Českou pivní dvojku Pivovary Staropramen opustil po necelém roce ředitel Zdenek Havlena. Ve funkci ho nahradil Chorvat Teo Ćendo (52), informovala ve čtvrtek společnost. Před postem ředitele skupiny v České republice a na Slovensku byl regionálním ředitelem v pivovaru Zagrebačka.

„Přestože současná situace není pro naše odvětví jednoduchá, jsem připraven se z pozice ředitele společnosti Pivovary Staropramen podílet na upevňování naší pozice nejen na českém, ale také slovenském trhu. Věřím, že budu mít brzy příležitost osobně zažít unikátní českou hospodskou kulturu,“ uvedl nový ředitel.

Ćendo pocházející ze Splitu, odstartoval svou kariéru v roce 1993 v chorvatské pobočce Coca-Coly. Od roku 2004 až doposud pracoval v Zagrebačce, která stejně jako Staropramen patří do skupiny Molson Coors Beverage Company. „V průběhu 17 let působil na několika manažerských pozicích v oblasti obchodu, naposledy jako regionální ředitel pro oblast Dalmácie,“ dodala společnost. Ćendo je ženatý a má tři děti, rád cestuje a sportuje, mezi jeho koníčky patří bezmotorové létání.

Česká pivovarnická dvojka
Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen předloni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Skupina byla v 730milionovém zisku po předchozí zhruba 3,1miliardové ztrátě. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Havlena nastoupil do Staropramenu v roce 2001, pracoval v něm do roku 2008, následně přijal nabídku od bývalého vlastníka Staropramenu AB Inbev, působil v Rusku a Belgii. Od roku 2017 se stal finančním ředitelem Staropramenu, od předloňského roku působil na pozici komerčního ředitele, zároveň byl jednatelem a předsedou představenstva Pardubického pivovaru, loni se pak stal ředitele Pivovarů Staropramen pro ČR a Slovensko. Předchozí šéf Petr Kovařík byl ve funkci zhruba čtyři roky.

Podle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven gastronomie loni přišla na tržbách až o 80 miliard korun. České pivovary očekávají celoroční propady tržeb kvůli pandemii v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent, uvedl již dříve svaz.

Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen loni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Byla v zisku, který činil 730 mil.Kč po předchozí zhruba 3,1miliardové ztrátě. ČTK to dnes oznámili zástupci skupiny. Loňská ztráta byla kvůli účetní operaci, předloni byla firma ve ztrátě 82 milionů Kč. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Firma pivo prodává ve 35 zemích světa. "Na výsledcích roku 2019 se projevily zejména vyšší tržby za pivo ve třech klíčových zemích skupiny - České republice, Slovensku i Chorvatsku, a také na exportních trzích. Prodeje značky Staropramen v zahraničí přesáhly dva miliony hektolitrů," sdělila ČTK finanční ředitelka společnosti Silvia Miklósová. Skupině loni vzrostl objem prodaného piva o 0,12 milionu hektolitrů na 5,53 milionu hektolitrů.

Kromě dobrých výsledků samotného Staropramenu a Ostravaru se dobře vedlo podle výroční zprávy skupiny také značce Braník, která se prodává v obchodních řetězcích. "Na výrazný růst segmentu nealkoholických pivních mixů pak společnost reagovala uvedením nové příchutě značky Cool - Jablko a Hruška," napsala firma do dokumentu.

Letos v prvních měsících roku skončil po necelých čtyř letech ve funkci generální ředitel Pivovarů Staropramen v ČR a na Slovensku Petr Kovařík. Ve vedení firmy ho nahradil bývalý komerční ředitel Zdenek Havlena.

Skupina je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, dříve pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Znalec firmu ocenil na více peněz, než byl součet jejích jednotlivých složek, tedy určil tzv. kladný goodwill. Jedná se například o renomé společnosti či o "hodnotu" zkušených zaměstnanců. Ten nyní firma musí účetně odepisovat v nákladech. Molson Coors zařadila značku Staropramen mezi své čtyři celosvětově nejdůležitější značky.

Podle výroční zprávy roste Staropramen na všech klíčových trzích, kde se prodává. Pod skupinu spadá také Staropramen-Slovakia, aktivity v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině jsou pak řízené přes holdingovou společnost Cervesia Zagreb. Skupina měla loni v průměru 1531 zaměstnanců.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Ten loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,6 milionu hektolitrů. Šlo o rekordní výstav druhý rok za sebou. Letos produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.

