Novinky a zajímavosti ze světa piva

Při výrobě našich piv se snažíme od začátku o dodržování technologických postupů, nákup opravdu kvalitních surovin, dodržení správné doby ležení piva a správné skladování a pokud možno o kontrolu piva až ke konečnému zákazníkovi. Dodržení těchto postupů je zvlášť v této době složité a svádí k ulehčení práce nebo k nahrazování za jiné suroviny.

Jsme tak moc rádi, že jsme byli oceněni za 16-ti hodinové směny v pivovaru, někdy i 24-ti hodinové vaření piva na jeden zátah, za vynaložení vysokých nákladů na nákup surovin ze země odkud dané pivo pochází, ale díky čemu je tak typické.

Ocenění Král Prahy 2020, tedy nejlepší ležák v Praze, si vážíme, ale nijak ho nepřeceňujeme. Dalších piva z předních míst považujeme za stejné vítěze.
Je to pro nás vizitka správného přístupu a toho, že naše pivo je dobré.
Neexistuje nejlepší pivo. Existuje jen dobré pivo.

Akreditované Rekvalifikační kurzy VÚPS - přihlášky do 10. běhu kurzu Pivovarnické a sladovnické práce, který bude zahájen 8. dubna 2021 v Praze i v Brně (dle zájmu uchazečů) a do kurzu Sanitační technik nápojových cest, který bude zahájen v dubnu 2021 v Praze a je možné zasílat do konce března 2021 (po dohodě do začátku kurzů).

Kurzy probíhají dle akreditace MŠMT, stačí ukončené střední vzdělání (maturita není třeba). Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko - sladařské praxe (celkem 37 lektorů).

Další informace naleznete na stránkách www.beerresearch.cz v sekci Vzdělávání, školení - Rekvalifikační kurz.
Odborným garantem kurzu je Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., fiala@beerresearch.cz

Nový plzeňský minipivovar Proud se jako první český pivovar zapojí do celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day. V Proudu se tak na Mezinárodní den žen 8. března bude v růžových botách vařit exkluzivní várka piva podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové na podporu a oslavu žen v pivovarnictví. Hazy IPA ze speciální směsi chmelů od Yakima Chief Hops v jednorázové limitované várce, včetně nealkoholické verze, bude následně v prodeji v e-shopu pivovaru Proud a ve vybraných pivotékách

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society, která byla založena v roce 2017 v USA s cílem podpořit profesionálky v oboru pivovarnictví v profesním růstu a vzdělávání. Symbolicky na Mezinárodní den žen 8. března v pivovarech po celém světě, které se myšlenku Pink Boots rozhodly podpořit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend. Složení chmelové směsi se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. (Letošní Pink Boots Hop Blend sestává z chmelů: Cashmere, Ahtanum®, Citra®, Loral® & Sabro®, směs vytváří kombinaci tropických, bylinných, citrusových a dřevitých aromatických tónů.) Část výtěžku z prodeje chmele putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví.

Pivovar Proud zapojením do akce Pink Boots Society naplňuje jednu z vizí, s kterými v roce 2020 vznikl – participovat na zajímavých pivovarských projektech, přinášejících inspiraci a nové impulsy. „Podobné projekty nás baví, protože spojují lidi, kteří pivo prostě milují. Tento projekt je ale speciální i důrazem na fakt, že pivo a pivovarnictví nejsou zdaleka doménou pouze mužů. Mnoho žen přichází pivu na chuť právě díky širší dostupnosti zajímavých pivních stylů. Navíc ženy čím dál častěji pracují v pivovarnictví v různých oblastech, samozřejmě včetně samotné výroby. Pro mě jako sládkovou je z profesní stránky lákavá i možnost vařit pivo z exkluzivní limitované směsi chmelů, moc se těšíme na výsledek,“ konstatuje vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Největší světová pivovarnická skupina Anheuser-Busch InBev letos počítá s výrazným růstem zisku i tržeb. Loni její výsledky zasáhly negativní dopady pandemie covidu-19, oznámila firma, která působí i v České republice. Loni se zisk propadl na 1,4 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard Kč) z 9,2 miliardy dolarů v předchozím roce. Tržby se snížily zhruba o desetinu na 46,9 miliardy dolarů.

