Novinky a zajímavosti ze světa piva

Sběratel Miloslav Pos (69) z Frýdku-Místku má unikátní kolekci pivních předmětů s motivem pivovaru Radegast. Dával ji dohromady desítky let a čítá tisíce nejrůznější artefaktů. Nyní ji předal pivovaru, který ji vystaví v muzeu.

„Kdysi jsem sedával u piva, vyprosil jsem si tácek a třeba půllitr. Postupem času jsem začal sbírat vršky od lahví, trička, puky, účtenky, různé edice piva s vyobrazením Radegasta. Postupem času sbírka bobtnala a bobtnala,“ vzpomíná Miloslav Pos.

Pro exponáty začal jezdit do beskydských restaurací. „Pípu jsem získal z Hospůdky U Bobra v obci Raškovice. Hostinskému se nevešla na pult a tak jsem s ní odjel. Jindy jsem si na skútru odvezl sochu Radegasta,“ směje se nadšenec a dodal ještě jednu historku:

„Podařilo se mi na dražebním webu narazit na jednu historickou účtenku, která mi chyběla. Od pána z Prahy jsem ji získal za korunu. Manželka mi ji pak vyzvedla při cestě do metropole osobně v metru.“

Nejcennější jsou keramické
Mezi desítkami půllitrů a litrových sklenic nechybí ani dvě keramické nádoby na pivo s uzávěry, které našel ve sklepě syn pracovnice pivovaru. „Dávali je jako unikáty vynikajícím pracovníkům za odměnu. Nikde jinde jsem takové neviděl,“ říká Pos.

Za desítky let sesbíral úctyhodnou sbírku několika set druhů a desítek tisíc kusů předmětů. „Postupně naplnily celý náš byt a na přání manželky putovaly částečně do sklepa, kde nemají žádné využití,“ říká milovník pěnivého moku.

Sbírku předal pivovaru
Bohužel sběratel Miloslava trápí zdraví, rozhodl se proto přenechat celoživotní nevídanou kolekci plnou nesehnatelných rarit pivovaru. „Zařídí muzeum, takže se může přijít podívat každý na to, co jsem pracně za desetiletí nasháněl,“ podotýká Pos.

„Jsem nadšený uceleností exponátů. Takovou sbírku jsme dosud nevlastnili. V Radegastu v Nošovicích vytvoříme muzeum, které se stane součástí návštěvnické trasy,“ slíbil manažer pivovaru Josef Jalůvka.

Plzeňský pivovar Elektrárna vstupuje na trh s kombuchou, fermentovaným nealkoholickým nápojem na bázi čaje. Produkt obsahuje o 30 procent méně cukru než průměr kategorie a díky pasteraci nevyžaduje skladování v chladu. Od srpna bude dostupný ve třech ovocných příchutích.

Plzeňský pivovar Elektrárna rozšiřuje své portfolio o kombuchu – jemně perlivý nealkoholický nápoj na bázi čaje s dlouze fermentovaným kombuchovým základem.

Od poloviny srpna nabídne na českém trhu tři příchutě – Yuzu Citrus, Mango & Maracuja a Lesní ovoce. Kombucha z Elektrárny obsahuje alespoň o 30 procent méně cukru, než je průměr trhu v této kategorii.

Dub, měď a sklo pivních lahví tvoří základ materiálového řešení Návštěvnického centra pivovaru Bernard od studia B² Architecture. Prostor určený pro degustace, setkávání i odpočinek vznikl jako součást nově doplněné stavby v areálu pivovaru.

V Humpolci má pivo dlouholetou tradici – vařilo se zde už za dob Marie Terezie. Rodinný pivovar Bernard na ni navazuje a ke svému 30. výročí si nadělil nové Návštěvnické centrum. Výsledkem je prostor pro prohlídky, eventy i posezení u piva.

Novostavba přirozeně zapadá do areálu a každé z jejích čtyř podlaží má jinou funkci. V přízemí se nachází recepce s obchodem, druhé patro je věnováno expozici a kinosálu, ve třetím patře Sládkův sál určený k degustacím. Čtvrté patro tvoří pivnice s restaurací, která návštěvu završuje.

Koncepce interiéru vychází z průmyslové estetiky a pracuje s kontrastem surových a přírodních materiálů. „Interiér návštěvnického centra jsem od začátku vnímala jako propojení industriálního charakteru pivovaru s útulností místa, kde má člověk chuť zůstat, posedět a sdílet čas s ostatními. V materiálové paletě se proto potkává surovost černé cementové stěrky, kovových prvků a mědi s teplem dřeva,“ říká architektka Barbara Bencová ze studia B² Architecture. Atmosféru dotvářejí stěny z pivních lahví zasazených do kovových rámů, které prostor jemně člení a propouštějí světlo v zlatavých tónech.

Dub jako sjednocující prvek interiéru
Na materiálovou rovnováhu navazuje práce s dubem, který v interiéru přebírá výraznou roli. Dubová podlaha značky OAKCENT se nachází v hlavní části pivnice a pokračuje do otevřeného salonu na galerii. „Dub jsme zvolili proto, že do prostoru přináší přirozenost a hřejivost, které vyvažují industriálnější prvky interiéru. Zároveň dobře navazuje na repasovaný nábytek a celkový koncept propojení nového s historií místa,“ doplňuje architektka.

