Novinky a zajímavosti ze světa piva

České a moravské minipivovary loni uvařily 383.000 hektolitrů piva, meziročně o 8000 hektolitrů méně. Novinářům to dnes řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Pokles podle něj souvisí mimo jiné s tím, že tři minipivovary přešly do vyšší kategorie výstavu. Celkový počet minipivovarů se loni nezměnil, 23 jich sice zaniklo, ale přibylo 26 nových. Celkem tak v ČR aktuálně působí 520 minipivovarů. Na loňském prodeji tuzemského piva se pivo z minipivovarů podílelo z 2,5 procenta.

Pokles výstavu piva přibližně o dvě procenta podle Voldřicha souvisí také se změnou spotřebitelského chování. "Celkově klesá nejen spotřeba piva, ale i průměrný obsah alkoholu ve vypitém pivu," řekl Voldřich. Nealkoholické pivo aktuálně podle něj vaří přibližně 15 procent minipivovarů. Vedle nealko piv se podle svazu čím dál více prosazují také kyselá piva či ovocné pivní mixy. Mezi minipivovary pak roste také důraz na tradiční výrobní postupy a na lokálnost i kvalitu surovin, uvedl Voldřich.

Voldřich v souvislosti se změnami ve spotřebě i v legislativě zdůraznil potřebu stabilních podmínek v oboru. Podle svazu je klíčové, aby podmínky podnikání zůstaly stabilní a zohledňovaly specifika minipivovarů.

Obor podle Voldřicha mohou ohrozit například chystané změny evropské legislativy, které po roce 2031 počítají se změnou kategorizace piv. Rozdělování podle stupňovitosti by mělo nahradit dělení podle obsahu alkoholu. "Je to zásadní chyba a nepochopení regionálnosti jednotlivých kultur, 12 států zejména středoevropského prostoru je na systém stupňovitosti zvyklá několik set let," řekl Voldřich. Změna by podle něj vyvolala i dezorientaci spotřebitelů.

Minipivovary se také přidaly k výzvě Českého svazu pivovarů a sladoven, který koncem dubna vyzval ke snížení DPH na čepované pivo. Podle Voldřicha by vrácení piva do nižší sazby pomohlo zejména gastro sektoru, který je pro minipivovary hlavním prodejním kanálem. Minipivovary v restauracích a hospodách prodají zhruba 85 procent produkce.

Národní podnik Budějovický Budvar chce prověřit možnou spolupráci v Ázerbájdžánu. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Barbora Povišerová. Podle dřívějších vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by mohl pivovar v této zemi vyrábět pivo ve společném podniku. Investice v Ázerbájdžánu, kde je podle premiéra českobudějovické pivo populární, by mohla posílit pozici Česka v úsilí o plyn a další suroviny.

"Těší nás zájem o české pivo a dlouhodobě podporujeme rozvoj českého piva doma i v zahraničí. Možnost spolupráce na ázerbájdžánském trhu proto chceme aktivně prověřit. V tuto chvíli je předčasné hovořit o konkrétní podobě případného projektu," uvedla Povišerová. Budějovický Budvar vytvoří pracovní skupinu, která posoudí technické, ekonomické a obchodní parametry případné spolupráce. Jedním z prvních kroků bude pracovní cesta a jednání přímo v Ázerbájdžánu.

"Projednali jsme jeden ze závěrů naší cesty, a to je možnost investice Budějovického Budvaru v Ázerbájdžánu formou joint venture. Tam se připravuje cesta a bylo by to skvělé, kdybychom tam mohli investovat, protože všichni tam stojí do řady, aby dostali ten plyn. Ale my si myslíme, že bychom mohli realizovat další věci, co by mohlo vylepšit naši pozici, úsilí o plyn a další suroviny," uvedl Babiš po pondělním jednání vlády. Již dříve na síti X zmínil možnost spolupráce českobudějovického pivovaru s Ázerbájdžánem, kde je podle něj Budvar velice populární.

