Novinky a zajímavosti ze světa piva

Dějiny jednoho z nejpopulárnějších nápojů světa můžete zábavnou formou poznat v novém dokumentárním seriálu Jak pivo změnilo svět. Prima ZOOM vysílá premiérové díly vždy v úterý ve 20.00, v repríze je můžete vidět v pátek po 13. hodině.

Síla díky mrazu
Nejsilnější pivo na světě je Snake Venom. V překladu Hadí jed se pyšní obsahem 67,5 procenta alkoholu. Vysoké hladiny alkoholu se docílí zmrazením a následným odebráním zmrzlých krystalků vody. Za třetinku zaplatíte kolem 1600 korun, vyrábí ho skotský pivovar Brewmeister. „Ochutnal jsem lehce slabší pivo Sink the Bismarck! (Potop Bismarcka!) se 40 procenty alkoholu. Po napití je pivní hořkost cítit až slaně, následně hlt zahřeje jako pálenka. Je tam i CO2, ale kvůli síle piva ho vnímáte velmi lehce,“ popisuje zážitek Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva. Mezi nejsilnější česká piva se řadí X-beer33 z pražského pivovaru U Medvídků a pivo Titanik z Lodi Pivovar. Obě mají kolem 12 procent alkoholu.

Čínská sněhová vločka
Pivo Snow (v překladu Sníh nebo také Sněhová vločka) se vyrábí a prodává zejména v Číně a jedná se o nejprodávanější značku na světě. Roční výstav je neuvěřitelných 10 miliard litrů, pro srovnání – českobudějovický Budvar loni uvařil rekordních 160 milionů litrů piva, čínskou roční produkci Sněhové vločky by tak současným tempem dohnal asi za 63 let.

Petr „velká ruka“
Nejrychleji vypitý „tuplák“ na světě zvládl v roce 1977 za 1,3 vteřiny Američan Steven Petrosino. „V Česku neradi pojímáme ,pivní rekordy‘ jen jako nějaké bohapusté pití piva,“ říká Miroslav Marek, jehož agentura Dobrý den provozuje web českých rekordů, a přidává jednu z posledních kuriozit: Petr David zvaný „Velká ruka“ dokázal jednou rukou zvednout a po dobu 21,53 vteřiny udržet 12 skleněných tupláků naplněných pivem. Obří ruka, se kterou se každý může porovnat, má svůj sádrový otisk v pelhřimovském Muzeu kuriozit a rekordů.

Náklaďák na půllitrech
Zajímavý český rekord vytvořil tým Jendy Bendy z Třebíče. Podařilo se jim postavit 10 180 kilogramů těžký tahač na půllitry s pivem. Obří náklaďák udrželo nad zemí deset sklenic. Miroslav Marek přidává ještě jeden český rekord: „David Kopecký se zapsal do České knihy rekordů tím, že dokázal vypít ve stoji na hlavě (bez opory rukou) 0,5 litru 10° piva Poutník za 5,97 vteřiny!“

Figurky ze zátek
Jeden z nejhezčích rekordů vytvořil František Nebřenský z Prahy. Z pivních zátek sestavil 68 postaviček, a to ve čtyřech výjevech – orchestr, štamgasti v hospodě, Vánoce a Velikonoce. Právě hospodský i štamgasti pražské hospody Na Ledárnách, kam chodil umělec hrát mariáš, byli reálnou předlohou postaviček, jež jsou nyní vystaveny v Muzeu rekordů a kuriozit Pelhřimov.

Nejdražší pivo prošlo ohněm
Když 6. května 1937 nad americkým letištěm v New Jersey vzplála obří německá vzducholoď Hindenburg, po pádu zahynulo 36 lidí. Velitel hasičů Leroy Smith následně z trosek vylovil šest lahví pravděpodobně německého piva Löwenbräu – pětina obsahu se odpařila, požár zlikvidoval i část etiket. Jedna lahev se v roce 2013 dostala do dražby, nejvyšší nabídka činila 16 tisíc dolarů, v přepočtu asi 360 tisíc korun. Jedná se o nejdražší lahev piva na světě.

Letní Volbou sládků bude v červenci speciální československá Freš IPA. Více než tisícovka hospod bude mít na čepu toto lehké, svěží pivo s ovocnou vůní, které je připraveno ve spolupráci českých a slovenských sládků Plzeňského Prazdroje.

Recepturu na tento speciál typu Session India Pale Ale, která se opírá především o americký chmel Sabro, vytvořili sládci známého slovenského pivovaru Šariš. „Na Slovensku toto pivo slavilo velký úspěch, proto jsme se jím inspirovali a společně s kolegy sládky z Šariše jsme připravili podobný speciál pro naši Volbu sládků“, říká sládek Plzeňského Prazdroje Dan Urban.

