Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Milovníci piva sáhnou hlouběji do kapsy. Covid dopadá i na pivovary

Publikováno:před 42 minutamiZdroj:Orlický deníkAutor:Petr Vaňous

Až pět miliard korun tratily dle svých odhadů pivovary v jarní první covidové vlně. Ani druhá vlna jim nepřeje a v době zavřených hospod a barů, kdy se většina konzumace přesouvá do domácího prostředí a sudové pivo nejde téměř na odbyt, bude již brzy znát na ceně zlatavého moku. Jeho cena poskočí o několik procent nahoru. Ale najdou se i výjimky. Například náchodský pivovar Primátor o zvyšování ceny zatím neuvažuje.

„Cenu sudového piva v příštích měsících navyšovat nebudeme. Naopak učiníme všechny dostupné kroky k podpoře on-trade trhu, tedy hospod, restaurací, barů a pivnic. Pro pivovar je naprosto klíčové, aby dopady vládních restrikcí souvisejících s pandemií koronaviru na provozovny nabízející točené pivo byly co možná nejmenší,“ informoval ředitel náchodského pivovaru Petr Kaluža a dodal, že jeho společnost neplánuje ani zásah do řad zaměstnanců:

„Vařit dobré pivo se nikdo nenaučí za pár týdnů, je to dlouhý proces. Doba je pro nás těžká, ale propouštění zkušených pivovarských považuji za krajní řešení. Pevně věřím, že i tato krize, stejně jako všechny předchozí, odezní a Češi své návyky jen tak nezmění. Vždyť radost z dobře natočeného oroseného půllitru nemůže pití lahvového piva v žádném případě nahradit.“

Stejnou cestou se vydali i v Plzeňském Prazdroji. „Naši zaměstnanci jsou pro nás klíčoví, proto i přes tvrdé ekonomické dopady krize na naše podnikání jsme nepropouštěli. V dubnu jsme našim zaměstnancům zvýšili platy v souladu s platnou kolektivní smlouvou,“ nechal se slyšet jeho obchodní ředitel Tomáš Mráz. Jedním dechem však dodal, že i kvůli koronavirové krizi musel pivovar zvednou ceny zlatavého moku.

„Letní měsíce sice byly pozitivní a přinesly nadechnutí pro hospody i pro nás, ale čtvrté čtvrtletí bude ve znamení ztrát, a to meziročně o desítky procent. Od 1. října jsme tak byli nuceni upravit náš ceník. Změny se dotkly pouze některých balených piv v lahvích a plechovkách, a to v průměru o 50 haléřů, tedy o 3,6 %. Čepovaných piv v sudech a tancích se zdražení netýkalo,“ dodal šéf Plzeňského Prazdroje.

Na podzim zvedly své ceny i pivovary pod hlavičkou konsorcia Molson Coors a Pivovarů Staropramen, kam patří i Braník či Ostravar.

„U vybraných balených piv dojde k prvnímu prosinci o mírné navýšení. To se bude pohybovat v rozmezí 3-4% dle typu piva. K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace. Hlavním důvodem je nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů,“ informovala mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová a dodala, že ani tyto pivovary nemusely sáhnout do řad svých zaměstnanců.

Horší to však je s hospodami, kam putují sudy se značkou S na sudech: „Vše bude záležet na tom, jak dlouho opatření nakonec potrvají a to bude mít také vliv na množství sudového piva, kterého se dotkne expirace. Po jarním uzavření provozoven už neotevřela zhruba necelá 3 % našich zákazníků. I nyní evidujeme zhruba desítky dalších provozoven, které se chystají ukončit svou činnost. Kolegové z obchodní části organizace však odhadují, že kvůli pandemii svou činnost v průběhu dalších měsíců může ukončit až 15 % provozoven.“

Ke zvyšování ceny se však zatím nechystají ani pivovaru Svijany. A to i proto, že ztráty výroby v důsledku uzavření hospod při jarním nouzovém stavu se mu podařilo alespoň částečně kompenzovat během poměrně úspěšné letní sezóny.

„Druhý nouzový stav už se nicméně na celkovém výstavu výrazně projeví, protože možná až po třetinu roku budeme čelit nulovému nebo minimálnímu prodeji sudového piva, jehož podíl na celkové výrobě je u nás nadprůměrný. Celkem tak za celý rok očekáváme snížení výstavu mezi deseti a patnácti procenty, podle toho, jak dlouho budou restaurace zavřeny,“ informoval mluvčí pivovaru Lukáš Spálovský a dodal, že ani tyto neblahé vyhlídky zatím neměly vliv na počet zaměstnanců.

„Kvalitních a kvalifikovaných pracovních sil si umíme vážit a považujeme je za jedno z našich hlavních aktiv. I tato krize jistě dříve nebo později odezní. Pokud se situace nebude dále dramaticky zhoršovat, budeme se snažit všechny udržet.

O zdražení zlatavého moku neuvažují ani větší pivovary v Pardubickém kraji. Nynější propad výroby, který během uzávěry hospod činí až dvě třetiny běžného výstavu, dokázaly přežít z finančního polštáře. Dokonce ani zde nesáhly k propuštění. „Celkově za letošní rok bude asi propad 20 procent. Třeba nyní během koronaopatření jsme dokonce na 35 procentech normální výroby a zachraňuje nás lahvové pivo, i když tam je nižší marže než-li u sudového,“ řekl ředitel pivovaru Polička Erik Witz. Dodal, že prodej lahvového piva šel už od jarní vlny epidemie nahoru o 20 procent a tento nárůst vydržel doposud, zůstal i během letního uvolnění.

