Budějovický Budvar, n. p., loni exportoval nejvíce piva ve své historii. Objem vývozu se meziročně zvýšil o 8,5 % na 1 075 000 hektolitrů. Národní pivovar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra s podílem na celkovém českém vývozu 21 %.

Nejvíce budvarského piva i loni směřovalo do Německa, kde se podařilo prodat nejvíce piva v historii. Mezi pět největších odbytišť se v roce 2018 zařadily také Polsko, Rusko, Slovensko a Spojené království. Budějovický Budvar loni vyvážel do 79 exportních teritorií. Více než 90 % objemu exportu tvořil světlý ležák Budweiser Budvar.

Budějovický Budvar, n. p., loni vyvezl nejvíce piva ve své historii. Objem vývozu se meziročně zvýšil o 8,5 % na 1 075 000 hektolitrů. Pivovar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra s podílem na celkovém českém vývozu 21 %. Národnímu pivovaru se daří vývoz zvyšovat dlouhodobě – během posledních 10 let se export zvýšil téměř o 85 %.

Budějovický Budvar loni vyvážel do 79 exportních teritorií. Více než 90 % objemu exportu tvořil světlý ležák „Budweiser Budvar“, který se v některých zemích prodává pod značkami Budějovický Budvar nebo Czechvar. „Nejvíce budvarského piva i loni směřovalo do Německa, kde se navíc podařilo dosáhnout nového historického rekordu,“ říká Renata Pánková, vedoucí oddělení exportu z Budějovického Budvaru. Meziroční nárůst prodeje v Německu činil téměř 6 %. „Tento výsledek je o to cennější, že v Německu se nám daří dlouhodobě. Již řadu let je naše pivo nejprodávanějším importovaným pivem v německém maloobchodu a za posledních pět let jsme objem prodeje zvýšili o čtvrtinu,“ dodává Renata Pánková.

Mezi pět největších odbytišť se loni zařadily Polsko, Rusko, Slovensko a Spojené království. „V Rusku jsme objem navýšili o 64 %, což také představuje historické maximum,“ doplňuje Renata Pánková. Budějovický Budvar zvýšil loni prodej celkem ve 39 zemích. „Skokanem roku podle hodnotových ukazatelů se stalo Švédsko, které patří mezi naše nejdůležitější trhy a objem prodaného piva se tam meziročně zvýšil téměř o 80%. Velmi nás potěšil i výsledek ve Spojených arabských emirátech, kde jsme prodej zdvojnásobili. Tento region se ukazuje být nejen náročným, ale pro naše pivo i velmi zajímavým. Točený Budvar si můžete vychutnat v plážovém baru jednoho z nejluxusnějších hotelů na světě v Palace Emirates v Abu Dhabi, musíte však počítat s tím, že i cena bude vysoce prémiová,“ uzavírá Renata Pánková. V roce 2018 se pivovaru také podařilo realizovat historicky první dodávky piva do Bahrajnu, na Bermudské ostrovy a do Senegalu. Po několika letech byl obnoven export do sedmi zemí - např. do Angoly, Albánie či Iráku.

Veškeré pivo z Budějovického Budvaru se vaří výhradně z českých surovin pouze na jediném místě – a to ve varně v Českých Budějovicích – a v souladu s podmínkami pro Chráněné zeměpisné označení. Český národní pivovar Budějovický Budvar tím zhodnocuje výsledky práce českých pěstitelů chmele a sladovnického ječmene a zároveň pomáhá zvyšovat prestiž českého pivovarnictví na celém světě.
Zdroj: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/budejovicky-budvar-loni-vyvezl-rekordni-objem-piva-20190312.html

Pivovar Budějovický Budvar loni exportoval nejvíce piva ve své historii. Vývoz stoupl meziročně o 8,5 procenta na 1,07 milionu hektolitrů. Nejvíc piva vyvezl do Německa, mezi pět největších odbytišť se v roce 2018 zařadily také Polsko, Rusko, Slovensko a Velká Británie. Budvar loni vyvezl pivo do 79 zemí. Poprvé vyvezl Budvar přes milion hektolitrů piva za rok. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Budvar je druhým největším českým exportérem piva, na českém vývozu se podílí 21 procenty.

