Historie a současnost Pivovaru Staropramen

Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

● Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. pivovarTen pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

● Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

● Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku. A ať má říz!
Zdroj:Stránky Pivovaru Staropramen, 2016


Více na stránkách pivovaru

Zdražování piv pokračuje. Staropramen zvedne ceny u lahví a plechovek

Publikováno:před 22 dnyZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Pivovary Staropramen

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

V zimě pivo na zahřátí
Pivovary Staropramen plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu.„Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích,“ řekl ČTK Zdenek Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. „Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče,“ dodal. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia.

Naopak nárůst poptávky společnost očekává hlavně u nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Staropramen plánuje v zimě nabízet teplé pivo

Publikováno:před 22 dnyZdroj:MoneyMAG.czAutor:ČTK

Pivovary Staropramen, dvojka na českém trhu, plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu. Mohl by se uchytit místo svařeného vína, řekl ČTK ředitel pivovaru Zdenek Havlena. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižoval sortiment piv kvůli koronaviru.

"Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích," řekl ČTK Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. "Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče," dodal.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia, ve kterém jsou mimo jiné dovozové speciály Hoegaarden nebo Leffe.

Do budoucna ale společnost očekává nárůst hlavně nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Staropramen od prosince zdraží až o 4% balené pivo

Publikováno:před 22 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl ČTK v rozhovoru generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

"K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery," řekl ČTK Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Uvařit desítku je těžší než uvařit speciál, říká sládek

Publikováno:před měsícemZdroj:Metro.cz

„Sládek není vinař. Vinař si může dovolit říct, že víno bude kyselejší, protože nesvítilo sluníčko. Od sládka se očekává, že pivo bude chutnat pořád stejně,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. Svoje zaměstnání by prý nikdy nevyměnil. „V pivovaru pracuji 25 let, sládkem jsem celkem 17 let. Není lepší pocit, než když si dáte v oblíbené hospodě půllitr dobře ošetřeného piva, u jehož zrodu jste stál.“

Které máte z vaší produkce nejraději?
Vždycky říkám, že jsem „desítkový“ konzument a rád si dám desítku Smíchov, což hodně lidí překvapí. Ale nenechte se mýlit, uvařit dobrou desítku je opravdové umění, a kolikrát to dá víc práce než uvařit speciál. Pracujete totiž s menším množstvím surovin, ale zároveň musíte uvařit pivo, které má plnou chuť a bude dobře pitelné. Samozřejmě si rád dám i další piva z naší produkce. Například Granát nebo Extra chmelenou 12. V zahraničí nikdy nevynechám Weissbier.

Na které pivo může být váš pivovar nejvíce hrdý?
Těch je hned několik. Například již zmíněný Smíchov. Ten poprvé uvařil před víc než 140 lety sládek Trnka na Smíchově a prakticky tak vytvořil standard pro klasickou českou desítku. Další pivní skvost, po kterém je pojmenovaná celá pivní kategorie takzvaných granátových piv Granát, je rovněž dílem kolegy Trnky. Navíc se k tomuto pivu váže i poutavý příběh. Za druhé světové války byl nedostatek surovin, proto se nesměl vařit. Na výsluní nebyl ani za dob komunismu. V pivovaru se ale nikdy nepřestal vařit. Jen se to dělo tajně, například u příležitosti Vánoc, a věděli to jen zasvěcení. Pivo pak zaměstnanci pivovaru společně vypili. Rád bych zmínil ještě jedno pivo, náš ležák. Ten je pro svou správně vyváženou chuť oblíbený nejen u nás, ale i ve světě. V loňském roce se jej v zahraničí vypilo přes dva miliony hektolitrů a dělá to z něj druhou nejprodávanější českou pivní značku. Loni navíc odborníci v jednom testu prohlásili, že nejvíc odpovídá charakteristice českého ležáku.

Mluví se o tom, že je těžké vařit pivo pořád stejně – nemáte na to počítače?
Kdyby to bylo tak jednoduché, pivo vaří všichni. Samozřejmě moderní technologie nám velmi pomáhají, ale pořád tady máte řadu proměnných, jako jsou suroviny a tak. Pivo je živý organismus a musí se s ním umět pracovat. Lidský faktor v procesu výroby i degustace piva hraje pořád důležitou roli.

