Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

V pivovaru Radegast byla zahájena stavba nové plechovkové linky

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:Pivovar RadegastAutor:Andrea Čeřovská, PRRadegast

V pivovaru v Nošovicích byl dnes za účasti generálního ředitele Plzeňského Prazdroje Granta Liversage, manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka, starosty Nošovic Jiřího Myšinského a dalších hostů položen základní kámen nové plechovkové linky. Investice za víc než 600 milionů korun zahrnuje i stavbu centrálního skladu o výměře 10 tisíc m2. Spuštění plechovkové linky se plánuje na únor 2020.

Plechovková linka vyroste v areálu pivovaru Radegast v Nošovicích v místech, která mají příznivci značky spojena s oslavou správně hořkého piva – Radegast dnem. „Před dvěma lety jsme dokončili novou stáčecí plechovkovou linku v Plzni a letos investujeme do té v Nošovicích. Reagujeme tak na zvyšující se zájem spotřebitelů o naše produkty,“ uvádí Grant Liversage, generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj.

Kapacita linky bude 60 tisíc plechovek za hodinu, 200 až 300 tis hl za rok, a bude vyrábět nápoje ve čtyřech různých variantách (330, 400, 500, 550 ml). Aby byla zajištěna bezproblémová expedice sortimentu z plechovkové linky, je součástí projektu i výstavba nového centrálního skladu o rozloze zhruba dvou fotbalových hřišť. Technickou zvláštností linky je, že veškeré stočené pivo bude na své cestě na paletách ze stáčíren do nového skladu překonávat výškový rozdíl 6 metrů soustavou výtahů. „Důvodem výstavby linky a centrálního skladu je rostoucí poptávka po produktech Plzeňského Prazdroje i zájem o balení v plechu díky jeho praktičnosti. Do plechovek by se v Nošovicích měly stáčet především značky Radegast a Birell,“ říká Ivo Kaňák, manažer závodu Radegast a vedoucí projektu.

V tuto chvíli byly zahájeny přípravné stavební práce, probíhají úpravy povrchu a posléze je na řadě výstavba konstrukce skladu. Samotná instalace plechovkové linky je v plánu od listopadu a v závěru tohoto roku by měla být uvedena do provozu. Její produkty by se tak měly objevit na trhu na začátku roku 2020, který bude zároveň velkým milníkem pro značku Radegast - oslaví totiž 50 let od založení pivovaru.

Svijany za rok stočily už přes 10 milionů plechovek nepasterovaného piva

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

● Jediný český výrobce nepasterovaného piva v plechu hlásí rekordní prodej
● Moderní plnicí linka plechovek je v provozu právě rok
● Investice v hodnotě 100 milionů korun by se při současném vytížení zaplatila už za čtyři a půl roku

Přesně před rokem uvedl Pivovar Svijany do plného provozu novou automatickou stáčecí linku s roční kapacitou až sto milionů plechovek a začal na ní jako první český pivovar stáčet do plechovek „živé“ pivo bez pasterizace. „Obliba našeho plechovkového piva jak u českých, tak i u zahraničních zákazníků překonala naše nejoptimističtější odhady. Za rok provozu jsme na nové lince stočili přes deset milionů plechovek, více než dvakrát tolik, než jsme původně plánovali. Při tomto tempu se největší investice v celé historii pivovaru zaplatí už za čtyři a půl roku,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Novou automatickou stáčecí linku s roční kapacitou až sto milionů plechovek pivovar po několika měsících testů uvedl do plného provozu loni 21. března. Na její instalaci vynaložil přes 100 milionů Kč. Z pohledu výroby piva šlo o největší investiční počin v celé historii pivovaru; více stála jen záchrana chátrajícího Zámku Svijany v těsné blízkosti pivovaru. Plně automatická linka vytvořila šest nových pracovních míst.

