Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Samson slaví historický triumf. Díky nejlepšímu českému ležáku zvítězil

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel Orálek, PRSamson

Budějovický Pivovar Samson zaznamenal historický úspěch. Ležák SAMSON byl oceněn v prestižní World Beer Awards jako nejlepší ležák českého typu vyráběný v České republice. Do Českých Budějovic tak putuje zatím nejvýznamnější ocenění v novodobé historii pivovaru založeného v roce 1795. Kromě toho se dokázalo v mezinárodním klání prosadit i nealkoholické Pito.

„Navázali jsme na úspěchy našich předchůdců, kteří obdrželi mnoho významných ocenění na světových pivovarských soutěžích a vybudovali tak slávu Budějovického piva z našeho pivovaru. Samson nyní patří do extraligy světových piv. Český ležák je ve světě pojmem a pro nás je ctí, že ten nejlepší v České republice vaříme u nás v Samsonu,” říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Velké poděkování patří všem našim zaměstnancům, kteří se na úspěchu podíleli. Bez masivních investic AB InBev z poslední doby by bylo téměř nemožné prosadit se v nabité konkurenci. Pro náš pivovarský tým je cena impulsem k další práci, abychom se stále zlepšovali,” dodává Dřevikovský.

“Díky investicím AB InBev ve výši zhruba 400 milionů korun jsme výrazně zvýšili kvalitu našeho piva. Většina finančních prostředků (téměř tři čtvrtiny) šla do technologií na kvašení, zrání a filtraci piva. Zbytek z celkové investice směřoval do stáčírny, logistiky, strojovny a laboratoře,” bilancuje generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

World Beer Awards patří v pivním světě k těm nejprestižnějším mezinárodním oceněním. O výsledcích soutěže rozhoduje mezinárodní porota, jejíž členové z celého světa jsou kapacitami ve svém oboru. „Soutěž World Beer Awards získala během posledních pěti let výraznou prestiž a úspěch v ní může významně podpořit export vítězné značky do Velké Británie a dalších zemí,“ říká vedoucí poroty World Beer Awards pro určení národních vítězů Pavel Borowiec s tím, že soutěž patří k absolutní špičce pivních evropských klání.

Pivovar Samson se nespoléhá jenom na vlajkovou loď, kterou je „dvanáctka”. Loni získala v České republice ocenění i „desítka”, pro řidiče v Samsonu připravují legendární Pito, které se opět vrací na piedestal nealkoholických piv. „Ve své kategorii získalo v londýnské soutěži World Beer Awards Pito stříbrnou medaili pro Českou republiku. Ocenění v soutěži je jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Pro nás je největším

Samson opět otevře areál veřejnosti. Nabídne fascinující multimediální show

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel Orálek, PRSamson

Budějovický Pivovar Samson bude u toho, když se město České Budějovice od čtvrtka 27. září do pátku 28. září promění v místo plné fascinující podívané, strhujícího umění a originálních projekcí. Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije 100 – významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Hlavním tématem 7. ročníku audiovizuálního festivalu je připomenutí stého výročí od založení Československé republiky. „Máme radost, že můžeme spolupracovat při organizaci atraktivní akce Vltava žije 100 zvlášť v tomto roce, kdy si připomínáme tak významné výročí,“ říká k partnerství generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Jsme hrdí na to, že se podílíme na významném kulturním dění v Českých Budějovicích. Jako nejstarší budějovický pivovar máme k tradici velký respekt. Naše účast navíc zapadá do naší koncepce, která si klade za cíl více otevřít Pivovar Samson veřejnosti,“ dodává Dřevikovský.

Po Náměstí Přemysla Otakara II., břehu slepého ramene Malše a dalších lokalitách se návštěvníkům akce otevře areál Pivovaru Samson. Kromě jiného se mohou diváci těšit na unikátní výzdobu spojenou s tématikou 100, konkrétní podobu nechává Pivovar jako překvapení pro ty, kteří si do něj najdou cestu.

