Pivovary Staropramen, které jsou druhým největším tuzemským výrobcem piva, od teď zdražují točené pivo o 3,2 procenta. Ceny se zvýší u většiny tankových ležáků a prémiových piv o 0,6 koruny až 1,4 koruny na půllitr, nejprodávanější ležáky pak zdraží zhruba o korunu. Pivovar již jednou prodejní ceny zvyšoval, když na jaře zdražil nejčastěji o korunu lahvové a plechovkové pivo.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj ceny piva zvýšil od října, Budějovický Budvar bude zdražovat nejspíš příští rok.

Za nárůstem ceny piv z produkce Pivovarů Staropramen stojí podle mluvčího Pavla Barvíka růst výrobních nákladů, zejména zdražování chmele, ječmene nebo energií. "Letos na jaře jsme kvůli tlaku rostoucích nákladů zvyšovali ceny vybraných lahvových a plechovkových piv, jejichž cenová úroveň především v promočních akcích byla pro nás dlouhodobě neudržitelná. Další růst nákladů v průběhu letošního roku nás nyní nutí upravit ceny především sudových a tankových ležáků a prémiových piv," vysvětlil v říjnu generální ředitel společnosti Petr Kovařík.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj již ceny zvýšil od října, kdy zdražil v průměru o 3,7 procenta, týkalo se to zejména ležáků a prémiových piv. Půllitr piva tak zdražil o 1,50 koruny, konečnou cenu v restauraci si ale určují obchodníci. Národní podnik Budějovický Budvar zdraží pivo nejspíš příští rok. Několikaprocentní růst cen by se měl týkat zboží nabízeného v obchodech při slevových akcích.

Pivovary Staropramen loni prodaly 3,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 6000 hektolitrů více. Zahraniční prodej včetně licenční výroby vzrostl o deset procent na 1,9 milionu hektolitrů. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Výstav českých pivovarů loni po pěti letech růstu klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v ČR se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Pivovary Staropramen, které jsou druhým největším tuzemským výrobcem piva, dneškem zdražují točené pivo o 3,2 procenta. Ceny se zvýší u většiny tankových ležáků a prémiových piv o 0,6 koruny až 1,4 koruny na půllitr, nejprodávanější ležáky pak zdraží zhruba o korunu. Pivovar již jednou prodejní ceny zvyšoval, když na jaře zdražil nejčastěji o korunu lahvové a plechovkové pivo. Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj ceny piva zvýšil od října, Budějovický Budvar bude zdražovat nejspíš příští rok.

Za nárůstem ceny piv z produkce Pivovarů Staropramen stojí podle mluvčího Pavla Barvíka růst výrobních nákladů, zejména zdražování chmele, ječmene nebo energií. "Letos na jaře jsme kvůli tlaku rostoucích nákladů zvyšovali ceny vybraných lahvových a plechovkových piv, jejichž cenová úroveň především v promočních akcích byla pro nás dlouhodobě neudržitelná. Další růst nákladů v průběhu letošního roku nás nyní nutí upravit ceny především sudových a tankových ležáků a prémiových piv," vysvětlil v říjnu generální ředitel společnosti Petr Kovařík.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj již ceny zvýšil od října, kdy zdražil v průměru o 3,7 procenta, týkalo se to zejména ležáků a prémiových piv. Půllitr piva tak zdražil o 1,50 koruny, konečnou cenu v restauraci si ale určují obchodníci. Národní podnik Budějovický Budvar zdraží pivo nejspíš příští rok. Několikaprocentní růst cen by se měl týkat zboží nabízeného v obchodech při slevových akcích.

Pivovary Staropramen loni prodaly 3,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 6000 hektolitrů více. Zahraniční prodej včetně licenční výroby vzrostl o deset procent na 1,9 milionu hektolitrů. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Výstav českých pivovarů loni po pěti letech růstu klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v ČR se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Smíchovský pivovar Staropramen oslaví příští rok 150 let své existence. S českou národní myšlenkou a tím i s československým státem, který pro změnu letos slaví 100 let od svého založení, ho přitom pojí víc, než by na první pohled mohlo být zřejmé. Jeho historie je příběhem vzdoru a odvahy v nelehkých dobách, příběhem šikovnosti a sebevědomí českých manažerských elit a příběhem o tom, že být Čechy a zůstat Čechy se vyplatí, i když okolnosti vypadají jinak. Jaká tedy byla role pivovaru v rozvoji a udržování české národní myšlenky?

Počátek příběhu pivovaru Staropramen je neoddělitelně spjatý s českou národní emancipací druhé poloviny 19. století a soupeřením Čechů o jejich vlastní politický i společenský prostor. České země byly totiž od roku 1867 součástí Rakouska-Uherska a až do první světové války sváděly neúspěšný boj o větší autonomii, jazykovou rovnoprávnost a respekt v rámci monarchie. Součástí českého národního obrození se postupně stala i emancipace v hospodářské oblasti, která byla – v době, kdy většinu kapitálu držela německá elita – umožněna zakládáním svépomocných záložen. Díky kapitálu, který shromáždily, mohly být založeny akciové společnosti praktikující určitou formu českého ekonomického nacionalismu. Patřily mezi ně i budoucí významná jména naší ekonomiky: třeba Českomoravská továrna na stroje – pozdější základ strojírenského gigantu ČKD – nebo právě Akcionářský pivovar na Smíchově založený roku 1869.

