Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Kisseláč Meruňka z Proudu

Publikováno:před 18 hodinamiZdroj:České nápojeProud

Co se stane, když se meruňka zamiluje do piva? Vznikne Kisseláč Meruňka – pivo, které je v každém doušku neodolatelné, tak jako polibek s chutí po meruňkách. Kisseláč Meruňka z plzeňského minipivovaru Proud je tím, co mnohé ženy dlouho marně hledaly – valentýnským dárkem, který opravdu potěší je i jejich partnery.

„Kisseláč ve stylu Berliner Weisse je osvěžující pivo, které si nachází stále více příznivců. V Proudu jsme vsadili na přídavek čistého meruňkového pyré od českého dodavatele,“ říká sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Namísto prázdných frází či unifikovaných srdíček letos zhmotněte své láskyplné vyznání v lahvi Kisseláče Meruňka. V e-shopu pivovaru Proud je k mání samostatně anebo ve speciálním Balíčku ovoce, kde mu navíc dělá společnost Yuzu Pale Ale s příjemnou hořkostí a lehkým citrusovým aroma. Tahle dvojka vás správně naladí na romantický valentýnský večer!

Budvar chystá novou linku, naplní za hodinu padesát tisíc plechovek

Publikováno:včeraZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Edwin OttaBudvar

Náklady na linku, která bude mít kapacitu 55 000 plechovek za hodinu, činí zhruba 300 milionů korun. V národním pivovaru vloni pořídili i nové tanky pro hlavní kvašení.

V březnu plánují v Budějovickém Budvaru, n. p., spuštění nové stáčecí linky s kapacitou 55 000 plechovek za hodinu. Podle tiskové mluvčí Budvaru Barbory Bláhové projekt i se stavebními pracemi trval více než rok. Linka vyšla pivovar zhruba na 300 milionů korun. Nová linka nahradí tu stávající, jejíž kapacita činí 35 000 plechovek za hodinu. Nová linka bude stáčet alkoholické i nealkoholické nápoje. "Bude sloužit ke stáčení veškerého sortimentu Budějovického Budvaru," říká Barbora Bláhová.

Lahvové stáčírny má Budvar aktuálně tři a jejich kapacita dohromady činí přibližně 130 000 lahví za hodinu.

Národní pivovar Budvar vloni investoval do nového vybavení zhruba 500 milionů korun. Podle sládka Adama Brože například v podniku v loňském roce také úspěšně dokončili další etapu výstavby cylindrokónických tanků. "Šestnáct nových tanků o objemu 2 400 hl uvedených do provozu v květnu minulého roku doplňuje kapacitu pro hlavní kvašení tak, aby byl pivovar schopen v budoucnu vyrábět 2 250 000 hl piva ročně," uvedl Adam Brož. Budvarský sládek doplnil, že významným projektem byla také první etapa modernizace filtrační linky, která umožnila významné zvětšení jednotlivých filtračních šarží, což přineslo zvýšení kapacity a efektivity filtrace piva.

Pro letošní rok podle Barbory Bláhové národní pivovar plánuje investice zhruba ve stejné výši jako tomu bylo v minulém roce. "Mimo plánované stáčecí linky bude ke konci roku 2022 zahájena výstavba nové varní soustavy. Třetí čtyřnádobová varní soustava tak v roce 2023 doplní dvě stávající," uvedla Barbora Bláhová.

Born, Felix a Donald: nový brněnský pivovar má první piva

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Blanenský deníkAutor:Michal HrabalHarry

Jmenují se Born, Felix a Donald. První piva uzrála v novém brněnském pivovaru Harry. Je to jediný nový pivovar na jižní Moravě, který začal s výrobou v loňském roce. „Born je maximálně pitelný zlatavý ležák z plzeňského a mnichovského sladu s plným tělem, vyšším řízem, střední hořkostí. Je tak vhodný pro klasické pivaře, zaujme ale také vůní po Žateckém poloraném červeňáku a Harmonii,“ uvedla sládková Tamara Dolníčková.