Vinaři mají práci ovlivněnou sezonou, co ovlivní chuť piva při vaření?
Vždycky říkám, sládek není vinař. Vinař si může dovolit říct, že víno bude kyselejší, protože nesvítilo sluníčko. Od sládka se očekává, že pivo bude chutnat pořád stejně. Bez ohledu na to, jaké bylo počasí a v jaké kvalitě se urodily suroviny. Musíme umět s recepturami pracovat tak, aby běžný konzument nepoznal rozdíl.

Vařit pivo, to je asi dost velký nápor na ekologii, jak je to u vás?
Díky našemu programu udržitelnosti pravidelně snižujeme energetickou náročnost, spotřebu vody, emise. Ekologický aspekt se u nás promítá prakticky do všeho, co děláme. Když modernizujeme výrobní zařízení, plánujeme dopravu našeho piva, inovujeme obaly. Například v červenci jsme na trh uvedli značky Staropramen a Braník v obalech s podílem rPETu. Také naše plechovky jsou z velké části vyrobeny z recyklovaného materiálu a mohl bych pokračovat.

Jak vás zasáhla krize? Viděl jsem, že podporujete hospodské, aby vrátili lidi do hospod, to je situace opravdu tak vážná?
Krize nás zasáhla asi jako většinu odvětví. Na nějakou dobu jsme prakticky přestali úplně stáčet pivo do tanků a sudů. Provozovny ale na tom byly daleko hůř. Pomáhali jsme jim v oblasti poradenství, prošlé pivo měnili zdarma za nové, poskytli slevy na první objednávky, podpořili projekt Zachraň hospodu. Pomáháme i teď, kdy se situace stále ještě nevrátila k normálu. V menších městech a regionech se sezonními provozy není situace až tak vážná jako ve větších městech a turistických oblastech.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly, hlavně v plechovkách a tancích

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Pivovarů Staropramen.

"V Čechách byly tahounem především hlavní pivní značky Staropramen a Ostravar s téměř čtyřprocentním růstem prodejů. Dařilo se také pivním mixům, jejichž prodeje se zvýšily zhruba o 20 procent. Z hlediska balení výrazně rostl odbyt piva v plechovkách, o 10,3 procenta a tancích o 9,8 procenta," uvedl ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko Zdenek Havlena.

Pivo Staropramen se loni prodávalo ve 35 zemích světa. Společnost loni za hranice prodala 2,12 milionu hektolitrů piva značky Staropramen. Licenční výroba firmě loni stoupla o 19 procent. Největším licenčním trhem je Ukrajina, kde meziročně prodeje vzrostly o devět procent. Významný podíl si drží podle Havlena také Rusko. Pozici firma loni posílila ve Velké Británii, Švédsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Srbsku.

Letošní výsledky významně poznamená podle Havlena koronavirová krize. Podobných výsledků se proto podle něj pravděpodobně nepodaří dosáhnout.

Největším výrobcem a prodejcem piva v ČR je Plzeňský Prazdroj, který předloni vykázal čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni stouply na 3,2 mil. hl

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Pivovarů Staropramen.

"V Čechách byly tahounem především hlavní pivní značky Staropramen a Ostravar s téměř čtyřprocentním růstem prodejů. Dařilo se také pivním mixům, jejichž prodeje se zvýšily zhruba o 20 procent. Z hlediska balení výrazně rostl odbyt piva v plechovkách, o 10,3 procenta a tancích o 9,8 procenta," uvedl ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko Zdenek Havlena.

Pivo Staropramen se loni prodávalo ve 35 zemích světa. Společnost loni za hranice prodala 2,12 milionu hektolitrů piva značky Staropramen. Licenční výroba firmě loni stoupla o 19 procent. Největším licenčním trhem je Ukrajina, kde meziročně prodeje vzrostly o devět procent. Významný podíl si drží podle Havlena také Rusko. Pozici firma loni posílila ve Velké Británii, Švédsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Srbsku.

Letošní výsledky významně poznamená podle Havlena koronavirová krize. Podobných výsledků se proto podle něj pravděpodobně nepodaří dosáhnout.

Největším výrobcem a prodejcem piva v ČR je Plzeňský Prazdroj, který předloni vykázal čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.

