Národní pivovar Budějovický Budvar v loňském roce zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. Do 79 států vyvezl nejvíce piva v historii podniku – 1,075 mil. hektolitrů, což je meziročně o 8,5 % více. Tržby za pivo dosáhly rekordní hodnoty2,555 mld. Kč. Zisk před zdaněním se zvýšil o 4,2 % na 327,9 mil. Kč. V roce 2018 podnik proinvestoval 453 mil. Kč. Do provozu uvedl automatizované logistické centrum a nový ležácký sklep.

Národní pivovar Budějovický Budvar v loňském roce meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 % na objem 1,602 mil. hektolitrů. To je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem růstu byly ležáky. Prodej ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 %. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 %. Velmi úspěšný byl loni export. Vývoz do 79 exportních teritorií se meziročně zvýšil o 8,5 % na 1,075 mil. hektolitrů a byl nejvyšší v historii. Národní pivovar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra s podílem na celkovém českém vývozu 21 %. Prodej piva v tuzemsku se snížil o 5 %, ale to bylo plně kompenzováno zvýšením tuzemských tržeb o 2 % díky orientaci na prodej prémiového ležáku Budweiser Budvar.

Pivovar dosáhl rekordních tržeb za vlastní výrobky a služby v hodnotě 2,633 mld. Kč. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 % na 2,555 mld. Kč. „Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji, než objem prodaného piva,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobré obchodní výsledky se příznivě promítly i do hospodaření podniku. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4,2 % na hodnotu 327,9 mil. Kč. EBITDA podniku meziročně vzrostla o 5%. „Tento výsledek je velmi dobrý za situace, kdy došlo k významnému nárůstu odpisů, osobních nákladů a růstu cen energií a surovin. Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 milionů korun. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva,“ vysvětluje Petr Dvořák. Zvýšení odpisů souvisí s mohutným investičním rozvojem pivovaru zahájeným již v roce 2015. Na nedostatek pracovních sil pak musel podnik reagovat meziročním zvýšením osobních nákladů o 13,5 %.

Na investice loni vynaložil Budějovický Budvar 453 mil. Kč. Do plného provozu bylo uvedeno plně automatizované logistické centrum a také nové oddělení ležáckých tanků, které zvýšilo kapacitu sklepa o 20 %. Rozvoj pivovaru bude letos pokračovat výstavbou třetí linky na stáčení lahvového piva a kapacit pro hlavní kvašení (cylindrokónické tanky) v celkové hodnotě cca 671 mil. Kč.

V roce 2018 zahájil národní pivovar spolupráci s vybranými českými minipivovary, jejichž „craftová piva“ výrazně rozšířila obchodní portfolio. Nové druhy piva v nabídce pomáhají přilákat do restaurací nové zákazníky, zvyšují loajalitu majitelů restaurací a slouží i jako významný akviziční nástroj k získání nových zákazníků v oblasti gastronomie.

Mezi významné události roku 2018 patří i dodávka požehnaného piva pro Svatého otce papeže Františka. Požehnané pivo se prodávalo během adventu a celý výtěžek z jeho prodeje ve výši 216 tis. Kč byl darován Diecézní charitě České Budějovice.

Za 123 let své existence uvařil jen jednou více piva než vloni. Budějovický Budvar bilancuje rok 2018, během něhož se jeho výstav dostal na 1,6 milionu hektolitrů. I díky tomu má národní podnik za sebou jedno ze svých nejlepších období.

„Tahounem růstu byly ležáky. V roce 2018 jich pivovar uvařil nejvíce ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě dosáhl téměř 75 procent,“ uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec.

Úspěšná jsou i čísla tržeb za pivo, jejichž hodnota se dostala na rekordní částku téměř 2,6 miliardy korun.

„Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji než objem prodaného piva,“ vysvětlil ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Zisk před zdaněním se pak pivovaru zvýšil o 4,2 procenta na 327,9 milionu. „Tento výsledek je velmi dobrý za situace, kdy došlo k významnému nárůstu odpisů, osobních nákladů a růstu cen energií a surovin. Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 milionů. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva,“ vysvětlil Dvořák.