Národní podnik Budějovický Budvar zvyšuje vývoz dlouhodobě - za posledních deset let stoupl export téměř o 85 procent. V roce 2017 vyvezl pivovar se 670 zaměstnanci do 76 zemí více než 990.000 hektolitrů piva. Přes 90 procent loni exportovaného piva tvořil světlý ležák Budweiser Budvar, který se v některých zemích prodává pod značkami Budějovický Budvar nebo Czechvar.

"Nejvíce budvarského piva i loni směřovalo do Německa, kde se navíc podařilo dosáhnout nového historického rekordu," řekla vedoucí oddělení exportu z Budvaru Renata Pánková. Meziroční nárůst prodeje v Německu byl téměř šest procent. "Tento výsledek je o to cennější, že v Německu se nám daří dlouhodobě. Již řadu let je naše pivo nejprodávanějším importovaným pivem v německém maloobchodu a za posledních pět let jsme objem prodeje zvýšili o čtvrtinu," uvedla Pánková.

Historicky nejvyšších prodejů dosáhl podnik v Rusku, kde export stoupl meziročně o 64 procent. Budvar loni zvýšil prodej ve 39 zemích. "Skokanem roku se stalo Švédsko, které patří mezi naše nejdůležitější trhy, objem prodaného piva se tam meziročně zvýšil téměř o 80 procent. Velmi nás potěšil i výsledek ve Spojených arabských emirátech, kde jsme prodej zdvojnásobili," uvedla Pánková. Točený Budvar nabízí třeba plážový bar hotelu v Palace Emirates v Abu Dhabi.

Poprvé v historii loni Budvar exportoval pivo do Bahrajnu, na Bermudské ostrovy a do Senegalu. Po několika letech obnovil export do sedmi zemí, například do Angoly, Albánie či Iráku.

Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Tržby loni meziročně stouply o 7,3 procenta na 2,569 miliardy Kč, byly nejvyšší v historii firmy. Kompletní ekonomické výsledky zveřejní Budvar po ukončení auditu v závěru prvního pololetí 2019.

Výstav 1,602 milionu hektolitrů je druhý nejvyšší za 123 let existence podniku. Nejvíce piva, 1,61 milionu hektolitrů, zatím Budvar uvařil v roce 2016. Tahounem loňského růstu byly ležáky, jejichž prodej vzrostl meziročně o sedm procent.

Loni pokračoval Budvar v rozvojovém plánu z roku 2015. Podle něj by se po ukončení investic za dvě miliardy Kč měl v roce 2020 roční výstav zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů.

S cílem oslovit nové zákazníky míří na trh nový ležák Budějovického Budvaru. Nese označení 33 a národní podnik už začal s jeho testováním v prvních podnicích. Přitáhnout má hlavně ty, kteří preferují hořká piva.

Právě název proto odkazuje na novou chuť. „Nový ležák má 33 jednotek hořkosti, což je o poznání více, než má náš originální ležák Budweiser Budvar, který je typický svou jemnou hořkostí,“ potvrzuje mluvčí národního podniku Petr Samec.

Svou chuť novinka získala díky české odrůdě chmele Agnus, který má velmi vysoký obsah hořkých látek.

„Budvar 33 ležák je zajímavý i přídavkem sladu Crystal Light, jenž se používá především do svrchně kvašených piv. Díky tomu, že jsme se nebáli tento slad přidat do typického českého ležáku, získalo naše nové pivo zajímavou barvu a příjemnou chuťovou uhlazenost,“ líčí Samec.

Pivovar se pustil do testování a ladění novinky sládka Adama Brože loni na podzim. Počátkem letošního února ho ochutnali lidé v hospodách.

