Novinky a zajímavosti ze světa piva

Zajdou si ženy raději na pivo, nebo na víno? Zatímco odpověď na stejnou otázku je u mužů očekávaná: pivu dává přednost 84 % z nich, preference žen mnohého překvapí.
I ženy totiž ve většině případů už dávají přednost pivu – 60 % žen jej označilo jako první volbu před vínem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje. Obliba piva včetně nealkoholického mezi ženami přitom roste: před třemi lety byl mezi milovnicemi piva a vína jen nepatrný rozdíl, pivu dávalo přednost 52 % z nich.

Rostoucí popularita piva mezi ženami má podle expertů dva hlavní důvody: útulnější hospody a restaurace, které dnes nabízejí vyšší komfort a kvalitu služeb než dříve, a také stále pestřejší nabídka piv včetně ochucených variant. Více než polovina žen v ČR, které pijí pivo, upřednostňuje klasiku – světlé pivo. V posledních letech roste zájem žen i o tmavá či polotmavá piva a speciály. Čtyři z deseti žen dávají předost pivům ochuceným před neochucenými, u mužů je to pouze každý pátý. Výrazný zájem mají ženy také o nealkoholická piva: preferuje je 30 % z nich, dvojnásobek v porovnání s muži.

„Tyhle preference se krásně spojují v ochucených variantách nealko piv. Za deset let se jejich popularita u žen podle našich údajů zdvojnásobila, za tu dobu si ochucené nealko pivo oblíbilo dalších zhruba 1,5 milionu žen. Nejméně jednou měsíčně si je dopřeje šest z deseti žen,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik. Ochucená nealkoholická piva jsou přitom u žen v Česku celkově druhým nejoblíbenějším nealko nápojem, hned po sycených limonádách, a současně jsou i nejrychleji rostoucí nápojovou kategorií.

Rostoucí obliba piva u žen souvisí i s častějšími návštěvami restaurací a hospůdek. Mnohem častěji než muži je přitom navštěvují ve skupinách. Šest z deseti žen nejraději chodí na pivo s přáteli, 54 % s rodinou a 44 % s partnerem. Pravdou ale zůstává, že muži často tvoří tzv. štamgastské party, které jsou českým specifikem a které se utvářejí až přímo v hospodě. Zajít na pivo a kus řeči je ale důležité pro obě pohlaví, jen ženy se raději domluví na společné návštěvě restaurace dopředu.

Popularita podniků, ve kterých pivo hraje výraznou roli, roste u žen z několika důvodů. Výrazně se v posledních letech zlepšilo prostředí a přívětivost hospod, čehož si podle aktuálního průzkumu všímají tři čtvrtiny žen. Právě útulnost a čistota interiéru spolu se vstřícností personálu patří mezi nejdůležitější atributy, podle kterých si ženy podniky vybírají. U mužů naopak hraje jasný prim kvalita čepovaných piv. A ještě jedno ženy velmi výrazně oceňují: rostoucí kvalitu jídel v podnicích. To je důležitý ukazatel pro 71 % žen (ale jen pro 57 % mužů).

Bílý, padesát tři metrů dlouhý lodní veterán s obřím nápisem PIVOVAR u staroměstské náplavky nelze už z dálky přehlédnout. Na palubu bývalé diskolodi, jež v dobách minulých vozila výletníky po berlínských jezerech, se deník Metro vydal z jediného důvodu. Vlastně byly dva.

Tím prvním bylo ochutnat místní ležák, který se i přes nevyhnutelné pohupování plavidla vaří na jeho palubě již několik let, a to od A do Z. A také jsme sem přišli vyzpovídat jeho majitele Vojtěcha Ryvolu, kterého zejména obyvatelé centra hlavního města znají jako radního Prahy 1 pro dopravu.

Jako ze Saturnina
Známý propagátor zklidnění historického centra od automobilové dopravy na palubě své lodi nejen bydlí a vaří pivo, ale také přemýšlí nad tím, jak uspět se svou novou politickou stranou GEN v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

„Dvořákovo nábřeží na Starém Městě je především servisní a stále ještě hledá své místo na slunci. Nemáme tu bohužel funkční toalety, dokonce ani toitoiky. Nikdy totiž nebudeme tak trendy jako náplavky na Rašínově nábřeží a na Smíchově. Jsme totiž čistokrevný sever, nedrží se nám tu tolik sluníčka, a tím pádem se tu ani nikdy moc nedařilo nejrůznějším kulturním akcím,“ vysvětluje na úvod rozesmátý Ryvola, který nás v prvních minutách setkání překvapuje hned několika věcmi. Kromě toho, že u něj proběhly dle jeho slov postřižiny, výrazně totiž zkrátil svůj pověstný plnovous, nás také provedl po svém plovoucím království. Pivovar na ploše dvou lodních pater nevídáme každý den. Stejně tak malý byteček v podpalubí, jenž je jako vystřižený z filmového Saturnina, kudy se dá projít pouze přes strojovnu, v níž se dříve nacházely obrovské lodní motory.

