Velikonoční Zelený čtvrtek se blíží – a právě v tento den se začne v celé České republice i na Slovensku čepovat Zelené pivo, nejslavnější a nejdéle nepřetržitě vařený speciál z pivovaru Starobrno. Jeho příznivci ho letos mají k dispozici celkem 4500 hektolitrů. Na letošní Zelený čtvrtek, který vychází na 2. dubna, přibude ale ještě něco navíc. Zelené pivo slaví kulaté dvacáté narozeniny a při té příležitosti Starobrno uspořádá pokus o český rekord – největší hromadný přípitek.

Právě v Brně se na vítání svátků jara Zeleným pivem čeká nejvíce, i když svou popularitu si během dvou desetiletí pivo s neobvyklou barvou získalo i na jiných místech naší republiky. Výše uvedený rekord se uskuteční na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí nedaleko pivovaru Starobrno v 18:00 hodin. Dále je zde připraven celodenní program se dvěma koncerty. V samotném pivovaru se budou konat exkurze s ochutnávkou Zeleného piva zdarma.

Zelené pivo se celou dobu připravuje podle stále stejné receptury vždy koncem ledna. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a Žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin, jehož receptura po celou dobu existence Zeleného piva zůstává tajná. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu přímo v pivovaru Starobrno se pečivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu Zelené pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

„Je to pěkný pocit, pokud za pivovar Starobrno můžeme přispět ke sváteční atmosféře svátků jara. Já osobně se letos těším snad ještě více než kdykoli jindy, protože uspořádat rekordní přípitek považuji za výborný nápad. Uvidíme se na terase, na všechny se těším,“ vzkázala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu v celé ČR zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Pivovar Starobrno oslaví dvacet let Zeleného piva pokusem o rekord v hromadném přípitku. Akce proběhne na Zelený čtvrtek 2. dubna na Mendlově náměstí v Brně. Součástí programu budou koncerty, diskotéka i bezplatné prohlídky pivovaru.

Pokus o rekord doplní celodenní program
Pivovar Starobrno uvařil Zelené pivo poprvé před dvaceti lety a postupně z něj vytvořil oblíbenou velikonoční tradici. Letos výročí připomene pokusem o rekord v největším hromadném přípitku, který se uskuteční 2. dubna v 18 hodin na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí.

Do akce se zapojí ředitelka pivovaru Klára Konupčíková i zaměstnanci, kteří se podíleli na vaření piva. Přítomen bude také komisař pelhřimovské agentury Dobrý den. Každý účastník pokusu obdrží malý památeční dárek.

Čepování Zeleného piva každoročně přiláká na místo více než tisíc návštěvníků. Areál Pivovarské restaurace se letos otevře v 11 hodin a vstup zůstává zdarma. Program nabídne diskotéku pod širým nebem i koncerty kapel Zelená pára od 19 do 20 hodin a Metalinda od 21 do 22 hodin.

Návštěvníci mohou dorazit v zeleném oblečení nebo kostýmech, k dispozici bude také fotokoutek. Pivovar zároveň připravil exkurze, na které se zájemci musí registrovat od 10 hodin na vrátnici. Prohlídky budou probíhat mezi 11. a 16. hodinou a jsou rovněž zdarma.

Speciální receptura i omezené množství
Zelené pivo připravuje Starobrno tradičním způsobem ze světlého ječného sladu, žateckého chmele a vody. Slad se vyrábí pouze pro tuto příležitost a liší se parametry od běžně používaných surovin. Do mladiny sládci přidávají bylinný výluh a po kvašení i likér. Zelenou barvu tak utváří kombinace technologie, surovin, výluhu i likéru. Letos pivovar uvařil 4 500 hektolitrů tohoto speciálu. Zelené pivo bude dostupné v hospodách po celé velikonoční svátky až do vyprodání zásob.

Zelené pivo, pro mnoho vyznavačů chmelového moku už řadu let symbol Velikonoc, se už začalo v pondělí vařit. V brněnském pivovaru Starobrno, kde tento nápoj začali na našem pivním trhu vůbec poprvé připravovat, bylo vlévání speciálního výluhu do várky spojeno s malou slávou. Zelené má totiž už dvacet let.

Po celou dobu své existence se „Zelené“ vaří stále stejně a bez přerušení podle původní receptury, u jejíhož zrodu stál někdejší sládek Petr Hauskrecht.

„Myslím, že tak dlouhá doba vaření našeho speciálu je pořádný důvod k oslavě. Zelené pivo se už přinejmenším v Brně stalo nedílnou součástí Velikonoc. Jsme na to moc pyšní. Zájem o nápoj s nezvyklou barvou neklesá a svátky by už pro milovníky piva asi neměly tak pěknou atmosféru. Doufáme, že tady s námi bude ještě pěknou řádku let,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru.

Nápoj se vaří z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro tuto jedinou příležitost, jeho parametry se totiž trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv.

Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh, který starobrněnští sládci přesně dávkují. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

V tajné receptuře jsou i kopřivy
Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je zmíněný bylinný výluh, který se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je neměnná a tajná.

„Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Řádově ho potřebujeme litry. Před pár lety jsme ale přece jen odtajnili jednu bylinu – kopřivu. Ostatních několik dalších si necháváme pro sebe. Přesné složení zná v pivovaru jen pár lidí,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Čepovat se začne na velikonoční Zelený čtvrtek, který letos připadá na 2. dubna. Celkem pivaři svátky jara přivítají 4 500 hektolitry zeleného piva, a to v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Tam ze Starého Brna vyexpedují 450 hektolitrů.

Téměř milion zelených piv uvařených v pivovaru Starobrno si letos Brňané vychutnají na brněnském Mendlově náměstí a v dalších podnicích. S přípravou oblíbeného velikonočního piva začali pracovníci pivovaru v těchto dnech tak, aby bylo pro Brňany připravené na Zelený čtvrtek. Tradiční zelené pivo ze Starobrna letos lidé ochutnají podvacáté.

Ve „zkušebním“ ročníku ochutnali Brňané zelené pivo uvařené na Mendlově náměstí poprvé před dvaceti lety, tedy v roce 2006. Letošní várka zeleného piva, kterého nyní ve Starobrně vaří čtyři a půl tisíce hektolitrů, se v Brně začne čepovat na Zelený čtvrtek. Ten letos připadá na 2. dubna.

Po celou dobu existence starobrněnského zeleného piva se nápoj připravuje podle stejné receptury a beze změn. „Myslím, že tak dlouhá doba vaření našeho speciálu je pořádný důvod k oslavě. Zelené pivo se už přinejmenším v Brně stalo nedílnou součástí Velikonoc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková s tím, že se jedná o nejslavnější pivní speciál v historii pivovaru.

Bylinný výluh s kopřivou
Mezi přísady zeleného piva patří kromě vody, speciálního světlého ječného sladu a žateckého chmele také bylinný výluh, jehož receptura je neměnná a tajná. „Před pár lety jsme ale přece jen odtajnili jednu bylinu, a to kopřivu. Ostatních několik dalších si necháváme pro sebe. Přesné složení zná v pivovaru jen pár lidí,“ zdůraznil vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Typická zelená barva piva je výsledkem kombinace technologie, surovin, likéru a bylinného výluhu. „Při vaření výluhu v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Řádově ho potřebujeme litry,“ vyčíslil Brňovják.

Zelené pivo i na Slovensko
Zelené pivo pocházející ze Starobrna nabídnou v letošním roce provozovny na Moravě, v Čechách, ale i na Slovensku. Právě za hranice vyvezou pracovníci pivovaru čtyři sta padesát hektolitrů zeleného piva, tedy zhruba devadesát tisíc půllitrů.

V pivovaru Starobrno mu patří titul Quality Master nebo také obchodní sládek. Svatopluk Vrzala objíždí restaurace a kontroluje, jestli se o pivo dobře starají. Záleží mu na tom, aby lidé dostali starobrněnská piva v co nejlepší kvalitě. Pivovar sice pivo vaří, ale hostinský jej dělá. A jaké jsou podle něj nejčastější prohřešky? Špatně umyté sklo a nevypláchnuté trubky.

?b:Kam nejraději chodíte na pivo a kdy si ho nejvíc vychutnáte?
Na čepované pivo je samozřejmě nejlepší vyrazit s dobrou partou lidí tam, kde ho dostanete perfektně ošetřené a v co nejlepší kvalitě. Naše starobrněnská piva, včetně novinky Štatl 12, skvěle osvěží po sportu, vychutnám si je rád také při setkání s kolegy z práce, posezení s kamarády nebo v kruhu rodiny při různých oslavách.

Dá se na první pohled poznat, když vstoupíte do hospody, že se o pivo dobře starají?
Troufnu si říct, že ano. Pokud vidíte čistý výčep, na kterém nestojí rozčepovaná piva, není ulepený od piva a nejsou na něm pohozené svačiny a mobily, to je první předpoklad. Dále jsou to hygienické návyky a správný postup mytí sklenic. A také způsob, jakým hostinský pivo do sklenice načepuje. Pokud vidíte na stolech piva, kterým krásně drží pěna, na stěnách sklenice se netvoří bubliny a naopak na nich pěna krásně ulpívá, máte hned chuť si jedno objednat.

Restauracím, které se o pivo vzorně starají, uděluje Starobrno certifikát kvality. Co především kontrolujete?
Je to celá mozaika střípků, které musí do sebe zapadat. Začíná to správným příjmem piva na provozovnu, jeho uložení při optimální teplotě a použití inertního směsného plynu z dusíku a oxidu uhličitého pro zachování skvělých senzorických vlastností piva. Největším nepřítelem pro sudové pivo je vzduch z kompresorů, který nasává veškeré pachy z okolí, pivo pod ním rychleji stárne, ztrácí svůj říz a podporuje tvorbu nežádoucích mikroorganismů. Kontrolujeme i systém proplachů a sanitací pivního vedení. A nakonec i správnou péči o pivní sklo a způsob čepování piva.

Jaké prohřešky bývají u hospod nejčastější?
Navštívil jsem již tisíce hospod v celé republice a problémy jsou všude podobné. Je to již zmiňované použití nevhodného hnacího média pro piva, špatný způsob mytí pivního skla s nesprávným mycím prostředkem a uložení dnem vzhůru na odkládací plochu bez použití perforovaných podložek. Tím totiž dochází k zatuchnutí sklenic a negativnímu ovlivnění chuti piva. Důležité je dodržovat i pravidelnou sanitaci pivního vedení, proplach vodou mezi naráženými sudy a ideálně i na konci dne.

