Staropramen rozšiřuje řadu svých pivních mixů Cool. V kampani se spojuje s Prima Cool nebo Rekolou.
Staropramen reaguje na poptávku po pivních mixech, jejichž prodeje podle agentury Nielsen vzrostly loni o více než 40 %. Pod značkou Cool, jež zaznamenala stejně vysoký nárůst, přináší pivovar dvě nové příchutě – nealkoholickou Malinu a borůvku a Višeň a limetku s dvouprocentním obsahem alkoholu.

„Značka Cool patří v dynamicky rostoucím segmentu pivních mixů k nejvyhledávanějším. Prodej její nealkoholické varianty loni meziročně narostl dokonce o více než 100 %. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli i letos nabídnout konzumentům nové příchutě,“ uvádí manažerka značky Cool Zuzana Cieciotková s tím, že obě novinky jsou v obchodech k dostání od začátku května v půllitrových plechovkách. Vybrané nealko příchutě jsou v prodeji také v menším formátu o objemu 0,33 l.

Nová nealkoholická varianta Malina a borůvka doplňuje již zavedené příchutě Grep, Lemon, Bezový květ a lemongrass, Okurka a limetka a Jablko a hruška. Alkoholická příchuť Višeň a limetka je po pěti letech novým přírůstkem do řady pivních mixů s dvouprocentním obsahem alkoholu. Stejně jako již zavedené příchutě jsou i ty nové bez konzervantů a umělých barviv. „Nejpopulárnější příchutí je dlouhodobě Grep, oblibu si však rychle získala také loňská novinka Jablko a hruška,“ říká Zuzana Cieciotková.

Cool podpoří letos komunikace v televizi a na internetu. „Marketingová kampaň se soustředí na vizuální identitu značky s akvarelovým motivem, kterou jsme představili loni. Od května běží TV sponzorské spoty na stanici Prima Cool, využíváme také celou řadu digitálních formátů a nechybí komunikace na sociálních sítích. Nově jsme také uzavřeli partnerství s bikesharingovým projektem Rekola,“ přibližuje Cieciotková s upřesněním, že kampaň je zaměřená na nealko řadu.

Pivaři, zavřete oči, tohle totiž nebude pohled pro vás. Pivovary se chystají na jednu z největších akcí a zlikvidují tisíce hektolitrů piva, které kvůli koronaviru nemohly prodat. Staropramen začne s „ničením“ zásob za 14 dní.
Článek

Vládní opatření uzavřelo hospody a s nimi i tisíce hektolitrů piva v sudech a tancích, které už podniky nestihly prodat. A další tisíce hektolitrů zůstaly v distribučních skladech, odkud ho už pivovary nestačily rozvézt dál.

„Všechno teď budeme stahovat zpět a likvidovat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf Pivovaru Staropramen Zdenek Havlena s tím, že pivo nelze jen tak jednoduše vylít do kanálu. Musí se totiž likvidovat ekologicky a navíc za přítomnosti státních úředníků.

„Z pohledu režimu spotřební daně se takováto likvidace musí dělat za asistence celní správy a máme na to speciální režim, jak se s takovým pivem pracuje,“ říká Havlena.

Prošlé pivo se vylije do vnitřní kanalizační sítě, odkud poputuje do neutralizačních nádrží, kde bude dále upravováno včetně například Ph. Teprve pak může odtéct do městské kanalizace.

Prošlé pivo za nové
Tím, že už je známý termín návratu do restaurací, pivovar připravil plán, díky kterému bude prošlé pivo z podniků, kam ho dodává, postupně stahovat. Celá akce proběhne v horizontu dvou až tří týdnů.

Staropramen bude navíc restauracím, do kterých pivo dodal to „prošlé“, zdarma vyměňovat za nové.

