„Když k nám přijde piják jiné značky, často se ukáže, že negativní zkušenost se Staropramenem není způsobená pivovarem,“ tvrdí Jan Špaček.
Možná ho sami nepijete, ale pivo Staropramen stoprocentně znáte. A možná vás překvapí, že hodně ho znají třeba ve Švédsku. Tam ani jinde ve světě ho nedoprovází tak škodolibé komentáře, jaké čas od času můžete slyšet od některých českých konzumentů. „Někdy mám pocit, že Staropramen má lepší jméno v cizině než v Česku,“ říká vrchní sládek Jan Špaček.

Pivovar Staropramen a Jan Špaček je spojení trvající už dvaadvacet let. I díky němu je Staropramen dvojkou na domácím trhu za plzeňskou jedničkou, i díky němu míří pivo ze Smíchova do desítek zemí světa. Už čtyři roky je ve smíchovském pivovaru dokonce vrchním sládkem, ale jeho cesta sem začala už na střední škole.

„I když jsem měl samé jedničky, nebyl jsem moc studijní typ, nechtěl jsem na gympl, tak jsem šel na potravinářskou průmyslovku. A praxi jsem měl tady na Smíchově. Navíc jsem chodíval se džbánkem pro pivo tátovi a dědovi,“ popisuje Jan Špaček krátce poté, co nás přivítá na prohlídce pivovaru. „Zjistil jsem, že mě to baví a zamiloval jsem si to tu. Po střední jsem se navíc chtěl posunout ještě dál, a tak jsem šel na vysokou na pivovarství,“ přibližuje svůj příběh.

Když nás Špaček pivovarem provází, z rukávu sype zajímavá čísla a informace o vaření piva, ještě víc však zaujme jeho spokojené nadšení. Takové, které vnímáte z každého, kdo svou práci dělá už pořádně dlouho, ale stále stejně rád. Ne-li ještě víc. Takže se zkušeného sládka nejde nezeptat na to, jak vnímá občasné pivařské popichování na adresu Staropramenu.

„Je to každého volba. Ať si každý pije, co má rád. Když k nám přijde zapřisáhlý piják jiného pivovaru a můžeme na téma pohovořit, často se ukáže jedna věc. Že ta negativní zkušenost není nutně způsobená pivovarem a pivem,“ říká. Na vině podle něj bývají jiné faktory. Špatné skladování v obchodě, problémy při přepravě („Už když se pivo zbytečně pohne na paletě při převozu, tak to cítí.“) nebo špatně načepované pivo.

„Někdy mám pocit, že Staropramen má lepší jméno v cizině než v Česku,“ dodává Špaček a připomíná popularitu české značky například ve Švédsku nebo export do několika desítek převážně evropských zemí. Najdete ho však i na Arabském poloostrově. „Ale když si naše pivo dají v jiné hospodě nebo přímo u nás, zjistí, že vůbec není špatné,“ dodává Špaček.

Základem toho, aby pivo nejenže nebylo špatné, ale dokonce dobré, je to, aby bylo pokaždé stejné. Za tím účelem byste v prostorech tradičního pivovaru na Smíchově našli laboratoř. „Ta při vaření piva neustále provádí analýzy a kontroly. Než se pivo dostane do skladu, projde laboratorní kontrolou minimálně dvacetkrát,“ říká sládek.

Pivo nesmí chutnat jako žížaly
Je vůbec v tomhle procesu ještě místo pro lidský vstup? „Jasně, ani spousta analýz vám totiž nutně neřekne to, jak pivo chutná,“ odpovídá Špaček. I ve výrobě, v níž najdete moderní technologie, sondy, laboratoře a automatizaci, proto přichází ke slovu chuťové buňky. „Každý den se schází takzvaný senzorický panel, což je skupina trénovaných lidí, která kontroluje, zda vzorek odpovídá danému chuťovému profilu konkrétního piva,“ popisuje.

„Chuť piva je totiž složitá disciplína, je to výsledek dvou tisíc sloučenin, které spolu různě ladí. Členové panelu musí prokázat schopnost určit pozitivní i negativní příchutě, kterých je v pivu popsaných zhruba 200,“ říká Špaček. V tomhle seznamu byste mimochodem našli třeba „sýr“, „dětské zvratky“ nebo „mokrého psa“. „To jsou samozřejmě ty negativní,“ přidává vrchní sládek s úsměvem.

„Naučit se to není vůbec jednoduché. Je dobré si k tomu přiřadit nějaký vjem například z mládí. Já si takhle připomínám žížaly,“ vzpomíná na (taktéž negativní) aroma z doby, kdy se dědovi v jímce na dešťovou vodu právě žížaly topily. „Teď už vím, že je to příchuť z kategorie sirných sloučenin. Senzorická paměť člověka je velmi krátká, ale ve spojení s emotivními vzpomínkami je zapamatování snazší,“ dodává.

V zapojení lidských chutí do výroby zůstává Staropramen věrný minulosti – pivo se na Smíchově vaří už od roku 1871 –, jinak je to ale přece jen jinačí disciplína. „Ten základní postup je pořád stejný. Ale tehdejší sládek by koukal na to, jak technicky vymakané to dnes je. Zcela zásadní je pro pivo udržení teplot a zamezení přístupu vzduchu či kontaminace bakteriemi. To byl tehdy problém, dnes už to řeší technika,“ říká Špaček.