Do 79 států vyvezl bezmála 1,1 milionu hektolitrů
Významný obnos peněz poslal podnik do investic. V loňském roce to bylo 453 milionů korun. Provoz zahájilo plně automatizované logistické centrum a nové oddělení ležáckých tanků. To zvýšilo sklepní kapacitu o dvacet procent. Tím ale velký plán na rozšiřování objemu nekončí. „Rozvoj bude letos pokračovat výstavbou třetí linky na stáčení lahvového piva a kapacit pro hlavní kvašení v celkové hodnotě zhruba 671 milionů,“ doplnil Samec.

Budvar také dál zvyšuje export, což potvrdila i loňská čísla. Do 79 států vyvezl bezmála 1,1 milionu hektolitrů, což je meziročně o 8,5 procenta více, a zároveň jde o nejvyšší hodnotu v historii.

Pivo z Českých Budějovice mohou nově ochutnat v Bahrajnu, na Bermudských ostrovech či v Senegalu. „Po několika letech došlo na obnovení exportu do sedmi zemí, například Angoly, Albánie či Iráku,“ zmínil Samec.

Novému ležáku se daří
Na to, jak bude vypadat rok letošní, je podle něj zatím brzo. Pivovar ale v současnosti jede mírně nad svým plánem.

Letos představil nový ležák Budvar 33, jemuž se prozatím daří.

„Prodej zatím překonává naše očekávání. Přestože je na trhu teprve od února, rychle si získává popularitu mezi majiteli restaurací a především spotřebiteli. Nyní se čepuje v několika stovkách podniků po celé republice a očekáváme, že jejich počet se bude i nadále zvyšovat. Budvar 33 budeme nabízet také na všech letních hudebních festivalech, kde jsme produktovým partnerem,“ uvedl Samec.

Národní podnik zaměstnává v Českých Budějovicích téměř 700 lidí. Průměrná mzda tady vzrostla o 4,5 procenta, nikoli však plošně.

Národní pivovar Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na objem 1,602 milionu hektolitrů. To je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem růstu byly ležáky.

Prodej ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 %. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 %.

Velmi úspěšný byl loni export. Vývoz do 79 exportních teritorií se meziročně zvýšil o 8,5 % na 1,075 mil. hektolitrů a byl nejvyšší v historii. Národní pivovar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra s 21procentním podílem na celkovém českém vývozu piva.

Prodej piva v tuzemsku se snížil o pět procent, ale to bylo plně kompenzováno zvýšením tuzemských tržeb o dvě procenta díky orientaci na prodej prémiového ležáku Budweiser Budvar.

Pivovar dosáhl rekordních tržeb za vlastní výrobky a služby v hodnotě 2,633 miliardy korun. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 % na 2,555 mld. Kč. »Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji než objem prodaného piva,« řekl Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobré obchodní výsledky se příznivě promítly i do hospodaření podniku. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4,2 % na 327,9 mil. Kč. EBITDA podniku meziročně vzrostla o pět procent. »Tento výsledek je velmi dobrý za situace, kdy došlo k významnému nárůstu odpisů, osobních nákladů a růstu cen energií a surovin. Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 mil. Kč. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva,« vysvětlil Dvořák.

Zvýšení odpisů souvisí s mohutným investičním rozvojem pivovaru zahájeným již v roce 2015. Na investice loni Budvar vynaložil 453 mil. Kč. Do plného provozu bylo uvedeno plně automatizované logistické centrum a také nové oddělení ležáckých tanků, které zvýšilo kapacitu sklepa o 20 %. Rozvoj pivovaru bude letos pokračovat výstavbou třetí linky na stáčení lahvového piva a kapacit pro hlavní kvašení (cylindrokónické tanky) v celkové hodnotě přibližně 671 mil. Kč. Na nedostatek pracovních sil pak musel podnik reagovat meziročním zvýšením osobních nákladů o 13,5 %.

