Už tento víkend mohou milovníci piva a hudby vyrazit na Slavnosti pivovaru Budějovický Budvar. Program začíná v Logistickém centru pivovaru už ve dvě hodiny odpoledne. Těšit se můžete na prohlídku muzea a pivovaru, soutěže o ceny a hudební vystoupení Marka Ztraceného nebo kapely Chinaski.

Na Slavnosti se v sobotu 14. září vydejte do Logistického centra pivovaru do areálu 2, který bude otevřen do 14 hodin. Vydat se můžete na prohlídku muzea a pivovaru. Chybět nebudou ani soutěže o ceny a pivní program.Pro milovníky hudby zahraje v pět hodin například Marek Ztracený, od půl sedmé No Name. Velkým lákadlem je také skupina Chinaski, která vystoupí deset minut po osmé hodině. Kompletní program najdete na facebookové události. Ochutnat budete moct piva z Budvaru a zpřátelených minipivovarů.Vstupenky můžete zakoupit v předprodeji v Music Center v Krajinské ulici za 200 korun. Na místě zaplatíte o stovku více.

Pivo. Český ležák je bezesporu naše národní chlouba. Jak a z čeho se pivo vlastně vaří? Víte, co je sladina a mladina? Jaký je rozdíl mezi „desítkou“ a „dvanáctkou“?

Jako správní Budějčáci a Jihočeši jsme si na tento nápoj posvítili a ve spolupráci s národním pivovarem Budějovický Budvar jsme pro vás připravili zbrusu nový seriál. Začínám tím, jak se pivo vyrábí. Pokud byste po shlédnutí videa dostali chuť na jedno, tak se nedivte.

Zvláštní várku světlého ležáku požehnal ve středu Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, ve varně národního podniku Budějovický Budvar.

Tento požehnaný ležák poslouží, stejně jako loni, především k získání prostředků pro charitativní účely. Pivo se bude prodávat v průběhu českobudějovických Adventních trhů jako limitovaná edice několika tisíc ručně balených lahví a na několika vybraných místech se bude také čepovat. Celý výtěžek z prodeje získá diecézní charita České Budějovice. Část Požehnaného ležáku – 124 ručně balených litrových lahví – pošle pivovar opět jako dar Svatému otci papeži Františkovi.

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák uvedl: „Ruční balení a prodej požehnaného piva už jsou téměř tradicí našeho pivovaru. Především díky dobrovolníkům z řad zaměstnanců pivovaru a biskupství jsme loni na dobročinné účely mohli věnovat 216 tisíc korun. Přál bych si, aby letošní částka byla ještě vyšší.“

„Je pro mne velikým potěšením, že mohu již potřetí požehnat mimořádné várce českobudějovického piva. Loňský výtěžek z jejího adventního prodeje byl věnován českobudějovické Diecézní charitě na prácis dobrovolníky, kteří se starají o nejvíce potřebné lidi žijící v našem městě. I letos chceme tímto způsobem společně podpořit tuto účinnou pomoc a službu našim spoluobčanům a klientům charity,“ předeslal biskup českobudějovický. „Jsem rád, že tuto snahu společně s námi po celou dobu podporují i Jihočeský kraj, vedení města České Budějovice, Budějovický Budvar, diecézní charita a Velvyslanectví ČR při Svatém stolci, se kterým toto společné dílo prezentujeme Svatému otci. Věřím, že se i při letošním adventu setkáme s lidmi dobré vůle, kteří s námi tento humanitární záměr podpoří,“ dodal Mons. Vlastimil Kročil.

Požehnaný ležák byl uvařen podle stejné receptury jako světlý ležák Budweiser Budvar. Ten znají spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém vývozu piva se podílí asi jednou pětinou.

Českobudějovický biskup Vlastimil Kročil dnes dopoledne požehnal zvláštní várku světlého ležáku pivovaru Budějovický Budvar. Požehnané pivo bylo uvařeno především pro dobročinné účely a bude se prodávat v průběhu českobudějovických Adventních trhů. Část speciální požehnané várky v ručně balených lahvích by měla opět putovat do Vatikánu jako dar Svatému otci papeži Františkovi.