Někteří majitelé chtěli ušetřit. Ale ubránili jsme se
Udržet stále stejnou kvalitu piva nebývalo historicky snadné, jednotlivé tanky se mohly chuťově lišit a sládci je museli pro dosažení kýženého výsledku různě „řezat“. Zato dnes je vše mnohem spolehlivější. „Prakticky se neděje, že by se něco nepovedlo tak, abychom museli várku vylít. Za mou kariéru se to stalo snad třikrát,“ říká muž, který ve Staropramenu pracuje od roku 2003.

Ale pozměnit chuť či kvalitu piva mohou nejen nedostatky při výrobě, ale třeba i majitelé či akcionáři, které může zajímat jen krátkodobý zisk. Naštěstí pro příznivce českého ležáku marně. „V minulosti probíhaly snahy ohledně změn, které by mohly vést k rychlému a jednoduchému snížení výrobních nákladů. Ty ale vedou ke změnám charakteru piva a dehonestaci českého pivovarství,“ popisuje Špaček.

Za příklad dává rmutovací postup, tedy rozklad škrobu na cukry. „Používáme stále dvourmutový. Existuje ale i infuzní způsob rmutování, který není tak energeticky náročný. Ten však není vhodný pro český ležák, protože se tímto způsobem změní zejména plnost piva a pivo potom chutná ‚vodově‘. My jdeme raději cestou dalšího využití dodané energie tak, aby nedocházelo ke ztrátám a využili jsme ji i pro jiné účely,“ vysvětluje sládek.

„Současní majitelé naštěstí pochopili, že české pivovarství je jinde. Že nejde o výrobu za co nejnižší náklady, ale udržení tradice a chuť českého piva, která je po celém světě tak ceněná,“ dodává. Od roku 2012 Staropramen patří stejně jako třeba Ostravar kanadsko-americkému koncernu Molson Coors – pro něj se tu mimochodem vaří i různé značky piva nejen pro evropský, ale třeba i asijský trh.

Už méně tradiční jsou ale postupy, které byste našli po boku samotného vaření piva. Při něm vzniká oxid uhličitý, který se dříve vypouštěl do vzduchu – a dnes ho v pivovaru jímají a dále používají. Třeba pro vyfoukání tanků či lahví předtím, než se do nich dostane pivo. Tomu totiž styk s kyslíkem vadí. „Jsme soběstační, nemusíme plyn kupovat. Dokonce bychom ho jednoho krásného dne mohli i prodávat. Zájemci by se našli,“ hlásí Špaček.

Tohle povídání mimochodem posloucháme na dvacet metrů vysokých tancích plných piva, ze kterých vidíme až na druhý břeh Vltavy. Z té tu berou vodu, kterou pro pivovarské účely upravují ve vlastní vodárně. Každopádně podobnou soběstačnost razí i jinde, třeba při recyklaci tepla v průběhu celé výroby. Anebo u dalšího koloběhu surovin, který je pivovarům dobře známý. Mláto (neboli zbytky sladu po scezení piva) a kvasnice se využívají ke krmným účelům.

„Tedy jen ty kvasnice, které už nepracují podle našich představ. Ale pro krmné účely jsou stále ceněné, mají spoustu vitamínů a bílkovin,“ říká Špaček. A když je řeč o kvasinkách, tak ty tady mají vlastní už přes sto let. „Náš kmen kvasnic používáme od roku 1900. To je u velkých pivovarů běžné, menší podniky bývají odkázané na někoho jiného,“ přibližuje.

To už se ale naše pivní putování chýlí ke konci. Ještě z vrchního sládka Staropramenu chceme vytáhnout odpověď na hříšnou otázku, jaké jiné pivo mu naposledy zachutnalo nejvíc, ale odpověď je šalamounská: „Braník.“ Ten braníček, který se navzdory jménu už několik let taky vaří tady na Smíchově.

Jan Špaček je prostě Smíchovu věrný. „Před mnoha lety jsem hrozně moc chtěl zkusit něco jiného, vařit třeba styl IPA. Ale pak jsem zjistil, že spodně kvašené pivo je stejně nejlepší. Má mnohem větší kouzlo, vyžaduje více práce a větší péči,“ vysvětluje.

„Baví vás víc, láká k dalšímu napití spíš než nějaký ale. A hlavně jsme český pivovar. Takže děláme to, co umíme nejlíp. A to je pivo českého typu. Furt mi to po těch dvaceti letech chutná. Vlastně čím dál víc,“ uzavírá Jan Špaček, vrchní sládek Staropramenu.

Společnost Pivovary Staropramen reaguje na rostoucí poptávku po nealkoholických pivních alternativách a rozšiřuje své portfolio o nové druhy nealkoholických pivních mixů. Klasická řada COOL se rozrůstá o příchuť Mandarinka & zázvor. Do řady COOL+ s funkčními benefity přibyde COOL+ Mind. Extrakt z ginkgo biloby v něm obsažený má antioxidační vlastnosti a má pozitivní vliv na paměť i pozornost. Přidaný hořčík zase přispívá k normálnímu energetickému metabolismu.

