Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Mádlovu reklamu na pivo televize odmítly vysílat, tvrdí Bernard

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:Deník.czAutor:Petr VaňousBernard

Nový reklamní spot pivovaru Bernard v režii Jiřího Mádla a s inspirací Josefem Ladou se v televizi neobjeví. Zatímco pivovar tvrdí, že se ho stanice bály odvysílat, Nova i Prima shodně namítají, že chybí standardní posudek Rady pro reklamu.

Možná si vzpomenete na zakázané reklamy, které se však během let staly kultem. Ať už šlo o legendární spot Plzeňského Prazdroje z devadesátých let, v němž malý kluk nesoucí pivo ze džbánku upil, nebo o proslulou kampaň operátora T-Mobile z roku 2014 s Ivanem Trojanem a polským šmelinářem v podání Jakuba Žáčka.

Právě tento spot tehdy Rada pro reklamu označila za neetický a ozvala se i polská ambasáda kvůli vyobrazení polských občanů jako podvodníků, jenže vzniklá kontroverze přinesla značce obrovskou pozornost. Podobný efekt možná bude mít i novinka z rodinného pivovaru Bernard - ovšem s tím rozdílem, že jeho reklama režírovaná Jiřím Mádlem se v televizi zatím vůbec neobjevila. Televize ji totiž odmítají vysílat.

Inspirace Ladou i zápis pivní kultury
Inspirací pro spot s názvem „Přijďte do hospody, jsou tam lidi“, se stal slavný obraz Hospodská rvačka od Josefa Lady, jehož živelnou atmosféru režisér Jiří Mádl přenesl do současnosti. V rychlém sledu se tak v hospodě odehrávají hádky, smích, flirtování, zpěv, šipky mířené na jablko na hlavě i pořádná rvačka.

Podle pivovaru však tři největší tuzemské televize spot odmítly odvysílat kvůli scénám, které podle nich zobrazují nevhodné chování. Celá debata se navíc odehrává v době, kdy se o tradičním pohostinství mluví i v širších kulturních souvislostech – od ledna 2025 je totiž pivní kultura v České republice zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Podmínka posudku od Rady pro reklamu
Z vyjádření oslovených televizí ale vyplývá, že nejde o přímý zákaz v pravém slova smyslu, nýbrž o podmínění nasazení stanoviskem Rady pro reklamu (RPR). „Cítíme odpovědnost za veškerý obsah, který vysíláme, a to včetně reklamy. Spot pivovaru Bernard jsme před plánovaným nasazením posuzovali v rámci standardního schvalovacího procesu, a to z pohledu zavedených oborových pravidel samoregulace reklamy na alkoholické nápoje. Ta jsou zakotvena v Kodexu reklamy a TV Nova se jimi řídí,“ uvedl pro Deník.cz Michal Prokeš z komunikace TV Nova.

„Vzhledem k nekonvenčnímu obsahu spotu jsme proto požádali klienta, aby jej nechal posoudit Radou pro reklamu. Žádné stanovisko Rady jsme od klienta neobdrželi, proto jsme spot do vysílání nezařadili. Pokud obdržíme kladné stanovisko Rady pro reklamu, jsme připraveni spot do vysílání zařadit,“ dodal Prokeš.

Podobně se vyjádřila i televize Prima, u níž si pivovar nasazení spotu rovněž objednal. „FTV Prima je jako člen Rady pro reklamu vázána jejím kodexem a je si vědoma své společenské odpovědnosti. Proto požádala pivovar Bernard o zajištění stanoviska RPR. Stanovisko RPR jsme od pivovaru Bernard doposud neobdrželi,“ sdělila Deníku.cz mluvčí Primy Blanka Bumbálková.

Zprávy
arrow_left
arrow_right
Česko
Komunální volby
Regiony
Evropa
Svět
Krimi
Ekonomika
Kultura
Nehody
Češi v číslech
Počasí
Doprava
Školství
Zdravotnictví
Historie
arrow_left
arrow_right
Česko zpívá koledy
Česko zpívá koledy 2026: Zapište si termín
Senátoři a senátorka zvolení v senátních volbách 2026
Kompletní výsledky senátních voleb
Volby, urna. Ilustrační foto
Kompletní výsledky komunálních voleb
Vládci fotbalu, speciál Deníku
Vládci fotbalu: Žebříčky nejdůležitějších osobností v Česku
Andrej Babiš poskytl rozhovor Deníku.
Vláda Andreje Babiše: Novinky, aktuality, kauzy
Válka na Ukrajině - Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Nejnovější zprávy
home
arrow_right
Zprávy
arrow_right
Česko
Mádlovu reklamu na pivo televize odmítly vysílat, tvrdí Bernard. Chybí posudek
Petr Vaňous
Petr Vaňous
Redaktor
Česko
19. 11. 2026 v 13:15
•
discussion
1
Ilustrační snímek
info
Ilustrační snímek
google
Chcete upřednostnit v Google naše články?
Upřednostnit

Nový reklamní spot pivovaru Bernard v režii Jiřího Mádla a s inspirací Josefem Ladou se v televizi neobjeví. Zatímco pivovar tvrdí, že se ho stanice bály odvysílat, Nova i Prima shodně namítají, že chybí standardní posudek Rady pro reklamu.

Možná si vzpomenete na zakázané reklamy, které se však během let staly kultem. Ať už šlo o legendární spot Plzeňského Prazdroje z devadesátých let, v němž malý kluk nesoucí pivo ze džbánku upil, nebo o proslulou kampaň operátora T-Mobile z roku 2014 s Ivanem Trojanem a polským šmelinářem v podání Jakuba Žáčka.