Loni zahájil národní pivovar spolupráci s vybranými českými minipivovary, jejichž »craftová piva« výrazně rozšířila obchodní portfolio. Nové druhy piva v nabídce pomáhají přilákat do restaurací další zákazníky, zvyšují loajalitu majitelů restaurací a slouží i jako významný akviziční nástroj k získání nových zákazníků v oblasti gastronomie.

Místo konkurenčního boje spolupráce. Velcí pivovarničtí giganti potřebují přitáhnout nové zákazníky, ale jen těžko mohou napodobit pestrou nabídku regionálních řemeslných pivovarů. Řešením je společný byznys, jaký u nás v největší míře letos rozjíždí národní podnik Budějovický Budvar.

Čtvrtý největší producent piva v Česku oslovil prvního malého výrobce už loni, letos přibývají další. V současné době prodává v síti svých hospod piva šesti minipivovarů (se sedmým vaří od května společné pivo). Pro Budvar, který se orientuje na výrobu ležáků, je to příležitost, jak rozšířit ve svých hospodách nabídku rozmanitých stylů, aniž by je musel sám vyrábět.

„Pokud má hospodský na čepu naše pivo, nabízíme mu na pípu také pivo z našich partnerských řemeslných pivovarů. Hospodský pak v jednom závozu dostane jak pivo naše, tak i pivo z minipivovaru,“ popisuje princip obchodní sládek Budvaru Aleš Dvořák.

Nabídku už využily pivovary Antoš ze Slaného, Clock z Potštejna na Rychnovsku, Nachmelená opice z Krnova, sokolovský Permon, Zichovec z Kladenska a Zvíkovské podhradí. Pražský Cobolis se pak stal partnerem pro výrobu lehké desítky, uvedené na trh nyní v květnu pod názvem Společné z Budvaru.

„Je to fajn spolupráce. I když se nejedná o nějaké významné množství, je to pro nás příležitost ke zviditelnění, dostaneme se do restaurací, do kterých by se naše piva jinak nedostala,“ reaguje spolumajitel zvíkovského minipivovaru Michal Voldřich.
Podle Tomáše Maiera, odborníka na pivovarnictví z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, je tento byznys výhodný i pro Budvar. „Budvar tak využívá naprosto minimálních marketingových nákladů, kdy je minipivovar ze své podstaty brán jako něco samo o sobě vzácného, takže netřeba další vlastní propagace,“ soudí Maier.

450 malých výrobců
Minipivovary, které u nás v průměru vaří ročně do jednoho tisíce hektolitrů piva, se nemohou měřit s podnikem, který vyrobí za rok 1,6 milionu hektolitrů, jako je to v případě Budvaru. Podle Maiera už ale skončila éra, kdy velké průmyslové pivovary nevraživě hleděly na minipivovary.

Jejich počet už v Česku dosáhl 450 a dál roste. Dohromady tvoří sice jen minimální podíl (kolem 2,5 procenta) celkové pivní produkce u nás, ale mají obrovský růstový potenciál a hlavně takřka neomezenou možnost inovací.

„Ona nevraživost přišla zejména s ekonomickou krizí, kdy velkým pivovarům začal velice padat výstav a minipivovarů se toto vůbec nedotklo. Naopak začal jejich strmý nárůst. Vrcholem tehdy bylo, když v roce 2011 společnost Plzeňský Prazdroj přestala dodávat menším producentům svoje kvasnice. Minipivovary totiž nemají zařízení na jejich kultivaci,“ popisuje Maier.

Velcí na vlně malých
Od té doby se hodně změnilo a pivní giganti otočili – snaží se ukázat vůči malým pivovarům v lepším světle. První společný projekt s malými výrobci má za sebou i Prazdroj, který loni uvařil dvanáctistupňový ležák společně s minipivovarem Matuška. Zákazníky žádaná speciální a netradiční piva si ale vaří Prazdroj sám a dodává v omezeném množství do vybraných hospod v rámci projektu Volba sládků.

