V brněnské multifunkční hale se bude čepovat desítka od Starobrna. O jejím názvu rozhodli lidé během posledního zářijového víkendu, kdy si mohli projít prostory a zároveň nové pivo ochutnat. Ve hře byla jména jako Fest 10, Pulz a Kombo. Vítězný návrh vás možná překvapí.

Lidé rozhodli o tom, jak se bude jmenovat pivo čepované v brněnské multifunkční hale. Desítku uvařili sládci ze Starobrna, součástí pravidelné nabídky při akcích v hale bude od ledna 2027.

Alkoholický nápoj ponese jméno Aréna. Ve finálovém hlasování tento název vybralo přes 54 procent hlasujících. Dalšími finalisty byla pojmenování Fest 10, Pulz a Kombo.

O názvu nového piva mohli návštěvníci rozhodovat během víkendových prohlídek T-Mobile Areny, kdy jej mohli také ochutnat. Vítězná Aréna získala 54 procent hlasů, pro Fest 10 hlasovalo přes 26 procent lidí, Pulz podpořilo necelých 12 procent a Kombo 8 procent hlasujících.

„Od začátku jsme chtěli, aby název nevznikl někde od stolu, ale aby se na něm mohli podílet přímo budoucí návštěvníci arény. Aréna je nakonec asi nejpřímější ze všech variant. Jasně říká, pro jaké místo pivo vzniklo, snadno se pamatuje a zároveň není svázaná jen s jedním typem programu," uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.

V hale se budou potkávat sportovní fanoušci, návštěvníci koncertů i dalších akcí, i samotný název je proto univerzální. Při hledání jména to bylo jedním z hlavních kritérií. Přestože hala bude mimo jiné domovem hokejové Komety, nová desítka nepatří jen klubu a sportu.

Pivovar vybíral z desítek různých jmen
Přestože se lidé rozhodovali mezi čtyřmi finalisty, pivovar původně vybíral až z padesáti různých názvů. Jméno přitom muselo být dostatečně mezinárodní, aby s jeho užívání neměli problém ani cizinci.

Desetistupňová pivní novinka uvařená speciálně pro novou T Arenu v Brně ponese název Aréna. Konkrétní pojmenování podpořila v anketě více než polovina hlasujících, přesně 54 procent lidí. Nové pivo pojmenované Aréna výrazně předstihlo další tři varianty.

Mezi čtyři finálové varianty jména patřila vítězná Aréna, Fest 10, Pulz a Kombo. Nová desítka uvařená v pivovaru Starobrno se součástí pravidelné nabídky brněnské multifunkční haly stane od ledna příštího roku. „Aréna je nakonec asi nejpřímější ze všech variant. Jasně říká, pro jaké místo pivo vzniklo, snadno se pamatuje a zároveň není svázaná jen s jedním typem programu. V hale se budou potkávat sportovní fanoušci, návštěvníci koncertů i dalších akcí, a právě tak univerzální jsme chtěli mít i samotný název,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno, která ho vaří, Klára Konupčíková.

O názvu nového piva rozhodovali návštěvníci o posledním zářijovém víkendu, kdy měli na dni otevřených dveří multifunkční haly u výstaviště první příležitost desítku ochutnat. Vítězná Aréna získala čtyřiapadesát procent hlasů, pro Fest 10 hlasovalo přes šestadvacet procent lidí. Pulz podpořilo skoro dvanáct procent hlasujících, Kombo osm procent. „Máme radost, že návštěvníci mohli nové pivo nejen jako první ochutnat, ale také sami rozhodnout o jeho názvu,“ sdělila mluvčí T Areny Brno Edita Smělíková.

Jedním z hlavních kritérií při hledání názvu nového piva byla univerzálnost pojmenování. Přestože bude T Arena domovem hokejové Komety, nesměl být název spojený pouze s jedním klubem nebo sportem. Cesta ke čtyřem finálovým názvům, mezi kterými se návštěvníci akce rozhodovali, měla i další omezení. Jméno muselo být dostatečně mezinárodní, aby s jeho užívání neměli problém ani návštěvníci ze zahraničí, a zástupci pivovaru původně vybírali až z padesáti různých názvů.

Nová Aréna je desetistupňové pivo uvařené z moravských sladů a chmelů výhradně českého původu. Na receptuře a jejím testování spolupracovali sládci Starobrna se zástupci T Areny. Pivním partnerem nové multifunkční haly se Starobrno stalo na základě výběrového řízení. Jeho piva budou součástí gastronomické nabídky při sportovních, kulturních a dalších akcích. Speciálně vytvořená desítka Aréna se do pravidelné nabídky multifunkční haly zařadí od ledna příštího roku.

Z premiérového sudu vyteklo v pátek odpoledne nové pivo pro T Arenu v Brně. Desetistupňové pivo s recepturou šitou přímo na míru vyladili pracovníci brněnského pivovaru Starobrno ve spolupráci se zástupci městské firmy Arena Brno. O jeho názvu pomohou rozhodnout Brňané.

Speciálně vytvořené desetistupňové pivo si návštěvníci brněnské T Areny vychutnají při sportovních nebo kulturních událostech. „Byl to dlouhý proces, vybírali jsme správný recept, který bude všem chutnat,“ sdělila ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. S vedením města v pátek symbolicky narazila první sud.

Nové pivo u nové multifunkční haly Brňané poprvé ochutnají při dni otevřených dveří v sobotu 26. a neděli 27. září. Součástí jeho premiéry bude také hlasování o názvu. Návštěvníci pomohou rozhodnout, pod jakým jménem se bude nové pivo čepovat. „Do pravidelné nabídky na akcích v hale se nová desítka zařadí od ledna příštího roku,“ informoval předseda představenstva městské firmy Arena Brno Petr Kratochvíl.

Desítka s překvapivě plnou chutí
Desetistupňová novinka je uvařená z moravských sladů a chmelů výhradně českého původu. „Má svěží chuť a chmelové aroma. Jedná se o desetistupňové pivo, aby splňovalo kritéria pro prezenci na sportovním stadionu, ale s překvapivě plným tělem,“ vysvětlila Konupčíková.