Na návštěvníky čeká v areálu pivovaru ochutnávka piv Samson, včetně nejlepšího českého ležáku. „Právě v těchto dnech jsme obdrželi významnou cenu z Londýna World Beer Awards. Naše dvanáctka se stala vítězem kategorie nejlepší český ležák pro Českou republiku,“ prozrazuje Daniel Dřevikovský. Kromě jiných piv bude na čepu i legendární nealkoholické Pito, které skončilo ve své kategorii v Londýně stříbrné. „O úspěch se tak podělíme s českobudějovickou veřejností během představení v areálu našeho pivovaru,“ zve všechny generální ředitel Samsonu.

Pivovar Samson zažívá příznivou éru i díky podpoře mateřské belgicko – brazilské společnosti AB InBev. „Za úspěch vděčíme poctivé práci našich zaměstnanců i masivním investicím ze strany belgicko-brazilské společnosti AB InBev,“ míní Dřevikovský.

Partnerství s Pivovarem Samson si pochvalují i organizátoři akce z agentury Art4promotion. „Pivovar Samson k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří, jsme rádi, že jsme letos, kdy si připomínáme sté výročí republiky, spojili síly s tradiční společností jako Pivovar Samson,“ říká ředitel pořádající agentury Art4promotion Rudolf Střítecký.

Svijany oslaví Dny českého piva opět světlým speciálem DUX

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Stále oblíbenější Dny českého piva – svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod – se letos uskuteční od 26. do 30. září. Do akce Českého svazu pivovarů a sladoven se stejně jako při předchozích ročnících zapojí i Pivovar Svijany, který pro tuto událost po loňském mimořádném úspěchu uvařil rovnou dvě várky speciálního světlého piva DUX. Výjimečné svijanské pivo bude na čepu 185 vybraných svijanských restaurací pouze po dobu konání Dnů českého piva; 28. září ho kromě toho budou moci ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na Zámku Svijany.

„Obrovsky mě potěšilo a motivovalo, s jakým nadšením loni znalci i fanoušci svijanského piva DUX přijali. Dali jsme si na něm záležet, jeho základem je vybraný humnový slad a žatecký chmel odrůdy Sládek z našich vlastních chmelnic, ale popravdě řečeno až tak fenomenální ohlas jsem nečekal,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „I když jsme to původně neměli v plánu, nakonec jsme jej díky němu zařadili do výrobního programu jako naše čtrnácté pivo. A po loňském úspěchu jsme jej letos uvařili rovnou dvě várky o objemu 400 hektolitrů,“ dodal.

DUX patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti ve Svijanech zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z vlastních chmelnic pivovaru. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný. „V sortimentu pivovaru zaujímá DUX výsadní postavení – bude se vařit vždy jen jednou do roka, aby byl v nejlepší formě právě na Dny českého piva. I letos jej během nich budou moci zájemci ochutnat ve 185 vybraných svijanských restauracích a samozřejmě také 28. září na našich Svatováclavských slavnostech, kam je tímto co nejsrdečněji zvu,“ doplnil Petr Menšík.

DUX se stáčí pouze do sudů a menší limitované série dvoulitrových plechovek. Pro výjimečné pivo pivovar vyrábí i zvláštní půllitry a podtácky s motivem sv. Václava – DUX Venceslav’s Bohemicus.

Patronem českého piva od roku 1357
Patronem českého piva sv. Václava v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se v českých zemích vedle pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví. Již v té době byl kníže považován i za patrona sladovníků. V roce 2013 jej v této roli opět připomněl Český svaz pivovarníků a sladoven a založil tradici Dnů českého piva, která je s jeho osobou již nerozlučně spojena.
Dny českého piva jsou od té doby každoročním svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich cílem je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikátní jev tradiční české hospody. Milovníci piva mají během pivních slavností termínově spojených se svatým Václavem možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinárními požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech.

Svatováclavské slavnosti ve Svijanech
Hlavním bodem oslav přímo ve Svijanech budou 28. září Svatováclavské slavnosti. Příjezd sv. Václava na Zámek Svijany doprovodí středověká hudba v moderním podání skupiny GNOMUS. Hosté slavností si potom budou moci užít tradiční řemeslný jarmark, vystoupení šermířů a kejklířů a další dobová představení nebo například módní přehlídku pivních šatů. „Pro fanoušky jsme v rámci slavností připravili i prohlídku pivovaru za zvýhodněnou cenu,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Kurzy vaření piva na VŠCHT Praha

Publikováno:před 27 dnyZdroj:VŠCHT PrahaAutor:Ing. Tomáš KinčlLachout VŠCHT

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.