„Absence motorů nám příliš nepomohla při posledních povodních. Situaci jsme začali řešit včas, ale nezvládli jsme odplout. Povodňová komise nicméně nařídila, že tak mají učinit všechny lodě kotvící u pražských náplavek. Jeden z dvojice remorkérů, které nás měly odtáhnout, měl ale poruchu kvůli plovoucím větvím. A než se stihlo vše vyřešit, bylo již pozdě,“ krčí rameny Ryvola, který se svým týmem během povodní držel na lodi pohotovost. A s láskou vzpomínal na večer, kdy se mu během jediné akce na lodi vystřídalo 550 hostů.

Krizový plán krizového plánu
O povinnosti majitelů lodí odvézt je před blížícím se druhým povodňovým stupněm, jehož může Vltava v Praze dosáhnout, loni v září mluvil kdekdo. Nebezpečí poškození mostů, pokud by se loď utrhla, však podle Ryvoly nehrozilo. Jak jsme se částečně přesvědčili na vlastní kůži, třísetšedesátitunový kolos je poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe. Podle radního první městské části pro dopravu je nicméně na jeho příkladu patrné, že hlavnímu město chybí „krizový plán krizového plánu“.

„Na protějším břehu, tedy v Praze 7, měl před pár lety vzniknout takzvaný vysokopovodňový přístav. Ten měl během povodní stačit k tomu, aby se sem vešly na úvaz všechny vltavské lodě. Bohužel ale někdo rozhodl o tom, že se musí šetřit, a tak se vybudovala jen malá část původního záměru. Naštěstí dnes ministerstvo dopravy připravuje plán, jak dál,“ vysvětluje Ryvola.

Zákaz vjezdu do centra
Ryvola bydlí na své pivolodi tři a půl roku, a jak sám připomíná, každý den jej budí labutě. Trvalé bydliště tu ovšem mít oficiálně nemůže, tím pádem není technicky vzato občanem Prahy 1, ale pouze státu.

„Ona Vltava totiž nepatří žádnému městu, ale nám všem. Jsem přihlášený u kamaráda v sousední ulici. Kromě mnoha jiných výhod to mám nicméně odtud z lodi blízko do práce. Abych byl přesný, do práce jezdím na koloběžce ale častěji chodím pěšky. V Praze 1 je všude blízko. Trvá mi to obvykle 27 minut a je to přibližně 3 700 kroků,“ směje se Ryvola.

Radní Prahy 1 pro dopravu byl v minulosti velkým zastáncem nočního zákazu vjezdu do části Starého Města. Žádná městská část podle něj nemá tolik potíží s nadměrnou automobilovou dopravou a nočním hlukem jako právě ta první. Hlavnímu městu podle něj chybí celková koncepce dopravy, spousta rozhodnutí je nelogická a nereflektuje potřeby ani Pražanů, ani Středočeských pendlerů.

„Vždycky říkávám, že Praha a Středočeský kraj jedno jest. V praxi je to dneska tak, že je hlavní město ve skutečnosti ohraničeno Berounem, Kladnem, Příbramí, Mělníkem a Poděbrady. Pojďme se reálně zamyslet nad tím, jak to bude tady vypadat za padesát, za sto let. Řešením je bezesporu vybudování velkého množství velkokapacitních parkovišť kolem celé metropole. Ale se špičkovým napojením na městskou hromadnou dopravu,“ popisuje Ryvola s tím, že pokusy typu P+R Černý Most nepovažuje za příliš podařené.

„Je tam blbě, na co se podíváte. Je to daleko od metra. Musíte ujít několik set kroků, abyste se na MHD vůbec dostali. Lístek z parkoviště neslouží zároveň jako jízdenka na pražskou hromadnou dopravu pro celý den. A co je vůbec nejhloupější, všude kolem zmiňovaného domu je parkování zdarma. Proč by tam tedy sakra někdo měl chtít parkovat?“ kroutí hlavou Ryvola, podle kterého je nutné řidiče pozitivně motivovat k tomu, aby do Prahy vůbec nezajížděli.

„Zákaz vjezdu do centra je až to poslední. Tady na jedničce nás samozřejmě trápí sedmdesát, osmdesát tisíc zásobovacích aut, která se tu denně pohybují. Bude nutné vjezd pro ně nějakým způsobem zpoplatnit. Není přece možné, aby mi někdo něco v rámci služeb přivezl autem do centra a bylo to levnější, než když si pro to dojedu na Smíchov do Tesca,“ míní Ryvola. Dalším řešením je podle něj povinné zavedení eletromobilů pro zásobovače v centru. „Ukažte mi někoho, komu nevadí, co budou naše děti dýchat. Mně to jedno není, sám mám čtyři,“ podotýká Ryvola.

Vysvětlování a komfort
Lidé nemají moc rádi změny. Odstraňovat se má jen to, co vadí všem. A pokud tlačíte na sílu novinky, musíte si dát tu práci a lidem to pořádně, ideálně dům od domu, vysvětlit. To jsou některá z mott Vojtěcha Ryvoly. Jak už jsme zmínili výše, před časem shodil plnovous a založil novou pravicovou stranu Generace, ekonomika, naděje (GEN), se kterou chce uspět v podzimních volbách.

„Určitě nepůjdeme do party s lidmi, kteří nectí demokratické zásady, tedy s koalicí Stačilo! a SPD. Nemáme si co říct s někým, kdo chce vystoupit z EU a NATO,“ uzavírá Ryvola.