První akcí, která se v nové T Areně uskuteční, bude mistrovství Evropy žen v házené na začátku prosince. Kromě sportovních událostí se v aréně počítá rovněž s různými koncerty a dalšími kulturními akcemi. Náklady na vznik multifunkční haly jsou zhruba šest miliard korun. Původně měly být nižší, stavba se ale v době výstavby postupně prodražovala.

Dlouholetý generální ředitel brněnského pivovaru Starobrno František Krakeš bude uveden do Síně slávy českého pivovarství. Ocenění mu udělí Český svaz pivovarů a sladoven během zářijové Svatováclavské slavnosti za celoživotní přínos českému pivovarnictví.

Krakeš patří k výrazným osobnostem českého pivovarnictví druhé poloviny minulého století. Svou profesní dráhu začínal ve sladovnách, později působil například v pražských pivovarech Staropramen a Braník. Po roce 1989 se podílel na jejich privatizaci a modernizaci řízení.

Otec proměny Starobrna
Do Brna přišel v roce 1994, kdy se stal generálním ředitelem pivovaru Starobrno. Později zastával také funkci předsedy představenstva. Pivovar během jeho působení prošel rozsáhlou modernizací. Přibyla nová stáčecí linka, změnil se systém filtrace a staré spilky nahradily moderní tanky.

„Byl svědkem a zároveň i součástí zásadní proměny českého pivovarnictví. Od éry ruční výroby po válkách přes složité období státního řízení pivovarů až po současnost s nadnárodními pivovarskými společnostmi. Je tak bezesporu jedním z hybatelů české pivovarnické historie,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Roman Havlík.

Významné změny nastaly v době jeho brněnské éry také v oblasti prodeje a marketingu. Zásadním přínosem Františka Krakeše byl také vstup společnosti Heineken do vlastnické struktury pivovaru. Nadnárodní skupina za Krakešova působení investovala mimo jiné 140 milionů korun do nové varny.

Vedle práce ve Starobrně se angažoval také v profesních organizacích. V letech 1996 až 2009 působil v Českém svazu pivovarů a sladoven nejprve jako místopředseda a později jako předseda. Podílel se mimo jiné na aktivitách evropské pivovarnické organizace Brewers of Europe a na prosazení ochrany označení České pivo jako chráněného zeměpisného označení v Evropské unii.

Spoluzakladatel Hauskrechta
Po odchodu z vrcholných manažerských funkcí založil s dalšími partnery brněnský Parní pivovar Hauskrecht, který získal řadu ocenění.

V nové brněnské aréně poteče z píp Starobrno. Pivovar uspěl ve výběrovém řízení a pro multifunkční halu připravil také speciální desetistupňové pivo. Jak se novinka bude jmenovat, rozhodnou sami návštěvníci. Poprvé ji ochutnají už poslední zářijový víkend.

V nové brněnské T ARENĚ se bude čepovat Starobrno. Pivovar vyhrál výběrové řízení na dodavatele piva pro multifunkční halu, kde bude jeho nabídka k dispozici při sportovních, kulturních i dalších akcích. Kromě běžného sortimentu nabídne také speciální desetistupňové pivo, které vzniklo přímo pro multifunkční halu.

„Pivo k Brnu i ke sportovním a kulturním akcím neodmyslitelně patří, a proto jsme rádi, že společně se Starobrnem vznikla receptura přímo pro naši arénu. A protože hala bude především pro lidi, dává nám smysl zapojit je i do výběru názvu,“ uvedl předseda představenstva Areny Brno Petr Kratochvíl.

O názvu nového piva budou rozhodovat sami návštěvníci. Desítku poprvé ochutnají během Víkendu s T ARENOU 26. a 27. září, kdy zároveň budou moci hlasovat, pod jakým jménem se bude v hale čepovat. Do běžné nabídky při akcích se nové pivo zařadí od ledna.

„Naši novinku vaříme z kvalitních moravských sladů a výhradně z chmelů českého původu, díky čemuž má vyváženou chuť a svěží chmelové aroma,“ popsala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Pivovar Starobrno představuje výsledky unikátního průzkumu mezi provozovateli brněnských restaurací. Otázky se zaměřily na aktuální trendy v konzumaci piva, proměnu chování hostů a nároky, které na své oblíbené podniky kladou. Jako první tematický okruh Starobrno zveřejňuje data týkající se vztahu k pivu a spotřebních návyků. Výsledky ukazují, že Brno sice zůstává věrné tradici, ale přístup k pití piva se v posledních pěti letech výrazně proměnil.

Podle výsledků průzkumu zůstává absolutním favoritem brněnských hostů klasický ležák (11° a 12°), který tvoří páteř konzumace ve všech typech podniků. Provozovatelé však shodně uvádějí, že se mění objem vypitého piva. Ve dvou třetinách restaurací hosté během jedné návštěvy vypijí maximálně tři piva. Zbývající podíl provozoven hostům obvykle naservíruje 4–6 piv. V časovém horizontu posledních pěti let je patrný trend, kdy lidé pijí méně, což je často dáváno do souvislosti s rostoucí cenou.

O to více se zaměřují na to, co mají ve sklenici. „Z průzkumu vyplynulo, že hosté umí ocenit poctivě uvařený ležák z kvalitních surovin, správné čepování i celkovou péči, kterou podnik pivu věnuje. Právě to je podle nás dobrá zpráva pro českou pivní kulturu, protože kvalita se stává nejdůležitějším kritériem,“ říká ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Mladí vs. starší: Generační propast v pivní kultuře
Průzkum odhalil velmi výrazné rozdíly mezi věkovými skupinami. Mladší generace (20–35 let) se k pivu staví otevřeněji, ale také střídměji. Mladí lidé častěji experimentují s pivními speciály, vyhledávají novinky nebo volí nealkoholické varianty a míchané nápoje. Naopak starší generace (45+ let) zůstává věrná klasice a svým zajetým návykům, přičemž piva vypije v průměru více.

