Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Samson oblékne nový kabát, který bude jeho kvalitnímu pivu slušet

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Pivovar SamsonAutor:Jan Strnad, PRSamson

O kvalitě piva Samson dnes již není pochyb. Za posledních pár let pivovar Samson dosáhl až na přední příčky světových soutěží a právem si užívá své místo na výsluní. Opakovaný triumf v prestižní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně a čím dál tím větší základna podniků, kde si lidé mohou Samson vychutnat, jsou toho důkazem. Jednou z předností nejstaršího českobudějovického pivovaru je i to, že dokáže držet krok s novými trendy. Přichází tak s novou tváří, která odráží jeho moderní charakter.

Svou znovunabytou kvalitu chce pivovar Samson odrazit i do své vnější podoby, a tak se rozhodl pro kompletní rebranding celého portfolia produktů. Lahve s pivem Samson budou zdobit nové pivní etikety, které vsází na jednoduchost a styl doplněný bílým pozadím. Zjednodušen bude také právovárečný znak. Pivovar Samson nechce zůstat pozadu ani v tomto směru.

„Nový koncept etiket odráží tradici a slávu budějovických právovárečných měšťanů a jejich piva, proto s veškerou úctou a hrdostí vracíme město České Budějovice na přední etiketu. Zároveň si myslím, že etiketa by měla být nositelem podstatných informací pro zákazníka a měla by být srozumitelná a příjemná. Nové etikety tak mají pomoct v lepší orientaci našim zákazníkům. Jejich čistota pak reprezentuje vysokou kvalitu obsahu uvnitř,“ říká Daniel Dřevikovský, generální ředitel pivovaru Samson. „Nejlepším důkazem je stejně však pivo samotné a takový důkaz máme. Na co jsme také náležitě pyšní, je náš letošní triumf. Z prestižní mezinárodní degustační soutěže WBA pořádané v Londýně jsme si letos odnesli hned tři zlaté a jednu bronzovou medaili. Na lahvích vítězných piv nyní tyto informace naleznou i naši zákazníci.“

Zajímavostí je, že lepené etikety na lahvích se sice nepoužívaly od počátku distribuce piva, jejich tradice však sahá až do konce 19. století. Doba se neustále měnila, pivovar Samson tak během svého fungování vystřídal mnoho tváří. Ta nejnovější se nechala inspirovat nastupujícími trendy v obalovém designu. Bylo tak zvoleno bílé pozadí, neboť tato barva symbolizuje čistotu. Vodoznaky, které jsou na něm umístěné, vyobrazují jeden z atributů piva – chmel. Jistých grafických úprav doznalo i logo Samson, především bylo upraveno písmeno S a úhel náklonu tak, aby působilo vyváženě. Nově je na zadních etiketách umístěna také graficky přehledná tabulka s informacemi o pivu, jako je alkohol, hořkost a barva. Celkově je design zjednodušen pro lepší identifikaci značky mezi konkurenčními lahvemi v prodejní síti.

„Nové etikety jsou čitelné, jednoduché a přehledné, tento tah je krokem vpřed. Oceňuji také, že lahve s vítěznými pivy na prestižních degustačních soutěžích mají jasný argument
o světovosti,“
říká Jiří Mikeš, bývalý prezident Rady pro reklamu a dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur.
Nabídka speciálů přináší velkou konkurenci. Kromě oblíbeného nefiltrovaného ležáku jeden takový speciál vyrobil Samson loni a letos na mezinárodní soutěži s ním hned vyhrál zlatou medaili v celosvětové konkurenci piv typu BOCK. Ze stejné soutěže si odnesl ještě další tři ocenění. Nejde však jen o ocenění z oficiálních pivních klání. Oblibu si získává mezi lidmi v jižních Čechách i po celé České republice, kde postupně rozšiřuje nabídku podniků, v nichž je možné Samson vychutnat. Čepovaný Samson si lidé mohou dopřát v 14 českobudějovických hospodách a více než dvou stech restaurací po ČR.