Nový pivovar myšlenku českého národního podniku naplňoval od samého počátku. Hrdě se hlásil k české národní příslušnosti, používal výhradně češtinu jako jednací jazyk, podporoval národně buditelské aktivity, zaměstnával Čechy a preferoval české obchodní partnery. Za zmínku určitě stojí i umístění sochy Čechie na tehdejší varně, která měla všem lidem v pivovaru připomínat jeho vlastenecké hodnoty. V pivovarnictví se v této době podobný podnik nevyskytoval a většina českých pivovarů své češství z obavy před ztrátou německé klientely raději nezdůrazňovala. Všichni sládci a vrchní sládci pivovaru od jeho založení až do současnosti – a bylo jich jedenadvacet – byli navíc Češi.

Svou podporu českému hnutí dal Akcionářský pivovar na Smíchově najevo i v roce 1891, když masivně investoval do své účasti na Všeobecné zemské výstavě v Praze. Finance na svou prezentaci přitom navýšil právě ve chvíli, kdy vyšla najevo demonstrativní neúčast německých firem. Návštěva výstavy posilovala českou identitu a pivovar podporoval vysokou účast Čechů i jinak – třeba bezplatnými obědy pro školáky cestující do Prahy z příhraničních oblastí.

Čechům se Smíchovský pivovar přiblížil i samotným svým pivem. Jeho hlavní chloubou totiž byla dostupná desítka oslovující převážně ty, kteří se pohybovali ve stejném prostředí, v jakém pivovar vyrostl – tedy dělnické vrstvy tvořící většinu českého obyvatelstva. Mimochodem, pokud vás zajímá, jak mohla klasická smíchovská hospoda vypadat někdy na přelomu 19. a 20. století, máte možnost do ní nahlédnout přímo u stanice metra Anděl uprostřed Smíchova. V proskleném kontejneru se představuje vše, co do klasické české hospody patřilo (a možná stále patří) a seznámit se zde můžete i s historií pivovaru Staropramen a jeho příběhy.

On se totiž Staropramen už před první světovou válkou posunul na pozici druhého největšího pivovaru v Monarchii a svůj růst si – po oklepání se z válečného šoku – udržel i po vzniku samostatného Československa. Během první republiky sledovali jeho ředitelé nejnovější trendy v oboru a podařilo se jim vybudovat nejmodernější pivovar u nás. Staropramen se vypracoval na pozici československé jedničky, stal se třetím největším pivovarem v Evropě, a zdárně přežil i období hospodářské krize. Za to všechno přitom vděčil nejen modernizaci, ale i svému zaměření na domácí trh. Zatímco se další velké pivovary, třeba ty v Plzni nebo v Českých Budějovicích, výrazně soustředily na export, Staropramen se pil doma, v Československu, a stal se součástí zvyku „obyčejných” českých dělníků.

Ani během druhé světové války pivovarští na svou národní hrdost nerezignovali. Jak jinak si vysvětlit obrovské riziko, které v roce 1940 podstoupili, když před německou okupační správou ukryli téměř kompletní vybavení nové měděné varny, aby je zachránili před zabavením a využitím pro účely válečného průmyslu. Zazděná v budově Štěpánského mlýna nedaleko pivovaru zůstala varna až do konce války a její část dodnes slouží v pivovaru v Ostravě.

V 50. letech pak začal Staropramen, tolik oblíbený v domácích výčepech, šířit slávu českého piva i v zahraničí. Nejprve na východ od našich krajin (odtud jeho obliba na trzích bývalého východního bloku), s postupem času po celém světě. V současné době si Staropramen mohou vychutnat v 33 zemích světa a ročně se ho mimo ČR vypije na 380 milionů půllitrů. Smíchovské pivo je dlouhodobě druhým nejoblíbenějším českým pivem v zahraničí a v portfoliu své mateřské značky Molson Coors patří mezi trojici klíčových globálních značek. Pivo s nezaměnitelnou siluetou Pražského hradu na etiketách a půllitrech najdete kromě Evropy v hospodách a obchodech třeba v Koreji, Vietnamu, Kanadě nebo Austrálii.

Pivo Staropramen se vaří již téměř 150 let a smíchovský pivovar je tudíž živoucím svědkem vzniku československého státu. Jednu z klíčových událostí našich dějin si proto připomněl společně se svými sousedy z řad konzumentů přímo na dvoře pivovaru při oblíbené akci výčep Pod komínem. Ta pro změnu oslavila své první výročí.

Že je historie Staropramenu neodmyslitelně spjata se snahou Čechů o jejich vlastní politický i společenský prostor, to se jistě dozvíte jinde. Kromě české národní myšlenky však pivovar od začátku podporoval svou domovskou čtvrť Smíchov a snažil se být dobrým sousedem. Tento záměr přetrvává dodnes, kdy pivovar úzce spolupracuje s Městskou částí Praha 5, neziskovými organizacemi ve svém okolí, či pravidelně otevírá své brány pro nejbližší sousedy.

