Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Pivovar Samson zaznamenal historický úspěch. Ležák SAMSON byl oceněn v prestižní World Beer Awards jako nejlepší ležák českého typu vyráběný v České republice. Do Českých Budějovic tak putuje zatím nejvýznamnější ocenění v novodobé historii pivovaru založeného v roce 1795. Kromě toho se dokázalo v mezinárodním klání prosadit i nealkoholické Pito.

„Navázali jsme na úspěchy našich předchůdců, kteří obdrželi mnoho významných ocenění na světových pivovarských soutěžích a vybudovali tak slávu Budějovického piva z našeho pivovaru. Samson nyní patří do extraligy světových piv. Český ležák je ve světě pojmem a pro nás je ctí, že ten nejlepší v České republice vaříme u nás v Samsonu,” říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Velké poděkování patří všem našim zaměstnancům, kteří se na úspěchu podíleli. Bez masivních investic AB InBev z poslední doby by bylo téměř nemožné prosadit se v nabité konkurenci. Pro náš pivovarský tým je cena impulsem k další práci, abychom se stále zlepšovali,” dodává Dřevikovský.

“Díky investicím AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun jsme výrazně zvýšili kvalitu našeho piva. Většina finančních prostředků (téměř tři čtvrtiny) šla do technologií na kvašení, zrání a filtraci piva. Zbytek z celkové investice směřoval do stáčírny, logistiky, strojovny a laboratoře,” bilancuje generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

World Beer Awards patří v pivním světě k těm nejprestižnějším mezinárodním oceněním. O výsledcích soutěže rozhoduje mezinárodní porota, jejíž členové z celého světa jsou kapacitami ve svém oboru. „Soutěž World Beer Awards získala během posledních pěti let výraznou prestiž a úspěch v ní může významně podpořit export vítězné značky do Velké Británie a dalších zemí,“ říká vedoucí poroty World Beer Awards pro určení národních vítězů Pavel Borowiec s tím, že soutěž patří k absolutní špičce pivních evropských klání.

Pivovar Samson se nespoléhá jenom na vlajkovou loď, kterou je „dvanáctka”. Loni získala v České republice ocenění i „desítka”, pro řidiče v Samsonu připravují legendární Pito, které se opět vrací na piedestal nealkoholických piv. „Ve své kategorii získalo v londýnské soutěži World Beer Awards Pito stříbrnou medaili pro Českou republiku. Ocenění v soutěži je jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Pro nás je největším

Budějovický Pivovar Samson bude u toho, když se město České Budějovice od čtvrtka 27. září do pátku 28. září promění v místo plné fascinující podívané, strhujícího umění a originálních projekcí. Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije 100 – významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Hlavním tématem 7. ročníku audiovizuálního festivalu je připomenutí stého výročí od založení Československé republiky. „Máme radost, že můžeme spolupracovat při organizaci atraktivní akce Vltava žije 100 zvlášť v tomto roce, kdy si připomínáme tak významné výročí,“ říká k partnerství generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Jsme hrdí na to, že se podílíme na významném kulturním dění v Českých Budějovicích. Jako nejstarší budějovický pivovar máme k tradici velký respekt. Naše účast navíc zapadá do naší koncepce, která si klade za cíl více otevřít Pivovar Samson veřejnosti,“ dodává Dřevikovský.

Po Náměstí Přemysla Otakara II., břehu slepého ramene Malše a dalších lokalitách se návštěvníkům akce otevře areál Pivovaru Samson. Kromě jiného se mohou diváci těšit na unikátní výzdobu spojenou s tématikou 100, konkrétní podobu nechává Pivovar jako překvapení pro ty, kteří si do něj najdou cestu.

