Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Svijany oslaví Dny českého piva opět světlým speciálem DUX

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Stále oblíbenější Dny českého piva – svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod – se letos uskuteční od 26. do 30. září. Do akce Českého svazu pivovarů a sladoven se stejně jako při předchozích ročnících zapojí i Pivovar Svijany, který pro tuto událost po loňském mimořádném úspěchu uvařil rovnou dvě várky speciálního světlého piva DUX. Výjimečné svijanské pivo bude na čepu 185 vybraných svijanských restaurací pouze po dobu konání Dnů českého piva; 28. září ho kromě toho budou moci ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na Zámku Svijany.

„Obrovsky mě potěšilo a motivovalo, s jakým nadšením loni znalci i fanoušci svijanského piva DUX přijali. Dali jsme si na něm záležet, jeho základem je vybraný humnový slad a žatecký chmel odrůdy Sládek z našich vlastních chmelnic, ale popravdě řečeno až tak fenomenální ohlas jsem nečekal,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „I když jsme to původně neměli v plánu, nakonec jsme jej díky němu zařadili do výrobního programu jako naše čtrnácté pivo. A po loňském úspěchu jsme jej letos uvařili rovnou dvě várky o objemu 400 hektolitrů,“ dodal.

DUX patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti ve Svijanech zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z vlastních chmelnic pivovaru. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný. „V sortimentu pivovaru zaujímá DUX výsadní postavení – bude se vařit vždy jen jednou do roka, aby byl v nejlepší formě právě na Dny českého piva. I letos jej během nich budou moci zájemci ochutnat ve 185 vybraných svijanských restauracích a samozřejmě také 28. září na našich Svatováclavských slavnostech, kam je tímto co nejsrdečněji zvu,“ doplnil Petr Menšík.

DUX se stáčí pouze do sudů a menší limitované série dvoulitrových plechovek. Pro výjimečné pivo pivovar vyrábí i zvláštní půllitry a podtácky s motivem sv. Václava – DUX Venceslav’s Bohemicus.

Patronem českého piva od roku 1357
Patronem českého piva sv. Václava v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se v českých zemích vedle pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví. Již v té době byl kníže považován i za patrona sladovníků. V roce 2013 jej v této roli opět připomněl Český svaz pivovarníků a sladoven a založil tradici Dnů českého piva, která je s jeho osobou již nerozlučně spojena.
Dny českého piva jsou od té doby každoročním svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich cílem je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikátní jev tradiční české hospody. Milovníci piva mají během pivních slavností termínově spojených se svatým Václavem možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinárními požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech.

Svatováclavské slavnosti ve Svijanech
Hlavním bodem oslav přímo ve Svijanech budou 28. září Svatováclavské slavnosti. Příjezd sv. Václava na Zámek Svijany doprovodí středověká hudba v moderním podání skupiny GNOMUS. Hosté slavností si potom budou moci užít tradiční řemeslný jarmark, vystoupení šermířů a kejklířů a další dobová představení nebo například módní přehlídku pivních šatů. „Pro fanoušky jsme v rámci slavností připravili i prohlídku pivovaru za zvýhodněnou cenu,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Kurzy vaření piva na VŠCHT Praha

Publikováno:před 22 dnyZdroj:VŠCHT PrahaAutor:Ing. Tomáš KinčlLachout VŠCHT

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.











Budova VŠCHT je funkční, krásná a má vlastní pivovar, kde se vaří Lachout

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Kristina ZábrodskáLachout VŠCHT

Chemie často patří ve škole k obávaným předmětům, její praktické využití se vytrácí v biflování vzorečků. Jaké překvapení čeká zájemce o studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, v jejíž budově najdou i vlastní pivovar, píše magazín City Life, který vychází poslední pátek v měsíci.

První studenti zde zasedli do lavic před 85 lety. Položení základního kamene nové budovy Vysoké školy chemickotechnologického inženýrství 21. června 1925 se zúčastnil také prezident T. G. Masaryk.

Pět let předtím došlo k reorganizaci pražské polytechniky a v rámci Českého vysokého učení technického vzniklo sedm vysokých škol. Jednou z nich byla i VŠCHT. Zvýšený počet studentů se však jen stěží vešel do budovy chemického odboru v Trojanově ulici, a tak nová vysoká škola začala s výstavbou většího komplexu.