Pivovar Staropramen připravil pro hospody čerstvou várku 250 tisíc piv. „Chtěli jsme, aby si lidé po 51 dnech mohli dát zase čerstvě načepované pivo v té nejlepší kvalitě,” říká vrchní sládek smíchovského pivovaru Zdeněk Lux.

Ačkoliv je současná situace nepředvídatelná, pivovar Staropramen byl optimistický a věřil v co nejdřívější rozvolnění opatření. Na možný restart se průběžně připravoval. „Věřili jsme, že se situace v prosinci zlepší. Díky naší prozíravosti teď máme navařeno a v tancích leží dostatek piva pro všechny naše zákazníky,” informuje Zdeněk Lux. Zákazníci se mohou těšit na zaslouženou odměnu po lockdownu a vychutnat si pivo v prvotřídní kvalitě naservírované tím správným způsobem ve společnosti svých blízkých a přátel ve svém oblíbeném podniku.

Staropramen nejenže zařizuje výměnu prošlého piva, ale pomohl hospodským také se sanitací výčepních zařízení. „Sanitace pivního potrubí a výčepů je při znovuotevření zcela klíčová,” vysvětluje Lux. Podniky byly zavřeny celých 51 dní a za tu dobu se v trubkách nashromáždily usazeniny či mikroorganismy. Pro zajištění zdravotní nezávadnosti a stoprocentního chuťového zážitku je zcela zásadní provést důkladnou sanitaci výčepů.

Tak jako na jaře, Staropramen zajišťuje čerstvou várku piva i sanitaci na své vlastní náklady. „Do podpory hospod jsme letos investovali desítky milionů korun. Hospoda je důležitou součástí české pivní kultury a my jsme se snažili udělat maximum proto, aby jich co nejvíce přestálo náročné období a po otevření mohlo znovu konzumentům nabídnout naše skvěle ošetřené pivo,” komentuje aktivity Zdeněk Lux.

Pivovary Staropramen se navíc zapojily do iniciativy Bezpečná restaurace, která vznikla pod záštitou Českého svazu pivovarů a sladoven ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR a dalších partnerů. Skrze kampaň, která poběží do konce letošního roku, apeluje na hosty, personál a provozovatele hospod a restaurací na dodržování bezpečnostních opatření, která staví na principu 3R (ruce, roušky, rozestupy) a rozšiřuje o 3S (stoly, sklo, skupiny), které je ušité přímo na míru gastronomickým podnikům.

Značka Staropramen zaznamenala výrazný úspěch na soutěži European Beer Star, která je odborníky považována za mistrovství světa v degustování piva. Desítka Smíchov zaujala porotu natolik, že získala zlatou medaili v kategorii piv českého typu. Po tuzemském Zlatém poháru Pivex a Českém pivu tak Pivovary Staropramen slaví zisk ocenění z třetí odborné soutěže v letošním roce.

V rámci 16. ročníku soutěže německé Asociace soukromých pivovarů (Private Brauereien) obstála smíchovská desítka v konkurenci 2 036 piv ze 42 zemí světa. V samotné kategorii „Bohemian – Style Session Lager“ pak zvítězila v počtu 30 vzorků. „Tradiční smíchovská desítka je s námi 143 let. Jsme rádi, že oslovuje nejen naše konzumenty, ale také experty v porotě tak prestižní odborné soutěže,“ komentuje výsledek Zdeněk Lux, vrchní sládek společnosti Pivovary Staropramen a dodává: „Je mi ctí, že mohu pokračovat v tradici, kterou na konci 19. století započal sládek Michael Trnka, když přišel s recepturou desítky, která definovala tuto kategorii a úspěchy slaví i v současnosti.“ Uvařit smíchovskou desítku tak akorát je umění. Vyznačuje se jemnou sladovou vůní, příjemným chmelovým aromatem a současně příjemným řízem. Právě její jemnost a nezaměnitelná chuť jí zaručila skvělý výsledek ve velké konkurenci soutěže European Beer Star. Staropramen dlouhodobě ukazuje, že je v této kategorii expertem a tímto oceněním to opět potvrdil.

Úspěchy i na domácí scéně
Zlatá medaile z Německa není pro Pivovary Staropramen jediným úspěchem v tomto roce. V předchozích měsících bodovaly také na tuzemských soutěžích. Na 28. Zlatém poháru Pivex získal Braník Jedenáctka mezi 24 přihlášenými ležáky 2. místo a nealkoholický Cool Lemon obsadil 3. místo mezi míchanými nízkoalkoholickými a nealkoholickými pivy.