„Situace je těžká, navíc teď po lockdownu míříme do ‚mimosezony‘, kdy je přes zimu odbyt menší než v létě, ale díky zastřešení Staropramenem to přežijeme. Nynější útlum nám trochu pomohl přežít růst odbytu lahvového piva v obchodních řetězcích,“ uvedla ředitelka pardubického pivovaru Pernštejn Petra Chovancová.

Pivovarnická skupina Lobkowicz, do níž patří například hlinecký Rychtář, Protivín nebo Černá Hora, nechtěla otázku případného zdražení komentovat, připustila jen stejně jako další pivovary propad ve výrobě. "Zaznamenali jsme propad v prodeji sudového piva na českém i zahraničním trhu. Po letním nadechnutí a slibném vývoji jsme opět v situaci, kdy jsou restaurace zavřené a musíme vše řešit operativně. Přestože se poptávka po lahvovém pivu skutečně navýšila, není možné, aby pokryla vzniklé ztráty z prodeje piva sudového," uvedla mluvčí skupiny Lobkowicz Martina Husková. .

Pivovary vyhlíží otevření hospod, některým klesly tržby až o devadesát procent

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Brněnská Drbna

Malé a střední pivovary na jihu Moravy doufají v ohlášený přesun České republiky na stupeň tři protiepidemického systému (PES). Tržby všech pivovarů se propadly, u některých firem až na pouhých deset procent obvyklého objemu piva prodaného v tomto období.

„Od začátku týdne u nás konečně zavládl mírný optimismus, po měsíci jsme znovu zapli varnu, kotel topí a pivo se vaří. Vyprodali jsme většinu piva, které jsme měli od září. Znovu máme všichni úsměv na tváři a doufáme ve třetí stupeň," poznamenal obchodní ředitel Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček. V posledních dnech se podle něj tržby zvýšily asi na 20 procent, ale dosud se držely spíš jen na deseti procentech.

Jako by lidé prostě zalezli a o nic neměli zájem
Podobný pokles zaznamenal i v malém pivovaru Křikloun v Hodoníně. Přestože stejně jako při první vlně pandemie nabízí prodej piva z pivovarského okénka, tento způsob prodeje zdaleka není tak populární jako na jaře. „Podobnou situaci mi popisují i pivotéky, do kterých dodáváme. Jako by lidé prostě zalezli a o nic neměli zájem," poznamenal majitel pivovaru Karel Zykmund.

Brněnský pivovar Moravia využívá hlavně vlastní internetový obchod, s prodeji pomohla i dohoda s řetězcem čerpacích stanic. „Že bychom začali ve velkém vařit zásoby, to raději nezačínáme. Zatím ještě spotřebováváme zásoby, které jsme uvařili dřív. Z naší zkušenosti je lepší mít nedostatek piva než jeho přebytek. Dosud se nám to vyplácelo, nemuseli jsme nic vylévat," poznamenal vrchní sládek pivovaru Jan Grmela. Pomohlo i stáčení piva do plechovek, které zatím pivovar Moravia nenabízel.

Pivovar zatím propouštět nemusel, naopak kvůli novým odbytovým kanálům a stáčení do malých spotřebitelských obalů bylo potřeba lidi nabrat.

Starobrno citelnou ztrátu nezaznamenalo
Díky maloobchodnímu prodeji se podařilo udržet výrobu na 50 procentech brněnskému pivovaru Hauskrecht. „Podobně jako na jaře i tentokrát registrujeme zvýšený zájem o prodej z našeho pivovarského okénka - tedy z našeho Brewhouse Shopu. Zároveň vzrostl prodej v maloobchodě, do kterého dodáváme celoročně," uvedl jeho majitel a hlavní sládek Petr Hauskrecht.

Naopak pouze mírné snížení objemu prodaného piva uvádí ředitel pivovaru Starobrno Karel Honegr. „Pokud budeme mluvit o objemech, tak celkově se pandemie projevuje mírným poklesem. Dramatický pokles sudů a cisternového piva je ale částečně kompenzován nárůstem objemů ve skleněných lahvích a PET," řekl ČTK.

Vláda: Pivovary nebudou muset platit daň za vylité pivo

Publikováno:včeraZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pivovary nebudou muset ani v příštím roce platit spotřební daň za vylité nebo jim vrácené pivo. Vláda dnes schválila novelu, která tuto možnost prodloužila a upravila, sdělilo dnes ČTK tiskové oddělení ministerstva financí. Dosud platí výjimka do konce letošního roku. Za likvidované pivo budou mít pivovary nárok na vratku daně.

Podle důvodové zprávy k novele zákona o spotřebních daních by se změna měla projednat v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze, by mohla platit od prvních dní příštího roku.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes na twitteru napsala, že odvádět daň z vylitého piva nemá logiku. "Na jaře jsme pivovarům umožnili vracet nespotřebované pivo určené k likvidaci či přepracování zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to do konce roku. Nově tuto možnost budou mít už natrvalo," uvedla ministryně. Podle jejího vyjádření na tiskové konferenci po jednání vlády by se novela mohla ve sněmovně projednat ve čtvrtek. Kontrolu likvidace by prováděla celní správa.

V principu nebudou muset pivovary platit daň z piva, které neprodaly, ale vrátilo se jim z jejich distribučních skladů. Buď ho pak můžou kvůli krátké době expirace vylít, nebo přetvořit do jiného produktu, či ho například poslat na likvidaci do bioplynových stanic, sdělila ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Pokud by se z piva vytvořil jiný alkoholický nápoj, daň by se nakonec platila. Ferencová doufá v rychlé schválení novely ve Sněmovně.

