Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Tradiční olomoucký Beerfest je po dvou letech zpět

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Hanácký Večerník

Olomouc – Rock, pop a pivo. Tradiční olomoucký festival, který patřil do kulturního kalendáře od přelomu tisíciletí, se po dvouleté pauze vrací zpět. A vypadá to, že v plné síle. Kromě domovské základny v Korunní pevnůstce se letos rozšiřuje i na Dolní náměstí. Pořadatelé tam umístili scénu pro začínající a místní kapely a zvou na ochutnávku piv z mini pivovarů. Na Dolňáku se začíná již ve středu 22. května, o dva dny později startuje hlavní program v pevnůstce.

"Přinášíme dvoudenní program plný skvělých kapel a široký výběr pivovarů, od těch nejmenších po největší," říká hlavní pořadatel Pavel Spálený. Hudební program nabídne celou řadu známých jmen. "Snažili jsme se, aby na pódiu zazněla škála žánrů, od tvrdší hudby přes mainstream až po řízné ska," uvádí Pavel Spálený. V pátek vystoupí například kapely Sto zvířat, Gaia Mesiah či Portless, v sobotu Ready Kirken, Cocotte Minute a Buty.

Na Korunní pevnůstce se sejdou pivovary doslova z celé republiky. Mezi účastníky nechybí pivovar Lednice, Maxmilian, Zobak, Jadrníček, Tvarg, Litovel, Radegast a Pilsner Urquell. Kompletní seznam je k dispozici na webových stránkách festivalu.

Letošní novinkou je Beerfest Street - druhá festivalová scéna na Dolním náměstí. Program je zdarma a začne již ve středu 22. května. Kromě finalistů soutěže kapel se zde představí i interpreti jako Moonpark, Stracené ráj a Robbie Williams Revival. Program potrvá do soboty 25. května.

Vstupenky na páteční i sobotní program v Korunní pevnůstce jsou k dispozici za 160 korun a lze je zakoupit v předprodeji prostřednictvím sítě Goout. Festivalová pokladna před Korunní pevnůstkou bude otevřena od 21. května.

Moravská vernisáž piva to roztočí na Floře, nabídne desítky minipivovarů

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Olomoucký deníkAutor:Magda Vránová

Kdo rád zkouší nové pivní speciály, ten si v pátek 24. a sobotu 25. května přijde na své v Olomouci. Na výstavišti Flora proběhne čtvrtý ročník Moravské vernisáže piva, na níž se budou prezentovat tři desítky moravských minipivovarů. Připravený je bohatý doprovodný program.

Moravská vernisáž piva bude v pátek a sobotu probíhat v pavilonu E výstaviště Flora vždy od 14 do 22 hodin.
„Akce se zúčastní sedmadvacet pivovarů, návštěvníci mohou ochutnat až stovku pivních speciálů z produkce moravských pivovarů. Jako hosty budeme mít pražské pivovary Cobolis a Chroust a také po jednom pivovaru z Chorvatska, Maďarska a Polska,“ pozval za pořadatele Matúš Krátky, majitel pivotéky Pivní ráj.

Při ochutnávání pivních speciálů si návštěvníci užijí také zajímavý doprovodný program. Páteční odpoledne a večer bude z části věnovaný ženám z oboru pivovarnictví. O svých zkušenostech bude p9vídat Karolína Chroustovská, která stojí v čele sdružení Pink Boots a je vrchní sládkovou pivovaru Chroust.

V sobotu proběhnou přednášky zaměřené na různé pivní styly i domácí minipivovary a lidé se dozví, jak si minipivovar vybudovat třeba doma v garáži.

„V rámci Moravské vernisáže piva pořádáme také dvě soutěže. Spolupracujeme s katedrou analytické chemie Přírodovědné fakulty na Univerzitě Palackého a lidé budou moci ochutnat pivo, které přímo pro naši akci uvařily tamní studentky. Výtěžek z prodeje poputuje na podporu spolku Jdeme Autistům Naproti,“ řekl Matúš Krátky.

