Novinky a zajímavosti ze světa piva

V nově opraveném pivovaru v Kralupech nad Vltavou se začíná vařit pivo, respektive několik nových značek. Jde o ležák Bohemia, který se ve městě pil už v devatenáctém století, dále pak Vltavan a pivo zvané Rafka. Rekonstrukce této historické budovy stála 440 milionů korun.

V pivovaru Chmeloun je úplně nová varna a spousta obrovských chromovaných kotlů. Všechno je samozřejmě z nerezové oceli. Pracuje zde také majitel Michal Blecha.

„Já teď připravuju varnu na vaření proplachu, udělám takovou sanitaci, aby se mohlo začít vařit a aby tady mohlo vzniknout první kralupské pivo,“ vysvětluje Blecha pro Český rozhlas Praha.

„Skládá se nejdřív z mladinové pánve, kde se pivo vaří, a potom ze scezovací kádě, kde se odděluje slad a mláto od tekutiny, tedy od sladinky a mladinky. Pak se zde nachází vířivá káď, to je ta třetí nádoba, kde se zase v takovém kuželu odděluje chmel po chmelovaru,“ popisuje Michal Blecha vybavení pro výrobu piva.

Prostor i výbavu má pivovar dostatečnou pro vaření hned několika značek.

„Vyrábíme značku Bohemia, dvanáctku, světlý ležák, který se tady vařil dlouhé roky předtím. Já ho teď vařím pod značkou Chmelounu, a navazuju tak na historii výroby. Pak tu máme další piva, která zase odkazují na Kralupy, jako je třeba Rafka 11,“ říká Blecha.

„Ta se pojí s českou rafinerskou a chemickou firmou. Značka Kralupol polotmavý ležák neboli kralupský polotmavý ležák pak odkazuje na firmu Kralupol,“ podotýká.

„Vaříme ale i Vltavan dvanáctku, která se tady historicky vyráběla, ale šlo o trochu jiné pivo, protože dnes postupuju podle moderního trendu americké APY. V neposlední řadě pak nabízíme třeba Unipetrol,“ dodává Blecha.

Když bude kvalitní…
Obyvatelé města, jako je pan Josef, se nového pivovaru už nemohou dočkat. „To je výborná věc. Já si ještě pamatuju, když tady pivo opravdu vařili,“ vypráví pan Josef, jak v roce 1978 do Kralup poprvé přišel. O rok později se ale pivovar zavřel, a místní proto začali říkat, že „tady sjelo poslední lahvové“.

Pan Josef je přesvědčený, že mu tady bude chutnat. „Určitě to bude nejlepší pivo, mně chutnají všechny piva,“ dodává. Podobně to cítí i další obyvatelé města, vzpomínají však i na minulé časy.

„Ten pivovar, co tady býval, co vařil Bohemku, dvanáctku, tu já jsem miloval. Tak mě to trochu mrzelo, když to zrušili,“ říká pan Jakub a doplňuje, že když bude i teď pivo kvalitní, jako bylo tehdy, rád si ho dá.

Podle starosty města Libora Lesáka z ODS budou první várky piva asi v polovině července ochutnávat nejdříve radní, aby jim nové značky neudělaly ve světě ostudu.

„Nemůžeme pustit ven z toho pivovaru něco, co by lidem nechutnalo, to bychom to šeredně odnesli,“ přibližuje starosta.

Mojmír Velký je skvělý vypravěč, bavič, a hlavně sládek, z jehož činů i slov vyzařuje láska k řemeslu i regionu, ve kterém postupně vybudoval Pivovar Koníček, jenž dnes roste ve stále se rozvíjejícím areálu ve Vojkovicích, investuje do technologií, sází na export, a přitom nezapomíná na své kořeny.

Jeho příběh nezačal velkým byznysovým plánem, ale čistou láskou k pivovarskému řemeslu. Jako řada jeho kolegů minipivovarníků, i Mojmír začínal svou kariéru v moderním nošovickém pivovaru, vařil pivo do celého světa, ale přísný korporátní svět nebyl to, co by jej skutečně naplňovalo. Chtěl prostě dělat věci po svém.