„Prozatím ho mohli ochutnat v několika desítkách restaurací po celé České republice,“ upřesňuje mluvčí Samec a doplňuje, že první várka už je pryč.

Na tu další si teď lidé musejí nějaký čas počkat. K dispozici bude znovu od konce března. Opět to bude jen ve vybraných restauracích, ale distribuci novinky bude pivovar postupně rozšiřovat.

„Ohlas od našich zákazníků je velmi dobrý a máme z toho radost. Věříme, že si Budvar 33 najde svoje místo vedle našeho originálního ležáku,“ uzavírá Samec.

Dá se také očekávat, že nové pivo bude patřit k těm dražším. To potvrzují slova ředitele Budějovického Budvaru Petra Dvořáka, který na konci ledna hodnotil uplynulý rok.

„V loňském roce rostly tržby dvakrát rychleji než objem prodeje piva. Naše zaměření na výrobu a prodej prémiových ležáků se ukazuje jako krok správným směrem,“ shrnul.

Za prodej piva si podnik připsal tržby v hodnotě 2,57 miliardy korun, což je meziročně o 7,3 procenta víc.

Plná chuť a o poznání víc hořký. Tak nějak popisují první konzumenti nový ležák z produkce Budějovického Budvaru. Pod názvem Budvar 33 ho českobudějovický národní pivovar od února testuje v řadě českých hospod a pivnic.

„Budvar 33 ležák je nyní k dispozici pouze v čepované verzi. S variantou stáčení do lahví prozatím nepočítáme, ale je možné, že v příštím roce cestu na regály obchodů najde. Bude záležet na tom, jakou oblibu získá u hostů v restauracích,“ říká Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru, který je roční produkcí 1,6 milionu hektolitrů čtvrtým největším producentem piva u nás. Samec také potvrdil, že pro export se minimálně v tomto roce s novinkou nepočítá.

Češi preferují hořkost
Pivovar se v tomto případě vyhýbá pojmenování Budweiser a jako by říkal domácím pivařům: naše značka už není jen synonymem pro sladší pivo, nabízíme i českou hořkou klasiku. Češi, na rozdíl od ciziny, kde Budvar prodává většinu své výroby, totiž hořká piva preferují.

Světově známý ležák Budweiser má dosud u nás pověst něčeho exkluzivního, ale české „chlapské“ pití to není. V tomto směru zaostává za hořkou klasikou Pilsner Urquell nebo Radegastem ze skupiny Plzeňského Prazdroje i řadou dalších zdejších nejprodávanějších piv.

Novinka budvarského sládka Adama Brože je typický český ležák, konkrétně jedenáctka se 4,6procenty alkoholu, chmelená převážně hořkým chmelem Agnus. Číslovka 33 v názvu odkazuje na takzvané IBU jednotky hořkosti. Pro srovnání – tradiční ležák Budweiser má podle informací LN 22 jednotek, Pilsner Urquell skoro 40.

„Budvar se evidentně snaží víc zaujmout zdejší konzumenty. Jeho typický ležák má sice i doma silnou pověst, ale pije ho tu málokdo. Domácí odbyt Budějovického Budvaru stagnuje, je srovnatelný s pivovarem Svijany,“ komentuje situaci Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě přednáší o ekonomice pivovarnictví.

První zkušenosti nasvědčují, že nový Budvar bude mít své příznivce i odpůrce. Podle Lukáše Provazníka, spolumajitele brněnské Ochutnávkové pivnice, která je jedním z míst, kde se Budvar 33 testuje, se pivovar zkrátka snaží zaujmout další část domácího trhu.

Jeden se těší, jiný ohrnuje nos
„Lidé, co mají rádi klasický Budweiser, tu novou 33 moc nemusí. A naopak ti, co se sladšímu Budweiseru vyhýbali, jsou s novinkou docela spokojení,“ říká Provazník.

