Novinky a zajímavosti ze světa piva

V Itálii se i nadále prodává pivo a víno s etiketami nacistických pohlavárů, včetně Adolfa Hitlera. Protože je ale Itálie součástí jednotného trhu EU, úřady v jiných zemích si obvykle nevědí rady s tím, zda dovoz italských výrobků s nacistickou symbolikou zakázat či povolit.

Prodej piva a vína s etiketami Adolfa Hitlera je v Itálii povolen především kvůli mezeře v italské národní legislativě, kde není zobrazování nacistických symbolů a obrázků výslovně zakázáno stejným způsobem jako v Německu nebo Rakousku. A toho někteří výrobci využívají.

Italská firma Vini Lunardelli například už na přelomu tisíciletí začala zákazníkům nabízet lahve vína a piva s fotografiemi Adolfa Hitlera a nacistickými slogany „Sieg Heil“ („Sláva vítězství“) a „Ein Volk, Ein Reich, Ein Führer“ („Jeden lid, jedna říše, jeden vůdce“).

A i když majitel firmy před třemi lety přislíbil, že prodej postupně ukončí, takzvané „Hitlerovo“ pivo se v Itálii evidentně prodává dál. Důkazem jsou fotografie z jednoho obchodu u italských Benátek, které INFO.CZ poslali šokovaní čeští turisté. Na lahvích jsou fotografie Adolfa Hitlera s nápisy jako „Führer (vůdce)“ nebo „Mein Kampf (můj boj)“. Jedna láhev se prodává za 5 euro.

Proti takovém prodeji už přitom několikrát protestovala řada zahraničních politiků i lidskoprávních organizací. „Tato marketingová strategie je neuctivá ke všem obětem nacistického režimu a jejich potomkům,“ uvedlo ve svém prohlášení například německé Židovské fórum pro demokracii a proti antisemitismu.

Ačkoli italské úřady v minulosti lahve s nacistickými etiketami zabavovaly, soudy následně prodej opět dovolily. Přijaly totiž argument výrobce, že nepropaguje nacismus, ale prodává sběratelům a milovníkům historie toto pivo pro „komerční, nepolitické účely“ nebo dokonce jako „historický vtip“. Hitler, zobrazený na etiketách piva, byl totiž sám abstinent.

Důkaz propagace nacismu
Hlavním důvodem, proč prodej „Hitlerova piva“ v Itálii pokračuje, je ale podle odborníků absence specifického zákazu prodeje takového zboží. Na rozdíl od Německa, které zakazuje nacistické symboly a slogany v jakékoliv formě, zůstává italské právo (konkrétně Scelbův zákon z roku 1952 a Manciniho zákon z roku 1993)v této otázce benevolentnější.

Nestačí jen poukázat na to, že se někde v reklamě či na etiketách objevují nacističtí pohlaváři. Italská legislativa vyžaduje jasný důkaz, že dané produkty přímo propagují vzkříšení nacismu či fašismu. A to se v případě „Hitlerova piva“ podle soudů nepotvrdilo.

V Itálii se kromě lahví s Hitlerem v minulosti prodávala například vína a piva s etiketou Hitlerovy manželky Evy Braunové nebo dalších nacistických pohlavárů jako byl Heinrich Himmler. Na etiketách se objevil i italský fašistický vůdce Mussolini nebo sovětský diktátor a masový vrah Stalin.

Spolumajitel firmy Lunardelli Andrea Lunardelli už před třemi roky v novinovém rozhovoru řekl, že rozhodně není nacista. Víno a pivo s Hitlerem podle něj firma vyrobila pro ty, kdo si chtějí „pamatovat historii“ a také kvůli vysoké poptávce zejména z Německa, Francie či severských států. „Žádný Ital Hitlera nechce,“ řekl Lunardelli.

Jenže otázkou právě zůstává, zda je v zemích, kde je striktně zakázáno využívání jakýchkoliv nacistických symbolů, dovoleno zboží s takovými symboly dovážet ze zahraničí. Je třeba znovu zdůraznit, že Itálie není žádný „banánový stát“ nebo diktatura, ale člen EU a jejího volného trhu.