Osvěžující ovocné chutě v rovnováze s pivní hořkostí
Pivní mixy se mezi českými spotřebiteli těší velké oblibě. Pivovary Staropramen na tento trend odpovídají novinkami z řad pivních mixů COOL a COOL+. „Obě novinky jsou maximálně chutné a osvěžující, ideální pro teplé dny v jarních a letních měsících. Na své si přijdou milovníci klasiky i příznivci inovací. Vsadili jsme na osvědčené ovocné chutě, ale ozvláštnili je nevšedními přísadami, jako je například zázvor nebo extrakt z ginkgo biloby,“ popisuje manažerka značky COOL Nikola Koštálová, společnost Pivovary Staropramen.

Přírůstek do klasické řady pivních mixů COOL představuje nápoj s příchutí mandarinky a zázvoru, který překvapí harmonickou kombinací citrusové sladkosti s lehce štiplavým, pikantním nádechem. Mezi pivní mixy COOL+ s funkčními benefity přibývá COOL+ Mind s bohatou chutí meruněk a broskví. Obsahuje extrakt z ginkgo biloby s antioxidačními vlastnostmi, který má pozitivní vliv na paměť i pozornost, a hořčík přispívající k normálnímu energetickému metabolismu. Obě novinky si i přes sladké ovocné chutě zachovávají jemnou pivní hořkost.

Vzrůstající obliba ochucených nealkoholických pivních mixů
Pivní mixy si v posledních letech nacházejí stále více příznivců, a to zejména díky své osvěžující chuti, nižšímu obsahu alkoholu a rostoucímu zájmu o nealkoholické nápoje obecně. Tahounem celé kategorie jsou právě nealkoholické varianty. Zatímco alkoholické varianty ochucených pivních mixů se na trhu vyskytují už pouze okrajově, nealkoholické verze zažívají trvalý růst. Spotřebitelé je nejčastěji konzumují ve chvílích codpočinku, při volnočasových aktivitách, po sportu, apod.

Prodeje ochucených pivních mixů COOL v Česku mezi lety 2023 a 2024 vzrostly o 7 %. Přízeň spotřebitelů si rychle získávají i verze s funkčními benefity. „Řada COOL+ s funkčními benefity u nás tvořila v roce 2024 přes 10 % z prodaných pivních mixů, a to přesto, že jsme ji uvedli trh teprve na jaře loňského roku,“ dodává Nikola Koštálová.

Novinky COOL a COOL+ jsou od dubna k dispozici v prodejnách a provozovnách napříč Českem. Kromě toho se s nimi lidé mohou potkat na nejrůznějších jarních a letních akcích. V nejbližší době například osvěží účastníky Nočního běhu pro Světlušku. K dostání budou také na hudebním festivalu United Islands of Prague a na eventu Body and Mind v pražské Stromovce, na Mirai Tour a na festivalech Rock for People a Mezi Ploty se mohou návštěvníci těšit dokonce na vlastní Cool launch zónu.

Staropramen přichází s novou kampaní, jejíž hlavní tváří je opět světoznámý herec Orlando Bloom. Ústřední myšlenka kampaně ve sloganu „V Česku se všechno točí kolem piva“ propojuje filmové prostředí s pivem, gastronomií a českou tradicí.

Hlavní reklamní spot, inspirovaný atmosférou filmových ateliérů, od začátku března uvidí nejen televizní diváci, ale také uživatelé sociálních sítí.

Staropramen dlouhodobě staví na hodnotách, které definují český způsob života – přátelství, humor, tradice a schopnost užívat si přítomný okamžik.

„Pivní kultura a dobré jídlo pro spoustu Čechů znamenají neodmyslitelnou součást jejich životů, a právě to jsme se v nové kampani rozhodli vyzdvihnout. Hlavní slogan na to odkazuje a pomocí slovní hříčky navíc naznačuje, že se v naší zemi točí nejen skvělé filmy, ale i skvělé pivo,“ říká Markéta Knížková, „head of brands“ společnosti Pivovary Staropramen.

„Propojení tuzemské pivní tradice, kterou Staropramen dlouhodobě ztělesňuje, se září reflektorů a fascinujícím světem filmu ikonická osobnost Orlanda Blooma skvěle podtrhuje,“ dodává.

Staropramen s Orlandem Bloomem nespolupracuje poprvé. Herec se stal ambasadorem značky už na jaře 2023, kdy také poprvé vystoupil ve více než minutu dlouhém reklamním spotu. To si coby hlavní aktér zopakuje i v nové kampani.

Společnost Pivovary Staropramen má nového marketingového ředitele pro Českou republiku a Slovensko. Stal se jím Martin Smejkal. Do firmy přináší více než 25 let marketingových zkušeností, které načerpal během působení v manažerských rolích například ve společnostech Brown-Forman nebo Procter & Gamble.

