Doslova bouři ve sklenici piva vyvolal před časem ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Pod jeho vedením vyměnil pivovar letité ikonické půllitry v kultovní „podnikové“ českobudějovické restauraci Masné krámy za jiné.

Tento krok vzbudil mezi štamgasty silné rozhořčení a výčepem zněly odhodlané hrozby odchodem z oblíbeného podniku jinam. Zrovna dvakrát tomu nepřidal ani fakt, že šéf pivovaru navíc není z Budějovic – pochází totiž z Liberce.

České Budějovice jsou známé silným patriotismem a Budvar je jedním ze symbolů města. Schytal jste někdy přímo to, že „někdo z Liberce nám tady nebude říkat, jak máme dělat naše pivo“? A setkáváte se s tím ještě dnes?

Pravidelně mi to připomíná snad jen novinář Marek Kerles, který má dlouhodobě blízko k předchozímu vedení pivovaru. U ostatních Budějčáků jsem se s podobnou výhradou prakticky nesetkal. Myslím, že většinu lidí nakonec mnohem víc než místo narození zajímá, jakou práci člověk odvádí a kam se Budvar pod jeho vedením posouvá.

Změna půllitrů v Masných krámech byla v Budějovicích velkým tématem. Překvapilo vás, jak silné emoce může vyvolat obyčejná pivní sklenice? A nebyla to zároveň lekce, jak opatrně musí člověk zvenčí sahat na budějovické tradice?

Pro státní podnik Budějovický Budvar je vhodné spolupracovat s krajem, mají úzké vztahy třeba při pořádání společných akcí, řekl ve středu ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ten jmenoval minulý týden jihočeského hejtmana Martina Kubu (Naše Česko) do dozorčí rady firmy. Podle ministra si svého zástupce kraj vybral sám.

„My jsme se bavili dlouhodobě, že z pohledu Budějovického Budvaru je vhodné spolupracovat s krajem, a tak jsme se dohodli se zastupiteli kraje, že umožníme, aby se jeden ze zástupců kraje do těchto orgánů dostal, a to už pak bylo jejich rozhodnutí, kdo tam půjde,“ řekl Šebestyán.

Doplnil, že Budvar, město a kraj mají opravdu úzké vztahy. Jako příklad uvedl společné akce na českobudějovickém výstavišti a v Budvaru.

Kuba, který je i lídrem politického hnutí Naše Česko, je členem dozorčí rady Budvaru od 19. srpna, do funkce ho jmenoval právě Šebestyán. Jeho resort má pravomoc jmenovat členy dozorčí rady Budvaru.

„Nominace byla spojena s tím, že jde o státní podnik na území Jihočeského kraje. Podnik stojí před zásadní investicí, třeba do rozšíření návštěvnického centra,“ řekl Kuba Deníku N.

V minulosti byl v dozorčí radě Budvaru například jihočeský hejtman Jiří Zimola, a to od prosince 2009 do dubna 2012.

Kuba vloni opustil ODS a založil vlastní politické hnutí. Občanští demokraté v úterý na sociální síti X uvedli, že Kubovi gratulují k nové funkci, kterou si vyjednal s vládou Andreje Babiše.

„Jasně, kámoši si musejí pomáhat! A když nebudou prachy na silnice pro lidi, tak alespoň něco,“ stojí v příspěvku.

Budějovický Budvar přitom není zdaleka jedinou firmou se zastoupením státu, kde je Kuba součástí dozorčí rady. Podle veřejných zdrojů je také místopředsedou dozorčích rad Řízení letového provozu ČR nebo českobudějovické teplárny. Předsedou je pak u dozorčích rad firem, které vlastní Jihočeský kraj. Jedná se o Novou lineckou čtvrť, Jihočeské centrum kybernetické bezpečnosti nebo South Bohemian Nuclear Park.

Dozorčí radu nyní opustil bývalý volební manažer ODS Jan Kočí nebo jihočeský člen TOP 09 Miroslav Nosek. V dozorčí radě spolu s jihočeským hejtmanem nově zasednou také dva politici vládních stran – bývalý západočeský poslanec ANO Jan Volný a radní Olomouckého kraje Dan Chromec (SPD).

Dozorčí radu Budějovického Budvaru doplní jihočeský hejtman Martin Kuba. Ministr zemědělství Šebestyán jmenování zdůvodnil tím, že národní pivovar sídlí v Jihočeském kraji.

Jihočeský hejtman a lídr politického hnutí Naše Česko Martin Kuba se stal členem dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar. Do funkce ho jmenoval ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Vyplývá to z informací ve Sbírce listin. Kuba řekl Deníku N, že jeho nominace souvisí s hejtmanským postem. V minulosti jihočeští hejtmani v dozorčí radě Budvaru nezasedali.

Kuba, který své politické hnutí založil po loňském odchodu z opoziční ODS, je členem dozorčí rady Budvaru od 19. srpna. Pravomoc jmenovat členy dozorčí rady národního podniku má právě Ministerstvo zemědělství, důvod výběru Kuby na dotaz Deníku N neuvedlo.

Kuba připustil, že o své nominaci jednal přímo se Šebestyánem. „Nominace byla spojena s tím, že jde o státní podnik na území Jihočeského kraje. Podnik stojí před zásadní investicí třeba do rozšíření návštěvnického centra,“ řekl Deníku N jihočeský hejtman. Pro chystané projekty je podle něj důležitá koordinace Českých Budějovic a kraje.

