Novinky a zajímavosti ze světa piva

V Rakovníku se bude vítat léto po pivovarsku! Pivovar Bakalář tradičně otevře své brány, sklepy i varnu. Celá akce je zdarma a vyjadřuje velké poděkování věrným příznivcům, sousedům a všem obyvatelům celého Rakovnicka. Návštěvníci se mohou těšit na skvělou hudbu, výborné pivo i exkurze do míst, kam se běžně nepodívají. Pro všechny příchozí jsou připraveny soutěže a podmanivá atmosféra začínajícího léta.

Pivovar Bakalář zve v sobotu 20. června na každoroční akci Vítání léta, během které se areál pivovaru promění v místo plné hudby, pivních zážitků a letní atmosféry. Návštěvníci se mohou těšit nejen na koncerty lokálních i známých kapel včetně Wohnout a Motorband, ale také na komentované exkurze pivovarem, soutěže o atraktivní ceny, fotokoutek i speciální letní pivní novinku.

Jednou za rok se navíc otevírají i prostory, které běžně zůstávají veřejnosti skryté. Součástí programu budou dvě komentované exkurze s ochutnávkou v ležáckém sklepě. První exkurzi povede sládek pivovaru v 15:30 (pro vybrané účastníky vylosované z Facebooku). Druhá exkurze začne v 16:40, přičemž zájemci se mohou zapisovat přímo během dne.

Od 14 do 19 hodin bude navíc otevřená varna, kde budou zaměstnanci odpovídat na dotazy návštěvníků a přibližovat zákulisí výroby piva. Velkým lákadlem letošního ročníku je také Bakalář Letní speciál, což je svěží sezónní pivo připravené pro letní období, které skvěle doplní festivalovou atmosféru. Kromě letního speciálu bude v nabídce v pivních stáncích dalších osm druhů piv vařených v pivovaru.

„Vítání léta není jen o pivu, ale hlavně o setkání lidí a společně stráveném dni přímo v areálu pivovaru. Chceme, aby si návštěvníci užili atmosféru, nahlédli do míst, kam se běžně nedostanou, a odnesli si zážitek, na který budou rádi vzpomínat,“ přibližuje koncept akce Zdeněk Lux, ředitel pivovaru.

Pivovar Bakalář dlouhodobě fandí regionální hudební scéně, a proto do programu záměrně vybírá místní kapely. Skvělým příkladem je rakovnická skupina Prošlá lhůta, která na Vítání léta hraje každoročně. Fanoušci tak mají jedinečnou příležitost zažít atmosféru jejich koncertu naživo, protože kapela vystupuje zpravidla pouze dvakrát za rok. Jeden její koncert je benefiční a ten druhý odehraje právě na pivovarském dvoře.

Celý program vypukne přímo v areálu pivovaru Bakalář na adrese Havlíčkova 69 v Rakovníku. Pro všechny příchozí jen malé upozornění, že se do areálu dostanou výhradně vchodem z Palackého ulice.

Časový harmonogram vystoupení jednotlivých kapel:
● DHEPO (14:00–15:00)
● Zastodeset (15:40–16:40)
● Prošlá lhůta (17:20–18:20)
● Motorband (19:00–20:00)
● Wohnout (20:50–22:00)

Mezi jednotlivými hudebními bloky budou probíhat oblíbené pivní soutěže moderované, stejně jako celé odpoledne, Marcelou Tomčíkovou. Návštěvníci se mohou také těšit na skvělé občerstvení a kavárnu přímo na nádvoří pivovaru.

Na rodiny s dětmi čeká také doprovodná zábava, která nabídne fotokoutek s pivovarskými kulisami (od 14 do 19 hodin) s možností okamžitého tisku fotografií zdarma. Pro nejmenší návštěvníky budou připraveny kreativní dílničky a oblíbené malování na obličej, které zajistí místní centrum pro děti Ajka Drak.

Brány pivovaru se otevřou ve 13:45 hodin, kdy se areál promění v letní hudební scénu s atmosférou začínajícího léta. Program bude pokračovat až do večerních hodin.

