Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Exportujte pivo do Velké Británie a Skandinávie

Publikováno:před 4 dnyZdroj:CzechTradeAutor:Martina Valentová, PR

V Agentuře CzechTrade jsme připravili seminář s názvem Exportujte pivo do Velké Británie a Skandinávie.
Seminář se bude konat 7.2.2020 v Hotelové škole v Turnově a jsou vítáni pivovary a ostatní organizace z celé České republiky, kteří chtějí exportovat pivo do zahraničí.
Akce je bezplatná po předchozí registraci na https://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/archiv-akci/exportujte-pivo-do-velke-britanie-a-skandinavie

8:30 – 9:00 Registrace účastníků

9:00 – 9:15 Představení služeb agentury CzechTrade
Martina Valentová, Exportní konzultant CzechTrade pro Liberecký kraj
Jan Mašek, ředitel regionální kanceláře pro Liberecký kraj, CzechInvest

9:15 – 9:30 Budoucí generace sládků - obor pivovarník-sladovník
Dana Votrubcová, OHS Turnov

9:30 – 10:00 Specifika vývozu piva
Zuzana Jesenská, oborová specialistka CzechTrade

10:00 – 10:30 Coffee Break

10:30 – 11:15 Spojené království, mekka piva?
Martin Macourek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

11:15 – 12:00 Jak vstoupit na trh s pivem ve Švédsku a dalších zemí Skandinávie
Tomáš Rousek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu

12:00 – 13:00 Individuální konzultace se zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade a dalšími přednášejícími

České pivo si našlo cestu do Číny. Krajan ho přímo tam vaří

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Martin Petříček

V čínských restauracích i v regálech obchodů se však už dají najít i české značky. Předloni rozjel velkou expanzi v Šanghaji a okolí Plzeňský Prazdroj, kterému pomáhá silná pozice mateřského japonského pivovaru Asahi na tamním trhu. Už déle tam působí Budějovický Budvar, Litovel nebo Zubr. A teď přímo v Číně vaří i český pivovar.

Číňané mají rádi pivo stejně jako lidé jinde na světě. Navíc je to obrovský trh a pro pivovary je otázkou prestiže na něj proniknout. V obří konkurenci ovšem není jednoduché se prosadit. Trh ovládají nadnárodní značky jako Heineken a americký Budweiser, o přízeň soupeří i piva třeba z Ruska či Malajsie.

„Věděli jsme, že dovážet české pivo je velmi složitý a komplikovaný proces. Proto jsme začali uvažovat, jak dostat české pivo do Číny, a přitom tyto komplikace co nejvíc minimalizovat,“ vysvětluje Lukáš Janotka, manažer pro rozvoj z rodinného Starobělského pivovaru.

Pivovar nemůže jen vařit pivo, musí nabídnout také něco

Publikováno:včeraZdroj:Děčínský deníkFalkenštejn

Jana Srbu, spolumajitele krásnolipského pivovaru Falkenštejn, přivedla k pivovarnictví souhra životních náhod. O nich vyprávěl v Týdeníku Děčínsko, který vyšel ve středu 15. ledna.
Krásnou Lípu jsem do roku 2005 prakticky neznal. Když jsem tu poprvé před otevřením pivovaru spal, tak jsem se tu cítil jako v cizím městě. Nikoho jsem tam moc neznal. Dneska, když tam jedu, tak je to můj druhý domov,“ říká spolumajitel krásnolipského pivovaru Falkenštejn Jan Srb.

