Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pořádnou dávku drzosti si dopřál majitel malého pivovaru v západní Francii, který pro pojmenování svých pěnivých moků využil slovních hříček inspirovaných světoznámými uměleckými celebritami.

V jeho sortimentu se objevilo například pivo s názvem „John Lemon“ („John citron“), odvozeným od jména bývalého hudebníka anglické skupiny The Beatles Johna Lennona, nebo s názvem „Mireille Mafieux“ („Mafiánka Mireille“) inspirovaným francouzskou šansoniérkou Mireille Mathieu. Jakoukoli náhodu či omyl ohledně původu názvů vylučují i kresby obou umělců na etiketách.

Aurélien Picard založil svou firmu v roce 2017 v bretaňské obci Bannalec v budově bývalé tiskárny. Ročně dodává na trh 50 tisíc litrů, mezi nimi i zmíněný John Lemon s vůní citronu a zázvoru.

Letos v březnu se ale pověstné ucho utrhlo, když pivovarník dostal dopis od právníků Yoko Ono, japonské vdovy po Johnu Lennonovi, s výzvou, aby prodej piva John Lemon zastavil. Dostal ještě pár týdnů času, aby se mohl zbavit zásob.

Poté by už požadovali 1500 eur (36 450 Kč) pokuty denně. Pan Aurélien nechtěl pokoušet ďábla a požadavku se podvolil.

Kromě toho zjistil, že právníci Yoko Ono už před několika lety úspěšně napadli polskou značku citronové limonády prodávanou rovněž pod názvem John Lemon. „Také jsem se dozvěděl, že registrována byla nejen ochranná známka Johna Lennona, ale i známka John Lemon,“ dodal podle serveru 20minutes pivovarník s tím, že Lennon a jeho žena tedy s podobnou slovní hříčkou počítali.

„Dali mi na doprodej zásob čas do 1. července. Ale nemyslím si, že s tím budu mít moc problémů. Ostatně, je to pěkný reklamní tah,“ připustil pan Aurélien, kterému podle jeho slov zbývala v květnu už jen tisícovka lahví.

Zanedlouho po právnících Yoko Ono na něj udeřili i agenti francouzské pěvecké ikony Mireille Mathieu. Pivovarník využil jejího nezměnitelného černého účesu pro název svého tmavého piva, na jehož etiketě se vedle nápisu „Mireille Mafieux“ objevila i kresba zpěvačky.

„Opravdu ji to nerozesmálo. Vždy je velmi šokovaná, když se někdo snaží přiživit na její image a jménu,“ řekl Hervé Marc podle serveru Ici.fr. Poté, co se pivovarník v osobním dopise omluvil, zpěvačka od žaloby upustila.

Teď bude opatrnější
Navzdory zmíněným dvěma případům se ale pan Aurélien nechce vzdát kreativních praktik, které on sám označuje za humorné. Jen bude asi postupovat opatrněji, poznamenal server 7sur7.

Tmavé pivo by se napříště mohlo jmenovat Jeanne Dark, což je narážka na francouzskou národní hrdinku Johanku z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc, výslovnost „Žan dark“). A „dark“ znamená v angličtině „tmavý“.

Změny má doznat i název piva s citronovou příchutí John Lemon. Ve hře je značka „Jaune Lemon“, přičemž „jaune“ (výslovnost „žon“) znamená ve francouzštině „žlutý“, což k citronu (anglicky „lemon“) jednoznačně patří. „Vyzkouším, jak to bude fungovat,“ řekl pivovarník.

Pivo se v něm přestalo vařit před třemi lety, proslulý pardubický pivovar teď chrání unikátní stavební uzávěra. Nástroj, který má zabránit zbourání historické budovy z 19. století, město využilo vůbec poprvé. Reaguje tak na krok investora, který chce v areálu stavět byty a požádal o povolení ke zbourání objektu.

Řemeslo v oblasti symbolizuje komínek, kde se sušíval slad. „Pokud by to bylo možné, tak to by bylo ideální, kdyby aspoň ten zůstal,“ doufá historik Matěj Bekera z Východočeského muzea v Pardubicích.