Podrobné informace naleznete na webových stránkách: https://www.pivobakalar.cz/aktuality/vitani-leta-na-pivovarskem-dvore-20-6-2026-14-00-22-00-hod

Chcete chytit "šanci středního věku"
- změnit profesi,
- nebo se zdokonalit ve Vašem koníčku:
- vaření piva
- pomáhání kvalitě čepovaného piva
- degustování pivních stylů
- seznamování se s pivními odborníky a nadšenci

Od října 2026 v Národním muzeu pivovarnictví v Praze a okolí zahajujeme Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT:
●Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby
další na vyžádání

Poradíme Vám s výběrem a financováním kurzů

Pokud máte o kurz zájem, nebo se chcete něco zeptat
jaromir@cernokosteleckypivovar.cz, T: +420 736 218 250
Dej Bůh štěstí
Černokostelečtí

Zlatá tekutina, orosený krýgl a hořká chuť – pivo je pro Čechy posvátný nápoj. Při představě, že by se národní poklad nemusel vařit, ale jen rozmíchat ve vodě jako instantní káva, se zřejmě orosí nejeden milovník zlatavého moku. Přesto se pivní prášek stává realitou, a to ne novou! Zjistili jsme, jak se dá pivo vysušit, proč se tento nápad vrací na stůl a proč u tohoto experimentu stáli už před desítkami let právě čeští vědci.

Opravdu je pivo jen voda a prášek?
Koncept piva v prášku je pro Evropana zvyklého na čerstvý ležák šokující. Proč by někdo nahrazoval komplexní proces vaření, kvašení a ležení, který trvá týdny, pouhým rozmícháním „pochybného“ prášku s vodou a říkal tomu pivo?!

Odpověď je prostá: logistika a úspora místa. Pivo je z 90 % tvořeno vodou. A přepravovat tisíce litrů vody je drahé a neefektivní. Pokud se voda odstraní, zbyde jen koncentrovaný základ, což je ideální pro místa, kam se tekuté pivo dostává obtížně (horské chaty, ostrovy…).

Kdo a proč pivo „vysušuje“?
Pokud sedíte s hlavou v dlaních a ptáte se, proč by to někdo dělal, nelekejte se. Cílem není nahradit pivovary a „jedno“ čerstvě točené, ale především snížit emise a zjednodušit převoz piva tam, kde se nákladní auto jen stěží dostane.

Expedice a turismus: Horolezci, polární badatelé, námořníci nebo vojáci na misích – ti všichni potřebují maximálně odlehčit náklad. Místo těžkých sudů stačí pár sáčků s pivním práškem, který se jen rozmíchá ve vodě (a případně dosytí/zkvasí).
Místní výroba: Menší pivovary v zahraničí mohou z prášku či koncentrátu českého původu uvařit pivo, které se chuťově blíží českému ležáku, aniž by musely složitě dovážet suroviny a zvyšovat emise.
Nealkoholické verze: V některých případech může být výroba nealkoholického nápoje z koncentrátu technologicky či logisticky výhodnější a hlavně levnější než dealkoholizačníc metody.

Práškové pivo je vlastně forma pivního koncentrátu, ze kterého byla odstraněna veškerá voda (i alkohol, pokud jde o nealko verzi) metodou zvanou sprejové sušení nebo lyofilizace. Tím vznikne lehký, stabilní a snadno skladovatelný prášek, který uchová klíčové chuťové a aromatické složky. Sycení CO₂ se ale musí dodat buď dosycením, nebo vznikne při následném kvašení.

Němci vs. Češi: Kdo přišel s pivem v prášku první?
Zatímco média dnes píší o německých pokusech z posledních let, skutečný příběh „instantního piva“ sahá mnohem hlouběji. Němci sice měli už v 70. letech patent na lyofilizované pivo, ale skutečnými průkopníky komerční výroby a exportu jsme byli my, Češi. Už na konci 80. let začali experti z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) v Brně experimentovat s pivními koncentráty. Pivo se postupně měnilo – z husté pasty se brzy stal jemný prášek.

Chutnat může, ale zatím bez alkoholu
Otázka, která každého nejvíce zajímá, je samozřejmě chuť. Může prášek rozmíchaný ve vodě chutnat jako čerstvý ležák? Technologicky je možné uchovat základní pivní chuť, hořkost a aroma. Zvláště pivní koncentráty (kdy se neodstraní úplně veškerá voda) se osvědčily při výrobě piv českého typu v cizině.

