Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Benešovskému Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 21 400 hektolitrů piva

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKFerdinand

Benešovskému Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 21.400 hektolitrů piva z předloňských téměř 23.000 hektolitrů, před pandemií ročně vařil kolem 29.000 hektolitrů. Příčinou poklesu byly covid-19 a vládní omezení. Nyní výrobci čelí růstu vstupních nákladů. Pivovar proto svou produkci pečlivě plánuje, aby zabránil případným ztrátám, uvedl dnes na dotaz ČTK Ladislav Lojka z pivovaru.

Pivovar s 30 kmenovými zaměstnanci, z nichž někteří v něm pracují i desítky let, loni vystavil 21.391 hektolitrů a za letošní první čtvrtletí 4131 hektolitrů. "Výrobu piva v současné nelehké době pečlivě plánujeme, aby nedošlo k případným ztrátám. Doufejme, že letošní sezona vyjde a výstav doženeme alespoň tak jako v loňském roce. Situace na trhu není úplně optimistická, a jestli opět dojde ke zvýšení dalších vstupních nákladů, především energií, bude to mít další negativní dopady jak na naše zákazníky, tak na samotnou výrobu," uvedl Lojka.

Pivovar se dvakrát ročně otevírá veřejnosti, tento pátek se uskuteční den otevřených dveří a na 10. září jsou plánovány pivovarské slavnosti. Návštěvníci si v pátek prohlédnou mimo jiné humnovou sladovnu, která je v pivovaru v provozu již 150 let, částečně zrenovovanou varnu a ležácké sklepy. Prohlídky se uskuteční od 15:30 do 18:30, na pivovarském dvoře bude připraveno také hudební vystoupení.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho součástí je humnová sladovna, která vedle benešovského pivovaru zásobuje také další pivovary po celé republice i v zahraničí. Roční kapacita sladovny je 2200 tun a každoročně je stoprocentně naplněna. Pivovar vyrábí 15 druhů piv a také limonádu Ferdináda se třemi příchutěmi.

Milan Starec a Tomáš Vodochodský si plní pivovarské sny

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Barbora KvapilováČernokostelecký

Zapálení sběratelé Milan Starec a Tomáš Vodochodský v roce 2001 koupili zchátralý areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Od té doby se ještě nezastavili. Pod jejich rukama se pivovar postupně mění v originální pivovarské muzeum. V autentických prostorách by jednou chtěli uvařit pivo s využitím stejných technologií, jaké se používaly před 100 lety.

Sládek Tomáš Vodochodský prožil v pivovarech celý život. „My jsme s bratrem z pivovarské rodiny, i maminka byla pivovarská,“ popisuje Tomáš Vodochodský životní cestu, která ho s rodinou zavedla z pivovaru v Nuslích do Krušovic, Vysokého Chlumce, Protivína a Humpolce. Se svým společníkem Milanem Starcem založili společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o. a v roce 2001 zakoupili rozpadající se areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

„Už od začátku jsme měli záměr zachraňovat pivovarské artefakty a zůstat u té klasické, historické technologie, což se nám daří,“ vysvětluje Tomáš Vodochodský cestou přes rozlehlý dvůr do sladovny. Původní pivovarské objekty jsou z roku 1840 a zásadní přestavba na parní pohon zde proběhla roku 1897. Dnes v areálu najdete hospodu i originální muzeum, které se postupně plní stroji a zachráněnými předměty z dalších chátrajících pivovarů.

Nadšení sběratelé
Nejzanedbanější stavbou v areálu býval polygonální žentour, kterému dokonce hrozilo zbourání. Dnes je tato opravená památka zajímavou ukázkou průmyslové architektury s unikátním krovem. V areálu se stále pracuje a mnohá zařízení ještě na opravu čekají. Jednou z nich ale budou vzácné a funkční exponáty, které příštím generacím připomenou pivovarskou tradici.

Práce se občas zastaví a nadšení sběratelé jedou obhlédnout další místo, kde se kdysi vařilo pivo, ale teď se chystá jeho demolice. „Dneska se vracíme tam, kde jsme kdysi byli, abychom zachránili i to, co tam ještě zůstalo,“ ukazuje Tomáš Vodochodský na vypínače a lampy, které zatím na opravu čekají v budoucí bednárně. Některá zařízení v bývalých pivovarech váží i několik tun a mnohdy jsou umístěná ve vyšších patrech. „Dostat to ven je velmi složité,“ usmívá se Tomáš Vodochodský, který má se stěhováním rozměrných exponátů dlouholeté zkušenosti.