Dozorčí radu nyní opustil bývalý volební manažer ODS Jan Kočí nebo jihočeský člen TOP 09 Miroslav Nosek. Nováčky v tomto orgánu jsou spolu s Kubou dva politici vládních stran: bývalý západočeský poslanec ANO Jan Volný a radní Olomouckého kraje Dan Chromec (SPD).

Budějovický Budvar loni uvařil 1,945 milionu hektolitrů piva, což je rekordní množství, meziročně jde o jednoprocentní zvýšení. Produkce národního podniku rostla třetím rokem po sobě, víc než 70 procent z ní mířilo do zahraničí. Zisk po zdanění loni Budvaru klesl o 1,3 procenta na 356,3 milionu korun, obrat se snížil o 20 milionů korun na 3,691 miliardy Kč.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) potvrdil, že státní podnik Budějovický Budvar jedná o projektu menšího pivovaru s restaurací v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Podle ministra má „propagovat českou pivní kulturu“, a to v místě, kde je spotřeba piva na rozdíl od tuzemska velmi nízká. „Z českého pohledu to není velké, uvažujeme o jednotkách tisíc hektolitrů – v této fázi,“ přiblížil ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.

Pro státní podnik by byl pivovar v Asii první takovou investicí, ačkoli své pivo vyváží do 70 zemí světa. V případě dohody by se mohlo začít stavět v příštím roce.

Spor o pivní sklenice v legendárních Masných krámech má překvapivě rychlé rozuzlení. Poté, co Budvar v restauraci nahradil tradiční rovné půllitry novým typem skla a mezi hosty se zvedla vlna nevole, se původní půllitry vracejí na stoly.

Rozhodnutí oznámily Masné krámy na svých sociálních sítích. „Slyšeli jsme vás. Původní půllitry se vrací do Masných krámů,“ uvedla legendární českobudějovická restaurace.

Masné krámy mají svá pravidla
Současně s tím připomněla, že reakce zákazníků ukázaly, jak silně jsou tradiční sklenice s restaurací spojené. Masné krámy podle ní nejsou jen místem, kde se čepuje pivo, ale také prostorem spojeným se vzpomínkami, tradicí a pravidelnými hosty.

„Ikonické budvarské sklo je právem jedním ze symbolů našeho oblíbeného piva, a to jak doma, tak i ve světě. Ale Masné krámy, ty jsou jen jedny,“ uvedla restaurace. Právě v jejím případě hraje hlavní roli její vlastní historie a zvyklosti.

Rozhodli štamgasti
Zároveň přiznala, že při rozhodování sehrály hlavní roli reakce lidí, kteří do Masných krámů pravidelně chodí.

„Jako každý správný hospodský víme, že hospoda není jen o tom, co a jak se čepuje. Je především o lidech, kteří do ní chodí. A těm se má naslouchat,“ napsala restaurace.

A tak je rozhodnuto. Tradiční půllitry, jejichž nahrazení vyvolalo mezi hosty diskuzi, se do Masných krámů vracejí. „Díky, že vám na Masných záleží stejně jako nám,“ vzkázala svým zákazníkům.

„Z tohohle pít nebudu, přineste mi normální půllitr!“ V českobudějovických Masných krámech se rozhořel spor o něco, co by možná málokdo čekal – o pivní sklenice.

Jak informoval server Info.cz, Budvar totiž tradiční rovné půllitry, do kterých se v legendární restauraci čepuje kroužkovaný ležák, nahradil novým typem skla. Štamgasti změnu odmítají a širokým sklenicím přezdívají „hrnce na mléko“. Tvrdí navíc, že z nich pivo chutná jinak.

Proti změně se už objevila také petice za návrat původních půllitrů. Její autoři v ní vyzývají Budvar, aby tradiční sklo do Masných krámů vrátil. Na ní je k dnešnímu dni 53 podpisů.

Budvar změnu obhajuje tím, že chce používat jednotné ikonické sklo spojené se značkou na českých i zahraničních trzích.

Dlouho nevyvolalo něco mezi pivaři v Českých Budějovicích takový poprask a rozčilení jako aktuální výměna pivních sklenic v kultovní restauraci Masné krámy. Naprostá většina štamgastů nemůže změnu rozdýchat a vyhrožuje odchodem z restaurace.

Českobudějovické Masné krámy nejsou jen tak obyčejnou hospodou. Světoznámá pivnice, v níž se od počátku čepuje Budějovický Budvar, patří vedle Černé věže a historického náměstí k hlavním atrakcím jihočeské metropole. Každá událost či změna v Masných krámech je tedy pochopitelně ve městě středem pozornosti.

Rozpaky mezi některými štamgasty vzbudil i výsledek nedávné rekonstrukce Masných krámů (což je ale věc názoru), to ovšem není nic proti tomu, co kolem takzvaných „Masňáků“ rozpoutalo tento týden. Jen s mírnou nadsázkou se to dá nazvat vzpourou štamgastů, která se pomalu, ale jistě přenáší do celého města.

„Přines mi normální půllitr!“
„Já to z toho pít nebudu. Přines mi normální půllitr!“ To je věta, kterou lze v restauraci a na její předzahrádce zaslechnout v posledních dnech snad od každého stolu. Vedení Budějovického Budvaru, který Masné krámy provozuje, se totiž rozhodlo k bezprecedentnímu kroku.

