Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Pivovar Samson zaznamenal historický úspěch. Ležák SAMSON byl oceněn v prestižní World Beer Awards jako nejlepší ležák českého typu vyráběný v České republice. Do Českých Budějovic tak putuje zatím nejvýznamnější ocenění v novodobé historii pivovaru založeného v roce 1795. Kromě toho se dokázalo v mezinárodním klání prosadit i nealkoholické Pito.

„Navázali jsme na úspěchy našich předchůdců, kteří obdrželi mnoho významných ocenění na světových pivovarských soutěžích a vybudovali tak slávu Budějovického piva z našeho pivovaru. Samson nyní patří do extraligy světových piv. Český ležák je ve světě pojmem a pro nás je ctí, že ten nejlepší v České republice vaříme u nás v Samsonu,” říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Velké poděkování patří všem našim zaměstnancům, kteří se na úspěchu podíleli. Bez masivních investic AB InBev z poslední doby by bylo téměř nemožné prosadit se v nabité konkurenci. Pro náš pivovarský tým je cena impulsem k další práci, abychom se stále zlepšovali,” dodává Dřevikovský.

“Díky investicím AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun jsme výrazně zvýšili kvalitu našeho piva. Většina finančních prostředků (téměř tři čtvrtiny) šla do technologií na kvašení, zrání a filtraci piva. Zbytek z celkové investice směřoval do stáčírny, logistiky, strojovny a laboratoře,” bilancuje generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

World Beer Awards patří v pivním světě k těm nejprestižnějším mezinárodním oceněním. O výsledcích soutěže rozhoduje mezinárodní porota, jejíž členové z celého světa jsou kapacitami ve svém oboru. „Soutěž World Beer Awards získala během posledních pěti let výraznou prestiž a úspěch v ní může významně podpořit export vítězné značky do Velké Británie a dalších zemí,“ říká vedoucí poroty World Beer Awards pro určení národních vítězů Pavel Borowiec s tím, že soutěž patří k absolutní špičce pivních evropských klání.

Pivovar Samson se nespoléhá jenom na vlajkovou loď, kterou je „dvanáctka”. Loni získala v České republice ocenění i „desítka”, pro řidiče v Samsonu připravují legendární Pito, které se opět vrací na piedestal nealkoholických piv. „Ve své kategorii získalo v londýnské soutěži World Beer Awards Pito stříbrnou medaili pro Českou republiku. Ocenění v soutěži je jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Pro nás je největším

Budějovický Pivovar Samson bude u toho, když se město České Budějovice od čtvrtka 27. září do pátku 28. září promění v místo plné fascinující podívané, strhujícího umění a originálních projekcí. Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije 100 – významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Hlavním tématem 7. ročníku audiovizuálního festivalu je připomenutí stého výročí od založení Československé republiky. „Máme radost, že můžeme spolupracovat při organizaci atraktivní akce Vltava žije 100 zvlášť v tomto roce, kdy si připomínáme tak významné výročí,“ říká k partnerství generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Jsme hrdí na to, že se podílíme na významném kulturním dění v Českých Budějovicích. Jako nejstarší budějovický pivovar máme k tradici velký respekt. Naše účast navíc zapadá do naší koncepce, která si klade za cíl více otevřít Pivovar Samson veřejnosti,“ dodává Dřevikovský.

Po Náměstí Přemysla Otakara II., břehu slepého ramene Malše a dalších lokalitách se návštěvníkům akce otevře areál Pivovaru Samson. Kromě jiného se mohou diváci těšit na unikátní výzdobu spojenou s tématikou 100, konkrétní podobu nechává Pivovar jako překvapení pro ty, kteří si do něj najdou cestu.

Na návštěvníky čeká v areálu pivovaru ochutnávka piv Samson, včetně nejlepšího českého ležáku. „Právě v těchto dnech jsme obdrželi významnou cenu z Londýna World Beer Awards. Naše dvanáctka se stala vítězem kategorie nejlepší český ležák pro Českou republiku,“ prozrazuje Daniel Dřevikovský. Kromě jiných piv bude na čepu i legendární nealkoholické Pito, které skončilo ve své kategorii v Londýně stříbrné. „O úspěch se tak podělíme s českobudějovickou veřejností během představení v areálu našeho pivovaru,“ zve všechny generální ředitel Samsonu.