Vývoj se nezastaví. Tato historií podložená pravda se týká také cen zlatavého moku na Benešovsku. Ty rostou podle toho, jakou cenovou politiku dělá tuzemský nejsilnější hráč – Plzeňský Prazdroj.

Štamgasti i příležitostní konzumenti piva ze zdražování svého oblíbeného nápoje nejásají a to samé platí o hospodských. Ti, pokud nechtějí být mecenáši svých hostů, musí zdražovat také. A i když do hospod chodí stále méně lidí, na úplný krach výčepů a příklon českých pijáků piva k „lahváčům“, to zatím nevypadá.

Pivo má na arménském trhu významný růstový potenciál. V posledních letech je v Arménii na vzestupu jak výroba a spotřeba piva, tak i objem jeho dovozu. Na arménském trhu v současné době působí několik velkých hráčů, ale v posledních letech se úspěšně etablovaly také menší řemeslné pivovary. Dovezené české pivo má dobrou pověst a je stále dostupnější. Česko v roce 2023 více než ztrojnásobilo svůj vývoz piva do Arménie. České společnosti by se mohly zaměřit na technologie pro vaření piva a pivovarnická zařízení, případně na zemědělské produkty jako slad a chmel.

Arménie je dobře známá svými víny a brandy (koňakem), ale málokdo ví o bohaté historii arménského pivovarnictví. Jeden z nejstarších záznamů o pivu a Arménii pochází už z 5. století př. n. l.ze zápisků řeckého filozofa Xenofóna. Ten psal o velkých hliněných hrncích používaných ke kvašení pšenice a ječmene ve starověké Arménii. Při vykopávkách pevnosti Teishebaini, města-pevnosti postaveného v 7. století př. n. l., byly objeveny hliněné nádoby z urartského období s odkrytými zčernalými semeny ječmene. Při vykopávkách byly nalezeny také menší keramické nádoby, o nichž je známo, že se v nich vařilo pivo z ječmene. Po dlouhá léta se z ječmene vyrábělo pivo; ostatně arménský výraz pro pivo („garejur“) znamená „ječná voda.“

Na arménském trhu v současné době působí několik velkých hráčů – zejména pivovary Kilikia, Gyumri a Kotayk. V současnosti největší pivovar v Arménii, Jerevanský pivovar (obchodní značka piva „Kilikia“), byl v hlavním městě otevřen v roce 1952. Tento pivovar ve výrobě částečně používá i české technologie. V regionech působí několik dalších velkých pivovarů jako Kotayk (ve městě Abovyan) a Gyumri (ve stejnojmenném městě). Z menších lze jmenovat ještě například pivovar v Dilijanu. Kromě toho roste počet řemeslných pivovarů. V posledních zhruba deseti letech se úspěšně etablovaly i menší řemeslné pivovary jako Dargett, Dors či 379, které často úspěšně provozují i vlastní restaurace v centru Jerevanu.

Právě se vznikem restaurace Dargett v roce 2016 se fakticky začala znovu rodit arménská pivní kultura. To výrazně ovlivnilo přístup a vztah k pivu a otevřelo mezeru pro malé řemeslné pivovary. Tyto pivovary a pivotéky kromě vaření a nabízení kvalitního piva znovu zavedly společenské a kulturní aspekty pití piva. Vytvořily tak prostředí, kde se lidé mohou setkávat a socializovat. V současné době lze najít řadu dalších místních pivovarů, které jsou většinou připojeny k určité restauraci, jako je například Beer Academy, Dors nebo 379. Jejich piva jsou často k dostání také v některých místních supermarketech, což představuje alternativu k velkým průmyslovým pivovarům a jejich široce rozšířeným produktům.

České pivo má v Arménii tradičně dobrou pověst a je všeobecně známým produktem, vzhledem k vyšší prodejní ceně (zejména kvůli nákladům na dovoz) ale arménskému trhu dominují místní značky piv. V posledních letech je také v maloobchodní síti čím dál větší výběr dovezeného českého piva. Kromě tradičního Budějovického Budvaru, který dováží společnost Adamium LLC, jsou na místním trhu k dispozici i další značky. Společnost Vart-Beer LLC dováží pivo z pivovarů v Náchodě (konkrétně jde o speciální piva značky Primátor – Weizen, IPA, APA, EPA a několik dalších) a Rakovníku (cenově dostupnější Pražačka a Černovar). Provozuje také unikátní pivotéku a pub, kde si mohou hosté dát čepované české a německé pivo. Dále lze ve vybraných obchodech najít i piva Pilsner Urquell a výjimečně i některá další. Piva uvařená na základě české licence v třetích zemích (Gruzie, Rusko) do tohoto výčtu nezahrnujeme.

V posledních čtyřech letech je na vzestupu jak výroba a spotřeba piva, tak i objem jeho dovozu. Arménský trh s pivem dosahuje zhruba objemu 33,8-34,6 tisíc litrů (údaje za roky 2021-2023). V roce 2022 došlo k nárůstu objemu výroby, který se do roku 2023 vrátil na úroveň roku 2021, přičemž v první polovině roku 2024 se objevily náznaky mírného růstu. Spotřeba bývá mírně vyšší ve druhé polovině roku. Většina spotřebovaného piva pochází z místní produkce. Růstový trend byl pozorován i u vývozu piva, který se v roce 2022 více než zdvojnásobil a v roce 2023 se stabilizoval na předchozích vzorcích. Naproti tomu dovoz piva vzrostl v roce 2022 pouze o 1 %, ale v roce 2023 zaznamenal rychlejší tempo růstu a tuto dynamiku si udržel i v první polovině roku 2024.