Na návštěvníky čeká v areálu pivovaru ochutnávka piv Samson, včetně nejlepšího českého ležáku. „Právě v těchto dnech jsme obdrželi významnou cenu z Londýna World Beer Awards. Naše dvanáctka se stala vítězem kategorie nejlepší český ležák pro Českou republiku,“ prozrazuje Daniel Dřevikovský. Kromě jiných piv bude na čepu i legendární nealkoholické Pito, které skončilo ve své kategorii v Londýně stříbrné. „O úspěch se tak podělíme s českobudějovickou veřejností během představení v areálu našeho pivovaru,“ zve všechny generální ředitel Samsonu.

Pivovar Samson zažívá příznivou éru i díky podpoře mateřské belgicko – brazilské společnosti AB InBev. „Za úspěch vděčíme poctivé práci našich zaměstnanců i masivním investicím ze strany belgicko-brazilské společnosti AB InBev,“ míní Dřevikovský.

Partnerství s Pivovarem Samson si pochvalují i organizátoři akce z agentury Art4promotion. „Pivovar Samson k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří, jsme rádi, že jsme letos, kdy si připomínáme sté výročí republiky, spojili síly s tradiční společností jako Pivovar Samson,“ říká ředitel pořádající agentury Art4promotion Rudolf Střítecký.

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.

Pivovar Dudák - Měšťanský pivovar Strakonice uvařil letos od ledna do poloviny září 40.500 hektolitrů, meziročně o 1600 hektolitrů piva víc. Je to růst o čtyři procenta. Nárůst výstavu zaznamenal Dudák po 12 letech, dosud klesal. Stouplo i množství piva, které pivovar exportoval, meziročně se prodalo i více lahvového piva v supermarketech. Novinářům to dnes řekli zástupci pivovaru.

"Náš hlavní cíl je, aby se pivovar Dudák konečně odrazil ode dna. Letošní léto bylo extrémně teplé, rok 2018 by snad mohl znamenat pozitivní zlom. Daří se nám i v exportu. Oslovili jsme nové země a skutečně jsme tam vyvezli pivo, do Portugalska, na Ukrajinu, do Itálie. A nebyly to žádné trošky, odběratelé si vzali pivo po kamionech, což je na úvod spolupráce dobrá zpráva. A poměrně intenzivně jednáme i s Ruskou federací," řekl ředitel a sládek pivovaru Dušan Krankus. Vývoz roste i na Slovensku, letos o 300 hektolitrů, řekl ČTK Krankus.

Obchodní ředitel pivovaru Martin Man ČTK řekl, že loni měl pivovar výstav 53.600 hektolitrů, v roce 2016 uvařil Dudák 57.624 hektolitrů piva. Předseda představenstva pivovaru Rudolf Oberfalcer a místostarosta (Strakonická Veřejnost) na dotaz ČTK uvedl, že loni pivovar skončil ve ztrátě asi půl milionu Kč. "Byla způsobená mimořádným nákladem, který byl zapříčiněn daňovou kontrolou za léta 2012 až 2014," řekl Oberfalcer.

Výroční zprávu za rok 2017 zatím pivovar nezveřejnil. Pivovar, jenž zaměstnává 60 lidí, měl podle předloňské výroční zprávy v roce 2016 obrat 89,1 milionu Kč a zisk po zdanění 148.000 korun.

Pivovaru roste prodej lahvového i sudového piva. O 20 procent více piva než loni se prodává letos na Moravě, zejména na jihu, kde má Dudák nový velkoobchod. Prodej piva v supermarketech stoupl meziročně od ledna do poloviny září o 130 procent. "Daří se nám zejména v regionálních pobočkách sítě Penny Market, kde nárůst činí více než trojnásobek," uvedl Man.

Dudák opustil záměr stáčet pivo do plechovek. Podle Krankuse je to velice nákladné pro pivovar, který nemá vlastní výrobní linku. "V dnešní obrovské konkurenci, která pronikla i do segmentu plechovkového piva, bychom nebyli schopni konkurovat především cenou," uvedl Krankus. Pivovar rozšiřuje síť značkových restaurací Dudákoven. Letos otevřel novou v Písku, nyní jich je osm, ještě ve Strakonicích, v Praze, Českých Budějovicích, Neratovicích a Kubově Huti na Šumavě.

