Jak podpořit tradiční českou hospodskou kulturu, a ještě jí vylepšit? Staropramen se této problematice věnuje dlouhodobě, nejen během oslav Dnů českého piva. Investuje do technického vybavení a tankové technologie značkových a vybraných hospod, školí jejich personál, nabízí speciální piva a organizuje aktivity, kterými láká do hospod další konzumenty, například právě Dny českého piva.

„Točeného” se v ČR vypijí čtyři půllitry z deseti a poměr piva vypitého v hospodách posledních patnáct let klesá. Zároveň je ale trendem posledních letech nárůst obliby jiných piv než těch výčepních. Přes čtvrtinu piv v segmentu ON-trade (gastronomii) už představují jedenáctky, více než třetinu pak dvanáctky. Roste také obliba tmavých piv, speciálů a nealkoholických piv.

Dny českého piva jsou pro Staropramen oslavou a podporou genia loci typické české hospody

Že Staropramenu na naší české hospodské kultuře skutečně záleží, dokazuje jednak dlouhodobými programy, ale i samotnými aktivitami během oslav Dnů českého piva. Hlavní roli při oslavách totiž hrají stále oblíbenější smíchovské ležáky Staropramen Ležák, Jedenáctka a Extra chmelená 12 ze Smíchovského výběru, a samozřejmě také živelná a unikátní atmosféra klasické smíchovské hospody. Nejen pro ni Staropramen sepsal třicet důvodů – na každý zářijový den jeden – proč zajít na dobré čepované pivo.

„Ke Dnům českého piva jsme konzumentům připravili ještě jeden dárek, více než šedesátka tankových provozoven prošla úpravami a vylepšením technologie, která zaručí tu nejlepší kvalitu našeho piva. Pro každou provozovnu je vše navrženo na míru, od přesunu tanků do prostoru pro zákazníky, přes instalaci zachlazených van na sklenice, ostřiků sklenic nebo nových stojanů s otočnými kohouty, až po výměnu celých čepovacích míst,” říká Daniel Křeček, obchodní ředitel pro on trade.

Práce na úpravách vybraných provozoven se dějí pod dohledem technického servisu pivovaru Staropramen, konkrétně pod vedením jeho „technického guru“ Milana Loskota, který stojí mimo jiné i za jedinečným technickým řešením tzv. pivovodu v O2 Areně. Po úpravě tankových provozů z pohledu technologie je ve všech hospodách a restauracích realizováno kvalitativní školení jejich personálu tzv. mistry výčepu Smíchovského pivovaru.

„Do přinášení nápadů, jak posunout naši hospodskou kulturu a zvýšit kvalitu čepování piva, jsou zapojeni všichni zaměstnanci pivovaru. Jejich nadšení se podobá tomu, s jakým se hlásili k natáčení nových reklamních spotů při příležitosti Dnů českého piva,” dodává Daniel Křeček.

Oslavami Dnů českého piva to ale nekončí. I nadále bude Staropramen investovat do úprav stávajících i vzniku nových značkových a tankových restaurací a lákat k návštěvě třeba nabídkou pivních speciálů pod hlavičkou Smíchovského výběru.

Ředitelem Pivovarů Staropramen je Petr Kovařík přes dva roky. Původním povoláním sládek pivo vařil nejen na pražském Smíchově, ale i v jiných pivovarech. „Už se vypije více ležáků než desítek. Změnila se totiž kultura pití piva, lidé si je více vychutnávají,“ říká Kovařík.

Je výhoda, když je ředitelem pivovaru bývalý sládek?
Je to jednoznačná výhoda. A bylo to i v minulosti zvykem, třeba za první republiky. Myslím, že by to dokonce měla být podmínka, že ředitel musí znát svůj obor. Dokážu degustovat, mluvím do toho sládkům, ale samozřejmě je nechám rozhodovat.

Než jste začal šéfovat Staropramenu, řídil jste sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sörgyár v Maďarsku. Jak se český a maďarský trh liší?
Začal bych tím, v čem je to podobné. Na celém světě mají lidé pivo rádi, i v Maďarsku. Nicméně při některých příležitostech, které my Češi máme spojené s pivem, mu v Maďarsku silněji konkuruje víno. Jde o vyspělou gastronomickou kulturu, ale čepované pivo tam nehraje tak zásadní roli. Jeho prodej v tamních hospodách zaujímá asi 25 až 30 procent, u nás je to 96 procent. Přestože my na naše výčepní někdy nadáváme, v kontextu evropského trhu dělají fantastickou práci. Na rozdíl od Maďarů bereme pivo jako součást národní kultury, a jelikož vaříme to nejlepší na světě, tak není divu. Je málo oborů, na které můžeme být tak hrdí.

Jak se Staropramenu daří?
Dobře, zejména v zahraničí jsme loni rostli přes deset procent, a ten trend pokračuje. V Česku jsme trochu ovlivnění sekvencí tří regulačních opatření – loterijního zákona, EET a protikuřáckého zákona – v oblasti gastronomie. Ještě v první polovině roku ovlivnily objemy vypitého sudového piva, ale už jsme za tím a ten vliv necítíme tak výrazně. A léto bylo dobré.