Podobnou cestou jde i dvojka trhu Pivovary Staropramen, kterým menšinovou produkci neobvyklých piv zajišťuje dceřiný Ostravar. Staropramen s roční výrobou přes tři miliony hektolitrů kromě toho nedávno předvedl na českém trhu unikátní akvizici, když ovládl 89 procent akcií malého Pardubického pivovaru (80 tisíc hektolitrů piva ročně) a získal tak pod svá křídla piva značky Pernštejn a speciální piva Taxis a Porter.

Na vlně nejmenších výrobců se veze i česká pivovarnická trojka, skupina Heineken, jejíž pivovar Starobrno nedávno uspořádal soutěž o nejlepší doma vařený nefiltrovaný ležák – pro domovarníky, tedy amatérské výrobce piva.

Pivovar Budějovický Budvar měl loni zisk před zdaněním 327,9 milionu korun. Meziročně se zvýšil o 4,2 procenta. Tržby loni stouply o 6,7 procenta na 2,55 miliardy Kč, byly nejvyšší v historii firmy. V roce 2018 investoval národní podnik 453 milionů, zprovoznil automatizované logistické centrum a nový ležácký sklep. Letos investuje 671 milionů do třetí linky na stáčení lahvového piva a do kapacit pro hlavní kvašení, oznámil v tiskové zprávě mluvčí Budvaru Petr Samec.

Tržby za vlastní výrobky a služby měl pivovar 2,633 miliardy Kč. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 procenta na 2,55 miliardy. "Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji než objem prodaného piva," řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Budvar loni zvýšil výstav o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Je to druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Nejvíce piva zatím Budvar uvařil v roce 2016, a to 1,61 milionu hektolitrů. Do 79 států loni Budvar vyvezl nejvíce piva ve své historii, 1,07 milionu hektolitrů, což je meziročně o 8,5 procenta víc.

"Tahounem růstu byly ležáky. Prodej vlajkového ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 procenta. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 procent," uvedl mluvčí. Na vývozu českého piva se Budvar loni podílel 21 procenty. Prodej piva v ČR Budvaru klesl loni meziročně o pět procent, ale podle Samce to plně kompenzoval dvouprocentní růst tuzemských tržeb, díky tomu, že se podnik zaměřil na prodej prémiového ležáku Budweiser Budvar.

Zisk EBITDA podniku meziročně vzrostl o pět procent, výši tohoto zisku pivovar neuvedl. Dvořák považuje výsledek za velmi dobrý, protože zároveň podniku vzrostly odpisy, osobní náklady a rostly ceny energií a surovin. "Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 milionů korun. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva," řekl Dvořák. Vyšší odpisy souvisí s investičním rozvojem Budvaru, který začal v roce 2015. Osobní náklady Budvaru meziročně stouply o 13,5 procenta.

Loni Budvar, v němž pracuje asi 700 lidí, investoval 453 milionů. Nové oddělení ležáckých tanků zvýšilo kapacitu sklepa o pětinu. Po ukončení investic za dvě miliardy Kč v roce 2020 by se měl roční výstav Budvaru zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů.

Pivovar Budějovický Budvar měl loni zisk před zdaněním 327,9 milionu korun. Meziročně stoupl o 4,2 procenta. Tržby loni stouply o 6,7 procenta na 2,55 miliardy korun, byly nejvyšší v historii firmy. Plzeňský Prazdroj vykázal loni čistý zisk 4,5 miliardy korun při tržbách 16,5 miliardy korun.

V roce 2018 investoval národní podnik 453 milionů, zprovoznil automatizované logistické centrum a nový ležácký sklep. Letos investuje 671 milionů do třetí linky na stáčení lahvového piva a do kapacit pro hlavní kvašení.

