Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Pivovar Samson zaznamenal historický úspěch. Ležák SAMSON byl oceněn v prestižní World Beer Awards jako nejlepší ležák českého typu vyráběný v České republice. Do Českých Budějovic tak putuje zatím nejvýznamnější ocenění v novodobé historii pivovaru založeného v roce 1795. Kromě toho se dokázalo v mezinárodním klání prosadit i nealkoholické Pito.

„Navázali jsme na úspěchy našich předchůdců, kteří obdrželi mnoho významných ocenění na světových pivovarských soutěžích a vybudovali tak slávu Budějovického piva z našeho pivovaru. Samson nyní patří do extraligy světových piv. Český ležák je ve světě pojmem a pro nás je ctí, že ten nejlepší v České republice vaříme u nás v Samsonu,” říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Velké poděkování patří všem našim zaměstnancům, kteří se na úspěchu podíleli. Bez masivních investic AB InBev z poslední doby by bylo téměř nemožné prosadit se v nabité konkurenci. Pro náš pivovarský tým je cena impulsem k další práci, abychom se stále zlepšovali,” dodává Dřevikovský.

“Díky investicím AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun jsme výrazně zvýšili kvalitu našeho piva. Většina finančních prostředků (téměř tři čtvrtiny) šla do technologií na kvašení, zrání a filtraci piva. Zbytek z celkové investice směřoval do stáčírny, logistiky, strojovny a laboratoře,” bilancuje generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

World Beer Awards patří v pivním světě k těm nejprestižnějším mezinárodním oceněním. O výsledcích soutěže rozhoduje mezinárodní porota, jejíž členové z celého světa jsou kapacitami ve svém oboru. „Soutěž World Beer Awards získala během posledních pěti let výraznou prestiž a úspěch v ní může významně podpořit export vítězné značky do Velké Británie a dalších zemí,“ říká vedoucí poroty World Beer Awards pro určení národních vítězů Pavel Borowiec s tím, že soutěž patří k absolutní špičce pivních evropských klání.

Pivovar Samson se nespoléhá jenom na vlajkovou loď, kterou je „dvanáctka”. Loni získala v České republice ocenění i „desítka”, pro řidiče v Samsonu připravují legendární Pito, které se opět vrací na piedestal nealkoholických piv. „Ve své kategorii získalo v londýnské soutěži World Beer Awards Pito stříbrnou medaili pro Českou republiku. Ocenění v soutěži je jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Pro nás je největším

Budějovický Pivovar Samson bude u toho, když se město České Budějovice od čtvrtka 27. září do pátku 28. září promění v místo plné fascinující podívané, strhujícího umění a originálních projekcí. Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije 100 – významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Hlavním tématem 7. ročníku audiovizuálního festivalu je připomenutí stého výročí od založení Československé republiky. „Máme radost, že můžeme spolupracovat při organizaci atraktivní akce Vltava žije 100 zvlášť v tomto roce, kdy si připomínáme tak významné výročí,“ říká k partnerství generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Jsme hrdí na to, že se podílíme na významném kulturním dění v Českých Budějovicích. Jako nejstarší budějovický pivovar máme k tradici velký respekt. Naše účast navíc zapadá do naší koncepce, která si klade za cíl více otevřít Pivovar Samson veřejnosti,“ dodává Dřevikovský.

Po Náměstí Přemysla Otakara II., břehu slepého ramene Malše a dalších lokalitách se návštěvníkům akce otevře areál Pivovaru Samson. Kromě jiného se mohou diváci těšit na unikátní výzdobu spojenou s tématikou 100, konkrétní podobu nechává Pivovar jako překvapení pro ty, kteří si do něj najdou cestu.

Na návštěvníky čeká v areálu pivovaru ochutnávka piv Samson, včetně nejlepšího českého ležáku. „Právě v těchto dnech jsme obdrželi významnou cenu z Londýna World Beer Awards. Naše dvanáctka se stala vítězem kategorie nejlepší český ležák pro Českou republiku,“ prozrazuje Daniel Dřevikovský. Kromě jiných piv bude na čepu i legendární nealkoholické Pito, které skončilo ve své kategorii v Londýně stříbrné. „O úspěch se tak podělíme s českobudějovickou veřejností během představení v areálu našeho pivovaru,“ zve všechny generální ředitel Samsonu.

Pivovar Samson zažívá příznivou éru i díky podpoře mateřské belgicko – brazilské společnosti AB InBev. „Za úspěch vděčíme poctivé práci našich zaměstnanců i masivním investicím ze strany belgicko-brazilské společnosti AB InBev,“ míní Dřevikovský.

