Novinky a zajímavosti ze světa piva

Biskupský pivovar U sv. Štěpána v Litoměřicích nabízí svůj Velikonoční speciál. Pivo bylo uvařené už v lednu, protože jako správný stout muselo odpočívat dva měsíce v pivovarských sklepeních. Nyní si ho ale již mohou vychutnat návštěvníci biskupského pivovaru nebo si pořídit lahvinku lahodného moku domů.

Po více než sedmdesáti letech se do Vejprt vrátilo vaření piva. Malý domácí pivovar vznikl v jedné garáži a pivo vaří dva nadšenci Oldřich Těhník a Martin Hippmann. Garáž plná nádob a hadic voní z dálky. První myšlenku na domácí pivo začali přetvářet v realitu před pěti lety, ale až teprve nyní už mohou říkat, že se stali profesionálními pivovarníky.

Jak to vlastně začalo? – ptáme se pivovarníků.
Bylo nám dost líto, že zde žádný pivovar není, vždyť pivo má každý rád. Nejdřív byl sen a nápad, pak mnoho čtení a hledání v moudrých knihách i na sociálních sítí či u přátel, kteří o tom něco věděli. Také jsme udělali rekvalifikační kurs v Praze. Navíc jsme si říkali, že kdysi zde pivovar býval, tak proč bychom zrovna my nemohli obnovit tradici? Byl to velký plán, mnoho práce, zkoušek, ale nakonec se povedlo, a dneska na naše pivo nechodí jen sousedé, ale kupují ho i lidé ze zahraničí.

Jaké pivo vyrábíte?
Vyrábíme spodně kvašené pivo, převážně ležáky, jedenáctku, dvanáctku a polotmavé. Máme zatím ten sortiment ještě omezený, ale časem se jistě dostaneme na další piva, na ta svrchně kvašená. Nabízíme piva Havíř, Ober Steiger, Blech Hammer a Kahan.

Dá se popsat, co vše k výrobě piva potřebujete?
Je toho hodně, nejdůležitější jsou tedy voda, ječný nebo pšeničný slad, chmel, kvasnice. A pak spousta technologie. Například vystřeďovací a vyslazovací kádě, chmelovar, chladiče, šrotovač, spilka, ležící tanky a mnoho dalších věcí.

Kolik dní to trvá, než se po práci může zlatavý mok ochutnat?
Po všech postupech, kterými pivo prochází, je to celkem šest týdnů.

S tím byste mohli i do soutěže sládků…
To nám lidé také říkali, a tak jsme před pár dny poslali vzorek piva do mezinárodní soutěže v Litoměřicích. Šlo o 36. ročník Mezinárodního pivního festivalu, který hostí výstaviště Zahrada Čech. Odborná komise tam každý rok hodnotí stovky vzorků. Je to nejprestižnější pivovarnická soutěž ve střední Evropě. My jsme se sice úplně na předních místech neobjevili, ale přesto nám bylo pivo pochváleno.

Něco pro abstinenty také bude?
Zvažujeme klasickou sladovou limonádu.

Pivovar ve Vejprtech stával v letech 1607 až 1948. Právo vaření piva udělil tehdy císař Rudolf II. Město mívalo jen jednu varnu, v té se ročně vařilo dvě až tři várky piva. Pokud pivovar nevařil, mohli si varnu zapůjčit různí majitelé domů pro svou potřebu a prodej piva. V roce 1840 převzal vaření piva pivovarnický spolek. Ten také nakonec nechal postavit úplně nový pivovar zprovozněný roku 1869. Vejprtské pivo však bylo dlouhodobě nekvalitní, a tak se stejně více dováželo pivo z jiných míst, například z Přísečnice, Klášterce, Chomutova, Vernéřova, Libočan, a samozřejmě i ze vzdálenější Plzně. Přesto měl pivovar v roce 1919 výstav 13 701 hektolitrů a 16 950 hektolitrů v roce 1920. Konec pivovaru přišel v roce 1947, kdy o uzavření rozhodla tehdejší rada ONV Vejprty. Pivovar byl roku 1948 stržen.