Vy jste se dříve věnoval poradenství, což k pivu nemá úplně blízko. Jaká byla vaše cesta k pivovaru?
Byla to souhra životních náhod. Celé to začalo tím, že jsem se začal zajímat o řemeslné piva a pivovary, k čemuž mne kdysi přivedl jeden kamarád. Pak jsme spolu prošli kursem vaření piva, kamarád začal doma vařit pivotakže jsme do toho postupně pronikali. Byl to pro nás ale jenom koníček a zábava. Pak jsem v roce 2005 s mou tehdejší firmou dělali projekt pro obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko týkající se konceptu rozvoje cestovního ruchu. Na to navazovaly další projekty, takže z toho nakonec byla víceletá spolupráce. Tam jsem poznal Jirku Raka a Radima Burkoně, se kterými jsme později spoluzakládali pivovar v Krásné Lípě. Tehdy mne také napadlo, že je škoda, že se v regionu nevaří místní pivo, protože historicky tu pivovary byly. Pak přišel Jirka Rak s tím, že město prodává dům na náměstí. Tak jsme o tom začali uvažovat trochu seriózněji, byť si nemyslím, že jsme to od začátku brali úplně vážně. K rozhodnutí pak také přispělo, že jsme znali některé lidi z jednoho pivovaru, o kterých jsem věděli, že by nám s technologickou stránkou projektu mohli pomoci. Nakonec jsme si udělali ekonomickou a provozní rozvahu a jednoho listopadového večera v roce 2010 jsme se rozhodli, že ten barák koupíme. Kupovali jsme jej s kaucí a podmínkou, že zde musíme vybudovat pivovar s restaurací. Takže potom už nešlo moc couvat.

Bylo složité nový pivovar vybudovat?
Jednoduché to nebylo a nakonec nám přípravná fáze projektu od zakoupení objektu až po otevření pivovaru zabrala téměř dva a půl roku.

Kde se vám podařilo sehnat sládka, který uvařil první krásnolipské pivo?
Toho se nám podařilo sehnat z odborné školy Podskalská v Praze, která byla dlouhé desítky let jedinou školou, kde se učili budoucí sládci. V té době jsem již spolupracovali s Oldřichem Kozou, který na této škole učí a vychovává nové sládky. Měli jsme víc kandidátů, ale vybrali jsme si jednoho, který byl ochotný jít z Prahy na sever. To je obecně složité, protože dnes na této škole studují především Pražáci nebo studenti ze středních Čech, kterým se jinam moc nechce.

Jaká máte rád piva?
Mám rád celou řadu pivních stylů. Pokud bych měl říct některá, která úplně nepreferuji, tak to jsou pšeničná piva. Dám si je, ale není to moje oblíbená kategorie. Jinak mám rád piva jak ležáckého typu, tak i svrchně kvašená typu IPA nebo ALE.

Máte rád ochucená piva?
To záleží, co tím myslíte. Pokud myslíte radlery, to nepovažuji úplně za pivo. To samé platí pro nealko ovocné nápoje na bázi piva. Je to ale zpravidla lepší než pít nějakou sladkou limonádu. I já si to v létě občas dám. Pak jsou pivní styly typické zejména pro Belgii, kam se přidávají na dokvašení třeba višně. Tenhle styl ovocných piv mám také rád.

U vás v pivovaru máte řadu druhů piva. Je to tak, že je vymýšlí sládek, nebo mu říkáte, co byste uvařil?
Takovou obecnou strategii našeho portfolia určuji já. Když jsme začínali, tak jsme si stanovili základní piva a k tomu jsme zkoušeli různé speciály. Většinou to bylo tak, že jsem navrhl pivní styl a sládek připravil recepturu a pivo jsme uvařili. Piv jsme uvařili celou řadu, některá zůstala, některá vypadla. Dělali jsme třeba medové pivo, to jsme opustili a nahradili je jinými. Naopak nakuřované pivo Zkouřená čarodějnice vaříme od začátku a děláme jej pravidelně dodnes. Během těch pěti šesti let se naše portfolio docela usadilo. Nicméně se jej snažíme pořád vyvíjet, ale už to není tak překotné jako na začátku.

Stalo se vám, že vám sládek řekl, že něco nejde uvařit?
To se nestalo. Pivní styly i základy technologie výroby jsem znal již od začátku a určitě bych nepřišel s něčím, co nejde vyrobit.