Pivotéla Pivní ráj letos oslaví deset let fungování.

„Od samého začátku spolupracujeme zejména s lokálními minipivovary z Olomouckého kraje a Moravy. V nabídce máme jako doplněk pivní speciály z Polska, Maďarska a Estonska, které tuzemští producenti zatím nenabízejí. Piva do naší prodejny vybíráme hlavně na základě chuti a také atraktivního vizuálu,“ popsal majitel pivotéky.

Většina pivních speciálů je podle něj sezonní záležitostí a na některé si občas lidé musejí počkat, až se znovu objeví v nabídce.

„Zákazníky máme velmi různorodé. Ke každému přistupujeme individuálně a vždy se snažíme vybrat pro něj to nejlepší. Spousta lidí si k nám chodí pro dárky k narozeninám či Vánocům. Ač jsme pivotéka, nabízíme také řemeslné limonády. U studentů je teď velmi oblíbené maté, což je zajímavá kombinace ledového čaje a limonády. V naší nabídce je teprve pár měsíců,“ doplnil Matúš Krátky s tím, že v poslední době rád ochutnává takzvaná spontánně kvašená piva, která vznikají tradiční metodou kvašení a mají specifickou chuť.

Pivo bude luxus a tradiční české knajpy skončí

Publikováno:včeraZdroj:CNN PrimaAutor:Václav Černý

Pivo v hospodě bude luxusní záležitost, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáše Slunečka ale půllitr točeného víc než 100 korun – jako například ve fan zónách na hokejovém mistrovství světa – běžně stát nebude.

„Najeli jsme na trend. Pivo v hospodě bude luxus,“ předpověděl ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Podle něj se ještě více rozevřou nůžky mezi pivem v plechovce či lahvi a pivem točeným. „Už prostě nepůjdeme za pivem do hospody, kde je v ceně zahrnutá například obsluha číšníka a nájemné,“ sdělil Kovanda.

Za vyšší cenou chmelového nápoje prý stojí více faktorů, například inflace, vyšší daň nebo také zdražení energií. „Hospody mohou v určité míře zkoušet, co zákazník dovolí. Ve městech často pozorujeme horentní ceny – třeba v Praze nad 100 korun za půllitr. Myslím, že se už hodně čaruje i s marží,“ uvedl Kovanda.

Ve fan zóně na hokejovém mistrovství světa v Praze a Ostravě lidé zaplatí za půl litru dvanáctistupňového piva 110 korun. „Češi samozřejmě vnímají, že pivo je dramaticky dražší, než byli zvyklí po dlouhé generace. Cizincům ale taková cena přijde normální, takže možná v tomto ohledu jen doháníme Západ,“ sdělil Kovanda.

Konec levných hospod?
Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáše Slunečka pivo v nejbližší budoucnosti přes 100 korun stát nebude. „Neobávám se, že bychom se s průměrem dostávali na takovéto horentní ceny. Když mluvíme o mistrovství světa, tam je to, myslím, adekvátní pro podobnou událost,“ popsal Slunečko.

Tradičním českým knajpám a vyhlášeným levným podnikům, kde se scházejí lidé, kteří mají hluboko do kapsy, nepředpovídá Kovanda příliš zářnou budoucnost. „Česká knajpa z velké části končí. Samozřejmě zůstanou vyhlášené podniky, které si své zákazníky najdou vždy, ale dát si pivo v nějaké tradiční hospodě bude luxusnější záležitost. Už si zkrátka budeme více rozmýšlet, zda tam zajít a zda nekonzumovat třeba doma,“ sdělil ekonom. S tím souhlasil i Slunečko. „Doufám ale, že ten zánik nebude tak rychlý a některé tradiční knajpy přežijí,“ dodal.

Červnový degustační festival Pivo na Náplavce představí 50 minipivovarů

Publikováno:včeraZdroj:iportaL24.cz

Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 50 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem, pivní bleší trh a několik koncertů.