Pro interiér byly zvoleny dubové parkety z kolekce OAKCENT Sand. Jejich výraz utváří kombinace čtyř různých šířek dubových prken, které se v ploše střídají v nepravidelném rytmu a dodávají podlaze přirozený, řemeslný charakter. Ručně upravovaná kouřová povrchová úprava zvýrazňuje kresbu dřeva a podtrhuje jeho materiálovou hloubku.

Významnou roli hraje také diagonální pokládka, která navazuje na trasu návštěvníků přicházejících přes prosklený spojovací most od výtahu a schodiště. Podlaha tak nefunguje pouze jako vizuální prvek, ale stává se součástí orientace v prostoru a přirozeně vede návštěvníka směrem do pivnice. Povrch je ošetřen směsí přírodních olejů, díky níž si zachovává přirozený vzhled i vysokou odolnost potřebnou pro intenzivně využívané veřejné prostory.

Dominantou prostoru restaurace je dubové schodiště, které přirozeně navazuje na podlahu. „Schodiště jsme vnímali jako pokračování podlahy – ne jako samostatný prvek. Jedná se o součást jednoho materiálového řešení, které drží interiér pohromadě,“ doplňuje OAKCENT. Jeho výroba byla náročnější než u běžného řešení, protože vyžadovala přesné návaznosti stupňů, hran i směru kresby dřeva a zároveň vysokou odolnost pro veřejný provoz. Výsledkem je prvek, který přirozeně splývá s podlahou a podtrhuje celistvost interiéru.

Dřevěné podlahy pro různé typy komerčních prostor
V prostředí s vysokou zátěží dřevěné povrchy pracují nejen s estetikou, ale především s dlouhodobou funkčností a stabilitou materiálu. Lehce kouřený dub v kombinaci s kartáčovaným povrchem pomáhá tlumit stopy běžného užívání, zatímco olejovaná úprava umožňuje lokální opravy a průběžnou obnovu povrchu bez zásahu do celku.

V gastronomických provozech je důležitá také následná péče o materiál. U obdobných realizací se proto doporučuje pravidelný servis, který obnovuje povrchovou vrstvu a prodlužuje životnost i vzhled dřeva. Stejný přístup uplatňuje společnost OAKCENT napříč různými typy realizací – od soukromých rezidencí přes retail až po gastro provozy s vysokou návštěvností. Příkladem je interiér značky Korbička Šperky, kde dřevo podporuje čistou prezentaci produktů, nebo prostředí bývalého Jet Lag Baru, kde dřevěné prvky vytvářely kontrast k industriálnímu charakteru prostoru.

Právě kombinace odolnosti, možnosti renovace a přirozeného vzhledu dělá z dubových podlah vhodné řešení i pro náročné veřejné prostory, jakým je návštěvnické centrum pivovaru Bernard.

Bohumínské Pivní slavnosti letos slaví osmnácté narozeniny. V sobotu 15. srpna nabídnou v Hobbyparku více než 80 druhů piv z regionálních i dalších českých pivovarů. Chybět nebude hudební program, soutěže ani speciální dvanáctka uvařená k 770. výročí první písemné zmínky o Bohumínu.

Osmnáctý ročník Pivních slavností v Bohumíně nabídne tradiční české ležáky i méně obvyklé pivní speciály. Návštěvníci budou moci ochutnat piva s příchutí malin, borůvek, manga, ananasu, medu nebo mandlí. Na své si přijdou také milovníci výrazně hořkých, svrchně kvašených či kyselých piv a k dispozici budou i nealkoholické varianty.

Velkou část nabídky budou tvořit pivovary z Moravskoslezského kraje. Dorazí například Brabčák z Vratimova, ostravské pivovary HoppyDog, Aero a Medojed, Nachmelená opice z Krnova nebo Koníček z Vojkovic. Nabídku doplní také pivovary z dalších částí Moravy a velké tuzemské značky.

Pozornost bude patřit také speciálnímu ležáku od místního minipivovaru Skřečoňský Žabák. Ten jej uvařil při příležitosti 770 let od první písemné zmínky o městě.

„Jubilejní pivo je chmeleno třikrát dvěma druhy chmele, díky čemuž má plnou chuť, výraznou, ale příjemně vyváženou hořkost a krásné chmelové aroma. Tento speciál vznikl jako pocta historii našeho města, jeho lidem a pivní tradici,“ uvedl ředitel pořádající agentury K3 Bohumín Karel Balcar.

Slavnosti ale nebudou jen o pivu. Hudební program začne ve 14:30 vystoupením Imagine Diamonds s hity Imagine Dragons. Následovat budou Legendy se vrací, Vilda Čok a Absolut Deafers. Večer zakončí od 21 hodin Rock & Roll Band Marcela Woodmana.

