V pondělí jsme upozorňovali na stále probíhající soutěž (odkaz zde), ve středu pokračujeme netradičním rozhovorem. Jiří Brňovják, který v pivovaru Starobrno zastává roli vrchního sládka, se rozpovídal nejen o své práci, ale také o hokeji. Týden se Starobrnem následně vygraduje páteční soutěží, ve které můžete vyhrát zásobu starobrněnského Bitru, stylové půllitry nebo originální a podepsanou hokejku útočníka Komety Daniela Rákose. Užijte si rozhovor a v pátek doporučujeme sledovat naše sociální sítě.

Jiří, mohl byste čtenářům přiblížit, jak jste se dostal k práci sládka?
Už na střední škole mě okouzlila výroba piva. Po vystudování VŠCHT v Praze (obor pivovarnictví a sladovnictví) jsem měl prakticky jasno, že chci své vědomosti prodat a zúročit jako sládek v pivovaru. Nicméně cesta k pozici sládka je poměrně trnitá. Stejně jako ostatní jsem začínal tak říkajíc od píky, tedy jako dělník v pivovaru, kdy jsem si za několik let musel všechno prakticky osahat a vyzkoušet. Byla to ale velmi cenná zkušenost, bez které by se tato pozice dala dobře vykonávat jen stěží.

Jak vypadá váš všední den v pivovaru?
Prakticky každý den začíná schůzkou s týmem kvality a následně s ostatními odděleními, kde diskutujeme aktuální výsledky za posledních 24 hodin ve výrobě. Součástí je i ta nejpříjemnější část dne - degustace čerstvě stočených piv. Kontrolujeme, zda senzorický profil piva odpovídá receptuře a nedošlo k nějaké odchylce, kterou by bylo nutné řešit.

V minulosti jste získal také titul Heineken Master Brewer, mohl byste nám o něm něco říct?
Titul Heineken Master Brewer jsem získal zhruba před čtyřmi roky poté, co jsem absolvoval pivovarskou akademii v Amsterdamu. Jedná se o strategickou pozici v oblasti propojení komerčního a výrobního oddělení při vývoji a plánování produktových inovací včetně nových technologických projektů.

Dokážete si ve volném čase vychutnat pivo jen tak pro radost, aniž byste jej posuzoval z profesního hlediska?
Určitě. Velmi rád sleduji a ochutnávám všechny pivní novinky na trhu a sbírám tak podněty i nápady pro nové receptury. Pochopitelně po tolika letech je člověk trochu postižen profesionální deformací, takže jakmile v pivu rozpoznám nějakou závadu, hned mě napadají důvody, jak k ní mohlo dojít a jak se tomu dalo zabránit.

Jedna otázka z praxe - podle čeho hodnotíte správně načepované pivo?
Při hodnocení jsou podstatná tři kritéria: čistá a brandově správná sklenice bez bublinek na skle, stabilní, hustá pěna a pivo na míru.

Zaznamenáváte v tomhle ohledu mezi českými hostinskými progres?
Určitý posun v hospodách vidím, nicméně ke zlepšování nadále zůstává velký prostor. Stále tak platí pravidlo, že sládek pivo vaří, ale hospodský jej dělá!

Dá se říct, které konkrétní pivo z portfolia Starobrna vám osobně chutná nejvíc?
To je stejně těžká otázka, jako byste se ptali rodičů, které dítě mají nejraději. Samozřejmě každé pivo má své přednosti a je vhodné k jiné příležitosti. Aktuálně je pro mě top asi naše žhavá novinka Starobrno Bitr, která má skvělou pitelnost a velmi příjemnou hořkost nabádající k dalšímu napití.

Pomalu nastává období grilování. Je nějaký speciální druh piva, který byste doporučil k této oblíbené činnosti?
Jednoznačně zmíněný ležák Starobrno Bitr.

Stejně jako se pivo hodí ke grilování, fanoušci jej mají spojené i s hokejem. Co vy a Kometa, jaký máte vztah k našemu hokejovému klubu?
Stejně jako Starobrno, tak i Kometa neodmyslitelně patří k Brnu. Každé vítězství Komety proto vnímám jako velký úspěch a pozorně sleduji, jak se Kometě daří.