Bude restaurací s certifikátem kvality od Starobrna přibývat?
Máme v plánu navštívit co nejvíce provozoven a našim hostinským poradit, jak kvalitu čepovaného piva zvyšovat. Pokud splní stanovená kritéria popisovaná výše, mohou od nás certifikát kvality obdržet.

Přetrvávají u hostů v restauracích nějaké mýty o pivu, například, že správně natočené pivo musí mít čepici, nebo, že hladina musí být rovnou na rysce, jinak je to „podmírák“?
Správná míra u piva se řešila vždy a bude se řešit i nadále. Rozhodující je, jaký způsob čepování zvolíte. První varianta je čepování na hladinku, kdy se pivo do sklenice načepuje najednou. Sklenice je asi z menší poloviny zaplněna mokrou hustou pěnou, ze které se postupně vytváří pivo. Záleží na umu hostinského, aby načepoval pivo tak, že pokud je necháte určitou dobu odstát, hladina vystoupá až k rysce.

Další způsob, čepování na čepici nebo na vícekrát, je stále oblíbený na vesnicích či menších městech. Zákazníkovi se pivo předkládá na stůl ideálně přímo na rysce, nad ním již je jenom suchá tvrdá pěna, ze které se již nevytvoří žádné pivo.

Čím se mladá generace pivařů liší od těch předchozích a jak na to musejí hospody reagovat?
Dnešní mladí lidé pijí spíše piva mírně alkoholická, míchaná, různě ochucená či nápoje úplně bez alkoholu. Dále zkouší i jiné pivní styly pro nové chuťové zážitky, od Ale až po piva spontánně kvašená.

Nicméně i ležáky mají stále silnou popularitu mezi širokou veřejností. Dlouhodobě pozorujeme, že lidé se zaměřují na kvalitu – od celkového zážitku, který od provozovny očekávají, po stále větší tlak na kvalitně načepované pivo a co nejlepší chuťový zážitek. Na to právě reagujeme pravidelnou kontrolou kvality čepovaného piva na našich provozovnách či edukací našich provozních.

Co by podle vás brněnské pivní kultuře nejvíce prospělo?
Vzdělání není nikdy dost. Pro všechny provozovny platí, že je třeba stále pravidelně školit personál, jak se o pivo dobře postarat a jak jej skvěle načepovat. Dochází k fluktuaci personálu i generačním obměnám, a proto je potřeba získat správné návyky a upevňovat je. Stále platí heslo: pivovar pivo vaří, ale hostinský jej dělá. Záleží nám na tom, aby naše piva hosté dostávali v co nejlepší kvalitě.

Proč by podle vás měli pivaři dát šanci nové dvanáctce od Starobrna?
Na jeho výrobě se podílela zkušená parta odborníků, kteří vaří naše piva od srdce. Štatl 12 vyšel vítězně z několika srovnávacích degustací, které jsme anonymně dělali s našimi zaměstnanci i zákazníky. Dále je to pivo, kde se při výrobě používají výhradně české suroviny nejvyšší kvality, včetně tří druhů výhradně českých chmelů.

Při vývoji nového piva má ředitelka brněnského pivovaru Starobrno Klára Konupčíková zvlášť v oblibě fázi vymýšlení nové receptury, diskuse při hledání její finální podoby a s tím spojené degustace. Nová dvanáctka Štatl 12, uvedená Starobrnem na trh na konci března, jí dělá velkou radost. Konupčíková cítí, že se povedla.

Dvanáctka, která je nyní vlajkovou lodí brněnského pivovaru, vznikala za jeho zdmi zhruba rok. Starobrno si na její podobě dalo tak záležet, že do vývoje zapojilo i spotřebitele z řad hospodských a zákazníků, což není časté.

„Osobně jsem se Štatlem moc spokojená. Kvalitu držíme pořád na stejné úrovni, což je skvělé, ohlasy kolem slýchám zatím stále pozitivní a pivo je žádané,“ říká ředitelka.

Název Štatl přímo odkazuje na brněnský hantec a střed města, kde i Starobrno sídlí. Cílíte s novým pivem vyloženě na obyvatele Brna?
Myslíme si, že si svoje místo najde v celé republice, nicméně my jsme opravdu spjati s Brnem, máme ho rádi, jsme jeho součástí už více než 150 let. Rádi se držíme tradice i brněnského humoru. Přesně tam Štatl zapadá. Uvidíme, jak se mu bude mimo naše město dařit. Když po něm bude poptávka, budeme rádi, našimi hlavními zákazníky jsou ale skutečně Brňáci a lidé z okolí města.

Proč vůbec Štatl vznikl?
Mezi spotřebiteli jsme se v rámci pravidelného průzkumu ptali, zda a případně co jim v našem portfoliu chybí. Dvanáctka zaznívala často. Proto jsme se rozhodli do toho jít a uvařit opravdu poctivou prémiovou dvanáctku. Obecně se svět ubírá k tomu, že když jde člověk do restaurace, chce mít pěkný zážitek, sedět v dobrém prostředí, dát si dobré jídlo a k němu si objednat dobré pivo. K tomu kvalitní prémiová dvanáctka přímo vybízí.

