Novinky a zajímavosti ze světa piva

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci se už o prázdninách znovu otevře veřejnosti. Rekonstrukce jeho budovy, která byla od požáru v roce 2011 v havarijním stavu, trvala zhruba dva roky a město vyšla na více než půl miliardy korun. Za podobou interiéru budoucí pivovarské restaurace stojí světoznámý architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška, který aktuálně pracuje v New Yorku.

„V těchto prostorách se projevuje jakási jizva času. Jsou tady renesanční omítky a zároveň jsou kvůli požáru očouzené. Jde o určité memento, které bychom tu rádi zanechali,“ říká architekt Jan Klaška, zatímco stojí v rozestavěném sále zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci.

Pod jeho historickými klenbami se už začíná objevovat i spoustu moderních prvků. „Základ našeho přístupu je, že se tento historizující objekt snažíme ponechat v jeho autentické syrovosti a chceme ho zachovat takový, jaký byl, když jsme do něj vstoupili,“ přibližuje Jan Klaška.

V prostoru se tak pokouší zachytit nejen šťastné časy pivovaru, ale i nepříjemné události, kterých podle něj nebylo málo. „Nejde jen o požár. Za socialismu se budova používala jako skladiště, a proto v sále vidíme betonové překlady, které jsou naprosto necitelnými zásahy. Přesně to ale chceme ukázat, jelikož je to součástí toho domu,“ vysvětluje architekt.

V průběhu rekonstrukce dělníci omylem objevili i sklepení vytesané do samotné skály a doplněné o kamenné zdivo. Podle Jana Klašky dodnes není jasné, k čemu se takto starý objekt mohl používat, společně s kolegy už mu ale vymysleli nové uplatnění.

„Podél stěny vznikne jedna velká vinotéka. Budeme se snažit skálu osvětlovat zespoda, což dokreslí neskutečnou atmosféru tohoto prostoru,“ zdůrazňuje Klaška a dodává: „Po levé straně teče takový přírodní potůček, který ústí do uměle vytvořené stoky v rohu a pravděpodobně vede až do samotné Nežárky,“ doplňuje.

‚Industriální charakter‘
Podle vizualizace Jana Klašky bude v nové pivovarské restauraci také poměrně moderní bar. Ponese však historický název. „Říkáme tomu pivní oltář. Bude plný měděných trubek a měl by evokovat industriální charakter. Tvarově navíc právě oltář, případně nějaké varhany, připomíná,“ upřesňuje Klaška.

Práce na pivovaru v Jindřichově Hradci je pro něj návratem domů, přestože jinak pracuje spíš ve světě. „Snažíme se dát Jindřichově Hradci to, co jsme se naučili nejenom v České republice, ale i venku. S bratrem jsme dlouhá léta pracovali pro Zahu Hadid z Londýna,“ přibližuje architekt.

„Potom jsem se přesunul do New Yorku, kde v současné době pracuji pro Bjarke Ingels Group, jehož nejpodstatnějším domem bude asi Vltavská filharmonie v Praze,“ doplňuje Jan Kaška.

Starosta města Michal Kozár z hnutí ANO uvedl, že zkušební provoz pivovarské restaurace by měl začít od července. Pivo se na zámku v Jindřichově Hradci začne vařit znovu po 60 letech.

Pivaři mají Velikonoce u jablonecké přehrady neodmyslitelně spjaté se zeleným pivem třeba u stánku Základna. Velikonoční pivní speciály ale letos nejsou jenom zelené, jablonecký pivovar Volt zvolil modrou barvu. Velikonocemi to navíc teprve začíná, milovníci tradičně zlatavého moku se na pípách u jablonecké přehrady mohou těšit na novinky a speciály v průběhu celé sezóny.

V oblíbeném stánku Základna u jablonecké přehrady se rozbíhá první větší akce letošní sezóny, a to na Velikonoce. Už nyní tu mají v nabídce každoroční klasiku v podobě zeleného jarního speciálu od pivovaru Rohozec. Symbol pivního jara vaří pivovar už léta, jde o jedenáctku sytě zelené barvy.

“Lidé na něj chodí hodně, každý rok se na něj ptají, jestli budeme mít zase kolem Velikonoc zelené pivo. Když máme otevřeno, tak si ho dávají a těší se na něj. Je to ale limitovaná edice, a až se vytočí, tak nebude,” uvedla za tým Základny Viktorie Gregorová.

