Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vítězem 17. ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se stal Matěj Šorejs z restaurace U Mottlů. Prestižního klání,
které dlouhodobě přispívá k rozvoji české pivní kultury a zvyšuje kvalitu výčepního řemesla, se letos zúčastnilo 212 výčepních plzeňského ležáku z celé republiky. Nejlepší z nich získal kromě trofeje odměnu ve výši 1842 EUR symbolizující rok uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Ocenění „Výčepní legenda“ převzal za celoživotní práci Tomáš Babica z pražské restaurace
U Pinkasů a do exkluzivního klubu Honorary Connoisseur Pilsner Urquell vstoupil novinář a dokumentarista Janek Rubeš.

Dvacet finalistů, patnáct mužů a pět žen, z celé České republiky se utkalo tento týden o titul Pilsner Urquell Master Bartender v prostorách plzeňského pivovaru. Soutěžící měli během dvoudenního klání za úkol předvést své mistrovství a dokonale načepovat zlatý ležák, ale také prokázat špičkové znalosti o pivu, jeho výrobě a historii, absolvovali degustační test a taky museli ukázat své komunikační dovednosti, které jsou pro dobré výčepní nezbytné.

Titul nejlepšího výčepního v Česku pro rok 2023 získal Matěj Šorejs z restaurace U Mottlů, který přesvědčil porotu nejen prokázanými znalostmi a dovednostmi,
ale také schopností přenášet lásku k pivu a své nadšení z dobře načepovaného půllitru na ostatní. „Toto ocenění dokazuje, že když budete vaši práci dělat s láskou a správně, tak můžete stát na tady tom místě jako já. Pivo je věc, která spojuje lidi. Spoustu z vás znám nebo jsme se poznali jen díky pivu a já jsem za tuto příležitost velice vděčný. Je radost, že dělám povolání, které miluju a které je mojí vášní. Moc děkuju,“ neskrývá radost Matěj Šorejs, vítěz z vejprnické restaurace U Mottlů. Ten se kromě trofeje může těšit z finanční odměny ve výši 1842 EUR.

V letošním roce se o titul Pilsner Urquell Master Bartender ucházelo celkem 212 výčepních, téměř třetinu z nich tvořily ženy. Soutěž i letos přilákala řadu nových tváří – více než 75 % přihlášených se souboje účastnilo poprvé, 65 % hospod, které výčepní reprezentují, se také zapojilo poprvé. „Výčepní se mohou soutěže účastnit maximálně třikrát. A je dobře, že přibývají noví talentovaní výčepní i hospody, kde chtějí nabízet pivo v té nejvyšší kvalitě. Jsem rád, že naše soutěž přispívá k rostoucí kvalitě čepovaného piva a rozvoji tradiční české pivní kultury, a to nejen v tradičně „pivních městech“, ale po celém Česku,“ hodnotí letošní ročník soutěže Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty.

Pilsner Urquell také každoročně oceňuje profesionály, kteří čepování a péči o pivo zasvětili celý svůj pracovní život. Do síně slávy s titulem Výčepní legenda letos zaslouženě vstoupil Tomáš Babica z pražské restaurace U Pinkasů, který zde s láskou a nadšením čepuje pivo štamgastům i slavným osobnostem už 20 let. „Velmi si tohoto ocenění vážím. O to více, že je od plzeňských sládků, lidí, kteří pivu rozumí a zasvětili mu, stejně jako já, celý profesní život. I oni vědí, že dobře načepované pivo není jen nápoj, ale je to něco, co lidi spojuje, bez ohledu na původ, vzdělání a společenské postavení. Za těch dvacet let, co jsem U Pinkasů „za klikami“, se mnozí štamgasti stali mými přáteli. Někdy říkám, když jsem v práci a kolem sebe vidím spokojené tváře,
že to je, jako když jsem s přáteli u nás na chalupě,“ říká legenda mezi výčepními Tomáš Babica.

