Novinky a zajímavosti ze světa piva

Tuzemská pivovarnická trojka Heineken Česká republika má za sebou turbulentní období. Definitivně skončila dceřiná společnost Pivovar Louny, která však přestala vařit pivo už před 15 lety. Utlumuje i své aktivity na důležitém německém trhu, kde se jí poslední dobou nedařilo. Přesto význam tuzemské dcery v rámci nadnárodního pivovarského koncernu a světové dvojky vzrostl.

Společnost v posledních letech výrazně investovala. V roce 2023 šlo o více než 1,1 miliardy korun. Pro srovnání, o rok dříve to bylo 176 milionů. Nemalá část z toho se týkala pivovaru v Krušovicích, který vedle pivovarů Velké Březno a Starobrno pod Heineken Česká republika spadá.

Rekordním výstavem piva se pochlubil Rodinný pivovar Bernard. V roce 2024 uvařil 419 tisíc hektolitrů piva, což je nejvíc v jeho třiatřicetileté historii. Podle humpoleckých pivovarníků jdou jejich výsledky opačným směrem, než se vyvíjí český trh, na kterém prodej piva v posledních letech postupně klesal.

„Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst,“ hodnotí vývoj generální ředitel a vrchní sládek Josef Vávra.

Jak loni uvedl Český svaz pivovarů a sladoven, dlouhodobý trend poklesu prodejů českého piva pokračoval i v roce 2023. Místní spotřeba piva se snížila o 2,4 procenta. Svaz to připisoval ekonomické nejistotě a změnám v chování zákazníků.

„Pozorujeme měnící se návyky spotřebitelů, kteří se stále častěji přiklánějí k nealkoholickému pivu či míchaným nápojům na bázi piva,“ uvedl tehdy Tomáš Slunečko, výkonný ředitel svazu.

Dvě třetiny piva Bernard vyčepují restaurace a hospody ze sudů, třetina se prodá v lahvích. Na českém trhu je přitom podle statistiky poměr přímo opačný. Český svaz pivovarů a sladoven loni uvedl, že sudové pivo tvoří už jen 29 procent spotřeby, což souvisí s pomalejším návratem spotřebitelů do hospod a restaurací.

Zvyšování produkce není cílem
Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda se zúročuje dlouhodobá práce. „Má smysl jít vlastní cestou v marketingu a mít schopné obchodníky, kterým se daří nacházet nová odbytiště, i když řada provozoven v posledních letech padla,“ míní Bernard. Podle něj se pivovar přiblížil na hranu svých kapacit.

„I nadále platí, že zvyšování výstavu piva není naším cílem, a letos budeme nadále dělat vše pro maximálně kvalitní pivo a služby,“ doplnil na dotaz Novinek mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Pohled do historie ukazuje, že výstav Rodinného pivovaru Bernard se zvyšuje od roku 2001, kdy uvařil 95 tisíc hektolitrů. „Hranici 400 tisíc hektolitrů se podařilo přesáhnout poprvé v roce 2019, v následujících letech ovšem přišel pokles prodeje v důsledku opatření proti šíření covidu, které přineslo zavírání hospod a podobně,“ poznamenal Tulis.

Od roku 2022 však křivka opět roste, navíc pětinu své produkce vyváží Bernard do zahraničí, nejvíc na Slovensko, do Švédska a Bulharska. Pivovar zaměstnává 267 lidí, dalších 28 osob pracuje ve vlastní sladovně v Rajhradu u Brna.

Jímání oxidu uhličitého
V letošním roce chtějí v Humpolci uvést do zkušebního provozu technologii jímání oxidu uhličitého, který vzniká při procesu kvašení piva. „Nejen že plyn nebudeme vypouštět do ovzduší, ale především poslouží jako takzvaný tlačný plyn pro přesun piva z tanků do sudů a lahví,“ vysvětluje Radek Tulis.

O několik procent zvýší letos na jaře ceny piva společnost Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Firma ke zdražení přistoupí mimo jiné kvůli rostoucím nákladům. ČTK to řekl marketingový ředitel Pivovarů CZ Group Jiří Vlasák. Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku. Stoprocentní podíl ve společnosti Pivovary CZ Group loni koupila firma Pivovary Triangl, ve které má majoritní podíl Kofola.

