Novinky a zajímavosti ze světa piva

V sobotu 12. září se na louce pod Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha (Markétská 1/28, Praha 6 – Břevnov) uskuteční od 11 do 21 hodin oslava 15. narozenin pivovaru. Akce proběhne na půdě nejstaršího mužského českého kláštera, který je s výrobou piva úzce spjat už od svého založení v roce 993.

Návštěvníky čeká open-air oslava plná piva, jídla a zábavy pro celou rodinu. Program nabídne živou hudbu, soutěže o ceny, komentované prohlídky pivovaru, slavnostní narážení soudku s výroční IPA i nahlédnutí do zákulisí výroby. Nebude chybět pestrá nabídka občerstvení, speciální pivní várky a přátelská atmosféra pro sousedy i všechny milovníky dobrého piva.

Kdy: sobota 12. září 2026, 11 – 21 hodin
Kde: louka u Břevnovského kláštera, přímo pod komínem pivovaru
Hudba: HUGO, Funk Corporation, JAKSI TAKSI
Pivo: kromě stálých piv pivovaru ochutnáte i dvě novinky, nealko a limonádu. Na samostatném stánku nabídnou svá piva i další klášterní pivovary z Česka – Klášterní pivovar sv. Norberta Strahov (Praha), Pivovar Ossegg (Osek), Pivovar Porta Coeli Vorkloster (Předklášteří) a Klášterní pivovar Želiv (Želiv). Pivo se bude čepovat do narozeninových nevratných kelímků anebo výročního skla. Lidé si mohou přinést i vlastní sklo, do kterého se bude čepovat při zakoupení samolepky za 30 Kč.
Občerstvení: Houska Benedict, Burger The Chosen One, Amiata cucina Toscana
Prohlídky pivovaru: organizované prohlídky s akcionáři pivovaru – 13:30, 16:00, 18:00
Soutěže: Mistrovství Břevnova v hodu sudem, koulení pivních sudů na čas
SK Union Břevnov: soutěže pro děti a představení místního klubu
VŠCHT Praha: workshop o homebrewingu a ukázka domácího vaření piva
Tombola: losování o sud piva a další ceny
Vstup je zdarma.
Více informací na www.brevnovskypivovar.cz nebo na FB události Slavíme 15 let pivovaru | Facebook.

Čeští pivaři mohou během září opět vyrazit do hospod a pivovarů, které se zapojí do čtrnáctého ročníku Dnů českého piva. Po celý měsíc nabídnou sezonní pivní speciály, prohlídky pivovarské výroby i nejrůznější doprovodné akce. Do letošního ročníku se zapojilo více než patnáct pivovarů z celé republiky.

Stejně jako v předchozích letech jsou Dny českého piva spojeny se svátkem svatého Václava, patrona českého piva, a jejich program se proto tradičně soustředí na období kolem 28. září. Jednotlivé pivovary připravují vlastní program podle svých možností – od ochutnávek a speciálních várek přes exkurze až po hudební a gastronomické akce. Některé ze speciálů budou k dostání také ve vybraných hospodách a restauracích po celé republice.

Zářijové akce mají připomenout také význam, který má pivovarnictví pro českou ekonomiku. Obor vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí a významně se opírá o domácí dodavatele. Přibližně 98 procent piva, které se v Česku ročně vypije, pochází z tuzemské produkce, zatímco pivovary z více než 90 procent nakupují domácí suroviny a služby. Na pivovarnictví tak navazují nejen zemědělci a výrobci surovin, ale také dopravci a další dodavatelé. Důležitou součástí celého řetězce jsou přitom také hospody a restaurace, kde se pivo nakonec dostává ke spotřebitelům.

„Jako pivovarníci si zároveň vážíme každého českého výčepu. Pivo má kromě skvělé chuti i důležitý společenský rozměr, jeho nedílnou součástí je zážitek ze setkání s rodinou nebo přáteli v hospodě, restauraci nebo přímo v pivovaru, kde se navíc můžete podívat, jak pivo vzniká, a třeba ochutnáte něco nového. Pivovarníci a hospodští přitom každý den neúnavně pracují na tom, aby byl zážitek z každé návštěvy co nejlepší,” říká Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Právě pohostinství zaměstnává přes 160 tisíc lidí a nabízí uplatnění i v regionech, kde je jinak pracovních i podnikatelských příležitostí méně. Pro řadu podniků jsou prodeje nápojů klíčové, spotřeba čepovaného piva ale dlouhodobě klesá. Právě proto je letošní ročník Dnů českého piva zasvěcen hlavně čepovanému pivu.

„Nabídka našich pivovarů je pestrá a nemyslím tím jen různé pivní styly. I klasický světlý ležák, na který jsme v Česku velmi hrdí, vás může překvapit. Právě na čepu, s přáteli, si ho vychutnáte nejlépe, nejen v září, ale po celý rok. Stačí navštívit blízký pivovar nebo oblíbenou hospodu, případně vyrazit za pivem a gastronomickými zážitky na výlet a objevovat jiné regiony republiky,” dodává Tomáš Slunečko.

Navštívit pivo tam, kde vzniká
Pivovary napříč republikou připravily řadu speciálů a akcí, které potěší jak milovníky tradičních ležáků, tak příznivce výraznějších pivních stylů.

Pivovary Lobkowicz připravily tradiční Svatováclavský světlý ležák s vyváženou hořkostí a čistou sladovou chutí. Na svatováclavskou tradici navazuje také Rakovnický pivovar Bakalář, který nachystal Svatováclavský speciál za studena chmelený čerstvým žateckým chmelem z letošní sklizně. Ten se vyznačuje sytě zlatou barvou, hustou pěnou a vyšší plností s výraznou chmelovou hořkostí.