Kromě zeleného piva si budou moct návštěvníci na Velikonoce při procházce kolem jablonecké přehrady dát u Základny něco dobrého na chuť. “Speciální menu máme od pátku do pondělí, je to polévka z medvědího česneku, nádivka a ke kávě bude beránek a linecká vajíčka. A budeme taky grilovat,” dodala Gregorová.

Jablonecký Volt vaří na Velikonoce modré pivo
Pivo s názvem Krystal vaří jablonecký pivovar Volt, jde o velikonoční speciál modré barvy. “Je to svrchně kvašená čtrnáctka z amerických chmelů Elani a Equanot,” uvedl za pivovar Volt Radim Salač.

Pyšní se tím, že na rozdíl od jiných pivovarů nepoužívají ani barvivo, ani třeba kopřivy. “Odmítáme je, a to z důvodu určité pachuti, kterou v pivu zanechávají. Ta přesně podle nás není žádoucí. My ve Voltu používáme pro obarvení piva na modro přírodní řasu spirulina – ta má pro tyto účely ideální vlastnosti: službu udělá, ale nezanechává v chuti žádnou pachuť. Pivo obarví, ale neochutí,” dodal Salač.

Modrá limitka od Voltu je k dostání v pivotékách, craftbeer pub pivnicích, ale na Jablonecku například také v prodejnách Náš chléb nebo JIP.

Pivovar Muhu velikonoční speciál neplánuje
“Popravdě nejsem příliš velký fanoušek zeleného piva,” uvedl za tanvaldský pivovar Muhu Jan Řehořek s tím, že na Velikonoce budou mít piva standardní nabídky. “Aktuálně na Velikonoce to bude světlý 11° ležák Tapper, světlý svrchně kvašený New Zealand pale ale 11° Nachmelený Kiwi, lehce polotmavý svrchně kvašený american pale ale 13° Hovado z kotelny, polotmavý zázvorovo medový ale 17° Drzej Zrzek a nově také extra nachmelená desítka (za studena chmelená) pojmenovaná po průkopníkovi jizerskohorského horolezectví Rudolfu Kauschkovi,” dodal Řehořek.

Zeleným pivem to teprve začíná, novinky přinese celá sezóna u přehrady
Velikonoce pomyslně odstartují sezónu u jablonecké přehrady. Další velkou akcí budou Čarodějnice. K jejich příležitosti chystají na Základně velkou párty. “Startujeme devátou sezónu, takže to bude mít styl. O zábavu se budou starat Petr Říbal a DJ Hrůša z Evropy 2,” pozvala na Základnu u přehrady Viktorie Gregorová.

Třeba Volt vaří kolem Čarodějnic pivo Gruit 12, což je bylinný předchůdce chmelového piva.

Pivaři si u přehrady přijdou na své v průběhu celého roku
Pro milovníky piva chystají na Základně u přehrady letos několik novinek. “Těšit se můžou na rotující pípu, oslovíme postupně různé místní pivovary a vybereme i speciály z nabídky plzeňského pivovaru,” popsala za tým Základny Gregorová a prozradila, že mezi nimi bude pivo SandALE od regionálního pivovaru O.SCAR, nebo Tchyně od Primatora či něco z nabídky varnsdorfského pivovaru Kocour. Chybět nebude ani oblíbený višňový Rohozec.

“Vedle ve stánku Bíííč letos obměníme stálou nabídku, Staropramen nahradí na pípě pivo Proud a lidé se můžou těšit také na pivo Hendrych a zůstane nám Bernard,” dodala Bělinová.

Zajímavé speciály v průběhu roku chystá i Volt. “Každý rok vaříme několik limitovaných várek. Koncem září zase sklidíme čerstvou úrodu z naší malé chmelnice u nás v pivovaru a z těch čerstvých zelených hlávek chmele ještě ten samý den vaříme pivo Sběrač 12 světlý ležák. Na Svatého Valentýna vaříme zase pivo s názvem Ultra Violet, a to je zase náš levandulový ejl,” doplnil Salač. Zmínil také každoroční Svatomartinský speciál 11 či vánoční Měnič napětí a Vypínač. “Tato dvě piva jsou pak v prodeji během prosince a ledna.”

I milovníci piva z Tanvaldu se mají letos na co těšit. “Pravděpodobně v létě přijdeme s novým pivem do našeho sortimentu jak spodně, tak svrchně kvašeným,” prozradil za pivovar Muhu Jan Řehořek.