"Do nové cenové politiky musíme alespoň částečně promítnout loňskou stagnaci našich cen, růst našich výrobních nákladů nebo vysoké náklady na energie způsobené smlouvou s nevýhodnou fixací. Ceny surovin by se meziročně zvýšit neměly, ale na druhou stranu chceme navýšit osobní náklady o deset procent, tedy mzdy našich zaměstnanců. Hodláme být nadále dobrým a vyhledávaným zaměstnavatelem. V neposlední řadě se chystáme také významně investovat do našich značek i obchodní expanze," uvedl Vlasák, podle kterého se jarní zvýšení cen bude týkat lahvového i sudového piva.

Loni pivovarnická skupina Pivovary CZ Group ceny piva pro maloobchodní trh neupravovala. "Cenová úroveň našich piv byla dlouho stabilní. Když ostatní pivovary ceny kvůli rostoucím nákladům zvyšovaly, tak my jsme se je naopak snažili držet na stávající úrovni. Vznikl tak poměrně výrazný rozdíl v prodejních cenách, který teď chceme postupně narovnat," podotkl Vlasák.

Společnost Pivovary CZ Group v roce 2024 zvýšila tržby o zhruba deset procent, předloni utržila 1,47 miliardy korun. Výstav tří pivovarů v Přerově, Litovli a Hanušovicích loni vzrostl přibližně o sedm procent, na prodej piva měly negativní dopad zářijové záplavy. V roce 2023 pivovarnická skupina zvýšila produkci o 7,3 procenta na 826.000 hektolitrů, což bylo nejvíce za posledních 15 let.

Zhruba třetinu produkce skupina Pivovary CZ Group prodává v sudech, zbývající část připadá na lahve a plechovky. Vedení Pivovary CZ Group se podle Vlasáka bude snažit v době poklesu tuzemského pivního trhu najít nový prostor pro odbyt pivních značek Holba, Zubr a Litovel. Zaměří se také na zvýšení dodávek piva do obchodních řetězců. Do zahraniční loni skupina Pivovary CZ Group vyvezla zhruba třetinu produkce. Exportovala zejména na Slovensko, do Polska, Německa a Maďarska. "Pivo vyvážíme i na méně tradiční trhy, jako je například Vietnam či Kuba," řekl Vlasák.

Majitelem společnosti Pivovary CZ Group dříve byla Moravská pivovarská. Sto procent akcií Pivovary CZ Group koupila loni na jaře firma Pivovary Triangl, ve které má 51procentní podíl společnost Kofola ČeskoSlovensko. Investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent. Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 14 výrobních závodů na pěti evropských trzích a téměř 2800 zaměstnanců.

V posledních dvou letech vyváželo pivo z Česka do Ruska 27 distributorů, z toho přibližně polovinu tvořily pivovary. Na dotaz ČTK to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho dat vývoz českého piva do Ruska roste, v roce 2023 se tam vyvezlo pivo za 728 milionů korun a ze 79 procent se tom podílely pivovary. Loni se od ledna do konce října z ČR do Ruska vyvezlo pivo za 819 milionů korun, z toho pivovary vyvezly pivo za 615 milionů korun, tedy tři čtvrtiny. Český svaz pivovarů a sladoven v úterý uvedl, že jejich členské pivovary své pivo do Ruska nevyvážejí. Členem svazu je 24 pivovarů. V ČR je zhruba 50 průmyslových pivovarů a přes 500 minipivovarů.

Z dat statistického úřadu vyplývá, že Rusko bylo loni od ledna do konce října třetí nejvýznamnější odbytovou destinací českého piva po Německu a Slovensku. Vývoz piva do Ruska ve zmíněném období činil téměř 33.100 tun piva, což odpovídá skoro 62 milionům půllitrů. V porovnání se stejným obdobím roku 2023 se jedná o nárůst o 27 procent, uvedl v pondělí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ruská agentura RIA Novosti v pondělí s odkazem na své statistiky uvedla, že nejvíce piva do Ruska loni dodávali Němci a Češi.

Český svaz pivovarů a sladoven v reakci uvedl, že jejich členské pivovary nadále dodržují svůj dříve deklarovaný závazek, tedy že ukončují export do Ruska. Pokud české pivo končí v Rusku, dostane se tam podle ředitele svazu Tomáše Slunečka nejspíš přes prostředníka z jiné země, který pivo v Česku nakoupí a následně přeprodá do Ruska.

