Historie a současnost pivovaru Gambrinus

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15.10. zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (současný Gambrinus) a 18. 12. si registruje svou první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier. Pouhý rok předtím se v plzeňském hostinci U Císaře rakouského 20 významných podnikatelů v čele s Emilem Škodou rozhodlo založit tento druhý moderní plzeňský pivovar.

● 1873 První export do Amerikypivovar
Toho roku objevuje plzeňská piva také Nový svět. Svůj první úspěšný export do USA slaví Měšťanský i První akciový pivovar v témže roce. O rok později zahájí plzeňský ležák pravidelný export a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj, a to na počest císaře Františka Josefa I., který pivo pochválil. První akciový pivovar pak od c. k. hofmistrovského úřadu ve Vídni získává v roce 1912 honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“. Těsně před první světovou válkou se První akciový stává předním výrobcem piva v Čechách, jeho roční výstav v té době dosahuje přes 270 tisíc hl.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatné československé republiky ztrácí smysl. Proto je zaregistrována nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV. a patrona sladovníků.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Po pěti letech v roli sládka se vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů stává František Hlaváček, dědeček dnešního sládka pivovaru Gambrinus Jana Hlaváčka a otec Iva Hlaváčka (na snímku), jenž byl v Plzni hlavním sládkem a později výrobním ředitelem v letech 1958 až 1987. Již tři generace pivovarské rodiny Hlaváčkových tak spojují své jméno s pivovarem Gambrinus, tedy více než 80 let.

● 1939 Válečný provozpivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. Válečný nedostatek surovin dopadá na kvalitu piva a i Gambrinus navzdory veškeré snaze sládků vařit dobré pivo klesá na slabou válečnou „osmičku“. Gambrinus přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1945 Bombardování pivovarupivovar
Na sklonku války 17. 4. je pivovar Gambrinus téměř zničen spojeneckými bombami. Právě v troskách se ale rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus. Tehdejší ředitel pivovaru František Hlaváček svým plamenným proslovem na bedně od piva zažíhá myšlenku na skvělou budoucnost a už o rok později se tu v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hl. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.

● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení či jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí, nová a šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu, jež snižuje možnost kontaminace a dává větší garanci kvality a chuti piva. Nejnovější zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 v pivovarech Prazdroj a Gambrinus funguje od roku 2011 a významně snižuje emise skleníkových plynů – ročně se ušetří přes 280 tun CO2.

● 1979 Výstav 1 milionu hlpivovar
Pivovar Gambrinus díky rostoucí oblibě svého piva překračuje hranici 1 milionu hl ročního výstavu. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1993 Cylindrokónické tankypivovar
Gambrinus, otevřený užitečným modernizačním snahám, začíná používat takzvané cylindrokónické tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, tudíž i čistou chuť a správný říz piva.


● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
V pivovaru Gambrinus začíná vařit nová varna – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2008 Gambrinus 11° Excelent
Gambrinus rozšiřuje své portfolio o Gambrinus 11° Excelent, který se brzy stává jednou z nejprodávanějších jedenáctek v ČR. Vyznačuje se plnější chutí danou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele, jež spočívá v přidání třetí dávky chmele až po ukončení chmelovaru.

● 2010 Prohlídky pivovaru Gambrinuspivovar
25. srpna se slavnostně otevřela návštěvnická trasa pivovaru Gambrinus. Veřejnost se díky ní seznamuje s reálným provozem pivovaru: používanými surovinami, tradičním postupem a nejmodernější technologií, ale také s unikátní interaktivní Gambrinus Arénou. Zde se návštěvníci projíždějí napříč časem na historickém náklaďáku, ve fotbalovém utkání si kopnou penaltu proti brankáři Gambrinus ligy nebo se v záři reflektorů stanou kytaristy rockové skupiny. Prohlídku uzavírá ochutnávka piv Gambrinus s výkladem odborníka, jak poznat kvalitu piva a jak správně o něj pečovat. Každý si může sám vyzkoušet, jak správně načepovat pivo Gambrinus.
Zdroj:Stránky pivovaru Gambrinus, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Gambrinus

Kdy:dle rezervaceObec:PlzeňZdroj:Pivovar Gambrinus

Zajímá vás, jak se pivo vaří a jak chutná ještě zrající pivo?

Přijďte do pivovaru Gambrinus, kde navštívíte varnu i pivovarské sklepy. Právě tam ochutnáte pivo, jaké chutnají jen naši sládci. Během prohlídky se dozvíte zajímavosti z historie pivovaru, zjistíte více o surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a také o jeho varním procesu. Navštívíte unikátní prostor historické otevřené spilky a uvidíte i cylindrokonické tanky, ve kterých pivo zraje teď.