Je to skutečně tak, že regulační opatření způsobila propad prodeje piva? Nejde spíš o to, že si lidé v hospodách začali dávat i jiné pití?
Dlouhodobě je pivo z hlediska tržeb v gastronomii společně s jídlem největší položka, a to se nemění. Lidé nevyměnili pivo za jiné nápoje. Když se podíváme na dobu před regulačními opatřeními, rostl prodej balených piv a klesal prodej sudů a čepovaného piva. Zavedení regulačních opatření ale skokově přispělo k dalšímu propadu v konzumaci. Spousta hospodských, převážně v menších městech a obcích, kteří nestavějí na vysoké gastronomii, odešla z trhu. To byl poměrně dramatický zásah. Aniž bychom měli krizi, tak jsme si ji způsobili sami. Já ty zákony nerozporuji, jen přišly na jedno odvětví ve velice krátké době. V roce 2017 poklesl trh s čepovaným pivem skoro o 6 procent, díky tomu, že se hospody vyrovnávaly se všemi změnami. Což je srovnatelné s největším propadem v krizových letech 2009 a 2010.

Na zahraničních trzích Staropramen roste. Čím to je, že se vám tam tak daří?
Úspěch v zahraničí máme postaven na třech pilířích. Zaprvé je to skvělé pivo, které přesně demonstruje charakter českého ležáku. Dalším aspektem je, že všichni vědí, že Češi vaří skvělá piva. A také to, že Praha je nejkrásnější město. My se to všechno snažíme spojovat, tím jsme v zahraničí úspěšní. Nevyvážíme jen slávu českého piva, ale i Prahy. Máme ji na etiketách. Musím ale zmínit i podporu mateřské firmy Molson Coors. S ní je to jednodušší, než kdybychom si na každém trhu museli vše vyšlapat sami. Jsme v zahraničí druhá nejprodávanější česká značka. Kdyby nebylo ruského trhu, tak jsme první.

Jaký je v zahraničí poměr čepovaného vůči lahvovému pivu?
Ve většině zemí převládají lahve a plechovky. Čepovaného piva je menší množství. S výjimkou Velké Británie, což je vyspělý trh s čepovaným pivem.

Kde nejvíce posilujete v poslední době?
Rosteme všude, kde působíme. Zajímavý trh představuje i Británie, kde Prahu hodně akcentujeme. Jsou to asi dva roky, co jsme uvedli na britský trh smíchovskou desítku a nazvali ji Pravha, tedy Pravá Praha. Je to nesmírně úspěšný projekt, jsme asi ve dvou tisících hospod. Britové tuto kategorii, kterou my pijeme nějakých 140 let, objevili až před deseti lety. U nás jde o návrat k tradici, u Britů o novou hipsterskou vlnu. Je zajímavé, jak tu technologii vnímají různé země jinak.

Kladete tedy důraz na pražskou stránku pivovaru.
V zahraničí ano. Řekl bych, že jsme asi největší exportéři Prahy. Na domácím trhu se zaměřujeme na naše kořeny, a především na Smíchov, který byl v době založení smíchovského pivovaru ještě vesnicí. Takže akcentujeme Smíchov a vyprávíme jeho příběh.

Blíží se Dny českého piva. Jak je oslavíte?
Hlavně jsem moc rád, že Svaz pivovarů a sladoven s něčím takovým přišel. Pivo dosud žádný svůj svátek nemělo. Je důležité si připomenout tradiční a unikátní českou pivní kulturu. Slavíme to v hospodách, kde budeme narážet Extra chmelenou dvanáctku. Na dvoře našeho pivovaru bude velké slavnostní narážení. (Staropramen slaví Dny piva v sobotu 22. září, pozn. red.)

Mluvil jste o hospodské kultuře. Jak se ji snažíte připomínat?
První oblastí je péče o kvalitu piva. Investujeme do nových výčepních zařízení a do kvality ošetřování sklenic a piva. Pomáháme hospodám i s technickým rozvojem. Posílili jsme tým obchodních sládků, takže máme víc kolegů, kteří pomáhají s trénováním personálu, aby čepování bylo perfektní. Druhá věc je, že do hospod dáváme speciální edice piv, které najdete jen tam. Třetím směrem je různé poradenství v gastronomii, architektuře a designu hospod.

V Praze je rekordně nízká nezaměstnanost. Jak to dopadá na provoz pivovaru? O jaké pozice je nouze?
Máme poměrně stabilní tým zaměstnanců. Hlavně ve výrobě. Fluktuace není tak vysoká. Vnímáme však, že když potřebujeme někoho přijmout, doba hledání se prodlužuje. Není to pro nás kritická situace, ale na některých pozicích, jako jsou třeba operátoři stáčecích linek či místa v obchodu, cítíme, že se na trhu něco děje.

K boomu malých pivovarů došlo už před pár lety. Pozorujete, jak ovlivnily chod těch velkých?
Šel bych na to přes životní styl a to, o co se spotřebitelé zajímají. Trend širší nabídky piv a piv, které se tu tradičně nikdy nepily, jako IPA či ALE, je vyvolán životním stylem. A není to unikátní jen pro Česko. Když se podíváme na trh v USA před 25 lety, tak to začínalo právě tam. Trend šel přes Velkou Británii až k nám. Já se o minipivovarech v USA učil už na vysoké škole. Tehdy to bylo v Česku ekonomicky nemyslitelné, ale dnes jsou Češi schopni za to pivo zaplatit. My na poptávku reagujeme speciálními edicemi. A musím říct, že je to skvělá doba pro sládky. Mohou se v tom vyřádit. Samozřejmě minipivovary mohou experimentovat daleko víc, protože mají menší výrobu. My když si zaexperimentujeme, tak je ten objem velký.

Takže se dočkáme třeba piva typu ALE od Staropramenu?
ALE jsme už uvařili v Ostravě, kde máme pivovar Ostravar, který má menší varnu. Využíváme ho pro speciály. Dělali jsme tam i weissbier či stout. Je však třeba říct, že český ležák stejně vždycky vyhraje a lidé se k němu vrátí.