Podle mluvčí Budvaru nepatří Ázerbájdžán mezi významné exportní partnery, protože pivní trh je tam velice malý. V exportu se pivovaru dařilo především u sudových a tankových dodávek, jejichž prodeje se meziročně zvýšily téměř o tři procenta. V zahraničí zaznamenal národní podnik také nárůst prodeje piva v plechovkách o více než šest procent.

Budějovický Budvar loni uvařil a prodal 1,946 milionu hektolitrů piva, což je rekordní množství, meziročně jde o jednoprocentní zvýšení. Produkce národního podniku roste třetím rokem. Rok 2025 patřil k nejúspěšnějším v historii pivovaru.

Rodiče zachránili pivovar 14 dní před demolicí, vypráví v rozhovoru pro iDNES.cz Ludvík Gebauer z Poděbradského pivovaru. Sází hodně na nové postupy, do konce desetiletí si dokáže představit obsluhu pivovaru pomocí humanoidních robotů a AI. Za lahev ležáku by pak neměl zákazník platit 140 korun, domnívá se.

Pivovar vám stojí uprostřed města u labské cyklostezky, což je skvělé místo na návštěvy turistů. Jak jste vlastně začínali?
My máme pivovar už ve druhé generaci. Dokonce část podílu kdysi vlastnil můj děda. Doufám, že jednou se to celé přirozeně posune i na mého syna, kterému je teď pět let. Na začátku 90. let moji rodiče zakoupili polovinu pivovaru jako totální zříceninu. Druhá polovina budovy se podařila koupit o pár let později asi čtrnáct dní před demoličním výměrem. Zachránila se tak část historie Poděbrad, protože pivo se tady vařilo už od roku 1502.

Samotná současná budova je z roku 1897, kdy zde začal fungovat Akciový pivovar Poděbrady a sladovny. Vařila se tu převážně tmavá piva, hlavně dvanáctka a čtrnáctka. Právě čtrnáctku dodnes vyrábíme jako určitý hold historii. Za minulého režimu pivovar chátral a je vlastně malý zázrak, že se ho podařilo zachránit.

Světovými rekordmany, co se konzumace piva týče jsou již po desítky let – s mírnými výkyvy – Češi. Pivní kultura se dokonce dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Za pět let o dvanáct korun dražší. Takový je cenový vývoj čepovaného půllitru Plzeňského Prazdroje v restauraci Neptun na libereckém Nerudově náměstí. Dlužno dodat, že cenu zde příliš nešponují a pokud nemusí, drží ji víceméně stejnou. Poslední velké zdražené bylo z 59 na 64 korun mezi roky 2024 a 2025.

„Došlo k navýšení nákupní ceny ze strany dodavatele a na to jsme reagovali,“ řekl tehdy Deníku provozní restaurace Neptun Petr Jandura. Nyní je cena už od podzimu stejná – 66 korun. „Cena zůstala stejná. Ke zdražení nebyl důvod,“ řekl provozní.

Lidé si ale více vybírají. Podle provozovatelů libereckých pivnic a restaurací je důležité mít hostům co nabídnout – třeba méně obvyklé speciality.

„Lidé obecně pijí piva méně než dříve. Jedním z hlavních důvodů je rostoucí rozdíl mezi cenou lahvového piva z obchodu a čepovaného piva v restauracích. Zákazníci tak častěji zvažují, zda posedět v podniku, nebo zvolit levnější variantu doma. Je třeba jim dát něco navíc,“ potvrdil majitel liberecké restaurace U Cvičáku Petr Hlavatý.

Aktuálně je tak v nabídce podniku například jarní pivo, které obsahuje výtažky z koriandru a kopřivy. „To může dát lidem důvod jít do restaurace, protože to je pivo, které si nemůžou koupit v obchodě.“

Podnik ve čtvrti Ruprechtice sází na špičkovou péči o pivo. „Máme chlazené boxy, pravidelnou sanitaci pivních cest a kvalitní péči o pivní sklo, což je základ,“ prozradil Hlavatý.