Značka Gambrinus, dlouhodobý partner fotbalového klubu FC Viktoria Plzeň, připomene všem fanouškům jeden z nejvýznamnějších milníků jeho sportovní historie. K oslavám patnácti let od prvního ligového titulu, který zahájil slavnou éru plzeňského fotbalu, nabídne limitovanou edici výročních plechovek piva. Ty budou nejen sběratelskými kousky, ale zároveň i vstupenkami do soutěže o atraktivní ceny. Vyhrát bude možné například VIP zážitek v den výročního zápasu, permanentky na viktoriánské ligové zápasy nebo prohlídky pivovaru.

Historický úspěch připomenou speciální plechovky Gambrinusu 10° a 12°, jejichž design odkazuje na mistrovskou sezonu 2010/2011 a ikonický moment spojený se ziskem titulu. Budou na nich vyobrazeni kapitán vítězného týmu Pavel Horváth a skleněný pohár Gambrinus, se kterým slavili tehdejší šampioni. Fanoušci Viktorky, milovníci piva i sběratelé si je budou moci koupit od 1. dubna až do konce května v obchodech v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Každá výroční plechovka bude obsahovat QR kód, po jehož naskenování se fanoušci dostanou na webovou stránku speciální soutěže. Ta bude mít dvě etapy. „Od 1. do 14. dubna bude ve hře zejména velmi atraktivní VIP balíček. Ten bude obsahovat speciální prohlídku pivovaru Gambrinus s naším obchodním sládkem Martinem Hložkem, viktoriánský dres, pivo a VIP vstupenky na výroční prvoligové utkání FC Viktoria Plzeň proti FK Pardubice, které se uskuteční 19. dubna. Do soutěže nabízíme ale i další dárky, jako samostatné dresy či poukázky do pivovaru,“ uvádí Kateřina Harenčáková za značku Gambrinus. Ve druhé části soutěže od 15. dubna do 31. května se bude soutěžit o VIP vstupenky na domácí utkání FC Viktoria Plzeň, permanentní vstupenky na další ligovou sezonu nebo prohlídku pivovaru Gambrinus.

Jednou z výher bude i speciální plechovkový výroční 4pack, který bude vyroben v limitované edici 300 kusů. Případní zájemci o tento sběratelský kousek se ale nemusí spoléhat na štěstí v soutěži. Dvě stě kusů těchto výročních balení bude k dostání v dárkovém obchodě Plzeňského Prazdroje.

„Výroční zápas, kterým si připomeneme 15 let od prvního titulu, je pro nás všechny sváteční událostí a chceme našim fanouškům nabídnout výjimečný zážitek. Těší nás, že díky dlouholetému partnerství s pivovarem Gambrinus se podařilo připravit limitovanou edici pivních plechovek, která jim udělá radost a může být i zajímavým sběratelským předmětem,“ řekl Václav Hanzlík, ředitel klubové komunikace.

K oslavám patnáctého výročí od slavného ligového titulu ale Gambrinus připravil pro fanoušky i další zajímavé aktivity. Při výročním zápase 19. dubna s Pardubicemi pro ně značka ve fanzóně u fotbalového stadionu připravila soutěže v šipkách a fotbálku, pro zájemce bude k dispozici také AI fotokoutek, kde se budou moci nastylizovat do dobových fotek s ligovým pohárem z roku 2011. Samozřejmostí budou i výčepy s pivem Gambrinus. V den zápasu se pak sejdou hráči tehdejšího mistrovského týmu a vedení FC Viktorie Plzeň ve varně Gambrinusu ke slavnostnímu výročnímu obědu.

Titul z roku 2011 odstartoval nejslavnější etapu plzeňského fotbalu, která trvá dodnes. Gambrinus je klubu FC Viktoria Plzeň celou dobu po boku coby jeden z nejvýraznějších symbolů této úspěšné éry. Partnerství klubu a Gambrinusu má ale ještě delší historii, která trvá již 65 let a dokazuje opravdovou sílu vzájemného vztahu.

V jindřichohradeckém zámeckém pivovaru z 16. století se bude po 60 letech opět vařit pivo. Národní kulturní památka, která od 90. let 20. století chátrala a v roce 2011 vyhořela, se promění v multikulturní centrum s restaurací a pivovarem Jindra. Na rekordní investici, která přesáhla půl miliardy korun, získala radnice dvě dotace 245 milionů korun. Pro veřejnost se historická stavba otevře v červenci. Novinářům to řekli zástupci města.