Donald je American Pale Ale s výraznou citrusovou vůní chmele Citra a chutí zázvoru díky přidanému čerstvému lisovanému zázvoru. Felix je světle zlatá IPA s výrazným aroma po kokosu a tropickém ovoci.

Brněnský pivovar HARRY má první pivo, narazí ho v pátek

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Pivovar HarryAutor:Filip Vrána,PRHarry

Ve sklepě jediného nového pivovaru na jižní Moravě, který začal s výrobou v loňském roce, uzrála první piva. Ochutnají je Brňané už tento pátek. Pivovar HARRY slavnostně narazí postupně světlý ležák, American Pale Ale, třetím druhem bude IPA. Další piva do stálé nabídky budou k dispozici o týden později. Zahájení provozu nového pivovaru je v současné době výjimečná událost. Celková investice do podniku s restaurací v areálu bývalé pošty v centru Brna vyšla investory na 25 milionů korun. Jedná se tak o jednu z největších investic v tomto oboru v tuzemsku v loňském roce.

Pivovar HARRY slavnostně pokřtil první várku 3. prosince. Od té doby trvalo, než první piva ve sklepích dozrály, aby měly výjimečnou kvalitu. „Doteď jsme čepovali pouze piva spřátelených pivovarů, včetně naší receptury pro ležák z Jarošovského pivovaru a máme velkou radost z přijetí mezi pivaři. Vyčepovaných skoro 20 tisíc piv nás naplňuje radostí a těšíme se na reakce na naše vlastní uvařené pivo,“ říká předseda představenstva Pivovaru Harry Petr Syřiště.

Otevírat nový pivovar s restaurací v dnešní době je podle něj do značné míry risk. „Kdo se ale bojí, nesmí do Brna a chtěli jsme Brňákům i sobě udělat radost. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Z prvních reakcí soudíme, že se k nám budou rádi vracet,“ uvedl Syřiště. Za pivovarem stojí přes 20 akcionářů, převážně z Brna. Samotné realizace se pak ujaly klíčové postavy městských pivovarů v Jarošově a Znojmě.

První piva nového pivovaru se jmenují Born, Felix a Donald a budou dostupná i v lahvích. „Born je maximálně pitelný zlatavý ležák z plzeňského a mnichovského sladu s plným tělem, vyšším řízem, střední hořkostí. Je tak vhodný pro klasické pivaře, zaujme ale také vůní po Žateckém poloraném červeňáku a Harmonii,“ uvedla sládková pivovaru Tamara Dolníčková.

Donald je „odbarvený blonďák“ American Pale Ale, s nižší hořkostí, vysokou pitelností, dosucha prokvašeným tělem s výraznou citrusovou vůní chmele Citra a chutí zázvoru díky přidanému čerstvému lisovanému zázvoru. Felix je pak světle zlatá IPA vyvažující své dosucha prokvašené tělo s vyšší hořkostí výrazným aroma po kokosu a tropickém ovoci a jemnou krémovostí podpořenou ovesným sladem.

„Born je pocta Brnu, Donald návštěva z Ameriky a Felix nápoj štěstí, protože hraje různými chutěmi,“ uvedla sládková. Slavnostní naražení všech 3 nových piv proběhne v pátek přímo v pivovaru na Poštovské od 18:00 hodin. Další piva z produkce pivovaru budou představena zase za týden v pátek tedy 28. 1. 2022 a půjde o zajímavě chmelený světlý ležák, tmavý ležák a NEIPA, které završí permanentní nabídku pivovaru, kterou bude minimálně jednou za měsíc doplňovat atraktivní speciál. Roční výstav pivovaru by se měl pohybovat kolem 1500 hektolitrů.

Pivovar Samson zmodernizoval sudovou i lahvovou linku

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSamson

Pivovar Samson v Českých Budějovicích, který patří do belgicko-brazilské společnosti AB InBev (ABI), skončil předloni ve ztrátě po zdanění 67,8 milionu korun. Meziročně ji snížil o 4,3 milionu. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply v roce 2020 o 5,3 procenta na 103,9 milionu. Výstav vzrostl meziročně o 3,6 procenta na 91.200 hektolitrů. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.