Nový marketingový ředitel Martin Smejkal se od ledna ujal řízení marketingu všech značek Pivovarů Staropramen jak na českém, tak na slovenském trhu. „Pivovary Staropramen pod sebou mají silné značky, které se pyšní bohatou historií a na trhu zaujímají skvělou pozici. Staropramen s více než 155 letou tradicí patří k nejprodávanějším značkám nejen na českém trhu, ale i v zahraničí a já se velice těším na jeho další rozvoj. Velký potenciál vidím i v novější značce Mustang a pivních mixech COOL. Těším se na spolupráci s novými kolegy a věřím, že se nám společně podaří posouvat marketingové aktivity tak, aby oslovovaly nejen naše věrné spotřebitele,“ říká Martin Smejkal, nový marketingový ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Do společnosti Pivovary Staropramen Martin Smejkal přichází po více než třináctiletém působení ve firmě Brown-Forman, kde zastával pozici Head of Marketing Czechia & Slovakia. Předtím pracoval například ve firmě Procter & Gamble nebo ve společnostech Danone a Henkel, kde vedl marketingové strategie a zasazoval se o budování značek.„Ze zkušeností s prací s prémiovými alkoholickými značkami vím, že k marketingu v této oblasti je zvlášť důležité přistupovat citlivě a vést spotřebitele k zodpovědné konzumaci.Těší mě, že toto přesvědčení jde ruku v ruce s etickými zásadami Pivovarů Staropramen, které se tomuto tématu věnují dlouhodobě, a doufám, že se nám povede jej společně dál rozvíjet,“ popisuje Martin Smejkal.

Pivovar Staropramen již potřetí zvítězil ve výběrovém řízení pro největší multifunkční halu v České republice.

„Spolupráce se Staropramenem, dovolím si říct již partnerství, trvá dvacet let a jsme velmi rádi, že v ní i nadále můžeme pokračovat. Staropramen pro nás není jen dodavatelem kvalitních produktů, ale spolehlivým partnerem, který chápe naše provozní potřeby. I když fanoušci během nečekaně dlouhého sobotní zápasu play-off vypijí veškeré zásoby piva, máme jistotu, že následující den v neděli při další akci budeme mít opět co prodávat,“ uvedl Robert Schaffer, předseda představenstva společnosti Bestsport, a.s.

Výběrové řízení posuzovalo kvalitu produktů, schopnost dodávek a marketingové podpory pro další roky spolupráce. Pivovar Staropramen, výrobce jednoho z nejoblíbenějších piv mezi českými i zahraničními konzumenty i, bude i nadále zajišťovat zásobování všech výčepů v O2 areně a v O2 universum.

„Jsme velmi rádi, že Staropramen i nadále zůstává oficiálním pivem O2 areny a že značka bude přítomna na prestižních kulturních a sportovních akcích. Velmi si vážíme dlouholetého partnerství se společností Bestsport, a.s., a uděláme maximum pro to, abychom zůstali spolehlivým dodavatelem kvalitního piva,“ uvedl Teo Ćendo, ředitel společnosti Pivovary Staropramen s.r.o.

O2 arena i celé pivní hospodářství byly zřízeny v roce 2004 při příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji. O pivní hospodářství této největší české multifunkční haly se již po mnoho let stará tzv. sládek haly. Jedná se o zkušeného odborníka s dlouholetou praxí přímo v pivovaru Staropramen, který dohlíží na údržbu, pravidelné čištění systému a kontrolu kvality piva.

Nepasterizované tankové pivo Staropramen, se do O2 areny dostává velmi rychle – většinou již do jedné hodiny od stočení do cisteren v pivovaru. V O2 areně je čerstvé nepasterizované pivo přečerpáno do čtyř tanků v chladném prostoru s ideální teplotou 4 °C, připomínajícím pivovarský sklep. Odtud pak vede 2,7 kilometru dlouhé pivní potrubí rozdělené do osmi okruhů, na které je napojeno celkem 168 rychlovýčepů a 24 standardních výčepů, jejichž kapacita je více než 30 000 piv za 15 minut.

Společnost Pivovary Staropramen zakončila loňský rok se ziskem 848 milionů korun po předloňské účetní ztrátě 2,2 miliardy korun. Tržby společnosti za rok 2023 meziročně vzrostly o 85 milionů na 4,7 miliardy korun. Na výsledky hospodaření měla podle firmy pozitivní vliv zejména změna ve struktuře prodejů na domácím trhu se zaměřením na prémiové výrobky, a to i přes pokles objemu prodaného piva. Firma o tom dnes informovala ČTK.

Prodeje piva zahrnující ČR i zahraničí v minulém roce firmě klesly o 314.000 hektolitrů na 2,815 milionu hektolitrů, přesto loni firma zvýšila zisk v porovnání s rokem 2022. Důvodem předloňského propadu byly podle firmy zejména takzvané opravné položky. Ve výroční zprávě za rok 2022 společnost uvádí, že navýšení účetních položek způsobilo výrazné zvýšení úrokových sazeb kvůli vysoké inflaci a nejistotě na světových trzích i domácím trhu v důsledku války na Ukrajině.

Do zahraničí loni zamířilo 825.000 hektolitrů piva, o 127.000 hektolitrů méně než v roce 2022. Nejvíce piva prodá společnost na Slovensko, do Švédska a Německa. "Co se týče exportu, společnost stále neobnovila své obchodní aktivity na území Ruska," uvedla Denisa Mylbachrová, manažerka komunikace společnosti.

Domácí prodeje loni poklesly o 8,6 procenta oproti minulému roku a dosáhly 1,99 milionu hektolitrů. Pokles firma vysvětluje zejména zvýšením cen v důsledku vysoké inflace.

Provozní zisk EBITDA, tedy zisk před započtením úroků, daní a odpisů, loni klesl o deset milionů na 398 milionů korun, podle společnosti je to důsledek inflace a zvýšení cen služeb.