Na závěr vám náš zkušený výčepní představí zásady správné péče o pivo a prohlídku zakončíte školou čepování a vydatnou degustaci piv Gambrinus. Tak na zdraví!

Otevírací doba
duben- září pondělí – neděle 8:00 – 18:00
říjen – březen pondělí – neděle 8:00 – 17:00

Skupiny 15 a více osob
Skupinám zarezervujeme vlastní prohlídku během uvedené otevírací doby. Prohlídku si můžete za příplatek 50 Kč na osobu objednat i mimo otevírací dobu. Pro rezervaci použijte tlačítko SKUPINOVÁ REZERVACE 15+ nebo níže uvedené kontakty.
Individuální návštěvníci

Pro jednotlivce a malé skupiny do 14 osob nabízíme následující časy prohlídek. Na tyto časy je možné objednat si vstupenku online. Online lze zakoupit vstupenka maximálně 2 hodiny před prohlídkou a platba je možná pouze kartou.

Prohlídka začíná v Návštěvnickém centru na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Více na stránkách pivovaru.

Aktualizováno: před 23 hodinami

Pavel Vrba se vsadil se sládkem Gambrinusu, ve hře je téměř 12 tisíc piv

Publikováno:před 4 dnyZdroj:FotbalPortal.cz

Kouč fotbalové Viktorie Plzeň se vsadil se sládkem pivovaru Gambrinus o 11 700 piv. Pokud dokáže tým Pavla Vrby postoupit do jarních bojů Ligy mistrů či Evropské ligy, dostanou fanoušci 11 700 piv zdarma. Tento počet není náhodný, koresponduje s kapacitou Doosan Areny.

Po losu Ligy mistrů, který sledovali fanoušci Plzně před domovským stadionem, pronesl Pavel Vrba: „Jde o velmi těžkou skupinu. V této soutěži už si nelze soupeře vybírat. Ale pokusíme se zabojovat o postup do jarní fáze pohárů. Dostat se do dalších bojů Ligy mistrů nebo Evropské ligy by byl opravdu obrovský úspěch.“

Svá slova stvrdil sázkou. „Pokud Viktorka postoupí ze skupiny do jarních pohárových bojů, vyhraje pro své fanoušky 11 700 piv od pivovaru Gambrinus. Jde o sázku s Pavlem Vrbou,“ řekl sládek pivovaru Zdeněk Polák. Pokud fotbalisté Plzně nepostoupí, bude Pavel Vrba ve vybrané plzeňské restauraci čepovat pivo fanouškům. Ti tak budou mít možnost potkat slavného fotbalového trenéra.

Sázka s Gambrinusem: Za postup ze skupiny 11 700 piv pro fanoušky

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Region Plzeň

Trenér Pavel Vrba v pondělí uzavřel sázku se sládkem pivovaru Gambrinus Zdeňkem Polákem: pokud svůj tým dovede k postupu ze skupiny do jarních bojů Ligy mistrů či Evropské ligy, dostanou fanoušci 11 700 piv zdarma. Tento počet odpovídá kapacitě Doosan Areny. V opačném případě se kouč postaví za pípu a bude čepovat pivo v jedné z plzeňských restaurací.

„Jde o velmi těžkou skupinu. V této soutěži už si nelze soupeře vybírat. Ale pokusíme se zabojovat o postup do jarní fáze pohárů. Dostat se do dalších bojů Ligy mistrů nebo Evropské ligy by byl opravdu obrovský úspěch.“

Tuto větu pronesl trenér Viktorie Pavel Vrba ihned po losu Ligy mistrů v Monaku.

Nyní, pouhé dva dny před úvodním zápasem skupinové fáze svůj výrok zopakoval. A navíc jej stvrdil zajímavou sázkou. „Pokud Viktorka postoupí ze skupiny do jarních bojů v evropských pohárech, vyhraje pro své fanoušky 11 700 piv od pivovaru Gambrinus,“ potvrdil Zdeněk Polák, sládek pivovaru, jenž se vaření zlatavého moku věnuje přes 40 let.

A pokud by se Viktorce nepodařilo postoupit? „V tom případě půjdu a budu našim fanouškům čepovat pivo ve vybrané restauraci v Plzni,“ má jasno kouč Viktorie.

„Věřím, že nás čekají opravdu velké zápasy a s podporou našich fantastických fanoušků uděláme maximum pro to, abychom se o postup porvali. Pokud by se nám to povedlo, byl by to obrovský úspěch. Již ve středu nás čeká důležité utkání doma proti CSKA Moskva, což je opravdu silný protivník. Před pěti lety jsme ho doma ale dokázali porazit, nyní se pokusíme tento úspěch zopakovat,“ říká Pavel Vrba před úvodním zápasem nejprestižnější klubové soutěže a zároveň doufá, že v Doosan Areně nezůstane ani jedna volná sedačka. „Liga mistrů je to nejvíc, co můžeme společně v Plzni zažít. Takovou událost si nesmí žádný viktorián nechat ujít,“ uzavírá trenér.

