Novinky a zajímavosti ze světa piva

Kapela Jelen odstartovala své letošní turné velkolepě ve Žlutých lázních, když zahrála své hity nad hlavami fanoušků ve výšce na zvednuté laťce. Na koncertní šňůru vyráží s Velkopopovických Kozlem, který se svou novou dvanáctkou zvedá laťku pivního zážitku.

Nový ležák představil Velkopopovický Kozel ve Žlutých lázních společně s kapelou Jelen před více než stovkou návštěvníků. Kapela pro ně zahrála na zvednuté laťce přímo nad jejich hlavami své největší hity jako Jelen nebo Magdaléna a vytvořila skvělou a uvolněnou atmosféru.

Spojení s kapelou Jelen přitom nekončí jednorázovou akcí. Velkopopovický Kozel bude skupinu doprovázet na letošní Jelen Tour a po koncertech odmění její fanoušky novým ležákem Kozel 12. „V naší tvorbě se neustále snažíme zvedat laťku, abychom byli na každém albu i koncertě lepší. Navíc jelen s kozlem jsou takoví zvířecí příbuzní. Proto jsme moc rádi, že jsme mohli zahrát pro naše fanoušky i návštěvníky Žlutých lázní a odstartovat tak spolupráci se značkou Velkopopovický Kozel,“ dodává Jindra Polák, frontman kapely Jelen.

Pivovar Velkopopovický Kozel rozšiřuje svou nabídku o nový světlý ležák Kozel 12, který staví na plné a vyvážené chuti. Vznikal ve Velkých Popovicích s cílem nabídnout dvanáctku, ke které se lidé budou rádi vracet – pivo s výraznějším sladovým charakterem a vysokou pitelností. „Nový Kozel 12 vychází z osvědčených postupů vaření dvanáctistupňových piv. Díky tomu nabízí vyváženou chuť, která je dobře pitelná a zároveň posouvá celkový pivní zážitek o laťku výš,“ říká Milan Bittner, sládek Velkopopovického Kozla.

Žatecká Dočesná, největší slavnosti chmele a piva, odhalila první lákadla letošního ročníku. Do Žatce dorazí Slza nebo Kateřina Marie Tichá. Již 69. ročník slavností bude opět zdarma.

Dočesná proběhne tradičně první víkend v září, centrum města roztančí 4. a 5. září. „Oznamujeme prvního headlinera letošní Dočesné, Kateřinu Marii Tichou. Dalším vystupujícím je Slza, česká popová hudební skupina, která se v roce 2014 proslavila písní Lhůta záruční,“ prozradili pořadatelé Dočesné.

Další lákadla pořadatelé zatím tají, prozrazovat je chtějí postupně, program se ještě ladí.

I letos by ale slavnosti chmele a piva měly probíhat na celkem šesti scénách. „Jedná se o hlavní scénu na náměstí Svobody, náměstí Prokopa Velkého, Klášterní zahradu, Hošťálkovo náměstí a scénu s historickou tématikou ve Dvořákově ulici. Poslední scénou je festival Underwall,“ píší pořadatelé.

Desítky pivovarů
Dočesná je už tradičně zdarma, bude i letos, při již 69. ročníku. Očekává se opět příjezd desítek pivovarů, loni jich dorazilo 57. Stánky s pivem byly tradičně po celém městě. Pivovary dorazily nejen z České republiky, přijel i zástupce z Japonska. Pivaři měli obří výběr, svůj zlatavý mok přivezly pivovary velké, střední i malé.

Po celém centru města opět budou desítky stánků, probíhat má i food festival.

I letos se návštěvníci, kteří tradičně přijíždí z celé republiky i ciziny, mohou těšit na soutěže. Třeba o Pivovar Dočesné, ve které hlasují o tom nejoblíbenějším právě pivaři. „Nedílnou součástí programu jsou chmelové a pivní soutěže. Mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Zajímavostí je i strhávání štoků chmele z nejmenší chmelnice na světě,“ dodali pořadatelé.

