Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Litovel Premium přivezl z Českých Budějovic bronz

Publikováno:před 15 hodinamiZdroj:České nápojeLitovel

Pivovar Litovel zahájil rok 2019 úspěchem na mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť v Českých Budějovicích. Mezi ostatními soupeři tam zaujal svým pivem Litovel Premium, který si z kategorie světlých ležáků přivezl třetí místo.

Ležák Litovel Premium si získáním bronzové medaile připsal další cennou trofej. V posledních letech boduje na celé řadě významných českých a evropských soutěží. „Loni vyhrál světlý ležák Litovel Premium soutěž České pivo, v roce 2016 jsme si za něj přivezli zlato z londýnských World Beer Awards. Odbornou porotu i veřejnost si naše pivo získalo svou harmonicky sladěnou chutí a jemnou chmelovou hořkostí. Za nebývalým úspěchem tohoto piva stojí poctivá výroba podle tradičních receptů a postupů s použitím těch nejkvalitnějších surovin z oblasti Hané,“ komentuje výsledky Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel.

Letošní, již 29. ročník prestižní mezinárodní soutěže Zlatá pivní pečeť se konal od 11. do 16. února a o umístění v 33 kategoriích se utkalo více než dvě stě dvacet tuzemských i zahraničních pivovarů. O nejlepší chuť, vůni, plnost a říz soutěžily se svými klasickými ležáky, pivními speciály i stále oblíbenějšími ochucenými pivy. „Degustační soutěž Zlatá pivní pečeť je jedním z největších pivních klání, které se v České republice konají. Těší nás, že se litovelské pivo každoročně prosadí i v konkurenci dvou stovek pivovarů,“ uzavírá ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček.

Alkohol za totáče: Jak se pilo v komunistickém Československu?

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Extra.cz

Pili jsme, pijeme a pít budeme. Čechoslováci měli pozitivní vztah k alkoholu za všech časů. Nejvíc se u nás konzumuje pivo. Jak to bylo za totality?

Československo, země alkoholu a zvlášť pivu zaslíbená. V konzumaci „tekutého chlebu“ patříme ke světovým špičkám dodnes. Jak to chodilo za komunismu? Pivo patřilo k důležitým vývozním artiklem a důležitou roli hrálo i doma. Vždyť hospodská tradice u nás sahá daleko za rok 1918. Točené pivo se dalo za totalitního režimu pořídit za dvě koruny a padesát haléřů. Co dalšího bylo s alkoholem jinak? Podívejte se na video.

Aneb jak naši pradědové kdysi obcházeli zákaz domácího vaření piva

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Bejvávalo.cz

Za doby první světové války bylo zakázáno vařit si doma pivo. Ale protože žízeň je věčná... tak pro vás máme recept, podle kterého se v roce 1917 dalo doma uvařit skvělé medové pivo.

Medové pivo.
Domácí výroba piva z ječmene je, jak známo, zakázána.
Včelaři však si mohou bez prohřešení se proti tomuto zákazu připraviti v domácnosti dobré pivo z medu, k jehož výrobě zde podáváme recept:
Promíchá se dobře 22 litrů vody se 3 litry medu a smíšenina vaří se na mírném ohni, až pění. Pěna se obezřele sbírá a vypařená voda se opět dosadí, aby bylo opět 25 litrů. To se snadno změří dřevěnou hůlčičkou, která se vstrčí do hrnce na počátku a poznamená se na ní výška zářezem.

Když tekutina přestane pěniti, dá se na 25 litrů toho 50 gramů chmele, který se vpustí do hrnce v tylovém sáčku, vaří asi půl hodiny, chmel se vyjme, pěna se opět sebere a hrnec se odstaví s ohně a vyčká, až teplota směsi klesne na 30 stupňů Celsia, načež se sleje do soudku, přidá se 50 gr kvasnic a soudek opatřený kvasící zátkou postaví se do kuchyně.