Takový případ už jednou řešily rakouské soudy u Rakušana, který prodával italské víno s Hitlerem na internetu. Soud v prvním jednání konstatoval, že muž nebyl „motivován“ propagací nacistické ideologie, ale pouze touhou po zisku. V průběhu dalšího jednání prodejce každopádně od prodeje takového zboží sám ustoupil.

I v případě Česka by zřejmě musely soudy složitě prokazovat, zda a kdy je nákup „Hitlerova piva“ v Itálii a jeho dovoz do Česka legální. Jak napsal INFO.CZ tiskový odbor ministerstva vnitra, paragraf 403a trestního zákoníku stanoví, že „kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí uvedeného v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, peněžitým trestem nebo propadnutím věci“.

Jenže další paragraf ( § 403b) zase uvádí, že trestné není, pokud se někdo takové činu dopustí „za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo historických událostech nebo k obdobným účelům“.

Podle mluvčí ministerstva vnitra Jany Malé tak záleží na orgánech, činných v trestním řízení, zda má případný dovoz „Hitlerova piva“ či jiných podobných předmětů v konkrétních případech znaky trestného činu či nikoliv.

V pivovaru STADIONER v Koutě na Šumavě to bude vonět gulášem. V sobotu 27. června se tam totiž uskuteční první ročník akce Souboj gulášů. Nepůjde ale jen o potěšení chuťových pohárků, ale také o pomoc Tomíkovi a speciální škole, kterou navštěvuje.

Souboj gulášů se uskuteční v sobotu 27. června od 10 hodin v pivovaru STADIONER v Koutě na Šumavě. Jednotlivé týmy připraví vlastní guláš, který budou moci návštěvníci během dne ochutnat.

Výtěžek půjde na dobročinné účely
„Celý výtěžek z prodeje gulášů poputuje Tomíkovi a jeho rodině a speciální praktické škole ČCE Merklín, kam Tomík chodí. Tomíkovi a jeho rodině se před několika lety během jediného dne změnil život a dnes potřebuje nepřetržitou péči, terapie a speciální pomůcky, které mu pomáhají zvládat každodenní život. Výtěžek pomůže mimo jiné i s pořízením invalidního vozíku. Budeme rádi, když na akci dorazíte a podpoříte tak dobrou věc,“ uvedl majitel pivovaru Aleš Pech.

Válení sudu a pivní kvíz
Pro zpestření bude připraven také doprovodný program se soutěžemi – pití piva na rychlost, válení sudu pivovarem, rozpoznávání piv + pivní kvíz. Chybět nebude ani skákací hrad pro děti, malování na obličej, tvořivé odpoledne a hudba.

Máte zájem zúčastnit se jako tým i vy? Do 19. června se můžete přihlásit na e-mail: obchod@stadioner.cz.

Můžeme hrdě prohlásit, že se u nás vaří to nejlepší pivo na světě, a jeho konzumace u nás je obrovská. A ke skvělému pivu se hodí i skvělé jídlo. Ochutnejte několik receptů, v nichž pivo hraje jednu z hlavních rolí!

Buřty na pivě
Typický recept, který snad dělal už každý z nás. Jednoduché a relativně levné jídlo, které překvapí svou nahořklou pivní chutí a krásně se hodí na zahradní party a grilování.

Cibulové kroužky
Oblíbené cibulové kroužky, smažené, přitom lehké, potěší každého. Nejenže se jako chuťovka k pivu skvěle hodí, ale pivo v sobě přímo obsahují - budete ho potřebovat při přípravě těstíčka na obalení a dipu na namáčení.

Pečený bůček
Jestli chcete pořádný kus masa, tady je. Většího množství tuku, které bůček obsahuje, se vůbec nebojte. Právě ten mu ve spojení s pivem, kořením a zeleninou dodává lahodnou chuť.

Pivní sýr
Ke kousku krajíce chleba nebo jiného pečiva se hodí pivní sýr, jehož příprava je velmi jednoduchá. Vydržte pár dní, aby mohl pořádně uzrát, a pak si ho můžete vychutnat, nejlépe s kouskem cibule a tuplákem piva!

Ryba v pivním těstíčku
ěstíčko s pivem se dá použít na cokoliv. Pokud máte rádi ryby, zkuste recept od Viléma Vrabce, známého českého autora mnoha kuchařek. Jako přílohu můžete podávat brambory - pečené nebo smažené v podobě hranolek.