Pivovar Samson zažívá příznivou éru i díky podpoře mateřské belgicko – brazilské společnosti AB InBev. „Za úspěch vděčíme poctivé práci našich zaměstnanců i masivním investicím ze strany belgicko-brazilské společnosti AB InBev,“ míní Dřevikovský.

Partnerství s Pivovarem Samson si pochvalují i organizátoři akce z agentury Art4promotion. „Pivovar Samson k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří, jsme rádi, že jsme letos, kdy si připomínáme sté výročí republiky, spojili síly s tradiční společností jako Pivovar Samson,“ říká ředitel pořádající agentury Art4promotion Rudolf Střítecký.

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.

Stanislav Bernard rád kreslí, při rozhovoru si maluje různé obrazce. Když ho napadne myšlenka, kterou by chtěl v povídání později navázat, zapíše si ji. Ve své pracovně má fotografie z cyklistického závodu Tour de France od Markéty Navrátilové, při vchodu do jeho kanceláře pak visí obraz, který znají řidiči jezdící po D1, se vzkazem "Kéž jsou všechny bytosti šťastny".

"Není to naše aktivita, ale velmi s tou myšlenkou rezonujeme. Pokud by tomu tak bylo, na světě by bylo moc hezky," říká zakladatel pivovaru, který nese jeho jméno. Je šťastný? "Štěstím úplně nehýřím, ale mám velmi zajímavé období," odpovídá dvaašedesátiletý chlapík, který sám o sobě a svém pivovaru v reklamní zkratce mimo jiné tvrdí: "Pivo dobré, majitel magor."

V pivovaru v centru Humpolce, blízko zmíněné D1, je Stanislav Bernard stejně jako druhý spoluzakladatel Josef Vávra nyní čtvrtinovým majitelem, 50 procent společnosti s názvem Rodinný pivovar Bernard patří od roku 2001 belgickému pivovaru Duvel Moortgat. V rozhovoru pro Hospodářské noviny hovoří o aktuálních plánech firmy, o dění na pivovarnickém trhu, ale třeba i o tom, že si postupem let uvědomil, že společnost a své okolí je lepší zkoušet ovlivňovat spíš jemnozrnně než hrubozrnně.

HN: Jaký byl loňský rok pivovaru a jak se firmě aktuálně daří?
Rosteme od roku 2001. Loni jsme přidali v objemu prodeje 5,5 procenta, uvařili zhruba 332,5 tisíce hektolitrů. A letos prodej za první půlrok vzrostl o 17 procent. Můžeme se bavit o tom, že v tomto roce prodáme kolem 370 tisíc hektolitrů. Z pohledu trhu o velikosti 14,5 milionu hektolitrů jsme velikostně spíše malí až středně velcí. Máme asi dvouprocentní tržní podíl. Loňský obrat dosáhl 683 milionů korun. Myslím si ale, že náš význam − minimálně pro pivní trh − není jen v tom uvařeném pivu a rostoucích tržbách, ale je mnohem širší.

HN: Co tím myslíte?
Předně si stále stojíme za tím, že zachováváme tradiční výrobní postupy, neodchylujeme se ke zkratkám a způsobu fungování ve stylu − co ušetřím ve výrobě, mohu dohnat reklamou. Celý domácí pivní trh neroste, stagnuje. Je ale dobré se podívat, za jakou cenu je schopen dosáhnout aspoň té nuly. Hlavní strategií pivovarů je bohužel uplácet hospodské, podbízet se, aby čepovali jejich pivo, pak dávají spousty slev, jako například dva sudy za peníze, jeden zadarmo. Dále pivovary stáčejí pivo do plastu, což je zločin, který velmi poškozuje vnímanou hodnotu výborného českého piva. Kvalitní francouzské víno se taky neprodává v tetrapaku. A pak ještě rostou plechovky, což je taky špatně. Obojí, jak plastové lahve, tak plechovky, je špatně jak pro kvalitu piva, tak pro ekologii.