„Jedná se o poměrně vysokou investici, ale je to součást třetího největšího zámeckého komplexu v ČR, takže myslím, že pro budoucnost města je to důležité. Pivovar je rozdělený na několik částí. V jedné části se nachází víceúčelový kulturní sál, pak tam bude zázemí pro restauraci a v druhé části bude samotný pivovar,“ uvedl starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár (ANO).

Novou epochu pivovaru Pánů zlaté růže zahájilo město v roce 2024. Původně měly práce skončit do konce roku 2025, ale plány bylo nutné upravit kvůli nálezu historických varných pánví. „Při stavbě byly objeveny sklepy, které nebyly v žádných záznamech,“ dodal starosta.

Restaurace ponese jméno Smetana po slavném hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu samotného Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století budova podstoupila modernizaci a přestavbu. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1966 zůstal v provozu. Poté tam Národní podnik Fruta do 90. let 20. století vyráběl populární tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Pivovar Litovel od 1. dubna startuje novou marketingovou kampaň s ústředním motivem „Pivo Litovel – Opravdové bohatství Hané“. Navazuje tak na svůj nedávný rebranding a jako první pivní značka se hrdě hlásí ke svému původu z úrodné Hané. Kampaň, za jejímž vznikem stojí kreativní agentura OAK, sází na filmovou estetiku a silný regionální zásah.

Zatímco většina pivních značek na trhu komunikuje pouze obecnou „českost“, Pivovar Litovel se vydal cestou maximální autenticity a regionální hrdosti. Koncept kampaně staví na velkém příběhu úrodné Hané, bohatého kraje, který rodí to nejlepší obilí, chmel, má pramenitou vodu, a díky tomu i prvotřídní pivo. Litovel se tak hrdě staví po bok dalších symbolů tohoto regionu, jako je tradiční jídlo, folklór a příroda.

Základní myšlenka si pohrává s kontrastem mezi očekávanými symboly Moravy a pivem jako překvapením. „Naše cíle rozhodně nejsou skromné. Chceme Hanou představit jako region s obrovským turistickým potenciálem a ukázat, že Morava nabízí mnohem širší paletu zážitků než jen tradiční víno či slivovici. Naší ambicí je, aby se lidem při vyslovení názvu našeho regionu automaticky vybavila bohatá pivní kultura a prvotřídní litovelské pivo,“ popisuje vizi kampaně Ondřej Roček, marketingový ředitel společnosti Pivovary Zubr.

Filmová estetika a silní tvůrci
Za kreativním konceptem kampaně stojí agentura OAK. Realizace samotného natáčení se zhostila produkční společnost Advokádo films pod režisérskou taktovkou Luboše Rezlera, což vtisklo ústřednímu spotu výraznou a vizuálně poutavou filmovou estetiku.

„V nové kampani pro pivní značku Litovel vycházíme ze zažitého vnímání Moravy jako ryze vinařského regionu. Hledali jsme výrazný koncept, který přinese skutečné odlišení, a s lehkou nadsázkou říkáme, že Morava, konkrétně Haná, má ‚pivo jako víno‘. Vedle vína k ní teď stejně přirozeně patří i pivo Litovel,“ říká Tereza Svěráková, Creative lead agentury OAK.

Kampaň bude v jarní části cílit především na regionální úroveň a využije kombinaci tradičních i digitálních formátů. V rámci outdooru počítá s OOH reklamou zahrnující klasické i digitální nosiče v Olomouckém kraji. Součástí mediálního mixu budou také kina, kde bude od dubna nasazen ústřední třicetivteřinový spot připravený exkluzivně pro filmová plátna. V online prostředí se pak spot objeví napříč platformami SeznamTV a také ve vysílání iPrima.

Rodinný pivovar Bernard přichází s netradiční novinkou v segmentu nealkoholických piv – nápojem s příměsí okurkového láku. Osvěžující kyseláč má nabídnout nejen neobvyklou chuť, ale i benefity pro regeneraci a hydrataci, čímž cílí na sportovce i ty, kteří to občas přeženou.

„Okurkový lák je surovinou s mimořádným potenciálem. Jeho přimícháním vznikl osvěžující nápoj, který nejen v době Velikonoc lidem pomůže vstát z mrtvých, ale je i přirozeným zdrojem minerálů a látek prospěšných lidskému organismu. Pivu dává zdraví prospěšné vlastnosti a zcela jedinečnou chuť,“ uvádí mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Okurky z Vysočiny jako nová pivovarská surovina
Základní surovina pro nový nápoj pochází výhradně z Vysočiny. „Pěstování nakládaček je na Vysočině stejně přirozené jako pěstování brambor a kamení. Místní podmínky dávají okurkám jedinečný, zemitý charakter,“ doplňuje Tulis. Podle něj se zdejší okurky vyznačují vyšší pevností, výraznější chutí a optimálním poměrem kyselosti, což z nich činí ideální základ pro fermentovaný nápoj.