Lidé ho pili naposledy před půl stoletím – a nyní se vrací. V kralupském pivovaru by se během několika měsíců mělo začít znovu vařit pivo, které naváže na tradici zaniklou na konci 70. let.

Do zrekonstruovaného objektu na Palackého náměstí, kde má už brzy otevřít nová restaurace, se vrátí světlý kralupský ležák. Návštěvníci ho budou moci ochutnat přímo na místě, čerstvě z výroby.

„Chceme navázat tradici a vařit pivo pod značkou Bohemia,“ uvedl Deníku provozovatel restaurace Tomáš Zahradníček, který se na projektu domluvil s Michalem Blechou, majitelem kralupského létajícího pivovaru Chmeloun.

Bohemia a Vltavan
Pivo s názvem Bohemia přitom není ani v novodobé historii úplnou novinkou. Michal Blecha ho poprvé uvařil už v roce 2016 a spolu s pivem Vltavan ALE tvoří základ jeho nabídky. Zatímco Bohemia je klasický český ležák, Vltavan představuje svrchně kvašené pivo.

Pro svá piva Blecha často volí názvy spojené s Kralupy – historicky, průmyslově nebo symbolicky. V nabídce se tak objevily například názvy jako Kralupol, Rafka, K-Oil či Unipetrol.

„Chuť lidí se mění rok od roku. Momentálně jsou populární lehčí a aromatičtější piva, roste zájem například o ALE z Nového Zélandu či Austrálie. Ležák ale zůstává stálicí – nic ho nepřekoná,“ říká Blecha.

Jeho pivotéka u kolejí v Grébově ulici obvykle nabízí tři vlastní piva a jedno až dvě od jiných pivovarů, aby návštěvníci mohli vyzkoušet nové chutě.

V novém zázemí
Majitel pivovaru Chmeloun se už připravuje na první várku, která by mohla být na Palackého náměstí uvařená v dubnu. „Pravidelně kontroluji instalaci technologií a další detaily,“ dodal Blecha a vysvětlil, že pivo po uvaření potřebuje minimálně měsíc zrát, než se dostane na stůl v restauraci.

Podle dostupných informací by restaurace v nových prostorách měla otevírat přibližně v polovině roku.

Velikonoční Zelený čtvrtek se blíží – a právě v tento den se začne v celé České republice i na Slovensku čepovat Zelené pivo, nejslavnější a nejdéle nepřetržitě vařený speciál z pivovaru Starobrno. Jeho příznivci ho letos mají k dispozici celkem 4500 hektolitrů. Na letošní Zelený čtvrtek, který vychází na 2. dubna, přibude ale ještě něco navíc. Zelené pivo slaví kulaté dvacáté narozeniny a při té příležitosti Starobrno uspořádá pokus o český rekord – největší hromadný přípitek.

Právě v Brně se na vítání svátků jara Zeleným pivem čeká nejvíce, i když svou popularitu si během dvou desetiletí pivo s neobvyklou barvou získalo i na jiných místech naší republiky. Výše uvedený rekord se uskuteční na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí nedaleko pivovaru Starobrno v 18:00 hodin. Dále je zde připraven celodenní program se dvěma koncerty. V samotném pivovaru se budou konat exkurze s ochutnávkou Zeleného piva zdarma.

Zelené pivo se celou dobu připravuje podle stále stejné receptury vždy koncem ledna. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a Žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin, jehož receptura po celou dobu existence Zeleného piva zůstává tajná. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu přímo v pivovaru Starobrno se pečivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu Zelené pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

„Je to pěkný pocit, pokud za pivovar Starobrno můžeme přispět ke sváteční atmosféře svátků jara. Já osobně se letos těším snad ještě více než kdykoli jindy, protože uspořádat rekordní přípitek považuji za výborný nápad. Uvidíme se na terase, na všechny se těším,“ vzkázala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu v celé ČR zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Pilsner Urquell: The Original Beer Experience není jen turistickou zastávkou v centru Prahy. Loni tu eventové prostory od září do prosince hlásily konstantně plno a koncept postavený na gastronomii, pivní kultuře a zážitkovém programu dál přitahuje firmy, které od akcí očekávají víc než jen pronájem sálu.