Podle důvodové zprávy se nedá přesně vyčíslit dopad na veřejné rozpočty. Do konce roku se objem vrácené spotřební daně bude pohybovat v řádu několika milionů Kč.

České pivovary očekávají celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent, uvedl již dříve svaz. Na základě průzkumu, který si mezi producenty piva udělal na konci října, zjistil, že třetina, hlavně velcí výrobci, zvažují propouštění.

V současnosti jsou zavřené restaurace a hospody kvůli vládním opatřením na potlačení koronaviru. Alkohol se také nesmí pít na veřejnosti.

Prazdroj vyklízí historické sklepy, lidé mají šanci na limitovanou edici piva

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Jakub ŠtěpánekPrazdroj

Ležák leží ladem. Řeč je o nefiltrovaném moku z obřích dřevěných sudů v historických sklepích Plzeňského Prazdroje. Jeho ochutnávání bylo zlatým hřebem prohlídkové trasy po tamních provozech. Jenže tuhle atrakci zařízla protipandemická opatření a pivovar sáhl k nouzovému řešení – začal pivo z ležáckých dubových sudů stáčet do plechovek a rozváží jej plzeňským fajnšmekrům.

„Prohlídky jsou kvůli vládním opatřením zastavené a my jsme hledali rychlé řešení, jak unikátní ležák ze sklepů dostat k lidem,“ uvedl Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Proto jsme se rozhodli jej stočit do litrových plechovek a v limitované edici nabídnout Plzeňanům s dovážkou až ke dveřím,“ dodal.

Určeno k okamžité spotřebě
Pivo dříve vyhrazené jen návštěvníkům a především sládkům, kteří díky němu mohou srovnávat, zda je plzeňský ležák zrající ve sklepích tradiční metodou skutečně stejný jako produkt z moderních cylindrokonických tanků, se tak dá nyní objednat na webu pivovaru.

„Pivo je určené k okamžité spotřebě. Je nefiltrované a nepasterované, takže ho doporučujeme vypít nejlépe v den nákupu,“ upozornil Berka.

Rozvoz funguje pouze po Plzni a vypomůžou s ním lidé z podniku, kteří v souvislosti s koronavirovou krizí nejsou plně vytížení. „Sami se o tuhle práci přihlásili,“ podotkl Berka.

Pivovar už jaře při první vlně epidemie zřídil interní burzu práce. „Tu využili zaměstnanci méně vytížených oddělení jako například eventoví manažeři nebo průvodci návštěvnických tras, kteří po dohodě změnili dočasně působiště a vypomáhali například ve skladu nebo při zajišťování ochranných pomůcek. A na podzim jsme vzhledem k okolnostem burzu opět otevřeli,“ doplnil Berka.

Legendární PRSTOLE z Budvaru je k dostání v budějckých obchodech

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Srdce každého milovníka dobrého piva musí zaplesat při ochutnání PRSTOLE z Budějovického Budvaru. Ujasněme si pro začátek, co se pod tímto tajemným pojmem skrývá. Slovem PRSTOLE je v pivovaru označován, dnes už tradiční, PRávě STOčený LEžák. Kde se vůbec vzal? Byl zde odjakživa. A nyní ho najdete i v regálech jihočeských obchodů.

„Každý, kdo měl možnost ochutnat pivo ve sklepích, potvrdí, že je to opravdu skvělý zážitek. Pivo je právě vyzrálé, se zbytkovými kvasinkami a těsně před filtrací už jen čeká na stočení do lahví nebo sudů,“ potvrdil obchodní sládek Budějovického Budvaru Aleš Dvořák.

Dodat pivo v této kondici na stůl zákazníkovi je podle něho pro velký pivovar značně problematické. Proto se to děje jen výjimečně. „S přibývajícími zkušenostmi a zmlsaností jsem zjistil, že pivo ihned po filtraci mi přináší nemenší uspokojení. Filtrace sice zbaví pivo příjemného doteku kvasnic, ale zase ho krásně odlehčí a vyhladí hořkost. Jsou tedy dny, kdy mám chuť na kvasničák ze sklepa a pak dny, kdy zatoužím po svěžejším filtrovaném. S kolegy z výroby a laboratoře jsme se na tom při mnoha diskuzích jednoznačně shodli. A to byl již jen krůček Právě stočenému ležáku,“ doplnil Dvořák.

Budějovický Budvar se rozhodl pro neobvyklý krok, a tím je právě stočené, absolutně čerstvé a nepasterované pivo dodat k zákazníkovi. To znamená do několika hodin, maximálně dnů. „Dali jsme si cíl, že zákazník by neměl kupovat pivo starší než deset dní. Ihned po stočení začnou totiž intenzivně pracovat úhlavní nepřátelé piva. Jsou jimi světlo, kyslík, změny teplot, volné radikály a čas,“ dodal obchodní sládek. Sám přiznává, že celý proces přinesl mnoho úskalí. Aby byla zaručena stoprocentní čerstvost, ochutnáte Právě stočený ležák pouze v Budějcích.

„Jelikož jsme chtěli dostát svému závazku absolutní čerstvosti, rozhodli jsme se udělat z toho exkluzivní věc jen pro Budějovice, abychom to měli zcela pod kontrolou. Odbourali jsme tím průtahy s transportem, skladováním, změnami teplot při překládání a mnohé jiné. Každá láhev jde ihned z pivovaru rovnou do zatemnělé lednice v obchodě,“ uzavřel Dvořák, kterého nejvíce těší, když při nakupování vidí láhve s papírovou cedulkou v košících zákazníků. „Těší mě také to, když při namátkové kontrole čerstvosti piva v obchodě jsou lednice vyrabované," uzavřel.