Tržby za vlastní výrobky a služby měl pivovar 2,633 miliardy korun. Samotné tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,7 procenta na 2,55 miliardy. „Dařilo se nám prodávat dražší sortiment, tedy prémiové ležáky. Tržby za pivo nám díky tomu vzrostly téměř dvakrát rychleji než objem prodaného piva,“ řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Budvar loni zvýšil výstav o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Je to druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Nejvíce piva zatím Budvar uvařil v roce 2016, a to 1,61 milionu hektolitrů. Do 79 států loni Budvar vyvezl nejvíce piva ve své historii, 1,07 milionu hektolitrů, což je meziročně o 8,5 procenta víc.

„Tahounem růstu byly ležáky. Prodej vlajkového ležáku Budweiser Budvar se zvýšil o 7,2 procenta. V roce 2018 tak pivovar uvařil nejvíce ležáků ve své historii a jejich podíl na celkové výrobě pivovaru dosáhl téměř 75 procent,“ uvedl mluvčí. Na vývozu českého piva se Budvar loni podílel 21 procenty. Prodej piva v Česku Budvaru klesl loni meziročně o pět procent, ale podle Samce to plně kompenzoval dvouprocentní růst tuzemských tržeb, díky tomu, že se podnik zaměřil na prodej prémiového ležáku Budweiser Budvar.
Zisk EBITDA podniku meziročně vzrostl o pět procent, výši tohoto zisku pivovar neuvedl. Dvořák považuje výsledek za velmi dobrý, protože zároveň podniku vzrostly odpisy, osobní náklady a rostly ceny energií a surovin. „Cena za tyto položky meziročně narostla o 105 milionů korun. Zároveň jsme se museli vyrovnat s nedostatkem výrobní kapacity pro zvýšení objemu prodaného piva,“ řekl Dvořák. Vyšší odpisy souvisí s investičním rozvojem Budvaru, který začal v roce 2015. Osobní náklady Budvaru meziročně stouply o 13,5 procenta.

Loni Budvar, v němž pracuje asi 700 lidí, investoval 453 milionů. Nové oddělení ležáckých tanků zvýšilo kapacitu sklepa o pětinu. Po ukončení investic za dvě miliardy korun v roce 2020 by se měl roční výstav Budvaru zvýšit o čtvrtinu na víc než dva miliony hektolitrů.

Prazdroj investoval 1,4 miliardy
U Plzeňského Prazdroje meziroční srovnání nelze vyčíslit, protože v minulých letech měla firma finanční roky od dubna do konce března a za rok 2017 zveřejnila hospodaření jen od 1. dubna do konce roku. Podnik loni investoval 1,4 miliardy korun, z toho přes půl miliardy do výroby.

Investice se opět zvýšily díky podpoře japonského vlastníka Asahi. Na dani z příjmu loni Prazdroj zaplatil do státní kasy 780 milionu korun, celkem pak na všech daních včetně spotřební odvedl pět miliard korun.

Prazdroj vykázal v uceleném fiskálním roce od dubna 2016 do konce března 2017 tržby téměř 16 miliard korun a zisk před zdaněním 4,8 miliardy korun. Kvůli sladění finančního hodnocení s mateřskou Asahi zveřejnil ještě hospodaření za duben až prosinec 2017, kdy utržil přes 12 miliard korun a zisk po zdanění činil 2,6 miliardy korun.

Prazdroj loni v Česku a v cizině prodal rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více. Odbyt v zahraničí činil 4,3 milionu hektolitru, o 4,5 procenta více, což bylo také maximum v historii firmy. Přímý export piva vyrobeného ve třech českých závodech Prazdroje vzrostl o 13 procent a překročil 1,7 milionu hektolitru. Na domácím trhu se prodej piva zvýšil o 3,8 procenta na 7,2 milionu hektolitru. Podle obchodního ředitele Tomáše Mráze to bylo dáno teplým počasím s nejdelší hlavní letní sezonou, ale také úspěchem programů na podporu hospod a restaurací.