„Špičkovou kvalitu dnes pivovar Samson může nabízet především díky investicím společnosti AB InBev, která jej v roce 2014 vzala pod svá křídla a vložila nemalé prostředky do nových moderních technologií. Pivovar velice dbá také na prvotřídní kvalitu svých surovin. Za úspěchy v neposlední řadě vděčíme také zaměstnancům, kteří svoji práci dělají poctivě a díky lásce k dobrému pivu i s nadšením,“ říká Radim Lavička, sládek pivovaru Samson.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia pivovarnické společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Beck´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek,
jako je právě Samson.

Heineken partnerem mistrovství Evropy ve fotbale 2020

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:České nápoje

Holandská pivovarnícka spoločnosť HEINEKEN sa stala oficiálnym partnerom budúcoročných majstrovstiev Európy vo futbale. Počas kontinentálneho šampionátu bude participovať na aktivitách vo fanúšikovských zónach či oceňovaní najlepších hráčov zápasov.

Spoločnosť HEINEKEN uzavretím spolupráce s EURO 2020 nadväzuje na doterajšie futbalové aktivity, keďže už viac ako 20 rokov je partnerom UEFA Champions League. Oficiálne partnerstvo s majstrovstvami Európy, ktoré sa uskutočnia od 12. júna do 12. júla 2020 netradične v trinástich mestách, posilňuje celosvetový rozmer silnej pivnej značky.

„Chceme naďalej budovať a prehlbovať vzťahy s futbalovými fanúšikmi, a to aj počas budúcoročných majstrovstiev Európy. Vážime si, že sme súčasťou popredných klubových a medzinárodných turnajov, čo nám umožňuje vytvárať ešte pútavejšie zážitky pre priaznivcov tohto športu po celom svete,“ povedal Hans Erik Tuijt, riaditeľ pre globálne partnerstvá spoločnosti HEINEKEN.

HEINEKEN sa počas šampionátu postará o výnimočné zážitky, či už počas vysielania priamych prenosov vo fanúšikovských zónach alebo participáciou na vyhlasovaní najlepších hráčov jednotlivých stretnutí. Do aktivít bude zapojený aj oficiálny ambasádor futbalových aktivít spoločnosti, bývalý francúzsky reprezentant a držiteľ európskeho titulu, Thierry Henry.

Spojením s EURO 2020 rozšíril HEINEKEN zoznam svojich aktivít s významnými svetovými, či už športovými alebo spoločenskými platformami. Patria medzi ne UEFA Champions League, svetový šampionát v rugby, prestížna séria motoristickej Formuly 1 či kooperácia na filmovej produkcii James Bond.

Pivo jako zdroj nápadů i lepší nálady? Co na něj říkají vědci a lékaři

Publikováno:před 2 dnyZdroj:iDNES.cz

Jen málokdo dokáže pivo bránit tak zuřivě jako Češi. Je součástí našeho národního dědictví, pokladem i chloubou. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si dá pivo aspoň občas 88 procent mužů a 57 procent žen. Jaké má plusy a minusy podle lékařů a vědců?

Zlepšuje kreativitu
Na univerzitě ve Štýrském Hradci proběhl výzkum zaměřený na vliv piva na kreativní myšlení. Čtyřicet lidí různého věku i pohlaví pilo pivo do výše 0,3 promile alkoholu v krvi (jedno desetistupňové pivo). Dalších čtyřicet lidí dostalo nealkoholické pivo.

V sadě kreativních testů pak pijáci normálního piva prokázali daleko větší dávku vynalézavosti a abstraktního myšlení. Vědci to vysvětlují tím, že pivo poskytlo jejich myšlení úhel pohledu, při němž se tolik nesoustředili na přesné parametry úkolu, ale zabývali se pouze rámcovým zadáním a zbytek si doplnili sami.

Zvyšuje práh bolesti
Vědci z University of Greenwich přišli na to, že konzumace dvou piv může až o čtvrtinu zvýšit práh bolesti.

Zlepšuje náladu
Němečtí vědci z bavorské univerzity FAU přišli na to, proč je lidem po požití piva tak dobře. Zkoumali třináct tisíc molekul v různých potravinách a nápojích, aby zjistili, které aktivují dopaminový receptor D2.

