Kdo šel ve čtvrtek odpoledne kolem pražského podniku Dva kohouti, mohl si myslet, že se tam koná oslava party kamarádů. A vlastně by nebyl vůbec daleko od pravdy. Budějovický Budvar tady slavil svou spolupráci s minipivovary a ačkoli se může zvnějšku zdát, že tyhle dva světy jsou od sebe pořádně vzdálené, skutečnost je dočista jiná.

„Nejsme konkurenti. Sládci vždycky byli komunita, která si pomáhá a věci kolem piva řeší spolu. Spolupráce byla vždy přirozenou součástí pivovarského života,” říká přesvědčivě Petr Košin, sládek Budějovického Budvaru. Ten se před pěti lety pustil do unikátní spolupráce s českými minipivovary, se kterými vaří limitované edice pivních speciálů. Za tu dobu jich vznikly už téměř dvě desítky. Nejnovějším přírůstkem do “sbírky” je svrchně kvašený a za studena chmelený Double Trouble, který Budvar uvařil ve spolupráci s jihočeským minipivovarem Obora.

“Moc nás to bavilo a bylo to inspirující. Jméno piva vzniklo až později, žádné trable tam nebyly,” směje se sládek Obory Martin Novák. Připouští ale, že když se rozjížděly přípravy aktuálního speciálu, kterého se uvařilo zhruba tisíc hektolitrů, vnímal v Budvaru lehkou nervozitu.

A není divu – pro Double Trouble bylo potřeba sáhnout po úplně jiném postupu a vydat se mimo tradiční ležákové „vody“. Svrchní kvašení, americký chmel a nová sladová receptura znamenaly, že i zkušení sládci museli trochu vystoupit ze své „chmelové komfortní zóny“.

Jak ale připomíná Petr Košin, právě o výzvách, experimentování a vzájemném učení spolupráce Budvaru s minipivovary je. “Za tu dobu jsme se naučili spoustu nového. Pustit do výroby zcela jiný typ piv představuje velké kotrmelce a změny, které musíme absolvovat. Děláme to ale rádi, protože nás to vytrhne z naší rutiny a vyzkoušíme si i jiné postupy,” dodává Košin. V případě Double Trouble si tak v Budvaru poprvé vyzkoušeli například práci s tekutými kvasnicemi a novým sladem.

Pravidelně každý rok v létě představí národní pivovar jeden speciál, který se vaří přímo v Budvaru. Kromě toho ale vznikají i další limitky v průběhu roku, které se připravují a přímo vaří v menších várkách v dalších minipivovarech. Mezi nimi se objevila známá jména této pivní scény jako jsou minipivovar Antoš, Permon, Lucky Bastard a řada dalších.

Když ležák potká ejl
Aktuální Double Trouble s lehkou příchutí grepu je už pátým letním speciálem, který v Českých Budějovicích připravili. Každý z nich je trochu jiný, ale všechny spojuje chuť hledat nové cesty napříč pivní mapou. Loni v Budvaru uvařili limitku Na Pool s minipivovarem Dva kohouti. “To byl jediný rok, kdy jsme si oddychli od kvašení svrchními kvasinkami,” směje se Petr Košin.

O rok dřív uvedl Budvar na trh Summer Affair s minipivovarem Clock, předtím to byl belgický druh piva witbier Kraťas připravený s Voltem. “Tahle kategorie je u nás zatím nedoceněná. Je škoda, že tady neděláme víc belgických piv,” říká Košin, který věří, že právě díky speciálům z Budvaru si k nim cestu najde víc lidí. Vůbec první letní speciál vařený v Budvaru byl Opičí Ejl, který dal dohromady s krnovským minipivovarem Nachmelená opice v roce 2021.

“S Petrem Košinem jsme dlouholetí kamarádi, spolužáci z VŠCHT a mám radost, že jsme se mohli pustit spolu i do takového projektu. Nebylo to jednoduché, ale zvládli jsme to a mohli jsme si vyzkoušet spoustu nových věcí a postupů,” říká ke spolupráci s Budvarem Michal Kuřec, sládek z Nachmelené opice.
Jak zástupci minipivovarů, tak i Budvaru se shodují, že jejich spolupráce usiluje hlavně o to, aby představila lidem svět piva v celé jeho rozmanitosti. “Chceme, aby si to lidi mohli vyzkoušet, užít, a trochu se rozšířilo povědomí, jaká skvělá piva se u nás dělají,” dodává sládek Budvaru.

Jak se vaří pivo ve dvou?
S kým se pustí tradiční budějovický pivovar do spolupráce, se většinou rozhoduje na podzim. “Sejdeme se, ochutnáme piva v minipivovaru a z nich pak vybereme jedno, ze kterého vychází recept, který se snažíme přenést do podmínek velkého pivovaru,” popisuje začátek procesu Petr Košin.