Většina dovezeného piva pochází z Ruska, jedná se zejména o cenově dostupné značky pochybné kvality. Země jako Německo, Gruzie a Mexiko neustále zvyšují objem vývozu. Trend z první poloviny roku 2024 naznačuje, že Gruzie brzy objemem dovozu piva překoná dosud druhé Německo. Česko v roce 2023 více než ztrojnásobilo svůj vývoz piva do Arménie a udrželo si tuto dynamiku růstu i v první polovině roku 2024. Naopak Ukrajina, kdysi klíčový dodavatel piva do Arménie, zaznamenala od roku 2022 v souvislosti s ruskou agresí výrazný pokles vývozu.

Pivo má tudíž, jak prokazují data, na arménském trhu stále významný růstový potenciál. České firmy by mohly dodávat zejména technologie pro vaření piva a pivovarnické zařízení, případně zemědělské produkty jako slad a chmel. V této sféře lze navázat na dřívější spolupráci s tradičními odběrateli, ale také najít zcela nové obchodní partnery a obchodní příležitosti.

Velvyslanectví ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR aktuálně rovněž připravuje projekt na podporu ekonomické diplomacie (tzv. PROPED), v jehož rámci čeští exportéři navštíví arménské firmy působící v oblasti pivovarnictví, budou mít možnost prezentovat své firmy a absolvovat B2B jednání v rámci business fóra, absolvují jednání se zástupci AM státní správy a vybraných podniků. Výsledkem by měl být ideálně nákup a vývoz českých technologií do Arménie.

Sabina Nováková (zástupkyně vedoucího zastupitelského úřadu) a Ararat Sahakyan (ekonomická expertní místní síla)

Plzeňský Prazdroj loni v Česku prodal 7,3 milionu hektolitrů piva, čímž udržel prodeje na úrovni roku 2023. Roste obliba ležáků i čepovaných nealko piv, výrazně uspěl nový ležák Proud.

Naše domácí prodeje se v roce 2024 pohybovaly na podobné úrovni jako v předcházejícím roce. Slibně se vyvíjející první polovinu roku narušilo velmi proměnlivé počasí, zejména deštivý červen a září. Na hospody navíc začátkem loňského roku dopadlo navýšení DPH na čepované pivo, což se na mnoha místech negativně promítlo do jejich návštěvnosti. I díky našim investicím, enormnímu úsilí hospodských a kolegů z Prazdroje nebyl dopad zásadní,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Díky výrazné podpoře hospod a hospodských přitom Prazdroj úspěšné bojuje proti všeobecnému trendu snižování spotřeby čepovaných piv. „Jsem moc rád, že si stále zhruba 35 procent naší produkce lidé vychutnávají ve svých oblíbených restauracích a hospůdkách. To je víc, než je poměr na celém českém trhu. Je to dané především našimi vysokými investicemi do rozvoje gastronomie i propracovaným systémem podpory hospodských,“ dodává Roman Trzaskalik.

Pivo je totiž stále důležitou součástí tuzemského gastra. V hospodách si ho dává 8 z 10 hostů, v restauracích pak 4 z 10 hostů. K celkovému obratu hospod přispívá dokonce ze 48 procent. Právě dlouhodobými investicemi a zlepšováním kvality čepovaného piva bojuje Prazdroj proti krizi v gastronomii. Hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo fasád a poskytuje jim i vybavení zahrádek. „Jen loni jsme investovali do hospod a restaurací přes 420 milionů korun. Na letošek máme připravenou podobnou částku. Náš cíl je jasný – rozvíjet českou pivní kulturu, a to nedocílíme jinak než podporou podniků a lidí, kteří v nich pracují,“ doplňuje Roman Trzaskalik.

Prazdroj také organizuje rozsáhlý program, který učí provozovatele, výčepní a další personál zlepšovat a zefektivňovat provoz podniků. „Když je kvalita piva v hospodě skvělá, hosté se vrací. Proto ročně proškolíme v péči o pivo 5 000 hospod, tedy více než 12 000 lidí, kteří v nich pracují,“ vysvětluje Roman Trzaskalik. Letos přitom podle něho Prazdroj odstartuje další program, který bude zaměřený na pomoc nejohroženějším vesnickým hospodám a podporu komunitního života na venkově.

Češi milují ležáky
Loňský rok opět potvrdil dlouhodobý příklon Čechů k ležákům. Tato kategorie v Prazdroji meziročně vzrostla o 2,4 procent. „Především tradiční milovníci piv preferují piva s plnou, výraznou chutí a vyšší hořkostí. Skokanem loňského roku mezi ležáky je Radegast, a to i díky ležákuRadegast Ratar s novou vylepšenou recepturou. Oblibě se ale tradičně těšil i ležák Pilsner Urquell,“ dodává Roman Trzaskalik. Mimořádně úspěšnou premiéru absolvoval loni nový ležák Proud, který naopak sleduje preference mladších dospělých konzumentů vyhledávajících méně hořká a chuťově lehčí piva s nižším obsahem alkoholu. „Loni jsme Proudu prodalidokonce 5krát víc než ochuceného Birellu v prvním roce jeho uvedení na trh. A ochucený Birell je dnes etalon ve své kategorii a patří mezi nejoblíbenější nealko piva na českém trhu. I proto věříme, že Proud může být i v budoucnu významnou součástí pivní kultury, zvláště u mladých dospělých,“ dodává Roman Trzaskalik.

