Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Pivovar Samson bude u toho, když se město České Budějovice od čtvrtka 27. září do pátku 28. září promění v místo plné fascinující podívané, strhujícího umění a originálních projekcí. Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije 100 – významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Hlavním tématem 7. ročníku audiovizuálního festivalu je připomenutí stého výročí od založení Československé republiky. „Máme radost, že můžeme spolupracovat při organizaci atraktivní akce Vltava žije 100 zvlášť v tomto roce, kdy si připomínáme tak významné výročí,“ říká k partnerství generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Jsme hrdí na to, že se podílíme na významném kulturním dění v Českých Budějovicích. Jako nejstarší budějovický pivovar máme k tradici velký respekt. Naše účast navíc zapadá do naší koncepce, která si klade za cíl více otevřít Pivovar Samson veřejnosti,“ dodává Dřevikovský.

Po Náměstí Přemysla Otakara II., břehu slepého ramene Malše a dalších lokalitách se návštěvníkům akce otevře areál Pivovaru Samson. Kromě jiného se mohou diváci těšit na unikátní výzdobu spojenou s tématikou 100, konkrétní podobu nechává Pivovar jako překvapení pro ty, kteří si do něj najdou cestu.

Na návštěvníky čeká v areálu pivovaru ochutnávka piv Samson, včetně nejlepšího českého ležáku. „Právě v těchto dnech jsme obdrželi významnou cenu z Londýna World Beer Awards. Naše dvanáctka se stala vítězem kategorie nejlepší český ležák pro Českou republiku,“ prozrazuje Daniel Dřevikovský. Kromě jiných piv bude na čepu i legendární nealkoholické Pito, které skončilo ve své kategorii v Londýně stříbrné. „O úspěch se tak podělíme s českobudějovickou veřejností během představení v areálu našeho pivovaru,“ zve všechny generální ředitel Samsonu.

Pivovar Samson zažívá příznivou éru i díky podpoře mateřské belgicko – brazilské společnosti AB InBev. „Za úspěch vděčíme poctivé práci našich zaměstnanců i masivním investicím ze strany belgicko-brazilské společnosti AB InBev,“ míní Dřevikovský.

Partnerství s Pivovarem Samson si pochvalují i organizátoři akce z agentury Art4promotion. „Pivovar Samson k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří, jsme rádi, že jsme letos, kdy si připomínáme sté výročí republiky, spojili síly s tradiční společností jako Pivovar Samson,“ říká ředitel pořádající agentury Art4promotion Rudolf Střítecký.

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.

Do oslav českého piva se zapojují desítky pivovarů, které do hospod lákají na speciály, narážení soudků nebo třeba mariáš.


Český svaz pivovarů a sladoven pořádá ve dnech od 26. do 30. září již šestý ročník Dnů českého piva, jenž se spojuje se svátkem sv. Václava, patronem piva a pivovarníků. Cílem oslav, do nichž se letos zapojí více než tři desítky pivovarů, je především podpořit prodej čepovaného piva, jehož konzumace na tuzemském trhu neustále klesá. Češi totiž čím dál raději pijí zlatý mok doma – v loňském roce tvořilo balené pivo 62 % z celkové spotřeby oproti 38 % na čepu.

Oficiálně budou oslavy zahájeny ve středu 26. září přípitkem na Svatováclavské slavnosti a symbolickým naražením sudu vítězného ležáku v degustační soutěži České pivo 2018. Následovat budou jednotlivé aktivity pivních značek, které si k přilákání lidí do hospod připravily čepované pivní speciály, a také různé druhy akcí od narážení soudků se sládky, přes atypické prohlídky pivovarů po různé koncerty a soutěže.

Výrazně se do podpory Dnů českého piva obuly Pivovary Staropramen, které už poněkolikáté oslavám věnovaly i podzimní zářijovou kampaň své značky Staropramen. Ta letos udává 30 důvodů, proč do své oblíbené hospody zajít, a komunikuje je nejen v televizi, ale také v outdooru, na internetu a v samotných hospodách.

Do oslav je zapojeno 700 hospod Staropramenu, v 18 z nich proběhne slavnostní narážení soudků Extra chmelené 12, jehož se zúčastní vybraní zaměstnanci společnosti, mimo jiné i generální ředitel společnosti Petr Kovařík nebo finanční ředitel Zdeněk Havlena. V hospodách se také každý zářijový čtvrtek hrají hospodské karetní hry, jako je prší nebo mariáš.