V provozu je 8 z 10. hospod a restaurací, co čepují Staropramen

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Měsíc od otevření je v provozu zhruba 83 % gastro podniků. Prodej točeného piva se v současnosti pohybuje na úrovni 85 % stejného období loňského roku. Vyplývá to z dat společnosti Pivovary Staropramen, které dodávají pivo do několika tisíc restaurací po celém Česku. Do obnovy trhu a podpory svých zákazníků dosud investovaly téměř dvě desítky milionů korun a nyní se soustředí na aktivity, jejichž cílem je přivést konzumenty zpět do hospod a restaurací. V případě příznivého vývoje se prodeje piva v nadcházejících měsících mohou vrátit na 90 % běžného stavu.

Ani měsíc od znovuotevření stále nejsou v provozu všechny hospody a restaurace. „Některým podnikům se provoz nevyplatí a zůstávají zavřené. Zhruba 3 % našich partnerů pak již neotevřou vůbec,“ uvádí Radek Fidra, národní manažer on-trade ve společnosti Pivovary Staropramen. Návrat k normálu je podle něj postupný a situace se značně liší dle lokalit. „Zatímco v menších městech a na vesnicích v současnosti funguje asi 90 % podniků, ve větších městech je to méně, přibližně 80 %,“ upřesňuje.

Nejpostiženější podniky v centru Prahy
Z pohledu pohostinství je nejhorší situace v centru hlavního města, kde dosud otevřelo pouhých 60 % hospod a restaurací. „Podniky v širším centru Prahy hlásí tržby a spotřebu piva na úrovni 20 % oproti běžnému stavu. Dokud se nevrátí zahraniční turisté, případně Prahu nezačnou ve větší míře navštěvovat Češi, výraznější zlepšení se nedá očekávat,“ vysvětluje Radek Fidra. Provozovatelé mnoha podniků navíc upozorňují, že nechybí pouze zahraniční turisté, ale také zaměstnanci z okolních kanceláří, což je znát především v době obědů.

Nadále pomáhat a přilákat lidi do hospod
Při obnovení provozu byla pro mnoho provozovatelů klíčová pomoc ze strany pivovaru. „Mohl jsem zdarma vyměnit prošlé pivo za nové a na první objednávky nám byla poskytnuta výrazná sleva,“ pochvaluje si podporu Pivovarů Staropramen Luděk Hanzlík, majitel smíchovského podniku Šenkýrna Hlubina. „V první fázi jsme se postarali o zajištění piva v nejlepší kvalitě, nyní realizujeme aktivity, které by měly pomoci do podniků přilákat konzumenty. Do našich podniků například investujeme prostřednictvím konzumačních voucherů, které mohou lidé získat ve vybraných obchodech v rámci soutěže s našimi značkami piv,“ informuje Radek Fidra s tím, že velká část současné podpory směřuje na sezónní zákazníky, kterým je zajišťováno vybavení v podobě slunečníků, nábytku na zahrádky apod. „Návrat na úroveň před příchodem koronaviru letos neočekáváme. Pokud bude přát počasí a nedojde k dalším restrikcím kvůli možnému zhoršení epidemiologické situace, prodeje piva ve zbývajících měsících letošního roku by se mohly pohybovat na úrovni 90 % loňského roku,“ uzavírá.

Pivo je tradiční, logistika moderní

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:LogistikaAutor:Pavel Toman

Smíchovský Staropramen je pivovar se stopadesátiletou historií. Pivo tam vařit umí, ale svůj výrobek musí také dostat k těm, kteří ho vypijí. Vaření piva proto neoddělitelně doprovází logistika, a té ve Staropramenu šéfuje od roku 2018 Milan Jeřábek. Patří k té výjimečné sortě lidí, kteří se do manažerské pozice propracovali odspodu. Začínal v pivovaru jako myč kádí, zkušenosti získával i v Japonsku a dnes řídí toky tekutého zboží ve Staropramenu. "Moje práce není jen o logistice, je součástí celého dodavatelského řetězce pivovaru," říká Milan Jeřábek.

Nejenže pracujete v pivní logistice, ale máte k výrobě piva a pivovarům také velmi úzký osobní vztah. Jak jste se do pivovarského světa dostal?
Pivovary mě lákaly už od střední školy. Studoval jsem obor kvasné technologie na potravinářské škole a byli jsme třída pivovarských nadšenců, jezdili jsme po starých zavřených pivovarech a sbírali pivní artefakty. Tím to vlastně všechno začalo.