Podle ČSÚ jde ale o přímý vývoz, u kterého exportéři uvedli Rusko jako zemi určení. "Pokud by se zboží dostalo do Ruska přes jiné země, není toto možné z údajů zahraničního obchodu vysledovat. ČSÚ zná vždy jen první zemi, kam je zboží vyváženo. Jestli je vyváženo ještě pak dále do jiných zemí, takové informace na ČSÚ k dispozici nejsou," sdělil ČTK mluvčí úřadu Jan Cieslar.

Údaje o konkrétních vývozcích, které by vedly k jejich identifikaci, statistici poskytovat nemohou. Data o vývozu českého piva do Ruska úřad získává z celních prohlášení. Sběr dat a prvotní kontrolu zajišťuje Celní správa ČR, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění, zajišťuje statistický úřad.

České pivovary, které ČTK v úterý oslovila, uvedly, že vývoz do Ruska přerušily ihned po počátku ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022. Pokud české pivo končí v Rusku, děje se tak přeprodejem nebo skrz privátní značky, uvedly některé pivovary.

Loni do konce října se z Česka do Ruska vyvezly alkoholické nápoje v hodnotě přes 924 milionů korun, z toho víno za 60 milionů, kvašené nápoje, kam patří například jablečný mošt, za 8,8 milionu korun, a lihoviny a likéry za 35 milionů korun. Vyvezené pivo v hodnotě přesahující 819 milionů korun tak tvoří největší částku vývozu alkoholických nápojů do Ruska za zmíněné období. Vyplývá to z dat úřadu.

Zatímco spotřeba piva v Česku klesá, humpolecký Rodinný pivovar Bernard přepisuje rekordy. Loni vyrobil nejvíce piva ve své novodobé třiatřicetileté historii, celkem 419 tisíc hektolitrů.

„Produkce pivovaru jde proti vývoji na trhu, kde prodej piva dlouhodobě postupně klesá,“ zmínil mluvčí pivovaru Radek Tulis. Loňských rekordních 419 tisíc hektolitrů piva je přibližně o deset tisíc víc než v roce 2023.

Dvě třetiny piva Bernard vyčepují restaurace a hospody ze sudů, jen zbylá třetina se prodá v lahvích. „Přitom na českém trhu je poměr opačný,“ upozornil Tulis.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard vidí úspěch humpoleckého piva zejména v práci obchodníků. „Má smysl jít vlastní cestou v marketingu a mít schopné obchodníky, kterým se daří nacházet nová odbytiště, i když řada provozoven v posledních letech padla,“ konstatoval.

Generální ředitel a vrchní sládek pivovaru Josef Vávra při hodnocení minulého roku zmiňuje píli všech svých kolegů. „Každý rok se vypořádáváme s dalšími překážkami, od covidu přes skokové nárůsty cen energií a surovin, válku na Ukrajině, zvýšení daní, nekončící bujení administrativy až po povodně, jejichž dopad jsme také pocítili. Přesto se nám daří růst,“ řekl.

Výstav pivovaru Bernard se zvyšuje od roku 2001, kdy činil 95 tisíc hektolitrů. Hranici 400 tisíc hektolitrů poprvé překročil v roce 2019. V následujících letech ovšem přišel pokles prodeje související s opatřeními proti šíření covidu. Hranici 400 tisíc hektolitrů pivovar opět překročil až v roce 2023. Loňskými 419 tisíci hektolitrů se pak dostal na samou hranu své kapacity.

Humpolecký pivovar přibližně 21 procent své produkce vyváží. Exportuje do pětadvaceti zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. V Humpolci zaměstnává 267 lidí, dalších 28 osob má práci v podnikové sladovně v Rajhradě u Brna.

V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu návštěvnické centrum s rozhlednou.

ROZHOVOR: „To je hrůza. Pět set korun. Za jedno pivo.“ Hlášky z legendárního filmu Vrchní, prchni netřeba připomínat. PrahaIN.cz zjišťovala, jak si v současnosti vede hospoda U dvou koček, hostinec, kde falešný číšník Dalibor Vrána okradl zákazníky.

Interiér se samozřejmě oproti filmu z roku 1980 trochu liší, ale i tak se při návštěvě nelze zbavit dojmu, že tohle je ono, typická staročeská hospoda, kterých je méně a méně. Provozní Roman Pohonka si je historie vědom.