Okolo Vánoc se vaří pokusné várky, aby si sládci vyzkoušeli, jak se do receptu a výsledku propíše fakt, že se připravuje v ležákovém pivovaru. Ladí se nejen chuť, ale i procesy. Když je receptura vyladěná, přichází na řadu velká várka piva, která se vaří tak, aby šla stočit těsně před začátkem léta.

Výsledkem je pivo, které v sobě nese rukopis obou pivovarů – minipivovarskou kreativitu a odvahu kombinovat nové styly i velkopivovarskou preciznost a zkušenost. A i když se každý rok styl i složení mění, všechny letní speciály mají jedno společné: nižší stupňovitost, vyšší pitelnost a chuť osvěžit.

Díky stáčeni i do plechovek, se limitky dostanou do široké distribuce. „To je něco, co v malých dávkách z minipivovarů, možné není,“ říká Košin. Který z dosavadních speciálů chutnal lidem nejvíc? „To se nedá říct. Každý byl jiný a všechny byly skvělé,” usmívá se.

Léto je pro pivovary tím, čím jsou Vánoce pro obchodní řetězce. Znamená vrchol sezony, kdy se rozhoduje o tom, kdo nejlépe zvládne marketing, logistiku i emoce zákazníka. Pivo patří mezi produkty, u nichž teplota a nálada spotřebitele výrazně ovlivňují poptávku. A právě v tomto období se pozornost soustřeďuje na dvě značky, které si zdánlivě konkurují jménem, ve skutečnosti však představují dva naprosto odlišné světy.

Americký Budweiser, který patří do portfolia nadnárodního giganta AB InBev, vstoupil do roku 2025 ve velkém stylu. Akcie firmy na newyorské burze od ledna vzrostly o více než 45 procent, což z ní činí jeden z nejvýkonnějších titulů v sektoru spotřebního zboží. Zajímavé je, že tento nárůst přišel i přes meziroční pokles prodeje piva o 2,5 procenta v prvním letošním čtvrtletí. Společnosti se však v tomto období podařilo optimalizovat výrobu, zvýšit marže a dosáhnout růstu čistého zisku o více než 90 procent. Zatímco tradiční značky bojují s proměnlivými preferencemi spotřebitelů, Budweiser vsadil na patriotismus a letní atmosféru. Nová kampaň Grilling Live spojuje pivo s ikonickými hodnotami amerického životního stylu (například v jednom TV spotu s grilováním masa na zahradě vystupuje bývalá fotbalová hvězda Emmit Smith).

Na opačném pólu stojí Budějovický Budvar, český národní pivovar, který nenabízí akcie na burze, ale zato boduje čísly. V roce 2024 zaznamenal rekordní výrobu téměř 1,93 milionu hektolitrů a meziroční růst čistého zisku o 46 procent. Až 70 procent produkce míří do zahraničí, což z Budvaru činí exportní hvězdu mezi českými značkami. Navíc odvedl do státního rozpočtu 550 milionů korun. Budvar zároveň rozšiřuje nabídku, spolupracuje s řemeslnými pivovary a zaměřuje se na mladší konzumenty, kteří oceňují originalitu, kvalitu a lokální příběh.

Léto 2025 tak nebude jen o vedrech a osvěžení, ale i o souboji dvou rozdílných přístupů k pivu. Budweiser reprezentuje globální marketing a výkonnost na burze, Budvar zase stabilitu, autenticitu a dlouhodobou důvěru spotřebitelů.

Na pivní mapě se právě zrodila nová hvězda – jmenuje se Double Trouble. Jde o svěží letní ALE, který vznikl díky spolupráci českobudějovického Budvaru a minipivovaru Obora z jihočeských Malšic. Spojení dvou světů, dvou sládků a jedné společné vášně. Výsledek voní po grepech a má nízký obsah alkoholu: je to ideální parťák na festival, grilovačku ale i zahrádku! Jak tohle výjimečné pivo vzniklo, pro Reflex popsali jeho stvořitelé, sládci Petr Košin z Budvaru a Martin Novák z Pivovaru Obora.

Pánové, jak jste ladili recepturu?
Petr: Základ jsme vzali z Martinova receptu na letní svrchňák, ale museli jsme ho upravit tak, aby seděl na podmínky velkého pivovaru. Ve větším měřítku jsou delší časy operací a jiné možnosti třeba u suchého chmelení. Na Jihočeské univerzitě jsme pak uvařili čtyři zkušební várky, abychom recept vyladili k dokonalosti.

Martin: Je to tak a Petr pak sehrál klíčovou roli v tom, jak tu recepturu převést na budvarskou tech­nologii. Každý jsme do toho dali kus sebe.

Co vůbec dělá letní pivo letním?
Martin: Musí být lehké, svěží a výborně pitelné. Ideálně desítka, dobře prokvašená, s výrazně juicy profilem. Jako Double Trouble!