Bez předchozího varování zrušilo najednou klasické „masňácké“ sklenice s logem, do kterých se v restauraci roky čepuje místní speciální ležák (budvarský kroužek), a nahradilo je sklenicemi, ve kterých hosté dostávají takzvanou třiatřicítku.

To je značka „hořčího“ piva, které začal Budějovický Budvar nabízet poté, co v roce 2016 odstoupil ze zdravotních důvodů letitý ředitel tohoto národního podniku a budějovický rodák Jiří Boček. A byl na základě výběrového řízení ministerstva zemědělství nahrazen libereckým rodákem a bývalým manažerem Staropramenu Petrem Dvořákem.

Ten, a to je třeba zdůraznit, úspěšně pokračuje v odkazu Jiřího Bočka, za jehož vedení (od roku 1990) se výstav pivovaru zvýšil čtyřikrát. I za Petra Dvořáka ale pivovar nadále roste, daří se mu a dokonce je dnes při všeobecném poklesu spotřeby piva jediným větším českým pivovarem s rostoucím výstavem.

Petice za pravé sklenice
Horší je to s pověstí současného vedení Budějovického Budvaru v domovských Českých Budějovicích. Velkou nevoli vzbudil už fakt, že Petr Dvořák přesunul marketing podniku poprvé v historii do Prahy. To ovšem není nic proti již zmíněné výměně sklenic v Masných krámech.

„Hrnec na mléko“
Ti, kteří chtějí ponechat na budvarský kroužek staré sklenice s logem, říkají sklenicím, do nichž se dosud čepovala třiatřicítka, kvůli širokému tvaru posměšně „hrnec na mléko“. A odmítají z nich pít ten nejvyhlášenější budvarský klenot.

„To raději budu chodit na pivo jinam,“ říká další štamgast. Sjednocení sklenic na kroužek a třiatřicítku v Masných krámech chápe jako plíživou snahu „Pražáků a Liberečáků“ ve vedení Budvaru přeučit Budějčáky, aby místo kroužku dali časem přednost třiatřicítce. A to by bylo mezi budějovickými milovníky klasického budvarského ležáku považováno takřka za zločin.

Nejde ale jen o sjednocení půllitrů pro dvě značky piva. Mnoho štamgastů z Masných krámů tvrdí, že kroužek, čepovaný do sklenice, do níž se zatím čepovala třiatřicítka, chutná prostě jinak, hůře. Má horší pitelnost, neklouže tak do žaludku. Proto ho odmítají pít.

„Co jsem slyšel, chystá se proti tomu mezi štamgasty petice. Kroužek se z těch půllitrů na třiatřicítku nedá pít,“ říká Jiří Král, jeden ze štamgastů.

Ve městě, pověstném tím, že se tady známe každý s každým, neznám skutečně ani jednoho, ale opravdu ani jednoho pravidelného návštěvníka Masných krámů, který by s výměnou sklenic souhlasil. Všichni se nad ní rozčilují.

Pivovar: Jde o ikonické sklo značky
A co na to vedení Budějovického Budvaru? „Masné krámy jsou pro Budějovický Budvar naprosto výjimečným místem a považujeme je za naši nejdůležitější hospodu. Právě proto nám velmi záleží na tom, jak se v nich naše značka a naše piva prezentují,“ napsala na dotaz INFO.CZ mluvčí pivovaru Barbora Povišerová.

Sklenice, do kterých se nyní čepuje Budvar 33 i kroužkovaný ležák, není podle ní „sklem pro třiatřicítku“, jak se může někdo domnívat. „Jde o ikonické sklo Budějovického Budvaru, které dnes používáme a spojujeme s naší značkou nejen v Česku, ale i na všech zahraničních trzích. Je součástí jednotné prezentace Budvaru bez ohledu na konkrétní druh piva. Právě proto chceme, aby se používalo i v Masných krámech,“ uvedla Povišerová.

Změna tedy není podle ní motivována snahou sjednotit Budvar 33 a kroužkovaný ležák, ale tím, že pivovar chce svá piva servírovat ve skle, které je dnes pro Budějovický Budvar charakteristické a se kterým svou značku dlouhodobě spojuje.

Překvapení pro štamgasty?
Na druhou stranu vedení pivovaru údajně chápe, že Masné krámy mají řadu dlouholetých štamgastů a že i změna skla může u tak tradičního místa vyvolat emoce.

„A protože víme, že právě štamgasti jsou neodmyslitelnou součástí Masných krámů a jejich atmosféry, chystáme pro ně malé překvapení. Zatím ale nebudeme prozrazovat víc – věříme, že jim udělá radost,“ napsala Povišerová pro INFO.CZ.

Otázkou ovšem zůstává, zda tohle vysvětlení (a chystané překvapení) štamgasty uspokojí. Jak INFO.CZ zjistilo, výměna skla se nelíbí ani některým zaměstnancům Masných krámů a jeden z vrcholových manažerů restaurace a vedoucí gastro provozu Budějovického Budvaru, Tomáš Olejník, dokonce kvůli tomu dal po 20 letech výpověď. Měly tak vyvrcholit delší spory s pražským marketingovým oddělením pivovaru o způsob směřování restaurace.