Slunce ve skle. V Plzni se představily minipivovary, k mání byla i jogurtová příchuť

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Svrchně kvašená piva typu ale, IPA (India Pale Ale) a stout jsou u českých milovníků chmelového nápoje stále oblíbenější. V sobotu jich v Plzni návštěvníci festivalu minipivovarů mohli ochutnat víc než sto druhů.

V Česku dále přetrvává trend svrchně kvašených piv typů ale, IPA a stout. Na 11. ročníku festivalu minipivovarů Slunce ve skle v Plzni tvořily 60 procent nabízených značek, tradiční české ležáky byly zastoupeny výrazně méně.

Celkem 65 nejmenších výrobců představilo asi 250 značek piv, řekl Petr Míč z pivovaru Purkmistr, který přehlídku pořádal. Na prvním ročníku přitom čepovalo 14 výrobců jen spodně kvašená piva, tedy ležáky.

"Tento trend nahradil ovocná piva, jichž tu byla ještě před šesti lety spousta," uvedl Míč. Letos byla ochucená piva jen dvě a desetistupňové pivo nabízely jen tři minipivovary.

Podle sládka z druhého největšího plzeňského pivovaru Beer Factory Petra Krýsla trend stále trvá a trh se dále rozšiřuje o belgická a kyselá piva. "Svrchně kvašené pivo je hodně výrazné, voňavé, které dokáže zaujmout širokou škálu lidí, stejně jako je to trvale v Americe," řekl.

Podle Krýsla je ležák ve výrobě nejtěžším stylem. "Spodní kvašení je o dost náročnější, protože dáváme vyniknout sladu a chmelu. A to musí být ve skvělé harmonii, aby to nebylo moc sladké, nebo naopak moc prokvašené, moc kvasnicové, nebo staré, nebo mladé. Vše se musí uvařit v takové čistotě, že z toho nesmí být nic cítit," uvedl.

Návrat staletých receptur
Výroba svrchně kvašených piv je o polovinu kratší a zisky z nich jsou vyšší. Podle Krýsla tento trend už nikdy nevymizí. "Pijí je nejen mladší, ale už také spousta starších lidí se dokázala přeladit na moderní vlnu," uvedl.

"Ale se tady vařil před staletími, tak proč by se nevařil dneska. Je to zvláštnost restauračních minipivovarů. Některým to zachraňuje to, že neumí vařit kloudný ležák. Ale je snazší disciplína," řekl vydavatel Pivo, Beer, Ale Pavel Borowiec. Mladí, kteří chtějí pivo stále méně, chtějí zážitky.

"Jsou spíše taková móda. K dobrému ležáku i desítce se budou lidé vždycky vracet," řekl sládek Pivovaru Chříč z Plzeňska. "Chtějí je víc, ale pořád ne tolik jako světlá, spodně kvašená piva. A ideální je desítka. U nás je o ni velký zájem - kvůli penězům i kvůli tom, že jí vypijí víc," řekla sládková Kašperskohorského pivovaru Saša Michalová. Kvůli touze po objevování se ale bude procento "svrchňáků" zvyšovat.

Malé pivovary nemusí vařit drahé pivo
Současný počet minipivovarů v Česku, kolem 450, bude ještě několik let stoupat. Zavřely zatím asi jen tři, a to z ekonomických důvodů.

"Není pravdou, že každé pivo z minipivovaru musí být dobré. Je to dáno tím, že vaří v různých podmínkách na různých technologiích, a ne všude jsou sládci, kteří mají potřebné vzdělání a praxi," uvedl Míč.

Podle Borowiece je prostor pro nové restaurační pivovary, které všechnu výrobu prodají ve své hospodě, nekonečný.

"Těch může být 2000. Limitovaný prostor je pro ty, kteří chtějí prodávat pravidelně z hospody ven, nebo svoji hospodu nemají," řekl. Tam je konkurenční boj stále větší. Nejzvláštnějšími pivy byla podle řady návštěvníků festivalu například kokosový ale a jogurtové pivo.