Návštěvníci se mohou do pivovaru vypravit na nejrůznější kulturní akce. Jednou z nich bude letošní ročník Černokosteleckého vysmolení, který se koná v sobotu 21. května. Po celý den budou bednáři předvádět, jak se vyráběly dřevěné sudy. V chodu uvidíte obří vzduchový kompresor nebo myčku sudů.

Brutálně pálivý Prosecký masakr od Beznosky je pivo pro otrlé

Publikováno:před 5 dnyZdroj:TopRecepty.czAutor:Eliška LenkováBeznoska

Beznoska je prvním z vybraných pražských minipivovarů, které se redakce Toprecepty.cz s naší recenzentkou Eliškou rozhodla otestovat. Vaří tu "vražedně" pálivé pivo z chilli papriček, které patří mezi nejpálivější na světě, v názvech piv tu nešetří kreativitou a ceny jsou na dnešní dobu vcelku příznivé. Naše tour po vybraných pražských minipivovarech právě začíná…

Pivní holka
Recenzí vybraných pražských minipivovarů se ujala naše redakční recenzentka Eliška, pro kterou je pivo více než jen příjemným zpestřením života. Často ji uvidíte za pípou na hudebních festivalech nebo ve vybraných pražských barech a hospodách. Piva už roky hodnotí i na svém Instagramu.

Beznoska: Jak to vypadá uvnitř
Naši pouť po vybraných pražských minipivovarech jsme začali u Beznosky na Krocínce v Praze 9. Nachází se pár minut volnou chůzí od stanice metra Prosek. Minipivovar upoutá na první pohled velkou zahrádkou, která přímo zve k posezení u piva, a krásným rybníčkem opodál. V budově pivovaru se přitom původně nacházela školička. Dřívější tělocvična je nyní předělána na pěkný soukromý salonek s vlastním sociálním zařízením.

Pivní nabídka minipivovaru
Na osmi kohoutech mají nabídku jak základního ležáku, tak i speciálů. Jsou jedni z mála minipivovarů u nás, kde se pokoušejí i o vlastní nealkoholické pivo. První pokus úplně tak nevyšel, ale vzniklo z toho moc dobré a skvěle pitelné pivo nízkoalkoholické (alkohol 0,54 % obj.) nazvané příhodně BezOpice.

Majitelé se tu navíc dokážou pořádně vyřádit v kreativních názvech sezónních piv, namátkou jsme z dříve vařené produkce vybrali spodně kvašený světlý ležák typu India Pale Lager nazvaný Český KrIPL, svrchně kvašené světlé plné pivo RoztoMilouš nebo pivo Vakcína, 3. dávka. Ta vás podle sládků sice před covidem neochrání, ale náladu prý zvedne stoprocentně.

Pivo si můžete u Beznosky dopřát v klasickém "půllitru", na který jsou Češi zvyklí, nebo ve třetince. Cena 0,5 l piva nepřesahuje 60 Kč, což je v této době velice přijatelné.

U Beznosky jsme ochutnali
Světlá dvanáctka Beznoska je klasický ležák, který je ve stálé nabídce minipivovaru. Vaří ho ze dvou druhů sladů: plzeňského a mnichovského. Je trochu nasládlý, a to je přesně ta věc, která ženám na pivech chutná.

Chilli ejlová jedenáctka nazvaná Prosecký masakr je svrchně kvašené světlé plné pivo, do kterého bylo přidáno sto chilli papriček a nově i několik kousků hybridní papričky Carolina Reaper. A je to docela síla, ostatně "karolínský smrťák" byl v 2013 zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejpálivější paprička na světě, dnes mu patří třetí pozice. V chuti nápoje jsou chilli papričky cítit až tak moc, že se ztratí chuť piva. Je to tedy pití spíše pro vyznavače extrémních sportů než pro obyčejného smrtelníka, ale znáte to – ochutnat se má vše.

LemPL, desítkový IPL s chmely Eris a Ceres, nebo Hospodský kecy (dvanáctka IPL) patří k nejnovějším typům piva India Pale Lager. Je to kombinace dvou pivních stylů – to nejlepší z ležáku okořeněné pořádnou dávkou chmele jako u ejlů. Výsledkem je chuťově netradiční ležák s vyšší hořkostí a specifickým chmelovým aroma.

