Historie a současnost Pivovaru Starobrno

V současnosti má výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, sahají zřejmě až do 14. století. V té době začal ženský gotický klášter pivovarvyrábět a prodávat vlastní pivo.
Významný mezník v historii pivovaru představuje také konec 18. století. Konkurs na sládka tenkrát vyhrál proslulý průkopník a zakladatel moderní výroby piva v Čechách a na Moravě – František Ondřej Poupě. Strávil zde poté celých 7 let, během nichž se dále věnoval rozvoji pivovarnictví, zavedl v brněnském pivovaru teploměr, pivní váhu a otevřel 1. pivovarnickou školu.
Posledními majiteli starého klášterního pivovaru byli Josef Mandel a Hermann Hayek, kteří v roce 1872 vystavěli v ulici V hlinkách zcela nový pivovar. Budovy starého pivovaru využívali při stavbě sladovny; od počátku existence nového pivovaru se mluvilo o „Starobrněnském pivu“.
pivovarV roce 1943 vzniká nová společnost – První brněnský akciový pivovar a moravská sladovna, která však byla již za dva roky znárodněna dekretem prezidenta Beneše a transformována na Starobrněnský pivovar a sladovnu, národní společnost. Po roce 1948 byl pivovar začleněn do podniku Středomoravské pivovary, n. p. a začalo usilovné období s plánovaným řízením. V následujících 45 letech se do pivovaru téměř neinvestovalo, což se velmi výrazně projevilo na kvalitě piva.
Rok 1992 je počátkem moderní historie pivovaru. Starobrno bylo transformováno ze státního podniku na akciovou společnost a rovněž získalo významnou cenu jakosti – 1. místo na pivním veletrhu PIVEX, jenž patří mezi nejprestižnější soutěže, kdy kvalitu piva hodnotí sládci a profesionální degustátoři.
Privatizací v roce 1994 se společnost stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG. pivovarZa několik let se ze zastaralého státního podniku stal s přílivem nového kapitálu a kvalitního know-how moderní pivovar, který od té doby získal na českém trhu více ocenění, než kterýkoliv z jeho konkurentů. Jednou ze stěžejních událostí v budování podnikové identity a podnikového designu společnosti STAROBRNO, a.s. byla změna loga, ke které došlo v roce 1995. Nový typ byl později doplněn o slogan značky Starobrno – „Tajemství dobré nálady“. Společnost se tak stala prvním pivovarem v České republice, který začal důsledně používat slogan jako marketingový nástroj.
Fúze v roce 2003 mezi Heineken Group a většinovým akcionářem STAROBRNA, a. s. představuje nejdůležitější mezník v novodobé historii společnosti. BRAU UNION AG, nová společnost založená na základě smlouvy mezi BBAG a skupinou Heineken, se stala nejvýznačnější středoevropskou pivovarnickou skupinou, jejímž členem je i STAROBRNO, a. s.
Zdroj:Stránky Pivovaru Starobrno, 2015


HISTORIE V BODECH
Pivovar Starobrno najdete na Starém Brně a je tak přirozeně silně spjat celou svou historií i současností s Brnem a svým regionem, na který je náležitě hrdý.

● 1243pivovar Už v polovině 13. století udělil Václav I. městu Brnu královská privilegia, přičemž jedním z nich bylo i právo vařit pivo. V roce 1323 založila osvícená královna Eliška Rejčka na Starém Brně cisterciácký klášter, jehož součástí se o dva roky později stal pivovar.



● 1798pivovar Koncem 18. století vyhrál konkurz na sládka tehdejšího Měšťanského pivovaru v Brně na Starobrněnské ulici proslulý průkopník a zakladatel moderní výroby piva v Čechách a na Moravě František Ondřej Poupě a zasloužil se tak o rozvoj pivovarnictví v Brně. Strávil v Brně celých 7 let, během nichž se dále věnoval rozvoji pivovarnictví, zavedl v pivovarnictví teploměr, pivní váhu a otevřel 1. pivovarnickou školu.


● 1872pivovar Poslední majitelé klášterního pivovaru Josef Mandel a Hermann Hayek se v roce 1872 rozhodli postavit nový moderní pivovar v ulici Hlinky v bezprostředním sousedství dnešního Mendlova náměstí. Pivo, které se zde vařilo, bylo od počátku známé jako „starobrněnské“. V roce 1896 už má výstav kolem 160 tis. hl ročně. V roce 1895 přechází pivovar z ledování na umělé chlazení a rozsvěcuje se zde první žárovka.