Mění se ještě nějak preference zákazníků?
Kromě toho, že lidé rádi experimentují, jsou na vzestupu ležáky. Otočil se poměr a už se vypije více ležáků než desítek. To představuje hlavní trend, příklon k vyšší stupňovitosti.

Čím to je?
Myslím si, že si lidé prostě rádi připlatí za vyšší stupňovitost. Navíc se změnila kultura pití piva v tom, že ubývá pití na objem a lidé si pivo spíše vychutnávají.

Řešíte nějak současný trend boje proti plastům? Například hledáním náhrady za PET lahve?
Pro pivovarství jsou dominantní vratné obaly, tedy sudy a vratné lahve. Nevratné tvoří méně než dvacet procent trhu. Na těch uvádíme, že se dají recyklovat, a Češi jsou, pokud vím, v třídění velice disciplinovaní. Takže nemám pocit, že bychom přispívali plastovými lahvemi ke zhoršování životního prostředí. Řekl bych, že je to citlivější téma pro jiná odvětví, než je pivovarnictví.

Společná identita, vzájemnost a výlučnost, to vše se má prolínat ve smíchovské hospodě. Takový vzkaz plyne z nového reklamního spotu pivovaru Staropramen, jenž sídlí právě v této pražské části. Hlavní tváří klipu je herec Dejvického divadla Hynek Čermák. Paradoxem je, že reklama vznikla na opačném břehu Vltavy. Točila se na Vinohradech. Spot má upozornit na zapojení Staropramenu do akce Dny českého piva.

„Jó, smíchovská hospoda, tady seš mezi svejma,“ provází svůj vstup do atmosféricky osvícené hospody herec Hynek Čermák. Během více než minutového spotu divákům slovem přiblíží, čím vším se vyznačuje typická smíchovská hospoda. „Kdepak, rodinu, tu si nevybereš. Ale svou hospodu ano. Tady prostě slavíš normální život. A teď, tady můžeš oslavit Dny českýho piva ležáky ze Smíchova,“ uzavírá klip.

Ačkoliv má spot přitáhnout pozornost ke smíchovské pivní kultuře, video se natáčelo na Vinohradech. Staropramen si pro propagaci své značky vybral Hostinec U Vodoucha. Zdejší hospoda se vedle osobité atmosféry vyznačuje tím, že ve své pivní nabídce dává přednost produktům malých pivovarů. Nápoje velkých značek jako Pilsner Urquell, Budějovický Budvar či Gambrinus nečepuje. K dostání tu není ani Staropramen.

„Na výběr natáčecí lokality má vliv hned několik faktorů. Samozřejmě, že jsme v užším výběru měli hospody právě u nás doma na Smíchově a se Staropramenem,“ sdělila serveru Lidovky.cz k výběru lokace manažerka značky Staropramen Petra Chovancová. „Nakonec jsme se na základě faktorů, které ovlivňovaly délku produkce a úpravy lokalit, rozhodli pro Hostinec u Vodoucha,“ dodala s tím, že z vybraného podniku sálá kult hospody.

Jak probíhala domluva na vzniku spotu ze strany vedení samotného hostince, není jasné. Majitel podniku Tomáš Vodochodský se o okolnostech natáčení reklamy nechtěl bavit. „Nezlobte se, ale na tyto otázky odpovídat nebudu,“ uvedl pro Lidovky.cz Vodochodský, který další dva typově obdobné hostince provozuje na Žižkově a Novém Městě.

‚Je otázka, jestli tohle Pražáci chtějí‘
Oslovený reklamní expert upozorňuje, že takový postup v reklamní branži není neobvyklý. Tedy že k propagaci jedné značky poslouží produkt jiný. „Beru to jako natáčecí lokaci. Pokud by to bylo natáčeno v ateliérech, vyjde to nastejno. Nevidím to jako problém. Kdyby tam bylo napsáno, že to je konkrétní smíchovská hospoda, nebo tam byl záběr na vývěsní štít, tak budiž,“ uvedl strategický konzultant pro agenturu MarkBBDO Eduard Piňos.

Klip vznikl při příležitosti blížící se celostátní akce Dny českého piva, která proběhne v posledním zářijovém týdnu. Do festivalu se zapojí desítky tuzemských pivovarů. Kampaň má být oslavou fenoménu české hospody. Jednotlivé pivovary tak pro své zákazníky chystají pivní speciály, umožní setkání se sládky či organizují prohlídky svých závodů.

Staropramen poprvé tuto akci podpořil spotem už před dvěma lety, aktuální klip na něj navazuje. Koncept spotu s hercem Čermákem měl hostinec představit jako místo pro hraní. „Prší, mariáš, šipky nebo kulečník nesměj chybět. Hospoda je místo mezi domovem a prací: hospoda je třetí místo,“ podotkla manažerka Staropramenu Chovancová, co v diskusi o podobě reklamy zaznělo.

Podle Piňose Staropramen v novém klipu šlápl mimo. Svým vyzněním prý míří na vyznavače takové pivní kultury, v níž má silné postavení třeba Gambrinus. „Staropramen je prostě pražské pivo a to, že ho zasadím do prostředí jakési stylizované čtyřky, tomu mimo Prahu moc nepomůže. A co se týče Pražáku samotných, je otázka, jestli právě tohle chtějí. Chodí se do lokálů, což jsou čtyřky jen naoko a chodí se tam na plzeň,“ míní Piňos.