Investicí pivovar reagoval na dramatický růst obliby dříve u českých spotřebitelů spíše opomíjeného balení piva i na požadavky zahraničních zákazníků. V duchu tradic pivovaru, který už od roku 2000 plní do sudů a lahví prakticky výhradně jen nepasterované pivo, přitom ve Svijanech jako první český výrobce zvládli i technologicky velmi náročné plnění nepasterovaného piva do plechovek.

„Bylo to výborné strategické rozhodnutí. Nepasterované pivo v plechovkách, které nabízíme jako jediný český pivovar, se setkalo s mimořádným úspěchem jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Plechovky se také nejvýrazněji podílely na nárůstu exportu, který se loni meziročně zvýšil o zhruba tři procentní body a nyní tvoří již více než desetinu naší celkové produkce. Do zahraničí směřovala téměř třetina všech vyrobených plechovek, nejvíce na Slovensko, ale také do Polska, Německa, Ruska, Chorvatska a Maďarska,“ řekl dále Roman Havlík.

Do plechovek se ve Svijanech na nové lince stáčí zatím pět různých nepasterovaných piv  Svijanská Desítka 10 %, Svijanský Máz 11 %, Svijanský Rytíř 12 %, prémiový ležák „450“ a speciál Svijanský Kníže 13 %  a nealkoholické pivo Vozka, které pasterací prochází. Jako další by měl přijít na řadu tmavý speciál Svijanská Kněžna 13 %. „Všechny si za poslední rok u zákazníků získaly tak obrovskou oblibu, že se podíl plechovkového piva zvýšil na 6,5 procenta celkového výstavu, takže dnes už z pivovaru odchází zhruba každé patnácté pivo v plechu. Plánujeme, že v průběhu letošního roku na trh dodáme celkem dvanáct milionů plechovek a do budoucna do nich hodláme i díky dalšímu nárůstu exportu stáčet až pětinu našeho celkového výstavu,“ doplnil Roman Havlík.

Zásadně jen „živé“, nepasterované pivo
Na výrobu nepasterovaných piv v sudech a lahvích svijanský pivovar přešel již v roce 2000. Předcházela tomu náročná změna pracovních postupů a návyků, jejím cílem bylo zajištění potřebné čistoty, a zdokonalení technologie filtrace piva. „Nejnáročnějším požadavkem při stáčení nepasterovaného piva je udržování absolutní mikrobiální čistoty. To je dosti obtížný úkol i při stáčení do lahví, v případě plechovek jej ještě více komplikuje větší plnící otvor, to, že se skládá ze dvou částí a že uzavírání probíhá v poměrně složitém strojírenském zařízení,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík.

„Při instalaci linky jsme proto vsadili na společnost Krones, která je v oblasti stáčení piva světovou špičkou. Při našich nárocích na hygienu a celkovou kvalitu plnění nepasterovaného plechovkového piva jsme v podstatě ani neměli jinou volbu. Navíc jsme i takto špičkové zařízení museli ve spolupráci s dodavatelem vylepšit o některá nestandardní řešení,“ řekl Petr Menšík. „Výsledkem je spolehlivá linka s naprosto bezproblémovým chodem. Nyní ji ovšem ještě chceme postupně dovybavovat, nejnověji například zařízením na skupinové balení plechovek do papírových obalů.“

Pasterace, tedy tepelné ošetření, se provádí s cílem prodloužit dobu trvanlivosti piva. V důsledku zahřívání a oxidace se však při ní zhoršují senzorické vlastnosti i nutriční hodnota piva, ničí se enzymy a další zdraví prospěšné látky, a mimo jiné se také snižuje kvalita a trvanlivost pěny. „Chuť nepasterovaného piva je čistší a těkavé chmelové silice, jejichž obsah v pivu pasterace rovněž dramaticky snižuje, mu dodávají příjemně chmelovou pivní vůni. Proto jsme už při plánování nové plnicí linky měli okamžitě jasno v tom, že i v plechovkách budeme našim zákazníkům nabízet výhradně nepasterované pivo. A zdá se, že to dokážou ocenit,“ dodal Petr Menšík.