„Budou to jednotky milionů korun. Dobrou zprávou je, že Sněmovna schválila novelu zákona, která nám umožní neplatit spotřební daň. Ty náklady by jinak byly dvojnásobné,“ říká Havlena. Novelu musí ještě schválit senát.

Pro většinu pivovarů bude podobná likvidace zásob mimořádnou událostí, která v historii nemá obdoby. Straropramen už má ale částečně „natrénováno“. Podobnou akcí si totiž musel projít již při povodních, které zaplavily jeho distribuční sklad. Tehdy se musely likvidovat veškeré zásoby, které kontaminovala velká voda - tedy nejenom pivo sudové, ale i lahvové.

Ostrý start
Zdenek Havlena se stal ředitelem Pivovarů Staropramen začátkem letošního roku. Místo prvních měsíců hájení musel hned řešit koronavirovou krizi a vládní restrikce, které pivovar připravily o třetinu prodejů a zhruba čtyřicet procent na tržbách.

„Dovedu si představit start za jednodušších podmínek,“ říká Havlena s tím, že současná ztráta, kterou pivovary naberou, se už dohnat v žádném případě nedá. „Ty ztráty, které budeme mít půjdou do sta milionů korun,“ dodává.

Velké pivovary teď zachraňují prodeje baleného piva v obchodech, které vyrostly zhruba o 10 až 15 procent. Malé pivovary ale často takovou možnost nemají, a proto se teď dostávají na hranici existence. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň predikuje, že čtvrtina ze zhruba 500 minipivovarů tuto krizi neustojí, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají.

Americká pivovarnická skupina Molson Coors prodává produkci piva ve střední a východní Evropě. Informaci pro deník E15 potvrdil investiční bankéř, který si nepřál být jmenován. "Na trhu se už o tom mluví několik týdnů," uvedl. Na připravovanou transakci upozornil rovněž MergerMarket s odvoláním na dva zdroje obeznámené s celou záležitostí a několik bankéřů.

Proces prodeje je na začátku a nepříznivě ho ovlivní současný boj s koronavirovou pandemií, který srazil hodnotu firem na celém světě. Podle jednoho ze zdrojů MergerMarket prodejce lituje, že nezahájil proces dříve.

„Transakce se vzhledem k současné situaci zpomalí,“ říká pro E15 k případnému prodeji vykonný ředitel Patria Corporate Finance Petr Dědeček. Mezi zájemce o skupinu pivovarů Molson Coors ve střední Evropě by podle něj mohly patřit středně velké pivovarnické skupiny například z Belgie či Německa, ale i velké tuzemské investiční skupiny.

Pokud k transakci dojde, tak půjde o obchod ve výši desítek miliard korun. V roce 2012 totiž koupila americká společnost pivovarnickou odnož StarBev od investiční skupiny CVC Capital Partners za 2,65 miliardy eur, což představovalo jedenáctinásobek zisku EBITDA.

StarBev v té době provozoval devět pivovarů v České republice, Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo například Slovensku. Středoevropský byznys Molson Coors zahrnuje značky Staropramen, Braník, Pernštejn, Apatinsko, Bergenbier, Borsodi, Jelen či Ožujsko.

Vzhledem k roztříštěnosti trhu je byznys vhodný pro lokální strategické kupce nebo finanční investory, uvedl pro MergerMarket jeden ze zdrojů. Mezi zájemce by tak mohly patřit investoři, kteří v roce 2016 usilovali o středoevropské pivovary skupiny AB InBev, kam patřila zejména skupina Plzeňský Prazdroj.

O jednotlivé značky či evropský byznys AB InBev, který nakonec získala japonský pivovarnický kolos Asahi, měly zájem investiční skupiny KKR, Bain Capital, EQT, PAI Partners nebo například BC Partners. Prodejního procesu se účastnila rovněž skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera či konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, jehož členy byl kanadský penzijní fond PSP Investments a česká investiční firma R2G. „Spekulace z trhu nekomentujeme,“ reagovala mluvčí PPF Zuzana Migdalová.

