Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Znovuotevření Pivovarského domu

Publikováno:včeraZdroj:Pivovarský důmAutor:Aleš Potěšil, PRPivovarský dům

Koncem května obletěla český pivní svět zpráva, že známý podnik Pivovarský dům v Ječné ulici po téměř 25 letech končí. Za dobu své existence si restaurace vybudovala dobrou pověst s tradiční českou kuchyní, v pivovaru se vyučilo mnoho českých i zahraničních sládků a uvařilo se nesčetně zajímavých a inovativních piv.

Pivovarský dům však naštěstí neskončil definitivně. Začátkem července restauraci převzala skupina Benedict group, která již zachránila končící Pivovarský klub v Karlíně. Také pivovar bude dále fungovat. Jeho provoz zajistí Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

Rádi bychom navázali na úspěchy našich předchůdců, leč v novém kabátě, s novým konceptem a názvem Pivovarský dům Benedict. Restaurace prošla výraznou obměnou nejen interiéru, ale i celého menu. Rádi bychom Vás pozvali na slavnostní otevření nové životní etapy Pivovarského domu. Během večera si připomeneme vznik a význam Pivovarského domu a představíme plány budoucího rozvoje. Nabídneme Vám to nejlepší z naší kuchyně a výčepu. Přijměte proto, prosím, naše pozvání na oficiální prezentaci nového podniku, která se uskuteční Úterý 6. září 16:30 Pivovarský dům Benedict, Ječná 16, Praha 2

Pokud vás naše pozvánka zaujala a rádi byste byli u startu nové etapy tohoto podniku, potvrďte nám prosím na email ales.potesil@pivo-dum.cz vaši účast.
Budeme se na váš těšit, za nový tým Pivovarského domu Aleš Potěšil

Univerzita Palackého bude mít experimentální minipivovar

Publikováno:včeraZdroj:První zprávyPalackeho

Výrobu piva a technologické postupy, jeho vliv na lidské zdraví nebo místo v historii a dějinách chemie. To vše nabídne nově instalovaný Experimentální mikropivovar Univerzity Palackého v Olomouci.

Studenti při vaření piva získají informace nejen o technologickém postupu a chemických dějích, které dávají tomuto nápoji charakteristické vlastnosti, ale také o blahodárném vlivu přiměřené konzumace piva na lidské zdraví. Experimentální pivovar uvaří první várku piva do konce srpna.

„Do našeho projektu experimentálního pivovaru chceme postupně zapojit pokud možno všechny fakulty. Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už se jedná o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva," uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Experimentální pivovar v počáteční fázi uvaří v jedné várce 25 litrů piva, jeho roční výstav dle platné legislativy nesmí překročit 2000 litrů. Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal pro tento projekt přislíbil uvolnit nevyužívané sklepní prostory v budově na třídě Svobody, které díky stabilní teplotě a vlhkosti nabízejí ideální podmínky pro vaření a zrání piva.

Zařízení na výrobu piva bude sloužit pro vědecké i akademické účely, protože na toto atraktivní téma lze napojit různé výukové moduly a předměty. Například katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP už zavedla předmět Chemie piva, ke kterému nyní díky experimentálnímu mikropivovaru přidá nový předmět Cvičení z chemie piva. „Zaměřen bude na studium veškerých chemických procesů, které se odehrávají při vaření piva i jeho zrání v ležáckých sudech," podotkl Lukáš Kučera.

Studenti tak budou moci zkoumat například roli různých bakterií při kvašení piva či vyvíjet nové metody analýzy jednotlivých složek, které se při výrobě zlatavého moku používají. Velký potenciál má i propojení experimentálního mikropivovaru s Pedagogickou fakultou UP. „Její současné osnovy lze obohatit například o předmět zaměřený na problematiku fermentace, což je velmi důležitý proces z hlediska uchovávání potravin. Lze ho využít například v rámci krizových plánů či při dlouhodobé ochraně potravin," uvedl Lukáš Kučera.

Zajímavé informace díky projektu experimentálního mikropivovaru získají také studenti Lékařské fakulty UP. „Pivo obsahuje spoustu pozitivních látek pro lidský organismus. Lze například studovat vliv jeho střídmé konzumace na lidský střevní mikrobiom, o kterém se říká, že je to náš druhý mozek. Správná funkce mikrobiomu hraje zásadní roli v lidském zdraví. Zajímavý je také pozitivní vliv střídmého pití piva na kardiovaskulární systém, za což vděčíme přítomnosti látek z chmele," dodal Lukáš Kučera.