Vinná klobása na pivě
Vinná klobása je další klasika z naší české kuchyně. Její příprava je jednoduchá a rychlá. Místo obvyklého pečení můžete klobásy zapéct v pivním nálevu a podávat s bramborovou kaší a černým pivem.

Prvních několik litrů piva uvařili v domě rodičů ve středočeské Chotouni. Když výrobní zařízení postupně zabralo dílnu, sklep a další části domu, musel se už Adam Šauer rozhodnout, co dál. S manželkou Markétou nakonec odkoupili Hákův parní pivovar v Mlékojedech na Litoměřicku. Dnes zde denně vyprodukují na 500 litrů různých piv.

Adam Šauer plánoval po studiích pracovatv zahraničí. Kvůli své budoucí manželce a také jedinečné příležitosti získat a postupně budovat vlastní řemeslný pivovar plány nakonec změnil. Jak sám říká, vždy si chtěl jít za něčím svým a vize vybudovat něco jedinečného ho neopustila dodnes.

První dva roky v pivovaru, který od bývalého majitele manželé Šauerovi v roce 2022 odkoupili, hodnotí doslova jako strašné. „Nastoupili jsme do něčeho, v čem jsme se vlastně nikdy nepohybovali. Byl to krok do neznáma, vše proběhlo hrozně narychlo. Ale i dnes je to pro nás pořád koníček a splněný sen,“ vzpomínají na nelehké začátky.

Z padesáti litrů na 1600 hektolitrů
„Gastro mě vždy lákalo, proto jsem dodatečně absolvoval učiliště v oboru kuchař-číšník. S manželkou jsme si ještě udělali pivovarnický rekvalifikační kurz zaštítěný Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským,“ popisuje Adam Šauer.

Původní majitel, kterému bylo v době prodeje minipivovaru 76 let, si nakonec oddechl. Práce mu po čtyřech letech provozu již začala přerůstat přes hlavu a prodej mu posvětila i jeho paní. Když z něj spadlo břímě pivovaru, omládl prý nejméně o deset let.

Rodačka z Odolené Vody Markéta Šauerová vystudovala cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze a dodnes částečně pracuje v cestovní kanceláři. Její manžel, který pochází z Jílového u Prahy a absolvoval obor odpadové hospodářství na České zemědělské univerzitě v Praze, byl původně jednatelem dobříšské společnosti.

Kvůli pivovaru, umístěnému ve vesničce o 200 obyvatelích poblíž Litoměřic, nakonec Adam úplně opustil původní profesi a Markéta částečně. A dnes nelitují.

Když před sedmi lety začínali u Adamových rodičů na padesátilitrové technologii, nikdy by manžele nenapadlo, že dnes budou mít roční výstav 1600 hektolitrů a plánují se dostat na dvojnásobek. Přátelé o nich říkají, že Adam je velký vizionář a Markéta, která se stará o finanční stránku, ho občas musí držet při zemi.

Z dvanácti druhů je v sezoně třicet
„Celý proces výroby je pro nás zásadní od technologie až po chuť. Snažíme se udržet pivovar stabilní a kvalitou odlišný od jiných,“ říká majitel, který první pivo uvařil již během studií na vysoké škole.

Minipivovar o rozměrech zhruba 12 na 12 metrů se nachází na návsi obce hned vedle objektu, v němž je hospůdka i radnice. Vlajkovou lodí minipivovaru jsou spodně kvašená piva, tedy desítka a hlavně jedenáctka Hák. Podle Adama Šauera stabilně nabízejí dvanáct druhů piv, ale v sezoně je jich až ke třiceti.

„Kromě tradičních českých piv vaříme také speciály ALE, IPA nebo IPL po experimentální varianty, jako je šalvějový stout či mangový kyseláč,“ vyjmenovává majitel.

Podle své manželky je velmi zručný a zařízení provozovny včetně nábytku, technologie či výčepního zařízení vyrobil či vymyslel sám. „Na příští rok chystáme také nealko piva a kromě rozšíření našeho piva po republice včetně hudebních festivalů se plánujeme prosadit i v zahraničí.“

Zakladatel a generální ředitel internetového srovnávače a prodejce letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý se vrhá do pivovarnického byznysu. V Jindřichově Hradci obnovuje místní pivovar. Snahou Dlouhého je zatraktivnit pití piva pro mladé, kteří obecně od jeho konzumace ustupují.