Nicméně každé pivo v prášku bude vždy bojovat s jednou zásadní věcí: čerstvostí. Stejně jako instantní káva chutná jinak než čerstvě namletá, chybí instantnímu pivu svěžest, komplexnost a živost čerstvého chmelu a kvasnic. Navíc je potřeba počítat s tím, že alkohol jakožto složku piva nelze sušit, takže je výsledný produkt nealkoholickým nápojem.
A nebyla to jen laboratoř! Na přelomu tisíciletí se český pivní prášek ve velkém vyvážel do světa a v desítkách tun ročně pomáhal malým zahraničním pivovarům vařit pivo českého typu. Ukázalo se, že stačí špetka českého vědeckého umu a voda, aby se i na Islandu nebo v Austrálii zrodil ležák.

Proč se instantní pivo neujalo?
Paradoxně pád pivního prášku nezpůsobila špatná chuť, ale energie. Výroba prášku je extrémně energeticky náročný proces kvůli rozsáhlému sušení. Rostoucí ceny energií učinily výrobu neekonomickou. I když dnes technologie pokročily, náklady na výrobu jsou stále jedním z hlavních důvodů, proč instantní pivo nezaplavilo supermarkety.

Neokázalý půvab starého venkovského lokálu dýchne na návštěvníka hostince U Hada v severočeských Horních Habarticích během první půlvteřiny. V mírném šeru se matně leskne klasický nerezový výčep, na stěnách visí ohmatané kytary. Už něco pamatují, stejně jako celý omšelý interiér. Půllitr točené desítky Březňák stojí 30 korun, což je nejnižší cena v širokém okolí, přesto však lokál v pátek odpoledne na začátku června zeje prázdnotou.

V přilehlém „tanečním“ sále není o moc živěji – u stolu sedí osamělá dvojice štamgastů s dětmi, pár dalších hostů usrkává pivo v dřevěné přístavbě, která slouží jako kuřárna. „Pár lidí ještě dneska přijde, ale žádná velká sláva to nebude,“ říká Ladislav Donát (53), dlouholetý hostinský a zároveň starosta čtyřsethlavé obce, která se rozkládá v údolí říčky Bystrá nedaleko Děčína.

Ještě před pár lety tu přitom každý pátek bývalo tak rušno, že si pomalu nebylo kam sednout. „Museli vám tu držet místo,“ vzpomíná Lukáš Štětina, jeden z dvojice štamgastů v sále, na časy, kdy se tu potkávali staří i mladí a nevázaná zábava se často protáhla až do rána. Tyhle časy jsou ale pryč. První odliv hostů přišel v roce 2017 po zákazu kouření v restauracích, mnohem drtivější ránu však podniku o pár let později zasadila covidová pandemie.

„Lidé si tehdy odvykli chodit do hospody. Někteří přestali pít a začali sportovat a žít zdravě, jiní si nakoupili pípy, začali pít doma a po covidu už se nevrátili. A dnešní mladí pivo nepijí, radši si dají energeťák a jointa na benzince. Hospoda je nezajímá,“ shrnuje hostinský změny posledních několika let.

V Itálii se i nadále prodává pivo a víno s etiketami nacistických pohlavárů, včetně Adolfa Hitlera. Protože je ale Itálie součástí jednotného trhu EU, úřady v jiných zemích si obvykle nevědí rady s tím, zda dovoz italských výrobků s nacistickou symbolikou zakázat či povolit.

Prodej piva a vína s etiketami Adolfa Hitlera je v Itálii povolen především kvůli mezeře v italské národní legislativě, kde není zobrazování nacistických symbolů a obrázků výslovně zakázáno stejným způsobem jako v Německu nebo Rakousku. A toho někteří výrobci využívají.

Italská firma Vini Lunardelli například už na přelomu tisíciletí začala zákazníkům nabízet lahve vína a piva s fotografiemi Adolfa Hitlera a nacistickými slogany „Sieg Heil“ („Sláva vítězství“) a „Ein Volk, Ein Reich, Ein Führer“ („Jeden lid, jedna říše, jeden vůdce“).

A i když majitel firmy před třemi lety přislíbil, že prodej postupně ukončí, takzvané „Hitlerovo“ pivo se v Itálii evidentně prodává dál. Důkazem jsou fotografie z jednoho obchodu u italských Benátek, které INFO.CZ poslali šokovaní čeští turisté. Na lahvích jsou fotografie Adolfa Hitlera s nápisy jako „Führer (vůdce)“ nebo „Mein Kampf (můj boj)“. Jedna láhev se prodává za 5 euro.