Festival vypukne v pátek 14. června ve 14 hodin. V sobotu mohou návštěvníci dorazit už v 10 hodin dopoledne. V oba dny festival potrvá do 21. hodiny. Organizátoři očekávají hojnou účast. »Letos se bude konat 12. ročník festivalu. Příchozí čeká bohatá nabídka minipivovarů z celé republiky. Návštěvníci se mohou těšit jak na pravidelné účastníky, tak na pivovary, které na festival dorazí poprvé. Nově se objeví například Pivovar Olešná či Rodinný pivovar Knajzl. K ochutnání budou jak tradiční české ležáky, tak všemožná svrchně kvašená piva, která jsou u minipivovarů dnes již standardem,« popsal Jiří Sedláček, ředitel festivalu Pivo na Náplavce.

Součástí každého ročníku festivalu jsou i stánky s občerstvením, které se hodí k pivu. Ty nebudou chybět ani letos. »V širokém spektru chutí a vůní bude návštěvníky festivalu obsluhovat na 20 stánků s jídlem. Na místě budou stánky s burgery, k ochutnání budou různé masové grilované pochutiny, belgické hranolky, balkánské speciality, řemeslná pizza, kvalitní české uzeniny, francouzské klobásky, burgundští šneci, sýrové koule a mimo to i kvalitní káva,« vyjmenoval Sedláček.

Způsob degustace piv zůstává i pro letošní jubilejní ročník stejný. Během všech ročníků se pivo pije výhradně ze skleněných džbánků – organizátoři se tak snaží zamezit zbytečnému odpadu v podobě plastových kelímků, a navíc pivo ze skla chutná lépe. Klasických půllitrů se návštěvníci festivalu ale nedočkají. »Pivo na Náplavce je degustačním festivalem, pít se tedy bude maximálně po třetinkách. Vstupné je zdarma. Podmínkou konzumace piva je koupě degustačního setu, který sestává z festivalového skleněného džbánku o objemu 0,3 l, degustační karty a tužky,« popsal Sedláček.

Festival Pivo na Náplavce není jen o pití piva a skvělé gastronomii, připraven je i bohatý kulturní program. »V pátek vystoupí Staropražští pardálové, mexická kapela Mariachi a akustický swing zahrají Django Always. Sobotní odpoledne zpříjemní Jazz Underground, Radio Hot Club a kubánští Cuatro Por Cinco. V sobotu od 10 do 14 hodin bude navíc součástí programu i Pivní bleší trh, kde si sběratelé budou moci doplnit sbírku etiket, tácků, zátek a dalších s pivem souvisejících propriet,« uzavřel Sedláček.

Vinohradský pivovar uvařil více piva, chválí si vodu v Káraném

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Vodárenství.czVinohradský Káranka

Pivovar loni díky pobočce v Káraném u Prahy uvařil o pětinu více piva, celkem se jednalo o 9000 hektolitrů. Pivovar na místě bývalé sodovkárny začal s vařením loni v dubnu.

„Rozšíření naší výrobní kapacity do Káraného byl logický krok, neboť naše poptávka po ležácích stále rostla a kapacita původního pivovaru na Vinohradech již nestačila. Volba Káraného byla ideální nejen kvůli tradici výroby nápojů v této lokalitě, ale také díky kvalitním zdrojům vody,“ říká výrobní ředitel pivovaru Dan Hojdar. Majitelé koupili areál v roce 2020. Vybrali si ho díky dobré dostupnosti vodního zdroje, pivovar využívá stejnou vodu jako pražský pivovar. Celková modernizace vyšla na více než sto milionů.

Pivovary v České republice loni uvařily o 2,7 procenta méně piva. Spotřeba na obyvatele pak historicky klesla. „Lidé méně pijí z nejrůznější důvodů, roli hraje ekonomická situace i změna návyků v tom smyslu, že vyhledávají méně alkoholická piva a nápoje obecně, ale možná proto si více vybírají a přemýšlejí o kvalitě,“ míní Hojdar.