V zářijové kampani zve Staropramen na Dny českého piva. Udává 30 důvodů, proč zajít do hospody.


Pivní značka Staropramen se rozhodla svou podzimní kampaň věnovat Dnům českého piva – oslavám národního nápoje, které již po šesté pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. Do akce, jež se bude konat ve dnech 26. až 30. září, se zapojí kromě Staropramenu desítky dalších pivovarů. Cílem je především podpořit čepované pivo, jehož konzumace na českém trhu setrvale klesá – v loňském se tímto způsobem vypilo jen 38 % z celkové roční spotřeby piva.

Smíchovský pivovar láká na Dny českého pivo kampaní, jež staví na 30 důvodech, proč by měli lidé zajít do své oblíbené hospody. K vidění bude po celé září v televizi, outdooru a na internetu.

V televizním spotu vystupuje vedle Hynka Čermáka, který značku provází od loňského podzimu, i 14 zaměstnanců společnosti. „Ze strany zaměstnanců jsme zaznamenali až nečekaný zájem. Nemohli jsme bohužel vyjít vstříc všem, proto jsme vybírali napříč celou firmou od výroby až po kanceláře. Vidět tak můžete nejen sládky, ale i brand manažery nebo obchodní zástupce,“ přibližuje vznik spotu Petra Chovancová, brand manažerka značky Staropramen.

Zaměstnanci se také zapojí do samotných oslav, konkrétně do slavnostního narážení soudků Extra chmelené 12, které proběhne 20. září v 18 vybraných hospodách. Zúčastní se toho i generální ředitel Petr Kovařík či finanční ředitel Zdeněk Havlena. V těchto hospodách se budou také každý zářijový čtvrtek hrát hospodské hry jako prší nebo mariáš.

Dny českého piva se však budou slavit celkem v 700 hospodách, které budou označeny POS materiály, včetně plakátů či kalendářů se 30 důvody, proč by měli lidé zajít do své hospody. Zde bude možné dát si smíchovské ležáky v čele s Extra chmelenou 12.

Dále budou oslavy probíhat také v samotném pivovaru, kde budou 22. září odpoledne prohlídky, živá hudba i hospodská atmosféra. Podpory se akci dostane i v retailu, kde bude možné soutěžit o pivní víkend v Praze.

Pod kampaní je podepsána kreativní platforma Future Bakery. Produkci zajistila společnost Creative Embassy, režie se ujalo duo Wolfberg. O PR a digitál se stará agentura Dark Side. Za web je zodpovědná agentura Brainz.

Staropramen se i letos aktivně zapojí do šestého ročníku oblíbeného pivního svátku Dny českého piva, které budou lákat na čepované pivo do hospod a restaurací, případně přímo do pivovaru. Příznivci smíchovského piva se mohou těšit na slavnostní narážení sudů, hospodské hry či živou hudbu. Oslavy vyvrcholí 22. září na nádvoří pivovaru Staropramen.

Dny českého piva jsou jednou z nejoblíbenějších akcí milovníků našeho národního nápoje. Jsou svátkem především pro ty, kteří si chtějí vychutnat tento zlatavý mok, který vzniká pod rukama českých sládků, ale i pro samotné pivovary a hospody. V letošním roce budou Dny českého piva pro Staropramen především svátkem (nejen smíchovských) hospod a připomenutím toho, co pro nás tradiční hospody a jejich kultura znamenají. Přirozeně tak naváží na naši kampaň Smíchov drží spolu – ukáží, že bez vlastní oblíbené hospody to prostě není ono.

Ve více než 700 hospodách po celém Česku se proto objeví tematické materiály, které představí Dny českého piva i ležáky ze Smíchova. Ve vybraných dvaceti pražských hospodách pak Staropramen připraví speciální program, kterého se zúčastní sládci a další zaměstnanci Smíchovského pivovaru. Umožní nahlédnout pod pokličku práce v pivovaru, narazí sudy a připijí si se štamgasty, to vše za doprovodu živé hudby a klasických hospodských her – třeba partičky mariáše. Slavnostní narážení sudu pak ve všech vybraných hospodách proběhne 20. září. Seznam hospod, kde se bude slavnostně narážet bude zveřejněn v průběhu září na internetových stránkách a na facebookovém profilu pivovaru.

U příležitosti šestého ročníku Dnů českého piva si budou moci příznivci piva vychutnat hned trojici ležáků ze Smíchovského pivovaru. Originální Staropramen Ležák v sobě snoubí typickou vůni a chuť sladu z polabského ječmene, českých aromatických a německých hořkých chmelů a jeho recepturu ve Staropramenu střeží už od roku 1871. „Na Ležáku vybudoval Smíchovský pivovar svou slavnou exportní tradici. Ležák se v 50. letech začal vyvážet nejen proto, že jako pivo s vyšším obsahem alkoholu snesl delší cesty, ale i díky své chuti, pro kterou je dodnes jedním z nejoblíbenějších českých prémiových piv za našimi hranicemi,“ říká Petra Chovancová, manažerka značky Staropramen.

„Ležák je naší pětkrát chmelenou chloubou. Oceňován je především díky jeho plné chuti dosažené středním prokvašením a použitím bavorského a českého sladu. Právě tato kombinace mu dává i jeho nádhernou zlatavou barvu,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Kromě Ležáku budou „hrdiny“ letošních Dnů českého piva také Staropramen Jedenáctka a Extra chmelená dvanáctka, která patří mezi piva Smíchovského výběru.