Plzeňský Prazdroj si na slavnostní víkend připravil speciální prohlídky svého plzeňského pivovaru. „Prohlídky budou zpestřeny o nevšední zážitky, které nejsou součástí klasických prohlídkových tras. Například na trase Pilsner Urquell se zájemci o tomto víkendu budou moci podívat do ,podsvětí varny‘ – tedy technického zázemí varny,“ přibližuje na dotaz MediaGuru.cz tisková mluvčí společnosti Jitka Němečková. Pivovar ve Velkých Popovicích, kde se vaří pivo značky Velkopopovický Kozel, zase o víkendu pořádá klobáskofest se soutěží o nejlepší regionální klobásky.

Společnost Heineken se do oslav zapojí se svými pivovary Krušovice a Starobrno, které zvou na nefiltrovaná piva. „V pivovaru Starobrno navíc pořádáme večerní prohlídky pivovaru, které se budou konat ve dnech 26. – 30. 9., vždy od 19:00,“ popisuje za pivovar tisková mluvčí Kateřina Veitová.

A takový pivovar Svijany uvařil ke Dnům českého piva dvě várky speciálního piva DUX s 5,5 procenty alkoholu. „Do oslav se zapojí hned 185 vybraných svijanských restaurací po celé České republice, kde bude možné náš světlý speciál DUX ochutnat. Přímo na svátek sv. Václava jsme ve spolupráci se Zámkem Svijany připravili Svatováclavské slavnosti s celodenním programem pro děti i dospělé,“ přibližuje ředitel pivovaru Roman Havlík. Kromě slavnostního narážení se sládkem Petrem Menšíkem jsou na programu i speciální prohlídky pivovaru, a to i do běžně nepřístupných míst, včetně nové stáčírny plechovek a do prostor otevřených spilek, dále pivní soutěže, ochutnávky, šermířská a kejklířská vystoupení nebo módní přehlídka pivní a dobových šatů. Součástí bude i hudební program se středověkou hudební skupinou Gnomus nebo kapelou Waldovy Matušky.

V roce 2017 se v Česku podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vyrobilo 20,3 milionů hektolitrů piva, což oproti roku 2016 představuje pokles o 0,7 procenta. Poklesl i výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva a importu, meziročně o 2,1 procenta. V důsledku celkového poklesu došlo i ke snížení průměrné spotřeby piva na jednoho obyvatele. Češi v loňském roce vypili na hlavu v průměru 138 litrů, což je o 5 litrů méně než v roce 2016.

Safari park ve Dvoře Králové nad Labem se veze na módní vlně minipivovarů. Ročně plánuje uvařit až 1 200 hektolitrů. Část výtěžku z prodeje pěti pivních speciálů půjde na chov nosorožců. K dostání jsou pouze v zoo.

Pšeničné pivo sládek vyrábí z jihoafrického chmele, do tmavé čtrnáctky Black Rhino (černý nosorožec) přimíchává keňskou kávu. Pouze jediné z pěti piv je klasický ležák plzeňského typu.

„Přemýšleli jsme, aby piva byla něčím zajímavá a aby si zde návštěvníci mohli dát něco, co jinde není,“ uvedl ředitel společnosti Safari Gastro Igor Mašín, který s nápadem minipivovaru přišel.

V portfoliu má také šestnáctistupňový polotmavý speciál, jedenáctka African Queen Beer s vyšším podílem kvasnic je inspirovaná vlivem bavorských sládků v Africe.

„Africký chmel má úplně jiné vůně a tónování než žatecký chmel, který samozřejmě také při výrobě našich piv používáme,“ řekl sládek Jan Kylberger.

Při výrobě pěti druhů na tak malém prostoru jsou velké nároky zejména na čistotu. „Kvasinky svrchního kvašení jsou infekcí pro kvasinky spodního kvašení a naopak. Je potřeba striktně dodržovat oddělené procesy,“ zdůraznil.

Nejdéle trvá výroba světlé dvanáctky, od začátku vaření zabere měsíc a půl. Svrchně kvašené pšeničné pivo se dá pít už za dva týdny.

