Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Češi a pivo: jaké to bylo před 500 lety?

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:Bejvávalo.czAutor:Voksa z Plesu

Dáte si rádi doušek výborného českého piva? V tom případě vás určitě bude zajímat, jaký vztah měli k pivu před několika staletími naši pradávní předci. Zprávu vám o tom podá článek z roku 1860.

Stesk na pivo z patnáctého století.
O pivích račte věděti, že bílá piva ta zlá a vodnatá nyní dělají, že nemocní lidé nemohú se obživiti v své žízni a mnozí nezdraví; neb příliš mnoho na var berú; tak praví že šest a dvaceti věrtelů na var berú, a prvé za pána Peška brali jedné šestnácte sudů na var.

I proto že mnozí lidé pitím živi jsou více, račte opatřiti, ať se dvojí pivo bílé vaří, totiž husté po dvou penězích půl pinty pro neduživé, a tenké pro chudinu a pro dítky, anebo jakby nalezli múdří lidé.

Nářek ze 16tého století.
Nechci tuto toho mnoho připomínati, kterak při šeňcích pro ozdobu pyšnou lid obecní se loupí; nebo tu musejí býti pěnky pro Blanky, připisování pro premování, slevky pro rukávky, nedolevky pro fertoušky; aby měli z čeho na frejíře nakládati, musí k vínu a k pivu vody přilévati.

Přitom aby mnohé své bryndy a vína zfalšovaná mohli s užitkem vydati, smějí sirou, vínem páleným a mnohými jinými ohavnými nečistotami nápoje nakaziti a lidu obecnímu ne bez ublížení jejich zdraví vydávati.

O pivech z téhož století
Piv rozličných a velmi dobrých v Praze hojnost; totiž pivo bílé, velmi zdravé, kteréž člověka nerozpaluje, ale podle complexí každého dobře živí v chladnosti. Item pivo staré; ale již nyní čtvrtého dílu se nevaří tak dobré jako prvé, a to všecko skrz veliké nepořády.

Nynější staré pivo pražské jakž málo některou neděli poleží, hned zvoctí; které před lety několika vařili, několik let ležeti mohlo a dokud takové vařívali, Gdánské mu nemnoho a neb nic snad nápřed dávalo, a mohloby místo lekařstv výborného býti.

Hradecké bílé pivo mohlo před lety Hamburskému vrovnáno býti, neb Gdánské a Hamburké nyní za nejlepší ve všem světě pokládají, a bílé Pražské také dobré pivo bývalo a chtějí tomu že lepší než nyní Hradecké; také Rakovnické a jiná piva v Čechách velmi jsau zlehčena.

Prazdroj Slovensko otevřel distribuční centrum v Topolčanech

Publikováno:před 10 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Celková plocha skladu sa zdvojnásobila! Plzeňský Prazdroj Slovensko v stredu popoludní slávnostne otvoril nové priestory distribučného centa v Topoľčanoch. Nové administratívne priestory a sklad sú vybavené najmodernejším vybavením.

Od 3. februára 2020 došlo k zmene sídla obchodného distribučného centra (ODC) spoločnosti Plzeňský Prazdroj Slovensko, a. s. v Topoľčanoch. „Nové priestory budov skladu a administratívy presnejšie adresujú naše potreby a požiadavky a okrem moderného vybavenia prinesú aj väčšiu kapacitu skladu,“ vysvetľuje zmenu Martin Grygařík, obchodný riaditeľ Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Celková plocha skladu sa oproti bývalým priestorom viac než zdvojnásobila. Celý proces od prípravy až po sťahovanie trval zhruba rok a štvrť.

Otvorenia nových a moderných priestorov sa v stredu 12. februára zúčastnilo niekoľko najvyšších predstaviteľov spoločnosti Plzeňský Prazdroj. Bol medzi nimi aj generálny riaditeľ Grant Liversage, finančný riaditeľ David Udal, riaditeľ ľudských zdrojov Rob Kenney, riaditeľka firemných vzťahov a komunikácie Pavlína Kalousová, obchodný riaditeľ Martin Grygařík, obchodný riaditeľ pre predaj v reštauráciách a pohostinstvách Branislav Kubiš a riaditeľ pre distribúciu a plánovanie Marek Prach. Všetci spoločne slávnostne prestrihli pásku nových priestorov.