V kombinaci s rodinným zázemím v gastronomii v něm v roce 2006 uzrálo jasné rozhodnutí: postavit vlastní minipivovar. Nejprve vařil pivo pro rodinný hostinec, který vedla jeho maminka, postupně a přirozeně však získával nové a nové zákazníky.
Na začátku skutečně nešlo o investorskou sázku. Byla to otázka chuti dělat řemeslo po svém a také trochy štěstí na správné načasování. „V té době se v Česku teprve rodily malé pivovary, můj kamarád jeden takový provozoval na Hukvaldech a v podstatě mě inspiroval k tomu, abych sebral odvahu a zkusil to taky,“ směje se Mojmír, který od začátku vsadil na poctivé řemeslo a na prostředí, které dobře znal. A rozhodně se to vyplatilo!

Zákazníci si jeho pivo rychle oblíbili, původní prostory mu začaly být brzy malé a tak, jakmile byla příležitost, koupil zanedbaný areál přímo v centru Vojkovic, který postupně zvelebuje.

Chtělo to hodně odvahy, možná trochu bláznovství a nadšení, které Mojmírovi rozhodně nechybí a tak ve Vojkovicích vyrostl a stále roste prostor, který je dnes důležitou součástí obce a komunity v širokém okolí.

Pivovar Koníček dnes není jen výrobní podnik. Areál se postupně mění v místo, kde se potkává řemeslo, gastronomie a zážitek. Značka tak nestojí jen na produktu, ale i na prostředí, do kterého chce zákazník vstoupit. Pivovarská hospůdka je útulná a v pátek k večeru zaplněná hosty. Mojmír každého z nich osobně pozdraví, občas se u některého ze stolů na chvíli posadí a hned je středem pozornosti. Prostě sládek, jak má být!

Pivovarský dvůr a přilehlé prostory slouží jarmarkům, oslavám i gastro akcím třeba ve spolupráci s okolními obcemi, které spolu s pivovarem neváhají vypravit třeba i kyvadlovou autobusovou dopravu, která je v den akce ještě více propojí. Komunita, ne konkurence, lidskost, ne chladný byznys. To je něco, co má díky svému zakladateli Pivovar Koníček hluboko ve své DNA.

Z pivovaru se tak stává přirozené lokální centrum, nejen další výrobce. V areálu naleznete řeznictví a uzenářství, sirupárnu, medármu a také zážitkový minipivovar, kde si můžete uvařit pivo na zakázku o objemu 250 l, úžasný historický pivní sklep, jako stvořený pro soukromé akce, malé muzeum zemědělské techniky a také fitness centrum. „Fitness centrum provozuje má úžasná žena, a tím se vlastně kruh uzavírá. V hospůdce se lidé dobře napijí, nají, a aby nepřibrali, chodí pak cvičit k nám do fitka,“ glosuje s humorem sobě vlastním sládek. Pivovar Koníček dnes exportuje hlavně na Slovensko a do Polska. Růst ale nestojí na expanzi za každou cenu. Podnik se rozšiřuje s vědomím, že nejsilnější je tam, kde má kořeny a kvalitu svého piva pod kontrolou.

Další příležitosti otevírají nové technologie, do kterých Mojmír Velký investuje. „Rozjeli jsme novou linku na plechovky a také už můžeme pasterovat naše pivo, což rozšiřuje možnosti distribuce a může nás dostat na vzdálenější trhy,“ odhaluje plány Mojmír Velký.

Ambice tu je, ale Mojmír se drží reality. Během exkurze pivovarem a celým areálem i později při posezení v hospůdce je jasně znát, že prioritou sládka zůstává, aby se pivo čepovalo především v okolí, co nejblíž lidem, kteří značku znají a oceňují v její nejlepší podobě.

Výroba piva ve Vojkovicích je nyní zhruba na polovině kapacity, takže regionální pivovar má prostor pro přirozený a postupný růst, aniž by musel slevit ze svých nároků na kvalitu piva.

Příběh Mojmíra Velkého a Pivovaru Koníček stojí na disciplíně, zkušenosti a postupném růstu bez ztráty identity. Dnes má regionální řemeslný pivovar moderní technologické zázemí, exportní potenciál i prostor pro další přirozený rozvoj. Přesto zůstává svůj tak, jako jeho sládek Mojmír Velký.