Organizátoři myslí také na rodiny s dětmi. Připraveny budou kolotoče, nafukovací atrakce, malování na obličej, airbrush nebo tvořivé dílny. Dospělí se mohou zapojit do soutěží, mezi nimiž nechybí ani pivní trojboj. Ten prověří sílu při benchpressu s dvacetikilovým sudem, rychlost při pití půllitru hadičkou i odolnost při pojídání sýrových tyčinek.

Hobbypark se návštěvníkům otevře ve 14 hodin a program potrvá do 22 hodin. Vstupenka stojí 100 korun a koupit ji lze přímo na místě. Děti do 15 let mají v doprovodu dospělého vstup zdarma.

Více než 180 let, slavní hosté a příběhy, které se dávno staly součástí pražské historie. Pivnice U Pinkasů funguje od roku 1843 a patří k nejdéle fungujícím pražským hospodám spojeným s plzeňským pivem. Za jejími stoly se během desetiletí potkávali politici, herci, sportovci i další známé osobnosti a podnik si za tu dobu připsal také řadu pivních prvenství a zajímavostí. Asi neexistuje jediný milovník českého piva, který by o tomto podniku neslyšel.

Není žádné překvapení, že se zde scházela elita národa, od politiků a herců až po slavné sportovce. Tady se psaly pražské dějiny, a nejen ty pivní. Díky tomu se Pivnice u Pinkasů může pochlubit mnoha rekordy či unikáty, která vám teď rádi prozradíme. A až přijdete k Pinkasům na jedno (nebo dvě), rádi si zavzpomínáte na tuhle zábavnou a inspirující výpravu.

První pivo
Na své první pivo přicházel k Pinkasům pravidelně slavný štamgast Bohumil Hrabal, a to už v sedm hodin ráno, kdy pivnice otvírala. Svou pravidelnou pouť po pražských hospodách začínal právě zde, když si zde vedle plzeňského dával ještě snídani: hovězí guláš do porcelánového šálku s rohlíkem, protože knedlíky ještě nebyly uvařeny. To byl ale krásný život, co?

Poslední pivo
Mezi štamgasty patřil také jeden z největších českých politiků František Ladislav Rieger. A právě ten si zdejší pivo zamiloval natolik, že dokonce na smrtelné posteli – když počátkem března 1903 v požehnaném věku 85 let umíral, projevil své poslední přání, totiž aby mu přinesli džbán piva od Pinkasů.

Rekordních sto piv
V pivnici U Pinkasů se před sto dvaceti lety zrodil unikátní klub Stovkařů, tedy hostů, kterým se podařilo vypít za jediný den, tedy od rána do večera, dnes těžko uvěřitelných sto piv. Jedním z pětice stovkařů byl sochař Vilím Amort, kterému se tento kousek podařil v prvních letech 20. století. Jiná jména neznáma. Nicméně je jisté, že tento rekord nebyl a nebude nikdy překonán. Pomyslnou druhou ligou byl klub sedmdesátkářů, kterých již bylo několik desítek.

Pivo pro prezidenta
Když 10. prosince 1989 abdikoval komunistický prezident Gustav Husák, dostal Václav Havel od Občanského fóra nabídku, aby kandidoval na příštího prezidenta. Havel si vzal několik dní na rozmyšlenou, aby k definitivnímu rozhodnutí dospěl při obědě a pivu U Pinkasů 14. prosince v poledne. O tři hodiny později své rozhodnutí oznámil v živém projevu k Pražanům z balkonu Špalíčku na Václavském náměstí.

Žíznivá spartakiáda
Nejvíce piv se U Pinkasů vyčepovalo v době československé spartakiády. Každý z venkova chtěl jít k Pinkasům na pivo. Za den tak padlo 22 hektolitrů piva, což činí 4 400 velkých piv zvaných hladinka. Pivo se v těchto časech nosilo po 15 půllitrech, tedy v každé ruce kytice 7 piv, a to patnácté přitisknuté uprostřed mezi oběma „kyticemi“. Nejzdatnější číšníci nosili 19 půllitrů, na každé „kytici“ ještě dvě piva „v patře“. To už dnes nikdo nedokáže.

Pinkasova noční můra
Unikátní mezinárodní závod výčepních Pinkasova noční můra se zrodil v roce 2010 jako pocta těžké práci všech výčepních a číšníků a letos na podzim se bude konat již 16. ročník. Soupeření zkušených výčepních, kteří musí nejprve načepovat deset hladinek a pak je vynést ze sklepa do prvního patra, a to za běžného provozu celé hospody, se již tradičně zúčastní třicet nejlepších výčepních Pilsner Urquell z celého světa. Časy vítězů jsou neuvěřitelné – obvykle kolem jedné a půl minuty. A proč Noční můra? Název připomíná revoluční změnu v čepování piv, kterou přinesl právě zakladatel tohoto podniku. Nošení piva ve sklenicích je fyzicky mnohem náročnější, a právě kvůli tomu nechtěli číšníci U Pinkasů pracovat – neboť nošení piva ve sklenicích pro ně byla „noční můra“. Později to ovšem stejně zavedly všechny hospody.

