Novinky a zajímavosti ze světa piva

Za čepovanou plzeň zaplatí lidé ve vybraných zlínských restauracích od 59 do 79 korun. Zatímco většina sledovaných podniků drží ceny na stejné úrovni jako na jaře, dvě restaurace od dubna zdražily. Vyplývá to z listopadového srovnání Zlínského deníku, který se po sedmi měsících vrátil k cenám čepované Plzně.

V dubnu letošního roku Deník zjišťoval, kolik stojí čepovaná plzeň ve vybraných zlínských restauracích a hospodách. Nyní jsme se k průzkumu vrátili a porovnali tehdejší ceny s aktuální nabídkou. Údaje jsme čerpali z nápojových lístků zveřejněných na webových stránkách jednotlivých restaurací.

Výsledek? Ze šesti sledovaných podniků čtyři ceny nezměnily, ve dvou si zákazníci za oblíbený ležák připlatí.

Neměnná cena zůstává v Bistrotéce Valachy v Obchodním domě Zlín. Za půllitr čepovaného plzeňského piva zaplatí návštavníci 79 korun, třetinka pak vyjde na 53 korun.

„V Bistrotéce Valachy si delší dobu držíme cenu za půllitr piva na částce 79 korun už druhým rokem. Cenu nezvyšujeme, držíme ji pod hranicí 80 korun a nechceme jít přes tuto částku,“ uvedl provozní ředitel podniku Petr Zelina.

Bistrotéka je držitelem ocenění Hvězda sládků od Plzeňského Prazdroje. Zároveň nefunguje jako klasická pivnice, proto podle provozního nastavili tuto cenovou úroveň. Dodává, že v Bistrotéce se maximálně soustředí na kvalitu a servis piva.

Dvě restaurace zdražily
Mírně zdražila Radegastovna Rex na zlínských Jižních Svazích. Zatímco v dubnu zde půllitr čepované plzně stál 68 korun, podle aktuálního nápojového lístku zaplatí zákazníci 69 korun. Cena tak vzrostla o jednu korunu.

Zdražení zaznamenal také Pilsner Urquell Original Restaurant ve Vavrečkově ulici. Za hladinku, která má podle aktuálního nápojového lístku objem 0,47 litru, zákazníci zaplatí 71 korun. V dubnovém průzkumu stála 69 korun. Cena se tak zvýšila o dvě koruny.

Naopak v Kozlovně Celnice zůstává cena půllitru Plzně na 69 korunách. Stejně jako na jaře zaplatí zákazníci také v Hospůdce U Kovárny, kde půllitr stojí 62 korun.

Nejlevněji ze sledovaných podniků vychází Pivnice U Máců. Půllitr čepované plzně zde stojí 59 korun, malé pivo o objemu 0,3 litru vyjde na 39 korun. Ani tento podnik od dubna nezdražil.

Rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším podnikem je 20 korun
Přestože většina sledovaných restaurací ceny od jara nezměnila, rozdíly mezi jednotlivými podniky zůstávají výrazné. Za půllitr stejné značky piva mohou zákazníci ve Zlíně zaplatit až o dvacet korun více podle toho, kterou restauraci si vyberou.

Zatímco v Pivnici U Máců vyjde půllitr na 59 korun, v Bistrotéce Valachy stojí 79 korun. Při posezení u tří piv tak rozdíl činí 60 korun.

Srovnání zahrnuje šest zlínských restaurací, které Deník sledoval už při dubnovém průzkumu. Ceny se vztahují k čepovanému ležáku Pilsner Urquell, v případě Pilsner Urquell Original Restaurantu k hladince o objemu 0,47 litru.

Ve třech restauracích v Berouně pravidelně sledujeme cenu točeného plzeňského piva. Ve dvou restauracích zdražili, v jedné o tři koruny, v druhé o dvě. Ve třetí zdražování do konce roku neplánují.

Každoročně přinášíme přehled několika restaurací v Berouně, o kolik se zdražila dvanáctka točeného plzeňského piva. Půllitr plzeňského stojí v berounské restauraci U Kropáčů 62 korun.

„Od 1. října zdražil pivovar, a proto jsme také zdražili z 59 na 62 korun. Ceny jsou opravdu brutální. Provozní náklady rostou. Je to katastrofa,“ uvedl majitel restaurace U Kropáčů Miroslav Nejepsa. V této restauraci předtím zdražovali 1. ledna 2024 o 10 procent, kdy cena stoupla o pětikorunu. V roce 2023 zde stálo plzeňské pivo dvanáctka 54 korun a ještě tentýž rok v březnu 49 korun.

V berounské Kozlovně zdražovali vloni o dvě koruny, a proto se letos zdražovat nechystají. Za plzeň tam nyní štamgasti platí 69 korun. „O zdražování piva do konce roku neuvažuji,“ řekl majitel Kozlovny Petr Zíma. Třetinka zde vyjde na 59 korun. Stejný majitel vede irestauraci v Tmani, kde jsou ceny nižší. Půllitr plzeňského zde vyjde na 60 korun a třetinka o deset korun méně, tedy 50 korun.

I po zdražení nejlevnější
V pivnici Formanka v Berouně také zdražili kvůli tomu, že pivovar zvýšil ceny. Nyní zde stojí půllitr plzeňského 58 korun, třetinka pak 39 korun. Je to letos už druhé zdražení. Vloni stál půllitr plzeňského 54 korun, letos v dubnu 56 korun. „Museli jsme zdražit, protože zdražil pivovar. I tak máme v Berouně nejlevnější pivo. Půllitr plzeňského stojí 58 korun, Gambrinus dvanáctka 48 korun a Gambrinus desítka 43 korun,“ prohlásila servírka v pivnici Formanka v Berouně. V roce 2024 zde vyšel půllitr plzeňského

Jedno orosené, druhé na chuť a třetí, protože se dobře povídá. Jenže než se člověk naděje, z peněženky zmizí dvě stovky jako nic. Za poctivě načepovanou Plzeň si přesto někteří Pardubáci rádi připlatí. „Vyšší cena mi nevadí, nechodím na pivo denně, takže si rád zaplatím za dobrý pivo,“ sdělil jeden z oslovených štamgastů. Pardubický deník znovu vyrazil po stopách cen oblíbeného ležáku. Někde cenovky zatím drží jako přibité, jinde už poskočily vzhůru. A další zdražování se chystá.