„Dům jako takový pochází ze třináctého století, kdy zde byl šenk, pak kavárny, vinárny a restaurace, tedy pivnice je tady až po znárodnění někdy kolem padesátého pátého. Ale stejně skoro sedmdesát let historie je hodně důležitých, s tím jménem chceme pracovat. Je to pro nás opravdu hodně důležité,“ vypráví pro PrahaIN.cz.

„Nájmy v centru jsou vyšší. Budova patří magistrátu, jemu tedy platíme nájem a někdo říká, že je to strašná částka. Další, že je to zase ještě dobré. Ale jako jedni z mála v centru se snažíme dělat polední menu v ceně kolem 44 za polévku, cirka 150 jídlo. Snažíme se to držet pro ty poslední, co tady ještě bydlí a pracují, aby měli kam zajít. Ceny se snažíme držet v normálu, aby se náš Češi nebáli navštěvovat. To je pro nás stěžejní. Já tady pracuji dvacet let a mohu říct, že jsme jedna z mála pivnic v centru, která vydržela a je jak pro turisty, kteří nás mají ve všech prospektech, tak i pro Čechy,“ má jasno Pohonka.

Dalibor Vrána stále láká. Nejen on
Stěžovat si na jakýkoliv propad návštěvnosti si podle jeho slov rozhodně nemůžou. Pokud se jedná o všední den, nepočítáme svátky, je U dvou koček v poledne kolem sedmdesáti procent Čechů, třicet procent cizinců. Pak se to prý všechno otočí. „Všechno se to ale samozřejmě odráží od situace ve světě, svátků, prázdnin.“

V rozhovoru s provozním legendární hospody probíráme také zmiňovaný film od Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Respektive souvislosti, které kvůli němu hospodu provázejí. U dvou koček jsou hrdí, prý se stále jedná o skvělou reklamu, ačkoli knihkupec Dalibor Vrána není jediným, na koho se čeští zákazníci ptají.

„Myslím, že v roce 2010 bylo třicetileté výročí filmu Vrchní, prchni, tak jsem dělal rozhovor do Práva právě o tom. Polovina lidí se ptá na Vrchní, prchni, druhá půlka se ptá na brutální vraždu kuchaře. Ta se stala krátce po natáčení filmu a v posledních pěti letech prošla médii, mluvilo se o ní v televizi, četlo se o ní v knihách. Takže to jsou dvě věci, které lidi znají a stále se na ně ptají,“ říká Pohonka.

„Ve výklenku máme fotku pana Abrháma, cizina to samozřejmě nezná. Chodí sem ale taky hodně lidí, co tady dřív studovali jako mladí, dnes se sem vrací s rodinou a vypráví: Sem jsem chodil na pivo, tady se stalo tohle... My s tím pracujeme a pomáhá to reklamě hospody, alespoň z mého pohledu,“ přidává.

Hlavně vydržet
A hovoří také o plánech do budoucna. Štamgasti se nemusí bát, že zde nastanou velké experimenty. Přes to nejede vlak. Ačkoli provozní samozřejmě plány na případné zlepšení mají.

„Co plánujeme s majitelem, co je tady v nájmu pod magistrátem přes třicet let a já jsem jeho pravá ruka, tak je to tak, že s interiérem neuděláte nic, jenom ho udržujete. Můžete zmodernizovat kuchyň. Po prodloužení smlouvy pak plánujeme rekonstrukci pivního zařízení. A dál? Můžeme dělat jen první a poslední pro to, abychom zachovali českou kuchyni v kvalitě, která lidi baví. Tady nemá cenu hrát si na nějaké burgery nebo míchané saláty, na to jsou jiné podniky,“ říká přesvědčeně.

„Zbývá nám zkrátka jen brát kvalitní suroviny a udržet tu kvalitu, aby se klientela do typické staré hospody vracela. Vymýšlet nic moc nejde. Jsou samozřejmě drobnosti. Před lety by mě nenapadlo, že tady budeme mít ochucená piva, cidery a tak dále. Ale to si jen přidáte k tomu základu,“ uzavírá provozní legendární hospody U dvou koček.

Prodej českého piva v Rusku se dostává na předválečnou úroveň. Ukazují to ruské i české statistiky. Velké české pivovary, které měly před vypuknutím války na Ukrajině na ruském trhu silnou pozici, se ale dušují, že tam své pivo už třetím rokem nevyvážejí. A ani nevědí, kdo na prodeji piva z Česka vydělává.