Pro rok 2021 naplánoval pivovar stejný výstav jako o rok předtím a počítal s tržbami 99,2 milionu korun. Předloni dál pivovar investoval do výrobních technologií. Loni chtěl investovat přes 30 milionů Kč, vedle jiného zmodernizovat sudovou i lahvovou linku, řekl již dříve ČTK ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský. Ztráty způsobené pandemií v roce 2020 podle něj pomohl mírnit i export, který meziročně vzrostl o 3,5 procenta. Ke konci roku 2020 dosáhla ztráta za všechna minulá období 429,5 milionu korun. Meziročně stoupla o 72 milionů Kč.

Pivovar s 80 zaměstnanci až do roku 2023 nečeká, že se ze ztráty dostane. K prosinci 2019 měl pivovar daňově uznatelnou ztrátu 303,4 milionu Kč. Vyplývá to z posudku, který vypracovala společnost KPMG.

Loni od 1. listopadu zdražil Samson půllitr sudového piva o korunu. Pivovar tak reagoval na rostoucí ceny vstupů, řekl Dřevikovský. Náklady Samsonu loni stouply meziročně od pěti po několik desítek procent, podle druhu komodity.

AB InBev koupila pivovar v roce 2014 od společnosti Taurus One Limited se sídlem na Kypru. ABI dosud do Samsonu investovala téměř půl miliardy korun. Samson vyváží téměř do 20 zemí, asi polovinu produkce. Skupina AB InBev vyrábí piva Budweiser, Stella Artois, Corona, Foster's, Leffe či Löwenbräu. Na globální produkci piva se podílí téměř čtvrtinou.

Sládek radí, jak se vyznat v pivech: Co je stout, IPA, bock či bílé pivo?

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Vitalia.cz

Desítku nebo dvanáctku už česká legislativa nerozlišuje, jaké pivo si tedy v restauraci dát, abyste si pochutnali, když se v nich zatím moc nevyznáte? Názorné rozdělení piv připravil sládek Pivovaru Holba.

I když domácí pivní a restaurační prostředí bylo první pololetí minulého roku kvůli koronavirovým opatřením značně turbulentní, české pivo jako takové v roce 2021 na mezinárodní scéně přesto bodovalo. V prestižním žebříčku popularity a dobré pověsti, který pravidelně sestavuje organizace Brewers of Europe, se mu podařilo znovu posílit svoji reputaci a poprvé v historii se posunulo do nejvyšší kategorie s ohodnocením Excelentní.

Češi patří jak výrobou, ale také spotřebou piva mezi světovou pivní špičku. Výměrou chmelnic zaujímá relativně malá Česká republika po Německu a USA třetí místo na světě a se spotřebou více než 140 litrů piva na osobu za rok dokonce celosvětově vede. Řada pivařů si časem najde své oblíbené pivo, kterému zůstává věrná po dlouhé roky, ale roste podíl hledačů, kteří s chutí objevují nové styly a chuťové vlastnosti piva, ať už aby našli to pravé, vyznali se, nebo se zas vrátili ke svému prověřenému favoritovi.

Za přispění Luďka Reichla, sládka Pivovaru Holba, jsme připravili stručný přehled druhů piv, který může pivní bádání usnadnit. Piva totiž lze rozdělovat různě: podle způsobu kvašení, barvy či stupňovitosti, nebo toho, zda obsahuje, či neobsahuje alkohol a zda je filtrováno, či nikoliv.

Piva se liší ve způsobu kvašení
Ve světě se vyrábí několik set druhů piv, přičemž jejich kategorizace se u jednotlivých autorů výrazně liší, zejména v závislosti na zemi původu. Vychází se ze základního rozdělení na piva typu ale a ležáky, což přibližně odpovídá dělení na svrchně kvašená a spodně kvašená piva. Liší se typem použitých kvasinek a teplotou kvašení, tedy schopností zpracovávat a přeměňovat jednoduché sacharidy v obsažené mladině.

