Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival se bude letos konat na Rašínově nábřeží už posedmé. Proběhne 14. a 15. června mezi Palackého a železničním mostem na Výtoni. Návštěvníci se kromě 55 tuzemských minipivovarů mohou těšit i na 20 stánků s pochutinami hodícími se k pivu a na bohatý hudební program.

Celkem 55 tuzemských minipivovarů v polovině června představí své pivní speciály na oblíbeném festivalu Pivo na Náplavce. Pravidelně ho navštěvuje přes deset tisíc návštěvníků. „Všechny zúčastněné pivovary budou ryze české, respektive české, moravské a slezské. Návštěvníci budou moci ochutnat nejen piva z nabídky stálých a již osvědčených účastníků, ale také od mnohých nově vzniklých pivovarů. Jako každý rok nebude chybět ani festivalové pivo, které vždy vaří nejoblíbenější pivovar předchozího ročníku a které bude jako vždy pojmenováno po plaveckém stylu. Letos ponese název Vltavský znak a v objemu 500 litrů ho vyrobil rodinný pivovar U Vacků z Chlumce nad Cidlinou – jedná se o spodně kvašenou světlou jedenáctku,“ řekl Jiří Sedláček, ředitel festivalu Pivo na Náplavce.
Festival vypukne v pátek 14. června ve 14 hodin. V sobotu mohou návštěvníci dorazit už v 10 hodin dopoledne. V oba dny potrvá akce do 22. hodiny. „V sobotu mezi 8. a 14. hodinou bude na festival navazovat farmářský trh Náplavka s dalšími desítkami stánků. Součástí sobotního programu bude také již tradiční bleší trh pivních suvenýrů, kde si sběratelé mezi 10. a 14. hodinou budou moci doplnit sbírku etiket, půllitrů, tácků a dalších s pivem souvisejících propriet,“ doplnil Jiří Sedláček.

Během všech ročníků se pivo pije výhradně z degustačních sklenic – organizátoři se tak snaží zamezit zbytečnému odpadu v podobě plastových kelímků a navíc pivo ze skla lépe chutná. Klasických půllitrů se návštěvníci festivalu ale nedočkají ani letos. „Pivo na Náplavce je degustačním festivalem, pít se tedy bude maximálně po třetinkách. Chybět nebude ani novinka loňského ročníku, která měla u návštěvníků velký úspěch – možnost degustace i po 0,15 litru. Vstupné je zdarma. Podmínkou konzumace piva je koupě degustačního setu, který sestává z festivalového skleněného džbánku o objemu 0,3 l, festivalového katalogu, festivalového pivního tácku a propisky. Set bude stát 100 korun, senioři ho budou mít k dispozici za 70 korun a bude použitelný po oba dny konání festivalu,“ popsal Jiří Sedláček.

Vedle stánků s pivem bude na místě dalších 20 stánků s gastronomií hodící se právě ke zlatavému moku. „Návštěvníci budou mít opravdu z čeho vybírat. Po oba dny jsou pro návštěvníky připraveny různé masové i vegetariánské burgery, gourmet hot dogy, pizza z pece, nakládané sýry a utopence, domácí bagety s grilovaným masem, pagáče a mnoho dalšího,“ popsal Jiří Sedláček.
Festival Pivo na Náplavce ale není jen o pití piva a skvělé gastronomii, připraven je i bohatý hudební program. Zahrají DJ Kid Dynamite, Delta Blues Jam, Lovesong Orchestra, Čankišou, Sbor břežanských kastrátů, Sladký konec, ZVA 12-28 Band.