Se sládkem do pivovaru
V sobotu 22. září vyvrcholí Dny českého piva pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o technologiích, postupech nebo surovinách potřebných pro vaření piva. Právě v tento den totiž proběhnou oblíbené prohlídky pivovaru Staropramen vedené přímo tamními sládky, ke kterým se přidá bohatý doprovodný program a pivo přímo od zdroje. Chybět nebude ani typická smíchovská hospoda, hospodské hry, pivní edukace apod.

Potrefená husa v Olomouci zahajuje novou éru. Pivovarský koncept společnosti Pivovary Staropramen se do Olomouce vrací po dvouleté pauze: na nové místo, v novém designu, s novým provozovatelem, širokou nabídkou skvěle ošetřených piv a zajímavou nabídkou jídel typických pro tento řetězec restaurací. To všem hostům nabídne v krásných prostorách kompletně zrekonstruovaného domu z 18. století na Horním náměstí na rohu ulic Michalská a Ztracená.

Potrefené husy byly prvním pivovarským restauračním konceptem v Česku. První husa byla otevřena již v roce 1999 na Vinohradech. Dnes je jich 28 a na pivo nebo něco dobrého k jídlu můžete zajít v Praze i ve většině krajských měst. „Ve všech Potrefených husách máte záruku, že dostanete dokonale ošetřené pivo a že budete vybírat z lákavé nabídky jídel. A nejinak je tomu nově i u nás v Olomouci,“ slibuje provozovatel a franšízant nové Potrefené husy Jaroslav Mašlaň.

Nový začátek olomoucké Potrefené husy v celkově rekonstruovaném historickém domě Paláce Podstatských z Prusínovic umožnil architektům vytvořit restauraci v novém pivovarském stylu. „Navracíme Potrefenou husu více do pivního konceptu, ze kterého vzešla. Jde o návrat dominantního pivního baru, důraz na přírodní materiály a celkově čistý designový styl. Olomoucká husa je teprve třetí restaurací v tomto našem novém směru po jedné pražské a jedné plzeňské. Z jejich provozu víme, že jej hosté velmi dobře přijímají,“ popisuje novou podobu interiéru Jan Trochta, manažer značkových hospod společnosti Pivovary Staropramen. „Návštěvníci se setkají s komponenty z kartáčovaného dřeva a nerezu, styl ale přitom zůstává elegantní s puncem originality Potrefených hus,“ dodává Trochta.

Potrefená husa v Olomouci pojme až 140 hostů. Ti mohou využít vnitřní prostor restaurace, ale i příjemnou letní zahrádku.

Centrem je pivní bar s pípou se sedmi kohouty
Centrem podniku je pivní bar, hosté ho budou mít prakticky pořád na očích. „Zakomponovali jsme do něj výčepní technologii standardně používanou v kvalitní pivnici – zahrnuje zachlazené vany na chlazení sklenic a krátké pivní vedení. Dominantou je výčepní pípa se sedmi kohouty, která je zcela unikátní, protože je vyvinutá speciálně pro Potrefené husy,“ říká pyšně Jaroslav Mašlaň.

Z čepovaných piv budou hosté moci ochutnat Staropramen Extra Chmelenou 12, Staropramen Nefiltr a Granát, Hoegaarden, Černou Barboru a Mustang. Pivní znalci se navíc mohou těšit i na takzvanou rotující pípu, na níž se bude čepovat vždy aktuální Speciál ze spilky, který se vaří v regionálním pivovaru Ostravar vždy jednou za tři měsíce v limitovaných várkách. Aktuálně jde o letní speciál Summer 10. K tomu jsou v nabídce také v lahvi nabízená piva Stella Artois, Leffe Bruin, Corona plus nealko verze Staropramenu a Stelly Artois.

„Filosofie Potrefených hus i důvod proč vznikly byla pivní pestrost. Do husy chodí lidé jak na své oblíbené pivo, tak pro tu možnost vyzkoušet něco nového. Sedm druhů piv na čepu včetně pravidelně se měnících Speciálů ze spilky a dalších pět v lahvi tuto pivní pestrost garantuje,“ doplňuje k široké nabídce piv Jan Trochta.

Aby kvalita piva byla trvale stoprocentní, do Olomouce bude pravidelně přijíždět mistr výčepu Pivovarů Staropramen, který v každé navštívené provozovně Potrefené husy stráví celý den. Kromě kontroly stavu provozovny a výčepní technologie se věnuje školením personálu v oblasti čepování a další práce s pivem.

Podobnou péči samozřejmě dostane i část provozu věnovaná jídlu. Tradiční nabídka jídel, za kterými se do Potrefené husy hosté vracejí po celé republice, nechybí ani v Olomouci. Guláš, žebra a tataráček se prostřídávají s populárními hamburgery, steaky a zde speciálně valašskou kyselicou.

„Otevřením nové Potrefené husy pro nás v Olomouci začíná nová éra. Podnik nově povedou Jaroslav Mašlaň a Michal Ripp, zkušení profesionálové v oboru gastronomie, pro které se bude jednat už o pátý gastronomický provoz. Jsme přesvědčeni, že jejich profesionalitu obyvatelé Olomouce i turisté, kteří zamíří do tohoto krásného moravského města, ocení,“ říká za společnost Pivovary Staropramen Jan Trochta.

Za patnáct let ve Smíchovském pivovaru se od starších a zkušenějších kolegů stihl naučit leccos. Kdo by si ale myslel, že práce sládka ve druhém největším pivovaru u nás je rutina, bude překvapen. Jan Špaček si už ve Staropramenu vyzkoušel, jaké to je uvádět v život vlastní recepturu. Jeho Jedenáctku dnes znají po celém Česku a jeho Extra chmelená dvanáctka a Nefiltr se nedávno dokonce staly součástí Smíchovského výběru - toho nejlepšího z nápadů smíchovských sládků.