K dobrému pivu ale patří také atmosféra pivovaru a možnost ochutnat ho přímo tam, kde vzniká. V Českých Budějovicích proto v sobotu 12. září proběhnou Slavnosti pivovaru Samson. Návštěvníci se mohou těšit na speciální nefiltrovaný ležák, živou hudbu a bohaté občerstvení přímo na dvoře pivovaru, přičemž vstup je zdarma.

Zážitkový program nabídne v průběhu září také akciový pivovar Libertas v Úvalech. Ten připraví na každý ze zářijových víkendů jiný pivní speciál a do areálu zároveň vždy zavítá food truck s pivní gastronomií. Významným bodem programu bude 19. září také oslava sedmých narozenin pivovaru.

Zatímco menší pivovary lákají na atmosféru svých areálů a nové várky, větší české pivovary přicházejí s novinkami, které se postupně dostávají do hospod a restaurací. Smíchovský pivovar Staropramen letos nabídne Mustang 10. Nový světlý ležák spojuje plnou chuť a příjemnou hořkost tradičního českého ležáku s osvěžující pitelností typickou pro pivní desítky. Postupně se objevuje ve vybraných restauracích nebo na výčepu v různých sportovních a kulturních areálech.

Speciály míří do českých hospod
Na výraznější chuťové zážitky cílí také Plzeňský Prazdroj, který v rámci programu Speciály z Prazdroje připravil BitterWave. Pivo typu West Coast IPA potěší fanoušky výrazných a aromatických piv chmelovým aromatem citrusů a tropického ovoce a lehkým dozvukem kokosu. Speciál bude dostupný ve vybraných hospodách. K plzeňskému pivovaru se přitom v září váže i řada dalších aktivit. Na jeho nádvoří proběhne tradiční Gambrinus Rock Fest, který v sobotu 19. září nabídne živá vystoupení rockových kapel, zábavné aktivity pro návštěvníky a soutěže o hodnotné ceny.

Pivo ovšem není jen o ochutnávání, ale také o historii a tradici, která se s jeho výrobou pojí. Právě tu přiblíží Pivovarské muzeum v Plzni v rámci výstavy Z depozitáře na světlo. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nově objevené exponáty, mezi nimiž jsou například klíče od pivovaru ve Velkých Popovicích, sto let staré štočky na etikety Prazdroje nebo exportní kartony piva Radegast.

Za pivem také pod zem
Možnost nahlédnout přímo do výroby nabídne také Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. Jeho prohlídky návštěvníky zavedou do skutečného provozu, konkrétně do varny, na sladové půdy nebo do ležáckých sklepů. Součástí návštěvy je také návštěvnické centrum s 3D modelem pivovaru a degustace piv ve Sládkově sále. Termín prohlídky je nutné předem rezervovat.

Z Humpolce lze za dalším pivním speciálem zamířit například do Svijan. Pivovar Svijany uvařil Dux, silné, hutné pivo jantarové barvy z ručně vyrobených sladů. Hořkost mu dodávají výhradně tradiční odrůdy českého chmele vypěstovaného na chmelnicích v Polepských blatech. Speciál bude možné ochutnat mimo jiné na jubilejním 10. ročníku Svatováclavských slavností na zámku Svijany v pondělí 28. září.

Tradici speciálních zářijových piv udržuje také Budějovický Budvar, který i letos přináší speciál Budvar 33 nefiltrovaný. Chutí tento ležák připomíná pivo čerstvě načepované přímo v ležáckém sklepě a dostupný bude v hospodách po celé republice. Další možnost ochutnat silnější pivo nabídne Měšťanský pivovar v Poličce. Ten připravil speciál v podobě 13% světlého silného piva František Bittner. Na 16. září pak pivovar chystá odpolední akci spojenou s ochutnávkou piv, exkurzí do výroby a reprodukovanou hudbou.

Historii pivovarnictví si lze následně připomenout i přímo ve Velkých Popovicích, kde pivovar zve 19. září na Chmelobraní s Kozlem. V rámci speciálních prohlídek pivovaru zpřístupní malou chmelnici a návštěvníkům představí zajímavosti o této klíčové surovině. Součástí programu bude také škola čepování, hudební program a občerstvení.

Kdo chce poznat pivovarnictví zase z trochu jiné perspektivy, může se vydat pod zem. Během Dnů českého piva bude opět zpřístupněno Plzeňské historické podzemí za svitu baterek. Od 25. do 27. září vždy od 17:00 a 18:15 mohou návštěvníci vyrazit na speciální prohlídku labyrintu chodeb, sklepů a studní včetně běžně nepřístupné části trasy.

Zářijový program pokračuje
Ani ve středních Čechách nebude o pivní program nouze. Černokostelecký pivovar připravil na Dny českého piva hned dvě akce. Sobota 12. září bude patřit XXIII. Vykulení, které nabídne širokou nabídku piv, jídla, živou hudbu i prohlídky pivovaru s důrazem na historii a technické unikáty pivovarnictví. O týden později, 19. září, se v rámci akce Porta Aperta otevřou brány dílen, farem a výroben. Součástí programu budou exkurze minipivovarem s ochutnávkou, návštěva Národního muzea pivovarnictví a další aktivity.

Pivní zážitky se přitom neomezí pouze na tradiční pivovarská centra. Pivovar Myjavka zve do Klobouků u Brna na Den českého piva na Myjavce. V neděli 27. září nabídne živou hudbu, výběr vlastních piv a grilované pohoštění.