Celý výtěžek z prodeje věnuje pivovar Diecézní charitě České Budějovice. Na ručním balení a prodeji Požehnaného ležáku se budou i letos podílet dobrovolníci z pivovaru, Diecézní charity České Budějovice a Biskupství českobudějovického.

„Ruční balení a prodej požehnaného piva už jsou téměř tradicí našeho pivovaru. Především díky dobrovolníkům z řad zaměstnanců pivovaru a biskupství jsme loni na dobročinné účely mohli věnovat 216 tisíc korun. Přál bych si, aby letošní částka byla ještě vyšší,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

„Je pro mne velikým potěšením, že mohu již potřetí požehnat mimořádné várce českobudějovického piva. V minulém roce získala tato iniciativa konkrétní podobu charitativní pomoci na místní úrovni. Výtěžek z adventního prodeje požehnané várky piva byl věnován českobudějovické diecézní charitě na práci s dobrovolníky, kteří se starají o nejvíce potřebné lidi žijící v našem městě. Také i letos chceme tímto způsobem společně podpořit tuto účinnou pomoc a službu našim spoluobčanům a klientům charity,“ říká českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.

Požehnaný ležák byl uvařen podle stejné receptury, jako světlý ležák značky Budweiser Budvar. Ten patří mezi nejznámější produkty z Českých Budějovic na světě - znají jej spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém vývozu piva se podílí asi jednou pětinou.

Bylo krátce po čtrnácté hodině, když začali pracovníci Budějovického Budvaru v čele s podsládkem Petrem Košinem a Alešem Dvořákem, obchodním sládkem, sypat do varen první z celkových 800 kilogramů čerstvých hlávek zeleného žateckého chmele. Z toho by tu měli vyrobit 600 hektolitrů šestnáctistupňového piva.

Jak uvedl Petr Košin, šlo o rychlou akci. Jelikož se jedná o čerstvý chmel, zpracovat se musel ještě týž den, kdy byl načesán, jinak by se zapařil. „Proto se v pivovarské praxi používá jen zcela výjimečně,“ řekl Petr Košin a pokračoval: „Na chmelnici jsme začali česat v šest hodin ráno, v devět už vyráželo auto ze Žatce do Českých Budějovic, tady jsme byli ve dvě odpoledne,“ popsal cestu.

Už po osmé si pro výrobu piva vybrali chmelnici U Splavu, která se nachází v katastru chmelařské obce Blšany. „V prvním ročníku vyrobené pivo bylo tak hořké, až nás to samotné překvapilo. Další roky byly velmi zajímavé, rok co rok bylo pivo jiné, letos čekáme, že bude pivo výrazně hořčejší,“ předjímal výsledek 36letý podsládek. „Standardně u všech ostatních várek dáme chmel podle toho, jak je hořký. Buď ho tam dáme víc, nebo míň, aby bylo pivo pořád stejně hořké. U tohoto piva je to ale naopak, tady dáváme pořád stejně chmele a ukáže se, co chmelnice dala,“ přiblížil Aleš Dvořák způsob výroby speciálu.

Dodal, že ten je ze sta procent chmelený čerstvým chmelem, který se do piva přidává ve třech várkách. „Var trvá jednu a půl hodiny, první várka chmele se do piva dá před, poté zhruba v polovině procesu a pak až těsně před koncem proto, aby mělo pivo vůni,“ nastínil Aleš Dvořák potřebnou alchymii.

Na výsledek si ale on i kolega Petr Košin budou muset počkat zhruba 180 dní, kdy bude speciální pivo z čerstvého chmele dozrávat ve sklepě. Prodávat se bude od března ve vybraných restauracích.

Národní podnik Budějovický Budvar ve čtvrtek nasypal do mladiny čerstvé zelené chmelové hlávky, ze kterých od roku 2012 vaří speciální pivo. Děje se tak pravidelně v době sklizně chmelu. Speciální várka bude ve sklepě ležet až 180 dnů, pak se dostane do vybraných pivnic.