Rozdílný přístup potvrzuje i provozní Věra Klvačová z Charlies 4est: „Mladší generace moc nepije, spíše starší. Ti milují pivo, zatímco mladí si dají spíš nějaký drink,“ uvádí se v průzkumu. Specifickou výjimkou jsou v jihomoravské metropoli studentské podniky jako například Na Škopek, kde mladí stále drží tradici a spotřeba zde neklesá.

Ženy jako gurmánky a vliv informovanosti
Pivo v Brně sice stále pijí primárně muži, ale ženy si k němu nacházejí cestu skrze specifické styly. Často volí nealkoholické pivo, radlery, cidery nebo pivo se spritem. Všímají si toho například v restauraci Portoriko. „Muži se většinou drží piva, ženy si rády dají míchané drinky, radlera nebo třeba cider,“ popisuje majitel a provozní restaurace René Káňa. V provozovně U Lucerny jsou zase ženy vnímány jako „gurmánky“, které si rády dají i tmavé pivo, ale pijí ho v menším množství.

Zajímavým zjištěním je rostoucí informovanost hostů. Provozovatelé uvádějí, že lidé dnes mnohem více rozumí stylům čepování a poznají dobře ošetřené pivo. „Host ví, co chce a vyžaduje nejen dobré pivo do vychlazené sklenice s pěknou krémovou pěnou, ale i patřičný servis,“ uvádí Zbyněk Pospíšil, provozní restaurace Zlatá loď.

Že hosté v současnosti více rozumějí pivu a dokážou ocenit kvalitní ležák, si uvědomuje i Starobrno. „Průzkum potvrzuje trend, který vnímáme už delší dobu. Hosté dnes věnují mnohem větší pozornost tomu, jaké pivo pijí a jakou péči mu podnik věnuje. I proto jsme loni uvedli dvanáctku Štatl, která navazuje na tradici českého ležáku a klade důraz na kvalitní suroviny i řemeslné zpracování,“ říká ředitelka Starobrna Klára Konupčíková.

Pivovar kvůli tomu také loni začal s certifikací kvalitních provozoven, které dodržují pravidla správného skladování, sanitace, údržby pivního vedení nebo péče o pivní sklo. Restaurace či hospoda, která se o pivo vzorně stará, získá Certifikát kvality.

Průzkum pivovaru Starobrno probíhal od dubna do července 2026 ve dvaceti provozovnách v Brně. Otázky byly rozdělené na tři tematické bloky – vztah k pití piva, posuzování kvality a společenský rozměr návštěvy restaurací. Výsledky dalších dvou bloků pivovar představí v následujících týdnech.

Český pivní trh prochází proměnou. Mladší generace pije méně, zato více experimentuje, roste obliba prémiových i nealkoholických piv a spotřeba se přesouvá z tradičních hospod na festivaly, sportovní akce nebo domů. Podle obchodního ředitele ve společnosti Heineken pro Českou republiku Michala Brzobohatého ale Češi zůstanou pivním národem i za deset let.

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Vždy jsem si nejvíce vychutnal české ležáky, ale konkrétní značka se během let změnila. Než jsem nastoupil do Heinekenu, nejčastěji jsem pil Březňák.
Část mojí rodiny pochází z Ústecka a Březňák je z Velkého Března pět kilometrů od Ústí nad Labem, takže jsem k té značce měl vždycky blízko.
Kdybych si dnes měl vybrat jedno pivo z našeho portfolia, bylo by to Starobrno Bitr nefiltrované. To mi moc chutná.

To jste mě překvapil. Starobrno má hlavně v Čechách pořád rozporuplnou pověst. Jak chcete jeho image změnit?
Naše data ukazují, že spousta spotřebitelů Starobrno miluje a ví, že je kvalitní. Jiní možná pořád vycházejí z historie nebo různých předsudků.
První větší krok jsme udělali už před rokem, když jsme představili Štatl. Jde o dvanáctistupňový ležák s prémiovější pozicí, který nám pomáhá značku posouvat.
"Snažíme se ho dostávat do modernějších podniků, aby si lidé Starobrno spojili s kvalitním pivním zážitkem a dobře ošetřeným pivem.
Přitom se soustředíme především na Moravu, kde je Starobrno doma. Rozšiřování mimo domovský region teď není na pořadu dne.

Mladší generace podle statistik pije méně piva než její rodiče. Čím si to vysvětlujete?
Z dostupných dat vyplývá, že generace Z pije pivo méně. Neřekl bych ale, že by se mu úplně vyhýbala.
Možná nás trochu mate, že mizí tradiční vesnické hospody a pivnice. Mladí lidé se často stěhují do větších měst a volný čas tráví jinak. Proto je tolik nevidíme v klasických hospodách, ale to ještě neznamená, že pivo nepijí.
Spotřeba je navíc v Česku pořád mimořádně vysoká. Dnes jsme zhruba na 121 litrech piva na obyvatele ročně, ještě před několika lety to bylo kolem 150 až 160 litrů.
Když se podíváme na Rakousko, které je druhou nejvíce pivní zemí, pohybuje se přibližně kolem sta litrů. Ta česká základna je zkrátka pořád velmi vysoko.

Takže se mění spíš způsob konzumace než vztah k pivu?
Přesně tak. Mladí lidé hledají jiné příležitosti. Chodí na festivaly, koncerty, sportovní akce nebo třeba na laser game a pivo si často spojují s gastronomií. Část spotřeby se navíc přesouvá domů.
Proto se tomu snažíme přizpůsobit. V gastronomii přicházíme během roku se sezonními speciály. V létě nabízíme lehčí piva, v zimě silnější varianty, dlouhodobě rozvíjíme i nealkoholické novinky.
Aktuálně máme například na čepu speciál Letní Lehárko, světlou osmičku, která je za studena chmelena aromatickým Kazbekem. Mladší generace ráda experimentuje, a právě na to chceme reagovat.
Vidíme to i na prodejích. Roste obliba našich mezinárodních značek, jako jsou Heineken, Desperados nebo Strongbow. Lidé si je koupí domů a dají si jedno nebo dvě piva při jiné příležitosti než dříve.