Právě před rokem se poprvé uskutečnila dnes již tradiční a oblíbená sousedská událost výčep Pod komínem. „Když jsme loni na podzim poprvé otevřeli sousedský výčep, panovalo v našich řadách trošku napětí. Bylo to jako v reálném životě, kdy se seznamujete se svými sousedy v novém bydlišti a nevíte, co můžete čekat“ usmívá se manažerka značky Petra Chovancová a dodává: „Stačilo však pár setkání a bylo jasné, že pokračování filmu „Zítra to roztočíme, drahoušku!“ natáčet nebudeme. Když Pod komín dorazíte dnes, uvidíte několik stovek lidí, jak se dobře baví a vychutnávají si naše pivo.“ Do povědomí se akce dostala nejen díky médiím, ale velkou měrou přispěl i virální marketing (ústní reklama).

Podle dat, která mají organizátoři k dispozici, dominují mezi návštěvníky rezidenti Smíchova. Výčep Pod komínem si však oblíbili také zaměstnanci přilehlých firem a smíchovskému pivovaru se tak daří naplňovat cíl, jímž je prohloubení sousedských vztahů. Čísla o návštěvnosti jednotlivých akcí navíc potvrzují, že jejich obliba roste. „Lidé, kteří Pod komín jednou zavítali, se zpravidla rádi vracejí. Polovina účastníků k nám na pivo a kus řeči přišla opakovaně, alespoň čtyřikrát se akce zúčastnil každý pátý návštěvník,“ přidává informace o návštěvnosti Petra Chovancová a dodává: „Zajímavostí je, že více než třetinu návštěvníků tvoří ženy. Dávají tím najevo, že si nenechávají ujít dobrou zábavu se známými a přáteli, a že setkání u piva není čistě mužskou záležitostí.“

Podle slov Petry Chovancové Pod komínem vznikají i moc hezké lidské příběhy. Hned na prvním setkání se objevil bývalý mistr varny, v doprovodu manželky a na vozíčku. Přinesl své fotky z působení v pivovaru. Smíchovští sládci se ho hned ujali a ukázali mu, jak pivovar vypadá dnes.

Výčep Pod komínem se během jednoho roku a sedmi uskutečněných setkání zařadil mezi stálice společenského dění na Smíchově. „Každou sousedskou sešlost pořádáme na specifické téma. Pod komínem jsme se sešli v rámci Jara po Smíchovsku či Sousedské výpomoci,“ říká Petra Chovancová.

Jubilejní říjnové setkání bylo věnováno stoletému výročí založení republiky. Kromě tradičního „piva přímo ze žíly“ a občerstvení byla pro návštěvníky přichystána výstava velkoformátových snímků od známé reportážní fotografky Alžběty Jungrové.

Ceny se tak zvýší u většiny tankových ležáků a prémiových piv o 0,6 koruny až 1,4 koruny na půllitr, nejprodávanější ležáky pak zdraží zhruba o korunu.

Pivovary Staropramen, druhý největší tuzemský výrobce piva, od listopadu zdraží točené pivo, tedy sudové a tankové, v průměru o 3,2 procenta. Uvedl to mluvčí pivovaru Pavel Barvík. Ceny se tak zvýší u většiny tankových ležáků a prémiových piv o 0,6 koruny až 1,4 koruny na půllitr, nejprodávanější ležáky pak zdraží zhruba o korunu. Pivovar již jednou prodejní ceny zvyšoval, když na jaře zdražil nejčastěji o korunu lahvové a plechovkové pivo.

Za nárůstem ceny stojí podle Barvíka růst výrobních nákladů, zejména zdražování chmele, ječmene nebo energií. "Letos na jaře jsme díky tlaku rostoucích nákladů zvyšovali ceny vybraných lahvových a plechovkových piv, jejichž cenová úroveň především v promočních akcích byla pro nás dlouhodobě neudržitelná. Další růst nákladů v průběhu letošního roku nás nyní nutí upravit ceny především sudových a tankových ležáků a prémiových piv," vysvětluje generální ředitel společnosti Petr Kovařík.

Podle něj dojde ke změně cen u některých druhů piv po dvou letech, u některých po čtyřech letech. "Ceny jsme i přes růst nákladů drželi, abychom tímto podpořili naše partnery z řad hospodských a restauratérů. Ze stejného důvodu jsme se nyní rozhodli nezvyšovat ceny většiny výčepních piv," dodal Kovařík.

Podle Barvíka se ke změnám cen snaží pivovar u každého výrobku přistupovat individuálně. "Cílem tohoto přístupu je provést pouze opravdu nevyhnutelné úpravy cen a zmírnění dopadu změn cen na spotřebitele a také na naše obchodní partnery," uzavřel mluvčí.

Zdražují i ostatní pivovary
Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj již ceny zvýšil od října, kdy zdražil v průměru o 3,7 procenta, zejména u ležáků a prémiových piv. V reakci na to již zdražily i některé pražské restaurace, například Bredovský dvůr v pražské ulici Politických vězňů zdražil půllitr plzeňského piva o 8,5 procenta na 51 korun, tedy o čtyři koruny na půllitr. Jiné restaurace v centru Prahy však stále drží cenu pod 50 korunami, například podle webu Kolkovny v Celnici je stále za 49 korun za půllitr a za 89 korun za tuplák.