Alchymisty zná většina lidí z Werichova filmu jako šarlatány hledající kámen mudrců, ale mnozí z nich učinili zásadní objevy, které se dodnes využívají v chemii.

Alchymie se také vyučovala na pražské (Karlově) univerzitě vedle matematiky a astronomie. Praktická zjištění se z ní však stále více vydělovala a v první polovině 16. století se proti ní vymezil Georgius Agricola. V díle De re metallica libri XII. shrnul poznatky využitelné v hornictví a hutnictví.

Další zájem o chemii vzbudil rozvoj manufaktur a průmyslu, především textilního, barvířského, kožedělného, sklářského, hutnického a později potravinářského.

Rozvíjející se průmysl vyžadoval rozsáhlou infrastrukturu a znalosti, a tak v roce 1707 v Praze vznikla Česká stavovská inženýrská škola. „Na základě projektu Františka Josefa Gerstnera, který vycházel z modelu pařížské polytechniky, byla v roce 1806 přeměněna na Český stavovský polytechnický ústav, Pražskou polytechniku. Pražská polytechnika se původně skládala z matematického a chemického oddělení,“ popisuje škola ve své webové prezentaci.

V roce 1920 se Pražská polytechnika přeměnila v České vysoké učení technické, které zastřešovalo sedm vysokých škol, mezi nimi i Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství.

Absolvoval ji také v roce 1928 Vladimír Prelog, který posléze odešel do Švýcarska a v roce 1975 získal Nobelovu cenu za chemii. VŠCHT se v roce 1933 přestěhovala do nové budovy v pražských Dejvicích. Nedostudovaly zde ale ani tři ročníky, když vysoké školy uzavřeli nacisté.

Touha po symetrii
Pro laboratoře, auly, učebny, studovny a knihovnu bylo zapotřebí mnoho prostoru a vedení VŠCHT si vyhlédlo místo v Dejvicích, původní vsi připojené k Praze v roce 1922.

Architektem nové čtvrti byl jmenován Antonín Engel. Zkušený stavitel a teoretik studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT u profesora Jana Kouly a posléze ve Vídni u Otto Wagnera.

Schopnosti koncepce velkých územních celků s důrazem na funkčnost i estetiku prokázal v návrhu Letenské pláně, za který získal římskou cenu, a poté i jako magistrátní úředník a člen státní regulační komise pro Velkou Prahu. Významně tak ovlivnil dnešní podobu hlavního města.

Antonín Engel v komisi strávil nejplodnější čas svého života, nastoupil do ní krátce po čtyřicátých narozeninách a zúročil zde zkušenosti ze studií, soukromé praxe i teoretických konceptů. Dejvice dobře znal, bydlel v Bubenči a od roku 1927 na Hanspaulce.

Území bývalých vinic, polí, luk, hospodářských statků a stavení pojal jako nepopsaný list a navrhl novou moderní čtvrť s dostatkem zeleně, obytných domů i veřejných budov. Středobod tvořilo náměstí Vítězství ve tvaru podkovy, kolem kterého se mezi pravoúhlými ulicemi rozprostírá prstenec domů.

Dominantou byla hlavní budova ČVUT, za kterou pokračovala univerzitní třída s dalšími vysokoškolskými budovami. Zajištěna tak byla symetrie i dynamika prostoru. Svůj návrh však musel zakomponovat do stávající šachovnicové zástavby činžovních domů v Bubenči a schváleného územního plánu sousedící čtvrti Podbaba.

Šalamounské řešení mu nakonec zajistilo vítězství ve veřejné soutěži a trvalou stopu v podobě města. Stavba začala podle priorit požadavků univerzity a jako první se tak stavěla budova VŠCHT v zadní části zamýšleného areálu. Bohužel k dokončení monumentálního projektu nedošlo. Další výstavba se zpozdila kvůli nedostatku finančních prostředků, nacistické okupaci a druhé světové válce.

Funkční a reprezentativní
Nová čtvrť měla představovat architektonickou bravuru a stavitelské mistrovství moderní doby a zároveň ladně navázat na stávající půdorys Prahy a blízkost Pražského hradu.

