Historie a současnost Budějovického Budvaru

Přímým předchůdcem pivovaru Budějovický Budvar, n. p. byl Český akciový pivovar. Ten byl založen v roce 1895 a přímo navazoval na historickou tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do 13. století, do doby založení města a udělení práva várečného.
V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, pivovarneměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici.
Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto zde v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Český akciový pivovar uvařil první várku 7. října 1895. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hl piva. Dnes překračuje roční výstav milion hektolitrů. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes. V konkurenci s německým Měšťanským pivovarem a dvěma schwarzenbergskými pivovary v Třeboni a Protivíně vždy vítězil Český akciový pivovar především díky vysoké kvalitě a výjimečné chuti svého piva, která byla poprvé oceněna již v roce 1896 na Průmyslově výstavě v Praze.

Světová proslulost
Již v roce 1913 byl ležák z Českého akciového pivovaru znám v zahraničí. A právě díky rozvinutému exportu byla jeho obnova po 1. světové válce dokončena velmi rychle. V meziválečném období pivovar prošel rozsáhlou modernizací a elektrizací. V roce 1922 byla vyvrtána první artéská studně, ke které přibyla během času další. Pivovar tak získal zdroj vysoce kvalitní vody, která spoluvytváří vynikající chuťové vlastnosti originálního budějovického ležáku dodnes. Od 20. let pivovar dobýval trhy všech kontinentů, proto si také nechal registrovat ochranné známky pivovar„Český budějovický granát“, „Budweiser bier“, „Budbräu“ a v roce 1930 ochrannou známku „Budvar“, která se stala synonymem vysoké kvality a podle, které se pivovar v roce 1936 přejmenoval na Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice.

Poválečné roky
Během druhé světové války byl pivovar pod nacistickou správou a po jejím skončení byl znárodněn. V roce 1967 byla vyčleněna část majetku Jihočeských pivovarů, národního podniku a založen samostatný právní subjekt Budějovický Budvar, n. p. orientovaný díky tradici, cenným ochranným známkám a kvalitě piva na export. K dalšímu rozvoji jak na domácím, tak na zahraničních trzích došlo především po roce 1989, kdy se současnému managementu podařilo výstav pivovaru téměř ztrojnásobit.

Pivovar dnes
Národní podnik Budějovický Budvar je dnes moderní a akční firmou, která je postavena na pevných základech. Pivovar obstál v tvrdém boji s konkurencí, za níž stojí obří nadnárodní koncerny. V současné době je posledním z velkých pivovarů, které mají výhradně český kapitál. V roce 2015 vystavil Budějovický Budvar 1,6 mil. hektolitrů piva. Díky vynikajícím hospodářským výsledkům mohl podnik investovat značné prostředky do svého rozvoje. Část zisku je každoročně věnována na podporu kultury, školství a zdravotnictví především v Jihočeském kraji. Důkazem dynamičnosti a osobního vztahu k milovníkům budějovického piva jsou novinky, s nimiž Budvar pravidelně přichází na trh.
V roce 2004 to byl tmavý ležák Budweiser Budvar, v roce 2005 pak moderní a praktické balení výčepního piva v plechu. Na podzim 2005 byla provedena výměna láhví 0,5 litru u celého sortimentu. pivovarPůvodní hnědé láhve NRW byly nahrazeny moderními a špičkovými obaly - elegantními zelenými láhvemi typu ALE. V létě 2006 byl zahájen prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar v láhvích.
Dne 1. března 2007 bylo na trh v jižních Čechách uvedeno nově vyvinuté světlé výčepní pivo značky Pardál. Velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u zákazníků v tomto regionu, vedl k rozhodnutí o rozšíření prodeje na celé území České republiky. Od začátku roku 2008 je proto pivo Pardál k dostání v obchodech i restauracích po celé republice.
Na výrazný prodejní úspěch výčepního piva Pardál navázal v červnu 2009 jedenáctistupňový ležák Pardál Echt. Na vývoji Pardál Echt se opět podíleli pivaři, kteří pomáhali na svět výčepnímu Pardálu, a jejich kamarádi. Pardál Echt je alternativou pro ty, kterým se výčepní pivo zdá slabé a ležák silný a kteří zároveň preferují vyšší hořkost a plnost chuti.
Od 1. června 2007 je Budějovický Budvar výhradním dovozcem světlého prémiového ležáku dánské značky Carlsberg pro Českou republiku.
Pivovar každoročně navštíví více než 50 000 turistů, kteří si mohou prohlédnout výrobu piva a také ho ochutnat přímo v ležáckém sklepě. Multimediální expozice "Příběh budějovického piva" přibližuje historii i současnost budějovického piva prostřednictvím velkoplošných obrazovek, filmů, čtených komentářů i dobových artefaktů.
Zdroj:Stránky Budějovického Budvaru, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Budějovického Budvaru

Kdy:celoročně dle rozpisuObec:České BudějoviceZdroj:Budějovický Budvar

Přijďte a uvidíte, jak se snoubí dlouholetá tradice s moderní technologií a rodí ona lahodná chuť světoznámého a originálního prémiového ležáku Budweiser Budvar. Obklopeni vůní moravského sladu a žateckého hlávkového chmele nahlédnete do tejemství výroby světoznámého ležáku Budweiser Budvar. Uvidíte, jak se za použití nejkvalitnějsích domácích surovin, vlastní vody čerpané z více než 300 metrů hlubokých studní a prvotřídních pivovarských kvasnic rodí pivo vyznačující se lahodnou chutí s příjemnou chmelovou vůní a jemnou hořkostí, jehož kvalitu oceňují zákazníci téměř na celém světě. Poctivě uvařené pivo pak ochutnáte načepované jen pro vás z pivovarských tanků v rozlehlých chladných ležáckých sklepích, kde Budweiser Budvar zraje před svou cestou k zákazníkům.