Hned tři ocenění získaly Pivovary Staropramen na podzim, když v degustační soutěži České pivo zvítězil Cool Lemon v kategorii Ochucených nealkoholických piv, Staropramen Ležák v královské kategorii světlých ležáků obsadil stříbrnou příčku a kompletní medailovou sadu doplnil bronzem Braník Černý.

O Smíchovu
Historie světlé smíchovské desítky sahá do roku 1877. Tehdejší vrchní sládek Michael Trnka vyvedl pivovar z hospodářské krize díky zdokonalení receptury i výrobního postupu světlé desítky. Záhy se stala nejoblíbenějším pivem své doby a výstav pivovaru se díky zvýšené poptávce po vyladěné desítce zdesetinásobil. Smíchovská desítka i v současné době tvoří více než polovinu výstavu pivovaru, protože se mezi českými konzumenty těší stále velké oblibě.

O době covidové, uzavírce hospod i plánech, v nichž nechybí influenceři, hovoří marketér Staropramenu David Šeberle.


Od poloviny října jsou kvůli zhoršující se pandemické situaci opět uzavřeny všechny hospody a restaurace. Dopad to bude mít i na prodej piva, podle Českého svazu pivovarů a sladoven hrozí pivovarům kvůli třítýdennímu výpadku škody ve výši 750 milionů korun. Jak se na situaci dívá jeden z významných hráčů na trhu – společnost Pivovary Staropramen –, se můžete dočíst v rozhovoru s Davidem Šeberlem, Senior Marketing Managerem značky Staropramen.

Staropramen se kromě uzavírky hospod musel potýkat se změnami v marketingových plánech. Prošel si natáčením „karanténního spotu“, létem bez hudebních festivalů a nyní očekává nejisté podzimní období. „Doba covidová zamíchala našimi plány. Museli jsme se maximálně přizpůsobit situaci a řadu aktivit posunout,“ říká David Šeberle.

Od 14. října jsou opět zavřeny hospody a restaurace. Jakým způsobem se již druhá letošní uzavírka projeví na vašich letošních prodejích? A jak pozměníte v souvislosti s tím své marketingové plány?
Letošní výsledky budou samozřejmě pandemií výrazně ovlivněny. Z titulu prodejů piva v objemovém vyjádření zřejmě zaznamenáme ztráty ve výši jednotek procent v porovnání s loňským rokem, nicméně finanční ztráty budou daleko vyšší. Při jarním uzavření provozoven se pohybovaly řádově ve stovkách milionů korun. Co se týče našich dalších plánů, opatření budou mít vliv na oblast eventů a budeme muset přehodnotit i další komunikaci a podporu v oblasti on-trade.

Jak hodnotíte za Staropramen letošní letní sezónu, kdy nebyly hudební festivaly. Pustili jste se místo toho do jiných aktivit?
Tím, jak se neustále měnila pravidla, jsme do velkých eventů nešli, protože vše bylo nejisté. Místo toho jsme investovali do kampaně v návaznosti na naši brand equity a podporovali provozovny. Zapojili jsme se do kampaně Zachraň hospodu, dali jsme jim určitý objem piva zdarma, zajistili sanitace zdarma. U nás je pivní kultura stmelovačem, kvůli pivu se lidé setkávají a pro nás je zásadní to udržet. Určitě tedy nechceme, aby si lidé dávali pivo přes sociální sítě, chceme, aby se vrátili do hospod hned, jak jen to bude možné.

Letos na jaře jste natočili s Hynkem Čermákem „karanténní spot“, v den znovuotevření hospod jste potom nasadili spot „Není to nádhera, umět si počkat na to svoje“, který jste měli připravený již před propuknutím pandemie. Jak se na toto období díváte zpětně? Jaké byly na oba dva spoty reakce?
Když propukla pandemie, bylo jasné, že připravený spot nemůžeme pustit, když byly hospody zavřené. Díky naší mediální agentuře (agentura McCann Universal, pozn. red.) se nám podařilo nasazení spotu posunout až na květen. A kampaň jsme spustili 25. května, tedy po znovuotevření hospod. Říkali jsme si, že je zvláštní, že spot „Nádhera“ vznikl ještě před pandemií. Jako bychom něco tušili…