HN: Plechovky se staly velkým trendem, řada pivovarů investovala podstatné částky do plechovkových linek. Co když vám namítnu, že plechovka je pro uchování vlastností piva podle některých odborníků vhodnější než sklo a že se plechovky recyklují?
Předně − pivo v plechu je z principu vždy pasterované. Jinak to udělat nejde. Už to je první problém pro kvalitu piva. My nepasterujeme, naše pivo je čerstvé. A o ekologickém obalu navzdory recyklaci nemůže být řeč. Hliník se těží někde na druhé straně světa, při velmi špatných pracovních podmínkách, vzniká přitom množství sekundárních, často toxických odpadů a při jeho těžbě, přepravě a zpracování se spotřebuje spousta drahocenné energie. A pak se vytvoří plechovka, která se jednou naplní, vypije a vyhodí. A argument, že se plechovky recyklují? Stačí se podívat do lesa anebo vnímat náročnost celého řetězce na recyklaci. Míra recyklace hliníku je v ČR na pouhých dvaceti procentech. Lidé si to neuvědomují, ale měli by. Je to nevědomé a tím i arogantní chování vůči naší planetě.

HN: Předpokládám ale, že ani vaše firma nebyla po celou dobu svého fungování natolik uvědomělá. Nekladla si vždy i jiné než nefinanční cíle tak vysoko jako třeba dnes. Kdy jste chtěli přestat "jen" vydělávat, jde-li to tak říct?
Mělo to svůj vývoj. Odpovím ale jinak. Už před mnoha lety jsme našim zaměstnancům umožnili, aby si sami vybrali své/naše firemní hodnoty. My ve vedení jsme ten proces pouze koordinovali. Celé to trvalo přes jeden a půl roku. Ty hodnoty jsou otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost a pozitivita. Změnilo to hluboce atmosféru ve firmě. Dnes tu pracuje 200 lidí, dvakrát tolik co v době, kdy jsme se o hodnotách bavili. Poslední roky jsme rostli, přibírali lidi. Pomáhá nám to při výběru nových zaměstnanců, kdy těch pět jednoduchých slov znamená hlavní kritérium celého jejich přijímání. Několikrát do roka se s novými zaměstnanci setkáváme, máme přímou zpětnou vazbu, jak to vidí, jaké mají dosavadní zkušenosti, co se jim líbí nebo nelíbí.

Firemní hodnoty hluboce ovlivňují nejenom vztahy ve firmě, ale nepřímo i v jejím okolí. Zpočátku jsme několik let procházeli obdobím, kdy nás lidé v Humpolci pomlouvali, záviděli nám. To se ale v průběhu času změnilo. A i když se najde i dnes někdo, kdo nám nefandí, cítím, že velká většina lidí je ráda, že máme v Humpolci opravdu dobré pivo. Na tom všem to pak vyrostlo a dnes nám takové podnikání umožňuje myslet i na jiné věci než jen na peníze. Naší prioritou je osobitá chuť a kvalita piva, přátelské vztahy ve firmě i mimo ni a budování kultovní značky. Samozřejmostí je ohleduplnost k životnímu prostředí.

Že reklama Bernardu umí zaujmout, se ví dlouho. Když v minulosti zakladatel pivovaru a jeho spolumajitel Stanislav Bernard sám sebe na plakátu postavil do budky Hradní stráže a přidal slogan "Proti europivu" nebo jiná reklama ukázala oběšený otvírák na pivo a vedle něj hrdě stojící patentní uzávěr svátečního ležáku Bernard, určitě tím Humpolečtí na své pivo šikovně upozornili. Neřešili přitom jen sebe, ale dotýkali se i jiných, byli kontroverzní. Někdy na hraně, někdy i za hranou.