V restauracích a hospodách se nově setkáváme se Smíchovským výběrem, o jaká piva jde?
Je to čtveřice piv - polotmavý Granát 13, pšeničný Nefiltr, jemný ležák Velvet a Extra chmelená dvanáctka. Chceme tím ukázat, že Staropramen není jenom o vyhlášené desítce nebo o stále populárnější Jedenáctce, ale že umíme uvařit i jiná piva. A taky to, že Smíchovský pivovar patřil mezi průkopníky pivních speciálů ještě dávno předtím, než se o nich začalo mluvit v souvislosti s minipivovary. Vždyť Granát se tu vaří už přes 130 let a byl populární za Rakouska-Uherska nebo za první republiky. Naopak Extra chmelenou dvanáctku, která je poctou tomu nejlepšímu českému chmelu, jsme začali vařit až před pár lety, a to jen jednou do roka na Dny českého piva. Teď bude ve vybraných hospodách na čepu celoročně.

Mít hned dvě piva mezi těmi nejlepšími nápady, to asi polechtá sládkovo ego?
Pivní svět se samozřejmě vyvíjí, a je tak logické, že jsme do Smíchovského výběru zařadili piva, která vznikla poměrně nedávno a která reagovala na potřeby trhu. I když do výběru na druhou stranu patří i Granát, který se na Smíchově poprvé uvařil už v roce 1884, nebo Velvet, který vznikl ještě v 90. letech. Nesmíme také zapomínat, že třeba pšeničný Nefiltr vyladilo k dokonalosti hned několik lidí, kromě mě třeba vrchní sládek Zdeněk Lux nebo belgický pivní specialista BenoitDescamps. Byl to právě jeho nápadzkusit promítnout do českého piva belgické vlivy a ozvláštnit chuť přidáním koriandru a jablečného extraktu.

Když má vzniknout nové pivo, vychází podnět přímo od sládků?
Možná v malých pivovarech, kde je jednoduché experimentovat a sládek si může uvařit várku. U velkých pivovarů jsou vždy důležité i potřeby obchodu a marketingu, což ale neznamená, že bychom se nemohli nijak projevit. V marketingu vědí, jaké pivo je na trhu žádané, jaké by mohlo mít úspěch. To, jaká bude jeho výsledná barva, hořkost, chuť, nebo jaký prvek má být dominantní, to už je věcí sládka. Proto často nad pivem bádáme společně s kolegy a máme do jisté míry volnou ruku.

Plánujete Smíchovský Výběr představovat třeba na nějakých festivalech?
Některá z těch piv patřila dříve do klasického portfolia Staropramenu a spotřebitelé je tak dobře znají. Ale například Extra chmelená dvanáctka bude celoročně na čepu úplně poprvé a Velvet byl po nějakou dobu k dostání jen v omezeném počtu restaurací. Jde navíc o piva, která mají propracované párování s vybranými jídly, proto jsme se Smíchovským výběrem byli třeba na Prague Food Festivalu, který je jednou z největších gastronomických akcí u nás.

Značka Braník, která dlouhodobě patří k nejprodávanějším pivním značkám v maloobchodě, v poslední době nezahálí. Poté co loni představila nový koncept značkových restaurací Výčep Braník a letos lahvový Braník černý, přichází s novým pivem Sládek určeným exkluzivně pro hospody a restaurace.

Spodně kvašené pivo českého typu se vyznačuje výrazným chmelovým aroma, které mu dodává studené chmelení českým aromatickým chmelem. Vždyť i své jméno nese pivo po aromatické odrůdě chmele "Sládek", která má znamenitý vliv na vyváženou hořkost a příjemné chmelové aroma piva. Jde o pozdní odrůdu s vyššími výnosy, která je často používána právě pro druhé, někdy i pro závěrečné chmelení piva. Vzájemně se výborně doplňuje s nejznámějším českým chmelem, tedy Žateckým poloraným červeňákem.

Pivo Sládek zaujme kromě chmelového aroma také svou čistou zlatou barvou, pevnou pěnou a plným tělem. V jeho chuti převažuje postupně se rozvíjející hořkost s příjemným sladovým dojezdem vybízejícím k dalšímu napití.

"Sládek bude jednou z hlavních hvězd letošní letní roadshow Braníku ve spojení s rádiem Blaník. Během července a srpna budou každý týden na základě přání posluchačů vybrány dvě lokality kam dorazí nejen točené pivo, ale také občerstvení a doprovodný hudební program," představuje Petra Chovancová, manažerka značky Braník.

Kdy a kde vlastně cesta Braníku - a s ní i cesta k dnešnímu Sládkovi - začíná? Vrátit se musíme na konec 19. století, kdy se ti nejlepší pražští sládci a majitelé pivovarů - z dnešního pohledu spíše minipivovarů - rozhodli, že společně postaví nejen moderní pivovar v Braníku, ale taky společně napíší recepturu nového piva českého typu. I když každý sládek v té době vařil úplně jiné pivo, přesto se dokázali dohodnout a vdechnout život dobře prokvašenému ležáku s pěkně zaokrouhleným tělem, bohatým chmelovým aroma a osvěžujícím řízem.

"Skoro 120 let po historických událostech kolem branického pivovaru jsme na počest tohoto počinu uvařili pivo, které dokonale využívá toho, v čem jsme my Češi nejlepší. Tedy pěstování aromatických chmelů. Právě odrůda Sládek, kterou jsme tentokrát použili i za studena, dodává pivu Sládek krásné chmelové aroma, příjemnou hořkost spolu s plným tělem a poctivým řízem," říká vrchní sládek Zdeněk Lux.