Podsládek Petr Košin bere do ruky pytel, otevírá ho a vzápětí čerstvý chmel sype do mladiny. Budějovický Budvar z něj pravidelně v době sklizně připravuje pivní specialitu z čerstvých chmelových hlávek a jinak tomu není ani letos.

„Čerstvý chmel patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musí zpracovat ve stejný den, kdy byl načesán. V pivovarské praxi se proto používá jen zcela výjimečně,“ líčí Košin.

Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a o něco výraznější hořkost ve srovnání s chmelem sušeným. Tradice vaření z čerstvých hlávek začala v národním podniku v roce 2012. Tehdy byl Budvar jediným pivovarem, který se zeleným chmelem pracoval.

„Letos uvařila budvarská varna z čerstvého Žateckého poloraného červeňáku dvě várky piva o stupňovitosti 16. Do každé várky chmelené o objemu 400 hektolitrů hotového piva se ručně přidalo asi 400 kilogramů zelených hlávek. Budvar již osm let používá Žatecký poloraný červeňák stále ze stejné chmelnice U Splavu v katastru chmelařské obce Blšany, a díky tomu je možné u jednotlivých ročníků velmi dobře sledovat rozdíly způsobené odlišným průběhem počasí,“ doplňuje mluvčí pivovaru Petr Samec.

Speciální pivo z čerstvého chmele bude ve sklepě dozrávat až 180 dní. Pak se objeví ve vybraných podnicích, mimo jiné by měl být třeba v budějovických Masných krámech.

Současná vláda nikdy nezprivatizuje pivovar Budějovický Budvar, jejž vlastní stát. Budvar je významný plátce daní. Novinářům to ve středu v Budvaru řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která si tu dala ležák z tanku. Budvar je jediným pivovarem, který vlastní stát. Za vlády Mirka Topolánka v roce 2007 stát privatizaci zvažoval.

„Privatizace Budvaru není na stole. Rozhodně nebude nikdy na stole této vlády. Máme za sebou období divokých privatizací a stát se neměl zbavit celé řady firem, kterých se v minulosti zbavil. Naše vláda nic takového neplánuje. Stojím si za tím, že je to (Budvar) rodinné stříbro,“ řekla Schillerová.

Budvar podle jejích slov coby národní podnik prosperuje. Ocenila i investice. Letos Budvar investuje 671 milionů do třetí linky na stáčení lahvového piva a do kapacit pro hlavní kvašení.

„Je to firma, která ve velmi krátké době dosáhne téměř třímiliardového obratu. Je to významný plátce daní a regionální zaměstnavatel,“ uvedla ministryně. Čistý obrat Budvaru stoupl loni o 7,6 % na 2,81 miliardy Kč, jak vyplývá z výroční zprávy pivovaru.

Za Topolánka privatizaci zvažovali. Klaus i Zeman byli proti
Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl v roce 2007 najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně národního podniku na akciovou společnost. Proti privatizaci se již v předchozích letech vyslovili prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus.

Budvar loni zvýšil výrobu piva o 3,6 % na 1,602 milionu hektolitrů. Je to druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Do 79 států loni Budvar vyvezl historicky nejvíc piva, 1,07 milionu hektolitrů. Loňské tržby 2,55 miliardy Kč byly nejvyšší v historii firmy, zisk po zdanění byl 267,1 milionu Kč. Do státního rozpočtu odvedl loni pivovar 500 milionů korun. Budvar zaměstnává 700 lidí. Po ukončení investic za dvě miliardy Kč v roce 2020 by se měl výstav zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů.

Současná vláda nikdy nezprivatizuje pivovar Budějovický Budvar. Budvar je významný plátce daní a regionální zaměstnavatel. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) při návštěvě pivovaru. Budvar je jediným státním pivovarem, jeho privatizaci v roce 2007 zvažovala vláda Mirka Topolánka.

"Privatizace Budvaru není na stole. Rozhodně nebude nikdy na stole této vlády. Máme za sebou období divokých privatizací a stát se neměl zbavit celé řady firem, kterých se v minulosti zbavil. Naše vláda nic takového neplánuje. Stojím si za tím, že je to (Budvar) rodinné stříbro," řekla Schillerová.