Jak dlouhá vedla cesta od prvotního nápadu k donesení prvního piva na stůl?
Nejdelším procesem je výběr receptury. My jsme jich v první fázi zpracovali několik a následně jsme měli několik testů – ať už mezi našimi odborníky a degustátory v pivovaru, nebo mezi spotřebiteli. Do testů jsme zapojili naše receptury i vzorky konkurenčních značek, probíhalo několik kol a jako jednoznačný vítěz z toho vyšla receptura, podle níž se nyní vaří Štatl. Celkově se bavíme o zhruba ročním vývoji.

Do toho ovšem patří nejenom chuť piva, ale i výběr názvu, vizuální stránka…
Ano, i to chce trochu času. Spotřebitele jsme se snažili vtáhnout jak do vzniku receptury, tak do volby názvu. Chtěli jsme, aby sami řekli, co jim nové pivo má říct, jakým způsobem je má oslovit. I v tomto případě nejvíc rezonoval pozdější vítězný návrh.

Tehdy už vaše „pivní porota“ dostávala k ochutnání přesně to pivo, které dnes známe jako Štatl?
Přesně tak.

Pro potřeby těchto degustací se vaří malé vzorky piva?
Nemáme žádný minipivovar, kde bychom si vaření piva mohli zkoušet a produkovat vzorky v menším. Nemáme k dispozici ani malý pivovar pro experimentální vaření, takže jsme uvařili nejmenší možné množství várky ve standardním provozu – a všechno se vypilo. (úsměv)

Existuje nějaký univerzální vzor, podle něhož se receptura sestavuje?
Mustr, jak vyrobit pivo, samozřejmě je. Kolik máte dát sladu, kolik chmele, a tak dále. V první řadě se sejdou sládci, technologové a odborníci, a řeknou si, jak by nové pivo mělo chutnat, jakou by mělo mít barvu, kolik procent alkoholu či jakou stupňovitost by mělo mít – a na základě těchto parametrů se pak pracuje.

Kam Starobrno sahá pro suroviny? Produkuje vlastní?
Máme stálé dodavatele a jsme opravdu hrdí a pyšní na to, že používáme výhradně české suroviny. Štatl vaříme s použitím výběrového moravského sladu a výhradně českého chmele odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant, bez přidaných extraktů a dalších chmelových produktů.

Byla příprava Štatlu v kontextu vývoje jiných piv náročnější?
Myslím si, že pro nás byla složitější už proto, že jsme do procesu přivedli spotřebitele, což běžně neděláme. Celý proces byl komplexnější a náročnější. Naopak jeho délka – zhruba rok – se oproti zvyklostem nevymykala.

Komu především je Štatl určen?
Ideálně bychom chtěli oslovit širokou veřejnost. Víme, že zejména mladá generace postupně tíhne k nealkoholickým nebo ochuceným pivům, já však věřím, že si najde cestu i ke Štatlu. Lidé si chtějí dát něco kvalitnějšího, lepšího – a právě to jim tato dvanáctka nabízí.

Kladli jste důraz nejen na to, komu chcete Štatl čepovat, ale taky kde ho chcete nabízet?
To byl jeden z našich zásadních cílů, abychom začínali Štatl čepovat postupně, aby se naráz neocitl úplně všude, a abychom měli pod kontrolou výběr hospod, kde ho poprvé nabídneme. Na konci března jsme Štatl dodávali pouze do několika desítek vybraných hospod v Brně a okolí, v nichž kontrolujeme kvalitu; některé z nich již dostaly Certifikát kvality pivovaru Starobrno, další k němu směřují. Díváme se na to, jak se o naše pivo starají. Během května pak rozšiřujeme působnost, nadále však na výběr hospod pečlivě dbáme.

Co musejí splňovat?
Především se správně starat o naše pivo. Musejí používat správné tlačné médium, sanitaci, starat se o sklo, umět pivo správně načepovat… Těch kritérií je spousta. Náš obchodní sládek Svatopluk Vrzala hospody objíždí a edukuje jejich personál, jak s naším pivem nakládat. Sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá, to platí stále. (úsměv)

Odrazil se na vaší práci na Štatlu i jiný soudobý trend, jímž je zvyšující se prodej piva v plechovkách?
Vzhledem k tomu, že jde o obecný trend a že právě tento segment roste skokově, jsme ho samozřejmě opomenout nemohli. Když neberu v potaz hospody, nejvíc piva se prodá právě v plechu, pak ve skleněných lahvích a pak v PET lahvích. V nich ale Štatl nenabízíme; přece jen plastem nejvíc prochází sluneční záření a oxidace piva proběhne rychleji.

Jaké místo zaujímá Štatl v portfoliu Starobrna?
Dlouhá léta byl naším hlavním produktem Bitr, což souviselo s oblibou hořkých piv. I s ním jsme mimochodem přišli na základě požadavků našich konzumentů. Momentálně jsme vyslyšeli jejich volání po dvanáctce a snažíme se prorazit se Štatlem, u něhož věříme, že osloví víc veřejnosti a že ho pivaři ocení.