Prozradíte nějaký hokejový zážitek, který vám utkvěl v paměti?
Určitě velkolepé oslavy ligových titulů a nespoutaná radost všech fanoušků.

Které brněnské hráče jste si oblíbil nejvíc?
To se přiznám, že nemám. Hokej vnímám jako týmovou hru a tím pádem jsou pro mě všichni hráči z pohledu obliby na tom prakticky stejně.

Starobrno chce v nové kampani „Buďte v Poho“ inspirovat lidi ke klidu a užívání si života s blízkými.
K pohodě a sdílení dobrých věcí vyzývá ve své aktuální imageové kampani pivovar Starobrno. Pracuje s konceptem „Budťe v Poho“, jímž inspiruje k životnímu stylu založeném na klidu a užívání si života s blízkými. Zohledňuje přitom průzkum, v němž zjišťoval proměnu sousedských vztahů za poslední rok.

„Ve Starobrnu stavíme na tom, že základ každého vztahu tvoří dobré věci, o které se společně dělíme – třeba se sousedy. Z loňského průzkumu víme, že společné pití Češi považují za jeden ze způsobů, jak sousedské vztahy pěstovat. Proto nás příliš nepřekvapilo, že v březnovém šetření teď tři čtvrtiny respondentů potvrdily, že jakmile to situace dovolí, půjdou alespoň s jedním ze sousedů posedět u piva. Hezky se nám ukazuje, že si pohodlí a blízkost spojené v Poho životním přístupu umíme užít. Chceme ukázat, že bychom na to neměli zapomínat,“ říká Pavel Geschmay, senior brand manažer značky Starobrno.

Kampaň, jež poběží až do června, má za cíl posílit povědomí o značce i za hranice jihomoravského regionu a upevnit její pozici tradičního pivovaru, jehož „pivo sbližuje a stojí za to se o něj podělit“.

Komunikace využívá televizi, rádio, outdoor, internet a místo prodeje. Její nedílnou součástí jsou i PR aktivity, které se budou snažit prostřednictvím zpravodajských a lifestylových médií rozšířit myšlenku pohodového životního stylu, tedy zbytečně nic neřešit, užívat si chvíle ve společnosti s blízkými u piva.

Zároveň bude kampaň pracovat se sedmitýdenní hard-sell spotřebitelskou soutěží vedoucí k navýšení prodejů. Starobrno ji v takové velikosti pořádá vůbec poprvé. Soutěžící, kteří zadají kód zpod víčka či plechovky, mohou vyhrát projektor, promítací plátno nebo pivo ze Starobrna.

V online prostředí bude Starobrno pracovat s microsite PohoZprávy, která vznikla jako reakce na velké množství negativně laděného zpravodajství souvisejícího se současnou situací. Na stránce najdou návštěvníci pozitivní zprávy, praktické tipy, jak se naladit do „poho“, či hudební pohodový playlist.

Pod kampaní je podepsána agentura Ogilvy. Režie spotu se ujal Jan Prušinovský.

Šestnáctý ročník Zeleného piva se letos uskuteční netradičně. Příznivci o ně sice nepřijdou, konzumaci ale poznamenají přísná restriktivní opatření. Vzhledem k zavřeným restauracím se bude Zelené pivo nabízet pouze z okýnek. Na místě venku se pít nesmí, proto pivovar do svých hospod pošle praktické odnosky na čtyři kelímky. V hospodách budou mít také k dispozici samolepky, které mohou nalepovat na PET lahve. Zelené pivo se bude prodávat od Zeleného čtvrtku, který letos připadá na 1. dubna.

Zelené pivo se v pivovaru Starobrno vařilo v únoru s nadějí, že ho pivaři a štamgasti budou konzumovat tak, jak byli zvyklí z dřívějška – tedy společně na oslavu svátků jara. Epidemie C-19 to ovšem letos neumožní, proto pivovar přišel s náhradním řešením, jak si Zelené pivo odnést a vychutnat si ho bezpečně a v klidu domova.