Onen karanténní spot vlastně vzniknul z iniciativy naší, agentury, ale i samotného Hynka. Nechtěli jsme jen tak vyčkávat, s rukama v klíně, Pro nás to byla rychlá akce, na což nejsme moc zvyklí, přece jen si musíme nechat věci schvalovat vlastníkem, necháváme je testovat, ale nakonec jsme se rozhodli, že do toho jdeme – jen my, Hynek a naši přímí partneři, žádné velké produkce. Nechtěli jsme jen prvoplánově mluvit o rouškách, ale chtěli jsme lidi uklidnit a připít na to, až se jednou zase potkáme v divadle, hospodě anebo po práci na pivě. Nakonec jsme to natočili na chalupě jednoho našeho kolegy ve velmi malém týmu, v němž se každý vzdal svého honoráře. Jediné, co jsme zaplatili, bylo půjčení kamery. Během natáčení jsme připravili dva spoty – jeden bez roušky a jeden s rouškou, který jsme nakonec i nasadili. Přece jen ten spot vypadal o něco profesionálněji než ty, které si herci natáčeli sami na mobilní telefon. Zároveň mu ten částečný amatérismus dodal jistou autentičnost a na reklamu jsme měli velmi pozitivní ohlasy.

S otevřením hospod jsme pak nasadili již připravený spot, který jsme natáčeli v lednu, kdy byla pandemie ještě daleko. Cílem bylo podpořit kvalitu, ale ne klasickou cestou, jež se soustředí na ingredience, jako je chmel a slad. Místo toho jsme ukázali fyzično, pohled do očí, mužský ohryzek, kontakt s výčepním a pivo před sebou. Původně jsme chtěli jen říct, že je nádhera počkat si na to svoje, ale netušili jsme, že to bude trvat tři měsíce (smích).

S Hynkem Čermákem spolupracujete již od roku 2017. Co plánujete dál? Budete s ním i nadále spolupracovat?
Určitě s ním chceme i nadále spolupracovat. Původně jsem si nemyslel, že do toho s námi Hynek půjde, protože s reklamou se příliš nespojuje. Jedinou výjimku tvoří jeho srdcovka Range Rover. Staropramen ho ale nakonec nadchl, jen si stanovil podmínku, že chce být i u vymýšlení kreativy. Dodnes vytváříme kampaně společně, protože jeho pohled nás zajímá. Myslím, že právě toto představuje partnerství, nikoliv jen sponzorství. Hynek sám od sebe někdy něco sdílí na své sociální sítě nebo za námi přijde na Výčep pod komínem.

Budete nějakým způsobem současný koncept posouvat?
Komunikaci chceme držet dlouhodobě. Problém Staropramenu v minulosti byl, že často měnil svou komunikaci. Chceme proto držet jednotnou a konzistentní linii, ale víme, že se nesmíme stát stereotypní.

A už víte, jakým směrem se chcete vydat, abyste se nestali stereotypní?
Máme dvě velká témata. Jednak pokračujeme v podpoře kvality. Staropramen nemá problém v kvalitě jako takové, ale v jejím vnímání, a to chceme změnit. Druhým je naše partnerství s fotbalovou reprezentací, které však letos bylo dost narušené pandemií. S trochou nadsázky chceme českému fotbalu ukázat, jak jsme úspěšní v zahraničí, aby mohli být také (smích).

Již čtvrtým rokem zdůrazňujete smíchovský původ Staropramenu. Neuškodilo to značce mimo Prahu?
Smíchovský původ zdůrazňujeme zejména z toho důvodu, abychom se odlišili. Většinou je totiž komunikace pivovarů o pivu, hospodě a chlapech. Právě místo původu je to, co nás odlišuje. Chceme se tak pochlubit, že již 150 let sídlíme v srdci Evropy a že jsme na to hrdí. Nikoho zatím nenapadlo pozemek prodat a přestěhovat pivovar někam za Průhonice.

Kromě komunikace v médiích se v posledních letech soustředíte také na otevírání pivovaru veřejnosti. Jaké to má ohlasy?
Chtěli jsme z pivovaru vytvořit místo zajímavé pro lidi. Začali jsme proto pořádat setkávání Výčep pod komínem, který chceme po pandemii dál organizovat. Bohužel v současné situaci je naší prioritou bezpečnost lidí, výroby, a tak i v létě, kdy to bylo možné, jsme raději od těchto akcí upustili.