Boček: Je to hloupost
Ti, kteří se bouří proti zrušení klasických „masňáckých“ sklenic na kroužek, mají na své straně i jednu těžkou váhu v podobě bývalého ředitele Budějovického Budvaru a člena síně slávy českého pivovarnictví Jiřího Bočka. Ten v rozhovoru s INFO.CZ označil sjednocování půllitrů na dvě značky piva v této kultovní restauraci doslova za hloupost.

„Masné krámy si kvůli své historii, pověsti a tradici zaslouží, aby měly své vlastní sklo a nádobí. A sklenice se odlišovaly podle toho, jakou značku pijete,“ uvedl Boček.

Nejde podle něj jen o vizuální podobu sklenice, ale také o nepopiratelný fakt, že pivo z různých sklenic také různě chutná. Pivovary se společně se skláři předhánějí v umění zvolit takový tvar sklenice, který by u konzumentů pomáhal zdůraznit potřebnou chuť a charakteristiku konkrétního piva.

„Způsob, jakým teče pivo do úst a jak se přitom chutě rozloží na jazyku, je pro celkový chuťový dojem velmi důležitý. Stejně jako dojem z úchopu sklenice,“ uvedl Boček. Pokud si někdo myslí, že pro různé značky piva jsou vhodné stejné „půllitry“, aniž by se to projevilo na chuti, pak se podle Bočka fatálně mýlí.

Sběratelská kuriozita
Útěchou pro ty, kteří nechtějí pít budvarský kroužek ze stejné sklenice jako třiatřicítku, zůstává fakt, že v jiných budvarských hospodách v Českých Budějovicích se většinou i nadále volba sklenic liší. Kdo touží po kroužku, dostane ho zpravidla v takzvaném bucláku. Masné krámy měly dosud vlastní, autentické půllitry. Z těch se nyní (údajně jich zbylo kolem tisícovky) může stát cíl pro sběratele pivních kuriozit.

Budějovický Budvar dokončil klíčovou modernizaci IT a přešel na cloudový systém SAP S/4HANA, který postupně zavádí i ve svých zahraničních dceřiných firmách.
Dva měsíce po nasazení nového systému pivovar dosáhl expedičního rekordu a bez výpadků zvládl souběh Eura, olympiády i hokejového šampionátu.
Ředitel IT technologií a procesních inovací Budějovického Budvaru Pavel Štengl vysvětluje, proč musel projekt vést finanční ředitel a jak pivovar digitalizuje logistiku bez papírových dokumentů.

Národní podnik Budějovický Budvar dokončil modernizaci klíčových IT systémů, která ovlivnila fungování celého podniku. Od plné digitalizace si firma slibuje zjednodušení práce a zvýšení efektivity. Už nyní překonává své dřívější výsledky.

„Dva měsíce po nasazení nového systému jsme dosáhli expedičního rekordu a zvládli tři velké události, které se v Evropě sešly. Světový šampionát v hokeji, který probíhal v Česku, olympijské hry v Paříži a fotbalové Euro v Německu,“ vyjmenovává Pavel Štengl. „Od té doby jsme rekord ještě párkrát překonali, naposledy před Vánoci,“ dodává.

Zavedení nového systému hodnotí jako velký úspěch, čehož si podle něho všímají i další aktéři českého průmyslu. „Děláme s nimi workshopy a radíme jim, jak na to,“ konstatuje.

Ne IT šéf, ale člověk z byznysu
Za klíč k úspěchu považuje Štengl jmenování jednoho silného člověka, který bude mít projekt na starost: „Celá firma by měla pochopit, že to není IT projekt, ale byznysová procesní transformace. Proto by projektovým sponzorem neměl být šéf informatiky, ale člověk z byznysu. Nejlépe finanční ředitel jako v našem případě,“ doplňuje. To dnes radí i dalším zájemcům o procesní transformaci. Stejně jako vytvoření kompetenčního týmu, do kterého v Budvaru vybrali šest kolegů z každé oblasti společnosti.

Největší impuls pro změnu přišel v roce 2020. „Do firmy jsem nastoupil během prvních pandemických lockdownů. Pivovar byl tehdy v prvních fázích digitální transformace, zaváděl se systém pro vzdálenou komunikaci mezi lidmi,“ přibližuje ředitel IT technologií a procesních inovací. Situaci komplikoval v té době už poněkud zastaralý podnikový systém. Na řadu rychle se vyvíjejících procesů nestačil.

„Proto jsme začali uvažovat o modernějším systému,“ pokračuje s tím, že hlavní požadavky zahrnovaly především cloudové řešení, širokou partnerskou síť v Česku a také byznys model pro oblast potravin a nápojů. Nejlépe z toho nakonec vyšel systém SAP S/4HANA.

Logistika bez papírových dokumentů
První fázi nasazení nového systému v Budvaru dokončili před dvěma lety, nyní zahajují další. Ta by měla zahrnout přenesení systému i na zahraniční dceřiné společnosti, které sídlí na Slovensku, v Německu a Velké Británii. „Cílem je mít všude stejné procesy, odchylky plánujeme jen tam, kde to bude nutné z pohledu legislativy. Tedy například v daních a účetnictví,“ upřesňuje Štengl.