PŘIHLÁŠENÉ PIVOVARY:
Albrechtický pivovar Albrechtice / Brabčák Vratimov / Clock Potštejn / COBOLIS Ládví Praha / Černý Orel Kroměříž / Čestmír Brandýs nad Labem / Čtyři lípy Libáň / Dědkův mlýn Unhošť / eMBe Mladá Boleslav / Falkenštejn Krásná Lípa / HoppyDog Ostrava-Vítkovice / Hradecký Klenot Hradec Králové / Hulvát Truskovice / Chomout Olomouc-Chomoutov / Chors Černotín / Chříč / JungBerg Hořice / Kašperskohorský pivovar / Kbelský pivovar Praha / Kocour Varnsdorf / Kohutka Vyšní Lhoty / Kotouč Česká Kamenice / Kounický pivovar Kounice / Kousek piva Liberec / Krušnohor Kraslice / Mad Cat Kamenice u Jihlavy / Maxmilian Kroměříž / Morava Frýdek-Místek / Moravia & Lucky Bastard Brno / Moravský Krumlov / Nachmelená Opice Krnov / Národní Praha / Němý Medvěd Mělník / Ogar Kunčice pod Ondřejníkem / Permon Sokolov / Pioneer Beer Žatec / Pivo Karlín Praha / Počernický pivovar Praha / Radouš Druztová / Raven Plzeň / Siřem / Slepý krtek Ujkovice / Starokladno / Syrovar Syrovín / Trilobit Praha / U Černého medvěda Jablonné nad Orlicí / U Hušků Běleč nad Orlicí / U Stočesů Rokycany / U Vacků Chlumec nad Cidlinou / Velkorakovský minipivovar Raková u Konice / Zhůřák Zhůř / Zbraslavice / Zichovec / Zlatá kráva Nepomuk

Nejlepší výčepní Královéhradeckého kraje se včera sešli v hradecké restauraci U Lva, aby se utkali o postup do celostátního kola soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Jejich znalosti a zkušenosti hodnotila odborná porota v čele s Václavem Berkou, emeritním vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje. V čepování piva i dalších disciplínách byl nejlepší Filip Pádecký z turnovské restaurace Tankovna Plaudit, který společně s dalšími dvěma finalisty postupuje do celostátního kola v Plzni 15. srpna.

Soutěž, která letos probíhá již čtrnáctým rokem, je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří dokonale ovládají svoje řemeslo, dělají ho s láskou a sdílejí nadšení pro zlatý plzeňský ležák Pilsner Urquell. Za uplynulých 13 ročníků se klání zúčastnily stovky výčepních. Cílem soutěže je nejen osvěta mezi výčepními a zvyšování prestiže tohoto krásného řemesla, ale především podpora a vysoký standard pivní kultury u nás.

„Do letošního ročníku se přihlásilo téměř 400 výčepních – je to dokonce ještě více než v minulém roce. Svědčí to o tom, že soutěž dobře plní svou roli a že se mezi českými výčepními stala pojmem. Pro nás je zájem o klání výčepních dokladem, že péče o naše pivo v hospodách se stále zlepšuje. A o to nám jde především.“ řekl emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Soutěžící své znalosti poměřili nejprve v písemném testu zaměřeném na výrobu piva a péči o něj. Po něm následovala praktická zkouška, kdy výčepní dokazovali porotě, že načepovat dokonalou „hladinku“ se sněhobílou krémovou pěnou je pro ně samozřejmost, stejně jako umění komunikace s hosty.

Královéhradeckého regionální kola se zúčastnilo celkem 39 výčepních, kromě Filipa Pádeckého postupují také Eliška Rajchmanová z Restaurace V Ruthardce a Silvie Lélyová z hradecké restaurace Hospoda Na Hradě.

„Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender jsem se přihlásil již podruhé. Tentokrát však po pětileté pauze, abych nabral více zkušeností. Čepování piva mě provází od dětství – nejdříve pouze na rodinných akcích, později brigádně a od 19 let již jako profesionála,“ říká Filip Pádecký. „Na čepování mě nejvíce baví komunikace s lidmi a šíření správného způsobu čepování a péče o pivo. Velmi se těším na galavečer, mé kolegy a atmosféru celé akce,“ doplňuje.

Letošní ročník soutěže má sedm regionálních kol – kromě Hradce Králové výčepní soutěží v Brně, v Ostravě, a po dvou kolech v Praze a v Plzni. Zájem o účast v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender je každoročně velmi vysoký, specialisté Pilsner Urquell do ní však vybírají jen ty nejlepší z každého regionu.

Vítězové letošního ročníku budou vyhlášeni na slavnostním galavečeru 15. srpna v Plzni. Ještě před konáním finálového kola projdou všichni postupující namátkovou kontrolou, kdy je tajně navštíví sládci z Plzeňského Prazdroje v jejich domovských hospodách. Během července a srpna tak sládci inkognito prověří jejich schopnosti čepovat a servírovat pivo.

Zchátralý objekt bývalého pivovaru se v centru Litoměřic díky rekonstrukci proměňuje a od příštího roku se tam bude znovu vařit pivo. Práce by měly být hotovy do konce roku a přijdou na 24 milionů korun. ČTK to dnes řekl místostarosta Litoměřic Karel Krejza (ODS).

