Novinky a zajímavosti ze světa piva

Krajský soud v Brně poslal v pondělí 27. dubna Znojemský městský pivovar do konkurzu. Věřitelé mají dva měsíce na to, aby přihlásili své pohledávky. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného v insolvenčním rejstříku. Vedení společnosti podalo insolvenční návrh na začátku dubna. Uvedlo v něm, že pivovar dluží přes 40 milionů korun.

Samosoudce Zdeněk Málek v rozhodnutí prohlásil na majetek firmy konkurs a jako insolvenční správkyni ustanovil společnost Plzeňská insolvenční. Zároveň nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 24. července. Insolvenční správkyni soud uložil, aby provedla inventarizaci majetku pivovaru a sepsala o něm zprávu.

Série na sebe navazujících událostí
V insolvenčním návrhu firma uvedla, že se do úpadku dostala v souvislosti s řadou na sebe navazujících událostí, které nezpůsobila. Za začátek potíží označilo vedení firmy pandemii nemoci covid-19. Pivovar se pak nedokázal vyrovnat s růstem cen, surovin, energií i mezd.

Podle insolvenčního návrhu má Znojemský městský pivovar hmotný majetek v hodnotě téměř 29 milionů korun. Na začátku dubna měl pivovar 16 zaměstnanců, čtyři ukončili pracovní poměr na konci března, další dva mají smlouvu na dobu určitou do konce května a srpna.

Firma mimo jiné uvedla, že dluží Okresní správě sociálního zabezpečení 3,3 milionu, na mzdách dluží zaměstnancům 1,3 milionu korun, dalších 1,1 milionu představuje nesplacený úvěr a statisíce dluží i zdravotním pojišťovnám.

Možnost prohlédnout si provozy patnácti výrobců tradičního českého nápoje v Plzeňském kraji, popovídat si se sládky a samozřejmě také ochutnat některé z výsledků jejich práce měli lidé během páteční Noci pivovarů. O akci, která má podpořit české pivovarnictví, byl velký zájem, část návštěvníků využila i autobusy vypravené pro tento festival.

„S nocí pivovarů jsme začali minulý rok. Neměla by sloužit jenom velkým ale všem napříč Českou republikou. Domluvili jsme se s těmi malými, že akci opět zopakujeme a že k ní mohou přistoupit po svém. Někdo uvařil speciální pivo, další udělal mimořádné prohlídky, které byly zvláštní tím, že sládek návštěvníky zavedl i tam, kam se veřejnost běžně nedostane." uvedl emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka s tím, že se jedná o demonstraci toho, že malí i velcí výrobci mohou žít v symbióze.

„Důležité je, že všichni chceme, aby pivo chutnalo skvěle, ať je od malého nebo velkého pivovaru. Tahle akce je navíc jednou z cest, jak ukázat mladší generaci, která dnes hledá jiné cesty ke konzumaci piva i jiný styl zábavy, že i pivovar pro ně může být něčím zajímavý. Mohou se tam třeba i něco naučit, od čehož tu jsou sládci, aby s nimi hezky popovídali a nabídli pivo, které by jim mohlo chutnat," doplňuje Berka. Ten sám šel příkladem a některé návštěvníky sám provedl provozem i historií pivovaru Plzeňský Prazdroj. Povyprávěl o vzniku legendárního ležáku plzeňského typu, který poprvé uvařil bavorský sládek Josef Groll v roce 1842.

Světlý stout i pivo s nízkým obsahem cukru
Své brány otevřel například také pivovar Zlatá kráva v Nepomuku. „Od roku 2018 máme uvařeno přes 50 druhů piva. Některé se opakují, jiné ne. Část z nich je sezonní. Běžně máme na čepu osm druhů, někdy se jich sejde i deset až dvanáct," prozradila sládková Žaneta Petružálková. Speciálky vymýšlí společně se svým kolegou. Za největší raritu, kterou tu připravili považuje světlý stout. „Většina jich jsou tmavá piva. My jsme se minulý rok na Vánoce rozhodli uvařit světlé. Myslím si, že je to velká republiková rarita, kterou u nás vařil maximálně tak dva pivovary. Každopádně se snažíme zákazníkům nabízet novinky a pestré chutě," dodává Petružálková. I v Nepomuku bojují s tím, že mladí lidé nemají stejné zvyky jako jejich rodiče. „Snažíme se oslovit i tuhle generaci, která vyznává úplně jiný životní styl. I proto jsme vytvořili low carb piva, která mají o polovinu méně kalorií než třeba dvanáctka. Má velmi nízký obsah sacharidů i méně alkoholu," podotýká sládková.