V nabídce světových pivovarů ale můžeme narazit i na spontánně kvašená piva, která využívají ke kvašení směsnou kulturu bakterií a kvasinek obsažených ve vzduchu. „V minulosti se dokonce jednalo o jediný dostupný způsob výroby piva, dnes jsou takto kvašená piva spíše záležitostí Belgie, Francie či Nizozemí,“ vysvětluje Luděk Reichl.

Spodně kvašená piva
Kvasí při nižších teplotách a vyznačují se sladovou chutí a vůní, hořkým chmelovým aroma a bohatou pěnou. Zrají, tedy leží v uzavřených ležáckých tancích ve sklepě i déle než měsíc, z čehož pochází i tradiční označení „ležák“.

Světlý ležák
Nejrozšířenější kategorií ležáků i piva vůbec je světlý ležák, jenž je osvěžující chuti s jemným perlením a lehkou hořkostí na konci.

Polotmavý a tmavý ležák
Oblíbený je také polotmavý ležák jantarové až karamelové barvy s výraznou chmelovou hořkostí nebo tmavý ležák s příměsí speciálních a barevných sladů, díky kterým jsou v chuti cítit stopy karamelu, kávy nebo i čokolády.

Vídeňský ležák
Méně častý je také vídeňský ležák měděné barvy a díky speciálnímu nasládlému sladu i sametové chuti s oříškovo-kořeněným dozníváním.

Bock
Původem z Německa je bock, silné, lehce chmelené, spíše tmavší pivo.

Svrchně kvašená piva
Vznikají za vyšších teplot, mívají obvykle nižší plnost, svěžejší chuť a výrazné příměsi různých ovocných chutí a vůní. Patří sem třeba v Německu či Belgii oblíbené pšeničné pivo s minimálně třetinovým podílem pšeničného sladu, který mu zajišťuje světlou barvu, ovocný nádech i silný říz.

EPA
Především v anglosaských zemích jsou oblíbená vysoce chmelená piva, se značným podílem pšenice jako např. EPA (English Pale Ale). Piva tohoto typu jsou sušší, avšak více sladová s výraznější hořkostí.

IPA a APA
Další variantou tohoto piva uzpůsobeného místu původu či exportu je IPA (India Pale Ale) s citrusovo-mangovou vůní, velmi vysokým obsahem hořkosti a nižší sladovou chutí, nebo také APA (American Pale Ale) využívající zásadně více hořký a aromatický americký chmel.

Stout a porter
Opět především britskou záležitostí je pak výrazné pivo typu stout, v jehož chuti jsou znatelné i tóny hořké čokolády. Chuť praženého sladu je obvykle doprovázena lehkou kyselostí, střední hořkostí a konec bývá suchý. Toto pivo tmavé až černé barvy a s vyšším obsahem alkoholu, který občas zastíní i známější typ porter proslulý právě svou plností a poměrně vysokým obsahem alkoholu. Hořkost stejně jako říz je obvykle nižší. Oba tyto typy se vaří ze směsí různých speciálních sladů, jako např. z praženého, karamelového, barevného atd., a v podání různých pivovarů se rozdíly mezi nimi často stírají.

Piva dělíme i podle barvy
Světlá piva
Jsou připravována ze světlého sladu, jsou typická hořkostí a nechybí jim ani říz.

Tmavá piva (piva bavorského typu)
Za svou barvu vděčí speciálním praženým, karamelovým nebo mnichovským sladům, které jim propůjčují delikátní nasládlou chuť.

Polotmavá piva
Vznikají smícháním světlého a tmavého sladu. „Pozor ale na zažitý omyl, že polotmavá piva vznikají smícháním světlého a tmavého piva. Takovým smícháním vám výčepní vykouzlí pivo řezané čepováním ze dvou sudů,“ vysvětluje sládek Pivovaru Holba.Více v článku Polotmavé a řezané pivo. Víte, v čem je rozdíl?