●Pravidelné prohlídky bez objednávky v českém, anglickém a německém jazyce probíhají každý pracovní den ve 14 hodin
●Prohlídka je též možná v ruském, francouzském, španělském a italském jazyce na základě předchozí objednávky

Doba trvání exkurze je cca 60 minut, maximálně 50 osob a minimálně 5 osob
Sleva 50% pro děti do 18 let, studenti po předložení průkazu ISIC

V sezóně - od 1. 3. do 31. 12. - Pondělí až neděle 9:00-17:00
Mimo sezónu - od 1. 1. do 28. 2. - Pondělí a neděle ZAVŘENO, Úterý až sobota 9:00-17:00

Aktualizováno: před 3 lety

Tržby Budvaru překonaly tři miliardy korun. Většina skončí v zahraničí

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

Národní podnik Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o necelých pět procent na rekordních 1,679 milionu hektolitrů a celkové tržby poprvé překonaly tři miliardy korun. Deníku Mladá fronta Dnes (MfD) to řekl generální ředitel pivovaru Petr Dvořák.

Obchodní výsledky podniku, který spadá pod ministerstvo zemědělství, táhne hlavně export. Pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 zemích. Loni do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, dařilo se zvyšovat prodej v Německu, Rusku, Polsku, Švédsku či Chorvatsku. Budvar se také po několika letech vrátil na indický trh.

Tržby Budvaru podle Dvořáka ale loni vzrostly i na samotném českém trhu. "Považujeme to za obrovský úspěch, protože restaurační segment dlouhodobě klesá," podotkl. Úspěšná byla podle něj novinka hořký ležák Budvar33. "Celkově jsme ho prodali o třicet procent víc, než jsme plánovali. Nabízíme ho zatím jen v sudech do hospod, ale brzy ho začneme prodávat i v lahvích," řekl listu. Na trh bylo loni uvedeno i nové pivo Společné z Budvaru, na jehož uvaření se podílel sládek Pavel Palouš z pivovaru Cobolis Ládví. Na podzim pak Budvar pustil na trh limitovanou edici ležáku Sedm spolčených.

Celkově ale 70 procent prodejů firmy tvoří ležák Budweiser Budvar. "Mezinárodně se držíme hesla ´jedno pivo, jedna značka´", řekl Dvořák. Pivovar se podle něj soustředí na deset hlavních trhů, které chce dál rozvíjet. Pokud jde o nové trhy, směřuje hlavně do Asie a Jižní Ameriky. "Jsme schopni exportovat pivo téměř kamkoliv, do Evropy, Kanady, Ruska, částečně i do arabských států. Každý z nich má svůj celní a administrativní režim. Tyto podmínky dokážeme splnit a stejně tak v případě Británie. Jediné, co potřebujeme, je tyto podmínky znát," uvedl v souvislosti s brexitem.

Zisk za loňský rok Budvar zatím nezveřejnil. Předloni mu po zdanění meziročně stoupl téměř o pět procent na 267,1 milionu korun a do státního rozpočtu odvedl 500 milionů korun. Za loňský rok se odvod do státního rozpočtu neplánuje, uvedl v listopadu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) loni v létě řekla, že současná vláda Budvar nikdy nezprivatizuje. Prodej pivovaru stát zvažoval za vlády Mirka Topolánka v roce 2007.

Budvar měl loni rekordní výstav, tržby překonaly tři miliardy, řekl ředitel Dvořák

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Národní podnik Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o necelých pět procent na rekordních 1,679 milionu hektolitrů a celkové tržby poprvé překonaly tři miliardy korun. Deníku Mladá fronta Dnes (MfD) to řekl generální ředitel pivovaru Petr Dvořák.

Obchodní výsledky podniku, který spadá pod ministerstvo zemědělství, táhne hlavně export. Pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 zemích. Loni do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, dařilo se zvyšovat prodej v Německu, Rusku, Polsku, Švédsku či Chorvatsku. Budvar se také po několika letech vrátil na indický trh.

Tržby Budvaru podle Dvořáka ale loni vzrostly i na samotném českém trhu. „Považujeme to za obrovský úspěch, protože restaurační segment dlouhodobě klesá,“ podotkl. Úspěšná byla podle něj novinka hořký ležák Budvar33. „Celkově jsme ho prodali o třicet procent víc, než jsme plánovali. Nabízíme ho zatím jen v sudech do hospod, ale brzy ho začneme prodávat i v lahvích,“ řekl listu. Na trh bylo loni uvedeno i nové pivo Společné z Budvaru, na jehož uvaření se podílel sládek Pavel Palouš z pivovaru Cobolis Ládví. Na podzim pak Budvar pustil na trh limitovanou edici ležáku Sedm spolčených.

Celkově ale 70 procent prodejů firmy tvoří ležák Budweiser Budvar. „Mezinárodně se držíme hesla ?jedno pivo, jedna značka ?“, řekl Dvořák. Pivovar se podle něj soustředí na deset hlavních trhů, které chce dál rozvíjet. Pokud jde o nové trhy, směřuje hlavně do Asie a Jižní Ameriky. „Jsme schopni exportovat pivo téměř kamkoliv, do Evropy, Kanady, Ruska, částečně i do arabských států. Každý z nich má svůj celní a administrativní režim. Tyto podmínky dokážeme splnit a stejně tak v případě Británie. Jediné, co potřebujeme, je tyto podmínky znát,“ uvedl v souvislosti s brexitem.

Zisk za loňský rok Budvar zatím nezveřejnil. Předloni mu po zdanění meziročně stoupl téměř o pět procent na 267,1 milionu korun a do státního rozpočtu odvedl 500 milionů korun. Za loňský rok se odvod do státního rozpočtu neplánuje, uvedl v listopadu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) loni v létě řekla, že současná vláda Budvar nikdy nezprivatizuje. Prodej pivovaru stát zvažoval za vlády Mirka Topolánka v roce 2007.