Je známý jako zakladatel a generální ředitel internetového vyhledávače a prodejce letenek Kiwi.com, který funguje od roku 2012. Teď se však Oliver Dlouhý vrhá také do úplně jiného byznysového odvětví a v Jindřichově Hradci na jihu Čech obnovuje mnohasetletou tradici vaření piva. Není místním rodákem, přesto ve městě strávil drtivou většinu svého života. „Když mi bylo pět let, naši se rozvedli a s mamkou jsme se přestěhovali do Jindřichova Hradce, odkud byl její nový partner. Žiju zde tedy již 33 let a považuji Jindřichův Hradec za svůj domov,“ říká Dlouhý.

V Jindřichově Hradci se pivo vařilo stovky let. V roce 1967 však tehdejší státní pivovar svou činnost ukončil. Městu, které je jeho majitelem, se však před časem podařilo získat na rekonstrukci bývalého zámeckého pivovaru dotace. Ta začala v roce 2024 a ve stejnou dobu město také vypsalo výběrové řízení na provozovatele.

„Otevřít pivovar bylo mým dlouholetým snem – jednak proto, že mám pivo rád, a také proto, že v Jindřichově Hradci opravdu chyběl. O tom jsem se před lety zmínil i svému dlouholetému kamarádovi Jirkovi Bílému, který si na mě vzpomněl, když se dozvěděl o chystaném záměru města zrekonstruovat budovu bývalého pivovaru a najít nového provozovatele pivovaru,“ popisuje Dlouhý. Výběrové řízení se společností Kapitán JIH s.r.o. vyhráli, nájemní smlouvu s městem mají až do roku 2055.

Otevření se blíží
Na rozběhnutí pivovaru se podílí více lidí. „Hlavním člověkem je můj společník Jiří Bílý, který má celý proces na starosti. O vaření piva se starají dva sládci, jedna ‚holka pro všechno‘ a jeden zaměstnanec jako pomocná síla v pivovaru. Se zakládáním prvních várek nám pomáhal emeritní sládek Ivan Chramosil, který 44 let vařil pivo ve slavném pražském pivovaru U Fleků,“ uvádí Dlouhý, který sám figuruje v roli investora a do projektu vložil řádově desítky milionů korun. Kromě toho ale podle svých slov občas přihodí i nějaké moudro.

Po dlouhých přípravách už je nyní otevření za dveřmi. „Otevřeme na začátku července s tím, že konkrétní datum ještě upřesníme,“ uvádí Dlouhý. Pivovar začal vařit na začátku června a teď se čeká, až pivo dozraje. „Otevřeme tedy tehdy, až první várka projde naší degustační zkouškou. Je to navázané také na restauraci Smetana, která k pivovaru patří,“ dodává Dlouhý.

„Dlouhá jedenáctka“
Nový pivovar nese název Jindra a bude vařit stejnojmenné pivo. Do konce letošního roku plánuje vyprodukovat kolem tří tisíc hektolitrů a poté každoročně zhruba šest tisíc, maximálně osm. Velikostně tak spadá do segmentu minipivovarů, jak se označují ty s výstavem do 10 tisíc hektolitrů.

V první sezoně, tedy během letošního léta, má být Jindra k ochutnání primárně ve zmiňované restauraci Smetana přímo v budově pivovaru. „Postupně se chceme dostat do dalších restaurací a hospod v Jindřichově Hradci a okolí a v dalších letech expandovat dál,“ říká Dlouhý.

Kromě toho se bude prodávat i v sudech přes velkoobchod Nápoje Kapitán. „To je velký benefit naší společnosti, že můj společník Jirka Bílý spoustu let v Jindřichově Hradci provozuje úspěšný velkoobchod s nápoji, takže distribuci piva máme výborně podchycenou,“ komentuje Dlouhý a doplňuje, že ve velkoobchodě bude možné koupit Jindru také v plechovkách. „Časem bychom se samozřejmě s plechovkami chtěli dostat i do maloobchodní sítě, ale není to priorita. Počítáme také s e-shopem a prodej plechovkového piva bude probíhat přímo v pivovaru prostřednictvím malé prodejny,“ přibližuje plány Dlouhý, který chce v budoucnu v pivovaru pořádat také exkurze pro dospělé, ale i pro školy v rámci výuky chemie.