Proti takovém prodeji už přitom několikrát protestovala řada zahraničních politiků i lidskoprávních organizací. „Tato marketingová strategie je neuctivá ke všem obětem nacistického režimu a jejich potomkům,“ uvedlo ve svém prohlášení například německé Židovské fórum pro demokracii a proti antisemitismu.

Ačkoli italské úřady v minulosti lahve s nacistickými etiketami zabavovaly, soudy následně prodej opět dovolily. Přijaly totiž argument výrobce, že nepropaguje nacismus, ale prodává sběratelům a milovníkům historie toto pivo pro „komerční, nepolitické účely“ nebo dokonce jako „historický vtip“. Hitler, zobrazený na etiketách piva, byl totiž sám abstinent.

Důkaz propagace nacismu
Hlavním důvodem, proč prodej „Hitlerova piva“ v Itálii pokračuje, je ale podle odborníků absence specifického zákazu prodeje takového zboží. Na rozdíl od Německa, které zakazuje nacistické symboly a slogany v jakékoliv formě, zůstává italské právo (konkrétně Scelbův zákon z roku 1952 a Manciniho zákon z roku 1993)v této otázce benevolentnější.

Nestačí jen poukázat na to, že se někde v reklamě či na etiketách objevují nacističtí pohlaváři. Italská legislativa vyžaduje jasný důkaz, že dané produkty přímo propagují vzkříšení nacismu či fašismu. A to se v případě „Hitlerova piva“ podle soudů nepotvrdilo.

V Itálii se kromě lahví s Hitlerem v minulosti prodávala například vína a piva s etiketou Hitlerovy manželky Evy Braunové nebo dalších nacistických pohlavárů jako byl Heinrich Himmler. Na etiketách se objevil i italský fašistický vůdce Mussolini nebo sovětský diktátor a masový vrah Stalin.

Spolumajitel firmy Lunardelli Andrea Lunardelli už před třemi roky v novinovém rozhovoru řekl, že rozhodně není nacista. Víno a pivo s Hitlerem podle něj firma vyrobila pro ty, kdo si chtějí „pamatovat historii“ a také kvůli vysoké poptávce zejména z Německa, Francie či severských států. „Žádný Ital Hitlera nechce,“ řekl Lunardelli.

Jenže otázkou právě zůstává, zda je v zemích, kde je striktně zakázáno využívání jakýchkoliv nacistických symbolů, dovoleno zboží s takovými symboly dovážet ze zahraničí. Je třeba znovu zdůraznit, že Itálie není žádný „banánový stát“ nebo diktatura, ale člen EU a jejího volného trhu.

Takový případ už jednou řešily rakouské soudy u Rakušana, který prodával italské víno s Hitlerem na internetu. Soud v prvním jednání konstatoval, že muž nebyl „motivován“ propagací nacistické ideologie, ale pouze touhou po zisku. V průběhu dalšího jednání prodejce každopádně od prodeje takového zboží sám ustoupil.

I v případě Česka by zřejmě musely soudy složitě prokazovat, zda a kdy je nákup „Hitlerova piva“ v Itálii a jeho dovoz do Česka legální. Jak napsal INFO.CZ tiskový odbor ministerstva vnitra, paragraf 403a trestního zákoníku stanoví, že „kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí uvedeného v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, peněžitým trestem nebo propadnutím věci“.

Jenže další paragraf ( § 403b) zase uvádí, že trestné není, pokud se někdo takové činu dopustí „za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo historických událostech nebo k obdobným účelům“.

Podle mluvčí ministerstva vnitra Jany Malé tak záleží na orgánech, činných v trestním řízení, zda má případný dovoz „Hitlerova piva“ či jiných podobných předmětů v konkrétních případech znaky trestného činu či nikoliv.

V pivovaru STADIONER v Koutě na Šumavě to bude vonět gulášem. V sobotu 27. června se tam totiž uskuteční první ročník akce Souboj gulášů. Nepůjde ale jen o potěšení chuťových pohárků, ale také o pomoc Tomíkovi a speciální škole, kterou navštěvuje.

Souboj gulášů se uskuteční v sobotu 27. června od 10 hodin v pivovaru STADIONER v Koutě na Šumavě. Jednotlivé týmy připraví vlastní guláš, který budou moci návštěvníci během dne ochutnat.

