Rodinný pivovar Bernard slaví obrovský úspěch na prestižní mezinárodní soutěži European Beer Challenge 2025.¨Získal tu 13 medailí pro všech 13 piv, která do soutěže přihlásil, z toho tři „dvojité zlaté“ a pět zlatých medailí. Mezinárodní porota v Londýně porovnávala stovky vzorků piv z celého světa.

„Ocenění potvrzuje kvalitu našich piv a naši vášeň pro poctivé pivovarnické řemeslo. Posouzení nezávislé mezinárodní poroty má velkou hodnotu. Dík patří celému našemu týmu, který každý den pracuje na tom, aby naše piva patřila k nejlepším,“ považuje si výsledku vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Dvojité zlato, udělované pivům s nejvyšším bodovým hodnocením, získala piva Bohemian ALE, Bezlepkový ležák a nealkoholické pivo Švestka. Zlatou medaili si „odnáší“ Jedenáctka, Dvanáctka, Sváteční ležák, Extra hořký ležák a polotmavý Jantarový ležák. Stříbrné medaile získaly Desítka a nealkoholický Grep, bronzové medaile náleží Černému ležáku, nealkoholickému pivu Free a svrchně kvašenému pivu IPA. S takovým skóre patří Rodinný pivovar Bernard k vůbec nejúspěšnějším účastníkům této prestižní soutěže.

Mezinárodní soutěž European Beer Challenge dává pivovarníkům příležitost soutěžit s nejuznávanějšími světovými značkami. Všechny ze stovek přihlášených piv jsou anonymně degustovány předními evropskými obchodníky, aby identifikovali ta nejlepší piva na trhu. Soutěže se mohou účastnit pivovary všech velikostí z jakékoliv země na světě.

Rekordním výstavem piva se pochlubil Rodinný pivovar Bernard. V roce 2024 uvařil 419 tisíc hektolitrů piva, což je nejvíc v jeho třiatřicetileté historii. Podle humpoleckých pivovarníků jdou jejich výsledky opačným směrem, než se vyvíjí český trh, na kterém prodej piva v posledních letech postupně klesal.

„Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst,“ hodnotí vývoj generální ředitel a vrchní sládek Josef Vávra.

Jak loni uvedl Český svaz pivovarů a sladoven, dlouhodobý trend poklesu prodejů českého piva pokračoval i v roce 2023. Místní spotřeba piva se snížila o 2,4 procenta. Svaz to připisoval ekonomické nejistotě a změnám v chování zákazníků.

„Pozorujeme měnící se návyky spotřebitelů, kteří se stále častěji přiklánějí k nealkoholickému pivu či míchaným nápojům na bázi piva,“ uvedl tehdy Tomáš Slunečko, výkonný ředitel svazu.

Dvě třetiny piva Bernard vyčepují restaurace a hospody ze sudů, třetina se prodá v lahvích. Na českém trhu je přitom podle statistiky poměr přímo opačný. Český svaz pivovarů a sladoven loni uvedl, že sudové pivo tvoří už jen 29 procent spotřeby, což souvisí s pomalejším návratem spotřebitelů do hospod a restaurací.

Zvyšování produkce není cílem
Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda se zúročuje dlouhodobá práce. „Má smysl jít vlastní cestou v marketingu a mít schopné obchodníky, kterým se daří nacházet nová odbytiště, i když řada provozoven v posledních letech padla,“ míní Bernard. Podle něj se pivovar přiblížil na hranu svých kapacit.

„I nadále platí, že zvyšování výstavu piva není naším cílem, a letos budeme nadále dělat vše pro maximálně kvalitní pivo a služby,“ doplnil na dotaz Novinek mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Pohled do historie ukazuje, že výstav Rodinného pivovaru Bernard se zvyšuje od roku 2001, kdy uvařil 95 tisíc hektolitrů. „Hranici 400 tisíc hektolitrů se podařilo přesáhnout poprvé v roce 2019, v následujících letech ovšem přišel pokles prodeje v důsledku opatření proti šíření covidu, které přineslo zavírání hospod a podobně,“ poznamenal Tulis.

Od roku 2022 však křivka opět roste, navíc pětinu své produkce vyváží Bernard do zahraničí, nejvíc na Slovensko, do Švédska a Bulharska. Pivovar zaměstnává 267 lidí, dalších 28 osob pracuje ve vlastní sladovně v Rajhradu u Brna.