A přišli na to, že hordenin v ječném sladu a pivě vyvolával silnou reakci v mozkovém centru odměny. Vědci zatím netuší, zda jimi objevené uspokojení působí hordenin pouze sám o sobě, nebo zda se o ně dělí s nějakou další látkou.

Poskytuje pocit uvolnění
Rozsáhlý britský průzkum vědců z londýnské King’s College na vzorku téměř třiceti tisíc dobrovolníků ve věku od 18 do 34 let ukázal, že polovina lidí při konzumaci piva zažívá pocit uvolnění. Zvýšenou agresivitu způsobuje pouze u 6,4 procenta lidí.

Chrání ženy před chorobami srdce
Podle studie Sahlgrenska Academy, sítě nemocnic přidružených k univerzitě ve švédském Göteborgu, může popíjení piva chránit ženy před srdečními chorobami a z dlouhodobého hlediska přispívat k jejich duševní pohodě.

Studie byla prováděna dvaatřicet let a mapuje vzorek patnácti set dobrovolnic středního věku, které popíjely pivo, víno i destiláty. Podle výsledků výzkumu stačí ženám až k třicetiprocentnímu snížení rizika infarktu (ve srovnání s těmi, které piva vypijí více, i těmi, které se mu vyhýbají) pouhé jedno či dvě piva týdně.

Chmel je zdravý
Němečtí vědci z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně se pokusili zjistit důvod zajímavého rozporu – proč mají větší zdravotní problémy konzumenti pálenky než pivaři. Tím problémem je hepatická steatóza, tedy ztučnění jater, které může vést až k jejich nevratnému poškození.

Vědci se rozhodli učinit pokus na třech skupinách myší – jedné podávali pivo vyrobené spodním kvašením (ležák), druhá skupina dostala pivo vyrobené svrchním kvašením a třetí skupině vědci nalili čistý etanol.

Z následných testů vědci zjistili, že nejvíce postižené ukládáním tuku v játrech jsou myši, které požily etanol. Následovaly myši, které pily ležák a nejlépe na tom byly „konzumentky“ piva vyrobeného svrchním kvašením. To totiž obsahuje největší dávku chmele – a právě chmel je klíčem k odbourávání jaterního tuku.

Neškodí ledvinám
Že by bylo pití piva prospěšné pro zdraví ledvin, jak se traduje, zatím žádná studie neprokázala. Přednosta Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice Vladimír Tesař však pití piva nezatracuje: „Pivo je pro ledviny bezpečný nápoj. Z pohledu ledvin je lepší si dát pivo než víno, protože piva vypijete víc a dostanete tak do sebe víc tekutin.“

Může za tloustnutí i rakovinu tlustého střeva
Pivo má vysoký obsah energie, v jednom půllitru je až 600 až 800 kilojoulů. „Je potřeba počítat v energetickém rozpočtu s tím, že už jen konzumací dvou piv si člověk dodává další půlporci jídla. Pivo kromě energie ve formě sacharidů obsahuje i alkohol, který je energeticky na gram hmotnosti dvakrát bohatší než samotné cukry a ke všemu nepříznivě ovlivňuje metabolismus cukrů a tuků v lidském těle. Pivo zůstává naším národním nápojem, ale i přesto bychom nemuseli být v jeho spotřebě světovými šampiony,“ tvrdí docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.

„Pití piva se považuje za významný a prokázaný rizikový faktor pro rakovinu tlustého střeva, který s naší pro českou populaci unikátní genetickou výbavou, stravou s vysokým obsahem živočišných tuků a kouřením stojí za jejím zvýšeným výskytem. Němci také pijí hodně piva, nejsou úplně štíhlí, ale tolik případů karcinomu tlustého střeva nemají. Genetika je velmi důležitá a ovlivňuje vlastně všechno,“ dodává docent Michal Vrablík.

Zakladatele Pivovarů Lobkowicz nahánějí věřitelé, policie i Číňané, zmizel na Kavkaz

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Forbes.czAutor:Michael MarešVysoký Chlumec

Když Zdeněk Radil před čtyřmi lety v Šanghaji podepisoval smlouvu o prodeji skupiny Lobkowicz, kterou vybudoval ze sedmi regionálních pivovarů, byl na vrcholu své byznysové kariéry. Z něj ale následoval rychlý sešup.