Nápoj pro regeneraci i prevenci
Výrobce má ambici novým nealko pivem Bernard Free Okurka oslovit běžné spotřebitele, příležitost vidí i ve specifických situacích spojených s konzumací alkoholu. „Současně testujeme i variantu, kdy se pije jako řezané s alkoholickými nápoji – v takovém případě by mohlo alkoholovým excesům přímo předcházet či exponenciálně prodlužovat výdrž konzumenta,“ uvádí obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek s tím, že novinku intenzivně testuje i sám na sobě a zatím se drží.

Zdravotní benefity láku
Okurkový lák je známý pozitivními účinky na lidský organismus. Obsahuje elektrolyty, zejména sodík a draslík, které přispívají k rychlé hydrataci. Díky přirozené fermentaci může podporovat trávení a střevní mikroflóru. „Nakládané okurky i jejich lák mají své místo nejen v gastronomii, ale i v oblasti zdravého životního stylu. Jejich zařazení do pivovarského portfolia proto vnímáme jako logický krok,“ doplňuje Šípek.

Kyselost jako symbol svěžesti
Nový nápoj má charakteristickou vůni a chuť, které podle pivovaru nejsou pouze efektem, ale i symbolem přírodního původu surovin, navíc vyjadřuje stav potenciálních konzumentů. První pilotní várky už jsou na cestě na pulty prodejen a výčepů. Pokud se projekt osvědčí, pivovar nevylučuje další rozvoj produktové řady založené na netradičních surovinách, a to včetně jejich vlastní produkce. Vedle nejvýše umístěného grepovníkového sadu a chmelnice v ČR (v kopci u Humpolce, 560 metrů nad mořem), zde pivovar hodlá založit i obří záhon okurek.

Vlastní cestou
Rodinný pivovar Bernard potvrzuje svou dlouhodobou strategii nezávislosti a důrazu na kvalitu surovin, výrobků a služeb. Po vlastní vodě, sladu, chmelu a kvasnicích se nyní zaměřuje na další rozšiřování portfolia surovin, které si dokáže zajistit sám. „Naší ambicí je neustále posouvat hranice. Ať už jde o chmel a citrusy na Vysočině nebo okurkový lák v pivu, vždy hledáme cesty, jak nabídnout něco nového, ale zároveň poctivého,“ dodává za celý kolektiv mluvčí Radek Tulis.

Zelené pivo je tu zas a jako každý rok rozděluje české pivaře na dva tábory. Jedni ho milují pro bylinkovou chuť a sváteční atmosféru, druzí nad ním kroutí hlavou. Prazdroj tvrdí, že zelená barva k pivu nepatří. Starobrno na svém zeleném trvá už devatenáct let. A v hospodách mezitím narazíte i na podomácku přibarvené „podvrhy“. Jak poznat to pravé a kde ho letos ochutnat?

Jak se zelené pivo barví přírodně?
Ve většině pivovarů u nás se zelené pivo vaří tak, aby si zachovalo své kvality světlého piva, kromě výrazné barvy ale nabídlo také o kapku zajímavější chuť. Přírodně barvená piva získávají svou barvu díky přídavku bylinného výluhu či sirupu. Ten obvykle obsahuje kombinaci kopřivy, máty či zeleného ječmene, pokud se vaří podle irské receptury, může být obohacen také o výtažky z meduňky a mařinky. Díky tomu obvykle mívá výsledný mok o něco více hořkou chuť s bylinnými tóny, stejně tak vyšší obsah alkoholu než mají „obyčejné“ desítky či jedenáctky.

„Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, ten se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná,“ poodhaluje například pivovar Starobrno, který má u nás ve vaření piva dlouholetou tradici, a dále dodává, že pivo se vyrábí ze speciálního sladu a svou sílu získává díky spodnímu kvašení po dobu osmi dnů, přičemž nakonec se do něho přidává ještě bylinný likér. Zelená barva je tak výsledkem kombinace technologie, surovin, výluhu i likéru.