● 1897pivovar V roce 1897 je zde umístěna první elektrická pneumatická sladovna v rakouských zemích, která je umístěna do nové budovy sladovny. V roce 1903 produkce piva dosahuje rekordních 275 tis. hektolitrů piva, toto bude překonáno až v poválečném roce 1946. Ve 20. letech 20. století se ve Vídni zakládá distribuční sklad, do kterého je dováženo denně až 5 vagónů starobrněnského piva.


● 1931pivovar Ve 30. letech 20. století se starobrněnský pivovar stává největším pivovarem na Moravě a nabízí široké portfolio piv a pivních speciálů. Kromě tradičních výčepních piv vyrábělo čtrnáctistupňové pivo Baron Trenck a pivní pálenku Bier Brand.



● 1948pivovar V roce 1944 poškodilo americké bombardování mimo jiné i pivovar. V roce 1948 byl pivovar předán „do rukou lidu“ a dlouhá desetiletí let se do něj neinvestovalo, což se bohužel podepsalo na jeho stavu.



● 1992pivovar Moderní éra starobrněnského pivovaru se začala psát roku 1992. Právě tehdy vznikla ze státního podniku akciová společnost a o dva roky později se stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG, která započala modernizaci pivovaru. V roce 2003 přechází Starobrno pod skupinu Heineken Group. Díky přílivu kapitálu a kvalitního know-how, získává pivovar postupně na českém pivním trhu mnoho ocenění.


● 2008pivovar Uvedli jsme do provozu novou modernizovanou varnu, díky které máme kvalitu vaření našeho piva pod skvělou kontrolou. Pivo u nás vaříme stále tradičními postupy - typickou metodou pro český spodně kvašený ležák, tedy vařením dekokčním způsobem na dva rmuty, a to výhradně z českých a moravských surovin.


● 2012pivovar Od roku 2012 je naše sudové a lahvové pivo nepasterizované, díky čemuž si ještě více uchovává svoji čerstvou a přirozeně lahodnou chuť, jejímž základem jsou nejlepší moravský slad a nejjemnější žatecký chmel.



● 2016pivovar V roce 2016 jsme pro vás otevřeli nové návštěvnické prostory a dále zvelebujeme celou exkurzní trasu.



Zdroj:Stránky Pivovaru Starobrno, 2018


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Starobrno

Kdy:dle určených časůObec:BrnoZdroj:Pivovar Starobrno

Prohlídka spojená s degustací piva
Pivovar Starobrno, který na stejném místě v ulici Hlinky nedaleko Mendlova náměstí stojí už od roku 1872, se stále častěji stává oblíbeným výletním cílem. Pivovarem provázejí kvalifikovaní průvodci, kteří turisty seznámí s dlouhou historií vaření piva na Starém Brně i v samotném pivovaru Starobrno. Dále je informují o všech fázích výroby piva, tradiční technologii a kvalitních surovinách k jeho vaření.

Program exkurze
Návštěvníci si projdou varnu i prostory, kam ústí cylindrokonické tanky ke kvašení piva. Z ochozu si prohlédnou linku na vyfukování, plnění a balení PET lahví. Na závěr všechny dospělé čeká degustace v Pivovarské restauraci.

Jak se objednat
Exkurze se konají v pracovní dny i víkendy, a to v předem určených časech.

Pracovní den 8.00 - 17.30 hod nutné objednat
Sobota od 11.00 a od 13.00 hod bez objednání
Neděle od 14.00 a od 15.00 hod bez obejdnání

e-mail: exkurze@starobrno.cz
telefon: +420 737 224 087

Exkurze mohou probíhat s výkladem v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. V případě skupin nad 10 osob je objednávka nutná kvůli zajištění dostatečného počtu průvodců.

CENY EXKURZÍ
Dospělý 150 Kč
Studenti na 18 let 100 Kč
Důchodci 100 Kč
Žák školní výpravy s doprovodem 60 Kč

Aktualizováno: před 2 lety

Zelené půllitry opět přivítají Velikonoce. Zelená třináctka se vaří právě dnes

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Pivovar StarobrnoAutor:Nicole Baronová, PR

Popatnácté! Zelené pivo letos oslaví půlkulaté narozeniny. Starobrněnští sládci ho vaří dnes, čepovat se začne jako každoročně na velikonoční Zelený čtvrtek. Ten letos připadá na 9. dubna. Celkem budou mít pivaři k dispozici v celé republice 4 500 hektolitrů Zeleného piva. Dalších 500 hektolitrů poputuje na Slovensko, kde si ho tamní obyvatelé rovněž velmi oblíbili.