Po 5 až 8 dnech, když je bouřlivé kvašení skončeno, soudek se zazátkuje a postaví do chladné místnosti, kde se ponechá 3 až 4 dni. Čím déle leží — tím je lepší.

Stáhne-li se do lahví, musí se tyto dobře zakorkovat. Také se může užiti místo medu cukru, v kterémž případě se ho bere 1 a půl kg, z něhož se 5 dkg na pánvi praží, až zhnědne, a ten se přidá do. piva po uvařeni.

Výroba tohoto piva není zakázána a nepodléhá zdanění, jest však dobře ohlásili ji nejbližší finanční stráži.

Malé pivovary dál rostou. Novými objevy jsou Medojed a Morous!

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Říká se, že statistika sice nuda je, ale mívá cenné údaje. V případě počtu minipivovarů v našem kraji můžeme v tuto chvíli konstatovat, že nadále rostou a že jich je otevřeno již 44! Novými objevy z posledních týdnů jsou pivovary Medojed z Krásného Pole a Morous z Rýmařova.

Dá se říct, že se oba nováčci svezli s vlnou roku 2018, během kterého bylo postupně otevřeno hned pět nových pivovárků, což je o dva více než v roce 2017.

Konkrétně to byl minipivovar Koňovárek ve Vojkovicích, dále Aero v Ostravě-Hrabůvce, kde se na podzim usadil taktéž Žíznivý dromedár. Do konce roku to ještě stihl i domácí mikro-pivovar v Šenově a pak také zmiňovaný Medojed.

Jako svoje první pivo představil počátkem roku světlou jedenáctku. Pivovárek, který sídlí v Krásném Poli v sousedství restaurace U Čestmíra, budovali nadšenci z Ostravy několik let. Nyní jej dávají postupně do provozu s tím, že během roku plánují otevřít i vlastní provozovnu.

Prvním objevem roku 2019 je v Moravskoslezském kraji rodinný pivovar Morous, který v Rýmařově zahájil vaření piva teprve před pár týdny.

Sortiment pivovaru, jehož tváří je mračící se sládek, bude zpočátku postaven na světlé jedenáctce a polotmavé třináctce.

Díky otevření nového pivovárku se Rýmařov stal po Ostravě, Opavě, Karviné a Havířově dalším městem v kraji, kde je více než jeden pivovar. Prvním tam byl obnovený pivovar Excelent, který původně vznikl již v roce 1995.

Potvrzením vzestupného trendu na trhu může být i chystaný projekt Panského pivovaru v Paskově, který by se měl už na jaře stát 45. pivovarem na Pivní mapě našeho kraje.

Magická pivovarská padesátka, která svědčí o krásné pestrosti, se v součtu s Radegastem a Ostravarem sice blíží, ale rozhodně se nejedná o přímočarý růst.

Je třeba totiž registrovat i pivovary průběžně zaniklé. V posledních dvou letech ukončily provoz a v tichosti zmizely pivovary Venuše z Havířova a Podhorský pivovar z Frýdlantu nad Ostravicí.

České pivo je v Rusku hitem. Jeho vývoz stoupl nejvíce za třináct let

Publikováno:před 4 dnyZdroj:E15.cz

Tuzemské pivovary loni do Ruska vyvezly 37 tisíc tun piva za téměř 709 milionů korun. To je podle údajů Českého statistického úřadu meziročně o 55 procent více a zároveň je to největší meziroční nárůst v posledních třinácti letech.

Do Ruska loni podle celní správy vyváželo pivo 33 firem a nárůst exportu potvrzují největší z nich. Vývoz piva do Ruska se loni na obratu z celého vývozu podílel téměř jedenácti procenty. Je tak třetí nejvýznamnější po Německu a Slovensku. Z hlediska množství vyvezeného piva připadlo na export do Ruska sedm procent. Státní podnik Budějovický Budvar exportoval do Ruska meziročně o šedesát procent piva více, vyváží tam světlý i tmavý prémiový ležák Budweiser Budvar.