Počátky strakonického piva se datují do roku 1308, várečné právo získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice splácí úvěr. Místostarosta Josef Štrébl (Volba pro město) dnes ČTK řekl, že zbývá splatit 21,5 milionů Kč, ročně město podle něj splácí 3,3 milionu Kč.

Z čerstvě sklizeného chmele připravil sládek Měšťanského pivovaru Dudák Dušan Krankus Svatováclavský ležák. Charakterizuje ho jako nezaměnitelné, světlé, nefiltrované pivo, jehož dominantním rysem je plnost a chmelová hořkost. Jedná se o český ležák s obsahem alkoholu 5,0 procent objemových.

„K normálním dávkám chmele, které se přidávají na varně během chmelovaru, jsme přidali čerstvě sklizený hlávkový chmel odrůdy Kazbek přímo do ležáckého tanku. Pivo tak získává během fáze ležení výrazné chmelové aroma, které je cítit jak ve vůni, tak v chuti,“ uvádí Krankus. Pivo bude mít lehký zákal, vytvořený jemnými kulturními kvasinkami.

K dostání bude ve vybraných hospodách, ale také v litrových PET lahvích přímo v nově otevřené pivovarské prodejně – prodávat se zde začíná dnes, tedy 21.září.

Pivo je připravené ku příležitosti svatováclavské pouti, která se ve Strakonicích tradičně koná každý rok.

Tento týden od úterý 26. září do neděle proběhne v České republice již šestý ročník Dnů českého piva. Informoval o tom týdeník Zemědělec s tím, že do akce se zapojí desítky pivovarů a tisíce dobrých hospod po celé republice.

Pro své hosty budou mít připraven bohatý program a hlavně pivo. Od klasického českého ležáku až po pivní speciály, včetně svatováclavského, který letos řada z nich uvaří úplně poprvé. Jak přitom uvedl Český svaz pivovarů a sladoven, v průběhu pětidenního svátku si mohou milovníci zlatého moku vychutnat čepované pivo, které nás proslavilo po světě, a společně oslavit tradici české hospody. Právě ta odjakživa patří k místům, kde se lidé setkávali a diskutovali o běžných i mimořádných záležitostech. Dny českého piva lze tak bez nadsázky oslavit v jakékoli hospodě v Česku,” říká výkonná ředitelka svazu Martina Ferencova.

Oficiálně budou oslavy zahájeny přípitkem na Svatováclavské slavnosti a symbolickým naražením sudu vítězného ležáku v degustační soutěži České pivo 2018. K vyhledání zapojených hospod je možné využít i facebookový profil Dny českého piva a oficiální webové stránky www.dnyceskehopiva.cz s mapou, která automaticky lokalizuje polohu a nasměruje konzumenty do nejbližšího zapojeného podniku v rámci Dnů českého piva.

V posledních 15 letech zažíváme i v Česku ohromný boom mikropivovarů. Dokonce takový, že jsme se v počtu pivovarů na obyvatele nedávno dostali na první místo na světě.
Je jich (těch maličkých s výstavem pod 10 tis. hl ročně) u nás už přes 450 a další přibývají tempem jeden nový mikropivovar za šest dnů. A to jich nás v roce 1991 byly pouhé dva. Nové pivovary nabízejí nové pivní zážitky, nové originální pivní styly, zajímavé experimenty, nové chutě, vůně, nové radosti. A leckde i krásné prostředí, dobrou kuchyni či milou obsluhu.

​Ale to vůbec není všechno. Při navštěvování pivovarů se můžete dost do takových končin naší vlasti, kam byste třeba ani jinak nezavítali. Cestování za pivem je tak nezábavnější tehdy, je-li spojeno s turistikou, s poznáním nových lidí, neznámých míst nebo třeba příležitostí podívat se někam po mnoha letech.