Jaké přednosti má nepasterované pivo?
● Díky absenci tepelného ošetření si uchovává všechny původní senzorické vlastnosti
● Plný obsah enzymů a dalších zdraví prospěšných látek
● Trvanlivější pěna
● Čistší chuť a vůně
● Vyšší obsah těkavých chmelových silic mu dodává příjemně chmelové aroma

První letošní speciál pivovaru Zubr je černá třináctka

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana Dobrovská, PRZubr

Od tohoto týdne míří do distribuce a na čepy restaurací Zubr Černý speciál 13 %, který je prvním letošním speciálem pivovaru Zubr. Limitovaná edice zůstane v nabídce přes velikonoční svátky až do oslav narozenin pivovaru, které se uskuteční v pátek 26. dubna 2019 tradičně v areálu pivovaru.

Zubr Černý speciál 13 % je jedinečné silné tmavé pivo, typické svou výraznou barvou, plností a vyladěnou chutí. „Černý speciál je charakteristický svou osobitou vůní a chutí, která je výsledkem kombinace sladů z hanáckého ječmene a čtyř odrůd českých chmelů v čele s na Tršicku vypěstovaným Žateckým poloraným červeňákem,“ popisuje speciál Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr a dodává: „Věříme, že jsme se trefili do chuti všem milovníkům černého piva, kteří ocení i jeho hustou pěnu a dobrý říz, které jsou dílem tradičního výrobního postupu.“ Stejně tak jako všechna další piva z produkce pivovaru Zubr i tento speciál kvasí v otevřených kádích a zraje v ležáckém sklepě při nízké teplotě. V případě Zubr Černého speciálu je to více než 65 dní. Pivo obsahuje 6 % obj. alkoholu.

Zubr Černý speciál 13 % bude k dostání v čepované podobě ve vybraných restauracích zejména na střední Moravě až do vyprodání zásob.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A, známky CHZO "České pivo" a více než 90 ocenění z prestižních tuzemských i zahraničních degustačních soutěží. Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, absolutní šampion degustační soutěže Zlatý pohár Pivex – PIVO 2018, vítěz v kategorii ležáků v ročnících 2019, 2018 a 2017 a trojnásobný vítěz soutěže České pivo v kategorii jedenáctistupňových piv. Držiteli ocenění jsou i další piva z produkce pivovaru. Zubr Gold je absolutním vítězem soutěže o Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2019 a Zubr Premium získal v mezinárodní degustační soutěži European Beer Star 2018 první místo v kategorii Bohemian-Style Pilsner. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Podívejte se, jak se vyrábí Radegast

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:České nápojeRadegast

Radegast patří k nejznámějším symbolům Moravskoslezského kraje – řeč je o staroslovanském bohovi slunce, ohně, úrody, sklizně a pohostinnosti a samozřejmě také o legendárním, správně hořkém pivu, kterému dal jméno. Majestátní socha Radegasta stojí mezi Pustevnami a Radhoštěm, odkud přibližně za hodinu autem dojedete do Nošovic u Frýdku-Místku, sídla Pivovaru Radegast. V jednom z nejmodernějších pivovarů v České republice se osvěžíte přímo u zdroje a nahlédnete do historie i současnosti výroby piva v podhůří Beskyd.

Základní kámen byl v Nošovicích položen v roce 1966, první várku piva uvařil sládek Jaromír Franzl o čtyři roky později. Sládci dodnes zachovávají původní recepturu, která Radegastu zaručuje nezaměnitelnou chuť a výraznou hořkost. Dvouhodinová prohlídka začíná v Návštěvnickém centru – Radegastově svatyni, kde se seznámíte s historií pivovaru, varním procesem a vším, co značka Radegast nabízí. Poté projdete výrobní prostory s cylindrokónickými tanky, výrobnu sladu, stáčírnu a v pivovarských sklepích se podíváte, jak pivo zraje a dokvašuje. Uvidíte i varnu zakladatele pivovaru Jaromíra Franzla, kde ve speciální nádrži žijí pivovarští pstruzi a hlídají kvalitu vody. Závěr prohlídky si pak naplno vychutnáte ve vyhlídkové věži s orosenou sklenicí zlatavého moku a  idylickým výhledem na panorama Beskyd! Pro zvídavé skupinky přátel či kolegů je přímo v pivovaru k dispozici Škola čepování, v níž se dozvědí mnoho zajímavého a naučí se vlastnoručně načepovat dokonalé kousky.