Budějovický Budvar, výrobce světoznámého piva, se vrací na indický trh. Indie patří k nejrychleji rostoucím pivním trhům na světě a skýtá celou řadu zajímavých příležitostí jak pro vývozce, tak pro investory. Budějovický Budvar by se tak mohl natrvalo usadit na spotřebitelském trhu, který má 1,3 miliardy konzumentů.

Není to poprvé, co se státní pivovar rozhodl pro Indii. Ve své novodobé historii se pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru představilo indickým zákazníkům již v roce 2010. Tehdy státní podnik nabízel speciální silné pivo Budějovický Budvar Premier Select. Šlo o šestnáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů. Ostatně pivo s vyšším podílem alkoholu je v Indii obecně velmi oblíbené.

Velvyslanectví ČR v Dillí návrat tradičního českého výrobce považuje za logický. Indie sice patří ve spotřebě na hlavu k podprůměrným konzumentům piva, avšak rozsah trhu a stále rostoucí popularita zlatého moku z něj činí zajímavou podnikatelskou destinaci. Potvrzuje to i poradenská společnost BMI Research, která odhaduje, že prodej piva poroste během let 2018 až 2022 každý rok průměrně o 6,9 %. Spotřeba piva by tak mohla stoupnout až na 6,5 miliard litrů ročně oproti 4,7 miliard litrů prodaných v roce 2017.

Poptávka po pivu roste především v městských oblastech. Indické zákazníky stále více lákají zahraniční značky, za které jsou si ochotni připlatit. V současnosti je v Indii na trhu dominantním pivovarem United Breweries se značkou piva Kingfisher, jehož prodeje pokrývají více než polovinu spotřeby piva v Indii. Mezi zahraniční výrobce piv nejpopulárnějších značek patří společnosti AB InBev, Carlsberg a Mohan Meakin. Pivo se do Indie dováží zejména z Belgie, Německa, USA, Mexika, Nizozemí, Thajska a Dánska. Vývoz piva z EU do Indie se od roku 2010 zvýšil přibližně 7,5 krát a v roce 2018 jeho hodnota činila 5,3 mil. eur. České pivo, které je mezi indickými milovníky tohoto nápoje považováno za jedno z nejlepších na světě, se však v místních dovozních statistikách prakticky neobjevuje.

Naše velvyslanectví vstup a přítomnost českých pivovarníků na indickém trhu dlouhodobě podporuje. Naposledy tak učinilo prostřednictvím podnikatelské mise indických nákupčích technologií pro potravinářských průmysl, kterou zorganizovalo letos v dubnu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a agenturou CzechTrade. Indičtí podnikatelé během ní navštívili přímo Budějovický Budvar a také další české společnosti dodávající technologie do potravinářství, a to včetně výroby piva.

V uplatnění českých pivovarnických technologií vidí velvyslanectví další mimořádně perspektivní příležitosti pro české firmy. Na indickém trhu je zájem o dodávky pivovarů formou projektů na klíč, které kombinují dovážená zařízení a stroje a také originální české suroviny. S úspěchem se v Indii uplatnili i dodavatelé dílčích zařízení nebo provozních linek pro pivovary. V neposlední řadě je pak třeba zmínit i dodávky služeb formou konzultací nebo odborným dohledem nad procesem výroby piva z pozice zaškolených sládků. Velvyslanectví a také zastoupení CzechTrade vybízí malé a střední pivovary, aby se nebály náročnosti indického trhu. Obě instituce jsou připraveny jim pomoci v nalezení spolehlivého dovozce a distributora pro jejich výrobky.

Nové logistické centrum Budějovického Budvaru získalo skvělé druhé místo v prestižní evropské soutěži ELA Awards za rok 2018. Soutěž organizuje Evropská logistická asociace a účastní se v ní nejlepší projekty z jednotlivých členských států. Projekt vzbudil velký zájem české odborné veřejnosti již loni, když zvítězil v odborné soutěži Impuls Logistika a také v soutěži České logistické asociace. Nové logistické centrum pivovaru Budějovický Budvar bylo slavnostně otevřeno 5. října 2018. Jeho srdcem je plně automatizovaný zakladačový sklad pro 19 000 palet. Investicí do logistického areálu získal pivovar mimo jiné dvojnásobnou skladovací kapacitu a zvýšil výkon nakládky kamionů o 60%.