Pivo je už tradičně dražší a dražší, tuplák za nejméně 273 Kč. Začal 185. Oktoberfest

Publikováno:před 21 hodinamiZdroj:Echo24.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením prvního pivního sudu začal v poledne v Mnichově 185. ročník Oktoberfestu. Tradiční pivní festival, který i letos doprovázejí zpřísněná bezpečnostní opatření, by měl podle organizátorů do 7. října přilákat na šest milionů návštěvníků. Ti spotřebují kolem sedmi milionů litrů piva, které je letos zase o něco dražší než před rokem.

Mnichovský primátor Dieter Reiter podle tradice narazil první sud ve velkém festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu a mohl zvolat „O‘zapft is!“ (Je naraženo). Další Reiterovou slavnostní povinností byl přípitek se šéfem bavorské vlády Markusem Söderem, a pak už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

Do areálu Tereziánské louky si i přes téměř podzimní počasí našly cestu tisíce lidí, kteří si před polednem mohli vychutnat slavnostní průvod kapel a ozdobených vozů směřujících na zahájení festivalu. Velká část návštěvníků dorazila v tradičním oblečení – ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách.

Nejlevnější litrový tuplák letos stojí 10,70 eura (273 korun), ten nejdražší přijde na 11,50 eura (294 korun). Ještě loni se ceny zlatavého moku pohybovaly mezi 10,60 a 10,95 eura. Zdražování piva je svým způsobem každoroční tradicí. V roce 1971 bylo možné koupit máz piva za 2,50 marky (dnes v přepočtu asi 32 korun). Hranici deseti eur poprvé litr festivalového piva překročil v roce 2014, letos padla hranice 11 eur.

Český ležák stejně vždycky vyhraje, tvrdí ředitel pivovaru Staropramen

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Martin BajtlerStaropramen

Ředitelem Pivovarů Staropramen je Petr Kovařík přes dva roky. Původním povoláním sládek pivo vařil nejen na pražském Smíchově, ale i v jiných pivovarech. „Už se vypije více ležáků než desítek. Změnila se totiž kultura pití piva, lidé si je více vychutnávají,“ říká Kovařík.

Je výhoda, když je ředitelem pivovaru bývalý sládek?
Je to jednoznačná výhoda. A bylo to i v minulosti zvykem, třeba za první republiky. Myslím, že by to dokonce měla být podmínka, že ředitel musí znát svůj obor. Dokážu degustovat, mluvím do toho sládkům, ale samozřejmě je nechám rozhodovat.

Než jste začal šéfovat Staropramenu, řídil jste sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sörgyár v Maďarsku. Jak se český a maďarský trh liší?
Začal bych tím, v čem je to podobné. Na celém světě mají lidé pivo rádi, i v Maďarsku. Nicméně při některých příležitostech, které my Češi máme spojené s pivem, mu v Maďarsku silněji konkuruje víno. Jde o vyspělou gastronomickou kulturu, ale čepované pivo tam nehraje tak zásadní roli. Jeho prodej v tamních hospodách zaujímá asi 25 až 30 procent, u nás je to 96 procent. Přestože my na naše výčepní někdy nadáváme, v kontextu evropského trhu dělají fantastickou práci. Na rozdíl od Maďarů bereme pivo jako součást národní kultury, a jelikož vaříme to nejlepší na světě, tak není divu. Je málo oborů, na které můžeme být tak hrdí.

Jak se Staropramenu daří?
Dobře, zejména v zahraničí jsme loni rostli přes deset procent, a ten trend pokračuje. V Česku jsme trochu ovlivnění sekvencí tří regulačních opatření – loterijního zákona, EET a protikuřáckého zákona – v oblasti gastronomie. Ještě v první polovině roku ovlivnily objemy vypitého sudového piva, ale už jsme za tím a ten vliv necítíme tak výrazně. A léto bylo dobré.