Firmy dnes pro své teambuildingy a další akce nehledají jen hezký prostor, kvalitní catering a základní technické zázemí. Stále častěji chtějí místo, které nabídne také autentickou atmosféru a silný zážitek. Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) tyto požadavky spojuje a výsledky z loňského roku to potvrzují. Návštěvnost meziročně vzrostla o desítky procent a eventové prostory byly v hlavní sezoně od září do prosince prakticky neustále obsazené.

„Co se týče eventů, zažili jsme opravdu rekordní rok,“ říká Jakub Telenský, marketingový ředitel PUX. „Dlouhodobě se profilujeme jako místo, kam má smysl se opakovaně vracet kvůli zážitku, atmosféře a servisu. Určitě hraje v náš prospěch i to, že sídlíme v historické budově v samém centru Prahy, což posiluje příběh, který nabízíme. Poptávka po takových místech roste a lidé jsou ochotni si za tuto zkušenost připlatit,“ dodává.

Komorní setkání i akce pro stovky hostů
PUX nabízí zázemí pro menší i větší eventy, od komorních setkání až po akce pro stovky hostů. Dokáže tak vyjít vstříc potřebám menších skupin i velkých firem, jako jsou například Metrostav nebo MOL. Zájemci mají na výběr z několika prostor: Hladinka Bar pojme až 12 lidí, Brewer’s Bar 18 hostů. Větší kapacity pak nabízejí Pilsner Hall vhodná až pro 150 lidí a ikonická Beer Hall s kapacitou 250 lidí. Pronajmout je navíc možné i celou budovu, do které se vejde až 350 hostů. Součástí nabídky je také zajištění akcí na míru.

Výraznou přidanou hodnotu představují zážitky s vlastní dramaturgií. PUX jich nabízí široké portfolio. Oblíbená je například škola čepování Beer Pouring Experience, při které si hosté mohou vyzkoušet, co obnáší práce s pípou. Zájemci o hlubší vhled se mohou vydat na The Original Tour, zážitkovou prohlídku věnovanou historii plzeňského piva, pivovarnickým technologiím i samotnému řemeslu. Tapster Academy pak nabízí možnost dozvědět se více o párování jídla s pivem a zážitkové gastronomii. Součástí večera může být také vlastní DJ nebo živá hudba.

PUX je zajímavý i tím, že dokáže oslovit české i zahraniční publikum, aniž by ztrácel autenticitu. Právě to z něj dělá atraktivní místo nejen pro lokální firemní akce, ale také pro večery s mezinárodní účastí, klientská setkání nebo doprovodné programy pro zahraniční partnery. The Original Tour je dostupná v 11 jazycích a celý koncept je od začátku vystavěný tak, aby byl srozumitelný i návštěvníkům, kteří českou pivní kulturu teprve objevují. Pro firmy je to důležité i z praktického hlediska: na jednom místě získají reprezentativní venue v centru Prahy, kvalitní servis i program, který funguje napříč různými typy publika.

Gastronomie, autenticita a důvěryhodnost
Gastronomie v PUX hraje stejně důležitou roli jako pivo. „Nabízíme speciální Beer Sommelier Dinner, tedy pětichodové menu párované s pěti pivními styly. Obecně neděláme show pro turisty, ale vysvětlujeme jim základy řemesla. Chceme především ukázat, že jídlo k pivu nemusí být těžké, důležitá je naopak chuť, detail a párování. Toho se držíme u všech jídel na našem novém menu, ať už jde o snacky k pivu, nebo plnohodnotná jídla jako guláš, bůček, losos či dezerty. Když si u nás uděláte večírek, nedostanete jen prostor, ale scénář celé akce,“ vysvětluje Telenský.

Na důvěryhodnosti PUX stojí i to, že celý koncept není postavený na prvoplánové atrakci, ale na autentickém vyprávění příběhu českého ležáku, kvalitním servisu a respektu k řemeslu. Právě proto zde česká pivní kultura funguje nejen pro domácí publikum, ale i pro zahraniční hosty.