Gambrinus nabízí prohlídku pivovaru nebo párty na historické varně

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápoje

V areálu Plzeňského Prazdroje se nachází i pivovar Gambrinus, někdejší První plzeňský akciový pivovar, jemuž dalo jméno jeho slavné pivo. A právě v jeho prostorách můžete absolvovat tematické prohlídky, kde se dozvíte vše o výrobě piva Gambrinus nebo zažít jedinečnou soukromou párty přímo v srdci pivovaru.

Zajímá-li vás, jak se vaří pivo a jak ještě zrající zlatavý mok chutná, je pro vás prohlídka pivovaru Gambrinus to pravé! Dozvíte se zajímavosti z historie pivovaru, rozšíříte si znalosti o surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a o jeho varním procesu. V srdci pivovaru si prohlédnete unikátní prostory historické otevřené spilky a uvidíte i cylindrokonické tanky, ve kterých pivo zraje dnes. Na závěr prohlídky si pod dohledem zkušeného výčepního vyzkoušíte, jak se pivo správně čepuje a jaké jsou správné zásady péče o pivo. Po celou dobu prohlídky ochutnáte několik druhů piv Gambrinus, včetně aktuální Volby sládků.

Pokud si chcete užít jedinečnou pivovarskou oslavu, objednejte si Párty v pivovaru Gambrinus! O hosty se vám postarají chlapi, kteří vaření piva a péči o něj věnovali mnoho let svého života. Součástí soukromé oslavy, kterou je možné objednat pro skupiny patnácti a více osob, je škola čepování piva, při kterém vám výčepní prozradí, jak se správně starat o pivo, aby náležitě chutnalo. Sami se také naučíte čepovat pivo různými způsoby. S vašimi přáteli si užijete posezení v historické Varně 1869 s občerstvením a vynikajícími pivy Gambrinus přímo od zdejších sládků po dobu čtyř hodin.

Více informací o prohlídce najdete na http://www.prazdrojvisit.cz/prohlidky/prohlidka-pivovaru-gambrinus/ a o Párty v pivovaru Gambrinus na http://www.prazdrojvisit.cz/zazitky/party-v-pivovaru-gambrinus/

Gambrinus den navštívilo 32 tisíc lidí

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Vynikající pivo, čtyři pivní zahrádky – na plzeňském Náměstí republiky a v přilehlých ulicích proběhl již třetí Gambrinus den. Na největší pivní zahrádce v republice se navzdory chladnému počasí sešlo na 32 tisíc návštěvníků, kteří si vychutnali skvěle načepované pivo do skla přímo z tanku spolu s hudbou v podání kapel z Plzně a okolí. Hlavním pivním zážitkem byl Nefiltrovaný polotmavý speciál – pivo uvařené výhradně pro letošní ročník festivalu.

Kromě něj si fanoušci dobrého piva mohli vychutnat také Nepasterizovanou desítku, jedenáctku i dvanáctku Gambrinus. Pivo bylo čepované do skla přímo z pivních tanků. Návštěvníci také mohli ochutnat speciality připravené v některé z dvanácti restaurací z Plzně a okolí, které se na letošním ročníku Gambrinus dne prezentovaly.

„Tankové pivo čepované do skla je klasika, která nesmí na Gambrinus dni chybět. Návštěvníci si velmi pochvalovali především jeho příjemně hořkou chuť, která se pojí s kvalitou čepování – u nás jej navíc jako na jediném festivalu dostanou z tanku rovnou do perfektně umyté a mokré sklenice, a tak to má být,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Gambrinus bere kvalitu čepování piva opravdu vážně – i proto je součástí Gambrinus dne finále soutěže Gambrinus Mistr výčepní. V něm se mezi sebou utkali ti nejlepší výčepní z celé České republiky. Soutěžili ve znalostech o vaření piva a následné péči o něj, i v praktickém čepování piva. Vítězem v konkurenci 8 finalistů se stal Tomáš Smejkal z restaurace Ingot ze Žďáru nad Sázavou. Všichni finalisté se po vyhlášení prezentovali i na škole čepování, která probíhala po celý den a své znalosti předávali dále zájemcům z řad návštěvníků festivalu.

Sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek také předal řediteli Fakultní nemocnice Plzeň Václavu Šimánkovi šek na 145 tisíc korun. Jde o výtěžek z loňského ročníku Gambrinus dne, kdy Gambrinus věnoval nemocnici za každého návštěvníka pivního festivalu 5 Kč. Plzeňská fakultní nemocnice je největším zaměstnavatelem v Plzeňském kraji a Gambrinus si váží práce všech jejích zaměstnanců. Věnoval jim proto i volné vstupenky s pivenkami na Gambrinus den.