Nabídka předkrmů a jídel
Minipivovar Beznoska kromě různých druhů piv nabízí i rozmanité předkrmy a jídla. Můžete si zde například dát zvěřinu (guláš s bramboráčky za 215 Kč), burger z hovězího bio Angus (243 Kč) nebo třeba mexickou vepřovou směs (205 Kč), kterou jsem vybrala já a moc jsem si pochutnala.

Celkové hodnocení
Pivovar Beznoska bych rozhodně doporučila, každý si tu najde to své. Ať je to posezení na zahrádce s pivem, či výborný oběd uvnitř. Obsluha sice během naší návštěvy trochu vázla, ale plně si to vynahrazovala svým příjemným vystupováním.

Za vodou, za bývalou hospodou. Venkovských hostinců nadále ubývá

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Forbes.czAutor:Filip Saiver

Za vodou, za vodou, za tou bývalou hospodou… Pozměněný úryvek zlidovělé písně je bohužel pravdivý. Ze statistik Plzeňského Prazdroje plyne, že vesnické hospody jsou nejohroženějším druhem českého pohostinství. Jen v posledních třech letech ukončilo provoz v obcích do pěti tisíc obyvatel dvanáct procent hospod – skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad dvacet tisíc obyvatel.

Za vyschlými pípami stojí podle pivovaru hned několik faktorů. Vesnické hospody zasáhl zákaz kouření, zavedení EET a pochopitelně omezení spojená s koronavirovou krizí, a tím pádem i odliv hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích.

Prazdroj proto rozšířil svůj program na podporu obecních hospod s názvem Vesnice. Zapojilo se do něj již přes 900 podniků a jejich prodeje piv díky tomu minulý rok vzrostly v průměru o osm procent.

Původní program byl spuštěn před pěti lety a tehdy se ho účastnilo přibližně osmdesát podniků. Letos se do něj zapojilo už 861 provozoven, tedy více než desetina všech vesnických hospod u nás. Pivovar do nich investoval bezmála osmnáct milionů korun, přičemž nejvyšší částku poskytl loni: 5,6 milionu.

„Už na začátku programu bylo cílem zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života malých obcí,“ konstatuje Milan Pavelka, který má program na starosti.

Pomoc souvisí jednak se změnami, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – sem patří vše od vybavení po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pomoc s aktivitami, které mají přivábit hosty.

„Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme oslavy dožínek, mikulášské či tříkrálové akce. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi začnou chodit nejen na ně, ale vracejí se pravidelně,“ tvrdí Pavelka.

„Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se daří rozvíjet komunitní život na vesnicích. Samozřejmě se snažíme pomáhat i s digitálními nástroji, s webem či sociálními sítěmi,“ doplňuje.

Že program funguje, potvrzuje kupříkladu Milan Hilpert, provozovatel hospody U Šimků ve Staňkově na Domažlicku, u které Prazdroj spolufinancoval novou fasádu a proměnu interiéru včetně nového výčepu. „Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje a získali jsme nové štamgasty,“ pochvaluje si.

Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli hospoda ležící na vesnici nebo v malé obci. Podmínkou je odebírání piva z Prazdroje.

V bývalém zámeckém pivovaru v Horažďovicích se do dvou tří let začne vařit pivo

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Místní podnikatelé budují malý pivovar v Horažďovicích. Od města koupili původní památkově chráněný pivovar v zámeckém areálu, kde se pivo vařilo přes 450 let až do roku 1946. Výrobu vlastních ležáků chtějí zahájit do dvou tří let, roční kapacita bude až 3000 hektolitrů. ČTK to řekl místní grafik Petr Kolář, který staví pivovar s Janem Stulíkem.

Podnikatelé, jejichž snem bylo mít minipivovar, nakonec koupili rozsáhlou budovu původního pivovaru, který nechal vybudovat v roce 1570 Václav Švihovský a byl postupně ve vlastnictví pěti šlechtických rodů. Po několika přestavbách vyráběl pivo nepřetržitě až do roku 1946, jeho maximální roční výstav byl až 7500 hektolitrů. Poté tam byl sklad sběrných surovin, ovoce a zeleniny, po roce 1989 ještě lepidel a nápojů. Podle Koláře technická památka postupně chátrala, protože ji nikdo systematicky neudržoval.