Říká také, že pardubický pivovar je poslední připomínkou průmyslového rozvoje na Palackého třídě. Vznikl v roce 1871 a první pivo tam uvařili o rok později. „Například v roce 1890 se tam začalo vařit 19stupňové černé pivo Porter,“ přibližuje chutě.

„Kromě toho pivovar třeba v roce 1900 velmi výrazně vyhořel, zbyly z něj fakticky pouze základy a obvodové zdi. Co je také důležité, v čele pivovaru stál v letech 1903–1906 baron Artur Kraus, známá to pardubická osobnost,“ dodává historik.

Soukromník
Areál pardubického pivovaru před dvěma lety koupila společnost Conseq Funds, která tam plánuje postavit byty, hotel nebo mezinárodní školu. Vedení Pardubic se ale obává, aby přestavba neohrozila historickou budovu pivovaru.

Dočasně ji má chránit stavební uzávěra a s jejím zachováním počítá i připravovaný územní plán města, vysvětluje primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO

"„V současné době se majitel snaží získat platný demoliční výměr na pivovar. Proto jsme se rozhodli přistoupit k tomu, že jsme vyhlásili stavební uzávěru. Myslíme si totiž, že když je tak blízko k vydání zásadního dokumentu, který má zajistit určitou ochranu budovy, tak je to platný důvod takovou věc vyhlásit.“

Pardubice zároveň poslaly žádost na ministerstvo kultury, aby historickou budovu prohlásilo kulturní památkou. „To je alternativa ke stavební uzávěře, což by ještě zvýšilo ochranu budovy,“ upřesňuje primátor.

Investor zatím historickou budovu z devatenáctého století zbourat nechce. Stavba je ale podle něj ve špatném stavu.

„Proto jsme se rozhodli požádat o demoliční výměr tak, aby v případě, že nebude zbytí a bude to v souladu s péčí řádného hospodáře, pro nás i svěřený majetek, bylo možné demolici učinit a postavit místo prakticky nefunkční budovy něco funkčního pro město – podle mého názoru významně zajímavějšího a užitečnějšího, než je stávající budova,“ zdůrazňuje portfoliomanager fondu Conseq Vladan Kubovec.

Jaká bude konečná podoba areálu pardubického pivovaru, zatím podle Kubovce není jasné. Přípravu projektu podle něj brzdí vleklá jednání s městem.

Zastavit se v Praze na půllitr čepovaného ležáku vychází v průměru na 75 korun. Ceny čepovaného piva vyletěly od covidu vzhůru o šedesát procent, dříve stačila v metropoli necelá padesátikoruna. Novinky navštívily podniky v širším centru Prahy, které umí zahnat žízeň, a zjišťovaly, za kolik.

„Naše cena za půllitr tankové plzně je 49 korun. Je to jedna z nejnižších cen v Praze,“ řekl Novinkám David Král, provozní tradiční restaurace U Glaubiců na Malostranském náměstí. V Praze jde cenově o naprostou výjimku. Výrazně nižší cenu piva, než mají jinde, si podnik drží dlouhodobě jako strategii majitele a dobrou reklamu.

„Místní lidé si o nízké ceně povídají, a o tom to je. Třeba i Němci a Poláci řeší naši skvělou cenu piva jen za dvě eura. Naopak třeba turisté z Asie nemají o cenách povědomí – ti k nám jdou na základě recenzí, kterých máme přes dvacet tisíc s hezkým hodnocením 4,6,“ podotkl Král.

U Glaubiců pracuje pět let, a když tady začínal, stál půllitr plzně 39 korun. „Kvůli covidu a inflaci ale zdražoval pivovar. Pivo u nás zdražujeme souběžně jenom se zvýšením ceny ze strany plzeňského pivovaru,“ upřesnil provozní s tím, že posledních deset let jsou pro ně nejdůležitější recenze, které k nim k Malostranskému náměstí přivádějí 80 až 90 procent hostů.

V blízké Malostranské besedě vyjde plzeň na 76 korun, ale cenu zde z rozhodnutí majitele komentovat nechtějí. Jen rychlý průlet zažil redaktor ještě na této straně řeky přímo u Karlova mostu, kde desítka Kozel vyjde na 120 korun. Na druhé straně Vltavy se pak u tramvajové zastávky Karlovy lázně nachází podnik s desítkami píp a pivy českých značek s jednotnou cenou 109 korun.