Revoluce v čepování
Dnes nám přijde čepování piva do půllitru normální, ale v minulosti se pivo čepovalo ze sudu do džbánů a do sklenic se přelévalo až na stole. A právě to změnil Jakub Pinkas, když se rozhodl skončit se svou živností krejčího a místo toho si otevřít hospodu s plzeňským pivem, které se zrodilo jen o půl roku dříve. Pinkas začal nosit pivo ze sklepa již načepované ve sklenicích, čímž výrazně zlepšil kvalitu plzeňského piva, a současně tak vytvořil první pilíř úspěchu restaurace, která se v pozdějších letech stala legendou. Ale že to byla pěkná fuška.

Pivo s medailí
V osmdesátých letech pracoval v pivnici U Pinkasů asi nejslavnější výčepní – a sice olympijský medailista ve veslování Pavel Svojanovský. A tak si mnoho hostů pochvalovalo skutečnost, že u Pinkasů se čepuje pivo s olympijskou medailí.

Lék proti choleře
Pivo jako zaručený lék proti choleře? Ano, dnes už nám cholera nehrozí, ale před 150 lety Pražanům konzumace plzeňského piva zdatně pomáhala. Při epidemii cholery v Českých zemích roce 1866, které padlo za oběť sto tisíc lidí, udělal pražský lékař profesor Josef Hamerník zajímavý objev – zatímco každý den umíralo na zákeřnou epidemii 20 až 30 lidí, ze štamgastů z hostince U Pinkasů se nenakazil ani jeden host. A tak profesor měl brzy jasno a razil sympatické heslo: „Nepijte vodu, pijte Plzeň!“

Podvodník neuspěl
Pivnice U Pinkasů je dnes pojmem, přitom se měla jmenovat úplně jinak. Jakub Pinkas nazval svůj podnik U švingulantů, což byl staročeský výraz pro malého podvodníčka. Jméno se však neujalo, hosté začali říkat pivnici U Pinkasů, a tak už to zůstalo. S jedinou výjimkou, když se v roce 2008 přejmenovala pivnice na jeden jediný den na Restauraci U Špotáků. Stalo se tak ve chvíli, kdy dlouholetá návštěvnice pivnice Barbora Špotáková získala v Pekingu zlatou medaili za hod oštěpem.

U Pinkasů patří k nejvýznamnějším historickým restauracím v Praze. Podnik založil v roce 1843 Jakub Pinkas a stal se prvním místem v Praze, kde se začal čepovat plzeňský ležák Pilsner Urquell. Na více než 180 let dlouhou tradici dnes navazuje klasickou českou kuchyní, péčí o správně načepované pivo a autentickou atmosférou historické Prahy. Součástí restaurace je také Pinkasův sklep a unikátní Gotická zahrádka sousedící s Františkánskou zahradou.

Dlouho nevyvolalo něco mezi pivaři v Českých Budějovicích takový poprask a rozčilení jako aktuální výměna pivních sklenic v kultovní restauraci Masné krámy. Naprostá většina štamgastů nemůže změnu rozdýchat a vyhrožuje odchodem z restaurace.

Českobudějovické Masné krámy nejsou jen tak obyčejnou hospodou. Světoznámá pivnice, v níž se od počátku čepuje Budějovický Budvar, patří vedle Černé věže a historického náměstí k hlavním atrakcím jihočeské metropole. Každá událost či změna v Masných krámech je tedy pochopitelně ve městě středem pozornosti.

Rozpaky mezi některými štamgasty vzbudil i výsledek nedávné rekonstrukce Masných krámů (což je ale věc názoru), to ovšem není nic proti tomu, co kolem takzvaných „Masňáků“ rozpoutalo tento týden. Jen s mírnou nadsázkou se to dá nazvat vzpourou štamgastů, která se pomalu, ale jistě přenáší do celého města.

„Přines mi normální půllitr!“
„Já to z toho pít nebudu. Přines mi normální půllitr!“ To je věta, kterou lze v restauraci a na její předzahrádce zaslechnout v posledních dnech snad od každého stolu. Vedení Budějovického Budvaru, který Masné krámy provozuje, se totiž rozhodlo k bezprecedentnímu kroku.

Bez předchozího varování zrušilo najednou klasické „masňácké“ sklenice s logem, do kterých se v restauraci roky čepuje místní speciální ležák (budvarský kroužek), a nahradilo je sklenicemi, ve kterých hosté dostávají takzvanou třiatřicítku.

To je značka „hořčího“ piva, které začal Budějovický Budvar nabízet poté, co v roce 2016 odstoupil ze zdravotních důvodů letitý ředitel tohoto národního podniku a budějovický rodák Jiří Boček. A byl na základě výběrového řízení ministerstva zemědělství nahrazen libereckým rodákem a bývalým manažerem Staropramenu Petrem Dvořákem.

Ten, a to je třeba zdůraznit, úspěšně pokračuje v odkazu Jiřího Bočka, za jehož vedení (od roku 1990) se výstav pivovaru zvýšil čtyřikrát. I za Petra Dvořáka ale pivovar nadále roste, daří se mu a dokonce je dnes při všeobecném poklesu spotřeby piva jediným větším českým pivovarem s rostoucím výstavem.