Téměř po šedesáti letech, kdy v prosinci 1967 skončila činnost tehdejšího státního pivovaru, se v Jindřichově Hradci opět vaří pivo. V nově zrekonstruovaném zámeckém pivovaru leží v historických sklepech první várky. „Začali jsme klasickým ležákem plzeňského typu Jindra 10° a ještě během léta nabídneme světlou a tmavou dvanáctku a taky pivo typu APA,“ popsal sládek Václav Prachniar. „Desítku vaříme ze světlého plzeňského sladu s trochou německého karamelového sladu pro plnou chuť a výraznější barvu,“ doplnil druhý ze sládků Matěj Masař.

Shodou náhod jsou oba s jindřichohradeckým pivovarem propojeni i rodinnými pouty. Matějův děda byl posledním sládkem, který tady v rámci státního pivovaru pivo vařil. A dědeček Václavovy ženy se přímo v pivovaru narodil a prožil tady jako syn pivovarského dělníka celé dětství.

Ochrannou ruku nad prvními várkami piva držel a mentorskou roli pro sládky pivovaru Jindra hraje legenda české pivovarnické scény sládek Ivan Chramosil, který celých 44 let vařil pivo v proslulém pražském pivovaru U Fleků. „Pivu se věnuji přes šedesát let, a i když už několik let nejsem aktivním sládkem, občas pomůžu nějaký nový pivovar rozjet. Těším se na pivo Jindra, děláme s klukama všechno pro to, aby se pivo povedlo a bylo prvotřídní,“ řekl Ivan Chramosil. U vaření první várky piva se byl podívat i starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár: „Jsem rád, že jsem měl možnost být u samotného procesu vaření piva a byl to skvělý zážitek. Už teď se těším, až nové jindřichohradecké pivo ochutnám.“

První příležitost ochutnat nové jindřichohradecké pivo bude mít veřejnost už na začátku července, kdy se v objektu zrekonstruovaného zámeckého pivovaru otevře také restaurace Smetana. Přesné datum a podrobnosti brzy upřesníme.

Provozovatelem Pivovaru Jindra a Restaurace Smetana je společnost Kapitán JIH s.r.o., která do pivovaru i restaurace kompletně dodala technologie a veškeré vybavení. Pivo Jindra bude na čepu v restauraci Smetana a ke koupi v sudech a v plechovkách ve velkoobchodě s nápoji Kapitán JIH.

Bývalý zámecký pivovar patří městu Jindřichův Hradec, které na obnovu pivovaru získalo významnou finanční podporu – přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu. Celkem rekonstrukce vyjde na zhruba 500 milionů korun. Zakázku na obnovu pivovaru realizuje sdružení ARCHEON Stavby s.r.o. a Auböck s.r.o.

Nedávno to proběhlo zpravodajstvím: V Čechách klesla spotřeba piva o čtyři procenta. Našel jsem na to téma několik článků, které podrobně rozebíraly důvody, všechny se vyhnuly hodnocení, jestli je to dobře, nebo špatně.

Plynulo z nich ale spíš to druhé, je ohrožená zaměstnanost, prosperita restaurací a hrozí propad ve spotřební dani. Ve vzduchu viselo nevyslovené doporučení: pijte víc, jinak nebudou mít pivovarníci co žrát.

Trochu mi tam chybělo konstatování, že se u nás i tak pije moc. Že už třicet let jsme bezkonkurenčně první na světě, a kdybychom měli spadnout aspoň k evropskému průměru, musela by spotřeba klesnout ne o pár procent, ale aspoň na polovinu. Světový průměr pak je proti našim rekordním výkonům s bídou čtvrtinový, protože, a tomu se v Čechách těžko věří, většina světa nepije pivo vůbec.