Z pôvodnej adresy Krušovská cesta 2092, Topoľčany sa priestory presťahovali na novú neďalekú adresu Ulica Odbojárov 663, Tovarníky. „Pivo je špecifický tovar. Má krátku exspiráciu a na prepravu je veľké a ťažké. To znamená, že denne musíme manipulovať a doručiť k našim zákazníkom tisíce ton tovaru vo veľmi krátkom čase. A práve obchodné centrá, ako je aj to v Topoľčanoch, sú v tejto oblasti nenahraditeľné,“ dodáva Martin Grygařík.

Odberných distribučných centier má spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko, a. s. celkovo šesť, a to v Bratislave, Bytči, Zvolene, Veľkom Šariši, Spišskej Novej Vsi a Topoľčanoch.

Manažerem závodu v Plzni se stal Petr Kofroň

Publikováno:před 10 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Dosavadní manažer velkopopovického pivovaru Petr Kofroň změnil v rámci Plzeňského Prazdroje působiště. Od začátku února nastoupil na pozici šéfa pivovaru v Plzni.

Plzeňský pivovar má nového manažera závodu. Stal se jím Petr Kofroň, plzeňský rodák, který se do mateřského pivovaru vrací po 5 letech. Ve funkci nahradil Stanislava Hamaru, který po víc než sedmi letech přechází na novou pozici manažera rozvoje výroby všech pivovarů Plzeňského Prazdroje. V ní bude zodpovědný za rozvoj nových technologií ve výrobě a bude se starat o to, aby byla dlouhodobě udržitelná z pohledu vlivu na životní prostředí i kapacitu.

Petr Kofroň spojil s Prazdrojem celou svou dosavadní profesní kariéru. Připravoval zde svoji diplomovou práci při studiu na Vysoké škole chemicko-technologické, kde se věnoval oboru kvasné chemie, následně už jako absolvent nastoupil do tréninkového programu a později zde začal pracovat jako technolog. V roce 2009 se stal sládkem a postupně se vypracoval až na nejvyšší sládkovskou pozici. Jako vrchní sládek celého Prazdroje odpovídal více než čtyři roky za kvalitu výroby v pivovarech Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. Posledních pět let pak spojil s velkopopovickým pivovarem, kde zastával pozici manažera závodu.

Za stěžejní projekt svého působení v čele pivovaru ve Velkých Popovicích považuje rozšíření kapacity varny. „Co mi ale dělá ještě větší radost, je to, že se nám podařilo v pivovaru vytvořit výborný tým lidí. Dali jsme prostor mladým talentům, kteří jsou zárukou budoucích úspěchů velkopopovického pivovaru. Bylo to krásné období. Teď se těším, že se potkám v jednom týmu s bývalými kolegy z Plzně, fachmany, kteří tu pracují třeba třicet, čtyřicet let,“ říká Petr Kofroň. Zároveň se – podobně jako ve Velkých Popovicích – těší na práci s talentovanými mladými lidmi, kteří přinášejí nové myšlenky a nápady.

Kromě VŠCHT Petr Kofroň vystudoval pivovarnictví na univerzitě v anglickém Nottinghamu. Ve volném čase se věnuje rodině a svým dvěma dcerám, rád běhá a lyžuje a čte knihy o pivu a pivovarnictví.

Co se pilo za totáče? Pivo se stále drželo na první příčce

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:LUIAutor:Jan Witek

Alkohol je oblíbeným nápojem mnoha lidí a nedílnou součástí našich životů (omlouváme se všem abstinentům). Byl tady pochopitelně i v dřívějších dobách, ale co konkrétně se kdysi pilo? Pojďte si s námi ty nejoblíbenější drinky připomenout.

Stačí si připomenout známou lidovou píseň: „Co jste hasiči, co jste dělali…“ I v ní se zpívá o tom, co všechno Čechoslováci rádi pili. Náš národ měl k alkoholu vždy kladný vztah, vždyť například v konzumaci piva na obyvatele patříme ve světě mezi jedničky.