Nejtradičnější plzeňskou pivnicí v Praze je už od roku 1843 restaurace U Pinkasů mezi Václavským náměstím a Národní třídou. Půllitr piva zde aktuálně stojí 79 korun. Ředitel restaurace František Novotný vzpomíná, že když začínal v roce 2008, tak jedna čepovaná plzeň vyšla na 39 korun.

„O rok později byla ekonomická krize a hodně jsme řešili překročení psychologické hranice 40 korun. Strašně se nám do toho nechtělo, protože to vycházelo jenom o kousek víc, ale o další rok později už to nešlo udržet,“ vzpomíná s tím, že U Pinkasů zvyšují cenu jenom tehdy, když ji zvýší Plzeňský Prazdroj coby dodavatel.

K výrazné proměně v chování hostů podle něj došlo po covidu. „Máme speciálně oddělenou klientelu, která chodí jenom na pivo do výčepu v přízemí. Když jsem tady začínal, dávali si denně deset patnáct piv, a ani se tam všichni nevešli, jak bylo narváno. To už dnes není běžné, také ta cena je skoro na dvojnásobku,“ popisuje s tím, že v okolí ví o levnějších i dražších podnicích.

Zároveň se domnívá, že v tuto chvíli už neexistuje psychologická hranice jako v minulosti. „Když jsme tenkrát překročili 40 korun, štamgasti vyhrožovali, že už nikdy nepřijdou. Kdo k nám ale dneska na pivo chodí, tak už neřeší těch pár korun navíc. Až přijde další zdražení, už se tím nebudu trápit,“ dodal s tím, že propad zájmu v Praze trochu doženou díky turistům, ale jeho kolegové na venkově hospody zavírají.

Jednou z turistických restaurací na Staroměstském náměstí je U prince, která patří ke stejnojmennému hotelu. Nabízejí zde ležák od Staropramenu ve sklenici 0,4 litru za 69 korun, ale otázky ohledně piva oficiálně komentovat nechtějí. Naopak ve vyhlášeném michelinském restaurantu „420“ přímo naproti orloji jsou k jejich plzeňskému pivu za 95 korun sdílnější.

„Většina restaurací na Staroměstském náměstí je zvyklá hlavně na zahraniční turisty, kteří jsou ochotni zaplatit za pivo klidně kolem 150 korun. Češi jsou ale na cenu piva citlivější a my nechceme být restaurací jen pro turisty,“ uvedl spolumajitel Miroslav Nosek.

Cena 95 korun je podle něj do určité míry psychologickou hranicí, kterou zatím nechtějí překročit. Pivo přitom pro oceňovanou restauraci 420 není hlavním ekonomickým pilířem. „Je to důležitá součást celkového zážitku a české gastronomie, ale hosté si u nás dávají i víno a další nápoje,“ dodal s tím, že lidé dnes v historickém centru s vyšší cenou piva obecně počítají.

Vyhlášenou plzeňskou pivnicí a zároveň i restaurací je u náměstí Republiky Červený jelen, který se nachází ve čtyřech patrech budovy bývalé banky. Půllitr piva zde stojí 82 korun, ještě při otevření před obdobím covidu to bylo 58 korun. „Každé zdražování pečlivě zvažujeme a zohledňujeme více faktorů. Pro mě je pomyslnou hranicí každá nová vyšší cena,“ řekl hlavní výčepní Miroslav Nekolný.

Role piva v Červeném jelenovi je podle něj zásadní jako ostatní položky v menu. „Rozhodně to není jen doplněk k jídlu, i když máme komplexní nabídku veškerých nápojů, o čemž svědčí i široká nabídka kvalitních vín,“ podotkl muž, který je známý pod přezdívkou Pantáta výčepní a pořádá v jednom z pater Školy čepování.