Naučili jste se od sebe něco? Přece jen jste spojili know-how obrovského pivovaru s malým.
Petr: V pivovarnictví se pořád je co učit. Každý, kdo tvrdí, že ví o pivu všechno, lže – sobě i ostatním. Menší pivovary dokážou rychleji reagovat na nové trendy a technologie a díky otevřenosti mezi námi si můžeme vzájemně předávat zkušenosti. To je pro mě velká hodnota.

Martin: Spolupráce mě naučila dívat se na nový způsob výroby. Fascinovalo mě, jak se pivo chová při kvašení nebo při suchém chmelení ve velkém měřítku. Je to úplně jiný svět než vaření v malém.

Jaký vliv má vzájemná ­chemie na výsledek vaší práce?
Petr: Obrovský. Musíme si umět naslouchat a domluvit se. Název piva sice odkazuje na „dvojnásobný problém“, když recept tvoří dva sládci, ale právě u piva se lidi většinou dokážou dohodnout. A když to funguje lidsky, funguje to i ve skle.

Pánové, a co na Double Trouble máte nejradši?
Martin: Jednoznačně pitelnost. Díky chmelu Talus má krásně ovocný charakter – cítíte grep a jemný náznak kokosu. Je to pivo, k němuž se člověk rád vrací.

Petr: Tu lehkost a pitelnost. Je skvělé, že konečně přichází počasí, kdy tohle pivo sedne naprosto dokonale. Double Trouble je další kapitolou v příběhu spoluprací Budvaru s českými minipivovary. Letos už se narodila jedna limitka s Antošem, v minulosti třeba s Lucky Bastard, Dvěma kohouty nebo Zlatou krávou. Spojuje je odvaha zkoušet nové věci, přestože si každý z pivovarů jde svou vlastní cestou. Od června tenhle letní kousek najdete ve vybraných hospodách, v restauracích a na pultech řetězců. Ale pozor – je to limitka. Takže kdo dřív pije, ten víc ochutná!

Budějovický Budvar má za sebou další mimořádný rok. Uvařil v něm nejvíc piva v historii, jeho tržby z prodeje výrobků a služeb dosáhly hodnoty 3,66 miliardy Kč a zisk před zdaněním činil 466,2 milionů Kč. Národní pivovar rostl na domácím trhu i v exportu. A dokázal se úspěšně prosazovat i tam, kde spotřeba piva obecně klesá.

Rok 2024 byl dalším důležitým milníkem v historii Budějovického Budvaru. Meziročně zvýšil svůj roční výstav piva o 3,36 % na rekordních 1,928 milionu hektolitrů. Vyšší objemy se projevily také na rostoucích tržbách z prodeje výrobků a služeb, které meziročně vzrostly o 8,58 % na 3,66 miliardy Kč. Zisk před zdaněním pak činil 466,2 milionů Kč, což je o 17,6 % více než v roce 2023.

„Loňský rok byl z pohledu stability výjimečný, neměli jsme žádné zásadní výpadky. Už dříve jsme opustili ruský trh, ale ten jsme dokázali nahradit novými prodeji jinde. Na každém trhu má naše značka jinou výchozí pozici, všude ale chceme Budvar prezentovat jako prémiové pivo s jedinečným charakterem. Máme globální marketingovou strategii, jednotnou vizuální identitu i positioning značky. Vnímáme rostoucí zájem našich zákazníků objevovat autentický příběh našeho ležáku, který jim prezentujeme ve špičkové kvalitě,“ říká Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Z velké části se na pozitivním vývoji podílel tradičně silný export. Budvaru se loni za hranice České republiky vyvezlo 1,39 milionu hektolitrů, což je vůbec nejvíc ze všech českých piv. Mezi nejsilnější trhy patří zejména okolní země jako Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko, ale třeba i Velká Británie. Národní pivovar se však dokázal úspěšně prosazovat i ve vzdálenějších regionech. Díky tomu si dnes mohou lidé vychutnat Budvar už ve více než 70 zemích světa. Trajektorii růstu udržel i na konzervativnějším domácím trhu, kde si v objemech oproti roku 2023 polepšil o 1,7 %.

„Díky širokému portfoliu se nám daří nacházet zajímavé obchodní příležitosti, oslovovat nové partnery doma i v zahraničí, a zároveň posilovat ty stávající. A důležité je, že se nám to daří i na trzích, kde spotřeba piva v posledních letech stagnuje nebo dokonce přímo klesá,“ podotýká Petr Dvořák.

Budvar v roce 2024 navázal mimo jiné i na úspěšnou spolupráci s českými minipivovary. Uvařil čtyři limitované edice pivních speciálů s minipivovary Zlatá kráva, Dva kohouti, Cobolis a Lucky Bastard.