Bílé pivo
Takto je označováno obvykle pivo pšeničné, jež je světlejší barvy než pivo z ječmene a bývá mírně nakyslé chuti a ovocné vůně.

Piva rozlišujeme i podle stupňovitosti
Rozlišením piva podle stupňovitosti je sledován obsah extraktu původní mladiny (EPM) určující sílu piva (nikoliv procenta alkoholu).

„S původním označením 10° nebo třeba 12° se už kvůli současné legislativě nesetkáme, nahradilo ho slovní označení jako třeba výčepní pivo či ležák. Další možností je označení hmotnostním procentem extraktu původní mladiny v % EPM. Čím větší podíl těchto látek se během přípravy ze sladu uvolní, tím je vyšší EPM. S vyšším EPM se zvyšuje i finální obsah alkoholu a obvykle i plnost piva,“ přibližuje sládek Pivovaru Holba.

Nealkoholické pivo vzniká dvěma způsoby
Omezení tvorby alkoholu
Nejčastěji jde o podstatné zkrácení hlavního kvašení, tak aby nedošlo ke vzniku většího množství alkoholu. Jde o rychlý a relativně levný postup, ale v chuti může být citelná mladinová příchuť nevyzrálého piva.

Odstranění alkoholu z běžného piva
Jeho výhodou je komplexnější chuť daná plnohodnotným kvašením. Třetí možností je použití speciálního kmene kvasnic, produkujícího minimální množství alkoholu. Hranice množství povoleného alkoholu pod tímto názvem je u nás 0,5 %, ale např. v Británii jsou takto označována piva s menším obsahem alkoholu než 0,05 %.

Kvasnicové pivo není pivem nefiltrovaným
Téměř hotové pivo před stáčením do lahví či sudů může a nemusí projít procesem filtrace, který odstraní zbylé pivovarské kvasnice, díky čemuž má filtrované pivo čirou barvu a delší trvanlivost. Nefiltrované pivo, jinak taky pivo živé, je díky přítomným kvasnicím „zakalenější“, vydrží kratší dobu, ale zachovává si výraznější chuť.

Za zmínku stojí také „kvasničáky“ neboli piva kvasnicová, která se často zaměňují za piva nefiltrovaná, a v jejich rozdílech tápou často i pivní znalci. „Hlavním rozdílem mezi kvasničákem a nefiltrovaným pivem je, že nefiltrované pivo je stáčené přímo z ležáckého tanku ve sklepě bez filtrace. Kdežto kvasnicové pivo se připravuje přidáním rozkvašené mladiny ve stadiu bílých kroužků do již hotového piva, které již bylo zfiltrované,“ dělá ve zmatcích jasno Luděk Reichl z Holby.

Které pivo v Česku vede?
Podle posledních odhadů v celorepublikové spotřebě dominuje klasický ležák, v těsném závěsu je výčepní pivo a ostatní piva tvoří pouze jednotky procent spotřeby. Přitom pivní trh je plný zajímavostí, které je škoda nepoznat. Takže nebojte se ochutnávat a… na zdraví!

Litoměřice chtějí opravit další část bývalého pivovaru, pak ji pronajmou

Publikováno:před 7 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Miloslava HálováLitoměřice

Litoměřická radnice plánuje opravit další část areálu bývalého pivovaru. Na revitalizaci největší budovy v západní části areálu už město vyhlásilo veřejnou soutěž. Podle úřadu jde o nejzásadnější investici následujících dvou let. Náklady na rekonstrukci byly vyčísleny na 132 milionů korun.

„Máme přislíbenou dotaci ve výši 60 milionů korun, zbytek zaplatíme z městských prostředků,“ uvedl místostarosta Karel Krejza (ODS) s tím, že práce by mohly začít letos na podzim. „Je to poměrně velká rekonstrukce, úspěch bude, když budeme mít do léta vybranou realizační firmu,“ zmínil.