Velmi živo bylo nedávno kolem jedné z posledních kampaní spojených s takzvanými pin-up girls. Obrázky piv a žen v lehce vyzývavých pózách byly umístěny nejprve na vizuálech u píp výčepů, kde je pivo Bernard k mání, později na billboardech (viz obrázek výše). Už měsíce prolínají celkovou komunikaci značky. A v duchu "pinapek" pokračuje i čerstvá kampaň, která láká na Den Bernarda v říjnu.

Polemiky nad "pinapkami" rezonovaly hlavně na jaře na sociálních sítích, v tuzemských i ve světových médiích a vedou se stále. Přišly ve chvíli, kdy společnost přemýšlela, jak se postavit ke kampani #MeToo, která má za cíl pomáhat obětem sexuálního obtěžování.

"Některé reakce na tuto naši kampaň byly nevybíravé, útočné. O tom, že jsme rasisti, sexisti, dokonce pedofilové. Řada z nich byla žalovatelná, ale přešli jsme to," říká Stanislav Bernard. Řádově víc lidí ovšem podle něj i internetových anket zmíněná kampaň vůbec neurážela a neuráží. Bernard se proto ptá: "Co je na našich pinapkách kontroverzního? Že to nejsou škaredé ženské? Že je to tradiční forma marketingu už téměř sto let?"

Světový den nosorožců výjimečným způsobem oslavil královédvorský safari park. Veřejnosti představil nový Safari pivovar, lidé tu mají možnost ochutnat řadu druhů piv, které podle originální receptur vaří přímo v reálu zahrady. Korunou z každého zakoupeného piva přispívají návštěvníci na chov nosorožců a jejich ochranu ve volné přírodě.

„Nabídnout návštěvníkům naše pivo a propojit jeho prodej s podporou nosorožců se nám zdálo jako skvělý, a navíc výjimečný nápad. Vlastní pivo vařené přímo v zahradě nabízené pouze návštěvníkům je rarita nejen v Čechách, ale v i celé Evropě,“ říká ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Safari park nabízí pět druhů piv. Dva z nich nesou název právě po afrických nosorožcích - White Rhino (Bílý nosorožec) a Black Rhino (Černý nosorožec). Doplňují je dále Safari Beer, Kili Beer nebo African Queen Beer.

„Každé z piv je originál a o správný postup výroby se stará přímo náš sládek. Speciálními přísadami některých druhů je chmel dovezený až z Jihoafrické republiky nebo Fair Trade káva vypěstovaná v Keni,“ popisuje Igor Mašín ze společnosti Safari Gastro, autor nápadu na vybudování pivovaru.

První safari piva ochutnali návštěvníci už na konci června. „Od té doby se nám díky jeho prodeji podařilo na nosorožce vybrat už 26 095 korun. Šek na tuto částku jsme dnes při příležitosti Světového dne nosorožců slavnostně předali dvorskému safari parku,“ zakončuje Igor Mašín.

Safari pivovar vznikl rozsáhlou přestavbou stávajícího restaurantu, přilehlého vchodu do zahrady a části Hotelu Safari Lodge. Vstupní část tak díky této rekonstrukci získala novou podobu v africkém stylu.

Kroměřížská radnice otevřela před pár dny opravenou budovu Klubu Starý pivovar. Práce začaly 1. února letošního roku, stavební náklady činí asi 19,5 milionu korun, řekl serveru Zlin.cz mluvčí kroměřížského městského úřadu Jan Vondrášek.

Jedná se letos o největší investici města. Radnice už v roce 2014 za osm milionů korun opravila suterén objektu, kde vznikla Expozice Karla Kryla. "V tomto roce přišla na řadu nadzemní podlaží, jejich oprava se opravdu povedla," uvedl starosta Jaroslav Němec. Zhotovitelem byla společnost Stav consult, s.r.o. z Kroměříže.

Starý pivovar je zázemím pro kroměřížský divadelní spolek i místem konání dalších kulturních a společenských akcí. "A tak to i nadále zůstane. Klub bude pořádat komorní divadelní představení i pohádky pro děti, koncerty jazzové, folkové i dalších žánrů, posezení u cimbálu, prostor zde najdou i výstavy výtvarných děl či fotografií. Obnovit bychom chtěli nedělní odpolední čaje s živou kapelou, které se na Starém pivovaru pořádaly do roku 1977," řekl vedoucí spolku a radní Kroměříže Jiří Kašík.