Vzhledem k charakteru piva je ideálním měsícem pro uvedení do hospod červenec, kdy si pivaři rádi pochutnávají na lehčích pivech. Freš IPA je osvěžující speciál s aroma citrusových plodů, které pivu dává právě použitý chmel. „Rád bych pozval všechny pivní fajnšmekry na naši novou Freš IPU. Jsem přesvědčen, že budou příjemně překvapeni osvěžujícím dojmem, lehkostí a dobrou pitelností tohoto piva. Poprvé v historii Volby sládků jsme použili americký chmel Sabro, který do hotového piva nádherně přenáší své unikátní aroma především citrusového ovoce doplněného o jemné tóny cedru, máty a smetany,“ popisuje Daniel Urban.

Freš IPA je zlaté pivo se světlou krémovou pěnou vhodné pro horké letní měsíce. Je osvěžující a dobře pitelné i díky nižšímu obsahu alkoholu, než je u Indian Pale Ale obvyklé. Středně vyšší hořkost dělá z tohoto piva vhodný nápoj k některým jídlům. „Naše čerstvě načepovaná Freš IPA ideálně doplňuje pikantní pokrmy, oblíbené hamburgery, ale dá se vychutnat díky svému ovocnému aroma i s letními lehkými dezerty,“ doporučuje gurmánům Daniel Urban.

Hospody a restaurace, kde si pivní nadšenci mohou po celý červenec vychutnat Freš IPU z programu Volba sládků, jsou k dispozici na stránkách volbasladku.cz v sekci „Najdi svůj čep“ nebo v aplikaci jdesnapivo.cz.

Značka Šariš prináša špeciálnu, limitovanú edíciu piva Šariš 13°, ktorou chce vzdať hold všetkým Slovákom za to, že sa v uplynulom náročnejšom období správali zodpovedne.

Špeciálna limitovaná edícia Šariš 13° je symbolickým poďakovaním všetkým Slovákom za to, že aj napriek nepriazni nedávneho obdobia situáciu zvládli, vydržali a zostali silní. Do vybraných podnikov po celom Slovensku preto každého pozýva ochutnať unikátnu edíciu piva Šariš. Tá je zároveň venovaná aj slovenským záchranárom a zdravotníkom za ich hrdinstvo a pomoc. Za ich nasadenie v prvej línii ich pozýva na prvú rundu Šariš 13° zadarmo.

„Navarili sme špeciálnu várku silného slovenského piva pre silných ľudí. Chceme, aby toto naše poďakovanie bolo pre Slovákov dobrým dôvodom vrátiť sa naspäť do pubov a ochutnať niečo unikátne,“ hovorí Pavol Encinger, brand manažér značky Šariš.

Nová Šariš 13° je charakteristická intenzívnou zlatou farbou a chmeľovou arómou. Karamelizovaný slad dodáva pivu plnú a bohatú chuť. Na príjemnú, ale výraznú horkosť novinky vplýva poctivo vyberaný chmeľ a trojité chmelenie. Vďaka intenzívnej horkosti a príjemnej rezkosti je Šariš 13° naozajstným pivným špeciálom.

Tvárou tejto limitovanej edície Šariš 13° je herec Juraj Šoko Tabaček, ktorý je zároveň ambasádorom značky. Značka chce takto vyzvať ľudí, aby sa znovu vrátili do životov, ako ich poznajú – s kamarátmi v podniku pri dobrom pive, ktoré je špeciálne venované silným a nezlomným ľuďom. Navyše, každého zdravotníka, ktorý predloží oficiálny preukaz zdravotníckej organizácie, pozýva značka Šariš, aby ochutnal prvý pohár načapovanej špeciálnej trinástky zadarmo.

Zoznam podnikov zapojených do tejto špeciálnej akcie nájdete na stránke https://www.saris.sk/najdi-svoj-pub/saris13.

Když jsem před dvěma lety dělala první rozhovor se sládkem znovuobnoveného Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře, zaujal mě hned na první pohled. Bodrý chlapík, který má neustále úsměv na rtech a srší vtipem. Od té doby se nic nezměnilo. Energií srší dál, ačkoliv časy spojené s pandemií koronaviru pivovarům právě nepřály. Jakub Hájek ale humor rozhodně neztratil.

Sládek kutnohorského pivovaru Jakub Hájek: To nejhorší máme za sebou
Když jsem před dvěma lety dělala první rozhovor se sládkem znovuobnoveného Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře, zaujal mě hned na první pohled. Bodrý chlapík, který má neustále úsměv na rtech a srší vtipem. Od té doby se nic nezměnilo. Energií srší dál, ačkoliv časy spojené s pandemií koronaviru pivovarům právě nepřály. Jakub Hájek ale humor rozhodně neztratil.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Pivovarů Staropramen.