Dnes na každém rohu najdeme nejrůznější speciální bary, z nichž mnohé se specializují pouze na jeden druh alkoholu, kdysi jich tolik nebylo. Výběr byl omezenější a různé luxusní prémiové podniky nebyly až tak dostupné. Oblíbené byly především hospody a pivnice.

Žádným překvapením není ani to, že právě pivo bylo i v dobách minulých nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. Nesmíme zapomenout ani na chmelové brigády, které byly oblíbenou letní aktivitou mládeže. I tehdy bylo pivo velmi důležitým vývozním artiklem, který se od nás exportoval do mnoha zemí světa.

V Československu se pila hlavně desítka, zatímco do zahraničí se ve velkém vyvážela dvanáctka. Kolik tehdy pivo stálo? Těsně před revolucí to byly zhruba dvě koruny a padesát haléřů. V tu dobu se však průměrná mzda pohybovala okolo 3 170 Kčs.

V závěsu za pivem bylo víno. Nejvíce šly na dračku litrové lahve. Pila se Hradní svíce či Sklepmistr. Chtěl-li někdo ochutnat lepší víno, musel se vydat na jižní Moravu do sklípku nebo městských vináren. Dnes jsou rozsáhlé vinotéky součástí i každého většího obchodu a sehnat tak víno z jakékoliv části světa není žádný problém.

Chybět nemohla samozřejmě také kořalka. Jednoznačně nejoblíbenější byl tuzemák a vodka. A když vodka, tak pochopitelně často z Ruska. Tak rozsáhlý výběr tuzemského, ale i zahraničního alkoholu jako známe dnes dříve nebyl, případně byl tak drahý, že si jej většina lidí nemohla dovolit.

Mnoho lidí mělo doma vlastní demižon s nějakým „omamným nápojem“. Výroba domácího alkoholu byla rozšířenější, ale mnoho nadšenců vyrábějících si své vlastní alkoholové nápoje najdeme i dnes.

Tvorba vlastních zajímavých koktejlů
Dnes známé a oblíbené míchané drinky dříve moc nefrčely, lidé si vytvářeli spíše nějaké vlastní koktejly. Nutno zmínit, že občas vymýšleli, co se dá. Mnohé z nich si dokonce vysloužily i politický podtext, jako třeba „utopený komunista“. Na dno sklenice se dala griotka, která se opatrně po skle dolila vodkou. K této míchačce se vázala legenda, že čím víc se této míchačky vypije, tím více bude „utopených komunistů“.

Hlavními ingrediencemi pro klasické české míchačky byly tři základní likéry. A to byl vaječňák, zelená a griotka. S těmi se pak míchal tvrdý alkohol, jako je vodka a rum a samozřejmě také pivo. Populární bylo třeba „magické oko“, což je panák zelené pozvolna spuštěný do sklenice piva. Klasikou bylo například i „vodníkovo sperma“ (zelená s mlékem). Na stolech často nechyběl ani tzv. „semafor“, který se míchal z vaječňáku, griotky a zelené. Někdo si může vzpomenout i na „mozek“ (griotka a vaječňák).

Nechyběla i celá řada long drinků, z nichž většina z nich se pije tradičně i dnes a některé hospody je mají dokonce i v menu, a to buď kvůli turistům, anebo proto, že je štamgasti mají v oblibě. Ukázkovým příkladem je „bavorák“, což je fernet s tonikem. Vzpomenete si jistě i na „beton“ – becherovka s tonikem. Úplnou klasikou je pak všem známá „houba“, což je červené víno s kolou.

Přiměřená konzumace piva prospívá lidskému zdraví

Publikováno:včeraZdroj:ZdravéStravování.eu

Pivo je nejpopulárnějším alkoholickým nápojem nejenom u nás, ale i v řadě jiných zemí. Pokud jde o konzumaci, držíme se na vrcholu. Otázkou je, zda je to dobře, nebo naopak špatně. Je pravdou, že všeho moc škodí, a když je alkoholu, tedy i piva přes míru, je to problém. Co ale v případě, kdy ho budete mít pouze střídmě? Prospěje nám.