Aktuálně je pivovar instalován v prostorách katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. V následujících měsících bude výrobní technologie přestěhována do sklepů Filozofické fakulty UP na tř. Svobody.

Olomouckenovinky.cz imformoval Bc. Egon Havrlant, tiskový mluvčí, Univerzita Palackého v Olomouci.

Čtyřikrát chmelený ležák Bitr: Brněnská hořkost i hrdost

Publikováno:včeraZdroj:Břeclavský deníkStarobrno

Starobrno Bitr je nejvíc hořký ležák v dějinách pivovaru Starobrno, který vznikl na přání pivařů. Na jednotlivé benefity čtyřikrát chmeleného Bitru – hořkost 35 IBU, dozrávání v historickém sklepě i vysoký podíl ruční práce při jeho výrobě – jsme se zeptali vrchního sládka pivovaru Jiřího Brňovjáka.

Překvapilo vás, že si starobrněnští pivaři vyžádali velmi hořké pivo Bitr?
Současným trendem opravdu jsou piva s vyšší hořkostí a výrazněji chmelené. Nebylo pro mě žádným velkým překvapením, když naši štamgasti přišli s požadavkem na výrazně hořké pivo.

Jak byste pivo vy osobně charakterizoval?
Světlý čtyřikrát chmelený hořký ležák Bitr vaříme tradičním způsobem na dva rmuty z nejkvalitnějších surovin. Správné složení použitých českých chmelů mu zajišťuje vyváženou chuť a skvělou pitelnost. Pivo je charakteristické jiskrně zlatavou barvou, středním řízem, vyšší hořkostí od prvního loku a lahodným chmelovým dozvukem, nabádajícím k dalšímu napití. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) spodně kvašeného ležáku Bitr činí 11,5 % hm. a hořkost 35 jednotek IBU.

Takže shrnuto: pro naše spotřebitele jsme uvařili hořký, středně prokvašený a současně dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a dozvukem hořkosti.

Proč při vaření Bitru používáte rovnou tři výhradně české druhy chmele včetně nejznámějšího Žateckého poloraného červeňáku?
Každá odrůda chmele má své přednosti. Některé pivu dodávají déle doznívající hořkost, jiné zase příjemné aroma. Vhodnou kombinací chmelů tak jsme schopni dosáhnout naprosto optimálního výsledku a uspokojit tak chutě našich pivařů.

Bitr se dochmeluje ručně i v ležáckém sklepě. Jaký to má vliv na výslednou chuť piva?
Při tzv. studeném chmelení v ležáckém sklepě nedochází k odpaření chmelových aromatických složek, jako tomu je při horkém chmelovaru na varně. Díky tomu zůstanou v pivu z větší části zachovány a dodají mu příjemné chmelové aroma. V ležáckých sklepech používáme Žatecký poloraný červeňák – pro jeho jemnost a zmíněné aroma.

Proč je důležité ležení ve sklepě, jak dlouho tam Bitr dokvašuje?
O Bitr je při ležení ve sklepě skutečně dobře postaráno. Dozrává v tancích ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století v historickém pivovarském sklepě z roku 1872, kde se udržuje optimální teplota 1 – 2 °C. Pivo se pomalu přirozeným způsobem nasytí oxidem uhličitým, získá optimální říz a zakulatí svoji chuť. Minimální doba ležení je jeden měsíc.

Zajděte si na orosený půllitr do oblíbené restaurace i vy! Nebo si ho vychutnejte doma, prodává se ve skle i plechovkách.

Budvar se spojil s hravými sládky. Vznikl pšeničný Kraťas

Publikováno:včeraZdroj:Metro.czAutor:Marek HýřVolt

Tuhle příležitost si nenechte ujít. Národní pivovar Budvar úplně poprvé uvařil pšeničné pivo. Letní limitka Kraťas vznikla ve spolupráci s minipivovarem Volt.
Jak speciál chutná, prozradili ti nejpovolanější. Sládci Petr Košin z Budvaru a Martin Palouš z Voltu.