Mluvčí americké Molson Coors, jejíž akcionáři vlastní třeba i hokejový klub Montreal Canadiens, odmítl, že by se zvažoval jakýkoliv prodej středoevropských aktiv. Odkázal na dřívější vyjádření šéfa pivovarnické skupiny Gavina Hattersleyho, který uvedl: “Plánujeme prodat evropskou část? Odpověď zní: ne.”

Řízení společnosti Pivovary Staropramen v České republice a na Slovensku se od února ujal dosavadní komerční ředitel Zdenek Havlena. Ve vedení nahradil Petra Kovaříka, který své působení ve společnosti Pivovary Staropramen ukončil v prosinci minulého roku v důsledku reorganizace, kterou prochází mateřská společnost Molson Coors. Přes veškeré strategické a strukturální změny Staropramen nadále zůstává jednou z klíčových světových značek této pivovarské skupiny.

Zdenek Havlena působil od loňského roku na pozici komerčního ředitele a zároveň byl jednatelem a předsedou představenstva Pardubického pivovaru. Do společnosti Pivovary Staropramen s.r.o. se vrátil v lednu 2017 na pozici finančního ředitele. Pracoval zde již v letech 2001–2008, následně přijal nabídku pracovat pro bývalého vlastníka naší společnosti ABInbev v Rusku a Belgii. Zdenek tak přináší řadu manažerských zkušeností z velké pivovarnické společnosti, a to jak z českého, tak i zahraničního prostředí. „Věříme, že změny budou mít pozitivní vliv na další rozvoj naší společnosti. Nastavená obchodní i marketingová strategie zůstává beze změny a značka Staropramen je i nadále jednou z klíčových značek společnosti Molson Coors,“ říká Zdenek Havlena, ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko.

Rozsáhlá změna struktury v mateřské společnosti
Společnost Molson Coors prochází od loňského podzimu zásadní reorganizací s cílem zjednodušit a zefektivnit své fungování. V této souvislosti došlo ke změně řízení, kdy ze čtyř původních obchodních jednotek vznikly pouze dvě: Severní Amerika a EMEA & APAC (Europe, Middle East, Africa & Asia Pacific and Australia). Tyto změny se následně dotkly také organizační struktury a způsobu řízení byznysu v Evropě. Evropské země, v nichž skupina Molson Coors působí, jsou nyní rozděleny do dvou funkčních jednotek podle příslušných teritorií: Západní Evropa a Střední a východní Evropa. Ke konci roku 2019 tak zanikly tzv. clustery a s nimi i pozice jejich generálních ředitelů. To se přímo dotklo vedení v České republice, které k 31. 12. 2019 po necelých čtyřech letech opustil Petr Kovařík. „Pivovarům Staropramen se daří nejen doma, ale i v zahraničí, kde značka Staropramen překonala hranici dvou milionů prodaných hektolitrů. Bylo mi ctí, že jsem mohl k tomuto úspěšnému období přispět, a věřím, že se novému vedení na něj podaří navázat,“ komentuje události dnes již bývalý šéf společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík.

Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen, pivní dvojky českého trhu, předloni vzrostly o 250 milionů korun na devět miliard Kč. Kvůli účetní operaci se však skupina dostala do 3,1miliardové ztráty po ztrátě 82 milionů korun v roce 2017. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny, kterou má ČTK k dispozici. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Skupině narostl objem prodaných výrobků a zboží o 110.000 hektolitrů na 5,41 milionu hektolitrů. "Provozní hospodářský výsledek skupiny byl negativní kvůli tvorbě účetní opravné položky ke goodwillu. Tato ryze účetní operace vznikla z důvodu přecenění při fúzi v roce 2012," řekla ČTK mluvčí skupiny Denisa Mylbachrová.