Jedno, dvě, tři a dost? Kdepak. Když se sejde dobrá parta, hospodští mnohdy nestíhají narážet. Jenže takové posezení už dokáže pořádně provětrat peněženku. Za pět plzeňských ležáků dnes v některých pardubických hospodách zaplatíte bezmála 350 korun. A to se bavíme pouze o pivu, nikoliv o utopenci, nakládaném hermelínu nebo něčem pořádném k večeři.

Kolik vlastně stojí vychlazená Plzeň a jak rychle se mění její cena? Právě to pravidelně zjišťuje Deník v rámci celorepublikového projektu Pivní index. Každý region sleduje vybranou restauraci a vývoj cen oblíbeného českého ležáku. Pardubický deník si před pěti lety vybral St. Patrick Original Irish Pub v Anenské ulici. A protože od prvního měření uplynulo už pět let, tentokrát jsme se za výčep vydali osobně. Kromě toho jsme znovu porovnali ceny také v dalších oblíbených pardubických hospodách.

V irském pubu je živo. Plzeň zatím za 68 korun
Je krátce po poledni a restaurace St. Patrick má napilno. Mezi stoly kmitá obsluha, z kuchyně putují k hladovým hostům obědy a na své si přicházejí také milovníci zlatavého moku. Za barem nás vítá výčepní Vladimír Sedláček. Místo objednávky půllitru ale nejprve přichází na řadu nápojový lístek. A v něm nás zajímá jediná položka. Plzeňský Prazdroj, 68 korun. Stejná částka jako letos na jaře.

„Ty lístky budeme začátkem roku měnit za nové,“ upozorňuje reportéra Sedláček, který naznačil, že součáně se změnou lístků se vyhoupne vzhůru i cena.

„Cenu jsme zatím ještě nestihli aktualizovat a zůstala prozatím stejná. Během následujících týdnů však pravděpodobně změníme cenu piva v řádu malých jednotek korun. Přesnou částku však ještě musíme s kolegy vykalkulovat. K tomuto kroku jsme se rozhodli z důvodu rostoucích provozních nákladů a zvyšování mezd,“ prozradil Deníku po telefonu ještě před návštěvou podniku provozní restaurace Jan Slaný.

Slaný byl v době naší návštěvy v zahraničí, na videu ho však Vladimír Sedláček zastoupil bravurně.

Před pěti lety za 54 korun. Dnes už za 68
Právě St. Patrick je pro Pivní index Deníku důležitým orientačním bodem. Ceny zde sledujeme už od podzimu roku 2021, kdy se hospody po koronavirových omezeních znovu vracely k běžnému provozu.

Tehdy stál půllitr Plzně 54 korun. Následovalo několik zdražení, až se cena na podzim loňského roku vyšplhala na současných 68 korun. Od té doby se nezměnila. Za pět let tak půllitr podražil o čtrnáct korun, tedy téměř o 26 procent. Pokud byste chytli slinu, dali byste před pěti 540 korun za deset piv. Za stejnou cenu byste jich ale dnes vypili osm (přesněji 7,94 piva).

Někde ceny drží, jinde už poskočily
Zatímco ve St. Patricku se na zdražení teprve chystají, v některých dalších pardubických hospodách už mají přecenění za sebou. Pardubický deník proto znovu nahlédl do aktuálních nápojových lístků podniků, které sledoval už letos v květnu. A výsledek? Žádné plošné přepisování cenovek se nekoná. Ze sedmi prověřených podniků zatím pět drží květnové ceny a dva už zdražily.

Nejlevnější Plzeň z našeho výběru stále čepují v restauraci Pod Pokličkou v ulici Jana Palacha. Půllitr zde vyjde na 59 korun. Jen o dvě koruny více zaplatí hosté restaurace Na Palubě v ulici Jiřího Tomana. V Beer Baru v Hronovické ulici a v restauraci Na Poseidonu nedaleko vlakového nádraží stojí Plzeň shodně 65 korun.

Největší cenový skok jsme zaznamenali v restauraci Pod Vinicí. Tam si milovníci plzeňského ležáku oproti květnu připlatí rovnou čtyři koruny. Půllitr nyní stojí 67 korun.

Zdražovalo se také v Zelené žábě v Hronovické ulici. Zatímco ještě v květnu stál půllitr Plzně od pondělí do čtvrtka 62 korun, dnes už je to 64 korun. Od pátku do neděle si hosté připlatí další pětikorunu, takže za svůj oblíbený ležák zaplatí 69 korun. Sedmdesátikorunová hranice je tak na dohled.

Místní se vyšších cen nebojí, jiní se s nimi smiřují
Právě Zelená žába patří mezi oblíbené zastávky Radka Bílka, který si kvůli několika korunám navíc rozhodně nehodlá hledat jinou hospodu.

„Na Plzeň chodím rád do Žáby. Vyšší cena mi nevadí, nechodím na pivo denně, takže si rád zaplatím za dobrý pivo,“ říká místní obyvatel.

Ani Marek Sochor při návštěvě Pardubic sem tam zavítá do hospody. „Nejsem úplně fanoušek Plzně. Radši Radegast. Ale na cenu moc nekoukám. Myslím, že dvě, tři koruny na pivo už nejsou tak strašný rozdíl, když nesedíte v hospodě nonstop,“ myslí si.

Jiný úhel pohledu nastínil další obyvatel, který si přál zůstat v anonymitě. Na pivo do hospody chodí pravidelně. Podle svých slov by uvítal cenu piva ideálně alespoň pod 50 korun, ale současnou situaci chápe. „Co se dá dělat. Zdražuje se vše. Pamatuju třeba ještě nedávno Kozla za 29. Dneska už se taky mnohde blíží třeba 45 až 50 korunám,“ sdělil svou zkušenost.

Sedmdesát korun? Žádná magická hranice, říká expert
Nabízí se otázka, zda právě sedmdesátikorunová hranice není pro české pivaře pomyslnou červenou čárou. Podle experta na pivovarnictví z České zemědělské univerzity Tomáše Maiera ale žádné hromadné opouštění hospod kvůli překročení této částky nehrozí.