"Chlapi už tam udělali neskutečnou práci, odkryli staré sklepy, je to úžasné. Na Sdružení historických sídel, jehož jsme krajským vítězem jako historické město roku, jsem říkal, že nejlepší počin, který jsme udělali, je, že jsme pivovar prodali soukromníkům za zhruba 2,5 milionu Kč. Každý rok jsme do něj dávali od půl milionu do milionu korun a nikde to nebylo vidět, byla to bezedná díra," uvedl horažďovický starosta Michael Forman (ObčanéHD). Podle něj mají podnikatelé ve smlouvě s městem, že musí pivovar zprovoznit do roku 2025. Přejí si ho spustit v roce 2024.

Oba nadšenci už vaří s kamarády pivo jako takzvaní domovarníci. Původně chtěli malé prostory pro menší technologii, ale nakonec se po dohodě s městem rozhodli s partou kamarádů oživit původní pivovar. Pomáhá jim sládek z bývalého pivovaru v nedalekém Koutě na Šumavě.

V budově, kterou koupili od města před dvěma lety, vyklidili a opravili sklepy a půdy, obnovili podlahy a opravili části střechy a krovu. Objevili také 350 let starý zazděný sklep, který vyklidili. "Jsme pořád ve stavební fázi. Máme objednanou technologii, která by měla přijít na podzim. Máme dodavatele a zaplacené zálohy, protože už loni jsme museli pořídit komponenty, o nichž jsme věděli, že zdraží a nebudou," řekl Kolář. Sklepy jsou vyčištěné, omítnuté a připravené k nabílení. Podlaha už je v plánované stáčírně i varně, která bude mít kapacitu deset hektolitrů. "Čeká nás vybudování šalandy a zázemí podle podmínek hygieny," uvedl. Restauraci zatím nezamýšlejí, výhledově by mohla vzniknout v sousedních zámeckých stájích z roku 1830.

Celkové náklady přesáhnou deset milionů korun, jen technologie bude stát více než polovinu. Jde o čistě soukromou investici bez dotace, památkáři jim možná dají 200.000 korun na střechu.

Receptury horažďovických piv se nedochovaly, stejně jako nic z původního pivovaru. "Budeme mít vlastní. Chceme vyrábět desítku a dvanáctku, klasické české ležáky, a nějaký speciál," uvedl Kolář. V pětitisícových Horažďovicích pivovar není, nejbližší jsou v Blatné, Strakonicích a Nepomuku.

Vymřou vesnické hospody? Prazdroj na jejich záchranu dává miliony

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PRPrazdroj

Nejohroženějším druhem českého pohostinství jsou vesnické hospody. Krutě je zasáhl zákaz kouření, zavedení EET, omezení spojená s koronavirovou krizí i odlivem hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích. Jen za poslední tři roky ukončilo svůj provoz v obcích do 5 000 obyvatel podle údajů Plzeňského Prazdroje 12 procent hospod, což je skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad 20 tisíc obyvatel. Prazdroj proto rozšířil svůj program na podporu obecních hospod s názvem „Vesnice“. Zapojilo se do něj již téměř devět set hospod, kterým se vrací nejen tradiční hosté, ale daří se jim lákat i nové. Jejich prodeje piv díky účasti v programu loni vzrostly v průměru o 8 procent.

„Program Vesnice jsme odstartovali v roce 2017. Cílem bylo zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským, aby se jim hosté zase vrátili. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života v malých obcích,“ říká Milan Pavelka, která má program Vesnice v Prazdroji na starosti.

Pivovar investoval do vesnických podniků už téměř 18 milionu korun, nejvíce loni – 5,6 milionu korun. Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje zároveň je situovaná na vesnici nebo v malé obci. Před pěti lety se ho účastnilo zhruba 80 podniků, letos se do něj zapojilo již 861 provozoven. To je více než desetina všech vesnických hospod v Česku.

Oblasti, ve kterých Prazdroj pomáhá, lze rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou změny, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – patří sem vše od vybavení, po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pak pomoc s aktivitami, které mají do hospůdek nalákat hosty.

„Pokud jde o vzhled a vybavení hospody, není to jen o finančním příspěvku, snažíme se zapojit také majitele a provozovatele, ale co nejvíce i místní lidi. Ať už jde o novou fasádu, výmalbu nebo lavice a stoly na zahrádku, domluvíme se s hospodským, aby sehnal pár místních šikovných lidí, kteří to dokážou opravit či vyrobit, my pomůžeme s financováním a navíc přidáme ještě slunečníky nebo propagační předměty. Toto zapojování komunit v místě výborně funguje a je pro hospodské výhodné,“ uvádí Milan Pavelka.