Pivo v obchodech je moc levné, říká šéf Budvaru Petr Dvořák

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Filip Horáček

V zahraničí je Budějovický Budvar pivovarem jednoho piva – ležáku Original. Novinky nasazuje hlavně do těžkého boje o českou hospodu. Ta je pro šéfa jihočeského pivovaru Petra Dvořáka tradiční institucí, která utrpěla EET i zákazem kouření.

„Část hospod zanikla a gastro byznys je obtížnější. Proto vnímám snížení daně jako snahu pomoci tomuto tradičnímu podnikání,“ vysvětluje Dvořák, proč si myslí, že pivo v hospodách po chystaném snížení DPH od května nezlevní. Loni měl pivovar rekordní rok. Brzy začne prodávat lahvovou verzi své loňské novinky Budvar 33. Prohlubuje také spolupráci s minipivovary. Ve vybraných hospodách se objeví skotské řemeslné pivo BrewDog.

Budvar mění strategii. ‚Sladká‘ klasika netáhne, pivovar vsadí na hořkost

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Pivo z Budějovického Budvaru nemusí být jen sladký Budweiser. Čtvrtý největší producent tohoto nápoje u nás potřebuje posílit chřadnoucí odbyt na domácím trhu a nabídne ve velkém Čechům pivo s vyšší hořkostí.

Hořké pivo, dobré pivo. Tak nějak lze shrnout chuťové preference většiny českých konzumentů. A Budějovický Budvar, jehož tradiční ležák Budweiser s více sladovou chutí domácí pivaře příliš neláká, na to nyní reaguje.

Nové pivo s názvem Budvar 33 a hořkostí jen mírně nižší, než má konkurenční Pilsner Urquell, zamíří po ročním testu ve vybraných hospodách do celoplošného prodeje, a tedy i do regálů obchodů.

Národní pivovar (jediný národní podnik v Česku) a zároveň čtvrtý největší producent piva u nás každoročně roste, jenže v poslední době výhradně díky stále lepšímu exportu. Ten v roce 2018 už tvořil 67 procent celkové produkce, tedy v hantýrce pivovarů – výstavu.

Z 1,6 milionu předloni uvařených hektolitrů putoval za hranice víc než milion. Což je historický rekord a meziroční nárůst o 8,5 procenta. Zbylých 527 tisíc hektolitrů připadlo na domácí trh a bylo to o pět procent méně než v předchozím roce. Loňská čísla Budvar ještě nezveřejnil, ale podle některých odhadů lze očekávat opět pokles, i když menší než v roce 2018.

Typický český ležák
V Českých Budějovicích si uvědomují, že české konzumenty oslovuje spíše pivo s vyšší hořkostí, než s jakou slaví Budweiser Budvar úspěchy v zahraničí. Kampaň, již u nás začátkem jara pivovar chystá pro svoji novou značku Budvar 33, má přilákat právě ty pivaře, kteří hořčejší piva preferují. Doplní tak značky jako tradiční Budweiser nebo kvasnicový Budvar Kroužek – jejich výrobu národní pivovar omezovat neplánuje.

Informace LN mluvčí Budvaru Markéta Ježková nekomentovala. „Máme s Budvarem 33 jisté plány, ale zatím nemohu být konkrétnější,“ uvedla.
Pivovar se v tomto případě vyhýbá pojmenování Budweiser a jako by říkal domácím pivařům: naše značka už není jen synonymem pro sladší pivo, nabízíme i českou hořkou klasiku. Dílo budvarského sládka Adama Brože je typický český ležák, konkrétně jedenáctka se 4,6 procenty alkoholu, chmelená převážně hořkým chmelem Agnus.

Číslice 33 označuje v pojmenování nového Budvaru stupně hořkosti – každý stupeň představuje jeden gram alfa hořkých kyselin na jeden litr piva.

Pro srovnání například německý weizenbier obsahuje většinou do 15 jednotek, české ležáky kolem 30 (Pilsner Urquell má hořkost kolem 35, oproti tomu tradiční ležák Budweiser zhruba 26), ale některá piva třeba stylu IPA (India Pale Ale) mohou mít hořkost i vysoce přes 100 jednotek.

„Budvar se evidentně snaží víc zaujmout zdejší konzumenty. Jeho typický ležák má sice i doma silnou pověst, ale pije ho tu málokdo. Domácí odbyt Budějovického Budvaru stagnuje, je srovnatelný s pivovarem Svijany,“ komentuje situaci Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě přednáší o ekonomice pivovarnictví.
Pivovar cílí svou novinku na domácí trh, a název tedy vychází z českého pojmenování – Budějovický Budvar. Vedení národního pivovaru před nedávnem čelilo podezření, že se snaží mezinárodní značku Budweiser postupně doma potlačit ve prospěch počeštěné varianty. Označení už mění například tácky pro hospody.

Generální ředitel pivovaru Petr Dvořák ale žádnou zásadní změnu nechystá.

„Portfolio našeho pivovaru tvoří více piv než jen naše vlajková loď Budweiser Budvar Original, například Budvar 33, Budvar Kroužek a další. Proto jsme se rozhodli na našich propagačních materiálech uvádět značku pivovaru, který všechna tato piva vaří. Takováto univerzálnost je v hospodě, která čepuje více druhů našich piv, žádoucí. Nicméně, značku Budweiser Budvar používáme a budeme i v budoucnu používat na domácím trhu, včetně etiket.“ uvedl pro LN Dvořák.

Přijde i drsný Radegast
Na slabost českých konzumentů pro piva s vyšší hořkostí sází stále více i konkurence. Například pivovar Radegast jako součást lídra trhu Plzeňského Prazdroje testoval od loňského července v severomoravských prodejnách Globus a COOP novou a hodně hořkou značku Ratar.

Jedná se o výčepní pivo (stupňovitost 10,5, obsah alkoholu 4,3 procenta) a nejhořčejší pivo z celé nabídky Radegastu – má díky použitému chmelu Polaris 50 stupňů hořkosti.