Trvalý zájem Čechů o nealkoholická piva se loni propsal do rostoucí spotřeby čepovaných nealko piv. Nejlépe si v tomto směru loni vedl ochucený Birell, jehož prodeje v hospodách a restauracích meziročně posílily o více než 6 procent. „Češi loni v hospodách a restauracích vypili celkem 24 milionů půllitrů čepovaného Birellu. Je vidět, že nealko pivo si upevňuje své místo v tuzemské gastronomii a lidé si ho dávají při jídle i při posezení s přáteli čím dál častěji,“ říká Roman Trzaskalik.

Roste zájem o plechovky
Nejprodávanějším obalem v portfoliu Prazdroje byly loni opět vratné skleněné lahve, které se na celkovém tuzemském objemu podílely zhruba ze 35 procent. Zájem byl i o vratné třetinkové lahve, ve kterých pivovar loni nabídl několik piv a do nichž překlopil i Frisco, které bylo do té doby v nevratných lahvích. Druhou pozici dlouhodobě zaujímají sudy (31,5 %), na které výrazně dotahují plechovky (30 %). Tankové pivo pak v loňském roce tvořilo 3,5 procent všechtuzemských prodejů pivovaru. „Plechovky jsou mezi spotřebiteli stále žádanější, především pro jejich lehkost i rychlost vychlazení. V roce 2016 tvořily pouze 10 procent našeho portfolia, v loňském roce to byla už třetina, přičemž loni v létě se dočasně staly dokonce naším vůbec nejprodávanějším obalem. Je tak jen otázkou času, kdy plechovky budou pivním obalovým premiantem,“ dodává Roman Trzaskalik.

Trvalý růst obliby plechovek je jedním z důležitých argumentů pro zavedení zálohového systému na hliníkové plechovky. V současné době se v Česku totiž vytřídí pouze 30 procent těchto obalů a z nich ani jedna neslouží jako materiál pro výrobu nové plechovky. „Oproti tomu v zemích, kde zálohování funguje, je návratnost plechovek přes 90 procent. A třeba na Slovensku, kde také působíme a kde zálohování před lety zavedli, jsme schopní vrácené plechovky odkoupit a vyrobit z nich nové. Tím se zásadně snižuje energetická náročnost výroby těchto obalů, ale i zátěž pro přírodu. Zálohování totiž ve všech zemích, kde bylo zavedeno, prakticky vymýtilo pohozené plechovky v ulicích i krajině,“ uzavírá Roman Trzaskalik.

Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku 7,3 milionu hektolitrů piva, podobně jako v roce 2023, kdy domácí prodeje dosáhly 7,36 milionu hektolitrů. Potvrdila se rostoucí obliba ležáků a pokračující boom čepovaných nealkoholických piv, výrazně bodoval i nový ležák Proud, řekl dnes ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Podle něj pomohla i trvalá podpora restaurací a výčepních, díky nimž se podařilo čelit výraznějšímu poklesu prodejů čepovaného piva v hospodách.

"Naše domácí prodeje se v roce 2024 pohybovaly na podobné úrovni jako v předcházejícím roce. Slibně se vyvíjející první polovinu roku narušilo velmi proměnlivé počasí, zejména deštivý červen a září. Na hospody navíc začátkem loňského roku dopadlo navýšení DPH na čepované pivo, což se na mnoha místech negativně promítlo do jejich návštěvnosti," řekl obchodní ředitel Roman Trzaskalik. Podle něj se loňský prodej čepovaného piva v restauracích a hospodách udržel na 35 procentech z celkových prodejů. "To je víc, než je poměr na celém českém trhu. Je to dané hlavně našimi vysokými investicemi do rozvoje gastronomie i propracovaným systémem podpory hospodských," uvedl.

Loňský rok podle mluvčího potvrdil dlouhodobý příklon Čechů k ležákům z Prazdroje, jejichž prodej meziročně vzrostl o 2,4 procenta. "Skokanem roku je Radegast, a to i díky ležáku Radegast Ratar s vylepšenou recepturou. Oblibě se ale tradičně těšil i ležák Pilsner Urquell," uvedl Trzaskalik. Mimořádný úspěch podle něj loni zaznamenal nový ležák Proud, který sleduje preference mladších dospělých konzumentů vyhledávajících méně hořká a chuťově lehčí piva s nižším obsahem alkoholu. "Loni jsme Proudu prodali pětkrát víc než ochuceného Birellu v prvním roce jeho uvedení na trh. A ochucený Birell dnes patří mezi nejoblíbenější nealko piva na českém trhu," dodal.