Že nejde jen o další atrakci v centru Prahy, potvrzují i další ocenění. PUX v roce 2025 získal titul World’s Leading Beer Tour Visitor Experience a zároveň se zařadil do National Geographic Traveller (UK) Experiences Collection. I to ukazuje, že značka dnes dokáže nabídnout formát, který funguje nejen jako turistický cíl, ale také jako plnohodnotná a reprezentativní venue pro firemní i společenské akce.

„Chceme, aby si od nás hosté neodnášeli jen dojem z hezkého prostoru nebo dobrého piva, ale hlavně pocit, že zažili něco poctivého a dobře připraveného. Právě na tom stavíme i naše eventy. Ať už jde o menší firemní setkání, nebo větší večer pro stovky hostů, vždy se snažíme nabídnout kombinaci servisu, gastronomie a zážitku, která dává smysl. Budeme rádi, když k nám firmy i další hosté přijdou přesvědčit se o tom osobně,“ uzavírá Telenský.

Jarní cenu českých sládků vyhrál světlý ležák Garp 110 z Pivovaru Garp z Bakova nad Jizerou. V největší evropské soutěži minipivovarů, jejíž 18. ročník se konal v Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí na Písecku, uspělo v kategorii světlých výčepních pivo Habakuk 10 z kaplického Pivovaru Habakuk. Odborná porota během dvou dnů hodnotila piva z produkce 140 pivovarů, které do soutěže přihlásily 710 vzorků, informovala dnes novináře Tereza Melišová z Českomoravského svazu minipivovarů.

Vedle tradičně silně zastoupených kategorií letos výrazněji vystoupil trend nealkoholických piv, který ještě před několika lety stál spíše na okraji zájmu. „Nealkoholická piva procházejí v posledních letech výrazným vývojem. To, co dříve bývalo kompromisem, dnes často obstojí i v přímém srovnání s klasickými pivy. Je vidět, že se jim sládci začínají věnovat systematicky a s velkým důrazem na chuť i technologii," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary. Pivní vzorky se hodnotí v 17 kategoriích, které pokrývají tradiční pivní styly zastoupené na českém trhu od výčepních piv přes světlé, polotmavé a tmavé ležáky až po silná spodně kvašená piva. Zahrnují také svrchně kvašená piva včetně Pale Ale a IPA, dále pšeničná piva, kyselá piva, stouty a portery i nealkoholická piva.

Samotné hodnocení má několik kol a je založeno na shodě degustátorů. Posuzují nejen kvalitu piva, ale i jeho celkový charakter a stylovou čistotu. Podle Jana Šuráně, který stojí v čele degustací, se soutěž dlouhodobě proměňuje spolu s celým oborem. „Na jedné straně vidíme stabilně vysokou úroveň tradičních stylů, na druhé straně ale přibývá experimentů a nových přístupů. Pro porotu je to čím dál náročnější, protože rozdíly mezi jednotlivými vzorky jsou často minimální," řekl Šuráň.

Tradičně nejsledovanější kategorií zůstává český světlý ležák. Právě v této kategorii je každoročně největší konkurence a rozhodují často jen drobné rozdíly. Vítězem této kategorie se letos stal Pivovar GARP se svým pivem Garp 110 – světlý ležák. Mezi polotmavými ležáky vyhrál PROROK 12 polotmavý z Pivovaru Neratov a mezi tmavými pivy Hvozdář z Koutu na Šumavě. Nejlepším pšeničným pivem je Nuselská pšenice z Pivovaru Bašta.

Jarní cenu českých sládků vyhrál v sobotu 21. března světlý ležák Garp 110 z Pivovaru Garp z Bakova nad Jizerou. V největší evropské soutěži minipivovarů, jejíž 18. ročník se konal v Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí na Písecku, uspělo v kategorii světlých výčepních pivo Habakuk 10 z kaplického Pivovaru Habakuk. Odborná porota během dvou dnů hodnotila piva z produkce 140 pivovarů, které do soutěže přihlásily 710 vzorků, informovala novináře Tereza Melišová z Českomoravského svazu minipivovarů.