Téměř polovinu peněz získalo město z ministerstva průmyslu a obchodu z dotačního programu Restart na obnovu starých nevyužívaných areálů ke komerčním účelům. "Litoměřice žádaly jako první o dotaci a získaly ji ve výši více než 11 milionů korun," řekla ČTK národní manažerka programu Restart Gabriela Nekolová.

Cílem je revitalizovat a obnovit prostory, kde se ještě před 16 lety pivo vařilo. Město proto hledalo vhodného nájemce a našlo ho v rodinném podniku otce a syna Hutárových. "Mám tady v Litoměřicích vinařství a rozhodli jsme se teď pro výrobu piva," řekl ČTK Dionýz Hutár. Cesta od vína k pivu vedla přes vysokoškolská studia syna Daniela. "K pivu nás přivedlo moje studium na vysoké škole, kde jsem částečně studoval výrobu piva, a tátův vývoj tady v Litoměřicích, protože pivovar tady vždycky byl a líbí se nám to," řekl Daniel Hutár.

Od prvního čtvrtletí příštího roku tady chtějí vařit tři druhy piva. Roční výstav plánují ke 4000 hektolitrů. "Klasicky po česku to bude desítka, jedenáctka a nějaký speciál," uvedl Hutár starší. Jedno z piv už má i svůj název, bude se jmenovat Kalich.

Technologie na výrobu piva bude stát podle Hutára deset milionů korun. Na jejím umístění v objektu úzce spolupracují se stavebníky, aby byla dobře zakomponovaná do prostoru.

Obnovený pivovar je v jedné části zchátralého objektu, druhou část plánují Litoměřice rovněž opravit. Sídlit by zde měli skláři, kteří vyrábějí lustry. Náklady na opravu druhé části objektu ale budou podle Krejzy daleko vyšší. "Podle projektu starého čtyři roky by oprava celého tohoto areálu stála zhruba 220 milionů korun," uvedl. I na obnovu druhé části plánují Litoměřice získat dotaci z programu Restart. Současné kolo dotací se ale podle Nekolové uzavírá v červenci, dokdy Litoměřice zřejmě nestihnou připravit veškerou potřebou dokumentaci. "Zažádat ale mohou v dalším kole," dodala Nekolová.

Pivní výlety do Brna končily ještě před pár lety především ve vyhlášeném minipivovaru Pegas. Pak se ale v roce 2013 objevily nezaměnitelné černobílé etikety se smokingem a logem Lucky Bastard a pivní mapa Brna rázem dostala jiný rozměr.

Jan Grmela, který za vznikem pivovaru stojí, patří k legendám české craft beer scény, což mohou dosvědčit nejen mnozí členové domavarnických skupin a účastníci pivních soutěží. Do pivovarského byznysu nevstupoval s jasně vymezeným rozpočtem. „My jsme do toho na začátku nešli tak, že bychom vzali deset milionů a postavili pivovar. My jsme ty peníze hlavně ani neměli,“ říká s úsměvem Grmela. Příběh Lucky Bastarda je příběhem postupného růstu. Začínalo se ve spartánských podmínkách, postupně pivovar dorostl do dnešní moderní podoby, kterou naleznete v budově bývalé sladovny dávno zaniklého pivovaru Moravia.

A právě jméno Moravia se stalo Grmelovi osudné. Když zjistil, na jakou tradici Lucky Bastard navazuje, rozhodl se dát toto jméno svému druhému provozu. Zatímco Bastard se specializuje na svrchně kvašená piva s aromatickými chmely, větší Moravia, která má samostatný provoz v Medlánkách, vaří výhradně piva spodně kvašená, především ležák. Používá proto především bavorské chmely typické pro své bylinné, květinovější aroma a chytře je kombinuje s dalšími exotickými odrůdami. Výsledkem je výrazné pivo, které si sotva spletete. O českého zákazníka však musí Moravia bojovat, už jen proto, že typickou zlatavou barvu nahrazuje v případě bavorských ležáků spíše světlejší, slámový odstín.

Pivní speciál z neobvyklého sladu uvařili vědci z brněnské Mendelovy univerzity ve spolupráci s Pivovarem Richard. Další z výročních speciálů ke 100. výročí založení vysoké školy pojmenovali Gregorův ležák a na jeho výrobu použili slad vyrobený z černého ječmene Nudimelanocrithon. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

„Nikdo z tohoto materiálu pivo ještě nevařil. Chuť piva bude plná, sladová s jemnými stopami trávy a sena, které provází právě odrůda Nudimelanocrithon. Proto jsme zvolili nižší chmelení, abychom tyto vlastnosti zbytečně nepotlačovali,“ uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity Tomáš Gregor.