Na pivní program láká také Brno. Pivovar Starobrno připravil exkluzivní soutěž o roční zásobu piva a merch Starobrno. Pro zapojení do soutěže stačí navštívit exkurzi pivovaru a na recepci správně vyplnit pivovarský kvíz. Pivní atmosféra se během celého září přenese také do vybraných starobrněnských hospod a restaurací, které se mohou pochlubit skvělou péčí o pivo. Ty uspořádají Štatl Night, během níž nabídnou hudební produkci, speciální nabídky jídel nebo zvýhodněnou cenu piva. Největší akce se uskuteční v pátek 11. září od 17:00 hodin v prémiové provozovně Zlatá loď na brněnském náměstí Svobody.

Brno nabídne pivní zážitky
Zářijový program uzavírá výroční novinka z Tišnova. Pivovar Tišnov oslaví deset let od uvaření první várky speciálem Narozeninová jedenáctka. Základem výročního speciálu je světlý ležák Tišnovanka 11, v tomto případě za studena chmelený moderním českým chmelem Saturn. Během září se objeví na čepu ve vybraných restauracích.

Přehled akcí spojených s Dny českého piva lze najít v průběhu září na adrese https://pivnikultura.cz/akce/ a na facebookovém profilu České pivo.

Už počtvrté se ve Vyškově uskuteční Pivní festival, letos poprvé jako dvoudenní akce. V pátek čtvrtého a v sobotu pátého září nabídne piva z desítky pivovarů, koncerty, soutěže i pořádnou dávku motoristické atmosféry spojenou se čtyřiatřicátou Rally Vyškov.

Provozní doba stánků je v pátek od dvou odpoledne až do půl dvanácté večer. V sobotu pak od poledne až do půl desáté večer.

Desítka pivovarů a pivní soutěže
„Mezi účastníky budou pivovary, které návštěvníci znají z předchozích ročníků, doplní je však i několik nováčků. Poprvé se ve Vyškově v rámci festivalu představí například Klášterní pivovar Porta Coeli, Záhlinický pivovar nebo Pivovar Tišnov,“ informovali zástupci města na webu.

(Ne)obyčejná harmonika i Heľenine Oči
Hudební program odstartuje v pátek ve čtrnáct hodin duo (Ne)obyčejná harmonika.

„Manželská dvojice spojí harmoniku, kytaru, energii a folklorní melodie. V sedmnáct hodin pak pódium ovládne populární slovenská kapela Heľenine Oči, která je známá svou energickou směsí rocku, ska, reggae, folku a dalších žánrů,“ popisovali pořadatelé.

Těsnější propojení s Rally Vyškov
Páteční program bude pokračovat v devatenáct hodin představením vybraných soutěžních posádek čtyřiačtyřicáté Rally Vyškov. O půl deváté večer je vystřídá kapela The Stream a od dvaadvaceti hodin pak nastoupí DJ Oldřich Hróza.

S Rally Vyškov se Pivní festival potkal už v minulosti dvakrát. Letos však bude jejich propojení ještě těsnější.

Festival bude poprvé dvoudenní
Zatímco v předchozích letech šlo především o představení soutěžních posádek přímo na festivalu, tentokrát se obě akce spojí v jeden velký víkendový program. Pivní festival bude poprvé dvoudenní. Sobotní ráno tak bude patřit především motorům. Rally odstartuje v devět ráno a její cíl organizátoři plánují na patnáct hodin,“ uváděli zástupci města.

Hudební program Pivního festivalu bude pokračovat v sobotu večer od devatenácti hodin a nabídne koncert kapely The Barbers. Jako jednotlivci jsou tito muzikanti součástí českých uskupení, jako je Čechomor, Vojta Dyk & B-Side Band a Slza.

Od účetních tabulek k varně piva. Petr Záhorka opustil jistotu rostoucí účetní firmy, aby zpomalil a věnoval se tomu, co ho naplňuje. V jihočeských Truskovicích společně s bratrem a kamarádem proměnil domácí vaření v pivovar Hulvát, kde dnes vznikají tradiční ležáky i netradiční speciály.

Budoval účetní firmu, ale kvůli rostoucí byrokracii byla práce stále náročnější. Aby se uživil, musel obsluhovat čím dál více klientů. Petr Záhorka však chtěl zpomalit, a proto začal hledat práci, která by ho víc bavila a naplňovala.

„O tom, že omezím práci v účetnictví, jsem začal přemýšlet zhruba tři roky před založením pivovaru. Vaření piva a všechno kolem něj mě bavilo a dávalo mi smysl, takže jsem se rozhodl vydat právě tímto směrem. Zkušenosti z ekonomického řízení firmy se mi navíc hodí i dnes,“ říká.

Od domácího vaření k pivovaru
Rozhodnutí na sebe nenechalo dlouho čekat, a tak se v jihočeských Truskovicích pustil do budování pivovaru Hulvát společně se svým bratrem Janem Záhorkou a kamarádem Markem Bastlem.

„Spojoval nás společný koníček. Nejdřív jsme se mu věnovali jen ve volném čase, zkoušeli různé recepty a postupy. Právě při společných várkách a dlouhých debatách o chutích, vůních a pivních stylech vznikla myšlenka posunout náš koníček dál a založit vlastní pivovar,“ vysvětluje.

Hned na začátku Petr zjistil, že založení pivovaru znamená výraznou finanční zátěž. Kvůli projektu padly veškeré rodinné úspory. „Technologii jsme vybírali z nabídek pěti firem. Nakonec jsme vsadili na jednoduchost a tradici,“ uvádí.

Jakmile měli veškeré vybavení, pustili se do samotného vaření. Petr měl za sebou osm let domácího vaření piva v hrncích, ale přechod na profesionální úroveň znamenal naučit se pracovat s novou technologií a převést osvědčené recepty do většího objemu.

Profesionální varna byla velkou výzvou
„Na začátku profesionálního pivovarnictví jsem se musel naučit hlavně sanitaci a práci s technologií. První měsíce byly náročné – pivovarské zařízení má spoustu páček a kohoutů. Zhruba po půlroce jsem si ale začal být jistější a práce šla plynuleji,“ popisuje.