Mluvčí Prazdroje Jitka Němečková v září uvedla, že od října zdraží pivovar cenu Pilsner Urquell o 1,5 koruny na půllitr. "Konečnou cenu si určuje obchodník sám, nemůžeme předjímat jeho reakci. Vzhledem k tomu, že nový ceník je platný od 1. října, je těžko komentovat, o kolik hospody a restaurace zdraží. Jen dodám, že naše současná úprava cen nijak nesouvisí s vládou schváleným snížením DPH na čepované pivo, které vnímáme jako kompenzaci hospodám při vyrovnávaní se zavedením EET a zákazem kouření," dodala mluvčí.

Pivo zdraží nejspíš příští rok i Budějovický Budvar. Několikaprocentní růst cen by se měl týkat zboží nabízeného v obchodech při slevových akcích. "Obecně jsem přesvědčený o tom, že ty promoční ceny jsou příliš nízké. V minulosti byly hodně nízké, teď bude potřeba nějakých dílčích změn," řekl již dříve ČTK ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Výrobu Staropramenu táhne export
Pivovary Staropramen loni prodaly 3,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 6000 hektolitrů více. Zahraniční prodej včetně licenční výroby vzrostl o deset procent na 1,9 milionu hektolitrů. Výrobu táhl export, na domácím trhu kvůli regulacím prodala firma meziročně o 7000 hektolitrů piva méně.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v ČR se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Pivovary Staropramen, druhý největší tuzemský výrobce piva, od listopadu zdraží točené pivo, tedy sudové a tankové, v průměru o 3,2 procenta. Pivovar přitom zdražoval už na jaře. Za plechovkové a lahvové pivo si teď zákazníci připlatí zhruba korunu. Za vyšší ceny mohou rostoucí výrobní náklady.

Ceny se tak zvýší u většiny tankových ležáků a prémiových piv o 0,6 koruny až 1,4 koruny na půllitr, nejprodávanější ležáky pak zdraží zhruba o korunu. Za nárůstem ceny stojí podle Barvíka růst výrobních nákladů, zejména zdražování chmele, ječmene nebo energií.

„Letos na jaře jsme díky tlaku rostoucích nákladů zvyšovali ceny vybraných lahvových a plechovkových piv, jejichž cenová úroveň především v promočních akcích byla pro nás dlouhodobě neudržitelná. Další růst nákladů v průběhu letošního roku nás nyní nutí upravit ceny především sudových a tankových ležáků a prémiových piv,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Petr Kovařík.

Podle něj dojde ke změně cen u některých druhů piv po dvou letech, u některých po čtyřech letech. „Ceny jsme i přes růst nákladů drželi, abychom tímto podpořili naše partnery z řad hospodských a restauratérů. Ze stejného důvodu jsme se nyní rozhodli nezvyšovat ceny většiny výčepních piv,“ dodal Kovařík.

Podle mluvčího Pavla Barvíka se ke změnám cen snaží pivovar u každého výrobku přistupovat individuálně. „Cílem tohoto přístupu je provést pouze opravdu nevyhnutelné úpravy cen a zmírnění dopadu změn cen na spotřebitele a také na naše obchodní partnery,“ uzavřel mluvčí.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj již ceny zvýšil od října, kdy zdražil v průměru o 3,7 procenta, zejména u ležáků a prémiových piv.

V reakci na to již zdražily i některé pražské restaurace, například Bredovský dvůr v pražské ulici Politických vězňů zdražil půllitr plzeňského piva o 8,5 procenta na 51 korun, tedy o čtyři koruny na půllitr. Jiné restaurace v centru Prahy však stále drží cenu pod 50 korunami, například podle webu Kolkovny v Celnici je stále za 49 korun za půllitr a za 89 korun za tuplák.

Dražší bude i Budějovický Budvar
Mluvčí Prazdroje Jitka Němečková v září uvedla, že od října zdraží pivovar cenu Pilsner Urquell o 1,5 koruny na půllitr. „Konečnou cenu si určuje obchodník sám, nemůžeme předjímat jeho reakci. Vzhledem k tomu, že nový ceník je platný od 1. října, je těžké komentovat, o kolik hospody a restaurace zdraží. Jen dodám, že naše současná úprava cen nijak nesouvisí s vládou schváleným snížením DPH na čepované pivo, které vnímáme jako kompenzaci hospodám při vyrovnávaní se zavedením EET a zákazem kouření,“ dodala mluvčí.