Je to marné, Čechy jsou pivní velmoc. Na každém plotě visí reklama pivovaru a pivní plechovky se válejí všude, někdy i se svými konzumenty. V leckteré hospodě vám pivo nesou bez objednávky, je levnější než voda, a není vzácné vidět rodiče, jak dávají pivo ochutnat malým dětem, nejspíš jako první fázi tréninku, aby nám ten rekord náhodou někdo nesebral. I při výběru dovolenkové destinace nehrají v mnoha případech přírodní krásy zdaleka takovou roli, jako informace, jaké tam mají pivo.

Národní posedlost pivem nebereme za problém, dokonce jsme na ni hrdí a žádáme pro ni nálepku UNESCO. Pak samozřejmě autor každé negativní zmínky o jeho nadměrném pití riskuje, že bude zařazen mezi podivné suchary, ne-li rovnou mezi národní škůdce.

Což jsem právě dobrovolně podstoupil.

Nealkoholické pivo už dávno není jen nouzová varianta pro řidiče. Češi po pivech bez alkoholu sahají při setkáních s přáteli, během horkých dnů i doma po práci. Z někdejší okrajové kategorie se nealko piva stala segmentem, který si postupně získává stále širší okruh spotřebitelů a proměňuje českou pivní kulturu. Na to, kolik nealkoholického piva se v Česku uvařilo nebo při jakých příležitostech lidé nealkoholická piva pijí, se zaměřila datová redakce Deník.cz.

Češi mění své pivní návyky a stále častěji sahají po nealkoholických variantách. Zatímco ještě před několika lety bylo nealkoholické pivo vnímáno hlavně jako nápoj pro ty, kteří si z nějakého důvodu nemohou dát klasické pivo, dnes piva s obsahem maximálně 0,5 procenta objemu alkoholu představují jednu z nejdynamičtějších částí českého pivního trhu.

Ačkoli celková produkce piva v posledních letech kolísá, výroba nealkoholického piva a pivních mixů dlouhodobě roste. České pivovary vloni uvařily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je více než dvojnásobek objemu oproti situaci před deseti lety. Celkově české pivovary vyprodukovaly téměř 20 milionů hektolitrů piva, a s výjimkou covidového roku 2021 jde o nejmenší výstav za posledních deset let.

Roste také význam nealkoholického piva na domácím trhu. Zatímco v roce 2013 tvořily nealkoholické varianty necelá čtyři procenta piva určeného pro české spotřebitele, letos jejich podíl přesáhl deset procent. Jinými slovy, z každých deseti piv vyrobených pro tuzemský trh připadá přibližně jedno na nealkoholické pivo nebo pivní mix.

Že se pivní kultura v Česku proměňuje potvrzuje i Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pivo nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ uvedl Slunečko.

Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) si nealkoholické pivo alespoň občas dopřeje 85 procent dospělých Čechů. Několikrát do týdne si ho přitom dá více než pětina Čechů a zhruba jednou týdně asi každý čtvrtý

Pardubičtí radní budou žádat ministerstvo kultury o to, aby prohlásilo bývalý pivovar za památku. To by ovšem výrazně zkomplikovalo přestavbu areálu na byty, což plánuje nový majitel.

Máloco naštve politiky tak, jako když jim nadšení aktivisté zařídí prohlášení nějaké ruiny za kulturní památku. Velice znepokojeni byli, když tomu tak bylo u Letního stadionu. A hodně se báli, že se to zopakuje u starého mostu Červeňák.

Důvod je zřejmý. Verdikt ministerstva kultury totiž znamená, že objekt musíte opravit, a to navíc podle přísných pravidel památkářů. Nyní se radní rozhodli pro takový krok u společnosti Conseq Funds, která před časem koupila bývalý pivovar Pernštejn v centru Pardubic.

„Město Pardubice chce ochránit budovu bývalého pivovaru před demolicí. Proto navrhneme ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásíme stavební uzávěru, která investorovi znemožní historickou budovu zbourat,“ řekl primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO.