Partnerství s Pivovarem Samson si pochvalují i organizátoři akce z agentury Art4promotion. „Pivovar Samson k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří, jsme rádi, že jsme letos, kdy si připomínáme sté výročí republiky, spojili síly s tradiční společností jako Pivovar Samson,“ říká ředitel pořádající agentury Art4promotion Rudolf Střítecký.

Stále oblíbenější Dny českého piva – svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod – se letos uskuteční od 26. do 30. září. Do akce Českého svazu pivovarů a sladoven se stejně jako při předchozích ročnících zapojí i Pivovar Svijany, který pro tuto událost po loňském mimořádném úspěchu uvařil rovnou dvě várky speciálního světlého piva DUX. Výjimečné svijanské pivo bude na čepu 185 vybraných svijanských restaurací pouze po dobu konání Dnů českého piva; 28. září ho kromě toho budou moci ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na Zámku Svijany.

„Obrovsky mě potěšilo a motivovalo, s jakým nadšením loni znalci i fanoušci svijanského piva DUX přijali. Dali jsme si na něm záležet, jeho základem je vybraný humnový slad a žatecký chmel odrůdy Sládek z našich vlastních chmelnic, ale popravdě řečeno až tak fenomenální ohlas jsem nečekal,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „I když jsme to původně neměli v plánu, nakonec jsme jej díky němu zařadili do výrobního programu jako naše čtrnácté pivo. A po loňském úspěchu jsme jej letos uvařili rovnou dvě várky o objemu 400 hektolitrů,“ dodal.

DUX patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti ve Svijanech zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z vlastních chmelnic pivovaru. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný. „V sortimentu pivovaru zaujímá DUX výsadní postavení – bude se vařit vždy jen jednou do roka, aby byl v nejlepší formě právě na Dny českého piva. I letos jej během nich budou moci zájemci ochutnat ve 185 vybraných svijanských restauracích a samozřejmě také 28. září na našich Svatováclavských slavnostech, kam je tímto co nejsrdečněji zvu,“ doplnil Petr Menšík.

DUX se stáčí pouze do sudů a menší limitované série dvoulitrových plechovek. Pro výjimečné pivo pivovar vyrábí i zvláštní půllitry a podtácky s motivem sv. Václava – DUX Venceslav’s Bohemicus.

Patronem českého piva od roku 1357
Patronem českého piva sv. Václava v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se v českých zemích vedle pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví. Již v té době byl kníže považován i za patrona sladovníků. V roce 2013 jej v této roli opět připomněl Český svaz pivovarníků a sladoven a založil tradici Dnů českého piva, která je s jeho osobou již nerozlučně spojena.
Dny českého piva jsou od té doby každoročním svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich cílem je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikátní jev tradiční české hospody. Milovníci piva mají během pivních slavností termínově spojených se svatým Václavem možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinárními požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech.

Svatováclavské slavnosti ve Svijanech
Hlavním bodem oslav přímo ve Svijanech budou 28. září Svatováclavské slavnosti. Příjezd sv. Václava na Zámek Svijany doprovodí středověká hudba v moderním podání skupiny GNOMUS. Hosté slavností si potom budou moci užít tradiční řemeslný jarmark, vystoupení šermířů a kejklířů a další dobová představení nebo například módní přehlídku pivních šatů. „Pro fanoušky jsme v rámci slavností připravili i prohlídku pivovaru za zvýhodněnou cenu,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.

Na rekonstrukci objektu přispěje stát. Dojde i na obnovení výroby piva pod značkou Kalich.
Jeho historie sahá až do začátku 18. století, od roku 2002 je však prázdný. Bývalému pivovaru v Litoměřicích teď svitla naděje. Radnice totiž uspěla s žádostí o dotaci u ministerstva průmyslu a obchodu. To městu poskytne 11,4 milionu korun z programu Restart určeného na regeneraci brownfieldů.

Rekonstrukcí projde levá část objektu, kterou město nabídne k pronájmu podnikatelům. Dojde i na obnovení výroby piva pod značkou Kalich. „Do konce letošního roku chceme vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele projektu, celkové náklady na jeho realizaci by neměly přesáhnout 22 milionů korun,“ informovala vedoucí odboru územního rozvoje města Venuše Brunclíková.

Radnice předpokládá, že rekonstrukce levé části bývalého pivovaru potrvá rok a už pracuje na záměru rekonstrukce jeho druhé části. Podle místostarosty Karla Krejzy je reálné předložit už příští rok ministerstvu ke schválení další žádost z téhož programu. „Další prostory by mohly sloužit lehké průmyslové výrobě a podnikání, například by tu mohla vzniknout malá sklárna, která by byla přístupná veřejnosti a rozšířila by tak spektrum atrakcí pro turisty,“ přiblížil Krejza.