Znamená to, že budou dál posilovat prémiová piva?
Myslím si, že ano. Každý trend se jednou zastaví, ale v příštích letech bude pokračovat.
Lidé jsou ochotni si za prémiovější nebo kraftová piva připlatit. Už ale nejde o to vypít jich pět nebo šest. Dají si jedno, dvě nebo tři a chtějí, aby to byl kvalitní zážitek.
Já sám do té skupiny patřím. Když jdu dnes do hospody, dám si na chuť jedno, dvě nebo tři piva. Myslím, že právě to je jeden z důvodů, proč celková spotřeba piva postupně klesá. Vedle ekonomických důvodů hraje roli i to, že lidé víc přemýšlejí o svém zdraví.

Výrazně roste také nealkoholické pivo. Kam až podle vás může jeho podíl na trhu vyrůst?
Nealkoholická kategorie dnes patří k nejrychleji rostoucím segmentům. Vedle ní rostou ještě kraftová piva nebo cider, ale právě u nealkoholických piv je dynamika největší.
Dnes tvoří přibližně deset až dvanáct procent trhu. Myslím si, že během deseti let se může dostat někam na dvacet až pětadvacet procent.
To ale podle mě neznamená, že by ohrozila ležáky. I za deset let budeme pivním národem a nejprodávanějším pivním stylem zůstane ležák. Růst nealkoholických piv navíc alespoň částečně kompenzuje pokles celkové spotřeby klasického piva.

Mluvil jste také o tom, že lidé dnes mnohem více řeší kvalitu načepovaného piva. Jak moc se změnily nároky zákazníků?
Rozhodně se změnily. Kvalita je dnes nedílnou součástí úspěchu. Nestačí jen uvařit dobré pivo, stejně důležité je, v jaké kondici se dostane ke spotřebiteli.
Naše obchodní zástupce proto školíme, aby rozuměli tomu, jak se o pivo správně starat. Máme také vlastní specialisty, kteří navštěvují partnerské podniky a radí jim se správným skladováním, péčí o výčepní zařízení nebo čištěním trubek. Důležité je i to, aby personál uměl pivo správně načepovat.
Dnešní zákazník si všímá detailů. Zajímá ho teplota piva, kvalita pěny, čerstvost i celkový servis. To je podle mě dobře. Právě díky tomu je česká pivní kultura výjimečná.

Heineken je už tři desetiletí spojený s Ligou mistrů UEFA a dlouhodobě také s Formulí 1. Otevírá se vedle těchto partnerství prostor i pro další sporty?
Rozhodně. Přemýšlíme o tom stejně na globální i lokální úrovni. Když se zeptáte fotbalového fanouška, jakou značku si spojí s Ligou mistrů, myslím, že Heineken bude mezi prvními, které ho napadnou.
Stejně důležitá je pro nás Formule 1. Tam dlouhodobě komunikujeme především Heineken 0.0, protože chceme spojovat sport se zodpovědnou konzumací alkoholu.
V posledních letech jsme se na globální úrovni zaměřili také na padel, který patří mezi nejrychleji rostoucí sporty. A na lokální úrovni se díváme i na další příležitosti, které dávají smysl českému trhu

Když přijedu na fotbal nebo hokej autem, často si pivo nedám, protože chybí kvalitní nealkoholické varianty. Nemůže právě tohle být příležitost, jak dostat nealkoholické pivo mezi více lidí?
To je přesně směr, kterým přemýšlíme. Když jednáme se sportovními areály, neřešíme jen klasické pivo na čepu. Snažíme se, aby nabízely také čepované nealkoholické varianty, ať už neochucené nealko pivo, nebo ochucené pivní mixy.
Vidíme, že jejich spotřeba na sportovištích roste. Chodí tam celé rodiny a mnoho lidí nechce nebo nemůže pít alkohol. Právě tam má nealkoholické pivo své pevné místo.

V maloobchodu je konkurence obrovská. Vy ale říkáte, že v gastronomii rozhoduje něco jiného. Co je podle vás pro úspěch pivní značky nejdůležitější?
V gastronomii nerozhoduje jen cena. Úspěch stojí na celém balíčku – síle značky, investicích, kvalitním obchodním týmu i schopnosti pochopit potřeby provozovatelů restaurací.
Právě gastronomie je místem, kde si zákazník vytváří vztah ke značce. Proto je pro nás strategicky důležitá a dlouhodobě do ní investujeme.

Když se podíváte do dalších let, jakou oblast dnes považujete za nejdůležitější investici pro budoucnost Heinekenu?
Pokud nemám mluvit o konkrétních obchodních plánech, pak jednoznačně udržitelnost.
Základem každého piva je kvalitní voda. Proto investujeme do projektů, které pomáhají vodu zadržovat v krajině. Jedním z příkladů jsou projekty na Křivoklátsku zaměřené právě na zadržování vody.
Vedle toho investujeme také do snižování emisí. Současně hledáme nové technologie, které pomáhají snižovat spotřebu vody při výrobě piva.

Na výrobu jednoho litru piva jsou podle vás potřeba přibližně tři litry vody. Jak velký prostor ještě vidíte pro další úspory?
Bavíme se zhruba o 3,2 litru vody na jeden litr piva. Patříme přitom mezi nejefektivnější pivovary v této oblasti. Každá technologická inovace, která pomůže spotřebu vody dál snižovat, je pro nás důležitá. Nejde jen o ekonomiku výroby, ale také o dlouhodobou udržitelnost.

Jak bude podle vás vypadat český pivní trh za deset let?
Jsem přesvědčený, že Češi zůstanou pivním národem. Spotřeba bude pravděpodobně dál pozvolna klesat a přiblíží se zhruba ke stovce litrů piva na obyvatele ročně, ale pivo bude mít v české kultuře stále výjimečné postavení.
Myslím si však, že výrazně poroste podíl mezinárodních značek, jako jsou Heineken nebo Desperados. Mladší generace je mnohem otevřenější novým chutím a nemá tak silnou vazbu pouze na tradiční české značky. Vedle toho bude dál růst i zájem o kraftová piva.
Já sám mám rád české pivo a budu rád, když zůstane dominantní součástí našeho trhu. Myslím si ale, že právě mezinárodní značky a kraftová piva budou v příštích letech získávat stále větší prostor.