Pro rodiny s dětmi nechybí venkovní terasa s prolézačkami a dalšími a trakcemi a hlavně – s výhledem přes celé město až na Ještěd.

Cena piva v restauraci se za poslední rok nezměnila, u Plzeňského Prazdroje zůstává půllitr stále na 61 korunách, Kozel je za 43.

Náklady rostou, ale cena stále drží
„Poslední rok držíme stejnou cenu, ale náklady stále rostou. Snažíme se cenu udržet tak, aby lidi pořád bavilo chodit do restaurace a aby to pro ně bylo dostupné,“ říká provozovatel. Vedle ceny piva nás stále více zatěžují vyšší výdaje za energie, vodu, mzdy i povinné odvody.

Nad plzeňským u hostů triumfuje Velkopopovický Kozel. „Ten vede, především kvůli nižší ceně. Plzeň je sice také oblíbená, ale cenový rozdíl mezi oběma pivy se pohybuje téměř kolem dvaceti korun za půllitr, což rozhodování zákazníků výrazně ovlivňuje,“ míní Hlavatý.

Jiné to je v další liberecké restauraci – podniku U Balcarů na Husově třídě. Zde zdražili letos od nového roku poté, co ceny navýšil pivovar. Vyšší cena se promítla do Plzně i Kozla. Přesto podle něj hosté při výběru nerozhodují jen podle částky na účtence.

„Obě piva se nám obě piva točí zhruba jedna ku jedné, takže cena není pro lidi až tak rozhodující, jak by se mohlo zdát,“ popsal majitel podniku Martin Partl. Mimochodem – Plzeň tu mají za třiašedesát korun, Kozla za pětačtyřicet.

Hostinský: Dobrá hospoda si zákazníky najde
S majitelem restaurace U Cvičáku se však jinak v názorech vcelku shoduje. Podle Partla je zásadní poctivý přístup, kvalitní personál, dobré jídlo a prostředí, kde se hosté cítí dobře. „Nejsem zastánce názorů, že lidé nemají peníze a do hospod nechodí. Když je hospoda dobrá, poctivá a dobře se stará o hosty, zákazníky si vždycky najde,“ řekl.

Hospoda U Balcarů se nespecializuje na jedinou skupinu zákazníků. Na obědy sem chodí studenti, profesoři, zdravotníci, policisté i dělníci. Večer pak podnik navštěvují pravidelní pivaři a hosté, co chtějí povečeřet. „Jsme hospoda středního proudu pro všechny,“ shrnul Partl.

Návštěvníci dostanou u Balcarů Velkopopovického kozla z tanku. „Tankové pivo považuji za lepší než sudové, a to nejen marketingově. Výhodou je stabilnější kvalita bez rizika zhoršené chuti na konci sudu a také absence přídavných plynů přímo v pivu. V tanku se do piva nic nepřidává, zůstává v podobě, v jaké vyšlo z pivovaru,“ řekl Partl.

V pivnici Labský zámek na Tržním náměstí mají v tancích Plzeňský Prazdroj. Tanková Plzeň bývá často považována za symbol vyšší kvality. Podle Jana Gampera, majitele podniku, ale žádné univerzální pravidlo neexistuje. Rozhodující podle něj není samotné označení, ale skutečný stav podniku a péče o pivo.

Rozhoduje to, co je ve sklenici
„Jestli je tanková Plzeň lepší než sudová? To bych nechal na zákazníkovi. Já vždycky hodnotím to, co dostanu ve sklenici, co dostanu v půllitru,“ řekl Gamper. Podle něj totiž samotný nápis nebo marketingová prezentace automaticky nezaručují kvalitu. „Setkal jsem se i s podnikem, který inzeroval tankovou Plzeň, přestože tanky dlouhodobě nevyužívali a pivo čepovali ze sudu.“

Labský zámek se profiluje jako typická česká pivnice. Klasické obědy tu nevedou, otevírají denně od čtyř hodin odpoledne do jedenácti večer a zaměřují se především na večerní hosty, kteří přicházejí posedět u piva.