Právě tento spot tehdy Rada pro reklamu označila za neetický a ozvala se i polská ambasáda kvůli vyobrazení polských občanů jako podvodníků, jenže vzniklá kontroverze přinesla značce obrovskou pozornost. Podobný efekt možná bude mít i novinka z rodinného pivovaru Bernard - ovšem s tím rozdílem, že jeho reklama režírovaná Jiřím Mádlem se v televizi zatím vůbec neobjevila. Televize ji totiž odmítají vysílat.
Inspirace Ladou i zápis pivní kultury

Inspirací pro spot s názvem „Přijďte do hospody, jsou tam lidi“, se stal slavný obraz Hospodská rvačka od Josefa Lady, jehož živelnou atmosféru režisér Jiří Mádl přenesl do současnosti. V rychlém sledu se tak v hospodě odehrávají hádky, smích, flirtování, zpěv, šipky mířené na jablko na hlavě i pořádná rvačka.
Play
Zdroj: Youtube

Podle pivovaru však tři největší tuzemské televize spot odmítly odvysílat kvůli scénám, které podle nich zobrazují nevhodné chování. Celá debata se navíc odehrává v době, kdy se o tradičním pohostinství mluví i v širších kulturních souvislostech – od ledna 2025 je totiž pivní kultura v České republice zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.
Podmínka posudku od Rady pro reklamu

Z vyjádření oslovených televizí ale vyplývá, že nejde o přímý zákaz v pravém slova smyslu, nýbrž o podmínění nasazení stanoviskem Rady pro reklamu (RPR). „Cítíme odpovědnost za veškerý obsah, který vysíláme, a to včetně reklamy. Spot pivovaru Bernard jsme před plánovaným nasazením posuzovali v rámci standardního schvalovacího procesu, a to z pohledu zavedených oborových pravidel samoregulace reklamy na alkoholické nápoje. Ta jsou zakotvena v Kodexu reklamy a TV Nova se jimi řídí,“ uvedl pro Deník.cz Michal Prokeš z komunikace TV Nova.

„Vzhledem k nekonvenčnímu obsahu spotu jsme proto požádali klienta, aby jej nechal posoudit Radou pro reklamu. Žádné stanovisko Rady jsme od klienta neobdrželi, proto jsme spot do vysílání nezařadili. Pokud obdržíme kladné stanovisko Rady pro reklamu, jsme připraveni spot do vysílání zařadit,“ dodal Prokeš.

Podobně se vyjádřila i televize Prima, u níž si pivovar nasazení spotu rovněž objednal. „FTV Prima je jako člen Rady pro reklamu vázána jejím kodexem a je si vědoma své společenské odpovědnosti. Proto požádala pivovar Bernard o zajištění stanoviska RPR. Stanovisko RPR jsme od pivovaru Bernard doposud neobdrželi,“ sdělila Deníku.cz mluvčí Primy Blanka Bumbálková.

„Zadavatelům i šiřitelům reklamy je známo, že pro reklamu obecně a pro reklamu na komodity jako alkohol zvláště platí právně i eticky výrazně přísnější standardy než pro obsah pořadů,“ doplnila Bumbálková.

Konkurenční pivovary potíže nehlásí
Konkurenční pivovary přitom podobné potíže s televizními stanicemi nehlásí. „Pivovar Svijany žádnou takovou zkušenost neučinil,“ uvedl pro Deník.cz mluvčí Svijan Luboš Spálovský. Také Pivovary Staropramen podle manažerky komunikace Kateřiny Pavlíkové žádné výhrady televizí v tomto směru nezaznamenaly.

„Komunikace našich značek se řídí přísnými etickými pravidly, principy samoregulace i interními kodexy, které jdou často nad rámec běžných legislativních požadavků. V lokálních kampaních se soustředíme na přátelství, společně strávené chvíle, pozitivní emoce spojené s posezením u piva a na chuť a kvalitu našich piv,“ přiblížila Pavlíková s tím, že reklamní kampaně firmy dlouhodobě odpovídají očekáváním televizních stanic i mediálních agentur.

Bernard sází na internet, Mádl chválí hospodskou scénu
Pivovar Bernard situaci vnímá jinak a spot pouští do světa vlastní cestou přes internet. Mluvčí Radek Tulis upozornil, že s televizí Prima spolupracují od roku 2021 a u žádného předchozího spotu po nich stanovisko Rady pro reklamu požadováno nebylo. Podle něj se nový spot při úvodním jednání líbil, následně však televize z neznámého důvodu dostala strach ho bez posudku odvysílat.

„Kdo spot uvidí, ať sám posoudí, jestli jsou v něm nevhodné scény. My jsme chtěli ukázat, že hospoda je místo, kde se lidi potkávají. Někdy se tam i pohádají, ale pořád spolu mluví,“ řekl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Režisér Jiří Mádl zdůraznil, že hospoda je největší scéna, jakou Česko má. „Během jediného večera se tam odehraje spousta malých příběhů. Lidé se baví, hádají, smějí, každý prožívá něco jiného. Chtěl jsem, aby měl divák chuť se k nim přidat. A aby si všiml, že tam nikdo nesedí s telefonem,“ uvedl Mádl.

Výzva k odchodu z názorových bublin
Podle Stanislava Bernarda, jehož pivovar prodává zhruba dvě třetiny své produkce v sudech právě do pohostinství, není cílem kampaně přesvědčovat lidi, aby pili více piva. „Když se lidi přestanou potkávat, přestanou si i rozumět. Náš spot je také poselstvím. Je výzvou zvednout oči od mobilních telefonů, vystoupit z uzavřených sociálních a názorových bublin, jít mezi lidi, mluvit spolu, vyjít z virtuálního do skutečného světa. Myslíme, že to společnost potřebuje,“ vysvětlil Bernard.

„Chceme, aby se lidé víc potkávali. Kdo nemá chuť na pivo, ať si dá nealko nebo limonádu. Hlavně ať nesedí každý večer doma sám,“ dodal s tím, že samotná reklama podniky nespasí. „Hospodu nezachrání reklama. Zachrání ji hospodský, co umí načepovat, obsluha, u které se člověk cítí vítaný, a lidi, co si chtějí povídat. My jim v tom jen trochu pomáháme,“ uzavřel.

Za pět let zanikla šestina hospod
Kampaň se opírá i o data Českého svazu pivovarů a sladoven a průzkum agentury NMS Market Research. Za posledních pět let v Česku zaniklo zhruba čtyři tisíce hospod a restaurací, tedy přibližně šestina jejich počtu, a podíl piva prodaného v gastronomii klesl z 35 procent v roce 2019 na loňských 28 procent. Pokud se nepočítají obědy, alespoň jednou měsíčně dnes do hospody zavítá jen přibližně třetina Čechů, téměř pětina tam nechodí vůbec a 71 procent lidí vnímá, že klasických hospod ubývá. Zároveň ale 69 procent dotázaných přisuzuje osobnímu rozhovoru v hospodě větší hodnotu než komunikaci na sociálních sítích a 82 procent lidí si dokáže představit, že si posezení užije i bez alkoholu.

„Do hospody nechodíme jen kvůli pivu, ale hlavně kvůli lidem. U jednoho stolu se tu mohou potkat lidé, kteří by se jinak minuli. To ale ještě neznamená, že si spolu začnou povídat. Hospoda nás dokáže spojit, názorové bubliny ale sama nerozpustí. Většina z nás se totiž i tady drží svých známých,“ podotkla analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová.