Hned po střední škole jsem začal pracovat v pivovaru a i přes odpor rodičů jsem odmítl jít na vysokou školu. Tolik mě pivovary lákaly. Nastoupil jsem v roce 1984 jako dělník, myč kádí na spilku, nejprve v Branickém pivovaru a později jsem přestoupil do Staropramenu. Prošel jsem kolečkem nejrůznějších pracovních zařazení a pozic, od těch dělnických přes mistrování až po místo vrchního sládka Staropramenu, což doposud považuji za vrchol své pivovarské kariéry.

Až mnohem později jsem při zaměstnání vystudoval obor MBA a svou bohatou pivovarskou životní zkušenost a praxi s řízením lidí i firmy jsem tak doplnil studiem.

Jste tedy jedním z malého počtu logistiků, kteří začínali doslova od píky a z dělnických pozic vystoupali nahoru. Přináší vám tahle zkušenost výhody pro současnou pozici šéfa logistiky?
Moje dnešní práce není jen o logistice, ale je součástí celého dodavatelského řetězce pivovaru. Mám v tom dvě výhody − vím, o čem je celý provoz pivovaru, a nikdo mě proto neopije rohlíkem. Dělal jsem dělníka, mistra, šéfa střediska, vrchního sládka, sáhl jsem na každou úroveň práce v pivovaře. A druhou výhodou je, že vždy uvažuji o výrobním a distribučním řetězci jako celku, protože vidím ten proces výroby a distribuce celý.

Zkušenosti s logistikou jste získával také v Japonsku. Ovlivňuje specifická japonská kultura i podobu distribučních řetězců v této zemi?
V Japonsku jsem se nezabýval logistikou pro pivovary, ale působil jsem ve výrobě jogurtů. Japonská zkušenost mě zejména naučila, co znamená stoprocentní servis zákazníkům. A to v podmínkách tamního atomizovaného trhu s velkým a rostoucím podílem takzvaných convenience stores, jako je 7-Eleven nebo Family Mart, u kterých jediné zásoby představuje to, co mají na regálech. Distribuce tedy musí být rychlá a přesná. Vše je navíc okořeněno tím, že v Japonsku v podstatě nemají období, které by bylo pro fyzickou distribuci příznivé: jsou tam častá zemětřesení, na podzim přijde sezona hurikánů, v zimě zase sněhové kalamity. Třeba v prefektuře Aomori napadne běžně čtyři až šest metrů sněhu. Pro udržení servisní úrovně jsme posílali i malé chlazené dodávky "akabo" se zbožím přímo k zákazníkovi nebo i paletu jogurtů letecky na ostrov Hokkaidó…

Z Japonska zpět do Česka. Aby se mohlo pivo vyrobit, musí do pivovaru dorazit potřebné suroviny. Co to znamená pro logistiku?
Jakkoli se může z pohledu na informaci o složení výrobku na etiketě zdát, že pivo je jednoduchý výrobek, opak je pravdou. Od základních surovin až po obalové materiály, každá položka má jiný režim objednávání, dopravy i skladování. Slad se dováží do pivovarů několikrát týdně, skladuje se ve velkoobjemových silech a průběžně se spotřebovává. Ovšem speciálních sladů se musí držet vyšší zásoba. S chmelem je to zase trochu jinak, například v případě výroby speciálních jednorázových várek je třeba zajistit přesně daný typ chmele, který není ve standardním portfoliu tradičních dodavatelů. Mnohdy se tak jedná o skoro detektivní práci. U obalových materiálů se přístup liší podle typu materiálu − některé se drží jako několikaměsíční zásoba v pivovaru, jiné u dodavatelů, a například plechovky se ke stáčení dodávají vzhledem k velkému objemu prázdných obalů v režimu just in time. Mimochodem − plechovky byly nejohroženějším materiálem z pohledu komplikací v souvislosti s pandemií covid-19 kvůli komplikacím v mezinárodní přepravě. Vše jsme ale díky našim lidem a férovým vztahům s dodavateli zvládli.

Hlavním tématem pivovarnické logistiky je ovšem distribuce piva. Čím se liší od ostatní potravinářské logistiky?
Skladování a distribuce piva mají jednu nespornou výhodu oproti klasickým FMCG produktům, jako jsou například čerstvé mléčné výrobky. Touto výhodou je delší doba trvanlivosti a absence nutnosti chlazeného řetězce. Zvyšuje se tak pružnost při zajišťování dopravy v případě výkyvů poptávky a rozšiřují se příležitosti, jak síť distribučních center a skladovacích kapacit optimalizovat. Samozřejmě, pro zachování kvality piva je nutné dodržovat stanovený teplotní režim, ale to není hlavní výzvou.