Obrátit trend
Pivovarnictví se přitom v současné době nemusí jevit jako zrovna atraktivní byznysové odvětví. Spotřeba piva v Česku každoročně klesá a zejména mladí lidé tuzemskému národnímu nápoji příliš neholdují. Právě to však prý Dlouhého láká. „Já pro své aktivity vždycky potřebuju vidět nějaký vyšší smysl, jinak by mě to nebavilo. Pití piva neoddělitelně patří k české kultuře a mrzí mě, že zejména mladší generace od této tradice ustupuje,“ komentuje.

Jednotlivých druhů piva se bude v Jindřichově Hradci vařit více. „Na samotné otevření budou k ochutnání dva druhy piva, a to klasické výčepní pivo plzeňského typu Jindra 10° a svrchně kvašená APA. Ještě během července ale dozraje také světlá dvanáctka a tmavá dvanáctka. Na letošní první sezonu to tak budou čtyři druhy piva,“ uvádí Dlouhý.

On sám si pak chce na podzim uvařit svou vlastní jedenáctku. „Kolegové mi slíbili, že si ji můžu vyladit podle své chuti, tak na to se těším. Přemýšlíme o názvu ‚Dlouhá jedenáctka‘,“ doplňuje. Kromě toho bude mít podnik v nabídce i sycené limonády.

Vzhledem k aktuálním trendům se pak logicky nabízí vařit i nealkoholické pivo, jehož konzumace v Česku, ale i jinde ve světě, na rozdíl od klasického alkoholického piva narůstá. „Časem určitě chceme i vlastní nealko pivo, to je ale možná překvapivě složitější uvařit než alkoholické pivo. Je na to potřeba speciální technologie, kterou teď ještě nemáme, a bude to potřeba chvíli zkoušet, takže až budeme více zajetí ve vaření alko piv, pustíme se i do nealka,“ komentuje Dlouhý a dodává, že možností je ještě více: „Chceme si s pivem celkově hrát a určitě vzniknou různé speciály a limitované edice. Já sám mám třeba rád kombinaci piva a prosecca, tak možná i touhle cestou se dáme. Uvidíme.“

Podle něj však za to částečně mohou i samotné pivovary. „Myslím si, že jedním z důvodů je to, že hlavní pivovarské značky nejsou pro mladé lidi ničím atraktivní, nemluví jejich jazykem a nerozumí jim,“ dodává. Tento trend by proto s novým pivovarem chtěl obrátit. „Jsme přesvědčeni, že není nic špatného na tom zajít si v pátek nebo v sobotu s kamarády na pivo, uvolnit se a nechat věci jen tak plynout,“ domnívá se Dlouhý.

Aby pivovar zaujal mladé, plánuje různě experimentovat s nízkoalkoholickými pivy či ovocnými radlery. „Chceme naslouchat a přemýšlet nad tím, co by mohlo mladé lidi zaujmout, a dělat produkty pro ně,“ říká Dlouhý. Důležitou součástí toho, jak zaujmout, má být také moderní vizuální identita podniku. „Nemáme tam žádné chmelové šišky, je to moderní smajlík. Hodně lidí nám také říká, že naše plechovky vypadají jako od energy drinku. To je v podstatě záměr, protože si myslíme, že než vypít tři energeťáky, je lepší si dát tři pivka. Je to zdravější a udělá to víc srandy,“ uzavírá Dlouhý s úsměvem.

Úkrok od tradičního ležáku už i u nás v Česku přestává být hřích. Budějovický Budvar to roky ukazuje spolupracemi s domácími minipivovary, teď ale udělal zásadní krok za hranice. Spojil síly s pivovarem Mikkeller, globální ikonou dánského craftu, a posílá na trh nečekanou letní limitku Twogether Forever.

Kodaňský Mikkeller je ve světě piva pojem, který si získal jméno hlavně díky své nekompromisní kreativitě a experimentování. Místo tradičních postupů sází na originální receptury a divoké spolupráce po celém světě. Spojení dánského punku s tradičním Budvarem zní sice neobvykle, v praxi ale dává dokonalý smysl. Zatímco národní pivovar vkládá do projektu své zázemí a distribuční sílu, severská legenda přináší odvahu udělat věci jinak. Výsledkem je novinka, která má domácímu trhu ukázat novou dimenzi pivní rozmanitosti.