Těšetický pivovar zažil čtyři staletí slávy i trpký zánik v 70. letech

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Miloslav Jančík

Pivovar v Těšeticích na Olomoucku provozoval v době rozkvětu síť vlastních restaurací po celé Hané a jednu měl i ve Vídni. Jeho úpadek přineslo znárodnění, ránu do vazu mu dal vznik Radegastu.

Trojice mužů se 30. července roku 1970 seřadila před varnou, aby se nechali vyfotit. Moc se jim nechtělo, tento významný okamžik měl pro všechny přítomné truchlivý nádech.

Právě totiž uvařili úplně poslední várku těšetického piva a nedobrovolně uzavřeli bohatou a slavnou historii, která trvala čtyři staletí. Od zániku pivovaru v Těšeticích, kdysi vyhlášeného po celé Moravě, uplynulo padesát let.

Od kláštera až k záložně
Přesné datum vzniku pivovaru není známé, první zmínky o něm však odkazují do druhé poloviny 16. století, kdy ho nechal postavit klášter Hradisko v Olomouci.

Dávalo to smysl. Na úrodné Hané roste ten nejkvalitnější ječmen pro výrobu sladu a na chmelnicích v blízkém okolí dozrávala další základní surovina.

„Pivovar měl od začátku zajištěný odbyt, protože klášter a jeho majetky pivo povinně odebíraly, stejně jako vesnice na pravém břehu řeky Moravy. To byla jeho výhoda,“ vypráví těšetický kronikář, který se historií pivovaru dlouhodobě zabývá.

Klášter se ukázal jako schopný hospodář, v areálu vznikl i lihovar, sladovna, součástí byl i mlýn. Na dohled byla chmelnice, na jejímž místě později vznikly dva rybníky, které kromě vody dodávaly v zimě také důležitý led. Pivo, kterého se vyrábělo kolem 3 500 sudů ročně, bylo vyhlášené vysokou kvalitou.

Po zrušení kláštera v roce 1784 odkoupil pivovar společně s dalším majetkem belgický rod Saint Genois a od nich roku 1878 Lichtenštejnové, kteří prodali koncem 19. století pivovar s lihovarem bratrům Kubelkovým. Jenže jejich podnikání se propadalo do dluhů a v roce 1898 vstoupila do osudu pivovaru Rolnická záložna v Těšeticích.

Dnes se zdá nepředstavitelné, aby na vesnicích vznikaly a prosperovaly bankovní ústavy, tehdy se ale jednalo o obvyklý způsob podpory a rozvoje hospodaření v obci. A záložna v Těšeticích byla jedna z těch větších a úspěšnějších.

„Rolnická záložna v Těšeticích měla obrat kolem šesti milionů korun, sponzorovala školy v okolí, půjčovala peníze sedlákům a hrála v regionu významnou roli. Bratři Kubelkové jí dlužili hodně peněz, a tak aby se záložna ochránila, založila akciovou společnost a pivovar od nich odkoupila za 200 tisíc korun. Pro záložnu to bylo výhodné, protože vložila směnky a držela největší balík akcií, dalšími akcionáři se stali sedláci z Těšetic, Ratají, Vojnic i z Olšan a vzdálenějších vesnic. A výhradně Češi,“ odkrývá Kašpar.

Síť restaurací a fištron sedláků
Novým majitelům šlo stejně jako komukoliv jinému o obchodní úspěch, ale navíc pro ně těšetické pivo byla silně srdeční záležitost. „Provoz řídili sedláci, dědové a pradědové dnešních Těšeťáků, i můj praděda měl dvě akcie. Bylo to pro ně výhodné po všech stránkách, protože do pivovaru dodávali ječmen na slad, zbytky z výroby si brali pro dobytek. A ještě dostávali dividendy,“ popisuje Kašpar.

Prospíval i pivovar, který postupně modernizovali. Vařilo se tu sedm druhů piv – světlá a tmavá desítka, zdravotní karamelový granát, světlý ležák, dvanáctka březňák, silný černý Ječmínek a 18° porter, to vše s ročním výstavem 25 tisíc hektolitrů. Dobře se vedlo i lihovaru. Po požáru v roce 1911 postavili železobetonovou sladovnu. A také začali razit na tu dobu moderní přístup budování silné značky a vlastní sítě pivnic pod jednotným názvem Těšetická restaurace.

„Jedna z nich byla například dnešní Hanácká restaurace na Dolním náměstí v Olomouci. Další byla hejčínská Anča, U Fleka, jen v Olomouci jich bylo asi deset, minimálně jedna v Prostějově a jedna až ve Vídni. Některé vlastnili, jiné měli pronajaté,“ líčí Kašpar, který v dochovaných zápisech správních rad našel i metody, jakými síť rozšiřovali.

„Když zjistili, že se bude dražit hospoda v Blatci, dohodli se, kdo z nich tam zajede. Podnik vydražili a pak ho buď přejmenovali na Těšetickou restauraci, nebo se tam alespoň začalo točit jejich pivo. Dnes je to běžné, ale Těšetice to praktikovaly už před sto lety.“

Kubelkové se zapsali do historie Hanácko-rolnických akciových závodů ještě jednou, to když je v roce 1906 kvůli dluhům donutila Rolnická záložna v Těšeticích poslat do dražby největší sladovnu v Olomouci, která stávala u kláštera Hradisko.