U podolské strany nového Dvoreckého mostu se podél Vltavy rozprostírá sportovně rekreační areál Žluté lázně. Půllitr plzně tady stojí 70 korun, nabízejí zde ale i piva z menších pivovarů, příkladem je známý Matuška. „Psychologickou hranici máme nastavenou tak, že nechceme jít přes 90 korun za půllitr,“ uvedl ředitel Žlutých lázní Jan Dell.

Pivo zde podle něj není jen doplňkem k jídlu, ale jedním z hlavních příjmových hráčů. „Fungujeme jako letní areál, kam se lidé přicházejí koupat, sportovat a trávit čas u Vltavy – takže je důležitý celý mix: výčep, grill, pizza, bistro, food market i zmrzlina a další provozy. Pivo je ale v tomto mixu klíčové – jak pro tržby, tak pro celkový zážitek,“ podotkl.

Hlavním faktorem pro zdražení bývá nákupní cena Plzeňského Prazdroje, obecně ale podle něj platí, že ke zdražení sahají, až když se dlouhodobě změní souběh více nákladů.

Krkonošská pivní stezka zahajuje v sobotu 30. května novou sezonu. Oblíbený projekt propojující horskou turistiku a regionální minipivovary letos výrazně roste - nově nabízí západní větev trasy, tři další pivovary i nové odměny pro návštěvníky. Celkem stezka propojuje 8 krkonošských pivovarů a vede téměř 80 kilometry tras napříč horami.

V terénu máme reportérku Zuzanu, která nám slíbila průzkum Krkonošské pivní stezky. Jak to tam vypadá a jaká je atmosféra?
Od rána jsem projela několik částí Krkonošské pivní trasy, zaměřila jsem se na cestu, která vede z Vrchlabí a především rodinám s dětmi doporučuji, právě tady - U Medvěda ve Vrchlabí - si naplánovat start. Je tu pro ně pohoda.

Kousek ode mě si na hřišti hrají děti, u stolů sedí party turistů, co zrovna dorazili z hřebenů, a vzduch voní chmelem a dobrým jídlem.

Také už mám v ruce oficiální pivní letáček a v něm čerstvé, ještě schnoucí první razítko. Funguje to totiž jako skvělá sběratelská hra - když na stezce obejdete pivovary a nasbíráte aspoň pět razítek, v cíli dostanete hezkou cenu - třeba tričko nebo kšiltovku. Lístky jdou pak ještě do slosování a můžete vyhrát mnoho dalších cen, jako například dvoudenní pobyt v pivovaru.

To zní jako perfektní plán na prodloužený víkend. Stezka se navíc letos ještě rozrostla. Kam se všude lidé z Vrchlabí vlastně dostanou a co na trase uvidí? Vyber nám nějakou ochutnávku z itineráře.
Stezka letos spojuje dvě úplně odlišné tváře hor. Máme tu divočejší, vysokohorskou východní větev - ta vede z Malé Úpy přes Pec pod Sněžkou. V tomto případě jdete hned kolem Sněžky, kde potkáte legendární pivovary, kde vaří pivo z čisté horské vody. Uvidíte Obří důl nebo pramen Labe.

A nová - západní větev, ta vás zase povede přes Harrachov až do Pasek nad Jizerou. Tam je ta krajina neuvěřitelně malebná, jsou tam roubenky a horské louky. Mě osobně zaujala západní zastávka v Harrachově v pivovaru, který je umístěn přímo ve sklářství!
Tam vaří kvasnicové pivo, které dříve dodávalo sílu chlapům u sklářských pecí, a dnes osvěží unavené turisty po výšlapu k Mumlavskému vodopádu.

Poslouchá se to skvěle, Zuzko. Jenom mě napadá - ty jsi na startu, u pivovaru, který vaří oceňovaný, tradiční ležák na tři rmuty. Předpokládám, že proběhla i nějaká ta redakční ochutnávka?
Samozřejmě, že to tady voní naprosto hříšně. Ale já jsem profík-řidič, jsem tu dnes autem, takže pro mě to jistila jen ona vůně a vynikající oběd.

Každopádně všem, co sem dorazí po svých, ochutnávku upřímně závidím, ale přeji jim to. Pokud ještě nemáte plán na léto, sbalte batohy, rodinu nebo kamarády a vyrazte na pivní stezku. Vyčistíte si hlavu, protáhnete tělo a zažijete Krkonoše úplně jinak.