Prodeje ochuceného Birellu v hospodách a restauracích meziročně posílily o více než šest procent. "Češi loni v hospodách a restauracích vypili celkem 24 milionů půllitrů čepovaného Birellu. Lidé si ho dávají při jídle i při posezení s přáteli čím dál častěji," řekl Trzaskalik.

Nejprodávanějším obalem Prazdroje byly loni opět vratné skleněné lahve, které se na celkovém tuzemském prodeji podílely zhruba 35 procenty. Zájem byl i o vratné třetinky, v nichž pivovar loni nabídl několik piv a do nichž překlopil i Frisco. Druhé místo dlouhodobě drží sudy (31,5 procenta a těsně za nimi už jsou plechovky (30 procent). Tankové pivo loni tvořilo 3,5 procenta všech tuzemských prodejů. "Plechovky jsou stále žádanější, především pro jejich lehkost i rychlost vychlazení. Ještě v roce 2016 tvořily pouze desetinu našeho portfolia, loni v létě se dočasně staly dokonce naším vůbec nejprodávanějším obalem," uvedl obchodní ředitel.

Prazdroj loni investoval do hospod a restaurací přes 420 milionů Kč, letos plánuje podobnou částku. Podle Trzaskalika jim dodává výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů a fasád a poskytuje vybavení zahrádek. "V hospodách si pivo dává osm z deseti hostů, v restauracích pak čtyři z deseti. K celkovému obratu hospod přispívá pivo dokonce ze 48 procent," uvedl mluvčí.

Prazdroj s pivovary v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích měl v roce 2023 čistý zisk 5,9 miliardy Kč, stejný jako o rok dříve. Tržby meziročně vzrostly o 10,2 procenta na 21,6 miliardy Kč. Největší tuzemský pivovar prodal předloni v ČR i v cizině meziročně o půl procenta více piva, a to 12,5 milionu hektolitrů. Do rozvoje investoval dvě miliardy Kč. Loňské finanční výsledky by měly být známé v červnu.

Krušovice Hořké Nealko a Starobrno Medium bodovaly na degustační soutěži Zlatá pivní pečeť v Litoměřicích a ve svých kategoriích obsadily druhá místa. Soutěž je součástí oblíbené pivní přehlídky International Beer Festival, kdy se letos uskutečnil jeho již 35. ročník. Ceny vítězným pivovarům byly předány na slavnostním ceremoniálu v sobotu.

Krušovice Hořké Nealko uspěly v kategorii nealkoholických piv. Na trhu je již několik let a spotřebitelé oceňují nejen plnou chuť a správný říz, ale také vyváženou hořkost. „Stříbrné ocenění z Litoměřic nás pochopitelně velmi těší. Naše radost je ale o to větší, že v letošním roce jde už o druhý úspěch v degustačních soutěžích v řadě. Nedávno jsme totiž slavili třetí místo na Zlatém poháru Pivex v Brně,“ uvedl ředitel pivovaru Krušovice Karel Honegr.

„Trend nealko piv v České republice stále stoupá, a to především u mladších generací. Při uvedení na trh v roce 2021 bylo pro nás důležité, abychom maximálně docílili chuti českého ležáku a zároveň přinesli na trh nealkoholické pivo, které bude v chuti výjimečné a nebude se jednat o kompromis. Vzniklo tak první hořké nealko na českém trhu s 28 jednotek hořkosti IBU, a mám nesmírnou radost, že i po pěti letech na trhu Krušovické Hořké Nealko stále oceňují nejen naši spotřebitelé, ale i odborná veřejnost,“ uvedl Pavel Vácha, Senior brand manažer značky Krušovice.

Druhé oceněné pivo, světlý ležák Medium, se vaří v pivovaru Starobrno. Medium má lahodnou, plnou a jemnou chmelovou chuť a dokonalý říz. K napití láká i bohatá pěna a čirá zlatá barva. Za kvalitou i chutí Media stojí dobrá receptura i výborná kvalita použitých surovin. „Starobrno Medium je u našich pivařů dlouhodobě oblíbená značka, kterou naši sládci vaří už řadu let. Máme radost, že chutná nejen jim, ale také degustátorům,“ konstatoval vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják. Starobrno Medium letos rovněž bodovalo podruhé, také toto pivo bylo třetí na Zlatém soudku PIVEX v Brně. Medium uspělo v kategorii světlých ležáků, která bývá tradičně hojně obsazena.

O prestižní degustační soutěž Zlatá pivní pečeť s dlouholetou tradicí je každoročně velký zájem, celkově se letos přihlásilo 243 pivovarů z 11 zemí. Degustace se konaly za účasti odborníků v oblasti pivovarnictví, potravinářství a certifikace kvality.

Na zdi jsou namalované jednotlivé kopce Hostýnských vrchů a dva z nich už jsou i na čepu. Jedenáctka Tesák a třináctka Hostýn jsou první počiny Hostýnského pivovaru v Bystřici pod Hostýnem.

K umělecky ztvárněné výmalbě se váže několik příběhů. Ten, že je podnik v samém srdci Hostýnských vrchů a kopce ho obklopují i ve skutečnosti, se nabízí sám. Je tady ale i jiný.

„Lidé přicházeli, dali si Tesák a napadlo je, že jsme pivo pojmenovali po ´tom psovi z té knížky´,“ usmívá se majitel Hostýnského pivovaru Zdeněk Štokman.