Skladování lahví, plechovek, sudů a obecně baleného piva se řídí v podstatě stejnými principy. Základní požadavky jsou na minimální a maximální teplotu při skladování a přepravě, prašnost a sledování čerstvosti piva v distribučních centrech.

A změny, které přináší rychlý vývoj obchodu v posledních letech?
Větší evoluce, až revoluce, pokračuje u tankového piva. Je odrazem trendu posledních let − důrazu na čerstvost, řemeslnost piva a snižující se spotřebu na hospodách za současného zvyšování úrovně a kvality provozoven. Tankových hospod a restaurací stále přibývá, a to se odráží jak na potřebě rozšiřování flotily cisteren a trvalém zlepšování technologie, tak i na potřebě efektivněji řídit plánování a trasování závozů − ať již z pohledu uspokojení požadavků zákazníků či správné rovnováhy nákladů a čerstvosti. Tady je i prostor pro digitalizaci při sledování zásob u zákazníků a just in time plánování závozů.

Váš distribuční systém využívá různé způsoby rozvozu…
Vlastní vozidla nemáme, jedinou výjimkou jsou cisterny na rozvoz piva do hospod, kde jsme vlastníky nástaveb. Ale samotnou dopravu nám vždy zajišťuje třetí strana. Ostatní dopravu do distribučních center, kterých máme celkem 14 s různými provozovateli, zajišťují různé dopravní firmy.

Zatím neplánujeme tuto strukturu měnit, protože funguje dobře. Základní velká distribuční centra máme dvě, v Letňanech, v Radotíně a k tomu třetí přímo v pivovaru Ostravar. Některé zákazníky, třeba Tesco nebo Kaufland, zavážíme napřímo a stejně tak i restaurace. Systém to není úplně jednotný, kvůli tomu také v současné době nevidíme velký prostor pro automatizaci.

Digitalizace se uplatňuje spíše v sekundární distribuci. Řidiči zavážející zákazníky, třeba hospodu, mají terminál, který je navádí na předem stanovenou trasu. Systém také automaticky vypočítá parametry a hodnotu dodávky, zákazník zaplatí buď kartou, nebo i hotově a systém posílá on-line data k evidenci tržeb. Dispečer v reál­ném čase sleduje pohyb vozu, při zpoždění může informovat zákazníka a domluvit s ním řešení.

Jak se v uplynulých letech změnilo balení piva? A co tyto změny vyvolává?
V posledních letech balení piva ovlivňuje narůstající spotřeba v oblasti off-trade, tedy baleného piva v obchodech. Současný poměr je 65 : 35 ve prospěch baleného piva. Pivovarníci se tento trend snaží zastavit, lákají zákazníky do hospod a restaurací na speciály, limitované várky a podobně. Ale zatím se jim to příliš nedaří. A kvůli narůstající domácí konzumaci piva se vyvíjejí i požadavky zákazníků na jeho balení.

Otázka výhod a nevýhod nových trendů balení piva je podružná. Výroba i logistika jsou tu od toho, aby pružně a efektivně reagovaly na požadavky trhu a v ideálním případě je předvídaly a pomáhaly definovat. V současné době je nejzásadnějším faktorem zvyšující se diverzita balení a počtu výrobků, stejně tak i růst speciálních požadavků zákazníků. Mixované palety a speciální výrobky pro daný řetězec odrážejí trend dát si doma pivo stejné, jako by bylo točené v hospodě.

Doby, které pamatuji ze svých začátků, kdy sortiment tvořily desítka, dvanáctka a tmavé pivo, jsou už dávno pryč. Navíc se stále silněji ozývá téma ochrany ekosystémů a trvale udržitelného rozvoje. Část našeho portfolia tvoří i PET lahve, které mají stále svoje zákazníky. V této souvislosti se nám podařilo od této letní sezony zavést materiál s vysokým podílem recyklátu pro výrobu PET lahví, a tím jsme splnili požadavek Evropské unie pro rok 2030 již v roce 2020. V těchto aktivitách budeme i nadále pokračovat − témata jako cirkulární ekonomika mě osobně velice zajímají.