„Spolupráce s malými pivovary pro nás není o objemech nebo přímých ekonomických dopadech. Vnímáme ji jako důležitou součást budování image Budvaru jako pivovaru, který rozumí pivu a který je pevně propojený s komunitou odborníků i nadšenců. Je to cesta, jak rozvíjet českou pivní kulturu, se kterou se sami silně identifikujeme,“ dodává Dvořák.

Národní pivovar současně pokračoval také v modernizaci výrobních technologií. Dokončil například rozšíření kapacity stávající varny, která je dnes až 2,2 milionu hektolitrů ročně. V roce 2025 by měla být uskutečněna instalace vlastní fotovoltaické stanice. Dále pokračuje rozvoj konceptu Pivovar otevřený a zelený, jehož cílem je podpořit efektivní výrobu piva, a zároveň zvýšit návštěvnickou atraktivitu pivovaru. Součástí projektu je mimo jiné nové návštěvnické centrum, které by v budoucnu mohlo pojmout až 200 tisíc návštěvníků ročně.

Pivovar Budějovický Budvar hospodařil loni se ziskem před zdaněním 466 milionů korun, což je meziročně o 17,6 procenta více. Firma to ČTK oznámila v tiskové zprávě. Zatím není rozhodnuto, jakou částku národní pivovar odvede státu, uvedl specialista na marketing Budvaru František Linduška. Státní rozpočet na letošní rok počítá podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství s 500 miliony korunami od pivovaru. Budvar měl loni rekordní tržby 3,66 miliardy korun a uvařil rekordních 1,928 milionu hektolitrů piva.

Největší část produkce podniku mířila do zahraničí, kam vyvezl 1,39 milionu hektolitrů piva. Budvar je tak největší vývozcem mezi českými pivovary. Pivo prodává do sedmi desítek zemí na světě. Na domácím trhu pak Budvar meziročně prodal o 1,7 procenta více piva.

"Loňský rok byl z pohledu stability výjimečný, neměli jsme žádné zásadní výpadky. Už dříve jsme opustili ruský trh, ale ten jsme dokázali nahradit novými prodeji jinde. Na každém trhu má naše značka jinou výchozí pozici," řekl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Tradičně nejvíc piva Budvar vyváží do okolních zemí Německa, Polska, Slovenska nebo Rakouska. V posledních letech však pivovar expanduje i do vzdálenějších světových regionů. "Díky širokému portfoliu se nám daří nacházet zajímavé obchodní příležitosti, oslovovat nové partnery doma i v zahraničí, a zároveň posilovat ty stávající. A důležité je, že se nám to daří i na trzích, kde spotřeba piva v posledních letech stagnuje nebo dokonce přímo klesá," řekl Dvořák.

Budvar chce postupně investovat do zařízení a technologií, které přinesou energetické úspory. Letos v areálu instalují fotovoltaickou elektrárnu, která by měla pokrýt deset procent spotřeby energie, investice přesáhne 50 milionů Kč. Dále plánují bioplynovou stanici, která bude odpadní vodu přeměňovat na elektrickou energii a mělo by to pokrýt dalších deset procent spotřeby energie. Tento projekt se zatím připravuje, podnik má studii proveditelnosti. Podle odhadů by se náklady mohly pohybovat kolem 100 milionů Kč. Další projekty v horizontu dvou až tří let jsou v přípravné fázi. Podnik chce obnovit technologii lahvových linek 1 a 2 z roku 2005.

Budvar loni státu odvedl 550 milionů korun, ministerstvo zemědělství peníze použilo na mimořádnou podporu středně velkých farem s živočišnou výrobou. Státní rozpočet na letošní rok počítá podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) s tím, že pivovar letos odvede státu 500 milionů. Další ze státních podniků, který odvádí státu peníze ze zisku, jsou Lesy ČR. Ty letos státu odvedou 4,12 miliardy korun z loňského zisku 4,74 miliardy korun.

Pivovar Budějovický Budvar hospodařil loni se ziskem před zdaněním 466 milionů korun, což je meziročně o 17,6 procenta více. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Zatím není rozhodnuto, jakou částku národní pivovar odvede státu, uvedl specialista na marketing Budvaru František Linduška. Státní rozpočet na letošní rok počítá podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství s 500 miliony korunami od pivovaru. Budvar měl loni rekordní tržby 3,66 miliardy korun a uvařil rekordních 1,928 milionu hektolitrů piva.

Největší část produkce podniku mířila do zahraničí, kam vyvezl 1,39 milionu hektolitrů piva. Budvar je tak největší vývozcem mezi českými pivovary. Pivo prodává do sedmi desítek zemí na světě. Na domácím trhu pak Budvar meziročně prodal o 1,7 procenta více piva.