Developer, který chce v areálu stavět byty, hotel a obchody, stále pracuje s více verzemi. „Protože město nekomunikuje konzistentně a stále není jasné, co bude v našem areálu povoleno. Od začátku však většina variant pracuje s tím, že budova starého pivovaru bude zachována ve stávajícím duchu a velikosti. Budova je však ve velmi špatném technickém stavu a nedovoluje jiné ani širší využití, než je stávající,“ řekl portfolio manažer fondu Conseq realitní Vladan Kubovec.

Město žádá o zápis mezi kulturní památky
Politici se však brání tím, že k nepopulárnímu kroku museli sáhnout. Město totiž popudilo, že investor už požádal o demoliční výměr na pivovar. Proto prý zavedlo stavební uzávěru pro část areálu a objekty z 19. století. Požádá také ministerstvo kultury, aby je zapsalo mezi kulturní památky.

„Investor si teď požádal na stavebním úřadu o demoliční výměr. Neříkám, že to nutně chtějí zbourat, ale možná chtějí mít ten dokument v ruce, protože pokud ho získají ještě podle stávajícího územního plánu, nový územní plán jim ho už nezruší. Že se o to někdo urychleně snaží, se mi nelíbí,“ řekl primátor Nadrchal.

Výroba v pivovaru skončila v roce 2023. Od roku 2024 patří budovy a pozemky zmíněné společnosti Conseq Funds.

Investor je nyní podle Kubovce v nejistotě, protože platí starý územní plán a město chystá nový, který chce schválit v červnu. Jeho příprava trvá 16 let. „Pro nás je však největším problémem to, že neznáme žádné pevné termíny a nemůžeme, jako správný hospodář, relevantně plánovat. Již proběhlo mnoho schůzek na různých úrovních, ale zatím bez nějakého výsledku nebo hmatatelného harmonogramu, na který by se bylo možné spolehnout. Pro nás je důležitější než tento krok města rychlost jeho rozhodování,“ řekl Kubovec.

V 19. století se pardubický pivovar proměnil na průmyslový podnik. V roce 1871 vznikla akciová společnost a výroba se rychle rozšířila do areálu na dnešní Palackého třídě. Byla tam varna, sladovna i sklepy. Areál tvořily cihlové budovy. Podle města se jedná o poslední doklad industriální architektury té doby v dané oblasti.

„Stavební uzávěru už rada města schválila a nyní je zveřejněna na úřední desce, než nabude účinnosti. Tento postup vychází ze stavebního zákona a slouží k ochraně území v situaci, kdy se připravuje nová územně plánovací dokumentace a hrozí snaha urychleně získat povolení k zásahům v území,“ řekl primátor.

Pivovar z druhé poloviny 19. století lze podle primátora konvertovat na bydlení nebo k jiným účelům. Cenná je například čelní budova s restaurací nebo část s věží s prvky, které připomínají cimbuří. „Je to v lokalitě jedna z posledních industriálních staveb, protože továrna mlýnských zdrojů a lihovar byly zbourány. Toto je poslední memento historie. Navrhujeme přední část areálu zachovat,“ řekla vedoucí odboru hlavního architekta Mariana Zmítková.

Rozhodnutí radnice kvituje i opozice. Podle zastupitele Petra Klimpla z ODS je to krok správným směrem. „Oceňuji snahu radnice zachovat industriální charakter lokality a zabránit případné demolici objektů,“ řekl Klimpl.

Investiční společnost koupila areál za 186,2 milionu korun bez DPH. Areál je už roky prázdný. Zadní část funguje přechodně jako parkoviště, ve zbytku se vždy jednou za rok v květnu koná koncert kapely Tři sestry. Naposledy tam populární parta kolem Lou Fanánka zahrála v pátek. Zatím pořadatel akce počítá s tím, že vystoupení bude i příští rok.

Pražský soud začal v úterý řešit další z kauz někdejšího šéfa Pivovarů Lobkowicz Zdeňka Radila. Manažer je stíhaný za finanční machinace, firemní zmocněnec vyčíslil škodu na zhruba 240 milionů korun. Část peněz podle obžaloby Radil bez svolení firmy utratil za nákladnou zahraniční školu. Muž vinu odmítá.