Skupina Heineken loni v Česku prodala 1,9 milionu hektolitrů piva a stala se dvojkou na tuzemském trhu. K úspěchu jí pomohl i ležák Štatl ze Starobrna. Masivnější investice do jeho propagace v Čechách ale zatím Heineken nechystá.
Článek

Nizozemská pivovarnická skupina Heineken, který v Česku vlastní pivovary Krušovice, Velké Březno a Starobrno, vystřídala na stříbrné pozici Pivovary Staropramen, zatímco na prvním místě se s velkým odstupem drží Plzeňský Prazdroj.

Ředitel českého Heinekenu Andrea Vogliazzo říká, že jim k úspěchu pomohl ležák Bohém, rostoucí obliba značek Heineken a Desperados i zvýšené prodeje ležáku Štatl ze Starobrna. Větší investice do jeho propagace mimo Moravu ale zatím Heineken neplánuje.

Heineken loni překonal Pivovary Staropramen a stal se dvojkou českého pivního trhu. Jak jste toho dosáhli?

Tento cíl jsme si stanovili už před několika lety. Je to meta, pro kterou dokážete nadchnout a sjednotit všechny týmy od výroby až po obchod. Výsledek je jasně měřitelný, buď uspějete, nebo ne, nic mezi tím neexistuje. Z tohoto úspěchu máme obrovskou radost. Dosáhli jsme ho kombinací dvou věcí: vsadili jsme na prémiové produkty a na takzvanou asymetrickou nabídku.

Co to znamená?
Snažili jsme se o maximální kvalitu a odlišnost našich produktů. Naše Krušovice 12 rostou už téměř deset let, ale chtěli jsme prémiové portfolio ještě rozšířit. Proto jsme na trh uvedli Krušovice Bohém. To je v posledních letech největší inovační úspěch nejen v našem portfoliu, ale na celém pivním trhu. Výrazně jsme investovali do samotné receptury, ale i do balení, marketingu a sponzoringu.

Podobně jsme postupovali u Starobrna, kde jsme představili dvanáctku Štatl. Použili jsme prvotřídní suroviny, vsadili na intenzivnější proces vaření a zafungovalo to mimořádně dobře. Výrazně to zlepšilo vnímání celé značky Starobrno. Vedle toho máme mezinárodní asymetrické značky jako Heineken, Desperados či Strongbow. Dokážu si představit, že pro tradiční pivaře nejsou středobodem zájmu, ale mladší spotřebitelé je objevují čím dál víc.

Sázka na Heineken a Desperados

Prodeje značek Heineken a Desperados rostou i na tak konkurenčním trhu, jako je ten český?
Ano, a to velmi výrazně. Objemy Heinekenu i Desperados se za poslední tři až čtyři roky téměř zdvojnásobily, prodeje letos vyrostly o 20 procent. Rostou i cidery. Spotřebitelé obecně, a ti mladí obzvlášť, hledají vyšší kvalitu a větší rozmanitost. To není jen obecný trend, v pivovarnictví se to projevuje obzvlášť silně. Česko není jen domovem piva, je to srdce pivního světa a národní poklad. Mezinárodní hráči se od tohoto trhu mají co učit. Na druhou stranu jsme součástí globalizovaného světa, takže zájem o nové trendy se projevuje i zde.

Na co jste vsadili?
Například masivní investice do rozvoje zmiňovaných značek Heineken a Desperados nebyly samozřejmou volbou. Řekli jsme si ale, že pokud se chceme vůči konkurenci odlišit, musíme trochu zariskovat. A sázka se vyplatila.

Kdy se stanete jedničkou a překonáte všudypřítomný Plzeňský Prazdroj?
Tímto tempem to ještě pár let potrvá. Ale vážně, pokud zůstane trh konkurenční a budou se dodržovat antimonopolní zákony, je to otevřené. Naši konkurenti zde dosáhli neuvěřitelných úspěchů. Abychom si ale rozuměli, naším cílem pro nadcházející tři roky není stát se jedničkou.

Bude to obtížné, protože podle mých informací se tržní podíl Plzeňského Prazdroje pohybuje kolem 70 procent.
Podle našich odhadů mají v maloobchodě zhruba 45 procent a v gastronomii kolem 60 procent.

Jaký je podíl Heinekenu na tuzemském trhu?
To je komplikované a nechci zacházet do příliš technických detailů. V závislosti na metodice měření se pohybujeme kolem 12 až 13 procent. Silnější jsme v maloobchodě, o něco slabší pozici máme v gastronomii, tedy v hospodách a restauracích.

Jaký je váš celkový výstav?
Minulý rok jsme prodali téměř 1,9 milionu hektolitrů piva. To je podobné jako ten předchozí rok. Celý trh aktuálně klesá a nám se podařilo navýšit tržní podíl.

Za rok 2024 vykázal český Heineken ztrátu kolem 19 milionů korun, což bylo obrovské zlepšení oproti předchozímu roku, kdy to bylo asi 144 milionů. Jakých hospodářských výsledků jste dosáhli v loňském roce?
V roce 2023 nás neúměrně zasáhly důsledky války na Ukrajině a drastický nárůst cen vstupů. Pivovarnictví je vůči energetické krizi extrémně zranitelné, protože samotný proces vaření piva i výroba skla a hliníku jsou obrovsky energeticky náročné. Velký podíl hliníku navíc historicky pocházel z území bývalého Sovětského svazu a velké množství sladu na světovém trhu je z Ukrajiny. Celý sektor byl pod obrovským tlakem. Různí mezinárodní hráči mají odlišné nákupní a zajišťovací strategie. My jsme se tehdy rozhodli nepřenést veškeré zvýšení nákladů na spotřebitele, což vedlo ke ztrátě. Byla to zkrátka krizová situace.

Dostali jste se tedy loni do zisku?
Toto je finanční ukazatel, který nemůžeme za jednotlivé země komentovat.