„Záleží na metodice a na tom, jaké hospody do toho zahrnete. V širším centru Prahy už jsou ceny nad 70 korunami běžné. Sedmdesátikoruna ale určitě není žádná magická hranice, to se říkalo i o padesátce nebo šedesátce a nikdy to neznamenalo, že by lidi přestali plzeň pít,“ vysvětluje Maier.

Podle něj má Plzeňský Prazdroj na českém trhu natolik silné postavení, že jeho cenová politika ovlivňuje také ostatní výrobce piva.

„Mají přes 40 procent trhu, takže jakmile zdraží Plzeň, zdraží všichni. Je to společenství, které trhu šéfuje. Otázka překonání stovek v souhrnu za celé Česko je ale ještě daleko, odhadoval bych to tak na osm let, pokud nepřijdou nějaké nečekané inflační šoky,“ doplňuje odborník.

České ceny čepovaného piva se podle něj budou dlouhodobě přibližovat těm německým. A tak zatímco se dnes někteří hosté pozastavují nad sedmdesátikorunou, za pár let už může být podobná částka docela obyčejnou položkou na nápojovém lístku.

Ještě před několika lety si mohli hosté v ústeckých restauracích objednat půllitr plzeňského piva za necelých 50 korun. Dnes za něj zaplatí i více než 70 korun. Srovnání cen ve vybraných podnicích ukazuje, že za posledních 5 let pivo citelně zdražilo.

Pivní index Deník sleduje od jara 2021 cenu půllitru dvanáctistupňového piva Pilsner Urquell ve vybraných hospodách napříč republikou. V Ústí nad Labem pravidelně monitorujeme ceny v Pivovarské šenkovně v ulici Velká Hradební, a to přibližně jednou za půl roku.

Právě v tomto podniku je patrný výrazný cenový nárůst. Zatímco v roce 2022 stál půllitr plzeňského Prazdroje 49 korun, v listopadu letošního roku za něj hosté zaplatí už 67 korun. Za čtyři roky tak cena vzrostla o 18 korun, tedy přibližně o 37 %.

Ještě dražší je plzeňské pivo v restauraci Srdcovka v blízkosti krajského úřadu. Půllitr tam nyní stojí 72 korun. Manažer podniku Michal Ryšlavý reportérovi ukázal nápojový lístek z roku 2021, podle kterého tehdy půllitr světlého ležáku vyšel na 49 korun. Za 5 let tak cena vzrostla o 23 korun, což představuje téměř 47 %.

„Hrají tam roli energie, inflace i vyšší mzdy. Tohle všechno se do ceny promítá. Určitě ale neplatí, že by celý rozdíl v prodejní ceně představoval náš vyšší zisk,“ vysvětlil Ryšlavý. Za jeden z významných faktorů označil také změnu sazby DPH.

Lidé si zvykli pít doma
Zdražování se podle pracovníků restaurací promítá také do chování zákazníků. Ne všichni se však shodují na tom, zda hospody skutečně navštěvuje méně lidí než dříve.

Dominik Hadrava, vrchní číšník restaurace Tyršovka za městským divadlem, vnímá postupný pokles návštěvnosti. Podle jeho vzpomínek stál půllitr piva v podniku v době, kdy tam začínal, přibližně 40 korun. Dnes se tam čepují Krušovice za 59 korun. „Určitě za tím stojí inflace. Všechno je dražší, suroviny jsou dražší,“ domnívá se Hadrava.

Za důležitý zlom považuje období pandemie covidu-19. Lidé si podle něj tehdy začali více hlídat výdaje a část z nich si zvykla konzumovat pivo doma. „Lidé přestali chodit, začali zjišťovat, že je levnější vařit si jídlo a pít pivo doma,“ popsal svou zkušenost.

Jiný pohled nabízí Marie Mlenská, servírka Pivovarské šenkovny. Výrazný úbytek hostů podle svých zkušeností nezaznamenala. Návštěvnost se podle ní v jednotlivých dnech liší, celkově ale nepozoruje zásadní změnu.

Přestože ceny rostou, čepované pivo má podle pracovnice Pivovarské šenkovny stále své místo. Rozdíl oproti lahvovému podle ní spočívá především ve způsobu servírování a péči, kterou přípravě nápoje personál věnuje. „Každé pivo točíme s láskou. To si v žádné lahvi nekoupíte,“ shrnula s úsměvem Mlenská svůj pohled na práci za výčepem.

Zajít si na pivo jen tak se dnes vyplatí málokomu. Ceny piva v restauracích rostou kvůli energiím i zdražování pivovarů a hosté mění své návyky: pivo už si dávají hlavně k jídlu. Jak se s tím vyrovnávají podniky v Karlových Varech a proč někde zůstává cena výrazně nižší? Deník Pivní index zveřejňuje od roku 2022.

Pivo v restauraci se stále více stále luxusnější záležitostí. Hospůdky na vesnicích postupně zanikají a lidé si pivo v restauracích dávají už hlavně jen společně s jídlem. Když cena za velký Plzeňský prazdroj mnohde v tradičních restauračních zařízeních atakuje už i 80 korun, není se čemu divit. Přesto se v Karlových Varech najdou vzácné výjimky. Za nižšími cenami jsou ovšem minimální náklady.

Zdražili po dvou letech
„K prvnímu navýšení cen v letošním roce jsme přistoupili už v dubnu, květnu, kdy jsme půllitr zdražili o dvě koruny. Tehdy to bylo kvůli drahým energiím. Od 1. října pak zdražil své ceny i pivovar, a my tak na to museli opět reagovat. Obecně platí, že zákazníci pokračují v trendu posledních let. Na pivo už k nám nechodí, ale dávají si ho především společně s jídlem,“ uvedl vedoucí směny Ventura Pub Evropák Martin Křížek.

Plzeň v karlovarském Ventura Pub alias Evropáku bylo více než dva roky za stejnou cenu. Velké pivo tu stávalo ještě na začátku letošního roku 74 korun, cena se neměnila od ledna 2024. Jenomže situace se letos před letními prázdninami změnila. Velký Plzeňský prazdroj tu nyní zákazníci vypíjí za 78 korun, pivo tak zdražilo o čtyři koruny.