Estetické nároky se snoubily s funkčními požadavky nové městské části i vlády, která potřebovala budovy pro své instituce. Poněkud nudnější blokovou zástavbu nanejvýš šestipatrových bytových domů provzdušňují široké ulice v pravoúhlém křížení v oblouku kolem centrálního náměstí a zelené plochy. Souběžná výstavba mnoha objektů se postarala o udržení jednotné koncepce, čtvrť tak i po 80 letech působí moderně a zároveň si udržela genius loci a jistou noblesu první republiky.

Stavba první budovy VŠCHT (dnešní budova A VŠCHT) byla dokončena v roce 1933, druhá budova (dnešní B, kde sídlí mimo VŠCHT i ČVUT) přivítala studenty zemědělské a lesnické fakulty v roce 1937. Antonín Engel na první stavbě spolupracoval s architektem Severinem Ondřejem, na druhé s jeho učitelem Theodorem Petříkem.

Rozlehlost stavby zmírňuje funkcionalistické pojetí fasády členěním pravoúhlými nezdobnými sloupky a okny. Navzdory své velikosti budova působí subtilně a vzdušně. Přispívá k tomu i uzavřený dvůr, z kterého proudí do chodeb a místností denní světlo.

Budovu A lze celou obejít, budova B je také průchozí. Inspirace moderním funkcionalismem je patrná ve velikých oknech a otevřené konstrukci s nosnými sloupy po stranách. Vynikne tak široké kamenné schodiště s oblým úzkým kovovým zábradlím.

Půdorys budovy připomíná loď - obdélníkovou palubu se šikmou špičkou. Důvodem je parcela tvaru lichoběžníku, která vznikla v síti ulic paprskovitě se rozbíhajících z kruhového náměstí. Učebny, laboratoře a kabinety jsou rozmístěny po obvodu hlavní chodby v každém ze tří pater, hlavní schodiště spojuje jednotlivá patra i dvě velké auly.

Kampus pro všechny
V roce 1952 se Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství oddělila od ČVUT a získala nový název Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Dnes sídlí ve třech budovách v dejvickém kampusu a kromě tradičních oborů chemie se zaměřuje i na biotechnologie, nanotechnologie, nové zdroje energie, ekologii, potravinářství nebo kosmetiku.

V letech 2010-2017 procházely budovy VŠCHT rekonstrukcí, která jim vrátila původní vzhled s maximálním zohledněním současných požadavků na výzkum.

Dejvický kampus navazuje na Engelovu myšlenku univerzitního městečka a od roku 2015 spojuje VŠCHT, ČVUT, Univerzitu Karlovu, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, Národní technickou knihovnu a městskou část Prahy 6.

Cílem je oživit místo a vtáhnout do dění nejen studenty a vědce, ale i širokou veřejnost a propojit vědu s uměním, kulturou i sociálně odpovědnými projekty. A pokud uvažujete o studiu na VŠCHT nebo se do budovy chcete jen podívat, přijďte během dnů otevřených dveří, které se konají 23. a 24. listopadu 2018 nebo 25. a 26. ledna 2019.



Pivovarské muzeum má kopii historického dvoukoláku, s nímž se převážely sudy po pivovaru

Publikováno:včeraZdroj:České nápoje

Pivovarské muzeum v Plzni získalo do svých sbírek nový zajímavý exponát. Kopii historického dvoukoláku, jehož originální předchůdce sloužil v první polovině minulého století k převážení sudů uvnitř pivovaru, vyrobila parta bednářů Plzeňského Prazdroje ve spolupráci s učni Střední řemeslné školy Jaroměř.

Výrobu nového exponátu iniciovalo samotné muzeum. To má ve svých sbírkách poslední dochovaný dvoukolák, který kdysi sloužil v pivovaru a v roce 1959 jej bednáři věnovali do tehdy vznikající muzejní sbírky nově založeného Pivovarského muzea. Dvoukolák ale poznamenala doba a také někdejší používání v provozech. Na základě důkladného rozboru proto navrhli muzejní pracovníci vytvoření jeho kopie.