Jak se vyvíjí váš export? V roce 2024 došlo k obrovskému nárůstu. Pokračuje tento trend?
Ano. Po významné investici do pivovaru Krušovice jsme zahájili export části našeho portfolia do Německa. Některé naše pivovary teď fungují jako mezinárodní výrobní uzly, což je dnes v Evropě běžná praxe. Trh je propojený. Krušovice mají ideální geografickou polohu pro zásobování přilehlých částí Německa, což je pro nás v tuto chvíli klíčová součást byznysu.

V Česku větší propouštění neplánujeme

Nový generální ředitel Heinekenu Rafael Oliveira má implementovat strategii EverGreen 2030. Ta mimo jiné říká, že se Heineken zaměří na prémiové produkty a na sedm trhů s vysokým potenciálem. Patří mezi ně i Česko?
Nejsem si jistý, zda to mohu detailně komentovat. Trhy s vysokým potenciálem se určují podle velikosti, demografie a schopnosti růstu, a také podle naší relativní pozice, tedy zda jsme na trhu jednička nebo dvojka. Nemyslím si, že by tam Česko patřilo, a ani bych to popravdě nečekal.

Má tento nový plán nějaké praktické dopady na Česko? Jeho součástí jsou velké škrty, úspory a zrušení asi 6 tisíc pracovních míst. Ovlivní to vaše tuzemské provozy?
Strategie EverGreen 2030 navazuje na předchozí program EverGreen 2025. Důraz se stále klade na růst, efektivitu a připravenost na budoucnost. Pokud jde o růst, pro Česko jednoznačně platí sázka na prémiovost. V oblasti produktivity neustále optimalizujeme naše provozy. Lidé zvenčí vidí hlavně samotnou výrobu, ale obrovský prostor pro úspory je v administrativě, digitalizaci nebo ve sdružování určitých agend. Nákladová disciplína v klesající kategorii musí být pro člověka v managementu naprostou prioritou.

Plánujete v rámci úsporných opatření propouštění v českých pivovarech?
Kromě případných drobných organizačních úprav nic takového neplánujeme. Naše provozy ve výrobě, logistice i prodeji jsou nastaveny poměrně efektivně a stále rosteme. Pokud se neobjeví nějaké revoluční technologické řešení, které by procesy rázem zautomatizovalo, nevidím při současném růstu důvod k významnému snižování stavů.

Do pivního byznysu nedávno vstoupila Kofola, zatímco někteří mezinárodní konkurenti naopak kupují výrobce nealkoholických nápojů. Uvažujete o něčem podobném?
Pro skupinu, jako je Heineken, je to záležitostí globální strategie a velkých mezinárodních aliancí, nerozhoduje se o nich na lokální úrovni. Za mých 28 let ve firmě se o těchto věcech obvykle dozvídám den poté, co byly podepsány smlouvy. A i když jsem do nějakého projektu zapojen, vyjadřujeme se k němu až po jeho dotažení. Dá se ale předpokládat, že globálně, a nejen v Česku, budeme svědky dalších fúzí a spojování nápojových hráčů.

Český pivní trh i trhy v okolních zemích pomalu, ale setrvale klesají. Předloni to bylo o 5 procent, loni o více než 4 procenta. Prémiová piva jsou relativně stabilní, ale jediným segmentem, který roste, je nealkoholické pivo a ochucené nealko nápoje. Jaká je vaše strategie v této oblasti?
Otázkou je, jak se odlišit ve chvíli, kdy všichni přicházejí s tisíci různých inovací. Navíc se hranice mezi produkty stále více stírají. To, čemu říkáme ochucené nealkoholické pivo, je pro spotřebitele chuťově i funkčně velmi blízké jiným nápojům, které ani nejsou na bázi sladu nebo piva, ať už jde o funkční nápoje na soustředění a energii, klasické osvěžení, nebo drinky s proteiny. Tyto sousední kategorie jsou stále agresivnější a nabízejí čím dál víc produktů.

Jaká je tedy strategie Heinekenu?
Zaměřujeme se na skutečné potřeby spotřebitelů a přicházíme s věcmi, které jsou opravdu jedinečné. Letos jsme uvedli novou řadu prémiového ochuceného nealko piva s názvem Soulad se speciálními příchutěmi a do budoucna pracujeme i na funkčních benefitech.

V kategorii ciderů, kde máme silnou pozici se značkami Strongbow a Lišácké jablko, které mají běžně 4 až 5 procent alkoholu, jsme zavedli produkt s obsahem pouhých 2 procent alkoholu. Výsledky za první měsíc jsou fantastické. Snažíme se zkrátka těžit ze síly stávajících značek a dále je rozvíjet, než abychom se bezhlavě pouštěli do konkurenčního boje s tisíci jiných nápadů.

Proč se nepije desítka

Občas se objevují předpovědi, že se na výsluní vrátí výčepní desítka, protože lidé dávají přednost slabším a levnějším pivům. Tato kategorie přesto stále klesá. Jak si vedou vaše desítky, například Starobrno nebo Krušovice?
Pro nás to není hlavní priorita a v tomto segmentu nejsme nejsilnější.

Čím si to vysvětlujete?
To, co říkáte, dává logiku a byla to jedna z mých prvních otázek, když jsem do Česka nastoupil. Proč tato kategorie padá, místo aby rostla? Myslím, že v podvědomí lidí stále přetrvává historické vnímání desítky nikoli jako lehčího, osvěžujícího piva, ale jako méně kvalitního produktu. Spojujeme si ji s nižší hodnotou a očekáváme, že bude levná. Z nějakého důvodu to ale neplatí pro nealkoholické pivo, které bývá na regálech někdy dokonce dražší než běžný ležák. Každá země má zkrátka svá kulturní specifika.

Vrátí se tedy někdy desítka?
Vůbec by mě to nepřekvapilo, ale není to něco, s čím bychom v našich plánech pro nejbližší roky napevno počítali.

Vidíte v tomto segmentu rozdíl mezi Moravou a Čechami? Tradičně se říkalo, že Morava je k desítkám o něco vstřícnější.
Myslím, že ne. Jde spíše o celostátní trend.