Lze si vybrat jakýkoli kout naší republiky a tam vymyslet zajímavou a poučnou pivní trasu. Dnes to ale zkusíme jinak a pojmeme pivní cestování jako hledání zeměpisných pivovarských nej. Jaké jsou tedy naše nej pivovary?

Ten nejzápadnější najdeme podle očekávání v Chebu. V tomhle tisíciletém městě, které rozhodně stojí za návštěvu, se pivo tvořilo odjakživa, v každé ulici bývalo pivovarů několik. S nástupem průmyslových pivovarů i zde v 70. letech vznikl jeden z největších tehdejších pivovarů u nás, ale ten se podobně jako ony prastaré naší dnešní doby nedočkal, zbyla z něj jediná budova a na místě areálu je velké nákupní centrum. Oživovat místní pivní tradici se jal už před lety sládek Jiří Dymáček. Nejdříve si postavil pivovarský provoz v restauraci Vesmír na sídlišti Spáleniště, po nějakém čase se vynořil se svými skvělými pivy v kasematech Chebského hradu, dotřetice zkouší podnikat s pivovarem v ulici Na hrázi. Jeho piva občas nabízí asijská restaurace v patře nad pivovarem, ale lze zaklepat na okna pivovaru v přízemí a vyžádat si stočení piva do petky sebou, nejlepší je asi tmavý ležák. Není to zrovna komfortní, ale nejzápadnější naše pivo budete mít odfajfkované.

Nejjižnější pivovar najdete kousek pod hrází Lipenské přehrady ve Vyšším Brodě přímo na náměstí v krásném prostředí starého historického domu. Už deset let se tu vyrábí pivo Jakub, známá je hlavně zdejší světlá dvanáctka, tmavá čtrnáctka a také pšeniční pivo bavorského typu. Nejslavnější místní památkou je pochopitelně Vyšebrodský cisterciácký klášter, fantastická památka v prstenu šumavských hor.

Až na česko–slovensko–polské Trojmezí musíte za naším nejvýchodnějším pivovarem. Nalézá se v Hrčavě a jmenuje se Hrčavský grunt. Můžete tu popít místní Hrčavské pivo a kochat se krásným panoramatem beskydských kopců. A protože jsme v Beskydech, pivovar buduje vlastní sýrárnu. Zakousnout si k pivu slaného ovčího sýra v tomhle prostředí, to je požitek pro znalce.

O titul nejsevernějšího pivovaru naší vlasti svádějí vyrovnaný boj Falkenštejn v Krásné Lípě, Kocour ve Varnsdorfu a Albrecht ve Frýdlantu. Za návštěvu stojí všechny tři, ale přece jen o několik desítek metrů vítězí varnsdorfský Kocour. Z jehož pozemku je to na hranice s Německem jen pár kroků a je to také možná jediný mikropivovar na světě, který má vlastní železniční zastávku. V pivovaru najdete bar, restauraci, zahrádku, ale hlavně zde mají špičková piva, především ta svrchně kvašená, včetně kousků, které patří mezi nejsilnější piva u nás. Často tu pořádají zajímavé akce a festivaly, nedávno třeba k deseti letům založení, odfajfknout si pivní sever tu může být pořádným zážitkem.

