Českobudějovické pivo a žatecký chmel budou v Číně chráněnými značkami. S Pekingem se na tom dohodla Evropská komise. Dohoda se týká celkem stovky potravin s chráněných zeměpisným označením.

Čína po dohodě s Evropskou komisí souhlasila, že bude na svém trhu chránit označení českobudějovické pivo a žatecký chmel.

Smlouva se týká i dalších známých evropských specialit, jako jsou španělské šumivé víno Cava, řecký sýr Feta, irská whisky nebo parmská šunka. Jde o přelomovou dohodu, která podpoří poptávku po kvalitních produktech a zabrání imitacím, jak uvedla mluvčí Evropské komise Mina Andreevová.

„Je to výhodná dohoda pro obě strany. Posílí náš obchodní vztah, pomůže zemědělskému a potravinářskému sektoru v obou regionech a stejně tak i spotřebitelům,“ dodal eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.

Unie bude na oplátku na evropském trhu uznávat a chránit stovku čínských delikates. Týká se to například fazolové pasty Pixian, bílého čaje Anji nebo rýže Panjin.

Dohoda ještě musí projít ratifikací. Budou-li s ní souhlasit europoslanci i unijní státy, platit by mohla začít před koncem příštího roku.

Vrchní sládek Budějovického Budvaru Adam Brož vyzdvihuje spolupráci s malými pivovary. Ale základem podle něj zůstane ležák. Pozice tradičního českého piva je podle něj neotřesitelná.

Češi s vervou ochutnávají IPY, stouty i kvasničáky, vrchního sládka Budějovického Budvaru Adama Brože také překvapuje, co všechno místní pivaři zkoušejí – třeba kyselá piva. Sládek také vypráví, proč jsou americké pivní soutěže lepší než ty české, kde na vás svítí zářivka, a vysvětluje, v­ čem se Budvar inspiroval stále oblíbenější kulturou minipivovarů.

Proč se zrovna chmel stal jednou ze základních ingrediencí při vaření piva? Chmel dává pivu především jehotypickou hořkou chuť. Slouží navíc i jako jakýsi „konzervant“ - pivo vařené s chmelem se kazí mnohem méně než pivo vařené bez něj. Odrůd chmele je nepřeberné množství, některé jsou hořké, některé aromatické. V Čechách je naší chloubou Žatecký poloraný červeňák. Ten se používá i v národním pivovaru Budějovický Budvar.

Přesně před 124 lety prožíval Budějovický Budvar (pod názvem Český akciový pivovar) velký den. 7. října roku 1895 začal vařit pivo, které se postupně stalo světovou legendou. A je jí pořád.

Jeho vznik byl výsledkem vyhroceného stavu, kdy se části českých právovárečníků nelíbila situace ve výrazně proněmecky orientovaném Měšťanském pivovaře.

Už v roce následujícím začal českobudějovický pivovar sbírat první ocenění a dral se mezi konkurenci. Bodoval na hospodářské výstavě a výstavě lékárnické v Praze, o rok později se radoval ze zlaté medaile na potravinářské výstavě ve Stuttgartu.

Mimochodem do roku 1896, tedy do úplných počátků, spadá také otevření Restaurace akciového pivovaru, která se okamžitě stala oblíbeným útočištěm milovníků zlatavého moku. Provoz zahájila 20. května 1896.

Pokud vás zajímá bližší historie Budějovického Budvaru, mrkněte na jeho webové stránky. Že při pročítání všech těch úspěchů pociťujete hrdost? Aby ne, vždyť se jedná o národní pivovar! Tudíž, symbolicky řečeno… je každého z nás.

Vstupujeme tedy do 125. sezóny vaření ležáků z Budějovického Budvaru. Sezóny, která naváže na nesmírně zdařilé předešlé ročníky. Jen pro příklad - v roce 2018 pivovar vyvezl nejvíce piva ve své historii. Objem vývozu se meziročně zvýšil o 8,5 procenta na 1 075 000 hektolitrů a Budějovický Budvar tím potvrdil pozici druhého největšího českého exportéra. Letos navíc uvedl národní pivovar na trh dvě nová piva – Budvar 33 a Společné z Budvaru.

Budějovický Budvar vyváží do více než 70 zemí po celém světě – nejvíce piva putuje do Německa, Polska, Ruska, Slovenska a Spojeného království. Většinu objemu exportu tvoří světlý ležák Budweiser Budvar Original. Do nové sezóny našeho národního pivovaru přejeme mnoho dalších úspěchů.

Dej Bůh štěstí!

Už tento víkend mohou milovníci piva a hudby vyrazit na Slavnosti pivovaru Budějovický Budvar. Program začíná v Logistickém centru pivovaru už ve dvě hodiny odpoledne. Těšit se můžete na prohlídku muzea a pivovaru, soutěže o ceny a hudební vystoupení Marka Ztraceného nebo kapely Chinaski.