Budvar podle jejích slov coby národní podnik prosperuje. Ocenila i investice. Letos Budvar investuje 671 milionů do třetí linky na stáčení lahvového piva a do kapacit pro hlavní kvašení.

"Je to firma, která ve velmi krátké době dosáhne téměř třímiliardového obratu. Je to významný plátce daní a regionální zaměstnavatel," uvedla ministryně. Čistý obrat Budvaru stoupl loni o 7,6 procenta na 2,81 miliardy Kč, jak vyplývá z výroční zprávy pivovaru.

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl v roce 2007 najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně národního podniku na akciovou společnost. Proti privatizaci se již v předchozích letech vyslovili prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus.

Budvar loni zvýšil výrobu piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Je to druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Do 79 států loni Budvar vyvezl historicky nejvíc piva, 1,07 milionu hektolitrů.

Loňské tržby 2,55 miliardy Kč byly nejvyšší v historii firmy, zisk po zdanění byl 267,1 milionu Kč. Do státního rozpočtu odvedl loni pivovar 500 milionů korun. Budvar zaměstnává 700 lidí. Po ukončení investic za dvě miliardy Kč v roce 2020 by se měl výstav zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů.

Milovník piva z New Yorku přichází do jednoho z mnoha tamních barů. „Jaký máte český ležák?“ ptá se obsluhy. „Víte, české ležáky mám nejradši,“ dodává. Takovou vizi budoucnosti tuzemského piva nastínil v rozhovoru pro MED generální ředitel Budvaru Petr Dvořák. Nejvíc ho samozřejmě potěší, když v cizině narazí na nápoj přímo z Českých Budějovic. „Jsem ale rád, když tam vidím jakékoliv české pivo,“ zdůraznil šéf pivovaru, který zůstal jediným národním podnikem v Česku.

Právě výjimečný status národního podniku, který zůstává ve stoprocentním vlastnictví státu a spadá přímo pod ministerstvo zemědělství, vyvolával v minulosti politické třenice. Část politiků žádala privatizaci nebo alespoň změnu právní formy podniku. Jiní argumentovali, jak důležité je zachovat status quo kvůli sporům o značku Budweiser s americkou pivovarnickou skupinou Anheuser-Busch. Jakákoliv podobná změna by v jejich očích mohla být začátkem procesu, který by nakonec skončil převedením Budvaru do náruče jeho amerického konkurenta.

Petr Dvořák v rozhovoru poznamenal, že v tomto ohledu „doba pokročila“. Tou zásadní otázkou už není, jestli by se národní podnik měl či neměl transformovat, ale to, jakou roli by měl plnit pro stát a pro celé české pivovarnictví. „Budvar má v tomto ohledu obrovský potenciál, může využívat sílu své značky a prošlapávat cestu pro české pivo na zahraničních trzích. Na mnoha z nich jsme dobře etablovaní, vyvážíme zhruba do 80 zemí světa,“ uvádí generální ředitel.

Budvar už začal spolupracovat s malými pivovary na domácím trhu, rozhodl se nabídnout jejich pivům „své“ pípy v restauracích. Dalším krokem má být podle Petra Dvořáka právě sdílení exportního know-how. Budějovický podnik může přispět s radou, na koho se v té či oné zemi obrátit, nebo i na některých trzích zařadit partnerská piva do svého portfolia.

Budvar jako řemeslné pivo
Budvar má ostatně k řadě minipivovarů blízko i proto, že na rozdíl od jiných firem nikdy neopustil tradiční způsob vaření piva. Díky tomu se hlásí k současnému trendu řemeslných, craftových piv – tedy piv, jejichž výrobci nijak nešidí suroviny, zachovávají při výrobě velký podíl ruční řemeslné práce a drží se specifické chuti svého moku.

„Když se podíváte na témata, o kterých se v souvislosti s craftovými pivy debatuje, zjistíte, že Budvar nemusí na svých výrobních postupech měnit vůbec nic. Naopak, pro nás to není žádný módní trend. Pivo vaříme tak, jak jsme ho vařili vždycky, dnes to ale dokáže ocenit více spotřebitelů,“ říká generální ředitel Budvaru.