Podobné testování na vzorku vybraných hospod ještě před plošným uvedením do distribuce je obvyklé u všech větších pivovarů, které uvařily novou značku. V současné době to platí třeba pro Plzeňský Prazdroj, který od loňska podobně testoval ve vytipovaných restauracích novou jedenáctku Gambrinus. Údajně se osvědčila a půjde nyní do distribuce.

Budějovický Budvar loni utržil rekordních 2,57 miliardy korun a meziročně zvýšil produkci na 1,602 milionu hektolitrů. Roste zejména díky exportu, v cizině prodává většinu své produkce.

Budvar 33 bude zřejmě málokterá hospoda nabízet levněji než za 40 korun. Patří k dražším pivům, na která se pivovar v poslední době orientuje. Naopak postupně omezuje prodej své „lidové“ značky Pardál.

Na jaře to budou rovné dva roky, co se novým ředitelem národního podniku Budějovický Budvar stal Petr Dvořák. V pivovarském oboru byl už i dříve; ve výběrovém řízení mu nepochybně pomohlo i to, že byl mezinárodním šéfem marketingu značky Pilsner Urquell. Trvá na tom, že Budvar nesmí být levné pivo.

Petr Dvořák si za svůj cíl vytyčil šířit slávu českého ležáku, propagovat jej a také ve světě prodávat. „Není správné, že se jen v Londýně prodá pětkrát více italského piva než českého. Český ležák, i když o něm oprávněně říkáme, že je nejlepší na světě, představuje jen mezi 0,15 – 0,20 % světového trhu,“ upozorňuje.

Jeho předchůdce Jiří Boček Budvar vedl od roku 1991 do roku 2017. To je úctyhodný výkon, s ohledem na fakt, že jde o jmenovanou funkci, závislou i na politických náladách. Petr Dvořák podle svých slov žádné politické tlaky na svou osobu nepociťuje.

„Budvar je sice národní podnik, vlastní jej stát, ale jinak na tom vysoce konkurenčním trhu musíme fungovat a také fungujeme jako komerční organizace,“ konstatuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Mluví vám stát, ministr zemědělství, do vaší práce?
Máme s panem ministrem pravidelné schůzky, ale ty se týkají hlavně toho, co se v Budvaru děje, jak řešíme aktuální problémy a já jej informuji, jak se společnosti daří. Strategii pak konzultujeme skrze dozorčí radu a zakladatelský odbor ministerstva, takže kontakt je pravidelný.

Z čísel to vypadá, že se Budvaru daří. V roce 2017 jste měli tržby 2,47 miliardy korun, v roce 2018 jste dosáhli historicky rekordních tržeb za pivo ve výši 2,569 miliardy Kč. Co z toho plyne pro Budvar – nebudou to především vyšší odvody do státního rozpočtu?
Budvaru se skutečně daří, zvýšili jsme o tři procenta výstav, přes sedm procent narostly tržby. To mne velmi těší, souvisí to se strategií, s níž jsem do toho šel. Jsem přesvědčen, že by se Budvar neměl prezentovat jako ten, kdo umí vyrábět levné pivo, ale měl by se soustředit především na prémiové pivo. To se ukazuje jako správný směr a odráží se to i na tržbách. Zisky budeme oznamovat až v polovině roku, budou ovlivněné naší investiční aktivitou – navyšujeme výstav a rozšiřujeme všechny stupně pivovaru. A týká se nás i pohyb kurzu koruny.

A pokud jde o ty odvody do státního rozpočtu?
V tom je, myslím, stát dobrý vlastník v tom smyslu, že rozumí dlouhodobým strategickým potřebám Budvaru a nechává nám prostředky na investiční aktivitu.

To se stalo v roce 2017, kdy jste kvůli investování nic státu neodvedli, ale vloni to bylo 500 milionů, což není zanedbatelná suma. Už víte, jak to bude letos?
Letos jsem zatím žádný pokyn či informaci nedostal.