Společnost AB InBev v loňském roce zaznamenala pokles objemu prodeje ve všech regionech kromě Jižní Ameriky. Upozornila však, že konzumenti piva loni změnili své návyky, což zmírnilo dopady uzavírání restaurací a barů na její tržby.
„Spotřebitelé se rychle přizpůsobili nové realitě přechodem ke konzumaci doma, zvýšeným využíváním internetového prodeje a hledáním nových způsobů kontaktu s ostatními. To posílilo naši důvěru v dlouhodobý potenciál piva,“ uvedla firma. Dodala, že na tyto změny rychle reagovala, díky čemuž dosáhla zhruba dvouprocentního růstu objemu prodeje ve druhé polovině roku.
Skupina Anheuser-Busch InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. V roce 2016 skupina koupila zhruba za 100 miliard dolarů svého největšího rivala SABMiller.
Mezi značky skupiny Anheuser-Busch InBev patří například Budweiser, Corona či Stella Artois. V České republice firma vlastní českobudějovický pivovar Samson.

Dvojce českého trhu Pivovarům Staropramen loni klesly prodeje v ČR meziročně o 2,4 procenta. Celkové prodeje v ČR i v zahraničí činily 3,19 milionu hektolitrů. Byly tak podobné jako předloni, kdy šlo o 3,2 milionu hektolitrů. Firma to oznámila v tiskové zprávě, absolutní údaj o prodejích v ČR neuvedla. Na poklesu se podle pivovaru podepsala situace ohledně koronavirové pandemie.

„Příčina loňských výsledků je zřejmá. Prodeje z hospod a restaurací, které významnou část roku fungovaly pouze v omezeném režimu, se částečně přesunuly do obchodů, avšak maloobchodní prodeje tento výpadek zdaleka nedokázaly kompenzovat,“ uvedla finanční ředitelka firmy Silvia Miklósová. Firmě klesly prodeje v restauracích a hospodách o 37 procent. Naopak na exportních trzích se společnosti dařilo, ale licenční výroba klesla.
Společnost loni přes pandemii nesnížila počet zaměstnanců, ani jim nekrátila mzdy. „I když v souvislosti s pandemií zůstávají provozovny i nadále uzavřeny, snažíme se hledět dopředu a připravovat aktivity na další sezonu. Připojili jsme se také k aktivitě Českého svazu pivovarů a sladoven Bezpečná restaurace, která poukazuje na to, že návštěva gastronomických zařízení může být bezpečná, pokud provozovna dodržuje určitá pravidla,“ uvedla Miklósová.
Ve vedení firmy nahradil letos v lednu Zdenka Havlenu Chorvat Teo Ćendo. Ten byl dříve regionálním ředitelem v pivovaru Zagrebačka.
Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen předloni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Skupina byla v 730milionovém zisku po předchozí zhruba 3,1miliardové ztrátě. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.*

Pivovar Klášter dovařil. Už od začátku loňského prosince je tam podle místních obrazně řečeno pusto a prázdno. Společnost Pivovary Lobkowicz, které provoz patří, se k situaci opakovaně odmítá vyjádřit. Konec vaření piva nicméně potvrdila.

Ředitelé jednotlivých pivovarů ze skupiny odkazují na centrálu a mluvit o situaci nechtějí. „Je nám líto, ale nechceme se k našim pivovarům vyjadřovat. V Klášteře byla výroba dočasně zastavena,“ uvedla Martina Husková z Pivovarů Lobkowicz.

Pivovar Klášter stojí v tisícihlavé obci Klášter Hradiště nad Jizerou. Podle tamního starosty Jiřího Navrátila se už od konce minulého roku v Klášteře pivo skutečně nevaří. A radost z toho nemá.

Budova totiž není v příliš dobrém stavu. „Nechceme, aby se z toho stal nějaký brownfield,“ poznamenal Jiří Navrátil, podle kterého by bylo fajn, kdyby pivovar přešel do majetku obce nebo si ho pronajal nový nájemce. V obci se také proslýchá, že se z budovy už vyvezly některé technologie.