K úspěšnému rozjezdu přispělo i to, že si všichni tři společníci dobře rozumějí, přestože je každý z nich jiný.

„Výhodou je, že jsme začali podnikat až kolem padesátky. Máme určitý nadhled a spoustu situací dokážeme řešit v klidu a s lehkostí. Občas to sice zaskřípe, ale vědomí, že si plníme sen o vlastním pivovaru, je vždy silnější než jakékoli problémy,“ říká Petr Záhorka.

Dnes v pivovaru Hulvát vyrábějí deset druhů spodně kvašených piv, především svět

Deset druhů piva a další plány
Uvaření jedné várky o objemu tisíc litrů trvá přibližně osm hodin. Následuje kvašení na spilce po dobu šesti až sedmi dnů, poté se pivo přečerpá do tanků, kde leží dle druhu tři až dvanáct týdnů.

„Množství vyrobeného piva se liší podle ročního období. V hlavní sezoně, od května do září, uvaříme zhruba dvacet čtyři tisíc litrů měsíčně. V zimě je to asi polovina,“ vysvětluje.lá piva různých stupňovitostí a receptur. Kromě toho vaří i polotmavou jedenáctku, černou třináctku nebo Baltický porter s osmnácti stupni.

Do budoucna mají v pivovaru velké plány. V posledním roce zaznamenali rostoucí zájem o nealkoholická piva.

„Rádi bychom časem nabídli několik druhů nealkoholického piva. Na začátku roku jsme navíc pořídili novou stáčecí linku na lahve i plechovky. Od těchto investic si slibujeme zrychlení výroby i zlepšení kvality piva,“ uzavírá Petr Záhorka.

Jednou z tradičních akcí nymburského pivovaru je Dočesná, která se koná na konci prázdnin. Letos vyšla na sobotu 29. srpna a na pivovarský dvůr dorazily stovky lidí.

Součástí Dočesné, jak už z názvu vyplývá, je také česání chmele z malé chmelnice přímo v pivovaru. Ten se zpracuje a za několik týdnů z něj vyrobí lahodné pivo, které bude k dostání v restauracích po Nymburce a okolí.

Hlavní náplní odpoledne je ale zábava spojená s koncerty několika kapel. My jsme dorazili na akci před čtvrtou odpoledne a na našich snímcích jsou skupiny Dilated a domácí Crossband, který hudební část dne uzavíral.

Pochopitelně se zvesela konzumovalo místní pivo, kromě tradiční jedenáctky se ochutnávalo třeba i nefiltrované pivo nebo polotmavý třináctistupňový speciál Něžný Barbar.

Mezi ochutnávajícími byl i ředitel pivovaru Pavel Benák, u česání chmele dohlížel sládek Bohumil Valenta.

Gastronomický portál TasteAtlas aktualizoval žebříček nejlépe hodnocených českých piv, který má nově místo loňských 12 hned 18 položek. Plzeňský Prazdroj se do seznamu po loňské absenci vrátil, skončil ale až osmý. Ještě hůř na tom je budějovický Budvar, který v aktuálním pořadí obsadil až šestnácté místo. Na špici žebříčku naopak bodují menší pivovary a speciály, které běžný zákazník nemusí znát z regálů supermarketu.

Portál TasteAtlas se proslavil žebříčky nejlepších a nejhorších jídel světa, které pravidelně vyvolávají emoce i v Česku. Vedle jídel ale hodnotí také nápoje – včetně piva. Právě seznam českých piv byl nyní znovu aktualizován. Na stránce TasteAtlas je uvedeno, že poslední aktualizace žebříčku Top 18 Czech Beers proběhla 15. června 2026. Zatímco v předchozím žebříčku bylo 12 položek, aktuálně jich TasteAtlas uvádí už 18.

Je ale potřeba hned na začátku vysvětlit jednu důležitou věc. Nejde o odbornou degustační soutěž ani reprezentativní anketu mezi českými pivaři. TasteAtlas pracuje s hodnocením svých uživatelů a publika. Portál uvádí, že do žebříčku bylo do 15. června 2026 zaznamenáno 660 hodnocení, z nichž 561 systém vyhodnotil jako legitimní.

Zjednodušeně řečeno, žebříček ukazuje, jak česká piva hodnotí uživatelé TasteAtlas, mezi nimiž jsou často zahraniční návštěvníci, turisté a lidé, kteří vyhledávají lokální gastronomii. I proto se výsledky mohou výrazně lišit od toho, co by za nejlepší české pivo označila řada Čechů v běžné hospodě.

Loni chyběla Plzeň, letos se vrátila. Budvar ale zůstává nízko
Loňský žebříček vzbudil pozornost hlavně tím, že se do něj vůbec nedostala Plzeň. To bylo pro české pivaře překvapivé, protože Pilsner Urquell je v zahraničí jedním ze symbolů českého pivovarnictví a zároveň pivem, které dalo jméno celému pivnímu stylu.

V aktuálním seznamu už Plzeňský Prazdroj nechybí. TasteAtlas ho uvádí s Pilsner Urquell a dalšími pivy na osmém místě s hodnocením 4,3. To je posun oproti loňsku, ale stále nejde o umístění na špičce žebříčku.

Budějovický Budvar naopak zůstává ve spodní části pořadí. Loni byl Budweiser Budvar Original poslední mezi 12 uvedenými pivy. Letos je seznam delší, ale Budvar skončil až šestnáctý z 18 položek s hodnocením 3,8. Za ním jsou už jen Merklínský Krokodýl z pivovaru Petr Petružálek a Zobak Smash Ale 13 z Minipivovaru Zobak.