„Právník Kubelků dražil po koruně a Rolnická záložna přihazovala po tisícovce. Ve chvíli, kdy částka vystoupala na 200 tisíc a 50 korun, tak právník Kubelků promeškal a nepřihodil a největší sladovnu získala záložna. Její zástupci odešli do Národního domu na oběd a tam za nimi přišel právník zastupující židovské majitele sladoven na Hané, zámožných rodin, které obývaly výstavní vily ve Vídeňské ulici. A oni mu sladovnu obratem prodali za 508 tisíc. Od sedláků to byl geniální tah,“ směje se Kašpar.

Centrum života a plány tratí
„V roce 1914 se sedláci škorpili s baronem Kleinem, majitelem velkého cukrovaru v sousedních Drahanovicích, který od nich odmítal brát řepu. Pohrozili mu, že si postaví svůj cukrovar – a nebylo to jen plané vytahování. Své hrozby se rozhodli splnit a založit Rolnický akciový cukrovar v Těšeticích na Drahanovicku. Když už při sezení v hospodě chtěli upisovat akcie, přišel od barona Kleina telegram, že jim svůj cukrovar raději prodá. Chybělo tedy málo a u pivovaru a lihovaru vyrostl ještě cukrovar,“ prozradil Kašpar.

Barona Kleina to mrzet nemuselo, patřil do známého rodu z Loučné nad Desnou, který se proslavil v 19. století jako úspěšní stavitelé železničních tratí v Rakousko-Uhersku.

O přivedení kolejí se uvažovalo i v Těšeticích, Hanácko-rolnickým akciovým závodům by to významně usnadnilo dopravu materiálu i expedici zboží.

„Postupně jsem našel čtyři různé varianty železniční tratě, které sem měly vést. Jedna z Rýmařova přes Uničov, Litovel a na Senici a odtud na Těšetice, Vrbátky a Tovačov. Roku 1903 už se vyměřovala, ale jediná část, která vznikla, vede z Litovle do Senice. Další trať byla zamýšlená z Příkaz na Vojnice, Těšetice, Olšany a do Vrbátek. Několikrát se zvažovala vlečka, jednou ze Senice, pak z Drahanovic, plánovalo se nádraží, nikdy k tomu však nedošlo,“ mrzí těšetického kronikáře.

I bez kolejí měl pivovar pro kraj velký význam a ovlivňoval dění v okolí. Veduta ze začátku 20. století zobrazuje u rozlehlých budov krásný park s fontánou, který by byl ozdobou v každém velkém městě. V areálu se také konaly pravidelně zábavy, svatby i sokolské slety, na nádvoří se odehrával společenský život vesnice.

„Za první republiky v pivovaru také bydlelo kolem třiceti lidí, kteří přicházeli z různých koutů země a ovlivňovali dění v Těšeticích. Například ředitel Cvek pocházel z Holešova, byl to sokol a v obci inicioval vznik kina,“ objevil Kašpar.

Konec kvůli uhlí a Nošovicím
Dokud tu vládli sedláci, dobře se dařilo. Úspěšné období přerušila v roce 1942 válka, po jejím skončení se ale výroba zase obnovila. Prosperita však skončila nástupem komunismu a znárodnění.

Těšetický pivovar spadal pod různé národní podniky, až skončil společně s Litovlí a přerovským Zubrem jako součást Severomoravských pivovarů. Postupně zastarával a chátral.

Osud pivovaru, jenž vznikl v 16. století uprostřed lánů nejkvalitnějšího hanáckého ječmene a na dohled chmelnic, zpečetila paradoxně masivní těžba uhlí na severu Moravy a Slezska. V roce 1953 totiž musel kvůli poddolování zavřít pivovar v Karviné a jeho část se později propadla o třicet metrů. Nedostatek piva na severní Moravě vyřešila centrálně řízená ekonomika stavbou nového velkého pivovaru v Nošovicích. Pro zajištění odbytu musely zavřít čtyři menší pivovary – a jedním z nich byly i Těšetice.

Zde se koncem 60. let vařil už jen jeden druh piva, který se ani nelahvoval. Pivovar, jenž ke kraji patřil po staletí, však pořád ještě žil. Proto je snadné pochopit zasmušilost těšetických mužů, kteří v létě 1970 uvařili poslední várku, a tím uzavřeli historii kdysi úspěšné značky.

Ačkoliv poslední dekáda přinesla boom nových minipivovarů na roztodivných místech po celé zemi, ten těšetický na úrodné Hané dál tiše čeká, až mu vnuci a pravnuci sedláků zase vrátí život.

Holba Sváteční horský ležák pro mimořádné chvíle

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PRHolba

Pivovar Holba nadělil milovníkům pěnivého moku s předstihem vánoční dárek – novinku v podobě za studena chmeleného piva Holba Sváteční horský ležák, které se svou výraznou hořkostí přináší divokost i romantiku jesenické přírody nejen na sváteční tabuli.

Pro neobyčejné příležitosti přichystal hanušovický mistr sládek neobyčejný 12,5% ležák vyrobený tradičními postupy, který v sobě přece skrývá punc odlišnosti – ryzosti hor. Holba Sváteční horský ležák byl navíc korunován studeným chmelením. „Studené chmelení využíváme pro zvýraznění chmelové vůně. Vzhledem k tomu, že Holba Sváteční horský ležák má výrazně vysokou intenzitu hořkosti s drsnějším charakterem a dlouhým dozníváním, je studené chmelení prvkem, který doplní chmelové aroma a zjemní celkový dojem,“ osvětluje tuto neobvyklou metodu Luděk Reichl, mistr sládek Pivovaru Holba.