Petice za pravé sklenice
Horší je to s pověstí současného vedení Budějovického Budvaru v domovských Českých Budějovicích. Velkou nevoli vzbudil už fakt, že Petr Dvořák přesunul marketing podniku poprvé v historii do Prahy. To ovšem není nic proti již zmíněné výměně sklenic v Masných krámech.

„Hrnec na mléko“
Ti, kteří chtějí ponechat na budvarský kroužek staré sklenice s logem, říkají sklenicím, do nichž se dosud čepovala třiatřicítka, kvůli širokému tvaru posměšně „hrnec na mléko“. A odmítají z nich pít ten nejvyhlášenější budvarský klenot.

„To raději budu chodit na pivo jinam,“ říká další štamgast. Sjednocení sklenic na kroužek a třiatřicítku v Masných krámech chápe jako plíživou snahu „Pražáků a Liberečáků“ ve vedení Budvaru přeučit Budějčáky, aby místo kroužku dali časem přednost třiatřicítce. A to by bylo mezi budějovickými milovníky klasického budvarského ležáku považováno takřka za zločin.

Nejde ale jen o sjednocení půllitrů pro dvě značky piva. Mnoho štamgastů z Masných krámů tvrdí, že kroužek, čepovaný do sklenice, do níž se zatím čepovala třiatřicítka, chutná prostě jinak, hůře. Má horší pitelnost, neklouže tak do žaludku. Proto ho odmítají pít.

„Co jsem slyšel, chystá se proti tomu mezi štamgasty petice. Kroužek se z těch půllitrů na třiatřicítku nedá pít,“ říká Jiří Král, jeden ze štamgastů.

Ve městě, pověstném tím, že se tady známe každý s každým, neznám skutečně ani jednoho, ale opravdu ani jednoho pravidelného návštěvníka Masných krámů, který by s výměnou sklenic souhlasil. Všichni se nad ní rozčilují.

Pivovar: Jde o ikonické sklo značky
A co na to vedení Budějovického Budvaru? „Masné krámy jsou pro Budějovický Budvar naprosto výjimečným místem a považujeme je za naši nejdůležitější hospodu. Právě proto nám velmi záleží na tom, jak se v nich naše značka a naše piva prezentují,“ napsala na dotaz INFO.CZ mluvčí pivovaru Barbora Povišerová.

Sklenice, do kterých se nyní čepuje Budvar 33 i kroužkovaný ležák, není podle ní „sklem pro třiatřicítku“, jak se může někdo domnívat. „Jde o ikonické sklo Budějovického Budvaru, které dnes používáme a spojujeme s naší značkou nejen v Česku, ale i na všech zahraničních trzích. Je součástí jednotné prezentace Budvaru bez ohledu na konkrétní druh piva. Právě proto chceme, aby se používalo i v Masných krámech,“ uvedla Povišerová.

Změna tedy není podle ní motivována snahou sjednotit Budvar 33 a kroužkovaný ležák, ale tím, že pivovar chce svá piva servírovat ve skle, které je dnes pro Budějovický Budvar charakteristické a se kterým svou značku dlouhodobě spojuje.

Překvapení pro štamgasty?
Na druhou stranu vedení pivovaru údajně chápe, že Masné krámy mají řadu dlouholetých štamgastů a že i změna skla může u tak tradičního místa vyvolat emoce.

„A protože víme, že právě štamgasti jsou neodmyslitelnou součástí Masných krámů a jejich atmosféry, chystáme pro ně malé překvapení. Zatím ale nebudeme prozrazovat víc – věříme, že jim udělá radost,“ napsala Povišerová pro INFO.CZ.

Otázkou ovšem zůstává, zda tohle vysvětlení (a chystané překvapení) štamgasty uspokojí. Jak INFO.CZ zjistilo, výměna skla se nelíbí ani některým zaměstnancům Masných krámů a jeden z vrcholových manažerů restaurace a vedoucí gastro provozu Budějovického Budvaru, Tomáš Olejník, dokonce kvůli tomu dal po 20 letech výpověď. Měly tak vyvrcholit delší spory s pražským marketingovým oddělením pivovaru o způsob směřování restaurace.

Boček: Je to hloupost
Ti, kteří se bouří proti zrušení klasických „masňáckých“ sklenic na kroužek, mají na své straně i jednu těžkou váhu v podobě bývalého ředitele Budějovického Budvaru a člena síně slávy českého pivovarnictví Jiřího Bočka. Ten v rozhovoru s INFO.CZ označil sjednocování půllitrů na dvě značky piva v této kultovní restauraci doslova za hloupost.

„Masné krámy si kvůli své historii, pověsti a tradici zaslouží, aby měly své vlastní sklo a nádobí. A sklenice se odlišovaly podle toho, jakou značku pijete,“ uvedl Boček.

Nejde podle něj jen o vizuální podobu sklenice, ale také o nepopiratelný fakt, že pivo z různých sklenic také různě chutná. Pivovary se společně se skláři předhánějí v umění zvolit takový tvar sklenice, který by u konzumentů pomáhal zdůraznit potřebnou chuť a charakteristiku konkrétního piva.