Ruská agentura RIA Novosti s odkazem na národní statistiky tvrdí, že to vedle Němců jsou právě Češi, kdo do Ruska v uplynulém roce dodal nejvíce piva – a také na tom nejvíce vydělávali. Export českého piva do Ruska se podle agentury zvýšil o 27 procent na 33,1 tisíce tun.

Největší české pivovary však unisono tvrdí, že přestože pivo jako komodita není na sankčních seznamech Evropské unie, vývoz do Ruska přerušily prakticky ihned po začátku války na Ukrajině v únoru 2022.

„Od té doby do Ruska a Běloruska nevyvážíme vůbec nic. To platí i pro loňský rok,“ sdělil Novinkám mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Prazdroj je součástí japonské pivovarnické skupiny Asahi.

„V případě, že by se v Rusku naše produkty objevily, jednalo by se pravděpodobně o soukromou iniciativu někoho, kdo nakoupí naše zboží kdekoliv na světě, například ve velkoobchodě, a doveze ho po vlastní ose do Ruska. Podobné aktivity bohužel nedokážeme nijak monitorovat ani je ovlivnit,“ dodal Kovář.

Také další pivovary uvedly, že se české pivo může do Ruska dostat přeprodejem či pod privátními značkami.

Ovšem i podle údajů Českého statistického úřadu hodnota do Ruska vyvezeného piva loni od ledna do října činila přes 819 milionů korun, což je zhruba o 63 milionů více proti stejnému období roku 2021. V listopadu se pak hodnota loňského vývozu zvedla na více než 900 milionů.

Skoro o sedm korun za litr dráž
„Do Ruska jsme za leden až listopad vyvezli 365 tisíc hektolitrů piva,“ řekl ke statistice ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier. „Vozí to třetí osoby, tedy překupníci, a pak možná sem tam nějaký malý pivovar, ale to bude marginální,“ míní

Nejen v otázce obchodu s pivem, ale i u dalšího zboží se mezi analytiky hovoří nejčastěji o přeprodejích přes Turecko a Kazachstán.

Maier s odkazem na statistiky upozornil, že průměrná cena litru vyvezeného piva do zahraničí byla v listopadu 18,01 koruny. „Do Ruska to ale bylo 24,72 koruny, takže si překupníci pěkně mastí kapsy. Ruský trh je extrémně atraktivní, na válce se vždy hezky bohatne,“ konstatoval.

Český statistický úřad Novinkám neupřesnil, které pivovary na ruský trh vyvážejí. „Individuální údaje neposkytujeme. Obecně lze říci, že velké pivovary vývozy do Ruska ukončily nebo omezily, vzniklý prostor naopak začaly využívat pivovary menší,“ sdělil mluvčí Jan Cieslar.

V roce 2022 v exportu pokračovaly například rakovnický Bakalář s ruskými vlastníky nebo Zubr a Litovel ze skupiny Pivovary CZ Group. Napsaly to dříve Lidové noviny, které získaly ruské celní statistiky.

„Nemůžeme to ovlivnit“
Rakovnický pivovar se k vývozu do Ruska nevyjádřil. Mluvčí Pivovarů CZ Group Jan Vávra uvedl, že skupina tam aktivně zákazníky nevyhledává ani neuzavírá žádné kontrakty. „Exportem se soustředíme primárně na sousedící regiony, jako je Polsko, Německo a Slovensko,“ prohlásil.

Zároveň zdůraznil, že současné době neexistují žádné restrikce EU na vývoz piva do Ruska. „Nemůžeme tedy vyloučit a ani ovlivnit, že některý z našich odběratelů naše výrobky do Ruska nedistribuuje,“ dodal Vávra.

Velké pivovary podle svých zástupců dodržují svůj dřívější závazek, že na ruský trh své pivo dodávat nebudou. „Stále platí, že v Rusku nevyvíjíme žádnou činnost,“ řekla Novinkám mluvčí smíchovského Staropramenu Denisa Mylbachrová.

„Naše mateřská společnost Molson Coors Beverage Company pozastavila vývoz a licenční výrobu všech svých značek, včetně značky Staropramen, na ruském trhu krátce po ruské invazi na Ukrajinu, tedy již začátkem března 2022. Pokud se naše pivo na ruském trhu objevilo, určitě se nejednalo o aktivitu naší společnosti nebo některého z našich partnerů. Je ovšem složité zjistit, kdo za ní stojí,“ dodala.