Pivo zdraží nejspíš příští rok i Budějovický Budvar. Několikaprocentní růst cen by se měl týkat zboží nabízeného v obchodech při slevových akcích. „Obecně jsem přesvědčený o tom, že ty promoční ceny jsou příliš nízké. V minulosti byly hodně nízké, teď bude potřeba nějakých dílčích změn,“ řekl již dříve ČTK ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Pivovary Staropramen loni prodaly 3,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 6000 hektolitrů více. Zahraniční prodej včetně licenční výroby vzrostl o deset procent na 1,9 milionu hektolitrů. Výrobu táhl export, na domácím trhu kvůli regulacím prodala firma meziročně o 7000 hektolitrů piva méně.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v ČR se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Pivovary Staropramen, druhý největší tuzemský výrobce piva, od listopadu zdraží točené pivo, tedy sudové a tankové, v průměru o 3,2 procenta. V pátek to sdělil mluvčí pivovaru Pavel Barvík. Ceny se tak zvýší u většiny tankových ležáků a prémiových piv o 0,6 koruny až 1,4 koruny na půllitr, nejprodávanější ležáky pak zdraží zhruba o korunu. Pivovar již jednou prodejní ceny zvyšoval, když na jaře zdražil nejčastěji o korunu lahvové a plechovkové pivo.

Za nárůstem ceny stojí podle Barvíka růst výrobních nákladů, zejména zdražování chmele, ječmene nebo energií. „Letos na jaře jsme díky tlaku rostoucích nákladů zvyšovali ceny vybraných lahvových a plechovkových piv, jejichž cenová úroveň především v promočních akcích byla pro nás dlouhodobě neudržitelná. Další růst nákladů v průběhu letošního roku nás nyní nutí upravit ceny především sudových a tankových ležáků a prémiových piv,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Petr Kovařík.

Podle něj dojde ke změně cen u některých druhů piv po dvou letech, u některých po čtyřech letech. „Ceny jsme i přes růst nákladů drželi, abychom tímto podpořili naše partnery z řad hospodských a restauratérů. Ze stejného důvodu jsme se nyní rozhodli nezvyšovat ceny většiny výčepních piv,“ dodal Kovařík.

Podle Barvíka se ke změnám cen snaží pivovar u každého výrobku přistupovat individuálně. „Cílem tohoto přístupu je provést pouze opravdu nevyhnutelné úpravy cen a zmírnění dopadu změn cen na spotřebitele a také na naše obchodní partnery,“ uzavřel mluvčí.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj již ceny zvýšil od října, kdy zdražil v průměru o 3,7 procenta, zejména u ležáků a prémiových piv. V reakci na to již zdražily i některé pražské restaurace, například Bredovský dvůr v pražské ulici Politických vězňů zdražil půllitr plzeňského piva o 8,5 procenta na 51 korun, tedy o čtyři koruny na půllitr. Jiné restaurace v centru Prahy však stále drží cenu pod 50 korunami, například podle webu Kolkovny v Celnici je stále za 49 korun za půllitr a za 89 korun za tuplák.

„Současná úprava cen nesouvisí s vládou schváleným snížením DPH na čepované pivo.“
Mluvčí Prazdroje Jitka Němečková v září uvedla, že od října zdraží pivovar cenu Pilsner Urquell o 1,5 koruny na půllitr. „Konečnou cenu si určuje obchodník sám, nemůžeme předjímat jeho reakci. Vzhledem k tomu, že nový ceník je platný od 1. října, je těžko komentovat, o kolik hospody a restaurace zdraží. Jen dodám, že naše současná úprava cen nijak nesouvisí s vládou schváleným snížením DPH na čepované pivo, které vnímáme jako kompenzaci hospodám při vyrovnávaní se zavedením EET a zákazem kouření,“ dodala mluvčí.

Pivo zdraží nejspíš příští rok i Budějovický Budvar. Několikaprocentní růst cen by se měl týkat zboží nabízeného v obchodech při slevových akcích. „Obecně jsem přesvědčený o tom, že ty promoční ceny jsou příliš nízké. V minulosti byly hodně nízké, teď bude potřeba nějakých dílčích změn,“ řekl již dříve ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Pivovary Staropramen loni prodaly 3,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 6000 hektolitrů více. Zahraniční prodej včetně licenční výroby vzrostl o deset procent na 1,9 milionu hektolitrů. Výrobu táhl export, na domácím trhu kvůli regulacím prodala firma meziročně o 7000 hektolitrů piva méně.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v ČR se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.

Jak podpořit tradiční českou hospodskou kulturu, a ještě jí vylepšit? Staropramen se této problematice věnuje dlouhodobě, nejen během oslav Dnů českého piva. Investuje do technického vybavení a tankové technologie značkových a vybraných hospod, školí jejich personál, nabízí speciální piva a organizuje aktivity, kterými láká do hospod další konzumenty, například právě Dny českého piva.

„Točeného” se v ČR vypijí čtyři půllitry z deseti a poměr piva vypitého v hospodách posledních patnáct let klesá. Zároveň je ale trendem posledních letech nárůst obliby jiných piv než těch výčepních. Přes čtvrtinu piv v segmentu ON-trade (gastronomii) už představují jedenáctky, více než třetinu pak dvanáctky. Roste také obliba tmavých piv, speciálů a nealkoholických piv.

Dny českého piva jsou pro Staropramen oslavou a podporou genia loci typické české hospody

Že Staropramenu na naší české hospodské kultuře skutečně záleží, dokazuje jednak dlouhodobými programy, ale i samotnými aktivitami během oslav Dnů českého piva. Hlavní roli při oslavách totiž hrají stále oblíbenější smíchovské ležáky Staropramen Ležák, Jedenáctka a Extra chmelená 12 ze Smíchovského výběru, a samozřejmě také živelná a unikátní atmosféra klasické smíchovské hospody. Nejen pro ni Staropramen sepsal třicet důvodů – na každý zářijový den jeden – proč zajít na dobré čepované pivo.