Zatímco jiní výrobci ležáků v Česku i ve světě se v minulosti zbavili ležáckých sklepů a tanků, Budvar naopak své sklepy dál rozšiřuje. Svou dvanáctku vaří výhradně z žateckého hlávkového chmele. Petr Dvořák mluví o zajímavém kontrastu mezi tradičním vařením piva a moderními technologiemi. Obojí k dnešnímu Budvaru patří. Na jedné straně třeba „chlapi“ na varně, kteří po staru sekerkou dávkují chmel, na druhé straně nejmodernější logistické centrum, kdy od stočení piva do lahve až do jeho naložení do kamionu není nutný jediný zásah lidské ruky. Veškerou práci přebírají roboty, výtahy a zakladače.

Toto vše má podle Petra Dvořáka, který se vždy věnoval především marketingu, velký význam také pro exportní strategii. Budvar dnes v celém světě těží z toho, že spotřebitele zajímá celý příběh dané značky – tedy z čeho, jak a kde je pivo vyrobené.

Evropská sféra vlivu
Z hlediska teritoriálního zaměření exportu je přitom pro Budvar zatím stále klíčová Evropa. Jde o kontinent, který podle historických dohod o sférách vlivu z první poloviny minulého století měl vždy patřit Jihočechům, nikoliv americkému Budweiseru ze skupiny Anheuser-Busch. Ten si měl zase pohlídat „domácí“ americký kontinent. Konkurenti ze Spojených států se sice navzdory dohodám také snažili Evropu dobýt, ale Budvar své pozice díky úspěchům v mnoha soudních sporech ustál.

Budějovický národní podnik loni vyvezl do celého světa 1,1 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o 8,5 procenta. Vůbec nejvýznamnějším zahraničním trhem je Německo, do velké pětky největších odběratelů pak patřily také Polsko, Rusko, Slovensko a Velká Británie. Podle Petra Dvořáka vývozu výrazně pomáhají dceřiné společnosti Budvaru ve třech z těchto zemí – Německu, Slovensku a Británii.

Specifickým případem je právě Spojené království – na trhu tam koexistují obě značky, Budweiser Budvar i americký Budweiser, který jinde v Evropě většinou musí používat značku Bud. Nyní je ovšem Británie v centru pozornosti především kvůli chystanému brexitu, k němuž se ale stále nemůže dopracovat. Není jasné, jakou má mít odchod z Evropské unie formu, což přináší značnou nejistotu i pro Budvar.

„Brexit je pro nás především krátkodobá hrozba. Pokud by mělo dojít k tvrdému brexitu, nikdo není schopný říct, co se vlastně bude dít, jestli budou stát kamiony na hranicích,“ uvádí Petr Dvořák. Britská vláda sice prohlásila, že neplánuje žádné zvyšování cel, ale nejistotu tím nerozptýlila. Z dlouhodobějšího hlediska by brexit podle generálního ředitele žádnou tragédií být nemusel: „Exportovat mimo Evropskou unii umíme.“

Z Evropy dál do světa
Jestliže krátkodobě zůstává nejzajímavějším teritoriem Evropa, do budoucna má Budvar širší geografické ambice. „Ekonomické a demografické trendy nám ukazují, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se musíme chystat na silnější expanzi do vzdálenějších destinací,“ říká šéf Budvaru, který byl v minulosti také marketingovým manažerem Plzeňského Prazdroje. Považuje za logické, že nástup jeho bývalého zaměstnavatele v Asii je zatím silnější než v případě Budvaru – i vzhledem k japonským majitelům plzeňského pivovaru.

Stejně jako v Česku platí i na exportních trzích, že se Budvar musí prosadit také jako točené pivo v restauracích. „Když chcete budovat silnou značku piva, nemůžete být jenom na regálech v maloobchodních řetězcích. V hospodách a restauracích se formují názory, vytvářejí spotřebitelské trendy,“ vysvětluje Petr Dvořák. Pivo je z marketingového hlediska „společenský produkt“, což platí víceméně všude na světě – od Německa po asijské země.