„V momentě, kdy pivo prodáme, nemáme možnost ovlivnit, kam je dál přeprodané,“ vyjádřil se podobně Radek Tulis, mluvčí Rodinného pivovaru Bernard, který export do Ruska už před třemi lety rovněž zastavil. Prakticky stejná odpověď přišla i z národního podniku Budějovický Budvar.

Dříve se v ruských obchodech prodávalo třeba i pivo z krušovického pivovaru, který vlastní nizozemský Heineken. „Společnost Heineken do Ruska neexportuje a nedostává žádné výnosy, licenční poplatky či odměny,“ sdělil Novinkám ředitel pivovaru Krušovice a Velké Březno Karel Honegr.

Jak ale si ale loni ověřily Seznam Zprávy, v regálech moskevských obchodů se značky jako Krušovice, Staropramen nebo Kozel daly sehnat.

„Členské pivovary Českého svazu pivovarů a sladoven, které už dříve deklarovaly, že ukončují export do Ruska, svůj závazek nadále dodržují,“ ujistil bez dalšího vysvětlení výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko. Dodal, že pro české pivovarnictví je klíčová tuzemská spotřeba, tvořící 75 až 80 procent celkového výstavu piva, a export do zemí Evropské unie.

České pivovary uvádějí, že své pivo do Ruska nevyvážejí. Většina z nich vývoz do Ruska přerušila ihned po počátku ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022. Vyplývá to z odpovědí pivovarů, které ČTK oslovila. Ruská agentura RIA Novosti v pondělí s odkazem na své statistiky informovala, že nejvíce piva do Ruska loni dodávali a nejvíce na něm vydělávali Němci a Češi. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) hodnota do Ruska vyvezeného piva loni od ledna do října činila přes 819 milionů korun, což je zhruba o 63 milionů více proti stejnému období roku 2021. Některé pivovary uvedly, že se české pivo může do Ruska dostat pod privátními značkami či přeprodejem. Ruský útok na Ukrajinu začal v únoru 2022.

Od počátku války na Ukrajině nevyváží pivo do Ruska například rodinný pivovar Bernard. Na počátku války pivovar zaznamenal zvýšený zájem o pivo ze zemí sousedících s Ruskem, nabídky spolupráce ale odmítl, protože se mohlo jednat o předprodej do Ruska. "Nicméně v momentu, kdy pivo prodáme, nemáme možnost ovlivnit, kam je dál přeprodané, proto je možné, že i dnes je naše pivo v Rusku dostupné," uvedl mluvčí humpoleckého pivovaru Radek Tulis.

Rusko bylo loni od ledna do října podle dat ČSÚ třetí nejvýznamnější odbytovou destinací českého piva po Německu a Slovensku. Vývoz piva do Ruska ve zmíněném období činil téměř 33.100 tun piva, což odpovídá skoro 62 milionům půllitrů. V porovnání se stejným obdobím roku 2023 se jedná o nárůst o 27 procent, uvedl v pondělí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Hodnota do Ruska vyvezeného piva loni od ledna do října dosahovala mírně přes 819 milionů korun.

Český svaz pivovarů a sladoven uvedl, že jejich členské pivovary nadále dodržují svůj dříve deklarovaný závazek, tedy že ukončují export do Ruska. Pokud české pivo končí v Rusku, dostane se tam podle ředitele svazu Tomáše Slunečka nejspíše tak, že je nějaký prostředník z jiné země v Česku nakoupí a následně přeprodá do Ruska. Vyjádření ČSÚ k vývozu českého piva do Ruska a jeho metodice sběru dat ČTK zjišťuje.

"Pro české pivovarnictví je klíčová tuzemská spotřeba, tvořící 75 až 80 procent celkového výstavu piva, a export do zemí EU," uvedl Slunečko.

Ani náchodský pivovar Primátor pivo do Ruska podle svého ředitele nedodává, export na ruský trh ukončil se začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Vývoz do Ruska pivovar nahradil zvýšeným prodejem do jiných zemí.

Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář ČTK řekl, že vývoz do Ruska a Běloruska přerušili ihned po začátku války na Ukrajině, tedy začátkem roku 2022, od té doby do Ruska a Běloruska nevyváží vůbec nic, uvedl Kovář.