Nejprve čtenářům prozraďte, proč jste se rozhodli pro spolupráci.
Petr: Aleš Dvořák, létající sládek Budvaru, který má naši spolupráci s minipivovary na starosti, se s Martinem zná a Volt má mezi svými oblíbenci. Když jsme tedy hledali parťáka na letošní limitku, přijeli jsme do Voltu ochutnat jejich piva a potkat se s Martinem, a odjeli jsme už domluvení. Prostě to sedlo.

Martine, představte nám váš pivovar. Kolik vaříte různých piv?
Martin: Spoustu! Rádi zkoušíme stále něco nového. Nejvíc nás vystihuje asi slovo „hravost“, hlavně nedělat furt to samé. Jsou na to zvyklí i naši zákazníci – když máme v nabídce třeba jen 15 druhů piv, už si stěžují, že je malý výběr. I proto nás tohle pivo baví – už se znova nikdy neuvaří.

Kde jste se při výrobě speciálu inspirovali?
Petr: Vždy jsme si chtěli pšeničné pivo v Budvaru uvařit, tak když jsme dostali příležitost, neváhali jsme po ní skočit. Když jsme pak u Martina ochutnávali jeho pšeničná piva a rozhodovali, které pivo by bylo nejvhodnější, padla volba na witbier Ledka.

Takže je Kraťas založen na existující receptuře piva od minipivovaru Volt?
Martin: Ano, ale je slabší, aby to bylo na léto vhodnější, a má trochu jiné chmely. Pro pokročilejší ještě dodám, že netradičně, tak trochu po budvarsku, pivo zrálo asi šest týdnů místo klasických dvou a vařilo se na jeden rmut místo infuzí. Myslím, že díky tomu je takové vyvážené, dobře pitelné, až ležákové.

Jak takové pivo vzniká?
Martin: Od první schůzky to trvalo skoro rok! Petr: Mysleli jsme, že Martinovu recepturu trochu vylepšíme, upravíme, uděláme si to po našem, tak jsme společně vymysleli tři receptury, které jsme uvařili na Jihočeské univerzitě, která je náš partner. Ty jsme pak testovali jak interně v obou pivovarech, tak i na čepu u Martina v hospodě. Každá várka ale měla něco do sebe, proto jsme to znovu přepsali a další zkušební verzi jsme uvařili přímo u Martina v pivovaru. Martin: Ta už se celkem blížila finální verzi, kterou můžete dneska ochutnat, ale obsahovala sladovanou pšenici (v Kraťasu je nesladovaná pšenice, pozn. red.) a chyběly tam ovesné vločky. Takže vlastně úplně jiné pivo. To jsme pod názvem „Witbier Experiment“ poslali do prodeje a podle odezvy jsme vyladili finální recepturu.

Jak probíhalo samotné vaření?
Martin: My s Vaškem (podsládek minipivovaru Volt, pozn. red.) vstávali ve čtyři ráno, abychom to z Jablonce do Budějovic stihli na sedmou. Petr: Pro mě to začalo už před víkendem – rozmnožili jsme si v budvarské mladině kvasnice. Tohle je celkem specifické, minipivovary to nedělají, s ohledem na jejich objemy to nepotřebují, ale pro tuhle várku bychom jich museli koupit strašně moc, tak jsme to vyřešili takto. Bylo to docela náročné, uhlídat správné teploty, aby se kvasnice „neuvařily“, ale podařilo se, mám z toho radost.

Jak byste sami Kraťas popsali?
Martin: Krásně zakalené, „bílé“ pivo, z kterého trčí pomerančové a citronové tóny a koření – koriandr. Petr: Cítím z toho typickej belgickej „ejl“.

Univerzita Palackého chystá vlastní mikropivovar

Publikováno:včeraZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPalackeho

Proniknout do tajů výroby piva a její bohaté historie pomůže studentům Univerzity Palackého experimentální mikropivovar, který v prostorách katedry analytické chemie instalovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studenti při vaření piva získají informace nejen o technologickém postupu a chemických dějích, které dávají tomuto nápoji charakteristické vlastnosti, ale také o blahodárném vlivu přiměřené konzumace piva na lidské zdraví. Experimentální pivovar uvaří první várku piva do konce srpna, sdělil dnes ČTK Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP.