"V Čechách byly tahounem především hlavní pivní značky Staropramen a Ostravar s téměř čtyřprocentním růstem prodejů. Dařilo se také pivním mixům, jejichž prodeje se zvýšily zhruba o 20 procent. Z hlediska balení výrazně rostl odbyt piva v plechovkách, o 10,3 procenta a tancích o 9,8 procenta," uvedl ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko Zdenek Havlena.

Pivo Staropramen se loni prodávalo ve 35 zemích světa. Společnost loni za hranice prodala 2,12 milionu hektolitrů piva značky Staropramen. Licenční výroba firmě loni stoupla o 19 procent. Největším licenčním trhem je Ukrajina, kde meziročně prodeje vzrostly o devět procent. Významný podíl si drží podle Havlena také Rusko. Pozici firma loni posílila ve Velké Británii, Švédsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Srbsku.

Letošní výsledky významně poznamená podle Havlena koronavirová krize. Podobných výsledků se proto podle něj pravděpodobně nepodaří dosáhnout.

Největším výrobcem a prodejcem piva v ČR je Plzeňský Prazdroj, který předloni vykázal čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.

Hospodářský výsledek pivovarské skupiny Pivovary Lobkowicz Group, kterou vlastní čínská skupina CITIC, skončil v roce 2018 ztrátou 455,1 milionu korun po zdanění.

Informace vyplývají z výroční zprávy a účetní závěrky za rok 2018 společnosti, která byla v obchodním rejstříku založena teprve 1. července 2020. Meziročně se tak hospodaření firmy propadlo o více než 536 milionů korun, když v roce 2017 skončilo v kladných číslech – zisk činil 81,28 milionu po zdanění.

Jak vyplývá z účetní závěrky, při předloňském obratu 1,37 miliardy korun například mezi roky 2017 a 2018 výrazně povyrostly provozní náklady (ze 43,5 milionu korun na 127 milionů).

Jak uvedla společnost Deloitte, která prováděla audit účetní závěrky za rok 2018, tím, že krátkodobé závazky pivovarské skupiny předloni převyšovaly oběžná aktiva o více než 611 milionů korun, se ukazuje na „existenci významné (materiální) nejistoty, která může zásadním způsobem zpochybnit schopnost společnosti nepřetržitě trvat. Mateřská společnost se zavázala k finanční podpoře společnosti.“

Čínská společnost CITIC Europe Holdings ovládá skupinu Pivovary Lobkowicz Group skrz svou firmu Lapasan. Jak ve svém aktuálním vydání uvádí týdeník Euro, jeden z jejích sedmi výrobních podniků – Pivovar Uherský Brod – přestal z rozhodnutí vlastníka v minulých týdnech vařit pivo.

Ta cedule v restauraci u Jindřišské věže vás prostě musí praštit přes oči: „AKCE! Pivo Gambrinus za 27 korun!“ Cena je to na centrum Prahy neuvěřitelná – desítku jste v místních restauracích dřív málokdy koupili pod 40 korun, spíš stála daleko víc. Jenže boj o přežití stále sráží ceny v Praze na úroveň venkovských stánků.

Válka o zákazníka zuří. Přesto je uvnitř hospody s pivem za sedmadvacet korun téměř prázdno.

Restaurace mají otevřeno přesně měsíc. A nezažívají žádný rychlý návrat do normálu. „Ve všech krajích platí, že restaurace, hlavně ve městech, zatím fungují na 30 až 50 procent tržeb a návštěvnost je mnohem menší, než byla touto dobou v loňském roce,“ říká Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR s tím, že nejvíce je zasažena právě Praha.

Nejvíce zaplatí v Evropě za alkohol Norové, naopak nejméně Bulhaři. Česko se nachází ve spodní části žebříčku.
Je to situace, kterou zažil na dovolené za hranicemi téměř každý. Člověk má chuť na pivo, ale protože je vedro, tak obsah sklenice zmizí během chvíle. Následný pohled do peněženky však hovoří jasně: stojí to dvakrát více než doma, další nápoj už nebude.

Tuto zkušenost nyní potvrdil i evropský statistický Eurostat, když porovnával cenové hladiny jednotlivých druhů zboží napříč starým kontinentem. A výsledky? U alkoholu a tabákových výrobků Česku patří pátá nejnižší příčka. Jeho obyvatelé tak za ně zaplatí o polovinu méně než například Britové a o čtvrtinu méně než Němci.

Podobně nízko se cenová hladina v Česku drží i při útratách v hospodách, restauracích a hotelích. Zde je Česko se 64 procenty evropského průměru dokonce čtvrtou nejlevnější srovnávanou zemí. Nejdráže bylo na Islandu, kde za tyto služby lidé zaplatí třikrát více než u nás.