Více informací a rezervace hořkých prohlídek i Školy čepování na webu www.radegast.cz

Pivovar Svijany chystá rozšíření varny, nechce vařit o víkendech

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSvijany

Soukromý Pivovar Svijany na Liberecku připravuje rozšíření své varny. Kapacita by se měla zvýšit zhruba o 40 procent. Přibude druhá mladinová pánev. Hlavním cílem je odbourat víkendovou práci, která je příliš drahá. Dnes jede varna od dubna někdy až do srpna nepřetržitě včetně sobot a nedělí. Lidé ale o víkendech pracovat nechtějí, chtějí mít volno, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Roman Havlík. Největší pivovar v Libereckém kraji chce letos do rozšíření kapacit a modernizace investovat zhruba 90 milionů korun.

Pivovar Svijany působí na trhu už přes 20 let, za tu dobu do rozvoje investoval stamiliony. Největší investicí byla nová stáčení linka na plechovky za sto milionů korun. Do plného provozu ji ve Svijanech uvedli právě před rokem. Nedávno naplnili plechovku s číslem 10,000.000. "Když jsme linku spouštěli, počítali jsme, že za ten rok do plechovek stočíme 25.000 hektolitrů, což je pět milionů plechovek, výroba byla dvojnásobná," řekl Havlík. Díky tomu se podle něj investice vrátí rychleji, podle aktuálních odhadů zhruba za 4,5 roku.

Loni firma do plechovek stočila 6,5 procenta vyrobeného piva. "Každá třetí plechovka šla na export," řekl Havlík. Letos už pivovar plánuje naplnění 12,000.000 plechovek. Plechovkové pivo je učeno hlavně na export, zájem o něj podle Havlíka ale roste i na tuzemském trhu. Loni šlo do zahraničí 6,5 procenta produkce svijanského pivovaru, největším zahraničním odbytištěm je Slovensko. Pivovar ale vyváží také do Chorvatska a východoevropských zemí, Pobaltí a Ruské federace. První kontejnery plechovkového piva vypravili ze Svijan také do USA nebo Číny.

Svijanský pivovar zaměstnává zhruba 170 lidí. V roce 2017 uskutečnila firma podle informací z obchodního rejstříku zakázky za více než 1,2 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst tržeb o více než devět procent. Hospodaření skončilo ziskem 233 milionů korun. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou. Celkem chtějí letos v pivovaru překonat hranici 700.000 hektolitrů piva, z toho deset procent by mělo jít na export. Loni pivovar na trh dodal 681.686 hektolitrů.

Slavnost Solnice Fest otevře jedinečnou restauraci s pivovarem

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:Budějcká drbnaSolnice

Po dvou letech rekonstrukce se v pátek 29. března otevře restaurace a pivovar Solnice na Piaristickém náměstí. A nebude to otevření ledajaké. Organizátoři zvou na slavnost po celém Piaristickém náměstí s kapelami, ukázkou starých řemesel, programem pro děti a video mappingem.

Inspirací pro akci byla pohádka Pyšná princezna. Návštěvníci tak mohou zažít podobné trhy, jako jsou ve scéně, kdy král Miroslav projíždí na koni právě před budovou Solnice na Piaristickém náměstí, a vyzkoušet si košíkářství, ražbu mincí, výrobu pečetí, rýžování zlata, foukání skla a jiná stará řemesla. V průběhu odpoledne vystoupí řada regionálních kapel a umělců. Od 14 hodin bude na scéně středověká hudba Dei Gratia, od 15:30 folklórní soubor Dudlajda, od 17:00 prvorepublikové Swing Trio Avalon, od 18:00 Leťáci z Kamenného Újezdu a od 20:00 netradiční harmonikáři Hrajeto. Hudební vystoupení doplní loutková divadla, kejklíři, šermířské souboje, tanečníci nebo exhibice modelů historických děl a kanónů.