Česká pivní kultura pod neuvěřitelným tlakem

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Seznam MédiumAutor:Petr Kolman

V Česku, kde je pivo nejen nápojem, ale také součástí kulturního dědictví a národní identity, má jeho cena symbolický význam. Není to prostě položka jako každá jiná.
Článek

Nedávné další zdražení piva vzbudilo mezi lidmi rozhořčení a otázky o budoucnosti tohoto nápoje, který je pro mnoho Čechů a Moravanů neodmyslitelnou součástí každodenního života.

Češi přestávají pít pivo. Spotřeba klesla na rekordní minimum.

Rekordní zdražení piva
Průměrná cena čepované dvanáctky v dubnu v tuzemských restauracích dosáhla 58,90 koruny, což je o 5,60 Kč více než před rokem. V Praze cena dokonce prolomila hranici 70 korun, což je pro mnoho Pražanů nepřijatelně vysoké .

Tento trend zdražování piva je patrný mj. z dat provozovatele pokladních systémů Dotykačka. Ale dosvědčuje ho i osobní zkušenost většiny z nás, nejen autora tohoto komentáře.

Zdražování piva má několik důsledků:
Pokles spotřeby: Loňská celková spotřeba piva v Česku byla rekordně slabá. I když sportovní události jako aktuální mistrovství v hokeji či fotbale mohou částečně zvýšit poptávku, celkový trend je znepokojivý. Zdražení může odradit i ty nejvěrnější pivaře.
Úpadek venkovských hospod: Venkovské hospody, které jsou tradičním místem společenského setkávání, čelí těžkým časům. Zvýšené náklady a snížená návštěvnost mohou vést k jejich uzavírání, což má negativní dopad na venkovský život. Václav Havel by možná v nadsázce řekl - zdražení má negativní vliv na rozvoj občanské společnosti hlavně na venkově, že?
Politické důsledky: Pivo je v Česku natolik důležité, že se stává i politickým tématem. Historicky se říká, že vláda, která dopustí výrazné zdražení piva, padne. Toto rčení odráží silný sentiment mezi obyvateli, kteří zdražení piva vnímají jako útok na jejich životní standard a kulturní hodnoty.

Zdražování piva má několik příčin:
Zvýšené náklady na suroviny: Rostoucí ceny chmele, sladu a dalších surovin vedou k vyšším výrobním nákladům, které se promítají do konečné ceny piva.
Energetické náklady: Vysoké ceny energií mají významný dopad na výrobní proces, zvláště u menších pivovarů, které nemají takové rezervy jako velké pivovary.
Inflace a daně: Obecná inflace a zvýšené daně ( u piva od 1.1.2024) mohou také přispívat k růstu cen piva.

Bubliny ve sklenici? To není říz, ale špína

Publikováno:před 2 dnyZdroj:CzechCrunchAutor:Sára Goldbergerová

Lucie Janečková má jasné poslání: chce, aby si lidé po celém Česku mohli dát skvělé pivo. Český přístup k čepování pak šíří i za hranice, třeba v USA.
Jen máloco si našinec spojuje s osvěžením tak jako orosený půllitr čerstvě načepovaného ležáku. Jenže než se zlatavý mok dostane na stůl před žíznivého hosta, má za sebou dlouhou cestu, během které se může ze skvělého piva stát nepříliš uspokojivý, někdy dokonce vadný nápoj. O to, aby se napříč Českem dostávalo k lidem pivo v té nejvyšší možné kvalitě, se stará Lucie Janečková. Ta sice původně mířila do světa žurnalistiky, nakonec se ale zhostila role hlavní výčepní v Lokálech. „Dodnes mě fascinuje, kolik věcí do sebe musí zapadnout, aby pivo chutnalo tak, jak má,“ říká.

harismatické Lucii Janečkové na pivu velice záleží, stejně tak jí záleží na tom, aby si jej hosté vychutnali do posledního loku. „Já sama jsem spoustu let pila špatně ošetřené pivo a dávala za něj peníze. Sklenice byly plné bublinek, nápoj měl zvláštní říz, ošklivou pěnu… Pak jsem ale zjistila, že správně ošetřené pivo má chutnat a vypadat úplně jinak a přišlo mi zvláštní, že se tak k hostům nedostává v každé hospodě,“ říká, když se setkáváme v jednom z pražských Lokálů.