Vedle tradičně silně zastoupených kategorií letos výrazněji vystoupil trend nealkoholických piv, který ještě před několika lety stál spíše na okraji zájmu. „Nealkoholická piva procházejí v posledních letech výrazným vývojem. To, co dříve bývalo kompromisem, dnes často obstojí i v přímém srovnání s klasickými pivy. Je vidět, že se jim sládci začínají věnovat systematicky a s velkým důrazem na chuť i technologii,“ uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary. Pivní vzorky se hodnotí v 17 kategoriích, které pokrývají tradiční pivní styly zastoupené na českém trhu od výčepních piv přes světlé, polotmavé a tmavé ležáky až po silná spodně kvašená piva. Zahrnují také svrchně kvašená piva včetně Pale Ale a IPA, dále pšeničná piva, kyselá piva, stouty a portery i nealkoholická piva.

Posuzují kvalitu, charakter a stylovou čistotu
Samotné hodnocení má několik kol a je založeno na shodě degustátorů. Posuzují nejen kvalitu piva, ale i jeho celkový charakter a stylovou čistotu. Podle Jana Šuráně, který stojí v čele degustací, se soutěž dlouhodobě proměňuje spolu s celým oborem. „Na jedné straně vidíme stabilně vysokou úroveň tradičních stylů, na druhé straně ale přibývá experimentů a nových přístupů. Pro porotu je to čím dál náročnější, protože rozdíly mezi jednotlivými vzorky jsou často minimální,“ dodal Šuráň.

Tradičně nejsledovanější kategorií zůstává český světlý ležák. Právě v této kategorii je každoročně největší konkurence a rozhodují často jen drobné rozdíly. Vítězem této kategorie se letos stal Pivovar GARP se svým pivem Garp 110 - světlý ležák. Mezi polotmavými ležáky vyhrál PROROK 12 polotmavý z Pivovaru Neratov a mezi tmavými pivy Hvozdář z Koutu na Šumavě. Nejlepším pšeničným pivem je Nuselská pšenice z Pivovaru Bašta.

V Pivovarském dvoře Zvíkov se ve dnech 20.–21. března 2026 uskutečnil 18. ročník Jarní ceny českých sládků, největší soutěže minipivovarů v Evropě. Odborná porota během dvou dnů hodnotila piva z produkce 140 pivovarů, které do soutěže přihlásily celkem 710 vzorků.

Vedle tradičně silně zastoupených kategorií letos výrazněji vystoupil trend, který ještě před několika lety stál spíše na okraji zájmu – nealkoholická piva. „Nealkoholická piva procházejí v posledních letech výrazným vývojem. To, co dříve bývalo kompromisem, dnes často obstojí i v přímém srovnání s klasickými pivy. Je vidět, že se jim sládci začínají věnovat systematicky a s velkým důrazem na chuť i technologii,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Samotné hodnocení probíhá vícekolově a je založeno na shodě degustátorů. Ti posuzují nejen kvalitu piva, ale i jeho celkový charakter a stylovou čistotu.

Podle Jana Šuráně, který stojí v čele degustací, se soutěž dlouhodobě proměňuje spolu s celým oborem. „Na jedné straně vidíme stabilně vysokou úroveň tradičních stylů, na druhé straně ale přibývá experimentů a nových přístupů. Pro porotu je to čím dál náročnější, protože rozdíly mezi jednotlivými vzorky jsou často minimální,“ říká.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary. Pivní vzorky se hodnotí v 17 kategoriích, které pokrývají tradiční pivní styly zastoupené na českém trhu od výčepních piv přes světlé, polotmavé a tmavé ležáky až po silná spodně kvašená piva. Zahrnují také svrchně kvašená piva včetně Pale Ale a IPA, dále pšeničná piva, kyselá piva, stouty a portery i nealkoholická piva.

Tradičně nejsledovanější kategorií zůstává český světlý ležák, který je dlouhodobě měřítkem kvality domácích minipivovarů. Právě v této kategorii se každoročně potkává nejširší konkurence a rozhodují často jen drobné rozdíly v chuti, plnosti nebo práci se sladovou a chmelovou složkou. Vítězem této kategorie se letos stal Pivovar GARP se svým pivem Garp 110 – světlý ležák.