Tím ale nejsme s výčtem naši pivovarských nej u konce. Ještě nám zbývá pivovar nejníže a nejvýše položený. S tím nejnižším bude trochu potíž. Jsou totiž dva se stejnou nadmořskou výškou. Oba v Děčíně. U zámeckého rybníka se usadil donedávna ještě kočovný pivovar Nomád jednoho z nejslavnějších českých sládků a pivních misionářů Jana Kočky. Byl to především on, kdo k nám už před 20 lety začal neúnavně vozit zahraniční, hlavně americké inspirace a na jejich základě nejen provádí své dokonalé pivní experimenty, ale i ovlivňuje mnoho dalších našich sládků. Na opačném břehu Labe najdeme bývalý městský pivovar, jehož areál bych přestavěn na moderní obchodní středisko. A právě v něm se nachází pivovar Kapitán. Originální spojení starého s novým dává vyniknout obojímu (je to stejný koncept, jaký použili v Opavě u pivovaru Nová Breda). No, a oba pivovary, Nomád i Kapitán, mají nadmořskou výšku 137 metrů. Chtělo by to nějaké měření v decimetrech, asi u dna vystírací kádě. Pokud někdo nevěříte, a hledáte nejnižší pivovar na Jižní Moravě, pak vězte, že nejnižší moravský pivovar, pivovar Frankies v Břeclavi, má polohu 159 metrů nad mořem, to je o komín výš.

A nakonec jsem si nechal pivovar nejvyšší. Prý dokonce nejvyšší ve Střední Evropě, ale to bychom se museli shodnout, co to je Střední Evropa. Nám postačí, že nejvýše položený pivovar u nás mají na Luční boudě, což je ve výšce 1413 metrů nad mořem, hned pod Luční horu v Krkonoších, která je druhou nejvyšší horou u nás. Tady si můžete popít místní pivo Paroháč, koukat při tom na Sněžku a přikusovat k tomu třeba obří rohlík z místní pekárny.

Tak co, nestojí ty pivovary za pěkný výlet? Za sebe tvrdím, že rozhodně. A je třeba začít rychle, vzpomeňme si, že každých šest dnů vzniká jeden nový pivovar a jistě zase na nějakém zajímavém místě.

Stanislav Bernard rád kreslí, při rozhovoru si maluje různé obrazce. Když ho napadne myšlenka, kterou by chtěl v povídání později navázat, zapíše si ji. Ve své pracovně má fotografie z cyklistického závodu Tour de France od Markéty Navrátilové, při vchodu do jeho kanceláře pak visí obraz, který znají řidiči jezdící po D1, se vzkazem "Kéž jsou všechny bytosti šťastny".

"Není to naše aktivita, ale velmi s tou myšlenkou rezonujeme. Pokud by tomu tak bylo, na světě by bylo moc hezky," říká zakladatel pivovaru, který nese jeho jméno. Je šťastný? "Štěstím úplně nehýřím, ale mám velmi zajímavé období," odpovídá dvaašedesátiletý chlapík, který sám o sobě a svém pivovaru v reklamní zkratce mimo jiné tvrdí: "Pivo dobré, majitel magor."

V pivovaru v centru Humpolce, blízko zmíněné D1, je Stanislav Bernard stejně jako druhý spoluzakladatel Josef Vávra nyní čtvrtinovým majitelem, 50 procent společnosti s názvem Rodinný pivovar Bernard patří od roku 2001 belgickému pivovaru Duvel Moortgat. V rozhovoru pro Hospodářské noviny hovoří o aktuálních plánech firmy, o dění na pivovarnickém trhu, ale třeba i o tom, že si postupem let uvědomil, že společnost a své okolí je lepší zkoušet ovlivňovat spíš jemnozrnně než hrubozrnně.

HN: Jaký byl loňský rok pivovaru a jak se firmě aktuálně daří?
Rosteme od roku 2001. Loni jsme přidali v objemu prodeje 5,5 procenta, uvařili zhruba 332,5 tisíce hektolitrů. A letos prodej za první půlrok vzrostl o 17 procent. Můžeme se bavit o tom, že v tomto roce prodáme kolem 370 tisíc hektolitrů. Z pohledu trhu o velikosti 14,5 milionu hektolitrů jsme velikostně spíše malí až středně velcí. Máme asi dvouprocentní tržní podíl. Loňský obrat dosáhl 683 milionů korun. Myslím si ale, že náš význam − minimálně pro pivní trh − není jen v tom uvařeném pivu a rostoucích tržbách, ale je mnohem širší.