Každopádně tyto naše eventy se staly postupně dost populární, podařilo se nám přilákat skutečně místní lidi, někdy jich přišlo i tisíc, což je pro nás už strop. Přece jen jsme limitováni velikostí pivovaru i tím, že jedna špatná SPZ nahlášená na vrátnici může zastavit dopravu na celém Smíchově. Každý Výčep jsme se navíc snažili provázat i s nějakým tématem, například jsme připravili výstavu historických fotek Smíchova aj. Nechceme totiž, aby se jen stálo u piva, ale abychom k lidem dostali i nějaké sdělení.

Budete se soustředit i na akce mimo pivovar?
Ano, chceme být všude na Smíchově. Máme nové provozy na náplavkách. A pokud to situace dovolí, plánujeme i další menší eventy.

A co v regionech?
Přemýšlíme, jak vyvézt do regionů Výčep pod komínem. Jde nám o autentičnost a atmosféru, také bychom chtěli do akcí zapojit více i naše zaměstnance.

Jaké aktivity ještě plánujete do konce letošního roku?
Bohužel v současné situaci se velmi špatně plánuje. Jedno zasedání krizového štábu a všechno je jinak. Do konce roku bychom ale ještě chtěli představit náš nový koncept hospody na Smíchově Fortel. Za tímto účelem se chceme mimo jiné poprvé spojit s influencery, kteří budou ve spojení s naší značkou uvěřitelní. Zároveň bychom do nového podniku rádi pozvali i lidi pracující v okolních firmách, ale vzhledem k nařízeným home officům to asi letos nebude reálné.

Pivo a influenceři je dost nezvyklá kombinace. Chcete přilákat mladší cílovou skupinu?
Ano, chceme oslovit mladé dospělé, ale musíme být v tom dost opatrní. Přece jen jsme vázáni etickým kodexem a potřebujeme si influencery pečlivě vybrat. Navíc si myslím, že propojení influencerů s novým gastro konceptem může fungovat. Mnoho podniků se tak na sociálních sítích úspěšně prezentuje.

Budete vzhledem k pandemické situaci nějakým způsobem měnit marketingový rozpočet pro příští rok?
Neplánujeme snižování, chceme navázat na naše plány včetně těch, které jsme letos nemohli uskutečnit a máme je již připravené. Ohledně skladby investic do médií výrazné změny neočekávám.

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Pivovary Staropramen

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

V zimě pivo na zahřátí
Pivovary Staropramen plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu.„Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích,“ řekl ČTK Zdenek Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. „Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče,“ dodal. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia.

Naopak nárůst poptávky společnost očekává hlavně u nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Pivovary Staropramen, dvojka na českém trhu, plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu. Mohl by se uchytit místo svařeného vína, řekl ČTK ředitel pivovaru Zdenek Havlena. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižoval sortiment piv kvůli koronaviru.

"Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích," řekl ČTK Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. "Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče," dodal.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia, ve kterém jsou mimo jiné dovozové speciály Hoegaarden nebo Leffe.

Do budoucna ale společnost očekává nárůst hlavně nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl ČTK v rozhovoru generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

"K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery," řekl ČTK Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

„Sládek není vinař. Vinař si může dovolit říct, že víno bude kyselejší, protože nesvítilo sluníčko. Od sládka se očekává, že pivo bude chutnat pořád stejně,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. Svoje zaměstnání by prý nikdy nevyměnil. „V pivovaru pracuji 25 let, sládkem jsem celkem 17 let. Není lepší pocit, než když si dáte v oblíbené hospodě půllitr dobře ošetřeného piva, u jehož zrodu jste stál.“

Které máte z vaší produkce nejraději?
Vždycky říkám, že jsem „desítkový“ konzument a rád si dám desítku Smíchov, což hodně lidí překvapí. Ale nenechte se mýlit, uvařit dobrou desítku je opravdové umění, a kolikrát to dá víc práce než uvařit speciál. Pracujete totiž s menším množstvím surovin, ale zároveň musíte uvařit pivo, které má plnou chuť a bude dobře pitelné. Samozřejmě si rád dám i další piva z naší produkce. Například Granát nebo Extra chmelenou 12. V zahraničí nikdy nevynechám Weissbier.