Název liberecké restaurace, která funguje od roku 1918, je dávnou upomínkou na jiný pivovar, než ten, jehož pivo zde nyní čepují. Název Elbschloss čili Labský zámek nesly za první republiky restaurace, v nichž se nabízelo pivo z dnes již nefungujícího Labskozámeckého pivovaru v Litoměřicích.

Půllitr plzeňského zde servírují za 69 korun. Gamper zastává spíše konzervativní přístup k pivní nabídce. Není podle něj nutné mít mnoho druhů piv na výčepu, pokud podnik nedokáže udržet jejich kvalitu.

„Jsem zastánce toho, že je lepší mít jedno pivo, ale aby teklo a bylo opravdu dobré. To, že má někdo šest kohoutů, ještě neznamená, že všechna piva budou v perfektní kondici,“ říká.

Rekonstrukce zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci za více než půl miliardy korun se blíží do svého finále. „Každý nový den na stavbě ukazuje, s jakou péčí, respektem k historii a řemeslnou precizností se zde pracuje. Pivo a jídlo bude od léta, kulturní akce od podzimu,“ shrnuje jindřichohradecký starosta Michal Kozár.

Vaření piva zde skončilo před šesti desítkami let, požárem poničený objekt dnes získává zcela novou podobu. Výkladní skříní bude varna, do které bude vidět i z ulice skrze velkou prosklennou výlohu.

Město získalo na rekonstrukci objektu významnou finanční podporu – přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu. „Zatím není v objektu zavedená elektřina, jedeme přes rozvaděč stavby,“ řekl starosta Kozár.Stavba má pevně stanovené termíny, musí být dokončena do začátku léta.

Nové jindřichohradecké pivo Jindra se bude samozřejmě čepovat v pivovarské restauraci Smetana. Restaurace nese název otce hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který býval v pivovaru sládkem. Skladatel Bedřich Smetana prožil v Jindřichově Hradci studentská léta.

Ještě před půl rokem se zástupci některých plzeňských hospod shodovali, že provozovatelé se budou co nejvíce bránit prolomení psychologické hranice 70 korun za půllitr čepovaného Plzeňského Prazdroje. Tahle bariéra už ale padla. Hned několik plzeňských hospod už šlo s cenou právě nad tuto částku.

Lokál Pod Divadlem Prazdroj nabízí za 74 korun.

V Šenku Na Parkánu si lze dát oblíbený ležák za 72 korun. To je o tři koruny více než tomu bylo v říjnu loňského roku, kdy dělal Deník průzkum naposledy.

Stejný vývoj měla cena velkého Prazdroje i v restauraci U Salzmannů. Shodnou částku jako v obou zmíněných hospodách za hladinku Pilsner Urquell zájemci zaplatí také v Šenku Lékárna na náměstí Republiky.

Pivo zdražují i vyšší ceny energií
Přestože ceny Prazdroje v hospodách rostou, pivovar Plzeňský Prazdroj své pivo Pilsner Urquell nezdražoval už dva a půl roku. „K poslední změně ceníku u plzeňského ležáku došlo na podzim 2023. Od té doby ho držíme na stejné úrovni. Konečnou cenu ale vždy určuje prodejce, tedy obchodník nebo hospodský, a ten rozhoduje o tom, kolik pivo ve finále stojí," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář s tím, že v Hospodě na Spilce, která se nachází v areálu Plzeňského Prazdroje, jenž ji od roku 2022 provozuje, ležák vyjde na 64 korun.

Za zdražování stojí vyšší výdaje restaurací za mzdy a energie.

Deník Pivní index zveřejňuje od roku 2022. Ve sledovaném Šenku Na Parkánu tehdy plzeň stála 57 korun. Během čtyř let tak došlo k nárůstu o patnáct korun.