Tu si vzali na starost prazdrojští bednáři, kteří při výrobě dvoukoláku navázali na práci svých předchůdců. „Přestože dřevo na historickém dvoukoláku bylo časem velmi poškozeno, originální kovové součásti zůstaly v dobrém stavu a použili jsme je i na naší novodobé kopii. K výrobě loukoťových kol jsme pozvali jaroměřské učně. Ti s tím mají praxi v rámci své praktické výuky,“ uvedl šéf bednářů Plzeňského prazdroje Josef Hrůza.

Dvoukoláky sloužily k dopravě sudů na krátké vzdálenosti uvnitř areálu plzeňského pivovaru a to od jeho založení v roce 1842. „Na jednom dvoukoláku se do první řady mohlo naložit až 5 sudů a další se pak mohly skládat na ně. Kolik sudů se vozilo, to záleželo na fyzické zdatnosti konkrétního bednáře, který je převážel,“ doplnil Josef Hrůza.

Nový dvoukolák je nyní k vidění na trase Pilsner Urquell v Návštěvnickém centru plzeňského pivovaru.

Stovka strakonických sportovců v pivovaru nafotila kalendář

Publikováno:včeraZdroj:Jižní Čechy TeďAutor:Pavel PechoušekDudák

Dohodnout se na užší spolupráci a také na souvislé a společné propagaci svých aktivit. To byl cíl páteční schůzky na strakonickém pivovarském dvoře, při které se sešli zástupci šesti nejpopulárnějších kolektivních strakonických sportů a vedení zdejšího měšťanského pivovaru. Pivovar tím začal s přípravou na oslavy 370 let od svého vzniku, které si připomene v příštím roce. Akce se zúčastnili zdejší basketbalistky, fotbalisté, florbalisté, házenkáři, hokejisté, vodní pólisté a pólistky.

„Každý rok podporujeme strakonický sport částkami v řádech stovek tisíc korun. Sportovci nám vše vrací propagací našeho piva na svých dresech nebo tím, že při zápasech čepují naše pivo. Teď spolupráci, které si moc vážíme, ještě rozvíjíme," uvedl nový ředitel a sládek pivovaru Dušan Krankus.

Tři sta sedmdesáti letům od založení bude věnován i kalendář, který tu společně všichni sportovci ve spolupráci s pivovarskými nafotili. „Dále připravujeme řadu akcí, kterými oslavíme toto výročí. Budeme rádi i za zajímavé tipy a návrhy od všech občanů Strakonic. Vždyť pivovar je všech lidí ve městě," uvedl obchodní ředitele Martin Man. Dudák je jediným pivovarem v České republice, který patří městu.

Během pátku vznikla v pivovaru řada unikátních fotografií. Všichni sportovci měli na sobě nejen svoje dresy, či plavky, ale také přilby, plavecké čepice, v rukou své míče nebo hokejky. Při focení pivovar využil i dron, který vše nasnímal z ptačí perspektivy.

Tímto ale společná akce nekončí, další focení v pivovaru bude ještě následovat. Zástupci jednotlivých sportů se zde budou fotit individuálně. Z efektních fotografií vzniknou unikátní koláže a grafiky. Ty budou při své propagaci využívat jak sportovci, tak i pivovar. „Chystáme také atraktivní autogramiády pro fanoušky v naší nově otevřené pivovarské prodejně," doplnil Martin Man. Až bude vše nafoceno, chtějí pivovarští pro sportovce i další zájemce uspořádat veřejné promítání na dvoře pivovaru.

„Výborný nápad a příjemné odpoledne. S řadou sportovců se znám, ale nikdy jsme neměli možnost se sejít všichni. Těším se na pokračování," uvedl Luděk Cimrhanzl, trenér FK Junior Strakonice. „Bylo to úžasné soustředění síly a energie sportovců do příjemného prostředí pivovaru. Také se mi líbilo, že všude bylo vidět jenom samé úsměvy a žádné otrávené tváře. Děkujeme za skvělou organizaci této ojedinělé akce a za výborné pohoštění," doplnil Miloslav Tuháček, člen výboru HC Strakonice.

Strakonický sport má za sebou v minulých letech několik výrazných úspěchů a navíc během tohoto i příštího roku oslaví řadu zajímavých výročí. Fotbalisté FK Junior si nedávno setkáním s fanoušky a exhibičním zápasem připomněli 110 let od svého založení a čtyři roky po sobě šplhali z úplného dna až do 1A třídy.