V Prazdroji jsou naopak přesvědčeni, že zelená barva a pivo k sobě rozhodně nepatří. Argumentují tím, že i přes neobvyklý vizuální dojem tato barva milovníkům piva nepřináší žádnou přidanou hodnotu. „V Prazdroji zastáváme názor, že zelená barva k pivu nepatří. Kromě nezvyklé podívané totiž nepřináší milovníkům piva nic navíc,“ řekl manažer z Plzeňského Prazdroje Tomáš Drahoňovský pro web Prozeny.cz.

Jak poznat (a vyrobit) levně dobarvené pivo?
Není ale tajemstvím, že mnozí majitelé podniků, kteří se snaží své hosty potěšit „tradičním“ zeleným pivem, jej podomácku vyrábí umělým přibarvováním. Nejčastěji se k tomu používá zelené potravinářské barvivo nebo brilantní modř známá jako E133, která v kombinaci se žlutým nápojem vytváří neonově zelenou barvu. Takto si můžete pro zábavu přibarvit pivo i doma, počítejte ovšem spíše s umělejší pachutí.

Nenechte se ovšem zmást, umělou modř přidávají i některé pivovary. Pokud zakoupíte zelené pivo lahvové, můžete si tuto skutečnost ověřit ve složení na etiketě.

Na druhou stranu, mnozí (spíše menší) výrobci se pouští v poslední době také do vaření kvalitních zelených nefiltrů, u kterých může být vlivem použití přírodního barviva a vyšší hutnosti piva výsledná barva spíše brčálová nebo mírně zakalená. Oproti „brilantní“ zelené takové obsahy sklenic svým vzhledem spíše odpuzují, nabízí ale mnohem lepší chuť a složení.

Velikonoční zelené pivo – recept
Na dno půllitrové sklenice nakapejte 3 až 5 kapek tekutého zeleného potravinářského barviva (nedoporučuje se používat gelové nebo práškové, které by se tak dobře nepromíchalo).
Do sklenice pomalu přilévejte 500 ml co nejsvětlejšího piva. Čím světlejší, tím hezčí zelené barvy dosáhnete.
Pivo nemíchejte – obě složky se promíchají při nalévání a nebudete riskovat spadnutí pěny.
Hotovo. Obarvit si doma můžete alkoholické pivo i nealko, které se v zelené variantě prakticky vůbec neprodává.

Které značky zelené pivo nabízí?
A kdybyste si chtěli někam na velikonoční točené skočit, na českém trhu je tradiční stálicí již zmíněné zelené Starobrno, které se na Zelený čtvrtek čepuje ve vybraných hospodách na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Pokud plánujete velké velikonoční oslavy doma, je nyní také možné v některých pivních e-shopech a velkoobchodech zakoupit sudy Starobrno se zeleným pivem (30 l za cenu kolem 1500 Kč).

Zelené pivo k objednání v restauracích a hospodách nebo nákupu přímo v podnikových prodejnách obvykle nabízí také značky Bernard, Heineken nebo Litovel, které stejně jako Starobrno přidávají bylinný výluh. Pivovar Lobkowicz každoročně láká na svůj Velikonoční Krasličák, pivovar Hradec Králové na zelený Klenot, který barví chlorofylem, a Primátor svým zákazníkům nabízí své jarní pivo obarvené zeleným ječmenem.

Velikonoční svátky na jižní Moravě přinášejí pestrou nabídku pivních speciálů, které lákají na netradiční chutě. Pivovary v Brně i dalších místech Jihomoravského kraje experimentují s exotickými chmely, sirupy a bylinkami. Už tradiční je zelené pivo, v brněnských pivovarech letos sází na barvení už tradiční kopřivou, nebo naopak novinkou v podobě sladkovodní řasy modré spirulině.

K oblíbeným velikonočním tradicím se přiřadilo v posledních letech zelené pivo. Brněnský pivovar Starobrno jej vaří už dvacet let. „Láká mě především ta kultura, která je s tím spojená, a pochopitelně i samotná nevšednost zeleného piva,“ sdělila studentka Monika Křenková, proč si na svátky ráda zajde na klasiku od Starobrna. Pivovar letos uvařil čtyři a půl tisíce hektolitrů.

O Velikonocích už v hospodách ale dávno nečepují jen tento speciál. Milovníci pěnivého moku, kteří rádi experimentují, mají na jižní Moravě pestrý výběr. Pivovary na svátky vaří své vlastní speciály a letos zákazníky vábí na exotické chmely, netradiční sirup, přírodní barviva nebo na speciály, do kterých sládci sypou rozinky v rumu.