„Setkal se s velkým zájmem spotřebitelů, proto bude postupně od letošního února v nabídce dalších řetězců a obchodů, jako je například Makro, Albert, Tesco, Billa, COOP a další. Na jaře pak Ratar nabídneme také čepovaný v programu Volba sládků a poté se s ním spotřebitelé setkají v běžné distribuci v hospodách,“ uvedl pro LN Marek Grabovský z marketingu značky Radegast.

Budvaru už brexit způsobil škody, pivovar posílil zásoby v Británii

Publikováno:před 8 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jakub Bartoš

Z jihu Čech posílají do Velké Británie zboží Koh-i-noor, Budějovický Budvar či Motor Jikov. Někde už brexit škody způsobil. Firmy teď čekají na vyjednávání podmínek v přechodném období.

Pivo z Budějovického Budvaru míří do desítek zemí světa. Jednou z nich je i Velká Británie, která je pro národní pivovar ve vývozu dokonce jedním z nejvýznamnějších trhů.

I proto jeho vedení pozorně sleduje situaci kolem brexitu. Ten už první škody způsobil.

„Jen přípravy na dva neuskutečněné tvrdé brexity nás stály zhruba jeden a půl milionu korun,“ potvrzuje ředitel národního pivovaru Petr Dvořák.

Kvůli hrozbám v podobě tvrdého brexitu, jehož součástí mělo být i odstoupení od jednotného trhu, musel pivovar kromě jiného posilovat své sklady na ostrovech.

„Dvakrát jsme se na to chystali tak, že jsme tam poslali předzásobení v případě, že dojde k uzavření hranic ze dne na den,“ líčí Dvořák.

Velká Británie je pro Budvar jedním z nejdůležitějších trhů. Proto její odchod z Evropské unie dlouhodobě monitoruje.

„S obavami sledujeme a čekáme na výsledek jednání reprezentace EU s Velkou Británií ohledně jejího vystoupení z EU – takzvaný brexit, který může přinést obchodní bariéry a růst nákladů spojených s exportem nejenom našeho piva do Velké Británie,“ stojí v poslední výroční zprávě k roku 2018.

Budějovický Budvar má za Lamanšským průlivem svou dceřinou společnost. To považuje ředitel Dvořák v současné situaci za výhodu.

„Máme na místě lidi, kteří se situací zabývají. Kvůli tomu ale nemají možnost se tolik věnovat byznysu a našim zákazníkům. To jsou třeba věci, které nevyčíslíme,“ upozorňuje.

Na brexit nakonec došlo, ale nyní platí do konce roku takzvané přechodné období. Během něj se budou vyjednávat podmínky. Firmy tak musí čekat a být v pozoru. „Očekáváme, co se bude dít. My umíme vyvážet mimo Evropskou unii. Potřebujeme ale, ideálně s možností přípravy, vědět, za jakých podmínek to bude,“ uvádí Dvořák.

Angličany chápu, ale pro trh to dobré není, říká Bříza
Své zboží posílá na ostrovy také Koh-i-noor Holding. Týká se to českobudějovické výroby výtvarných potřeb i společnosti Gama. Ta podniká v oboru tváření plastů s hlavním zaměřením na vývoj a výrobu jednorázových zdravotních, laboratorních a veterinárních potřeb.

„Samozřejmě jsme se připravovali. Gama vyváží do Británie přes 40 milionů jednorázových pipet, což představuje především značné nároky na logistiku. S naším partnerem v Británii ale máme připravený krizový scénář, tak bychom měli situaci zvládnout,“ popisuje ředitel holdingu Vlastislav Bříza.

Podle něj by mělo zásadní dopad zavedení cel. To si ale společnost zatím nechce připouštět, taková změna by měla dopad na všechny, kdo s Velkou Británií obchodují.

„Politici v EU vytvářejí natolik nesmyslné a nepřijatelné zákony komplikující život, že jako manažer rozhodnutí Angličanů chápu. Z hlediska volného trhu to ale vůbec dobré není,“ dodává Bříza.

Jen menším trhem je Velká Británie pro společnost Schwan Cosmetics z Českého Krumlova.

„Žádné speciální přípravy jsme neabsolvovali. Pouze jsme zajistili, aby žádná dodávka, ať už z Británie od našich dodavatelů, či směrem od nás k našim odběratelům, nebyla na přelomu ledna a února takzvaně na cestě. Nechtěli jsme riskovat jakékoliv komplikace, a to přesto, že bylo jasně deklarováno takzvané přechodné období,“ říká jednatel Roman Türk.

Změny v podnikání kvůli brexitu tady zatím nepocítili a neočekávají ani negativní dopady. Důvodem je hlavně nadcházející přechodné období a fakt, že vývoz i dovoz na ostrovy tady není příliš významný.

Celníci nabízejí pomoc
„Samozřejmě budeme situaci i nadále bedlivě sledovat, především v očekávání toho, co nastane po takzvaném přechodném období. Zde jsou zatím vyjádření všech stran velice nejasná. Očekávám náročná jednání ohledně budoucích obchodů,“ domnívá se jednatel.

Na vyjednání podmínek čekají i další podnikatelé. „Kvůli neustálým změnám to firmy přestaly řešit. Čekají teď na to, jak to definitivně skončí, a podle toho se zařídí. Například krajský celní úřad nabízí komukoliv vzdělání a poradenství k tomuto tématu,“ popisuje ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist s tím, že například velké zahraniční koncerny řeší brexit přes svou mateřskou firmu.

Na webových stránkách Celní správy České republiky je pro zájemce speciální sekce Brexit, kde mohou najít základní informace k provádění celního řízení. Speciální záložka je také na webu ministerstva průmyslu a obchodu.

Národní pivovar? Našimi akcionáři jsou vlastně všichni Češi

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Liberecká Drbna

V pozici generálního ředitele národního pivovaru Budějovický Budvar je zhruba tři roky. Za krátkou dobu stihl podnik pod jeho vedením dokončit několik velkých investic do rozšiřování a modernizace areálu. Řeč je o Petru Dvořákovi, který si během své pivovarnické kariéry prošel několika pivovary. Od roku 2017 však posouvá dál ten budějcký, který hlásí rekordní čísla.