Dva z pěti druhů piv mají ve svém názvu nosorožce. Z každého prodaného piva provozovatel věnuje korunu dvorskému safari parku na chov nosorožců a jejich ochranu ve volné přírodě. První pivo návštěvníci ochutnali už v červnu, při sobotním otevření provozovatel dal safari parku symbolický šek na více než 26 tisíc korun.

Otevření pivovaru předcházela kompletní rekonstrukce restaurace Lemur z roku 1999 a hlavního vchodu do areálu, který získal podobu v africkém stylu. K přízemní části „naroubovali“ nadzemní patro, kde kromě minipivovaru vznikla velkokapacitní centrální kuchyň, pivní lázně a kongresový sál pro sto lidí. Hrubá stavba byla hotová letos v červnu.

Restaurace zahradě sluší
Podle Igora Mašína rozsáhlá rekonstrukce stála 35 milionů korun: „Byla to nutná investice. Stávající kuchyň v restauraci už byla dávno za zenitem svých možností a získali jsme také zázemí pro firemní akce. Zvyšuje se návštěvnost safari parku i nároky samotných návštěvníků, navíc do budoucna by se díky dálnici D11 měla zlepšit dostupnost zahrady z Prahy.“

Firma ve dvorské zoologické zahradě působí dvacet let. Má dvacet kmenových pracovníků, v sezoně jich zaměstnává okolo stovky. Vybudováním minipivovaru a nové kuchyně vzniklo deset nových pracovních míst.

Ředitel zahrady Přemysl Rabas míní, že rekonstrukce přispěje k větší atraktivitě safari parku: „Vzhled restaurace z ulice nebyl uspokojivý, působila trochu jako zájezdní hostinec formule 1. Velkolepá přestavba restaurace zahradě sluší. Hlavním důvodem k návštěvě safari parku jsou zvířata, ale návštěvník, který sem přijede, chce také kvalitní služby.“

Současně s výstavbou pivovaru skončila dva roky trvající rekonstrukce a modernizace pokojů v hotelu Safari Lodge. Návštěvnost zoo v posledních dvou letech překročila hranici půl milionu, před dvěma lety přibyly v kempu nové luxusní stany. Už v roce 2016 došlo k opravě restaurace Rotunda u hlavního parkoviště, která se rozšířila o informační centrum a stylovou terasu na dřevěných kůlech.

I když je Česko pivařskou velmocí, začíná se potýkat s nedostatkem sládků. Rychle totiž přibývají nové mini pivovary a o naše sládky je zájem i v zahraničí.

Nejeden Čech s jistotou řekne, že české pivo chutná nejlépe. Vaří ho taky jedni z nejlepších sládků v Evropě. Těch je ale na stovky minipivovarů málo. Jejich nedostatek řeší třeba majitel pivovaru Milenium Jiří Havlice z Ústí nad Labem.

“Sládci nejsou nikde, nás se ten problém taky týká, jelikož naše paní sládková nám taky chce odejít. Zatím ale slíbila, že než si najdeme jiného sládka, tak bude vařit u nás,“ řekl Havlice.

Bez sládka je ohrožený chod celého pivovaru. Najít nového dá ale Jiřímu Havlicovi pořádnou práci. “Sládka najít je problém, protože třeba sládci, kteří jsou externí, objíždí čtyři pivovary a vaří i na více pivovarech najednou,“ doplnil.
V zahraničí se o České sládky perou. Hlavně kvůli jejich vzdělání a kvalitní přípravě. “V jiných zemích neexistují střední a vysoké školy, které jsou zaměřené na výrobu piva. To je jenom u nás,“ vysvětlil vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Zahraničí láká sládky především na vyšší platy. Začínající sládek si u nás ale vydělá nad průměrem - zhruba 35 až 40 tisíc. Na vyšších pozicích to může být i dvojnásobek.

Už loni to byl rekord. A letos se zdá, že české pivovary mají našlápnuto k dalšímu. Řeč je o exportu tuzemského pěnivého moku.
Za loňský rok se vývoz zvýšil skoro o pět procent (4613 tis. hl) a vysoké nárůsty přicházejí i letos. Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) se v červnu meziročně vyvezlo o 19 procent více, a začátek léta byl ještě silnější.