„I v této nelehké době se chceme dívat vpřed a nabídnout našim hospodám příležitost, jak přivést konzumenty zpět a umožnit jim oslavit příchod jara originálním a nejlepším Zeleným pivem z pivovaru Starobrno. Ctíme, že Zelené pivo má od počátku své existence výsadní postavení a je určeno výhradně pro gastronomii. Čepuje se pouze ze sudů – a tím se budeme řídit i letos. Jeho unikátnost tak zachováme. Hospodám pošleme zdarma etikety na PET lahve a odnosky kelímků. Gastronomickým provozovnám dále pomůžeme se zajištěním PET lahví. Platí nadále, že podpora hospod a restaurací je u nás stále na prvním místě. Dejme společně životu opět zelenou,“ uvedl obchodní ředitel pro sudové pivo Pavel Slavík.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě i v Čechách. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Zmíněný slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů běžně používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Starobrněnští sládci vyšli vstříc chuťovým preferencím svých štamgastů a na jejich přání uvařili ležák Bitr s hořkostí 35 IBU. Na velmi hořkou novinku se v hospodách v Brně a na jižní Moravě všichni těšili už od začátku listopadu, díky přísným opatřením se její start přesouvá do letošního roku a čepovat se začne hned po znovuotevření provozoven. Naopak podle původního plánu se Bitr začíná objevovat i v obchodní síti. Novinka se prodává v lahvích i v plechovkách.

Světlý extra chmelený hořký ležák Bitr se vaří tradičním způsobem na dva rmuty z nejkvalitnějších surovin. Za příjemné pravé chmelové aroma Bitr vděčí kombinaci tří prvotřídních typicky českých odrůd včetně nejznámějšího Žateckého poloraného červeňáku. Ten se pro svou jemnost a příjemné aroma používá i při závěrečném studeném chmelení v ležáckých tancích. Správné složení použitých chmelů zajistilo Bitru vyváženou chuť a skvělou pitelnost. Pivo je dále charakteristické jiskrně zlatavou barvou, středním řízem, vyšší hořkostí od prvního loku a lahodným chmelovým dozvukem, nabádajícím k dalšímu napití. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) spodně kvašeného ležáku Bitr činí 11,5 % hmotnosti a hořkost 35 jednotek IBU.

„Pro naše spotřebitele jsme uvařili hořký, středně prokvašený a současně dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a lahodným dozvukem hořkosti,“ představil nový ležák sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

O Bitr je dobře postaráno i při jeho ležení, kdy dozrává v tancích ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století v historickém pivovarském sklepě z roku 1872. Ten je vytesán do skály Žlutého kopce, což umožňuje udržovat optimální teplotu při zrání piva. Starobrněnští sládci se při vaření Starobrna Bitr vrátili ke kořenům pivovaru. Díky kombinaci klasických metod a vysokého podílu ruční práce připravili poctivý hořký ležák.

Receptura nového ležáku se v roce 2020 ladila několik měsíců. Bitr degustovali odborníci z pivovaru, provozovatelé a majitelé restaurací, známé brněnské osobnosti a samozřejmě samotní štamgasti.

Brněnský pivovar Starobrno pandemie nezastaví. A tak se i letos můžeme těšit na proslulé Zelené pivo. V českých restauracích se na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 1. dubna, plánuje narážet sudy o celkovém objemu 2 810 hektolitrů. Českým pivařům nezbývá než doufat, že si svůj tradiční, velikonoční speciál budou moci vychutnat už pohodlně v hospodách a restauracích.

Šestnáctiletá tradice
Starobrno svůj nejznámější speciál vaří letos již šestnáctým rokem. Jeho obliby mezi spotřebiteli si ovšem všimly i další pivovary a nezahálely – vařily ho například také v Litovli, Jihlavě nebo ve Třebíči.

Výrobní ředitel Heinekenu, pod který pivovar Starobrno spadá, Milan Schramm se na Zelené pivo těší a zároveň doufá, že situace nebude stejná jako loni. „Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ vysvětluje Schramm.

Výroba Zeleného piva
Když se Starobrno před šestnácti lety rozhodlo vařit Zelené pivo, zřejmě by ho ani nenapadlo, jakou tradicí se to v České republice stane. Díky této oblibě nebylo potřeba zasahovat do receptury, takže se vyrábí stále stejně.

Základními surovinami jsou:
kvalitní voda,
speciální světlý ječný slad, který se vyrábí výhradně na Zelené pivo,
jakostní žatecký chmel.