Horké počasí, které panuje v ČR i v těchto dnech, zvyšuje podle zástupců pivovarů a obchodníků zájem o nealkoholická piva a ochucené pivní mixy s nižším obsahem alkoholu. Čím je tepleji, tím více se konzumenti přiklání ke slabším pivům, mimo jiné proto, že se bojí pít v horku alkohol. Nicméně objemově nejvíce se nadále prodává klasické pivo. Pokud by bylo o něco chladněji, byl by jeho prodej lepší, vyplynulo z ankety mezi pivovary a prodejci.

„Počasí je zásadní faktor, který ovlivňuje spotřebu piva i pivní preference lidí,“ řekl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Jan Krafka. Zatímco při teplotách okolo 20 stupňů nebo při dešti podle něj Češi preferují ležáky, s vyššími teplotami přechází na desítky a při tropických dnech volí především nealkoholická piva.

„Podle našeho loňského průzkumu sahá při teplotě do 19 stupňů po nealko pivu 30 procent spotřebitelů, do 29 stupňů polovina, a když se teploty přehoupnou přes třicítku, volí nealkoholické pivo včetně ochucených variant 77 procent dospělých,“ doplnil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář s tím, že popularitě nealko piv v poslední době nahrává i změna životního stylu Čechů. Z loňského průzkumu agentury Ipsos pro Český svaz pivovarů a sladoven vyplývá, že nealkoholické pivo si aspoň občas dopřeje 85 procent dospělých Čechů a pravidelně 60 procent.

„Zároveň ale platí, že příliš dlouhá vlna extrémních veder už není ideální ani pro lidi, ani pro gastronomii. Nejvíce prospívá stabilní letní počasí, které láká lidi na zahrádky, festivaly a další venkovní akce, kde si mohou pivo vychutnat,“ sdělila ČTK mluvčí Budějovického Budvaru Barbora Povišerová.

Větší zájem o nealkoholické pivní mixy v letních měsících evidují také Pivovary Staropramen. Podle marketingového ředitele Martina Smejkala poslední roky zákazníci stále častěji poptávají netradiční exotické příchutě a ne úplně tradiční nealkoholická piva, třeba Guinness 0.0.

„Sezonalita v souvislosti s počasím je obecně v prodejích piva patrná, u nealkoholických variant více než u alkoholických. Zejména u nealkoholických pivních mixů, kde zájem s teplejším počasím každoročně narůstá,“ potvrdila vyjádření svých kolegů mluvčí Heinekenu Dita Jacobson. Podle ní prodej značek Heinekenu v maloobchodu dosahuje v maximu pěti až šestinásobku nejslabších zimních měsíců.

Mluvčí humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis uvedl, že k pivním mixům v horku přechází i stále víc hostinských, protože to je způsob, jak zákazníkům nabídnout nápoj s nižším podílem alkoholu. Sám pivovar podle mluvčího zaznamenává zvýšený zájem o míchání svých alko a nealko ochucených piv, typicky jedenáctky a grepového nebo švestkového nealka.

Údaje o tom, zda se prodej piva a jeho nealkoholických variant kvůli nynějšímu vedru meziročně zvýšil, pivovary zatím nemají. Třeba pivovar Svijany je podle obchodního ředitele Vratislava Žitky bude mít po skončení měsíce. „Zatím jen můžeme konstatovat, že oproti červnu loňského roku bude prodej rozhodně vyšší. To se týká jak sudového, tak baleného piva. Markantní zvýšení očekáváme u ovocných limonád Svijanela,“ dodal mluvčí pivovaru Luboš Spálovský.

Pivovar Rohozec v Turnově zatím nevidí na celkových prodejích výrazný meziroční nárůst, ale z vývoje na akcích i z objednávek od velkoobchodů je podle ředitele Petra Hadla patrný sílící zájem o alko i nealko pivo a limonády. Nárůst spotřeby nealko piva evidují rovněž pivovary Nymburk a Ferdinand v Benešově. U klasického piva je situace různá. „Měli jsme tu minulou sobotu punkový festival a i v tom velkém horku se vypilo 11 sudů. Takže je to kus od kusu, kdo kolik vydrží,“ dodal Ladislav Lojka z pivovaru Ferdinand.