„Způsob, jakým teče pivo do úst a jak se přitom chutě rozloží na jazyku, je pro celkový chuťový dojem velmi důležitý. Stejně jako dojem z úchopu sklenice,“ uvedl Boček. Pokud si někdo myslí, že pro různé značky piva jsou vhodné stejné „půllitry“, aniž by se to projevilo na chuti, pak se podle Bočka fatálně mýlí.

Sběratelská kuriozita
Útěchou pro ty, kteří nechtějí pít budvarský kroužek ze stejné sklenice jako třiatřicítku, zůstává fakt, že v jiných budvarských hospodách v Českých Budějovicích se většinou i nadále volba sklenic liší. Kdo touží po kroužku, dostane ho zpravidla v takzvaném bucláku. Masné krámy měly dosud vlastní, autentické půllitry. Z těch se nyní (údajně jich zbylo kolem tisícovky) může stát cíl pro sběratele pivních kuriozit.

Od velkých tradičních pivovarů až po malé regionální provozy. Liberecký kraj je domovem řady podniků, kde si lidé mohou vychutnat lokální pivo, nahlédnout do výroby nebo spojit návštěvu s koncertem, občerstvením v restauraci i výletem.

Léto v pivovarech zpestřují i koncerty nebo orientační jízda historických vozidel. Ředitel Pivovaru Rohozec Petr Hadl by chtěl, aby se Rohozec stal oblíbenou zastávkou turistů i cyklistů, kteří do Českého ráje zamíří. „Pivovar jsme ještě více otevřeli veřejnosti. Chceme, aby Rohozec lidé vnímali nejen jako skvělé pivo, ale i místo, kde si užijí příjemný výlet.“

Letní sezonu v pivovaru zahájili se třemi pivními novinkami. Nealkoholickou nabídku rozšířilo Cherry nealko. „Nápoj je koncipován tak, aby nabídl plnohodnotný chuťový zážitek i bez alkoholu, přičemž kombinuje sladší ovocný nástup s jemnou kyselinkou a lehkou hořkostí v doznívání,“ popsal sládek pivovaru Tomáš Thér.

Do letní nabídky v Rohozci zařadili také výroční světlý ležák, který uvařili v loňském roce k výročí 175 let od založení pivovaru. „Původně jsme jej plánovali nabízet pouze během výročního roku, ale setkal se s mimořádně pozitivní odezvou, a proto jsme se nyní rozhodli o něj obohatit naši letní nabídku,“ vysvětlil Hadl.

Speciálně pro kulturní akce v pivovaru uvařili desetistupňové pivo Festival, které je lehčí a méně hořké, díky čemuž je určené pro delší konzumaci. „Chtěli jsme připravit nabídku, která bude odpovídat létu a současně zachová typický rukopis rohozeckého piva,“ doplnil Thér.

Nealkoholické pivo s příchutí mandarinky
V Libereckém kraji lidé najdou také třeba Pivovar Cvikov, do kterého se tradice vrátila v roce 2013. Tehdy, po téměř padesáti letech, našel chátrající areál nové majitele. Koncem roku 2014 tam uvařili první várku piva Klíč, následovaly Luž nebo Sklář.

Pro letošní rok si tam připravili novinku v podobě světlého, dvanáctistupňového ležáku. Jde o limitovanou edici piva ze dvou chmelů. „Tom a Geoff, majitelé craftových hospod z Cambridge a Londýna, se postavili k varné nádobě vedle našeho sládka Martina Čecha a společně uvařili pivo, které celé léto poteče z jejich výčepů,“ přiblížil cvikovský pivovar na svém webu.

V nabídce nealkoholických piv má pivovar i jedno s příchutí mandarinky. Zájemci si ho nově pořídí také v plechovce. Kromě samotného piva je areál doplněný také o restauraci, pekárnu, cukrárnu nebo ubytování.

Minipivovarem se může pochlubit i nedaleký Nový Bor. Vše se tam dalo do pohybu před deseti lety a v roce 2019 se podařilo dokončit rekonstrukci, která umožnila zahájit provoz. Pivovar Born pak na konci roku 2020 otevřel i vlastní restauraci. V nabídce lidé najdou piva jako Král, Dáma či Jezdec.

Jablonec nad Nisou je sídlem pivovaru Volt, jehož novodobá historie se začala psát v roce 2017. K nově vybudovanému pivovaru zároveň před dvěma lety přibyl i tamní historický pivovar, který byl po dlouhá desetiletí opuštěný a chátral. Do 200 let starého prostoru se tak pomalu vrací život, zrekonstruovaná tam je jeho první budova.

Jejich piva lidé poznají díky specifickým názvům, které jsou více či méně spojené s elektrickým napětím. Lidé u nich narazí třeba na Magnet, Amper, Dynamo, Jiskru nebo Vypínač.

„Vaříme klasické české pivní styly, jakými jsou český ležák, světlý i tmavý, ale i pivní styly IPA, APA, NEIPA, berliner weise, pšeničné, GRUIT a mnoho dalších,“ nastínili ve Voltu. Kromě toho Volt nabízí také ubytování a restauraci a po celý rok tam pořádají spoustu kulturních akcí.