Vedle toho pivovar učí hospodské pořádat akce, aby společně dali místním další důvod k návštěvě. „Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi do venkovské hospody přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme třeba oslavu dožínek, Mikulášskou či Tříkrálovou akci. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi pak začnou chodit nejen na tyto speciální akce, ale vrací se pravidelně. Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se nám daří rozvíjet komunitní život na vesnicích,“ říká Milan Pavelka.

Důležité ale podle Pavelky je i to, aby se lidé o akcích a aktivitách hospod dozvěděli: „I zde někdy hostinští tápou a potřebují pomoci. Dostávají od nás plakáty na akci, ale stává se, že si je pověsí přímo v hospodě. Tam to ale uvidí jen pár lidí. My jim radíme, aby ho dali na viditelné místo, třeba někde na návsi. Za chvíli si ho všimnou tři až čtyři lidé a už to jede. Zakrátko to ví půlka vesnice. Jsou to často drobnosti, které ale fungují. A samozřejmě se snažíme pomáhat i s digitálními nástroji, s webem nebo sociálními sítěmi,“ dodává Milan Pavelka.

Že program funguje, dokazují i zvýšené prodeje zapojených hospod, jen loni narostly v průměru o 8 %. A znát je to i na zájmu místních, kteří se do vesnických hospod vrací. To dokládá i provozovatel Milan Hilpert z hospody U Šimků ve Staňkově na Domažlicku, které Prazdroj pomáhal financovat novou fasádu a proměnu interiéru včetně nového výčepu: „Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje, díky proměně jsme získali i zcela nové štamgasty, kteří si nás oblíbili.“ Hospoda pak reagovala na zájem i rozšířením zahrádky. Úspěšný byl i restart hospody v Obecnici na jihu Čech. „Prošli jsme rekonstrukcí, pivovar nám finančně pomohl i se stavbou pergoly a poradil nám, jak přilákat hosty,“ líčí majitel hospody v Obecnici Miroslav Kadič. I zde je výsledkem nárůst prodejů.

Čepované pivo opět hraje prim

Publikováno:před 13 dnyZdroj:ČSPSAutor:Radek Polák, PR

Češi pivo milují a po letech omezení se opět vrací do hospod a restaurací. Jak ukazují data Českého svazu pivovarů a sladoven, za první tři měsíce letošního roku se zvedl v meziročním srovnání výstav piva v sudech více než 2,5krát. Dalšímu růstu nahrává i současné jarní období, které k návštěvě pivních zahrádek a barů přímo vybízí.

Výstav piva určeného pro tuzemsko se během prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil o 11,5 procenta oproti loňskému roku, kdy ještě platila omezení v souvislosti s šířením onemocnění Covid-19. Zásluhu na nárůstu mají především návštěvníci hospod a restaurací. Díky nim totiž došlo k posílení výstavu sudového piva o více než 250 procent. V případě piva, které pivovary dovezly v cisternách a je v hospodách čepováno z tanků, byl uvedený objem větší dokonce téměř 18krát!

„Letošní nárůst výstavu piva, které je určeno do hospod a restaurací, potvrzuje, že role hospody jako místa společenského potkávání je pro Čechy velmi důležitá a chyběla nám. Nyní se po celé zemi otevřely restaurační zahrádky, což je další příležitost, jak si dát s přáteli a rodinou kvalitní pivo a dobré jídlo,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku je zvýšený zájem o čepované pivo provázán zároveň s nižším výstavem piva určeného pro obchody. Výstav piva v lahvích poklesl oproti stejnému období minulého roku o více než 18 procent. Výstav piva v plechovkách byl menší o 5,5 procenta. V případě piva určeného pro PET lahve se jednalo o více než čtvrtinový propad.

Výsadní postavení potvrdily ve sledovaném období ležáky. Jejich výstav byl tentokrát vyšší o 17 procent. U plných piv, tedy svrchně kvašených piv se stupňovitostí 11-12, bylo v prvním čtvrtletní stočeno meziročně o 38,5 procent více. V případě silných piv, což jsou ta se stupňovitostí 13 a více, narostl výstav až o neuvěřitelných 750 procent. Dařilo se rovněž nealkoholickým pivům, které posílily o více než 20 procent.