Proč by lidé měli pít právě Štatl, a ne konkurenční dvanáctky?
Je to opravdu poctivá dvanáctka s hutným tělem, má skvělý říz a jeho hořkost je velmi příjemná. Přímo láká k dalšímu napití. Jeho chuť je vyvážená, a jak už jsem zmínila, tvoříme ji pouze z českého chmele a pouze z pelet, nepoužíváme žádné náhražky. Vaříme ho klasickým dvourmutovým způsobem, od něhož někteří lehce ustupují, my na něj však sázíme.

Po opatrnějším rozjezdu půjde v létě do píp a na pulty prodejen plošně?
Doufáme, že se Štatl dostane úplně všude, a že se v létě máte na co těšit! (úsměv) I když je známou skutečností, že nejlépe pivo chutná načepované v dobře vychlazeném skle, může se i stánek někde u přehrady o pivo dobře starat, načepovat ho krásně a přinést zákazníkovi stejně skvělou chuť. Co se týká prodejen, bude Štatl k dispozici v sítích obchodů Albert po celé republice, v regionu pak v distribuci většiny řetězců i na tradičním trhu. No a určitě poteče proudem během dne otevřených dveří Starobrna v první polovině září.

Už nyní navíc Štatl rezonuje ve veřejném prostoru, k vidění je reklamní spot s brněnskými osobnostmi a dominantami města.
Líbí se nám, je podařený a vtipný. Pořád se soustředíme na to, abychom se točili kolem dvanáctky: V reklamě jezdí tramvaj číslo 12, v březnu při narážení prvního sudu odpočítávaly hodiny na naší pivovarské restauraci poslední minuty do dvanácté a v neposlední řadě nám přišel sud narazit legendární hokejista Leoš Čermák, bývalý kapitán Komety Brno, který hrával s číslem 12 a před osmi dovedl mužstvo k dvanáctému mistrovskému titulu.

Udělala vám Kometa před pár dny radost tím, že extraligu vyhrála znovu?
To je pochopitelné. Kometě držíme palce, patří k našemu městu stejně nerozlučně jako Starobrno.

Skoro dva měsíce trvá, než se letošní pivní novinka Štatl 12, uvařená v brněnském pivovaru Starobrno, ocitne v oroseném půllitru před zákazníkem na stole. A to není zdaleka jediná informace, které se dostane návštěvníkovi jednoho z nejstarších pivovarů v zemi s více než stopadesátiletou historií. Reportáž iDNES.cz nabízí pohled za oponu Starobrna.

První dojem při vstupu přes vrátnici do útrob Starobrna ještě s pivem přímo nesouvisí. Na návštěvníka dýchne dojem pořádku a organizovanosti. Vše má své místo, není vidět spěch nebo pracovní frmol.

Nejvíc se to zřejmě odvíjí od automatizace výroby. Pryč jsou doby, kdy se pivo vařilo ručně za účasti více pracovníků; lidskou sílu dnes ve velké části výroby nahradila automatizace.

Ať už se jedná o varnu, oddělení cylindrokonických tanků, oddělení filtrace nebo stáčírnu, jede vše naprogramováno podle manuálu. Po ručním nasypání chmele do extraktoru, jež má na starosti sládek, přebírají práci stroje. Dohlíží na ně operátoři, na každém oddělení je ve funkci jeden.

„Manuální práce měla své kouzlo a musím přiznat, že se mi po ní někdy zasteskne. Plná automatizace má však tu nespornou výhodu, že se kvalita piva drží neustále na stejné úrovni a pod kontrolou. Ruční výroba byla závislá na člověku a ten chyby – ať chce či nechce – dělá. Automatizace chyby eliminuje, což je ideální,“ říká ředitelka pivovaru Klára Konupčíková, jejíž profesní cesta v Starobrnu začala před lety právě ve výrobě na varně.

První žena Starobrna se na varnu, o níž se mluví jako o srdci pivovaru, ráda vrací. Nelze se tomu divit. Na varně je horko, do uší zní monotónní hučení strojů jako za letu v letadle, s patřičnými informacemi lze však rychle odhalit kouzlo místa s obřími káděmi.

Třeba do scezovací kádě se lze dívat kulatým okýnkem, což je oblíbený pohled návštěvníků pivovaru. Přes sklo je vidět perforované dno, podobné sítu, skrz které protéká sladina. Zatímco sladká voda sítem proteče, mláto se na něm zachytí, vysbírá se a odváží se na zkrmení hospodářským zvířatům.

Není přitom třeba bát se o životosprávu pašíků a krav, jimž se mláto vozí, alkohol v něm ještě není. Teprve se šetrně pomlela zrna sladu, ve vystírací kádi se smíchala s vodou a takto vzniklé dílo prošlo procesem rmutování; jde o tzv. dvourmutový dekokční způsob vaření, tradiční pro všechny druhy piva a tedy i pro nový ležák Štatl 12.

Co ho odlišuje od ostatních produktů Starobrna? Je to specifická receptura za použití výhradně českých odrůd chmele a délka zrání. Štatl po uvaření zhruba týden kvasí a dále pak šest týdnů leží v tancích v ležáckém sklepě, kde dostává finální podobu.

Zpátky ale ještě na skok varnu – zde si případný zájemce může také nechat natočit horkou sladinu, jejíž pití prý pomáhá při nachlazení. „Pije se jako čajíček, na zdraví má dobrý účinek,“ usmívá se ředitelka Konupčíková.