"Do našeho projektu experimentálního pivovaru chceme postupně zapojit pokud možno všechny fakulty. Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už se jedná o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva," uvedl Kučera

Experimentální mikropivovar v počáteční fázi uvaří v jedné várce 25 litrů piva, jeho roční výstav dle platné legislativy nesmí překročit 2000 litrů. Děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal slíbil, že pro tento projekt se uvolní nevyužívané sklepní prostory v budově na třídě Svobody, které díky stabilní teplotě a vlhkosti nabízejí ideální podmínky pro vaření a zrání piva. Do sklepení bude technologie přestěhována z katedry analytické chemie.

Zařízení na výrobu piva bude podle Kučery sloužit pro vědecké i akademické účely, protože na toto atraktivní téma lze napojit různé výukové moduly a předměty. Například katedra analytické chemie už zavedla předmět Chemie piva, ke kterému nyní díky experimentálnímu mikropivovaru přidá nový předmět Cvičení z chemie piva. "Zaměřen bude na studium veškerých chemických procesů, které se odehrávají při vaření piva i jeho zrání v ležáckých sudech," uvedl Kučera.

Studenti tak budou moci zkoumat například roli různých bakterií při kvašení piva či vyvíjet nové metody analýzy jednotlivých složek, které se při výrobě zlatavého moku používají. Velký potenciál má i propojení mikropivovaru s Pedagogickou fakultou UP, která vychovává budoucí učitele. "Její současné osnovy lze obohatit například o předmět zaměřený na problematiku fermentace, což je velmi důležitý proces z hlediska uchovávání potravin. Lze ho využít například v rámci krizových plánů či při dlouhodobé ochraně potravin," uvedl Kučera.

Zajímavé informace díky projektu experimentálního mikropivovaru získají také studenti Lékařské fakulty UP. "Pivo obsahuje spoustu pozitivních látek pro lidský organismus. Lze například studovat vliv jeho střídmé konzumace na lidský střevní mikrobiom, o kterém se říká, že je to náš druhý mozek. Správná funkce mikrobiomu hraje zásadní roli v lidském zdraví. Zajímavý je také pozitivní vliv střídmého pití piva na kardiovaskulární systém, za což vděčíme přítomnosti látek z chmele," dodal Kučera.

Pivovar Starobrno slaví 150. narozeniny

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Turistika.czStarobrno

Vaření piva v Brně má téměř osm set let dlouhou tradici. Samotný pivovar Starobrno v ulici Hlinky existuje už od roku 1872, v roce 2022 tak slaví významné jubileum. Pivovar, na svou dobu velmi moderní, nechali postavit majitelé nedalekého klášterního pivovaru Josef Mandel a Hermann Hayek. Na stejném místě funguje a vaří pivo do dnešních dnů. Starobrněnští sládci pivo připravují podle tradičních technologií z výběrových surovin – kvalitní vody, nejlepšího moravského sladu a chmele z žatecké oblasti.

Starobrněnští pivaři nedají dopustit na oblíbenou jedenáctku Starobrno Medium. Na velikonoční Zelený čtvrtek se připravuje nejslavnější speciál pivovaru – Zelené pivo. Zatím poslední novinkou z portfolia je světlý čtyřikrát chmelený filtrovaný ležák Starobrno Bitr s 4,6 % obj. alkoholu. Má příjemné chmelové aroma, typické pro české odrůdy. Při jeho vaření se používají tři druhy prvotřídních chmelů včetně Žateckého poloraného červeňáku, kterým se za studena dochmeluje i ve sklepě. Bitr má jiskrně zlatavou barvu, střední říz a lahodný chmelový dozvuk.

Pivovar Starobrno pořádá i exkurze s průvodcem. Návštěvníci se dozvědí spoustu informací z historie a projdou si některé důležité provozy pivovaru. Prohlídka končí v ležáckém sklepě, kde mohou nahlédnout do oddělení, v němž ležák Bitr dozrává. Na závěr je čeká degustace jeho nefiltrované varianty.

Pravidelné exkurze (bez předchozí rezervace) se konají každou sobotu od 11:00 a 13:00 hodin. Objednávky se přijímají na telefonním čísle +420 548 134 134 (ve všední dny od 7:00 do 16:00 hodin) nebo na mailu exkurze@starobrno.cz. Základní vstupné s degustací činí 150,- Kč, senioři a studenti zaplatí 100,- Kč. Výklad je možný v češtině, angličtině a němčině.