Vlastní pivo si v Libereckém kraji vaří desítky podniků. Nechybí mezi nimi třeba penzion U Čápa v Příchovicích, Pivovar Lípák v České Lípě, Konrad v Liberci nebo třeba Maloskalský pivovar u Turnova.

Osmnáctiny se sluší zapít. Pivní slavnosti v Bohumíně letos dospěly a v sobotu 15. srpna nabídnou v Hobbyparku přes osmdesát druhů nejoblíbenějšího českého nápoje. Jeden přípitek bude ryze bohumínský. Skřečoňský Žabák uvařil k 770 letům města svěží dvanáctku.

Letošní ročník oslav pěnivého moku, v pořadí už osmnáctý, zkombinuje tradiční i odvážnější chutě piva, od malin a borůvek přes mango, ananas až po med či mandle. K ochutnání budou také výrazně hořké, svrchně kvašené nebo kyselé speciály i nealkoholické varianty.

Velká část značek má domov v Moravskoslezském kraji. Brabčák ve Vratimově, HoppyDog, Aero a Medojed v Ostravě, Nachmelená opice v Krnově, Koníček ve Vojkovicích a Berňák v sousední Dolní Lutyni. Regionální stopu doplní producenti z dalších koutů Moravy a také velké tuzemské značky.

Čestné místo mezi stánky zaujme domácí ležák od Skřečoňského Žabáka. Místní minipivovar jej uvařil k 770 letům od první písemné zmínky o Bohumínu.

„Jubilejní pivo je chmeleno třikrát dvěma druhy chmele, díky čemuž má plnou chuť, výraznou, ale příjemně vyváženou hořkost a krásné chmelové aroma. Tento speciál vznikl jako pocta historii našeho města, jeho lidem a pivní tradici,“ řekl ředitel pořádající agentury K3 Bohumín Karel Balcar.

Půllitry nebudou jediným důvodem, proč v Hobbyparku zůstat až do večera. Hudební program otevřou o půl třetí odpoledne Imagine Diamonds s hity Imagine Dragons. Na ně ve čtyři hodiny navážou Legendy se vrací a o půl šesté převezme mikrofon legendární Vilda Čok. V sedm hodin vystoupí Absolut Deafers, hudební část uzavře od deváté večerní Rock & Roll Band Marcela Woodmana.

Pro děti připravili organizátoři kolotoče, nafukovací atrakce, malování na obličej, airbrush i tvořivé dílny. Dospělí mohou mezitím otestovat své schopnosti v soutěžích o věcné ceny. Pivní trojboj prověří sílu při benchpressu s dvacetikilovým sudem, rychlost při pití půllitru hadičkou i odolnost při pojídání sýrových tyčinek.

Brány Hobbyparku se otevřou ve 14 hodin a zavřou ve 22 hodin. Vstupenka stojí 100 korun a prodává se přímo na místě. Děti do 15 let v doprovodu dospělých si mohou slavnosti užít zdarma.

Zahraniční návštěvníci jezdí do Česka i kvůli pivu a rádi u něj probírají, co jim v hospodě sedlo nejvíc. Když jejich hlasy sečetl gastronomický web TasteAtlas, na špici nezůstaly značky, které by tipoval skoro každý. Vítěz i jeho nejbližší pronásledovatelé přišli z docela jiného soudku.

Turisté už od českého piva nechtějí jen klasickou desítku
Představa, že cizinec v české hospodě sáhne automaticky po světlém ležáku od velkého pivovaru, přestává platit. Návštěvníci čím dál častěji hledají pestrost a chtějí ochutnat něco, co jinde nedostanou. Nejvíc u nich boduje to, na čem si menší řemeslné pivovary zakládají: chmelově výrazné speciály, kyselá piva s ovocem nebo ležáky bez filtrace.

Ta proměna kopíruje i celkový vývoj trhu. Piva se v tuzemsku vypije méně než dřív a loni spotřeba podle Českého svazu pivovarů a sladoven spadla na historické minimum 121 litrů na obyvatele. Lidé to ale nevzdávají, jen si víc vybírají a stále raději sáhnou po speciálu nebo po nealku.

Na vrcholu žebříčku malý rodinný pivovar
Nejlepší známku, 4,8 bodu z pěti, dostal Pivovar Matuška z Broum na Berounsku. Rodinnou značku založil sládek Martin Matuška už v roce 2009 a postupně z ní udělal jeden ze symbolů domácí řemeslné scény. Vaří bez filtrace a pasterizace, ročně vypustí kolem třiceti různých etiket a jeho Raptor patří k pivům, která u nás nastartovala celý craft boom. Věhlas si drží i za hranicemi. Letos přivezl z prestižního World Beer Cupu, přezdívaného pivní Oscary, hned dvě stříbra, rok předtím zlato.

Stejné hodnocení 4,8 si připsal druhý Bernard z Humpolce. Turisty zaujal hlavně jeho tmavý ležák. „Je to nepasterované pivo, které vaříme ze čtyř druhů sladů,“ popsal pro Deník vrchní sládek pivovaru Josef Vávra. Podle něj se pivo vyznačuje výraznou plností i příjemnou hořkostí. Bernard za svou historii nasbíral přes sto dvacet medailí. Třetí příčku a 4,7 bodu bral pražský pivovar Sibeeria, který spojuje pečlivě vařené ležáky s moderními IPA.