Velmi pestrou nabídkou se prezentoval také pivovar Zhůřák, který si v malé obci nedaleko od Plzně před lety otevřel Američan Chris Baerwaldt. „Specializuji se na svrchně kvašená piva. Dodávám je do několika hospod v Plzni a okolí. Jde hlavně o různé typy ejlů, piva IPA nebo kyseláče," říká Chris Baerwaldt, který pochází z Californice. Je to pracovník IT, ale pivovarnictví ho zajímalo už v Americe. Tady e na jednom pivní festivalu seznámil se svojí budoucí ženou, Češkou Soňou. Když pak hledali, kde budou společně bydlet, vybrali si právě domek v obci Zhůř. Pivo v Čechách, stejně jako předtím ve své rodné zemi, nejprve vařil pouze jako hobby. „Pak jsem se začal scházet s lidmi z místní pivní komunity. Pomohl tomu i festival minipivovarů Slunce ve skle, který v té době začínal. Tak vznikl nápad, že bych si mohl otevřít pivovar," vypráví pivovarník, který Zhůřák založil v roce 2013. Mezi jeho nejznámější piva patří House Ale 12°, Czech Blond Ale Světluška nebo velmi silný stout Asfalt 20°. „Jen občas uvařím i klasický ležák, ale to je tady zbytečné, protože kvalitní ležáků je tady v Čechách plno," dodává s úsměvem.

Pouze v restauracích a hospodách, kde čepují pivo Bernard, lze letos na jaře ochutnat Jarní speciál, lehké světlé pivo s vyšší hořkostí 50 IBU. Vzniklo kombinací několika druhů sladů a vybraných druhů chmele v Rodinném pivovaru Bernard v Humpolci.

„Chtěli jsme uvařit svěží pivo, které bude příjemně chutnat a vonět jarem. To se povedlo,“ říká vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra a dodává: „Už na první napití je jasné, že je to jiné pivo než obvykle, zároveň je ale jasné, že pijete naše pivo.“

Jako všechny sezónní speciály z pivovaru Bernard (ještě pivo s chmelem z Vysočiny a adventní speciál) je i Jarní speciál určen výhradně k čepování v hospodách a restauracích. Jeho podpora probíhá v místech prodeje pomocí POS stojek na stolech, na sociálních sítích či pomocí newsletterů.

Český minipivovar Matuška potvrzuje svou výjimečnou pozici na mezinárodní scéně. Na prestižní soutěži World Beer Cup získal další ocenění a navázal na loňský úspěch.

Řemeslný minipivovar Matuška si z letošního World Beer Cupu odváží dvě stříbrné medaile. S Desítkou bodoval v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v Czech-Style Pale Lager. Po loňském úspěchu, kdy s pivem Broumy získal zlato v kategorii Kellerbier or Zwickelbier si tak na konto připisuje další výjimečný úspěch. Matuška je jediný český pivovar oceněný od roku 2012.

World Beer Cup je mezinárodní pivní soutěž, která se pravidelně koná v USA pod záštitou Brewers Association, americké asociace zastupující malé a nezávislé pivovary. Označuje se za nejprestižnější a zároveň největší pivní soutěž na světě, často nazývanou „Oscarem pivařiny“ nebo „pivním Michelinem”. Díky obrovskému počtu přihlášených piv se soutěž stala klíčovým měřítkem kvality pro celé odvětví. V roce 2026 bylo vyhodnoceno přes 8 000 vzorků z více než 1 600 pivovarů z padesáti zemí.

Pivovar Matuška se v jubilejním 30. ročníku umístil na druhém místě v kategorii českého světlého ležáku se svou Dvanáctkou a taktéž na druhém místě se svou Desítkou v kategorii sklepních ležáků, kde loni získal zlato s pivem Broumy.

Matuška je jediný český minipivovar, který v soutěži za posledních 20 let bodoval, jako jediný český minipivovar získal historicky víc než jednu medaili, a navíc je to jediný český pivovar oceněný za posledních 12 let.

Adam Matuška k vítězství říká: „Zase jsme dokázali něco nemožného! Bereme dvě stříbra z 8 500 piv. Desítka a Dvanáctka. Dvanáct let jsme nikdy nic nevyhráli, minulý rok zlato, teď dvě stříbra. Jsme jediný oceněný český minipivovar. S tátou jsme začínali v garáži a neměli jsme ani na benzín, abychom se dostali do Broum. Vše je možné, nic není nemožné! Jen se nikdy nevzdat!”