Není to samozřejmě hlavní účel sladiny. Ta se přečerpá do mladinového kotle, do něhož se v několika fázích dávkuje chmel. Mladina se pak ochladí a trubkami se vydá do cylindrokonických tanků, v nichž probíhá kvašení. Zde už vzniká alkohol.

Kvasinky a CO2 má Starobrno vlastní
Cestu mezi jednotlivými budovami s odděleními výroby vytyčují ve Starobrnu modré čáry, mezi nimiž se návštěvník Starobrna musí pohybovat. Pokud zvedne hlavu, může si všimnout na více místech všimnout sloganu Dej bůh štěstí, vyvedeného na zdech.

Jde o tradiční pivovarský slogan, jehož vznik se datuje až do 19. století, kdy ještě nebyly k dispozici kulturní pivovarské kvasnice, objevené v roce 1893. Do té doby používali sládci, co bylo zrovna po ruce, výsledek kvašení tak býval nejistý a určitou „kliku“ tedy pivovary při vaření potřebovaly.

Starobrno si mimochodem kvasinky samo kultivuje ve vlastní propagační stanici, aby si je pak mohlo nasadit do procesu. Jedna buňka stačí k takovému množství kvasinek, které se postarají o to, aby byl pivovar soběstačný.

Slogan Dej bůh štěstí se sice zachoval, dnes však již jde o přesně zvolený postup, jímž se faktor štěstí či smůly eliminuje. Ve Starobrnu na to dohlížejí i operátoři v horním patře ve velíně, před jejichž zraky běží data a záběry z provozu na celkem dvaceti monitorech. Operátor na obrazovkách vidí cokoliv od průběhu procesů v tancích, teploty piva, hloubky prokvašení a dalších ukazatelů.

Jak již bylo zmíněno, nepůsobí rozlehlé prostory pivovaru jako bludiště, ale spíš jako dobře uspořádané malé sídliště. Některá náměstíčka nebo uličky zde nesou názvy po vybraných osobnostech z minulosti Starobrna. Dostat svoje jméno na červenou cedulku, podobnou těm, na nichž jsou názvy ulic běžně po městě, je čest, které se nedostane každému.

Jedna z budov pivovaru je například označena jako Stáčírna lahví Miroslava Drmoly. Na malém plácku zde parkují také cisterny, jimiž se Starobrno rozváží do restaurací a zahraničí.

Cisternu na export (obvykle o objemu 120 hektolitrů) je potřeba napřed předfoukat oxidem uhličitým, čímž se z ní dostane vzduch, což zabrání oxidaci. Následuje plnění, trvající zhruba dvě hodiny, pak cisterna dostane pečeť a může vyrazit do Maďarska, Srbska, Itálie, Švédska, Finska či dalších zemí v Evropě.

Proces s oxidem uhličitým se praktikuje i v lahvovně, odkud už pivní lahve, plechovky nebo PET lahve odjíždějí s etiketami a v přepravkách či kartonech do skladu. S tím se pojí další „vychytávka“ Starobrna: je samostatné i v této oblasti. „Oxid uhličitý vzniká při procesu kvašení. My ho jímáme, přečišťujeme a znovu používáme ve výrobě. Nemusíme CO2 nakupovat, což pro nás představuje velké úspory,“ popisuje Klára Konupčíková.

Součástí lahvovny je i obří myčka, kterou projdou špinavé lahve, vrácené z prodejen nebo výkupen skla. V několika louhovacích a oplachovacích vanách dojde k jejich perfektnímu očištění a navrch ještě projdou kontrolou, jejímž cílem je odhalit, zda láhev třeba není naštípnutá nebo v ní nezůstaly nečistoty. Pokud ano, jde okamžitě stranou.

Překvapivý pro laika může být proces plnění PET lahví, které je potřeba nejdřív nachystat z tzv. preforem. Ty připomínají malé zkumavky, z nichž se PET lahve v peci za velké teploty vyfukují a tvarují. Z preformy ne delší než 15 centimetrů lze vyfouknout láhev na půldruhého litru piva.

To ovšem není případ nového ležáku Štatl 12, ten se v plastu neprodává. Plní se jím plechovky, lahve a sudy.

Tankové pivo je totiž vrcholem čerstvosti – nepasterizované, důkladně ošetřené, s plnou chutí. Když však není k dispozici tank, druhou nejlepší volbou pro uložení piva je sud. Při správném skladování a čepování zachovává si kvalitu, říz i pěnu. I každý sud projde důkladným mytím a kontrolou, aby si pivo zachovalo svou typickou chuť, říz a stabilní pěnu až do posledního natočení.

A co se děje na závěr prohlídky? Kdo ji absolvuje, může pivo přímo v ležáckých sklepích, vytesaných před více než sto lety do brněnského Žlutého kopce, z nachystaného kohoutu ochutnat. V 60. letech minulého století zde došlo k výměně dřevěných ležáckých sudů za horizontální ocelové tanky, v nichž pivo dokváší. Týká se to nejen Bitru, ale dnes už i Štatlu.

A s tím se pojí poslední zajímavost, které se návštěvníkovi Starobrna při exkurzi dostane: tanky se čistí stále ještě v duchu tradice ručně. Vyškolený personál tedy musí do tanku otvorem vlézt a vlastníka rukama ho pořádně vypucovat.