Že název nesouvisí s Bílým Tesákem od Jacka Londona, ale je to název kopce za domem, vysvětlili tolikrát, že to nakonec raději nechali namalovat na zeď.

A je tady i třetí příběh. Malba je graficky znázorněný podnikatelský plán.

Pivo na každém kopci v okolí
„Naším snem je mít pivo ke každému z těch kopců a taky ho na každém z nich podávat,“ prozrazuje Štokman.

To, že na většině z těch míst není bufet, prý už bude ten nejmenší z problémů.

Lidé už myšlenku piv pojmenovaných podle kopců přijali.

„Přijdou k nám s tím, že jdou na výšlap na Tesák. Sednou si, dají si pivo a baví se tím, jestli přejdou ještě i Hostýn,“ popisuje vedoucí pivnice Kristýna Kozáčková.

Pracovní možnosti pro lidi s hendikepem
Štokman se společníky založil v roce 2019 výrobní družstvo HelpSoul a o dva roky později HsoulWood. Zaměstnávají lidi se zdravotním postižením a mají i odloučené pracoviště ve Slavičíně.

„Další myšlenkou, jak rozšířit pracovní možnosti, byl pivovar,“ vzpomíná.

Tesák a Hostýn teď vaří v Měšťanském pivovaru v Kojetíně, podle společné receptury.

Aktuálně už pracují i na své vlastní a výhledově by rádi pořídili také technologii na výrobu a začali vařit pivo přímo v Bystřici, v podzemí dnešní pivnice.

Speciality i menu o víkendech
Jen na pivu ale jejich podnik nestojí.

Právě o tomto víkendu poprvé nabídli menu, aby vyšli vstříc místním i turistům, kterým taková nabídka ve městě scházela.

Jednou měsíčně nabízejí akci zaměřenou na gastrospeciality, pořádají autorská čtení i koncerty a pravidelně taky představují produkci minipivovarů z okolí. Naposledy třeba ze vsetínského Valáška.

„Zatím mají největší ohlas akce zaměřené na gastro, lidé volají, ptají se na další termín,“ říká Kozáčková. „Nabízíme pokaždé něco známého, ale zpracovaného úplně jinak,“ vysvětluje.

Langoš s quacamole či klokaní řízek
Zákazníci už tady ochutnali třeba langoše s quacemole a sušenými rajčaty, řízky byly i z klokaního masa, hotdog s kimči a nakládaným zázvorem a třeba tatarák dokázali udělat ovocný, lososový, avokádový, klasický hovězí nebo hovězí na italský způsob.

Klasická varianta pro ty, co experimentují jen opatrně, nikdy nechybí.

Ve všední dny nevaří běžná menu, nabídku jídel k pivu ale mají pestrou.

A protože zrovna byly k pronájmu prostory ve společenském domě Sušil, po bývalé pizzerii, rozhodli se, že nejprve vyzkouší, jestli by byl o řemeslná piva z minipivovaru zájem.

Od trhaného masa s hranolkami a čedarem, sýrové kuličky, stripsy, domácí langoš až po tlačenku, škvarkovou pomazánku nebo nakládaný hermelín a utopence.

Zelená židle pro šťastlivce
A mají ještě další překvapení. Ať si u nich zákazník sedne kamkoliv, bude sedět na židli od legendární místní firmy Ton.

"Ton nám hodně pomohl s vybavením, podpořil nás. Všechny židle jsou jejich a sedací boxy také," potvrdil Štoknam.

Jen jedna židle je ale zelená a zákazník, který na ní sedí, může mít čas od času štěstí a získat pivo na účet podniku. Stačí jen být ve správnou chvíli na správné židli.

Oblíbený krnovský řemeslný pivovar Nachmelená opice má za sebou turbulentní měsíce. V září jeho areál vyplavila povodeň, která v plné síla udeřila na těžce zkoušený region. Velká voda ale kolektiv nezlomila, naopak. Sehraný tým Nachmelené opice plánuje investice do zkapacitnění výroby a v kalendáři si už v předstihu kroužkuje závěr roku, kdy oslaví deset let od založení.

Nachmelená opice už je nejen na Krnovsku zažitá pivní značka. V roce 2015 pivovar založila rodina Valentů z Krnova a Kuřeců z Města Albrechtic. Valentovi totiž vlastnili objekt haly v bývalé textilce Karnola a Michal Kuřec pivovarství dokonce vystudoval.

„Povodně nás zasáhly dost. Měli jsme tady dva metry vody. Náš provoz je z devadesáti procent v přízemí. Všude bylo bahno. Voda zaplavila technologie i kanceláře,“ řekl na úvod spolumajitel pivovaru Michal Kuřec, který nás nechal nahlédnout do zázemí Nachmelené opice.

Plánované rozšíření výroby
Škody šly do nižších desítek milionů. V současnosti zde intenzivně pracují na opravách a připravují zkapacitnění výroby. „Povodní už nežijeme. Musíme se koukat dále,“ podotkl Kuřec.

S ohledem na plánovaný růst a stoupající zájem o piva z dílny řemeslného pivovaru Nachmelená opice chystá investice do zkapacitnění výroby a nové technologie.