Nealkoholická piva a pivní mixy vyhledávají lidé v teplých dnech podle zjištění ČTK i v prodejnách Lidl, Albert, Billa nebo Kaufland. Podle jejich zástupců zájem o ně dlouhodobě roste a během horka graduje. Třeba v Bille podle manažera externí komunikace Petra Kubíčka se minulý týden, kdy se začalo oteplovat, zvýšil jejich prodej ve srovnání s předchozím týdnem v počtu prodaných kusů přibližně o 50 procent.

Pivovary v ČR loni uvařily 1,68 milionu hektolitrů nealko piva, meziročně o čtyři procenta více. Jeho tuzemská spotřeba se za posledních deset let podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven zvýšila více než dvojnásobně. Nealkoholické pivo je zároveň jedinou rostoucí kategorií v gastronomii. Podle pokladního systému Dotykačka podíl piva na tržbách gastronomických podniků loni klesl na 14 procent z 21 procent v roce 2019, zatímco u nealko piva vzrostl z šesti procent v roce 2019 na loňských deset procent.

Výjimečná chvíle v Humpolci. Poslední velké přání měl Ruda, který je upoutaný na lůžko. Chtěl si prohlédnout pivovar Bernard a dát si pivo. To se mu splnilo. A Ruda tak domů se slzami dojetí a nezapomenutelnými vzpomínkami.

Ví, že už mu moc času nezbývá. A tak si chtěl užít poslední velkou radost. Ruda měl štěstí, jeho přání bylo vyslyšeno a splnil se mu sen. Podíval se do pivovaru v Humpolci, dal si i pivo.

Nabitý program v Humpolci
Pan Ruda, který je kvůli svému zdravotnímu stavu upoután na lůžko, prožil den plný zážitků. Posádka speciálně upravené sanitky ho bezpečně dopravila z Hospice Štrasburk do Humpolce, kde na něj čekal nabitý program. Spolu s ním den trávila i jeho dcera a vnučka.

Pivovarem křížem krážem
Průvodkyně pivovaru vzácné hosty provedla křížem krážem celým provozem a ukázala jim, jak se tradiční humpolecké pivo vaří. Následoval oběd v pivnici, kde si pan Ruda vychutnal nejen skvělé jídlo, ale především čerstvé tankové pivo, na které se moc těšil.

Součástí silného příběhu
„Vše se podařilo splnit díky spolupráci se Sanitkou splněných snů, která pomáhá lidem v závěru života plnit jejich poslední velká přání, a Hospicem Štrasburk. Byla to pro nás čest. Jsme vděční, že jsme mohli být součástí tohoto silného příběhu,“ řekl mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis.

Překvapení na konec
Na závěr dne se podařilo opravdové překvapení. Uspořádat osobní setkání přímo se spolumajitelem pivovaru Stanislavem Bernardem. Pánové spolu strávili chvíli v srdečném rozhovoru, což byl pro pana Rudu nejemotivnější vrchol celé návštěvy.

Pan Ruda odjížděl z Humpolce dojatý, nadšený a s úsměvem. A několika lahvičkami piva na cestu

Hofbrauhaus Wolters viní z rostoucích cen energií zmenšující se trh s pivem a vysoké provozní náklady
Hofbrauhaus Wolters, jeden z nejstarších německých pivovarů, jehož historie sahá až do roku 1627, vyhlásil bankrot s odvoláním na prudce rostoucí provozní náklady a prudký pokles spotřeby piva.

Německá ekonomika čelí rostoucímu tlaku vysokých cen energií od doby, kdy Berlín začal postupně ukončovat dovoz ruské ropy a plynu po eskalaci konfliktu na Ukrajině v roce 2022. Tlak ještě umocnil nedávný prudký nárůst cen ropy vyvolaný americko-izraelskou válkou proti Íránu.

V rámci insolvenčního řízení s vlastní správou zůstane pivovar pod svým současným vedením, zatímco na jeho restrukturalizaci bude dohlížet soudně jmenovaný správce. Zaměstnanci si zachovají svá pracovní místa, protože Hofbrauhaus Wolters se snaží transformovat na výrobce nealkoholických nápojů z tradičního pivovaru.

Kromě celostátního poklesu spotřeby piva, která v roce 2025 klesla na rekordně nízkou úroveň, společnost uvedla jako hlavní důvod své insolvence rychle rostoucí provozní náklady. Podle deníku Braunschweiger Zeitung prudce rostoucí ceny energií vyvíjejí na německé pivovary zvláštní tlak.