Nedílnou součástí vaření Zeleného piva je lití bylinného výluhu ve varně pivovaru Starobrno. Složení výluhu, který se chystá přímo v pivovaru, zná jen několik málo lidí. Připravuje se z několika bylin, přičemž pivovar „odtajnil“ jedinou z nich – kopřivu dvoudomou. „Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je výrobním tajemstvím. Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ uvedl manažer kvality společnosti HEINEKEN Jiří Brňovják. Kromě výluhu hraje v receptuře důležitou roli světlý ječný slad, jehož výroba a parametry se trochu liší od sladů běžně používaných pro ostatní druhy starobrněnských piv. Slad se proto vyrábí výhradně pro tuto příležitost.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, pak při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

„Říkám to každoročně a řeknu to i letos: ve Starobrně jsme na Zelené pivo strašně hrdí. Zelený speciál se stal neodmyslitelnou součástí každých Velikonoc. Těšíme se, až ho budeme vařit, ochutnáme a nabídneme našim zákazníkům,“ uvedl výrobní ředitel společnosti HEINEKEN Milan Schramm.

Pití Zeleného piva provází řada doprovodných akcí, o kterých bude pivovar včas informovat. Kam na pivo zajít se zájemci před Velikonocemi dozvědí na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Brněnské zelené pivo se už vaří. Na Zelený čtvrtek ho lidé ochutnají po patnácté

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Brněnský deníkAutor:Oldřich Haluza

Už po patnácté ochutnají pivní milovnicí na Zelený čtvrtek na Velikonoce zelené pivo od pivovaru Starobrno.
Tamní sládci už pivo vaří, v úterý ve varně nalili bylinný výluh, který u nápoje přispívá k jeho typické zelené barvě.

Výluhy chystají přímo v pivovaru, jeho složení zná pouze několik málo lidí. Připravují ho z několika surovin, ze kterých pivovar prozradil pouze kopřivu dvoudomou. „Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je výrobním tajemstvím. Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu," uvedl manažer kvality pivovaru Jiří Brňovják. V receptuře je kromě výluhu důležitý světlý ječný slad, který je odlišný od sladů používaných pro ostatní druhy starobrněnských piv.

V poslední fázi přidávají sládci do piva likér, který výrazně dopomáhá zbarvení moku. Výsledná zelená barva piva vznikne kombinací několika faktorů, jako jsou technologie, surovin, výluh i likéru.
Pivovar letos uvaří pět tisíc hektolitrů zelené třináctky, čtyři a půl tisíce hektolitrů z nich přitom poputují do celé republiky. Zbytek uvařeného piva poputuje na Slovensko.

Starobrno zve na večerní prohlídky

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Pivovar Starobrno se znova více otevírá veřejnosti. Po několika letošních úspěšných akcích pozve tentokrát všechny zájemce na večerní prohlídky pivovaru. Konat se budou každý den od středy 25. září do soboty 28. září.

Prohlídky v netradičním večerním čase se uskuteční u příležitosti Dnů českého piva. „Každý pivovar Dny českého piva slaví po svém. Starobrno se rozhodlo jít trochu jinou cestou. Návštěvníky tak zve nejen do hospod. Chce jim ukázat, jak a kde se jejich oblíbené pivo vaří,“ uvedla manažerka značky Petra Havlišová.

Speciální exkurze od 25. do 28. září začínají vždy v 19:00 hodin. Kapacita každé z nich je maximálně 25 lidí. Všichni zájemci se ovšem musí dopředu přihlásit na stránkách exkurze@starobrno.cz. Zvýhodněná je i cena vstupenky – na místě zaplatí 100 korun (běžná cena je 150 korun). Prohlídka s průvodcem trvá zhruba hodinu.

Zájemci o exkurzi s výkladem si prohlédnou některé provozy pivovaru, například varnu nebo prostory, kam ústí velkokapacitní cylindrokonické tanky k dokvašování piva. Podívají se i na linku k vyfukování, plnění a balení PET lahví. Dozvědí se také spoustu informací z historie pivovaru a dlouhé tradici vaření piva na Starém Brně. Návštěvníci se mohou těšit i na ochutnávku nefiltrovaného ležáku, který přímo ze sklepa chutná prostě nejlépe.

Speciální akci ke Dnům českého piva pořádá i Pivovarská restaurace na Mendlově náměstí. Zájemcům nabízí speciální menu, sestávající z pivní sýrové pomazánky Obatzdy, paštiky, kuřecích křídel a pivovarských žebírek. Součástí menu pro dva je i ochutnávkový set šesti šnitů z produkce pivovaru Starobrno. Domů si pak lidé odnesou dvakrát litrový fresh beer starobrněnského Draka. V ceně je dále prohlídka starobrněnského pivovaru s výkladem. Vše výše uvedené zahrnuje voucher pro dvě osoby za 699 korun. Prodej začíná ve středu 25. září. Vouchery lze rezervovat v Pivovarské restauraci na telefonních číslech 543 420 130 nebo 774 416 124, jde to také mailem - restaurace@pivovarskastarobrno.cz. Celkem je k dispozici 100 voucherů.