Než se ale Lucie Janečková pustila do zkoumání všech zákoutí pivního světa, mířila za žurnalistickou kariérou. A jelikož se se studiem na vysoké škole dala nejjednodušeji skloubit brigáda v gastronomii, hledala ji právě v tomto oboru. Na léto nastoupila do Lokálu Hamburk s tím, že po dvou měsících se bude pilně věnovat své cestě za investigativní novinařinou. Nakonec se ale brigáda prodloužila a po necelém roce Janečková dostala nabídku povýšit na výčepní.

„Zjistila jsem, že o pivu vůbec nic nevím a že je to skutečně náročná práce. Zároveň mi přišlo, že když jsme jako Česko v rámci spotřeby piva na prvních příčkách, měli bychom být nejlepší i v péči o něj. Takže jsem chtěla být u toho, jak se právě tato oblast bude měnit,“ vypráví dnes již zkušená výčepní. Poté, co se naučila pivo správně čepovat, se rozhodla, že se pustí do sanitací, díky čemuž se jí otevřely dveře v péči o pivo ve všech Lokálech na pozici létající výčepní.

Co všechno tedy hraje roli v kvalitě piva? Jednoduše: velká spousta věcí. Lucie Janečková ale vysvětluje, že žádný sládek nechce uvařit špatné pivo. Když tak oblíbený český nápoj opustí brány pivovaru, bývá ve stoprocentní kvalitě. Poté ale vstupuje do cesty mnoho proměnných, v nichž hraje roli zejména péče na straně podniku, kde skončí.

„Záleží už na tom, jak si hospodský pivo přebere, jestli má vychlazený prostor, kde pivo skladuje, jestli má všude naprosto čisto, a to nejen na výčepu a v tankovně, ale i na místě, které člověk nevidí – tedy v trubkách. Pravidelná sanitace je naprostý základ. V neposlední řadě hraje roli samozřejmě výčepní, který by se měl o pivo pečlivě postarat od umytí skla až po čepování, ale i kolegové na place, kteří pivo krásně a správně servírují, aby si ho hosté vychutnali a měli na něj chuť. To všechno do sebe musí zapadnout, pak je to pivo hrozně dobré,“ usmívá se Janečková.

Nejvíce o pivu prozradí pěna. Na první pohled lze podle ní poznat, kdy je pivo načepované do špatně umyté sklenice – pěna není krémová a pěkná na pohled, rychle padá a dělají se v ní velké bubliny, které deformují její povrch. Málokdo ví, že pivní sklenice by se měly omývat speciálním saponátem, protože i ten ovlivňuje kvalitu piva po načepování. Podle Janečkové je vůbec nejhorší, když se pivo dostane na stůl a po pěně není takřka ani stopa. Znepokojit by hosta měly i bublinky ulpívající na vnitřní straně sklenice.

„Lidé si často myslí, že jde o bubliny oxidu uhličitého, tudíž je to říz piva. Bubliny se ale dělají tehdy, když není čistá pivní sklenice. Dá se říct, že to je prostě špína,“ vysvětluje Janečková. Kromě vizuální stránky je možné špatně ošetřené pivo poznat také po chuti. Není přitom nutné identifikovat, co přesně na nápoji nevyhovuje. Jakmile ale pivo do člověka „nepadá“ tak dobře jako jindy, nejspíš je s ním něco špatně. Může mít také nepříjemnou nakyslou chuť, což svědčí o špatném skladování nebo – opět – o zaneseném pivním vedení.

„V Česku jsou bohužel stále místa, kde si pivo dáte špatně ošetřené, ale není to vina lidí, kteří v daných podnicích pracují. Když k pípě postavíte brigádnici a řeknete jí jen základy, snaží se, ale neví, že má čepování jasně dané postupy, že by pivo mělo po skle téct pod nějakým úhlem a měla by začít pěnou a pak čepovat pivo, protože to je náš český styl,“ vysvětluje výčepní.