Odborník volá po nadhledu
Agrární ekonom a pivovarský odborník z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier přirovnává případ kolem spotu k situacím z devadesátých let, kdy podle něj některé povedené pivní reklamy narazily na mravokárce.

„Podobné je to teď u Bernarda. S nadhledem zobrazuje realitu moderní hospody, drobné příběhy, které se najednou mohou odehrát jen v hospodě. Ale paradoxně si myslím, že tím zákazem ona reklama osloví ještě více zákazníků, bude holt žít svým výrazným životem na sociálních sítích a i jinde na internetu,“ míní Maier. „Myslím si, že televize a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání by měly prokazovat více nadhledu u reklam a svým způsobem je považovat i za umělecká díla,“ dodal odborník.

Redakce Deníku.cz oslovila s žádostí o vyjádření i Českou televizi a samotnou Radu pro reklamu, do uzávěrky však tyto subjekty na dotazy neodpověděly.

Ceny Sdružení přátel piva ovládly minipivovary

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:Deník.czAutor:Petr Vaňous

Nejstarší spotřebitelská pivní soutěž u nás letos přinesla velké zemětřesení. Ani jeden z loňských vítězů své prvenství neobhájil a hlavní kategorie opanovaly minipivovary, mezi nimiž vynikl Pivovar Hostomice či pražský Badflash. Sládkem roku se stal Jan Šuráň, in memoriam byl oceněn Josef Vávra.

Už pošestatřicáté vyhlásilo Sdružení přátel piva (SPP) nejlepší piva, pivovary a osobnosti tuzemského pivovarnictví. Tradiční „kočovné“ vyhlášení tentokrát zakotvilo ve východočeské Dobrušce v pivovaru Rampušák. A přineslo výsledky, jaké soutěž s tradicí od roku 1990 dlouho nepamatuje – ani jeden z vítězů minulého ročníku totiž své zlato neobhájil, byť se řada z nich udržela alespoň na stupních vítězů.

Hlavní slovo si letos vzaly menší a řemeslné pivovary. V „královské“ disciplíně, tedy v kategorii Světlý ležák roku, zvítězil Fabián 12° z Pivovaru Hostomice ve středních Čechách, který za sebou nechal i tradičního favorita z Vysočiny, Dvanáctku z Rodinného pivovaru Bernard. Hostomický pivovar navíc přidal i stříbro mezi výčepními pivy. Tuto nejvyrovnanější kategorii letošních degustací nakonec ovládl pražský pivovar Badflash se svou Desítkou, ke které přidal ještě bronz za ležák a zlato v kategorii tmavých a polotmavých svrchně kvašených piv.

Z velkých hráčů dokázal naplno prorazit náchodský Primátor, jehož pšeničný Primátor Weizenbier vyhrál svou kategorii s největším bodovým náskokem ze všech. V prestižní kategorii Pivovar roku si pak pro celkové prvenství došel Národní pivovar Budějovický Budvar, který na záda odsunul druhý Primátor a třetí Bernard.

Titul Minipivovar roku si odnesl Pivovar MadCat z Vysočiny, za nímž skončily jihočeský pivovar Obora a východočeský Ovipistán. Mezi tzv. létajícími pivovary, které vaří na pronajatých technologiích, pak zvítězil Černý Potoka.

Došlo i na pietu
Ocenění Sládek roku, o kterém rozhoduje porota Pivní sněm SPP, získal s výraznou převahou čerstvý jubilant Jan Šuráň ze společnosti PIVO Praha a emeritní prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Odborníci ocenili především fakt, že jako pivní mistr rozjel výrobu po celém světě a pro řadu průmyslových pivovarů vytvořil první zkušební várky, podle nichž vaří dodnes.

Vyhlášení v Dobrušce mělo i silný pietní moment. Sdružení přátel piva udělilo zvláštní cenu in memoriam za mimořádný přínos českému pivovarnictví nedávno zesnulému dlouholetému vrchnímu sládkovi pivovaru Bernard Josefu Vávrovi, který sám titul Sládek roku získal v roce 2014.

Naopak kategorie Pivní počin roku zůstala letos neobsazena. Pořadatelé k tomu s nadsázkou dodali, že vzhledem k výrokům některých politiků se spíše nabízí začít do budoucna udílet pivní anticeny.

Přehled hlavních výsledků cen SPP 2026:
Světlý ležák roku: 1. Fabián 12° (Pivovar Hostomice), 2. Bernard Dvanáctka (Rodinný pivovar Bernard), 3. Prostě ležák (Pivovar Badflash)
Výčepní pivo roku: 1. Desítka (Pivovar Badflash), 2. Fabián 10° (Pivovar Hostomice), 3. Hektor (Pivovar Clock)
Silné spodně kvašené pivo: 1. Gothard 16° (Hořický pivovar Jungberg), 2. FUZEnáč 13 (Pivovar FUZE), 3. Primátor Weizen (Pivovar Primátor) a 15° F. L. Věk (Pivovar Rampušák)
Polotmavé/tmavé spodně kvašené pivo: 1. Černá svině (Černokostelecký pivovar), 2. Černá ovce 14 (Pivovar Beránek), 3. První dáma (Pivovar Ovipistán)
Pšeničné pivo roku: 1. Primátor Weizenbier (Pivovar Primátor), 2. 12 Sv. Jana Nepomuckého (Pivovar Zlatá kráva), 3. Akumulátor 12° (Pivovar Volt)
Světlé svrchně kvašené pivo: 1. Nachmelená opice IPA 14° (Pivovar Nachmelená opice), 2. Baterka 15° (Pivovar Volt), 3. Zaříkávač chmele (Pivovar Permon)
Tmavé/polotmavé svrchně kvašené pivo: 1. Torpid Mind (Pivovar Badflash), 2. Batalion 25 (Pivovar Haksna), 3. Black Out 16° (Pivovar Volt)
Kyselé pivo roku: 1. Sršeň, Berliner Weisse (Pivovar Hangár), 2. Nina, Raspberry Berliner Weisse (Pivovar Clock), 3. Sv. Norbert Cherry Ale Sour (Pivovar Strahov) a Elektra 15° (Pivovar Volt)
Pivovar roku: 1. Budějovický Budvar, 2. Pivovar Primátor, 3. Rodinný pivovar Bernard
Minipivovar roku: 1. Pivovar MadCat, 2. Pivovar Obora, 3. Pivovar Ovipistán
Létající pivovar roku: 1. Pivovar Černý Potoka, 2. Pivovar Hangár, 3. Pivovar Brewnicorn
Sládek roku: Ing. Jan Šuráň (emeritní prezident Českomoravského svazu minipivovarů)
Cena in memoriam: Ing. Josef Vávra (dlouholetý vrchní sládek pivovaru Bernard)