Prohlédli si nový dres Komety i ležácké sklepy. Starobrno mělo svůj den

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Marek Hadrbolec

Sotva se na jednom kelímku s logem pivovaru objeví čepice bílé pěny, chytají zručné ruce výčepních do ruky další, do kterého čepují zlatavý mok. Brněnské pivo jde dnes rychle na odbyt, má totiž svůj den. Lidé ho slaví přímo v areálu pivovaru.

Dnes ale čepují nejen povolaní. Jaké to je postavit se na druhou stranu baru a naplnit pivem krýgl tak akorát, si mohou lidé vyzkoušet pod dohledem mistrů řemesla. Ti také jejich snahu přísně hodnotí. „Dobrý výčepní může někdy napravit i špatné pivo. Špatný výčepní zase dobré pivo snadno zkazí,“ vysvětluje jeden z rozhodčích. Zkušeným okem měří například míru nebo výšku pěny.

Na Dni Starobrna se ale lidé neseznámí pouze s tím, jak pivo chutná, jak se čepuje a kde se vyrábí. Odpověď na otázku, jaký je další důležitý bod programu, dávají tušit všudypřítomné modrobílé dresy a šály. „Jsme tu dnes nejen proto, abychom si pochutnali, ale abychom odhalili dres brněnské Komety pro příští sezónu,“ vysvětluje z pódia hlas místního hokejového klubu Michal Chylík.

Odhalení dresu přihlíží stovky zvědavých očí. Nový dres pokřtí zástupci Komety i pivovaru čerstvě natočeným pivem. „Naše pivo je dobré, protože se dělá poctivě. Věřím, že tak budou hrát i chlapci z Komety a my se tu všichni za pár měsíců sejdeme s pohárem,“ komentuje odhalení ředitel pivovaru Karel Honegr.

Bílý dres nakonec sklízí téměř stejný potlesk, jako hudebníci, kteří se na Dni Starobrna starají o kulturní program. Patří mezi ně i dobře známá jména, například kapela Chinaski.

Odhalení dresu následuje autogramiáda hráčů. Na pozdě příchozí ale nejprve čeká dlouhý had lidí, kteří se už nemohou dočkat setkání se svými oblíbenci. „Tady ne, konec řady je až támhle,“ ozývá se často.

Kdo nemá zájem o osobní setkání s hráči, má příležitost projít si útroby pivovaru. Pořadníky na jednotlivé časy se velmi rychle plní. „Nejbližší volný termín je až za dvě hodiny. Chtěli jsme jet brzy domů, ale počkáme si,“ posteskl si Petr Mostecký, který přijel hlavně kvůli možnosti nahlédnout za oponu výroby piva. Uvnitř si lidé prohlédnou například ležácké sklepy, v nichž zlatavý mok dokvašuje.

Starobrno ocenilo nejlepší doma vařený nefiltrovaný ležák

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápoje

Ředitel pivovaru Starobrno Karel Honegr předal ocenění v soutěži domácích pivovarníků o nejlepší doma vařený nefiltrovaný ležák. Na základě hodnocení odborné poroty uvařila nejlepší pivo Zdeňka Lukášková z Brna. Odborná porota vybírala z deseti přihlášených vzorků.

Unikátní soutěž pro domácí pivovarníky, historicky zatím první, vymysleli v pivovaru Starobrno. „Hlavní motivací bylo oslovit všechny pivní srdcaře a fandy pěnivého moku, kteří si doma pivo vaří – a díky soutěži tak dostali příležitost vzájemně si poměřit své síly i zkušenosti. Degustátoři konstatovali, že soutěžní ležáky byly velmi kvalitní, což nás pochopitelně velmi těší,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Petra Havlišová.

Podle zadání soutěže museli soutěžící pivo uvařit z plzeňského sladu a žateckého poloraného červeňáku (chmele), ostatní ingredience byly jejich svobodnou volbou. Ve výsledku však nesmělo jít o ochucené pivo. Pivní originály jednotlivých soutěžících pak posuzovali degustátoři přímo z pivovaru.