Pohádkou se inspiroval i fotokoutek. Návštěvníci si tak mohou odnést hezkou památku na akci. Pro děti je připraven středověký kolotoč, střelnice nebo originální omalovánky. Zlatým hřebem festivalu bude video mapping, tedy promítání na budovu Solnice, které v 19:30 odstartuje bubenická show.

Restaurace bude otevřena a návštěvníci tak hned první den mohou ochutnat různé dobroty a zejména pivo dopravené speciálním pivovodem pod Piaristickým náměstím z pivovaru v Hroznové ulici do pivních tanků umístěných přímo v restauraci. Kvalitu piva kontroluje mistr svého oboru, pan Ivan Dufek, člen Síně slávy českého pivovarství a sladařství. V podkroví restaurace bude připravena výstava, která mapuje průběh rekonstrukce. Občerstvení bude samozřejmě i venku na Piaristickém náměstí, kde bude probíhat hlavní program. Pátečním dnem provede zkušené moderátorské duo Matyáš Palkovič a Milan Džuba. Vstup na akci je zdarma a návštěvníci mohou přijít kdykoli v jejím průběhu.

Jenom to spustit! Do obnovy pivovaru v Paskově se dala celá rodina

Publikováno:před 13 hodinamiZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPanský dvůr

Dalším novým místem na Pivní mapě Moravskoslezského kraje bude již brzy Paskov. V historické tradici vaření „panského“ piva tam chce pokračovat rodina Burešových. Tátovi Zbyňkovi s obnovou pivovaru pomáhají synové Václav a Zbyněk i dcera Klára.

Jako správní nadšenci měli plán na stavbu vlastního pivovaru už „dávno“ v šuplíku. Reálnější obrysy ovšem začal dostávat poté, co na Nádražní ulici v Paskově objevili opuštěný průmyslový areál.

Když jej v roce 2017 koupili, věděli o jeho minulosti málo. Na první pohled bylo zřejmé hlavně to, že objekt, který sloužil několik desítek let jako sklad, dostal od předchozích majitelů pořádně zabrat.

„Budova se nám přesto líbila. Ale až když jsme ji koupili, dozvěděli jsme se od místních, že pivovar už tam kdysi byl. Tak jsme si řekli, že jdeme správnou cestou a že opravdu máme tradici vaření piva obnovit,“ říká Zbyněk Bureš starší.

Následně se jim podařilo zjistit, že první písemná zmínka o objektu pivovaru v Paskově se datuje do roku 1518. V dalších staletích byl pivovar různě přestavován a nakonec fungoval až do roku 1913.

Posléze jej hrabě Otto Stolberg, kterému patřilo celé panství včetně nedalekého zámku, prodal konkurenčnímu pivovaru v Moravské Ostravě. To byl předchůdce dnešního Ostravaru, který areál přeměnil v sýpku a sklady.

Z bývalého pivovaru, ke kterému údajně patřila i palírna, zbyla jen část především kvůli demolici v 50. letech a výstavbě sousedního bytového domu. V dochovaném objektu noví majitelé našli už jen pár dobových pivních lahví a podle senzibila tam s nimi „bydlí“ i dvě neznámé duše.

„K pivovaru patřily i další objekty jako kanceláře a sladovna. Zjistili jsme také, že kolem Ostravice byly chmelnice a že se z Paskova chmel vyvážel. Ve své době to byl jeden z největších pivovarů v okolí s výstavem 36 tisíc hektolitrů,“ pokračuje hlava rodiny.

V obnoveném Panském pivovaru se chtějí dostat na roční výstav kolem 2 tisíc hektolitrů, což je ve srovnání s historií jen zlomek. Mezi současnými minipivovary ovšem budou patřit k těm větším.