O konci Kláštera se mluvilo už loni v listopadu. Redakci Boleslavského deníku tehdy kontaktoval zdroj blízký pivovaru s tím, že má Klášter končit.
Skončí?

„Lobkowicz má sedm pivovarů, ty jedou tak na padesát procent, snahou je ukončit provoz v Klášteře,“ popsal zdroj. „Už tady byli fotit varny, zřejmě chtějí prodat vybavení,“ upozornil.

Konec jako jednu, ale ne jedinou z variant potvrdil na podzim Deníku i zástupce čínského majitele pivovaru Jaroslav Tvrdík.
Za místní pivo už tehdy lidé na sociálních sítích sloužili pohřební obřady a vystavovali parte. O osudu továrny začalo být jasněji.

V pivovaru Klášter pracuje čtyřicet zaměstnanců. Někteří z nich mají už jen pár let do důchodu. Úřad práce informaci o propuštění většího počtu lidí nechtěl potvrdit. Podle mluvčí Kateřiny Beránkové to není v jeho kompetenci.

Pivovar Klášter, který oslavil 450 let od svého založení, dostal název podle kláštera řádu cisterciáků, založeného ve 12. století právě v místech, kde dnes stojí pivovar. Pivovar do dnešní podoby nechali přestavět potomci dalšího majitele Albrechta z Valdštejna. Valdštejnům patřil až do roku 1945, patřil mezi sedm největších pivovarů v tehdejším Československu. Z původního kláštera se do dnešní doby dochovala brána se vstupním portálem a také asi dvacet metrů hluboké sklepy.

Pivovarskou skupinu Lobkowicz, jejíž součástí je i další středočeský pivovar Vysoký Chlumec, vlastní čínská skupina CITIC. Její nejznámější akvizicí v Česku je fotbalová Slavia nebo strojírna Žďas.

Výstav Pivovaru Svijany, který je největším v Libereckém kraji, klesl loni kvůli koronavirové pandemii o osm procent na zhruba 651 tisíc hektolitrů. Důvodem propadu je uzavření hospod a restaurací, sudového piva se loni prodalo o 30 procent méně.

Kvůli koronavirovým opatřením se neuskutečnila také řada akcí, i sám pivovar musel v létě zrušit tradiční Slavnosti svijanského piva, na které v průměru chodilo kolem 10.000 lidí.

Propad výroby zaznamenal Pivovar Svijany teprve podruhé od obnovení výroby v roce 1998. Poprvé se výroba piva snížila zhruba o šest procent v roce 2014. Důvodem byl tehdy pokles spotřeby sudového piva v restauracích, který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve.

Také loni byl hlavní příčinou propadu výroby pokles odbytu sudového piva v restauracích. "Zhruba třetinu roku byly hospody a restaurace v důsledku nouzového stavu uzavřeny úplně nebo mohly využívat jen výdejová okna. A toto číslo by bylo ještě daleko horší, nebýt velice úspěšné letní sezony v době mezi jarní a podzimní vlnou epidemie, během níž lidé naštěstí konzumaci doháněli," řekl Havlík.

Výroba baleného piva zůstala podle ředitele svijanského pivovaru zhruba na úrovni roku 2019. "Dál ovšem rostla obliba praktičtějšího baleného piva v plechovkách, jehož produkce se meziročně zvýšila o osm procent. Opět se potvrdilo, že rozhodnutí o výstavbě plnicí linky na plechovky v roce 2017 mělo pro strategický rozvoj pivovaru zásadní význam. Očekáváme, že investice kolem 100 milionů korun se vrátí již během příštích dvou let," doplnil. Větší zájem byl podle Havlíka také o pětilitrové "party soudky", kterých se prodalo o 40 procent víc.

Víc se prodávaly malé sudy, které lidé kupovali domů, přednost jim ale víc než v minulosti dávali i hospodští. "Prodej patnáctilitrových sudů keg loni vzrostl o 45 procent na úkor větších třicetilitrových a padesátilitrových sudů. Těch se loni prodalo o pětinu, respektive více než třetinu méně," řekl Havlík. Hlavně v jarní vlně, kdy hospodské zaskočilo uzavření provozoven, jim pivovar navíc pomohl, když svážel sudy s prošlým pivem i ty roztočené, a měnil jim je za nové.