Budova nebyla v dobrém stavu, rekonstrukce byla nezbytná. Její součástí je i nový výtah, objekt je tak nově bezbariérový. Nové jsou šatny a sociální zázemí pro účinkující i návštěvníky a také vstup z Prusinovského ulice. Opravený je sál, kanceláře a klubovna. Nová je i galerie a kabina pro technika zvuku a osvětlení. Instalována byla pojízdná výtahová plošina pro dopravu techniky na jeviště.

Divadelní spolek Kroměříž, který navazuje na tradici ochotnického divadla ve městě spadající až do roku 1863, po dobu oprav využíval jiné prostory. Památkově chráněná budova Klubu Starý pivovar byla postavena koncem 16. století majiteli kroměřížských šenkovních domů, kteří v těsném sousedství radnice vybudovali pivovar. Pivo se tu ale už dávno nevaří, objekt slouží kulturním akcím.

Jedenáctý ročník největší přehlídky minipivovarů v Česku Slunce ve skle přilákal do areálu pivovaru Purmistr v plzeňských Černicích na 65 pivovárků, které představily 250 piv. Několik z nich ve stylu lambic, tedy kyselých, po vzoru belgických spontánně kvašených.

Mezi tuzemskými minipivovary stále přetrvává trend svrchně kvašených piv typů ALE, IPA nebo stout a bylo to znát i na víkendovém festivalu Slunce ve skle v Plzni, kde tvořily podle pořadatelů 60 procent nabízených značek. Tradiční české ležáky byly zastoupeny méně.

Celkem 65 zúčastněných nejmenších výrobců, prakticky všech, kteří v domácím minipivovarnickém dvorku něco znamenají, a jejich 250 značek piv sice není rekord jedenáctileté přehlídky, ale i tak se jedná o největší ochutnávku svého druhu u nás. I co do pestrosti mělo během pátka a soboty na sedm tisíc návštěvníků z čeho vybírat.

Určitou raritou byla letos svrchně kvašená piva stylu lambic, jejichž kyselost kolem 3 ph z nich dělá pití pro nepočetnou skupinu vyznavačů, kteří se k takové chuti, pro snazší konzumaci leckdy upravenou ovocnou příchutí, musejí „propít“.

Kyseláč jen pro někoho
„Alkoholu mají lambiky zhruba jako český ležák, ale málo se chmelí a v sypání sladu mají významný podíl například nesladované pšenice,“ popsal tento styl nad sklenkou „kyseláče“ Framboise od plzeňského pivovaru Raven degustátor Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha ekonomiku pivovarnictví.

Kromě Ravena nabídly při Slunci ve skle kyselá piva také třeba pivovar Cobolis z pražského Ládví, sokolovský Permon nebo pražský Trilobit.

Trvající oblibu svrchně kvašených piv anglosaského stylu, potvrzuje i srovnání s prvním ročníkem téhle přehlídky. Před 11 lety čepovalo 14 výrobců jen spodně kvašená piva, tedy ležáky.

Ležák je ležák
Podle sládka z druhého největšího plzeňského pivovaru Beer Factory Petra Krýsla trend svrchně kvašených, na výrobu jednodušších, ale chuťově výraznějších, piv stále trvá a trh se dál rozšiřuje o belgická a kyselá piva. „Svrchně kvašené pivo je hodně výrazné, voňavé, které dokáže zaujmout širokou škálu lidí, stejně jako je to trvale v Americe,“ soudí Krýsl.

Podle něj je ležák při výrobě nejtěžším stylem. „Spodní kvašení je o dost náročnější, protože dáváme vyniknout sladu a chmelu. A to musí být ve skvělé harmonii, aby to nebylo moc sladké, nebo naopak moc prokvašené, moc kvasnicové, nebo staré, nebo mladé. A vše se musí uvařit v takové čistotě, že z toho nesmí být nic cítit,“ říká Krýsl. Oproti tomu výroba svrchně kvašených piv je o polovinu kratší a zisky z nich jsou vyšší.