A jeho slova potvrzují i zákazníci. „Zajít si na pivo do restaurace jen tak už je dnes hodně drahá záležitost. Když se jdu do restaurace najíst, pivo si dám, někdy třeba i dvě,“ poznamenal Karlovarák Pavel Kubera.
Ještě na jaře roku 2022 tam velká Plzeň stála 57 korun, na podzim stejného roku už 62. K zásadnímu zdražení došlo na začátku roku 2024, kdy cena vyšplhala skokově až na zmíněných 74 korun a nyní se držela do května letošního roku.

Levné pivo= minimální náklady
Za zcela jiné ceny pijí Plzeňský prazdroj štamgasti hospůdky Pod Skalou v Tašovicích, kterou provozuje Martina Sedlákově spíše především v hlavní sezóně. Zařízení je hlavně venkovní a obsluha je ve stánku, nicméně posezení je podstřešené a dá se případně vytápět. „Aktuálně zůstáváme stále na 56 korunách. Fungujeme ale jinak než restaurace, na hospůdku jsem sama, mám tak minimální náklady,“ vysvětlila podnikatelka, která dodala, že štamgasty si hospůdka drží. Nyní je v provozu podle aktuálního počasí.

Vystačit si v hospodě s dvěma stovkami a vyrazit na delší tah? Dnes už čistá utopie, obzvlášť pokud dostanete chuť na poctivý ležák. Naše redakce už pět let mapuje, jak v Hradci Králové rostou útraty za nejoblíbenější zlatavý mok – zatímco ještě v roce 2021 jste na stole za dvousetkorunovou bankovku dostali hned čtyři piva, nyní vám stačí sotva na tři. České ceny se tak pozvolna přibližují těm německým.

Sledovat vývoj cen plzeňského ležáku je jako sledovat barometr české ekonomiky. Pilsner Urquell slouží jako nepsaný etalon a indikátor toho, kam až jsou zákazníci ochotni cenově zajít.

Hradecký deník už od roku 2021 pravidelně mapuje, jak se cenovky na nápojových lístcích v krajském městě mění. Z původních 49 korun za půllitr před pěti lety se dnes v centru Hradce stává standardem částka, která nebezpečně útočí na sedmdesátikorunovou hranici.

Pravidelně sledovanou adresou je restaurace Sport Café na Velkém náměstí. Zatímco ještě na jaře se tu plzeň držela na 65 korunách, dnes už si zákazníci připlatí. „Zdražovali jsme na 68 korun. Muselo to být kvůli vyšší ceně přímo od Plzeňského Prazdroje,“ potvrzuje provozní Sport Café Michal Kammel. Prazdroj totiž již na konci srpna plošně zvedl ceníky v průměru o 70 haléřů na půllitru (2,6 %), což se postupně promítá do cen v hospodách. Za dobu, co Deník cenu na Velkém náměstí sleduje, tak plzeň podražila už o 19 korun.

Stejný trend hlásí i svatyně hradeckých pivařů – restaurace Na Hradě. „Měnili jsme to na 65 korun, museli jsme posunout cenu z původních 62 korun právě kvůli zdražení z Plzně,“ říká spolumajitel podniku Radovan Čermák.

Jakmile zdraží v Plzni, zdraží všichni
Podle expertů se však hospodští nemusí bát, že by hranice 70 korun znamenala nějaký zásadní psychologický lom. „Záleží na metodice a na tom, jaké hospody do toho zahrnete. V širším centru Prahy už jsou ceny nad 70 korunami běžné. Sedmdesátikoruna ale určitě není žádná magická hranice, to se říkalo i o padesátce nebo šedesátce a nikdy to neznamenalo, že by lidi přestali plzeň pít,“ vysvětluje expert na pivovarnictví z České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Podle něj je Plzeňský Prazdroj typickým cenovým lídrem. „Mají přes 40 procent trhu, takže jakmile zdraží Plzeň, zdraží všichni. Je to společenství, které trhu šéfuje. Otázka překonání stovek v souhrnu za celé Česko je ale ještě daleko, odhadoval bych to tak na osm let, pokud nepřijdou nějaké nečekané inflační šoky,“ doplňuje Maier s tím, že české ceny čepovaného piva se budou dlouhodobě přibližovat těm v Německu.

Mladí jsou jiní, už nepijí „do mrtva“
Zatímco ceny rostou, celková spotřeba piva v Česku klesá. Podle posledních statistik vypil loni každý Čech v průměru 121 litrů, což je o osm piv méně než v předchozím roce. Změnila se i pivní kultura – před 15 lety byl poměr mezi čepovaným a lahvovým pivem vyrovnaný, dnes se v restauracích vypije jen čtvrtina celkového objemu.

„Určitě spotřeba piva šla trochu dolů, ale stále je spousta zákazníků, kteří se o tenhle požitek nenechají připravit. Plzně prodáváme nejvíc ze všech našich piv,“ uvažuje Michal Kammel. Důvody vidí i v proměně generací: „Mladší generace vyhledává moderní piva a už tolik nepije. My jsme za mlada pili takzvaně do mrtva. Mladí si dnes dají tři čtyři drinky a stačí jim to.“

Pije se hlavně přes víkend
Na menší denní konzumaci má vliv i životní styl. „Dneska každý druhý den ráno řídí, tak si nemůže dát deset kousků jako dřív. Ve všední den zajdou partičky po fotbálku na tři piva. Pak ale přijde víkend a lidi pijí a je jim to jedno,“ popisuje realitu Radovan Čermák z restaurace Na Hradě.

Připomíná také, že zdražení je potřeba brát v kontextu doby. V devadesátých letech stálo pivo desetikorunu, ale průměrné platy byly na čtyřech tisících. Když jsou dnes lidé ochotni dát 200 korun za krabičku cigaret, cenu za kvalitní ležák akceptují.

Přibližujeme se Německu
Stačí vyjet pár kilometrů za Hradec a na pivo lze stále narazit za lidovější peníze – například v Týništi nad Orlicí u Věže mají čepovanou plzeň stále za 51 korun. Naopak v horských střediscích typu Špindlerova Mlýna sáhnete do kapsy výrazně hlouběji. Třeba v restauraci Local U Friuli dáte za čepovanou hladinku o objemu 0,48 litru 89 korun.