Pivovar Svijany je dlouhodobě ziskový, v roce 2019 skončilo hospodaření ziskem 148 milionů korun, tržby dosáhly 876 milionů korun. Loňský propad výroby, ale i zvýšené náklady za zajištění bezpečného prostředí při výrobě a distribuci piva nebo pomoc restauracím, zhorší podle Havlíka hospodářský výsledek pivovaru. "Řada oborů je však postižena víc. Pomohla nám naše rozumná finanční politika spojená s tvorbou rezerv," řekl. Přesto pivovar revidoval investice a odložil například plánované rozšíření varny.

"K propouštění jsme naštěstí přikročit nemuseli. Kvalitní a kvalifikované pracovní síly považujeme za jedno z našich hlavních aktiv," řekl Havlík. Pivovar, který zaměstnává 182 lidí, během roku využil podporu z programu podpory zaměstnanosti Antivirus. "Pro Hotel & Zámek Svijany jsme také čerpali prostředky z programu na podporu ubytovacích zařízení COVID - Ubytování," dodal ředitel svijanského pivovaru.

Brněnský pivovar Starobrno pandemie nezastaví. A tak se i letos můžeme těšit na proslulé Zelené pivo. V českých restauracích se na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 1. dubna, plánuje narážet sudy o celkovém objemu 2 810 hektolitrů. Českým pivařům nezbývá než doufat, že si svůj tradiční, velikonoční speciál budou moci vychutnat už pohodlně v hospodách a restauracích.

Šestnáctiletá tradice
Starobrno svůj nejznámější speciál vaří letos již šestnáctým rokem. Jeho obliby mezi spotřebiteli si ovšem všimly i další pivovary a nezahálely – vařily ho například také v Litovli, Jihlavě nebo ve Třebíči.

Výrobní ředitel Heinekenu, pod který pivovar Starobrno spadá, Milan Schramm se na Zelené pivo těší a zároveň doufá, že situace nebude stejná jako loni. „Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ vysvětluje Schramm.

Výroba Zeleného piva
Když se Starobrno před šestnácti lety rozhodlo vařit Zelené pivo, zřejmě by ho ani nenapadlo, jakou tradicí se to v České republice stane. Díky této oblibě nebylo potřeba zasahovat do receptury, takže se vyrábí stále stejně.

Základními surovinami jsou:
kvalitní voda,
speciální světlý ječný slad, který se vyrábí výhradně na Zelené pivo,
jakostní žatecký chmel.

S chmelem se do mladinové pánve dává bylinný výluh, který pivu dodává zelenou barvu. Receptura výluhu je tajná. Víme pouze to, že sestává z několika druhů bylin, z nichž jednou je kopřiva dvoudomá. „Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ popisuje postup sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Spodně kvašené pivo kvasí po dobu osmi dnů, následně dokvašuje při teplotě 1 °C. Na závěr se do něj přidává likér.

Na viděnou snad 1. dubna
I když zatím není jasné, jestli budou na Velikonoce hospody a restaurace otevřené, v brněnském pivovaru to předem rozhodně nevzdávají. „Opravdu všichni pevně doufáme, že se do té doby epidemiologická situace uklidní a naši pivaři si budou moci Zelené pivo vychutnat tak, jak byli zvyklí dříve. Myslíme si, že jeho obliba pomůže hospodám a provozovnám po jejich znovuotevření, protože lidé na Zelené pivo chodí rádi v celé České republice," popisuje pro Kupi.cz Dita Vašíčková.

A dodává, že sice v tuto chvíli netuší, jak se bude celá situace kolem koronaviru vyvíjet, nicméně ať to bude jakkoli, jsou připraveni pružně reagovat a případně hledat alternativní cesty, jakými Zelené pivo k zákazníkům dostat.