Co pivo obsahuje?
Když se zajímáme o to, co pivo obsahuje, tak je třeba říci, že to vlastně není nic špatného. Jsou to jenom přírodní látky. Základem je voda, potom je tu slad, který se vyrobí z obilnin, dále je tu chmel a potom ještě kvasnice. A to je u klasického ležáku vše. Už to samo o sobě může naznačovat, že když pomineme obsah alkoholu, je složení zdravější, než u různých limonád, které jsou plné barviv, chemie a cukrů.

Jsou i různé druhy zdravých piv
Slovo zdravých berme trochu s rezervou. Máme na mysli třeba dia pivo, které mohou pít i ti, kteří mají problémy s cukrovkou. Takové pivo má výrazně snížený obsah cukru, oproti klasickému. Také existují i různá bezlepková piva, která jsou určená těm, kteří trpí celiakií. Tyto druhy ukazují, že některé druhy piv mohou být zdravější variantou, jak pokud se chceme vyhnout lepku, tak pokud nechceme přijímat cukry.

Kalorie nejsou na naší straně
Problémem piva určitě mohou být kalorie, jelikož v tomto směru se jedná o nápoj, který se pro hubnutí příliš nehodí. Pivo je kalorické a s každým dalším denní příjem výrazně stoupá. Navíc jde o takzvané prázdné kalorie, které jsou pro naše tělo to nejhorší.

Na druhou stranu si všímejme také pozitiv, jako jsou některé druhy vitamínů, minerálů, aminokyselin nebo esenciálních olejů. Navíc je pivo z vody, takže dokáže pomoci i hydratovat. Z kalorického hlediska nejde o nápoj ideální, ale když ho opět porovnáme se slazenými limonádami, jde o nápoj lepší.

Ne každému je povoleno
I když obecně může být mírná konzumace piva ku prospěchu, jsou situace, kdy samozřejmě může škodit. Hlavně pro obsah alkoholu, a to i v případě, že je spíše menší. Problémem je pití piva v těhotenství, stejně jako v případě, kdy užíváme různé léky. Tyto kontraindikace jsou obvykle všeobecně známé. Také je dobré pivo vynechat v případě různých nemocí, kde může alkohol řadu projevů jenom zhoršovat.

Designeři studia David Geč bodovali s etiketami pivovaru Richard

Publikováno:včeraZdroj:Design portálRichard Brno

České studio David Geč uspělo v soutěži Word Beer Awards s etiketami, které připravilo pro pivovar Richard. Konkrétně si odneslo titul za nejlepší světový design série etiket a zlatou medaili za design etikety. Pivovar navázal spolupráci se studiem na základě vzkazu v pivní lahvi s nabídkou rebrandingu.

Pivovar Richard vznikl 7. července 2004 v brněnském Žebětíně nedaleko místa, kde Vilém Mrštík situoval svou Pohádku máje s hlavním hrdinou Richardem. Světák a bohém Richard je tváří pivovaru. Celá značka je protkána příběhy. Richardovu životní lásku Helenku ztvárnila ve filmové verzi Nataša Gollová, která se narodila v domě, kde má Richard svou druhou restauraci. A druhý Richardův pivovar vznikl v Račíně na Vysočině – v penzionu, kde přespával její slavný filmový partner Oldřich Nový.

„Se studiem David Geč jsme začali pracovat na konci minulého roku. Oceňujeme hlavně jejich zápal pro věc. Naše pivo za tu krátkou dobu posunuli o několik tříd výš.” Petr Kobzík, pivovar Richard

Neotřelé menu a vlastní pivo najdete v pražské restauraci Pivo Karlín

Publikováno:před 2 dnyZdroj:First StyleKarlín

Steaky z prvotřídního masa, pečené selátko nebo škvarky z mangalice v sádle. A nové menu s dezertem našeho dětství. Nejen to nabízí pivovarská restaurace Pivo Karlín v Praze.