„ALE se tady vařil před staletími, tak proč by se nevařil dneska. Je to zvláštnost restauračních minipivovarů. Některým to zachraňuje to, že neumí vařit kloudný ležák. ALE je snazší disciplína,“ přidává se vydavatel Pivo, Beer & Ale Pavel Borowiec.

Na Slunci bodovali i nováčci
Zpestřením letošního festivalu byl křest knihy České minipivovary od autora Ondřeje Stratilíka a došlo i na odborné posouzení piv.

Plzeň jako pramáti českého ležáku totiž inspirovala pořadatele Slunce ve skle k uspořádání odborné degustace, která nahradila dřívější hlasování návštěvníků. Degustátoři hodnotili přihlášené vzorky ležáků, nabízené současně ve stáncích minipivovarů.

Obří číši s gravírovanou jedničkou za nejlepší ležák festivalu si odnesl jeden z nováčků na trhu - Cobolis z pražského Ládví za svou světlou dvanáctku (dlužno dodat, že jejich desítka, která se však degustační soutěže neúčastnila, byla možná ještě lepší). Druhé místo v kategorii ležáků získal Pivovar Energon Nový Rybník z Obořiště u Dobříše za Baštýře 12 a třetí místo (a druhý nováček z oceněných) Plzeňský bandita z Plzně – Koterova za světlý ležák Beer opener 12.

„Ležáky na festivalu sice nepřevládají, ale jsme v Plzni, která dala základ všem ležákům, tak volba stylu k degustaci byla jasná,“ zdůvodňuje výběr soutěžní discipliny Petr Míč z pořádajícího Pivovaru Purkmistr – Pivovarského dvora Plzeň.

Je jisté, že současný počet minipivovarů v Česku, kolem 450, bude ještě několik let stoupat, i když řada z nich už svou činnost ukončila. Podle Pavla Borowiece je prostor pro nové restaurační pivovary, které všechnu výrobu prodají ve své hospodě, nekonečný. „Těch mohou být dva tisíce. Limitovaný prostor je pro ty, kteří chtějí prodávat pravidelně z hospody ven, nebo svoji hospodu nemají. Tam je konkurenční boj stále větší.,“ tvrdí Borowiec.

Na rekonstrukci objektu přispěje stát. Dojde i na obnovení výroby piva pod značkou Kalich.
Jeho historie sahá až do začátku 18. století, od roku 2002 je však prázdný. Bývalému pivovaru v Litoměřicích teď svitla naděje. Radnice totiž uspěla s žádostí o dotaci u ministerstva průmyslu a obchodu. To městu poskytne 11,4 milionu korun z programu Restart určeného na regeneraci brownfieldů.

Rekonstrukcí projde levá část objektu, kterou město nabídne k pronájmu podnikatelům. Dojde i na obnovení výroby piva pod značkou Kalich. „Do konce letošního roku chceme vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele projektu, celkové náklady na jeho realizaci by neměly přesáhnout 22 milionů korun,“ informovala vedoucí odboru územního rozvoje města Venuše Brunclíková.

Radnice předpokládá, že rekonstrukce levé části bývalého pivovaru potrvá rok a už pracuje na záměru rekonstrukce jeho druhé části. Podle místostarosty Karla Krejzy je reálné předložit už příští rok ministerstvu ke schválení další žádost z téhož programu. „Další prostory by mohly sloužit lehké průmyslové výrobě a podnikání, například by tu mohla vzniknout malá sklárna, která by byla přístupná veřejnosti a rozšířila by tak spektrum atrakcí pro turisty,“ přiblížil Krejza.

Ve městě jsou už tři malé pivovary, které se zaměřují na speciály, a radnice nepředpokládá, že by ten další obnovil výrobu v původním výstavu.

Historie měšťanského pivovaru se datuje od roku 1720. V roce 1892 majitelé nechali vybudovat nové sklepy a pořídili si chladící železniční vagon, kterým rozváželi pivo po celé Evropě i do Ameriky. V roce 1900 pivovar získal na výstavě v Paříži nejvyšší ocenění.