Vítězka klání, kterou vybrala uvedená odborná porota, dostala hned na několik cen. První z nich je finanční odměna, celkem 20 000 korun na pořízení dalšího zařízení pro domácí vaření piva. Vítěznou recepturu piva bude v nejbližší době konzultovat přímo s pracovníky pivovaru, kteří Zdeňce Lukáškové pomohou i při výrobě. Svůj ležák autorka osobně představí veřejnosti na Dnu Starobrna 7. září 2019. Kromě toho se počítá s tím, že si několik sudů vlastního piva odveze domů pro vlastní potřebu.

Drak v novém. Ležák Starobrna dostal nové etikety

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Eliška Gáfriková

V novém kabátě najdou pivaři v obchodech nepasterizovaný extra chmelený ležák brněnského pivovaru Starobrno Drak. Skleněné lahve totiž mají nové designové etikety. Ve vybraných restauracích také pivaři mohou soutěžit o originální džbány z limitované edice.

Jedinečné džbány mohou pivaři získat za nasbírání nálepek na soutěžní kartičku. Nálepky získají ve vybraných podnicích za konzumaci ležáku Drak. Jelikož edice džbánů je omezená, výhru získají jen nejrychlejší soutěžící.

Ležák Starobrno Drak sládci vaří tradičním způsobem na dva rmuty. Drak se chmelí celkem čtyřikrát, z toho naposledy zastudena. Pivo má čirou zlatou barvu a vyvážený říz. „O chuti ležáku v roce 2014 rozhodovali pivaři ve dvou stovkách starobrněnských hospod. Ze čtyř variant vybrali dnešní extra chmelenou,“ uvedla manažerka značky Starobrno Petra Havlišová.

Pivo v roce 2018 získalo na degustačních soutěžích Stříbrnou pivní pečeť, na Českém pivu mu patřila druhá příčka. Název ležák získal z legendy o brněnském drakovi.

Na Zelený čtvrtek opět Zelené pivo od Starobrna

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:České nápoje

Už ze samé podstaty je Zelený čtvrtek dnem staročeských tradic. Vaření, pečení, půst nebo uklízení. Tvrzení „na Zelený čtvrtek něco zeleného“ si vzali za své starobrněnští sládci a už čtrnáct let dodržují tradici výrobou velikonočního piva. Ani letos tomu nebude jinak. Přesně na Zelený čtvrtek narazí hostinští v celé České republice sudy se Zeleným pivem – nejslavnější speciální třináctkou pivovaru Starobrno. Zelené půllitry tak opět přivítají svátky jara. Avšak pro jedno zelené není třeba se vydávat až do Brna, nýbrž se stačí poohlédnout po nejbližším výčepu, protože tento speciál je pro svou popularitu čepován celonárodně.

Přípravy na Velikonoce v pivovaru Starobrno začínají dlouho dopředu. Zelené pivo se letos vařilo 19. února a na jeho přípravě se podílel i nový sládek Starobrna Svatopluk Vrzala, který je jedním z pamětníků z doby, kdy s ním ve Starobrně začínali.

Třináctka Zelené pivo se celých dlouhých čtrnáct let připravuje podle stále stejné receptury. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se do mladinové pánve přilévá speciální bylinný výluh z několika druhů bylin. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval výrobní ředitel Milan Schramm. Letos mají milovníci piva v Čechách a na Moravě k dispozici 4 500 hektolitrů, na Slovensku pak 510 hektolitrů Zeleného piva.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva každoročně provází i bohatý doprovodný program v Brně. V nedalekém pivovaru Starobrno v ulici Hlinky návštěvníci mohou vydat na zelené exkurze zdarma, aby i na vlastní oči viděli, kde se Zelené pivo vařilo. Na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí se konají koncerty zdarma - Poetika, Zelená pára, the People a vrcholem večera bude vystoupení skupiny 05 a Radeček. Zájemce po Brně vozí speciální pivní tramvaj Šalina Pub s výčepem na palubě, kde se ten den samozřejmě čepuje jak jinak než Zelené pivo.

Letošní novinkou bude pořádání Starobrno pikniku v Otevřené zahradě pod hradem Špilberkem. Zájemci si mohou pronajmout piknikový koš pro dva včetně deky a strávit tak příjemné odpoledne na zeleném trávníku piknikováním. Autorkou velikonočního menu, které v košíku hosté najdou, je brněnská foodblogerka Kristina Lund aliaz Děvče u plotny. Ta si pohrála s regionálními potravinami a připravila inspirativní pochoutky, které budou doplněny o drobné velikonočními dárky a samozřejmě o poukázky na Zelené pivo. Vstupenky se prodávají v síti Ticketstream za 299 Kč, ale k dostání budou také na místě.

Seznam všech provozoven, kde se bude Zelené pivo v celé republice čepovat, zájemci najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz. Kromě toho se zde všichni dozvědí mnoho informací o samotném pivu, i všech doprovodných akcích.