Skupina je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, dříve pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Znalec firmu ocenil na více peněz, než byl součet jejích jednotlivých složek, tedy určil tzv. kladný goodwill. Jedná se například o renomé společnosti či o "hodnotu" zkušených zaměstnanců. Ten nyní firma musí účetně odepisovat v nákladech.

"Provozní výsledek hospodaření skupiny bez této opravné položky nicméně vychází stále pozitivní ve výši celkových konsolidovaných 2,3 miliardy Kč. To dokazuje, že má skupina na evropském pivním trhu velice silnou pozici, je zdravá a úspěšná," dodala mluvčí.

Pivo Staropramen prodává firma ve 35 zemích světa. Podle výroční zprávy roste Staropramen na všech klíčových trzích, kde se prodává. Pod skupinu spadá také Staropramen-Slovakia, aktivity v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině jsou pak řízené přes holdingovou společnost Cervesia Zagreb. Vyšší tržby tak skupina měla v ČR, Chorvatsku, Slovensku, ale také na exportních trzích. Skupina měla předloni v průměru 1488 zaměstnanců.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Jednička českého trhu vykázala předloni čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun. Meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku.

Zisk další české pivovarnické skupiny Heineken ČR stoupl v roce 2017 o zhruba 23 procent na 206,4 milionu korun. Tržby jí klesly o 1,7 procenta na 3,13 miliardy korun. Do skupiny patří trojice pivovarů Krušovice, Velké Březno a Starobrno.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Po poklesu výroby o rok dříve se předloni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta. Tuzemská spotřeba piva se ale loni také zvýšila, a to o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v ČR předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Výsledky za loňský rok svaz zveřejní na jaře.

Společnost Pivovary Staropramen uspěla v šestnáctém ročníku hodnocení BpS TOP Odpovědná firma, nejprestižnějšího ocenění v oblasti udržitelného podnikání a odpovědného chování firem. V hlavní kategorii BpS TOP Odpovědná velká firma se Pivovary Staropramen umístily mezi 10 nejlepšími společnostmi. V další strategické kategorii obdržela titul BpS TOP Odpovědná firma v reportingu a zařadila se tak mezi nejúspěšnější zúčastněné firmy v roce 2019. Budoucí aktivity v oblasti odpovědného chování a trvalé udržitelnosti společnost potvrdila připojením se ke strategii Byznysu pro společnost #odpovedne2030.

Pro hodnocení BpS TOP Odpovědná firma byla v letošním roce poprvé využita forma nezávislého ratingu. Jde o komplexní hodnocení přístupu firem k udržitelnému podnikání a CSR, které je sestaveno na základě bodové klasifikace 110 kritérií v jednotlivých oblastech odpovědnosti a udržitelnosti firem – strategie, HR a diverzita, dodavatelsko-odběratelský řetězec, životní prostředí a podpora komunit. „Rating BpS TOP Odpovědná firma sleduje dlouhodobost, jasné cíle, komplexní odpovědný pohled na podnikání přinášející udržitelnost firmám i společnosti. Hlásí se do něj firmy, které chtějí veřejně ukázat, jak se jim daří jednotlivé oblasti naplňovat,“ řekla Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance Byznys pro společnost.

Pivovary Staropramen v nejodpovědnější desítce

Pivovary Staropramen se v hlavní strategické kategorii BpS TOP Odpovědná velká firma umístily v první desítce nejlepších firem. Subjekty v sestaveném žebříčku odpovědně, systematicky, komplexně, strategicky a inovativně rozvíjejí své podnikání směrem k dlouhodobé udržitelnosti a angažují se ve všech hlavních oblastech odpovědného podnikání. Z dílčích hodnocení přitom získala společnost nejvyšší rating v oblasti strategie, a to 93 % (podrobné hodnocení viz příloha níže). „Otázka udržitelnosti je v posledních letech bezesporu velké téma. Ať už se bavíme o klimatických změnách, situaci kolem plastů nebo podpoře lokálních podnikatelů a zemědělců, tyto diskuse mají smysl. Otevírají nové možnosti spolupráce napříč sektory, protože výrobní společnosti v zásadě čelí podobným výzvám a je tedy nasnadě využít určitých synergií a společně posouvat věci k lepšímu,“ uvedla Edita Šilhánová, jednatelka společnosti Pivovary Staropramen. Její společnost navíc získala titul v další hlavní strategické kategorii BpS TOP Odpovědná firma v reportingu, v níž jsou hodnoceny společnosti, které komplexně, transparentně a efektivně měří a komunikují své aktivity v oblasti odpovědného a udržitelného podnikání.