Srovnání vychází z dat provedených ještě před koronavirovou krizí. Ta s cenami silně zahýbala. Jak hotely, tak restaurace s nimi zvláště v turisticky cenných lokalitách musely jít dolů – pokud vůbec otevřely. Lidé totiž třeba do stravovacích zařízení příliš nechodí. „Návštěvnost se pohybuje mezi třiceti a padesáti procenty stavu před krizí,“ prohlásil koncem června Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací.

Na polovinu
Na klesající útraty v hospodách upozornil nedávnoi projekt Evropa v datech. Podle něj před koronavirovou krizí utráceli lidé v hospodách v průměru 15 850 korun na hlavu ročně. Podle dat o karetních transakcích České spořitelny, jež si projekt vyžádala, poté nastal pokles.

„Během karantény došlo k prudkému propadu, a to na polovinu loňských čísel,“ uvedl hlavní ekonom banky David Navrátil.

Poklesu ovšem brání ceny v obchodech, které například u alkoholu táhnou celkovou cenovou hladinu nahoru. „Ceny lihovin v květnu meziročně vzrostly o 8,9 procenta a piva o 3,5 procenta,“ uvedl ve svém pravidelném hlášení o inflaci Český statistický úřad.

Nakolik se tedy české země v průběhu letošního roku v evropském žebříčku posunou, ukáží až další měsíce. Koronavirus totiž řádil i v dalších evropských zemích. A ve většině z nich byla obdobná opatření jako v Česku. Tedy uzavřené nebo alespoň na provozu omezené restaurace a minimální turistický ruch.

Z těchto údajů Eurostatu se člověk nedozví, kolik procent svého výdělku by dal za pivo Němec a kolik Čech. Vznikly prostým sběrem dat o cenách jednotlivých druhů zboží a jejich převedením přes směnný kurz na společnou jednotku. Přesto i ony říkají mnohé o tom, jak si na tom stojí lidé v oblasti příjmů. Ceny se musí řídit úrovní výdělků. Jinak by zboží nikdo nekoupil.

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Rodinný pivovar Obora působí pro nově příchozího trochu jako zjevení – velké stavení původního družstva a traktory jsou zasazené jen tak mimochodem mezi upravené lány anglického trávníku a s chmelnicí na dohled. Mezi budovami pobíhá Martin Novák, jeho žena, dcera a střídavě vaří pivo, obsluhují nově příchozí návštěvníky, dohadují závozy a konejší malé dítě.

„Byl to původně koníček. Kamarád měl varnu, mně se to líbilo. Bavilo mě to čím dál víc, tak jsem si pořídil první varnu, pak druhou a od roku 2015 už jedeme minipivovar,“ popisuje Novák. Z jeho slov to vypadá, jako by bylo založení pivovaru s chmelnicí tou nejlogičtější věcí, kterou může farmář provozovat – a částečně to tak skutečně je, u Nováků totiž souvisí všechno se vším.

Postupně vybudoval svoje hospodářství způsobem, který se doplňuje – ze začátku se věnoval chovu mléčného skotu, prodeji mléka a pěstování obilnin, založil bioplynovou stanici a postupně přidal i vaření piva, čímž se koloběh uzavřel.

„V roce 2008 jsme postavili malou elektrárnu, protože to byla doba, kdy byly obnovitelné zdroje trendy. Cestoval jsem po Německu a zjistil, že to má nějaký reálný základ. A tak jsme vybudovali teplovod, kterým vytápíme půl vsi, napojili jsme dílny, nahříváme vodu na dojení, v pivovaru se taky spotřebuje hodně vody. Pak jsme pořídili na rozvoz elektromobil, takže rozvoz byl doposud do 60 kilometrů – kam dojede na jedno nabití.“

Pěstování chmele a sladu zas dávalo smysl vzhledem k celoživotnímu zaměření hospodářství a množství využitelných polí. „Povoláním jsem farmář, sedlák a chtěl jsem to zkusit. Chmel je úžasná rostlina. Když začne nakvétat a vy vlezete do chmelnice, je to nabíjející. Má nějakou svoji energii.“

V pivovaru se vaří česká klasika, ležáky, ale i méně tradiční piva – s létem Martin Novák plánuje i přípravu belgického třešňového krieku, ale také bezinkový nebo třeba svatojánský speciál. Receptury vyvíjí na základě svých chutí, cest a možností, co se dá v daných podmínkách vytvořit.

„Každý recept nosím v hlavě jinak dlouho, než seženu suroviny, informace – každý styl má třeba svoji varní vodu, to je asi nejsložitější. Kvasinky, slady, chmely, to už je k sehnání poměrně snadno i pro různé styly, ale když jde třeba o sezónní věci jako kriek, musím počkat na sklizeň – pokud ho nechci vařit ze zmražených višní.“