„Loňský rok byl z pohledu stability výjimečný, neměli jsme žádné zásadní výpadky. Už dříve jsme opustili ruský trh, ale ten jsme dokázali nahradit novými prodeji jinde. Na každém trhu má naše značka jinou výchozí pozici,“ řekl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Tradičně nejvíc piva Budvar vyváží do okolních zemí Německa, Polska, Slovenska nebo Rakouska. V posledních letech však pivovar expanduje i do vzdálenějších světových regionů. „Díky širokému portfoliu se nám daří nacházet zajímavé obchodní příležitosti, oslovovat nové partnery doma i v zahraničí, a zároveň posilovat ty stávající. A důležité je, že se nám to daří i na trzích, kde spotřeba piva v posledních letech stagnuje nebo dokonce přímo klesá,“ řekl Dvořák.

Budvar chce postupně investovat do zařízení a technologií, které přinesou energetické úspory. Letos v areálu instalují fotovoltaickou elektrárnu, která by měla pokrýt deset procent spotřeby energie, investice přesáhne 50 milionů korun. Dále plánují bioplynovou stanici, která bude odpadní vodu přeměňovat na elektrickou energii a mělo by to pokrýt dalších deset procent spotřeby energie. Tento projekt se zatím připravuje, podnik má studii proveditelnosti. Podle odhadů by se náklady mohly pohybovat kolem 100 milionů Kč. Další projekty v horizontu dvou až tří let jsou v přípravné fázi. Podnik chce obnovit technologii lahvových linek 1 a 2 z roku 2005.

Budvar loni státu odvedl 550 milionů korun, ministerstvo zemědělství peníze použilo na mimořádnou podporu středně velkých farem s živočišnou výrobou. Státní rozpočet na letošní rok počítá podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) s tím, že pivovar letos odvede státu 500 milionů. Další ze státních podniků, který odvádí státu peníze ze zisku, jsou Lesy ČR. Ty letos státu odvedou 4,12 miliardy korun z loňského zisku 4,74 miliardy korun.

Spojení dvou pivovarů a jejich sládků. Z Budvaru vyráží na trh další limitovaná edice, tentokrát uvařená s pivovarem Obora. Lehký, svěží a skvěle pitelný pivní speciál Double Trouble je jako stvořený do teplých letních měsíců. Od června jej najdete na pultech obchodních řetězců i na čepu ve vybraných hospodách a restauracích. Na zdraví!

Budvar a pivovar Obora od sebe dělí jenom pár desítek kilometrů. A blízko k sobě mají také jejich dva sládci Petr Košin a Martin Novák. A to tak, že spolu letos v Budvaru uvařili velkou letní limitku. Pivo Double Trouble, jak nový speciál nazvali, je lehké, svěží a má výrazné grepové aroma. Zkrátka skvěle pitelný Juicy Summer ALE s nízkým obsahem alkoholu, který se výborně hodí do teplých letních měsíců.

„Mám radost, že se nám podařilo plně využít nabyté zkušenosti z předchozích spoluprací. Recept každé letní limitky, které vzhledem k většímu objemu vaříme u nás v Budvaru, má vždy spoustu technologických odlišností od naší běžné výroby. Vaření s Oborou proběhlo hladce a spolupráce s Martinem byla skvělá. Pivo Double Trouble má výraznou vůni chmele, vyšší zákal a krásně světlou barvu. Díky nižšímu obsahu alkoholu můžete naplno využít jeho pitelnost,“ přibližuje Petr Košin, sládek Budvaru.

Nové zkušenosti, zábava a skvělé pivo
„Získali jsme nové zkušenosti a zažili spoustu legrace, bylo nám ctí podílet se s Budvarem na společné várce. Mohli jsme si díky tomu zkusit práci s technologiemi v mnohem větším měřítku, třeba s obrovskými CKT tanky. Doufáme, že i pro Budvar to bylo v něčem přínosné – třeba jako malý vhled do našeho přemýšlení nebo přístupů, které fungují v menším pivovaru. Taková výměna nás baví a dává smysl,“ říká Martin Novák, sládek Obory.

Double Trouble je spojením malého a velkého pivovarnického světa a důkazem, že i odlišné přístupy mohou vést ke skvělému společnému výsledku, především pokud sdílíte stejnou vášeň pro poctivé pivo. Zároveň je další kapitolou spolupráce Budvaru s českými minipivovary. Letos národní pivovar představil společnou limitku také s minipiovarem Antoš, loni spolupracoval například s pivovary Lucky Bastard, Cobolis, Dva Kohouti a Zlatá kráva. Další spolupráce a podrobnější info o aktuální limitce najdete na www.budejovickybudvar.cz.

Budějovický Budvar jakožto čtvrtý největší producent piva v Česku se obdařil rekordním rokem. Loni uvařil skoro o dva miliony hektolitrů piva víc. Generální ředitel Budvaru Petr Dvořák v rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že posilovat odbyt doma v Česku je pro pivovar složitější než v cizině. Zato je ale česká spotřeba odolná vůči ekonomickým krizím a výrazně se nemění ani v dobách šetření.