Jímání oxidu uhličitého
V letošním roce chtějí v Humpolci uvést do zkušebního provozu technologii jímání oxidu uhličitého, který vzniká při procesu kvašení piva. „Nejen že plyn nebudeme vypouštět do ovzduší, ale především poslouží jako takzvaný tlačný plyn pro přesun piva z tanků do sudů a lahví,“ vysvětluje Radek Tulis.

Zatímco spotřeba piva v Česku klesá, humpolecký Rodinný pivovar Bernard přepisuje rekordy. Loni vyrobil nejvíce piva ve své novodobé třiatřicetileté historii, celkem 419 tisíc hektolitrů.

„Produkce pivovaru jde proti vývoji na trhu, kde prodej piva dlouhodobě postupně klesá,“ zmínil mluvčí pivovaru Radek Tulis. Loňských rekordních 419 tisíc hektolitrů piva je přibližně o deset tisíc víc než v roce 2023.

Dvě třetiny piva Bernard vyčepují restaurace a hospody ze sudů, jen zbylá třetina se prodá v lahvích. „Přitom na českém trhu je poměr opačný,“ upozornil Tulis.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard vidí úspěch humpoleckého piva zejména v práci obchodníků. „Má smysl jít vlastní cestou v marketingu a mít schopné obchodníky, kterým se daří nacházet nová odbytiště, i když řada provozoven v posledních letech padla,“ konstatoval.

Generální ředitel a vrchní sládek pivovaru Josef Vávra při hodnocení minulého roku zmiňuje píli všech svých kolegů. „Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst,“ řekl.

Výstav pivovaru Bernard se zvyšuje od roku 2001, kdy činil 95 tisíc hektolitrů. Hranici 400 tisíc hektolitrů poprvé překročil v roce 2019. V následujících letech ovšem přišel pokles prodeje související s opatřeními proti šíření covidu. Hranici 400 tisíc hektolitrů pivovar opět překročil až v roce 2023. Loňskými 419 tisíci hektolitrů se pak dostal na samou hranu své kapacity.

Humpolecký pivovar přibližně 21 procent své produkce vyváží. Exportuje do pětadvaceti zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. V Humpolci zaměstnává 267 lidí, dalších 28 osob má práci v podnikové sladovně v Rajhradě u Brna.

V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu návštěvnické centrum s rozhlednou.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni vystavil 419.000 hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 33 let jeho existence. V meziročním porovnání zvýšil produkci o 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Víc než pětina piva byla na export.

"Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst," uvedl generální ředitel a vrchní sládek Josef Vávra.

Výstav pivovaru stoupal od roku 2001, tehdy dodal na trh 95.000 hektolitrů piva. Hranici 400.000 hektolitrů překonal poprvé v roce 2019. V následujících letech byl prodej piva Bernard nižší kvůli opatřením proti šíření covidu, kdy byly zavírané i hospody. Nad 400.000 hektolitrů se produkce humpoleckého pivovaru znovu dostala v roce 2023.

"Má smysl jít vlastní cestou v marketingu a mít schopné obchodníky, kterým se daří nacházet nová odbytiště, i když řada provozoven v posledních letech padla," řekl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Pivovar se podle něj už přiblížil ke hraně svých kapacit.

Produkce pivovaru jde proti vývoji na trhu, kde prodej piva dlouhodobě postupně klesá, uvedl mluvčí. Dvě třetiny piva Bernard vyčepují restaurace a hospody ze sudů, třetina se prodává v láhvích. Za hranice dodává pivovar 21 procent produkce. Pivo vyváží do 25 zemí, nejvíc na Slovensko, do Švédska a Bulharska.

Rodinný pivovar Bernard, a.s., má 267 zaměstnanců, dalších 28 lidí pracuje v jeho sladovně v Rajhradě u Brna. Tržby za minulý rok společnost zatím nezveřejnila.

Sdružení přátel piva vyhlásilo vloni pivovar Bernard poosmé pivovarem roku.

Rodinný pivovar Bernard v roce 2024 vystavil 419 tisíc hektolitrů piva, nejvíce za 33 let existence. Je to o 10 tisíc hl více než v předchozím roce. Produkce pivovaru jde proti vývoji na trhu, kde prodej piva dlouhodobě postupně klesá. Dvě třetiny piva Bernard vyčepují restaurace a hospody ze sudů, třetina se prodá v lahvích, přitom na českém trhu je poměr opačný.

„Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst. Nemáme to zadarmo, je za tím píle a poctivá práce. Proto nás opravdu těší, že si naše pivo vybírá stále více lidí,“ hodnotí vývoj generální ředitel a vrchní sládek Josef Vávra.

„Od počátku usilujeme o co nejvyšší kvalitu piva a služeb a naše snaha přináší výsledky. Věřím v poctivou práci a dobré vztahy s obchodními partery a zákazníky. Má smysl jít vlastní cestou v marketingu a mít schopné obchodníky, kterým se daří nacházet nová odbytiště, i když řada provozoven v posledních letech padla,“ ohlíží se za uplynulým rokem také spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard, podle kterého se aktuálními výsledky pivovar přiblížil na hranu svých kapacit.

Růst pozastavil pouze covid
Výstav Rodinného pivovaru Bernard se kontinuálně zvyšuje od roku 2001 (95 tisíc hl.). Hranici 400 tisíc hektolitrů se mu podařilo přesáhnout poprvé v roce 2019, v následujících letech ovšem přišel pokles prodeje v důsledku opatření proti šíření covidu (zavírání hospod apod.). V roce 2022 byl výstav pivovaru bezmála 398 tisíc hektolitrů, v roce 2023 už 409 tisíc hektolitrů piva.

Rodinný pivovar Bernard sídlící v Humpolci na Vysočině exportuje 21 procent své produkce do 25 zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. Zaměstnává 267 lidí, dalších 28 osob má práci v humnové Sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu Návštěvnické centrum Bernard. V roce 2024 se v soutěži Společnosti přátel piva stal už poosmé pivovarem roku.

Podnik v Táboře je čtrnáctou franšízovou provozovnou v síti Bernard Barů a Bernard Pubů.
V centru města Tábor v Divadelní ulici byl otevřen nový Bernard Bar. Provozovatelem je Vladislav Skoumal, gastronom s více než dvacetiletou praxí.

„Zkušenosti jsem získával v různých podnicích, několik let jsem mohl stát po boku renomovaného šéfkuchaře Martina Svatky. Pracoval jsem i jako číšník nebo provozní. Všechno se mi dnes hodí, když nestíháme nebo někdo z týmu chybí, tak zaskočím v kuchyni nebo na place,“ říká Vladislav Skoumal.

Dům, kde bar sídlí, koupil Rodinný pivovar Bernard a nechal jej kompletně zrekonstruovat. Do dvou podlaží se vejde bezmála stovka hostů, s letní zahrádkou je kapacita ještě o třicet míst vyšší. Kromě baru zde vznikly i kancelářské a skladovací prostory. Rekonstrukci se podařilo uskutečnit za čtyři měsíce.

Princip Bernard Barů a Bernard Pubů je tzv. měkká franšíza. Podniky sdílí jednotný koncept a pivo značky Bernard, ale provozovatelům zůstává prostor pro jedinečnost. Pivovar například neurčuje dodavatele nealko nápojů či surovin do kuchyně atp.

Podnik v Táboře je čtrnáctou franšízovou provozovnou v síti Bernard Barů a Bernard Pubů.

Na letošní vánoční svátky připravil Bernard dva pivní speciály – polotma Adventní speciál a limitovanou edici Ležáku s chmelem z Vysočiny.

Rodinný pivovar Bernard připravil na letošní svátky dvě piva – polotmavý Adventní speciál a limitovanou edici Ležáku s chmelem z Vysočiny.

„Polotmavou třináctku s hustou pěnou jsme uvařili z výběru kvalitních sladů – českého, bavorského, karamelového a čokoládového,“ popisuje Josef Vávra, vrchní sládek a generální ředitel pivovaru. Adventní speciál má příjemnou vůni s tóny karamelu a sladu, harmonickou chuť a vyváženou hořkost. Obsah alkoholu činí 5,6 %, hořkost dosahuje 32 jednotek hořkosti (IBU). K dostání je výhradně čepovaný v hospodách a restauracích.

„Koření“ pro druhou sváteční novinku, Ležák s chmelem z Vysočiny, narostlo na loni založené chmelnici v nadmořské výšce 560 metrů. Na svahu za městem pivovar poprvé vypěstoval a sklidil úrodu ze 144 rostlin šesti odrůd chmele. „Chmel z naší chmelnice je plnohodnotný, aromatický a pivo z něj lidem chutná. Navazuje tak na tradici, kdy jsem chmel do speciálu pěstoval několik let jen doma na zahradě,“ říká Josef Vávra. Ležák s chmelem z Vysočiny je jedenáctka s obsahem alkoholu 4,7 % a hořkostí 38 IBU.