To nejde splést…
Při dobývání dalších trhů bude nutné vycházet z toho, jak byl nebo případně ještě bude v jednotlivých zemích dořešen spor s americkým Budweiserem. Šéf Budvaru v této souvislosti mluví o třech až čtyřech kategoriích zemí – někde mohou Budějovičáci prodávat své pivo pod svým preferovaným názvem Budweiser Budvar a buď mají na tuto značku exkluzivní práva nebo nikoliv, jinde se musejí spokojit s českou verzí Budějovický Budvar. Ve Spojených státech a Kanadě se pak nemůže v názvu objevit ani slovo Budvar, takže tam se toto pivo prodává pod názvem Czechvar.

Nemůže ale někdy paradoxně silná celosvětová reklama amerického Budweiseru pomoci i opravdovému budějovickému pivu z Budvaru? „To si nemyslím,“ odpovídá Petr Dvořák. Spotřebitelé, kteří mají pivo rádi a rozumí mu, dobře vědí, jaký je rozdíl mezi americkým pivem a tradičním českým ležákem.

Národní pivovar Budějovický Budvar v loňském roce zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. Do 79 států vyvezl nejvíce piva v historii podniku – 1,075 mil. hektolitrů, což je meziročně o 8,5 % více. Tržby za pivo dosáhly rekordní hodnoty2,555 mld. Kč. Zisk před zdaněním se zvýšil o 4,2 % na 327,9 mil. Kč. V roce 2018 podnik proinvestoval 453 mil. Kč. Do provozu uvedl automatizované logistické centrum a nový ležácký sklep.

Národní pivovar Budějovický Budvar v loňském roce meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. To je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem růstu byly ležáky. Prodej ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 %. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 %. Velmi úspěšný byl loni export. Vývoz do 79 exportních teritorií se meziročně zvýšil o 8,5 % na 1,075 mil. hektolitrů a byl nejvyšší v historii. Národní pivovar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra s podílem na celkovém českém vývozu 21 %. Prodej piva v tuzemsku se snížil o 5 %, ale to bylo plně kompenzováno zvýšením tuzemských tržeb o 2 % díky orientaci na prodej prémiového ležáku Budweiser Budvar.

Pivovar dosáhl rekordních tržeb za vlastní výrobky a služby v hodnotě 2,633 mld. Kč. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 % na 2,555 mld. Kč. „Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji, než objem prodaného piva,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobré obchodní výsledky se příznivě promítly i do hospodaření podniku. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4,2 % na hodnotu 327,9 mil. Kč. EBITDA podniku meziročně vzrostla o 5%. „Tento výsledek je velmi dobrý za situace, kdy došlo k významnému nárůstu odpisů, osobních nákladů a růstu cen energií a surovin. Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 milionů korun. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva,“ vysvětluje Petr Dvořák. Zvýšení odpisů souvisí s mohutným investičním rozvojem pivovaru zahájeným již v roce 2015. Na nedostatek pracovních sil pak musel podnik reagovat meziročním zvýšením osobních nákladů o 13,5 %.

Na investice loni vynaložil Budějovický Budvar 453 mil. Kč. Do plného provozu bylo uvedeno plně automatizované logistické centrum a také nové oddělení ležáckých tanků, které zvýšilo kapacitu sklepa o 20 %. Rozvoj pivovaru bude letos pokračovat výstavbou třetí linky na stáčení lahvového piva a kapacit pro hlavní kvašení (cylindrokónické tanky) v celkové hodnotě cca 671 mil. Kč.

V roce 2018 zahájil národní pivovar spolupráci s vybranými českými minipivovary, jejichž „craftová piva“ výrazně rozšířila obchodní portfolio. Nové druhy piva v nabídce pomáhají přilákat do restaurací nové zákazníky, zvyšují loajalitu majitelů restaurací a slouží i jako významný akviziční nástroj k získání nových zákazníků v oblasti gastronomie.

Mezi významné události roku 2018 patří i dodávka požehnaného piva pro Svatého otce papeže Františka. Požehnané pivo se prodávalo během adventu a celý výtěžek z jeho prodeje ve výši 216 tis. Kč byl darován Diecézní charitě České Budějovice.