V příštích dvou letech dojde na statické zajištění konstrukcí, sanace proti vlhkosti nebo vestavbu nových stropů. Obnoveny budou také hladké omítané plochy fasád s původními okenními otvory. Celá rekonstrukce by měla být dokončena na podzim roku 2024.

Kvůli havarijnímu stavu radnice už v roce 2016 provedla výměnu střešní krytiny za více než 3,5 milionu korun. Podle místostarosty to ale nestačilo k tomu, aby si objekt někdo pronajal.

Co přesně bude ve zrekonstruovaných prostorách, které radnice nabídne k pronájmu, zatím není jasné. „Prostor je určen pro lehkou potravinářskou výrobu. Je tam zázemí, přípravny, sklady, chladicí prostor. Určitě tam nebude třeba strojní výroba. Areál je v městské památkové rezervaci, doprava do a z areálu musí splňovat místní nároky na dopravu,“ představil plány místostarosta.

Výběrové řízení na pronájem bude vyhlášené ještě letos. „Je důležité znát následné využití, aby již v průběhu stavby byly zohledněny budoucí potřeby,“ podotkl starosta města Ladislav Chlupáč (ODS).

„Myslím, že by tady, v těsném sousedství hradu, parkoviště a parku Václava Havla, mohla vzniknout reprezentativní část historického jádra města s velkým turistickým potenciálem,“ je přesvědčen Krejza.

V obavě o budoucnost stavby v městské památkové zóně radnice pivovar koupila a postupně areál opravuje. Na místě bývalé lahvárny vzniklo parkoviště. Rodinná firma si pronajala část objektu pivovaru, provoz zahájila loni na jaře. Vznikla zde také expozice věnovaná pivovarnictví na Litoměřicku.

Na pivovar čekali v Předklášteří 70 let. Teď se vaří v bývalých stájích

Publikováno:před 8 dnyZdroj:iDNES.czPorta Coeli

V klášteře Porta Coeli v Předklášteří v Jihomoravském kraji se celá staletí vařilo pivo, což utnula až druhá světová válka. Nedávno na tuto tradici navázal nový minipivovar, který produkuje pivo pod značkou Vorkloster.

Objekt minipivovaru v minulosti sloužil jako stáje cisterciáckého opatství. Celý komplex hospodářských budov byl v podstatě samostatným statkem s uzavřeným dvorem s navazujícími objekty bývalého pivovaru, sýpky a stodoly.

Statek byl postaven spolu s novou konventní budovou kláštera v době vrcholného baroka. Před rekonstrukcí sloužila část budovy jako kovářská dílna, zbytek objektu bez využití chátral.

Fasáda včetně výplní otvorů byla značně zdevastovaná, navíc otvory pro okna i dveře se evidentně vybourávaly postupně a nahodile. Ztužující kamenné pilíře byly silně poškozené.

V průběhu rekonstrukce, která začala v roce 2017, se odstranila zvětralá a narušená omítka a provedla se sanace proti vlhkosti. Zednické práce probíhaly tradičními postupy.

Odborníci se postarali o statické zajištění kleneb včetně obvodového stažení stavby. Sklepení pivovaru se očistilo pískováním a je zachované v původním cihelném provedení s pískovcovou dlažbou.

Následovalo vyzdění štítu i příprava výklenku pro instalaci patrona pivovaru sv. Václava. V pivnici se položila slinutá dlažba a interiér se osadil kovářskými a tesařskými prvky zachycujícími přítomnou symboliku portálu. V odbytovém prostoru restaurace jsou dvě prosklené lunety, ve štítové stěně v přízemí pak dvě symetrická okna.

Rozsáhlou obnovu završila v roce 2019 kompletní rekonstrukce původního objektu. Po statickém zajištění se vybudovaly nové podlahy. Kompletní vnitřní i venkovní omítky se prováděly se snahou maximálně zachovat původní ráz hospodářského objektu a zároveň vyhovět novému využití v podobě prvního obnoveného klášterního pivovaru na Moravě.