Na dosavadní úspěchy navážeme také v budoucnu

Pivovary Staropramen kladou velký důraz na společenskou odpovědnost a trvalou udržitelnost svého podnikání dlouhodobě. Letošní ocenění v hodnocení BpS TOP Odpovědná firma navazují na úspěchy v předešlých ročnících, kdy v letech 2017 a 2018 získala společnost Pivovary Staropramen stříbrný certifikát v hlavní kategorii TOP Odpovědná velká firma a bronzový certifikát v kategorii Nejangažovanější zaměstnanci, potažmo TOP Odpovědná firma ve firemním dobrovolnictví, za dlouholetý úspěšný projekt Dny, kdy pomáháme aneb Community Days. Také do nadcházejících let je udržitelná budoucnost pro společnost Pivovary Staropramen prioritou. Z toho důvodu se jako jeden z prvních signatářů připojila k nové strategii aliance Byznysu pro společnost #odpovedne2030, která motivuje všechny firmy k tomu, aby přijaly nový přístup vycházející z celoevropské výzvy s názvem Směrem k udržitelné budoucnosti (A New Deal for Europe: Towards a Sustainable Future in the World).

Americká značka řemeslného piva Blue Moon rozšíří na českém trhu portfolio společnosti Pivovary Staropramen.
Společnost Pivovary Staropramen přivádí do České republiky americké řemeslné pivo Blue Moon Belgian White, které patří do portfolia jejího vlastníka pivovarské skupiny Molson Coors.

Poprvé bylo pivo Blue Moon na českém trhu představeno na konci září v rámci Prague Bar Show 2019. Nyní je distribuováno do obchodů a restaurací, přičemž dostupné bude ve skleněných lahvích o objemu 0,33 l, a také v čepované podobě. „Značku Blue Moon si oblíbili nejen konzumenti ve Spojených státech amerických, ale i konzumenti v dalších více než 25 zemích světa, a to jak kvůli jeho výjimečné a zároveň velmi příjemné pivní chuti, tak způsobu servírování, který přináší do pivního světa osvěžení. Věříme, že český pivní trh toto osvěžení ocení a že si značka své příznivce najde i u nás,“ uvádí Vladimíra Formánková, marketingová ředitelka společnosti Pivovary Staropramen.

Hlavní cílovou skupinou značky jsou mladí lidé nad 25 let žijící ve velkých městech, kteří při návštěvě gastropodniků vyhledávají unikátní zážitky, nejde jim o to dát si „jedno“. Od toho se bude odvíjet i výběr podniků, kde bude Blue k dostání. V nabídce by měly mít zahraniční prémiová i řemeslná piva. Servírovat se bude s rituálem – s plátkem pomeranče, který zdůrazňuje ovocnou chuť i vůni prokvašeného nefiltrovaného pšeničného piva.

Do konce roku Blue Moon podpoří PR aktivity a komunikace v místě prodeje. Další podpora bude následovat v příštím roce.

Příběh značky Blue Moon započal v roce 1995 v americkém státě Colorado. Založil ji Keith Villa, vrchní sládek tamního pivovaru Sandlot, který se po získání z pivovarnictví na univerzitě v Bruselu rozhodl uvařit pšeničné pivo inspirované těmi belgickými. Na americkém trhu si drží v kategorii řemeslných piv první pozici.