Starobrno začalo vařit zelené pivo na Velikonoce. Obsahuje kopřivy

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

První várku zeleného piva na Zelený čtvrtek uvařili v brněnském pivovaru Starobrno. Receptura jediného speciálu, který v největším jihomoravském pivovaru připravují, zahrnuje bylinný výluh obsahující mimo jiné kopřivu a likér, který pivu dodává zelenou barvu. Ve Starobrně letos velikonoční speciál připravují už počtrnácté.

"Stejně jako v minulých letech uvaříme 4500 hektolitrů zeleného piva pro český trh a 510 hektolitrů pro Slovensko. Už třetím rokem uvařené množství nezvyšujeme, protože pití zeleného piva má být spojené s Velikonocemi a nemělo by být dostupné příliš dlouho po nich," řekl sládek pivovaru Svatopluk Vrzala.

Recept na třináctistupňový speciál znají jen čtyři lidé. Vaří se ze speciálního světlého ječného sladu, odrůdy chmele Žatecký poloraný červeňák a v přesně daný okamžik se do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh. Pivovar prozrazuje pouze to, že jeho součástí je kopřiva a na jednu 500litrovou várku je zapotřebí asi pět litrů výluhu. Po uvaření pivo osm dnů kvasí a několik týdnů dozrává při teplotě kolem jednoho stupně Celsia. Po filtrování se do něj přidává ještě likér kvůli barvě.

Vedení pivovaru na zeleném pivu oceňuje hlavně to, že si jej vychutnají všichni milovníci piva, nejde pouze o gurmánskou specialitu pro opravdové fajnšmekry. "Od jiných speciálů se zelené pivo hodně liší právě svou pitelností, o to se nejvíce snažíme. Aby si k němu našel cestu i běžný konzument," uvedl Milan Schramm, výrobní ředitel společnosti Heineken, která značku Starobrno vlastní.

Heineken je třetí největší česká pivovarnická skupina a její zisk stoupl v roce 2017 zhruba o 23 procent na 206,4 milionu korun. Tržby Heinekenu klesly podle výroční zprávy o 1,7 procenta na 3,13 miliardy korun. Do skupiny patří pivovary Krušovice, Velké Březno a Starobrno. Jednotlivé pivovary samostatné výsledky neuvádějí.

Naše pivo je už mnoho let stejně dobré, říká nový šéf Starobrna

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Marek Osouch

Dva a půl roku šéfoval pivovaru Starobrno Ondřej Koucký. Od začátku letošního roku ho však v čele podniku na Mendlově náměstí, který patří do nizozemské skupiny Heineken a ročně uvaří přes 1,25 milionu hektolitrů piva, vystřídal další Pražan.
„Starobrno má v rámci Heinekenu fantastickou pověst,“ říká nový ředitel Karel Honegr.

Do Starobrna přecházíte z krušovického pivovaru. Jaké pivo si teď dáváte v restauraci nebo kupujete domů?
V Brně samozřejmě brněnské pivo. Vaříme ho tady, chodím na degustace, mám ho rád.

Kdy jste vůbec Starobrno ochutnal poprvé?
Už je to nějakou dobu, kdy jsem pil dvanáctku Draka. Byl na mě tehdy hodně silný, ale oblíbil jsem si ho. Pivo mám rád celkově. Chodím a zkouším různé značky pod Heinekenem. Zajímá mě, jak je v restauracích čepují. Od brněnské nabídky většinou přejdu k Březňáku nebo Krušovicím, které jsem pil dosud.

Máte kolem sebe lidi, kteří by vám dokázali říct, že Starobrno není dobré?
Najdou se kritici každého piva. To se týká i Plzně. My ale můžeme zodpovědně říct, že se naše pivo vaří už mnoho let podle stejných receptur a je i stejně dobré. Je však možné, že se mění chutě lidí. Dopad na to má samozřejmě i fakt, jak dostanu pivo natočené v hospodě.

Takže vidíte zásadní vliv na pověst piva také u hospodských?
Přesně tak. Jednou z našich priorit je soustředit se na to, abychom si byli jistí, že se pivo dostane ke konzumentovi v takové kvalitě, v jaké je v pivovaru. Když nám volá nespokojený hospodský, okamžitě je sládek schopen vyjet a vyřešit s ním problém na místě. Na to teď klademe důraz.

Proč jste se o post šéfa brněnského pivovaru vlastně ucházel?
Jde o prestižní místo. V rámci Heinekenu má Starobrno fantastickou pověst. Přišel jsem z oddělení, které mělo na starosti služby zákazníkům, což vnímám jako to hlavní, co musíme podporovat. To jsem chtěl do Brna přinést.