I přes růst cen zůstává Česko se 121 litry na osobu ročně evropským přeborníkem (druzí Rakušané zaostávají o 20 litrů). České ceny se však pozvolna dotahují na západní sousedy. V Německu se půllitr čepovaného piva v restauracích pohybuje běžně mezi 3,00 až 5,50 eura (cca 75 až 140 Kč), ve velkých městech jako Berlín či Mnichov ještě výše. Podle odborníků je tak postupný posun českých cen směrem k evropskému standardu nevyhnutelným trendem.

Ještě před časem se brněnské hospody držely s cenou půllitru plzeňského piva do sedmdesáti korun. Letos na jaře však tato hranice padla. Podle Pivního indexu Deníku se cena půllitru Plzně v Brně za posledních pět let zvýšila přibližně o čtyřicet procent.

Barbora si objednala v brněnské Pivnici U Čápa Plzeň. Ale jen proto, že ji z nabízených piv má nejraději. „Nejradši mám Radegast. Ale je to lepší než tmavé pivo. Cenu mi raději ani neříkejte,“ dodala se smíchem.

Druhé zvýšení cen v tomto roce
Pivnice u Čápa v Brně letos zvýšila cenu za půllitr podruhé. Nyní stojí 73 korun. Provozní Martin Řídký řekl, že v tomto roce podruhé zdražili, jelikož zdražil samotný pivovar. „Nejspíš nejsme jediní. Prazdroj má stále stejnou kvalitu, máme od nich perfektní servis, ale zvyšují se náklady jak samotnému pivovaru, tak provozovatelům restaurací. Ať už jsou to náklady na zaměstnance, na nájem, či na energie, všechno se to promítá do ceny piva,“ podotkl Řídký.

Zprávy
arrow_left
arrow_right
Brněnsko
Komunální volby
Z okolí a kraje
Krimi
Nehody
Volný čas
arrow_left
arrow_right
Česko zpívá koledy
Česko zpívá koledy 2026: Zapište si termín
Senátoři a senátorka zvolení v senátních volbách 2026
Kompletní výsledky senátních voleb
Volby, urna. Ilustrační foto
Kompletní výsledky komunálních voleb
Vládci fotbalu, speciál Deníku
Vládci fotbalu: Žebříčky nejdůležitějších osobností v Česku
Andrej Babiš poskytl rozhovor Deníku.
Vláda Andreje Babiše: Novinky, aktuality, kauzy
Válka na Ukrajině - Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Nejnovější zprávy
home
arrow_right
Zprávy
arrow_right
Brněnsko
Plzně v Brně za posledních pět let zdražily o dvacet korun
Sára Němcová
Sára Němcová
reportérka
Brněnsko
Aktualizováno 12. 11. 2026 v 8:09
•
gallery
43
Přehrát
% buffered
00:27
-01:21
Zapnout zvuk
Nastavení
Celá obrazovka
Přehrát
Sára Němcová / Deník | Plzeňský prazdroj přeskočil v Brně hranici sedmdesáti procent.
gallery
43fotografií
Pivnice pojmenovaná Školla, sídlící naproti parku Lužánky, potěší úsměvným názvem i cenou. Za půllitr Plzně zaplatíte jágrovských 68 korun.
Pivnice pojmenovaná Školla, sídlící naproti parku Lužánky, potěší úsměvným názvem i cenou. Za půllitr Plzně zaplatíte jágrovských 68 korun.
U Semináru stojí plzeňský půllitr 67 korun.
72 korun stojí půllitr plzně v podniku Hladinka a Šnyt.
google
Chcete upřednostnit v Google naše články?
Upřednostnit

Ještě před časem se brněnské hospody držely s cenou půllitru plzeňského piva do sedmdesáti korun. Letos na jaře však tato hranice padla. Podle Pivního indexu Deníku se cena půllitru Plzně v Brně za posledních pět let zvýšila přibližně o čtyřicet procent.

Barbora si objednala v brněnské Pivnici U Čápa Plzeň. Ale jen proto, že ji z nabízených piv má nejraději. „Nejradši mám Radegast. Ale je to lepší než tmavé pivo. Cenu mi raději ani neříkejte,“ dodala se smíchem.
Druhé zvýšení cen v tomto roce

Pivnice u Čápa v Brně letos zvýšila cenu za půllitr podruhé. Nyní stojí 73 korun. Provozní Martin Řídký řekl, že v tomto roce podruhé zdražili, jelikož zdražil samotný pivovar. „Nejspíš nejsme jediní. Prazdroj má stále stejnou kvalitu, máme od nich perfektní servis, ale zvyšují se náklady jak samotnému pivovaru, tak provozovatelům restaurací. Ať už jsou to náklady na zaměstnance, na nájem, či na energie, všechno se to promítá do ceny piva,“ podotkl Řídký.
Made with Flourish • Create a chart

Když to Barbora zjistila, pokynula s tím, že podobnou cenu odhadovala. Stejně tak se ceně nepodivoval Jirka. „Čekal jsem i horší cenu, to skoro nezdražují,“ poznamenal se smíchem. Redaktorce sdělil, že pijí Plzeň, protože Plzeň je jistota.

Stanislav řekl, že cenu neřeší. „Hlavně že Plzeň chutná a je nejlepší,“ zdůraznil.

Ve většině podniků přes sedmdesát korun
Jan si do Pivnice U Čápa, na rozdíl od jiných štamgastů a přívrženců plzeňského ležáku, přišel hlavně zahrát karty. „Když už si dám pivo, dám si ve flašce Starobrno,“ prohlásil.

Ve většině navštívených podniků stojí půllitr Pilsneru Urquell přes sedmdesát korun. Nejvíce zaplatí lidé v Pivním paláci U Vodičků, kde vychází půllitr na 75 korun. U Semináru pak stojí ležák 67 korun. Podnik Štatl na náměstí Svobody zatím ponechává cenu 69 korun, kterou měli již na jaře. Provozní Pavel Podsedník naopak řekl, že zdražení samotného pivovaru ke zvýšení cen nemotivuje, nárůst ceny však nevylučuje. „Pivovar zdražil o korunu, kvůli tomu bychom zvyšovat nemuseli. Stoupají nám ale náklady na mzdy, teď nám navíc zase zvýšili nájem,“ posteskl si.