Německo v letech 2023 a 2024 zažilo recese, po nichž v roce 2025 následovala téměř stagnace, přičemž letos se předpokládá růst na pouhých 0,5 %. Mnoho německých společností, včetně automobilových gigantů Mercedes-Benz a BMW, se potýkalo s přizpůsobením se vyšším nákladům na energie a slabší poptávce.

Berlín zároveň nadále věnuje značné prostředky na vyzbrojování Ukrajiny a také na budování vlastní armády. Od roku 2022 se Německo zavázalo poskytnout Kyjevu vojenskou podporu ve výši více než 96 miliard eur (109 miliard dolarů) a zároveň zahájilo vlastní program znovuzbrojování v hodnotě 100 miliard eur.

Německá centrální banka loni varovala, že se rýsuje rekordní rozpočtový deficit, a jako jeden z hlavních důvodů uvedla zvýšené vojenské výdaje.

Na trutnovském Bojišti je zase živo! Ne že by se město vrátilo do časů prusko-rakouské války, ale letošní 160. výročí slavné bitvy můžete oslavit stylově. Na místě bývalého motorestu totiž krkonošský Pivovar Trautenberk otevřel zbrusu novou restauraci a bistro . Kde jinde s přáteli zasvěceně probrat dělostřelecké manévry generála Gablenze než nad sklenicí skvěle ošetřeného piva horalů?

Návrat domů po tisíci letech
Víte, proč Trautenberk vlastně patří do Trutnova? Podle pověstí město roku 1006 založil šlechtic Albrecht von Trautenberg . Ten z kraje vyhnal loupeživé rytíře a zabil draka, který ohrožoval místní horaly a dnes zdobí městský erb. Albrecht navíc od knížete Oldřicha získal privilegia vařit pivo a provozovat šenky. Otevřením nového komplexu se tak pivovar symbolicky vrací domů.

Architektura a poctivá kuchyně
Stavbu si vzali na starost architekti z renomovaného ateliéru ADR, kteří s investorem rádi propojují architekturu s originálními uměleckými díly. Interiéru dominuje stěna s malovanou mapou od Ilony Polanski a proslýchá se, že si u restaurace brzy budete moci udělat selfíčko třeba s legendárním trutnovským drakem.

Zóna je rozdělena na dva koncepty:
Restaurace: Nabízí poctivou českou kuchyni v moderním pojetí, šťavnaté steaky a vyhlášené dukátové buchtičky. Otevřeno je denně od 11.00 – 22.00 (Pá–So do 23.00, Ne do 21.00).
Bistro & T-Drive: Ideální pro ty, co spěchají do hor nebo se vrací domů. Každý den od 7.00 do 17.00 (So-Ne 9.00 – 17.00) tu dostanete ranní kávu, svačinu i klasické hotovky.

Trautenberk tímto krokem navazuje na úspěšnou tradici, kterou odstartoval před 10 lety v Horní Malé Úpě. Za pivem vařeným ve výšce 1045 m n. m. už nemusíte šplhat na Pomezní sedlo, teď ho máte na dosah v podhůří. Tak vzhůru Na Bojiště a jak se v Krkonoších říká: Přijďte pobejt!

Řemeslné pivovary jsou fenomén, který mění Český pivní trh rychleji, než si jeho tradiční hráči dlouho připouštěli. Nestačí už jen skvěle vařit tradiční ležák. Chutě hostů se mění a Pivovárek Morava z Frýdku-Místku jde jejich poptávce vstříc.

„Investovali jsme do nových technologií, rozšiřujeme portfolio o limonády a nové pivní mixy a připravuje se na segment, v němž se bude v příštích letech lámat budoucnost malých pivovarů, nealkoholické a nízkoalkoholické nápoje,“ říká Kateřina Fotterová, obchodní manažerka pivovaru.

Tady v Místku vždy vládli sládci Martin Gajdáček a Marek Blahut. Kluci, kteří si zakládají na léty prověřených postupech a tradičním řemeslném způsobu výroby piva, zejména ležáku. Vlajkovou lodí vždy byla a zatím ještě pořád je Polotmavá jedenáctka, vysoce pitelný ležák, který si dávno získal pivaře daleko za hranicemi Místku.