Pivovary Staropramen jsou součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Dlouhodobě jim na českém pivovarském trhu patří druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem, který loni v Česku prodal 7,4 milionu hektolitrů piva, meziročně o 1,2 procenta víc.

V současnosti se společnost Pivovary Staropramen více zaměřuje na prémiová piva, loni uvedla na trh například nealkoholickou variantu piva Stella Artois nebo vylepšenou Staropramen 10. Firma tak reaguje i na trend posledních let, kdy ubývá konzumentů piva a přibývá lidí, kteří pijí nealkoholická piva nebo ochucené varianty. Podle letošního výzkumu klesá podíl lidí, kteří alespoň někdy pijí pivo, od roku 2016. Průměrná spotřeba na obyvatele se loni v porovnání s rokem 2022 snížila ze 136 na 128 litrů za rok, informoval už dříve Český svaz pivovarů a sladoven.

Pivovary Staropramen na českém trhu kromě českých piv značky Staropramen, Braník, Ostravar nebo Mustang nabízí také belgická piva Stella Artois, Hoegaarden a Leffe. Od roku 2021 prodává i irská piva Guinness a Kilkenny.

České pivovary loni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,7 procenta méně. Z piva uvařeného v ČR se ho na domácím trhu loni spotřebovalo 15,2 milionu hektolitrů, meziročně o 2,4 procenta méně. Po dvouletém růstu se loni snížil i vývoz piva do zahraničí o 4,3 procenta na 5,17 milionu hektolitrů.

Pivovar Staropramen slaví výročí 155 let od svého založení. Oslavy se odehrají prostřednictvím oblíbeného Výčepu pod komínem, který se uskuteční ve čtvrtek 19. září od 17 hodin a nabídne nejen výborné pivo, ale také jedinečnou příležitost připít si na významné jubileum. Návštěvníci se mohou těšit na tankovou Staropramen 10 a letošní novinky Extra Chmel, Staropramen Nealko, ale i Cool+.
Pro účastníky již tradiční akce Výčep pod komínem bude dále připraveno slavnostní naražení sudu, které proběhne pod vedením zkušených sládků a připomene tradiční pivovarské rituály. Pivo bude k dostání na několika výčepních místech a v areálu se budou nacházet dva stánky s jídlem od Crush Street Food.

Chybět nebude ani hudební doprovod a fotokoutek, kde si návštěvníci mohou pořídit vzpomínkové fotografie. Každý dospělý návštěvník si bude moci vychutnat jedno pivo zdarma. Za příznivého počasí budou k dispozici organizované prohlídky cylindrokonických tanků, jejichž součástí je jedinečný výhled na Prahu.

Vstup z ulice Svornosti.

Výčep pod komínem již od roku 2017
Není nic lepšího než si vychutnat sklenici skvěle ošetřeného piva v dobré společnosti, a kde jinde než přímo v pivovaru? Právě proto vznikla v roce 2017 akce Výčep pod komínem, kdy Staropramen poprvé otevřel své brány veřejnosti a umožnil návštěvníkům zažít pravou pivovarskou atmosféru přímo pod ikonickým komínem. Tato akce se stala velmi oblíbenou a nyní se pravidelně koná několikrát do roka.
Navzdory covidové přestávce se tradice Výčepů pod komínem nejen udržela, ale neustále se rozvíjí. Akce nejsou pouze o setkávání a dobrém pivu. Často představují novinky ze světa pivovarnictví, připomínají významné události nebo podporují charitativní projekty. Výčep pod komínem tak nabízí nejen nezapomenutelný pivovarský zážitek a skvěle ošetřené pivo, ale je i vítanou komunitní akcí.

Pivovary Staropramen letos uvedly na trh nová funkční piva. Podle marketingového ředitele Davida Zappeho se jim daří.

Letošní rok je z pohledu Davida Zappeho, marketingového ředitele společnosti Pivovary Staropramen, pro pivo mnohem slibnější než ten loňský. „Začátek roku se vydařil i díky počasí. Navíc po ekonomických turbulencích posledních let opět roste spotřebitelská důvěra. A k našim dobrým výsledkům přispěl i hokejový šampionát a právě probíhá fotbalové Euro,“ přibližuje Zappe.

Staropramen, jenž se točil nejen v O2areně během mistrovství světa v ledním hokeji, ale je k dispozici i ve fanzónách probíhajícího evropského šampionátu ve fotbale, plánuje v létě nasadit na českém trhu mezinárodní kampaň s Orlandem Bloomem. V české komunikační lince proběhnou brzy také změny, dá se očekávat, že tvář Hynka Čermáka, který se v reklamách značky sedm let objevoval, nahradí jiný koncept.

Pod značkou Cool uvedla pivovarnická skupina také nealkoholický pivní mix s funkčními benefity Cool+. „Skvěle se daří oběma variantám a prodejně jsme vysoko nad plánem,“ prozrazuje Zappe s tím, že novince se dostává podpory především na různorodých akcích.

Skupina však rozvíjí i další své značky, ať už české, jako je Ostravar nebo Braník, nebo zahraniční. Zastupuje například Stella Artois, Hoegaarden a poslední dva roky i Guinness. Více o marketingových aktivitách jednotlivých značek i trendech v kategorii piva se můžete dočíst v našem rozhovoru.