Přijďte do hospody, jsou tam lidi. Bernard láká na pivo reklamou

Publikováno:před 13 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Veronika BělohlávkováBernard

Rodinný pivovar Bernard zveřejnil reklamu, jejíž inspirací se stal obraz Josefa Lady Hospodská rvačka. Hraný spot s nadsázkou ukazuje současnou hospodu, v níž se lidé baví, zpívají, hádají i perou. Natočil ji režisér Jiří Mádl, který dílo pojal jako jednozáběrovou nadsázku odkazující ke stylu amerického režiséra Quentina Tarantina. Tři největší tuzemské televize však nový klip odmítly odvysílat. Pivovar tak chce reklamu šířit vlastními cestami. Kampaň doprovází průzkum agentury NMS Market Research o tom, jak Češi vnímají hospody a jak často je navštěvují.

„Kdo spot uvidí, ať sám posoudí, jestli jsou v něm nevhodné scény. My jsme chtěli ukázat, že hospoda je místo, kde se lidi potkávají. Někdy se tam i pohádají, ale pořád spolu mluví,“ říká spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Režisér Mádl uvedl, že se tvůrci chtěli zaměřit na osamělost a rozdělení společnosti. Podle něj měl spot připomenout, že lidé mohou trávit čas společně, i když mají rozdílné názory. „Pivovar Bernard nemá tělocvičny, hřiště ani plovárny, ale má pivo a hospody. Došli jsme k tomu, že jeho příspěvek by měl být o tom, přijít do hospody. Je trochu jedno, jestli se tam budete hádat, líbat nebo tančit, ale buďte spolu. Buďte spolu jako lidé,“ řekl režisér a autor reklamy Jiří Mádl.

K rozhodnutí televize se herec nechtěl vyjadřovat. „Nesoudím, jestli se televize rozhodly dobře, nebo špatně, to vůbec není moje úloha,“ dodal. Reklamní spot, který byl určený primárně do televizí se natáčel v hospodě s pivem Bernard Na Zastávce ve Světlé nad Sázavou.

Redakce iDNES.cz oslovila všechny tři televize s dotazem, proč spot do vysílání nezařadily. Jejich vyjádření redakce zjišťuje.

Podle marketingového experta Bernard ohnul všechna možná pravidla reklamy. „A víte co? Já tomu fandím. Spot je vtipný, je tam jasná nadsázka a předává to milou message. Bohužel, média, na rozdíl od značek nemohou riskovat tak snadno, takže se pivovar bude pravděpodobně muset spolehnout jen na online, což může být komplikace. My v Česku ale máme rádi rebely, takže třeba Bernardu tahle odvážná sázka nakonec vyjde,“ uvedl Marek Nieslanik, kreativní ředitel, Fairy Tailors.

S tím souhlasí také Tomáš Vacek partner společností Contexto a Contexto AI Adoption. „Odmítnutí televizí považuji za škodu. Reklama má mít prostor pro nadsázku i provokaci. Značce navíc může situace paradoxně pomoci, protože kampaň má potenciál šířit se na sociálních sítích. Jiřímu Mádlovi se podle mě opravdu povedla.“

Nesedět doma sám a vyrazit do hospody
Podle průzkumu NMS Market Research považují politické debaty a hádky za součást české hospodské tradice čtyři z deseti dotázaných. Hospodu či restauraci označilo za nejoblíbenější místo pro setkávání s přáteli 34 procent Čechů. Mezi lidmi ve věku 35 až 44 let to bylo 40 procent.

Nejčastějším důvodem návštěvy hospody je společnost přátel a známých, nikoli samotné pivo. Podle 64 procent respondentů lze v hospodě potkat lidi, s nimiž by se jinde nesetkali. Osobní rozhovor tam má pro 69 procent Čechů větší hodnotu než komunikace na sociálních sítích.

„Česká republika je zemí piva a máme v pivu obrovskou tradici. Poslední vývoj ale není příliš veselý,“ uvedl Bernard. Podle něj se spotřeba piva na osobu snížila ze 161 litrů na 121 litrů ročně, tedy zhruba o čtvrtinu.

Problém vidí hlavně v hospodách a restauracích. Zatímco dříve se podle něj přibližně polovina piva vypila v gastronomii, nyní je to 28 procent. Pivovar Bernard v hospodách a restauracích prodává 63 procent svého piva.

Úspěch brněnského minipivovaru. Jeho ležák dominoval na prestižní soutěži

Publikováno:před 13 hodinamiZdroj:Brněnský deníkAutor:Michal HrabalU Tomana

Brněnský minipivovar U Tomana uspěl na soutěži European Beer Star. V konkurenci 2 274 piv z 48 zemí zvítězil jeho světlý ležák českého typu. Ocenili aroma i vyváženou hořkost.

Zlato pro svou dvanáctku získal brněnský minipivovar U Tomana na European Beer Star. Na jedné z nejprestižnějších pivních soutěží světa zvítězil v kategorii světlých ležáků českého typu. Úspěch minipivovar doplnil bronzem za Emanuelovu 10.

Soutěže se letos zúčastnily pivovary z osmačtyřiceti zemí světa. Přihlásily celkem 2 274 piv. Pro brněnský pivovar je vítězství především oceněním dlouhodobé práce na pivu. „Naše filozofie je jednoduchá – neslevujeme na surovinách ani v jednotlivých krocích výroby jen proto, abychom něco udělali levněji. Chceme, aby si člověk odnesl zážitek z dobrého piva. Právě v kvalitních surovinách a čase, který pivu dopřejeme, vidím základ našeho úspěchu,“ řekl sládek pivovaru U Tomana Jan Křišík.

Zlatý ležák se vaří přímo na brněnském náměstí Svobody. Své produkty minipivovar nabízí také ve stejnojmenné restauraci. Tomanova dvanáctka uspěla v kategorii Bohemian-Style Pale Lager, stříbro získal slovenský Urpiner 12% Premium a bronz přerovský Zubr Gradus.

Porotci ocenili aroma i vyváženou hořkost
Podle Křišíka porotci u vítězné dvanáctky vyzdvihovali aroma žateckého chmele, vyváženou hořkost a čistotu chuti. V hodnocení ji označili také za velmi dobrý příklad ležáku českého stylu.