Podle obžaloby projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 1 zpronevěřil Radil pivovarnické skupině v souvislosti se svým manažerským studiem na britské London Business School, které začalo v roce 2013, zhruba čtyři miliony korun.

Bez svolení dozorčí rady či akcionářů měl platit z firemních peněz nejen školné, ale i další osobní výdaje spojené s cestováním, stravou, ubytováním nebo kapesným.

Když se to provalilo, tak Radil podle obžaloby sdělil ostatním členům vedení Pivovary Lobkowicz Group (PLG), že škodu uhradí společnost Energy produkt plus, v níž byl jedním z jednatelů jeho bratr.

Ten však tvrdí, že o žádné takové dohodě nevěděl a jeho podpis na příslušném dokumentu o úhradě milionů je padělaný. To potvrdil i soudní expert.

Podle státního zástupce Adama Kobyljanského byl strůjcem zfalšované listiny obžalovaný Zdeněk Radil. „Věděl, že podpis jeho bratra je padělek, k úhradě závazků nedojde a plnění bude nevymahatelné. Společnosti (PLG) způsobil škodu 4,1 milionu korun,“ uvedl žalobce.

Radil se ke zfalšovanému podpisu bratra před soudem nevyjádřil. Firemní prostředky vynaložené na své školné však považuje za účelné, když mu – jak tvrdí – londýnské vzdělávání umožnilo řídit pivovarnický holding se ziskem a dovést ho zdárně na pražskou burzu.

„To se podařilo i díky probíhajícímu studiu – takzvanému MBA. Umožňuje získat expertizu při uvádění společnosti na veřejný trh,“ hájí se Radil. Dodal, že PLG po vstupu na burzu získala od drobných akcionářů asi 460 milionů korun.

„Pokud porovnáme zaplacené školné jen s tímto jedním příkladem, který vnímám jako přímý důsledek získaného vzdělání, tak mi to přijde jako efektivně vynaložený náklad,“ odmítá exmanažer první část obžaloby, v níž je obviněný ze zpronevěry.

Po mně to nevedli dobře, myslí si Radil
V druhé části je muž stíhaný za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obžaloba uvádí, že bez vědomí dalších členů vedení PLG uzavřel v roce 2015 nájemní smlouvu na prostory ve Šporkovském paláci v centru Prahy, kde měla podle jeho plánu vzniknout mimo jiné pivovarská restaurace.

Fixní nájemné bylo stanoveno na jeden milion korun měsíčně. Závazek nájmu byl sjednán na 20 let. V lednu 2016 ho však Radil prodloužil dodatkem až do roku 2042, přičemž nájemné bylo navýšeno na 1,6 milionu za měsíc.

„Pod smyšlenou legendou údajného ukončení nájemní smlouvy přiměl člena představenstva Pivovary Lobkowicz Petra Vlčka spolupodepsat předmětný dodatek, aniž by jmenovaný znal pravou podstatu dokumentu, který podepisuje,“ uvedl státní zástupce.

V té době nemohl Radil jednat za holding sám – potřeboval k tomu buď součinnost dalšího člena vedení, nebo písemné pověření celého představenstva.

Podle obžaloby Radil věděl, že firma sice projekt pivovarské restaurace zvažuje, ale zároveň mu nejsou kolegové z představenstva příliš naklonění, protože se jim zdál nerentabilní.

Vedení pivovarů Lobkowicz nakonec projekt neodsouhlasilo. Aby se z nájmu, který Radil nedovoleně uzavřel, firma vyvázala, stálo ji to – jak uvádí obžaloba – přes 41 milionů korun.

Bývalý šéf opět vinu odmítá. Tvrdí, že na stejném místě nyní funguje známá pražská restaurace Červený jelen, která je zisková.

Lidé se v současné době sice dožívají vyššího věku, ale také častěji onemocní Alzheimerovou chorobou, která pak kvalitu života značně snižuje. Zpomalit její nástup dokáže i jedna přísada z piva.

Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku. Projevuje se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. V důsledku onemocnění postižená osoba postupně ztrácí své kognitivní schopnosti. Typickým příznakem je porucha paměti a jazykových schopností. Na jejím vzniku se může podílet skladba stravování, kardiovaskulární onemocnění, intelektuální aktivita nebo užívání některých léků. Co ale dopomáhá k tomu, aby nemoc vůbec nepropukla? Více prozradila lékařka Natalie Butler.

Krátká doba dožití
Jak zákeřná je Alzheimerova choroba, dokládá její střední délka dožití, která dosahuje 6 let. Jen velmi malé procento pacientů při zjištěné diagnóze žije déle než 14 let. Nemoci podléhá až 68 procent pacientů, jimž byla diagnostikována. Důvodem úmrtí jsou většinou přidružená onemocnění – zápal plic, krevní sraženy či potíže s příjmem potravy.

Jedna ingredience piva pomáhá v boji s demencí
V boji proti degenerativním onemocněním mozku pomáhá xanthohumol. Jedná se o fenolickou sloučeninu, která se nachází v květenství chmele (Humulus lupulus). Protože se z chmele vyrábí pivo, najdeme xanthohumol také v něm, kde přispívá k hořkosti nápoje.

V posledních letech se fenolickým sloučeninám dostává velké pozornosti ze strany vědců, protože tato sloučenina má řadu zajímavých biologických vlastností, jež by mohly přinést zdraví některým pacientům s degenerativními a kardiovaskulárními nemocemi nebo rakovinou.

Zdravotní účinky chmele
Mladé kořenové výhonky chmele lze považovat za zeleninu. Ta se jedla již ve starém Římě, kde si ji labužníci dávali se zálivkou z oleje, octa, pepře a soli. Starší výhony se také vařily a využívaly podobně jako chřest. Z chmele se ovšem vaří i nejoblíbenější český nápoj – pivo. Díky němu povzbuzuje chuť k jídlu, proto se pivo používá jako aperitiv. V tuzemsku se chmel pěstuje už od 11. století.

Xanthohumol obsažený v pivu má příznivé antivirové a protizánětlivé účinky na lidský organismus. Podporuje kardiovaskulární systém a kognitivní funkce. Tím pomáhá bojovat proti projevům Alzheimerovy choroby.

Všeho s mírou, i piva
Protože se jedná o alkoholický nápoj, je třeba pivo nepít po litrech, ale v doporučeném denním množství. Pokud by se ho vypilo více, než by bylo zdrávo, výsledek by byl kontraproduktivní. Stačí si proto dát jen jeden půllitr piva za den, aby mělo léčivý účinek na organismus.

V Novém Jičíně se bude už podvanácté slavit svátek piva. V sobotu 20. června vypukne na Masarykově náměstí Pivobraní Nový Jičín, na kterém se představí 30 regionálních minipivovarů a zkušení sládci nabídnou přes sto druhů piv a pivních speciálů.

Návštěvníci mohou hlasovat o nejlahodnější pivo festivalu. Organizátoři každý rok program obohacují o nové prvky. Už v předvečer akce, v pátek 19. června, se u Radegastovny Tiskárna otevře pivní ulička, kde k pohodové atmosféře přispějí i kapely Acoustic Velvet a ReLucie.

„Pivobraní Nový Jičín není jen o pivu. Je to celodenní zážitek v kulisách historického centra města, který spojuje minipivovary, gastronomii, hudbu, zábavu i atmosféru letního festivalu pro všechny generace. A zdarma! Touto akcí žije celé město od rána až do pozdních večerních hodin. Program neustále rozšiřujeme nejen co do jeho náplně, ale i do prostoru. Přidali jsme pivní uličku u Radegastovny a vinnou uličku U Korku, na Laudonově nádvoří bude takzvaná chill out zóna k odpočinku a relaxaci,“ uvedla vedoucí pořádajícího Návštěvnického centra Nový Jičín Radka Bobková.