Během slavnostního večera byl i letos udělen čestný titul Honorary Connoisseur věnovaný významným osobnostem, které se dlouhodobě doma i v zahraničí podílí na podpoře a šíření dobrého jména piva Pilsner Urquell. Letos jej získal reportér, moderátor a dokumentarista Janek Rubeš. „Rozhodně se nepovažuji za znalce, ale spíše za fanouška nejen piva Pilsner Urquell, ale hlavně lidí, kteří se kolem něj točí. Mně a mému kolegovi je vždy radost ukazovat naši zemi v tom nejlepším světle a pokud to světlo prochází skrz čerstvě načepované pivo Pilsner Urquell, tak se ta radost násobí. Díky,“ říká nový Pilsner Urquell Honorary Connoisseur Janek Rubeš.

Prestižní soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří mají společné nadšení pro plzeňský ležák a svou práci dělají s radostí a láskou k pivu i k lidem. Cílem soutěže je nejen ocenění výčepních a jejich náročné práce, ale také vzdělávání pivní veřejnosti, zvyšování kvality čepovaného piva i rozvoj české pivní kultury.

Plzeňský Prazdroj má novou personální ředitelku. Stala se jí Zuzana Balejová, která ve funkci vystřídala Roba Kenneyho. Ten se přesunul do Japonska na pozici ředitele lidských zdrojů skupiny Asahi Group Holdings, do níž patří i Prazdroj.

Zuzana Balejová (43) působí v pivovarnickém průmyslu téměř 16 let. Nejprve nastoupila do společnosti SABMiller na Slovensku na pozici HR Business Partner. Mimo Českou republiku pracovala na různých pozicích také pro pivovarnické skupiny AB InBev a Asahi v Itálii a Švýcarsku. Od roku 2018 působila jako ředitelka lidských zdrojů a členka představenstva rumunského pivovaru Ursus, který stejně jako Prazdroj patří do skupiny Asahi.

„Zuzana přináší do Prazdroje mezinárodní zkušenosti, ale také nadšení a zápal, které prokázala v letech poznamenaných pandemií koronaviru, kdy prosazovala výrazná zlepšení v oblasti pracovního prostředí, diverzity, rovnosti a inkluze i duševní pohody zaměstnanců. Věřím, že to v kombinaci s jejími manažerskými schopnostmi bude velkým přínosem pro růst naší společnosti," říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zuzana Balejová zastává funkci personální ředitelky Prazdroje pro Českou republiku, Slovensko, Německo a Rakousko od dubna 2023. Pochází ze Slovenska, kde vystudovala Ekonomickou univerzitu v Bratislavě.

Rob Kenney (41) působí v pivovarnictví již více než 14 let, nejprve ve společnosti SABMiller a následně v Asahi, a to v několika zemích na různých pozicích v oblasti lidských zdrojů. „Během svého působení pomohl vytvořit inkluzivnější a vstřícnější kulturu napříč celou skupinou. Prazdroj navíc provedl mnoha výzvami, jako byla pandemie koronaviru a dopady války na Ukrajině. Věřím, že pro globální tým lidských zdrojů bude jeho působení velmi pozitivní," dodává Dragos Constantinescu.

Jedním z památkově chráněných objektů, jehož obnovu kraj dotačně podporuje, je i takzvaný zámeček v Semíně. Nechal ho postavit Vilém z Pernštejna pro správu okolního panství a později byl k němu přistavěn pivovar. V roce 1880 se zde místnímu sládkovi narodil budoucí slavný architekt Josef Gočár.

„Zámeček s pivovarem se před pár lety doslova rozpadal. Jeho nynější vlastníci mají ale konkrétní plány na jeho záchranu a smysluplné využití jak pro kulturní, tak do budoucna i pro turistický ruch. Náš kraj pomáhá s památkovými opravami od roku 2019 a také s budováním historických expozic pro veřejnost. Celkem jsme v posledních pěti letech přispěli na tyto aktivity částkou přes 900 tisíc korun,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Předindustriální pivovarnictví
Už v roce 2021 byla otevřena expozice sladovnictví, která je v původních prostorách s unikátním hvozdovým valachem a náduvníkem a návštěvníci se mohli podívat do zámečku v rámci programu 500 let renesance ve východních Čechách.