Právě to může být pro řadu čtenářů největší překvapení. Budvar patří mezi nejznámější české pivní značky, přesto v tomto konkrétním mezinárodním uživatelském žebříčku příliš neboduje.

Vítězí Matuška a Bernard, vysoko je i pražská Sibeeria
Na prvním místě se v aktuálním žebříčku umístil Pivovar Matuška z Broum ve středních Čechách. TasteAtlas u něj zmiňuje Raptor 15° a další pivo, hodnocení je 4,8. Stejné hodnocení má také Bernard z Humpolce, který skončil druhý.

Třetí místo patří pražskému pivovaru Sibeeria. Ten se zaměřuje na moderní řemeslná piva, výrazné chmelené styly, IPA, kyseláče i ovocné speciály. V seznamu TasteAtlas se objevuje například pivo Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla, tedy styl, který má k běžnému českému světlému ležáku daleko.

A právě to ukazuje hlavní rozdíl mezi běžnou českou pivní rutinou a tím, co může zaujmout mezinárodní publikum. Češi si často objednávají osvědčené klasiky, které znají z hospod, restaurací, supermarketů a akčních letáků. Uživatelé TasteAtlas ale často oceňují i pivní zážitek, originalitu, lokální pivovar nebo méně dostupný speciál.

Pozor, žebříček nemíchá jen konkrétní piva
Aktuální seznam je potřeba číst trochu opatrně. TasteAtlas v něm totiž neřadí vždy pouze jedno konkrétní pivo proti druhému. U některých položek uvádí pivovar, u jiných značku nebo konkrétní pivo a k tomu další zástupce daného výrobce.

Například u Matušky se objevuje Raptor 15° a další pivo, u Bernarda Dark Lager a další piva, u Plzeňského Prazdroje Pilsner Urquell a další piva. Nejde tedy o klasický test typu jedna lahev proti druhé, ale spíš o uživatelský žebříček českých piv, značek a pivovarů, které TasteAtlas eviduje ve své databázi.

To neznamená, že je seznam nezajímavý. Jen je dobré ho nebrat jako definitivní odpověď na otázku, které české pivo je objektivně nejlepší.

Aktuální pořadí českých piv podle TasteAtlas
Pivovar Matuška, Raptor 15° a další pivo, Broumy, hodnocení 4,8
Bernard, Dark Lager a další piva, Humpolec, hodnocení 4,8
Pivovar Sibeeria, Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla, Praha, hodnocení 4,7
Dejf Brewery, T-Rex IPA a další piva, Studénka, hodnocení 4,5
Pivovar U Fleků, Flekovský Tmavý Ležák 13°, Praha, hodnocení 4,4
Pivovar Strahov, Sv. Norbert Special Amber Beer, Praha, hodnocení 4,3
Nachmelená Opice, Galaxy Smash Ale 13° a další piva, Krnov, hodnocení 4,3
Plzeňský Prazdroj, Pilsner Urquell a další piva, Plzeň, hodnocení 4,3
Pivovar Louka, American IPA a další piva, Louka, hodnocení 4,3
Zubr, Gradus, Olomoucký kraj, hodnocení 4,1
Pivovar Velké Popovice, Kozel Ležák, Velké Popovice, hodnocení 4,0
Pivovar Kynšperk, Kynšperský Zajíc 12° Světlý Ležák, Karlovarský kraj, hodnocení 4,0
Římská Pivovar, Altbier, Praha, hodnocení 3,9
Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Benedict Světlý Ležák 12 %, Praha, hodnocení 3,9
Pivovar Krušnohor, Světlý Ležák 12°, Karlovarský kraj, hodnocení 3,9
Budějovický Budvar, Budweiser Budvar Original, České Budějovice, hodnocení 3,8
Pivovar Petr Petružálek, Merklínský Krokodýl, Plzeňský kraj, hodnocení 3,7
Minipivovar Zobak, Zobak Smash Ale 13, Moravskoslezský kraj, hodnocení 3,7

Oproti loňsku se pořadí výrazně proměnilo
Ve srovnání s loňským žebříčkem je změn hned několik. Tou nejviditelnější je rozšíření seznamu z 12 na 18 položek. Díky tomu se do výběru dostaly i další pivovary a značky, které loni v pořadí nebyly.

Změnila se také špička. Loňský vítěz T-Rex IPA od Dejf Brewery je letos uveden na čtvrtém místě. Na první příčku se dostal Pivovar Matuška, druhý je Bernard a třetí pražská Sibeeria.

Důležitý je i návrat Plzně. Loni v seznamu chyběla úplně, letos je Plzeňský Prazdroj osmý. Na české poměry je to stále poměrně nízké umístění, ale oproti loňsku jde o výrazný posun.

Budvar si naopak v žebříčku výrazně nepomohl. V loňské dvanáctce byl poslední, v letošní osmnáctce je šestnáctý. Formálně tedy není úplně na konci, ale stále patří mezi nejníže hodnocené položky aktuálního seznamu.

Uživatelé TasteAtlas preferují speciály, malé pivovary i výraznější styly
Když se podíváme na horní část žebříčku, je zřejmé, že v ní nebodují jen nejznámější české značky. Naopak. Velmi vysoko jsou pivovary, které si mnoho lidí spojuje s řemeslným pivem, pivními speciály nebo konkrétní návštěvou pivovaru či specializované hospody.

Matuška, Sibeeria, Dejf Brewery, Strahov, Nachmelená Opice nebo Louka nejsou značky, které by běžný zákazník automaticky bral jako první volbu při rychlém nákupu v supermarketu. Pro fanoušky pivních speciálů a zahraniční návštěvníky ale mohou být atraktivní právě tím, že nabízejí něco jiného než běžný světlý ležák.