Kolik by stál Budvar
Pokud jde ještě o vztahy s ministrem zemědělství, Miroslav Toman kritizoval nedávno slevové akce v obchodních řetězcích a tlak na nízké ceny. To se týká i piv… Jak se snažíte jako Budvar tlaku prodejců na cenu čelit?
Chápu, že obchodní řetězce se stejně jako my musejí chovat jako obchodníci. Konečný zisk je rovnice, kde je nějaký objem krát cena mínus náklady. Pokud jde o nás, tak naše náklady na vaření piva budou pravděpodobně patřit k nejvyšším na trhu, protože vaříme z celých hlávek chmele, máme klasické ležácké sklepy… Nákladově Budvar neumí dělat levné pivo – což myslím jako pozitivum. Objemově jsme nyní omezeni, jedeme na plnou kapacitu pivovaru. Takže jediné místo pro diskusi je prodejní cena. Ale myslím, že jednání s řetězci jsme měli konstruktivní a za poslední rok a půl se nám cenu podařilo zvednout asi o dvě koruny.

V roce 1992 byl Budvar zařazen do druhé privatizační vlny, ale nakonec zůstal státní. Přesto se opakovaně vrací se otázka, zda má stát podnikat a pokud ano, zda zrovna ve výrobě alkoholu. Víte o tom, že by se objevovaly nějaké nové úvahy o privatizaci, noví zájemci o koupi Budvaru?
V tuto chvíli to vůbec není téma, minulá vláda i tato vláda, pan ministr i pan premiér deklarovali, že nic takového není na stole. I když tato debata nepřísluší mně.

Když tedy zůstaneme v teoretické rovině, japonská pivovarnická skupina Asahi zaplatila v roce 2017 za plzeňský Prazdroj a přidružené pivovary v přepočtu asi 200 miliard korun… Dokážete odhadnout, jakou cenu by měl potenciálně na trhu Budvar?
To si vůbec netroufnu odhadnout. Jsme hodně na spekulativní úrovni, ale cena by se jistě odvíjela od našich aktiv a ekonomických výsledků, zároveň od potenciálu, který dřímá v té značce.

Budvar byl dlouho synonymem pro velké známkoprávní spory… V současnosti vedete přes 40 soudních sporů a 70 správních řízení před patentovými úřady v celém světě. Dá se říct, že celkově ale vyhráváte?
V dlouhodobém hledisku máme rozhodně nadpoloviční úspěšnost, nechci teď střílet od boku nějaké přesné číslo. Určitě jsme ale vyhráli více sporů, než jsme ztratili. Mezi aktuálními spory ani nejsou žádné, které by zásadním způsobem mohly ovlivnit fungování a budoucnost Budvaru. Často jde o dočišťování sporů z minula, místy otvírání nových menších. Musíme známky ochraňovat, obnovovat, vyjadřovat se, když vidíme případné možné ohrožení, ale nemáme teď nic, kvůli čemu bych v noci nespal.

Z minipivovarů mám radost
Výstav Budvaru byl vloni rekordní: 1,6 milionu hektolitrů, podíl na celkové české výrobě piva je nad sedmi procenty… Ovšem Budvaru se vypije více v zahraničí než v Česku – skoro milion hektolitrů. Znamená to, že Budvar není doma pivním prorokem?
Částečně možná taky, ale Budvar byl od počátku zakládaný a rozvíjený jako exportní pivovar. Export je pro nás superdůležitý kanál – přesná čísla budeme ještě oznamovat, ale za rok 2018 jsme výrazně překročili číslo milion hektolitrů. V exportu je stále obrovská budoucnost. Slibné jsou kromě evropských zemí především asijské země. Celosvětově platí, že roste fenomén craftbeers, řemeslných pivovarů, a je zájem o dobře uvařené pivo. Tam Budvar i většina českých pivovarů má co říct.