Zmínil jste, že nejednotnost distribučního systému nevytváří prostor pro zavádění automatizace. Přesto je nastupující automatizace a robotizace trendem, kterému se v budoucnu bude možné jen těžko vyhnout…
Začnu možná trochu obecně. Máme dnes neustále k dispozici a využíváme nové technologie jak v průmyslu, tak i v soukromém životě. Všechno okolo nás začíná být "smart". Osobně však nemám pocit, že tím, jak jsou věci chytřejší, stává se chytřejším i člověk. V poslední době to vypadá spíše naopak. Ztrácíme potřebné přirozené instinkty ve veřejném životě i v byznysu. A to je nebezpečné. Já se řídím dvěma pravidly: automatizace a robotizace má místo tam, kde lidský element nemá přidanou hodnotu a zároveň jsem to já, kdo řídí technologii, ne naopak.

V kontextu předchozích dvou témat se v pivovaře zaměřujeme spíše na optimalizaci, automatizaci a digitalizaci našich vnitřních procesů. Tím odbouráváme další část transakčních činností a uvolňujeme kreativní kapacitu našich lidí. Otevíráme tím i prostor pro potřebnou analýzu a využívání dat k trvalému zlepšování služeb zákazníkům a efektivitě distribučního řetězce. Zároveň jsme lépe připraveni na kvalitativně jinou úroveň vztahů se zákazníky a implementaci postupů, jako jsou CPFR (společné plánování, předpovídání a doplňování) a podobně.

Nyní v našich pivovarech dokončujeme projekt unikátní identifikace a trasování sudů. Kdokoliv ve firmě s přístupem do systému bude schopen zjistit, jak který jednotlivý sud obíhá, jaké má přesné kvalitativní parametry pivo v něm stočené, kdy je čas na další preventivní údržbu a podobně. V oblasti skladování a fyzické distribuce takový prostor zatím nevidím, vzhledem k rozsahu naší distribuční sítě a zvyšujícím se požadavkům na flexibilitu přicházejících z trhu. Je to samozřejmě i otázka nákladů v poměru k získané efektivitě a kvalitě.

Ekonomika prošla v uplynulých měsících kvůli epidemii covid-19 nelehkou cestou. Jak se podepsala na výrobě piva ve Staropramenu a jeho logistice?
Situace vyvolaná koronavirovou pandemií měla, a částečně ještě má, dvojí dopad. Došlo k výraznému zvýšení prodejů v kanálech off-trade a zejména v prvních týdnech se prodeje v hospodách a restauracích propadly téměř na nulu. Tomu jsme museli přizpůsobit i režim v našich distribučních skladech. Současně bylo třeba zavést řadu preventivních opatření k ochraně zdraví − ať již na základě našich vnitřních zpřísněných směrnic, tak i na základě požadavků našich zákazníků při dodávkách do jejich distribučních center a prodejních míst. Opět se osvědčilo mít férové a partnerské vztahy s našimi provozovateli distribučních center a dopravy − v té době téměř nesehnatelné roušky byli schopni zajistit v plném rozsahu a ještě je nabídnout pro potřeby našich zaměstnanců v logistice. Nezaznamenali jsme jediný výpadek dodávek ani v těch nejvypjatějších týdnech propukající epidemie.

Samostatnou kapitolou je řízení zásob sudového piva a pomoc obchodnímu oddělení i našim zákazníkům v kanálu on-trade s výměnou piva a pozvolném rozjezdu provozoven. Tady hraje naše oddělení logistiky a plánování klíčovou roli. Na chvíli je třeba zapomenout na optimalizace tras a naopak maximálně vyhovět požadavkům trhu zvýšením frekvence závozů, rychlé výměny piva za čerstvé a podobně. V médiích se objevovaly a objevují zprávy o nutnosti likvidace zásob sudového piva. Tento problém se nevyhnul ani naší společnosti, ovšem výbornou koordinací práce všech oddělení a spoluprací s distribučními centry se podařilo většinu piva na zásobě zachránit a vyprodat. Na tuhle kapitolu v rámci akcí v souvislosti s covid-19 jsem opravdu hrdý.

Čekání na čepované pivo podle Staropramenu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Značka Staropramen uvádí nový reklamní spot z dílny agentury Yinachi, který vznikl ještě před začátkem koronavirové krize. V hlavní roli se i tentokrát objevuje Hynek Čermák, jehož otázka v prvních vteřinách: „Není to nádhera, umět si počkat na to svoje?“ činí spot silně aktuálním, a to vzhledem ke znovuotevření hospod a restaurací po více než dvou měsících.