Severní část slouží jako odbytový prostor – pivnice, kde je osazená varna, na ni navazuje barový pult se zápultím. Spojovací chodbou je připojené sociální zázemí pro návštěvníky, o něco dále se nachází technologie pivovaru.

Změny ve vedení mateřské společnosti Pivovarů Staropramen

Publikováno:před 8 dnyZdroj:České nápojeStaropramen

Na začátku roku 2022 došlo ke změnám ve vedení mateřské společnosti Pivovarů Staropramen. Po dlouhé a úspěšné kariéře v pivovarnickém byznysu odešel do důchodu bývalý prezident a výkonný ředitel EMEA APAC Molson Coors Beverage Company Simon Cox. Ve funkci jej vystřídal Sergey Yeskov, který doposud působil na pozici ředitele pro střední a východní Evropu společnosti Molson Coors Beverage Company. Novým lídrem vedení Pivovarů Staropramen na regionální úrovni se stal Željko Maslac.

Sergey Yeskov pro společnost Molson Coors Beverage Company pracuje již řadu let a má cenné zkušenosti z několika mezinárodních pozic. Kromě pozice ředitele pro střední a východní Evropu během své kariéry například působil jako prezident Molson Coors International. Měl tak možnost blíže poznat řadu mezinárodních pivních trhů. Cenné zkušenosti získal i ve vedoucích komerčních pozicích ve společnosti Molson Coors Canada.

„Sergeyovy bohaté zkušenosti získané na nejrůznějších mezinárodních pozicích a jeho přístup k vedení společnosti a zaměstnancům budou velkým přínosem pro náš evropský tým i mezinárodní byznys,” říká prezident a výkonný ředitel Molson Coors Beverage Company Gavin Hattersley.

Nového lídra na regionální úrovni má také vedení tuzemské pivovarské dvojky, společnosti Pivovary Staropramen. Sergeye Yeskova na pozici výkonného ředitele Molson Coors Beverage Company pro region střední a východní Evropy, jehož je Česká republika součástí, od ledna letošního roku nahradil dosavadní komerční ředitel – Željko Maslac.

V litoměřickém pivovaru si můžete sami zkusit uvařit pivo

Publikováno:před 10 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Stanislava BrádlováKousek

Litoměřice v Ústeckém kraji a jejich okolí nabízí spoustu přírodních krás i historických památek. A na své si tam přijdou i turisté, kteří mají rádi tak zvanou zážitkovou turistiku. V Litoměřicích si totiž můžou v místním pivovaru uvařit své vlastní pivo. Jmenuje se Koliba, vaří tam pivo s vtipným názvem Kousek.

Pod odborným vedením sládka Miroslava Kučery se návštěvník seznámí jak se základy teorie vaření piva, tak i s praxí – od šrotování sladu, přes vystírku, což je rozmíchání sladu ve vodě, až ke rmutování, což je zase složitý proces postupného zahřívání budoucího piva. S tím sice pomáhá počítač, ale fyzická práce zůstává na účastnících kurzu. A například čištění a sanitace dá podle sládka docela zabrat.

Bezpochyby nejoblíbenější částí kurzu je ochutnávka a pak také konzumace zdejšího piva při obědě a večeři. Druhou nejoblíbenější částí bude čas vyzvednutí toho vlastního piva. K tomu, aby zdejší pivo, nepasterované a nefiltrované, opravdu dozrálo, potřebuje nějakých šest týdnů v ležáckém sklepě. Kurzista si ho může odvézt 25 litrů. Buď v soudku, nebo v lahvích a dokonce i s vlastní originální etiketou.

Nezanedbatelnou výhodou je možnost ubytování přímo v Kolibě, a tak si můžete jeden den užít coby sládci a den nato objevovat přírodní krásy nebo historické památky a další turistické atrakce přímo v královském městě Litoměřice nebo v jeho bezprostředním okolí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.01.2022 11:509.305/9.305