Pro návštěvníky jsou připraveny soutěže, gastronomické zážitky, pivní speciality, rukodělný jarmark i koncerty. Vystoupí například kapely Visací zámek a Pražský výběr. Festival uzavře působivé ohňové představení a RCZ – Rammstein Tribute show, která je věrnou kopií německého originálu. „I když letošní ročník Pivobraní Nový Jičín bude dvanáctý, nepůjde o žádný tuctový festival. Až do 17 hodin bude v sobotu otevřeno Návštěvnické centrum se svými expozicemi Generál Laudon a Klobouky, a také kostelní věž s vyhlídkou na město,“ dodala Nikola Maňáková z Návštěvnického centra Nový Jičín.

Po dobu konání festivalu je pro motoristy parkování na území Nového Jičína zdarma. Budou vypraveny i mimořádné autobusové spoje do okolních obcí a měst i linky MHD, a také vlakový spoj do Ostravy.

„Přestože v Novém Jičíně dnes pivovar nenajdeme, má u nás pivovarnictví i kultura piva svou tradici. Tímto festivalem chceme podpořit regionální minipivovary, z nichž řada je zapojena také do Beskydské pivní stezky, a zároveň otevřít město lidem, kteří si chtějí užít kvalitní gastronomii, hudbu, setkávání i atmosféru letního festivalu v příjemném prostředí historického centra města. Přejeme si, aby si návštěvníci odváželi nejen příjemné vzpomínky, ale i chuť se do Nového Jičína znovu vracet“, zdůraznila Bobková.

Nealkoholické radlery dnes nabízejí mnohem víc než jen rychlé osvěžení. Stávají se součástí moderního životního stylu, který klade důraz na chuť, kvalitu i chvíle pro sebe. Právě pro takové okamžiky vznikl Soulad – nová prémiová řada s 0,0 % alkoholu, která spojuje pivo, ovoce a byliny do harmonického chuťového zážitku. Na český trh vstupuje ve čtyřech originálních příchutích.

Obliba nealkoholických piv v Česku dál roste. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven jde o jedinou dlouhodobě rostoucí kategorii na českém pivním trhu. Jen v roce 2025 se nealkoholického piva uvařilo o 4 % více než o rok dříve a za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba dokonce více než zdvojnásobila. Spolu s rostoucí popularitou se mění i očekávání spotřebitelů, vedle osvěžení stále častěji hledají zajímavé chuťové kombinace, kvalitní suroviny a produkty, které odpovídají jejich životnímu stylu.

Právě na tento trend reaguje i značka Zlatopramen se svou novinkou Soulad. První ochucený nealkoholický radler značky byl vytvořen pro chvíle, kdy chceme zpomalit, dopřát si okamžik pro sebe a vychutnat si něco výjimečného. Do segmentu přináší spojení piva, ovoce a bylin v prémiových chuťových kombinacích i moderní design, který podle spotřebitelského průzkumu[1] zaujal zejména svou atraktivitou a odlišností.

Novinka přichází ve čtyřech originálních příchutích: Grep a rozmarýn, Yuzu a zázvor, Černý rybíz a lemongrass a Malina, granátové jablko a ibišek. Všechny varianty obsahují 0,0 % alkoholu a žádná sladidla ani umělá barviva.

Řada Soulad je postupně dostupná v obchodních sítích po celé České republice. Uvedení novinky během letní sezony podpoří marketingová kampaň zahrnující online komunikaci, venkovní reklamu i ochutnávky.

Vyzkoušejte novinku Soulad. Prémiová řada nealkoholických radlerů s 0,0 % alkoholu přináší čtyři originální kombinace ovoce a bylin: Grep a rozmarýn, Yuzu a zázvor, Černý rybíz a lemongrass a Malina, granátové jablko a ibišek. Soulad neobsahuje sladidla ani umělá barviva a nabízí harmonické osvěžení