Na Slavnosti se v sobotu 14. září vydejte do Logistického centra pivovaru do areálu 2, který bude otevřen do 14 hodin. Vydat se můžete na prohlídku muzea a pivovaru. Chybět nebudou ani soutěže o ceny a pivní program.Pro milovníky hudby zahraje v pět hodin například Marek Ztracený, od půl sedmé No Name. Velkým lákadlem je také skupina Chinaski, která vystoupí deset minut po osmé hodině. Kompletní program najdete na facebookové události. Ochutnat budete moct piva z Budvaru a zpřátelených minipivovarů.Vstupenky můžete zakoupit v předprodeji v Music Center v Krajinské ulici za 200 korun. Na místě zaplatíte o stovku více.

Pivo. Český ležák je bezesporu naše národní chlouba. Jak a z čeho se pivo vlastně vaří? Víte, co je sladina a mladina? Jaký je rozdíl mezi „desítkou“ a „dvanáctkou“?

Jako správní Budějčáci a Jihočeši jsme si na tento nápoj posvítili a ve spolupráci s národním pivovarem Budějovický Budvar jsme pro vás připravili zbrusu nový seriál. Začínám tím, jak se pivo vyrábí. Pokud byste po shlédnutí videa dostali chuť na jedno, tak se nedivte.

Zvláštní várku světlého ležáku požehnal ve středu Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, ve varně národního podniku Budějovický Budvar.

Tento požehnaný ležák poslouží, stejně jako loni, především k získání prostředků pro charitativní účely. Pivo se bude prodávat v průběhu českobudějovických Adventních trhů jako limitovaná edice několika tisíc ručně balených lahví a na několika vybraných místech se bude také čepovat. Celý výtěžek z prodeje získá diecézní charita České Budějovice. Část Požehnaného ležáku – 124 ručně balených litrových lahví – pošle pivovar opět jako dar Svatému otci papeži Františkovi.

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák uvedl: „Ruční balení a prodej požehnaného piva už jsou téměř tradicí našeho pivovaru. Především díky dobrovolníkům z řad zaměstnanců pivovaru a biskupství jsme loni na dobročinné účely mohli věnovat 216 tisíc korun. Přál bych si, aby letošní částka byla ještě vyšší.“

„Je pro mne velikým potěšením, že mohu již potřetí požehnat mimořádné várce českobudějovického piva. Loňský výtěžek z jejího adventního prodeje byl věnován českobudějovické Diecézní charitě na prácis dobrovolníky, kteří se starají o nejvíce potřebné lidi žijící v našem městě. I letos chceme tímto způsobem společně podpořit tuto účinnou pomoc a službu našim spoluobčanům a klientům charity,“ předeslal biskup českobudějovický. „Jsem rád, že tuto snahu společně s námi po celou dobu podporují i Jihočeský kraj, vedení města České Budějovice, Budějovický Budvar, diecézní charita a Velvyslanectví ČR při Svatém stolci, se kterým toto společné dílo prezentujeme Svatému otci. Věřím, že se i při letošním adventu setkáme s lidmi dobré vůle, kteří s námi tento humanitární záměr podpoří,“ dodal Mons. Vlastimil Kročil.

Požehnaný ležák byl uvařen podle stejné receptury jako světlý ležák Budweiser Budvar. Ten znají spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém vývozu piva se podílí asi jednou pětinou.

Českobudějovický biskup Vlastimil Kročil dnes dopoledne požehnal zvláštní várku světlého ležáku pivovaru Budějovický Budvar. Požehnané pivo bylo uvařeno především pro dobročinné účely a bude se prodávat v průběhu českobudějovických Adventních trhů. Část speciální požehnané várky v ručně balených lahvích by měla opět putovat do Vatikánu jako dar Svatému otci papeži Františkovi.

Celý výtěžek z prodeje věnuje pivovar Diecézní charitě České Budějovice. Na ručním balení a prodeji Požehnaného ležáku se budou i letos podílet dobrovolníci z pivovaru, Diecézní charity České Budějovice a Biskupství českobudějovického.

„Ruční balení a prodej požehnaného piva už jsou téměř tradicí našeho pivovaru. Především díky dobrovolníkům z řad zaměstnanců pivovaru a biskupství jsme loni na dobročinné účely mohli věnovat 216 tisíc korun. Přál bych si, aby letošní částka byla ještě vyšší,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

„Je pro mne velikým potěšením, že mohu již potřetí požehnat mimořádné várce českobudějovického piva. V minulém roce získala tato iniciativa konkrétní podobu charitativní pomoci na místní úrovni. Výtěžek z adventního prodeje požehnané várky piva byl věnován českobudějovické diecézní charitě na práci s dobrovolníky, kteří se starají o nejvíce potřebné lidi žijící v našem městě. Také i letos chceme tímto způsobem společně podpořit tuto účinnou pomoc a službu našim spoluobčanům a klientům charity,“ říká českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.