„V posledních letech vyvážíme i malé objemy limitovaných edic sezonních speciálů jako silné pivo z čerstvého chmele,“ uvedla vedoucí exportního oddělení společnosti Renata Pánková. Heineken Česká republika z nizozemské skupiny Heineken International hlásí padesátiprocentní nárůst vývozu značky Krušovice do Ruska. „Jsme aktivní jak v on-tradu, kdy prodáváme sudy do restaurací, tak v off-tradu, kde prodáváme plechovky a lahve do obchodních řetězců,“ uvedla mluvčí pivovaru Kateřina Veitová.

Dlouhodobě se v Rusku daří také Plzeňskému Prazdroji z japonské skupiny Asahi, který tam zažívá největší úspěch se značkou Pilsner Urquell. „V roce 2017 jsme tam prodali meziročně o 44 procenta více, letos plánujeme zvýšit export o zhruba třicet procent,“ uvedla mluvčí Jitka Němečková.

Výroba přímo na místě
Také Pivovary Staropramen patřící do severoamerické skupiny Molson Coors dodávají na ruský trh Staropramen. Jeho roční prodeje dosahují podle manažerky značek Denisy Mylbachrové desítek milionů půllitrů. Tradiční pivovar v Rakovníku se značkou Bakalář, který se v roce 2016 označoval za největšího vývozce českého piva do Ruska, na dotazy deníku E15 neodpověděl. Jediným akcionářem pivovaru je kyperská firma Growthway Investments. Je spojovaný s ruským podnikatelem v pivním byznysu Andrejem Brajlovským.

Některé pivovary vaří své značky přímo v Rusku. Například Heineken provozuje licenční výrobu v Petrohradu od roku 2014. Plzeňský Prazdroj vyrábí Velkopopovického Kozla ve městech Kaluga, Novosibirsk, Ufa, Uljanovsk a Vladivostok. Kozla vyráběného v Česku do Ruska rovněž vyváží. Pivovary Staropramen vyrábějí svou značku na dvou místech v Rusku.

Oblibu českého piva v Rusku připisuje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal přejímání západních trendů, k němuž se přiklánějí hlavně mladí Rusové. „Lze pozorovat jistý odklon od konzumace tradičního ruského alkoholu, zejména vodky. Moderní životní styl s sebou i v Rusku přináší zájem o méně alkoholické nápoje,“ řekl.

Ruský trh má podle něj velký potenciál, ale upozorňuje na jeho značnou dynamiku. „Z hlediska pivního exportu jsme jen za posledních deset let zaznamenali vzestupy, ale také dramatické propady, které byly způsobeny primárně politickou nestabilitou,“ dodal Šámal.

Rozhodují místní vazby
Na tom se shodují také oslovené pivovary, podle kterých je důležitá znalost tamního prostředí nebo pomoc silného partnera. „Firmy, které jsou schopné či ochotné pochopit místní vztahy a souvislosti, mají dobrý předpoklad, že při respektování těchto specifik najdou v Rusku trvalé a významné odbytiště,“ uvedla Pánková z Budvaru.

Pivařům se mění chutě. Světové pivovary to zkoušejí s konopím

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Legalizace.cz

Velké pivovary, které se potýkají s nasycenými trhy a změnami chutí spotřebitelů, nyní sázejí na konopí. Největší hráči sektoru, jako je Anheuser-Busch InBev, Molson Coors a Corona reagovali na změny akvizicemi značek řemeslných piv. Právě to jim pomohlo udržet si úroveň tržeb a zisků, uvedla agentura AP.