Dnes je čtyřiačtyřicetiletý podnikatel ve vyhnanství, zřejmě v Gruzii, a česká policie po něm vyhlásila pátrání. Snaží se ho vyslechnout v případu, na kterém pracuje odbor hospodářské kriminality v Praze a Ostravě. Na Radila totiž míří hned několik trestních oznámení – od současných majitelů pivovarů (čínského holdingu CITIC Europe) i od těch minulých (investoři Martin Burda a Grzegorz Hóta).

„Zdeněk Radil se podle našeho názoru dopustil při řízení skupiny Lobkowicz Group porušení řady zákonů ČR. Proto na něj skupina podala několik trestních oznámení,“ potvrdil Forbesu Jaroslav Tvrdík, člen dozorčí rady CITIC Europe a jediný Čech ve vedení firmy.

Policie i Číňané nyní sbírají důkazy proti Radilovi: podle zjištění Forbesu se totiž při řízení skupiny Lobkowicz dopustil hned několika významných přešlapů a podvodů – ohýbal hospodářské výsledky, falšoval podpisy ostatních jednatelů a zakryl několik podrozvahových závazků.

Na koupi skupiny Lobkowicz se spálili Číňané i J&T banka, která měla ve společné firmě Lapasan, přes niž pivovary ovládala, roli minoritního podílníka. Vystoupila z ní v létě roku 2017 a údajně při tom odepsala 50 milionů korun.

Za Radilem zůstala řada individuálních věřitelů z českého byznysu. Nejprve si půjčil desítky milionů na to, aby si zajistil předkupní právo na převzetí pivovarů od Burdy s Hótou. Roztočil tím finanční spirálu s půjčkami a směnkami s obřími úroky – jeho celkové dluhy se vyšplhaly do stovek milionů korun.

Do insolvenčního řízení se přihlásila řada lidí, dokonce i jeho bývalá manželka. Jejich nezletilé děti se navíc musí potýkat s exekutory, jelikož na ně Radil nechal přepsat část svého majetku, včetně rodinného domu v Záběhlicích.

Pivovarská skupina Lobkowicz vznikla v roce 2007, kdy ji založil Radil spolu s Burdou a Hótou a držel v ní minoritní podíl. Postupně se do ní zařadily značky jako Rychtář, Ježek, Klášter nebo Platan. Pivovary Lobkowicz v roce 2014 vstoupily na burzu a o dva roky později je z ní noví čínští majitelé stáhli. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven mají dnes podíl na českém trhu 4,6 procenta a podle ročního výstavu piva jim patří pátá příčka na trhu.

A tohle jste o pivu věděli? Ochutnejte to ze slin nebo si kupte láhev za 24 tisíc

Publikováno:před 4 dnyZdroj:EpochaPlus.czAutor:Aneta Šimonková

Zlatavý nápoj, ve kterém se mihotají tisíce bublinek. Bělostná koruna z nadýchané pěny. V orosené sklenici láká k osvěžení. Nás Čechy obzvlášť, v pití piva vedeme s přehledem. Víte ovšem, jaký poklad do sebe v těch půllitrech klopíte?

Tušili jste, že bývalý americký prezident Barack Obama (*1961) je první hlavou Spojených států, která v Bílém domě začne vařit pivo? V roce 2012 nechá vyvařit vlastní lahve piva s názvem White House Honey Ale v bílém a tmavém provedení. Hořčejší chuť mírní med, který včeličky sbírají v zahradách Bílého domu. Kdy si Barack pivo oblíbí? Při návštěvě České republiky prozradí, že v dobách, kdy studoval v Chicagu, vypil s našimi krajany spoustu piva a že české pivo je nejlepší.

Desetiletý unikát s 8 procenty alkoholu
Těžko by se vám polykal jeden půllitr za druhým, kdybyste měli na účtu vystaveno v přepočtu 24 000 korun. Právě tolik stojí jedna lahev londýnského piva La Vieille Bon Secours. Sice má obsah 12 litrů, i tak vás ale klasický půllitr vyjde na bezmála tisícovku. Čím je tento mok tak výjimečný? Skladuje se 10 let a má 8 procent alkoholu.