Jarní cena českých sládků patří mezi nejdůležitější oborová setkání. Pro minipivovary není jen soutěží, ale také místem sdílení zkušeností a inspirace. Součástí programu jsou proto i odborné semináře zaměřené na technologii výroby, legislativu i aktuální vývoj trhu. Minipivovary podle organizátorů i nadále dokazují, že dokážou reagovat na proměny trhu i chutí zákazníků. Vedle klasických pivních stylů tak čím dál více hledají nové cesty – ať už jde o práci s novými chmelovými odrůdami, plností piva nebo rozvoj nealkoholických piv.

Českomoravský svaz minipivovarů je zakládajícím členem IBE (Independent Brewers of Europe). „Jsme aktivní součástí evropské pivovarnické scény. Minipivovary mezi sebou stále více spolupracují, sdílejí zkušenosti a inspirují se navzájem i na mezinárodní úrovni,“ dodává závěrem Michal Voldřich.

Cyklistická sezóna se pomalu rozjíždí a u stánků podél cyklostezek začíná téct pivo stejně svižně jako kola kolem. Jenže v Česku platí pro cyklisty nulová tolerance alkoholu, stejně jako pro řidiče aut. Jedno pivo může znamenat pokutu až 25 000 korun. Přesto to většina cyklistů ignoruje. Proč?

Pokuta až 50 000 Kč!
Je to jednoduché. Česká legislativa cyklistům nepovoluje žádné množství alkoholu. Platí pro ně stejná nulová tolerance jako pro řidiče aut. Pokud vám policisté při kontrole naměří alkohol do 1 promile, hrozí vám pokuta ve výši od 2 500 do 25 000 Kč. Pokud je hladina alkoholu vyšší než 1 promile, může pokuta dosáhnout až 50 000 Kč. A to už si rozmyslíte.

Cyklisté ovšem nepřicházejí o body a ani jim nemůže být odebrán řidičský průkaz. Jízda na kole pod vlivem alkoholu se nepočítá do bodového systému a zákon neumožňuje za takový přestupek „sebrat řidičák“, protože cyklista je přirozeně považován za řidiče nemotorového vozidla.

To ovšem neznamená, že jde o zanedbatelný prohřešek. Opilý cyklista je v provozu rizikem nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Zejména na rušných silnicích a ve večerních hodinách. Policie přitom cyklisty pravidelně kontroluje a postihy v posledních letech zpřísnila.

Opilí cyklisté způsobí každoročně stovky nehod
Statistiky Policie ČR mluví jasně – alkohol za řídítky je jednou z hlavních příčin nehod cyklistů. V posledních letech byl alkohol přítomen přibližně u 25 % nehod cyklistů. V některých případech cyklisté nadýchali dokonce přes 1,5 promile, což odpovídá zhruba 4 až 5 velkým pivům.

Nejčastěji dochází ke kolizím na vedlejších silnicích nebo při návratu z hospody, kdy cyklista ztratí rovnováhu, nedá přednost nebo jednoduše nezvládne řízení. Zranění bývají často vážná, protože opilí cyklisté (jedoucí většinou z hospody) nemívají ani helmu.

Jak cyklistu ovlivňuje alkohol a kdy vyprchá?
Asi nemusíme nijak podrobněji připomínat, že alkohol snižuje pozornost, zpomaluje reakce a zhoršuje koordinaci pohybů. A to i při malých dávkách. Cyklista si často ani neuvědomuje, že už není schopen bezpečně řídit. Ohrožuje sebe i ostatní cyklisty nebo chodce.

Jedno 12stupňové pivo nebo sklenička vína (cca 1,5 dcl) se z těla cyklisty obvykle odbourává přibližně 2 až 3 hodiny, a to za předpokladu, že se jedná o zdravého muže s průměrnou hmotností. U žen, lehčích osob nebo lidí s pomalejším metabolismem však může odbourávání trvat výrazně déle, klidně i 4 hodiny a více.

Pokutu dostanete i za chybějící povinnou výbavu
A za co dalšího můžete dostat tučnou pokutu? Hodně cyklistů si neuvědomuje, že i na jízdní kolo se vztahuje povinná výbava.