Žatecký pivovar zaznamenal loni meziroční pokles prodeje o 15 procent. Přibližně stejný pokles byl i v tržbách. Po dvacetiletém každoročním růstu je to poprvé, kdy prodej piva meziročně klesl. Uvedl to obchodní ředitel společnosti Radek Vincík.

Za nižším prodejem piva jsou protiepidemická opatření v podobě uzavření hospod a restaurací. „Jedná se pokles výhradně zapříčiněný uzavřením on-trade segmentu trhu po dobu zhruba čtyř a půl měsíce a také změnou životního stylu spotřebitelů v měsících těsně po znovuotevření trhu,“ uvedl Vincík.
Láhvového piva se sice prodalo meziročně více, ale z hlediska marže byl tento nárůst podle Vincíka nevýznamný. „Na prodej piva v dárkových baleních (soudky, dárkové láhve, atd.) neměla tato opatření významnější vliv,“ doplnil ředitel.
Export byl i přes nepříznivý vývoj v destinacích významných pro pivovar, jako je Itálie či Velká Británie, v roce 2020 vyšší o zhruba čtyři procenta. „Nicméně očekávání bylo u některých projektů mnohem větší,“ poznamenal Vincík.
Práce v pivovaru se nezměnila. „Na proces výroby piva nemá tato situace vliv, pouze se vaří méně várek. Zaměstnanci pivovaru striktně dodržují hygienická opatření a část zaměstnanců, kteří nejsou nutní při vaření piva a jeho následném ošetřování, jsou vesměs doma v režimu home office,“ uvedl Vincík.*

Objekt někdejšího pivovaru ve Staňkově snad bude zase sloužit svému původnímu účelu. Areál koupil nový majitel, který by rád dlouholetou tradici v prostorách obnovil. Plánuje zde vybudovat minipivovar.

Kolemjdoucí už si prvních změn mohli všimnout. V prostorách od loňského roku sídlí spediční firma, která zázemí využívá především jako sklady. „Nejdříve jsme se pustili do opravy stodoly, protože střecha byla v havarijním stavu. Tu máme hotovou, teď vyklízíme vnitřky. Odvezli jsme haldy suti. Dáváme to postupně dohromady. A čekáme na okna,“ vyjmenoval nový vlastník Milan Lamina.

Kromě postupné rekonstrukce rozlehlého objektu plánuje zařídit v prostorách minipivovar. „Měl by být v hlavní budově a také někdejší varně. Ještě je brzy mluvit o tom, co všechno bude nápad obnášet,“ doplnil Lamina.

Obnovu tradice vítá například starosta Staňkova Alexandr Horák. „Zaplať pánbůh, že areál už dál nebude chátrat. Z opravy totiž v minulosti několikrát sešlo. Vypadá to, že teď je vše na dobré cestě,“ konstatoval starosta.

Historie objektu sahá až do roku 1872. První majitelé však neměli dostatek zkušeností, a tak podnik brzy zkrachoval. Ve veřejné dražbě ho koupil Karl Trauttmansdorff. Od té doby začal staňkovský pivovar prospívat.

Areál byl průběžně modernizován. V roce 1911 vyrobil 45 400 hektolitrů zlatavého moku. Po komunistickém převratu v únoru 1948 však spadl pod Západočeské pivovary, které se usídlily právě ve Staňkově.

V 50. a 60. letech minulého století v závodě pracovalo přes 60 lidí. Podnik, který vyprodukoval více než 60 hektolitrů tmavé nebo světlé desítky ročně, navíc zásoboval sladem Cheb, Chodovou Planou či Karlovy Vary.

Další změny však na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1977 byl pivovar připojen k Domažlicím, což prakticky znamenalo jeho zánik. V roce 1980 objekt přešel do vlastnictví národního podniku Zelenina, který ho využíval jako sklad. Zázemí varny, stáčírny i skladu bylo bohužel téměř kompletně zničeno.

Po sametové revoluci připadl pivovar městu, které se snažilo najít investora na obnovu výroby. Nakonec areál koupila německá firma Kurta Zollnera, jež v prostorách zpracovávala houby a lesní plody. Stejnému oboru se věnovala i následující společnost, konkrétně Magu Bohemia. Kromě potravinářství využívala část zázemí také pro antik.