Součástí programu letošního Gambrinus dne byly také komentované prohlídky pivovaru. Speciálními průvodci po místech, kde se fenomén českého pivovarnictví vaří, byli Srdcaři Gambrinusu, tedy lidé, kteří práci pro značku zasvětili celý svůj profesní život. Jejich siluety také zdobí interiéry konceptových hospod – Srdcovek. Zájemcům o prohlídku přiblížili historii pivovaru, podrobnosti o vaření piva a nechali je třeba také ochutnat pivo, které ještě zraje.

Gambrinus den je oslavou založení tohoto pivovaru – 25. června 1869 se totiž sešlo 20 akcionářů Gambrinusu, kteří odstartovali tradici jeho vaření. Šlo o slavné lidi české historie. Mezi nimi byl mimo jiné majitel strojíren rytíř Emil Škoda nebo stavitel Martin Stelzer. Cítili, že plzeňské pivo je úspěšné a prodalo by se ho i víc. Čas ukázal, jak dobří vizionáři byli – Gambrinus je do dnešního dne stálicí na české pivní mapě.

Gambrinus den s živou muzikou, speciálním pivem i prohlídkami pivovaru se Srdcaři Gambrinusu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Jo magazín

Další ročník oblíbeného pivního festivalu Gambrinus den v sobotu 23. června promění náměstí Republiky v Plzni v největší pivní zahrádku v Česku. Rušno bude také na dalších místech v centru západočeské metropole. Kapely napříč žánry, hospody, pivo čepované do skla přímo z tanku, festivalový pivní speciál… všechno bude z Plzně a všeho bude dost. Intenzivní zážitek nejen pro plzeňské patrioty!

Sobotní Gambrinus den předznamená páteční ochutnávka – 22. června večer zahrají tři začínající plzeňské kapely. Velký pivní svátek ozdobí finále Mistrů výčepních a také škola čepování pro veřejnost s finalisty této prestižní soutěže coby lektory. K ochutnání bude nefiltrovaný polotmavý festivalový speciál s plnou chutí lehce praženého sladu s karamelovými tóny, uvařený na počest letošního Gambrinus dne. Stylovým zpestřením oslav budou mimořádné prohlídky Pivovaru Gambrinus. Setkáte se s největšími Srdcaři Gambrinusu, kteří péči o pivo zasvětili téměř celý život a rádi se podělí o zážitky z výroby. Chybět nebude bohatá degustace různých druhů piv značky Gambrinus. Prohlídky se konají od 10:00, 12:30, 15:00, 17:30 a 20:00 hodin. Vstupenky za festivalové ceny 100 Kč/osoba jsou v prodeji na http://prazdroj.colosseum.eu/prazdroj/list.

Mezi hudebními hosty Gambrinus dne budou formace KEKS, Semtex, Extra Band, Fast Food Orchestra, Odyssea, Pouťový orchestr, Ocho Rios, Rezatý Rakety, Gentlemani s Daliborem Gondíkem, Bára Zemanová Band a mnozí další.

Zavírají se hlavně malé hospody na venkově. Pomáháme jim, říká sládek

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin Polívka

Mimořádně teplé jaro prospělo konzumaci a výrobě piva. Potvrzují to plzeňští pivovarníci. „Zároveň se vyrovnáváme s důsledky zavedení EET, zákazem kouření, nárůstu počtu malých pivovarů i změnou životního stylu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Je nějak vědecky popsáno, jaký vliv má teplo na pití piva a co pivo s lidským tělem dělá, když je horko?
Není to tak velká věda (smích). Ale třeba květen bývá úspěšnější kvůli tomu, že teploty nejsou ještě příliš vysoké. Když pak přijde červenec s teplotami kolem třiceti stupňů, tak už se pivo tolik nepije. Každý už si hlídá, aby se neopil. Máme vysledováno, že nejvíc se vypije, když se teploty drží okolo 25 až 26 stupňů Celsia. Navíc v červenci jsou dovolené a lidi cestují, nejsou doma. Když se v srpnu vrátí, je ještě teplo a na pivo se chodí, ale pak se to v září rychle zlomí a pije se míň. Pak ještě samozřejmě fungují Vánoce.

Kolik se tedy plzeňského piva vypije za rok?
Roční výstav pivovarů Prazdroj a Gambrinus včetně Kozlu a Radegastu je sedm milionů hektolitrů. Loni se vypilo 2,5 milionů hektolitrů Pilsner Urquell doma i v zahraničí, objem ostatních značek ale z konkurenčních důvodů neuvádíme.