To neznamená, že klasika ztrácí význam. Plzeň, Kozel, Bernard, Zubr nebo Budvar zůstávají značkami, které mají v českém pivovarnictví silné místo. Jen v tomto konkrétním žebříčku na ně část menších a výraznějších pivovarů dokázala vyzrát.

České pivo je pro cizince pojem, ale vidí ho jinak než Češi
TasteAtlas na stejné stránce uvádí také přehled českých pivních typů. Nejvýše je obecné označení České pivo, dále Černá Hora, Chodské pivo, Pilsner, Českobudějovické pivo, Znojemské pivo, Březnický ležák, Brněnské pivo a také mlíko, tedy tradiční způsob čepování, kdy sklenici tvoří převážně hustá pivní pěna.

I to ukazuje, že české pivo není pro zahraniční publikum jen Plzeň nebo Budvar. Cizince často zajímá příběh pivovaru, regionální původ, historická tradice, způsob čepování i možnost ochutnat něco, co doma běžně nenajdou.

Pro českého čtenáře tak může být aktuální žebříček trochu provokativní. Plzeň není první, Budvar je až u konce, vítězí Matuška a Bernard a velmi vysoko se drží moderní craft pivovary. Na druhou stranu právě v tom je podobný seznam zajímavý. Neukazuje nutně, co je nejlepší podle českého pivaře, ale co dokáže zaujmout uživatele mezinárodního gastronomického portálu.

Berme to jako inspiraci, ne jako pivní pravdu
Aktuální žebříček TasteAtlas určitě nerozhodne věčnou českou debatu o tom, jestli je nejlepší Plzeň, Radegast, Budvar, Kozel, Bernard, Zubr, Gambrinus, nebo některý z malých pivovarů. Může ale dobře posloužit jako inspirace pro ty, kdo chtějí ochutnat něco jiného než svou obvyklou značku.

Největší poselství letošní aktualizace je jasné. Plzeň se vrátila do hry, Budvar zůstává nízko a v očích uživatelů TasteAtlas bodují hlavně pivovary a speciály, které běžný zákazník nemusí mít každý týden v nákupním košíku.

Na nádvoří Plzeňského Prazdroje probíhá desátý ročník pivního festivalu BRŪSTOK, kde dvě desítky pivovarů z celé České republiky představuje svou produkci. Mezi vystavovateli nechybí jak regionální značky z Plzeňska, tak producenti z celé republiky, včetně třebíčského pivovaru Fenek. Návštěvníci mohou ochutnat klasické ležáky, ale i nejnovější trendy jako kyseláče s ovocnými příchutěmi a nealko piva, které si získávají čím dál větší oblibu.

Dvě desítky pivovarů z celé České republiky nabízí až do sobotní 22. hodiny ukázky své produkce na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Koná se tady totiž desátý ročník festivalu BRŪSTOK.

Z plzeňského regionu sem dorazili například zástupci nepomucké Zlaté krávy, Barnu a Radouše z Druztové, pivovaru Chříč, pivovaru NOZIB z Čižic nebo toho Pod Lípou v Kyšicích. Nechybí ani místní výrobci Plzeňský bandita nebo Elektrárna.

Nejrůznější ovocné kombinace
V nabídce tu najdeme klasické ležáky, svrchně kvašené ejly nebo kyseláče s nejrůznějšími ovocnými kombinacemi.

Z Třebíče do Plzně přijel pivovar Fenek. „Asi pět let jsme fungovali jako létající pivovar, teď už jedeme zhruba rok a půl klasicky. Převzali jsme technologii ze zavřeného minipivovaru v Třebíči a zrekonstruovali ji. Za první rok jsme uvařili asi šestnáct druhů piv a přidáváme další,“ řekl Deníku jednatel a sládek pivovaru Vojtěch Koukal.

V Plzni nabízí klasický ležák ale třeba i kyseláč s mátou a jahodou. Právě kyseláče jsou teď společně s nealkem největšími pivními trendy. „Oba tyto druhy neustále rostou. Lidi se o ně zajímají. Přitahují trochu jiný segment zákazníků. Hodně si je dávají ženy. Kyseláče jsou druh piva, který nabízí spoustu možností k experimentování, vzhledem k tomu, jaké suroviny se dají použít. Je to prostě velice zábavná věc, která je teď v kurzu,“ doplnil.

Svou produkci na akci prezentují také plzeňští domovarníci. „Snažíme se vytvářet prostředí, aby měli domovarníci chuť vařit pivo a zlepšovat se v tom. Když jsem v roce 2020 plzeňský spolek zakládal, nenapadlo by mě, že nás jednou bude pětapadesát,“ řekl předseda spolku Plzeňský domovarník Michal Roud.

Vstup na festival je zdarma; pivo se degustuje pouze z festivalových sklenic, které budou k zakoupení na místě za 150 korun.

Od října Plzeňský Prazdroj zdraží čepované, část plechovek i lahvové pivo o 2,6 procenta, tedy v průměru asi o 70 haléřů za půllitr. O cenách piva hovořil v pořadu Headline moderátor David Chmátal s agrárním ekonomem Tomášem Maierem.

Maier vidí za zdražováním Plzeňského Prazdroje snahu o udržení zisku, přičemž ale nehrozí, že by firma měla padnout do ztráty. „Má naprosto špičkovou rentabilitu tržeb. Zhruba z každé utržené 100koruny, kterou dostane, tak mu jde na zisk asi 25 korun. Pochopitelně hlavní akcionář, tedy japonská společnost Asahi, chce maximalizovat svůj zisk, a proto je ta cena tak vysoká,“ okomentoval Maier.

Dodal, že trh s pivem není v Česku úplně ideální. Srovnal jej s tím německým, kde tamní jednička na trhu má asi 15 % a nemůže určovat cenu jako Prazdroj v Česku.