Matěj Šůcha, ředitel pivovaru Matuška se připojuje s nadšenou reakcí: „Euforii maximálního kalibru pocity střídají pocity neuvěření. Pamatuju si předloňské vyhlášení ve Vegas, kde to necinklo a nás to mrzelo, ale doufali jsme, že to jednou musí přijít. Ale že se to letos podaří dvakrát je něco neskutečného.”

Rodinný minipivovar Matuška vznikl v roce 2009, kdy sládek Martin Matuška na Velikonoční pondělí uvařil první várku tmavého spodně kvašeného speciálu. Na jeho práci dnes navazuje syn Adam. Pivovar sídlící v Broumech spojuje tradici s moderními pivovarnickými postupy a řadí se mezi přední české minipivovary. Jeho piva pravidelně získávají ocenění doma i v zahraničí, nejnověji bylo pivo Broumy oceněné zlatem na World Beer Cup 2025 v americkém Indianapolis v kategorii Kellerbier, sklepní pivo.

Zachráněné klenby, odhalení tesaných sklepů i velké plány s novým pivem Jindra. V Jindřichově Hradci se ke zdárnému konci blíží rekonstrukce zámeckého pivovaru za více než půl miliardy korun. Podívejte se, jak to na místě aktuálně vypadá.

Po dvou letech intenzivních prací se dostává rekonstrukce zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci dostává do svého finále. Původně požárem poničený objekt získává zcela novou tvář. Během obnovy se podařilo stabilizovat a zachránit poškozené konstrukce kleneb, ale také objevit tesané sklepy ve skále pod severním nádvořím. Archeologové rovněž odhalili historické prvky, které místu dodají jedinečnou atmosféru. „Jsme opravdu rádi, že se dílo blíží ke konci. Obnova takto významné památky nebyla jednoduchá, ale výsledek stojí za to,“ říká starosta Michal Kozár (ANO).

Brzy poteče pivo
Město v obnovených prostorách vytvoří nejen pivovar, ale i kulturní sál určený společenským akcím. Provozovatelem pivovaru i restaurace bude společnost Kapitán Jih, která do objektu dodá veškerou pivovarskou technologii i vybavení.

„Pivovar bude nejen krásným místem pro setkávání, ale také živým připomenutím toho, co k Jindřichovu Hradci historicky patřilo. A věřím, že nové pivo Jindra si místní rychle oblíbí,“ doplnil starosta.

Po šedesáti letech se tak v místě začne vařit pivo pod názvem Jindra. Nové jindřichohradecké pivo se bude čepovat v pivovarské restauraci Smetana. Město realizuje rekonstrukci s finanční podporu přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Znojemský městský pivovar, který fungoval od roku 2015 v historickém areálu na předhradí Znojemského hradu, končí. Vedení firmy podalo na začátku dubna insolvenční návrh, firma dluží přes 40 milionů korun. Vyplývá to z dokumentů dostupných v insolvenčním rejstříku. Firma neusiluje o reorganizaci, ale žádá soud o vyhlášení konkurzu.

V insolvenčním návrhu firma uvádí, že se do úpadku dostala v souvislosti s řadou na sebe navazujících událostí, které nezpůsobila. "Jako u většiny společností v gastroprůmyslu lze počátek problémů vysledovat v období pandemie covid 19, kdy došlo k uzavření těchto provozů a omezení tržeb. Následný růst cen energií, mezd i surovin pak byl pro společnost další ranou," uvádí firma v návrhu. Doplňuje, že k insolvenci přistoupila v zájmu svých věřitelů.

Podle insolvenčního návrhu má pivovar 16 zaměstnanců, čtyři ukončili pracovní poměr na konci března, další dva mají smlouvu na dobu určitou do konce května a srpna. Firma uvedla, že dluží Okresní správě sociálního zabezpečení 3,3 milionu, na mzdách dluží zaměstnancům 1,3 milionu korun, dalších 1,1 milionu představuje nesplacený úvěr a statisíce dluží i zdravotním pojišťovnám. U města Znojma má dluh 240.000 korun.

Podle insolvenčního návrhu má Znojemský městský pivovar hmotný majetek v hodnotě téměř 29 milionů korun. Naopak má v účetnictví pohledávku za městem Znojmem, po němž požaduje 21,8 milionu za zhodnocení areálu pivovaru.

V areálu se pivo vařilo od roku 1720, původně městský pivovar Znojmo prodalo v roce 1860 měšťanu Tomášovi Mauralovi, jehož rodina jej vlastnila až do roku 1921. Poté byl pivovar přejmenován a v roce 1948 znárodněn. Po privatizaci v roce 1992 získala pivovar značka Hostan, kterou později koupil koncern Heineken. Výrobu piva ze Znojma v roce 2005 přesunul do Brna, ve Znojmě zůstala pouze výroba sudových limonád. V roce 2009 ale i tato výroba skončila a areál byl nevyužitý až do roku 2015. Areál vlastní město, které jej od Heinekenu odkoupilo v roce 2010 za 26 milionů korun. Firma Znojemský městský pivovar měla budovy v nájmu od města na 30 let.