Pivovarská restaurace sází na kvalitu. A dělá dobře. Po té totiž dnešní společnost prahne a dokáže ji ocenit. Zdejší šéfkukachaři dovedou uspokojit opravdu ty nejvybíravější a nejnáročnější hosty. Steaky z prvotřídního vepřového masa odrůdy Mangalica z českého statku z Vysočiny a také maso odrůdy Iberico dovážené přímo z farmy ve Španělsku jsou zárukou velmi kvalitní klasické české a mezinárodní kuchyně. Vybrat si můžete z polední i speciální nabídky i z obvyklého jídelního lístku. K pivu si můžete dát například škvarky z mangalice v sádle s rozpečeným chlebem, hovězí tatarák, nebo domácí grilovanou klobásu. Ze specialit se sliny sbíhají na pečené selátko s koriandrem a lákavá je také romantická večeře pro dva, ve které jsou hlavním chodem kachní prso, angreštová zavařenina, omáčka z hořké čokolády, batáty anebo tygří krevety, dýňový bisque, chilli a baby brambory.

Pestrá a lákavá nabídka, co říkáte? Tady se ale neusíná na vavřínech. K mání je nové menu, které má mezi předkrmy třeba pravý uherák z Mangalice nebo domácí špek z Mangalice. Dezertem je ztracený chléb z mého dětství. Co se za touto sladkou tečkou skrývá? Co takhle přijít si to zjistit sami?

Pivo Karlín najdete přímo v nové kancelářské budově BUTTERFLY KARLÍN na úpatí kopce Vítkov, takřka na konci ulice Pernerova. Člověku se tady sliny sbíhají už při prvním nadechnutí atmosféry podniku. Restaurace má moderní, stylově čistý interiér rozdělený do dvou částí o kapacitě dvě stě míst a venkovní zahrádku se sto padesáti místy. Příjemné prostředí dotváří profesionální a milý personál.

A to není všechno. Každý správný labužník ví, že není nic lepšího než zapít dobré jídlo dobrým pivem. Díky vlastnímu pivovaru, který je považován za první karlínský pivovar, protože pražská městská část Karlín za dvě stě let svého trvání nikdy svůj vlastní pivovar neměla, si ho tady vaří sládkové sami. Můžete si být tedy jisti, že se k vám dostanou ty nejčerstvější speciály jako je Karlín 12, Karlín black a také originální pivo IPA, APA nebo pšenice. To všechno v neméně originálním skle s logem pivovaru.

Myslíte, že teď je to už úplně všechno? Nikoliv. Součástí karlínského pivovaru je i jedinečné řeznictví a farmářský obchod s regionálními specialitami.

Není divu, že Pivovar Pivo Karlín se stává pro stále více hostů srdeční záležitostí. Právem.

Výpočet DPH na pivo je tak složitý, že se dostal do přijímacích zkoušek na matfyz

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Reflex.czAutor:Dominik Landsman

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy zařadila do přijímacích zkoušek ke studiu na tento rok výpočet DPH na pivo. Slibuje si od toho zvýšení obtížnosti přijímacích zkoušek, kdy se díky tomu ke studiu dostanou opravdu jen ti nejlepší.

„Na studenty Matematicko-fyzikální fakulty máme ty nejvyšší nároky. Učivo je složité a k jeho zvládnutí je nutné, aby byl student nadán nadprůměrnou inteligencí a takříkajíc matematickým myšlením. Z toho důvodu je potřeba odfiltrovat studenty, kteří náročné studium nemohou zvládnout. K tomu slouží náročné přijímací řízení, které úspěšně zvládnou opravdu jen ti nejlepší. Z toho důvodu jsme do letošních přijímacích zkoušek zařadili modelový příklad na výpočet nových sazeb DPH. Akademická obec se jednomyslně shodla na tom, že výpočet DPH na pivo je natolik složitý a zrádný, že dokonale prověří dovednosti uchazečů,“ tvrdí profesor Jaroslav Ignác, předseda přijímací komise Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Z pochopitelných důvodů neuvedl přesné znění modelového příkladu, který bude v přijímacím testu. Mezi letošními maturanty, kteří měli v úmyslu se na matfyz hlásit, zavládla panika.