Co se změnilo v Budvaru za poslední rok?
V první řadě jsme zase o rok starší. Ne, teď vážně. Za poslední rok jsme se posunuli opět o kus dál. Postavili jsme zase kus pivovaru, máme novou stáčecí linku, rozšířili jsme naše sklepy a brzy dojde k rozšíření našich CK tanků pro hlavní kvašení. Těch investic je spousta. Mimo to se ukazuje, že je velkým přínosem naše logistické centrum. Díky němu jsme neměli v uplynulém roce žádný kapacitní problém s vyrovnáváním výkyvů v poptávce. Za rok 2019 budeme hlásit rekordní čísla v mnoha směrech. Jen objemy nám vzrostly o téměř pět procent.

Je vůbec pořád kam růst?
Nejenže je, ale dokonce musíme stále růst. S novým pivovarem, až dokončíme veškeré investice, tak budeme mít novou kapacitu. Tu bychom rádi naplňovali.

Desítka stojí stále stejně
V pivovarnictví se pohybujete velkou část svého života. Působil jste v několika pivovarech. Co se v tomhle oboru za ta léta změnilo?
To je zajímavá otázka. V první řadě vám řeknu, co se nezměnilo. Zůstává téměř stejná cena „desítky“. Když jsem začínal v tomhle oboru dělat, stála zhruba osm devadesát. Dneska, tedy po nějakých dvaceti letech, stojí o korunu víc. Když si vezmete, jak se za tu dobu vyvinula cena vstupů, tak tohle je špatně.

Naopak zajímavé je, že si za tu dobu prošlo pivovarství různými trendy. České pivovarnictví bylo původně postaveno na malých regionálních pivovarech. Každý si obhospodařoval „kolem komína“. V rámci toho fungoval Budvar a Plzeňský Prazdroj, kdy oba pivovary byly národní prémiové značky. Poté nastoupil trend, kdy to bylo o velkých značkách, investicích do reklamy a marketingu a tím se pomyslné kyvadlo začalo vychylovat opačným směrem. V té době upadl trend malých pivovarů.

Dnes je vše ale zase opačně, kdy to není o marketingu, ale o přístupu k vaření piva. Proto mají šanci také malé pivovary. Vrací se díky tomu debaty o různorodosti stylů vaření piva, o různorodosti chutí a oceňuje se poctivá práce. Synonymem pro čeká piva byl dlouhou dobu ležák. Díky zmíněnému trendu se dnes objevují v Česku také nové typy piv a pivovary nám rostou jako houby po dešti.

Budějovický Budvar má velmi blízko k malým pivovarům. Společně s šesti sládky šesti menších pivovarů jste v loňském roce uvařili várku piva Sedm spolčených. Jak se zrodila tahle myšlenka?
S tímhle nápadem přišli samotní sládci jednotlivých pivovarů. Naši sládci vyrazili na experimentální chmelnici se sládky dalších pivovarů a tam tahle myšlenka vznikla spontánně. Použili novou odrůdu chmele, která do té doby nebyla použita. Odezva na výsledný produkt byla výborná, ale krátká. Na naše poměry jsme Sedmi spolčených udělali malé množství. Nešlo o nějaký byznysový počin, ale o nacházení společné řeči s malými pivovarníky, nasátí nové energie a také sdílení nápadů.

Jedním z aktuálních témat je Brexit. Jak se odchod Velké Británie z Evropské unie dotýká Budějovického Budvaru?
V tuhle chvíli nedotýká, protože jedeme podle pravidel, která fungovala v době, kdy byla Velká Británie v Evropské unii. Nyní čekáme na nové podmínky. Umíme vyvážet pivo všude na světe, od Americky až po Asii. Všechny trhy jsou odlišné, ale to pro nás není problém. Jediné, co potřebujeme, je znát pravidla a podmínky. Pak se můžeme přizpůsobit.

Druhým poměrně komentovaným tématem dotýkajícím se pivovarnictví je desetiprocentní daň na pivo v restauracích. Jak kvitujete tuto legislativní změnu?
Určitě jsem rád, že vznikla nějaká iniciativa pro kompenzaci formou DPH. Klasická česká hospoda je instituce, která si prožila těžká období především nasypání řady nových pravidel během krátké doby. Beru to jako výraz dobré vůle a snahu pomoci téhle tradiční české instituci. Z tohohle pohled říkám ano. Evidentně ještě ale musíme doladit exekuci.

Začátkem tohoto roku se objevil na jednom ze zpravodajských portálů článek o tom, že ustupujete od používání značky Budweiser v tuzemsku, což by podle autora textu mohlo znamenat oslabení pozice ve sporu o tuto značku. Je to skutečně tak?
Chystáme upgrade celého designu a kolem toho existuje spousta variant, jakým způsobem se k tomu chceme postavit. Za první Budweiser a vztah s americkým jmenovcem v belgicko-brazilských rukou byly vždycky předmětem velkého zájmu a velkých emocí. Stále opakujeme, že ochrana známky je prvořadá a děláme veškeré kroky v naší strategii proto, abychom chránili známku na mezinárodních trzích, kde již jsme a zároveň se snažíme dostat tuto známku na další trhy.

Celé je to mnohem komplikovanější a dalo by to na samostatné povídání. Někde můžeme používat Budweiser Budvar jenom my, někde v koexistenci s konkurencí, někde ho nemůžeme používat a využíváme tam pojmenování Budějovický Budvar a někde naopak můžeme používat jen Czechvar. Máme vlastně vykolíkované hřiště, na kterém se snažíme hrát a rozvíjet značku.

To, co vyvolalo diskuzi, bylo právě pojmenování. My máme Budweiser Budvar, chceme využívat Budweiser Budvar, nikde z jeho užívání nechceme ustupovat a to zejména na exportních trzích. Na domácím trhu také používáme toto pojmenování, nicméně byla otázka, proč někde používáme právě pojmenování Budweiser Budvar a někde Budějovický Budvar. A tak jsme přistoupili k sjednocení.