Po dvouleté pauze pivovar v sobotu 3. září pořádá Den Starobrna, který se ponese v duchu oslav 150. výročí jeho založení. Návštěvníci se mohou těšit na skvělé koncerty (Olympic, Support Lesbiens či Bena Cristovaa). Křtít (a prodávat) se bude i publikace „150 let historie pivovaru Starobrno“. Po celé odpoledne se budou konat kostýmované prohlídky do jindy nepřístupných míst pivovaru s herci Národního divadla Brna. Uskuteční se i křest dresu a autogramiáda HC Kometa Brno. Začátek akce je ve 12:00 hodin, vstup zdarma, pivo za symbolických 15 korun.

Velké Březno: pivovar, kde se trochu zastavil čas

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Turistika.czVelké Březno

Velké Březno je malebná obec v polabské kotlině uprostřed přírody a pískovcových skal. Stojí tam i stejnojmenný pivovar, v němž tamní sládci vaří pivo Březňák tradičním způsobem z nejkvalitnějších surovin podle ověřených receptur nepřetržitě od roku 1753. Používají například měděnou varnu z roku 1933, v provozu je i většina otevřených kvasných kádí na spilce. A ještě jedna podstatná věc zůstává neměnná – od roku 1906 zdobí logo Březňáka tvář váženého přednosty stanice z Velkého Března, pana Viktora Cibicha, který za vyobrazení své osoby na etiketách získal doživotní rentu třiceti piv týdně. Najdeme ho na etiketách skleněných lahví i pivním skle.

Velkobřezenská piva jsou na čepu nejen v restauracích v severních Čechách, ale i v mnoha provozovnách v celé České republice.

Pivovar si návštěvníci mohou prohlédnout i na vlastní oči. Čeká je exkurze do hlavních provozů pivovaru s odborným výkladem. Těšit se mohou na ukázku klasické technologie vaření českého piva i jeho ochutnávku. Jako v jednom z mála pivovarů zde uvidí například otevřené kvasné kádě na spilce z původní červené pryskyřice.

Pravidelné exkurze se konají vždy každou sobotu od 14:30 hodin.

Objednávky se přijímají na telefonním čísle +420 548 134 134 (ve všední dny od 7:00 do 16:00 hodin) nejméně týden předem, nebo na mailu exkurze@breznak.cz. Základní vstupné s degustací činí 100,- Kč, senioři a studenti zaplatí 60,- Kč. Výklad je možný v češtině, němčině a angličtině.

Po několikaleté pauze se letos 10. září od 11:30 hodin v areálu pivovaru uskuteční Den otevřených dveří. Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení několika populárních hudebních skupin (např. Arakain), řezbářskou show, ruční dílny, soutěže, exkurze do pivovaru nebo závěrečný ohňostroj. Vstupné se neplatí, pivo bude stát 20 korun. K cestě do pivovaru a zpět lze využít kyvadlovou dopravu z Ústí nad Labem a Děčína.

Nachmelená Opice roste a expanduje do dalších krajů i zemí

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Patriot MagazínAutor:Tomáš SvobodaNachmelená Opice

Pozici regionálního lídra na trhu řemeslných pivovarů již několik let v řadě drží krnovský minipivovar Nachmelená Opice, kterému se daří expandovat i za hranice našeho kraje.

Roste třeba export piva na Slovensko, ale úspěšná značka se rozvíjí po všech stránkách. V inovacích a investicích pokračovala i během posledních let, které byly pro celou gastronomii velmi náročné.

„Ještě před pandemií jsme koupili část další budovy, která se nachází v našem areálu. Díky tomu jsme se výrazně rozšířili technologicky, kapacitně i prostorově, protože jsem získali také zázemí pro kanceláře, novou prodejnu a sklad. To pro nás byla opravdu velká změna a novinka,“ říká vrchní sládek a spolumajitel minipivovaru Michal Kuřec s tím, že z nových technologií přibyla například automatická linka na mytí a plnění sudů, která výrazně zvýšila efektivitu i kvalitu tohoto procesu. Dále investovali do nového e-shopu, tanků pro kvašení a zrání, přetlačných tanků nebo do rekuperace CO2, který vzniká při kvašení piva.