Hokejisté dokázali letos zvítězit v nabitém krajském přeboru a i oni letos slaví 110. výročí od založení. Házenkáři budou letos bojovat o návrat do nejvyšší soutěže. Stejně tak se budou chtít z divize o soutěž výše dostat i florbalisté. Basketbalistky hrají nejvyšší soutěž, stejně tak jako vodní pólisti či pólistky. Ty jsou několikanásobnými mistryněmi republiky a momentálně naším nejúspěšnějším mužstvem, v tomto sportu.

Strakonický kolektivní sport vychoval několik profesionálních sportovců, mezi ty nejznámější patří například hokejoví gólmani Roman Turek a Alexandr Salák nebo fotbalista Jan Zušťák. Ve Strakonicích také začínala jedna z našich největších star ženského basketbalu Veronika Voráčková. Největší hvězdou, která ve Strakonicích stále hraje, je házenkář Martin Mošovský, mnohonásobný vítěz ankety o nejlepšího sportovce Strakonicka.

Obliba pivních slavností stále roste

Publikováno:včeraZdroj:Plzeňský deník

Co týden, to oslava piva. Festivaly spojené s konzumací zlatavého moku se v celém kraji těší velké popularitě.
Na Plzeňsku jsou to namátkou Gambrinus den, Pivní slavnosti v Nepomuku a ani s koncem léta nabídka festivalů neslábne. Včera v Plzni v městské části Lochotín odstartoval Raven fest, který potrvá do dnešních 20 hodin.

„Můžete se těšit na pestrou nabídku našich piv, na festivalové pivo, které nikde jinde nekoupíte, nebo na prohlídky pivovaru s degustací zdarma,“ zvou pořadatelé na facebookových stránkách.
Na Tachovsku jsou největší událostí slavnosti v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané. Konají se vždy třetí sobotu v srpnu s hudebním programem v pivovarské zahradě.

Další akcí inspirovanou českým národním nápojem je Den piva. Uskuteční se 21. září v Boru a 29. září ve Stříbře. „Výtěžek bude věnován pětileté nemocné dívce ze Starého Sedliště,” uvedl organizátor Lukáš Kuběnka.

Asi největší pivní slavnosti na Klatovsku se konají počátkem června v Klatovech. „Každoročně máme přes dvě desítky druhů piv známých i lokálních pivovarů. Lidé tak mohou ochutnat klasiku a různé speciály. Kromě piva máme i pestrou nabídku jídla a pro děti jsou k dispozici atrakce. Připraveno je také posezení ve stanech,“ řekl pořadatel pivních slavností v Klatovech Vlastimil Lagron. Pivaři si mohou na oblíbeném moku pochutnávat dva dny. Kromě toho je součástí i kulturní program, kde vystupují dechové skupiny i rockové kapely. Během dvou dnů se tam vystřídají tisíce lidí.

V Břevnovském klášteře sklízeli chmel. V lednu z něj bude skvělý „opatský“ speciál

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Náš regionSvatý Vojtěch

Minulý týden se v Břevnovském klášteře sv. Vojtěcha česal chmel. Na deseti „babkách“ před břevnovským klášterním pivovarem vyrostlo třicet štoků chmele, ten uzrál a nastal čas jeho sklizně.

„Chmel vypadá pěkně, až se usuší, bude ho tak deset kilo,“ řekl nám spolumajitel pivovaru Petr Janík. „Uvaříme z něj před vánocema Opatský ležák. Ten půjde k zákazníkům 14. ledna.“

Pivovar v Břevnově je nejstarším nepřímo doloženým pivovarem v Čechách, přičemž založení kláštera je datováno k roku 993. Svatý Vojtěch, jak se traduje, ale vaření piva zakázal, protože mu mniši holdovali až přesmíru. Zákaz byl zrušen až roku 1244 na popud krále Václava I.

Za husitských válek byl celý klášter včetně hospodářských objektů téměř zničen a většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. K obnově došlo až na sklonku 17. století. Nejvýznamněji se na této obnově podíleli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Postupně byl vybudován nový kostel, konvent, prelatura. Výstavba nového pivovaru proběhla v roce 1720 v místech mezi Pivovarským rybníkem a Kaštanem.