V roce 1990 poklesl počet pivovarů v Česku na pouhých 70. Dnes je to právě díky boomu minipivovarů a restauračních pivovarů nějakých 450, i když se mluvilo o tom, že limit je kolem 300… Kam až to podle vás povede?
To nedokážu odhadnout, ale pořád to roste, pořád je spousta lidí, kteří o pivovaru uvažují nebo ho budují. Jsou tam dobré věci i rizika. Dobrá věc je, že minipivovary vnášejí do piva tu správnou debatu – jak je pivo uvařené, z jakých surovin, jak dlouho kvasí a dozrává… Ovšem už i malé pivovary mluví o tom, že hlavní problém je nedostatek odborníků. Rizikem je tedy právě to, aby si obor do budoucna udržel svou kvalitu a bylo v něm dost lidí, kteří jsou schopní uvařit dobré pivo.

Cítíte minipivovary jako konkurenci – když ne co do objemu, tak do pestrosti nabídky?
Vyvolává to nové debaty, nový zájem o pivo, o chuťové tóny v pivu. A i my přemýšlíme, jak rozvíjet naše portfolio, abychom byli zajímaví i pro segment gastronomie. Proto začínáme nabízet novinku Budvar 33. Má 33 mezinárodních jednotek hořkosti, je tedy díky použitém u chmelu znatelně více hořký.

Na jaře to budou rovné dva roky, co se novým ředitelem národního podniku Budějovický Budvar stal Petr Dvořák. V pivovarském oboru byl už i dříve a ve výběrovém řízení mu nepochybně pomohlo i to, že byl mezinárodním šéfem marketingu značky Pilsner Urquell.

„Budějovický budvar je nepřehlédnutelná ikona a navíc se ta pozice v průběhu výběrového řízení stávala čím dál tím zajímavější,“ vzpomíná Dvořák.

Kvalita i hořkost z Česka
Když nastupoval, tak si jako svůj cíl dal vybudovat z českého ležáku samostatnou kategorii, přestože český ležák dal jméno celé skupině piv – pivům plzeňského typu, spodně kvašeným, dobře pitelným, vyznačujícím se řízem a hořkostí.

„Jsme na dobré cestě, ale ještě máme daleko k tomu, abychom se ze světového měřítka prosadili. Podle mě je český ležák svým charakterem nejlepší pivo na světě tím, že umí zkombinovat vysokou pitelnost a má silné tělo. Ale řečí čísel má podíl na světovém trhu 0,15–0,2 %.“ I proto si dal Dvořák za cíl, aby hrál Budvar roli vlajkonoše a tvůrce image českého piva ve světě.

Pro Budvar je proto klíčový export. „Velmi zajímavě se rozvíjí asijské země a téměř ve všech západních je renesance řemeslných nebo craft piv. Tady má Budvar a české pivo určitě co říci, protože máme úžasnou kvalitu piva,“ vysvětluje Dvořák, který připomíná, že Budvar byl založen jako exportní pivovar. Renesance kvalitního piva na evropském trhu nejen zvedá zájem o řemeslné pivo, ale také inspiruje.

„Přemýšlíme o tom, jaké chuťové tóny v pivu jsou, a rozvíjíme naše portfolio, abychom byli zajímaví pro gastrosegment a právě na trh uvádíme Budvar 33.“ Název je odvozen od 33 mezinárodních jednotek hořkosti a je tedy jinak hořký než ležák, který známe. „Hořkost je daná žateckým chmelem Agnus, který má výraznější chuť. Na vyvážení této hořkosti pak používáme také typ sladu Crystal, který pochází z Anglie a používal se tradičně na piva typu ale.

Vrátit pití do hospod
Roční spotřeba piva je v Česku kolem 140 litrů na osobu (včetně kojenců a abstinentů). Celkem se u nás vypije přibližně 16 milionů hektolitrů piva za rok. Přesto si pivovary stěžují, že Češi méně chodí na čepované pivo a více pijí doma, a také více z plastu a plechovek.

„Bez dobré značky nejste v hospodách a bez toho nemáte dobrou značku. V hospodách se tvoří názor na pivo, tam se o pivu diskutuje a pivovary tento trend sledují s obavami,“ říká Petr Dvořák, podle kterého se pivovary snaží podpořit pivo v gastronomii, třeba právě Budvarem 33.