Koncept značkových restaurací Potrefená husa je na trhu 20 let. Nyní Pivovary Staropramen připravují na Smíchově nový koncept.
Před 20 lety uvedly Pivovary Staropramen svůj koncept značkových restaurací Potrefená husa. Nyní jich má téměř 30, které každoročně navštíví bezmála tři miliony lidí. Nyní společnost, do jejíhož portfolia patří také koncepty Naše hospoda a Ostravarna, připravuje pilotní projekt na pražském Smíchově.

Potrefená husa se stala základním stavebním kamenem pro vytvoření sítě pivovarských restaurací společnosti Pivovary Staropramen. „Původně byl projekt určen pro větší města nad 50 000 obyvatel. S proměnou gastronomické scény i vzrůstající náročností zákazníků se nyní nebráníme ani umístění v menších městech, pokud se ukáže, že by zde Potrefená husa mohla dobře fungovat,“ vysvětluje Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen.

Důraz je v Potrefené huse od počátku kladen na způsob čepování a servírování piva – každý podnik je proto vybaven zachlazenými sklepy a vychlazeným mokrým pivním sklem. Součástí je od loňského roku také speciální výčepní stojan, který byl síti zhotoven na míru. Nabídku doplňuje pravidelně obměňovaný jídelní lístek, jenž je postaven na tuzemské gastronomii i mezinárodní kuchyni.

V roce 2014 uvedly Pivovary Staropramen koncept Naše hospoda se zaměřením na menší a střední města. Během pěti let bylo do provozu uvedeno 10 hospod včetně letos otevřené restaurace v Liberci. O dva roky později ke zmíněným dvěma konceptům přibyla ještě regionální Ostravarna, jejíž doménou je tankové pivo a ostravský duch. „Značkové hospody jsou oblíbené, v regionech zpravidla patří k těm nejlepším zařízením. Jsou zárukou kvality jídla i piva a hosté se do nich rádi vrací,“ přibližuje Jan Trochta.

„Při rozvoji sítí Naše hospoda i Ostravarna čerpáme ze silného know-how, které jsme získali díky dlouholetému budování restaurací Potrefená husa. V poslední době však také zaznamenáváme zájem zákazníků i provozovatelů o podniky vycházející ze značkových restaurací, ale pojatých individuálně a připravených na míru,“ dodává Jan Trochta s tím, že na jednom takovém pilotním projektu jeho tým pracuje na pražském Smíchově.

Podnik vzniká v nezvyklém objektu a bude vyveden v atypickém designu. Kromě gastronomie bude lákat návštěvníky také za zábavou a v hlavní roli budou piva Smíchovského výběru či speciály ze Spilky.

Na letošní rok připadá již sedmý ročník Dnů českého piva, které opět proběhnou pod záštitou Českého svazu pivovarů a sladoven. Ani letos u nich nebude chybět pivovar Staropramen, jenž si pro své příznivce připravil hned tři zajímavé události. Slavit se bude nejen přímo v hospodách, ale také v oblíbeném Výčepu Pod komínem, který za dva roky jeho existence navštívily tisíce návštěvníků.

Konec září patřil v posledních šesti letech Dnům českého piva a nejinak tomu bude také letos. Do sedmého ročníku se zapojí i smíchovský pivovar a bude slavit po svém, stejně jako výročí 150 let své existence. „Dny českého piva v podání pivovaru Staropramen odstartují týden před jejich oficiálním zahájením. V průběhu dvou týdnů jsme pro naše příznivce připravili tři různé aktivity v pivovaru i hospodách po celém Česku,“ prozrazuje manažer značky Petr Klíma, jenž má letošní Dny českého piva ve Staropramenu na starosti.