Kromě řady tuzemských regionů můžete na krnovské speciály narazit už i na Slovensku a v omezené míře v Rakousku. Nachmelená opice se každoročně účastní desítek akcí napříč Českou republikou a v letošním roce by se měla objevit na několika dalších významných událostech.

„To si zatím necháme pro sebe. Naši fanoušci se všechno včas dozví,“ řekl dále Kuřec s tím, že na výraznější export do zahraničí zatím pivovar nebyl technologicky připraven, což by se mělo změnit s postupnou modernizací provozu.

Úspěšná reprezentace na letní olympiádě
Významný úspěch na mezinárodním poli zaznamenal pivovar loni v létě, kdy se jeho piva objevila na Letních olympijských hrách ve Francii. „Je to tak. Dodávali jsme piva do českého olympijského domu v Paříži. Byli jsme ale jedni z šestnácti tuzemských pivovarů, kteří tam s námi byli. Více než obchodní úspěch to spíše byla reklamní a marketingová iniciativa,“ okomentoval skromně krnovskou stopu na světové olympiádě Kuřec.

Nachmelená opice každý rok stabilně vaří čtyři druhy piva, ale k tomu dalších 25 až 30 speciálních edic. „Za necelou desetiletou historii pivovaru jsme uvařili kolem sto druhů piva,“ řekl spolumajitel a vrchní sládek. Pivovar se zaměřuje především na vaření svrchně kvašeného piva a rád objevuje netradiční pivní styly.

Plánované oslavy desetiletého výročí
Kdo by si myslel, že k provozu úspěšného pivovaru potřebujete tým několika desítek zaměstnanců, je na omylu. V Krnově to zvládají v obvyklém počtu 15 až 18 stálých pracovníků.

V prosinci to bude deset let, kdy pronikli na tuzemský pivní trh. „Otevřeme brány pivovaru, chystáme exkurze. Určitě nebudou chybět speciální pivní edice nebo výroční merch,“ doplnil závěrem Kuřec.

Dva pivovary, jedno pivo. Budvar pokračuje v úspěšné spolupráci s českými minipivovary. Tentokrát spojil své síly s minipivovarem Antoš a společně uvařili limitovanou edici piva ve stylu Cold IPA, které příhodně pojmenovali Cold But Bold. Limitka je k dostání ve vybraných podnicích a na prodejnách Globus, Terno České Budějovice a rohlik.cz.

První limitka letošního roku je tady a dorazila v plné parádě. Svěží, aromatické, hořké a velice dobře pitelné. Takové je pivo Cold But Bold, výsledek společného vaření létajícího sládka Budvaru Aleše Dvořáka a Martina Hromádky, sládka z minipivovaru Antoš. Jedná se o pivní styl Cold IPA, který se v nabídce pivovarů jen tak nevidí. I proto byste si tuhle limitovanou edici rozhodně neměli nechat ujít.

„Tenhle pivní styl se vaří jako ležák s použitím ležáckých kvasnic, kvašení ale probíhá za vyšších teplot. Díky tomu má něco z obou kategorií – intenzivnější hořkost a svěží tělo. Je to takový rebel, který se nerad řadí do klasických kategorií,“ říká Aleš Dvořák.

Jako létající sládek národního pivovaru již několik let vyráží na dobrodružné výpravy po celé České republice. S vybranými minipivovary vaří neotřelé pivní speciály, které posouvají hranice znalostí a dovedností nejen mezi pivovarníky, ale ukazují nové pivní obzory široké veřejnosti. Sládci společně hledají nové recepty, experimentují a hrají si se surovinami.

„S vařením stylu Cold IPA jsme měli v Antoši z minulosti už nějaké zkušenosti, ale pro Budvar to bylo v rámci jeho spoluprací s minipivovary poprvé. A to do sebe hezky zapadlo. Při vaření jsme si pohráli zejména s chmelením. Aleš, se kterým se znám už řadu let, přišel s americkým chmelem Elani a já zase s německým chmelem Tango. A výsledek chutná vážně skvěle,“ přibližuje spolupráci Martin Hromádka z Antoše.

Krom toho použili také různé druhy netradičních sladů. Například Red X, který v Budvaru používají k výrobě piva Budvar Redix, nebo dokonce rýžové vločky. To vše dělá z nové limitky Cold But Bold jedinečný pivní zážitek. Pivo najdete nyní v nabídce vybraných hospod, restaurací, na prodejně Terno České Budějovice, ve všech obchodních řetězcích Globus a na rohlik.cz. A pospěšte si, než se po něm zapráší! Více podrobností naleznete na www.budejovickybudvar.cz.

Spolupráce Budvaru s minipivovary v průběhu let
Mezi minipivovary, s nimiž národní pivovar v minulosti uvařil limitované pivní speciály, patří třeba Lucky Bastard, Cobolis, Dva Kohouti, Zlatá kráva, JungBerg, Clock, Madcat, Pioneer, Sibeeria, Volt, Permon, Thrills, Nachmelená opice, Axiom nebo Obora. Všechny tyto úspěšné spolupráce ukazují, že propojení velkého a malého světa pivovarnictví může inspirovat celé odvětví a oslovit široké spektrum zákazníků. A o pivní speciály je mezi lidmi stále rostoucí zájem. Rychle vyprodané várky limitek jsou toho jasným důkazem.