S chmelem se do mladinové pánve dává bylinný výluh, který pivu dodává zelenou barvu. Receptura výluhu je tajná. Víme pouze to, že sestává z několika druhů bylin, z nichž jednou je kopřiva dvoudomá. „Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ popisuje postup sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Spodně kvašené pivo kvasí po dobu osmi dnů, následně dokvašuje při teplotě 1 °C. Na závěr se do něj přidává likér.

Na viděnou snad 1. dubna
I když zatím není jasné, jestli budou na Velikonoce hospody a restaurace otevřené, v brněnském pivovaru to předem rozhodně nevzdávají. „Opravdu všichni pevně doufáme, že se do té doby epidemiologická situace uklidní a naši pivaři si budou moci Zelené pivo vychutnat tak, jak byli zvyklí dříve. Myslíme si, že jeho obliba pomůže hospodám a provozovnám po jejich znovuotevření, protože lidé na Zelené pivo chodí rádi v celé České republice," popisuje pro Kupi.cz Dita Vašíčková.

A dodává, že sice v tuto chvíli netuší, jak se bude celá situace kolem koronaviru vyvíjet, nicméně ať to bude jakkoli, jsou připraveni pružně reagovat a případně hledat alternativní cesty, jakými Zelené pivo k zákazníkům dostat.

I letos se v pivovaru Starobrno v druhém únorovém týdnu vaří Zelené pivo, kterým lidé v celé České republice slaví začátek Velikonoc. Majitelé a provozovatelé restaurací sudy narážejí ve stejný den – na Zelený čtvrtek, ten letošní připadá na 1. dubna. Milovníci piva s nezvyklou zelenou barvou budou mít k dispozici 2 810 hektolitrů. Dalších 290 hektolitrů poputuje k našim slovenským sousedům.

Starobrněnští sládci pivo vaří už pošestnácté, nevynechali ani jediný rok. „Je to pro nás prostě svátek, těšíme se. Když jsme Zelené pivo připravovali vloni, nikoho nenapadlo, jak nás potrápí epidemie a její přísná opatření. Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ konstatoval výrobní ředitel HEINEKENU Milan Schramm.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Zmíněný slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů běžně používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Nedílnou součástí Zeleného piva je bylinný výluh. Připravuje se přímo v pivovaru a jeho složení je tajné. Vaří se z několika druhů bylin, jednou z nich je kopřiva dvoudomá. „Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je výrobním tajemstvím. Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě i v Čechách. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Značka Starobrno spadající do portfolia společnosti HEINEKEN ČR slaví úspěch v soutěži Effie. Zabodovala rovnou ve dvou kategoriích, ze kterých si odnáší zlato a zvláštní ocenění SIMAR. Kampaň
s názvem „O dobré věci se stojí za to podělit“, jíž vévodil televizní spot v režii Jana Prušinovského, byla spuštěna letos na jaře na podporu ležáku Starobrno Medium.

Reklamní spot, jehož cílem bylo ukázat hodnoty moravské pohostinnosti a sdílení toho dobrého, zvítězil v kategorii nápojů. V kreativní dílně agentury VCCP vsadili
na koncept zakládající se na návratu k jednoduššímu a přátelštějšímu způsobu života, kdy dochází ke spontánní komunikaci mezi lidmi. Režie se ujal Jan Prušinovský, jenž patří mezi nejúspěšnější televizní tvůrce posledního desetiletí. „Toto ocenění je výsledkem tvrdé práce mnoha lidí, kteří vložili své nadšení a úsilí do toho, aby byla značka vidět. Ten úspěch zároveň vidíme také ve dvouciferném nárůstu v off trade
a obranou naší silné pozice v on trade,“ říká manažer značky Starobrno Pavel Geschmay.

Zvláštní ocenění, cenu SIMAR za nejlepší práci s daty, získala kampaň Starobrna díky své úpravě v kontextu doby a pandemie koronaviru. Reklamní spot, založený na setkávání lidí nad soudkem piva, běžel pozpátku včetně jeho voice overu. „Moc si tohoto ocenění vážíme. Nejen pro nás, ale i pro ostatní, byla tato nelehká doba velkou zkouškou, o to větší radost máme, když vidíme, že naše počínání mělo smysl,“ dodává Pavel Geschmay.