Klášter neprovozoval pivovar sám, ale pronajímal jej různým pachtýřům na dobu obvykle 6 let. V 19. století se zde vystřídala řada sládků, třeba slavný Petr Faster, přezdívaný Český král, revolucionář z roku 1848, majitel restaurací a hotelu, jehož bratr Method byl v Břevnově farářem. Pivovar měl kapacitu 5 tisíc hektolitrů piva ročně. V roce 1889 byl zrušen, zbourán pak kolem r. 1950 při budování Patočkovy ulice.

Dnešní pivovar se nachází v hospodářských staveních, konkrétně ve stájích.
Zařízení Břevnovského klášterního pivovar sv. Vojtěcha je převážně české výroby a je si ho možné prohlídnout v rámci exkurze nebo při nákupu piva. Kapacita zařízení je 3000 hektolitrů piva ročně. Vedle klasického ležáku se vyrábí řada speciálních druhů piva s využitím různých druhů sladů, chmelů i kvasnic. Některá silná piva zrají v dřevěných sudech. Pivo se plní jednak do KEG sudů různé velikosti, jednak do skleněných patentních lahví a PET lahví.
Klášterní piva se prodávají pod značkou Břevnovský Benedict. (Svatý Benedikt je zakladatelem řádu benediktýnů, který v Břevnově sídlí, je to nejstarší mužský řád u nás). Vyráběná piva je možné koupit přímo v pivovaru a od nového roku především v prodejně na nové fortně kláštera nebo ve výčepu.
„V našem sortimentu je tmavý ležák 11°, světlý ležák 12°, IPA 15°, 20° Imperial Lager – to je ta taková naše vlajková loď – a 21° Stout.“
Na vánoce břevnovský pivovar obvykle vaří Abbey 17°, takže je přeci jen důvod, proč se těšit na vánoce.

V izraelské jeskyni objevili nejstarší pivovar na světě

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem třináct tisíc let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné. Až dosud se vědci domnívali, že pivo se začalo vařit před pěti tisíci lety, nynější objev ale může historii zásadně změnit.

Nálezy svědčí o tom, že pivo se nemuselo vyrábět ze zbytků chleba, jak se dosud předpokládalo. V archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science vědci uvádějí, že pivo se vařilo na rituální svátky k uctívání zemřelých. "Tento pivovar je považován za nejstarší výrobnu alkoholu na světě," uvedl profesor Stanfordské univerzity a vedoucí vědeckého týmu Li Liu v rozhovoru s listem Stanford News.

Starověké pivo se podobalo kaši
Vědci hledali stopy, jakou rostlinnou potravu jedli lidé natufijské kultury, kteří žili v době kamenné mezi obdobím paleolitu a neolitu. Přitom objevili známky alkoholu na bázi pšenice a ječmene v kamenných hmoždířích vytesaných do dna jeskyně. Až šedesát centimetrů hluboké nádoby se používaly k ukládání, drcení a vaření různých druhů rostlin, včetně ovsa, luštěnin a lýkových vláken, jako je třeba len.

Starobylé pivo se podobalo spíše kaši a tím dnešním mělo pramálo společného. Bylo sice kvašené, ale pravděpodobně slabší než dnešní piva, píše server BBC.

V Izraeli byl objeven nejstarší pivovar. Pivo se v něm vařilo už v době kamenné

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné. Až dosud se vědci domnívali, že pivo se začalo vařit před 5000 lety, nynější objev ale může historii zásadně změnit.

Nálezy svědčí o tom, že pivo se nemuselo vyrábět ze zbytků chleba, jak se dosud předpokládalo. V archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science vědci uvádějí, že pivo se vařilo na rituální svátky k uctívání zemřelých. „Tento pivovar je považován za nejstarší výrobnu alkoholu na světě,“ uvedl profesor Stanfordské univerzity a vedoucí vědeckého týmu Li Liu v rozhovoru s listem Stanford News.