Úspěchy však neslaví jen místní ležáky. Skvělá výčepní desítka, z níž v pivovaru vzniká také oblíbené Mango pivo, získala 1. místo v degustační soutěži O nejlepší prázdninové pivo roku 2025.

Ale jak říká Katka, obchodní manažerka Pivovárku Morava, doba a chutě zákazníků se mění a dávno už neplatí, že ochucená piva jsou „jenom pro holky“. Tento trend vnímá nejen v každodenním kontaktu se zákazníky a obchodními partnery, ale potvrzuje se i rostoucím zájmem o ochucená piva napříč všemi skupinami konzumentů. Proto i její kluci trochu změnili styl.

Přesně proto pivovar rozjíždí nové technologie a každá z nich míří ke stejnému cíli. Vyrábět víc s širším produktovým záběrem a zároveň ani o píď neuhnout z kvality, za kterou místní sládci osobně ručí celému Frýdku-Místku.

„Klíčové jsou pro nás nové ležácké tanky pro zrání piva a sirupárna, jež nebude sloužit jen pro výrobu limonád, ale také pro základ pivních mixů. Konečně můžeme poctivé sirupy vyrábět na poloautomatizovaném zařízení, které přináší zase o stupínek vyšší kvalitu produktu,“ konstatuje spokojeně sládek Martin Gajdáček.

Právě diverzifikace dnes rozhoduje. Spotřeba klasického alkoholického piva v Česku klesá, zatímco nealkoholické a ochucené varianty rostou a stávají se jedním z mála segmentů s dlouhodobou dynamikou. Nejinak tomu je v Pivovárku Morava. Vedle mimořádně úspěšných ochucených piv Mango a Višeň se letos do nabídky vrací i limitovaná letní edice Limetka & Máta. Lehký a osvěžující nápoj z piva se sníženým obsahem alkoholu je jako stvořený pro horké letní dny a své místo si najde na zahrádkách, u cyklostezek i na festivalech.

„Nová sirupárna nám trochu uvolní ruce a budeme moci více experimentovat, a tak určitě přineseme nové příchutě pivních mixů a brzy i vlastní limonády. Už je ladíme a ochutnáváme,“ doplňuje Katka.

Trend střídmější konzumace už dávno není okrajovou vlnou, ale novým standardem, na který se musí adaptovat i regionální výrobci. Nízkoalkoholické pivní nápoje s obsahem

kolem dvou procent alkoholu jsou tak pro malé pivovary stále důležitější. Zákazníci stále častěji nehledají jen chuť, ale i funkci a příležitost, co si dát přes den, po sportu, nebo na festivalu.

Další metou lokálního pivovaru tak může být vlastní nealkoholické pivo. „Poctivá výroba opravdu dobrého nealko piva vyžaduje nákup nových surovin, specializované výrobní postupy spolu s dalšími úpravami na technologickém vybavení pivovaru. A právě nad tímto se nyní zamýšlíme a kalkulujeme,“ říká potěšeně druhý ze sládků Marek Blahut.

Právě tady je vidět, jak se i malý pivovar z Místku postupně posouvá do disciplín, které ještě nedávno patřily hlavně velkým nadnárodním hráčům. Trh se láme ve prospěch značek, které umějí spojit řemeslo s technologií.

Vedle technologických investic a nových nápojů však nezapomínají v Pivovárku Morava ani na tradiční sezonní pivní nabídku. V druhé polovině června se tak do distribuce dostala oblíbená svrchně kvašená IPA Geronimo, která bude k dostání nejen na letních festivalech, ale také v široké síti restaurací.

Na podzim pak sládci uvaří silné pivo Legionář, které bude mít premiéru na Svatováclavských pivních slavnostech v Ostravě, a také Výroční speciál jako připomínku své první várky z roku 2013. Letošní výběr Výročního speciálu zůstává zatím tajemstvím.

Stejně důležité jako to, co pivovar vyrábí, je i to, kam se dostane. Už dnes prodává do velkých obchodních řetězců Albert, Kaufland, Globus a Makro, současně rozváží sudové pivo po Moravskoslezském kraji a samozřejmě má svůj vlastní e-shop, aby byl svým zákazníkům co nejdostupnější.