„S optimismem hledí pivovary na červencové výsledky exportu, který se oproti loňskému červenci zvedl o 29 procent,“ uvedla výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová. Absolutní čísla v hektolitrech zveřejňuje svaz až na závěr roku. Exportním trhům v rámci EU vévodí tradiční Slovensko, Německo a Polsko. Mimo starý kontinent se českým pivům daří v Rusku, Jižní Koreji, ve Spojených státech a na čtvrtém a pátém místě se „perou“ Srbsko a Kanada.

„Český ležák plzeňského typu patří mezi favority nejen Čechů, ale i cizinců. V rámci porovnání letošního a loňského června se výstav ležáků v rámci exportu aktuálně zvýšil o 22 procent,“ popisuje Ferencová.

Méně, ale kvalitně
Dobré zprávy z ciziny aspoň částečně kompenzují domácí hospodský útlum. Pivo prodávané v obchodech dnes válcuje to čepované v poměru 62 ku 38. Pozitivní je aspoň fakt, že na domácí půdě roste zájem o ležáky, pokud už lidé vyrazí na čepované pivo, chtějí něco speciálnějšího.

Ležáky loni atakovaly hranici 49 procent celého trhu, na výčepní (desítky) připadá 46,6 procenta. I proto se svaz už pošesté pustil do oslav Dnů českého piva, které mají podpořit právě domácí pivní a hospodskou kulturu, včetně jejího spojení s patronem pivovarníků, svatým Václavem.

V rámci akce, která dnes startuje, nabídnou hospody speciální piva, pivní menu, a někteří menší producenti hodlají svátek oslavit i akcí „malé pivo k obědu zdarma“.

Mobil napoví
Letos poprvé bude festival plně interaktivní. Kromě webových stránek dnyceskehopiva.cz a stejnojmenného facebookového profilu se do akce připojily i Google mapy, které by měly návštěvníky upozorňovat na nejbližší hospody a pivovary, které v rámci oslav připravily zajímavou akci či speciální pivo.

K letoším Dnům piva svaz představil i výsledky průzkumu o tom, co Češi chápou jako největší pivní symbol. Pro 54 respondentů je největším symbolem půllitr, 24 procent si pivo spojí s pěnou a pro desetinu Čechů je největším symbolem piva chmel.

Pivní trendy? Podle pivního degustátora Pavla Borowiece jsou na vzestupu kyselejší piva typu lambic. "Je také zřejmé, že celý svět jde po nízkostupňových pivech," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a dodává, že to může být šance pro tradiční českou desítku.

Podle renomovaného českého pivního degustátora Pavla Borowiece je v pivním světě, co se cen týče, dobré věnovat pozornost především dvěma akcím - World Beer Cupu ve Spojených státech a World Beer Awards v Londýně.

Konkrétně soutěže World Beer Awards se letos Borowiec účastnil jako porotce, dokonce jako kapitán stolu, což vnímá jako velmi prestižní věc. "Jak se to stalo? Prostě mi přišel e-mail s pozvánkou," hodnotí Borowiec, který v Česku několik let vydává odborný časopis Pivo, Bier & Ale.

U stolů a v komisích se potkával s legendami mezi hodnotiteli piv včetně Adriana Tierney-Jonese, autora například známé publikace 1001 piv. Mezi několika tisíci vzorky různých piv z celého světa si v kategorii stout odvezl ocenění náchodský pivovar Primátor. Soutěž, která poměřovala také nejlepší piva za jednotlivé země, určila jako vítěze mezi českými pivy z kategorie ležák dvanáctku od českobudějovického Samsonu. Ceny v dílčích kategoriích brali třeba také pivovary Svijany nebo Bernard.

Z čeho se zpravidla degustuje?
Degustuje se z obalů. Bývá to třeba lahev nebo nejčastěji plechovka. Potřebujete mít garanci, že pijete věc z pivovaru, ne z hospody. Sudová piva se také dají hodnotit, jsou výjimečně soutěže, které se na to zaměřují, ale je to separátní věc. Tam je prokazatelné, že čepované pivo může být třeba ze stejného sudu, ale načepované dvěma výčepními jinak a budou to dvě úplně jiná piva ve výsledku.

Poznáte, jestli pijete pivo ze skla, nebo z plechovky?
Pro mě není vůbec důležité to, jak to bylo zabalené. Jsem ale schopen poznat něco, co v tom pivu být nemá, nějakou špatnou chuť, aroma. A to se tam zpravidla dostává při plnění, i kvůli typu obalu. Já a další zkušení kolegové jsme také schopni říct, že některé technologie v pivovaru při jeho výrobě ovlivnily chuť piva.