Na které pivo může být váš pivovar nejvíce hrdý?
Těch je hned několik. Například již zmíněný Smíchov. Ten poprvé uvařil před víc než 140 lety sládek Trnka na Smíchově a prakticky tak vytvořil standard pro klasickou českou desítku. Další pivní skvost, po kterém je pojmenovaná celá pivní kategorie takzvaných granátových piv Granát, je rovněž dílem kolegy Trnky. Navíc se k tomuto pivu váže i poutavý příběh. Za druhé světové války byl nedostatek surovin, proto se nesměl vařit. Na výsluní nebyl ani za dob komunismu. V pivovaru se ale nikdy nepřestal vařit. Jen se to dělo tajně, například u příležitosti Vánoc, a věděli to jen zasvěcení. Pivo pak zaměstnanci pivovaru společně vypili. Rád bych zmínil ještě jedno pivo, náš ležák. Ten je pro svou správně vyváženou chuť oblíbený nejen u nás, ale i ve světě. V loňském roce se jej v zahraničí vypilo přes dva miliony hektolitrů a dělá to z něj druhou nejprodávanější českou pivní značku. Loni navíc odborníci v jednom testu prohlásili, že nejvíc odpovídá charakteristice českého ležáku.

Mluví se o tom, že je těžké vařit pivo pořád stejně – nemáte na to počítače?
Kdyby to bylo tak jednoduché, pivo vaří všichni. Samozřejmě moderní technologie nám velmi pomáhají, ale pořád tady máte řadu proměnných, jako jsou suroviny a tak. Pivo je živý organismus a musí se s ním umět pracovat. Lidský faktor v procesu výroby i degustace piva hraje pořád důležitou roli.

Vinaři mají práci ovlivněnou sezonou, co ovlivní chuť piva při vaření?
Vždycky říkám, sládek není vinař. Vinař si může dovolit říct, že víno bude kyselejší, protože nesvítilo sluníčko. Od sládka se očekává, že pivo bude chutnat pořád stejně. Bez ohledu na to, jaké bylo počasí a v jaké kvalitě se urodily suroviny. Musíme umět s recepturami pracovat tak, aby běžný konzument nepoznal rozdíl.

Vařit pivo, to je asi dost velký nápor na ekologii, jak je to u vás?
Díky našemu programu udržitelnosti pravidelně snižujeme energetickou náročnost, spotřebu vody, emise. Ekologický aspekt se u nás promítá prakticky do všeho, co děláme. Když modernizujeme výrobní zařízení, plánujeme dopravu našeho piva, inovujeme obaly. Například v červenci jsme na trh uvedli značky Staropramen a Braník v obalech s podílem rPETu. Také naše plechovky jsou z velké části vyrobeny z recyklovaného materiálu a mohl bych pokračovat.

Jak vás zasáhla krize? Viděl jsem, že podporujete hospodské, aby vrátili lidi do hospod, to je situace opravdu tak vážná?
Krize nás zasáhla asi jako většinu odvětví. Na nějakou dobu jsme prakticky přestali úplně stáčet pivo do tanků a sudů. Provozovny ale na tom byly daleko hůř. Pomáhali jsme jim v oblasti poradenství, prošlé pivo měnili zdarma za nové, poskytli slevy na první objednávky, podpořili projekt Zachraň hospodu. Pomáháme i teď, kdy se situace stále ještě nevrátila k normálu. V menších městech a regionech se sezonními provozy není situace až tak vážná jako ve větších městech a turistických oblastech.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Pivovarů Staropramen.

"V Čechách byly tahounem především hlavní pivní značky Staropramen a Ostravar s téměř čtyřprocentním růstem prodejů. Dařilo se také pivním mixům, jejichž prodeje se zvýšily zhruba o 20 procent. Z hlediska balení výrazně rostl odbyt piva v plechovkách, o 10,3 procenta a tancích o 9,8 procenta," uvedl ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko Zdenek Havlena.

Pivo Staropramen se loni prodávalo ve 35 zemích světa. Společnost loni za hranice prodala 2,12 milionu hektolitrů piva značky Staropramen. Licenční výroba firmě loni stoupla o 19 procent. Největším licenčním trhem je Ukrajina, kde meziročně prodeje vzrostly o devět procent. Významný podíl si drží podle Havlena také Rusko. Pozici firma loni posílila ve Velké Británii, Švédsku, Německu, Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Srbsku.

Letošní výsledky významně poznamená podle Havlena koronavirová krize. Podobných výsledků se proto podle něj pravděpodobně nepodaří dosáhnout.

Největším výrobcem a prodejcem piva v ČR je Plzeňský Prazdroj, který předloni vykázal čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.