Výtěžek půjde na dobročinné účely
„Celý výtěžek z prodeje gulášů poputuje Tomíkovi a jeho rodině a speciální praktické škole ČCE Merklín, kam Tomík chodí. Tomíkovi a jeho rodině se před několika lety během jediného dne změnil život a dnes potřebuje nepřetržitou péči, terapie a speciální pomůcky, které mu pomáhají zvládat každodenní život. Výtěžek pomůže mimo jiné i s pořízením invalidního vozíku. Budeme rádi, když na akci dorazíte a podpoříte tak dobrou věc,“ uvedl majitel pivovaru Aleš Pech.

Válení sudu a pivní kvíz
Pro zpestření bude připraven také doprovodný program se soutěžemi – pití piva na rychlost, válení sudu pivovarem, rozpoznávání piv + pivní kvíz. Chybět nebude ani skákací hrad pro děti, malování na obličej, tvořivé odpoledne a hudba.

Máte zájem zúčastnit se jako tým i vy? Do 19. června se můžete přihlásit na e-mail: obchod@stadioner.cz.

Můžeme hrdě prohlásit, že se u nás vaří to nejlepší pivo na světě, a jeho konzumace u nás je obrovská. A ke skvělému pivu se hodí i skvělé jídlo. Ochutnejte několik receptů, v nichž pivo hraje jednu z hlavních rolí!

Buřty na pivě
Typický recept, který snad dělal už každý z nás. Jednoduché a relativně levné jídlo, které překvapí svou nahořklou pivní chutí a krásně se hodí na zahradní party a grilování.

Cibulové kroužky
Oblíbené cibulové kroužky, smažené, přitom lehké, potěší každého. Nejenže se jako chuťovka k pivu skvěle hodí, ale pivo v sobě přímo obsahují - budete ho potřebovat při přípravě těstíčka na obalení a dipu na namáčení.

Pečený bůček
Jestli chcete pořádný kus masa, tady je. Většího množství tuku, které bůček obsahuje, se vůbec nebojte. Právě ten mu ve spojení s pivem, kořením a zeleninou dodává lahodnou chuť.

Pivní sýr
Ke kousku krajíce chleba nebo jiného pečiva se hodí pivní sýr, jehož příprava je velmi jednoduchá. Vydržte pár dní, aby mohl pořádně uzrát, a pak si ho můžete vychutnat, nejlépe s kouskem cibule a tuplákem piva!

Ryba v pivním těstíčku
ěstíčko s pivem se dá použít na cokoliv. Pokud máte rádi ryby, zkuste recept od Viléma Vrabce, známého českého autora mnoha kuchařek. Jako přílohu můžete podávat brambory - pečené nebo smažené v podobě hranolek.

Vinná klobása na pivě
Vinná klobása je další klasika z naší české kuchyně. Její příprava je jednoduchá a rychlá. Místo obvyklého pečení můžete klobásy zapéct v pivním nálevu a podávat s bramborovou kaší a černým pivem.

Prvních několik litrů piva uvařili v domě rodičů ve středočeské Chotouni. Když výrobní zařízení postupně zabralo dílnu, sklep a další části domu, musel se už Adam Šauer rozhodnout, co dál. S manželkou Markétou nakonec odkoupili Hákův parní pivovar v Mlékojedech na Litoměřicku. Dnes zde denně vyprodukují na 500 litrů různých piv.

Adam Šauer plánoval po studiích pracovatv zahraničí. Kvůli své budoucí manželce a také jedinečné příležitosti získat a postupně budovat vlastní řemeslný pivovar plány nakonec změnil. Jak sám říká, vždy si chtěl jít za něčím svým a vize vybudovat něco jedinečného ho neopustila dodnes.

První dva roky v pivovaru, který od bývalého majitele manželé Šauerovi v roce 2022 odkoupili, hodnotí doslova jako strašné. „Nastoupili jsme do něčeho, v čem jsme se vlastně nikdy nepohybovali. Byl to krok do neznáma, vše proběhlo hrozně narychlo. Ale i dnes je to pro nás pořád koníček a splněný sen,“ vzpomínají na nelehké začátky.

Z padesáti litrů na 1600 hektolitrů
„Gastro mě vždy lákalo, proto jsem dodatečně absolvoval učiliště v oboru kuchař-číšník. S manželkou jsme si ještě udělali pivovarnický rekvalifikační kurz zaštítěný Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským,“ popisuje Adam Šauer.