Je to skutečně tak, že regulační opatření způsobila propad prodeje piva? Nejde spíš o to, že si lidé v hospodách začali dávat i jiné pití?
Dlouhodobě je pivo z hlediska tržeb v gastronomii společně s jídlem největší položka, a to se nemění. Lidé nevyměnili pivo za jiné nápoje. Když se podíváme na dobu před regulačními opatřeními, rostl prodej balených piv a klesal prodej sudů a čepovaného piva. Zavedení regulačních opatření ale skokově přispělo k dalšímu propadu v konzumaci. Spousta hospodských, převážně v menších městech a obcích, kteří nestavějí na vysoké gastronomii, odešla z trhu. To byl poměrně dramatický zásah. Aniž bychom měli krizi, tak jsme si ji způsobili sami. Já ty zákony nerozporuji, jen přišly na jedno odvětví ve velice krátké době. V roce 2017 poklesl trh s čepovaným pivem skoro o 6 procent, díky tomu, že se hospody vyrovnávaly se všemi změnami. Což je srovnatelné s největším propadem v krizových letech 2009 a 2010.

Na zahraničních trzích Staropramen roste. Čím to je, že se vám tam tak daří?
Úspěch v zahraničí máme postaven na třech pilířích. Zaprvé je to skvělé pivo, které přesně demonstruje charakter českého ležáku. Dalším aspektem je, že všichni vědí, že Češi vaří skvělá piva. A také to, že Praha je nejkrásnější město. My se to všechno snažíme spojovat, tím jsme v zahraničí úspěšní. Nevyvážíme jen slávu českého piva, ale i Prahy. Máme ji na etiketách. Musím ale zmínit i podporu mateřské firmy Molson Coors. S ní je to jednodušší, než kdybychom si na každém trhu museli vše vyšlapat sami. Jsme v zahraničí druhá nejprodávanější česká značka. Kdyby nebylo ruského trhu, tak jsme první.

Jaký je v zahraničí poměr čepovaného vůči lahvovému pivu?
Ve většině zemí převládají lahve a plechovky. Čepovaného piva je menší množství. S výjimkou Velké Británie, což je vyspělý trh s čepovaným pivem.

Kde nejvíce posilujete v poslední době?
Rosteme všude, kde působíme. Zajímavý trh představuje i Británie, kde Prahu hodně akcentujeme. Jsou to asi dva roky, co jsme uvedli na britský trh smíchovskou desítku a nazvali ji Pravha, tedy Pravá Praha. Je to nesmírně úspěšný projekt, jsme asi ve dvou tisících hospod. Britové tuto kategorii, kterou my pijeme nějakých 140 let, objevili až před deseti lety. U nás jde o návrat k tradici, u Britů o novou hipsterskou vlnu. Je zajímavé, jak tu technologii vnímají různé země jinak.

Kladete tedy důraz na pražskou stránku pivovaru.
V zahraničí ano. Řekl bych, že jsme asi největší exportéři Prahy. Na domácím trhu se zaměřujeme na naše kořeny, a především na Smíchov, který byl v době založení smíchovského pivovaru ještě vesnicí. Takže akcentujeme Smíchov a vyprávíme jeho příběh.

Blíží se Dny českého piva. Jak je oslavíte?
Hlavně jsem moc rád, že Svaz pivovarů a sladoven s něčím takovým přišel. Pivo dosud žádný svůj svátek nemělo. Je důležité si připomenout tradiční a unikátní českou pivní kulturu. Slavíme to v hospodách, kde budeme narážet Extra chmelenou dvanáctku. Na dvoře našeho pivovaru bude velké slavnostní narážení. (Staropramen slaví Dny piva v sobotu 22. září, pozn. red.)

Mluvil jste o hospodské kultuře. Jak se ji snažíte připomínat?
První oblastí je péče o kvalitu piva. Investujeme do nových výčepních zařízení a do kvality ošetřování sklenic a piva. Pomáháme hospodám i s technickým rozvojem. Posílili jsme tým obchodních sládků, takže máme víc kolegů, kteří pomáhají s trénováním personálu, aby čepování bylo perfektní. Druhá věc je, že do hospod dáváme speciální edice piv, které najdete jen tam. Třetím směrem je různé poradenství v gastronomii, architektuře a designu hospod.