Staropramen se dlouhodobě prezentuje jako značka oslavující českou náturu, k čemuž využívá tvář Hynka Čermáka. Plánujete v komunikaci značky nějaké větší změny?
S komunikační linkou s Hynkem Čermák jsme začali pracovat již před sedmi lety, postupně jsme ji rozvíjeli a posouvali do konceptu oslavy české nátury. Nyní nám běží kampaň „12. hráč“ jež vychází z naší dlouhodobé podpory České fotbalové reprezentace. Po ukončení šampionátu nasadíme mezinárodní kampaň s Orlandem Bloomem, samozřejmě adaptovanou na české prostředí. Budeme s ní v digitálu a dalších kanálech.

Znamená to, že tedy úplně opustíte linku oslavy české nátury?
Ne, jen budeme současně využívat i Orlanda Blooma, abychom zachovali konzistenci komunikaci napříč trhy, kde působíme.

A v samotné komunikační lince s Hynkem Čermákem budete něco měnit?
Ano, změny představíme v druhé polovině roku, ale více bych nyní nerad prozrazoval.

Jak propojení s fotbalovou asociací a národní reprezentací pomáhá značce, když zatím Češi na Euru jednou prohráli a jednou remizovali?
Dopad našeho partnerství si průběžně měříme, ale je ještě brzy z Eura něco vyvozovat. Nicméně jsme přesvědčeni, že fotbalovým fanouškům nemusí nutně vadit, zda prohrajeme, nebo zvítězíme. Důležité je společně fandit. Česká nátura je taková, že Češi se nikdy nevzdávají. A i ten 12. hráč v naší reklamě je prezentován tak, že je jedno, zda je to smutná, nebo veselá chvíle, vždy je ale zásadní být součástí týmu.

Tento rok jste na jaře také na trh uvedli nový Staropramen Nealko. Jak se novince daří? Budete ji také marketingově podporovat?
Novince se daří výborně, obchodní výsledky jsou skvělé, ale hlavně nás těší velmi pozitivní zpětná vazba partnerů i spotřebitelů. Dokazuje to, že u nealkoholické verze došlo k velmi výraznému posunu. Staropramen Nealko podporujeme nyní v digitálu a v místě prodeje. Dlouhodobě vnímáme, že tato kategorie piv roste a budeme jí i nadále poskytovat příslušnou podporu.

V kategorii nealkoholických či nízkoalkoholických piv a pivních mixů jste rovněž představili novinky i pod značkou Cool, kdy jste uvedli řadu pivních mixů s funkčními benefity Cool+. Proč jste se k tomuto kroku rozhodli?
Vnímám to jako logický krok. Osobně už několik let tuto oblast testuji a nyní přišla ta správná chvíle ji zavést. Trend funkčních nápojů je dostatečně silný na to, aby ovlivnil i pivní mixy. Pro nás je to nová éra beermixu, které jsme nejdříve uváděli jako nízkoalkoholické varianty, poté zcela nealkoholické, které této kategorii nyní jednoznačně dominují. Ty alkoholické jsme už vyřadili z nabídky. Beermixy před několika lety de facto vyrostly na základě příslibu, že je to přírodnější a dospělá alternativa k tradičním soft drinkům, a takovou alternativou k funkčním nápojům jsou i pivní mixy s funkčními benefity.

Jaké jsou na funkční piva reakce?
Velmi dobré. Skvěle se daří oběma variantám a prodejně jsme vysoko nad plánem.

Co plánujete na jejich podporu během následujících měsíců? Budete k podpoře využívat například i letních akcí?
Podpora Cool+ už probíhá na eventech, kde jsme se Staropramenem přítomni. Začali jsme na Běhu pro Světluškou, pokračovali s Apetit piknikem, účastníme se i menších hudebních festivalů nebo koncertních šňůr skupiny Mirai či Kryštof kempů. Zanedlouho ukážeme i naši spolupráci se světovými šampiony – beachvolejbalisty Perušičem a Schweinerem. S Cool+ nabízíme dvě varianty – Cool+ Energy cílí spíš na mladé dospělé, Cool+ Vitality na ty „věčně mladé“, spíše ženy, které by rády podpořily svou imunitu a dobrou náladu.

Před dvěma lety vstoupila další značka z Vašeho portfolia – Ostravar – na národní trh. Jak si značka v celonárodním srovnání stojí?
Ostravar v celonárodním měřítku funguje velmi dobře a postupně se stává naší druhou nohou v mainstream segmentu. Přitom se nám daří zachovávat silnou propojenost s domácím regionem.

Budete pokračovat s podporou značky v televizi? Na co se v marketingových aktivitách nyní soustředíte?
V rámci marketingových aktivit pokračujeme v kampani, kterou jsme uvedli v loňském roce. Podporujeme značku i na YouTube, kde máme nyní krátký film Zátky osudu, který vznikl ve spolupráci s režisérem Vladimírem Skórkou a scenáristou Petrem Kolečkem. Chystáme i další novinky.

V portfoliu máte i značku Braník, která v komunikaci od roku 2021 využívala kampaň s Branickými rytíři. Jak značka komunikuje nyní?
Braník je velmi silná značka, objemově naše největší v portfoliu. Komunikace však v jejím marketingovém mixu hraje mnohem menší roli než u ostatních značek. Vzhledem k tomu, že se pohybuje v cenově citlivé kategorii, mnohem důležitější je u ní práce s cenou a distribuce. Bohužel z velké většiny jdou prodeje v off-trade přes cenové akce, u piva je to až 80 %.