Přesto však zůstává největším svátkem a zážitkem to, když vám pivo z ležáckého tanku ve sklepě pivovaru načepuje sám sládek.

Vyrazte k Malši, kde historie ožívá u sklenice. Objevte hradiště Doudleby a pivovar Doudle-Beer, kde se poctivé řemeslo potkává s klidem jihočeské přírody na dvou kolech.

Cesta proti proudu Malše do historických Doudleb
Z Plavu naše cesta pokračovala proti proudu Malše směrem k jedné z historicky nejvýznamnějších obcí regionu do Doudleb. Tento úsek trasy, dlouhý zhruba sedm kilometrů, prověřil nejen naši fyzičku mírným stoupáním, ale i orientační smysl.

Doudleby nejsou jen obyčejnou vsí; jsou místem, kde sídlil starobylý kmen Doudlebů a kde raně středověké hradiště tvořilo strategický bod jižních Čech dávno předtím, než vznikly České Budějovice.

Poctivé řemeslo v místním minipivovaru
Hlavním cílem v této etapě byla návštěva místního minipivovaru. Jako cyklista se často setkávám s podniky, které sází na masovou reklamu, ale tady je realita jiná poctivá a skromná. Pivovar je v rukou majitele, který řemeslem doslova žije. Přestože oficiální otevírací doba může být v pracovní dny proměnlivá, osobní přístup zde nechybí. Stačí zazvonit a majitel vás s ochotou provede svou nabídkou.

Degustace s nádechem exotiky
Ochutnali jsme místní jedenáctistupňový a dvanáctistupňový ležák za 80,-Kč. Překvapením byla jemná aromatičnost, která v dozvuku připomínala moderní piva typu IPA. V kombinaci s klidným prostředím dvora, kde člověk slyší jen šumění nedaleké řeky a okolní přírody, šlo o ideální místo pro regeneraci.

Právě tyto momenty kdy se zastaví čas u orosené sklenice v místě s tisíciletou historií – jsou esencí cykloturistiky.

Prověrka sil v kopcích Pošumaví
Z Doudleb se trasa začala lámat. Zatímco úvodních jedenáct kilometrů z Budějovic bylo s minimálním převýšením takřka odpočinkových, cesta směrem do Pošumaví už vyžadovala strategické rozložení sil.

Rokycanské Masarykovo náměstí ožilo v sobotu 20. června pivem, hudbou a letní atmosférou.
Ani tropické počasí neodradilo návštěvníky, kteří si přišli užít pestrou nabídku 13 pivovarů a bohatý hudební program.

Hlasování návštěvníků
O titul nejlepšího pivovaru rozhodli sami návštěvníci. V hlasování zvítězil radnický Minipivovar Klenot, druhé místo obsadil Minipivovar Loužek z Kamenného Újezdu a třetí byl Pivovar Radouš z Druztové.

Doprovodný program
O skvělou hudební atmosféru se postarali Staropražští Pardálové, Macechy, Lords, Děda Mládek Illegal Band, Xatax a Paradox.
Nechyběla ani soutěž v elektronických šipkách, ve které nejlepší výkon předvedl Kuba.

Poděkování
„Tohle je přesně ten pocit, pro který to všechno děláme. Plné náměstí, živá muzika, šťastní lidé. Rokycany žijí a to mě jako starostu naplňuje upřímnou radostí. Díky všem, kdo přišli a tvoří tohle město tím, čím je,“ sdělil Tomáš Rada.

Plzeňský Prazdroj se začátkem letní sezóny zesiluje aktivity zaměřené na podporu zodpovědného a střídmého pití. Pivovar v červnu odstartoval s influencerem Patrikem Budayem osvětovou kampaň, v níž vysvětluje význam klasické české hlášky „jít na jedno“. Ve videích na sociálních sítích ukazuje, že jde především o výzvu k setkávání přátel bez nutnosti nadměrného pití. Na letní hudební festivaly pak opět přiveze alkotestery, které díky snadnému a rychlému testování umožní návštěvníkům lépe vyhodnotit aktuální kondici.