Prazdroji se daří. To je ale dlouhodobější trend, že lidé přecházejí na pití prémiového piva, ne?
Je to trend, ale tak trochu tradiční trend. Vždycky, když se lidé měli dobře, začínali více pít ležák.

Jsou vůbec znát potíže hospod, o nichž se mluví?
To rozhodně. Nám za celou skupinu skončilo asi 1 500 hospod. To je neuvěřitelné číslo. Sice se stále otevírají nové hospody, ale bohužel bez náhrady padají hlavně ty malé na venkově. My se jim proto snažíme pomáhat. V rámci našeho projektu Vesnická hospoda řešíme individuální potřeby jednotlivých provozoven, přispíváme jim vybavením, vysvětlíme, jak správně pečovat o pivo a zvýšit návštěvnost. S projektem Kopeme za fotbal zase pomáháme amatérským fotbalovým klubům, které mají na hřištích také malé přidružené hospůdky. Ale určitě se nám už nepodaří všechny ty ztracené hospody zachránit či nahradit.

Můžete potvrdit, že příčinou je EET a zákaz kouření, jak se obecně soudí?
Konkrétní důvody uzavírání jednotlivých provozoven neznáme. Víme ale, co hostinské v jednotlivých regionech hodně trápí a co je může vést k rozhodnutí s hostinskou činností skončit. Děláme si totiž pravidelně detailní průzkumy. Toho posledního se účastnilo na čtyři tisíce hospod z celé České republiky a z výsledků je znát, že je to synergie zmíněných opatření. Někde hostinským nejvíc vadí zákaz kouření, na který si třeba v Ústeckém kraji stěžuje skoro třicet procent z nich. Na druhém místě jsou dopady zavádění EET, následuje nedostatek personálu, zejména číšníků a servírek, čtvrtá je v žebříčku nadměrná byrokracie.

Máte nějaké srovnání se zahraničím? Mám pocit, že typická hospoda českého venkova na západ od nás příliš obvyklá není, jsou tam spíš restaurace a hotely.
Víme, že i v sousedních západních zemích je problém s tím, že lidi na vesnici přestávají chodit do hospody. Tam i u nás se mění životní styl – mnozí jezdí za prací do města, nemají tolik času. Dalším problémem budou zřejmě peníze a do třetice se lidé snaží žít zdravěji, což má za následek menší konzumaci alkoholu obecně.

Není to tak, že by vám přebíraly hospody pivovary s levnějšími pivy?
Ne, ty hospody skutečně končí. Loni prodeje poklesly v celé České republice, ale podařilo se je nahradit zvyšujícím se exportem, v tom jsou české pivovary úspěšné.

Je znatelný vliv malých pivovarů, kterých pořád ještě přibývá?
Podle posledních statistik je v Česku na čtyři sta minipivovarů, ale podílejí se jen 2,5 procenty na celkovém objemu výroby piva. Já už jsem v roce 1996 říkal, že to jednou bude konkurence. V Plzni dnes mají malé pivovary výstav deset tisíc hektolitrů za rok – a to už je pěkné číslo. I když samozřejmě zatím nesrovnatelné s velkými pivovary. Ale i tak je konkurence zdravá. Nutí jak malé, tak ty velké, aby se snažily, aby měly dobré pivo a pěkné hospody.

Gambrinus měl slabší období, před lety se mu trochu zkazila pověst. Co se stalo?
Myslím, že prostě přišla doba, kdy se tu začala pít výraznější piva. Gambrinus vyniká čistotou chuti. Ti, kteří ho kritizovali, neměli objektivní pravdu. Měli jen najednou pro srovnání jinou chuť a byli slyšet víc než lidi, kteří právě tohle pivo milují. Ta etapa je za námi, každý si prostě našel své pivo. Mě mrzí, že jsem nikdy neslyšel kritiku od pivovarníků, ale jen od konzumentů. Ti jsou sice podstatní, ale když jsem se zeptal, co jim vadí, nedokázali odpovědět.

V té době jste ale přišli třeba s Excelentem, který tu do té doby nebyl. A s nefiltrovanou dvanáctkou.
Protože v tu dobu začala éra jedenáctek, a my jsme žádnou neměli. Bylo to v roce 2008. Je znát, že lidi chtějí víc než desetistupňová piva, ale dvanáctka je na ně silná. Oboje si našlo zájemce, hospody, které třeba nefiltr berou, ho berou stabilně. A pro nás je to taky indikátor – i my ho dáme jen tam, kde jsou schopni udržet kvalitu. Přece jen je to živé pivo.

Ještě k horkům – jste připraveni na to, že tepla bude přibývat, že zřejmě procházíme klimatickou změnou?
Ano, minulý majitel vypracoval detailní plán toho, kam budeme muset investovat, pokud výstav stoupne o určité množství hektolitrů. A protože teď rostla poptávka po Prazdroji, investovali jsme do Prazdroje. Je tam nová varna a nové kvašení. Gambrinus produkci zvládá, už zvládal i víc.