Kopřivu vystřídala řasa
Moderní přístup k barvení piva zvolili v brněnském pivovaru Lucky Bastard, odkud o svátcích poteče jedenáctistupňový speciál Green Bunny. Umělé barvivo by v něm lidé nenašli. Pivovarníci sáhli po modré spirulině, která se přidává do hotového piva. „Dříve jsme používali kopřivový extrakt a tam byla chuť zkrátka jiná. U kopřivy to bylo v pivu výrazně poznat,“ vysvětlil vrchní sládek Tomáš Pich.

Modrá spirulina je přírodní barvivo, které se získává extrakcí ze sladkovodní řasy. Jejího modrého zbarvení využili i v dalším brněnském pivovaru Stern, kde ji přidali do svého jedenáctistupňového speciálu Greenhorn.

U kopřivy zůstali sládci z Moravie v brněnských Medlánkách. Jejich Zelená jedenáctka chutná právě po této známé bylině.

Zelená alej z Břeclavi
Sládci z břeclavského pivovaru Frankies na svátky připravili svrchně kvašené pivo s hravým názvem Zelená alej. Zástupce pivovaru Martin Žůrek řekl, že chtěli vytvořit neutrální pivo i pro fanoušky klasických ležáků. „Zvolili jsme takovou starou odrůdu chmele ze sedmdesátých let minulého století, která se jmenuje Green Bullet. Jde o novozélandský chmel, který není tak tropicky nabušený jako moderní odrůdy,“ sdělil Žůrek.

I ve Frankies k barvení využívají spirulinu. „Nechtěli jsme barvit brilantní modří tak, jak to dělají některé průmyslové pivovary. To je chemické barvivo vyráběné z uhelného dehtu, což jde úplně proti našim zásadám,“ dodal Žůrek.

Zelený zajíček s chutí exotiky
Fantazii se v regionu meze nekladou ani u dalších výrobců pěnivého moku. Městský pivovar Poupě v centru Brna zvolil originální způsob barvení. Jejich velikonoční Poupětův zajíček je uvařený ve stylu American Pale Ale, což je svrchně kvašené pivo vyrobené z amerického chmele. Svou zelenou barvu získává díky sirupu z modrého curacaa.

Sirup se získává z ovoce laraha, které chuťově i vzhledově připomíná pomeranč. Samotný sirup je uměle barvený, protože sám o sobě nemá žádnou barvu.

Piva plná bylinek
Jiné provozy naopak sázejí na dary moravské přírody. Líšeňský pivovar v Brně láká na bylinkový ležák Líšeňský Beránek 13, do kterého přidává meduňku, kopřivu a šalvěj. Ve Viničných Šumicích uvařil Šumický pivovar Vildenberského Zelenáče s dominantní vůní svěží máty.

Mazanec v půllitru
Kdo zelenému pivu neholduje vůbec, může vyrazit za úplně jiným zážitkem do pivovaru Louka. Tamní sládci barevné trendy ignorují a svátky oslavují pivem, které chutná doslova jako čerstvě upečená tradice. Nabízejí totiž speciály Beránek a Mazanec.

Z jejich piva dělá velikonoční speciál jeho unikátní složení. „Náš Mazanec je de facto mazanec. Všechno, z čeho se pečivo skládá, je přidáno do piva. Jsou tam přidané mandle, med a rozinky naložené v rumu. Zkrátka to, co dáváte do pečeného těsta,“ uvedl sládek Václav Kolacia.

Zelený čtvrtek, který letos připadá na 2. dubna, bude patřit nejen tradičnímu nástupu Velikonoc, ale také jednomu významnému pivnímu jubileu. Pivovar Starobrno uvařil už po dvacáté svůj nejslavnější sezónní speciál – Zelené pivo. Při této příležitosti se pokusí v Pivovarské restauraci na Mendlově náměstí vytvořit nový český rekord v největším hromadném přípitku.

„Myslím, že tak dlouhá doba vaření našeho speciálu je pořádný důvod k oslavě. Zelené pivo se už přinejmenším v Brně stalo nedílnou součástí Velikonoc. Jsme na to moc pyšní,“ uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková. Dodala, že zájem o pivo s nezvyklou barvou neklesá a svátky by bez něj neměly tak pěknou atmosféru.