Rozvoj tohoto segmentu se ale podle profesního sdružení od roku 2016 citelně zpomaluje. Přitom vedle starých problémů, jako je saturovaný trh a posun spotřebitelských trendů, může tento sektor čelit rovněž eskalujícím obchodním problémům a poklesu trhu. Větší společnosti vidí východisko a potenciální motor růstu v konopí. Pivovar Anheuser-Busch v prosinci uvedl, že bude spolupracovat s producentem léčivého konopí Tilray na vývoji nealkoholických nápojů s obsahem konopí. Společnost Constellation Brands vloni zvýšila podíl v kanadském producentovi konopí Canopy Growth z devíti na 38 procent, zatímco Molson Coors drží 59 procent v dalším výrobci konopí HEXO, dříve známém jako Hydropothecary.

Společnost Constellation ve svém posledním konferenčním hovoru s investory uvedla, že konopí představuje jednu z nejvýznamnějších příležitostí globálního růstu v příštím desetiletí, „a upřímně řečeno náš život“.

Nová strategie však není bez rizika. Akcie Constellation Brands nedávno zaznamenaly citelný pokles, což zřejmě souvisí právě s investicí do konopí. Vzhledem k právním překážkám, které je třeba vyřešit na klíčových trzích včetně Spojených států, jsou investoři k těmto plánům rezervovaní. Trh dá ale své mínění najevo možná už brzy: Molson Coors totiž své čtvrtletní výsledky hospodaření zveřejní 12. února, Anheuser-Bush pak 28. února.

Podívat se proti světlu, přičichnout a pak až se napít

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Jan Kopřiva

450 degustátorů z celého světa hodnotí piva v Českých Budějovicích. Na 29. ročníku Mezinárodního pivního festivalu ochutnají celkem 1200 domácích i zahraničních piv. Nejlepším z nich udělí ve 33 kategoriích tituly Zlatá pivní pečeť.

„V prvé řadě si degustátor musí to pivo řádně prohlédnout, jaká je barva, čirost, pěna, jestli je kompaktní, jestli se nerozpadá příliš rychle,“ říká sládek Zdeněk Rezka, zatímco drží sklenici s pivem proti světlu.

Ještě předtím, než se napije, zjišťuje, jakou má pivo vůni. „Pokud tam nejsou žádné cizorodé látky, je to už první předpoklad k tomu, že pivo bude hodnoceno dobře,“ dodává.

Když se nakonec degustátor napije, hodnotí na chuti hned několik parametrů. „Jestli je chuť správně sladová, jestli je hořkost příjemná, není ulpívající, trpká, jestli sladkost a hořkost jsou vyvážené. Podle toho degustátor dá výslednou známku,“ popisuje Zdeněk Rezka.

Podle ředitele festivalu Aloise Srba čeká odborníky poměrně náročný úkol – posoudit 33 různých kategorií. „Pořád je u nás nejvíce ceněno pivo prémiový ležák, což jsou dříve značená dvanáctistupňová piva. V letošním roce je přihlášeno 54 velkých pivovarů a do kategorie malých pivovarů je přihlášeno 85 druhů prémiových piv,“ doplňuje.

Na férovost soutěže dohlíží mezinárodní kontrolní a certifikační společnosti, které garantují nezávislost, objektivitu i kvalitu výsledků. Inspektoři kontrolují i správnou teplotu degustačních vzorků.

29. ročníku akce se na českobudějovickém výstavišti účastní 250 domácích i zahraničních pivovarů. Veřejná část Mezinárodního pivního festivalu začne ve čtvrtek 14. února a potrvá až do soboty.

Jarošovský pivovar má za sebou úspěšný rok

Publikováno:před 6 dnyZdroj:iDobrýDen.czJarošovský

Před dvěma lety nový Jarošovský pivovar uvařil první várku piva. A asi dobře. Protože poptávka po místním zlatavém moku vysoce překročila plány managementu pivovaru. Proto byl v druhé polovině roku 2018 vyjednán úvěr od České spořitelny na nákup technologie umožňující zvýšení kapacity výroby. Nyní se výstav pivovaru zvýšil až na 10 000 hl/rok.