Neplatí přitom, že když je půllitr zpola naplněný pěnou, výčepní hosty okrádá. Když totiž čepuje takzvaně na hladinku s krásnou hebkou pěnou, její podíl tvoří z velké části samotné pivo. Postupně si tak sedá, čímž dochází hladina nápoje. V závislosti na množství pěny se dá také ovlivnit přirozený říz piva – takzvaný čochtan, tedy pivo načepované bez pěny, je velmi řízné, oproti tomu mlíko je jen pivní pěna, kterou je člověk schopen vypít na jeden zátah. Pěna má také pro pivo i důležitou ochrannou funkci a udržuje ho čerstvější po delší dobu.

Češi navíc mají pěnu velice rádi a vyžadují, aby byla krémová a dobře pitelná. Na rozdíl třeba od Američanů, kteří si sice v posledních letech oblíbili český ležák pro jeho pitelnost, ale většinou jej čepují bez pěny. „V dubnu jsme se s týmem výčepních z Lokálů a Pultu zúčastnili Craft Brewers Conference v Las Vegas, jedné z největších pivních událostí na světě, kde jsme návštěvníkům vysvětlovali, proč je pěna důležitá a jak umět pivo správně ošetřit a načepovat, aby mělo říz a bohatou pěnu. Zkrátka jsme i zde šířili českou kulturu čepování,” dodává Janečková.

Čím studenější, tím lepší
Kromě pěny je ale alfou a omegou dobrého piva také teplota. Po otázce na teplotu, při které v Lokálech čepují pivo, se Janečková nejprve rozesměje – hospody jsou totiž známé tím, že zde pivo do půllitrů proudí při velmi nízké teplotě. „Plzeňský pivovar říká, že ideální teplota pro servírování jeho piva je mezi pěti a sedmi stupni. Při téhle teplotě vám pivo nejvíce chutná, naplno se uvolňuje jeho aroma a hořkost. V Lokálech ale pracujeme s faktem, že Češi nechodí na jedno pivo. ‚Jdu na jedno‘ je největší česká lež. S přibývajícími pivy se čas pití prodlužuje, já přitom potřebuji, aby vám to pivo chutnalo do posledního loku. Proto ho podáváme extra studené maximálně do tří a půl stupně Celsia,“ popisuje.

Takto nízká teplota u prvního nápoje, kdy host touží po oroseném, krásně studeném pivu, vlastně nevadí. Efekt se ale naplno projevuje s dalšími kousky, a to i v momentě, kdy pivo stojí na stole patnáct minut. Po takové době jej totiž host dopíjí v ideální teplotě a nehrozí, že poslední loky budou teplé a příliš hořké. Je to věda, která ale vychází především z hospodské zkušenosti.

S tou souvisí i správné názvosloví, na které je povinnost se pivní expertky zeptat: je velký prohřešek říkat, že se pivo točí? „Záleží na úhlu pohledu. Já k tomu přistupuji jako k řemeslu, jsem výčepní, mám výčep, pracuji s nějakou formou čepu, takže říkám, že pivo čepuji. Slovíčko točit ale také není úplně špatně. Zlidovělo nám během vývoje, protože ve starých hostincích bylo za výčepními ohromné kolo a s tím se muselo zatočit, aby se do sudu nahnal vzduch a mohlo se na pípě čepovat,“ poodkrývá Janečková zajímavé historické okénko.

Když tedy hosté přišli do hospody, na hospodského po příchodu volali třeba „Roztoč mi!“ nebo „Natoč mi!“. Spojení „točené pivo“ má tak svůj důvod a Janečková dodává, že někdo může říkat také to, že pivo „pípuje“, protože pracuje s pípou, nebo „kohoutkuje“, jelikož má otočný kohout. Ať už je ale názvosloví jakékoliv, posláním pivních expertů je především dostat pivo ze sudu přes čep do skla co nejrychleji a tak, aby při cestě prošlo co nejmenším teplotním šokem.