Pivovar U Tomana uspěl v konkurenci víc než dvou tisíc piv z celé Evropy. „Počtem přihlášených vzorků jde o nejprestižnější soutěž v Evropě a jednu z nejprestižnějších na světě. Je otevřena v podstatě všem pivovarům. Od velkých po minipivovary. Jedinou podmínkou je komerční charakter pivovaru. Tedy že se hodnocené pivo dá koupit,“ přiblížil Křišík.

Mezinárodní porota složená ze zkušených sládků, pivních someliérů a dalších odborníků hodnotí vzorky anonymně. Rozhodují senzorické vlastnosti piva, zejména vzhled, vůně a chuť.

Letošní degustace se uskutečnily v polovině září v Norimberku, ocenění si zástupci pivovarů převzali 11. listopadu na veletrhu BrauBeviale v německém Norimberku. „Degustátoři dostanou pivo pod číslem. Posuzují, jestli odpovídá svému stylu, zda je vyvážené, pitelné a bez vad. Roli hraje i do určité míry kreativita,“ podotkl Křišík.

Mádl natočil ladovský spot pro pivo Bernard. Televize ho odmítly

Publikováno:včeraZdroj:Echo24.czBernard

Režisér Jiří Mádl v reklamě na pivo Bernard zachytil typický obraz české hospody. Scénu, inspirovanou obrazem Josefa Lady Hospodská rvačka, však v televizi neuvidíte. Největší české televize ji podle pivovaru Bernard odmítly odvysílat kvůli „zobrazování nevhodného chování“. Reklamu tak pivovar zveřejnil na internetu.

Scéna reklamy znázorňuje provoz jedné hospody v jedné místnosti. Divák se tak během krátké chvíle setká s hraním šipek na jablko trůnící na hlavě jednoho z hostů, s hospodskou rvačkou, při které host letí přes stůl, fotbálkem i vášnivým líbáním mladého páru.

Podle pivovaru Bernard se za reklamou skrývá jednoduché poselství. „Hospoda je jedním z míst, kde se lidé stále mohou potkávat tváří v tvář, přestože mají odlišné názory nebo pocházejí z různých společenských prostředí,“ uvádí pivovar. Podle vyjádření pivovaru však české televize měly jiný názor. „Tři největší tuzemské televize spot odmítly odvysílat kvůli scénám, které podle nich zobrazují nevhodné chování,“ uvádí pivovar.

Celý spot režíroval herec a režisér Jiří Mádl. „Hospoda je největší scéna, jakou Česko má. Během jediného večera se tam odehraje spousta malých příběhů. Lidé se baví, hádají, smějí, každý prožívá něco jiného. Chtěl jsem, aby měl divák chuť se k nim přidat. A aby si všiml, že tam nikdo nesedí s telefonem," uvedl.

Bernard si na téma setkávání a role hospody nechal vypracovat výzkum od společnosti NMS Market Research. Z něj vyplývá, že hospodu nebo restauraci jako nejoblíbenější místo pro setkávání s přáteli uvádí 34 % Čechů, mezi lidmi ve věku 35 až 44 let je to dokonce 40 %. Z výzkumu také vyplývá, že 71 % Čechů vnímá, že klasických hospod ubývá, a 67 % souhlasí s tím, že s jejich zánikem mizí i místa pro osobní setkávání. Tento názor zastávají především starší generace. Mezi lidmi nad 55 let jej sdílí 73 % dotázaných, zatímco mezi mladými ve věku 18 až 34 let je to 55 %. Za posledních pět let zanikla asi šestina hospod, okolo 4 000 podniků.

„Když se lidi přestanou potkávat, přestanou si i rozumět. Náš spot je také poselstvím. Je výzvou zvednout oči od mobilních telefonů, vystoupit z uzavřených sociálních a názorových bublin, jít mezi lidi, mluvit spolu, vyjít z virtuálního do skutečného světa. Myslíme, že to společnost potřebuje,“ uzavírá spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Opravený hotel nabídne víc pokojů i wellness. Blíží se také úpravy areálu Budvaru

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Jan JakovljevičBudvar

Úpravy Malého pivovaru v Českých Budějovicích začnou už brzy. Hotové by měly být v prvním čtvrtletí roku 2028. Po kompletní přestavbě se téměř zdvojnásobí počet pokojů, zařízení hotelu víc uzpůsobí také pro firemní klientelu. Podobný termín dokončení očekává národní pivovar i u první etapy změn svého areálu. Do jara 2028 tam má vzniknout nová pivovarská zahrada i skywalk.

Podloubí před hotelem Malý pivovar už minulé pondělí ráno plnily židle a další kusy původního vybavení. Nanosili je tam pracovníci, kteří budovu vyklízejí. Všechno tak směřuje k zahájení kompletní rekonstrukce historické budovy v budějovické ulici Karla IV., k čemuž má dojít v nejbližších dnech.

„Vzhledem k rozsahu půjde o komplexní proměnu celého objektu, která zahrnuje jak stavební část, tak následné vybudování nového hotelového zázemí,“ zmínila Barbora Povišerová, manažerka komunikace Budějovického Budvaru. Národní pivovar s památkově chráněnou budovou, která patří státu, hospodaří.

Hotel přestal svému účelu sloužit v červnu 2021. Důvodem byl špatný technický stav. Povišerová loni v říjnu zmínila, že stavba je energeticky velmi náročná a potrubí praská ve zdech. Po uzavření ještě od března 2022 do téhož měsíce roku 2024 sloužil hotel lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Na začátku v něm žilo přibližně 80 uprchlíků, postupně jich ubývalo.

Povišerová loni též zmínila, že práce dohotoví na konci roku 2027, nyní své vyjádření korigovala a hovoří o prvním čtvrtletí roku 2028. „Jde o historickou budovu, u které mohou v průběhu rekonstrukce vyvstat nepředvídatelné okolnosti. V tuto chvíli ale nemáme důvod předpokládat zásadní komplikace a naším cílem je plánovaný harmonogram dodržet,“ dodala.

Za dohledu památkářů
Jelikož se jedná o památkově chráněnou stavbu, vstupují do přestavby i památkáři. Budvar s nimi řešil rovněž přestavbu Masných krámů na začátku letošního roku. Na veškeré práce totiž musí získat závazné stanovisko.