„Jsme zemí českého ležáku a tomu jsou pivaři tradičně věrní. Významně však opět roste popularita různých speciálních a netradičních piv. Tento trend se ukazoval už před pandemií a nyní jsme na něj navázali. Lidé rádi zkoušejí pivní novinky a pivovary jim v nabídce vychází maximálně vstříc. To platí i o nových variantách nealkoholických piv. Letošní pivovarská sezóna bude pro ochutnávání jako stvořená,“ uzavírá Ferencová.

Přesto jsme se většinou stále ještě nedostali na předpandemickou úroveň. Ve srovnání s rokem 2019 byl v prvním letošním čtvrtletí tuzemský výstav nižší o zhruba 6 procent. U lahvového to bylo o 8 a u sudového piva o 12 procent méně. Výstav ležáku byl ale v obou obdobích již srovnatelný.

Krušovice získaly ocenění Mezinárodního institutu kvality

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Pivovar KrušoviceAutor:Přemysl Šimák, PRKrušovice

Královský ležák 12 a nealkoholické pivo Královsky hořké nealko pivovaru Krušovice získaly ocenění Monde Selection. V letošním jubilejním 60. ročníku vybírala odborná porota ze 3 173 produktů z celého světa.

Monde Selection, Mezinárodní institut kvality, už 60 let hodnotí kulinářské výrobky z celého světa od potravin, lihovin, nápojů až po dietní a zdravotní produkty. Ve všech těchto kategoriích sleduje jednotlivé kvality, které jsou pro spotřebitele nejdůležitější.

Před udělením mezinárodního ocenění Monde Selection musí přihlášené produkty projít 360° hodnocení kvality. Porota složená z mezinárodních odborníků posuzuje produkty dle smyslového hodnocení i analytických parametrů. Degustace Monde Selection jsou založeny na organoleptických parametrech, jako je chuť, vizuální stránka, cizí příchutě, pocit v ústech a vůně. Hodnocení probíhá po dobu čtyř měsíců, během nichž porotci ochutnávají omezený počet výrobků denně, aby si zachovali chuťové buňky. Vědecké hodnocení je založené na přísných metodikách společnost Monde Selection, které jdou daleko za rámec běžných degustací nebo hodnocení.

Oceněný Královský ležák 12 se vyznačuje dlouho doznívající, výraznou hořkostí, plnou sladovou chutí i vůní a sytě zlatou barvou. S těmito vlastnostmi excelentního ležáku českého typu patří dlouhodobě mezi neoblíbenější piva Královského pivovaru Krušovice.

Nealkoholické pivo Královsky hořké nealko bylo uvedeno na trh v uplynulém roce jako vůbec první krušovické nealkoholické pivo. Za poměrně krátkou dobu se stalo díky své plné sladové chuti s příjemnou, dlouho doznívající a ve finále dominantně převažující hořkostí oblíbeným produktem, který pozitivně hodnotí nejen milovníci pivního osvěžení. Mezinárodní porota ocenila jeho intenzivní zlatou barvu, sladovou vůni i hořkost dosahující 28 jednotek IBU.

„Těší nás, že jsme s našimi tradičními i nealkoholickými pivy uspěli v konkurenci dalších produktů z celého světa. Odborná porota ocenila kvalitu našich piv a vyzdvihla ty vlastnosti, kterých si fanoušci krušovického piva nejvíce cení. Ocenění dokládají, že vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu u milovníků piva i odborníků,“ uvedl ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč.
Jedním z kritérií hodnocení je také obal produktů. Tam je klíčový jednak design obalu, ale také informace na něm uvedené a jejich jasnost, ochrana produktu, použité materiály a prospotřebitelský přístup. „Z výsledků máme velkou radost. Naše loňská novinka – první Krušovické nealko – je specifické kromě chuti i designem, a to díky bílé barvě, která v této kategorii není běžná a odlišuje se“, dodává Jiří Coufal, Senior Brand Manager značky Krušovice.

Wild Day, aneb oficiální otevření pivovaru

Publikováno:před 20 dnyZdroj:České nápojeWild Creatures

V sobotu 7.5. ve 13:00 pivovar Wild Creatures poprvé otevře svá pivovarská vrata. Kde? V Dolních Dunajovicích, ul. Mlýnská. Co by kamenem dohodil od Mikulova.