Požehnaný ležák byl uvařen podle stejné receptury, jako světlý ležák značky Budweiser Budvar. Ten patří mezi nejznámější produkty z Českých Budějovic na světě - znají jej spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém vývozu piva se podílí asi jednou pětinou.

Bylo krátce po čtrnácté hodině, když začali pracovníci Budějovického Budvaru v čele s podsládkem Petrem Košinem a Alešem Dvořákem, obchodním sládkem, sypat do varen první z celkových 800 kilogramů čerstvých hlávek zeleného žateckého chmele. Z toho by tu měli vyrobit 600 hektolitrů šestnáctistupňového piva.

Jak uvedl Petr Košin, šlo o rychlou akci. Jelikož se jedná o čerstvý chmel, zpracovat se musel ještě týž den, kdy byl načesán, jinak by se zapařil. „Proto se v pivovarské praxi používá jen zcela výjimečně,“ řekl Petr Košin a pokračoval: „Na chmelnici jsme začali česat v šest hodin ráno, v devět už vyráželo auto ze Žatce do Českých Budějovic, tady jsme byli ve dvě odpoledne,“ popsal cestu.

Už po osmé si pro výrobu piva vybrali chmelnici U Splavu, která se nachází v katastru chmelařské obce Blšany. „V prvním ročníku vyrobené pivo bylo tak hořké, až nás to samotné překvapilo. Další roky byly velmi zajímavé, rok co rok bylo pivo jiné, letos čekáme, že bude pivo výrazně hořčejší,“ předjímal výsledek 36letý podsládek. „Standardně u všech ostatních várek dáme chmel podle toho, jak je hořký. Buď ho tam dáme víc, nebo míň, aby bylo pivo pořád stejně hořké. U tohoto piva je to ale naopak, tady dáváme pořád stejně chmele a ukáže se, co chmelnice dala,“ přiblížil Aleš Dvořák způsob výroby speciálu.

Dodal, že ten je ze sta procent chmelený čerstvým chmelem, který se do piva přidává ve třech várkách. „Var trvá jednu a půl hodiny, první várka chmele se do piva dá před, poté zhruba v polovině procesu a pak až těsně před koncem proto, aby mělo pivo vůni,“ nastínil Aleš Dvořák potřebnou alchymii.

Na výsledek si ale on i kolega Petr Košin budou muset počkat zhruba 180 dní, kdy bude speciální pivo z čerstvého chmele dozrávat ve sklepě. Prodávat se bude od března ve vybraných restauracích.

Národní podnik Budějovický Budvar ve čtvrtek nasypal do mladiny čerstvé zelené chmelové hlávky, ze kterých od roku 2012 vaří speciální pivo. Děje se tak pravidelně v době sklizně chmelu. Speciální várka bude ve sklepě ležet až 180 dnů, pak se dostane do vybraných pivnic.

Podsládek Petr Košin bere do ruky pytel, otevírá ho a vzápětí čerstvý chmel sype do mladiny. Budějovický Budvar z něj pravidelně v době sklizně připravuje pivní specialitu z čerstvých chmelových hlávek a jinak tomu není ani letos.

„Čerstvý chmel patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musí zpracovat ve stejný den, kdy byl načesán. V pivovarské praxi se proto používá jen zcela výjimečně,“ líčí Košin.

Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a o něco výraznější hořkost ve srovnání s chmelem sušeným. Tradice vaření z čerstvých hlávek začala v národním podniku v roce 2012. Tehdy byl Budvar jediným pivovarem, který se zeleným chmelem pracoval.

„Letos uvařila budvarská varna z čerstvého Žateckého poloraného červeňáku dvě várky piva o stupňovitosti 16. Do každé várky chmelené o objemu 400 hektolitrů hotového piva se ručně přidalo asi 400 kilogramů zelených hlávek. Budvar již osm let používá Žatecký poloraný červeňák stále ze stejné chmelnice U Splavu v katastru chmelařské obce Blšany, a díky tomu je možné u jednotlivých ročníků velmi dobře sledovat rozdíly způsobené odlišným průběhem počasí,“ doplňuje mluvčí pivovaru Petr Samec.

Speciální pivo z čerstvého chmele bude ve sklepě dozrávat až 180 dní. Pak se objeví ve vybraných podnicích, mimo jiné by měl být třeba v budějovických Masných krámech.