Režie spotu: Jan Prušinovský
Kreativní ředitel: Dejan Štajnberger
Account: Ondřej Fiala, Aneta Záhoříková
Copywriter: Adam Rovný
Art Director: Šárka Fléglová

Kreativní agentura: VCCP
Mediální agentura: Dentsu Aegis Network
PR agentura: Havas PR
Produkční agentura: Up&Up production

Vánoce se nezadržitelně blíží a s nimi i jedna z jejich nejvíce stresujících součástí – vymýšlení dárků pro muže. Nevěšte letos hlavu a dejte na nejosvědčenější tip v podobě zlatavého moku. Určitě nic nezkazíte s limitovanou edicí sixpacku Starobrno Medium, kterou máte šanci koupit do konce roku.

Starobrno Medium světlý ležák 11 je chloubou starobrněnského pivovaru díky své skvělé receptuře a vysoké kvalitě. Vyrábí se z nejjemnějšího žateckého chmele
a nejlepšího moravského sladu, který je získán z dvouřadého ječmene. Pro tento nepasterizovaný světlý ležák je typická bohatá pěna a stejně tak neobyčejně lahodná, jemně chmelová chuť s dokonalým řízem.

Cena: 175 Kč / balení 6 kusů

Pivovar Starobrno vždy pečlivě sleduje, jaká piva chutnají jeho štamgastům a pivařům. S cílem vyhovět jejich vysokým nárokům proto realizoval průzkum, který jasně ukázal na rostoucí oblibu velmi hořkých piv. Starobrněnští sládci tak připravují ležák, který bude v novodobé historii pivovaru vůbec nejvíc hořkým pivem.

Momentálně se dolaďuje receptura nového ležáku. Už týdny ho degustují odborníci přímo z pivovaru. Nově nyní k ochutnávkám přizvali vybrané majitele a provozovatele restaurací i známé brněnské osobnosti. Minulý týden se právě pro ně uskutečnily odborné degustace, které vedl sládek pivovaru Starobrno Svatopluk Vrzala. Nový ležák tak ochutnala například Zdenka Lukášková, loňská vítězka soutěže o nejlepší doma vařený ležák. Přišli i hokejisté z týmu Masarykovy univerzity, spolumajitel restaurace Zlatá loď Zdeněk Sklenář a další pozvaní hosté. Degustace se uskutečnila za přísných bezpečnostních opatření a v souladu s nařízeními vlády ohledně epidemiologické situace.

„Pro naše spotřebitele jsme uvařili hořký, středně prokvašený a současně dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a lahodným dozvukem hořkosti,“ představil nový ležák sládek pivovaru Starobrno Svatopluk Vrzala.

Na novinku, která se nejprve objeví v hospodách, se mohou lidé těšit v listopadu, kdy pivovar odtajní jeho název, vizuální podobu a další detaily. Po novém roce se počítá s uvedením ležáku i do obchodní sítě.

Ve světě používanému označení „craft beer“ chybí v Česku jasná definice. Jako tzv. řemeslná piva teď označuje své novinky třeba pivovar Starobrno, jenž je však součástí nadnárodního koncernu Heineken.

S pozdravem „Zdarec“ přináší v nové televizní reklamě pivovaru Starobrno netrpělivě očekávaný pošťák na domácí stůl tři plechovky s pivními novinkami, které výrobce na etiketách i v marketingové kampani označuje jako „craft“. Neboli řemeslná.

S americkým chmelem uvařené Starobrno American Pale Ale, spodně kvašený India Pale Lager a v Belgii inspirovaný višňový Red. Zástupci tuzemských minipivovarů i mnozí zdejší odborníci z branže mají jasno – jde o marketingový trik využívající obliby řemeslných piv, často velebených pivními fajnšmekry.

Craft je původem americký a v poslední době také u nás používaný výraz pro nezávislé řemeslné pivovary a jejich piva. U nás se často ztotožňují s minipivovary nebo menšími průmyslovými pivovary. A v tom je problém. Starobrno jako součást koncernu Heineken, trojky světového i českého pivovarnického trhu, lze těžko řadit mezi nezávislé řemeslné pivovary.