V Praze je rekordně nízká nezaměstnanost. Jak to dopadá na provoz pivovaru? O jaké pozice je nouze?
Máme poměrně stabilní tým zaměstnanců. Hlavně ve výrobě. Fluktuace není tak vysoká. Vnímáme však, že když potřebujeme někoho přijmout, doba hledání se prodlužuje. Není to pro nás kritická situace, ale na některých pozicích, jako jsou třeba operátoři stáčecích linek či místa v obchodu, cítíme, že se na trhu něco děje.

K boomu malých pivovarů došlo už před pár lety. Pozorujete, jak ovlivnily chod těch velkých?
Šel bych na to přes životní styl a to, o co se spotřebitelé zajímají. Trend širší nabídky piv a piv, které se tu tradičně nikdy nepily, jako IPA či ALE, je vyvolán životním stylem. A není to unikátní jen pro Česko. Když se podíváme na trh v USA před 25 lety, tak to začínalo právě tam. Trend šel přes Velkou Británii až k nám. Já se o minipivovarech v USA učil už na vysoké škole. Tehdy to bylo v Česku ekonomicky nemyslitelné, ale dnes jsou Češi schopni za to pivo zaplatit. My na poptávku reagujeme speciálními edicemi. A musím říct, že je to skvělá doba pro sládky. Mohou se v tom vyřádit. Samozřejmě minipivovary mohou experimentovat daleko víc, protože mají menší výrobu. My když si zaexperimentujeme, tak je ten objem velký.

Takže se dočkáme třeba piva typu ALE od Staropramenu?
ALE jsme už uvařili v Ostravě, kde máme pivovar Ostravar, který má menší varnu. Využíváme ho pro speciály. Dělali jsme tam i weissbier či stout. Je však třeba říct, že český ležák stejně vždycky vyhraje a lidé se k němu vrátí.

Mění se ještě nějak preference zákazníků?
Kromě toho, že lidé rádi experimentují, jsou na vzestupu ležáky. Otočil se poměr a už se vypije více ležáků než desítek. To představuje hlavní trend, příklon k vyšší stupňovitosti.

Čím to je?
Myslím si, že si lidé prostě rádi připlatí za vyšší stupňovitost. Navíc se změnila kultura pití piva v tom, že ubývá pití na objem a lidé si pivo spíše vychutnávají.

Řešíte nějak současný trend boje proti plastům? Například hledáním náhrady za PET lahve?
Pro pivovarství jsou dominantní vratné obaly, tedy sudy a vratné lahve. Nevratné tvoří méně než dvacet procent trhu. Na těch uvádíme, že se dají recyklovat, a Češi jsou, pokud vím, v třídění velice disciplinovaní. Takže nemám pocit, že bychom přispívali plastovými lahvemi ke zhoršování životního prostředí. Řekl bych, že je to citlivější téma pro jiná odvětví, než je pivovarnictví.

S podzimem se do hospod vrací Grifel, polotmavý speciál Ostravaru

Publikováno:včeraZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

Horké letní dny jsou, zdá se, minulostí. Podzim se hlásí o slovo a s ním i pivní speciály s vyšší stupňovitostí. Právě takovým je Grifel, silný polotmavý ležák z pivovaru Ostravar.

Poprvé jej představili loni, kdy pivovar slavil 120. výročí. Teď se Grifel do hospod vrací jakožto letošní třetí speciál ze spilky.

Chuťově hutnější čtrnáctka vystřídá s nástupem chladnějšího počasí svěží letní speciál Summer.

"Se změnou počasí máme přirozeně chuť na jiné druhy piv než v létě. Právě z tohoto důvodu měníme se začátkem podzimu naši pivní nabídku," uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Grifel, který dostal jméno po slavném závodním hřebci, se stejně jako ostatní speciály vaří v limitovaných várkách a díky rozsáhlé distribuční síti postupně míří k pivařům po celém Česku i Slovensku.

Co se týče jeho bližší charakteristiky, jde o polotmavý speciál se 6,5 % alkoholu. Kromě vyšší stupňovitosti zaujme originální chutí, ve které se mísí tradiční hořkost a aroma speciálních chmelových odrůd.

Při jeho vaření se však používá také pro Ostravar netypický bavorský slad.