Takže s hlasy, které říkají, že oslabujete ve sporu s konkurentem nesouhlasíte?
Ne, určitě ne. Já koukám na reálná fakta a pak se musíme opravdu podívat, co nás kde oslabuje. Tohle ale vážně není tím příkladem. Za vše mluví to, že nyní nejvíce v historii investujeme do značky Budweiser Budvar. Exportujeme čím dál více. V roce 2018 jsme překonali hranici milionu hektolitrů a v loňském roce jsme ji posunuli nad milion sto hektolitrů. Investujeme a rozšiřujeme se.

Když už mluvíte o zahraničním trhu, s jakými specifiky zahraničních trhů se setkáváte?
Máte různé trhy. Většinou jde o to, jakým způsobem si můžete zajistit přístup na daný trh. Třeba v Kanadě si od vás může pivo koupit pouze jediná státní organizace, která pak zajistí distribuci v celé zemi. Vy vlastně vyložíte pivo v přístavu a tím to pro vás končí. Naopak v Americe máte distributory, kde každý funguje jinak. Reálně jich tam máte desítky až stovky a všem musíte pivo dovážet. Každý takový distributor může mít svá pravidla a podmínky. Na ruském trhu máme jednoho silného importéra a třeba Korea má téměř stoprocentní importní cla, takže si musíte poradit nejen s tím, ale také s námořní přepravou. Naopak třeba Německo funguje blízko našemu trhu.

Osmdesát zemí světa
V kolika zemích má Budějovický Budvar vlastně svou distribuci?
Řekněme, že zhruba v osmdesáti zemích světa.

To, ale neznamená, že se neobjevujete i v exotických zemích, kde nemáte zastoupení. Je to tak?
Skrze sociální média se k nám dostávají čas od času fotky Budvaru z dalších zemí, ale abych měl přehled v tom, kde se všude naše pivo objevilo, to nemám. Podle mě je reálné, že aspoň jedna lahev Budvaru se dostala do každé země světa.

V roce 2016 v Česku fungovaly tři národní podniky, z toho dva v likvidaci. Dnes jste posledním národním podnikem. Proč by měl stát vlastnit pivovar?
Takové otázky se objevují stále a dokola. Když už stát pivovar vlastní, co by s ním měl dělat a k čemu by ho měl využívat? Raději než o národním podniku mluvím o národním pivovaru. To znamená, že akcionářem tohohle pivovaru je vlastně každý z Čechů. A vlastně proč ne. Jsme národ, který pivu rozumí a minimálně když se podíváme na spotřebu piva na hlavu, tak je to náš národní nápoj. Pak dává smysl, že tenhle národ vlastní jeden pivovar. Je to také velký závazek pro management pivovaru, který musí rozvíjet nejen Budějovický Budvar, ale také celé české pivovarnictví. Jsme vlastně správci pivovarské moudrosti a řemesla. Minimálně v exportním pohledu můžeme naší prací prošlapávat českému pivu cestu na mezinárodní trh.

Samec už není mluvčí Budvaru, byl jím přes 14 let

Publikováno:před měsícemZdroj:Médiář.cz

Na pozici mluvčího Budějovického Budvaru skončil k 31. prosinci Petr Samec. „Můj pracovní poměr v pivovaru Budějovický Budvar po 14,5 krásných letech končí,“ sdělil novinářům poslední pátek před loňskými Vánocemi. Jako kontakt pro média nyní za Budvar vystupuje PR manažerka Markéta Ježková, v podniku působí od března 2018.

Samcovo působení v národním podniku Budějovický Budvar se z větší části překrývalo s érou ředitele Jiřího Bočka. Ten jako ředitel vedl pivovar v letech 1991 až 2016, Samec byl mluvčím v letech 2005 až 2019.

„Jiří Boček, který byl dosud nejúspěšnějším ředitelem v historii pivovaru a byl i architektem současného investičního rozvoje, mě naučil mnoha věcem - zejména tomu, že za některé hodnoty stojí za to bojovat až do konce. Jsem rád, že jsem u toho mohl být,“ okomentoval pro Médiář své působení v Budvaru Samec. Jeho další působiště by mělo být v oboru PR v jižních Čechách.

Petr Samec vystudoval Agronomickou fakultu zemědělské univerzity v Českých Budějovicích a pak získal doktorát (Ph.D.) v oboru molekulární biologie na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Vědu záhy opustil a nastoupil jako ředitel marketingu firmy Zepter International, která tehdy měla sídlo v Budějovicích. Po roce 2000 definitivně přešel do branže PR - nejprve do Jihočeské energetiky (dnes E.On) a pak do technologických firem vlastněných Ladislavem Markem, tedy do AAC, respektive Libra Electronics. Odtud v roce 2005 přišel do Budvaru.

Značku Budweiser neopouštíme. Máme i jiné výrobky, říká ředitel pivovaru

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.cz

Vedení Budějovického Budvaru odmítlo tvrzení, že by na českém trhu ustupovalo od užívání značky Budweiser. O změnách v designu a propagaci pivovaru napsal web Info.cz, podle něhož mají být poslední kroky pivovaru záměrným utlumením značky a možnou přípravou na privatizaci.

Generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák změnu designu potvrdil, avšak spekulace o útlumu značky označil za bouři ve sklenici vody.

„Na českém trhu používáme název Budweiser Budvar a nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom používali jiný název,“ řekl iDNES.cz Dvořák. Podle něj sice je pravda, že společnost dnes častěji používá název Budvar samostatně, ale je to proto, že její portfolio zahrnuje kromě klasického ležáku Budweiser Budvar také jiné výrobky, například Budvar 33 nebo limitovanou edici Sedm společných.

Info.cz upozornilo na obměnu podoby pivních tácků, na nichž je nově místo původního nápisu Budweiser Budvar nově natištěno Budějovický Budvar. „Změna se týká i některých dalších reklamních předmětů, vývěsních štítů a nápisů na sklenicích,“ uvedl web s tím, že podle jeho zdroje se v podobném duchu chystá i změna designu etiket pivních láhví.