Export vám loni narostl o čtyři procenta, domácí prodej o 1,7 procenta. Čím to je, že se už dlouhodobě Budvaru daří růst víc v zahraničí než doma?
Faktorů je víc, ale klíčové je, že se nám daří postupně měnit zažité představy a odbourávat u části spotřebitelů negativní vnímání značky, které přetrvávalo z minulosti. V zahraničí vnímáme otevřenější přístup ke značce Budvar a větší ochotu objevovat její příběh i kvalitu, což se odráží i na dlouhodobě silnějším růstu exportu.

Možná, pokud se bavíme z hlediska českých pivařů o značce Budweiser Budvar. Ale máte přece už řadu let i Budvar 33.
Mluvím teď o celém portfoliu Budvaru. Daří se nám oslovovat nové spotřebitele, ale změnit jejich vnímání produktu je běh na dlouhou trať. Zvlášť v pivním segmentu, kde už mají lidé často jasno v tom, které značky preferují. Změnit jejich zažité zvyklosti a rozšířit jejich repertoár je opravdu náročný úkol.

My Češi jsme zkrátka konzervativní.
Ano, Češi jsou v tomhle opravdu konzervativní. O to zajímavější je, že v zahraničí tenhle problém vůbec neřešíme - tam značka Budvar funguje skvěle a daří se nám budovat její velmi pozitivní vnímání.

Pomáhá vám na domácím trhu značka Budvar 33? Vyšší hořkostí odpovídá možná víc chuťovým pohárkům konzervativních Čechů. Nepředčila už u nás "třiatřicítka" prodeje tradičního Budweiseru?
V celkových číslech zatím Budvar 33 tradiční Budweiser Budvar Original nepředčil, ale bezpochyby je dnes hlavním tahounem našeho růstu v segmentu čepovaného piva, tedy alespoň v konzumaci on-trade, tedy přímo v restauracích. Když se nám daří oslovit nové zákazníky, ve většině případů si vybírají právě Budvar 33.

Projeví se loňský rekordní výsledek uvařeného množství i v číslech hospodářského výsledku, tedy v tržbách a zisku?
Ano, projeví. V tržbách jsme meziročně vyrostli zhruba o osm procent, na přibližně 3,67 miliardy korun. Ten nárůst je znatelný. Růst jsme zaznamenali i v oblasti zisku, ale na finální potvrzení si ještě počkáme - aktuálně čekáme na auditovaný výsledek.

Pivní trh je odolný vůči krizím

Nemá na tyto výsledky vliv i nálada spotřebitelů, růst ekonomiky, pokles inflace, a tedy i růst koupěschopnosti? Že zkrátka lidé obecně začali zase víc utrácet a neplatí to jen u piva?
Nemyslím si, že by to mělo zásadní vliv. Pivní trh je v Česku dlouhodobě velmi stabilní. Pokud se podíváme na loňská čísla ze Svazu pivovarů a sladoven, tak trh se výrazně nepohnul. Spotřeba piva zůstává víceméně stejná, bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci nebo náladu spotřebitelů.

To znamená, že - ekonomickým termínem řečeno - cenová elasticita se u piva příliš neprojevuje? Že pivo je něco jako třeba pohonné hmoty, u kterých má cena jen velmi pomalý vliv na spotřebované množství a konzumenti i při větším růstu ceny anebo propadu reálných mezd omezují nákupy jen minimálně?
Přesně tak. Cenová elasticita se u piva příliš neprojevuje - podobně jako třeba u pohonných hmot. Spotřebitelé na změny ceny nebo pokles reálných příjmů reagují jen velmi omezeně. Pamatuju si, že už před dvaceti lety, když jsem do pivního oboru nastupoval, se říkalo, že ekonomické krize mají na celkovou spotřebu piva jen minimální dopad. Mění se spíš rozložení v rámci segmentu - lidé třeba přecházejí mezi značkami nebo typy balení, ale objemově zůstává trh stabilní.

Že by lidé v ekonomické krizi přecházeli na levnější značky, ale nakupované množství se neměnilo?
Částečně ano - v době ekonomických krizí se někteří spotřebitelé přesouvají k levnějším značkám, ale objem nakupovaného piva zůstává víceméně stejný. Zajímavé ale je, že zároveň může růst i segment prémiových piv. Lidé si řeknou, že třeba odloží dovolenou u moře, ale chtějí si dopřát něco hezkého doma - třeba kvalitní pivo.

Za ta léta v oboru se mi potvrdilo, že pivo není nijak dramaticky cyklické, rozhodně méně než jiné kategorie. Je to dané i konzervatismem českých spotřebitelů a dalšími specifiky trhu. Samozřejmě existují výjimky - třeba covid byl šok, který spotřebu piva, zejména v gastronomii, citelně zasáhl. Ale ve srovnání s jinými odvětvími, jako je cestovní ruch nebo letecká doprava, se i v krizích drží poměrně stabilně.