Pivovar jste si otevřel v Českém Švýcarsku, ačkoliv jste žil v Praze. Tam jste o otevření minipivovaru neuvažoval?
Jsem původem z Ústí nad Labem a v Děčíně mám dodnes příbuzné. Do Českého Švýcarska jsme jezdili už koncem 70. let s prarodiči. Takže když jsme začali dělat projekty pro obecně prospěšnou společnost, tak to byl trochu návrat do mého dětství. Ale založení pivovaru s tím nesouviselo. Krásnou Lípu jsem do roku 2005 prakticky neznal. Když jsem tu před otevřením pivovaru spal, tak jsem se tu stále cítil jako v cizím městě. Nikoho jsem zde moc neznal. Dneska už považuji Krásnou Lípu za svůj druhý domov. Původně jsem ale měl být jen spoluinvestorem s tím, že budu pomáhat projektu hlavně s ekonomikou a marketingovou strategií. Řídit to měl Radim Burkoň, který je místní. Jirka Rak měl mít na starosti obchod, protože z pozice turistického manažera znal řadu provozovatelů hotelů a hospod v regionu Českého Švýcarska.Půlroku po otevření pivovaru ale vzaly tyto představy za své.
Radim se rozhodl z projektu vystoupit a Jirka se i nadále primárně věnoval práci turistického manažera. Byl jsem tedy postavený před otázku jak dál s pivovarem. Neplánoval jsem opustit své původní zaměstnání, jenže po nějakém čase jsem zjistil, že nelze sedět na dvou židlích. Udělal jsem tedy rozhodnutí opustit svou tehdejší firmu, svým způsobem jistotu, a vrhnout všechny síly na pivovar.

Dnes jsou lidé citliví na cenu. Bylo složité na relativně malém městě prorazit s pivem, které je dražší než ve většině hospod?
Já si myslím, že dneska už tolerance k vyšším cenám čepovaného piva roste. V Praze se dnes pohybují průměrné ceny piva kolem 45 korun, u piv z malých pivovarů nebo speciálů si musíte ještě připlatit. Samozřejmě, něco jiného je Praha a něco jiného je region. Ale mnozí lidé dnes už pochopili, že nemohou jít do restaurace, kde bude příjemně a čisto, bude tam solidní servis a budou tam mít pivo za dvacet korun a guláš za stovku. Za takové peníze to prostě dnes nejde dělat. Myslím, že hodně provozovatelů restaurací mimo Prahu nebo velká města dnes stále sleduje hlavně cenovou strategii a snaží se jít o pár korun níže než konkurence. Touto cestou jsme jít nechtěli Chtěli jsme, aby se nám investice postupně vracela, měli jsme nějaké zdroje na další rozvoj a mohli slušně zaplatit lidi. Pokud si dobře uděláte finanční rozvahu, tak víte, jaké mají být přiměřené marže u prodejních cen, abyste dosáhli cílů, o kterých jsem mluvil.

Kromě vaření piva funguje Falkenštejn jako společenská instituce. Pořádáte přednášky, hudební festival. Bez toho by dnes asi pivovar nemohl fungovat, že?
Už když jsme otvírali, tak jsme přemýšleli, jak k nám dostat lidi. Dobré pivo k tomu sice pomůže, ale bylo potřeba něco víc. Udělat z pivovaru místo, kde se bude něco dít. Proto jsme začali dělat cestovatelské přednášky, na které se nabalily další akce. Za těch šest let jsme udělali skoro 50 cestovatelských přednášek, takže dnes už jsme trošku vyčerpali naši zásobárnu přednášejících. Teď v zimě doběhnou ještě tři přednášky a ty jejich cyklus ukončí. Ještě před třemi lety jsme dělali dvanáct přednášek ročně. To ale neznamená, že s nimi u nás úplně končíme. Pokud se naskytne vhodný přednášející, určitě takovou přednášku rádi uspořádáme. Máme ale plány na jiné akce do budoucna, například uspořádat v Lípě odnož horolezeckého festivalu Sherpafestu, což je v Praze velmi populární festival horolezeckých filmů. Mám kamarády, kteří to pořádají a říkali jsme si, že České Švýcarsko je také horolezecký region, takže proč to nezkusit i zde. Rozhodně si chceme udržet roli kulturní nebo společenské instituce a nebýt jenom hospoda a producent piva.