Slavné značky zůstaly v pozadí
A kde skončila jména, která zná celý svět? Plzeňský Prazdroj se v hlasování turistů zastavil až na osmé pozici se známkou 4,3. Přitom právě jeho zlatý ležák z roku 1842 dal světu styl pilsner, podle kterého se dnes vaří většina piv na planetě. Ještě hůř dopadl Budějovický Budvar, druhý velký vývozní tahoun českého piva. Ten se do jedenáctky nejlepších vůbec nevešel.

O přízeň pijáků přitom klasické ležáky nepřišly. V žebříčku turistů je jen předběhla piva, která lákají na neobvyklou nebo výraznější chuť. Klasika si drží pevné místo dál, jen tentokrát nehrála hlavní roli.

Kdo o pořadí rozhodl
Pořadí nesestavila porota odborníků, vzešlo z hlasů běžných uživatelů TasteAtlas. Do výpočtu web nepouští hlasy robotů ani účelová a lokálně patriotická hodnocení a naopak přidává na váze lidem, které vyhodnotí jako zkušené znalce. K 5. srpnu 2026 se u aktuální jedenáctky sešlo 663 hlasů a systém z nich jako průkazných uznal 562.

TasteAtlas sám dodává, že o skutečné kvalitě piva jeho pořadí nerozhoduje. Chce hlavně nasměrovat pozornost k regionálním pivovarům, o kterých by leckdo jinak nevěděl, a přimět lidi, aby je vyzkoušeli. K opravdu poctivému srovnání tak nejlépe poslouží vlastní jazyk, ideálně přímo u výčepu daného pivovaru.

Panství Kounice u Vlastějovic, kde se v sobotu 8. srpna uskutečnil první ročník Chlastan Festu, čeká další novinka. Přímo v postupně obnovovaném areálu má do konce letošního roku vzniknout rodinný pivovar Chlastan, do kterého se v budoucnu přesune i samotná výroba piva z Prahy.

Festival sice přilákal kolem 300 návštěvníků, největší novinkou pro budoucnost areálu je ale právě připravované otevření pivovaru. Pivo Chlastan se dosud vařilo v Praze, jeho další kapitola se však má psát přímo na Panství Kounice.

Pivo už na festivalu pokřtili
První ročník Chlastan Festu se uskutečnil v sobotu 8. srpna v areálu nově vznikající usedlosti Panství Kounice. Součástí programu byl také křest rodinného pivovaru Chlastan a jeho prvního piva, které návštěvníci mohli po celý den ochutnávat přímo na festivalovém baru.

A právě tento krok předznamenal další plány pořadatelů. „Aktuálně připravujeme otevření pivovaru Chlastan, který nově vznikne přímo v areálu Panství Kounice. Pivo Chlastan se dosud vařilo v Praze, do budoucna se však jeho výroba přesune přímo na panství,“ uvedli organizátoři.

Nový pivovar se tak má stát jednou z důležitých součástí postupně se měnícího areálu. Panství Kounice má do budoucna sloužit nejen jako místo pro výrobu piva, ale také pro komunitní setkávání, kulturní a společenské akce.

Na první festival přišlo na 300 lidí
Chlastan Fest si v Kounicích odbyl premiéru v sobotu 8. srpna. Areál během celého dne ožil rockovou hudbou, pivem a festivalovou atmosférou, kterou si přišlo užít přibližně 300 návštěvníků.

Na pódiu se postupně představily kapely RockTom, Vosolit a Fret. Hlavními hvězdami večera byly skupiny XIII. století a Precedens. Ti aktivnější se mohli zapojit také do zábavných pivních soutěží.

Pro návštěvníky byla připravena i možnost přenocovat přímo v areálu ve vlastních stanech. Majitel Panství Kounice Jaroslav Šusta navíc do budoucna počítá s rozšířením ubytovacích možností o glampingové stany, které by si lidé mohli pronajmout při dalších akcích.

„První ročník nám ukázal, že lidé mají o podobné akce zájem a atmosféra živých koncertů je stále velkým lákadlem. Zároveň jsme si ověřili, že podobný typ kulturních akcí má v této oblasti své místo,“ hodnotili pořadatelé.

Areál čeká řada dalších akcí
Úspěšná premiéra podle pořadatelů nebude jednorázovou záležitostí. S druhým ročníkem Chlastan Festu se už počítá a jeho termín má být zveřejněn v nejbližší době. Festival ale nemá být jedinou akcí, která se na Panství Kounice uskuteční.

Místní spolek Panství Kounice chce areál během roku postupně otevírat dalším kulturním a společenským událostem. Nejvýraznější novinkou bude právě vznik vlastního pivovaru. Místo, kde se letos poprvé rozezněla rocková hudba a kde návštěvníci pokřtili první pivo značky Chlastan, se tak má v budoucnu stát i jeho skutečným domovem.