Budvar sice má státní vlastnictví, ale musí fungovat jako komerční organizace. „Pohybujeme se totiž ve vysoce konkurenčním prostředí,“ upozorňuje Petr Dvořák. Ten se pravidelně schází s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, se kterým spíše diskutuje strategii Budvaru.

A podniku se pod jeho vedením daří, protože v roce 2018 dosáhl historicky rekordních tržeb za pivo ve výši 2,569 miliardy korun. „Souvisí to i s naší strategií, kdy se chceme soustředit především na prémiové pivo,“ dodává ředitel národního podniku Budějovický Budvar.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru připravilo na nadcházející čtvrteční večery již páté opakování „divadelních“ prohlídek pivovaru v historických kostýmech. Roli průvodců převezmou sládek Antonín Holeček a jeho kolegové, kteří v hraných scénkách přenesou návštěvníky do klíčových okamžiků v historii pivovaru.

„Divadelní prohlídky vznikly jako součást oslav 120. výročí založení pivovaru na podzim 2015. Zájem návštěvníků byl obrovský, a proto jsme tyto prohlídky v uplynulých sezónách ještě třikrát zopakovali – naposledy v dubnu 2017,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí divize Gastro z Budějovického Budvaru, který odpovídá za služby Návštěvnického centra.

„Divadelní“ prohlídky mají i významnou vzdělávací funkci. Scénáře jednotlivých výstupů totiž vycházejí z ověřených historických skutečností, mimo jiné i ze zápisů jednání správní rady Českého akciového pivovaru. Na projektu se podílel historik PhDr. Ivo Hajn. Scénář a produkci zajistila českobudějovická agentura Kultur-Kontakt, která již řadu let pořádá například oblíbené Vycházky za historií.

„Divadelní“ prohlídky se uskuteční v termínech 14., 21. a 28. února a 7. března, vždy od 18:30 hodin. Zájemci se budou scházet ve vestibulu Návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Vstupenky je nutno předem rezervovat. Objednat je lze na exkurse@budvar.cz, na telefonu 387 705 347 a také na webových stránkách www.visitbudvar.cz a www.cbsystem.cz. Cena vstupenky je 200,- Kč.

Standardní prohlídky pivovaru budou i nadále probíhat beze změny. Další informace najdete na webové stránce www.visitbudvar.cz. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru funguje již od roku 2005 a poskytuje i řadu dalších služeb – například prodej suvenýrů nebo komplexně vybavené prostory pro firemní školení či společenské akce. Loni navštívilo Budějovický Budvar více než 60 000 lidí. Přímo v areálu pivovaru funguje „Original Pivnice Budvarka“. V restauraci mohou návštěvníci kromě dokonale ošetřeného piva ochutnat především gastronomické speciality tradiční české kuchyně.

Pivovaru se loni dařilo nejen v obchodě, kdy tržby za pivo dosáhly historicky rekordní výše 2,569 miliardy Kč, ale Budvar měl druhý nejvyšší objem piva za dobu existence podniku.
Největším tahounem byly ležáky. Jejich prodej meziročně stoupl o 7 %. Čísla mluví jasně, pivovar v loňském roce uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jeho podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 %. Národní podnik se ale může radovat i z tržeb. „V loňském roce rostly tržby dvakrát rychleji než objem prodeje piva. Naše zaměření na výrobu a prodej prémiových ležáků se ukazuje jako krok správným směrem. Jsem rád, že Budějovický Budvar dělá dobré jméno českému pivovarnictví doma i v zahraničí,“ komentuje výsledky Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Pivovar v letošním roce plánuje stavbu budovy pro třetí stáčírnu lahví a nového oddělení hlavního kvašení. Po ukončení všech naplánovaných investic v celkové hodnotě asi 2 miliardy Kč se roční výstav pivovaru zvýší na více jak 2 miliony hektolitrů.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Tržby loni meziročně stouply o 7,3 procenta na 2,569 miliardy korun, byly nejvyšší v historii firmy. Oznámil to mluvčí Budvaru Petr Samec. Zisk zatím Budvar nezveřejnil. Kompletní ekonomické výsledky zveřejní Budějovický Budvar po ukončení auditu v závěru prvního pololetí 2019.