Druhé rande, tentokrát přímo v Česku
Tyhle dva pivovary se u jednoho sudu nepotkávají poprvé. Celá věc běží pod hlavičkou mezinárodního programu Partnership Brewing, skrze který Budvar spolupracuje s vybranými pivovary ze zahraničí a předávají si zkušenosti, technologie i pivovarnické know-how.

Už v roce 2023 spolu uvařili ležák #YearoftheLager, ten byl ale tehdy určen výhradně pro export. Letos se karta obrací. Novinka míří rovnou na domácí trh, aby českému publiku ukázala, že i velký pivovar dokáže přinést do běžných regálů čistou řemeslnou exkluzivitu.

Letos se pije Summer Pale Ale
Tentokrát ale o klasický ležák nejde. Novinka s názvem Twogether Forever je čistokrevný Summer Pale Ale. Tedy lehké, svrchně kvašené pivo designované přímo pro horké letní dny, které sází na skvělou pitelnost, svěží charakter a charakteristickou chmelovou chuť.

„Spolupráce s Mikkellerem je pro nás výjimečná. Je to pivovar, který se nebojí posouvat hranice a přemýšlet o pivu jinak, ale zároveň má obrovský respekt k řemeslu. Právě to nás baví a inspiruje. Twogether Forever je pivo, které vzniklo z přátelství, společné chuti experimentovat a radosti z vaření. Chtěli jsme uvařit něco, co bude stejně dobře fungovat v letním horku na zahrádce jako při objevování nových pivních stylů,“ vysvětluje sládek Budvaru Petr Košin.

Limitovaná edice se objeví ve vybraných hospodách a obchodních řetězcích už v průběhu června. Pro běžného českého pivaře z toho plyne ta nejlepší zpráva: za světovými trendy už člověk nemusí cestovat nebo složitě obíhat specializované pivotéky. Stačí vzít v supermarketu do ruky plechovku, která vznikla ze spojenectví jihočeské jistoty a dánské divočiny.

Milovníky piva letos v létě potěší nová limitovaná edice velmi lehkého speciálu Letní Lehárko, kterou nabízí pivovarská Společnost HEINEKEN. Prodávat se bude pouze čepované ze sudu, zájemci budou mít k dispozici celkem 1600 hektolitrů Lehárka v celé České republice.

Letní Lehárko je jako stvořené pro letní příležitosti, kdy lidé obecně vyhledávají a preferují lehčí a méně alkoholické varianty. Vhod jistě přijde i mladší generaci, která podle průzkumů čím dál častěji preferuje slabší, ale pitelná piva. Lehárko tak představuje zodpovědnější volbu než například klasický ležák. Letní Lehárko je světlá 8, která se za studena chmelí aromatickým Kazbekem. Tento chmel má výrazně ovocný charakter a je tak pro léto ideální volbou.

„Důvodů, proč jsme se pro Letní Lehárko letos rozhodli, je hned několik. Především chceme lidem nabídnout pivo i ve chvíli, kdy by si ho běžně nedali – při výletě, k obědu, během celého dne. V letním počasí se nabízí i jako vhodná alternativa místo silnějšího ležáku. Dále vycházíme z předpokladu, že lidé speciální limitované edice vyhledávají a novinku rádi ochutnají. A v neposlední řadě je může zaujmout lehká ovocná chuť nového speciálu,“ uvedla Vendula Kučerová, Field Sales Manager ze Společnosti HEINEKEN. „Vyrobili jsme opravdu unikátní pivo, které si zachovává dostatečnou hořkost i vůni, což je při nižší stupňovitosti málokdy na trhu vidět. Lidé jistě ocení, že se nám v tomto speciálu podařilo zachovat sílu chuti,“ dodala Kučerová.

Letní Lehárko se bude čepovat primárně v provozovnách u jezer, rybníků, koupališť, řek a turistických tras. Spotřebitelé ho najdou také ve výletních restauracích, horských střediscích či penzionech. Ve městech pak bude k mání na zahrádkách, terasách či rekreačních zónách. Na existenci Letní Lehárka v dané provozovně hosty upozorní plakáty a „áčka“ na stolech.