Vydatně chmelený ležák s jiskrou
Sváteční horský ležák s 5,1 % alkoholu se vyznačuje oku lahodící jantarovou barvou, sněhově bílou hustou pěnou připomíná zasněžené hřebeny hor a drsný charakter horské přírody se ozývá v jeho výrazné hořkosti (40 EBU), kterou však zjemňuje lehký ovocný nádech. Čistotu a jiskrnost mu dodává horská voda z období třetihor z vlastního hloubkového vrtu, vyhlášený slad z moravských ječmenů přidá plnost i barvu a proslulý tršický chmel korunuje dílo typickou výraznou hořkostí.

Distribuce tohoto pivního speciálu byla zahájena již v listopadu, a to ve formě multipacku – balení po osmi půllitrových lahvích. Edice multipacků bude v prodeji do vyprodání zásob, které čítají pouze na 24 000 balení. V distribuční síti prodejních řetězců se pivo objeví také v patnáctilitrových sudech a pivní fanoušci se navíc mohou těšit na lahve s patentním uzávěrem o objemu 0,75 litru, které budou k dostání výhradně ve značkové prodejně Pivovaru Holba a na několika málo vybraných místech.

Ozdobte si sváteční tabuli a dodejte výjimečným okamžikům nezaměnitelný ráz díky umění mistra sládka z Hanušovic.

Pivovar Zubr kvůli zavřeným hospodám čeká pětinový pokles odbytu

Publikováno:před 5 dnyZdroj:ZemědělecAutor:Petra VaňatováZubr

Více než pětinový pokles prodeje piva a ztráty v desítkách milionů korun očekává letos Pivovar Zubr kvůli epidemii koronaviru a následnému uzavření restaurací. Přerovský pivovar do restaurací v předchozích letech dodával více než polovinu své roční produkce a jejich dlouhodobé uzavření pro něj znamená výrazný výpadek odbytu. Kvůli poklesu prodeje už pivovar části zaměstnanců dočasně snížil mzdy, propouštět zatím nemusel. Uvedl to ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Pivovar Zubr loni uvařil 255 000 hektolitrů piva. Stejný výstav vykázal i v předchozích třech letech. „I přesto, že stáčíme pivo do lahví a plechovek, výpadek čepovaného piva je znát, protože do sudů v minulých letech směřovalo zhruba 60 procent celkového výstavu pivovaru. Po jarní vlně jsme se přes léto trochu nadechli, ale za poslední měsíc, kdy jsou opět uzavřené všechny restaurace a hospody, nám prodej sudového piva klesl na nulu,“ uvedl Pluháček.
Ještě na jaře vedení Pivovaru Zubr po odeznění první vlny epidemie počítalo s tím, že bude celoroční pokles prodeje piva činit 10 až 15 procent. „Další měsíc a půl bez prodeje sudového piva bude znamenat propad přes 20 procent. Prodej plechovek a lahví sudové pivo plně nenahradí. Nedovedu si představit, že tato situace bude trvat déle než do konce listopadu. Už nyní je to zejména pro hospodské zcela likvidační,“ upozornil Pluháček.
Pivovar Zubr kvůli poklesu prodeje zatím nemusel propouštět zaměstnance. „Zavedli jsme ale úsporná opatření a snižovali platy, abychom situaci finančně zvládli. Část našich zaměstnanců v provozu i v administrativě je nyní na 60 procentech mzdy,“ řekl Pluháček.*

Pivovary a podnikatelé žádají obce a města o podporu gastronomie

Publikováno:před 5 dnyZdroj:InfoDnes.czAutor:AMSP ČR

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) za podpory Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) vyzývá představitele měst, obcí a krajů, aby zvážili podporu těžce zasažených gastronomických provozů ve svém regionu. Nabízejí přitom pro inspiraci konkrétní podpůrné programy, které úspěšně realizovala města i regiony v jiných zemích.

Gastronomie je společně se sektory cestovního ruchu, kultury a sportu nejpostiženějším oborem v souvislosti s pandemií Covid-19. Tržby celého sektoru, které dosahují hranice 200 miliard korun, se letos propadnou o 30-40 %. Kritická situace je v lokalitách, které jsou více závislé na zahraničních turistech, jako je Praha nebo Karlovy Vary, velmi špatná situace je ale napříč všemi regiony. Gastronomie bude letos uzavřená prakticky třetinu roku, další měsíce pak čelila propadům návštěvnosti způsobeným vládními opatřeními.

Podpůrné programy ze strany státu jsou klíčové pro základní přežití gastronomie v období její plné uzávěry. V nejbližších týdnech, jakmile se začnou vládní opatření postupně uvolňovat, bude velmi důležitá zejména podpora návštěvnosti restaurací a hospod. Nelze očekávat, že se hosté okamžitě vrátí zpět, současně pak i v dalších týdnech bude gastronomie fungovat s řadou omezení. A právě při opětovném restartu sektoru můžou sehrát významnou roli města, obce a kraje, ve kterých tito převážně malí a střední podnikatelé působí.

Gastronomické podniky představují zásadní roli ve společenském životě českých měst, obcí a jejich občanů. Jejich význam je důležitý i z pohledu struktury vlastnictví a dlouhodobé zaměstnanosti. Jedná se podnikatelskou činnost, která je vedena zejména lokálními podnikateli, s lokálními zaměstnanci (150 000 v rámci celé ČR), pro lokální hosty. Restaurace není montovna, ani subjekt, který by byl vlastněn zahraničním kapitálem. Proto je třeba tomuto oboru i na lokální úrovni věnovat pozornost. Ta se sektoru prozatím ze strany měst, obcí ani krajů v dostatečné míře nedostává.

Proto AMSP ČR, ČSPS a SMO ČR vyzývají česká města, obce a kraje, aby zvážily a projednaly konkrétní plány podpor pro lokální podnikatele v gastronomii. A to co nejrychleji.