V roce 1948 byl znárodněn, do roku 1990 se stal postupně součástí několika národních podniků. Posledním majitelem byl stát, kterému se příliš nevydařila privatizace. Management pivovaru nezvládl konkurenční boj a v roce 2002 po 282 letech ukončil výrobu. Na začátku privatizace v roce 1992 měl pivovar výstav 140 tisíc hektolitrů, v roce 2001 už jen 30 tisíc hektolitrů piva v šesti druzích. Mezi nejúspěšnější produkty posledních let patřil světlý speciální ležák Baronka, jehož výrobu převzal a dosud vyrábí Žatecký pivovar.

„Na litoměřický pivovar rád vzpomínám, sloužil jsem v něm poslední éru jako sládek, slavili jsme úspěch se speciály, ale neunesli tvrdou konkurenci v odbytu světlého ležáku. Dnes je konkurence ještě tvrdší, prosadit se na rozděleném trhu je velmi těžké. Proto si myslím, že výstav 30 tisíc hektolitrů, o kterém se před lety uvažovalo, je hodně nadnesený. Rozhodně obnově pivovaru fandím a rád ho přijdu ochutnat,“ sdělil podsládek ve Velkém Březně Miloš Baumruk.

O víkendu v Mnichově odstartoval 185. ročník Oktoberfestu. Na největší pivní festival na světě podle organizátorů letos přijede až 6 milionů návštěvníků, kteří vypijí kolem sedmi milionů litrů piva. Festival jako každý rok zahájil naražením prvního sudu starosta Mnichova Dieter Reiter. A začátek Oktoberfestu doprovodil i slavnostní průvod centrem města.

Kapely v uniformách a slavnostních krojích, koňské povozy s pivními sudy, automobiloví veteráni i podstatně rychlejší, modernější a luxusnější vozy.
Letošního slavnostního průvodu se v centru Mnichova zúčastnilo na devět a půl tisíce lidí. Vystupující házeli lidem preclíky, zpívali a mávali obřími vlajkami.

Průvodem prošla i skupinka mužů, kteří měli v rukou bičíky a mrskali jimi o zem. Hned za nimi je kapela, jsou to také muži a jsou oblečeni v krojích nebo spíš uniformách, podobají se Napoleonovi.

Řada uměleckých skupin přijela z různých částí Německa. Ještě víc lidí se na průvod dívalo po stranách ulic. Andreas je z Mnichova. Je mu 58 let a na Oktoberfest i s ním spojený průvod prý chodí každý rok. Radiožurnálu řekl, že je to pro něj největší akce za rok a líbí se mu na ní úplně všechno: „Od piva přes lidi až po atmosféru.“

200 eur za kalhoty
Kroje tu nemají jen účinkující, ale i diváci. Protože kostýmy nejsou nejlevnější, někteří návštěvníci si je kupují na internetu, jak potvrzuje Caroline.

„Jsem tady poprvé a nechtěla jsem za kroj utrácet. Nevěděla jsem, jak se mi bude líbit. Prostě jsem si řekla, že si pořídím nějaký levnější,“ vysvětluje Caroline, která do Mnichova přijela z Hamburku. Se svými kamarádkami přespávají u kamaráda Marcuse, kterého znají z univerzity.

„Já jsem jen za kalhoty zaplatil dvě stě eur. To je ještě dobré. Můžou stát i 700 nebo 800 eur. A to potřebujete ještě košili, vestu, klobouk a boty,“ popisuje Marcus a dodává, že dobrý kroj vyjde běžně na 600 eur, tedy v přepočtu přes 15 000 korun. A jak dodávají jeho kamarádky – vytáhnete ho jen jednou do roka.

Na festival do Mnichova přijel i Petr z Prahy, který se nejvíc těšil na pivo v tupláku. A jestli mu vadilo, že pivo oproti loňsku zdražili? „Ne vůbec ne,“ reaguje Petr.

Oktoberfest potrvá až do první neděle v říjnu.