Původní majitel, kterému bylo v době prodeje minipivovaru 76 let, si nakonec oddechl. Práce mu po čtyřech letech provozu již začala přerůstat přes hlavu a prodej mu posvětila i jeho paní. Když z něj spadlo břímě pivovaru, omládl prý nejméně o deset let.

Rodačka z Odolené Vody Markéta Šauerová vystudovala cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze a dodnes částečně pracuje v cestovní kanceláři. Její manžel, který pochází z Jílového u Prahy a absolvoval obor odpadové hospodářství na České zemědělské univerzitě v Praze, byl původně jednatelem dobříšské společnosti.

Kvůli pivovaru, umístěnému ve vesničce o 200 obyvatelích poblíž Litoměřic, nakonec Adam úplně opustil původní profesi a Markéta částečně. A dnes nelitují.

Když před sedmi lety začínali u Adamových rodičů na padesátilitrové technologii, nikdy by manžele nenapadlo, že dnes budou mít roční výstav 1600 hektolitrů a plánují se dostat na dvojnásobek. Přátelé o nich říkají, že Adam je velký vizionář a Markéta, která se stará o finanční stránku, ho občas musí držet při zemi.

Z dvanácti druhů je v sezoně třicet
„Celý proces výroby je pro nás zásadní od technologie až po chuť. Snažíme se udržet pivovar stabilní a kvalitou odlišný od jiných,“ říká majitel, který první pivo uvařil již během studií na vysoké škole.

Minipivovar o rozměrech zhruba 12 na 12 metrů se nachází na návsi obce hned vedle objektu, v němž je hospůdka i radnice. Vlajkovou lodí minipivovaru jsou spodně kvašená piva, tedy desítka a hlavně jedenáctka Hák. Podle Adama Šauera stabilně nabízejí dvanáct druhů piv, ale v sezoně je jich až ke třiceti.

„Kromě tradičních českých piv vaříme také speciály ALE, IPA nebo IPL po experimentální varianty, jako je šalvějový stout či mangový kyseláč,“ vyjmenovává majitel.

Podle své manželky je velmi zručný a zařízení provozovny včetně nábytku, technologie či výčepního zařízení vyrobil či vymyslel sám. „Na příští rok chystáme také nealko piva a kromě rozšíření našeho piva po republice včetně hudebních festivalů se plánujeme prosadit i v zahraničí.“

Zakladatel a generální ředitel internetového srovnávače a prodejce letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý se vrhá do pivovarnického byznysu. V Jindřichově Hradci obnovuje místní pivovar. Snahou Dlouhého je zatraktivnit pití piva pro mladé, kteří obecně od jeho konzumace ustupují.

Je známý jako zakladatel a generální ředitel internetového vyhledávače a prodejce letenek Kiwi.com, který funguje od roku 2012. Teď se však Oliver Dlouhý vrhá také do úplně jiného byznysového odvětví a v Jindřichově Hradci na jihu Čech obnovuje mnohasetletou tradici vaření piva. Není místním rodákem, přesto ve městě strávil drtivou většinu svého života. „Když mi bylo pět let, naši se rozvedli a s mamkou jsme se přestěhovali do Jindřichova Hradce, odkud byl její nový partner. Žiju zde tedy již 33 let a považuji Jindřichův Hradec za svůj domov,“ říká Dlouhý.

V Jindřichově Hradci se pivo vařilo stovky let. V roce 1967 však tehdejší státní pivovar svou činnost ukončil. Městu, které je jeho majitelem, se však před časem podařilo získat na rekonstrukci bývalého zámeckého pivovaru dotace. Ta začala v roce 2024 a ve stejnou dobu město také vypsalo výběrové řízení na provozovatele.

„Otevřít pivovar bylo mým dlouholetým snem – jednak proto, že mám pivo rád, a také proto, že v Jindřichově Hradci opravdu chyběl. O tom jsem se před lety zmínil i svému dlouholetému kamarádovi Jirkovi Bílému, který si na mě vzpomněl, když se dozvěděl o chystaném záměru města zrekonstruovat budovu bývalého pivovaru a najít nového provozovatele pivovaru,“ popisuje Dlouhý. Výběrové řízení se společností Kapitán JIH s.r.o. vyhráli, nájemní smlouvu s městem mají až do roku 2055.