Jak je to vlastně s letním čepováním na festivalech a ve stáncích?
Na festivalech jsou složité podmínky. Je tam velká fronta a velký tlak na výčepního. Často čepují brigádníci, musí být dobře proškolení a šikovní. Není úplně snadné dodržet tam všechno jako v restauraci. Hlavní problém bývá s teplem. Je důležité přijít už ráno, pustit chlazení a mít sudy přikryté, aby nepřijímaly teplo. Bývá problém s dostatkem čisté vody na mytí pohárů a výplach trubek. Na čisté trubky se musí dbát extrémně. Stačí každodenní výplach vodou, není nutná sanitace, ale nesmí se to zanedbat.

Doba festivalů právě začíná a jeden chystá i Gambrinus…
Gambrinus den je právě dnes. Souvisí to s datem 25. června 1869, kdy se poprvé sešlo dvacet akcionářů Gambrinusu a založili ho. Byli to slavní lidé, mimo jiné majitel strojíren rytíř Emil Škoda nebo stavitel Martin Stelzer. Cítili, že plzeňské pivo je úspěšné a prodalo by se ho i víc. Vždyť tu pak vznikl ještě Světovar a Prior. Až v časech krize je vlastníci sjednotili a zredukovali.

A na co se lidé mohou těšit?
Nejlepší hospody s naší značkou z Plzně a okolí budou mít na plzeňském náměstí a v přilehlých sadech stan a představí se i se svou gastronomií. Pivaři dostanou své pivo do skla. V tom je náš festival jedinečný. Bude se čepovat desítka i dvanáctka a taky nefiltrovaný polotmavý speciál, uvařený výhradně pro tento festival. My říkáme, že to je největší pivní zahrádka v republice. Hrát budou známé plzeňské rockové kapely, popřát našemu pivu přijdou fotbalisté, budou speciální prohlídky pivovaru. Kromě náměstí budou pivní zahrádky a program ještě v Proluce, U Branky a u muzea. Součástí programu je i finále soutěže o nejlepšího výčepního.


Prazdroj testuje nový Gambrinus. Má pomoci k obnově pošramocené pověsti

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Plzeňský Prazdroj vaří nový ležák se značkou Gambrinus. Nepasterovaná jedenáctka je na zkoušku k mání v několika hospodách a restauracích po Česku. Pokud se osvědčí, půjde do republikové distribuce.

Už několik let se v Plzeňském Prazdroji snaží napravit pošramocenou pověst značky Gambrinus. Po několika poměrně úspěšných variantách například v podobě nepasterované desítky nebo „plné“ dvanáctky teď lídr českého pivního trhu zkouší další ležák – nepasterovanou jedenáctku s obsahem 4,6 procenta alkoholu.

„Prodej nového ležáku Gambrinus Nepasterovaná 11 jsme zahájili v omezeném počtu hospod a restaurací počátkem letošního května. S menším počtem pečlivě vybraných provozoven začínáme proto, že chceme, aby se naše novinka dostala ke spotřebiteli ve stoprocentní kvalitě,“ potvrdila pro Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Jedenáctka versus jedenáctka
Problém může mít nové pivo v tom, že na trhu může nastat „kanibalizace“ - už roky se totiž prodává jiná jedenáctka od Gambrinusu – Excelent. Pivovar sice u tohoto piva značku Gambrinus příliš nezviditelňuje, ale v hospodách i mezi pivaři je zkrátka zapsaná jako „jedenáctka Gambrinus“.

Podle Němečkové se však obě piva výrazně liší. V receptuře, složení i výsledné chuti. „Zatímco Excelent má aroma více chmelové, u novinky je výraznější sladové aroma. Navíc Excelentem cílíme na mladé převážně v podnicích klubového typu, novou jedenáctkou pak na tradičního milovníka dobrého českého piva,“ uvedela Němečková.

Podle experta na ekonomiku pivovarů Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity Praha byla značka Gambrinus nejsilnější právě ve výčepních pivech (sedmi až desetistupňová piva) a tenhle segment už řadu let klesá. Naopak roste odbyt ležáků (jedenáctky až dvanáctky).

„Plzeňský Prazdroj moc dobře ví, proč dává na trh nový produkt Gambrinus 11, tohle je možnost, jak trochu vyrůst. Jen bych si dovolil tipnout, že nový Gamrinus 11 bude tržně kanibalizovat na značce Excelent, minimálně v segmentu ontrade, tedy v hospodách,“ soudí Maier.

Pivovar tají objem produkce, Gambrinus ale býval, a není vyloučeno, že stále ještě je, nejprodávanější pivo v Česku. Zhruba před deseti lety neslo tuto značku každé čtvrté prodané pivo u nás. Dnes možná už každé páté nebo šesté.