Značka Braník v současnosti zaujímá velmi silnou pozici především v maloobchodě, kde je druhým nejprodávanějším baleným pivem. Postupně si však získává oblibu i v čepované podobě v hospodách a restauracích. V loňském roce vzniknul značkový koncept Výčep Braník, který se vrací ke kultuře piva a jednoduchého občerstvení "na stojáka". Nové pivo Sládek je pak dalším počinem, který by měl pomoci posílit pozici Braníku v segmentu on-trade.

Značka Braník, která dlouhodobě patří k nejprodávanějším pivním značkám v maloobchodě, v poslední době nezahálí. Poté co loni představila nový koncept značkových restaurací Výčep Braník a letos lahvový Braník černý, přichází s novým pivem Sládek určeným exkluzivně pro hospody a restaurace.

Spodně kvašené pivo českého typu se vyznačuje výrazným chmelovým aroma, které mu dodává studené chmelení českým aromatickým chmelem. Vždyť i své jméno nese pivo po aromatické odrůdě chmele „Sládek”, která má znamenitý vliv na vyváženou hořkost a příjemné chmelové aroma piva. Jde o pozdní odrůdu s vyššími výnosy, která je často používána právě pro druhé, někdy i pro závěrečné chmelení piva. Vzájemně se výborně doplňuje s nejznámějším českým chmelem, tedy Žateckým poloraným červeňákem.

Pivo Sládek zaujme kromě chmelového aroma také svou čistou zlatou barvou, pevnou pěnou a plným tělem. V jeho chuti převažuje postupně se rozvíjející hořkost s příjemným sladovým dojezdem vybízejícím k dalšímu napití.

„Sládek bude jednou z hlavních hvězd letošní letní roadshow Braníku ve spojení s rádiem Blaník. Během července a srpna budou každý týden na základě přání posluchačů vybrány dvě lokality kam dorazí nejen točené pivo, ale také občerstvení a doprovodný hudební program,” představuje Petra Chovancová, manažerka značky Braník.

Kdy a kde vlastně cesta Braníku – a s ní i cesta k dnešnímu Sládkovi – začíná? Vrátit se musíme na konec 19. století, kdy se ti nejlepší pražští sládci a majitelé pivovarů – z dnešního pohledu spíše minipivovarů – rozhodli, že společně postaví nejen moderní pivovar v Braníku, ale taky společně napíší recepturu nového piva českého typu. I když každý sládek v té době vařil úplně jiné pivo, přesto se dokázali dohodnout a vdechnout život dobře prokvašenému ležáku s pěkně zaokrouhleným tělem, bohatým chmelovým aroma a osvěžujícím řízem.

„Skoro 120 let po historických událostech kolem branického pivovaru jsme na počest tohoto počinu uvařili pivo, které dokonale využívá toho, v čem jsme my Češi nejlepší. Tedy pěstování aromatických chmelů. Právě odrůda Sládek, kterou jsme tentokrát použili i za studena, dodává pivu Sládek krásné chmelové aroma, příjemnou hořkost spolu s plným tělem a poctivým řízem,” říká vrchní sládek Zdeněk Lux.

Značka Braník v současnosti zaujímá velmi silnou pozici především v maloobchodě, kde je druhým nejprodávanějším baleným pivem. Postupně si však získává oblibu i v čepované podobě v hospodách a restauracích. V loňském roce vzniknul značkový koncept Výčep Braník, který se vrací ke kultuře piva a jednoduchého občerstvení „na stojáka”. Nové pivo Sládek je pak dalším počinem, který by měl pomoci posílit pozici Braníku v segmentu on-trade.

Staropramenu se v zahraničí daří. Zejména Ležáku, ale i dalším pivům z portfolia značky, které mohou aktuálně ochutnat spotřebitelé ve 33 zemích světa. Ročně se ho mimo Česko vypije na 380 milionů půllitrů, tj. 1,9 mil hektolitrů. Staropramenu tak v zahraničí dlouhodobě patří druhá příčka mezi českými pivy. Na mnohých významných trzích je českým prémiovým pivem číslo jedna. Úspěšné exportní prodeje pak loni přispěly k meziročnímu růstu celkových prodejů společnosti Pivovary Staropramen.

Zahraniční prodeje piv značky Staropramen zahrnující jak export, tak licenční výrobu v zahraničí, v minulých třech letech výrazně rostly. V roce 2017 došlo k jejich meziročnímu nárůstu o 10 %. Znamená to, že se mimo hranice Česka prodalo 1,9 milionu hektolitrů Staropramenu, což odpovídá 380 milionům prodaných půllitrů. „Staropramen je dlouhodobě druhým nejprodávanějším českým pivem v zahraničí, a to i díky silné podpoře naší mateřské společnosti Molson Coors – třetí největší pivovarnické společnosti na světě – která jej zařadila mezi své čtyři klíčové globální značky a významně investuje do jeho podpory,“ říká k úspěchu Staropramenu v zahraničí Petr Kovařík, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Staropramen Ležák jako vlajková loď
Nejoblíbenějším a nejznámějším pivem z portfolia Smíchovského pivovaru je v zahraničí Staropramen Ležák, který mezi ostatními pivy tohoto typu vyniká svou skvělou pitelností a byl také prvním pivem, na kterém v 50. letech začal Staropramen stavět svou exportní tradici. Kromě Ležáku se v zahraničí setkáte také s polotmavým Granátem, pšeničným Nefiltrem, Jedenáctkou (pod názvem Selection), Staropramenem Černým a Nealkem. Jejich prodeje podporuje úspěšná marketingová kampaň, která ukazuje Prahu jako hlavní město země, ve které vzniká ten nejlepší ležák.