Otevření se blíží
Na rozběhnutí pivovaru se podílí více lidí. „Hlavním člověkem je můj společník Jiří Bílý, který má celý proces na starosti. O vaření piva se starají dva sládci, jedna ‚holka pro všechno‘ a jeden zaměstnanec jako pomocná síla v pivovaru. Se zakládáním prvních várek nám pomáhal emeritní sládek Ivan Chramosil, který 44 let vařil pivo ve slavném pražském pivovaru U Fleků,“ uvádí Dlouhý, který sám figuruje v roli investora a do projektu vložil řádově desítky milionů korun. Kromě toho ale podle svých slov občas přihodí i nějaké moudro.

Po dlouhých přípravách už je nyní otevření za dveřmi. „Otevřeme na začátku července s tím, že konkrétní datum ještě upřesníme,“ uvádí Dlouhý. Pivovar začal vařit na začátku června a teď se čeká, až pivo dozraje. „Otevřeme tedy tehdy, až první várka projde naší degustační zkouškou. Je to navázané také na restauraci Smetana, která k pivovaru patří,“ dodává Dlouhý.

„Dlouhá jedenáctka“
Nový pivovar nese název Jindra a bude vařit stejnojmenné pivo. Do konce letošního roku plánuje vyprodukovat kolem tří tisíc hektolitrů a poté každoročně zhruba šest tisíc, maximálně osm. Velikostně tak spadá do segmentu minipivovarů, jak se označují ty s výstavem do 10 tisíc hektolitrů.

V první sezoně, tedy během letošního léta, má být Jindra k ochutnání primárně ve zmiňované restauraci Smetana přímo v budově pivovaru. „Postupně se chceme dostat do dalších restaurací a hospod v Jindřichově Hradci a okolí a v dalších letech expandovat dál,“ říká Dlouhý.

Kromě toho se bude prodávat i v sudech přes velkoobchod Nápoje Kapitán. „To je velký benefit naší společnosti, že můj společník Jirka Bílý spoustu let v Jindřichově Hradci provozuje úspěšný velkoobchod s nápoji, takže distribuci piva máme výborně podchycenou,“ komentuje Dlouhý a doplňuje, že ve velkoobchodě bude možné koupit Jindru také v plechovkách. „Časem bychom se samozřejmě s plechovkami chtěli dostat i do maloobchodní sítě, ale není to priorita. Počítáme také s e-shopem a prodej plechovkového piva bude probíhat přímo v pivovaru prostřednictvím malé prodejny,“ přibližuje plány Dlouhý, který chce v budoucnu v pivovaru pořádat také exkurze pro dospělé, ale i pro školy v rámci výuky chemie.

Obrátit trend
Pivovarnictví se přitom v současné době nemusí jevit jako zrovna atraktivní byznysové odvětví. Spotřeba piva v Česku každoročně klesá a zejména mladí lidé tuzemskému národnímu nápoji příliš neholdují. Právě to však prý Dlouhého láká. „Já pro své aktivity vždycky potřebuju vidět nějaký vyšší smysl, jinak by mě to nebavilo. Pití piva neoddělitelně patří k české kultuře a mrzí mě, že zejména mladší generace od této tradice ustupuje,“ komentuje.

Jednotlivých druhů piva se bude v Jindřichově Hradci vařit více. „Na samotné otevření budou k ochutnání dva druhy piva, a to klasické výčepní pivo plzeňského typu Jindra 10° a svrchně kvašená APA. Ještě během července ale dozraje také světlá dvanáctka a tmavá dvanáctka. Na letošní první sezonu to tak budou čtyři druhy piva,“ uvádí Dlouhý.

On sám si pak chce na podzim uvařit svou vlastní jedenáctku. „Kolegové mi slíbili, že si ji můžu vyladit podle své chuti, tak na to se těším. Přemýšlíme o názvu ‚Dlouhá jedenáctka‘,“ doplňuje. Kromě toho bude mít podnik v nabídce i sycené limonády.