Prazdroj tehdy hodně zaspal v kvalitě i propagaci. Nástup konkurence, včetně zajímavých piv od minipivovarů, odsunul Gambrinus na vedlejší kolej. Prodeje dramaticky klesaly.

Zhruba před třemi lety se v Prazdroji probrali a začali vařit Gambrinus ponovu. A masivně začali investovat i do reklamy. Gambrinus se tak podle řady degustátorů dnes často „dá pít“.

Je třeba zlepšit image
Například ve slepých testech a v početné konkurenci zkoumaných vzorků vyšla loni dvanáctka Gambrinus jako nejlepší pivo v česko – slovenském finále klání o nejlepší lahvový ležák (kupovaný v regálech obchodů), pořádaného členy První Pivní Extraligy – v čele s prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů Janem Šuráněm, zkušeným degustátorem i z mezinárodních soutěží.

Jenže prodeje Gambrinusu přesto podle dostupných informací už nerostou, možná spíš dál klesají. Platí staré pravidlo, že dobrá pověst se dá rychle ztratit, ale obnovuje se pak pomalu.

„Od 90. let setrvale docházelo k velkému tlaku na ekonomiku produkce Gamrinusu, a to nejen u surovin a doby zrání piva, což se podle mého projevilo následně na chuti, ale také se zde přidal pokles celého trhu v roce 2008 a ne zcela zvládnutý marketing,“ uvedl Maier.

Gambrinus se v té době podle něj dostal z hlediska prestiže až někam na úroveň nápoje pro fotbalové chuligány a marketingoví manažeři mají nyní před sebou hodně práce, aby se image značky Gambrinus zlepšila.

Zřejmě to nějaký čas trvá, ale může se to podařit. Maier jako příklad úspěšného zlepšení kvality i pověsti piva uvádí značku Krušovice.

Konkurence nespala
Faktem je, že konkurence mezitím nespala. Na trh přišla řada jiných desítek (včetně těch od nejmenších pivovarů) a zejména v kategorii ležáků se objevila i poměrně kvalitní piva třeba z Krušovic, Svijan, humpoleckého Bernarda nebo přerovského Zubra ze skupiny PMS.

V rámci Plzeňského Prazdroje se daří v prodeji ležáků Velkopopovickému Kozlu. Je třeba také podotknout, že prodeje nejznámějšího ležáku – Pilsner Urquell – rostou, ale tohle pivo je vzhledem k tradici a známosti spíš samostatnou kategorií.

Gambrinus letošním vítězem První pivní extraligy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Diplom za první místo v degustační soutěži ležáků, kterou pořádá sdružení milovníků piv První pivní extraliga, převzal za vítěznou Gambrinus Plnou 12 sládek Pavel Zítek.

Ležák Gambrinus Plná 12 zvítězil ve velké konkurenci celkem pětapadesáti ležáků z České republiky i Slovenska. Uspět musel hned ve třech kolech soutěže, kde vzorky hodnotí vždy osm pivních znalců.

První pivní extraliga se soustředí na hodnocení lahvových piv, které se pro testování nakupují v běžných obchodech. Hodnocení probíhá anonymně a piva jsou podávána vždy za stejné teploty. „Jsme moc rádi, že kromě přízně zákazníků přesvědčila naše plná dvanáctka i letité pivní znalce,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. Cenu přímo v pivovaru Gambrinus převzal od zakladatele sdružení Ladislava Jakla.

Na várku speciálu pro Gambrinus den dohlédli fotbalisté Viktorky

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Ve varně 1869 v pivovaru Gambrinus sládek pivovaru Pavel Zítek společně s fotbalisty Markem Bakošem, Pavlem Horváthem a mistrem varny Zdeňkem Polákem zkontrolovali várku speciálního piva, kterou budou moci ochutnat návštěvníci pivního festivalu Gambrinus den. Polotmavá nefiltrovaná dvanáctka se bude čepovat na již třetím ročníku akce, která centrum Plzně promění na největší pivní zahrádku v ČR.

„Zkontrolovali, nebo také, jak říkáme my v pivovaru, „koupili“ jsme dnes várku speciálního piva, které je určené výhradně pro pivní festival Gambrinus den. Při kontrole jsme hodnotili, zda je barva a vůně v pořádku. Dále budeme kontrolovat hlavní kvašení a zrání tohoto piva, aby bylo na Gambrinus den v nejlepší kondici. Jedná se o polotmavý nefiltrovaný ležák s lehce praženými a karamelovými tóny a příjemnou hořkostí. Návštěvníkům akce chceme dopřát pivo v té nejlepší kvalitě, a proto se i během festivalu bude čepovat z tanků a výhradně do skla,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

„Pivo Gambrinus je jednoznačně spojeno s Plzní stejně, jako špičkový fotbal. Už teď se těším, že si všichni společně užijeme Gambrinus den se skvělým čepovaným pivem,“ doplňuje Pavel Horváth, bývalý kapitán FC Viktoria Plzeň a čestný sládek pivovaru.