Specialitu, které vědci vyrobili pouze 10 hektolitrů, mohou zájemci koupit v Akademické vinotéce, v průběhu týdne ji mohou ochutnat i v hospodách U Richarda v Údolní ulici a v Žebětíně.

Se speciály začali výzkumníci letos. Hned první Ležák 1919 získal ocenění na odborné soutěži Pivex. V průběhu roku bude následovat ještě Mendelovo nealkoholické pivo, které má přiblížit aktivitu studentů na škole a jejich výzkumnou činnost. Poslední z letošní řady bude studentský speciál, který bude vycházet z iniciativy studentů. Budou moci navrhnout vhodné postupy, suroviny, kvasné procesy i design.

Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s Pivovarem Richard uvařila další z řady výročních speciálů, kterými oslavuje společně s veřejností 100 let své historie. Na trh jde v omezeném množství a v omezeném počtu restaurací a prodejen Gregorův ležák, který je unikátní použitím sladu vyrobeného z černého nahého ječmene Nudimelanocrithon.

„Nikdo z tohoto materiálu pivo ještě nevařil. Chuť piva bude plná, sladová s jemnými stopami trávy a sena, které provází právě odrůda Nudimelanocrithon. Proto jsme zvolili nižší chmelení, abychom tyto vlastnosti zbytečně nepotlačovali," uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin (AF) Mendelovy univerzity v Brně Tomáš Gregor.

Specialita na pivním trhu má objem jediné várky žebětínského pivovaru, konkrétně 10hl. „K dostání je nyní v Akademické vinotéce a během týdne U Richarda na Údolní a v Žebětíně. Jinde vzhledem k omezenému množství nebude," uvedl Petr Kobzík, majitel Pivovaru Richard a absolvent MENDELU.

Se speciály začali výzkumníci letos. Hned ten první Ležák 1919 získal ocenění na odborné soutěži Pivex. V průběhu roku bude následovat ještě Mendelovo nealkoholické pivo, které má přiblížit aktivitu studentů na škole a jejich výzkumnou činnost. Poslední z letošní řady bude studentský speciál, který bude vycházet z iniciativy studentů. Ti budou moci navrhnout vhodné postupy, suroviny, kvasné procesy i design.

Gambrinus, značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice, se ve své nové reklamě naváží do samotného Davida Copperfielda. Po pár dnech však z reklamních ploch jméno kouzelníka, jenž je pro nás synonymem zábavy let devadesátých, zmizelo. Chtěl snad Gambrinus oživit kult tohoto mága, ale něco se nepovedlo? Nebo je za tím něco víc?

Česká reklama bývá často odvážná. Některé tuzemské značky se nebojí vystoupit z davu, jít trochu jiným směrem a být všechno, jen ne konzervativní. Tento názor v poslední době razí i společnost Gambrinus. Nedávno se v jejich reklamních spotech objevila nezapomenutelná věštkyně Jolanda a její hlášku "velký zlatý" si dodnes příznivci tohoto českého piva připomínají. V dalších reklamách se pak proslavil třeba chytlavý veršovaný ostrovtip hudebníka Záviše. Teď si však možná vzal příliš velké sousto.

V posledních týdnech se po celé republice objevily billboardy, ve kterých si Gambrinus bere do pusy Davida Copperfielda, snad nejslavnějšího kouzelníka přelomu tisíciletí. Ve své nové kampani Gambrinus zpochybňuje jeho kouzelnický um a tvrdí, že na české pivo jeho triky neplatí. Nebylo by na tom nic divného, pokud by se tyto billboardy nezačaly v posledních dnech přelepovat. Jméno samotného Copperfielda je záhadně překryto. Nabízejí se otázky, kde Gambrinus v kampani pochybil. Nemohlo třeba dojít k přerušení vzájemné spolupráce? Pokud tedy vůbec nějaká byla.

Na sociální síti českého pivovaru se navíc minulý týden objevil screenshot, jak sám Copperfield sdílí příspěvek české kampaně, v níž se objevuje jeho jméno. Evidentně je tedy s celou kauzou obeznámen. Proč ale došlo k přelepení jeho jména?