Žádné své produkty do Ruska nevyváží ani národní podnik Budějovický Budvar. "Pokud se naše pivo v Rusku přesto objevuje, jde pravděpodobně o reexport z jiných trhů prostřednictvím třetích stran, což je proces, který nemůžeme kontrolovat ani ovlivnit," sdělila mluvčí Barbora Povišerová.

Českobudějovický Pivovar Samson vyvážel před invazí ruských vojsk na Ukrajinu do obou těchto zemí, ale po zahájení války vývoz svého piva do Ruska i Ukrajiny ukončil. Stejně postupoval Pivovar Strakonice 1649, a po zahájení války opustil ruský trh.

Před válkou třeboňský pivovar Bohemia Regent vyvezl do pěti kamionů za rok, pro pivovar to nebyl hlavní exportní trh. "Po zahájení války, už žádné objednávky nebyly," potvrdila obchodní ředitelka Tereza Potužáková.

Postřižinské pivo jako takové do Ruska nevyváží ani Pivovar Nymburk, podle obchodního ředitele pivovaru Jana Benáka se tam ale může dostat pod různými privátními značkami. "To nemáme pod kontrolou, ale je to okrajová věc," řekl dnes ČTK Benák.

Nejvíce piva do Ruska loni dodávali a nejvíce na něm vydělávali Němci a Češi, jen Dánové vývoz přerušili. Export z Česka se dokonce meziročně zvýšil. Roste také vývoz čínského piva do Ruska. S odkazem na státní statistiky o tom na svém webu informuje ruská agentura RIA Novosti.

Hlavním dodavatelem piva do Ruska zůstává Německo, a to navzdory tři roky trvající invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Přestože německé pivovary loni snížily vývoz o 24 procent ve srovnání s předchozím rokem, Německo v období od ledna do října přesto dodalo ruským odběratelům 105 300 tun piva. Druhé místo v dodávkách zaujímá Česká republika. Vývoz českého piva do Ruska v loňském roce stoupnul o 27 procent na 33 100 tun.

„České pivovary nemají etické pochybnosti o tom, že zisk je na prvním místě, bez ohledu na to, komu přináší peníze,“ glosuje polský deník Rzeczpospolita.

Čína dodávky piva do Ruska také zvýšila. V žebříčku největších dodavatelů se za deset měsíců loňského roku posunula ze šestého místa na třetí. Pekingu se podařilo zvýšit dodávky piva 1,6krát, čímž objem vývozu stoupnul na 29 800 tun.

Na čtvrtém místě žebříčku největších dovozců piva do Ruska hned po Číně je Litva s celkovými dodávkami 24 300 tun. První pětici uzavírá Belgie (18 400 tun), která se dříve umístila druhá. Svou pozici ztratila v důsledku snížení dodávek o třetinu.

Polsko se umístilo na šesté příčce, polské pivovary poslaly do Ruska 18 100 tun piva. Lotyšsko je sedmé (16 500 tun), Kazachstán osmý (10 900 tun) a Nizozemsko deváté (4700 tun). První desítku uzavírá Rakousko s 2300 tun piva.

„Ruští výrobci piva, jejichž exportní geografie se značně zmenšila, se snaží zvýšit dodávky do spřátelené Číny,“ píše web listu Kommersant. Největší ruský pivovar Baltika, který Kreml zabavil dánskému Carlsbergu, zavádí samostatnou značku speciálně pro čínský trh. Druhý největší ruský producent piva pak stáčí nápoje pro čínské partnery ve svém závodě v Chabarovsku na ruském Dálném východě.

Číňané však raději vydělávají na vývozu piva do Ruska, než aby si ho odtud kupovali. Od začátku roku 2024 snížili dovoz ruského piva zhruba o čtvrtinu.

Také v České republice velmi oblíbený především letní nápoj, nealkoholické pivo a jeho nekonečné množství příchutí a variací, je na celosvětovém vzestupu. I přes růst na trhu se však nealkoholická piva potýkají s jedním významným problémem.