Máte nějaké specifické strategie pro práci s gastro provozovnami? Jaký je u vás poměr prodejů v hospodách oproti maloobchodu?
Pokud jde o celý trh, tak podle našich dat, měřeno skrze sudy a tanky, což tvoří většinu, je podíl gastronomie zhruba 28 procent. My se pohybujeme mírně pod tímto celotrhovým průměrem. Dá se říct, že naše síla leží primárně v supermarketech.

Chcete to změnit a podíl v hospodách zvýšit?
Jednoznačně. Gastronomie je a vždycky bude místem, kde se buduje hodnota a tvář značky. S marketingovým týmem si často říkáme, že můžete mít deset televizních reklam a pět skvělých příspěvků na Instagramu, ale tím nejlepším marketingem bude stejně vždycky perfektně načepované pivo v příjemné hospodě s dobrým jídlem. Takže ano, růst v gastronomii pro nás zůstává jednou z hlavních firemních priorit, ne-li prioritou číslo jedna.

A daří se vám to?
V gastronomii momentálně nerosteme, držíme pozice na stabilní úrovni. Realita je taková, že musíte růst společně se svými zákazníky. Klíčovou otázkou pro nás je, jak efektivně investovat dostupné zdroje do nově otevíraných podniků, které bývají modernější, prémiovější a vyžadují větší kapitál, a jak přitom udržet zdravou rovnováhu. Je to podobný oříšek, jaký jsme rozebírali u maloobchodu. Na jedné straně chcete mít v portfoliu prémiovou moderní městskou pivotéku či restauraci, ale zároveň musíte vyhovět a nabídnout servis i tradiční hospodě na vesnici. Alokace těchto investic je nesmírně složitá a neustále ji balancujeme.

Starobrno v Praze?

Do portfolia Heinekenu patří také značka Starobrno. Pokud vím, tak jediné místo v Praze, kde je Starobrno na čepu, je tady u vás na recepci. Jaká je pozice této značky v rámci skupiny?
Za pět let působení v Česku jsem pochopil, že komentovat regionální oblibu určitých značek je velmi ošemetné. Starobrno je jednoznačně milováno v oblasti „kolem komína“, tedy na Brněnsku a jižní Moravě. I tam jsme ale museli hodně investovat, abychom si silnou pozici udrželi.

Jak se daří ležáku Štatl?
Minulý rok předčil veškerá naše očekávání. Prodali jsme ho o miliony lahví více, než byl plán, což je obrovský úspěch, celkem to bylo zhruba 22 tisíc hektolitrů, to je přes 4 miliony půllitrů piva. V gastronomii Štatl dodáváme výhradně do podniků, kde dokážeme garantovat stoprocentní kvalitu a perfektně proškolený personál. Starobrno se sice distribuuje celostátně, ale těžiště prodejů v maloobchodě i v hospodách leží v domovském regionu. Přesně tak, jak jsou určité regionální značky milovány ve svém kraji, jinde narážejí. Na tak tradičním trhu, jako je Česká republika, se tyto zvyklosti mění jen velmi těžko.

Starobrno nemá v Čechách historicky nejlepší pověst. Budete se to snažit změnit?
Nechci zacházet do detailů, ale logicky vzato: jsme sice tržní dvojka, ale s velkým odstupem za jedničkou. Musíme se tedy prioritně zaměřit tam, kde vidíme největší a nejrychlejší potenciál růstu. Myslím, že Starobrno, a zvláště Štatl, by mohlo mít potenciál i mimo Moravu. Každý rok ale zvažujeme, zda je investice do tohoto potenciálu stejně efektivní jako podpora jiných prémiových priorit, o kterých jsem mluvil na začátku. Pokud by se Štatl mohl stát celostátním hráčem poté, co upevní svou pozici v Brně, proč ne? Já i můj nadřízený bychom byli nadšení. Prvním úkolem je ale zajistit, aby Brno zůstalo pro Štatl neotřesitelnou domácí baštou.

Starobrno patří k hlavním sponzorům hokejové Komety Brno. Bude tato podpora pokračovat i nadále?
Ano, můžu potvrdit, že budeme Kometu podporovat i v nadcházející sezóně.

Jak se daří vašim ostatním značkám?
Péče o produkty s dobrým poměrem ceny a výkonu je dalším pilířem naší strategie. Kupní síla významné části české populace v posledních letech stagnuje nebo klesá a my je nemůžeme z trhu vytlačit vysokými cenami. Bylo by to špatné pro náš byznys a vlastně i neetické, protože svým způsobem plníme i sociální roli.

Dokázali jsme tedy uspokojit obě potřeby: udržet objemy a pokrýt náklady díky cenově dostupnějším produktům, a takto získané prostředky investovat do rozvoje prémiovějšího segmentu. To se snadno řekne, ale hůř udělá. Měli jsme i trochu štěstí. Vsadili jsme na několik věcí, které vyšly, a s výsledky jsme spokojeni.

Vody máme dost

Krušovice leží v oblasti takzvaného srážkového stínu, kde je nedostatek vody. Heineken v minulosti plánoval vybudovat pro pivovar přivaděč vody. Jaká je aktuální situace? Budete ho stavět?
Vody máme dost, ale musíme s ní nakládat maximálně zodpovědně. Obecně platí, že když provozujete takto masivní investici, musíte mít v záloze plán A, B, C i plán Z. V rámci krizových scénářů máme stále připravené různé varianty včetně zmíněného přivaděče. Tyto projekty ale momentálně nejsou naší investiční prioritou. Mnohem chytřejší je spotřebu vody systematicky a neustále snižovat přímo v provozu. V pivovarnictví pečlivě měříme, kolik litrů vody spotřebujeme na litr uvařeného piva.

V tom jsou Krušovice relativně úspěšné, že?
Ano, krušovický pivovar udělal obrovský skok kupředu, protože jsme do něj masivně investovali, za poslední roky to bylo přes 133 milionů korun. Spotřeba vody se tam teď pohybuje kolem 3,1 litru vody na litr piva, ve Starobrnu je to dokonce 2,9 litru a ve Velkém Březně 4 litry. Průměr v Česku se přitom běžně pohybuje mezi 3 a 6 litry.