Martin Vojtěch začal vařit pivo v době, kdy končil provoz pardubický pivovar. Přátelé si z něho dělají legraci, že to kvůli němu tradiční městský pivovar zkrachoval.
Martinův pradědeček František Vojtěch koupil hostinec v pardubické části Studánka v roce 1924 a ještě před válkou ho přestavěl do současné podoby. Po smrti Františka staršího řídila hostinec jeho manželka Anna Vojtěchová.

Zabráno armádou
Za války část hostince zabrala německá armáda, pro ubytování a sklady, a po válce zas armáda sovětská. Anna Vojtěchová vedla podnik až do roku 1959, kdy byl hostinec znárodněn. Hostinská Anna v něm ale zůstává až do sedmdesátých let jako zaměstnankyně Restaurací a jídelen.

Její syn František Vojtěch je až do roku 1948 členem mladých národních socialistů, možná právě proto se o něho aktivně zajímala Státní bezpečnost. V roce 1955 mu nabídla spolupráci, kterou ovšem František Vojtěch odmítl. Pár měsíců poté byl zatčen a obviněn ze spoluúčasti na vraždě Luboše Krátkého. Vina mu nebyla prokázána a po několika měsících byl propuštěn. Zaměstnání poté hledal jen s velkými obtížemi. Později pracoval jako programátor.

Restituce a rekonstrukce
S maminkou Annou požádali v restitucích o navrácení hostince. František Vojtěch ho pak přenechal synům Petrovi a Pavlovi. Ti se postarali o rozsáhlou rekonstrukci a v roce 2020 Františkův vnuk Martin otevírá při restauraci minipivovar a vaří vlastní pivo. Na dlouhou dobu jediné skutečně pardubické pivo.

Děda František se bohužel Vojtěchovského piva nedožil. Zemřel jen pár týdnů před tím, než Martin natočil první půllitr. Od roku 2020 uvařili v pivovaru U Vojtěchů více než 17 druhů piv. Jedno z nich je věnované i dědovi Františkovi – polotmavý ležák Fanda. Je vařený na dva rmuty, má smetanovou pěnu a plnou chuť s lehce hořkým dozníváním. Pan Vojtěch by byl spokojen.

Říká se jí světová pivní olympiáda a letos se v ní ukázalo na 8 000 piv. Mezi nimi se na soutěži World Beer Cup dokázal prosadit minipivovar z Česka.
V Broumech nedaleko za Prahou se bude jistě slavit. Hned dvě piva z tamního minipivovaru Matuška se totiž letos probojovala mezi ty vůbec nejlepší na světě. Na soutěži World Beer Cup získala ve svých kategoriích druhá místa, a tedy i stříbrné medaile. V kategorii Kellerbier or Zwickelbier (sklepní ležáky) se jako druhá umístila broumská Desítka a v kategorii Czech-Style Pale Lager (český světlý ležák) tamější Dvanáctka. Po loňském úspěchu, kdy s pivem Broumy získal tento minipivovar zlato v kategorii Kellerbier or Zwickelbier, si tak na konto připisuje další zářez.

World Beer Cup je mezinárodní pivní soutěž, která se pravidelně koná v USA pod záštitou Brewers Association, americké asociace zastupující malé a nezávislé pivovary. Označuje se za nejprestižnější a zároveň největší pivní soutěž na světě a díky obrovskému počtu přihlášených piv platí za měřítko kvality pro celé odvětví. V roce 2026 bylo vyhodnoceno přes 8 000 vzorků z více než 1 600 pivovarů z padesáti zemí. Česko tu získalo, kromě předchozího roku, ocenění naposledy v roce 2014.

„Zase jsme dokázali něco nemožného!“ neskrývá svou radost šéf minipivovaru Adam Matuška. „Tolik let jsme nikdy nic nevyhráli, minulý rok zlato, teď dvě stříbra. S tátou jsme začínali v garáži a neměli jsme ani na benzín, abychom se dostali do Broum. Vše je možné, nic není nemožné! Jen se nikdy nevzdat!“ Minipivovar vznikl v roce 2009 a svá piva dodává do řady podniků. V Praze na něj jsou napojeny také dva Automaty Matuška, jeden na Hradčanské a druhý nově na Jiřího z Poděbrad.