Soutěž organizuje Evropská logistická asociace (European Logistics Association) a je to jakási Liga mistrů - může se jí účastnit pouze jeden nejlepší projekt z každého členského státu. Odborná porota je složena ze špičkových logistických odborníků z maloobchodu, průmyslu, konzultačních služeb i univerzit a jejími členy jsou také vítězové posledních tří ročníků ELA Awards. Budvarský logistický areál se dostal mezi šest nejlepších evropských projektů a nakonec porota udělila druhé místo. "Účast na slavnostním ceremoniálu pro nás byla velmi užitečná, neboť v přátelské a uvolněné atmosféře probíhala mimořádně aktivní výměna názorů a zkušeností. Domnívám se, že náš projekt i jeho prezentace zanechaly v Bruselu velmi pozitivní dojem," říká Pavel Pánek, ředitel logistiky z Budějovického Budvaru.

Budvarský logistický areál zahájil zkušební provoz v dubnu 2018 a byl slavnostně otevřen 5. října 2018. Jeho srdcem je plně automatický zakladačový sklad pro 19 000 palet, který je s výrobní částí pivovaru propojen unikátním technologickým mostem pro obousměrnou dopravu palet s hotovými výrobky a vratnými obaly. Technologický most elegantně a velmi efektivně propojuje výrobní areál pivovaru a logistické centrum, které historicky odděluje velmi frekventovaná Kněžskodvorská ulice. Uvnitř technologického mostu putují po jednokolejnicové závěsné dráze (monorail) vozíky s paletami baleného piva (v láhvích nebo plechovkách) přímo od stáčíren. V opačném směru se na monorailu pohybují palety s vratnými obaly na výrobní linky. Palety s hotovými výrobky umisťují zakladače do regálového skladu s výškou regálů 34 metrů. Ze zakladačového skladu jsou palety s výrobky podle aktuálních objednávek dopravovány do doků, ve kterých probíhá nakládka kamionů. Doprava palet z výroby až na kamion probíhá prakticky bez dotyku lidské ruky. Z pohledu ochrany životního prostředí je velmi důležité, že logistický areál vznikl na brownfieldu a nevyžadoval tedy zabrání žádné nové plochy nebo dokonce zemědělské půdy.

"Mám velkou radost, že se nám podařilo realizovat řešení, které úzce propojuje tradiční výrobu s moderní logistikou, implementuje principy Průmyslu 4.0 a posiluje důležitost logistiky jako významného nástroje řízení celého podniku. Domnívám se, že naše nové logistické centrum je projektem výjimečným a do jisté míry vizionářským a představuje směr, kterým se logistika bude ubírat," shrnuje Pavel Pánek. Obrovským přínosem stavby logistického areálu je fakt, že na území pivovaru se uvolnily plochy, na kterých bude možné postavit nové budovy pro rozšíření výroby. Po dokončení všech investic do výrobních kapacit se roční produkce pivovaru zvýší o čtvrtinu na 2 miliony hektolitrů.

Logistické centrum je přínosem i pro obyvatele města. Díky němu se totiž veškerá interní doprava pivovaru přesunula na nově postavený silniční most a tím došlo k odlehčení dopravy na Kněžskodvorské ulici. Součástí logistického areálu je i 70 parkovacích míst pro zaměstnance pivovaru, což zlepšilo parkování pro veřejnost v nejbližším okolí. "Jsem upřímně hrdý na výsledky, kterých se nám podařilo dosáhnout, i na tým lidí, který za tímto úspěchem stojí," uzavírá Pavel Pánek.