Důležitým tématem se přirozeně stala logistika, protože Budvar vyváží své pivo do víc než sedmdesáti zemí. Dnes už je digitalizovaná většina kroků od samotné výroby až po předání piva distributorovi nebo přímo do hospody. V letošním roce pivovar pracuje i na spuštění pilotního programu, který nahraje potřebná data řidičům přímo do mobilu, a během přepravy se tak zcela obejdou bez papírových dokumentů.

„Aktuálně řešíme také nasazení umělé inteligence ve výrobě a logistice, vidíme tam zajímavé možnosti využití,“ přibližuje další cestu Budějovického Budvaru jeho IT ředitel.

„Když se dnes podíváte na podíl piva, které se napříč kategoriemi prodá v akcích, tak už je to výrazně, ale výrazně nadpoloviční část. O standardních cenách se už v řetězcích nedá ani hovořit,“ říká šéf Budvaru Petr Dvořák.

Trh z pivem a dva zahraniční příklady - Německo a Anglie. Zatímco v Anglii se z piva stal prémiový produkt, Německo šlo opačným směrem. „V Německu se stalo pivo levnou komoditou. Už 25 let se tam nedaří překonat psychologickou hranici 9,90 euro za přepravku. Klesá ziskovost pivovarů, klesají investice, pivo se stává čím dál méně zajímavé,“ popisuje trh šéf českého Budvaru Petr Dvořák s tím, že když oba zahraniční trhy srovná s českým, má pocit, že se Česko řítí do německého scénáře.

Podíl prodeje piva v hospodách v Česku totiž klesá a obchodům dominují slevové akce. Teď ale Budvar se svou novinkou vykročí proti trendu v řetězcích. Chystá totiž nealkoholické pivo, které se od klasických nealko piv zásadně odlišuje a bude také výrazně dražší než konkurence na trhu.

„Technologie, kterou používáme, je technologie, která vychází z úplně uvařeného piva. Lidově řečeno, není to nedokvašená sedmička. Je to pivo vyrobené z našeho originálu, které prošlo celým výrobním procesem. Ve finále tak máte ležák, ze kterého navíc ještě musíte na konci vyloučit alkohol. Chutná jako pivo, voní jako pivo, ale je prostě dražší,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Budvaru Petr Dvořák.

Jak se šéf pivovaru dívá na pivo bez cukru a kalorií? Je to ještě vůbec pivo?
Já za pivo považuju vše vytvořené z přírodních surovin ječmene, sladu, chmele a nějakým přirozeným způsobem fermentované. V té škále alkoholu kolem pěti procent, kde se pohybuje standardní dvanáctka nebo ležák, až do nuly, je hrozně pestrý svět.

Když se ale dostáváme tam, kde není ani cukr, ani kalorie, dostáváme se do úplně jiné kategorie a tady už logicky musí mizet ta „přírodnost“ piva. Tam už jsem skeptičtější…

Jsou toto trendy, které zamíchají kartami?
Těžko říct. Vidíme, že celková spotřeba piva klesá, ale v Česku nevidím tolik signálů, že by nealkoholická piva rostla, jako to bylo v minulosti. Růst tam sice je, ale už není tak dynamický. Myslím, že v Česku není tolik piv bez cukru a kalorií. Ale možná je tím zmiňovaným důvodem poklesu piva i to, že jako průmysl málo reagujeme na tyto zásadní trendy.

Nealko pivo? Tady máme domácí úkoly

Kolik procent ze spotřeby dnes dělá právě nealko pivo?
Na celém trhu je to asi 10 procent, u Budvaru méně. Tady máme domácí úkoly, které se musí udělat, abychom na trend nealkoholických piv nasedli.

Chystáte tedy něco?
Určitě. Naše nové nealkoholické pivo (hodnota 0,0 procenta alkoholu) jsme už uvedli na exportní trhy a brzy se chystáme i na domácí trh.

Proč nejdřív export?
Souvisí to s cenou a jakým způsobem takové pivo u nás uvést. Technologie, kterou používáme, vychází z úplně uvařeného piva. Lidově řečeno, není to nedokvašená sedmička. Je to pivo vyrobené z našeho originálu, které prošlo celým výrobním procesem. Ve finále tak máte ležák, ze kterého musíte ještě na konci vyloučit alkohol. To pivo chutná jako pivo, voní jako pivo, ale je prostě dražší.

Kolik bude stát?
To ještě nechci potvrzovat, ale musí být dražší než klasické nealko pivo.

Cena piva v obchodech? Akce ji drží dole

Jakou roli u piva hraje cena? Kolik už lidé za pivo v obchodě či hospodě prostě nedají?
Sice se rozevírají cenové nůžky, ale ta cena za pivo se pohybuje hodně nízko. Jsem v oboru 25 let. Když jsem nastupoval, stála desítka plus mínus 8,90 korun. Dnes v akcích stojí nejčastěji 10 korun 90 haléřů. To je rozdíl dvou korun, což ani neodpovídá cenovým nárůstům a když se podíváme na náklady, tak to už vůbec neodpovídá.

Proti tomu jde pivo v hospodách. To trochu lépe zohledňuje inflaci, ale také ne úplně. Samozřejmě, jsou tu mnohem větší náklady, ale i ty cenové nůžky, které se otevřely, mohou být pravděpodobně jeden z důvodů té změny. Před 25 lety bylo 53 procent piva točeného v hospodách. Dnes jsme někde kolem 25 procent.