Od Kanady po Austrálii. V Evropě však nejsilnější
Staropramen je v současné době v prodeji v celkem 33 zemích světa. Největší exportní zemí je Slovensko, mezi další velké trhy patří Švédsko, Německo nebo Velká Británie. Nově se k významným trhům řadí také Polsko, kde rostou prodeje Staropramenu v posledních dvou letech v řádech desítek procent. Licenčním trhům vládne Ukrajina a Rusko, které následují země střední a jihovýchodní Evropy (Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko). Právě v tomto regionu narostly během loňského roku prodeje značky Staropramen o více než 30 %.

„Evropský trh je spolu s Ruskem pro Staropramen klíčovým. Vychází to jak z tradice, přirozené distribuční strategie preferující bližší země i povědomí o značce, která je v Evropě nejvyšší,“ vysvětluje Petr Kovařík.

Nicméně i Staropramen najdeme ve vzdálených lokacích. Poslední novou vzdálenou zemí, kam Staropramen začal loni vyvážet své pivo, je Austrálie. U „protinožců“ je smíchovské pivo momentálně k dostání ve 13 hospodách v Sydney a Melbourne, a to dokonce v čepované podobě.

Staropramen propagátorem Prahy i české pivní kultury
Na řadě zahraničních trhů (např. Ukrajina, Švédsko, Velká Británie, Chorvatsko) je Staropramen českou pivní jedničkou. Například ve Švédsku ho naleznete čepovaný ve více než 800 hospodách. Minimálně část obsluhujícího personálu tam přitom prošla obdobou smíchovské Pivovarské školy, která v Čechách běží po mnoho let. V oblíbené prázdninové destinaci Čechů – Chorvatsku - zase můžete narazit na referenční hospody Staropramenu, kde se o pivo starají s láskou a péčí podobně jako u nás. Spolu s pivem tak Staropramen vyváží také českou pivní kulturu. Včetně tankové technologie. Staropramen se jí snaží nabízet i mimo hranice naší republiky. Zatím se mu to daří ve Velké Británii a na Slovensku.

„Jedním z nejlépe fungujících marketingových sdělení v zahraničí je pro Staropramen jeho přirozené spojení s ve světě velmi oblíbenou Prahou jako místem původu. Jednotná celosvětová komunikace odstartovala v minulosti kampaní „The spirit of Prague“. Jsme rádi, že díky pokračujícím kampaním i vyobrazením Prahy na všech etiketách a sklenicích našich piv Staropramen přispíváme ke každodenní propagaci Prahy,“ říká s hrdostí generální ředitel Petr Kovařík.

Export přispěl k loňskému pozitivnímu výsledku společnosti
Úspěšný export Staropramenu pomohl společnosti Pivovary Staropramen k loňskému meziročnímu růstu prodejů o 6 tisíc hektolitrů. Společnost tak v roce 2017 prodala v Česku a zahraničí (bez započítání zahraniční licenční výroby) 3,1 milionu hektolitrů.

„Pro naši společnost byl rok 2017 zásadní i na domácím trhu. Úspěšně jsme zde zahájili novou etapu marketingové strategie naší hlavní značky Staropramen. Vracíme se v ní k našim kořenům a pivovarské tradici smíchovského pivovaru. Změny, ke kterým jsme přistoupili, jsou koncepční a budou mít dlouhodobý pozitivní dopad na značku,“ popisuje Petr Kovařík.

Investice také směřovaly také do značky Ostravar, která svá nová piva začíná distribuovat i mimo domovský region severní Moravy. S Mustangem a Speciály ze spilky se tak spotřebitelé mohou nově setkávat po celém Česku i na Slovensku. Braník dál rozvíjel svou marketingovou činnost se zaměřením na posilování pozice v Top 3 nejprodávanějších značek v segmentu retail a zároveň se snažil posílit svou pozici v gastronomii. Cool loni investoval do nového designu plechovek a svou pozornost zaměřil především na podporu nealko variant, po kterých roste poptávka.

„Export je pro nás v dnešní době důležitým generátorem růstu. Domácí trh byl loni v oblasti gastronomie bohužel výrazně zasažen zákazem kouření i dopadem dalších opatřeních státu, a to snížilo celkovou spotřebu piva v Česku na osobu v průměru o 5 litrů. Úspěšné prodeje v zahraničí nám tento pokles trhu v Česku nahradily a přinesly i další hektolitry navíc,“ dodává k výsledkům firmy Petr Kovařík, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Zajímavost: Pravha. Pravá Praha.
K nejsilnějšímu komunikačnímu spojení Staropramenu a Prahy došlo v relativně novém světlém pivu prodávanému ve Velké Británii a vycházejícího z receptury smíchovské desítky, jehož název vznikl kombinací dvou českých slov: Pravá a Praha. Britové totiž jen velmi těžce vyslovují český název hlavního města a název piva Staropramen Světlý, z jehož receptury pivo vychází, jim zase přirozeně nic neříká. „Při hledání názvu piva byla Praha vybrána Brity jako nejvhodnější varianta. Byla uvedena na trh v roce 2016 a opravdu jim chutná. Momentálně jí naleznete ve více než 2000 pubech a restauracích a od letoška nově také v maloobchodu,“ dodává Kovařík.