Vzhledem k aktuálním trendům se pak logicky nabízí vařit i nealkoholické pivo, jehož konzumace v Česku, ale i jinde ve světě, na rozdíl od klasického alkoholického piva narůstá. „Časem určitě chceme i vlastní nealko pivo, to je ale možná překvapivě složitější uvařit než alkoholické pivo. Je na to potřeba speciální technologie, kterou teď ještě nemáme, a bude to potřeba chvíli zkoušet, takže až budeme více zajetí ve vaření alko piv, pustíme se i do nealka,“ komentuje Dlouhý a dodává, že možností je ještě více: „Chceme si s pivem celkově hrát a určitě vzniknou různé speciály a limitované edice. Já sám mám třeba rád kombinaci piva a prosecca, tak možná i touhle cestou se dáme. Uvidíme.“

Podle něj však za to částečně mohou i samotné pivovary. „Myslím si, že jedním z důvodů je to, že hlavní pivovarské značky nejsou pro mladé lidi ničím atraktivní, nemluví jejich jazykem a nerozumí jim,“ dodává. Tento trend by proto s novým pivovarem chtěl obrátit. „Jsme přesvědčeni, že není nic špatného na tom zajít si v pátek nebo v sobotu s kamarády na pivo, uvolnit se a nechat věci jen tak plynout,“ domnívá se Dlouhý.

Aby pivovar zaujal mladé, plánuje různě experimentovat s nízkoalkoholickými pivy či ovocnými radlery. „Chceme naslouchat a přemýšlet nad tím, co by mohlo mladé lidi zaujmout, a dělat produkty pro ně,“ říká Dlouhý. Důležitou součástí toho, jak zaujmout, má být také moderní vizuální identita podniku. „Nemáme tam žádné chmelové šišky, je to moderní smajlík. Hodně lidí nám také říká, že naše plechovky vypadají jako od energy drinku. To je v podstatě záměr, protože si myslíme, že než vypít tři energeťáky, je lepší si dát tři pivka. Je to zdravější a udělá to víc srandy,“ uzavírá Dlouhý s úsměvem.

Úkrok od tradičního ležáku už i u nás v Česku přestává být hřích. Budějovický Budvar to roky ukazuje spolupracemi s domácími minipivovary, teď ale udělal zásadní krok za hranice. Spojil síly s pivovarem Mikkeller, globální ikonou dánského craftu, a posílá na trh nečekanou letní limitku Twogether Forever.

Kodaňský Mikkeller je ve světě piva pojem, který si získal jméno hlavně díky své nekompromisní kreativitě a experimentování. Místo tradičních postupů sází na originální receptury a divoké spolupráce po celém světě. Spojení dánského punku s tradičním Budvarem zní sice neobvykle, v praxi ale dává dokonalý smysl. Zatímco národní pivovar vkládá do projektu své zázemí a distribuční sílu, severská legenda přináší odvahu udělat věci jinak. Výsledkem je novinka, která má domácímu trhu ukázat novou dimenzi pivní rozmanitosti.

Druhé rande, tentokrát přímo v Česku
Tyhle dva pivovary se u jednoho sudu nepotkávají poprvé. Celá věc běží pod hlavičkou mezinárodního programu Partnership Brewing, skrze který Budvar spolupracuje s vybranými pivovary ze zahraničí a předávají si zkušenosti, technologie i pivovarnické know-how.

Už v roce 2023 spolu uvařili ležák #YearoftheLager, ten byl ale tehdy určen výhradně pro export. Letos se karta obrací. Novinka míří rovnou na domácí trh, aby českému publiku ukázala, že i velký pivovar dokáže přinést do běžných regálů čistou řemeslnou exkluzivitu.

Letos se pije Summer Pale Ale
Tentokrát ale o klasický ležák nejde. Novinka s názvem Twogether Forever je čistokrevný Summer Pale Ale. Tedy lehké, svrchně kvašené pivo designované přímo pro horké letní dny, které sází na skvělou pitelnost, svěží charakter a charakteristickou chmelovou chuť.

„Spolupráce s Mikkellerem je pro nás výjimečná. Je to pivovar, který se nebojí posouvat hranice a přemýšlet o pivu jinak, ale zároveň má obrovský respekt k řemeslu. Právě to nás baví a inspiruje. Twogether Forever je pivo, které vzniklo z přátelství, společné chuti experimentovat a radosti z vaření. Chtěli jsme uvařit něco, co bude stejně dobře fungovat v letním horku na zahrádce jako při objevování nových pivních stylů,“ vysvětluje sládek Budvaru Petr Košin.

Limitovaná edice se objeví ve vybraných hospodách a obchodních řetězcích už v průběhu června. Pro běžného českého pivaře z toho plyne ta nejlepší zpráva: za světovými trendy už člověk nemusí cestovat nebo složitě obíhat specializované pivotéky. Stačí vzít v supermarketu do ruky plechovku, která vznikla ze spojenectví jihočeské jistoty a dánské divočiny.