„Ke Dnům českého piva jsme konzumentům připravili ještě jeden dárek, více než šedesátka tankových provozoven prošla úpravami a vylepšením technologie, která zaručí tu nejlepší kvalitu našeho piva. Pro každou provozovnu je vše navrženo na míru, od přesunu tanků do prostoru pro zákazníky, přes instalaci zachlazených van na sklenice, ostřiků sklenic nebo nových stojanů s otočnými kohouty, až po výměnu celých čepovacích míst,” říká Daniel Křeček, obchodní ředitel pro on trade.

Práce na úpravách vybraných provozoven se dějí pod dohledem technického servisu pivovaru Staropramen, konkrétně pod vedením jeho „technického guru“ Milana Loskota, který stojí mimo jiné i za jedinečným technickým řešením tzv. pivovodu v O2 Areně. Po úpravě tankových provozů z pohledu technologie je ve všech hospodách a restauracích realizováno kvalitativní školení jejich personálu tzv. mistry výčepu Smíchovského pivovaru.

„Do přinášení nápadů, jak posunout naši hospodskou kulturu a zvýšit kvalitu čepování piva, jsou zapojeni všichni zaměstnanci pivovaru. Jejich nadšení se podobá tomu, s jakým se hlásili k natáčení nových reklamních spotů při příležitosti Dnů českého piva,” dodává Daniel Křeček.

Oslavami Dnů českého piva to ale nekončí. I nadále bude Staropramen investovat do úprav stávajících i vzniku nových značkových a tankových restaurací a lákat k návštěvě třeba nabídkou pivních speciálů pod hlavičkou Smíchovského výběru.

Ředitelem Pivovarů Staropramen je Petr Kovařík přes dva roky. Původním povoláním sládek pivo vařil nejen na pražském Smíchově, ale i v jiných pivovarech. „Už se vypije více ležáků než desítek. Změnila se totiž kultura pití piva, lidé si je více vychutnávají,“ říká Kovařík.

Je výhoda, když je ředitelem pivovaru bývalý sládek?
Je to jednoznačná výhoda. A bylo to i v minulosti zvykem, třeba za první republiky. Myslím, že by to dokonce měla být podmínka, že ředitel musí znát svůj obor. Dokážu degustovat, mluvím do toho sládkům, ale samozřejmě je nechám rozhodovat.

Než jste začal šéfovat Staropramenu, řídil jste sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sörgyár v Maďarsku. Jak se český a maďarský trh liší?
Začal bych tím, v čem je to podobné. Na celém světě mají lidé pivo rádi, i v Maďarsku. Nicméně při některých příležitostech, které my Češi máme spojené s pivem, mu v Maďarsku silněji konkuruje víno. Jde o vyspělou gastronomickou kulturu, ale čepované pivo tam nehraje tak zásadní roli. Jeho prodej v tamních hospodách zaujímá asi 25 až 30 procent, u nás je to 96 procent. Přestože my na naše výčepní někdy nadáváme, v kontextu evropského trhu dělají fantastickou práci. Na rozdíl od Maďarů bereme pivo jako součást národní kultury, a jelikož vaříme to nejlepší na světě, tak není divu. Je málo oborů, na které můžeme být tak hrdí.

Jak se Staropramenu daří?
Dobře, zejména v zahraničí jsme loni rostli přes deset procent, a ten trend pokračuje. V Česku jsme trochu ovlivnění sekvencí tří regulačních opatření – loterijního zákona, EET a protikuřáckého zákona – v oblasti gastronomie. Ještě v první polovině roku ovlivnily objemy vypitého sudového piva, ale už jsme za tím a ten vliv necítíme tak výrazně. A léto bylo dobré.

Je to skutečně tak, že regulační opatření způsobila propad prodeje piva? Nejde spíš o to, že si lidé v hospodách začali dávat i jiné pití?
Dlouhodobě je pivo z hlediska tržeb v gastronomii společně s jídlem největší položka, a to se nemění. Lidé nevyměnili pivo za jiné nápoje. Když se podíváme na dobu před regulačními opatřeními, rostl prodej balených piv a klesal prodej sudů a čepovaného piva. Zavedení regulačních opatření ale skokově přispělo k dalšímu propadu v konzumaci. Spousta hospodských, převážně v menších městech a obcích, kteří nestavějí na vysoké gastronomii, odešla z trhu. To byl poměrně dramatický zásah. Aniž bychom měli krizi, tak jsme si ji způsobili sami. Já ty zákony nerozporuji, jen přišly na jedno odvětví ve velice krátké době. V roce 2017 poklesl trh s čepovaným pivem skoro o 6 procent, díky tomu, že se hospody vyrovnávaly se všemi změnami. Což je srovnatelné s největším propadem v krizových letech 2009 a 2010.