Nepomohli tyto akce k tomu, že vás Krásnolipští vzali za místní?
Myslím, že to k tomu přispělo. Chtěli jsme zapadnout do místní komunity a aby místní vzali pivovar za svůj. Pokud je restaurace jenom „turistický skanzen“, tak podle mne vždy postrádá atmosféru a není autentická. My navíc potřebujeme fungovat celý rok, takže nemůžeme mít provoz postavený jen na turistech. Obecně si myslím, že se nám snad podařilo vytvořit místo, kde se dnes lidé v Lípě rádi setkávají.

Wellness, restaurace a ubytování? O bývalý Panský pivovar se zajímají investoři

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Blatenský deníkAutor:Jan Charvát

Historická budova bývalého Panského pivovaru v Boskovicích možná změní majitele. Památkově chráněný objekt je v nabídce realitní společnosti. Podle její zástupkyně Hany Ožvoldíkové má o areál zájem několik investorů. „V tuto chvíli řeší financování. Jejich záměry však přiblížit nemohu,“ uvedla realitní makléřka.

Cena areálu bývalého pivovaru vychází podobně jako tamní pozemky. Dva a půl tisíce korun za metr čtvereční. Zastavěná plocha je na dvou tisících dvě stě metrech. „Investor zde může vybudovat wellness centrum, školící centrum, restauraci a hostům zároveň zajistit krásné ubytování na úrovni,“ stojí v nabídce realitní kanceláře.

Historická budova by mohla být zajímavá i pro město. Hlavně tím, že se nachází na okraji areálu Červená zahrada, kde město v budoucnu plánuje velké investice do tamních sportovišť. „Pro město se jedná díky lokalitě o zajímavý objekt. Ale v tuto chvíli je nereálné, abychom se podobnou investicí zabývali. Jednak na ni nyní nemáme peníze, a kupovat něco, co by pak léta leželo ladem, není na pořadu dne. Navíc se jedná o kulturní památku,“ řekl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Pivovar vlastní boskovická firma Adonis JLPM. Poslední léta je objekt bez využití. Předloni se areál, který pochází ze 17. století a zachovalo se v něm mnoho cenných původních prvků, stal kulturní památkou.

Samec už není mluvčí Budvaru, byl jím přes 14 let

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Médiář.czBudvar

Na pozici mluvčího Budějovického Budvaru skončil k 31. prosinci Petr Samec. „Můj pracovní poměr v pivovaru Budějovický Budvar po 14,5 krásných letech končí,“ sdělil novinářům poslední pátek před loňskými Vánocemi. Jako kontakt pro média nyní za Budvar vystupuje PR manažerka Markéta Ježková, v podniku působí od března 2018.

Samcovo působení v národním podniku Budějovický Budvar se z větší části překrývalo s érou ředitele Jiřího Bočka. Ten jako ředitel vedl pivovar v letech 1991 až 2016, Samec byl mluvčím v letech 2005 až 2019.

„Jiří Boček, který byl dosud nejúspěšnějším ředitelem v historii pivovaru a byl i architektem současného investičního rozvoje, mě naučil mnoha věcem - zejména tomu, že za některé hodnoty stojí za to bojovat až do konce. Jsem rád, že jsem u toho mohl být,“ okomentoval pro Médiář své působení v Budvaru Samec. Jeho další působiště by mělo být v oboru PR v jižních Čechách.

Petr Samec vystudoval Agronomickou fakultu zemědělské univerzity v Českých Budějovicích a pak získal doktorát (Ph.D.) v oboru molekulární biologie na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Vědu záhy opustil a nastoupil jako ředitel marketingu firmy Zepter International, která tehdy měla sídlo v Budějovicích. Po roce 2000 definitivně přešel do branže PR - nejprve do Jihočeské energetiky (dnes E.On) a pak do technologických firem vlastněných Ladislavem Markem, tedy do AAC, respektive Libra Electronics. Odtud v roce 2005 přišel do Budvaru.

Značku Budweiser neopouštíme. Máme i jiné výrobky, říká ředitel pivovaru

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iDNES.czBudvar

Vedení Budějovického Budvaru odmítlo tvrzení, že by na českém trhu ustupovalo od užívání značky Budweiser. O změnách v designu a propagaci pivovaru napsal web Info.cz, podle něhož mají být poslední kroky pivovaru záměrným utlumením značky a možnou přípravou na privatizaci.

Generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák změnu designu potvrdil, avšak spekulace o útlumu značky označil za bouři ve sklenici vody.

„Na českém trhu používáme název Budweiser Budvar a nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom používali jiný název,“ řekl iDNES.cz Dvořák. Podle něj sice je pravda, že společnost dnes častěji používá název Budvar samostatně, ale je to proto, že její portfolio zahrnuje kromě klasického ležáku Budweiser Budvar také jiné výrobky, například Budvar 33 nebo limitovanou edici Sedm společných.

Info.cz upozornilo na obměnu podoby pivních tácků, na nichž je nově místo původního nápisu Budweiser Budvar nově natištěno Budějovický Budvar. „Změna se týká i některých dalších reklamních předmětů, vývěsních štítů a nápisů na sklenicích,“ uvedl web s tím, že podle jeho zdroje se v podobném duchu chystá i změna designu etiket pivních láhví.

„Ve srovnání s minulostí pracujeme mnohem aktivněji s celým portfoliem. Do budoucna chystáme nový design etiket, takže pracujeme s různými variantami našeho portfolia. Možná proto došlo k tomuto nedorozumění,“ míní Dvořák a dodává, že inovace palety produktů je záležitost, ve které se společnost v minulosti trochu zastavila a nyní to chce napravit.

Ředitel Budvaru odmítl také spekulace, podle nichž by oslabení značky mělo být prvním krokem v chystané privatizaci. „Privatizace není rozhodně na stole. Investujeme více než dvě miliardy korun do navýšení kapacity a rozvoje národního pivovaru,“ upozornil Dvořák.

O snaze utlumit značku nebo chystající se privatizaci pochybuje i Tomáš Maier z ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Nemyslím si, že by aktuální situace měla s výše naznačeným něco společného. Podle mého se pivovar Budějovický Budvar pouze snaží v tuzemsku změnit to, jak ho spotřebitelé vnímají,“ sdělil iDNES.cz Maier, který souhlasí s tím, že v oblasti inovací pivovar poněkud zaspal dobu.

„Pod novým vedením se pivovar více přibližuje spotřebitelům, rozšiřuje portfolium své produkce, navazuje spolupráci s minipivovary. Já osobně těmto změnám velice fandím. Myslím si, že chce v tuzemsku patrně posílit svoji tržní pozici, což je naprosto normální. Pouze asi 35 procent jeho produkce se spotřebuje v tuzemsku, zbylých 65 procent jde na vývoz,“ vysvětlil Maier.

Podle Maiera by případná privatizace byla velmi složitá. „Na společnosti Budějovický Budvar jsou nejcennější její ochranné známky. Jejich hodnota je nevyčíslitelná. Vše ostatní je jen cena budov, zařízení, zásob apod. Aby případně mohla být společnost privatizována, bylo by třeba zvláštního zákona. Nicméně už v minulosti se objevily snahy ochranné známky převést na jinou společnost, pak by se dalo s ochrannými známkami daleko jednodušeji nakládat,“ vysvětlil Maier.

Novoměstský pivovar Praha končí. Doprodává poslední pivo

Publikováno:před 6 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTKNovoměstský

Pražský Novoměstský pivovar po 27 letech končí kvůli vypovězení smlouvy, informoval server Euro.cz. Poslední pivo se v něm dovařilo před týdny, nyní ho pivovar doprodává. Restaurace ve Vodičkově ulici zavře koncem ledna.

"Kompletní technologie pivovaru je na prodej," řekl serveru jednatel pivovaru Aleš Krulich. Pivovar byl podle posledních dokumentů umístěných ve Sbírce listin předloni ve dvoumilionové ztrátě, tržby z prodeje výrobků a služeb činily 36,4 milionu korun. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta.

Po poklesu výroby o rok dříve se předloni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta. Tuzemská spotřeba piva se ale předloni také zvýšila, a to o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v České republice předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Výsledky za loňský rok svaz zveřejní na jaře.