"Jedná se o polotmavý slad. Připravuje se z jarního sladovnického ječmene intenzivnějším rozluštěním při klíčení a vyššími sušícími teplotami," vysvětlil Roman Richter s tím, že v Bavorsku se tento slad používá při výrobě zimních bocků a doppelbocků, které vynikají výraznější barvou a vyšším sladovým aroma.

V hospodách a restauracích se Grifel objeví do konce září. Milovníci piva si budou moci speciál vychutnat výhradně ze sudů.

"Dohromady jsme přichystali celkem sedmnáct slavnostních narážení v šesti městech," doplnila Pavla Ličková z Ostravaru.

Češi, národ pivařů? Na jedno do hospody zajde málokdo

Publikováno:včeraZdroj:TN.cz

Čepované pivo si v hospodách dopřává stále méně lidí. Častěji kupují tento oblíbený nápoj v plechovkách, ve skle nebo v PET lahvích. Mohou za to hlavně rozdíly v cenách.

Ač jsou Češi národ pivařů, do hospod chodí čím dál míň. V restauracích se podle svazu pivovarů prodává už jen necelých 40 procent v tuzemsku vyrobeného piva - víc se ho prodá v obchodech. Ještě před deseti lety byl poměr obrácený.

"Tento negativní trend nám započal v roce 2009 a v posledních letech se pomyslné nůžky rozevírají stále intenzívněji," říká Martina Ferencová z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pavel Havlík, spolumajitel pivovaru, k problematice sděluje: "Důvod vidím především v cenové politice u baleného piva, protože v řetězcích a všude se prodává pivo podstatně levněji."

Čím dál víc piva se prodá v plechovkách. Takto balený pěnivý mok si v letošním prvním pololetí koupilo o devět procent více zákazníků než loni a zájem o pivo v lahvích stoupl o dvě procenta.

V Mnichově v poledne začíná 185. ročník Oktoberfestu

Publikováno:včeraZdroj:České novinyAutor:ČTK

V Mnichově dnes v poledne začíná 185. ročník Oktoberfestu. Tradiční pivní festival i letos přinese dražší pivo, jehož cena poprvé překročí hranici 11 eur za litr. Přesto pořadatelé očekávají, že Oktoberfest do 7. října znovu navštíví přes šest milionů lidí.

Slavnosti zahájí v sobotu v poledne mnichovský primátor Dieter Reiter, který ve festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů narazí první pivní sud. Poté si na chuť přijdou i první návštěvníci, kteří ale letos za litrový tuplák piva zaplatí mezi 10,70 a 11,50 eura (273 až 294 korun). Ještě loni se ceny zlatavého moku, kterého se vypije kolem 7,5 milionu litrů, pohybovaly mezi 10,60 a 10,95 eura.

Zdražování piva je svým způsobem každoroční tradicí. V roce 1971 bylo možné koupit máz piva za 2,50 marky (dnes v přepočtu asi 32 korun). Hranici deseti eur poprvé litr festivalového piva překročil v roce 2014, letos padla poprvé hranice 11 eur.

Vedle piva, za které je od loňska možné platit i mobilním telefonem, čeká samozřejmě návštěvníky i řada tradičních pochutin v podobě preclíků, klobás či grilovaných kuřat. Chybět nebude ani hudební doprovod ve všech 37 pivních stanech nebo množství atrakcí. Milovníci adrenalinu mohou letos vyzkoušet novinky s názvy jako Predátor nebo Kyvadlo chaosu, na němž lidé rotují rychlostí 80 kilometrů v hodině ve výšce 42 metrů.

Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už před dvěma lety a loni se znovu o něco vystupňovala. I letos je celý areál festivalu oplocen. Na návštěvníky u vstupu čekají kontroly, přes které se například s batohem nebo velkou taškou nedostanou. Na bezpečnost bude dohlížet 47 kamer a na 600 policistů, z nichž někteří jsou specialisté na zapamatovávání si obličejů.

Koho bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat každý všední den od 10:00 do 22:30. O víkendech je možné s degustací začít už o hodinu dříve.

Počátek pivních slavností, které se postupně proměnily v obří komerční podnik, spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.09.2018 22:246.695/6.695