Letos k tomu přibude muzejní expozice varny. Původní prostor varny, ve kterém se na rozdíl od sladovny nedochovalo žádné původní zařízení, bude po dohodě s orgány památkové péče využit pro vybudování recepce budoucího hotelu. Na muzejní expozici historické varny se proto zájemci podívají v přístupové chodbě do historických sklepů. Tam bude nově umístěn provoz moderního minipivovaru.

„Celá vybudovaná expozice demonstruje výrobu sladu a vaření piva v tzv. předindustriálním období, tj. od období středověku do počátku průmyslové revoluce. Tehdejší pivovar byl vybudován v roce 1691 přístavbou k zámečku a pivo se tu vařilo 235 let,“ řekl Jan Kvasnička, jednatel společnosti Zámecký pivovar Semín.

Další plány se týkají Gočára a Semínských přesypů
„Poté, co se krajská galerie přejmenovala na Gočárovu a přestěhovala do Automatických mlýnů, je pro náš kraj velmi zajímavý i projekt expozice architekta Josefa Gočára a jeho žáků v půdním prostoru zámečku, kde rodina bydlela, než se přestěhovala do Lázní Bohdaneč. Na přípravě už majitelé s odborníky začali pracovat,“ těší se na další zajímavost v Semíně Roman Línek. V zrekonstruovaném objektu zámečku bude také expozice Semínských přesypů, které jsou Evropskou přírodní památkou Natura 2000 a k vidění jsou hned vedle zámečku.

Brněnský řemeslný pivovar Moravia, který stojí za značkami piv Lucky Bastard a Moravia, slaví pětistou uvařenou várku piva. Celkem ho tak medlánecký pivovar od roku 2017 uvařil přes tři a půl milionu litrů. Kromě výroční várky v Medlánkách slaví také ocenění, která se svými pivy získali. Mezi oceněnými pivy je například Medlánecký Kluzák, který v roce 2023 obhájil první místo na degustační soutěži Pivex, nebo Lucky Bastard Siciliano, které si letos odneslo zlato z Londýnské soutěže London beer competition 2023.

Majitelé pivovaru Moravia chtějí od začátku příštího roku umožnit čepování jejich piva v hospodách z tanků. „Chceme se stát prvním řemeslným pivovarem, který vybuduje síť tankových hospod. Tankové pivo si díky tomu zachová stejnou kvalitu, s jakou bylo uvařeno v pivovaru,” popsal plány do budoucna předseda představenstva pivovaru Moravia Martin Šibal. Dle jeho slov uvažuje vedení pivovaru o tancích s objemem pět set litrů.

Dalším z plánovaných projektů je rozšíření spolupráce se zážitkovým restauračním řetězcem Pivní burza. „Pivní burza kombinuje společenské setkání a pití piva s trochou adrenalinu. Takový koncept má své místo zejména v době, kdy z restaurací a hospod postupně mizí pivaři, kteří pijí pivo na objem, a naopak čím dál častěji přicházejí do hospod lidé, kteří si chtějí vychutnat dobré pivo a celkový zážitek jako takový,” dodal Šibal. Už nyní fungují v Brně hospody s tímto konceptem.

Koncept pivní burzy spočívá v tom, že cenu nápoje má v rukách sám zákazník. Odvíjí se totiž od toho, jak moc se daný druh piva objednává. Čím více prodaných kousků, tím vyšší cena a naopak. Cena nejvíce a nejméně objednávaného piva se pak může lišit i o sto korun.