Minipivovary mají roční výstav do 10 tisíc hektolitrů. Před 25 lety fungovala v tuzemsku jen zhruba desítka minipivovarů, dnes jich jsou stovky. Prakticky každý týden se otevře podle dřívějších odhadů Českomoravského svazu minipivovarů jeden. Navíc velké pivovary jako je například Budějovický Budvar nebo Plzeňský Prazdroj začaly s minipivovary spolupracovat. Nejstarší český minipivovar je pražský pivovar U Fleků, který byl založen v roce 1499.

V Mostě bude další minipivovar. Zlatý mok vaří od loňska horalé nad Litvínovem

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Mostecký deníkAutor:Martin Vokurka

Mostecko zažívá renesanci pivovarnictví. V okrese roste další minipivovar, má akcionářskou strukturu. Projekt dělali uznávaní architekti.
Pod nemocnicí v ulici Žatecká vzniká nový mostecký minipivovar. Skupina investorů ho plánuje otevřít na přelomu letošního června a července. Má vařit až 2 200 hektolitrů piva za rok. Pět základních druhů doplní sezónními speciály. Pivovar bude nejmladším z rodiny minipivovarů, které čepují v Praze a Malé Úpě v Krkonoších.

„Naše minipivovary mají vždy akcionářskou strukturu, kde akcionáři jsou lidé z okolí, čímž se pivovarnictví vrací nejen k předprůmyslové řemeslnosti, ale i k původní myšlence měšťanských pivovarů,“ sdělil mostecký akcionář Martin Trčka.

Nový pivovar využije technologii klasické spilky a ležáckého sklepa pro vaření piv plzeňského typu i speciálních tanků pro vaření svrchně kvašených piv jako ALE či IPA.

Později i kavárna
Součástí objektu bude restaurace s terasou a zahradou. V druhé fázi projektu se počítá s dostavbou kavárny s pražírnou. Budovu na zelené louce navrhoval architektonický ateliér ADR, držitel řady tuzemských a zahraničních ocenění.

V okrese Most jsou zatím dva minipivovary. Loni na podzim se v novém objektu ve Sport areálu Klíny zprovoznil Emeran, který k výrobě piva začal používat krušnohorskou vodu z vrtů. „Naše pivo má příběh. Je pojmenované po blízkých starých štolách se stříbrnými žílami, kterými krušnohorská voda odpradávna prochází,“ uvedl klínský sládek Martin Grund.

Hlavními pivy Emeranu jsou ležáky, světlá dvanáctka Kníže nebes a tmavá třináctka Svatých Tří králů a zájem o ně roste. S případným rozšířením pivovaru, který má dvě 200litrové varny, se počítalo už při projektování. „Celý pivovar jsme stavěli tak, aby byl připraven na 500litrové varny,“ uvedl šéf Sport areálu Klíny Josef Dlouhý. Vaření piva je součástí rozšiřování služeb v horském lyžařském středisku, které kvůli oteplování a úbytku sněhu více investuje do celoročních aktivit.

Prvním minipivovarem v okrese Most je Mostecký Kahan, který nedávno oslavil 10. výročí vzniku. Jeho majitel Luboš Luňáček a sládek Lukáš Chrastina navázali na tradici výroby piva ve starém Mostě. „S přípravou minipivovaru nebyly moc problémy, protože technologii nám dodala osvědčená firma z Plzně. Netušili jsme ale, že pivo půjde tak na odbyt,“ zavzpomínal Luňáček. Pivovar s restaurací v budově Kosmos vsadil na kvalitní slad, žatecký chmel a flájskou vodu, postupně se rozšiřoval a nyní chce oživit trh lahvovým pivem.

Shánějí prodejce
„Hledáme partnery, kteří by naše lahvové pivo prodávali. Jinak už vozíme pivo do dvou pražských pivoték,“ uvedl Luňáček. Minipivovar pro zájemce pořádá na objednávku prohlídky s výkladem a ochutnávkou piva přímo z tanku. Během exkurze se lidé seznamují s celým procesem výroby mosteckého piva.