Pomáhá Budvaru projekt Spolu, tedy to, že už roky vaříte limitované várky s vybranými minipivovary? V číslech prodaného množství to asi výrazně nepocítíte.
Že by projekt Spolu pomáhal zvyšovat náš celkový stav, říct nemůžeme - jeho vliv na prodané množství je spíš symbolický. Ale pro nás má velký význam z pohledu budování značky. Ukazuje, že Budvar umí být i otevřený, moderní a kreativní, aniž by ztrácel svou podstatu.

Pořád stojíme na pevných základech - kvalitních surovinách, tradičním vaření i poctivém ležení ve sklepích. A právě díky spolupráci s minipivovary můžeme tyhle hodnoty představit novým způsobem a oslovit i spotřebitele, kteří třeba dřív Budvar tolik nevnímali.

Loni jste takhle spolupracovali například s minipivovary Zlatá kráva Nepomuk, pražským Cobolisem či Dvěma kohouty. Letos v květnu představíte "kooperaci" s jihočeskou Oborou. Jedná se většinou o různé speciály, svrchně kvašená piva. Celkem už to ale bude skoro dvacítka minipivovarů. Je to pro vás opravdu jen příležitost vyprávět vlastní příběh?
Ano, zapadá to do našeho příběhu velmi přirozeně. Ukazujeme tím, že Budvar není uzavřený sám do sebe - naopak, vnímáme, co se v pivním světě děje, kam se posouvá, a aktivně do toho chceme vstupovat. Spolupracujeme s minipivovary, často s mladými sládky a lidmi, kteří mají svěží pohled a odvahu experimentovat.
Možná to zní jako klišé, ale tyhle společné projekty nás opravdu obohacují. A jako národní pivovar cítíme i určitou odpovědnost propojovat různé přístupy a generace v rámci jednoho pivního příběhu a přispívat k tomu, aby se česká pivní kultura dál rozvíjela.

Je to také o penězích?
Do určité míry ano. Díky limitovaným edicím si můžeme vyzkoušet jiné cenové hladiny. Zatímco u klasického piva se v obchodech pohybujeme kolem 25 korun, u těchto speciálů se dostáváme na 60 nebo i 70 korun. Tím ukazujeme, že kvalitní pivo může mít mnohem vyšší hodnotu - a že si ji část spotřebitelů ráda zaplatí.

Je to i o cílové skupině, která nehledí jen na cenu, ale na chuť, příběh, zpracování. A taky o tom, měnit zažitou představu, že pivo je nutně levná komodita v přepravce za devět korun. Není - nebo aspoň nemusí být. A my chceme být těmi, kdo tuhle změnu vnímání přirozeně posouvají.

Stezka pivovarem

Snažíte se také nalákat víc lidí do pivovaru. Přesněji modernizovat a rozšířit návštěvnické centrum a kromě toho "ozelenit" pivovar. Projektu, který by měl v budoucnu obsloužit až 200 tisíc návštěvníků ročně, říkáte "Pivovar otevřený a zelený", já bych to trochu zjednodušeně nazval "Stezka v korunách CK tanků". O co konkrétně jde?
Chceme pivovar skutečně otevřít širší veřejnosti - a to nejen symbolicky. Dnes nás navštíví zhruba 60 tisíc lidí ročně, ale reálný zájem je mnohem větší. Současné prostory už však na takový nápor nestačí, protože prohlídky vedou přímo výrobou - a tam už zkrátka není kam couvnout ani kam uhnout.

Proto připravujeme nový návštěvnický koncept. Oddělíme trasu od provozu, návštěvníci se budou pohybovat lávkami o patro výš. Zmizí tak situace, kdy si na chodbě dávají přednost s vysokozdvižným vozíkem nebo kamionem. "Pivovar otevřený a zelený" je pro nás způsob, jak zpřístupnit Budvar víc lidem, ale zároveň s respektem k výrobě, k místu i k přírodě. A ta vaše "stezka v korunách CK tanků"? To se nám vlastně docela líbí. Má to nadhled - a my věříme, že i náš "nový" pivovar ho bude mít.

V okolí máte známé turistické destinace, jako je zámek Hluboká nebo Český Krumlov. Máte ambice jim konkurovat?
Říct, že chceme konkurovat Hluboké nebo Českému Krumlovu, by bylo asi přehnané. Ale je pravda, že samotné České Budějovice nemají tak výraznou turistickou dominantu - a Budvar by se jí do budoucna stát mohl.
Dnes spousta lidí ví, kde Budvar je, ale už méně jich ho skutečně navštívilo. Často ho vnímají jako uzavřený areál "za zdí". A právě to chceme změnit - otevřít se, být přístupní a nabídnout návštěvníkům zážitek, který spojí české pivo, tradici i současnost.