Novinku brněnského pivovaru ukazuje kampaň Flo, Jinýho gangu a produkce Boogie Films.
Pivovar Starobrno představuje novinku Štatl 12 v integrované kampani, jež sází na brněnské reálie a lehký humor. Štatl 12 je na čepu ve vybraných provozovnách od 28. března (a v polovině dubna se začal prodávat v plechovkách a lahvích v prodejnách). Uvedení novinky předcházela teasovací kampaň na sociálních sítích a pět dní před slavnostním naražením se na fasádě Pivovarské restaurace v centru města objevil obří ciferník s minutovou ručičkou, postupně odtikávající čas do „dvanáctky“.

Na překvapení od Starobrna lákali též regionální gastroinfluenceři, kteří se zúčastnili i vaření a ochutnávky Štatlu 12 v pivovaru. Na slavnostním narážení pro veřejnost přišel novinku podpořit legendární kapitán brněnské Komety Leoš Čermák, který nosil na dresu právě číslo 12 a s týmem získal v roce 2017 dvanáctý mistrovský titul.

Prvního května odstartovala hlavní část kampaně, která zasáhne jak online prostředí, sociální sítě, nebo tištěná média, tak i veřejný prostor – na štítových plochách, CLV a dalších venkovních nosičích, ale také v podobě brandované tramvaje. Kampaňové spoty se odehrávají na známých místech v Brně. Dialogy v reklamních spotech si hrají s významy slova „dvanáctka“ a číslo se objevuje třeba na projíždějící „šalině“. Hlavní postavu a jeho trpělivou manželku ztvárnili brněnští herci Martin Siničák a Eva Studénková. Omylem probuzeného souseda manželé oslovují jako „pana Švancaru“, což může vypadat jako odkaz na bývalého útočníka brněnské Zbrojovky, ale jde o reálné jméno tohoto herce.

Za kampaní stojí agentury Flo a Jinej gang. Spoty vznikly v produkci Boogie Films. „Spíše než klasické reklamní natáčení připomínala produkce pro Starobrno filmovou výrobu. Všichni – od klienta, přes agenturu, až po štáb – dělali všechno pro to, aby byl výsledek co nejautentičtější a nejvtipnější. Bylo to jedno z nejpříjemnějších natáčení, jaké si pamatuji,“ pověděl režisér Milan Balog. „Hrané spoty se objeví na sociálních sítích, v online prostředí, ale i kinech. Nadále spolupracujeme také s regionálními influencery,“ přiblížila Petra Dufková, brand manager Starobrna.

Na receptuře nové dvanáctky brněnský pivovar pracoval několik měsíců a do ochutnávání zapojil i zkušené hospodské a štamgasty. „Spotřeba piva klesá a stále více spotřebitelů hledá u své oblíbené značky co nejkvalitnější chuťový zážitek, proto jsme chtěli spotřebitele přesvědčit, že Starobrno, umí uvařit výbornou dvanáctku z těch nejkvalitnějších surovin,“ řekla Michala Jetelinová, senior brand manager Starobrna. V následujících měsících se Štatl 12 bude čepovat také na veřejných akcích. Starobrno na nich postaví speciální eventovou zónu s barem, aby zabezpečilo správnou péči o pivo a zajistilo chuťový zážitek.

Dvanáctku, kolem které se teď v Brně všechno točí, představuje v nové kampani pivovar Starobrno. Prémiová novinka Štatl 12 se inspirovala moderním duchem a přátelskou atmosférou brněnského centra, po kterém je pojmenovaná. Nyní se představuje v integrované kampani, která sází na brněnské reálie a pro Starobrno typický lehký humor.

Štatl 12 je na čepu ve vybraných provozovnách už od 28. března. Uvedení novinky předcházela teasovací kampaň na sociálních sítích a pět dní před slavnostním naražením se na fasádě Pivovarské restaurace v centru města objevil obří ciferník s minutovou ručičkou, postupně odtikávající čas do „dvanáctky“.

Na svých profilech lákali na překvapení od Starobrna také regionální gastro influenceři, kteří si nenechali ujít ani vaření a ochutnávku Štatlu 12 přímo v pivovaru. Na slavnostním narážení pro veřejnost přišel novinku podpořit legendární kapitán brněnské Komety Leoš Čermák, který nosil na dresu právě číslo dvanáct a s týmem získal v roce 2017 dvanáctý mistrovský titul.

Soused Švancara i tramvaj 12
Od 1. května odstartovala hlavní část kampaně, která zasáhla jak online prostředí, sociální sítě, nebo tištěná média, tak i veřejný prostor – například v podobě brandované tramvaje. Kampaňové spoty se odehrávají na dobře známých místech v Brně.

Cílem bylo vytvořit autentickou kampaň s typickým brněnským humorem. Dialogy v reklamních spotech si hrají s významy slova „dvanáctka“ a číslo se objevuje třeba na projíždějící „šalině“. Hlavního hrdinu, který si vychutnal novou dvanáctku od Starobrna, a jeho trpělivou manželku ztvárnili brněnští herci Martin Siničák a Eva Studénková. Omylem probuzeného souseda manželé oslovují jako „pana Švancaru“, což může vypadat jako odkaz na bývalého útočníka brněnské Zbrojovky, ale shodou okolností jde o reálné jméno tohoto herce.