Výtoč na svatého Martina a vánoční večírky
Marek s přáteli zašel na pivo do Štatlu. Plzeň si neobjednali, cenu Plzně před pěti lety a tu nynější však odhadl téměř přesně, v obou případech tipoval o korunu méně. „Není to zas takové zdražení. Další piva se pohybují okolo šedesáti korun, speciály vychází kolem osmdesáti korun. Rád si za dobré pivo připlatím, když ho člověk nepije kvanta. Ale je pravda, že mnoho lidí se během mnoho lidí naučilo kupovat lahváče,“ dodal.

Řídký připustil, že nejvíce se sice Plzeň primárně pije během léta, ale zimní měsíce zachraňují vánoční večírky. „Nám teď hodně jede svatomartinská nabídka, takže čekáme velkou výtoč,“ dodal.

Co nejvíce zdražilo
Od jara 2021, kdy Deník začal poprvé monitorovat ceny Plzeňského Prazdroje, se cena půllitru jak v hostinci Štatl, tak v Pivnici u Čápa zvedla přesně o dvacetikorunu. Ceny za půllitr plzeňského zlatého moku tak v Brně během pěti let stouply přibližně o čtyřicet procent.

Řídký řekl, že nejvíce se během posledních pěti let zvedly náklady na energie a pohonné hmoty. Podsedník redakci sdělil, že se během pěti let zvýšily náklady za věci, které běžné domácnosti většinou nepocítí. „Výrazně třeba stouply ceny čistících prostředků. U domácností je to pár korun, ale hospodám se prodraží,“ řekl.

Supermarkety budou mít podle provozního Čápa vždy nižší cenu. „Když velkoobchodní řetězec koupí pro všechny provozy jeden druh piva, mají jinou cenu než maloodběratel v pivnici. Navíc ji supermarkety de facto uměle snižují. Zákazníci neodchází jenom s pivy, ale s plným košíkem, a mají nejspíš spočítané, že se jim to vrátí,“ doplnil Řídký.

Jak to nyní vypadá s cenami Plzeňského Prazdroje v restauracích a hospodách na jihu Čech? Redakce zjišťovala situaci v rámci Pivního indexu Deníku, ve kterém sleduje ceny dlouhodobě. Za poslední čtyři roky se zvedla o víc než čtvrtinu.

Pivovar Plzeňský Prazdroj k začátku října zdražil svůj ležák, zhruba o jednu korunu na půllitr u čepovaného a tankového piva. V některých restauracích a hospodách, kde čepují Plzeňský Prazdroj, už na to reagovali zvýšením cen, jinde s cenami nehýbali. A někde to chystají. Redakce oslovila opět po čase restaurace v rámci dlouhodobého projektu Pivní index Deníku.

V českobudějovickém Grandhotelu Zvon nyní v pivnici zachovávají cenu, kterou stanovili letos na jaře. Od 10. května zvedli cenu za 0,47 l Plzeňského Prazdroje na 77 Kč, a to platí dosud. Za 0,27 l zaplatí hosté 64 Kč, stejně jako za takzvaný šnyt nebo mlíko. Ve Zvonu mají tradičně jednotné ceny, takže 77 Kč stojí i výčepní tmavý Kotel 0,5 l nebo nealkoholický Birell O,5 l. Na zdražení pivovaru zatím nereagovali. Ředitel Grandhotelu Zdeněk Novotný zdůrazňuje, že pro zákazníka je dnes klíčová kvalita, o kterou se pečlivě starají. Prazdroj čepují z tanků o objemu 500 l, mají vlastního pracovníka na sanytaci a obdrželi několik cen za péči o pivo od pivovaru.

Cena Prazdroje za poslední roky trvale roste. Jak u pivovaru, tak v restauracích. Například v Grandhotelu Zvon byla na jaře 2022 cena za 0,47 l ležáku v restauraci 59 Kč, na zahrádce 62 Kč. Jenže od té doby se značně zvýšily ceny energií, mzdové a další náklady a navíc i ceny pivovaru.

Velká piva jasně vedou
Výčepní Martin Kadlec pracuje ve Zvonu 18 let, i když ne pořád jako výčepní. Absolvoval několik školení a je také držitelem oprávnění výčepní ambasador, takže v rámci firmy může například školit učně. Pivovary totiž dnes, kromě sledování kvality točeného piva, už předepisují třeba i péči o půllitry, jakým způsobem mají být připravené pro čepování... Pracovat jako výčepní v lokále, kde je živo, to chce ale nejen fortel, nýbrž i jistou dávku fyzické kondice. V prosinci, v době firemních večírků nebo jiných setkání ke konci roku a případně i díky adventním trhům, když se v pivnici ve Zvonu zaplní všechna místa, vytočí zde podle Martina Kadlece až kolem tisíce piv denně. „Teď v listopadu je to v pátek pět set až sedm set piv,“ doplňuje Martin Kadlec současný stav při návštěvě v pátek nebo v sobotu.

Z uvedeného množství jdou hlavně klasická velká piva. „Malá piva jdou přes obědy, nebo si lidé dávají šnyta,“ říká Martin Kadlec. A výčepní Václav Kaska připojuje příklad sčítání po jedné směně v týdnu, kdy bylo 500 velkých piv a ostatních stovka. V závěru roku bývají dny, kdy se ve Zvonu jen těžko hlídá místo. Už teď si mnozí rezervují místo. „Rezervace rychle přibývají hlavně na víkendy,“ říká Zdeněk Novotný s tím, že od prvního adventního víkendu bývá téměř plno. Ředitel Grandhotelu přitom zmiňuje vliv adventních trhů. „Zpočátku jsme se báli, že je tam plno stánků s občerstvením. Ale ukázalo se, že návštěvníci adventních trhů nakonec stejně zajdou k nám a každým rokem jich přibývá,“ dodává Zdeněk Novotný.