HN: Co tím myslíte?
Předně si stále stojíme za tím, že zachováváme tradiční výrobní postupy, neodchylujeme se ke zkratkám a způsobu fungování ve stylu − co ušetřím ve výrobě, mohu dohnat reklamou. Celý domácí pivní trh neroste, stagnuje. Je ale dobré se podívat, za jakou cenu je schopen dosáhnout aspoň té nuly. Hlavní strategií pivovarů je bohužel uplácet hospodské, podbízet se, aby čepovali jejich pivo, pak dávají spousty slev, jako například dva sudy za peníze, jeden zadarmo. Dále pivovary stáčejí pivo do plastu, což je zločin, který velmi poškozuje vnímanou hodnotu výborného českého piva. Kvalitní francouzské víno se taky neprodává v tetrapaku. A pak ještě rostou plechovky, což je taky špatně. Obojí, jak plastové lahve, tak plechovky, je špatně jak pro kvalitu piva, tak pro ekologii.

HN: Plechovky se staly velkým trendem, řada pivovarů investovala podstatné částky do plechovkových linek. Co když vám namítnu, že plechovka je pro uchování vlastností piva podle některých odborníků vhodnější než sklo a že se plechovky recyklují?
Předně − pivo v plechu je z principu vždy pasterované. Jinak to udělat nejde. Už to je první problém pro kvalitu piva. My nepasterujeme, naše pivo je čerstvé. A o ekologickém obalu navzdory recyklaci nemůže být řeč. Hliník se těží někde na druhé straně světa, při velmi špatných pracovních podmínkách, vzniká přitom množství sekundárních, často toxických odpadů a při jeho těžbě, přepravě a zpracování se spotřebuje spousta drahocenné energie. A pak se vytvoří plechovka, která se jednou naplní, vypije a vyhodí. A argument, že se plechovky recyklují? Stačí se podívat do lesa anebo vnímat náročnost celého řetězce na recyklaci. Míra recyklace hliníku je v ČR na pouhých dvaceti procentech. Lidé si to neuvědomují, ale měli by. Je to nevědomé a tím i arogantní chování vůči naší planetě.

HN: Předpokládám ale, že ani vaše firma nebyla po celou dobu svého fungování natolik uvědomělá. Nekladla si vždy i jiné než nefinanční cíle tak vysoko jako třeba dnes. Kdy jste chtěli přestat "jen" vydělávat, jde-li to tak říct?
Mělo to svůj vývoj. Odpovím ale jinak. Už před mnoha lety jsme našim zaměstnancům umožnili, aby si sami vybrali své/naše firemní hodnoty. My ve vedení jsme ten proces pouze koordinovali. Celé to trvalo přes jeden a půl roku. Ty hodnoty jsou otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost a pozitivita. Změnilo to hluboce atmosféru ve firmě. Dnes tu pracuje 200 lidí, dvakrát tolik co v době, kdy jsme se o hodnotách bavili. Poslední roky jsme rostli, přibírali lidi. Pomáhá nám to při výběru nových zaměstnanců, kdy těch pět jednoduchých slov znamená hlavní kritérium celého jejich přijímání. Několikrát do roka se s novými zaměstnanci setkáváme, máme přímou zpětnou vazbu, jak to vidí, jaké mají dosavadní zkušenosti, co se jim líbí nebo nelíbí.

Firemní hodnoty hluboce ovlivňují nejenom vztahy ve firmě, ale nepřímo i v jejím okolí. Zpočátku jsme několik let procházeli obdobím, kdy nás lidé v Humpolci pomlouvali, záviděli nám. To se ale v průběhu času změnilo. A i když se najde i dnes někdo, kdo nám nefandí, cítím, že velká většina lidí je ráda, že máme v Humpolci opravdu dobré pivo. Na tom všem to pak vyrostlo a dnes nám takové podnikání umožňuje myslet i na jiné věci než jen na peníze. Naší prioritou je osobitá chuť a kvalita piva, přátelské vztahy ve firmě i mimo ni a budování kultovní značky. Samozřejmostí je ohleduplnost k životnímu prostředí.