Podle Trčky jsou minipivovary na vzestupu i proto, že lidé už chápou rozličnost druhů a chutí piv stejně jako u vín. „Tradiční mekkou současného fenoménu minipivovarnictví byly donedávna Spojené státy. Stejný rozkvět malých pivovarů nyní zažívá Itálie, Francie, které máme spojené spíše s víny. Česká republika jako tradiční pivařská země tak měla co dohánět pouze v rozmanitosti piv, ne v kvalitě či lásce k němu,“ uvedl Trčka.

Novoměstský pivovar dovařil. Tradiční pražská značka po 27 letech končí

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkNovoměstský

Jeden z nejstarších českých řemeslných podniků - Novoměstský pivovar Praha - zavírá. Letošní 31. leden bude dnem, kdy zmizí z mapy.

Informaci týdeníku Euro potvrdil Českomoravský svaz minipivovarů i Aleš Krulich, jednatel pivovaru. Restaurační podnik v centru metropole ve Vodičkově ulici prý končí z důvodu nečekaného vypovězení nájemní smlouvy. Krulich tak z rozsáhlého restauračního komplexu, kam se vešlo až 400 hostů, v nejbližších dnech vystěhuje i celou varnu včetně zdobných měděných nádob. „Kompletní technologie pivovaru je na prodej,“ popisuje.

V Novoměstském pivovaru se dovařilo už před několika týdny, v současnosti se jen doprodává dříve vyrobené pivo, tedy zdejší světlá a tmavá jedenáctka. Posledním dnem, kdy bude možné zdejší nefiltrované Novoměstské pivo koupit, je pátek 31. ledna. Pak restaurace nadobro zavře.

Konec značky sídlící v historické budově v centru Prahy je poměrně symbolický, s rokem založení 1993 jde totiž o jeden z vůbec nejstarších minipivovarů v České republice. Následuje tak dalšího pražského „pionýra“ - už předloni na podzim ukončil výrobu vlastních piv kvůli sporu majitelů Pivovarský dvůr Chýně píšící svou historii od roku 1992.

Legendární Antoš za deset let vyrostl z gotického sklepa do moderní haly

Publikováno:před 7 dnyZdroj:E15.czAutor:Vít SchramcAntoš

Pro milovníka řemeslných piv byl Slaný od roku 2010 zajímavou destinací. Právě tehdy tu strojní inženýr Josef Paulík obnovil mnohasetletou vářečnou tradici v domě, který od 16. století vlastnila rodina Antošů. Narodilo se pivo Antoš.

A právě v nádherné gotické stavbě, kde dnes sídlí pivovarská krčma, začínáme svoje putování. Hovorný Josef Paulík nás provádí nádherným a rozsáhlým sklepením, kde najdeme pramen s „mrtvou vodou“, ale i ležácký sklep, který se dnes využívá především ke zrání piv typu sour ale a gose. Krčmě vévodí původní varna a k místnímu pivu si tu můžete dopřát opravdu vyladěné pokrmy. Srdce pivovaru už dnes ale bije jinde, v moderní hale několik minut cesty od Antošova domu, na kraji Slaného. Tady nacházíme pivovar, který přerostl svoje minipivovarské začátky a směřuje o úroveň výš. Hostí nás tu sládek Petr Neumann, zástupce mladší generace pivního řemesla, který se fortelu učil v pivovaru Koníček Vojkovice nedaleko Frýdku-Místku. Ochutnat nám dává z bohatého výběru místních piv, který sahá od současných trendy kyseláčů až k ověřeným českým klasikám. Těžko se ale odolává možnosti dát si přímo z tanku Antošovu legendu legend, silnou a říznou polotmavou IPA Tlustej netopýr s přídavkem žitného sladu.

Vlastní piva vyčerpají kapacitu Antoše jen částečně, takže svoje vybavení nabízí i létajícím pivovarům. Nám se povedlo zastihnout tým z Bad Flash Beers, který právě plnil tank čerstvým mangem. V Antošovi se tak přirozeně potkává tradice s pivní modernou.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.01.2020 09:287.868/7.868