Pivo a marihuana z jedné rodiny
Když si vyhledáte, co je chmel za rostlinu, vyskočí vám informace, že se jedná o konopovitou rostlinu. To už něco napovídá. Do stejné čeledi skutečně patří i konopí, donedávna byly tyto dvě rostliny jedinými zástupci v této čeledi. Že má chmel stejné květenství jako marihuana ho neřadí mezi návykové látky proto, že neobsahuje THC. Jinak mají rostlinky ale podobné účinky. Někdy se například konopné masti nahrazují chmelovými v léčbě bolesti nebo se využívají k hojení různých ran či vyrážek.

Je libo pivo ze slin?
Ne vždy lidem mohou pomoci technologie, proto si naši předkové s procesem fermetace, tedy kvašení, poradí všelijak. Staří Inkové, opět hlavně ženy, kdysi posedávají před svými chatrčemi, přežvykují kukuřičná zrna, a ta následně vyplivnou do nádob. Takto nevábně vypadající hmota vykvasí a následně se pije jako pivo. Ve slinách máme totiž enzym, amylázu, jež ze škrobu udělá cukr. Nápoj s názvem Chicha se prodává za necelých 500 korun ještě dnes.

Doušek 200leté historie
V roce 2010 celkem pět exemplářů vyloví potápěči ve vraku u Aalandských ostrovů v Baltském moři. Vědci odhadnou, že mok je tak 170 let starý, a patrně pochází z Belgie. Pomocí různých metod odhadují poměry surovin a postup výroby, až finský pivovar Stallhagen načepuje limitovanou edici s jednoduchým názvem Stallhagen 1843. První lahev se vydraží za v přepočtu 23 500 korun, další kousky v aukcích vynesou méně, některé kusy se omezeně prodávají za cenu asi 17 000 korun.

Z nádraží minipivovar: Řevnické pivo s nádechem historie

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iLUXUS.czŘevnice

Pohled na často projíždějící vlaky a k tomu půllitr jedenáctky. Řeč není o typické nádražní hospůdce. Původní budova řevnického nádraží, která prošla od 19. století mnoha změnami, dnes nabírá zcela nového ducha. Sládek z pivovaru Corso zde vaří ryze řevnické pivo. Minipivovar se nachází ve starém, původním nádraží Západní dráhy v Řevnicích. Otevření dráhy v roce 1862 znamenalo pro obec velký rozkvět. Díky dobrému spojení s Prahou se Řevnice proměnily v oblíbené letovisko a startovní místo k výletům do Brd.

V době vzniku obsluhovala zastávku pouze jednokolejná trať. Protože provoz stále rostl, samotná zastávka přestala brzy stačit a bylo nutné postavit nádražní budovu. Ta však sloužila jen několik let, na konci 19. století se trať rozšířila na dvoukolejnou a spolu s tím byla potřeba budova nová, která v roce 1896 nahradila původní. Postavili ji o kus dál, kde byl dostatečný prostor pro kolejiště, všechny výhybky a větší peron. Původní budova přestala coby prodejna jízdenek a čekárna fungovat.

Dlouho chátrající budova je dnes už minulostí. Díky projektu Corso se letos proměnila na minipivovar. Rekonstrukci původní nádražní budovy dostal na starost architekt Tomáš Šantavý. Když se mu dostala do rukou, byla to vyklizená a všelijak vybouraná budova, měl tedy poměrně volné pole působnosti. „Už původně jsme vybrali přízemí pro hosty a vaření piva v patře. Nakonec jsme využili i půdní prostor jako malý pokoj pro ubytování,” popisuje průběh rekonstrukce Petr Kozák, investor pivovaru Corso a se smíchem dodává, „kdyby někdo vypil příliš mnoho, může si tu zdřímnout.”