Ať už držíte suchý leden, máte v plánu zkusit suchý únor nebo prostě jen chcete vyzkoušet nějakou z alternativ alkoholu, jako dobrá možnost se rozhodně ukazují nealkoholické destiláty vyrobené z bylin a sirupů, které se chutí a prožitkem snaží co nejvíce blížit skutečným pálenkám a dalším druhům tvrdého alkoholu. Ty se začaly na trhu v posledních letech objevovat jako houby po dešti. Vhoudnou alternativou českého národního alkoholu je samozřejmě také široká plejáda nealkoholických piv, jejichž konzumace je podle množství studií celosvětově na rapidním vzestupu.

Konzumace nealkoholických piv s každým rokem stoupá
Podle informací Skyquestt vzrostla hodnota celosvětového trhu s nealkoholickými pivy jen za rok 2024 o 1,3 miliardy dolarů (31,4 miliardy Kč) a do roku 2032 by se měl zvýšit o více než polovinu. Zatímco za rok 2023 byla hodnota trhu odhadována na 23,23 miliard dolarů (562 miliard Kč), v roce 2024 se podle odhadů pravděpodobně zvýšil až na 24,53 miliard dolarů (594 miliard Kč). Podobný průzkum přináší také platforma Statista, která vidí celosvětovou konzumaci nealkoholických piv ještě pozitivněji než Skyquest. Zatímco za rok 2023 bylo možné odhadovat celkové celosvětové tržby z prodeje nealkoholických piv na 34,1 miliard dolarů (asi 824 miliard Kč), v roce 2024 odborníci ve společnosti Statista odhadovali nárůst trhu o další 3,1 miliardy. Na konci tohoto desetiletí by pak měly celosvětové tržby trhu s nealkoholickým pivem přesahovat až 50 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu Kč).

Nejoblíbenější jsou nealkoholická piva dle Skyquestt především v Evropě, kde mají největší odbyt v Německu a Velké Británii. Data Statista však naznačují, že z evropských zemích se nealkoholické pivo těší vysoké oblibě také ve Španělsku a Francii. V příštích několika letech se očekává růst popularity nealkoholických piv především v Asii a Latinské Americe. Většina nealkoholických piv se vaří stejně jako tradiční piva a následně procházejí speciálními procesy jako tepelný ohřev, destilování nebo reverzní osmóza, při kterých je z nápoje odstraňován alkohol na množství okolo 0,5%.

Dle dat Statista sice trh s nealkoholickými pivy zatím představuje pouze okolo 5,5 % celkového světového pivovarnictví, ale poměr má v několika příštích letech vzrůst. Pro množství společností totiž právě nealkoholická piva a jejich různé podoby představují možnost dalšího rozvoje značky o nové kreativní nápady. Tento růst je dán především postupnými měnícími se preferencemi uživatelů, ale také propagací zdravého životního stylu a zodpovědného pití. V Británii je navíc situace dle Financial Times specifická. Za nárůstem konzumace a výroby piv s nízkým obsahem alkoholu totiž může především rozdíl ve zdanění mezi nápoji, které mají obsah alkoholu pod nebo nad 3,5 %.

Vhled do konzumace nealkoholických piv přinesl průzkum Heinekenu
I přesto, že je konzumace nealkoholických piv na vzestupu, stále čelí výzvám a to především v podobě sociálního tlaku. Lidé, kteří se totiž rozhodnou dobrovolně nepít, se mohou ve společnosti často setkat s nepříjemnými urážkami nebo poznámkami. Za tímto účelem proto společnost Heineken ve spolupráci s britskou výzkumnou agenturou Ipsos uskutečnila průzkum právě této problematiky, který byl založen na terénních rozhovorech s 11 842 dospělými různého pohlaví, povolání nebo náboženství ve věkovém rozmezí 18-75.

Respondentům z Velké Británie, USA, Španělska, Japonska a Brazílie byly položeny otázky týkající se konzumace nealkoholických nápojů a sociálního tlaku v souvislosti s jejich konzumací. Součástí analýzy bylo také specifické zaměření na novou Generaci Z, kterou tvořilo 10 % účastníků průzkumu. Podle průzkumu se totiž právě příslušníci Generace Z vzhledem ke svému věku (přibližně 14 až 26 let) setkávají s nejsilnějším sociálním tlakem a odsuzováním za rozhodnutí nepít alkohol. Tuto zkušenost totiž zažila přibližně ⅓ všech dotázaných příslušníků generace Z a dokonce 21 % muselo před ostatními skrývat, že pijí nealkoholický nápoj místo alkoholického.