Ve městě jsou už tři malé pivovary, které se zaměřují na speciály, a radnice nepředpokládá, že by ten další obnovil výrobu v původním výstavu.

Historie měšťanského pivovaru se datuje od roku 1720. V roce 1892 majitelé nechali vybudovat nové sklepy a pořídili si chladící železniční vagon, kterým rozváželi pivo po celé Evropě i do Ameriky. V roce 1900 pivovar získal na výstavě v Paříži nejvyšší ocenění.

V roce 1948 byl znárodněn, do roku 1990 se stal postupně součástí několika národních podniků. Posledním majitelem byl stát, kterému se příliš nevydařila privatizace. Management pivovaru nezvládl konkurenční boj a v roce 2002 po 282 letech ukončil výrobu. Na začátku privatizace v roce 1992 měl pivovar výstav 140 tisíc hektolitrů, v roce 2001 už jen 30 tisíc hektolitrů piva v šesti druzích. Mezi nejúspěšnější produkty posledních let patřil světlý speciální ležák Baronka, jehož výrobu převzal a dosud vyrábí Žatecký pivovar.

„Na litoměřický pivovar rád vzpomínám, sloužil jsem v něm poslední éru jako sládek, slavili jsme úspěch se speciály, ale neunesli tvrdou konkurenci v odbytu světlého ležáku. Dnes je konkurence ještě tvrdší, prosadit se na rozděleném trhu je velmi těžké. Proto si myslím, že výstav 30 tisíc hektolitrů, o kterém se před lety uvažovalo, je hodně nadnesený. Rozhodně obnově pivovaru fandím a rád ho přijdu ochutnat,“ sdělil podsládek ve Velkém Březně Miloš Baumruk.

O víkendu v Mnichově odstartoval 185. ročník Oktoberfestu. Na největší pivní festival na světě podle organizátorů letos přijede až 6 milionů návštěvníků, kteří vypijí kolem sedmi milionů litrů piva. Festival jako každý rok zahájil naražením prvního sudu starosta Mnichova Dieter Reiter. A začátek Oktoberfestu doprovodil i slavnostní průvod centrem města.

Kapely v uniformách a slavnostních krojích, koňské povozy s pivními sudy, automobiloví veteráni i podstatně rychlejší, modernější a luxusnější vozy.
Letošního slavnostního průvodu se v centru Mnichova zúčastnilo na devět a půl tisíce lidí. Vystupující házeli lidem preclíky, zpívali a mávali obřími vlajkami.

Průvodem prošla i skupinka mužů, kteří měli v rukou bičíky a mrskali jimi o zem. Hned za nimi je kapela, jsou to také muži a jsou oblečeni v krojích nebo spíš uniformách, podobají se Napoleonovi.

Řada uměleckých skupin přijela z různých částí Německa. Ještě víc lidí se na průvod dívalo po stranách ulic. Andreas je z Mnichova. Je mu 58 let a na Oktoberfest i s ním spojený průvod prý chodí každý rok. Radiožurnálu řekl, že je to pro něj největší akce za rok a líbí se mu na ní úplně všechno: „Od piva přes lidi až po atmosféru.“

200 eur za kalhoty
Kroje tu nemají jen účinkující, ale i diváci. Protože kostýmy nejsou nejlevnější, někteří návštěvníci si je kupují na internetu, jak potvrzuje Caroline.

„Jsem tady poprvé a nechtěla jsem za kroj utrácet. Nevěděla jsem, jak se mi bude líbit. Prostě jsem si řekla, že si pořídím nějaký levnější,“ vysvětluje Caroline, která do Mnichova přijela z Hamburku. Se svými kamarádkami přespávají u kamaráda Marcuse, kterého znají z univerzity.

„Já jsem jen za kalhoty zaplatil dvě stě eur. To je ještě dobré. Můžou stát i 700 nebo 800 eur. A to potřebujete ještě košili, vestu, klobouk a boty,“ popisuje Marcus a dodává, že dobrý kroj vyjde běžně na 600 eur, tedy v přepočtu přes 15 000 korun. A jak dodávají jeho kamarádky – vytáhnete ho jen jednou do roka.

Na festival do Mnichova přijel i Petr z Prahy, který se nejvíc těšil na pivo v tupláku. A jestli mu vadilo, že pivo oproti loňsku zdražili? „Ne vůbec ne,“ reaguje Petr.