Když se spojí horská příroda, čistá pramenitá voda a poctivé řemeslo, vznikne něco výjimečného. Pivovar Trautenberk v Malé Úpě, usazený v nadmořské výšce 1 045 metrů, už dávno není jen tajemstvím horalů. Stal se pevnou součástí krkonošských výletů. Nyní se jeho příběh posouvá dál – dolů do podhůří.

Pivo zrozené pod Sněžkou
Vařit pivo v drsných horských podmínkách má své kouzlo. Trautenberk sídlí v citlivě zrekonstruované Tippeltově boudě na Pomezních Boudách. Představte si ten moment, kdy po náročném sestupu ze Sněžky nebo po celodenním putování, které nabízí Krkonošská pivní stezka, shodíte batoh a přistane před vámi perfektně načepovaná, orosená jedenáctka. Základem úspěchu je měkká horská voda z místních pramenů, která dává ležákům i speciálům nezaměnitelný charakter.

Ocenění sládci a tajemství výroby
Za každým skvělým lokem stojí lidé. Sládci pivovaru dlouhodobě dokazují, že tradiční postupy lze skvěle kombinovat s moderními technologiemi. Neochvějný důraz na kvalitu, výběr nejlepších českých chmelů a moravských sladů už pivovaru vynesl nejedno uznání na degustačních soutěžích. Pivovar Trautenberk navíc nabízí možnost komentovaných prohlídek, kde můžete nahlédnout přímo pod pokličku varny.

Velká novinka! Otvíráme 12. června 2026
Krkonošské hřebeny jsou krásné, ale občas je potřeba přenést horskou atmosféru i níže. Pivovar proto chystá otevření nové Pivovarské restaurace. Moderní interiér, skvělé pivo a špičková gastronomie na vás čekají na Bojišti v Trutnově. Brány se slavnostně otevřou už 12. června. Na zdraví!

Místo objednávání tradiční dvanáctky nebo desítky by se pivo nově značilo podle obsahu alkoholu. Nepravdivá zpráva, na kterou naskočil třeba i šéf SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura. Záměr vyvrátila Evropská komise i odborníci. Kde se tahle myšlenka vzala? A je smetená definitivně ze stolu? V Epicentru to vysvětlil Šéf Svazu českých pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Žádný takový návrh, podle kterého by se měl zlatavý mok značit jinak, na stole není. Český svaz pivovarů to vyvrátil i na svých webovkách. „Pivaři, nemusíte se bát, že by se něco měnilo,“ uklidnil na úvod rozhovoru pro Epicentrum výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko.

Zpráva se navíc podle něj objevila se zpožděním. „Žádný návrh Evropská komise na stůl nedala, ani se nechystá, pokud vím dobře,“ řekl. „Zpráva se tady objevila rok poté, co to komise řekla. Divím se, že to tak je, ale stalo se,“ dodal Tomáš Slunečko.

A kde se tedy vzala informace, že by se tradiční značení piva podle stupňovitosti (°Plato), mělo změnit? Podle Slunečka byl takový záměr Evropské komise pouze ve fázi úvah. „Co je zastaralá legislativa a směrnice, a co bude chtít možná revidovat,“ řekl Tomáš Slunečko.

Ověřit, a pak komentovat
Zpráva zarezenovala i ve vládních kruzích. Změnu značení zlatavého moku zcela odmítl i šéf vládní SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura na síti X. Později se odkazoval na to, že informaci převzal z médií. Takto vysoce postavený politik by přitom mohl pravost zjistit právě u svazů, nebo v Bruselu.

„Politická vyjádření nekomentuju, protože to mi asi ani nepřísluší. Ale jak říkáte správně, člověk, který je takto vysoce postaven, tak by si tu zprávu nejdřív, než ji začne komentovat, měl ověřit. A tady bych asi skončil,“ komentoval Okamurovy výroky v krátkosti Slunečko.