Letos mají příznivci této pivní speciality k dispozici celkem 4500 hektolitrů. Čtyři sta padesát z nich poputuje na Slovensko, tedy zhruba devadesát tisíc půllitrů. Hlavním dějištěm oslav bude v den Zeleného čtvrtku areál pivovaru na Mendlově náměstí, kde je pro návštěvníky připraven bohatý program. Ten odstartuje ve 12:00 diskotékou na pivovarské terase, vyvrcholí v 18:00 pokusem o rekordní hromadný přípitek a následně vystoupí kapely Zelená pára a Metalinda.

„Přijďte s námi oslavit Zelený čtvrtek a užít si jedinečnou atmosféru plnou hudby a dobrého piva. Letos si připomínáme 20. výročí zeleného piva, a tak jsme připravili program, který tuto tradici oslaví ve velkém,“ lákají pořadatelé. Každý účastník rekordního přípitku obdrží památeční placku. Vstup na celou akci je zdarma, organizátoři doporučují dorazit v zeleném oblečení.

Samotné Zelené pivo se ve Starobrně vaří nepřetržitě od svého prvního „zkušebního“ ročníku v roce 2006. Jeho receptura zůstává po celou dobu neměnná a tajná. Základem je speciální světlý ječný slad vyráběný výhradně pro tuto příležitost, žatecký chmel a bylinný výluh, který sládci připravují přímo v pivovaru. „Před pár lety jsme ale přece jen odtajnili jednu bylinu, a to kopřivu. Ostatních několik dalších si necháváme pro sebe. Přesné složení zná v pivovaru jen pár lidí,“ zdůraznil vrchní sládek pivovaru Jiří Brňovják.

Zelená barva piva je podle něj výsledkem kombinace více faktorů. „Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají zelené pivo tím, čím je,“ popsal sládek.

Zájemci se během odpoledne mohou zúčastnit také exkurzí do pivovaru, a to od 14:00 do 18:00. Registrace je možná přímo na recepci pivovaru. Exkurze probíhají i v dopoledních hodinách od 11:00 do 16:00. Pro návštěvníky je připravena i možnost zapsat se do dějin českého pivovarnictví společným přípitkem, který odstartuje přesně v 18:00.

Bakovský pivovar Garp vystoupal na nejvyšší stupínek vítězů v jedné z nejprestižnějších kategorií – Český světlý ležák. V soutěži Jarní cena českých sládků získal zlatou medaili za svůj vlajkový produkt, pivo GARP 11°.

Již 18. ročník degustační soutěže se tradičně konal v Pivovarském dvoře Zvíkov. Do největšího klání minipivovarů v Evropě se letos přihlásilo 140 výrobců.

„Za celou historii pivovaru jsme se nikdy do žádné soutěže nepřihlásili. Až letos jsme naše piva poprvé poslali do dvou klání. Jedním byla Jarní cena českých sládků a druhým Czech Brew Stars, kde jsme také získali ocenění,“ popsal Lubomír Kubec, autor receptu a spolumajitel rodinného pivovaru Garp. Přiznává, že ho k účasti donutil až kamarád.

„Tradičně nejsledovanější kategorií zůstává český světlý ležák, který je dlouhodobě měřítkem kvality domácích minipivovarů. Právě zde se potkává nejširší konkurence a o vítězi často rozhodují jen drobné nuance v chuti, plnosti či práci se surovinami,“ na webových stránkách uvádí Českomoravský svaz minipivovarů.

Pro majitele byl výsledek šokem. „Je to super. Když jsem se to dozvěděl, přišlo obrovské překvapení a pak velká radost,“ přiznal Luboš Kubec s tím, že příští rok hodlá titul obhajovat. „Chci vidět, zda si tu vysokou kvalitu stabilně držíme.“

Kvalita, kterou oceňují i štamgasti
Přestože je autorem receptury Kubec, zásluhy připisuje i sládkovi Radku Nevyhoštěnému. „Recept sice vznikl ještě před naší spoluprací, ale o vaření, kvalitu a stabilitu chuti se stará sládek. Je pro pivovar nejdůležitější osobou,“ zdůraznil.

Řemeslný pivovar Garp nabízí vítězný ležák už více než pět let. „Původně jsme vařili desítku a dvanáctku. Postupem času jsme přidali jedenáctku, která se okamžitě stala naší novou vlajkovou lodí a nejprodávanějším pivem,“ vysvětluje majitel. Podle Kubce za rok uvaří 700 – 800 hektolitrů piva, přičemž oceněný ležák tvoří zhruba 40 % celkové výroby.

Pivovar Garp založili manželé Kubcovi v roce 2018 a pojmenovali ho po svém anglickém bulteriérovi.