A dá se říct, jaká cena v hospodě je už moc?
Je to hospoda od hospody. Před lety se říkalo, že pivo překročilo magickou hranici deseti korun v hospodách. Čtyři roky zpět se mě v nějakém rozhovoru ptali, jestli bude pivo za 60 korun. Tam dneska jsme. Uvidíme, je to dané nabídkou, poptávkou a cenou. Ale je pravda, že v hospodách je pivo pořád jedna z nejméně maržových kategorií.

Za standardní ceny se v obchodech prodá jen zlomek piva

Vy jste v obchodě zmiňoval cenu v akci. Jak moc vás trápí právě akce a jaká je tedy důstojná cena, o které jste mluvil při svém nástupu?
My se více soustředíme na naše ležákové portfolio. To je někde mezi 20 až 30 korunami. Tam se dostáváme do relativně slušných relací. Ale když se dnes podíváte na podíl piva, které se napříč kategoriemi prodá v akcích, tak už je to výrazně, ale výrazně nadpoloviční část. Takže o standardních cenách se už v řetězcích nedá ani hovořit. Podobně je to v Německu a jde to napříč světem.

A když je pivo v akci, je to už pod výrobní cenou?
Tohle nemohu komentovat. Musíte ale také počítat, že z každého piva si ne nepodstatnou část bere stát přes DPH a spotřební daň. Další část si bere řetězec, další pak pivovar. A ne vždy je z této trojice pivovar ten nejsilnější.

Pokles? Dnes dáte za šest piv v hospodě 420 korun

Jaká je tedy budoucnost piva v Česku? Stále častěji se mluví o tom, že mladá generace nepije a loni klesla spotřeba na historická minima.
Obzvlášť restaurace mají problém. Podívejme se pár let zpátky, kdy si lidé v restauraci dávali pět, šest piv. Při dnešních cenách 70 korun jenom za pivo necháte v hospodě 420 korun. To už je hodně. Ale cena je hrozně relativní a je relativní vůči zážitku, který dostáváte. Obecně asi nemáme problém platit za vysokou kvalitu, za zážitek, ale proti tomu už dnes nestojí nějaká levná hospoda, protože už kvůli stabilním nákladům levná být nemůže.

I když spotřeba v Česku klesá, Budvar roste. Je to exportem?
Nám se teď dva tři roky po sobě dařilo i na domácím trhu. Nejsme tu, abychom chrlili hektolitry levného piva, takže určitě koukáme na přidanou hodnotu. A daří se nám i na exportu.

Zisk chceme víc investovat do Budvaru

Kam půjde zisk Budvaru?
My jsme teď prošli obdobím, kdy jsme hodně investovali do rozvoje pivovaru, abychom se dostali na cílovou kapacitu. Potom přišlo období, kdy jsme hodně odváděli do státního rozpočtu a většina šla na dividendy. Letos chystáme nový investiční plán na to, co opravdu potřebujeme udělat, takže věřím, že budeme víc investovat do Budvaru.

Kolik peněz je potřeba na tyto investice?
No, teď už se zase budeme bavit v řádu jednotek miliard. Jedna linka je za 300 milionů a my potřebujeme vyměnit minimálně dvě. Potřebujeme také rozšířit kapacitu sklepů.

My jsme tady zmínili Německo, jak moc vás děsí, že tam v poslední době klesá spotřeba piva?
Mluvím o tom často a většinou dávám proti sobě Německo a Anglii. Anglie šla směrem premiazace. Klesá celková spotřeba, ale pivo si drží svou prémiovější roli. V Německu se stalo pivo levnou komoditou. Jak jsem mluvil o tom, že se u nás nezvedly ceny, tak v Německu se už 25 let nedaří překonat psychologickou hranici 9,90 euro za přepravku. Klesá ziskovost pivovarů, klesají investice, pivo se stává čím dál více hromadnou komoditou a méně zajímavé. My máme alespoň hezké hospody, kde se investuje do způsobu čepování a zážitku s pivem. A když vidím tyto dva trhy a pak český trh, tak mám pocit, že jdeme hodně tím směrem komoditizace a řítíme se do německého scénáře.

Kouká Budvar na další nové trhy?
Koukáme všude, kde nejsme. Loni se nám podařil Nový Zéland, Indie, Omán a Tanzánie.

Spotřeba piva v Česku i ve světě klesá, ale Budějovickému Budvaru výstav roste. Národní pivovar sází na prémiový segment, vyváží do více než sedmdesáti zemí světa. O tom, proč pivo už dnes není jen na uhašení žízně a proč musí ležák opravdu ležet, promluvil generální ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Jak to, že vám produkce roste, když jinak spotřeba klesá?
Je to především pivem. Je pravda, že celková spotřeba piva dlouhodobě klesá, ale mnohem méně se to týká prémiového segmentu a na některých trzích tento trend ani nevidíme.

Spotřebitelé dnes často pijí méně, ale vybírají si kvalitnější pivo. A právě v tomto segmentu se Budvar pohybuje, což je pro nás výhoda. To, že se nám v posledních letech daří růst, je pak výsledkem systematické práce celého týmu.

Pivní trh není prostředí, kde se situace dramaticky mění ze dne na den nebo z roku na rok, a to mám na něm rád. Je to velmi stabilní trh a trendy se utvářejí dlouhodobě. Ani spotřeba piva nefunguje tak, že by jeden rok prudce klesla a další výrazně vzrostla.