Slavnostní narážení v hospodách
Pivovar ze Smíchova začne vzdávat hold českému pivu 17. a 18. září, když v úterý i ve středu smíchovští sládci slavnostně narazí Extra Chmelenou 12. „Pětinásobně chmelený pivní speciál byl poprvé uvařen v roce 2015 u příležitosti Dnů českého piva. Od té doby patří do Smíchovského výběru, toho nejlepšího od smíchovských sládků,“ doplňuje Klíma s tím, že se zájemci budou moci během těchto dvou dnů setkat s pivovarskými v šesti vybraných pražských hospodách a vždy od 19 hodin připít na české pivo, nezaměnitelnou hospodskou kulturu a její rozmanité rituály.

Oslavy Pod komínem
Další aktivitou v rámci letošních Dnů českého piva bude 19. září tradiční Výčep Pod komínem. Už dva roky se na pivovarském dvoře schází nejen Smíchováci, ale také přespolní. Pravidelná setkání otevírající pivovar veřejnosti se za krátkou dobu stala oblíbenou společenskou událostí, na kterou se mnozí rádi vracejí. „Výčep Pod komínem se poprvé otevřel na podzim 2017 a od té doby jej navštívily tisíce lidí. Akce se zpravidla účastní okolo 600 lidí z řad stávajících i bývalých zaměstnanců, obyvatel Smíchova, pracovníků z okolních firem i konzumentů ze vzdálenějších koutů Prahy,“ vysvětluje Klíma a dodává, že podobně jako v hospodách nebude při sousedském setkání chybět slavnostní narážení, jehož se zhostí generální ředitel pivovaru Petr Kovařík spolu s vrchním sládkem Zdeňkem Luxem. Hlavním tématem smíchovských Dnů českého piva jsou pivní rituály. Nebude proto chybět jejich velkoformátová výstava či divadelní mini představení, která je zobrazují.

Sběr pivních rituálů
Po oslavě Pod komínem se smíchovské oslavy přesunou do všech koutů Česka. Po celé republice se rozjedou pivní misionáři, kteří budou šířit smíchovské pivní rituály a sbírat nové od samotných konzumentů. Ti se mohou těšit na odměny v podobě stylového keramického džbánku či výroční knihy Smíchov sobě, která mapuje stopadesátiletou historii smíchovského pivovaru.

Slavnostní narážení začíná v 19 hodin v těchto pražských podnicích:
Út 17. 9. Pivnice Skalka
St 18. 9. Restaurace u Bílého Lva
Restaurace na Kačabce
Restaurace Modřanské Labe
Restaurace Vratislav
Potrefená husa Na Verandách

Česko je pivní velmocí. Vedle tradiční čepované dvanáctky ale letí, hlavně pak přes léto, pivní ovocné mixy. Jaký je trend na trhu a co může za nárůst prodeje piv v obchodech?

Ovocné pivní mixy jsou sezónní záležitostí. „Pijí se samozřejmě i v zimě, nicméně v letním období se jich prodává desetkrát víc,” říká generální ředitel Staropramenu Petr Kovařík.

Stále více táhnou ale i nealkoholické varianty ovocných piv. Za tím podle Kovaříka stojí zdravý životní styl, rozšířené letní sporty, jako například cyklistika, a jednoduše i teplé počasí. Jedná se přitom o celosvětový fenomén. „CItrusové příchutě jako citron a grapefruit táhnou po celém světě, u jiných příchutí to tak docela neplatí,” říká Kovařík.

Za posledních dvanáct měsíců utratili Češi za pivo v obchodech téměř 20,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8,7 procenta. Rostoucí trend maloobchodu je zřejmý již několik let a ovlivnily jej regulace včetně protikuřáckého zákona. „Spousta hospod prostě zmizela a má to důsledek samozřejmě i na pivo. Češi nyní raději pijí ležáky, oblíbili si jednorázová balení, takže piva v plechovkách letí a roste celá kategorie maloobchodu,” uzavřel Kovařík.