Původní představa, jak bude konkrétně prostor vypadat, se ovšem vyvíjela. „Interiér pivovaru jsme chtěli mít více industriální, představovali jsme si tu různé plechy, trubky a zkrátka takovou podobu, aby bylo na první pohled vidět, že jsme v pivovaru,” vysvětluje Petr Kozák. Nakonec vyhrála varianta se zdůrazněním nádražního charakteru. Tam, kde byla výdejna jízdenek, dnes najdeme výčepní pult. Na místě čekárny jsou stoly k sezení a nádražní lavice. Ryze řevnické pivo tu vaří Roman Řezáč. Svou kariéru začal sice v pivovaru, nicméně s vařením piva neměl tehdy ještě nic společného. V konkurenčním pivovaru se zabýval otázkou financování. Láska k pivu ho však dovedla na kurz rekvalifikace, po kterém nabral zkušenosti v Plzni. „Nejvíce jsem se toho naučil ale až tady v Corsu,” říká Roman Řezáč.

Jako pomocný sládek zde přikládá ruku k dílu Vladislav Skala. Ani on však není sládkem od mlada. Vystudoval vysokou školu zemědělskou a poté se roky živil jako fotograf. Před pár lety se ale rozhodl obrátit si život vzhůru nohama a šel studovat na sládka. Odmaturoval před dvěma lety a hned poté se vydal sbírat zkušenosti do Vietnamu. „Rád bych se tam někdy vrátil. Teď mě ale čeká práce hlavně tady,” usmívá se Vladislav Skala. Vařit pivo začali v Corsu v letošním roce a ochutnat ho můžete přímo v minipivovaru, dále v restauraci Corso, která se nachází na náměstí Řevnic. „Na čepu máme různé druhy piv. Stabilně desítku a dvanáctku, pro cyklisty také osmičku. Vaříme ale i různé speciály,” přibližuje sládek Roman Řezáč. V pivovaru najdou své i milovníci jídla. Na rozdíl od restaurace Corso se hostům v pivovaru nabízí více tradiční česká gastronomie.

Sklizeň chmele se letos zvýšila o téměř 40 procent na 7145 tun

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Sklizeň chmele se letos meziročně zvýšila o 39,4 procenta na 7 145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. ČTK to ve čtvrtek v tiskové zprávě sdělil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Sklizeň tak byla nadprůměrná, zejména závěr vegetačního období byl pro vyzrávání chmelových rostlin optimální. Chmel se používá zejména k výrobě piva.

„Velmi pozitivně chmel reagoval v lokalitách, kde byl větší úhrn srážek, případně byla chybějící vláha doplněna závlahou. Nejvýrazněji se zvýšila produkce chmele v Úštecké oblasti,“ uvedla za ústav jeho mluvčí Ivana Kršková. Letošní ročník se tak přiblížil sklizni roku 2016, kdy byl průměrný výnos 1,61 tuny na hektar s celkovou sklizní 7 711,6 tuny.

Nejvíce chmele (5 276,5 tuny) se sklidilo v Žatecké oblasti, kde nárůst činil 32,26 procenta. U Žateckého poloraného červeňáku se zvýšila produkce o 889,6 runy, což činí nárůst o 27,23 procenta,“ dodala Kršková.

Ústav bere v potaz pěstování chmele ve třech oblastech, tedy Žatecké, Úštěcké a Tršické. Dominantní je Žatecká, kde se chmel pěstoval letos na 3 900 hektarech. Další dvě oblasti dávají dohromady 1 100 hektarů. Nejfrekventovanější odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který se pěstoval na více než čtyřech pětinách ploch.

Pěstitelé se obávali sucha
Pěstitelé chmele se ještě v květnu o letošní úrodu kvůli možnému suchu obávali. V loňském roce pěstitelé sklidili 5 126 tun chmele z výměry 5 020 hektarů, což bylo o 75 hektarů více oproti roku 2017. Sklidilo se však meziročně o 25 procent méně chmele. Slabá sklizeň byla dána především suchým a horkým počasím v letních měsících loňského roku. Na řadě míst byl srážkový deficit nebo počet tropických dní rekordní.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr mezi lety 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.