Jak konkrétně tedy budete služby zákazníkům zlepšovat?
Ono to zní hrozně obecně, ale pro nás to hlavně znamená, že lidi, kteří vaří pivo, jezdí za hospodskými řešit jejich problémy a učí je pivo čepovat, jak chceme, aby ho zákazník dostal. Pivovar musí dělat kroky směrem k hospodám.

Při svém nástupu jste avizoval, že se chcete zaměřit na podporu prodeje v domácím regionu. Vypijí tedy Brňané a lidé na jižní Moravě málo Starobrna?
Určitě ho nepijí málo. Pořád jsme v regionu dominantní silou, ale trh je vysoce konkurenční, vidíme tlak malých pivovarů. Proto vnímáme jako nutnou potřebu poskytovat našim zákazníkům prvotřídní službu, o níž jsem mluvil.

Do Krušovic jste naskočil v roce 2012, do té doby jste ale neměl zkušenost s výrobou piva ani potravinářským průmyslem. Pracoval jste ve firmě zaměřené na prodej drogistického zboží nebo v někdejším Telecomu. Proč jste si vybral zrovna pivovarnictví?
To byla šťastná shoda okolností. V předchozí práci jsem měl na starosti největší sklad firmy ve střední Evropě. Tehdy do Heinekenu hledali člověka na místo manažera plánování a logistiky. Tu jsem znal dobře ze skladu a plánování mi taky nebylo zcela neznámé, protože jsem se s ním už dříve potkával. Každopádně mě lákalo přesunout se do pivovarnictví, takže jsem tento krok udělal a jsem za to rád.

V Krušovicích jste měl na starosti právě plánování a logistiku a snažil jste se různými opatřeními zlepšit efektivitu práce. Je to něco, v čem dnes brněnský pivovar pokulhává?
Vůbec ne, Starobrno je v tomto ohledu naopak v rámci celé skupiny Heineken jeden z nejlepších pivovarů. Minulý rok podnik dosáhl na naprosto fantastické ocenění, když získal takzvanou Stříbrnou cenu. Tu nemá ani deset ze zhruba 140 pivovarů v Heinekenu.

Co to znamená?
Že pivovar má minimální spotřebu energií při výrobě piva, minimální spotřebu vody, zato velice produktivní provoz v tom, že na jednoho zaměstnance připadá hodně uvařených hektolitrů. Nedá se toho dosáhnout z roku na rok. Je to řada opatření za spoustu let, než se pivovar „vytuní“. Většina ostatních oceněných pivovarů je navíc postavena nově na zelené louce, takže od začátku disponují jinou technologií než my tady ve Starobrnu.

Jaké nedostatky byste tedy chtěl ve Starobrnu vylepšit?
Pivovar má jedno vrozené omezení, což je místo. Potřebovali bychom mnohem větší sklady, manipulační prostory, ale s tím nic neuděláme. Do pivovaru ale i dál investujeme, například do digitalizace, v níž je jedním z nejlepších.

Výroba piva je přece jen stále spíše řemeslo než automatická linka s roboty. V čem spočívá digitalizace v pivovarnictví?
Máte pravdu, pořád tu pracují lidé. V minulosti se budovaly velíny, kde bylo na obrazovkách vidět, jak vše běží. Dneska má každý zaměstnanec svůj tablet. Nic není na nástěnkách, vše už je v tabletu.

Jak v digitalizaci hodláte pokračovat letos?
Plánujeme přejít do varny. Na konci roku bychom mohli být zhruba ve třetině pivovaru. V některých částech, kde už máme hotovo, zaměstnanci s sebou kromě tabletů nosí také chytré hodinky. Ten důvod je takový, že člověk chodí po pivovaru, může dělat něco jiného, a když se něco děje se zařízením, které obsluhuje, na hodinkách se mu to ukáže, nemusí tam stát. A má to i bezpečnostní aspekt, tedy že mistr ví, kde jeho lidi jsou.

Vaří tedy pivo ještě člověk, nebo program v tabletu?
Samozřejmě ho dělá člověk, nicméně ho vyrábí tak, že ovládá počítač. Vše jede v automatu, ale pořád je tam sládek, který musí pivo v určitých fázích výroby degustovat. Digitalizace nám zajišťuje, že pivo má stabilní kvalitu.

Když jste na začátku říkal, že se pivo dělá pořád stejně, tak je to tedy skutečně pravda? V minulosti tyto technologie přece neexistovaly, pivo nebylo pod neustálou kontrolou v každém okamžiku výroby, takže přece muselo být jiné...
Pokud lidé měli stejné zkušenosti a chtěli vyrobit stejné pivo, tak se ručně dobrali k podobnému výsledku jako my s technologiemi. Chuťově nemohlo být identické, ale bylo velmi podobné.