Nové nealko i pivo pro cyklisty
Nová prodejna, která je od léta 2020 přístupná z pivovarského dvora, byla investicí, kterou udělali další vstřícný krok směrem k zákazníkům. „Je určitě mnohem komfortnější oproti původní prodejně, která byla součástí výrobního provozu. Kromě chlazeného piva v ní zákazníkům nabízíme také spoustu reklamních předmětů, triček a dalších doplňků s naší značkou. I na tom je vidět, že se pořád rozvíjíme. Zpětně vzato, jsme rádi, že jsme měli během pandemie čas se i trochu zastavit a vylepšit některé procesy. Také jsme se personálně stabilizovali a máme skvělý tým, do kterého každý dobře zapadá,“ pokračuje vrchní sládek, který vede minipivovar s celkem třinácti zaměstnanci.

Jemu samotnému tak ubylo rutinní práce, která souvisela nejen s vařením piva, ale také s běžnými provozními záležitostmi. Teď se může více věnovat strategii, kvalitě a novým nápadům. „Co se týče mojí pozice, pořád dělám klasickou sládkovskou práci, která spočívá mimo jiné v kontrole kvality. S kolegou sládkem Ondrou pracujeme i na nových recepturách nebo na různých zlepšovácích ve výrobě. Se společníkem Jirkou Valentou starším, který má na starost obchodní a ekonomickou stránku pivovaru, pak řešíme plány a rozvoj pivovaru na několik let dopředu,“ upřesňuje Michal Kuřec. V rámci produktových inovací podle něj Nachmelená Opice zůstává věrná každotýdenním speciálům, které ovšem tvoří zhruba jen 10 % produkce. Doménou jsou tradiční stálice sortimentu, tedy jedenáctka světlý ležák, čtrnáctka IPA a dvanáctka Sun APA.

„Přesto nás moc těší, že zájem o naše speciály je stále velký. Pro letošek je úplnou novinkou třeba lehčí svrchně kvašená desítka s názvem Cyklopice nebo nealko IPA free, která je naším vůbec prvním nealkoholickým pivem. Stáčíme jej do sudů i do třetinkových plechovek,“ navazuje vrchní sládek pivovaru, který ke stáčení některých druhů piva do plechovek využívá spolupráce se „sousedy“ z krnovského FH Prager Cideru. Jinak ovšem převládá zájem o sudové pivo, které poptávají hospody a restaurace napříč republikou i na Slovensku, kde se stala oblíbenou zejména čtrnáctka IPA.

„Distribuci piva řešíme u všech vzdálenějších destinací, jako je Brno, Praha, zbytek Čech nebo Slovensko, prostřednictvím velkoobchodů. Naopak na Ostravsku si zajišťujeme distribuci většinou sami a jsme rádi, že náš kraj je silnou základnou. Tady jsme začali a vážíme si toho, že se právě v našem regionu Nachmelené Opici daří a že naše pivo je pořád oblíbené. Hlavně Ostrava je něco jako naše druhá domovina,“ doplňuje Michal Kuřec, který je přesvědčen o tom, že jejich pivovárek půjde dál cestou přirozeného růstu. Za podstatné považuje, že se dostávají do stále širšího povědomí především na trhu řemeslných pivovarů.

Raději zdražit, než ubrat na kvalitě
„Strategii máme založenou na dlouhodobé kvalitě našeho piva a na kreativním marketingu, díky kterému jsme zkrátka vidět. To jsou pilíře, na kterých pivovar roste zhruba tak, jak si představujeme. Nemáme potřebu se někam tlačit nebo se podbízet slevami. Za roky spolupráce jsme si s našimi zákazníky vytvořili vztahy, které fungují k oboustranné spokojenosti. Mnohdy jsou to vztahy velmi nadstandardní,“ sděluje vrchní sládek Nachmelené Opice, která připravuje další projekty zaměřené na celkové zefektivnění a zkvalitnění jejího pivovarnického byznysu.

Podobně jako řada jiných firem z gastronomie či průmyslu, které jsou ovlivněny pokračující inflací a růstem cen energií i komodit, musí nyní důkladně zvažovat, do čeho a kdy se pustí. „Zatím nevíme, co přijde na podzim, kdy se opět mohou zvyšovat ceny energií nebo sladu. Počítáme s tím, že náklady spíše porostou, takže po předchozích investicích teď chvíli počkáme, co se bude dít. Myslet musíme také na zdravé financování, které řešíme pomocí vlastních zdrojů a úvěrů,“ podotýká Michal Kuřec. Potenciál do budoucna vidí v projektech, jako je rozšíření automatizace některých linek, zvýšení kapacity varny nebo instalace fotovoltaické elektrárny.