„Úroveň kvality piva se ale zlepšuje, z toho mám velkou radost. Dnes existuje v Česku daleko více hospod, kde si dáte dobře ošetřené pivo, kde se nemusíte bát, co vám přistane na stole. Neříkám, že je to všude, ale za posledních patnáct let vidím ohromný pokrok. Naším dlouhodobým cílem je, aby se tohle podařilo na celém území Česka. Pomáhají v tom i samotní hosté. Zvykli si totiž na nějaký standard, který začínají vyžadovat čím dál častěji. A to je skvělý tlak na hospody,“ uzavírá Lucie Janečková.

Hospoda je o zážitku, cenou nemůže konkurovat pivu doma, říká šéf Budvaru

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iDNES.czBudvar

Petr Dvořák je už sedm let šéfem Budějovického Budvaru, pivovar zvyšuje výstav i bez ruského trhu, vylepšuje svou varnu a chystá se do svého areálu nalákat až 200 tisíc návštěvníků ročně. „Chci, aby hrál Budvar roli silné prémiové značky nejen v exportu, ale i na domácím trhu,“ říká mimo jiné v rozhovoru.

Když jste byl rok v čele Budvaru, řekl jste o něm v rozhovoru, že je to spící Růženka s nevyužitým potenciálem. Tehdy byl rok 2018. Jak se vám ho od té doby povedlo probudit?
Měl jsem tehdy na mysli několik oblastí, od našeho výkonu na domácím trhu až po Budvar jako zaměstnavatele. Používal jsem také termín premiumizace, o kterém mimochodem mluvím i dnes. Jde o to, aby Budvar hrál roli silné prémiové značky nejen v exportu, kde se nám dlouhodobě daří, ale také na domácím trhu, kde růstové trendy opět postupně nastavujeme. A jak jsem již zmínil, šlo mi také o silné budování značky Budvar, aby byl jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů, abychom byli atraktivní pro schopné lidi a dokázali si je udržet. Myslím, že se nám to daří – jedním z dokladů toho je například zisk ocenění Zaměstnavatel roku Jihočeského kraje za rok 2023.

Zůstanu u domácího trhu, když přijedu do Prahy, budu mít větší šanci, že si tam dám Budvar?
Určitě ano. To byla strategie, se kterou jsme začínali. Rozšířili jsme portfolio a začali vařit Budvar 33. To byla odpověď na to, že mnozí sice vnímali Budvar jako rodinné stříbro, které se nesmí prodat, ale přitom náš klasický ležák nepili, protože byl příliš jemný ve své hořkosti. Ukázalo se to jako správný krok.

Hospodský život v Česku se mění. Lidé pijí méně piva i pálenky

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iRozhlas.czAutor:Patrik Salát

Česko patří v konzumaci piva na osobu ke světové špičce. Třeba loni na každého obyvatele připadalo v průměru přes 250 vypitých půllitrů. Do hospod a restaurací ale kvůli němu v posledních letech lidé chodí stále méně. To se projevuje i na klesající celkové spotřebě piva. Češi ale přestávají pít i pálenky, likéry nebo víno.

„Záleží, jaké je zrovna počasí. Když je tepleji, tak lidé mají větší žízeň.“ Hospodský Marek Procházka v hospodě U Klokočníka v pražských Nuslích umývá půllitr a chystá se do něj natočit pivo. Podle něj si zákazníci i kvůli jeho vyšší ceně teď více vybírají, co pijí.

Pivo loni podle dat společnosti Dotykačka, jejíž platební systém využívá největší počet tuzemských hospod, restaurací, barů nebo kaváren, podražilo o zhruba deset procent. Na začátku letošního roku v nich cena za čepovanou dvanáctku dosahovala v průměru 58 korun. V Praze dokonce 70 korun.

„Jeden z těch klíčových parametrů, proč klesá spotřeba piva je funkce ceny,“ vysvětluje gastronom a člen představenstva Hospodářské komory Luboš Kastner. Podle něj pivo doplácí na to, že bylo doposud levné. Další zdražení navíc podpořilo zařazení piva do vyšší sazby daně z přidané hodnoty.