Inspirací pro tuto lokální či regionální podporu mohou být jednak úspěšné programy ze zahraničí, které jsou jednoduše přenositelné i do českých podmínek, ale také běžná podpora základního ekonomického fungování podniků:

* Vydání městského, obecního nebo krajského voucheru na podporu návštěvnosti a spotřeby v hospodách a restauracích (obdobný program realizovala v minulých měsících např. Vídeň).

* Karta návštěvníka města - programy podporující návštěvnost kulturních, sportovních a dalších zařízení ve městě, včetně gastronomie. Marketingová podpora návštěvnických programů.

* Podpora restauračních zahrádek - sleva, případně úplné odpuštění nájemného za pronájem veřejných ploch pro provozování restauračních zahrádek. Odpuštění administrativních poplatků, zjednodušení a zrychlení procesu povolování zahrádek.

* Dočasné odpuštění nebo slevy na poplatcích za vodu, odpad či další poplatky účtované městem (v případech, kdy je město provozovatelem vodovodní sítě).

"Věříme, že města, obce i kraje naši iniciativu podpoří a pomůžou ochránit jednak desítky tisíc pracovních míst, která jsou aktuálně v ohrožení, a současně také podnikání malých a středních podnikatelů, kterých v gastronomii působí na 40 tisíc. Jsme připraveni zapojit se do přípravy konkrétních podpůrných programů a nabízíme představitelům samosprávy naše odborníky, kteří jim pomůžou najít nejvhodnější řešení i s ohledem na možnosti jednotlivých měst, obcí nebo krajů," říká Luboš Kastner, člen představenstva a Garant projektu Moje restaurace AMSP ČR.

Svaz měst a obcí ČR tuto myšlenku podporuje. "Bez hospody není komunitní život na obci, ve městě, to ví každý dobrý starosta", říká výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková. "V této době je nanejvýš důležitá solidarita a soudržnost našich občanů. Řada restauračních zařízení vařila, stále vaří a zdarma rozváží nejen obědy pro pracovníky v první linii boje proti koronaviru. Teď je na čase myslet i na ně a tuto pomoc jim oplatit. Vzájemná pomoc vytváří vlastně pomyslný kruh, v němž podpora našim hospodám je jedním z jeho dílků," doplňuje Radka Vladyková.

"Česká hospoda je součástí naší kultury a také důležitým centrem společenského života ve městech a na vesnicích. Byla by škoda, pokud by hospody a restaurace musely kvůli současné krizi hromadně ukončovat činnost," říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. "Pivovary podporovaly gastronomii jak v první vlně pandemie, tak i v té současné. Bezplatně vyměňují exspirované pivo, dodávají PET lahve na okénkový prodej, pomáhají se zakonzervováním výčepních cest nebo také při vyplňování žádostí o podpory. Vyzýváme města a obce, ať se v rámci svých možností také zapojí a podpoří místní podnikatele v gastronomii."

Když blondýna odhaluje tajemství piva

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Blog iDNES.czAutor:Jaroslav Pomp

Daniela Kovářová je decentní blondýna, ale především je známá jako exministryně spravedlnosti, advokátka a autorka 16 knih. Při psaní té poslední spojila síly s Ladislavem Jaklem, znalcem piva a milovníkem hospod.

A samozřejmě také bývalým ředitelem politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, novinářem a autorem dvou knih, který je i drsným rockerem. Výsledkem této na první na první pohled nesourodé autorské fúze je nová kniha Pivař a Blondýna.

Danielo, kdy jste v sobě probudila vášeň pro objevování piv? Na první pohled, který může klamat, bych vás viděl jako decentní návštěvnici vináren a kaváren...
DK: Před rokem jsem pivo ještě nepila. Pak jsem pozvala Láďu Jakla na kafe, ale on trval na tom, že budeme pít pivo. A tak jsem ochutnala nový svět. A protože Láďa je prezident První pivní extraligy a o pivu toho ví spoustu a umí zajímavě vyprávět, začala jsem ochutnávat a pivu jsem propadla.

Jak jste vnímala v průběhu života předsudky, že pivo je sprostý lidový nápoj, který ničím nemůže překvapit?
DK: Celý život jsem žila v zajetí mnoha pivních předsudků. Například o tom, že pivo je hořké, žluté, pro chlapy, že z něj roste břicho, a kdo pije pivo, musí ho vypít spoustu a opít se. Láďa mi postupně odhalil nový svět plný vůní, chutí a zajímavých lidí. Od konce loňského roku patří pivo do mého života. O tom všem vyprávím také v naší knize.

Kdo přišel na nápad dát dohromady knihu, postavenou na kontrastním setkání pivaře a blondýny?
DK: Když mě pivo okouzlilo, začala jsem psát pivní fejetony, které vycházely na Neviditelném psu. O nich jsem se jednou bavila s Dušanem Spáčilem, spolumajitelem nakladatelství Bondy. Říkala jsem mu, že by mě bavilo psát knihu o pivu s někým, kdo mu skutečně rozumí, a jeho ten nápad zaujal. Tak vznikla publikace Pivař a Blondýna. Je to diskuse dvou světů – pivního odborníka, který se usmívá mé naivitě a lehce mě poučuje o pivu, zatímco já dodávám udivený ženský svět, který pivo notně nabouralo a obohatilo. Texty, tak trochu fejetony a výměny názorů doplňují naše barevné fotografie, které textu dodávají atmosféru.