Oba speciály jsou limitovanou záležitostí, k ochutnání budou od prvního adventního týdne v podnicích s čepovaným pivem Bernard, Ležák s chmelem z Vysočiny bude dostupný i v lahvích ve značkových prodejnách pivovaru.

Pivovarem roku se letos opět stal podle Sdružení přátel piva (SPP) Rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Ocenění získal poosmé. Bernard letos uspěl i ve dvou kategoriích podle druhů piv - se světlou desítkou a svátečním ležákem. Minipivovarem roku je pražský Pivovar Strahov. Létajícím pivovarem roku, čímž se míní pivovar v pronajatých provozech, je Pivovar Chroust z Prahy. Sládkem roku se stal Václav Berka z Plzeňského Prazdroje. Ocenění dnes předali zástupci sdružení v nepomuckém minipivovaru Zlatá kráva.

Anketa SPP o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se koná od roku 1990 a podle předsedy sdružení Tomáš Erlicha je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. První část hodnocení je anketní mezi členy sdružení, jichž je přes 1500. Nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace. Sdružení přátel piva vlastní ochranné známky na ocenění Pivovar roku, udělované od roku 2004, Minipivovar roku (od roku 2006) a i Létající pivovar roku (od roku 2022).

V ČR je teď podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha přes 500 minipivovarů a zhruba 60 průmyslových. "Kategorie průmyslových pivovarů donedávna klesala, ale jak se mnohé minipivovary stávají natolik úspěšnými, že výstavem přesahují již magickou hranici roční produkce 10.000 hektolitrů, tak se stávají pivovary průmyslovými a počet tak pomalu opět narůstá," uvedl Erlich.

Pivovar Bernard obhájil loňské prvenství. "V roce 1991 přežil klinickou smrt, kdy byl novými majiteli zprivatizován pět minut po dvanácté. Další významný zlom byl rok 2001, kdy do něj vstoupil belgický strategický investor, který přinesl další exponenciální rozvoj," uvedl Ladislav Jakl z SPP. V kategorii průmyslové pivovary skončil druhý Pivovar Kamenice nad Lipou a třetí Únětický pivovar.

Minipivovar Strahov, který zvítězil mezi provozy s roční produkcí do 10.000 hektolitrů, byl otevřen už v roce 2000 a podle SPP patří mezi nejúspěšnější české pivovary vůbec. Konkurence mezi minipivovary každým rokem roste. Letos jich dosud vzniklo 15, loni 22, jen v Praze jich je kolem 50, řekl předseda. Druhý mezi minipivovary skončil Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou a třetí Pivovar Ovipistán z Ledců na Královéhradecku.

Jako nejlepší světlé výčepní pivo vyhodnotilo sdružení Bernard Desítku. "Podle české desítky se pozná mistr sládek. Každá mírná chyba při výrobě se hned projeví na chuti," uvedl Jakl. Mezi světlými ležáky, což je podle pivařů "nejprestižnější dvanáctka", zvítězil Sváteční ležák s jemnými kvasnicemi z pivovaru Bernard. Mezi silnými pivy s více než 13 stupni získalo nejvíc bodů pivo F. L. Věk z Pivovaru Rampušák z Dobrušky.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva. Zvítězil Svatý Norbert Dark lager z Pivovaru Strahov. Mezi pšeničnými pivy vyhrál Primátor Weizen z náchodského Primátora. Mezi světlými svrchně kvašenými pivy (kategorie pivních stylů IPA, APA, NEIPA, belgická klášterní piva a další) vyhrál Volt Baterka z jabloneckého Voltu, ve tmavých a polotmavých svrchně kvašených piechy (typy Porter, Stout či Ale) byl nejlepší The Darkness ze sokolovského Permona. A nejlepší kyselé pivo Raspberry Sorbet vyrábí podle hodnotitelů pražský Pivovar Siberria.

Létajícím pivovarem roku je pražský Pivovar Chroust. "Konkurence stále roste, k dnešnímu dni u nás existuje na 150 létajících pivovarů," uvedl Erlich. Tyto pivovary vaří v pronajatých provozech, nemají vlastní výrobní zařízení, jen svoji značku a i recepturu.