Nabízet svým hostům Letní Lehárko se chystá i majitel restaurace Portoriko v Brně René Káňa. Na čepu zde bude od června. „Limitované edice mám rád, lidé si tato piva objednávají, když je máme v nabídce. Předpokládám, že dobře uspěje i Lehárko. Naše obsluha bude na nové pivo hosty také upozorňovat,“ konstatoval René Káňa. Obecně podle něj mají největší zájem o speciály mladší generace. U Lehárka předpokládá, že uspěje i díky nižšímu obsahu alkoholu, protože si to konzumenti v létě žádají.

V Brně bude Letní Lehárko dále k dispozici například na známém a největším koupališti Riviéra. V Praze se bude Lehárko čepovat v Bistru Na Hrázi u vodní nádrže Džbán nebo restauraci Opatovské Terasy, která se zaměřuje na poctivou českou kuchyni, a právě pivní speciály.

Den otců letos připadá na neděli 21. června, tedy do období mistrovství světa ve fotbale. Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) proto připravila speciální akci pro tatínky. Každý otec, který během prodlouženého víkendu navštíví zážitkovou prohlídku The Original Tour a řekne si o něj u vstupu, dostane krýgl Pilsner Urquell o objemu 0,3 litru zdarma.

Letošní šampionát hostí USA, Kanada a Mexiko a víkend Dne otců připadá přímo mezi zápasy české reprezentace. Návštěvníci si tak mohou spojit interaktivní prohlídku expozice s posezením v pivnici, kde se promítají vybraná utkání a kde se čepuje tanková plzeň přímo z tanku. Z akce tak může být krátká zastávka v centru Prahy, ale i program na celé odpoledne.

Akce platí od pátku 19. do neděle 21. června a je vázána na vstupenku The Original Tour. Prohlídka provází historií prvního zlatého ležáku světa od roku 1842 až po současnost. Využívá moderní technologie, video mapping i audioprůvodce v jedenácti jazycích a v ceně zahrnuje dvě piva nebo nealkoholické nápoje. Krýgl navíc dostane každý tatínek, který se během víkendu k návštěvě přihlásí.

„Víkend Dne otců letos vychází na období fotbalového mistrovství světa, a proto jsme se rozhodli spojit návštěvu expozice s malou pozorností navíc. Každý tatínek, který k nám během víkendu dorazí na The Original Tour, si může odnést krýgl Pilsner Urquell zdarma,“ říká Lidija Kovařík, generální ředitelka Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague.

Chcete darovat víc než krýgl? Pošlete tátu na hodinu k výčepu
Pokud váš táta, partner nebo dědeček ocení spíš dobrý zážitek než další kravatu, může být Den otců ideální příležitostí vyzkoušet něco nového. Ve Škole čepování v expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy se během jedné hodiny naučí čepovat plzeň jako profík a na vlastní kůži si ověří, že správně načepovat pivo je skutečné řemeslo.

Říká se, že sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá. Krémová pěna, čistá, mokrá a studená sklenice, správný sklon půllitru i práce s výčepním kohoutem jsou součástí rituálu, díky kterému chutná plzeň tak, jak má. Právě to si mohou účastníci vyzkoušet v multimediální expozici v dolní části Václavského náměstí, která získala ocenění pro nejlepší pivní zážitek v Evropě.

Pod vedením zkušených výčepních si vyzkouší tři tradiční styly: hladinku, šnyt a mlíko. Dozvědí se také, proč se pivo čepuje do mokré sklenice, při jaké teplotě chutná nejlépe nebo jak v restauraci poznat opravdu čisté sklo.

Lekce probíhá v uvolněné atmosféře soukromého baru, vždy v malé skupině do dvanácti lidí. Hodí se tak jako dárek pro jednotlivce i jako společný program pro rodinu nebo partu kamarádů. Na závěr si každý absolvent odnese certifikát výčepního a personalizovanou láhev Pilsner Urquell se svým jménem jako vzpomínku na den, kdy si vyzkoušel, jaké to je stát na druhé straně výčepu.