„Po dobu stavební obnovy se svolávají pravidelné kontrolní dny za účasti pracovníků památkové péče. Průběh a řemeslnou kvalitu prací tedy památkáři průběžně kontrolují a dochází ke zpřesnění technologických postupů i dalších prací,“ sdělila dříve za památkáře Klára Pešková.

Investice do úprav hotelu se mají pohybovat v nižších stovkách milionů korun. Po dokončení hotel nabídne celkem 50 pokojů, tedy téměř dvojnásobek původní kapacity. Rozšíří se i jeho zázemí, jehož součástí mají být například konferenční prostory, wellness a pivní restaurace.

Cílem Budvaru je vytvořit místo, které bude sloužit návštěvníkům města, ale také firemní klientele a hostům, kteří do Budějovic přijíždějí za pracovními či společenskými příležitostmi.

Plánovaná restaurace bude propojenější s provozem a konceptem hotelu. „Základem bude pivní restaurace, která bude výrazně orientovaná na Budvar a jeho pivní portfolio. Chceme, aby nabídla autentický gastronomický zážitek a přirozeně navazovala na prostředí a tradici pivovaru,“ popsala Povišerová.

Do restaurace v budoucnu rád zavítá i Martin Řehout. Původní Budvarka, na jejímž místě nová restaurace vznikne, bývala dříve jeho oblíbenou hospodou. Připomněl také rekonstrukci, při níž se změnil interiér. Ten byl modernější a světlejší. S ním už restaurace ovšem fungovala jen od začátku roku 2017 do podzimu 2022. Potom ji uzavřeli.

„Osobně mi do stylu pivnice víc seděl předcházející tmavší interiér s oddělenými ‚kójemi‘. Ale hlavně mi není jasné, zda se bude tedy opět měnit interiér restaurace. A pokud ano, proč do něj bylo investováno určitě nemálo prostředků tak krátce před uzavřením pivnice s tak dlouhou tradicí,“ zamýšlel se Řehout loni koncem října.

Malý pivovar ale není jedinou velkou investicí Budvaru v Budějovicích. Další je přestavba jeho areálu v ulici Karolíny Světlé. Aktuálně pokračují v projektování, dokumentaci pro povolení stavby plánují podat na konci listopadu. Pokud se vše podaří podle harmonogramu, stavební práce začnou na jaře 2027.

A národní pivovar čeká pořádná šichta. První etapu chce otevřít návštěvníkům na jaře 2028, kdy budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury. „Počítáme s vybudováním nové pivovarské zahrady pro návštěvníky, atraktivního skywalku, rekonstrukcí historických sklepů a obnovou fasády varny. Chceme postupně otevřít areál veřejnosti a nabídnout lidem nové možnosti, jak pivovar poznávat a zažít jeho historii i současnost,“ přiblížila Povišerová.

Na první etapu naváže v budoucnu například rekonstrukce historické sladovny, vybudování vyhlídky a výstavba nové multifunkční budovy, jejíž součástí bude i parkovací dům. Nyní ale Budvar upíná svou pozornost jen na úvodní část. I proto Povišerová nechtěla mluvit o výši investice, šéf pivovaru Petr Dvořák dříve hovořil hrubým odhadem o 800 milionech korun.

Zámek Velké Meziříčí a pivovar Jelínkova vila: Omyl mě zachránil

Publikováno:včeraZdroj:Medium SeznamAutor:Pedro SmoleroHarrach

Rozkopané Velké Meziříčí, plná Jelínkova vila a hrozba oběda v zimě? Šťastná náhoda a komunikační šum všechno změnily.
Z Budišova do Velkého Meziříčí jsem dorazil kolem poledne. Město mě přivítalo s otevřenou náručí tedy přesněji řečeno s otevřenými výkopy, rozkopanými silnicemi a dopravním chaosem. Ambiciózní plány kvůli stavebním pracím ztroskotaly hned v prvních minutách, historické skvosty se však bagry zastínit nenechaly.

Svědci minulosti a bizarní osudy Špitálku
Jako první mi do cesty padla Dolní brána, poslední zachovaný kousek původní městské fortifikace z 13. a 14. století, která v 16. století prošla renesanční kúrou.

Spolu s podkovovitou baštou a fragmentem hradeb tvoří osamělého svědka dob, kdy zdi znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Hned vzápětí jsem narazil na Kostel sv. Kříže, zvaný Špitálek, který nechal postavit majitel panství Zikmund Helt z Kementu a dodnes v něm odpočívá v rodinné hrobce. Tento svatostánek si prošel vskutku bizarními osudy. Za první světové války poskytoval azyl italským uprchlíkům, aby ho o pár desetiletí později, v roce 1953, nekompromisně znárodnili komunisté a proměnili ve sklad zdravotnického materiálu. Teprve 90. léta mu velkolepou opravou vrátila jeho původní půvab a důstojnost.

Drama u pivovaru: Polévka venku a osudový omyl
V tu chvíli už ale můj žaludek vysílal nouzový signál prvního stupně. Akutní nedostatek kalorií mě dovedl k vyhlášenému pivovaru Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí.

Vstoupil jsem dovnitř, kde mě okamžitě okouzlila stylová atmosféra i sálající historie.

Málokdo ví, že na tomhle místě stával už od roku 1588 starý mlýn. Na začátku 20. století ho ale koupil továrník Karel Jelínek, mlýn zboural, postavil tu elegantní vilu a z mlynářského náhonu vybudoval první městskou vodní elektrárnu. Dnes tu místo turbíny bublá pivo a vzduchem se line vůně pečínky. Všechno vypadalo neuvěřitelně nadějně až na jeden zásadní detail. Uvnitř bylo narváno doslova k prasknutí.

Když jsem s prosíkem v očích požádal o cokoliv k jídlu, obsluha mi s ledovým klidem oznámila neúprosný verdikt: „Maximálně vám můžeme dát polévku ven. Nic víc, pane.“

Stál jsem tam s helmou v ruce, s prázdným žaludkem a před sebou měl nevábnou vidinu oběda v mrazivém vzduchu. Vtom kolem prošel další člověk z obsluhy, zničehonic se zastavil a zpytavě si mě prohlédl: „Já vás znám, nebo jsem vás aspoň někde viděl, ne?“

Usmál jsem se a s jiskřičkou naděje odvětil: „Já nemám moc paměť na lidi, ale stát se může leccos.“

Geniální komunikační šum nás zachránil před venkovním hladověním. Během chvilky před mnou přistál pivní tácek, orosené pivko a jako hlavní hřeb dne poctivý dřevorubecký steak z krkovice. Kulinářská báseň. Stroj jsem nechal venku, ale skrze velké okno jsem na něj celou dobu dohlížel jako ostříž.