Pivovary loni na český trh dodaly nejméně piva za posledních dvacet let. Výběr spotřební daně meziročně klesl o 150 milionů korun. Údaje o celkové tuzemské výrobě piva včetně exportu zveřejní pivovarníci příští týden.
Článek

Český pivní trh zaznamenal v loňském roce další pokles. Tuzemské pivovary a dovozci loni dodali na český trh nejméně piva za posledních 20 let. Podle statistik Celní správy to bylo 14,3 milionu hektolitrů, o 3,2 procenta méně než v roce 2024.

Na spotřební dani se loni podle celníků vybralo celkem 4,319 miliardy korun, o 4,5 procenta méně než v předchozím roce. Podobný pokles zaznamenala také vyměřená spotřební daň.

Celní statistiky nicméně nevypovídají o celkovém výstavu piva, tedy o množství, které za daný rok uvaří české pivovary. Tento údaj zahrnuje i export, který čeští celníci nesledují. Výstav za rok 2025 zveřejní Český svaz pivovarů a sladoven příští týden.

„Celkové zhodnocení uplynulého roku a vývoje výstavu, konzumace a importu a exportu piva včetně konkrétních čísel chystáme na tiskovou konferenci 28. dubna. Do té doby nemůžeme výsledky podrobněji komentovat,“ uvedl mediální zástupce svazu Tadeáš Pepř.

Podle informací Seznam Zpráv z pivovarnických kruhů se loňská celková produkce piva v Česku snížila přibližně pět procent, podobně jako v roce 2024.

„Loňský rok dle mého předpokladu potvrdil dlouhodobou strukturální proměnu českého pivního trhu, kde se jednorázové šoky potkaly s tržními fundamenty. Pokles na daňovém trhu jasně indikuje pokračující útlum, přičemž celkový pokles objemů v minulém roce mohl být nad pět procent vzhledem k velmi nepříznivému počasí zejména během hlavní sezony,“ říká analytik J&T Banky William George Kubik.

„Rok 2025 byl navíc specifický i přetrvávající cenovou senzitivitou, která v zásadě mohla urychlit odliv hostů z gastronomie do prodejen. Současně ale jsou objemy i nadále pod dlouhodobým tlakem snižujícího se apetitu, kdy spotřebitelé, zejména z řad mladších lidí, přecházejí k alternativním produktům. Kombinace těchto klimatických vlivů, změny životního stylu a ekonomických tlaků celý trh zmenšuje,“ doplňuje Kubik.

Výstav piva rostl do roku 2019, kdy se v Česku uvařilo rekordních 21,6 milionu hektolitrů. V roce 2024 to bylo 20,9 milionu hektolitrů. A klesá i domácí spotřeba – ze 153 litrů na obyvatele v roce 2009 na zatím historicky nejnižší hodnotu 126 litrů v roce 2024.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je dlouhodobě stabilní spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Výrazně roste spotřeba nealkoholického piva a míchaných pivních nápojů, takzvaných pivních mixů. Pivovary na pokles trhu reagují investicemi právě do těchto segmentů.

„Pro pivovarské skupiny znamená pokles trhu dle mého názoru nutnost přehodnocení strategií, tedy namísto navyšování výstavu tradičního piva se investice přesouvají do automatizace a diverzifikace stávajícího portfolia,“ dodává Kubik z J&T Banky.

Tománek, Zázvorák a další piva budou na čepu poslední dubnový pátek v Parostrojním pivovaru v Lobči na Kokořínsku, který se připojí k letošní Noci pivovarů. Akci, která představuje lidi a příběhy českého pivovarnictví, letos zažijí i střední Čechy. V Lobči bude hrát harmonikář a na speciální prohlídce se stane průvodcem i tamní sládek.

Po loňské premiéře v Plzeňském kraji se v druhém ročníku koná Noc pivovarů se speciálními prohlídkami i ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Na Mělnicku mohou zájemci v pátek 24. dubna zavítat do Lobče, do tamního parostrojního pivovaru, který je technickou památkou.

„Seznamte se s příběhem záchrany pivovaru a půltisícileté tradice vaření piva na Kokořínsku,“ zve majitel pivovaru, architekt Pavel Prouza návštěvníky, které bude provázet společně se sládkem Radomíre Michoinem. K prohlídce přitom patří i ochutnávka řemeslného piva.

„Po prohlídce se můžete těšit na příjemnou atmosféru pivovarského výčepu, kde zahraje na akordeon Pepa Rohlíček,“ zvou pořadatelé.

Oslava českého pivovarnictví, jeho tradice i lidí, kteří za ním stojí, začíná v Lobči odpoledne a končí až hodinu před půlnocí.