Znojemskému pivovaru vrátili zrenovovanou hlavní bránu, dlažbu ještě dodělávají

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Znojemský deníkZnojemský

Renovovanou hlavní bránu a nosné sloupy nainstalovali řemeslníci na původní místo k pivovaru na začátku Hradní ulice ve Znojmě.
„Kovové desky v dlažbě jsou z cortenu a patina je tedy záměrná. Osazený je také další mobiliář. Novinkou je i adventní brána u Enotéky, kde nechybí ani jmelí, takže si zde lidé mohou udělat krásné vánoční fotky,“ sdělil místostarosta Znojma Jakub Malačka.

Dlažba ulice má být dokončena v následujících dnech. Obnova prostranství v pivovaru vyjde na necelých 13 milionů korun.

Sládek poděkoval bednářům kachnou se zelím

Publikováno:před 5 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

S upečenou kachnou, zelím a knedlíky se dnes před polednem vydal emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka k pivovarským bednářům, aby jim tak poděkoval za jejich celoroční práci.

Společný oběd sládka s bednáři v adventním čase je plzeňskou pivovarskou tradicí, která vznikla již v době Měšťanského pivovaru v devatenáctém století. Prazdroj ji před lety obnovil, aby tak vzdal hold plzeňské bednářské partě, která je jediným pokračovatelem kdysi slavného pivovarského řemesla pracující přímo v některém z evropských pivovarů.

„Bednářům patří poděkování za jejich práci během celého roku, díky které se nám daří v našich historických sklepích zachovávat tradiční technologii zrání piva v dřevěných sudech a kádích. Kromě toho jsem jim přišel popřát klidné prožití vánočních svátků a mnoho zdaru v nastávajícím roce,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

V roce 2020 budou bednáři pokračovat v úsilí o zápis svého řemesla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Poté, co byli zařazeni na seznam krajský, se před rokem dočkali i zápisu na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Nyní tak osmičlennou partu bednářů čeká etapa nejnáročnější – posouzení jejich žádosti o vstup do elitní skupiny UNESCO.

Na zdraví! Jedno silné pivo denně přispívá k obnově střevní mikroflóry

Publikováno:před 6 dnyZdroj:100+1Autor:Stanislav Mihulka

Cesta k fyzickému a duševnímu zdraví začíná u zdravé střevní mikroflóry. Tu podle vědců zase dokáže povzbudit sklenka silného piva denně
Lidské tělo obsahuje zhruba stejný počet buněk jako bakterií – podle vědců z izraelského Weizmannova institutu je tento poměr dokonce lehce ve prospěch bakterií - 39 bilionů bakteriálních buněk vs. 30 bilionů lidských buněk. Není proto divu, že probiotická jídla, jako je korejské Kimiči, kysané zelí, kefíry a některé druhy jogurtů, jsou mezi lidmi vyznávajícími zdravé stravování velmi populární. Střevní mikrofóra je velice důležitá nejen pro fungování trávicí soustavy, ale i pro řadu dalších pochodů, které mají velký význam pro zdraví, jak fyzické, tak i duševní. Ostatně potvrzuje to i celá řada vědeckých studií. Pokud ale zelí a kefír není vaším šálkem kávy, máme pro vás dobrou zprávu – stejnou službu vaší střevní mikroflóře prokáže i sklenka silného piva denně.

Silnější piva některých značek (Hoegaarden, Westmalle Tripel a Echt Kriekenbier) podle nedávného výzkumu obsahují obzvláště velké množství užitečných bakterií, jimiž lze posílit střevní mikroflóru. Tato piva procházejí dvojí fermentací a při té druhé se používají kvasinky, jejichž produkty zlikvidují celou řadu nebezpečných bakterií. V pivu pak převládnou ty užitečné a mohou posílit armádu bakterií ve střevech.

Autoři výzkumu ale jedním dechem dodávají, že v tomto případě je na místě uměřenost. Jedno silné pivo sice může vylepšit střevní mikroflóru, když jich ale následuje několik dalších, je to pro střeva pijana naopak dost špatné. Intenzivní pití alkoholu totiž vede mimo jiné k značnému narušení střevní mikroflóry.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.29.10.2019 12:387.823/7.823