„V roce 2018 jsme uvařili 4 270 hl, což je o 1 750 hl více než v loňském roce,“ prozradil ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Pivovar v loňském roce (mimo svou stálou produkci) nabídl přátelům Jarošovského piva 9 speciálních piv. Plánuje, že v letošním roce jejich počet ještě zvýší - je to reakce na zájem a oblibu pivních speciálů. Ten první v letošním roce navazuje na tradici místního pivovarnictví. Jde o Jarošovský Ursus 19%. Ten byl poprvé v původním Jarošovském pivovaru uvařen ve 30. letech 19. století. V jeho vůni rozeznáte karamelové tóny s dozvuky lehké připáleniny a jemné chmelové okořenění. Po napití vnímáte střední chmelovou hořkost a robustně plné tělo piva s lehounkým alkoholovým podtónem. Posledním vjemem je chuť napalovaného sladu, také karamele s dozníváním až do tónů hořké čokolády.

V únoru se milovníci dobrého piva mohou těšit na Jarošovskou Valentýnskou 13%. Jde o tematicky vyrobené pivo, valentýnsky barevně laděné, které ale zůstává chlapsky hořké. Samozřejmě (mj.) během roku pivovar nabídne i loňské úspěšné speciály: Letňák 11% a Cérka 13%.

Další novinkou je vybudování Minimuzea Jarošovského piva přímo v areálu pivovaru. Návštěvník se zde může seznámit s historií pivovarnictví na Slovácku. Pravidelné exkurze s odborným výkladem probíhají každý pátek od 16 hodin. Zájemci si mohou zarezervovat místo na tel. 608 136 482 nebo na e-mailu .zc.ravovipyksvosoraj@ofni

„Navazujeme na vše dobré, co nás minulost naučila, a děkuji všem, kteří nám pomohli tento záměr dotáhnout do konce! Vážíme si těch střípků historie, které u nás můžete vidět, protože vařit pivo je řemeslo, a to, jak známo, se učí od otců a dědů,“ uzavřel Miroslav Harašta.

Těšte se na divadelní prohlídky Budvaru

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápojeBudvar

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru připravilo na nadcházející čtvrteční večery již páté opakování „divadelních“ prohlídek pivovaru v historických kostýmech. Roli průvodců převezmou sládek Antonín Holeček a jeho kolegové, kteří v hraných scénkách přenesou návštěvníky do klíčových okamžiků v historii pivovaru.

„Divadelní prohlídky vznikly jako součást oslav 120. výročí založení pivovaru na podzim 2015. Zájem návštěvníků byl obrovský, a proto jsme tyto prohlídky v uplynulých sezónách ještě třikrát zopakovali – naposledy v dubnu 2017,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí divize Gastro z Budějovického Budvaru, který odpovídá za služby Návštěvnického centra.

„Divadelní“ prohlídky mají i významnou vzdělávací funkci. Scénáře jednotlivých výstupů totiž vycházejí z ověřených historických skutečností, mimo jiné i ze zápisů jednání správní rady Českého akciového pivovaru. Na projektu se podílel historik PhDr. Ivo Hajn. Scénář a produkci zajistila českobudějovická agentura Kultur-Kontakt, která již řadu let pořádá například oblíbené Vycházky za historií.

„Divadelní“ prohlídky se uskuteční v termínech 14., 21. a 28. února a 7. března, vždy od 18:30 hodin. Zájemci se budou scházet ve vestibulu Návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Vstupenky je nutno předem rezervovat. Objednat je lze na exkurse@budvar.cz, na telefonu 387 705 347 a také na webových stránkách www.visitbudvar.cz a www.cbsystem.cz. Cena vstupenky je 200,- Kč.