Na co se v komunikaci Braníku, byť je její role menší než dřív, nyní soustředíte?
Braník komunikujeme na sociálních sítích a v digitálu, je to ale spíše taková údržba značky. Rovněž spolupracujeme se seriálem Revír na TV Seznam, což je velmi efektivní způsob, jak udržet povědomí a potvrdit u stávajících i nových konzumentů kvalitu naší značky.

Kromě vlastních značek máte v portfoliu i zahraniční značky, které v tuzemsku zastupujete. Kterým z nich se u nás daří?
V tuzemsku poskytujeme široký výběr mezinárodních prémiových značek. Jednak máme vlastní značky ze skupiny Molson Coors Beverage Company, jednak zde některé zahraniční značky zastupujeme.

Z vlastních značek se na místním trhu daří třeba Blue Moon. V Maďarsku se nyní uvádí Coors Light nebo Müller Lime, do Bulharska MCBC přináší Madrí. Některé značky, například Blue Moon nebo Müller Lime, u nás i vyrábíme pro ostatní trhy v CEE regionu.

Co se týče importovaných nebo licencovaných značek, je naší objemově největší značkou Stella Artois, u níž nyní běží silná kampaň s Davidem Beckhamem. Mezinárodně jedna z nejhodnotnějších značek v našem portfoliu je Corona, což je fenomén, který dokáže s velmi jednoduchou, čistou komunikací a jednou variantou růst. I u nás funguje výborně. Dále zastupujeme belgické pšeničné pivo Hoegardean, kterému se u nás velmi dobře daří v lepších barech. A poslední dva roky zastupujeme i Guinness a Kilkenny od skupiny Diageo, které od té doby, co jsme distribuci převzali, rostou.

Jak Guinness na českém trhu marketingově podporujete?
Guinness se ve své komunikaci soustředí na den sv. Patrika, který se slaví 17. března, a další sváteční příležitosti, jako jsou Vánoce. Na českém trhu spolupracujeme s vybranými influencery, kteří zvou své sledující do irských pubů a potom o oslavách sv. Patrika referují na svých kanálech. Dva roky po sobě jsme od Diageo dostali pochvalu, jak dobře s touto příležitostí pracujeme. Na Vánoce mělo zase velký úspěch dárkové balení Guinness se sklenicí.

A co značka Corona, nepoškodila ji koronavirová pandemie, jak se o tom svého času spekulovalo?
Právě naopak, Corona se během pandemie ještě trochu pozvedla. Se značkou na českém trhu pracujeme na hudebních festivalech nebo gastro akcích typu Apetit piknik. Komunikace je řízena globálně, u nás ji jen adaptujeme. Jejím cílem je být tam, kde se spolu lidé setkávají.

Corona se prodává v třetinkových lahvích, které nyní na trh uvedl i pivovar Proud s tím, že lidé dnes více řeší, jak s pivem v ruce vypadají. Vnímáte také tento trend?
Ano, tento trend se právě rozjíždí, uvidíme, jak dlouho vydrží. Třetinkové lahve nabízíme u některých importovaných a prémiovějších značek.

Pozorujete v marketingové komunikaci piva nějaký posun? Všímáte si nějakých nových zásadních trendů?
V komunikaci velký posun nevnímám. Český pivní trh je poměrně konzervativní. Neznamená to, že by tu nebyly vůbec žádné pohyby, ale nic zásadního se nemění. Zavedené značky, které obsazují 90 % komunikačního prostoru, jdou cestami, které fungují. Ale je jasné, že se postupně budeme muset všichni dopracovat k modernější komunikaci, která bude schopna oslovit nastupující generace.

A jakých trendů si v kategorii piva všímáte obecně?
Kromě nárůstu konzumace nealkoholického piva zde vzniká prostor pro nízkoalkoholická piva. Zároveň roste také obliba pitelných hořkých piv. Obecně se dá říct, že se trh premiumizuje, kdy se spotřebitelé z cenově dostupných značek upgradují na mainstreamové a dál na prémiové, což je pozitivní. Naopak je smutné, že konzumace piva v hospodách dlouhodobě klesá, což je dáno změnou životního stylu i větším výběrem možností k trávení volného času. Snažíme se proti tomu bojovat podporou našich hospod.

Společnost Pivovary Staropramen, průkopník v oblasti pivních mixů na českém trhu, představuje novinku ve svém portfoliu. Vedle klasických nealkoholických pivních mixů COOL, které se těší velké oblibě již od svého uvedení v roce 2011, přináší nové varianty COOL+ Energy s výtažkem z guarany, kofeinem a vitamínem B5 a COOL+ Vitality s výtažkem z ženšenu, zinkem a vitamíny B5, B6 a C.

Kombinace benefitů a chutí v pivních mixech
Pivovary Staropramen zahajují novou éru ochuceného nealkoholického piva. Nová řada COOL+ není pouhým rozšířením sortimentu, ale také revolučním krokem směrem k osvěžujícím nápojům, které navíc poskytují zajímavé funkční výhody.