Že reklama Bernardu umí zaujmout, se ví dlouho. Když v minulosti zakladatel pivovaru a jeho spolumajitel Stanislav Bernard sám sebe na plakátu postavil do budky Hradní stráže a přidal slogan "Proti europivu" nebo jiná reklama ukázala oběšený otvírák na pivo a vedle něj hrdě stojící patentní uzávěr svátečního ležáku Bernard, určitě tím Humpolečtí na své pivo šikovně upozornili. Neřešili přitom jen sebe, ale dotýkali se i jiných, byli kontroverzní. Někdy na hraně, někdy i za hranou.

Velmi živo bylo nedávno kolem jedné z posledních kampaní spojených s takzvanými pin-up girls. Obrázky piv a žen v lehce vyzývavých pózách byly umístěny nejprve na vizuálech u píp výčepů, kde je pivo Bernard k mání, později na billboardech (viz obrázek výše). Už měsíce prolínají celkovou komunikaci značky. A v duchu "pinapek" pokračuje i čerstvá kampaň, která láká na Den Bernarda v říjnu.

Polemiky nad "pinapkami" rezonovaly hlavně na jaře na sociálních sítích, v tuzemských i ve světových médiích a vedou se stále. Přišly ve chvíli, kdy společnost přemýšlela, jak se postavit ke kampani #MeToo, která má za cíl pomáhat obětem sexuálního obtěžování.

"Některé reakce na tuto naši kampaň byly nevybíravé, útočné. O tom, že jsme rasisti, sexisti, dokonce pedofilové. Řada z nich byla žalovatelná, ale přešli jsme to," říká Stanislav Bernard. Řádově víc lidí ovšem podle něj i internetových anket zmíněná kampaň vůbec neurážela a neuráží. Bernard se proto ptá: "Co je na našich pinapkách kontroverzního? Že to nejsou škaredé ženské? Že je to tradiční forma marketingu už téměř sto let?"

Světový den nosorožců výjimečným způsobem oslavil královédvorský safari park. Veřejnosti představil nový Safari pivovar, lidé tu mají možnost ochutnat řadu druhů piv, které podle originální receptur vaří přímo v reálu zahrady. Korunou z každého zakoupeného piva přispívají návštěvníci na chov nosorožců a jejich ochranu ve volné přírodě.

„Nabídnout návštěvníkům naše pivo a propojit jeho prodej s podporou nosorožců se nám zdálo jako skvělý, a navíc výjimečný nápad. Vlastní pivo vařené přímo v zahradě nabízené pouze návštěvníkům je rarita nejen v Čechách, ale v i celé Evropě,“ říká ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Safari park nabízí pět druhů piv. Dva z nich nesou název právě po afrických nosorožcích - White Rhino (Bílý nosorožec) a Black Rhino (Černý nosorožec). Doplňují je dále Safari Beer, Kili Beer nebo African Queen Beer.

„Každé z piv je originál a o správný postup výroby se stará přímo náš sládek. Speciálními přísadami některých druhů je chmel dovezený až z Jihoafrické republiky nebo Fair Trade káva vypěstovaná v Keni,“ popisuje Igor Mašín ze společnosti Safari Gastro, autor nápadu na vybudování pivovaru.

První safari piva ochutnali návštěvníci už na konci června. „Od té doby se nám díky jeho prodeji podařilo na nosorožce vybrat už 26 095 korun. Šek na tuto částku jsme dnes při příležitosti Světového dne nosorožců slavnostně předali dvorskému safari parku,“ zakončuje Igor Mašín.

Safari pivovar vznikl rozsáhlou přestavbou stávajícího restaurantu, přilehlého vchodu do zahrady a části Hotelu Safari Lodge. Vstupní část tak díky této rekonstrukci získala novou podobu v africkém stylu.