Wild Creatures je mimořádně zajímavý pivovar pod vedením Jitky Ilčíkové, který se zaměřuje na piva typu lambic. Jako jeden z mála na světě a první v České Republice. Na výrobu se používají dřevěné sudy a pivo zraje i několik let. Wild Creatures je známý zejména v zahraničí. Mezinárodními degustátory bylo jedno z piv zařazeno i do publikací "The world´s best beers". V mezinárodních žebříčcích se pivo Wild Creatures umisťuje na čelních pozicích mezi nejlepšími pivovary ČR několik let v řadě. Jedná se o jednu z mála příležitostí, kdy je možné provoz navštívit.

Co to je ten lambic? Jak chutná pivo, které zraje podobně jako víno v dřevěném sudu? Co je to blendování a proč se používá? Vše se dozvíte 7.5. u nás v pivovaru. Těšíme se na vás!

Vstupné zdarma.

Pivní pečeť získaly i pivovary skupiny Heineken

Publikováno:před 20 dnyZdroj:HeinekenAutor:Martina Kalusová, PR

Piva spadající pod pivovary skupiny HEINEKEN ČR získaly na 32. ročníku Mezinárodního pivního festivalu hned několik ocenění. Zlatou pivní pečetí byl ve své kategorii oceněn světlý ležák Starobrno Medium. Druhou Zlatou pečeť si sládci odnesli za Zlatopramen 0,0 % Radler s příchutí grep a rozmarýn. Krušovické Královské Černé získalo mezi tmavými výčepními pivy Stříbrnou pečeť stejně jako sudová piva Beránek polotmavý a Beránek weizenbier z pivovaru Velké Březno. Bronzovou pečetí bylo oceněno ochucené pivo Desperados Original. Komise složená z padesáti degustátorů hodnotila vzorky piva dle stanovených kritérií v přísné anonymitě.

Ocenění Zlatá pivní pečeť, které je nejprestižnější pivovarnickou cenou v České republice, je udělováno v rámci pivovarnické přehlídky International Beer Festival Budweis. V letošním, 32. ročníku, který se uskutečnil koncem dubna v Českých Budějovicích, se soutěžilo v celkem 39 kategoriích. Piva hodnotí odborná porota složená z 50 profesionálů, kteří se zaměřují na vůni, chuť, plnost a říz jednotlivých vzorků piva.

Piva z portfolia skupiny HEINEKEN si odnesla z Mezinárodního pivního festivalu šest ocenění a z toho hned dvě Zlaté pečetě a třikrát Stříbrnou pečeť.

Ležák Starobrno Medium patří mezi nejoblíbenější piva starobrněnského pivovaru a na Mezinárodním pivním festivalu získal Zlatou pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Charakteristickým znakem tohoto piva je bohatá pěna, neobyčejně lahodná, plná, jemně chmelová chuť a dokonalý říz. Světlý ležák se v pivovaru vyrábí z nejjemnějšího žateckého chmele a toho nejlepšího moravského sladu z dvouřadého ječmene.

„Z ocenění Zlatá pivní pečeť pro starobrněnské Medium mám velkou radost. Dokládá, že jedno z neoblíbenějších piv našeho pivovaru neboduje jen u pivních fanoušků, ale ani podle odborníků nemá ve své kategorii konkurenci a právem si zaslouží být na nejvyšším stupínku,“ komentuje ocenění Jiří Brňovják, vrchní sládek brněnského pivovaru.

V kategorii Míchaný nápoj z piva získal nejprestižnější ocenění Zlatopramen Radler 0,0 % s příchutí grep a rozmarýn. Radler je vyrobený bez konzervantů a barviv.

Krušovické Královské Černé bodovalo v kategorii Tmavé výčepní pivo, kde získalo druhé místo, tedy Stříbrnou pivní pečeť. Tradiční pivo krušovického pivovaru se vyznačuje výraznou karamelovou chutí s tóny pražené kávy a jemnou chmelovou

hořkostí. Charakteristickou tmavou barvu pivu dodávají speciální druhy ječných sladů – český, barevný, karamelový a mnichovský.

„Velmi nás těší úspěch našeho velmi oblíbeného piva Královské Černé, na které nedají dopustit pivaři, kteří mají rádi netradiční, chuťově výrazná, a přitom osvěžující piva,“ uvedl ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2022 16:469.525/9.525