Císařské manévry na zámku a pekelný hluk pod D1
Po vydatném odpočinku jsem zamířil k Zámku Velké Meziříčí. Hrad tu stál už ve 13. století, což dokládá Budislav z Meziříčí i úchvatná fresková výzdoba v gotickém sále, a později patřil pánům z Kravař, Pernštejnům i Berkům z Dubé. V roce 1723 sice vyhořel, ale vzkřísil se z popela v barokním hávu.

Nejvíce mě však dostala historka z roku 1909. Tehdejší majitel hrabě František Harrach hostil na zámku císařské vojenské manévry. Účastnil se jich sám císař František Josef I., arcivévoda František Ferdinand d’Este a německý císař Vilém II. Návštěva to byla tak významná, že byl celý zámek kvůli vysoké šlechtě narychlo elektrifikován. Dnes jej vlastní rod Podstatzkých Lichtensteinů a v roce 2024 jeho kapli znovu požehnal brněnský biskup Pavel Konzbul.

Když jsem opouštěl Velké Meziříčí, projížděl jsem po břehu řeky Oslavy přímo pod dálničním mostem D1. A upřímně? Litoval jsem každého, kdo v tomhle místě bydlí. Hluk projíždějících aut byl tak šílený, že jsem si nedokázal představit, jak tam lidé mohou žít, natož v noci spát.

Ne, děkuji! Raději jsem šlápl do pedálů a s plným břichem vyrazil vstříc Netínu.

Pivo ztrácí zákazníky, koktejly v plechovce mají už desetinu trhu

Publikováno:před 2 dnyZdroj:arecenze.czAutor:Nikola Mrázková

Američané přestávají pít alkohol a tradiční pivo pomalu, ale jistě ztrácí část svých zákazníků. Podle průzkumu společnosti Gallup dnes alkohol konzumuje jen 54 % dospělých Američanů, což je nejméně od začátku měření v roce 1939. Jeden druh alkoholických nápojů ale navzdory tomuto trendu zažívá mimořádný úspěch. O jaký nápoj se jedná a jaká bude budoucnost piva?

Američané omezují alkohol. Pije ho nejméně lidí v historii měření
Ještě v roce 2023 uvádělo 62 % dospělých Američanů, že pijí alkohol. O tři roky později se jejich podíl snížil na pouhých 54 %. Podle srpnového průzkumu společnosti Gallup jde přitom o nejnižší hodnotu od roku 1939, kdy organizace začala konzumaci alkoholu sledovat. Stejný výsledek přitom zaznamenala už v roce 2025.

Za změnou stojí mimo jiné rostoucí obavy o zdraví. Více než polovina dotázaných Američanů dnes považuje konzumaci jednoho či dvou alkoholických nápojů denně za zdraví škodlivou. Jejich zájem se tak postupně přesouvá také k nealkoholickým alternativám, kterými během posledního roku alespoň někdy nahradilo alkohol 17 % respondentů.

Pivo má nového soupeře. Hotové koktejly dobývají americké obchody
Pokles se ale netýká všech druhů alkoholu stejně. Zatímco klasické pivo ztrácí část své dřívější obliby, stále více zákazníků sahá po hotových míchaných nápojích. Oblíbenou margaritu, vodku s džusem nebo gin s tonikem si totiž mohou koupit rovnou v plechovce. V nápojovém průmyslu se pro tyto koktejly používá označení RTD (ready-to-drink), tedy nápoje připravené k okamžité konzumaci.

Jejich obliba roste především díky kompaktnímu balení a široké nabídce příchutí. Využijí je přitom nejen na večírcích, ale i při grilování nebo na festivalech, kde si nechtějí sami míchat vlastní drinky. Podle informací deníku The Wall Street Journal, které přinesl server iDNES.cz, vzrostl podíl této kategorie na objemu amerického trhu s alkoholem ze 4 % v roce 2019 na přibližně 10 % v roce 2026.

Na novém trendu vydělávají hlavně pivovary
Překvapivé je, že za mnoha úspěšnými koktejly nestojí tradiční výrobci lihovin, ale společnosti známé především výrobou piva. Například pivovarnická skupina AB InBev, pod kterou patří Budweiser, prodává hotové koktejly značky Cutwater. Podle informací iDNES.cz už tato značka drží přibližně 18 % příslušného amerického trhu.

Výhodou pivovarů jsou především zkušenosti s plechovkovými nápoji. Mají vlastní výrobní a balicí linky, rozsáhlé distribuční sítě a dokážou zásobovat obchody ve velkém. Tradiční výrobci destilátů se naproti tomu dlouhodobě soustředili hlavně na alkohol ve skleněných lahvích, což jim v současnosti ztěžuje vývoj nových produktů.

Jedna plechovka koktejlu může obsahovat více alkoholu než půllitr piva
Hotové koktejly sice mohou díky ovocným příchutím působit jako lehčí alternativa piva, jejich obsah alkoholu vás ale může pořádně překvapit. Zatímco některé mají kolem 5 %, jiné mohou obsahovat 12 % alkoholu i více. Menší plechovka tak může skrývat mnohem více alkoholu než klasický půllitr piva.

Piva se pije méně také v Česku
Pokles zájmu o tradiční pivo není jen americkou záležitostí. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se v roce 2025 spotřeba piva v Česku snížila na historické minimum 121 litrů na obyvatele. Ještě v roce 2023 přitom dosahovala 128 litrů a v roce 2024 činila 126 litrů.

I v Česku se ale do popředí dostávají nealkoholické varianty. Jejich spotřeba se v roce 2025 meziročně zvýšila o 4 % a představovala už více než 11 % tuzemského trhu. Češi také stále častěji pijí pivo doma. V hospodách a restauracích se loni vypilo jen 28 % prodaného piva, zbývajících 72 % připadlo na maloobchodní prodej.

Sklo, plast nebo plechovka? Obal rozhoduje o chuti piva víc, než tušíte

Publikováno:před 2 dnyZdroj:ApetitOnline.czAutor:Jakub Filip

Dlouho skladované pivo sice obvykle nepůsobí žaludeční potíže jako zkažené mléko, ale čas mu na chuti rozhodně nepřidá. Jeho největšími nepřáteli jsou kyslík, světlo, teplo a prosté čekání. Rozdíl mezi oroseným půllitrem v hospodě a lahví z lednice nespočívá jen v ceně, ale především v tom, jak se s nápojem zacházelo od okamžiku, kdy opustil brány pivovaru.