„Ve srovnání s minulostí pracujeme mnohem aktivněji s celým portfoliem. Do budoucna chystáme nový design etiket, takže pracujeme s různými variantami našeho portfolia. Možná proto došlo k tomuto nedorozumění,“ míní Dvořák a dodává, že inovace palety produktů je záležitost, ve které se společnost v minulosti trochu zastavila a nyní to chce napravit.

Ředitel Budvaru odmítl také spekulace, podle nichž by oslabení značky mělo být prvním krokem v chystané privatizaci. „Privatizace není rozhodně na stole. Investujeme více než dvě miliardy korun do navýšení kapacity a rozvoje národního pivovaru,“ upozornil Dvořák.

O snaze utlumit značku nebo chystající se privatizaci pochybuje i Tomáš Maier z ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Nemyslím si, že by aktuální situace měla s výše naznačeným něco společného. Podle mého se pivovar Budějovický Budvar pouze snaží v tuzemsku změnit to, jak ho spotřebitelé vnímají,“ sdělil iDNES.cz Maier, který souhlasí s tím, že v oblasti inovací pivovar poněkud zaspal dobu.

„Pod novým vedením se pivovar více přibližuje spotřebitelům, rozšiřuje portfolium své produkce, navazuje spolupráci s minipivovary. Já osobně těmto změnám velice fandím. Myslím si, že chce v tuzemsku patrně posílit svoji tržní pozici, což je naprosto normální. Pouze asi 35 procent jeho produkce se spotřebuje v tuzemsku, zbylých 65 procent jde na vývoz,“ vysvětlil Maier.

Podle Maiera by případná privatizace byla velmi složitá. „Na společnosti Budějovický Budvar jsou nejcennější její ochranné známky. Jejich hodnota je nevyčíslitelná. Vše ostatní je jen cena budov, zařízení, zásob apod. Aby případně mohla být společnost privatizována, bylo by třeba zvláštního zákona. Nicméně už v minulosti se objevily snahy ochranné známky převést na jinou společnost, pak by se dalo s ochrannými známkami daleko jednodušeji nakládat,“ vysvětlil Maier.

Budějovický Budvar v ČR ustupuje od značky Budweiser a je kolem toho živo

Publikováno:před měsícemZdroj:Info.czAutor:Marek Kerles

Vedení Budějovického Budvaru se rozhodlo ke kroku, který je v pivovarnickém světě značně neobvyklý. Svou prémiovou a celosvětově proslulou značku Budweiser Budvar, o níž vede spor s pivovarnickou skupinou AB-INBEV, začalo v reklamě na domácím trhu postupně nahrazovat značkou Budějovický Budvar. Objevují se i názory, že to českobudějovický pivovar může ve sporu s jeho nadnárodním konkurentem poškodit.

Celý proces výměny prémiové značky národního podniku v tuzemsku začal velmi nenápadně pozměněnou podobou pivních tácků. Na těch nových, distribuovaných do restaurací, už totiž není jako dříve nápis Budweiser Budvar, ale právě Budějovický Budvar. Změna se týká i některých dalších reklamních předmětů, vývěsních štítů a nápisů na sklenicích. Podle informací INFO.CZ přímo z podniku je to ale jen začátek. Vedení v čele s ředitelem Petrem Dvořákem chystá kompletní výměnu etiket na pivní láhve, které by měly mít nejen úplně novou grafickou podobu, ale slovo „Budweiser“ by na nich nahradilo slovo „Budějovický“.

INFO.CZ to potvrdil i člen dozorčí rady Budějovického Budvaru, jihočeský zastupitel Petr Braný. „Vedení podniku nám skutečně představilo návrh takové změny. Jednání je ale neveřejné, takže nemohu sdělovat podrobnosti. Obecně řečeno má ale jít o to, že na domácím trhu by Budvar jako národní podnik nově používal na etiketách místo slova budweiser slovo budějovický,“ řekl INFO.CZ Braný.

Dozorčí rada měla podle něj ústy některých svých členů k této částečné změně marketingové strategie výhrady, mimo jiné kvůli obavě z toho, zda to by to nemohlo do budoucna poškodit Budvar ve známkoprávních sporech o značku Budweiser. „Proto jsme si odhlasovali, že svoláme ještě jedno mimořádné zasedání rady, kde celou věc ještě znovu prodiskutujeme a případně vydáme doporučení,“ řekl Braný. Rada může ale vydat právě jen doporučující stanovisko, nemá žádné právo veta.

Není značka jako značka
Budějovický Budvar dosud na všech pivních etiketách, sklenicích, vývěsních štítech i reklamních předmětech používá doma i v zahraničí jednotnou značku Budweiser Budvar. A k té jako přídomek označení konkrétního piva. A to ať už se jedná o ležák (B.original), desítku (B.classic), nealkoholické či černé pivo. Značku Budějovický Budvar pivovar také využíval, ovšem výhradně na těch zahraničních trzích, kde má právo na značku Budweiser jeho konkurent AB-INBEV. Tam mu ani nic jiného nezbývalo.

Všude jinde ale tak jako jiné pivovary využíval a využívá jednu značku spojenou s dlouholetou tradicí a srozumitelnou pro domácí i zahraniční zákazníky. Například v Rusku se tedy neobjevuje v azbuce psané „Budějovičeskij Budvar“...

Vedení Budvaru, které nyní společnost vede dva roky, se přesto na domácí scéně rozhodlo jít trochu jinou cestou. „Portfolio našeho pivovaru tvoří více piv, než jen naše vlajková loď Budweiser Budvar Original. Například Budvar 33, Budvar Kroužek a další. Proto jsme se rozhodli na našich propagačních materiálech uvádět značku pivovaru, který všechna tato piva vaří. Takováto univerzálnost je v hospodě, která čepuje více druhů našich piv, žádoucí,“ napsal INFO.CZ ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Toho v květnu 2017 jmenoval do funkce tehdejší ministr Marian Jurečka poté, co z vážných zdravotních důvodů odstoupil Jiří Boček, který vedl podnik 25 let. Za tu dobu se výstav jediného pivovaru ve vlastnictví českého státu zvedl ze 415 000 hektolitrů až na 1,616 milionu hektolitrů za rok. Bočkův nástupce Dvořák předtím působil mimo jiné jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen nebo mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell.