Spojení piva a muziky funguje, ale už nestačí. Největší pivovary Olomouckého kraje došly k závěru, že nalákat lidi k jejich značce musí také přes zážitky. Kempování v pivovaru, cesta se šerpou na vrchol hory, partnerské Holba pointy, které utuží vztah – to jsou vábničky, které si Holba, Litovel a Zubr přichystaly na léto. Tradiční a populární pivní slavnosti v kraji tak doznají významných změn.

Pivovary spadající pod skupinu Pivovary Zubr mění koncept letních pivních festivalů. Od klasických pivních slavností na městském náměstí plném stánků a živé hudby se snaží návštěvníky nalákat zejména na zážitky.

„Nové koncepty letních akcí jsme připravili tak, aby organicky doplňovaly náš nový vizuální styl a komunikační linku. Naším cílem je pozvat lidi, aby s námi sdíleli radost ze společných chvil v unikátním prostředí našich pivovarů,“ vysvětlil marketingový ředitel skupiny Ondřej Roček.

Jednou ze zásadních změn, jak se chtějí krajské pivovary přiblížit lidem v regionu, je chystaná novinka takzvaných Holba Pointů. „Protože Holba má koncept, který říká, že se chceme věnovat kempování v přírodě, budeme v Koutech nad Desnou vytvářet náš první projekt, speciálních kempů,“ přiblížil Roček.

Podle marketingového ředitele je projekt ve fázi příprav, nicméně už teď jej Roček označil za jednu z vlajkových lodí celé pivovarnické skupiny. „Je to zaměřené na lidi, kteří chtějí jít ven, nechtějí se ubytovat v dražším hotelu nebo penzionu, takže to bude úplně jiný typ zážitku,“ podotkl.

Zaměřené na zážitky budou ale také pivní festivaly, které pivovary pořádají přímo ve svých areálech. Na konci srpna, přesněji 28. a 29. proběhne v Hanušovicích dvoudenní Holba Fest. Podle organizátorů chce pivní festival maximálně využít okolní horskou přírodu a rozšířit událost zejména pro ty, kteří hledají více než pouhý koncert.

Novinkou tak bude stanování přímo v areálu pivovaru, společný výšlap v doprovodu šerpů na vyhlídku s akustickým koncertem písničkáře Pokáče, i gastronomická cesta Hory na talíři se specialitami z Jeseníků, Beskyd, Krkonoš nebo Orlických hor.

Změn se dočká i Litovelské pivobraní či Zubrsraz
Také Litovelské pivobraní, které proběhne na 8. srpna přímo v areálu pivovaru, láká na pestrý kulturní program, například v podobě kuchařské show Ze Mě šéfkuchaře Vojtěcha Nemravy, který představí, jak lze pivo párovat s lokálními surovinami.

„Nemrava připravil tři typy speciálních receptů, kterým my v tuto chvíli říkáme ‚hanácké koláče‘. Každý koláč bude speciálně vymyšlený k párování s jedním z našich piv. K naší jedenáctce, která je hořká, se totiž hodí něco jiného než třeba k Moravanovi,“ vysvětlil Roček.

Organizátoři ale také krom hudebního doprovodu například od kapel No Name, Walda Gang, Vesna nebo Kateřiny Marie Tiché vsázejí organizátoři také na moderní cirkus Losers Cirque Company, který během akrobatického představení propojí hudební zážitek a moderní umění.

Speciální zážitek čeká také návštěvníky Zubrsrazu v Přerově, který se koná v sobotu 6. června v Přerově. Organizátoři chystají ZubrArénu postavenou na motivu přátelského soupeření.

„ZubrAréna nabídne řadu výzev, součástí festivalu bude velká aréna o různých disciplínách, jako je jízda na zubrovi či MMA trenažér. Zároveň nabídneme lidem setkání se známými MMA zápasníky,“ uvedl marketingový ředitel.

Letní limitka má přilákat mladé
Krom proměny pivních slavností láká zejména pivovar také na novinku v podobném duchu, jako je višňový ležák, který se podařilo během uplynulého prodlouženého víkendu vyprodat.