Proč se tak daří prémiovým pivům? A je to záležitost jen Česka?
Tento trend se netýká jen Česka. Vidíme ho napříč většinou trhů, na kterých působíme – v celé Evropě, Severní Americe i dalších vyspělých pivních zemích. A nejde o krátkodobou změnu, ale o dlouhodobý vývoj.

Pivo už dnes lidé nevnímají jen jako běžný nápoj nebo součást zábavy. Stále častěji je součástí životního stylu. Spotřebitelé pijí méně, ale když už si na pivo zajdou, chtějí, aby to byl kvalitní zážitek. Vybírají si lepší podnik, lepší servis a lepší pivo.

Podobný vývoj je vidět i v gastronomii. Často se říká, že spotřeba piva v restauracích klesá. To je pravda, ale neplatí to pro gastronomii jako celek. Naopak, kvalitním a prémiovým restauracím se daří, lidé jsou ochotni si za výjimečný zážitek připlatit. Stejná logika platí i u piva.

Prémiová piva jsou většinou tradiční dvanáctistupňová. Jde tento segment vůbec dál rozvíjet?
Určitě ano. Nechceme být pivovarem, který staví na levném pivu a masové produkci. Naší cestou je kvalita, tradice a poctivé řemeslo. Vaříme z tradičních surovin, používáme klasické postupy i dlouhé ležení ve sklepích – právě v tom spočívá charakter našeho piva.

Naopak velký prostor pro inovace vidíme tam, kde je pivo už uvařené – ve stáčení, balení nebo logistice. V těchto oblastech patříme mezi technologicky nejprogresivnější pivovary.

Pomáhá vám při hledání novinek i to, že působíte po celém světě?
Rozhodně. Je to jedna z našich velkých výhod. Díky působení na desítkách trhů vidíme nové trendy velmi brzy a můžeme je vyzkoušet.

Byli jsme například mezi prvními pivovary, které přešly z plastových smršťovacích fólií na papírové obaly pro plechovky. Jsou ekologičtější a zároveň působí prémiověji.

Do kterých trhů jste vstoupili nově?
Velkým krokem pro nás byl vstup na indický trh. Nově jsme se prosadili také v Ománu nebo Egyptě, rozšiřujeme distribuci na řadě tichomořských ostrovů a nově jsme vstoupili i do Uzbekistánu.

Má na spotřebu vliv velká sportovní akce, třeba probíhající fotbalové mistrovství?
Částečně ano. Ale úplně největším obchodním manažerem je pořád počasí. Když svítí slunce, otevřou se zahrádky a lidé tráví více času venku, spotřeba piva přirozeně roste. To má na prodeje větší vliv než většina jednorázových sportovních událostí.

Jak Budvar jako značku vnímají v zahraničí? Vědí, že je česká a pochází z Českých Budějovic?
To se liší trh od trhu. Obecně ale české pivo ve světě stále představuje velmi silnou značku. Zejména v zemích blízko Česka, například v Německu, lidé dobře vědí, co si pod značkou Budweiser Budvar kupují.

Silnou pozici má české pivo také ve Vietnamu díky historickým vazbám nebo na trzích bývalého Sovětského svazu, kde má dlouhodobě velmi dobrou pověst.

Loni jste mírně zdražovali. Jak to bude letos? Dotkla se vás válečná situace v Íránu a Hormuzském průlivu?
Letos čelíme výraznému růstu nákladů. Zdražil hliník, tedy i výroba plechovek, a vyšší jsou také náklady na dopravu. Tyto faktory nyní vyhodnocujeme a podle nich budeme rozhodovat o dalším vývoji cen. Ani Budvar není vůči těmto vlivům imunní.

Je rozdíl ve fungování soukromého pivovaru a národního podniku?
Většinu kariéry jsem strávil v komerčních pivovarech a Budvar se od nich v každodenním fungování příliš neliší. Rozdíl je ve vlastnické struktuře. O našem úspěchu ale nerozhoduje stát ani ministerstvo, nýbrž zákazníci.

Ale zisk odvádíte do státního rozpočtu. Stát vám do strategie nezasahuje?
Máme samozřejmě dlouhodobě nastavené strategie, které jsou odsouhlasené s ministerstvem, a podle nich jdeme.

Dlouho se mluvilo o privatizaci, teď to naopak utichlo. Oddechli jste si?
Tu otázku dostávám často. V minulosti se o privatizaci vždycky mluvilo na úrovni jednotlivých prohlášení, ale nikdy se tou otázkou nikdo seriózně nezabýval.

Je ještě aktuální spor s Američany o značku Budweiser Budvar? A vyplatí se takový spor vůbec vést?
Nevím, jestli se vyplatí, ale musíme ho vést. Ty zásadní spory, kdy šlo o bytí a nebytí, probíhají odedávna – první jsou z roku 1907. Takže když se mě někdo zeptá, jestli to už bude končit – nevím, nemyslím si, že to skončí, dokud tu budou dva subjekty, které oba prohlašují právo na značku Budweiser.

Nicméně ta horká fáze už z velké většiny proběhla a ten svět je z velké většiny vykolíkovaný. Teď si jen musíme dávat pozor, aby jedna nebo druhá strana ty kolíky nevykopávala a neposouvala je.