Hodně se mluví o velmi nízké nezaměstnanosti v Česku a u pivovarů hlavně o nedostatku sládků s tím, jak vyrostly minipivovary. Máte dost lidí?
Je to až neuvěřitelné, ale my máme minimální fluktuaci, tedy odchody zaměstnanců a příchody nových. Právě jedním z parametrů při udílení Stříbrné ceny je také ten, jak se pivovar stará o své lidi. A u nás se jich mění jen pár za rok.

V Brně se nevyrábí pouze Starobrno, ale i další značky Heinekenu, třeba nealkoholický Zlatopramen nebo Hostan. Plánujete ohledně nich nějaké změny, například bude se výroba některého z těchto piv navyšovat nebo přesouvat jinam?
Aktuálně žádné zásadní změny neplánujeme, značky jsou hodně regionálně ukotvené, není důvod to dělat jinak. Vše souvisí i s vývojem trhu. Třeba rok 2018 nám hrál do karet – bylo velmi horké léto.

Které pivo Starobrna se nejvíce prodává?
Na množství surového piva je to zdaleka nejvíce sudová jedenáctka Medium.

Objeví se nějaký nový druh Starobrna, nebo zůstanete u zaběhnutých značek?
Vím, že marketingové oddělení má nějaké inovace v hlavě, ale nevím, v jaké je to fázi a co a kdy půjde do výroby. Samozřejmě se díváme i na nabídku minipivovarů, sládci jdou jejich piva ochutnat, pak nad tím debatujeme a přemýšlíme o tom. Třeba teď český trh zažívá boom svrchně kvašených piv typu IPA, která právě minipivovary hodně vaří.

Chtěl byste, aby takové pivo vznikalo i ve Starobrnu?
Naše cílová skupina má trochu jiné chutě. Mně chutná brněnské pivo, jaké je dnes, takže pivo typu IPA nevnímáme jako prioritu. Sám mám napitých piv hodně, ale vždy u mě nakonec zvítězil klasický český spodně kvašený ležák, jenž má pitelnost a hořkost, která mi vyhovuje.

Žijete v Praze. Budete se teď se změnou zaměstnání stěhovat do Brna?
Budu, ale až později. Mám dvě malé děti, které chodí do školy, takže ve školním roce ne, ale od září bychom tady už chtěli být.

Kam v Brně nejraději chodíte na pivo, když vynecháme starobrněnskou Pivovarskou restauraci, kterou máte hned po ruce?
Po pravdě, dál jsem se ještě nedostal. První měsíc byl dost hektický. Nicméně byl jsem tady už o Vánocích, kdy jsem si prošel v Brně adventní trhy. Ty mě uchvátily, protože i když moje manželka pochází z Moravy, přímo v historickém centru Brna jsem předtím nikdy nebyl.

Opravdu?
Ano, ze své původní pozice jsem jezdil jen do pivovaru. Ale brněnské centrum o Vánocích opravdu vypadalo lépe než Praha, kde je to hodně komerční. Tady jsem měl takový příjemný pocit u srdce.

Šéfem pivovaru Starobrno se stal Karel Honegr

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

Brněnský pivovar Starobrno ze skupiny Heineken má od začátku roku nového ředitele. Po interním výběrovém řízení se jím stal Karel Honegr, který dosud pracoval jako lídr zákaznického servisu a logistiky české pobočky Heinekenu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Dosavadní ředitel Ondřej Koucký, který ve funkci působil od poloviny roku 2016, se přesunul do Bulharska, kde nastoupil do funkce ředitele výroby a logistiky bulharské pobočky skupiny Heineken.

Karel Honegr je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a ve skupině Heineken působí od roku 2012, kdy nastoupil jako manažer plánování a logistiky pivovaru Krušovice.

Za svůj největší dosavadní úspěch považuje reorganizaci logistiky a zlepšení atmosféry na pracovišti v odděleních logistiky, které vedlo ke zvýšení efektivity práce. "Protože pivo začíná u lidí, zaměřím se na spokojenost, rozvoj a bezpečnost našich zaměstnanců, dále na podporu prodeje v domácím regionu a v neposlední řadě na podporu digitalizace v rámci celého dodavatelského řetězce, což je oblast, ve které se stal pivovar Starobrno jedním z nejpokrokovějších pivovarů ve světě Heinekenu," uvedl po svém jmenování Honegr.

Do skupiny Heineken v České republice patří ještě pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.13.02.2020 21:2667