Na zahraničních trzích Staropramen roste. Čím to je, že se vám tam tak daří?
Úspěch v zahraničí máme postaven na třech pilířích. Zaprvé je to skvělé pivo, které přesně demonstruje charakter českého ležáku. Dalším aspektem je, že všichni vědí, že Češi vaří skvělá piva. A také to, že Praha je nejkrásnější město. My se to všechno snažíme spojovat, tím jsme v zahraničí úspěšní. Nevyvážíme jen slávu českého piva, ale i Prahy. Máme ji na etiketách. Musím ale zmínit i podporu mateřské firmy Molson Coors. S ní je to jednodušší, než kdybychom si na každém trhu museli vše vyšlapat sami. Jsme v zahraničí druhá nejprodávanější česká značka. Kdyby nebylo ruského trhu, tak jsme první.

Jaký je v zahraničí poměr čepovaného vůči lahvovému pivu?
Ve většině zemí převládají lahve a plechovky. Čepovaného piva je menší množství. S výjimkou Velké Británie, což je vyspělý trh s čepovaným pivem.

Kde nejvíce posilujete v poslední době?
Rosteme všude, kde působíme. Zajímavý trh představuje i Británie, kde Prahu hodně akcentujeme. Jsou to asi dva roky, co jsme uvedli na britský trh smíchovskou desítku a nazvali ji Pravha, tedy Pravá Praha. Je to nesmírně úspěšný projekt, jsme asi ve dvou tisících hospod. Britové tuto kategorii, kterou my pijeme nějakých 140 let, objevili až před deseti lety. U nás jde o návrat k tradici, u Britů o novou hipsterskou vlnu. Je zajímavé, jak tu technologii vnímají různé země jinak.

Kladete tedy důraz na pražskou stránku pivovaru.
V zahraničí ano. Řekl bych, že jsme asi největší exportéři Prahy. Na domácím trhu se zaměřujeme na naše kořeny, a především na Smíchov, který byl v době založení smíchovského pivovaru ještě vesnicí. Takže akcentujeme Smíchov a vyprávíme jeho příběh.

Blíží se Dny českého piva. Jak je oslavíte?
Hlavně jsem moc rád, že Svaz pivovarů a sladoven s něčím takovým přišel. Pivo dosud žádný svůj svátek nemělo. Je důležité si připomenout tradiční a unikátní českou pivní kulturu. Slavíme to v hospodách, kde budeme narážet Extra chmelenou dvanáctku. Na dvoře našeho pivovaru bude velké slavnostní narážení. (Staropramen slaví Dny piva v sobotu 22. září, pozn. red.)

Mluvil jste o hospodské kultuře. Jak se ji snažíte připomínat?
První oblastí je péče o kvalitu piva. Investujeme do nových výčepních zařízení a do kvality ošetřování sklenic a piva. Pomáháme hospodám i s technickým rozvojem. Posílili jsme tým obchodních sládků, takže máme víc kolegů, kteří pomáhají s trénováním personálu, aby čepování bylo perfektní. Druhá věc je, že do hospod dáváme speciální edice piv, které najdete jen tam. Třetím směrem je různé poradenství v gastronomii, architektuře a designu hospod.

V Praze je rekordně nízká nezaměstnanost. Jak to dopadá na provoz pivovaru? O jaké pozice je nouze?
Máme poměrně stabilní tým zaměstnanců. Hlavně ve výrobě. Fluktuace není tak vysoká. Vnímáme však, že když potřebujeme někoho přijmout, doba hledání se prodlužuje. Není to pro nás kritická situace, ale na některých pozicích, jako jsou třeba operátoři stáčecích linek či místa v obchodu, cítíme, že se na trhu něco děje.

K boomu malých pivovarů došlo už před pár lety. Pozorujete, jak ovlivnily chod těch velkých?
Šel bych na to přes životní styl a to, o co se spotřebitelé zajímají. Trend širší nabídky piv a piv, které se tu tradičně nikdy nepily, jako IPA či ALE, je vyvolán životním stylem. A není to unikátní jen pro Česko. Když se podíváme na trh v USA před 25 lety, tak to začínalo právě tam. Trend šel přes Velkou Británii až k nám. Já se o minipivovarech v USA učil už na vysoké škole. Tehdy to bylo v Česku ekonomicky nemyslitelné, ale dnes jsou Češi schopni za to pivo zaplatit. My na poptávku reagujeme speciálními edicemi. A musím říct, že je to skvělá doba pro sládky. Mohou se v tom vyřádit. Samozřejmě minipivovary mohou experimentovat daleko víc, protože mají menší výrobu. My když si zaexperimentujeme, tak je ten objem velký.

Takže se dočkáme třeba piva typu ALE od Staropramenu?
ALE jsme už uvařili v Ostravě, kde máme pivovar Ostravar, který má menší varnu. Využíváme ho pro speciály. Dělali jsme tam i weissbier či stout. Je však třeba říct, že český ležák stejně vždycky vyhraje a lidé se k němu vrátí.

Mění se ještě nějak preference zákazníků?
Kromě toho, že lidé rádi experimentují, jsou na vzestupu ležáky. Otočil se poměr a už se vypije více ležáků než desítek. To představuje hlavní trend, příklon k vyšší stupňovitosti.