Má vám osobně pivo při degustaci chutnat?
Vůbec ne. Degustátorovou ambicí je dostat se na ekvivalent laboratorního přístroje. Navíc dodat senzorickým hodnocením to, co přístroje běžně neumí. Úkolem degustátora je zhodnotit celek piva. Jestli je čerstvé, plné, vyvážené. A může jít o typ piva, které vám osobně vůbec nedělá dobře.

Musí se degustátor nějak speciálně připravovat?
Dlouhodobě nekouřit, nepít kafe, nejíst ostrá jídla. A pak na soutěž přijít maximálně koncentrovaný.

Vidí svět v českém pivu, tedy v českém spodně kvašeném ležáku plzeňského typu, něco výjimečného, charakteristického? Je to svébytná kategorie?
Svět rozeznává asi stovku stylů. Včetně českého ležáku. Každý degustátor je musí znát, mít s nimi zkušenost. Takzvaný český ležák skutečně vznikl v Česku, jeho výroba je však poměrně složitá. Později to převzaly i jiné země, které ale nedělají český ležák, nýbrž evropský ležák. Vyrábí ho už trochu jiným způsobem, jinak vaří, kvasí, pivo jinak dozrává.

Řadě konzumentů ale toto splývá. Lidé tak chápou tradiční český pivní styl velmi omezeně. Degustátoři odlišnosti vnímají, obecně konzumenti ve světě ale takové povědomí nemají. Je to zkrátka ležák.

Spatřujete na světovém pivním trhu nějaké nové trendy?
Spontánní kvašení se zkultivovalo, proto jsou na vzestupu kyselejší piva typu lambic. Jde o prémiové pivo pro fajnšmekry, něco obdobného, jako mohou být barikovaná piva. U nás s těmito kyselejšími pivy experimentuje velmi úspěšně paní Ilčíková v Mikulově se značkou Mamut, daří se jí hodně i exportně. A očekávám, že do tohoto segmentu postupně vstoupí také větší průmyslové pivovary. Pak je jiná věc. Je zřejmé, že celý svět jde po nízkostupňových pivech.

To tedy může být ve světě zájem o to, učit se, jak se dělá klasická česká desítka.
Určitě. Třeba v USA je teď velmi atraktivní kategorie takzvaných Session APA, je pro ni určena hranice alkoholu, přes niž nelze jít. A já tak všude kolem říkám, že naše desítka, aby to znělo světově, je takový Session Czech Lager.

Vadí vám něco na současném pivním trhu?
Předsudky. Spousta lidí x let některou značku nepila, ale má na ni razantní názor. A není ochotna ho měnit. Pivo je ale pohyblivý svátek. Může se změnit sládek, investor, kdovíco. Proto každému říkám: netvrďte mi něco o pivu, které jste nepili právě teď.

Pivovar Dudák - Měšťanský pivovar Strakonice uvařil letos od ledna do poloviny září 40.500 hektolitrů, meziročně o 1600 hektolitrů piva víc. Je to růst o čtyři procenta. Nárůst výstavu zaznamenal Dudák po 12 letech, dosud klesal. Stouplo i množství piva, které pivovar exportoval, meziročně se prodalo i více lahvového piva v supermarketech. Novinářům to dnes řekli zástupci pivovaru.

"Náš hlavní cíl je, aby se pivovar Dudák konečně odrazil ode dna. Letošní léto bylo extrémně teplé, rok 2018 by snad mohl znamenat pozitivní zlom. Daří se nám i v exportu. Oslovili jsme nové země a skutečně jsme tam vyvezli pivo, do Portugalska, na Ukrajinu, do Itálie. A nebyly to žádné trošky, odběratelé si vzali pivo po kamionech, což je na úvod spolupráce dobrá zpráva. A poměrně intenzivně jednáme i s Ruskou federací," řekl ředitel a sládek pivovaru Dušan Krankus. Vývoz roste i na Slovensku, letos o 300 hektolitrů, řekl ČTK Krankus.