V novém spotu Staropramen podtrhuje svůj rukopis, kdy namísto oslavování produktových benefitů jde více po ideové a životní lince. „Přestože spot vznikal ještě před koronavirovou dobou, v nových souvislostech se dostává do nečekaně jiného světla. Jindy tak banální a běžná chvíle, kdy s chutí čekáme na čerstvě natočené pivo, má v těchto dnech nádech něčeho téměř výjimečného,“ uvádí k novému spotu Senior Brand Manager značky Staropramen David Šeberle s tím, že spot poběží od 25. května do konce srpna na televizních stanicích Prima Group a bude doplněn silnou digitální kampaní v několika různých formátech i prémiovými venkovními plochami.

Spot svým výrazným charakterem pohání filmový a divadelní herec Hynek Čermák, hlavní tvář značky Staropramen v posledních letech. „Prostřednictvím svého úsporného, a přitom tak dobře čitelného výrazového rejstříku, nás Hynek ve spotu provází souborem téměř až mikro senzorických vjemů, jimiž je prostoupen v okamžiku, kdy čeká na to svoje s láskou ošetřené i natočené, takové, co umí pohladit a zasyčí, zkrátka na pivo, které je přesně tak akorát!“ popisuje Ondřej Roček z agentury Yinachi, jenž měl spot na starost po ideové a kreativní stránce spolu s Danem Kneprem a Markem Šplíchalem, obdobně jako u série úspěšných spotů ke 150. výročí pivovaru nebo „koronavirového" spotu, který běžel na televizních obrazovkách v minulých týdnech.

„Pověstná vybalancovanost piva Staropramen, zakódovaná již v původní receptuře, je hlavním benefitem, který spot komunikuje. Namísto, aby přesvědčoval o konkrétních vlastnostech produktu, pohrává si s emocí, která je s ním spojena. Spot navíc odhaluje silný sociální kontext společné vášně a lásky k pivu,“ komentuje na závěr David Šeberle nový reklamní spot, jehož režie se pod křídly agentury Bisto Films chopil Marek Partyš.

Spot vznikal v karlínské hospodě „U Tunelu“, která je vděčná nejen vizuálně, ale má i velmi příjemnou atmosféru. Nově si zde můžete na čepu vychutnat oblíbenou Staropramen Extra Chmelenou dvanáctku.

Staropramen přináší dva nové pivní mixy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:MediaGuru.cz

Staropramen rozšiřuje řadu svých pivních mixů Cool. V kampani se spojuje s Prima Cool nebo Rekolou.
Staropramen reaguje na poptávku po pivních mixech, jejichž prodeje podle agentury Nielsen vzrostly loni o více než 40 %. Pod značkou Cool, jež zaznamenala stejně vysoký nárůst, přináší pivovar dvě nové příchutě – nealkoholickou Malinu a borůvku a Višeň a limetku s dvouprocentním obsahem alkoholu.

„Značka Cool patří v dynamicky rostoucím segmentu pivních mixů k nejvyhledávanějším. Prodej její nealkoholické varianty loni meziročně narostl dokonce o více než 100 %. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli i letos nabídnout konzumentům nové příchutě,“ uvádí manažerka značky Cool Zuzana Cieciotková s tím, že obě novinky jsou v obchodech k dostání od začátku května v půllitrových plechovkách. Vybrané nealko příchutě jsou v prodeji také v menším formátu o objemu 0,33 l.

Nová nealkoholická varianta Malina a borůvka doplňuje již zavedené příchutě Grep, Lemon, Bezový květ a lemongrass, Okurka a limetka a Jablko a hruška. Alkoholická příchuť Višeň a limetka je po pěti letech novým přírůstkem do řady pivních mixů s dvouprocentním obsahem alkoholu. Stejně jako již zavedené příchutě jsou i ty nové bez konzervantů a umělých barviv. „Nejpopulárnější příchutí je dlouhodobě Grep, oblibu si však rychle získala také loňská novinka Jablko a hruška,“ říká Zuzana Cieciotková.

Cool podpoří letos komunikace v televizi a na internetu. „Marketingová kampaň se soustředí na vizuální identitu značky s akvarelovým motivem, kterou jsme představili loni. Od května běží TV sponzorské spoty na stanici Prima Cool, využíváme také celou řadu digitálních formátů a nechybí komunikace na sociálních sítích. Nově jsme také uzavřeli partnerství s bikesharingovým projektem Rekola,“ přibližuje Cieciotková s upřesněním, že kampaň je zaměřená na nealko řadu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.01.10.2020 12:41186