Výkonný ředitel Svazu českých pivovarů a sladovan v Epicentru dodal, že dostali z Bruselu signál, že se budou chtít zabývat otázkou, jak se pivo a další alkohol daní. „Ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a odevšad tlačí na to, aby byl alkohol zdaněn víc, samozřejmě,“ dodal k tomu.

Rychlost šíření zprávy šéfa Svazu překvapila, na druhou stranu i docela potěšila. Řešili to totiž nejenom pivovarníci, ale i veřejnost. „Je důležité vědět, jak pivo bude vypadat, jak se bude značit, jestli budeme mít naše desítky, jedenáctky, dvanáctky, nebo se bude značit podle obsahu alkoholu,“ vysvětlil.

„Já jsem byl docela i rád, že se k tomu zdvihla takováhle vlna protestu, i když není proč, ale je vidět, že se lidé tímto tématem zaobírají, takže já mám radost,“ přiznal Slunečko v Epicentru.

Evropská komise směrem k pivu podle ředitele Svazu pivovarů a sladoven provádí kromě revize legislativy i monitoring, jak to vypadá v členských státech. „Myslím si, že ve třetím čtvrtletí tohoto roku teprve vydá nějakou zprávu, podle ní se potom budeme řídit,“ dodal Tomáš Slunečko.

Ohromná revoluce
Na hypotetickou změnu bychom si navíc jako národ pivařů zvykali podle Slunečna jen velmi těžko. Na značení podle stupňovitosti jsme zvyklí historicky. A navíc, v tom jako Česká republika nejsme sami.

„Více než 12 členských států a především těch pivovarnických velmocí, jako jsme my, Německo, Belgie a další, daní podle způsobu stupňovitosti,“ popsal Tomáš Slunečko. „To by byla ohromná revoluce a já si nemyslím, že Evropská komise něco takového bude dělat,“ dodal v Epicentru šéf Svazu pivařů, který v minulosti pracoval 12 let v diplomacii na Stálém zastoupení ČR při EU.

Zámecký pivovar, jehož otevření plánuje město na letní měsíce, by se měl v příštím roce stát dějištěm prestižní konference Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Zastupitelstvo Jindřichova Hradce už schválilo financování akce, čekat se bude na posvěcení ze strany sdružení. Město si od konference slibuje nejen přínos k propagaci města, ale i prezentaci nového objektu jako vyhledávaného místa pro podobná setkání.

Multifunkční sál, který vzniká jako součást pivovaru, nabízí kapacitu pro tři stovky lidí a od počátku projektu se počítalo, že bude hostit nejen koncerty, divadelní představení či taneční společenské události, ale i odborná setkání. Pro třídenní odbornou konferenci na téma Zeleň v památkách, památky v zeleni poskytuje sál požadované zázemí, co se týká prostoru i služeb. Otázkou, kterou zastupitelé rozebírali, je ubytovací kapacita ve městě.

„Konference Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska bývá dobře obsazena, jde o zhruba 240 účastníků,“ uvedl místostarosta Bohumil Komínek (Nezávislí pro Hradec). V Jindřichově Hradci toto setkání dosud nikdy neprobíhalo. Pro image města je podle radnice podstatná účast odborníků, starostů, radních a a zástupců státních institucí. „Rádi bychom po dokončení pivovaru ukázali, jak jsme se pokusili národní kulturní památku rekonstruovat, a zviditelnili ji. Chceme ji přihlásit jako památku roku a na zamýšlené konferenci by mohla být eventuálně vyhlášena,“ dodal Komínek.

Konference je plánovaná na říjen 2027, mezi argumenty pro její pořádání město uvádí také ekonomický přínos pro místní podnikatele nebo prodloužení turistické sezony. Pivovar by se navíc představil jako vhodné zázemí pro konferenční akce. Společenský prostor je součástí objektu spolu s pivovarem či restaurací. Otevření je plánováno na letošní rok, na celkových nákladech přes půl miliardy korun nesl Jindřichův Hradec hlavní podíl.

