počítají s poklesem sklizně hroznů až o 40 procent. Rozdíly jsou značné – zatímco na jižní Moravě vinice počasí poškodilo, na Karlštejně se čeká dobrá úroda. I letos mají navíc pěstitelé potíže se sháněním pracovní síly.

Chmelu uškodil především dlouhodobý nedostatek vláhy a vysoké letní teploty. Ještě v polovině srpna pěstitelé odhadovali propad proti dlouhodobému průměru asi o pětinu, nyní mluví o 30 procentech. Loni čeští pěstitelé sklidili 6494 tun chmele.

Problémem ale není jen množství. U nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, letos výrazně klesl obsah alfa hořkých kyselin, důležitých pro kvalitu a hořkost piva. „Všechny analýzy, ať předsklizňové, nebo první sklizňové, ukazují hodnotu lehce nad dvě procenta,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Jiří Smetana.

Běžně se přitom obsah alfa kyselin pohybuje mezi 3,3 a 3,5 procenta, historické minimum z roku 2015 činilo 2,1 procenta.
Kroupy na Břeclavsku poničily místy půlku úrody

Výhodu měly letos chmelnice se závlahou, tu má ale jen čtvrtina ploch, a ani tam nebylo podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) vždy možné dodat rostlinám dost vody. Chmelařský institut proto část šlechtění zaměřuje na to, aby tradiční české odrůdy lépe odolávaly vedru.

Pro sklizeň nemají pěstitelé dost pracovníků. Někdejší studentské brigády nahrazují cizinci, hlavně z Rumunska a Bulharska, částečně i z Maďarska a Slovenska. „Kvůli slabší sklizni nebyl letos problém s brigádníky tak velký, přesto ale trvá,“ konstatoval Smetana.

S nedostatkem vody a vysokými teplotami se potýkají i vinaři. Podle ankety Vinařské unie čeká většina jejích členů letošní sklizeň o 20 až 40 procent nižší, než je dlouhodobý průměr. Sucho se na vinicích projevuje menšími či scvrklými bobulemi a nerovnoměrným dozráváním.

„Takové sucho, jako letos na Znojemsku, si z předchozích let nepamatuji,“ popsal ředitel Vinařství Lahofer Petr Chaloupecký. Podle něj byla násada hroznů původně výborná, vláha ale chyběla právě v době, kdy měly bobule růst.

Vinařům navíc komplikuje práci mimořádně rychlé dozrávání. Podle rozborů zrají letos hrozny zhruba o dva až čtyři týdny rychleji než loni. U mnoha bílých odrůd ubývají kyseliny, takže vinaři musí pečlivě hlídat, kdy začít sklízet.

Situace se výrazně liší podle místa. Na některých vinicích na Velkopavlovicku se k suchu přidalo krupobití a podle Vinařské unie poškodilo až devět z deseti hroznů. Jinde jsou vyhlídky podstatně příznivější.

„Nás se tu sucho příliš nedotklo, rozhodně ne tolik jako jihu Moravy. Úroda letos bude dobrá, obzvlášť u rulandského bílého, které bude mít dostatek cukru,“ řekl Novinkám Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské ve středočeském Karlštejně.

Na nejvíc vysušených moravských vinicích navíc nemusí problémy skončit letošní sklizní. Některé keře už předčasně shazují listy a vinařství počítají s tím, že příští rok révu záměrně méně zatíží, aby se zotavila. Letošní sucho tak může na nejpostiženějších místech snížit úrodu i v roce 2027.

Historický pivovar Bohemia Regent v Třeboni dokončil opravu jedné ze svých budov a plánuje rozšířit ubytovací kapacity. Nové příležitosti hledá také ve výrobě plechovkového piva a v zahraničí, kam letos hodlá vyvézt téměř polovinu produkce. Po třech letech zároveň zdražil.

Pivovar Bohemia Regent pokračuje v obnově svého historického areálu v Třeboni. Vedle rekonstrukce budov se chce více zaměřit také na cestovní ruch. V současnosti nabízí hostům 11 apartmánů, jejich počet ale plánuje rozšířit.

Firma se zároveň připravuje na změny ve struktuře výroby. Větší prostor chce dát pivu v plechovkách, zatímco objem produkce ve skleněných lahvích by měl postupně klesat.

Téměř polovina produkce míří do zahraničí
Výstav třeboňského pivovaru loni meziročně klesl o dvě procenta na 57 788 hektolitrů. Letos chce Bohemia Regent vyvézt do zahraničí 48 procent své produkce.

Plechovkové pivo považuje vedení firmy za jednu z hlavních oblastí budoucího rozvoje. Nadále však počítá také s tradičními formami prodeje.

„Důležitou součástí nabídky zůstává také sudové pivo určené pro gastronomii, restaurace, kulturní akce a tradiční odběratele,“ uvedla obchodní ředitelka pivovaru Tereza Potužáková.

Pivo po třech letech zdražilo
Bohemia Regent letos po tříleté přestávce zvýšil ceny svého piva. Podle vedení firmy jde o reakci na rostoucí provozní náklady.

„Nejde o běžné každoroční zdražování, ale o narovnání cen na ekonomicky udržitelnou úroveň, která odpovídá současným nákladům na suroviny, obaly, energie, dopravu, údržbu i další provoz pivovaru,“ uvedla Potužáková.

Připomněla, že Bohemia Regent zůstává českým pivovarem mimo nadnárodní skupiny. Vyrábí v menších objemech, drží se tradičního způsobu výroby a veškeré provozní i investiční náklady si hradí sám.

Tradice sahá až do 14. století
Pivo se v Třeboni vaří nepřetržitě od roku 1379, díky čemuž město patří k místům s nejdelší pivovarnickou tradicí v Česku. Před rokem 1914 dosahovala místní výroba více než 100 tisíc hektolitrů ročně.

Do konce druhé světové války patřil pivovar šlechtickému rodu Schwarzenbergů. Později se stal součástí Jihočeských pivovarů, které byly v roce 1992 přeměněny na akciovou společnost. Současný vlastník, firma Bohemia Regent, podnik koupil v srpnu 2000.