Pivovar Moravia navazuje na tradici původního pivovaru, který zde fungoval v letech 1898 až 1943, a specializuje se především na ležáky. Pod značkou Lucky Bastard naopak vznikají svrchně kvašená piva, která v Česku nemají dlouhou tradici. Řemeslné pivovary Moravia a Lucky Bastard spadají pod společnost Czech Craft Beers. Nyní produkují deset stálých druhů piv, z toho pět v pivovaru Lucky Bastard a pět z Moravie.

Stálou nabídku doplňují sezónními speciály. „Letos jich máme dohromady devět. Každý speciál, kromě letošní novinky Raspberry pussy, produkujeme v objemu dvou tisíc litrů. Prodat je musíme do dvou týdnů," přiblížil vrchní sládek pivovaru Moravia a Lucky Bastard Martin Hrubeš.

Renesance malých a menších pivovarů nemíjí ani Domažlice. Pivovar v chodské metropoli přichází s jedním zajímavým pivem za druhým. V červnu se tak například vrátil k pšeničnému pivu Prior, které pivařům chybí už tři desetiletí.

V červnu je Prior na čepu pivnice městského pivovaru a na stejném místě je k dispozici i lahvovaný. Premiéru si toto pivo odbylo před třemi desítkami let. Sládkové městského pivovaru Janě Müllerové se podařilo získat původní recepturu a spolu se sládkem Plzeňského Prazdroje Tomášem Pokorným přizpůsobili původní recepturu pro dnešní konzumenty. Pivo se stalo součástí červnové nabídky Volby sládků plzeňského pivovaru, díky němuž se dostane k mnohem širšímu okruhu zákazníků.
Prior se zároveň připravoval v Domažlicích i ve velkopopovickém pivovaru, který spadá pod Plzeňský Prazdroj. Ten vyhovoval díky svým objemovým a technologickým možnostem. Zájemci tak mají jedinečnou možnost porovnat chutě obou várek pocházejících ze stejné receptury.
„Volba sládků je program, v jehož rámci vaříme pro naše hospody každý měsíc jeden nový speciál. Prior je zřejmě pivo s nejdelší historií, které se ve Volbě sládků objevilo. Máme tu čest ho vařit společně s domažlickým pivovarem a není náhoda, že tomu tak je. V Domažlicích vypátrali recepturu na Prior, který se zde vařil v době, kdy pivovar patřil Plzeňskému Prazdroji. Je nám ctí, že s domažlickým městským pivovarem můžeme opět spolupracovat a oslavit to právě Priorem,“ uvedl manažer Volby sládků Plzeňského Prazdroje Tomáš Drahoňovský.
Prior se v Domažlicích vařil v první polovině 90. let. „Děkuji tehdejšímu sládkovi Miroslavu Sekorovi a bývalému řediteli pivovaru Jaroslavu Lstibůrkovi, kteří nám poskytli recepturu a technologický postup na výrobu Prioru. Hledali jsme ho předtím i v archivu v Plzni, ale tam nebyl dohledatelný. Receptura je tedy původní, použili jsme pouze jeden jiný chmel. Prior je pšeničné nefiltrované pivo, původně bylo kvasnicové, kdy se do lahví přidávaly kvasinky a dokvašovalo až v lahvích, ale to my dnes neděláme, na to nemáme prostor. Jde o pivo podobného stylu, které se pije v Bavorsku. Doufáme, že tak přilákáme i hosty zpoza hranic, kterých je zatím po covidu méně,“ doplnila domažlická sládková Jana Müllerová.
„Město dlouhodobě usilovalo o obnovení pivovaru. Jeho zprovoznění přišlo do období covidu, takže první roky byly těžké. Jsem velmi rád, že paní sládková hledá možnosti, jak pivovar uvést ještě ve větší známost, než kterou má teď. Stará se výborně o piva, což dokazují i ocenění, které již v letošním roce domažlická piva dostala, což je hlavně její zásluha. Město jí i dále bude nápomocno,“ slíbil místostarosta Pavel Faschingbauer. Zmínil také, že město ve spolupráci s architektem chystá lepší označení budovy, které by mělo nalákat další zákazníky k návštěvě domažlického pivovaru a jeho pivnice.