Musela to být krásná práce, degustovat piva nejrůznějších stylů...
DK: My se vlastně čtenářům svěřujeme s láskami a vášněmi k pivu, každý jiným způsobem. Taky se dotkneme jednotlivých stylů a cestujeme Českem, pivovary, podniky, v nichž se čepuje pivo, místy, kde se vyrábí a kde se setkáváme s lidmi od piva. Kniha vznikala nejprve v debatách v průběhu pivních lekcí a později výměnou stovek mailů s kapitolami, které jsme si vzájemně opravovali a doplňovali.

Máte spočítané, kolik piv různých značek a stylů jste v rámci psaní knihy ochutnala?
DK: Ochutnala jsem asi dvě stovky piv různých pivních stylů. Jak jsem o pivech začala psát, stále častěji mě mí kamarádi zvali na pivo a zajímavá piva mi dávali. O pivu jsem začala zveřejňovat komentáře na sociálních sítích a pak se stávalo, že jsem dostala i degustační sadu přímo z pivovaru, anebo u nás doma zazvonil čtenář mých fejetonů a přivezl mi pár piv přímo z pivovaru. Taky jsem zjistila, že kolem mě jako houby po dešti rostou malé pivovary. Když kolem jedu, zastavím se a koupím si pivo, které právě vyrobili. V době lockdownu jsem jako ostatní jezdila pro pivo do petky a teď s velkou obavou sleduji, jak se jim daří. Pivo je báječné pití, lidé kolem piva jsou vřelí a vzájemně spolu dobře vycházejí, a tak doufám, že se jim podaří ustát aktuální krizi.

Nepochybuji, že Ladislav Jakl byl velice fundovaným průvodcem pivním světem...
DK: Bez odborného vedení bych nikdy o pivu nemohla psát. Nejsem pivní odborník, a nikdy nebudu, jen nadšeně ochutnávám pivo a dávám se o něm do řeči s kýmkoliv, kdo je ochoten se se mnou o něm bavit. Protože jsem spisovatelka a současně upovídaná ženská, stává se mi, že se u baru zapovídám s obsluhou, anebo se třeba jen v zajímavém podniku s multitapy zastavím na jedno malé večerní pivo, ale vedle u stolu sedí kamarádi, a tak se nakonec z letmé zastávky stane večerní posezení. Moc se těším, až se zase podniky otevřou. Setkání nad pivem a s lidmi mi velmi chybí.

Objížděli jste společně i minipivovary?
DK: Společné cestování za pivem nám naše plné diáře neumožňují, zatím jsme se soustředili na Prahu. Nicméně můj manžel se mnou ochotně na našich cestách upraví trasu podle místa, kam Láďa doporučí, abych se zajela podívat. V běžném období cestuji po republice po různých konferencích a přednáškách a v každém větším městě je pivovar nebo zajímavá hospoda, kde se musím zastavit. Se spolumajitelem nakladatelství Bondy, básníkem Lubošem Y. Koláčkem jsme ovšem v létě zvládli projezdit část západočeské Šumavy a navštívit všechny minipivovary na Srní, na Modravě a na Kvildě. Další mám v plánu, jen co se vylepší epidemiologická situace. S Láďou jsme ovšem měli štětí – podařilo se nám zúčastnit se společně pivního festivalu Slunce ve skle koncem září v Plzni – Černicích. To bylo pro mě velmi obohacující – s velkou společností odborníků a majitelů hospod a pivovarů jsem mohla celý den degustovat a poslouchat zasvěcené hodnocení ochutnávaných piv. Doufám, že příští rok se podívám na další festivaly.

Česko naštěstí dnes už není jen o spodně kvašeném ležáku. Který ze stylů se stal vaším favoritem, tipoval bych stout, IPA nebo ale...
DK: Tuto otázku často dostávám, ale obtížně na ni odpovídám. V každém stylu mám své favority. Postupně se propíjím i k hořčím a kyselejším stylům. Záleží také na náladě, na společnosti, na situaci, denní či večerní době a na tom, jaké jídlo je na stole. Přemýšlím o tom, že by moje další kniha byla o párování pivních stylů s jídlem. Nicméně abych se nevymluvila z otázky, zkusím to popsat takto: začala bych plnou bavorskou pšenicí, pak bych si dala dobrý světlý ležák, pokračovala bych ipou, pak stoutem, okořenila bych ho kyselým pivem a zakončila belgickým silným ejlem.

Literární velikán Jan Neruda napsal: „Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase.“ Souhlasíte po napsání knihy Pivař a Blondýna s tím, že pivo a hospody jsou nedílnou součástí české kultury?
DK: Ještě loni bych pochybovala, ale letos vám dám za pravdu. Objevila jsem nový svět a ještě mi zbývá pěkný kus na jeho prozkoumání. Ještě jsem nevyzkoušela všechny pivní styly, neochutnala všechna piva. A jak vím, sládkové stále vymýšlejí další. Blíží se Vánoce – už se těším na vánoční sady. Tak na zdraví a – jak říkají pivovarníci – Dej Bůh štěstí!

P.S. S Danielou Kovářovou jsem se poprvé osobně potkal před pár týdny, kdy byla v Beer Factory kmotrou mé knihy Kde výčep můj. Věděl jsem, že píše pivní fejetony, proto jsem ji o roli kmotry požádal. Okouzlila mě vášní, s níž hovořila o pivu i o své budoucí knize, a v podstatě jsem měl na křtu Pivaře a Blondýnu již před vydáním této knihy, protože druhým kmotrem byl senátor Lumír Aschenbrenner, celoživotní milovník a znalec piva. Život s pivem umí být pestrý, veselý a překvapivý.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.11.2020 11:368.612/8.612