Pivo miluje chlad, tmu a klid. Jakmile opustí pivovar, začíná nezvratný proces změn. Svěží chmelová vůně postupně vyprchává, hořkost se zakulacuje a na povrch mohou vyplouvat tóny, které byste tam nečekali a pravděpodobně ani nechtěli – od sladkosti přes chuť připomínající papír až po tóny podobné sherry. Nejde o jeden náhlý okamžik, kdy se z dobrého piva stane špatné, ale o pozvolné stárnutí. Jeho rychlost určuje styl piva, množství alkoholu i teplota, ve které odpočívá.

Datum trvanlivosti a obal, ve kterém se pivo skladuje
U běžných ležáků vnímejte datum trvanlivosti spíše jako doporučení pro nejlepší chuťový zážitek, nikoliv jako stopku. Pivo po tomto datu bývá při správném skladování zdravotně nezávadné, ale jeho chuť už nemusí odpovídat záměru sládka. Zvláště u moderních, silně chmelených piv, jako je IPA, klesá kvalita velmi citelně už po pár měsících. Jejich aromatické složky jsou křehké a čerstvost je v tomto případě naprosto klíčová.

A jak je to u piva s obaly?
Plechovka funguje jako malý trezor. Hliník nepropouští žádné světlo a při kvalitním uzavření nabízí nejlepší ochranu před kyslíkem. Pivo se kovu přímo nedotýká, protože vnitřek plechovky chrání speciální lak. Pokud ji skladujete v chladu, zůstane nápoj velmi stabilní a svěží.
Hnědé sklo představuje osvědčenou klasiku. Kyslík do něj nepronikne, ale problémem může být světlo. Pokud láhev stojí na slunci nebo pod silným osvětlením, může dojít k chemické reakci, která pivo znehodnotí nepříjemným zápachem. Zelené nebo čiré lahve chrání pivo před světlem výrazně hůře než ty hnědé.
PET láhev je sice lehká a praktická na výlet, ale pro pivo je nejméně vhodná. Plast není tak dokonalou bariérou jako sklo nebo hliník, takže do něj časem proniká kyslík a naopak uniká oxid uhličitý. Pivo v plastu ztrácí svou vůni nejrychleji a častěji se u něj objevují nežádoucí pachutě.
Nerezový sud je pro pivo vynikajícím prostředím, protože nepropouští světlo ani vzduch. Rozhodující je ovšem to, co se děje po jeho naražení. Pokud se k čepování používá vzduch, pivo se kazí velmi rychle. Pokud se používá správný směsný plyn a sud je v chladu, udrží si nápoj svou kvalitu mnohem déle.

Co ovlivňuje cenu piva v restauracích
V restauraci neplatíte jen za samotný nápoj, ale také za servis, nájem, chlazení a atmosféru. Průměrná cena čepovaného půllitru se dnes pohybuje kolem 50 až 60 korun, zatímco láhev ze supermarketu vyjde výrazně levněji. Rozdíl mezi posezením u výčepu a domácím pitím tak může činit i desítky korun na jednom pivu.

Doma sice ušetříte, ale získáte jiný druh zážitku. Zatímco kvalitní plechovka z lednice může chutnat výborně, hospoda nabízí profesionálně ošetřené pivo ze sudu a sklenici, která podpoří pěnu i aroma. Ať už ale pijete kdekoliv, zlaté pravidlo zní: kupujte pivo s co nejdelší trvanlivostí, skladujte ho v temnu a po otevření s vypitím zbytečně neotálejte.

Němce trápí nižší spotřeba piva. Ruší kvůli tomu pivovary

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Pavel Cechl

Německý pivovarnický průmysl se nachází v hluboké krizi, která vede ke slučování či zániku tradičních pivních značek. Nejnověji to postihlo dva výrobce ve Stuttgartu, ale rozhodně nejsou výjimkou. Důvody jsou nižší spotřeba tohoto nápoje a rostoucí náklady, píše deník Bild.

„Krize v tomto odvětví je vážná. Prodej piva v Německu loni klesl na přibližně 7,8 miliardy litrů. To bylo o šest procent méně než v předchozím roce a nejnižší hodnota od začátku vedení statistik v roce 1993,“ uvedl deník.

V důsledku toho se nyní slučují rodinný stuttgartský pivovar Dinkelacker a skupina Radeberger, k níž patří i Stuttgartský Hofbräu. Obě společnosti zakládají společnost Stuttgarter Brauereien, přičemž značka Stuttgarter Hofbräu přechází do nového společného podniku.

Z trhu úplně nezmizí. „Pivní kultura ve Stuttgartu je příliš cenná na to, abychom ji nechali na pospas dynamicky postupující strukturální změně našeho odvětví,“ uvedl ve svém prohlášení Christian Dinkelacker, jednatel společnosti Dinkelacker-Schwaben Bräu.

Nicméně její výroba bude probíhat jinde, než tomu bylo v uplynulých více než sto letech. Změna proběhne v rámci jednoho města. Jinde ale je hůře. „V tradičním pivovaru Eichbaum v Mannheimu, který se ocitl v insolvenci, se koncem září po téměř 350 letech uvařilo poslední pivo. Také gigant v oboru, společnost Warsteiner, provádí restrukturalizaci, soustřeďuje svou výrobu do domovského závodu ve Warsteinu a opouští ostatní pobočky,“ uvedl německý deník.

Zanikají tak podle něj stovky pracovních míst. Postiženo je navíc mnoho malých podniků. Vyhlásit insolvenci musel například tradiční pivovar Rupp z Dolního Saska.

Ostravar se bude vařit v Praze
Nižší spotřebu piva hlásí i české země. Na obyvatele zde loni připadlo 121 litrů. Za necelých dvacet let tak spotřeba klesla zhruba o čtvrtinu.

Pivovar ve Velkém Březně na Ústecku přestane vařit pivo, výrobu značky Březňák přesune Heineken do svých jiných provozů. „K úpravě rozsahu výroby přistupujeme postupně v reakci na vývoj českého pivního trhu, zejména na pokračující pokles spotřeby piva a rostoucí náklady na energie,“ okomentoval to ředitel vnějších vztahů společnosti Heineken Robert Kičina.

Po téměř 130 letech přestanou sládci pivovaru Ostravar v příštím roce vařit pivo v Ostravě. Skupina Molson Coors přesune jeho výrobu na pražský Smíchov. I zde je důvodem stěhování pokles spotřeby a rostoucí náklady na výrobu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.11.2026 15:3012.473/12.473