Z hlediska trendů začíná Česko připomínat země jako Rakousko nebo části Německa, kde už dávno neplatí, že v každé vesnici funguje hospoda. Doby, kdy byla roční spotřeba v Česku 160 litrů na hlavu, jsou pryč. Stává se z Česka běžný trh, který pomalu ztrácí status pivní velmoci?
Když se na to podívám optimisticky, při současné spotřebě 121 litrů na hlavu mi 99,9 procenta mých zahraničních kolegů závidí, že mohu na takovém trhu pracovat. Sám pocházím z Itálie a tam se spotřeba stabilně pohybuje kolem pouhých 30 litrů. Když se podíváte na trhy, které generují celosvětově obrovské zisky, jako je Brazílie, USA nebo Japonsko, i tam mají výrazně nižší čísla než my tady. V tomto ohledu je Česko stále fantastický výchozí bod.

Může se český trh vrátit k růstu?
Pokud si společnost bude piva i nadále vážit jako národního kulturního dědictví, pokud pomůže hospodám prosperovat, nejen jako podnikům, ale jako sociálnímu tmelu komunit v obcích a městech. A pokud budou správně fungovat pravidla hospodářské soutěže, pak může toto odvětví vzkvétat i nadále.

Fungují v současnosti pravidla hospodářské soutěže správně?
To nebudu komentovat.

Pokud jde o vaše strategické výhledy, počítáte s dalším poklesem trhu, nebo už vidíte pomyslné dno, kde se situace stabilizuje?
Pivní sektor je pod tlakem v celé Evropě. Přispívá k tomu celá řada faktorů: od léků na hubnutí přes měnící se pohled na zdravý životní styl, technologie, sociální média, chytré telefony až po demografický vývoj. Každá země je specifická a existuje spousta teorií, co má největší vliv. Myslím, že hlavní segment ležáků a klasického piva se na některých trzích brzy usadí a stabilizuje. V horizontu příštích tří až pěti let je ale velmi pravděpodobné, že případný pokles tradičního piva plně vykompenzují nealkoholické alternativy. Věřím, že se lidé budou nadále chtít potkávat nad dobrým jídlem a pitím.

Velikonoční Zelený čtvrtek se blíží – a právě v tento den se začne v celé České republice i na Slovensku čepovat Zelené pivo, nejslavnější a nejdéle nepřetržitě vařený speciál z pivovaru Starobrno. Jeho příznivci ho letos mají k dispozici celkem 4500 hektolitrů. Na letošní Zelený čtvrtek, který vychází na 2. dubna, přibude ale ještě něco navíc. Zelené pivo slaví kulaté dvacáté narozeniny a při té příležitosti Starobrno uspořádá pokus o český rekord – největší hromadný přípitek.

Právě v Brně se na vítání svátků jara Zeleným pivem čeká nejvíce, i když svou popularitu si během dvou desetiletí pivo s neobvyklou barvou získalo i na jiných místech naší republiky. Výše uvedený rekord se uskuteční na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí nedaleko pivovaru Starobrno v 18:00 hodin. Dále je zde připraven celodenní program se dvěma koncerty. V samotném pivovaru se budou konat exkurze s ochutnávkou Zeleného piva zdarma.

Zelené pivo se celou dobu připravuje podle stále stejné receptury vždy koncem ledna. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a Žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin, jehož receptura po celou dobu existence Zeleného piva zůstává tajná. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu přímo v pivovaru Starobrno se pečivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu Zelené pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

„Je to pěkný pocit, pokud za pivovar Starobrno můžeme přispět ke sváteční atmosféře svátků jara. Já osobně se letos těším snad ještě více než kdykoli jindy, protože uspořádat rekordní přípitek považuji za výborný nápad. Uvidíme se na terase, na všechny se těším,“ vzkázala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu v celé ČR zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Pivovar Starobrno oslaví dvacet let Zeleného piva pokusem o rekord v hromadném přípitku. Akce proběhne na Zelený čtvrtek 2. dubna na Mendlově náměstí v Brně. Součástí programu budou koncerty, diskotéka i bezplatné prohlídky pivovaru.

Pokus o rekord doplní celodenní program
Pivovar Starobrno uvařil Zelené pivo poprvé před dvaceti lety a postupně z něj vytvořil oblíbenou velikonoční tradici. Letos výročí připomene pokusem o rekord v největším hromadném přípitku, který se uskuteční 2. dubna v 18 hodin na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí.

Do akce se zapojí ředitelka pivovaru Klára Konupčíková i zaměstnanci, kteří se podíleli na vaření piva. Přítomen bude také komisař pelhřimovské agentury Dobrý den. Každý účastník pokusu obdrží malý památeční dárek.

Čepování Zeleného piva každoročně přiláká na místo více než tisíc návštěvníků. Areál Pivovarské restaurace se letos otevře v 11 hodin a vstup zůstává zdarma. Program nabídne diskotéku pod širým nebem i koncerty kapel Zelená pára od 19 do 20 hodin a Metalinda od 21 do 22 hodin.

Návštěvníci mohou dorazit v zeleném oblečení nebo kostýmech, k dispozici bude také fotokoutek. Pivovar zároveň připravil exkurze, na které se zájemci musí registrovat od 10 hodin na vrátnici. Prohlídky budou probíhat mezi 11. a 16. hodinou a jsou rovněž zdarma.

Speciální receptura i omezené množství
Zelené pivo připravuje Starobrno tradičním způsobem ze světlého ječného sladu, žateckého chmele a vody. Slad se vyrábí pouze pro tuto příležitost a liší se parametry od běžně používaných surovin. Do mladiny sládci přidávají bylinný výluh a po kvašení i likér. Zelenou barvu tak utváří kombinace technologie, surovin, výluhu i likéru. Letos pivovar uvařil 4 500 hektolitrů tohoto speciálu. Zelené pivo bude dostupné v hospodách po celé velikonoční svátky až do vyprodání zásob.