Oktoberfest potrvá až do první neděle v říjnu.

Kupujete si často limonády nebo pivo v plechovkách a bez obav z nich pijete, aniž byste je předtím umyli? Jistě nejste jediní, ale napadlo vás někdy, co všechno lze na nápojových plechovkách nebo dokonce uvnitř najít?

Myši a potkani
Plechovky jsou často skladovány v halách, sklepech, skladech, ale také na pultech obchodů, kde se často vyskytují nejrůznější hlodavci. Ty přenášejí zákeřnou leptospirózu. Leptospiróza je horečnaté bakteriální onemocnění, které je rozšířené prakticky po celém světě. Řada příznaků leptospirózy je stejná i pro jiná běžná onemocnění, takže je někdy opravdu těžké dospět k správné diagnóze. Nejčastěji se u nakažených jedinců setkáváme s vysokými horečkami, zimnicí, krutými bolestmi svalů, kloubů a hlavy, bolestmi břicha a nevolností. Neléčená choroba přechází do stavu žloutenky a selhávání ledvin. Tato nemoc často bývá smrtelná, pokud se včas neodhalí.

Chemikálie
Plechovky vyráběné z hliníku a barvené nejrůznějšími nátěry obsahují řadu chemikálií, mezi nimi také bisfenol A, která nemá pozitivní vliv na imunitní systém člověka. Pitím z plechovek se nebezpečné látky dostávají do našeho těla, což může nepříznivě ovlivňovat, mimo jiné, i funkci endokrinního systému. Odborníci nechali plechovky projít nejrůznějšími testy a dle jejich studií se ukazuje, že zvyšují riziko rakoviny a snižují plodnost.

Nápoj s překvapením
Další nevýhodou plechovek je především to, že do nich nevidíte. Nejednou byl zaznamenán případ, kdy se v plechovkách našly nejrůznější předměty. Jistý Josh z amerického Arkansasu objevil v plechovce energetického nápoje mrtvou myš. Podobný zážitek má i Američan Fred, který v plechovce limonády našel napůl rozloženou žábu. Další otřesný zážitek popisovala dvanáctiletá dívenka z Itálie, která ve svém oblíbeném nápoji objevila větší počet červů, samozřejmě až poté, co ji skoro celou vypila.

Buďte opatrní
Pití z plechovek nikomu nezakazujeme, ale vždy je před konzumací omyjte. Nejen hlodavci mohou škodit. Jsou to i obyčejné choroby lidí, které je na plechovky přenášejí svýma rukama, zatímco s nimi manipulují. V ideálním případě používejte slámky, které zamezí přenosu bakterií nebo případnému spolknutí včely, vosy, či jiného hmyzu, který se mezitím, co jste se nedívali, usídlil uvnitř nádoby.

Jak podpořit tradiční českou hospodskou kulturu, a ještě jí vylepšit? Staropramen se této problematice věnuje dlouhodobě, nejen během oslav Dnů českého piva. Investuje do technického vybavení a tankové technologie značkových a vybraných hospod, školí jejich personál, nabízí speciální piva a organizuje aktivity, kterými láká do hospod další konzumenty, například právě Dny českého piva.

„Točeného” se v ČR vypijí čtyři půllitry z deseti a poměr piva vypitého v hospodách posledních patnáct let klesá. Zároveň je ale trendem posledních letech nárůst obliby jiných piv než těch výčepních. Přes čtvrtinu piv v segmentu ON-trade (gastronomii) už představují jedenáctky, více než třetinu pak dvanáctky. Roste také obliba tmavých piv, speciálů a nealkoholických piv.

Dny českého piva jsou pro Staropramen oslavou a podporou genia loci typické české hospody

Že Staropramenu na naší české hospodské kultuře skutečně záleží, dokazuje jednak dlouhodobými programy, ale i samotnými aktivitami během oslav Dnů českého piva. Hlavní roli při oslavách totiž hrají stále oblíbenější smíchovské ležáky Staropramen Ležák, Jedenáctka a Extra chmelená 12 ze Smíchovského výběru, a samozřejmě také živelná a unikátní atmosféra klasické smíchovské hospody. Nejen pro ni Staropramen sepsal třicet důvodů – na každý zářijový den jeden – proč zajít na dobré čepované pivo.

„Ke Dnům českého piva jsme konzumentům připravili ještě jeden dárek, více než šedesátka tankových provozoven prošla úpravami a vylepšením technologie, která zaručí tu nejlepší kvalitu našeho piva. Pro každou provozovnu je vše navrženo na míru, od přesunu tanků do prostoru pro zákazníky, přes instalaci zachlazených van na sklenice, ostřiků sklenic nebo nových stojanů s otočnými kohouty, až po výměnu celých čepovacích míst,” říká Daniel Křeček, obchodní ředitel pro on trade.