V samotném Budějovickém Budvaru vyvolala aktuální snaha utlumit značku Budweiser hodně zlé krve a řadě letitých zaměstnanců se tento záměr podle zjištění INFO.CZ nelíbí. Někteří pod podmínkou anonymity spekulují, že by mohlo jít o záměr značku oslabit. Už několikrát v minulosti se někteří čeští politici pokoušeli dovést Budvar k privatizaci nebo vyřešit spory s AB-INBEV dohodou. Tu před sedmi lety navrhoval bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, který také poslal do Budvaru kontrolu, jež žádné závažné pochybení nenašla.

„Tahle kontrola vytváří jen kouřovou clonu pro projekt, který tady v různých obměnách existuje už dvacet let,“ řekl Jiří Boček v roce 2012. Určité lobbistické skupiny se podle něj opakovaně pokoušejí dohodnout prodej duševního vlastnictví Budějovického Budvaru do rukou jeho nadnárodního konkurenta. AB-INBEV (dříve Anheuser Busch) tvrdí, že značka je jeho výmyslem a nikdy neměla nic společného s Českými Budějovicemi (německy Budweis).

Spory po celém světě
Podle stránek Budějovického Budvaru soudní spory o značku BUDWEISER probíhají již od roku 1907. Úspěšnější v nich je Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 % případů. Definitivně bylo ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál ve 136 případech a 10 sporů skončilo smírem nebo remízou. Díky registraci ochranných známek „BUDWEISER“ nebo „BUDWEISER BUDVAR“, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže nadnárodní koncern AB-INBEV používat svou klíčovou značku „BUDWEISER“ téměř v 70 zemích.

Jiná situace je v severní Americe, kde na základě dohody obou pivovarů z roku 1939 (podle Budvaru vynucené těsně před okupací Československa Hitlerem) nesmí Budvar od Panamy po Aljašku prodávat své pivo nejen pod značkou Budweiser, ale ani pod jinými značkami vycházejícími z názvu města České Budějovice. Proto se třeba v USA prodává ležák českobudějovického pivovaru pod značkou Czechvar.

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák striktně odmítá, že by snaha omezit reklamní využívání značky Budweiser na domácím trhu měla mít vliv na zahraniční trhy a oslabila pozici pivovaru ve známkoprávních sporech. „Budweiser Budvar je a bude i nadále naší vlajkovou lodí po celém světě, samozřejmě v rámci možností daných známkoprávními vztahy,“ napsal INFO.CZ Dvořák.

Jeho předchůdce Jiří Boček, kterého INFO.CZ požádalo také o vyjádření, s tímto názorem nesouhlasí, a dokonce kvůli tomu vůbec poprvé komentoval dění v pivovaru od doby, kdy z něj ze zdravotních důvodů odešel: „Pokud by bylo pravdou, že chce pivovar strategicky, cíleně a dlouhodobě omezit v České republice užívání značky Budweiser Budvar a nahradit ji značkou Budějovický Budvar, tak je to dle mého názoru chybná cesta. Vede totiž k rozštěpení tváře značky v očích minimálně evropských spotřebitelů. Taková cesta nepatří do tržního chování pivovaru s tak rozsáhlými obchodními aktivitami doma a ve světě. Je to návrat k uvažování z dob socialismu v Československu,“ uvedl doslova Boček.

Tržby Budvaru? Ministr Toman očekává nový rekord

Publikováno:před měsícemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Národní podnik Budějovický Budvar by měl mít za loňský rok rekordní tržby. ČTK to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), pod jehož úřad podnik spadá. Přesnou výši tržeb ministr neuvedl, přesáhnout by ale měly dosavadní maximum z předloňska. Tehdy podnik utržil 2,63 miliardy korun s meziročním nárůstem o 6,5 procenta.

Firma plánuje ve čtyřech letech začínajících loňským rokem investovat do logistiky, obalů a dalšího rozvoje 2,6 miliardy korun. Obchodní výsledky podniku táhne hlavně export, pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 státech. Loni do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, dařilo se zvyšovat prodej v Německu, Rusku, Polsku, Švédsku či Chorvatsku. Budvar se také po několika letech vrátil na indický trh.

Pivovar se podle ministra chystá na další exportní trhy, nechce ale generálnímu řediteli Petru Dvořákovi radit. "Mám na to nějaký názor, ale je to záležitost strategie podniku - nechci říkat dneska budete vozit do země XY, a zítra jinam. Nechci ten podnik řídit," řekl ČTK ministr.

Společnost loni uvedla na trh tři nová piva, Budvar 33, pak Společné z Budvaru, na jehož uvaření se podílel sládek Pavel Palouš z pivovaru Cobolis Ládví. Na podzim Budvar pustil na trh limitovanou edici ležáku Sedm spolčených.

Předloni firmě zisk po zdanění meziročně stoupl téměř o pět procent na 267,1 milionu korun a do státního rozpočtu odvedla 500 milionů korun. Za loňský rok se odvod do státního rozpočtu neplánuje, uvedl v listopadu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) loni v létě řekla, že současná vláda Budvar nikdy nezprivatizuje. Prodej pivovaru stát zvažoval za vlády Mirka Topolánka v roce 2007.

Tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,7 procenta více. Po poklesu výroby v roce 2017 se tak vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, jehož výroba meziročně stoupla o 11,8 procenta. Vyšší předloni byla také tuzemská spotřeba piva, zvedla se o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v ČR předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Údaje o loňské spotřebě zatím nejsou známy.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.02.2020 12:31403