„Plzeňský Prazdroj má, záleží trošku segment od segmentu, celkový podíl na trhu někde kolem nějakých 45 až 48 % a to už je strašně moc. Nejmarkantnější je to v sektoru nealkoholického piva, tam má podíl zhruba 60 % a tam si myslím, že třeba už i antimonopolní úřad by to měl začít řešit. Prostě kolikrát jdeme třeba na benzínku a je tam produkce jenom této společnosti. To opravdu pro spotřebitele není úplně ideální,“ shrnul Maier.

Na druhou stranu je také důležité poznamenat, že zdražují obalové materiály a další vstupy. Dodal, že navíc Plzeňský Prazdroj nabízí hospodským opravdu špičkové služby. „Ale i kdyby Prazdroj nezdražoval pět let, tak pořád by byl ziskový. Samozřejmě pokud by nenastal extrémní šok, to zase nemůžeme předvídat,“ poznamenal.

Ostatní pivovary budou se zdražováním následovat v dalších týdnech či měsících, hodnotí Maier. Nejvíce to lidé pocítí v restauracích a hospodách, tam totiž provozovatelé nemají kvůli vysoké konkurenci šanci moc vyjednávat.

U lahvového a plechovkového piva je situace trochu lepší. „Buďme rádi za naše obchodní řetězce, které často kritizujeme, protože ony jsou schopné se těmto potravinářským gigantům často postavit a vyjednat i pro nás spotřebitele akceptovatelnější cenu. Teď teda to rozhodně nemá vyznít tak, že tady obhajuju obchodní politiku obchodních řetězců, ale zaplaťbůh za tu konkurenci, která u nás nějakým způsobem panuje,“ uvedl Maier.

Privátní značky už dávno nejsou jen levnější náhražkou známých výrobků. Platí to i u piva? Redaktorka Kupi to zjišťovala společně s partou dobrovolných testerů při slepé degustaci čtyř desítek z obchodních řetězců. Zaměřili se na chuť, vůni, říz i to, jak dlouho vydrží pěna. A výsledek? Rozdíly byly překvapivě malé.

Privátní piva už nejsou jen levnou náhradou
Ještě před několika lety mnoho zákazníků automaticky sáhlo po známé pivní značce. Privátní pivo obchodního řetězce bylo pro řadu lidí synonymem nejnižší ceny. Dnes je situace jiná. Supermarkety věnují vlastním značkám stále větší pozornost a u piva to není výjimkou. Proto nás zajímalo, jestli se rozdíly mezi jednotlivými privátními značkami skutečně poznají i ve sklenici.

Do redakčního testu jsme proto zařadili čtyři světlá výčepní piva prodávaná pod privátními značkami obchodních řetězců: Bertold (Albert), Argus Original 10 (Lidl), Bruncvík (Kaufland) a Staročech Original 10 (PENNY). Nešlo nám o hledání „nejhoršího piva“. Chtěli jsme zjistit, které z nich bychom si po slepé degustaci koupili znovu.

Jak probíhal redakční test
Stejně jako u všech našich redakčních testů jsme chtěli vytvořit co nejférovější podmínky. Všechna piva jsme koupili během jednoho dne, několik hodin je nechali vychladit ve stejné lednici a před samotným testem je otevřeli těsně po sobě. Každé pivo jsme nalili do stejné sklenice bez jakéhokoliv označení. Testeři tak vůbec netušili, které pivo právě hodnotí.

Do degustace se zapojila redaktorka Kupi společně s několika dalšími testery. Všichni běžně pijí pivo, nikdo z nich ale není profesionální degustátor ani sládek. To považujeme za důležité zmínit. Nejde totiž o laboratorní test ani odbornou pivní degustaci. Hodnocení vychází výhradně ze subjektivních dojmů běžných konzumentů, kteří piva ochutnávali za stejných podmínek. Přesně tak, jak by je hodnotila většina zákazníků doma nebo při posezení s přáteli.

Každý tester hodnotil: vzhled a barvu, vůni, plnost chuti, hořkost, říz, výdrž pěny a celkovou pitelnost. Body se zapisovaly samostatně a až po jejich sečtení jsme odhalili, které pivo se skrývalo pod jednotlivými čísly.

Už první kolo ukázalo, že odhadovat značku nebude jednoduché
Ještě než jsme začali zapisovat první body, padaly mezi testery odhady, že nejlevnější pivo půjde poznat prakticky okamžitě. Nestalo se. Už po prvních doušcích se naopak ukázalo, že rozpoznat privátní značku podle chuti je mnohem složitější, než jsme čekali. Někteří testeři dokonce označili stejné pivo jednou za svého favorita a jiný člen týmu ho zařadil až na třetí místo.

Právě proto jsme se nakonec shodli, že pořadí bude určovat součet bodů všech degustátorů, nikoliv názor jednoho člověka. A rozdíly? Ty byly mnohem menší, než jsme očekávali.

1. místo – Bruncvík světlý ležák (Kaufland)
Bruncvík získal nejvyšší počet bodů téměř ve všech sledovaných kategoriích.

Při nalévání zaujal stabilní pěnou a sytější zlatavou barvou. Ve vůni působil sladověji než většina konkurentů. Největší předností ale byla samotná chuť. Byla plnější, výraznější a příjemně zakončená hořkostí, která nepůsobila rušivě. Právě vyváženost byla důvodem, proč se k němu většina testerů vracela i při opakované ochutnávce.

Zajímavé bylo, že dva členové redakce označili Bruncvík za svého favorita ještě před odhalením etiket. Oba přitom tipovali, že pijí známou pivní značku, nikoliv privátní pivo supermarketu.

2. místo – Bertold 4,1 % (Albert)
Bertold byl přesným opakem vítěze. Nepůsobil tak výrazně, ale velmi rychle si získal body svou vyvážeností. Nikde výrazně nevyčníval, ale zároveň v žádné kategorii nezklamal. Právě proto patřil mezi nejlépe hodnocená piva napříč celým testem.