Práce na úpravách vybraných provozoven se dějí pod dohledem technického servisu pivovaru Staropramen, konkrétně pod vedením jeho „technického guru“ Milana Loskota, který stojí mimo jiné i za jedinečným technickým řešením tzv. pivovodu v O2 Areně. Po úpravě tankových provozů z pohledu technologie je ve všech hospodách a restauracích realizováno kvalitativní školení jejich personálu tzv. mistry výčepu Smíchovského pivovaru.

„Do přinášení nápadů, jak posunout naši hospodskou kulturu a zvýšit kvalitu čepování piva, jsou zapojeni všichni zaměstnanci pivovaru. Jejich nadšení se podobá tomu, s jakým se hlásili k natáčení nových reklamních spotů při příležitosti Dnů českého piva,” dodává Daniel Křeček.

Oslavami Dnů českého piva to ale nekončí. I nadále bude Staropramen investovat do úprav stávajících i vzniku nových značkových a tankových restaurací a lákat k návštěvě třeba nabídkou pivních speciálů pod hlavičkou Smíchovského výběru.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) projedná ve středu půlmiliardový odvod z peněz národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu. Jak řekl ČTK generální ředitel podniku Petr Dvořák, podnik s tímto odvodem počítá. V loňském roce Budvar peníze do rozpočtu kvůli vysokým investicím neodváděl.

"Vychází to ze vzájemné konzultace s ministerstvem. Počítáme s tím v našem cash-flow, debatovali jsme to," řekl ČTK Dvořák.

"S odvodem finančních prostředků ve výši 500 milionů korun se počítalo již při přípravě státního rozpočtu na letošní rok. Převod peněz do státního rozpočtu projednala i dozorčí rada, důležité je, že to nijak neohrozí investiční aktivity podniku. Ministerstvo zemědělství tedy nyní předložilo vládě k projednání návrh na vyslovení souhlasu s tímto převodem," dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Budvar měl loni tržby 2,47 miliardy korun, meziročně klesly o necelá tři procenta. Téměř o sedm procent byl nižší zisk před zdaněním, 314,7 milionu korun. Budvar loni prodal 1,55 milionu hektolitrů piva, meziročně klesl výstav o čtyři procenta, a to navzdory vyššímu exportu. Pivovar se 670 zaměstnanci loni vyvezl rekordní objem piva. Do 76 zemí exportoval více než 990.000 hektolitrů piva, meziročně o 1,5 procenta více.

Letos v březnu zprovoznil Budvar modernizovanou linku na stáčení piva do plechovek za 40 milionů. Od dubna je ve zkušebním provozu nové logistické centrum za 750 milionů Kč, v květnu se začal stavět nový ležácký sklep za 250 milionů, výrobní kapacity pro dozrávání piva se zvýší o 20 procent. Letos měla začít stavba nové stáčírny lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Posledním rozšířením bude nová varna. Jde o součást rozvojového plánu, který začal v roce 2016, do roku 2020 investuje Budvar dvě miliardy. Poté stoupne roční výstav o čtvrtinu na dva miliony hektolitrů.

V areálu Zoo Dvůr Králové byl v sobotu slavnostně otevřen minipivovar. Vybudovala jej společnost Safari Gastro, která v zoologické zahradě provozuje restaurace a občerstvení. Vaří pět druhů piva, názvy všech souvisí se zoo či s Afrikou, řekl jednatel firmy Igor Mašín.

Klasický ležák byl pojmenován White Rhino Beer (Bílý nosorožec), tmavý speciál Black Rhino Beer (Černý nosorožec). Právě chovem nosorožce bílého dvorská zoo proslula. Pivovar nabízí i pivo African Queen Beer (Africká královna), které obsahuje chmel z Jihoafrické republiky a má specifickou chuť, Safari Beer se bude měnit podle sezony, v létě se vaří pšeničné. Nejsilnější je šestnáctistupňový speciál Kili Beer nazvané podle nejvyšší hory Afriky Kilimandžára, svrchně kvašené typu Indian pale ale.

"Názvy jsou v angličtině, protože jsme chtěli navodit africkou atmosféru. Lidé si sice budou dávat bílého nosorožce nebo černého nosorožce, ale to už je na nich," uvedl Mašín.

Výstav pivovaru činí maximálně 1200 hektolitrů ročně. Společnost v zoo provozuje také restaurant Lemur a několik občerstvení.