Obchodní ředitel pivovaru Martin Man ČTK řekl, že loni měl pivovar výstav 53.600 hektolitrů, v roce 2016 uvařil Dudák 57.624 hektolitrů piva. Předseda představenstva pivovaru Rudolf Oberfalcer a místostarosta (Strakonická Veřejnost) na dotaz ČTK uvedl, že loni pivovar skončil ve ztrátě asi půl milionu Kč. "Byla způsobená mimořádným nákladem, který byl zapříčiněn daňovou kontrolou za léta 2012 až 2014," řekl Oberfalcer.

Výroční zprávu za rok 2017 zatím pivovar nezveřejnil. Pivovar, jenž zaměstnává 60 lidí, měl podle předloňské výroční zprávy v roce 2016 obrat 89,1 milionu Kč a zisk po zdanění 148.000 korun.

Pivovaru roste prodej lahvového i sudového piva. O 20 procent více piva než loni se prodává letos na Moravě, zejména na jihu, kde má Dudák nový velkoobchod. Prodej piva v supermarketech stoupl meziročně od ledna do poloviny září o 130 procent. "Daří se nám zejména v regionálních pobočkách sítě Penny Market, kde nárůst činí více než trojnásobek," uvedl Man.

Dudák opustil záměr stáčet pivo do plechovek. Podle Krankuse je to velice nákladné pro pivovar, který nemá vlastní výrobní linku. "V dnešní obrovské konkurenci, která pronikla i do segmentu plechovkového piva, bychom nebyli schopni konkurovat především cenou," uvedl Krankus. Pivovar rozšiřuje síť značkových restaurací Dudákoven. Letos otevřel novou v Písku, nyní jich je osm, ještě ve Strakonicích, v Praze, Českých Budějovicích, Neratovicích a Kubově Huti na Šumavě.

Počátky strakonického piva se datují do roku 1308, várečné právo získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice splácí úvěr. Místostarosta Josef Štrébl (Volba pro město) dnes ČTK řekl, že zbývá splatit 21,5 milionů Kč, ročně město podle něj splácí 3,3 milionu Kč.

Z čerstvě sklizeného chmele připravil sládek Měšťanského pivovaru Dudák Dušan Krankus Svatováclavský ležák. Charakterizuje ho jako nezaměnitelné, světlé, nefiltrované pivo, jehož dominantním rysem je plnost a chmelová hořkost. Jedná se o český ležák s obsahem alkoholu 5,0 procent objemových.

„K normálním dávkám chmele, které se přidávají na varně během chmelovaru, jsme přidali čerstvě sklizený hlávkový chmel odrůdy Kazbek přímo do ležáckého tanku. Pivo tak získává během fáze ležení výrazné chmelové aroma, které je cítit jak ve vůni, tak v chuti,“ uvádí Krankus. Pivo bude mít lehký zákal, vytvořený jemnými kulturními kvasinkami.

K dostání bude ve vybraných hospodách, ale také v litrových PET lahvích přímo v nově otevřené pivovarské prodejně – prodávat se zde začíná dnes, tedy 21.září.

Pivo je připravené ku příležitosti svatováclavské pouti, která se ve Strakonicích tradičně koná každý rok.

Tento týden od úterý 26. září do neděle proběhne v České republice již šestý ročník Dnů českého piva. Informoval o tom týdeník Zemědělec s tím, že do akce se zapojí desítky pivovarů a tisíce dobrých hospod po celé republice.

Pro své hosty budou mít připraven bohatý program a hlavně pivo. Od klasického českého ležáku až po pivní speciály, včetně svatováclavského, který letos řada z nich uvaří úplně poprvé. Jak přitom uvedl Český svaz pivovarů a sladoven, v průběhu pětidenního svátku si mohou milovníci zlatého moku vychutnat čepované pivo, které nás proslavilo po světě, a společně oslavit tradici české hospody. Právě ta odjakživa patří k místům, kde se lidé setkávali a diskutovali o běžných i mimořádných záležitostech. Dny českého piva lze tak bez nadsázky oslavit v jakékoli hospodě v Česku,” říká výkonná ředitelka svazu Martina Ferencova.

Oficiálně budou oslavy zahájeny přípitkem na Svatováclavské slavnosti a symbolickým naražením sudu vítězného ležáku v degustační soutěži České pivo 2018. K vyhledání zapojených hospod je možné využít i facebookový profil Dny českého piva a oficiální webové stránky www.dnyceskehopiva.cz s mapou, která automaticky lokalizuje polohu a nasměruje konzumenty do nejbližšího zapojeného podniku v rámci Dnů českého piva.