„Přístup Čechů k alkoholu se v posledních letech výrazně mění. Lidé žijí aktivněji, hledají zážitky a častěji řeší, co pijí, kolik toho vypijí a v jakém kontextu. Ukazuje se také, že pro řadu lidí jít takzvaně ‚na jedno‘ už neznamená touhu po alkoholu, ale spíš potřebu být s lidmi, popovídat si nebo někam patřit,“ vysvětluje Jolana Hájková, specialistka společenské odpovědnosti v Plzeňském Prazdroji. Odklon Čechů od alkoholu potvrzuje i aktuální studie Státního zdravotního ústavu. Ta uvádí, že spotřeba čistého alkoholu na hlavu v Česku v roce 2025 meziročně klesla o 18 % na historické minimum 5,8 litru.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě nabádá k zodpovědné konzumaci a nyní se spojil s influencerem a učitelem skateboardingu Patrikem Budayem, který se v sérii krátkých rozhovorů ptá rozdílných dvojic, co pro ně znamená „jít na jedno“. Před kamerou postupně stanuly velmi různorodé páry s rozdílnými životními zkušenostmi, své názory tak sdílí například matka s dcerou, štamgast a výčepní nebo studentka a pracující. Kampaň ukazuje, že význam spojení „jít na jedno“ znamená pro každého vlastně něco jiného. A často jde spíš o společenské setkání nebo kontakt s přáteli než o samotný alkohol.

„Z reakcí respondentů je zřejmý sociální a společenský aspekt toho ‚jít na jedno‘. Je dobře, že jde primárně o to být s někým než pít s někým. Zpozornět bychom ale měli ve chvíli, kdy se z chození ‚na jedno‘ pro někoho stává pravidelný zvyk, jak třeba odbourat stres nebo se bavit, což je v české společnosti typické,“ říká Otakar Veselý, odborník na závislost mladistvých a odborný garant projektu Respektuj 18, který videa doplňuje svým komentářem. Jak ale ukazuje studie Státního zdravotního ústavu, v Česku pije alkohol o samotě pouze 10,6 % lidí. Pro většinu Čechů je zásadní společnost, nejčastěji tak pijí alkohol s rodinou či partnery (43,7 %), přáteli (40,1 %) nebo s kolegy z práce (5,1 %).

Myšlenka kampaně a její kreativní ztvárnění vycházejí z dílny Lafluence Agency, režie spotů se zhostil Jakub Oudes. Videa poběží od druhé poloviny června do srpna na Instagramu @respektuj18. Od září pak bude kampaň pokračovat aktivací přímo v padesátce vybraných restaurací v Česku, kde se téma „jít na jedno“ objeví například na pivních táccích nebo rezervačních cedulkách.

Alkotestery podpoří odpovědné chování
V létě Prazdroj zvedne téma odpovědné konzumace i na velkých hudebních festivalech Beats for Love, Colours of Ostrava nebo Brutal Assault. Návštěvníkům nabídne praktickou možnost orientačně se otestovat pomocí alkotesterů AlcoForce, které jim během několika vteřin pomohou odhadnout aktuální hladinu alkoholu v dechu.

„Odpovědná konzumace není o zákazech. Před začátkem léta, kdy je zahrádková a festivalová sezóna v plném proudu, chceme bez moralizování ukázat, že odpovědnost začíná vlastním vědomým rozhodnutím a že jít na jedno neznamená jít se opít. Díky alkotesterům dáváme lidem praktický nástroj, který jim pomůže lépe odhadnout vlastní kondici, rozhodnout se vědomě a bezpečněji naplánovat návrat domů,“ uvádí Jolana Hájková. V průběhu letní sezóny budou alkotestery také v pražských Žlutých lázních a na nádvoří plzeňského pivovaru, kde v červenci a srpnu probíhá festival Léto v Prazdroji.

Prazdroj tak navazuje na loňskou aktivitu, kdy nabídl speciální digitální alkotestery návštěvníkům Colours of Ostrava. Během festivalu bylo provedeno více než 1 300 orientačních dechových testů, přičemž téměř 6 z 10 testovaných mělo alkohol v dechu. Dalších více než 1500 testů si během loňského léta vyzkoušeli hosté ve vybraných hospodách a restauracích po celém Česku. Právě tato zkušenost ukazuje, že lidé často vítají jednoduchý nástroj, který jim pomůže lépe odhadnout vlastní kondici a naplánovat bezpečný návrat domů.