Pivní festival Gambrinus den se koná již potřetí, program začíná v pátek 22. června večer a bude pokračovat po celou sobotu 23. června. Náměstí Republiky v Plzni a přilehlé sady se zaplní pivními zahrádkami. Na hlavním pódiu se letos podruhé odehraje velkolepé finále klání Mistrů výčepních Gambrinus a ve speciálním pivním programu nebude chybět ani škola čepování s finalisty soutěže. Během sobotního odpoledne budou moct lidé navíc navštívit speciální prohlídky pivovaru Gambrinus se Zdeňkem Polákem a dalšími Srdcaři Gambrinusu, jejichž portréty zdobí zdi historické varny pivovaru, za zvýhodněnou festivalovou cenu.

Na pivo jako v pivovaru. Gambrinus představuje koncept hospod Srdcovka

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Region Plzeň

Gambrinus postupně plánuje otevřít po celé České republice desítky nových Srdcovek, v nichž bude hrát hlavní roli pivo a lidé, kteří ho nosí v srdci.

„Pivo je u nás vždy „až“ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Srdcovka si svůj název vysloužila díky lidem, kteří své povolání dělají srdcem a pivo milují. Takových srdcařů je v Gambrinusu hodně a mnoho z nich zasvětilo vaření piva celý život. Jejich siluety a příběhy jsou proto jedním z hlavních designových prvků nových hospod pivovaru Gambrinus. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští navíc svůj vlastní stůl, kde si mohou v klidu vychutnat výsledek své práce. U piva tu můžete potkat třeba mistra varny Zdeňka Poláka, který ho za 42 let uvařil už 25 milionů hektolitrů. Je tak zřejmě jedním z nejdéle aktivních sládků u nás vůbec.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus. Podobná místa chce pivovar Gambrinus vytvořit i v dalších městech. „Chceme, aby tak dobré pivo, jako děláme u nás v Plzni, mohli ochutnat lidé po celé republice. Do Srdcovky se tak mohou těšit také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ dodává Stanislav Hamara.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky podtrhují nejen zvláštní tanky, siluety pivovarských a nerezové trubky, které připomínají samotnou výrobu piva, ale také použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem. Srdcovka v sobě spojuje prostory dýchající historií s moderními technologiemi pro ten nejlepší zážitek z piva. Hlavní roli v Srdcovce vždy hraje Gambrinus Nepasterizovaná 12 z tanku.

„Pro správnou chuť piva je důležité, aby bylo dobře načepované. Personál Srdcovky proto prošel odborným školením sládků, o čemž svědčí i Certifikát za vynikající péči o čepované pivo udělovaný Plzeňským Prazdrojem,“ dodává Pavel Zítek. Právě díky zvláštní péči, kterou v Srdcovce pivu věnují od začátku až do konce, se zde návštěvníci mohou těšit i ze skutečné chlouby plzeňských sládků, Nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Srdcaři z pivovaru Gambrinus a jejich příběhy
Dana, kontrolorka kvality, v pivovaru od roku 1988
Její zkušená degustační komise ochutná každou várku dřív, než pivo vyrazí na cestu do hospod a k milovníkům piva domů.
“Už 30 let hlídám každý krok piva Gambrinus od surovin, vaření až po hotové pivo. V naší nezávislé kontrolní jednotce pečlivě prověřujeme každý mezistupeň výroby a schvalujeme i finální kvalitu každé uvařené várky. Atˇ už potkáte Gambrinus v hospodě nebo u vás doma, každá jeho šarže prošla naší ochutnávací komisí. Kvalitu kontrolujeme od prvního do posledního doušku.“

Ivan, mistr sladař, v pivovaru od 1989
Na sladovně položí základ té pravé chuti piva Gambrinus díky volbě vhodné kombinace odrůd ječmene.
“Co je základem každého dobrého piva? Skvělé suroviny, samozřejmě. Na sladovně proto vybíráme vhodnou kombinaci odrůd ječmene pro výrobu sladu, který vyhovuje jedinečnému smyslovému profilu piva Gambrinus. Navlhčený ječmen necháme naklíčit a zelený slad potom sušíme na hvozdě. Vše bedlivě sledujeme a během klíčení kontrolujeme teplotu i vlhkost. Sušený a odležený slad nakonec předáváme mistrům na varně. Ale pro mě osobně to tím nekončí, já se totiž i po skoro 30 letech vždy těším na konečný výsledek.”

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.09.2018 20:1288