Výrobu spotů měli na starosti Boogie films. „Spíše než klasické reklamní natáčení připomínala produkce pro Starobrno filmovou výrobu. Všichni – od klienta, přes agenturu, až po štáb – dělali všechno pro to, aby byl výsledek co nejautentičtější a nejvtipnější. Bylo to jedno z nejpříjemnějších natáčení, jaké si pamatuji,“ popsal režisér Milan Balog.

Reklama v kině i na „šalině“
Za celkovým pojetím kampaně stojí agentury FLO a Jinej gang. S produktovými vizuály se spotřebitel setká v online prostředí, tištěných médiích, i ve veřejném prostoru – například v podobě brandované tramvaje, štítových ploch, CLV a dalších venkovních ploch. „Hrané spoty se objeví na sociálních sítích, v online prostředí, ale i kinech. Nadále spolupracujeme také s regionálními influencery,“ přiblížila Petra Dufková, Brand manager Starobrna.

Starobrno uvařilo Štatl 12 jako prémiový produkt, s použitím výběrového moravského sladu a výhradně českého chmele odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant, bez přidaných extraktů a dalších chmelových produktů. Tradiční způsob vaření na dva rmuty zajišťuje plnou chuť. V polovině dubna se Štatl 12 v plechovkách a lahvích začal prodávat i v maloobchodních prodejnách. Obal na první pohled zaujme tmavším odstínem modrozelené ve spojení se zlatou.

Na receptuře nové dvanáctky brněnský pivovar pracoval několik měsíců a do ochutnávání zapojil i zkušené hospodské a štamgasty. „Spotřeba piva klesá a stále více spotřebitelů hledá u své oblíbené značky co nejkvalitnější chuťový zážitek, proto jsme chtěli spotřebitele přesvědčit, že Starobrno, umí uvařit výbornou dvanáctku z těch nejkvalitnějších surovin“ přiblížila Michala Jetelinová, Senior Brand manager značky Starobrno.

V následujících měsících se Štatl 12 bude čepovat také na veřejných akcích. Starobrno na nich postaví speciální eventovou zónu s prémiovým barem, aby mohlo zabezpečit správnou péči o pivo a zajistit ten nejlepší chuťový zážitek. „Po měsíci od prvního naražení už máme od spotřebitelů dostatečnou zpětnou vazbu, která je k naší radosti více než pozitivní. Potvrdily se nám tak výsledky slepých testů z minulého roku, ve kterých naše produkty porážely naše hlavní konkurenty. Vařili jsme tuto novinku s cílem oslovit nejen současné spotřebitele, ale i skupinu lidí, která měla k produktům od Starobrna předsudky. Věříme, že stojí za to dát Štatlu 12 šanci, protože máme jistotu, že je to opravdu TOP produkt,“ dodala Míchala Jetelinová.

Pivovar Starobrno uvařil novinku, která potěší každého milovníka klasického českého ležáku – prémiovou dvanáctkou s názvem Štatl 12. Jde o pivo, které v sobě spojuje tradiční řemeslné postupy, poctivé suroviny a také brněnskou hrdost.

Štatl 12 se vaří tradičním dvourmutovým způsobem, který patří mezi klasické české technologie vaření piva. „Tento proces spočívá ve dvou oddělených zahřívacích fázích rmutu, díky čemuž se z obilí uvolní maximum chuti a tělo piva získá na plnosti. Pro naši dvanáctku je typická právě plná chuť a vyvážená hořkost, která nabádá k dalšímu napití,“ popsal vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Do varného kotle se dostaly jen ty nejlepší suroviny – výběrový moravský slad a výhradně český chmel, konkrétně odrůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant. Pivo neobsahuje žádné chmelové extrakty nebo náhražky, jen čisté, přírodní suroviny.

Plná chuť, vyvážená hořkost
„Na receptuře jsme pracovali několik měsíců. Ochutnávali jsme různé varianty, a do finální verze se propsala i zpětná vazba našich zákazníků. Chtěli jsme, aby Štatl odpovídal jejich představě o ideální dvanáctce,“ říká ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Štatl 12 má extrakt původní mladiny 12 % hm. a obsah alkoholu 5,0 % obj. Na první napití zaujme plným tělem, vyváženou hořkostí a příjemným řízem. Jde o prémiový typ piva, ke kterému se rádi vrátíte – ideální jak k dobrému jídlu, tak i pro večerní posezení s přáteli.

Štatl – pivo s brněnským srdcem
A proč zrovna Štatl? Pivovar se inspiroval brněnským hantecem. Název odkazuje k brněnským kořenům pivovaru, který sídlí od roku 1872 na Starém Brně pod Žlutým kopcem. Pojmenování ale také vystihuje atmosféru Brna – města s přátelským duchem, moderním tempem a bohatou tradicí.

„Název byl vybrán i na základě testování se spotřebiteli – právě Štatl byl podle nich nejvýstižnější a nejlépe rezonoval s brněnskou identitou. Je to pivo, které vzniklo v srdci Brna a pro Brno,“ doplnila Klára Konupčíková.

Štatl 12 už je na čepu ve vybraných jihomoravských podnicích s prověřenou kvalitou. Plechovky a lahve jsou od dubna dostání v obchodech.