Dá se předpokládat, že Gambrinus, jak ho známe, asi ví, co dělá. Je tedy dost možné, že přelepení jména slavného kouzelníka má i tentokrát svůj záměr. Do karet hraje navíc to, že pivovar letos slaví 150 let, a proto se nebojí odvážných kousků. Vypadá to, že tohle bude ještě velice zajímavé.

V České republice každoročně přibývá několik desítek minipivovarů. Podle průzkumu The Brewers of Europe jich na konci roku 2017 u nás fungovalo celkem 402. Přestože celosvětově spotřeba piva ve světě stagnuje, výroba a prodej řemeslného piva z minipivovarů zaznamenává růst na všech světových trzích. Základní trendy tohoto růstu jsou jasné. Důraz na kvalitu a chuť experimentovat roste, pivo se dostává do popředí také ve spojení se zážitky formou pivního wellness a díky své rozmanitosti tak zlatavému nápoji přichází na chuť i nové kategorie zákazníků, jako jsou například mileniálové nebo ve větším počtu ženy. Není divu, že nejen podnikatelé, ale také investoři vidí v této oblasti vysoký potenciál.

Příkladem za všechny může být jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách, nacházející se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Pivovarský dvůr Zvíkov provozuje kromě minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areálem s kompletním zázemím. Průkopníkem je pivovar Zvíkov nejen ve výrobě vlastního řemeslného piva vycházejícího z historické tradice, ale také ve způsobu financování, které mu přináší mnohé synergie.

Již v roce 2016 získal Pivovarský dvůr Zvíkov jako jeden z prvních projektů financování na vybudování moderní kuchyně a dokončení wellness prostřednictvím investiční crowdfundingové platformy Fundlift. O rok později pak stejným způsobem přispěla další řada investorů na modernizaci hotelových pokojů. Jako konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí nabízí investorům nejen zajímavý finanční výnos, ale mnozí z investorů se stávají pravidelnými zákazníky a zároveň i osobními přáteli majitelů a podílejí se svými návrhy a nápady na rozvíjení původně rodinného podnikání.

Aktuálně společnost spustila třetí kampaň, ve které chce získat dva miliony korun na revitalizaci exteriéru budovy, částečně také na modernizaci interiéru restaurace včetně investice do pivovaru a obalů.

Nejen prudce rostoucí mzdy, ale i sucho mohou tlačit pivovary k dalšímu zdržování piva. Sladovnický ječmen totiž patří k plodinám, které sucho snášejí nejhůře. Počasí sráží jeho výnos i kvalitu. A přestože má Česko stále velké přebytky, sklizeň i výnosy jarního sladovnického ječmene loni čtvrtým rokem klesly.

„Sucho má za následek snížení výnosu ječmene, ale i kvality kvůli vyššímu obsahu dusíkatých látek. Následný nedostatek kvalitního sladovnického ječmene může výrazně ovlivnit cenu piva,“ myslí si Pavel Vítámvás z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ústav je jednou ze sedmi vědeckých institucí, které ve společném projektu zkoumají, jak minimalizovat dopady sucha a zajistit udržitelnou produkci a kvalitu sladovnického ječmene. Ten je ohrožen jarním suchem, protože má malé kořeny a krátkou vegetaci. Výsledkem mohou být nové odrůdy, odolnější vůči vlivům počasí.

Pivovary tvrdí, že kvalitních surovin je stále dost. Česko má coby jeden z největších výrobců v Evropě zatím o 40 procent více sladu, než samo spotřebuje. K cenové politice se výrobci nevyjadřují, trh tradičně čeká na to, až se k nepopulárnímu kroku rozhodne lídr Plzeňský Prazdroj. Naposledy tuzemské pivovary zdražily v řádu procent loni na podzim.

Shoda na extrémních výkyvech
Vrchní sládek Prazdroje Jan Enge situaci se surovinami označil za „relativně bezpečnou“, protože firma má dopředu nasmlouváno dostatečné množství ječmene i chmele. Jako faktor, který spíš ovlivní ceny, označil prudce rostoucí mzdy.

S tím souhlasí Tomáš Maier z České zemědělské univerzity. „Cena ječmene a chmele na jeden půllitr piva je asi 50 haléřů. Podle mě navíc sucho nebude dlouhodobý problém,“ řekl. Vědci však upozorňují, že i když se výhledy vývoje klimatu liší, v jednom se vesměs shodují: vidí vyšší pravděpodobnost výskytu extrémů počasí, jako jsou například suché a velmi teplé sezony.