Nealkoholické pivo tak trochu klame názvem. Úplně bez alkoholu není, podle evropských předpisů ho může mít až půl procenta. Zároveň v Česku platí pro šoféry či cyklisty přísná nulová tolerance. Přesto si mohou dospělí řidiči nealkoholické pivo dopřát, minimální množství alkoholu odbourají velmi rychle.

Klíčová otázka ovšem zní jinak: dodržují pivovary půlprocentní hranici? V minulosti MF DNES při testech našla i vzorky, které limit překročily až dvojnásobně. Tentokrát jsme přitom do testu zařadili i nealko vzorky z minipivovarů, jež produkují především piva nefiltrovaná a nepasterovaná, tedy rizikovější než ta, která prošla stabilizací.

Pivo uvařené podle 3000 let staré receptury budou moci ochutnat 17. června návštěvníci Pardubického festivalu piva. Bude se čepovat na pardubickém zámku, nejstarší pivo v Evropě uvařil Pivovar Bohdaneč z Kutnohorska ve spolupráci s Experimentálním pivovarem Univerzity Palackého v Olomouci.

Dostalo název Sluneční bárka, uvedla v tiskové zprávě vedoucí úseku prezentace a služeb Východočeského muzea Kateřina Procházková Skůpová. "Když se vědcům podařilo rozluštit, že vzácná bronzová nádoba nalezená v Kladině na Pardubicku obsahovala nejstarší pivo ve střední Evropě, pokusil se jej chemik a člen vědeckého týmu Lukáš Kučera z Univerzity Palackého v Olomouci rekonstruovat," uvedl ředitel pořádajícího Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. V pivu vařeném z prosa se snoubí chuť světlíku, mochny, tužebníku, jitrocele, pelyňku a připomíná dnešní pivo typu Gruit.

Název Sluneční bárka vychází z výzdoby bronzové nádoby. Propracované tepání bylo spojené s kultem Slunce, tažní ptáci táhnou bárku se slunečním kruhem. Motiv odkazuje na náboženské zvyklosti lidí doby bronzové a jejich představy o fungování světa a vesmíru. Nápoj měl podle Libánka sbližovat jeho uživatele s Bohem. Premiérovou várku ochutná prvních 700 návštěvníků, ochutnávka je v ceně vstupenky, která bude stát 50 korun.

Bronzové vědro o výšce 65 centimetrů bylo nalezeno v roce 2017. Obětní nádoba pochází z let 1025 až 920 před naším letopočtem. Uložena je ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích, v budoucnu bude vystavena v připravované nové expozici.

Dalešický pivovar inovoval svou prohlídkovou trasu. Návštěvníky už neprovázejí živí průvodci, ale filmoví herci promítaní na stěnách, kteří jsou stylizovaní do filmových Postřižin. Novinkou je i snímek o historii a současnosti pivovaru. Expozice má zaujmout mladší návštěvníky.

V kádi se koupe krásná mladá žena, která si potichu prozpěvuje. Filmoví fanoušci mají jasno – to je scéna z legendárních Postřižin a v nich Magda Vášáryová coby paní sládková, která dokáže svým půvabem okouzlit každého muže. Postřižiny se natáčely v Pivovaru Dalešice, který inovoval svou prohlídkovou trasu v Muzeu pivovarnictví. A právě s paní sládkovou, tedy Maryškou, se návštěvníci potkají. A dokonce budou i svědky její koupelové scény.