Několik testerů se shodlo, že právě toto pivo by bez problémů zvládli vypít během letního grilování nebo posezení na zahradě. Výraznější hořkost zde ustoupila lehce sladovějším tónům, díky čemuž působilo velmi dobře pitelně.

3. místo – Argus Original 10 (Lidl)
Argus patřil mezi piva, která rozdělila naši redakci nejvíce. Část testerů ocenila jeho lehkost a svěží charakter, jiní naopak čekali o něco plnější chuť. Právě proto získal velmi podobný počet bodů jako druhý Bertold a o konečném pořadí rozhodovaly skutečně drobnosti.

Po nalití vytvořil pěknou kompaktní pěnu, která ale mizela o něco rychleji než u vítězného Bruncvíku. Ve vůni působil jemně sladově s lehkým chmelovým nádechem. V chuti byl lehký, dobře pitelný a příjemně osvěžující.

Jeden z testerů jej označil za pivo, které by si bez váhání otevřel během horkého letního dne. Jinému naopak chyběla výraznější hořkost. Přesně to ukázalo, jak moc záleží na osobních preferencích.

4. místo – Staročech Original 10 (PENNY)
Poslední místo v našem testu obsadil Staročech. Hned na úvod je ale potřeba dodat, že označení „poslední“ může působit přísněji, než jaký byl skutečný výsledek degustace.

Rozdíly mezi všemi čtyřmi pivy byly poměrně malé a Staročech rozhodně nepatřil mezi piva, která by některý z testerů odmítl dopít. Naopak. Všichni se shodli, že jde o dobře pitelnou desítku pro běžné příležitosti.

Ve srovnání s konkurenty však působil jemněji. Chyběla mu výraznější plnost i delší dochuť, která rozhodla ve prospěch ostatních piv. Několik testerů ocenilo právě jeho lehčí charakter, jiní by uvítali výraznější chmelovou stopu.

Co nás během degustace překvapilo
Přestože jsme před testem očekávali poměrně jasné rozdíly, realita byla jiná. Nejčastější věta, která během degustace zaznívala, byla: „Tohle bych vůbec netipoval na privátní značku.“

Ukázalo se také, že pokud degustátor nevidí etiketu ani cenu, hodnotí pivo úplně jinak. Několik testerů po odhalení výsledků přiznalo, že jejich favorit pocházel z jiného řetězce, než původně odhadovali.

Právě slepá degustace podle nás ukázala největší sílu podobných testů. Značka na lahvi ani cena tentokrát nehrály žádnou roli. Rozhodovala pouze chuť.

Závěrečné hodnocení redakce
Redakční test ukázal jednu důležitou věc – privátní značky piv už dnes rozhodně nejsou jen levnou alternativou ke známým pivům. Všechna čtyři testovaná piva byla dobře pitelná a žádné z nich nelze označit za vyloženě nepovedené.

Rozdíly byly mnohem menší, než jsme očekávali před začátkem degustace. O konečném pořadí rozhodovala především plnost chuti, vyváženost, délka dochuti nebo výdrž pěny, nikoliv zásadní nedostatky některého z piv.

Vítězem našeho redakčního testu se stal Bruncvík z Kauflandu, který zaujal nejplnější chutí a příjemně vyváženou hořkostí. Bertold z Albertu potvrdil, že i cenově dostupné pivo může nabídnout velmi dobrý chuťový zážitek. Argus z Lidlu si získal příznivce lehčí a svěží chutí. Staročech z PENNY skončil čtvrtý, ale i on obstál jako poctivá desítka pro běžné pití.

Naše degustace zároveň připomněla, že chuť piva je velmi individuální záležitost. To, co jednomu degustátorovi připadalo jako ideálně vyvážené, mohl jiný hodnotit úplně opačně. Proto výsledky vnímáme jako zkušenost redakce a oslovených testerů, nikoli jako obecně platný verdikt.

V Plzni se tento víkend koná jubilejní desátý ročník pivního festivalu BRŪSTOK, který nabídne degustaci piv z více než dvaceti českých pivovarů. Akce na nádvoří Plzeňského Prazdroje je vstupná zdarma a kromě ochutnávek nabídne i živou hudbu a setkání s domovarníky. Festival, jenž vznikl v roce 2016, si klade za cíl seznamovat širokou veřejnost s různými pivními styly a lidmi, kteří pivo vaří.

Plzeňský pivně-kulturní festival BRŪSTOK slaví 10 let a už v pátek a v sobotu se vrací na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Návštěvníky čeká více než 20 českých pivovarů, výborné jídlo, živá hudba, plzeňští domovarníci a povídání o pivu i u piva.

Vstup na festival je zdarma; pivo se degustuje pouze z festivalových sklenic, které budou k zakoupení na místě za 150 Kč.

BRŪSTOK vznikl v Plzni v roce 2016 s jednoduchou myšlenkou: dát lidem možnost poznávat různé pivní styly, ochutnávat a potkávat přímo lidi, kteří pivo vaří. Dlouhodobým heslem festivalu zůstává: Přijďte poznat pivo!

„Festivalový areál bude v pátek otevřen od 14 do 22, v sobotu od 11 do 22 hodin," informuje za organizátory Adam Vlček.

Kromě ochutnávání piv se mohou návštěvníci těšit také na hudební vystoupení. První den se představí Milan Samko & Son of Wolves a Skotační kulomet, v sobotu pak zahrají Džangobells.

V pátek od 18 hodin se odehraje slavnostní naražení narozeninového samospádu, v sobotu své umění předvede sládek Zdeněk Kalčík, sejít se bude možné s plzeňskými domovarníky.