Do objektu, který zvenčí působí nenápadně, ale uvnitř skrývá prostorné místnosti s vysokými klenbovými stropy, už nainstalovali kompletní pivovarskou technologii. Varna má kapacitu tisíc litrů a každý z osmi ležáckých tanků pojme dva tisíce litrů piva.

S rekonstrukcí prostor začali loni v lednu a doteď pobaveně vzpomínají na to, jak jim dodavatel technologie slíbil, že vařit budou v květnu. Jen zapomněl upřesnit, kterého roku.

„Řešili jsme různé problémy s dodacími lhůtami a potom i požadavky úřadů. Kvůli tomu se termín dokončení prodlužuje, ale věříme, že teď na jaře už všechno klapne a že před létem začneme vařit,“ přeje si Václav Bureš.

(Nejen) místní už se těší
Cílem nového pivovárku je přivést na trh regionální značku s tradicí a originálním příběhem. Vařit chtějí stabilně čtyři druhy piva, především klasické ležáky, a k tomu během roku sezónní speciály.

Sládkem bude nejstarší z rodiny Burešů. Pan Zbyněk si doplnil vzdělání i praxi v pivovarské škole, aby rozšířil své zkušenosti z domácího vaření.

„Na začátku jsme si říkali, že postavíme pivovar, uvaříme pivo a bude nám fajn. Realita je ale trochu jiná. Ruce máme vytahané až na zem a bojujeme na všech frontách,“ pousměje se jeden z našich průvodců s tím, že v pivovaru využívá nejen svoji profesi elektrikáře, ale zvládá i další řemesla.

Zatímco teď stíhá ještě také práci v domovské Ostravě v oblasti dopravního značení, časem bude prioritou výhradně pivovar.

S jakým očekáváním vstoupí na trh minipivovarů, kterých je v kraji více než čtyřicet? „Vnímáme, že laťka je v regionu celkem vysoko, ale nevím, zda je na trhu konkurence. Spíše si myslím, že lidé si navzájem vyměňují zkušenosti a že prostor pro nové pivovary pořád je,“ odpovídá pan Zbyněk.

Dosavadní ohlasy lidí naznačují, že nový pivovar v Paskově bude vítaným zpestřením. Lehce dostupný bude nejen pro místní, ale i pro cyklisty z frekventované trasy podél řeky Ostravice.

„Už teď sledujeme, že se lidé z okolí těší. Obnovit pivovar je pro nás závazek. Věříme, že výsledek bude stát za to a že se toho zhostíme se ctí,“ dodává na závěr Václav Bureš.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a u piva zase někdy na viděnou.

Bítovský polotmavý Tesák má zlato ze soutěže piv

Publikováno:před 13 hodinamiZdroj:Znojemský deníkBítov

První místo si z Jarní ceny Českých sládků v Pivovarském dvoře Zvíkov odvezlo pivo z Hasičského pivovaru Bítov. Zlato získala polotmavá dvanáctka Tesák.
„Je to pro náš pivovar opravdu významné ocenění, které dokazuje, že Tesák 12° polotmavý ležák je nejlepší pivo,“ sdělil majitel pivovaru Roman Tesař. Jarní cena sládků je největší a nejreprezentativnější soutěž piv z minipivovarů v Evropě. V letošním 13.ročníku se do kategorií přihlásilo 152 pivovarů s 637 vzorky piv.

Bacha na suché ruce, říká profesionální výčepní Veronika

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Metro.czAutor:Jaroslav Panenka

Při pohledu na fotografii elitní výčepní a lektorky kvality plzeňského piva Veroniky Mikéskové není těžké si představit, co se honí v hlavách hospodských, které přijede školit. Jedni se bezesporu nechávají unášet představou, jaké by to bylo s Veronikou spíše na pivo jít než se o něm učit, druzí s rukama založenýma na prsou soptí, proč oni, zkušení mazáci, mají poslouchat tuhle „krasotinku“. Na oba dva typy je Veronika za léta praxe připravená.