Kolik lidí lze ubytovat v Hradci?
Na možné úskalí upozornil opoziční zastupitel Jan Mikeš (STAN). Připomněl, že město musí podle požadavků sdružení garantovat ubytovací kapacitu pro nejméně osob a převahou ubytování jedné osoby na pokoji. „Jakožto člověk, který se několikrát v Hradci pokoušel ubytovat dvě stě lidí, se chci zeptat, jestli je tento požadavek pozitivně ověřen. Jednou z největších bolestí Jindřichova Hradce je, že tu nejsou velké ubytovací kapacity,“ konstatoval Mikeš.

Radnice uvádí, že v hotelech a penzionech v centru města a jeho blízkém okolí je k dispozici zhruba 350 lůžek. „Odbor kultury a cestovního ruchu obeslal všechny ubytovatele přímo ve městě, eventuálně v místních částech, a v tomto období bychom měli dostupnou kapacitu přes 300 lůžek,“ reagoval starosta Michal Kozár (ANO). „Nejedná se o hlavní sezonu a většina ubytovatelů potvrdila, že jsou schopní lůžka zajistit.“ Místostarosta Komínek připomněl, že rezervace by probíhaly s ročním předstihem.

Jan Mikeš posléze obrátil pozornost k obecnějšímu rámci. „Ubytovací kapacity jsou důležité do budoucna právě vzhledem k plánům naplněnosti pivovaru, pokud chceme rozvíjet konferenční turistiku. Neříkám, že vím, co s tím, jenom tuším, že to může být problém,“ poznamenal Mikeš.

Při odhadované kapacitě 350 lůžek by v živější sezoně kapacitní omezení mohlo sehrávat roli. „V případě, že by se nabízelo více konferencí, věřím, že soukromý sektor si umí částečně poradit,“ podotkl starosta Kozár.

Účastníci konference Zeleň v památkách, památky v zeleni by si měli ubytování a stravování hradit sami, na pořadatelství konference schválilo město náklady ve výši 500 tisíc korun, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska by přispělo částkou 120 tisíc. Dvoudenní odborné jednání by měl třetí den doplnit doprovodný program v režii města včetně prohlídky památek v místě a okolí.

Milovníci piva a horských túr zbystřete. Už v pátek 30. května se po zimní pauze znovu rozjede oblíbená Krkonošská pivní stezka. Letos bude větší než kdy dřív – nabídne nové trasy, nové pivovary i první expanzi do západních Krkonoš.

Pivo, hory a pořádná porce kilometrů. Přesně na to láká letošní ročník Krkonošské pivní stezky. Propojí osm horských minipivovarů a téměř 80 kilometrů turistických tras napříč Krkonošemi.

Organizátoři letos poprvé rozšířili stezku také do západní části hor. Návštěvníci se tak nově podívají i do klidnější krajiny kolem Jizery, horských luk a tradičních roubenek. Přibyly také tři nové pivovary - Novosad, U Čápa a Prdek.

„Vydejte se na jedinou vysokohorskou pivní stezku v zemi,“ zvou pořadatelé v tiskové zprávě. Podle nich čeká návštěvníky cesta, „kde každý výšlap má svůj smysl a každé zastavení svou chuť“.

Východní větev stezky zůstává i letos a dál láká hlavně na hřebenové partie Krkonoš a náročnější horské výšlapy. Nová západní část má naopak nabídnout pohodovější atmosféru a pomalejší tempo.

Krkonošská pivní stezka ale není jen o pivu. Organizátoři ji představují také jako cestu za příběhy lidí, kteří vaří pivo poctivě a dávají mu čas. Každý pivovar nabízí vlastní speciály a turisté mohou během léta sbírat razítka do herní mapy.

A právě sběratelská hra bývá každoročně velkým tahákem. Za nasbíraná razítka čekají na účastníky odměny v podobě pivní sklenice, podtácku nebo možnost vyhrát pobyt na horách.

Stezka startuje 30. května a otevřená bude až do konce září. Jedno je jisté už teď - v Krkonoších letos poteče pivo proudem.

Město Pardubice chce ochránit budovu bývalého pivovaru před demolicí. Navrhne ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásilo stavební uzávěru, která investorovi znemožní historickou budovu zbourat. Informoval o tom primátor Jan Nadrchal (ANO). Výroba v pivovaru skončila v roce 2023. Od roku 2024 patří budovy a pozemky investiční společnosti Conseq Funds.