„Myslím si, že to je o tom, že člověk mění své priority. Z pivařů se nestávají čistě konzumenti ochucených piv a naopak, ale šířka záběru je větší. Vidím u většiny klasických pivařů, že přišly krásné dny, teplo a tohle pivo má své zákazníky,“ vysvětlil litovelský sládek Petr Kostelecký s tím, že jen za prodloužený víkend se podařilo prodat 51 tisíc višňových piv.

Letošní novinkou pro český trh bude ale zejména limitovaná letní edice pšeničného piva. Zatímco spousta piv se pohybuje na přibližně 4,5 procentech alkoholu v objemu, v tomto případě sází Pivovar Litovel na slabší a osvěžující pivo.

„Chceme tak přitáhnout mladou generaci k tomu, ať naše produkty rádi vyhledávají a ochutnávají. Pevně věřím, že se to potká s úspěchem, byť je to velká výzva, což pšenice vždycky byla a bude,“ podotkl sládek.

Podle Ročka ale nejsou slabší piva jedinou cestou, jak přilákat mladší klientelu. „Značky musí mít nějakou vyšší ambici. Mladá generace dnes zná trendy ze zahraničí a vybírá si značky, které jsou pro ně aspirativní. Proto chceme značku budovat nejen na pivu, ale celkově i na akcích,“ uzavřel Roček.

Ogilvy připravilo novou kampaň pro Budvar 33. V krátkých formátech sází na to, že třicet trojka je „fakt dobrá“.

Ogilvy připravila novou kampaň pro značku Budvar 33 z portfolia Budějovického Budvaru. Komunikace s názvem „Ta 33 je fakt dobrá“ navazuje na dlouhodobý claim „Prostě po svým“ a soustředí se především na samotný produkt a jeho chuť.

Kampaň tvoří trojice krátkých spotů nazvaných Žízeň, Tenis a Čekání. Spojuje je minimalistické zpracování, práce s rotující kamerou a důraz na výrazný grafický styl, který značka využívá dlouhodobě. Kreativní koncept staví na jednoduchém sdělení a opakování hlavní hlášky, která má podpořit zapamatovatelnost.

„Pivní kampaně jsou v Česku extrémně konzervativní a jen pár značek nějak dlouhodobě vybočuje z komunikačního mainstreamu. Snažíme se o to, aby Budvar 33 byl jednou z nich, i když každá kampaň je jiná, pořád je to nezaměnitelně třicet trojka,“ říká Martin Svetlík, Chief Creative Officer Ogilvy.

„Na pivním trhu je obrovská konkurence a velká část komunikace si je podobná. My jdeme vědomě jinou cestou. Chceme, aby si lidé Budvar 33 zapamatovali nejen chutí, ale i tím, jak k nim komunikuje. ‚Prostě po svým‘ pro nás není jen slogan, ale dlouhodobý přístup,“ doplňuje Gabriela Kudrnáčová, marketingová manažerka Budějovického Budvaru.

Kampaň běží od 13. dubna 2026 v televizi, online a v místě prodeje. Navazuje na předchozí komunikaci značky a je dalším krokem v budování jejího osobitého vizuálního stylu.

Řemeslný minipivovar Matuška si odváží z letošního World Beer Cupu dvě stříbrné medaile. S Desítkou bodoval v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v Czech-Style Pale Lager. Po loňském úspěchu, kdy s pivem Broumy získal zlato v kategorii Kellerbier or Zwickelbier si tak na konto připisuje další výjimečný úspěch. Matuška je jediný český pivovar oceněný od roku 2012.

World Beer Cup je mezinárodní pivní soutěž, která se pravidelně koná v USA pod záštitou Brewers Association, americké asociace zastupující malé a nezávislé pivovary. Označuje se za nejprestižnější a zároveň největší pivní soutěž na světě, často nazývanou „Oscarem pivařiny“ nebo „pivním Michelinem”. Díky obrovskému počtu přihlášených piv se soutěž stala klíčovým měřítkem kvality pro celé odvětví. V roce 2026 bylo vyhodnoceno přes 8000 vzorků z více než 1600 pivovarů z 50 zemí.