Jak takové školení probíhá?
Nejdřív s personálem probereme veškerou teorii, tedy historii piva, jak správně pivo skladovat, jaké jsou tlačné plyny a podobně. Zkrátka úplný základ. Potom se přesuneme za výčep, následně do skladu nebo tankovny a ukazujeme si, jak se tam o všechno správně starat, co ohlídat. Jakmile lidem začne na place odpolední frmol, házím na ně oko, jak pivo čepují, jak ho servírují, abych viděla chyby, na kterých bude třeba máknout. A večer, když mají největší kšeft, s nimi jdu za kliky a čepujeme spolu. Snažíme se to prostě obsáhnout komplexně. V zahraničí většinou školím před otevřením nové restaurace.

Vidíte rozdíly v přístupu personálu podle národnosti?
Například Němci, ačkoli sami pivní národ, jsou v péči o pivo spíš barbaři. Vrátíte se za stejný výčep za týden nebo dva, a jako byste tam předtím ani nebyl. Naopak takoví Španělé drží laťku přesně tam, kde jsme ji při školení nastavili. Asi jsou vycepovaní z vinohradů, přece jen víno je jim vlastnější.

Liší se i zákazníci, když jde o konzumaci piva?
Taky. Když už jsem zmínila Němce, ti mají tendenci pivo míchat, třeba s colou. Říkají tomu diesel. Přestože se jim snažím vysvětlit, že nejlépe si ho vychutnají tak, jak my jim ho načepujeme, tohle si vzít nedají. Nebo byste se možná divili, jakou výdrž mají Korejci, když zasednou k pivku. Řečem, že Asiati toho moc nevydrží, nevěřte.

Co považujete za největší zločin na pivu?
Takových prohřešků je víc. Často hospodští ani nevědí, jak pivo skladovat, jak si nastavit průtok piva, špatně sanitují pivní cesty, nedbají na kvalitu trubek… nicméně největší hrůza pro mě je čepování z vejšky, na několikrát a do špinavého půllitru. To jsou časté neduhy, ale zároveň musím dodat, že pivní kultura se u nás za posledních deset let naštěstí hodně zvedla.

A hříchy hostů? Za co byste jim pivo radši sebrala?
Hlavně za přelévání zbytku piva do druhého půllitru. Když tohle zahlídnu, říkám si v duchu – sakra, my se tu s tím hýčkáme, už od prvopočátků v pivovaru až po sklenici na stole, a oni s tím pak provádějí takový zločin! Anebo nechápu hosty, kteří trvají na načepování dalšího piva do stejného půllitru z obavy, že po vymytí by byl cítit pivním detergentem. Vždycky se jich ptám, jestli by si taky nechali nandat další chod na použitý talíř.

Poraďte, co by nás mělo varovat už na prahu hospody?
První pohled doporučuju směřovat k výčepu. Pod pípou by neměla stát rozčepovaná piva, musí tam být čisto, stejně tak výčepní by měl být upravený, žádný šmudla. Hodně napoví i rozhlédnutí se po lokále. Krčí-li se v něm někde v rohu jediný host, nejspíš nepůjde o podnik, kam lidi rádi chodí. A pak už stačí pozorovat výčepního za pípou. Vždycky by měl půllitr namočit, pivo by mělo stékat po skle, nedej bože, aby sklepával pěnu. Podívejte se mu na ruce. Správný výčepní by je měl mít mokré. Pokud má ruce suché, bacha na něj, bojí se vody a nemyje půllitry.

Kolikrát jste slyšela: „Co nám tu bude vyprávět ženská?“
Jéje, ze začátku hodně často, skoro pravidelně. Přiznám se, že to pro mě bylo dost těžké. Představte si výčepního, který čtyřicet let pracuje na stejném místě a celou tu dobu je přesvědčený, že to dělá dobře, protože přece všem jeho pivo chutná. A za ním přijdu já, abych mu řekla, jaké dělá chyby… Dneska už s takovými situacemi automaticky počítám, dokonce je přímo miluju. Na každém školení se najde nějaký tvrdý oříšek. Typ, který všude byl, všechno umí a všemu rozumí. Baví mě tyhle chlapy motivovat, změnit jejich přístup a dokázat jim, že to s nimi myslím dobře. Největším pohlazením po duši mi je chvíle, kdy za mnou dotyčný na konci přijde, podá mi ruku a poděkuje.