Standardní prohlídky pivovaru budou i nadále probíhat beze změny. Další informace najdete na webové stránce www.visitbudvar.cz. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru funguje již od roku 2005 a poskytuje i řadu dalších služeb – například prodej suvenýrů nebo komplexně vybavené prostory pro firemní školení či společenské akce. Loni navštívilo Budějovický Budvar více než 60 000 lidí. Přímo v areálu pivovaru funguje „Original Pivnice Budvarka“. V restauraci mohou návštěvníci kromě dokonale ošetřeného piva ochutnat především gastronomické speciality tradiční české kuchyně.

Parta štamgastů začala v Novém Městě po stoleté pauze znovu vařit pivo

Publikováno:před 6 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jiří BártaHejkal

Se zhruba osmiměsíčním zpožděním začal provoz nového pivovaru Hejkal v Novém Městě na Moravě. První várka, kterou tu uvařili na přelomu listopadu a prosince, se o minulém víkendu dostala na čep. Po sto letech pivovar obnovila skupina sedmnácti štamgastů.

„Po měsících čekání se podařilo dohnat dodavatele, aby nám technologie dodal,“ říká jednatel Tomáš Petr, jeden ze sedmnácti majitelů.

Firmu založila parta dlouholetých kamarádů a jejich příbuzných už předloni. Stavebně měli prostory na dvoře bývalého hotelu Sport ve Žďárské ulici připravené už loni v létě, dodávka technologií však vázla.

První pivo Hejkal však novoměstští pivaři ochutnali už loni v červnu při slavnostech Nova Civitas. „Tehdy jsme si pomohli tím, že jsme uvařili tři várky u mého kamaráda v minipivovaru ve Znojmě,“ vysvětluje Tomáš Petr.

Přesto novoměstští pivovarníci přišli o spoustu příležitostí včetně předvánočního trhu. „Už jsme měli nasmlouvané nějaké akce, které jsme museli zrušit. Byli jsme hrozně natěšení, euforie mezitím trošku poklesla,“ přiznal.

Právě chemik a podnikatel Tomáš Petr před pěti lety začal podomácku vařit pivo. Nakonec pro svůj koníček nadchl další lidi natolik, že se složili na vlastní pivovar.

Zatím mají za sebou deset várek. „Plánujeme, že o víkendu s profesionálním sládkem uvaříme velikonoční speciál, vídeňský ležák,“ prozradil Tomáš Petr. Svého nového sládka teprve zaučují a začleňují do procesu.

Novoměstští počítají s minimálně šesti várkami měsíčně. „Aktuální kapacita ležáckých tanků je osm kubíků, s tím jsme schopni se dostat na roční výstav nějakých 560 hektolitrů,“ počítá další z majitelů Josef Krška.

Počet tanků by však chtěli časem ještě rozšířit. Právě jejich kapacita nejvíc limituje celkový výstav. „Pivo si žádá svůj čas, například dvanáctka by měla ležet deset týdnů, aby byla chuť optimální,“ říká Petr s tím, že nechtějí dobu ležení zkracovat.

Název pivo dostalo podle jedné z místních pověsti
Hejkala na čepu mohou zájemci ochutnat v hospodě „Sporťák“, na zkoušku jej mají také v jednom penzionu na Třech Studních. Čepovat se bude také při masopustu v Novém Městě.

Hejkal bude nefiltrovaný, charakteristický svojí hořkostí.

Pivo, které dostalo jméno podle jedné ze známých místních pověstí, se bude prodávat také v PET lahvích. „Máme představu, že by se PET lahve s pivem prodávaly v informačním centru,“ informuje Josef Krška.

Pro novoměstské pivaře je vznik pivovaru srdeční záležitostí, naposledy se tu pivo vařilo před dlouhými 111 lety.

Na Vysočině nyní funguje přes třicet pivovarů. Mezi posledními vznikl předloni Pivovar Kamenice nad Lipou, rovněž od roku 2017 se vaří pivo Trojan v Telči, o rok dříve založil David Dvořák pivo Revolta ve Žďáru nad Sázavou. A svoje pivo z Balonového pivovaru má od roku 2016 také Radešín na Žďársku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.02.2019 11:397.056/7.056