Jak například?
Jsou to drobnosti, často se to stane i z nevědomosti distributora – někoho z našich distributorů nenapadne nic lepšího než vzít naši značku a odvézt ji bez našeho vědomí do země, kde by distribuovaná být neměla. V tu chvíli dostáváme dopis, ať nedistribuujeme.

I proto prodáváte pivo pod třemi názvy?
Ano. Je to jedno a to samé pivo, jen pod různými značkami podle toho, co nám umožňuje známkoprávní situace na konkrétním trhu.

Největší část produkce prodáváme jako Budweiser Budvar. Tam, kde tuto značku používat nemůžeme, prodáváme pivo jako Budějovický Budvar. A na trzích, kde není možné používat ani jednu z těchto značek, typicky v celé Severní Americe, prodáváme pod názvem Czechvar.

Sílí stále segment nealkoholických a ovocných piv? Je to příležitost do budoucna?
Globálně určitě ano. V Česku je tento trend o něco pomalejší, ale i tady vidíme, že souvisí se změnou životního stylu. Lidé pijí méně alkoholu a častěji hledají alternativy.

Nealkoholické pivo má podle mě velkou budoucnost. Pořád je to přírodní nápoj z vody, sladu a chmele, jen bez alkoholu. Nabízí plnohodnotný pivní zážitek i v situacích, kdy si alkohol dát nechcete nebo nemůžete.

Spolupracujete s malými pivovary. V čem je to pro vás zajímavé?
Každý rok připravujeme zhruba tři limitované edice. Dvě vznikají přímo v menších pivovarech, kde si můžeme dovolit experimentovat s recepturami a pivními styly. Menší technologie dávají větší prostor zkoušet nové nápady.

Jednu limitovanou edici pak vaříme přímo v Budvaru společně s vybraným partnerským pivovarem. Díky našim výrobním kapacitám ji dokážeme nabídnout ve větším objemu i v plechovkách.

Letos jsme ji připravili s dánským pivovarem Mikkeller, který patří mezi nejuznávanější jména světové craftové pivní scény.

Takže nezůstáváte u limitovaných edicí jen u tuzemských pivovarů?
Ne. Spolupracujeme i s malými pivovary po celém světě. Společně vaříme český ležák a snažíme se ukázat, čím je tento pivní styl výjimečný.

Spolupracovali jsme například s pivovary v Berlíně, Anglii, Itálii, Austrálii, Švédsku, Brooklynu nebo Keni.

A jak taková spolupráce probíhá? Přijede k nim váš odborník?
Ano. Naši sládci nebo podsládci se přímo podílejí na receptuře i technologii výroby. Trváme například na tom, že český ležák se vaří se rmutováním (smíchání mletého sladu s horkou vodou – pozn. red.). Pro řadu zahraničních pivovarů je to nezvyklý a technologicky náročnější postup, ale právě ten významně ovlivňuje výsledný chuťový profil piva.

Krásným příkladem byla spolupráce v Keni. Tamní pivovar si kvůli společné várce pořídil nové technologické vybavení, aby mohl rmutování provést správně. Výsledkem bylo výborné pivo a zároveň skvělá ukázka toho, co dělá český ležák českým ležákem.

Je k tomu potřeba i český chmel?
Často ano. Zároveň si ale rádi klademe výzvu uvařit český ležák z co největší části z místních surovin. Právě chmel je však velmi obtížné nahradit, protože oblastí, kde se pěstuje v odpovídající kvalitě, není ve světě mnoho.

Používáte vodu z artéských vrtů. Jaký vliv má voda na chuť piva?
Zásadní. Český ležák potřebuje měkkou vodu s nízkým obsahem minerálů. My čerpáme vodu z hloubky zhruba tři sta metrů, a přesto má parametry kojenecké vody. Je natolik kvalitní, že ji nemusíme nijak chemicky upravovat, což je pro chuť piva obrovská výhoda.

Jak moc je důležité, aby pivo zrálo opravdu devadesát dní? Kdyby zrálo třeba šedesát, není to ono?
Není. Osobně jsem se o tom přesvědčil během covidu. Tehdy jsme uváděli na trh pivo Redix, ale kvůli uzavřeným hospodám zůstalo ve sklepě o několik měsíců déle, než bylo plánované. Výsledkem bylo mimořádně vyzrálé pivo. Tehdy jsem si naplno uvědomil, jak zásadní roli dlouhé ležení hraje.

Do sklepů putuje takzvané zelené pivo, které už prošlo hlavním kvašením. Během ležení se postupně zakulacuje jeho chuť. Právě proto jsme přesvědčeni, že dlouhé zrání není tradice pro tradici, ale zásadní součást kvality českého ležáku.

Kde vidíte české pivo nebo pivo obecně za dvacet let?
To je otázka, nad kterou často přemýšlíme. Jsem optimista. Nemyslím si, že bychom měli naříkat nad tím, že spotřeba piva postupně klesá. Je to dlouhodobý trend, který souvisí se změnou životního stylu.

Věřím ale, že pivo má před sebou silnou budoucnost. Je to jeden z nejpřirozenějších nápojů a své místo si najde i u mladších generací. Jen bude hrát jinou roli než dnes. Lidé ho budou pít méně, ale budou od něj očekávat větší zážitek.