COOL+ je k dostání hned ve dvou variantách: COOL+ Energy s příchutí červeného pomeranče a grepu, který je obohacený o extrakt z guarany, kofein a vitamín B5, a COOL+ Vitality s tropickou příchutí manga, ananasu a pomeranče, doplněný o extrakt z ženšenu, antioxidanty a vitamíny B5, B6 a C. Obě varianty jsou bez konzervantů a poskytují osvěžení a zároveň benefity pro aktivní životní styl.

Aktivnější životní styl Čechů
Pivovary Staropramen touto novinkou reagují na měnící se preference a životní styl konzumentů. Stoupající obliba nealkoholických piv a pivních mixů v uplynulých letech není pouze výsledkem změn preferencí mezi mladými dospělými, ale spíše odrazem proměny životního stylu napříč celou společností. Lidé všech věkových kategorií jsou dnes mnohem aktivnější, sportují, cestují a dbají na zdravý životní styl. Zároveň si rádi dopřejí osvěžující nápoj na bázi piva.

„Pivní mixy vznikly původně jako kombinace ovocné složky a piva s nízkým obsahem alkoholu okolo 2 %. Dnes však téměř všechny pivní mixy, které se u nás konzumují, připadají na jejich nealkoholické varianty, které se na trhu objevily o pár let později,“ popisuje Kristina Odstrčilová, manažerka značky COOL ze společnosti Pivovary Staropramen a dodává: „COOL+ pivní mixy posouvá zase o krok dál. Věříme, že se bude těšit stejné oblibě jako jeho předchůdci.“

Nealkoholický pivní mix COOL je k dispozici v několika variantách, od již tradičních příchutí grepu a citronu po tmavou švestku.
Novinku podpoří reklamní kampaň „Vyždímej den naplno“, která odstartovala tento týden a k vidění bude v televizi, on-line, kinech i na vybraných prodejnách. S novým COOL+ se také bude možné setkat na akcích jako Běh pro Světlušku nebo Apetit piknik.

Spot je k vidění zde: https://www.youtube.com/channel/UChSRLYA8ee6N1LpWhH8CBhA

Už dvacet let udivuje svět unikátní systém distribuce piva v pražské O2 areně. Takřka dvě stovky výčepů zásobují čtyři tanky a téměř tříkilometrové potrubí. Jediný výčep dokáže pivo načepovat za čtyři vteřiny. Za dvacet let jím proteklo přes dvanáct milionů půllitrů chmelového moku.

V žádné jiné sportovní hale na světě neexistuje systém distribuce piva, jako je v pražské O2 areně, která v těchto dnech slaví 20 let své existence. Deník měl možnost nahlédnout do jeho útrob.

Celý systém, který dokáže načepovat více než 30 tisíc piv za čtvrt hodiny, je kompletně vyroben z nerezu. Skládá se ze čtyř sedmdesátihektolitrových tanků, jež napájejí osm okruhů trubek v celkové délce 2,7 kilometru. Na ně je napojeno 168 rychlovýčepů a 24 standardních výčepů. K naplnění trubek je potřeba 45 hektolitrů piva a celý proces předtím, než pivo nateče ke každému výčepu, trvá 45 minut.

Nepasterizované pivo se sem dostává z nedalekého pivovaru Staropramen na Smíchově. A to za pár desítek minut. „Od jeho stočení do cisterny v pivovaru se v pivním systému haly ocitne většinou do jedné hodiny. V O2 areně je pak čerstvé a nepasterizované pivo přečerpáno do čtyř tanků ve sklepě podobném tomu pivovarskému s ideální teplotou čtyři stupně Celsia,“ informoval Jaroslav Balhar ze společnosti Pivovary Staropramen.

O2 arena i celé pivní hospodářství vznikly v roce 2004. Otevřela se pod jménem Sazka arena 24. března a 24. dubna tam začalo mistrovství světa v ledním hokeji. Hokejová událost roku se na stejném místě konala i před devíti lety, kdy hokejoví fanoušci ze šestnácti zemí světa vypili tam a v ostravské Ostravar areně celkem 280 tisíc litrů piva. „Oba hokejové šampionáty v letech 2004 a 2015 byly zatím největším náporem, který hala a pivní hospodářství zažily. Jejich průběh však ukázal, že celé nadimenzování systému a výběr technologií byly správné. Za hokejem pak v úspěšnosti prodeje piva následují rockové koncerty. Za něj dokážou fanoušci vypít kolem 85 hektolitrů,“ uvedl Balhar.

Dodal, že výjimkou byl koncert pub punkové kapely Tři sestry, kdy fanoušci vypili 90 hektolitrů. Při hokejových utkáních se, pokud je hala plná, vypije kolem 60 hektolitrů.

Největší česká multifunkční hala přivítala za dvacet let svého fungování přes třináct milionů návštěvníků a uskutečnilo se v ní více než dva tisíce událostí - koncertů, sportovních, tanečních a společenských akcí a show. Návštěvnický rekord z koncertů drží od roku 2018 americká kapela Metallica, na kterou přišlo 20 174 diváků.

Letos halu čeká další velká zkouška. „Impulsem k vystavění O2 areny byl světový šampionát v ledním hokeji, který se letos již potřetí vrací do České republiky. Mistrovství světa v hokeji v letech 2004 a 2015 byly nejnavštěvovanější sportovní události arény. Očekáváme, že letošní mistrovství by mělo přilákat rekordní návštěvnost,“ konstatovala mluvčí haly Zuzana Krejčíková.