„Nejdůležitější je vědět, že pivo se čepuje výhradně do naprosto čisté sklenice, do půllitru patří nejdříve pěna, potom pivo a je nutné čepovat po skle,“ vysvětluje hlavní tapster Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Matyáš Wiaczka.

V jindřichohradeckém zámeckém pivovaru se téměř po 60 letech opět vaří pivo. Ve sklepech zrekonstruovaného historického areálu leží první várky.
Národní kulturní památku z 16. století dalo za půl miliardy korun opravit město. Provozovatelem Pivovaru Jindra a Restaurace Smetana je společnost Kapitán JIH s.r.o., která do pivovaru i restaurace dodala technologie a vybavení. Lidé poprvé pivo ochutnají v červenci, informovala dnes novináře Eliška Čermáková z Pivovaru Jindra.

"Začali jsme klasickým ležákem plzeňského typu Jindra 10° a ještě během léta nabídneme světlou a tmavou dvanáctku a taky pivo typu APA,“"uvedl sládek Václav Prachniar. Druhý ze sládků Matěj Masař dodal, že desítku vaří ze světlého plzeňského sladu s trochou německého karamelového sladu. S pivovarem ho spojuje i rodinné pouto. Jeho děda byl posledním sládkem před uzavřením pivovaru v roce 1967.

Roli mentora pro sládky zastala legenda české pivovarnické scény Ivan Chramosil, který celých 44 let vařil pivo v proslulém pražském pivovaru U Fleků. "Pivu se věnuji přes 60 let, a i když už několik let nejsem aktivním sládkem, občas pomůžu nějaký nový pivovar rozjet," uvedl Chramosil.

Budova jindřichohradeckého zámeckého pivovaru od 90. let 20. století chátrala. V roce 2024 ji město s pomocí dotací ve výši 245 milionů korun začalo opravovat. Celkové náklady se pohybují kolem půl miliardy korun. Pivovarská restaurace nese jméno Smetana po slavném hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval v pivovaru jako sládek.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1967 zůstal v provozu. Poté tam Národní podnik Fruta do 90. let 20. století vyráběl populární tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Nové pivo Jindra, regionální gastrokultura nové restaurace Smetana a proměna ruiny pivovaru v kulturní centrum Jindřichova Hradce. Zámecký pivovar čeká nová éra. Až do příchodu průmyslové revoluce jedním z největších a produkčně nejvýznamnějších pivovarů v českých zemích. Byl první z osmi pivovarů, které působily v rámci Čech, Moravy a Rakouského Slezska.

Po roce 1945 byl areál znárodněn. Do roku 1966 byl stále v provozu. Národní podnik Fruta tu do 90. let 20. století vyráběl rum. Od devadesátých let však objekt nezadržitelně chátrá, čemuž pomohl v roce 2011 požár v západní polovině renesančního objektu.

Rozhodnutí obnovit letitou slávu pivovaru, kde byl sládkem i otec hudebního skladatele Bedřicha Smetany, přijalo místní zastupitelstvo před čtyřmi lety.

Rekonstrukce za více než půl miliardy korun se blíží do svého finále a každý nový den na stavbě ukazuje, s jakou péčí, respektem k historii a řemeslnou precizností se zde pracuje. Původně požárem poničený objekt dnes získává zcela novou tvář – a jeho návrat mezi živé bude patřit k největším událostem roku.

„Chceme městu vrátit ztracenou pivovarnickou pýchu a vytvořit příjemné místo pro celoroční trávení volného času pro jednotlivce i rodiny,“ řekl majitel obnoveného pivovaru Jiří Bílý.

Hlavním distribučním kanálem bude vlastní velkoobchod společnosti se stabilní a rozsáhlou klientelou.

„Přímým distribučním kanálem a zároveň showroomem bude pivovarská restaurace přímo v objektu, kterou budeme také provozovat. Doplňkový prodej bude probíhat na e-shopu. Bude také možnost zakoupit si i dárkové balení přímo v pivovaru,“ dodal Bílý.

V nabídce by měla být světlá desítka, jedenáctka, dvanáctka, ale i sezónní speciály, radlery a kolekce zajímavých obalů. Restaurace by měla mít celoroční, každodenní provoz, s nabídkou menších nezávazných jídel „tapas“, fúzí české a globální kuchyně a měla by používat suroviny primárně od lokálních dodavatelů.