„Matice, logaritmy, ekonometrii nebo kombinatoriku zvládám naprosto s přehledem. Po večerech jsem například dokázal potvrdit teorii světelných kmitočtů ve vakuu za použití Ernestova vzorce, ale výpočet nové sazby DPH mi nahání strach. Pokusil jsem si to rozepsat do tabulek, ale těch proměnných je tam tolik, že si nejsem jistý, jestli to zvládnu,“ obává se Daniel Škroup, který vloni na mezinárodní matematické olympiádě v Sydney získal historické prvenství a dostal nabídky na stáž od NASA nebo od Tesly. Letošní maturant se však přijímacích zkoušek a výpočtu DPH na pivo bojí jako čert kříže. A není sám.

Střední školy a gymnázia se snaží maturanty na náročné přijímací řízení připravit, ale ukazuje se, že i pedagogové mají problém sazbu na DPH vypočítat.

„Máme v ročníku několik talentovaných studentů, kteří se hlásí na matfyz. Po oznámení, že do přijímacího řízení bude zařazen i výpočet DPH, nám všem zatrnulo. Systematicky se snažíme naše studenty na přijímací řízení řádně připravit, ale v tomhle případě naše dovednosti a znalosti nestačí. Nikdo v učitelském sboru neumí nové sazby DPH na pivo vypočítat, tak jak to máme naučit studenty? Z ministerstva financí se nám podařilo získat jen obecnou tabulku, ze které však nikdo není moudrý,“ krčí rameny Alena Tichá, ředitelka olomouckého gymnázia, která se obává, že letošní přijímací řízení na matfyz bude mnohem náročnější než v minulosti.

Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Z DPH na pivo se na matfyzu zatím nezkouší, pravdou ale je, že změny v jeho zdanění vyvolávají značný chaos v hospodách.

Minipivovar Proud má progresivní vizuál a sídlo v bývalé elektrárně

Publikováno:před 2 dnyZdroj:CzechDesign.czProud

Na jaře loňského roku oslovili zástupci Plzeňského Prazdroje organizaci CZECHDESIGN s cílem vytipovat vhodné designéry, kteří by vytvořili vizuální identitu k jejich nejnovějšímu projektu - řemeslnému a experimentálnímu pivovaru Proud. Na základě této rešerše bylo Prazdrojem následně uspořádáno výběrové řízení, z něhož vítězně vyšel návrh studia Artbureau. Jaké jsou principy vizuální identity pivovaru, který začne fungovat ve druhé polovině letošního roku?

Nový minipivovar se zaměří na experimentování s pivními styly, surovinami i technologickými postupy, zároveň by se měl stát místem setkávání s českými i zahraničními sládky, akademiky, pivními experty i milovníky pivních speciálů.

Za místo pro realizaci tohoto záměru byla příhodně vybrána kolébka českého ležáku a sídlo společnosti – město Plzeň. V areálu Prazdroje se nacházelo hned několik budov, které ztratily svůj původní účel a hledaly nové využití. Jednou z nich byla i budova bývalé elektrárny z roku 1905 se secesními prvky pro industriální architekturu tohoto typu neobvyklými, jejíž rekonstrukce se ujal architektonický atelier Mimosa architekti.

„Měřítko objektu a prostoru ponouká k sebevědomým krokům – ať už je jimi samotné vytvoření pivovaru uvažované velikosti v sousedství Plzeňského Prazdroje, pojetí prostoru jednoduchými velkorysými gesty nebo vytvoření tak trochu jiné řady piv. Navrhované architektonické řešení zachovává hodnotné prvky stávajícího objektu, navrací původní principy téměř zaniklé předchozími přestavbami a současně vytváří jasně čitelnou novou vrstvu. Záměr zachovat étos výrobního objektu se propisuje do jednoduchých materiálových i formálních řešení,“ přibližuje Petr Moráček z ateliéru Mimosa.

„Celá rekonstrukce je rozfázována do etap, které jsou zároveň závislé na dalších investicích a tedy odvislé od toho, jak se bude pivovaru na trhu dařit. Vizualizace zatím neodrážejí podobu, ve které se pivovar bude v druhé polovině roku otevírat, ale spíše koncept finálního stavu,“ dodává Michal Škoda, který má celý projekt na starost.