Výstav 1,602 milionu hektolitrů je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Nejvíce piva zatím Budvar uvařil v roce 2016, 1,61 milionu hektolitrů. Tahounem loňského růstu byly ležáky, jejichž prodej vzrostl meziročně o sedm procent. "V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáku ve své historii a jeho podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 procent," uvedl Samec.

Jak uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák, tržby loni rostly dvakrát rychleji než objem prodeje piva. "Naše zaměření na výrobu a prodej prémiových ležáků se ukazuje jako krok správným směrem," řekl Dvořák.

Loni pokračoval Budvar v rozvojovém plánu z roku 2015. Podle něj by se po ukončení investic za dvě miliardy korun měl v roce 2020 roční výstav zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů. Loni na podzim zprovoznil Budvar automatizované logistické centrum za téměř 780 milionů korun a nové oddělení ležáckého sklepa.

Letos plánuje Budvar stavbu budovy pro třetí stáčírnu lahví a nové oddělení hlavního kvašení. Jak již dříve uvedlo vedení národního podniku, až dokončí rozvojové investice za dvě miliardy, chce Budvar modernizovat starší provozy, investovat do automatizace, zvažuje i novou linku na plechovky.

Zisk ani výsledky exportu za loňský rok Budvar nezveřejnil. V roce 2017 vyvezl pivovar se 670 zaměstnanci rekordní objem piva. Do 76 zemí exportoval více než 990 tisíc hektolitrů piva.

Budějovický Budvar loni utržil přes 2,5 miliardy korun, meziročně o 7,3 procenta víc. Tržby byly nejvyšší v historii firmy, uvedl ve čtvrtek mluvčí podniku Petr Samec. Zisk zatím pivovar nezveřejnil. Od 1. ledna ale zdražil kvůli vyšším výrobním nákladům piva, které nabízí v obchodech při slevových akcích.

„O finální regálové ceně nicméně vždy rozhoduje konkrétní obchodní řetězec. Museli jsme reagovat na růst výrobních nákladů,“ zdůvodnil zdražení Samec. Už loni podle něj rostly ceny surovin, zejména chmele, energií, dopravy, zvýšily se i osobní náklady.
„Tyto trendy budou pokračovat i letos. Druhým důvodem je to, že chceme i nadále hrát výraznou roli v prémiovém segmentu piva a cenová pozice našich produktů tomu musí odpovídat,“ řekl mluvčí.

Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Jde o druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Nejvíce piva zatím Budvar uvařil v roce 2016, 1,61 milionů hektolitrů. Tahounem loňského růstu byly ležáky, jejichž prodej vzrostl meziročně o sedm procent.

„V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáku ve své historii a jeho podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 procent,“ uvedl Samec.

Budvar chce vařit dva miliony hektolitrů piva ročně
Jak uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák, tržby loni rostly dvakrát rychleji než objem prodeje piva. „Naše zaměření na výrobu a prodej prémiových ležáků se ukazuje jako krok správným směrem,“ řekl Dvořák.

Loni pokračoval Budvar v rozvojovém plánu z roku 2015. Podle něj by se po ukončení investic za dvě miliardy Kč měl v roce 2020 roční výstav zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů. Loni na podzim zprovoznil Budvar automatizované logistické centrum za téměř 780 milionů Kč a nové oddělení ležáckého sklepa.

Zisk ani výsledky exportu za loňský rok Budvar nezveřejnil. V roce 2017 vyvezl pivovar se 670 zaměstnanci rekordní objem piva. Do 76 zemí exportoval více než 990 tisíc hektolitrů.