Logistický areál byl největší jednotlivou investicí v historii národního pivovaru. Hodnota investice dosáhla objemu 750 mil. Kč (30 mil. Euro). Plánovaná návratnost je šest let. Generálním dodavatelem řešení je SSI Schäfer, systémovým integrátorem a dodavatelem informačního systému pak ICZ a. s. Na stavbě podle projektu Ateliéru EIS CZ s.r.o. se podílely společnosti Porr a.s. a Edikt a.s.

I během nadcházející sezony se bude domov hokejistů českobudějovického Motoru jmenovat Budvar aréna. Město a Budějovický Budvar se domluvily na prodloužení smlouvy o názvu zimního stadionu.

Obě strany to už potvrdily svými podpisy. „Smlouva platí do 31. května 2021 a roční plnění zůstává, tedy dva miliony korun,“ řekl náměstek primátora Ivo Moravec (OPB).

Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec potvrdil, že je pivovar s výsledkem dohody spokojený.

„Změnila se pouze doba platnosti smlouvy a navíc vznikla jakási pojistka pro případ, že hokejový klub postoupí do vyšší soutěže, nebo naopak sestoupí. V takovém případě může kterákoliv strana smlouvu vypovědět. Ostatní podmínky smlouvy zůstávají stejné,“ přiblížil.

Mluvčí zároveň potvrdil, že chce podnik i nadále pokračovat v podpoře českobudějovického hokeje, která trvá od roku 1993.

„S hokejovým klubem byla uzavřena smlouva do 30. dubna 2020. Podmínky se prakticky nezměnily a výše naší podpory pro nadcházející sezonu zůstává stejná,“ doplnil Petr Samec.

V minulosti si radnice nechala prostřednictvím své správy sportovních zařízení udělat průzkum, kolik se za názvy podobných arén platí v dalších městech ve zbytku republiky. Vyšlo z toho, že se sumy pohybují od jednoho do pěti milionů korun.

Zimní stadion ponese i nadále název Budvar aréna. Město prodloužilo s pivovarem smlouvu na dva roky s tím, že pokud by hokejisté postoupili do extraligy, může Budějovický Budvar s měsíční výpovědní lhůtou od smlouvy odstoupit.

Další dva roky ponese budějcký zimní stadion název Budvar aréna. Město se s pivovarem dohodlo na prodloužení smlouvy formou dodatku. „Rada města schválila dodatek smlouvy na dva roky. Roční plnění zůstává stejné,“ uvedl náměstek primátora Ivo Moravec. Budějovický Budvar totiž městu za „pronájem názvu“ platí ročně dva miliony korun. V loňském roce přitom někteří zástupci vedení města uvažovali o tom, že by se na název budějckého zimního stadionu po skončení smlouvy vypsala soutěž, která by mohla přilákat více zájemců a tím přivést i vyšší částku za pronájem. Od nápadu ale město nakonec ustoupilo.

V případě postupu může Budějovický Budvar odstoupit

Nový dodatek smlouvy podle Moravce obsahuje odstavec usnesení, který umožňuje Budvaru odstoupit od smlouvy s měsíční výpovědní lhůtou v případě, že by hokejisté Motoru postoupili do vyšší soutěže. Na extraligových zápasech se totiž musí čepovat pivo oficiálního partnera soutěže. Tím je od roku 2012 Radegast.

Pivovar se k podrobnostem ohledně smlouvy a případnému postupu zatím vyjadřovat nechce. „Smlouvu s městem České Budějovice o Budvar aréně budeme komentovat až v okamžiku, kdy bude podepsána oběma stranami,“ uvedl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Stejně tak nechtěl komentovat ani podporu samotného hokejového klubu. „Jsme dlouhodobým sponzorem Motoru a špičkový hokej v našem městě podporujeme nepřetržitě již od roku 1993. Jednání o naší podpoře ČEZ Motor České Budějovice na příští sezonu právě probíhají a nyní se k nim nemůžeme vyjadřovat,“ dodal.