Vědci hledali stopy, jakou rostlinnou potravu jedli lidé natufijské kultury, kteří žili v době kamenné mezi obdobím paleolitu a neolitu. Přitom objevili známky alkoholu na bázi pšenice a ječmene v kamenných hmoždířích vytesaných do dna jeskyně. Až 60 centimetrů hluboké nádoby se používaly k ukládání, drcení a vaření různých druhů rostlin, včetně ovsa, luštěnin a lýkových vláken, jako je třeba len.

Starobylé pivo se podobalo spíše kaši a tím dnešním mělo pramálo společného. Bylo sice kvašené, ale pravděpodobně slabší než dnešní piva, píše server BBC.

Vyškov: Radnice se chce vložit do jednání o osudu pivovaru

Publikováno:před 3 dnyZdroj:ParlamentníListy.czVyškov

Loni na jaře zastavil výrobu, v létě pak milovníci zlatavého moku na pivo z Vyškova už v obchodech a hostincích nenarazili.
Vaření piva má ve městě dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Arcibiskupský pivovar vznikl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna už v­ roce 1680, ale už několikrát to s ním bylo nahnuté.

Naposledy před osmi lety pod správou státních Jihomoravských pivovarů. Krach odvrátil pronájem o rok později pražskou společností Czech Beverage Industry Company. Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu zkrachovalo. Na začátku roku 2011 nicméně došlo k podpisu smlouvy, který utnul spekulace, čekání a dohady nad dalším osudem pivovaru. A zvrátil nejistotu zaměstnanců. Po slibném rozjezdu se přesto firmě přestalo dařit. A po ztrátách a klesajícím odbytu piva loni pivovar pozastavil výrobu. O­ dalším osudu se rozhodne na základě výsledku žaloby, kterou podal nájemce na majitele nemovitostí, státem ovládané Jihomoravské pivovary, které spadají pod ministerstvo zemědělství. „Celá situace okolo pivovaru je nepříjemná. Pivovar je jedním z neodmyslitelných symbolů města, je s ním historicky spjatý, v jeho areálu se navíc konala celá řada kulturních akcí. Tradice vaření piva ve Vyškově je jedna z nejdelších u nás, na to bychom měli být pyšní,“ připomněl starosta města Karel Goldemund.

Vyškov je kromě Budějovického Budvaru poslední z pivovarů u­ nás, které po znárodnění v roce 1948 vlastnil stát, a ani po revoluci nepřešel do soukromých rukou. „Samozřejmě vše závisí na ukončení soudních sporů. Město s pivovarem jako takovým nemělo nikdy nic společného, přesto si samozřejmě uvědomujeme, že by byla škoda, kdyby vaření piva skončilo nadobro. Navíc si musíme uvědomit, že nemalý areál pivovaru leží prakticky v centru města, takže i proto se o něj musíme zajímat,“ naznačil vyškovský starosta.

Město tak chce být u jednání o dalším osudu pivovaru. „Vše v tuto chvíli závisí na rozhodnutí soudu. Jednoduše ale nastává doba, kdy se do dalšího osudu pivovaru musí Vyškov vložit. Jde nám o dva body. V lepším případě, aby se znovu začalo pivo vařit, v horším, abychom mohli v případě definitivního konce ovlivnit, co se bude dál s rozsáhlým areálem dít. Důležitým krokem bude jednání s resortem zemědělství. I díky tomu, že máme vládu s důvěrou, se vedení města setká přímo s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem,“ prozradil starosta Goldemund.

Spekuluje se, že svárem má být údajná závada, která měla vzniknout už před lety na instalované technologii ze strany pronajímatele. Zástupci obou stran ovšem spor nechtěli komentovat. S otazníkem byl rovněž v rámci církevních restitucí zájem Arcibiskupství olomouckého. Církev nechtěla sama podnik provozovat, počítala, že nájemce v něm zůstane. V roce 2016 ovšem svůj majetkový nárok s odkazem na neúspěch v podobném majetkovém sporu v Kroměříži vzdala a žalobu stáhla. „Je nám jasné, že taháme za výrazně kratší stranu pomyslného provazu, nicméně myslíme si, že nazrál čas pokusit se do osudu pivovaru vstoupit a ovlivnit jej ve prospěch našeho města,“ uzavřel starosta Vyškova.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.09.2018 15:276.666/6.666