Čím to je?
Myslím si, že si lidé prostě rádi připlatí za vyšší stupňovitost. Navíc se změnila kultura pití piva v tom, že ubývá pití na objem a lidé si pivo spíše vychutnávají.

Řešíte nějak současný trend boje proti plastům? Například hledáním náhrady za PET lahve?
Pro pivovarství jsou dominantní vratné obaly, tedy sudy a vratné lahve. Nevratné tvoří méně než dvacet procent trhu. Na těch uvádíme, že se dají recyklovat, a Češi jsou, pokud vím, v třídění velice disciplinovaní. Takže nemám pocit, že bychom přispívali plastovými lahvemi ke zhoršování životního prostředí. Řekl bych, že je to citlivější téma pro jiná odvětví, než je pivovarnictví.

Společná identita, vzájemnost a výlučnost, to vše se má prolínat ve smíchovské hospodě. Takový vzkaz plyne z nového reklamního spotu pivovaru Staropramen, jenž sídlí právě v této pražské části. Hlavní tváří klipu je herec Dejvického divadla Hynek Čermák. Paradoxem je, že reklama vznikla na opačném břehu Vltavy. Točila se na Vinohradech. Spot má upozornit na zapojení Staropramenu do akce Dny českého piva.

„Jó, smíchovská hospoda, tady seš mezi svejma,“ provází svůj vstup do atmosféricky osvícené hospody herec Hynek Čermák. Během více než minutového spotu divákům slovem přiblíží, čím vším se vyznačuje typická smíchovská hospoda. „Kdepak, rodinu, tu si nevybereš. Ale svou hospodu ano. Tady prostě slavíš normální život. A teď, tady můžeš oslavit Dny českýho piva ležáky ze Smíchova,“ uzavírá klip.

Ačkoliv má spot přitáhnout pozornost ke smíchovské pivní kultuře, video se natáčelo na Vinohradech. Staropramen si pro propagaci své značky vybral Hostinec U Vodoucha. Zdejší hospoda se vedle osobité atmosféry vyznačuje tím, že ve své pivní nabídce dává přednost produktům malých pivovarů. Nápoje velkých značek jako Pilsner Urquell, Budějovický Budvar či Gambrinus nečepuje. K dostání tu není ani Staropramen.

„Na výběr natáčecí lokality má vliv hned několik faktorů. Samozřejmě, že jsme v užším výběru měli hospody právě u nás doma na Smíchově a se Staropramenem,“ sdělila serveru Lidovky.cz k výběru lokace manažerka značky Staropramen Petra Chovancová. „Nakonec jsme se na základě faktorů, které ovlivňovaly délku produkce a úpravy lokalit, rozhodli pro Hostinec u Vodoucha,“ dodala s tím, že z vybraného podniku sálá kult hospody.

Jak probíhala domluva na vzniku spotu ze strany vedení samotného hostince, není jasné. Majitel podniku Tomáš Vodochodský se o okolnostech natáčení reklamy nechtěl bavit. „Nezlobte se, ale na tyto otázky odpovídat nebudu,“ uvedl pro Lidovky.cz Vodochodský, který další dva typově obdobné hostince provozuje na Žižkově a Novém Městě.

‚Je otázka, jestli tohle Pražáci chtějí‘
Oslovený reklamní expert upozorňuje, že takový postup v reklamní branži není neobvyklý. Tedy že k propagaci jedné značky poslouží produkt jiný. „Beru to jako natáčecí lokaci. Pokud by to bylo natáčeno v ateliérech, vyjde to nastejno. Nevidím to jako problém. Kdyby tam bylo napsáno, že to je konkrétní smíchovská hospoda, nebo tam byl záběr na vývěsní štít, tak budiž,“ uvedl strategický konzultant pro agenturu MarkBBDO Eduard Piňos.

Klip vznikl při příležitosti blížící se celostátní akce Dny českého piva, která proběhne v posledním zářijovém týdnu. Do festivalu se zapojí desítky tuzemských pivovarů. Kampaň má být oslavou fenoménu české hospody. Jednotlivé pivovary tak pro své zákazníky chystají pivní speciály, umožní setkání se sládky či organizují prohlídky svých závodů.

Staropramen poprvé tuto akci podpořil spotem už před dvěma lety, aktuální klip na něj navazuje. Koncept spotu s hercem Čermákem měl hostinec představit jako místo pro hraní. „Prší, mariáš, šipky nebo kulečník nesměj chybět. Hospoda je místo mezi domovem a prací: hospoda je třetí místo,“ podotkla manažerka Staropramenu Chovancová, co v diskusi o podobě reklamy zaznělo.

Podle Piňose Staropramen v novém klipu šlápl mimo. Svým vyzněním prý míří na vyznavače takové pivní kultury, v níž má silné postavení třeba Gambrinus. „Staropramen je prostě pražské pivo a to, že ho zasadím do prostředí jakési stylizované čtyřky, tomu mimo Prahu moc nepomůže. A co se týče Pražáku samotných, je otázka, jestli právě tohle chtějí. Chodí se do lokálů, což jsou čtyřky jen naoko a chodí se tam na plzeň,“ míní Piňos.