Dočasně sudy
K podnikům, které po zdražení pivovaru cenu změnily, patří českokrumlovská restaurace Depo. A bylo to zdražení mezi oslovenými podniky nejvýraznější. Podle vrchního číšníka Tobiase Berky změnu komentovali štamgasti v lokále, ale turisté si toho nevšímají. V Depu čepují Plzeňský Prazdroj z tanků, ale mimo sezonu přecházejí na sudové pivo. Nově stojí 0,5 l Plzeňského Prazdroje 74 Kč a malé pivo 58 Kč, stejně stojí i tak zvaný šnyt nebo mlíko. Existuje ale množstevní sleva, za tuplák dají zákazníci 136 Kč. Dosavadní cena, která už ale platila několik let, byla 68 Kč za 0,5 l ležáku a 56 Kč za malé pivo.

Ve známé písecké restauraci U Reinerů v Palackého sadech, kde se také tradičně čepuje Plzeňský Prazdroj, je v současnosti cena za 0,3 l 46 Kč, za tak zvaný šnyt nebo mlíko je cena 56 Kč a za 0,5 l ležáku zaplatí zákazník 66 Kč. Z dalších piv je na výběr tmavý Master 0,4 l za 59 Kč a volba sládků za stejnou cenu. Kofola nyní U Reinerů vyjde 0,5 l za 49 Kč. V souvislosti s říjnovým zdražením a růstem dalších nákladů by měli v písecké restauraci měnit cenu od 1. prosince 2026. Tak zvaný šnyt nebo mlíko mají vyjít na 58 Kč a za ležák potom mají hosté zaplatit za 0,5 l částku 69 Kč.

Jako v létě
V Táborské restauraci U Zeleného stromu platila podle jídelního lístku v pátek 7. listopadu 2026 cena 70 Kč za 0,47 l Plzeňského Prazdroje a 50 Kč za 0,27 l ležáku. Stejné částky platily od jara, kdy v restauraci ceny upravovali z předcházejících 68 Kč za 0,47 l pěnivého moku.

Na počátku listopadu drželi stejnou cenu jako na jaře také v Almara Pub a Restaurantu v Prachaticích. Za 0,5 l čepovaného Plzeňského Prazdroje z tanku zaplatili zákazníci 54 Kč a za 0,3 l potom dali 49 Kč.

Co všechno se vejde do jednoho piva? Příběh, ze kterého vznikne román, setkání s lidmi z jiného světa i kus evropské historie. Proč musel Rudišovi výčepní připomenout, že hospoda není knihovna?
Článek

Když se řekne „jdeme na jedno“, co vás láká víc - lidé, se kterými jdete, nebo pivo na uhašení žízně?

Pro mě je pivo vždycky víc než pivo a hospoda víc než jen hospoda. Vždycky jsem tam chodil za lidmi a za příběhy. K tomu se hlásím. Hospodu mám tradičně spojenou s místem vyprávění. Už jako teenageři jsme v osmdesátých letech chodili do hospody. V Českém ráji tehdy nebylo moc jiných možností, kde se potkávat, a tam se probíralo úplně všechno, včetně literatury. To bylo skvělé.

Literatura se tam nejen probírala, ale možná i vznikala. Takže vás táhnou příběhy?
Je to tak. V hospodě jsme na gymplu založili naše první divadlo. Četli jsme si tam z Hrabala a ze Škvoreckého. Až do chvíle, kdy nám pan výčepní řekl: „Kluci, tohle je hospoda, ne knihovna.“ Ale i tohle mi přijde jako hezký obraz.

Napsal jste řadu knih. Jak vás napadlo psát právě o pivu?
Myslím, že pivo je součást našich příběhů. Říkám, že nás ve střední Evropě propojuje a vypráví zajímavé příběhy. I o nás. Mám ho rád, ale je to také něco starého, co vypráví příběhy o Evropě a velmi nás propojuje. Ve všech mých knížkách se pije pivo. Někdy víc, někdy míň, někdy docela hodně. Třeba Národní třída s Vandamem se celá odehrává v hospodě Severka na Proseku v Praze. Winterberga na cestě střední Evropou doprovází jeho pečovatel Kraus, velký milovník piva. Musí s tím ale být trochu opatrný, protože, jak Winterberg říká, pivaři nejsou hezké mrtvoly. Já k pivu taky přistupuju opatrně. Nejsemkaždodenní piják a někdy si dám skutečně jen jedno. Třeba dneska. Mám hrozně rád dát si jen jedno pivo, aby chutnalo.

Co byste řekl člověku, který by namítl, že vaše kniha může být reklamou na alkohol?
Myslím, že tohle není žádný návod k opíjení. Pro mě je to skutečně literární cestopis. Kulturněhistorická cesta Evropou, hodně tou střední, za pivem a příběhy, které vypráví. A to je fascinující. Potkávám spoustu lidí, kteří pivem žijí. Setkávám se se sládky i sládkovými, protože dnes vaří pivo řada žen, a nechávám si od nich vyprávět. Jejich příběhy jsou často čistá poezie. Můj kamarád, sládek Vašek Vomáčka z pivovaru Černý Potoka, se kterým u nás v Českém ráji vaříme piva společně s lomnickým pivovarem, říká, že z padesáti procent je to věda a řemeslo a z padesáti procent poezie. A to mi přijde jako umění. Je to nádherná definice toho, co pro nás pivo znamená. Ke knize jsme uvařili pivo Beer Time, tedy Pivní čas. Jde o ten společný čas, který strávíme u piva a vyprávění. Možná se to trochu propsalo i do mé knížky. Nejde jen o to, že se člověk dozví, jak se pivo vyrábí, jaké jsou jeho druhy a která místa by měl navštívit. Myslím, že píšu i o poezii, kterou pivo přináší a vyvolává v nás. O tom, k čemu nás jako kulturní nápoj inspiruje.