„Pořád není drahé ve srovnání se světem, jen u něj rychleji roste cena a dotahuje se na evropskou cenu, což je logické, protože podnikatelé mají evropské náklady,“ dodává Kastner.

Změna hospodského života
Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se loni lokální spotřeba piva snížila o více než dvě procenta. Znovu klesaly i prodeje v gastro provozech. Z celkového objemu se v restauracích nebo hospodách vypila jen necelá třetina českého piva. Přitom ještě před 15 lety to byla se více než polovina.

„Jak pivo zdražuje v restauracích a hospodách tak se spotřeba přesouvá na zahrady nebo garáže,“ popisuje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Za klesajícím zájmem o pivo je podle něj i větší důraz na zdravý životní styl a dostupné alternativy.

„Vidíme to jak v restauracích, tak v nabídce pivovarů. Je tady větší škála nabídky nealkoholických a nealkoholických ochucených piv,“ vysvětluje Slunečko.

Luboš Kastner upozorňuje i na to, že se celkově mění typický hospodský život. Dříve se nejvíce alkoholu spotřebovalo ve večerních hodinách.

„Velmi klesá spotřeba večer a pozdní večer. Je to zejména demonstrované tím, že třeba pálenky, likéry. Ty klesají o více než dvacet procent,“

Taky pálenky a likéry letos zdražily. Vliv na to mělo navýšení spotřební daně na lihoviny o deset procent.

„Museli jsme minimálně o tuto částku od 1. 1. 2024 zdražit,“ potvrzuje například Pavel Dvořáček generální ředitel společnosti Rudolf Jelínek.

Méně lidé v posledních letech pijí taky víno. Podle dat výzkumné společnosti Consumer Panel Gfk se loni snížila jeho spotřeba o více než 8 procent. Svazu vinařů navíc očekává, že konzumace vína bude klesat i letos.

Pivovarská čtvrtka v Jeseníkách slaví. Sládek uvařil speciál pro výletníky

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Olomoucký deníkAutor:Michal KrestýnHolba

Oblíbený turistický pochod Pivovarská čtvrtka slaví letos kulaté jubileum. Padesát let už je důvodem k oslavě. Také letos organizátoři připravili skvělý program, který vyvrcholí v hanušovickém pivovaru Holba.

Turisté se na pochod vydají v sobotu 18. května. Na výběr mají z devíti tras různé náročnosti. Každá z nich končí v pivovaru Holba, kde výletníky čeká bohatý program a také speciální pivo Pivovarská 14, kterou uvařil hanušovický sládek Luděk Reichl právě při příležitosti 50. výročí Pivovarské čtvrtky.

„Pivovarská čtvrtka není o rekordech, ale o pohodě, nádherné jesenické přírodě a dobrém pivu. Dosavadní tradice potvrzuje, že tento výletnický koncept je skvělý, a věřím, že letošní jubilejní ročník to jen podtrhne,“ říká Lenka Kadlecová, brand manager pivovaru Holba.

První ročník Pivovarské čtvrtky se konal v roce 1974 v rámci oslav stoletého výročí od založení hanušovického pivovaru a zúčastnilo se jí tehdy pouhých 39 nadšenců.

Za půl století let trvání pochodu si některou z jesenických tras prošlo téměř 60 tisíc účastníků a dnes se tento oblíbený pochod řadí mezi největší turistické akce na Moravě.

Účast se pohybuje v posledních letech pravidelně kolem čtyř tisíc lidí. Vůbec nejvyšší počet výletníků byl v roce 2019, kdy jich na túru vyrazilo 4 237.

„Při příležitosti padesátého výročí Pivovarské čtvrtky náš sládek uvařil speciální pivo Pivovarská 14, za studena chmelené unikátním chmelem Saturn, který díky 50 jednotkám IBU vyniká výraznou hořkostí. A my se těšíme na společný slavnostní přípitek s výletníky u nás v pivovaru,“ zve milovníky piva Lenka Kadlecová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.05.2024 07:5210.695/10.695