Co obnáší "zelená" část projektu? Kromě fotovoltaiky, kterou si dnes pořizuje skoro každý.
Fotovoltaiku rozjíždíme už letos, ale tím to rozhodně nekončí. Dalším krokem bude bioplynová stanice, která nám pomůže efektivně zpracovávat odpad a vyrábět energii.

V našem oboru je ale velký prostor i v oblasti energetického managementu - mluvíme třeba o rekuperaci. Varna, stáčecí linky a dokonce i technologie chlazení rozsáhlých ležáckých sklepů produkuje významné množství zbytkového tepla, které budeme chtít mnohem více využívat. Nejde jen o to být "zelený" na oko. Díky těmto řešením můžeme v následujících letech ušetřit desítky procent nákladů na energie, což je při dnešních cenách obrovský rozdíl - ekonomicky i ekologicky.

Český ležák budí ve světě stále větší pozornost. A to i díky Budvaru, který do zahraničí vyváží nejvíc ze všech českých piv. Ležák z národního pivovaru si můžete dnes vychutnat už ve více než 70 zemích. Nově například v Kambodži nebo na Novém Zélandu. Třeba s výhledem na filmovou vesničku Hobitín.

Novozélandský Hamilton se nachází nedaleko známé filmové vesničky Hobitín, norský Hammerfest je zase nejseverněji položeným městem na světě. A v hospodě Llangoder Trow v anglickém Bristolu údajně Robert Luis Stevenson napsal svůj slavný román Ostrov pokladů. Co však mají tato jedinečná místa společného? Lidé si zde mohou vychutnat český ležák z Budvaru. Národní pivovar své pivo vyváží už do více než 70 zemí světa!

Export, který se loni podařilo meziročně zvýšit o 4 %, představuje dnes téměř tři čtvrtiny celkových objemů pivovaru. Budvar je díky tomu nejvíce exportovaným českým pivem. A daří se mu růst i na trzích, kde spotřeba piva obecně klesá.

„Dlouhodobě nacházíme zajímavé příležitosti také na netradičních trzích, jako jsou Spojené arabské emiráty, Turecko či Albánie. To jsou příklady zemí, kterým je potřeba věnovat stále větší pozornost. Není to ale vždy snadné a bývá to běh na delší trať. Skvělé obchodní výsledky každopádně ukazují, že míříme tím správným směrem. A díky tomu se nám také daří prezentovat českou pivní kulturu po celém světě,“ okomentoval exportní úspěchy ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Mezi největší trhy Budvaru patří tradičně Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, v posledních letech také Velká Británie. Národnímu pivovaru se ale daří i ve vzdálenějších zemích, vrátil se například do Kambodži. A nejdelší cestu musí ležák z Českých Budějovic urazit až na 18 tisíc kilometrů vzdálený Nový Zéland.

Úspěch českého ležáku ve světě nyní oslavuje i nová reklamní kampaň Budvaru, vedle které běží také spotřebitelská soutěž o cestu kolem světa, návštěvu dánského pivovaru a spoustu dalších zajímavých cen. Více informací o kampani, soutěži a další zajímavosti z exportu národního pivovaru najdete na webu Budvar ve světě. Na zdraví!

Pivovar Budějovický Budvar loni vyvezl 1,391 milionu hektolitrů piva. Je to o čtyři procenta meziročně více. Budvar vyváží téměř 75 procent své produkce, jde o nejvyváženější české pivo. Řekl to specialista na komunikaci Budvaru František Linduška.

Vývoz do celého světa
Národní pivovar vyváží pivo do sedmi desítek zemí. Naposledy k nim přibyla například Kambodža nebo Nový Zéland. "Dlouhodobě nacházíme zajímavé příležitosti také na netradičních trzích, jako jsou Spojené arabské emiráty, Turecko či Albánie. Jsou to příklady zemí, kterým je potřeba věnovat stále větší pozornost. Není to ale vždy snadné a bývá to běh na delší trať. Skvělé obchodní výsledky každopádně ukazují, že míříme tím správným směrem. A díky tomu se nám také daří prezentovat českou pivní kulturu po celém světě," uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Pivovar podle něj vyváží na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Mezi největší trhy patří tradičně Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, v posledních letech také Velká Británie.

Rekordní tržby
Budějovický Budvar měl loni rekordní tržby druhým rokem po sobě. Meziročně se zvýšily o více než osm procent na 3,67 miliardy Kč. Pivovar loni uvařil rekordních 1,927 milionu hektolitrů piva, meziročně o 3,3 procenta víc. Budvar meziročně zvýšil prodej piva na domácím trhu o 1,7 procenta. V hospodách zaznamenal mírný pokles.

Národní podnik Budvar loni státu odvedl 550 milionů korun. Peníze použilo ministerstvo zemědělství na mimořádnou podporu středně velkých farem s živočišnou výrobou. Státní rozpočet na rok 2025 počítá s tím, že pivovar letos odvede 500 milionů.*