Procestoval jste spoustu evropských pivovarů a hospod. Vybavíte si nějaký výjimečný večer nebo zážitek, který vám zůstal v hlavě?
Je úžasné, když můžete navštívit třeba plzeňský pivovar s panem Berkou, jeho emeritním sládkem, který je zdrojem neuvěřitelných příběhů. V Plzni se zastavuju hned na začátku knihy. Je to dlouhá zastávka, protože plzeňské pivo je skutečně slavné po celém světě. Procházet s ním pivovar a jeho historii pro mě byl hodně velký zážitek. Takových zastavení je tam víc. Mým oblíbeným pivním městem jsou České Budějovice. Jsem velkým fanouškem Budvaru a myslím, že i ten je součástí našich příběhů. Nebo Bamberg ve Frankách, proslavený malými pivovary a nakuřovaným neboli kouřovým pivem. To už je čistá poezie. Hrozně rád tam jezdím za pivem i jeho příběhy. Mám tam pár kamarádů, se kterými vyrazíme na pivo někde v Bamberku a potom ještě na venkov do malých pivovarů. To mě hodně baví. Jedna z nejzajímavějších cest mě zavedla až do fjordu na severu Islandu, kde se vaří české pivo. Pivovar se jmenuje Kaldi a na jeho vzniku se podílel český sládek. Dodnes tam vaří pivo podle české tradice, z českých surovin a islandské vody. To mi přijde jako čistá poezie. Stojíte před pivovarem, díváte se na záliv a ledové kry a pijete pivo, které chutná velmi česky. Takový ten náš mírně nachmelený, plný český ležák. Zároveň jste na severu Evropy, na Islandu, kousíček od polárního kruhu. To je velký zážitek. A takových je
víc, teď jsem vypíchl jen některé.

Co mají české hospody, co ty ostatní evropské nemají?
Pořád mám pocit, že se v české hospodě prorážejí bubliny, ve kterých žijeme. Přisednete si ke stolu a dostanete se do kontaktu s lidmi, se kterými běžně nemluvíte nebo byste se s nimi vůbec nesetkali. To mě na tom baví. To propojování a naslouchání. Můžete se i pohádat, třeba si úplně nerozumíte, ale dozvíte se něco o světě, který je velmi barevný a různorodý, stejně jako příběhy, které se tam vyprávějí. Mám obavu, že nám tahle hospodská kultura trochu mizí. Podobné je to samozřejmě v celé střední Evropě. Hostince mají tuhle funkci: propojují světy a prorážejí bubliny. Stává se z nich ale trochu ohrožený druh. Některé mají otevřeno jen o víkendech a my žijeme ve svých bublinách. Myslím, že bychom se měli snažit hospodskou kulturu oživovat a držet při životě.

Když vejdete do hospody, co musí mít, abyste věděl, že to bude dobré?
Vždycky se nejdřív podívám na výčep. Jistou pivní zkušenost už mám, takže to umím odhadnout. Někdy je na první pohled vidět, jak se pivo čepuje a jak se o něj starají. Když hospodu neznám, pozoruju lidi při práci, protože pivo se skutečně musí hýčkat. Je to něco svatého. Jak říkám, pro mě je to mnohem víc než jen alkoholický nápoj.

Nespadne vám mezitím pěna?
První vypiju rychle. To je to nejkrásnější pivo, to první. Pak už jsem pomalý piják a spíš posluchač a zapisovatel. Kolik příběhů mě napadlo v hospodě! Třeba Národní třída se tam zrodila celá. Jeden kamarád mi vyprávěl svůj příběh, který mě inspiroval k postavě Vandama, smutného, sečtělého rváče ze Severního Města. Kdybych nešel do hospody, ten příběh nikdy nemám.

Kdyby někdo přemýšlel, jestli si má přečíst Na jedno, a vůbec netušil, co je uvnitř, co mu nabídnete?
Je to cestopis, opravdu literární cestopis. Podobně jako můj Návod k použití železnice se ta knížka dá skvěle objet. Člověk si ji může vzít do vlaku, vyrazit na cestu a navštívit některá pivní místa, která mám rád. Je to velmi osobní knížka. Všechny moje cestopisy jsou velmi osobní, takže je to hodně o mně. Člověk se podívá do Českého ráje, odkud pocházím, ale vyrazí třeba i do Amsterdamu nebo jídelním vozem s panem Petříkem do Německa. Ten mě dnes přivedl i sem za pivem. Podívá se do Bavorska, Rakouska nebo Švýcarska, které si s pivem úplně nespojujeme, ale i tam je skvělá pivní kultura. A najde tam příběhy, které pivo vypráví. Setká se se spoustou skvělých lidí, pro které je stejně jako pro mě mnohem víc než jen nápoj. Je to vášeň, umění a poezie. Podobně jako dobrá literatura.

Další skvělá konverze proběhla v širším centru Prahy, kde se v Nuslích proměnil historický pivovar na nové využití. Původním objektům, které byly citlivě zrekonstruovány, byly přidány nové stavby v současném jednoduchém designu. Vznikla tak nová vrstva, která kombinuje bydlení s komerčním využití. Nechybí ani nové nemalé náměstí. Interiéry se snaží vypovídat historické příběhy.

„Přestože pivovar měl bohatou historii, a to i z období baroka, před dvaceti lety to byla zanedbaná zřícenina zcela odtržená od Nuselského okresu. Architekti pracovali s pivovarem jako s koláží historie. Návrh respektuje nánosy různých časových období a doplňuje je o nové, transparentní vrstvy, které odlehčují sílu původního zdiva. Cílem bylo otevřít dříve uzavřený areál městu skrze dvě hlavní osy: východo-západní pěší zónu a severo-jižní pasáž procházející budovou bývalých humen, která ústí na nový most přes Botič,“ uvádí k projektu architekti z pražského ateliéru CMC architects.

„Veřejný prostor je pak rozdělený do tří základních destinací: náměstí, pivovarský dvůr a obchodní pasáž. Srdcem se přitom stalo náměstí určené pro trhy a komunitní setkávání, na které navazuje intimnější prostor pivovarského dvora s posezením u kaváren a restaurací. Celkovou kompozici historických budov doplňují dvě novostavby a také moderní komín s hodinami, které plní roli technologického výdechu z podzemních garáží,“ dodávají.

Výsledný dojem z jistě velmi náročné, drahé a dlouho trvající rekonstrukce s konverzí je nové využití pro chátrající objekt, který by byl jinak odsouzen k zániku. Příjemné je zachování komínů, barevnost fasád a střech původních objektů, žilová prostranství se stromy i snaha propojit novostavby s původními hmotami. Interiér potěší původními trámy a kovovými sloupy i celkovou jednoduchostí a nadčasovostí řešení.