Budova stojí u soutoku Mže a Radbuzy, na místě kde vzniká Berounka. Od toho byl již krůček ke jménu Proud. „Toto jméno spojuje jak polohu pivovaru, tak dřívější využití budovy, navíc je v něm pohyb, nějaké směřování, ale také zaměření se na něco (proud myšlenek, hlavní proud, nový proud…). Pokud se na jméno podíváme z pohledu angličtiny, máme zde hrdost – hrdost na původ, zkušenosti…,“ upřesňuje Michal Škoda.

„I z důvodu existence Pivovaru Volt bychom chtěli akcentovat spíše to směřování, spojitost s řekou, nicméně se nebráníme ani odkazům na elektrický proud,“ dále rozvádí Škoda zadání pro designéry.

Nová vizuální identita měla vycházet ze tří základních hodnot – spolupráce, experimentování a hravosti. Samotné logo mělo být mladé, moderní, progresivní, ale zároveň přátelské a vřelé. Samozřejmě správná vizuální identita nekončí pouze u loga, to se zde nenásilně propisuje do celého vizuálu a zároveň slouží jako jednotící prvek.

„Stavba domu obvykle začíná první cihlou. My jsme začali vlnkou. Úkol zněl jasně... spolupráce, experiment, hravost,“ přibližuje základ svého návrhu Jakub Wdowka z Artbureau.

„Zhruba jednou za sto let vznikne značka, která je čitelná i vzhůru nohama,“ dodává s nadsázkou Jakub Wdowka. Po otočení se z vlnky v řece stává obláček dýmu stoupajícího z pivovarského komínu. Zároveň vlnka, zvaná „tilda“, je také symbolem pro střídavý proud a prostředkem pro komunikaci celé jedné produktové řady (kolaborační speciály).

Jak správně skladovat a v čem podávat napoví symboly na etiketě. Logo lze šikovně využít i jako indikátor spodního a svrchního kvašení.

Na závěr nezbývá než si přát jen víc takových Proudů (a propojení světa Škodů a světa Wdowků), a to nejen ve světě zlatavého moku.

Ostravarna nově i v Bratislavě

Publikováno:před 3 dnyZdroj:České nápojeOstravar

Pivovar Ostravar slavnostně otevřel svou první značkovou hospodu za hranicemi České republiky. Ostravarna s pořadovým číslem pět se nachází v Bratislavě.

Na konceptu vlastních značkových hospod pracoval pivovar Ostravar od roku 2014. V létě 2016 otevřel pivovar první značkovou Ostravarnu v domovské Ostravě. Po úspěšné premiéře přibyly na mapě hospod další tři Ostravarny, a to v Opavě, Ostravě a v Karviné. Nyní se Ostravar se svým úspěšným konceptem vydává za hranice České republiky.

“Ostravarna v Bratislavě je pilotním zahraničním projektem,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. “Pro Bratislavu jsme se rozhodli ze dvou důvodů. Za prvé je zde velmi oblíbená naše značka Mustang. Za druhé máme v hlavním městě Slovenska kvalitního franchízového partnera, který je pro otevření kvalitní hospody důležitý,” vysvětluje Řehůřek.

Nová Ostravarna Amelia bude otevřená v bratislavské městské části Karlova Ves na západě města. V Karlově Vsi se nachází velké sídliště Dlhé Diely, spousta škol, Slovenská televize i bratislavská ZOO. Žije zde přibližně 50 tisíc obyvatel a třetinu z nich tvoří studenti a mladí lidé.

“Stejně jako v případě Ostravy nebo Karviné jsme v Bratislavě zvolili rezidenční lokalitu,” uvádí manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Předpokládáme, že skvěle ošetřené tankové pivo, výhodné umístění hospody a dobré jméno, které v Bratislavě naše pivo má, přispějí k úspěšnému provozu první zahraniční Ostravarny.”

Na čepu bude v bratislavské Ostravarně celkem 6 druhů piva včetně Speciálu ze spilky i Černé Barbory. Na jídelním lístku najdou hosté restaurace stejně jako v případě dalších Ostravaren pokrmy vhodné především k pivu. Specialitou Ostravarny bude 300gramový Tanier Amelia pro 2 osoby se 3 druhy masa, praženými bramborovými lupínkami, rýží a zeleninovou oblohou, ke kterému obdržíte 2 krásně vychlazené Mustangy.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.02.2020 12:057.952/7.952