S růstem cen se zřejmě budou muset poprat tak jako všichni ostatní. „Jak jsem naznačil, uvažujeme o projektech, které mohou náš provoz zefektivnit, ale určitě nechceme slevit z kvality, která je pro nás prioritní. Upřímně řeknu, že raději budeme zdražovat, než abychom ubrali na kvalitě,“ dodává vrchní sládek minipivovaru, jehož roční výstav se postupně dostal přes 7 tisíc hektolitrů. S příchodem léta se jejich „Opice“ opět čepují také na nejrůznějších festivalech a akcích. Vrcholem sezóny bude již zavedený pivní a gastronomický festival Konec léta s Opicí, který se bude konat v sobotu 27. srpna na Zámeckém náměstí v Krnově.

Každodenní pití ležáku má obrovskou výhodu!

Publikováno:před 5 dnyZdroj:PlnéZdraví.czAutor:Jana Kolínková

Existuje řada závěrů o tom, jak škodlivé nebo prospěšné je pro naše tělo konzumace piva. V souladu s úvahami, které byly rozšířeny, lze několik piv považovat za výjimečně zdravé. Obvykle díky množství užitečných mikroskopických organismů, které obsahují. Pro tentokrát je pivo bráno skoro jako lék.

Silná belgická piva byla studována
Profesor Eric Claassen se zasloužil o to, že několik belgických piv, jako je Westmalle Tripel, Hoegaarden nebo Echt Kriekenbier, lze začít považovat za mimořádně zdravé nápoje. Ve skutečnosti člen Amsterdamské univerzity tvrdí, že obsahují ziskové probiotické organismy, které mají četné přínosy pro naše tělo.

Dvojí zrání je prospěšné
Když se výrobce rozhodl šířit své myšlenky, vycházel z toho, že jejich pivo není vůbec jako běžný ležák. Tyto nové ležáky zrají hned dvakrát. Ať je to jakkoli, typické ležáky zrají jen jednou. Ale je to právě tento okamžik, který nezaručuje výraznější kvalitu piva, ale navíc jeho specifickou chuť. Zároveň se vyrábějí novější kmeny kvasnic. Tyto kmeny jsou výborné pro tvorbu kyseliny, která zneškodňuje ničivé mikroskopické organismy v našich střevech.

Při konzumaci nejde o to, abyste se opili!
Výrobce navíc prosazuje, aby výsledky jeho zkoumání nevykazovaly, že by někdo měl pít více piva, než je rozumná míra. Pouze poukazuje na to, že silný a dvakrát kvašený ležák je pro naše tělo skutečně prospěšný.

Lahvové ležáky obsahují probiotika
V rámci výzkumu, který provedla skupina vědců z Nebrasky, se ukázalo, že lahvové pivo obsahuje až 50 milionů probiotických mikroskopických organismů. Výzkumy a písemnosti v podstatě odkazují neustále na historii, kdy se ležák vyráběl v podstatě proto, že pitná voda byla vzácná. Bylo tomu tak proto, že pravidelně obsahovala nebezpečné mikroby. V ležáku se však nacházejí cenné kvasinky, které dokáží některé druhy bakterií zahubit. Dvojitě kvašený ležák je pro naše tělo prospěšný, a studie souhlasí s tím, co se o něm říká.

Pivo je byznys. I české se stane unifikovaným žlutým nápojem

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Lubor ČernohlávekBudvar

V poslední době národní pivovar Budějovický Budvar stále více experimentuje a ve spolupráci s minipivovary vytváří netradiční piva a chutě. „Spolupráce s malými pivovary je věc vzájemné konverzace a obohacování. Potkávání se a společného hraní si s pivy, “podotýká létající sládek Aleš Dvořák.

Budějovický Budvar je čtvrtým největším producentem piva u nás. Z jakých důvodů se pouštíte do experimentů s minipivovary?
Z vlasteneckých důvodů. Celkem 80 procent českého pivovarnického průmyslu je v rukách zahraničního kapitálu, nadnárodních firem, a jejich cílem pochopitelně není rozvoj českého pivovarnictví. My to máme naopak – jako národní pivovar vlastněný Čechy bychom se měli nějak zasadit o to, aby se české pivovarnictví někam posouvalo.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.08.2022 12:129.709/9.709