Mluvčí Heinekenu v Česku Dita Vašíčková ale připomíná, že definice řemeslného piva se u nás různí a žádná přesná aktuálně neexistuje. „V něčem se ale ty definice shodují a prolínají, a to je rozhodně používání kvalitních surovin, unikátní chuťový zážitek, nejvyšší technická a technologická úroveň, kombinace tradičních a inovativních způsobů výroby, obsah alkoholu nad 3,5 procenta a malé a omezené velikosti várek. Naše crafty tato kritéria splňují,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí.

Zájem konzumentů o řemeslná piva vychází podle ní z jejich touhy objevovat a poznávat nové pivní styly a nové chuťové zážitky.

Jako „rodinná Škodovka“
I když Starobrno samo sebe vyloženě neprezentuje jako řemeslný pivovar, své pivní novinky z u nás poměrně žádané anglosaské kategorie ejlů (ale) a speciálních piv tak označuje. Na rozdíl od největších konkurentů Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Staropramen, kteří podobná piva už delší dobu v omezeném množství také vaří nebo distribuují, ale výrazu craft se vyhýbají.

„Řemeslné pivo znamená, že bylo vyrobeno postaru řemeslným způsobem v řemeslném pivovaru. Starobrno chce asi výrazem říci, že to dělají poctivě. Ale craft to určitě není,“ komentuje situaci Jan Veselý, nezávislý pivovarnický expert a někdejší šéf českého i evropského svazu pivovarů.

„Co je na Heinekenu a Starobrnu craftového? Využívají jen toho, že u nás neexistuje přesná definice řemeslného piva a řemeslného pivovaru,“ přidává se šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

A podle Tomáše Maiera, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha obor ekonomika pivovarnictví, zní výraz craft pivovar Starobrno stejně paradoxně, jako kdybychom používali výraz rodinná automobilka Škoda nebo nezávislá farma Agrofert.

Maier oceňuje každé zpestření trhu. I když, jak tvrdí, musí velké průmyslové pivovary – na rozdíl od těch řemeslných – vynakládat obrovské peníze do propagace každého a zejména nového produktu. A takováto menšinová produkce se koncernům pak nemusí ekonomicky vyplatit.

„Je to ale evidentní snaha se přiživit na něčem, co je zrovna v módě. Na Starobrnu není nic řemeslného, to je normální komerční průmyslový pivovar, který je navíc vlastněn nadnárodním kapitálem a akcionáře Heinekenu, sedící v Amsterdamu, nejvíc zajímá ziskovost společnosti,“ říká Maier.

Situace ale není jednoznačná. Nejenže v Česku nemáme žádnou definici řemeslného, tedy craft pivovaru, ale shoda nepanuje ani ve světě. Vlivná americká asociace Brewers Association, která sdružuje tisíce tamních craft pivovarů, požaduje, aby byly malé, nezávislé a s tradiční výrobou.

Pojmem „malý“ se však myslí s výstavem do sedmi milionů hektolitrů ročně. Což by například milionové Starobrno splňovalo – pokud by ale nebyl součástí amerických pravidel i požadavek, aby většinu ovládal přímo sládek nebo někdo, kdo v pivovaru pracuje. Maximálně 25 procent může vlastnit cizí kapitál.

Módní nálepka pro každého
Z tohoto důvodu by u nás nešlo označit za craft pivovar například humpolecký Bernard, kde má poloviční podíl belgická společnost Duvel Moortgat. Ale ani třeba Svijany nebo náchodský Primátor, protože další z parametrů říká, že pivovar nemá být součástí větší skupiny. A oba tyto pivovary jsou (společně s Rohozcem) součástí skupiny LIF. Zkrátka by ale přišly i některé minipivovary, pokud je vybudoval podnikatel čistě jako investici.

Pravidla mají i Italové. Tamní legislativa stanovuje pro craft pivovar nejen maximální velikost, ale požaduje třeba i to, aby vyráběná piva byla nefiltrovaná a nepasterovaná. „Můžeme snadno říci, že Starobrno nebo lecjaký jiný pivovar u nás nespadá do pojmu craft. Ale na základě čeho? U nás si může takovou nálepku dát skoro každý, protože neexistuje žádná definice. Pokud hájíte jednu nebo druhou stranu, vždycky někoho naštvete,“ reaguje renomovaný znalec české a světové pivní scény Pavel Borowiec, vydavatel časopisu Pivo, Bier & Ale a degustátor předních světových pivních soutěží.