Sládkem roku za celoživotní dílo ve prospěch českého pivovarnictví je podle SPP osmašedesátiletý emeritní vrchní sládek Prazdroje Václav Berka, který se v posledních letech hodně věnoval školení výčepních.

Poctivá práce musí být spravedlivě odměněna. Rodinný pivovar Bernard už mnoho let oceňuje certifikátem kvality provozovny, které svědomitě pečují o to, aby zákazník dostával co nejlepší pivo. Že je restaurace nebo hostinec držitelem certifikátu se zákazníci nově dozví z velkých bronzových desek na fasádě provozovny.

„Už se to dnes možná nenosí, ale my jsme přesvědčeni, že má smysl dělat věci pořádně, poctivě. Platí to samozřejmě i pro pivo a všechno, co k němu patří, protože ze skvělého piva mají radost a prospěch všichni. V první řadě zákazník, který si pochutná a má hezký zážitek. Stejně tak hostinský, kterému se rád vrátí spokojený host. A samozřejmě pivovar, pro který je výroba piva smyslem existence,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Certifikát kvality je ale především sdělením pro zákazníky o tom, kde dostanou dobré pivo Bernard“.

Perfektně načepované pivo postavené před zákazníka je posledním z mnoha kroků, které k uznání vysoké kvality provozovny vedou. Pivovar sleduje např. také skladování piva, péči o výčepní zařízení i celkovou hygienu provozovny, znalosti personálu atd. „Certifikace není konečná meta. Jedná se o trvalý závazek kvality vůči pivovaru, především ale vůči zákazníkům, aby se rádi vraceli,“ upozorňuje Stanislav Bernard.

Certifikáty si postupně přebírají zástupci oceněných podniků přímo v pivovaru, v jeho návštěvnickém centru. Provozovatelé si kromě diplomů do interiéru mohou dát na fasády svých provozoven parádní velkou bronzovou desku, kterou si převzali od spolumajitelů pivovaru Stanislava Bernarda a Josefa Vávry.

V Humpolci na Pelhřimovskupracovníci Rodinného pivovaru Bernard s pomocí žáků tamní střední zemědělské školy očesali první chmel v malé chmelnici založené loni. Chmel tam rostl v nadmořské výšce okolo 560 metrů, podstatně výše, než jsou typické chmelařské oblasti. První úroda je slabší, v plné síle budou rostliny za další dva tři roky, uvedl vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Nejvýše položená chmelnice v Česku
Podle pivovaru je v Humpolci možná nejvýše položená chmelnice v Česku, například u Žatce se chmel pěstuje v polohách okolo 230 metrů nad mořem. "Ale chmel, který tu roste, je dobrý, plnohodnotný, zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami, bez problémů použitelný," řekl Vávra. Chmel pivovar usuší a co nejdřív použije, pivo s tímto vlastním chmelem nabídne zřejmě na přelomu letoška a příštího roku.
Humpolecká chmelnice je ve stráni nad městem, vysazeno tam bylo 144 rostlin šesti odrůd chmele. O dostatek vody se postaral závlahový systém vedený v půdě. Šestimetrové rostliny dnes pracovníci strhávali z vodicích drátů a ručně z nich do košů otrhávali chmelové šištice.
Vávra uvedl, že v pivovaru původně přemýšleli o koupi nějaké chmelnice na Žatecku, ale vlastníci je prodávat nechtějí. "Tak jsem na zahradě vysadil pár odrůd chmele a když začaly rodit, tak jsem si řekl, že by se z toho mohla udělat jedna várka (piva)," řekl. Dodal, že pivo mělo dobrou odezvu, tak si pivovar vytvořil malou chmelnici.

Experimentu nahrává změna klimatu
Je to experiment, který ukazuje, jak vypadá chmel pěstovaný v nadmořské výšce nad 500 metrů. Nahrává tomu i změna klimatu. Ale velká chmelnice na Vysočině podle jeho předpokladu jen tak nevznikne "Je to běh na dlouhou trať, to se bavíme v desítkách let," uvedl vrchní sládek. Pak by také bylo potřeba dost investovat do technologií.

Výměra chmelnic v ČR
V Česku se loni podle Českého statistického úřadu sklízel chmel ze 4860 hektarů polí. Pěstuje se ve třech oblastech. Největší je Žatecká chmelařská oblast, další chmelařské oblasti jsou Úštěcká a Tršická.