Ani Plzeňský Prazdroj však rizika neignoruje. „Budou-li sucha ještě přetrvávat, asi začneme hledat genetický materiál vhodný pro šlechtění, který bude odolnější,“ potvrzuje Enge.

Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj spolupracuje se šlechtiteli a výzkumnými ústavy, aby měl dostatek surovin i do budoucna. Vyšlechtit novou odrůdu je však komplikované. Znamená to utratit desítky milionů korun s nejistým výsledkem. Samotné křížení zabere minimálně osm let, následná registrace u Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského další tři roky. Přesnější a rychlejší metody genové modifikace nebo editace jsou v Evropské unii přísně regulovány.

Nikdo neví, co bude za deset let
Na klimatické změny se snaží reagovat i české šlechtitelské firmy, je to však obtížné, protože nevědí, co bude za deset let.

„Teploty v posledních letech v průměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově,“ vysvětluje Ivo Sedláček, ředitel největší tuzemské šlechtitelské společnosti Selgen. Pětina plodin pěstovaných na polích v Česku pochází z odrůd vyšlechtěných touto firmou.

Selgen uvedl poměrně nedávno na trh odrůdu ječmene Spitfire, která se podle Sedláčka hodí pro výrobu takzvaných europiv (piv s unifikovanou, nepříliš vyhraněnou chutí) a dobře prý ustála loňské sucho. Na sucho reagují také chmelaři. I tato plodina měla loni horší rok, nižší hektarový výnos i obsah žádoucích alfa hořkých látek.

Žatecký červeňák má potíže s teplotami nad 30 stupňů
„Nejpěstovanější chmel v ČR, žatecký poloraný červeňák, se zrovna potýká velice špatně ani ne tak se suchem, jako s vysokými teplotami nad 30 stupňů Celsia,“ říká Josef Patzak z Chmelařského institutu Žatec. Před třemi lety institut zahájil pro japonský pivovar Suntory v Kjótu smluvní výzkum na šlechtění jemného aromatického chmele s vyšší odolností k suchu. Vhodné genotypy, které vzejdou z křížení, by mohl zaregistrovat nejdříve za pět let.

Chmel se v tuzemsku pěstuje v historicky sušších oblastech. Pěstitelé, kteří měli loni o čtvrtinu nižší úrodu, s obavami hledí na předpověď v příštích týdnech. Částečně se problém snaží řešit i budováním závlah a retenčních nádrží.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal je k dalšímu vývoji optimistický. „Tím, že zapršelo, si myslím, že ječmeny jsou zachráněné,“ říká s tím, že Česko má dost přebytků.

Někteří experti už však začínají mluvit o tom, zda by se pivo nemohlo vařit z ozimého ječmene. To by však mohlo snížit kvalitu moku. „Bohužel řada jeho odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu,“ říká vrchní sládek Pivovarů Staropramen Zdeněk Lux. V některých zemích, jako je Velká Británie, však tento ječmen už umějí vypěstovat tak, aby splňoval parametry pro výrobu piva, které dávají jařiny.

Čistota je, jak známo, půl zdraví. Ale bezpochyby je také základem dobré chuti. To v případě, že jsou potraviny ukládané do čistých obalů. Právě to si uvědomují i v benešovském Pivovaru Ferdinand. Proto u stáčecí linky zprovoznili novou myčku lahví.

„Zařízení dokáže umýt až čtrnáct tisíc lahví za hodinu,“ připomněl manažer Ladislav Lojka s tím, že se nová myčka se jmenuje Athena a nahradila původní zařízení z devadesátých let minulého století.

Pro výměnu bylo nejprve nutné starou myčku rozřezat a odvést mimo lahvárnu. Opravy se pak dočkalo i podloží a nakonec lahvárna dostala i novou dlažbu.

Moderní myčka je dlouhá téměř devět metrů a široká skoro metr a půl. Její hmotnost je úctyhodných 19 tun. „Proto vznikl v nosné zdi otvor deset krát tři a půl metru, kterým byla za pomoci dvou jeřábů myčka usazena na místo,“ dodal Ladislav Lojka.

Myčka, včetně instalace, přišla Pivovar Ferdinand na 8,5 milionu korun, třetinu uhradily dotace Evropské unie.

Zařízení je také ekologické, snižuje totiž spotřebu vody o zhruba 30 procent. Jednu půllitrovou pivní láhev umyje nyní jen čtvrtlitrem vody. Letos je to jediná takto velká investice, kterou pivovar naplánoval.