Pivovar Matuška se v jubilejním 30. ročníku, který se odehrával ve Filadelfii, umístil na druhém místě v kategorii českého světlého ležáku se svou Dvanáctkou a taktéž na druhém místě se svou Desítkou v kategorii sklepních ležáků, kde loni získal zlato s pivem Broumy. Matuška je jediný český minipivovar, který v soutěži za posledních 20 let bodoval, jako jediný český minipivovar získal historicky víc než jednu medaili, a navíc je to jediný český pivovar oceněný za posledních 12 let.

Adam Matuška k vítězství říká: „Zase jsme dokázali něco nemožného! Bereme dvě stříbra z 8500 piv. Desítka a Dvanáctka. Dvanáct let jsme nikdy nic nevyhráli, minulý rok zlato, teď dvě stříbra. Jsme jediný oceněný český minipivovar. S tátou jsme začínali v garáži a neměli jsme ani na benzín, abychom se dostali do Broum. Vše je možné, nic není nemožné! Jen se nikdy nevzdat!”

Matěj Šůcha, ředitel pivovaru Matuška se připojuje s nadšenou reakcí: „Euforii maximálního kalibru pocity střídají pocity neuvěření. Pamatuju si předloňské vyhlášení ve Vegas, kde to necinklo a nás to mrzelo, ale doufali jsme, že to jednou musí přijít. Ale že se to letos podaří dvakrát je něco neskutečného.”

O Pivovaru Matuška
Rodinný minipivovar Matuška vznikl v roce 2009, kdy sládek Martin Matuška na Velikonoční pondělí uvařil první várku tmavého spodně kvašeného speciálu. Na jeho práci dnes navazuje syn Adam. Pivovar sídlící v Broumech spojuje tradici s moderními pivovarnickými postupy a řadí se mezi přední české minipivovary. Jeho piva pravidelně získávají ocenění doma i v zahraničí, nejnověji bylo pivo Broumy oceněné zlatem na World Beer Cup 2025 v americkém Indianapolis v kategorii Kellerbier, sklepní pivo.

Značka Pilsner Urquell ve spolupráci s agenturou Story TLRS uvedla jarní kampaň, jejímž ústředním motivem je nově vytvořený výraz „pilsnutí“. Ten má označovat první pivo na zahrádce po zimě.

Pivní značka Pilsner Urquell spustila jarní komunikační kampaň, která pracuje s novotvarem „pilsnutí“. Ten má podle tvůrců pojmenovat opakující se moment spojený s příchodem jara, konkrétně první pivo konzumované venku po zimním období.

Kampaň vznikla ve spolupráci s kreativní agenturou Story TLRS a navazuje na dlouhodobou komunikační platformu značky „Umění neměnit“. Cílem je podle zadavatele pracovat s tradičními rituály české pivní kultury a přenést je do současného marketingového jazyka.

Součástí kampaně je zapojení influencerů a práce se sociálními sítěmi. V úvodní fázi oslovily tvůrkyně Ester a Icy veřejnost s otázkou, jak by daný moment samy pojmenovaly. Následně byl představen samotný termín „pilsnutí“, který začali používat další influenceři včetně Kovyho a Ani Geislerové.

Kampaň doplňuje i obsah zaměřený na jazyk a vznik nových slov. Agentura spolupracovala s lingvistou Martinem Kavkou, který se ve videích věnuje tomu, jak nové výrazy vznikají a jak se mohou prosadit v běžné komunikaci. Téma se objevilo také v médiích, například v podcastu časopisu Reflex Poprask nebo v pořadu Snídaně s Novou.

Podle značky má mít nově vytvořený pojem ambici překročit rámec kampaně a stát se součástí běžného jazyka.