Policisté při kontrolách sledují zejména to, zda má kolo dvě nezávislé účinné brzdy, správné odrazky (bílá vpředu, červená vzadu, oranžové na pedálech a kolech) a zaslepené konce řídítek. Za snížené viditelnosti musí mít kolo navíc světlo svítící bíle vpředu a červeně vzadu. Pokud cyklista tyto povinnosti nesplní, hrozí mu pokuta na místě až 2 000 Kč.

Velmi doporučovaným, byť nepovinným prvkem je cyklistická přilba. Zákon ji vyžaduje pouze pro osoby do 18 let, ale ve skutečnosti může ochránit zdraví každému. Také proto ji většina zodpovědných cyklistů nosí.

Kdo je Jiří Karlík, který do Svitav vrací legendární pivo Svitavák? Sládkem se stal díky životní náhodě. Před patnácti lety založil ve Svitavách Pivovárek Na Kopečku a dnes staví pivovary po celém světě. Nejvzdálenější vybudoval na jihu ostrova Sachalin nebo v Indii. „Česko má dlouhou tradici v pivovarnictví a jsme považováni za pivní velmoc v souvislosti s výrobou, technologií i spotřebou,“ řekl sládek Jiří Karlík ze Svitav.

Po základní škole sice Jiří Karlík snil o hotelové škole, ale nakonec šel do Plzně studovat na sládka. „Nevěděl jsem, co od toho čekat. Byla to původně náhradní alternativa, ale během chvíle mě to začalo bavit a už bych nikdy neměnil. Našel jsem se v tom a celý život mě to baví,“ uvedl Karlík.

Po studiu na střední škole pivovarnictví a sladovnictví pracoval pod Východočeskými pivovary Hradec Králové, a to ve Svitavách a Poličce. Později s kolegou založil společnost Czech Brewmasters.

Před 15 lety ve Svitavách obnovil tradici vaření piva a otevřel Pivovárek Na Kopečku. „Staráme se o výstavbu pivovarů v České republice a po celém světě. Pivo nejen vaříme v našich pivovarech, ale také jsme postavili přes 60 pivovarů. Dostáváme se do celého světa, děláme technologické audity ve velkých pivovarech,“ přiblížil svoji činnost dvaapadesátiletý svitavský sládek.

Jeho společnosti Czech Brewmasters patří mimo jiné pivovar v Kunraticích, Chocni nebo Brně.

V zahraničí šíří tradici českého pivovarnictví. „České pivovarnictví má ve světě velký zvuk a o to víc nás to baví. Piva českého typu se pije na světě nejvíc. Vychází z klasického spodně kvašeného piva a zrovna Česko má v tomto směru dlouhou tradici a jsme považováni za pivní velmoc,“ doplnil Karlík.

Pivovary postavil se svojí společností nejdále na jižní části ostrova Sachalin, v Řecku nebo také v Indii. „Postavíme tam pivovar a dodáme našeho sládka. Teď jsme vybudovali druhý pivovar v Uzbekistánu a náš sládek tam dál pracuje,“ podotkl.

Ve svém pivovaru ve Svitavách vaří několik druhů piva. Nejnovější je jedenáctka Svitavák, ale mezi hosty zatím jasně vede dvanáctka Škopeček a oblíbená je i tmavá dvanáctka Mouřenín. „Nejoblíbenější je Škopeček, toho se tu vypije nejvíc. Je to naše vlajková loď, ale věřím, že Svitavák ho bude rychle stíhat,“ věří Karlík. Svitavský pivovar je držitelem zhruba dvou desítek mezinárodních ocenění.

Právě malé pivovary jsou podle Karlíka zajímavou součástí českého trhu. „Vytváří zajímavý koncept piv, protože umí vařit v malém množství a mohou si dovolit pestrost a rozmanitost v pivních druzích. To je vyžadované,“ podotkl sládek, který považuje pivo za kvalitní iontový nápoj a čistou potravinu bez chemikálií.

Sám má rád zlatavý mok právě z malých pivovarů. „Není vždy pravidlo, že malý pivovar je zárukou kvality. Mám rád pivo českého typu, klasický ležák, ale rád ochutnám i svrchně kvašená piva. Když jedu do jiné země, dám si vždy jejich pivo, takže v Belgii rozhodně nebudu hledat plzeňské,“ ujistil Karlík.