„Investor si teď požádal na stavebním úřadu o demoliční výměr. Neříkám, že to nutně chtějí zbourat, ale možná chtějí mít ten dokument v ruce, protože pokud ho získají ještě podle stávajícího územního plánu, nový územní plán jim ho už nezruší. Že se o to někdo urychleně snaží, se mi nelíbí,“ řekl primátor.

Podle starého územního plánu může budovu investor zbourat. Město chce v červnu schválit nový územní plán, kdy už to možné nebude. Podle primátora proto majitel areálu nejspíš spěchá, aby demoliční výměr získal. Město proto vyhlásilo stavební uzávěru na několika parcelách pivovarského areálu, které se týkají historických budov. Současně podalo návrh na prohlášení pivovaru za kulturní památku.

„Stavební uzávěru už rada města schválila a nyní je zveřejněna na úřední desce, než nabude účinnosti. Tento postup vychází ze stavebního zákona a slouží k ochraně území v situaci, kdy se připravuje nová územně plánovací dokumentace a hrozí snaha urychleně získat povolení k zásahům v území,“ řekl primátor.

Pivovar z druhé poloviny 19. století lze podle primátora konvertovat na bydlení nebo k jiným účelům. Cenná je například čelní budova s restaurací nebo část s věží s prvky, které připomínají cimbuří. „Je to v lokalitě jedna z posledních industriálních staveb, protože továrna mlýnských zdrojů a lihovar byly zbourané. Toto je poslední memento historie. Navrhujeme přední část areálu zachovat,“ řekla vedoucí odboru hlavního architekta Mariana Zmítková.

Rozhodnutí radnice kvituje i opozice. Podle zastupitele Petra Klimpla (ODS) je to krok správným směrem. „Oceňuji snahu radnice zachovat industriální charakter lokality a zabránit případné demolici objektů,“ řekl.

Investiční společnost koupila areál za 186,2 milionu korun bez DPH. Loni uvedla, že tam chce stavět bytové domy, obchody nebo hotel.

Nultý ročník Budějovického pivního týdne propojí od pátku 29. května do pátku 5. června 11 pivovarů. Na návštěvníky čekají otevřené pivovarské sklepy, prohlídky pivovarů, ochutnávky piv a pokrmů na pivě, ale také plavby lodí do pivovaru a do pivní zahrady. Na některé aktivity se musí zájemci registrovat kvůli kapacitě, jiné budou přístupné bez omezení, informoval Vojen Smíšek z Turistické oblasti Budějovicko.

„Budějovický pivní týden je součástí marketingové aktivity Turistické oblasti Budějovicko na podporu místních pivovarů sdružených na Pivní stezce Budějovicko a podporu tématu pivovarnictví a lokálních produktů v oblasti cestovního ruchu," uvedl Smíšek.

Týden otevřených sklepů
Budějovický Budvar připravil Týden otevřených sklepů se speciálními prohlídkami magicky nasvícených ležáckých sklepů s ochutnávkami. „Tentokrát nepůjde o klasickou prohlídku pivovaru. Sklepy budou speciálně nasvícené a celá trasa bude postavená hlavně na atmosféře míst, kde budějovický ležák několik měsíců dozrává. Součástí prohlídky bude také degustace piva přímo z tanku, včetně pivních vzorků, které se běžně do prodeje vůbec nedostanou," uvedla mluvčí Budvaru Barbora Povišerová.

Plavby po Vltavě a Malši
Pivovar Samson nabídne plavby po Vltavě a Malši na palubě lodi sv. Rozálie. Během pivního týdne si mohou návštěvníci vybrat mezi kratší plavbou s cílem v Pivovarské zahradě, nebo velkým zážitkem spojeným s komentovanou prohlídkou pivovaru.

Do pivního týdne se zapojil také Minipivovar Kněžínek, Výzkumný minipivovar Jihočeské univerzity, Minipivovar Beeranek, Pivovar Solnice, Pivovar Hluboká, Pivovar Týn a Bukovar. Na pivní stezce leží také Minipivovar Krajinská 27 a Pivovarský dvůr Lipan.