Přítomnost krásné ženy za výčepem jistě mění ochmelky v neodolatelné svůdníky. Obtěžuje vás jejich, řekněme, dvoření?
To víte, že stačí pár piv a před výčepem se vyjeví nějaký Arnold Schwarzenegger nebo Kevin Costner, o tom by se daly psát knihy. Člověk se s nimi musí naučit pracovat, bez toho by to nešlo. Nejlepší je to celé brát jako legraci, ale zároveň dát jasně najevo, kde ta legrace končí. Přístup k hostům je zajímavá alchymie. Někdo nechce být rušen za novinami a jen usrkává pivko, jiný se přijde vypovídat. Dobrý hospodský umí každého příchozího odhadnout a vyhovět mu.

Pochopila jste díky své práci víc mužský pohled na svět?
Vidíte, na to se mě ještě nikdo nezeptal. Asi jo, když o tom teď přemýšlím. Myslím, že mi tohle povolání pootevřelo cestu do mužského světa. Já se tedy ve společnosti chlapů vždycky cítila moc dobře, možná i proto si sama kolikrát připadám víc jako chlap.

A když se nad pěnou dostane na přetřes manželský život, nastražíte uši, jestli vás mužská optika v něčem nepoučí?
Abych řekla pravdu, tohle já naopak úplně přecházím. Nejen v hospodě, ale třeba i ve fitku, kde chlapi podobné řeči taky rádi vedou. Chápu, že si čas od času musí zabušit do prsou, a po třetím pivu je každý hrdina, ale zároveň vím, že cestou domů odvaha často vyprchá. Něco na tom bude, když mi vštěpovali, abych si nikdy nehledala partnera v hospodě. Nicméně my ženské máme taky své, nemyslete si, že si to neuvědomuju.

Co byste vzkázala ženám, které nechtějí své muže pouštět na pivo?
Holky, nebojte se, vždycky za výčepem bude stát někdo, kdo vašemu mužskému s péčí načepuje ta dvě piva, na která si odběhl z domova – to první i to poslední.

Kanadský pivovar uvařil speciální várku piva inspirovanou českou tradicí

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Euro.cz

České pivo i jeho kanadskou obdobu čepovali v pivovaru Godspeed Brewery v kanadském Torontu. V neděli 3. března 2019 se tam uskutečnila akce s ochutnávkou českých piv i tradiční české gastronomie. Hosté mohli vyzkoušet jak importované české pivo, tak i tamní speciální edici inspirovanou českým pivovarnictvím. Akci podpořila vládní agentura CzechTrade a Generální konzulát ČR v Torontu.

Zástupci pivovaru Godspeed se loni v listopadu zúčastnili úspěšné obchodní mise severoamerických pivovarníků do České republiky. Ta vznikla ze spolupráce mezi českou ambasádou ve Washingtonu, Generálním konzulátem ČR a zahraniční kanceláří CzechTrade. První březnovou neděli proto torontský pivovar Godspeed Brewery zorganizoval český den jako vzpomínku na tuto misi.

Hlavní sládek a majitel pivovaru Luc „Bim“ Lafontaine je v Torontu znám hlavně díky svému unikátnímu inovativnímu přístupu k vaření piva. Inspiraci pro nové chutě čerpá z pravidelných cest do Japonska i dalších koutů světa. České pivovarnictví ho nadchlo natolik, že se jako poctu tuzemské tradici rozhodl vytvořit vlastní světlý a tmavý ležák. Z nejlepších českých surovin ho uvařil tři druhy, které představil na této pivovarnické akci. Tuto akci pro velký úspěch plánuje opakovat alespoň třikrát do roka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.03.2019 14:407.128/7.128