„V jedné z restaurací jsem si dal naše pivo. Nebylo úplně v pořádku. Napadlo mě, že potřebujeme dát zákazníkům možnost nám v reálném čase sdělit, jak jim naše pivo chutná. A přál jsem si, aby výčepní věděl, jak na to, aby pivo bylo perfektní a vraceli se mu hosté,“ popisuje úvodní myšlenku, která vedla ke vzniku u nás dosud nebývalého komunikačního mostu se zákazníkem, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

V podnicích s čepovaným pivem Bernard tak nyní mají zákazníci možnost prostřednictvím jednoduché a uživatelsky přívětivé aplikace „Jak Vám dnes chutná Bernard?“ nápoj ohodnotit hvězdičkami a připojit komentář. Údaje se sbíhají v pivovaru, ten pak podle potřeby na konkrétní provozovnu vyšle odborníka, aby personálu pomohl s nastavením péče o pivo, výčepního zařízení i samotným čepováním, aby výsledek byl co nejlepší.

Sem budu chodit, tady mají dobré pivo
Pivo odchází z pivovaru v perfektní kvalitě, snahou je, aby se ve stejné kondici dostalo až k zákazníkovi. „Proto trvale dbáme na to, aby pivo cestou neutrpělo a každý, kdo nabízí naše pivo, uměl čepovat co nejlépe. Získají tím všichni, především zákazník. A spokojený zákazník se rád „vrací na místo činu“. Kvalita je náš hlavní prodejní argument,“ říká obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek.

Vše o čepování na jednom místě
Spolu s komunikační platformou „Jak Vám dnes chutná Bernard?“ pivovar vytvořil nový web s ucelenými informacemi o správném čepování piva.

Krátká videa a texty pomohou profesionálnímu i amatérskému výčepnímu zvládnout např. různé styly čepování piva, jako jsou hladinka, šnyt nebo řezané, a ukáží také, jak by čepování vypadat nemělo. Návštěvník najde informace k péči o výčep, sanitaci a dobré rady jak se vypořádat s technickými problémy. Pivovar připojuje řadu dobrých triků a tipů z praxe. Nový web najdete na adrese www.bernard.cz/kvalita.

Národní podnik Budějovický Budvar odvede v nejbližších dvou týdnech do státního rozpočtu 250 milionů korun, odpovídá to jeho loňskému zisku. Loni ke konci roku pivovar takto odvedl 550 milionů korun. Při návštěvě Českých Budějovic to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle něj se o privatizaci podniku neuvažuje. „Není to na stole,“ uvedl.

Částka, která je obdobou dividendy, podle ministra odpovídá loňskému zisku Budvaru. Budvar loňské hospodářské výsledky zatím neoznámil. Ředitel Budvaru Petr Dvořák v lednu ČTK řekl, že zisk pivovaru loni meziročně výrazně klesl. Výstav pivovaru loni meziročně klesl o 1,5 procenta na 1,788 milionu hektolitrů.

Ministr se dopoledne setkal s vedením pivovaru. „Jednali jsme o dalším rozvoji, navyšování kapacity. Jsme na stropu 1,9 milionu hektarů a budeme chtít, aby se Budějovický Budvar rozvíjel, navyšoval kapacitu,“ řekl Nekula.

Letos Budvar vyhlíží tři miliardy
Kromě zvýšení produkce by podle něj pivovar měl investovat do fotovoltaických panelů na všech střechách areálu.

Výstav piva loni Budvaru klesl, hlavně kvůli chybějícím prodejům v Rusku. Rusko, kam Budvar po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet, patřilo mezi pět hlavních exportních trhů, kam se dál řadí Německo, Polsko, Slovensko a Británie. Letos plánuje Budvar tržby přes tři miliardy korun.

V polovině května také státní podnik Lesy České republiky oznámil, že v nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků peníze. Půjde o další tři miliardy korun, uvedl v polovině května generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. Lesy ČR, které spravují téměř polovinu lesů v Česku, loni zvýšily čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun. Vedle tří miliard korun státu dá podnik zbylý loňský zisk především do fondu investičního rozvoje v částce 1,3 miliardy korun.