Novinky a zajímavosti ze světa piva

Zásoby ropy nejsou neomezené a dříve či později dojde. Tomu se snaží vyhnout především automobiloví výrobci, kteří přicházejí se stále novými koncepty elektromobilů. Odborníci ale přišli na nový druh paliva, který by se mohl v budoucnu tankovat do nádrží. Pivo.

Za novým objevem stojí tým vědců z Bristolské univerzity. Těm po párty zbylo pivo, a tak se pokusili vymyslet, co s ním. Objev, který učinili,by ale mohl změnit budoucnost lidstva.

Zjistili, že pivo je rájem chemikálií. V tomto případě to ale nemusí znamenat nic špatného, bylo už prokázáno, že v malém množství prospívá lidskému tělu, a stejně tak by nyní mohlo posloužit i automobilům.

Vědec Duncan Wass je přesvědčen, že auta by totiž mohla nově jezdit právě na směs piva. Samozřejmě jde o prvotní myšlenku, která je zatím nepotvrzená, první testy ale vypadají slibně.

Podle časopisu Catalysis Science & Technology odborníci přemýšleli, jak přeměnit etanol na butanol. Jednu takovou náhradu paliva už při tom máme, jde o bioetanol, který obsahuje deset procent etanolu, avšak může poškodit motor.

Na rozdíl od benzínu má také nižší energetickou hodnotu a do budoucna je jeho masové rozšíření spíše nepravděpodobné. Oproti tomu butanol je zatím po všech stránkách slibný a mohl by se dělat právě z piva.

Vědci přeměnili ethanol na butanol pomocí katalyzátoru ruthenia a chloru. Vytvořili isobutanol, který by podle nich mohl benzín směle nahradit. Má totiž vysokou hustotu a vhodné oktanové číslo.

Co je ale důležitější, je plně kompatibilní se současnými motory. Na rozdíl od piva ale nebude kapalina pitná, i přesto, že výsledek je pivu stále velmi podobný.

V Pivovaru Konrad Vratislavice na Liberecku dokončují linku na plnění piva do stále populárnějších plechovek. Investice za více než 70 milionů korun je prakticky hotová, zkušební provoz chtějí v pivovaru zahájit po Novém roce. Řekl to výrobní ředitel Petr Hostaš. Linka by měla být schopna naplnit až 15 000 plechovek za hodinu. Není to první podobná linka v regionu, od loňského podzimu plní pivo do plechovek v Pivovaru Svijany.

Hlavním důvodem investice do vlastní linky na plechovky je podle Hostaše export. "Hlavně ve východních zemích je o plechovkové pivo větší zájem než o to lahvové," řekl. Vratislavický pivovar vyváží zhruba 40 procent své produkce hlavně do Německa a Francie, roste ale odbyt i v Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu. I díky rostoucímu exportu podle něj produkce pivovaru stoupá. V letošním roce přesáhne podle předběžných odhadů 142 000 hektolitrů, což představuje meziroční nárůst zhruba o pětinu.

Zvýšený zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven. Loni už celková produkce piva v plechovkách v Česku dosáhla devíti procent. Letos do konce srpna stoupla spotřeba plechovkového piva na tuzemském trhu o čtvrtinu a export plechovkového piva dokonce o 47 procent. "Náklady na přepravu plechovkového piva jsou podstatně nižší než u skla, proto o něj mají zahraniční odběratelé větší zájem," dodal Hostaš.

Pivovar Vratislavice byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí. V roce 1997 se podnik stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Letošní titul Mistra výčepního z poloviny srpna přinesl brněnské restauraci Pizzeria Ristorante Tusto popularitu a prodej plzeňského piva se jí zvýšil o polovinu. ČTK to řekl Richard Máša, držitel 13. titulu Pilsner Urquell Master Bartender, o nějž letos usilovalo 300 výčepních z ČR a Slovenska.

"Titul pomohl našemu italskému pubu strašně moc. Pilsneru Urquell teď prodáváme o polovinu víc než předtím. Zákazníci se vrací s kamarády, kteří jsou zvědaví na to, jak chutná pivo od toho nejlepšího," uvedl. Máša razí heslo, že jim čepuje pivo přesně tak, jak by ho připravoval sobě. Víc lidí tam začíná pít malé pivo nebo šnyt místo vody, když jim servírky řeknou, že ho mohou ochutnat přesně takové, jaké ho sládek uvařil. Kvůli růstu prodeje Prazdroje i tankového hořkého Radegastu plánuje majitel otevřít v Brně novou provozovnu.

U výčepu má Máša nástěnku. "Vychováváme mladé. Chci se stát mentorem piva na jižní Moravě a pozvednout kulturu čepování, aby výčepní nabízeli hladinky takové, jaké mají být," řekl.

Spotřeba piva na vinařské jižní Moravě roste. "Bylo a je tu několik pivovarů a lidi jsou naučení pít pivo. Chci, aby si u nás host pochutnal nejlépe na celé Moravě," uvedl. Podle Máši lidé chodí do hospod trochu méně, ale doufá, že se to obrátí. Už jen proto, aby tam našli řemeslníky a půjčili si věci, které potřebují. "Hospoda před 50 lety to byl prostě facebook, kulturní místo i tržiště. Začíná to znovu fungovat," řekl.

Podle staršího obchodního sládka Václava Berky má Prazdroj za 13 let přes 60 lidí, kteří prošli všemi koly soutěže a následným kempem výčepních, a jsou schopni pivo nejen dobře nečepovat, ale také předat svůj um ostatním. Soutěžemi a tréninky pivovaru prošly tisíce lidí v ČR i v zahraničí.

"Do ciziny posíláme naše nejlepší, nebo ty lokální a zapálené výčepní pozveme do Plzně na intenzivní tréninky a tady čepují pod dozorem těch nejlepších a dostanou se do zápřahu," uvedl. Výčepní s titulem si podle Berky určitě zvýší svoji tržní hodnotu, často si založí vlastní byznys a mají své školy čepování.

Necelé tři týdny zbývají do začátku roku 2019. Na čem v něm možná ušetříme a co pravděpodobně zdraží? Server Globe24.cz se informoval na ministerstvech a vypracoval krátký přehled.

V novém kalendářním roce dojde ke snížení daní u vybraných služeb. Pokud tedy v příštím roce vejde v platnost novela zákona o elektronické evidenci tržeb. „Vytváří se tak do určité míry prostor pro případné snížení či nezvyšování spotřebitelských cen,“ konstatuje Ministerstvo financí.

Ušetřit bychom v nadcházejícím roce mohli např. v restauracích, kadeřnictvích či v opravnách oděvů či obuvi, ale třeba i za vodné a stočné. Zmíněné služby by měly nově podléhat snížené 10% sazbě. Již v současnosti do ní patří např. léky, knihy či nenahraditelná dětská výživa pro kojence a malé děti do 3 let. Naposledy do ní v minulém roce přibyly i noviny a časopisy.

Zdraží naopak tzv. zahřívané tabákové výrobky, které v Česku užívají desítky tisíc lidí a dosud nebyly zdaněny. Sazba je stanovena ve výši 2,236 Kč/g tabáku, tabákové tyčinky obsahují zhruba 0,6 gramu. Tato daň však bude nadále výrazně nižší než u běžných cigaret, daně spotřební a z přidané hodnoty u ní v současnosti tvoří přes 80 % ceny.

Od poloviny května příštího roku dojde k úpravě cen komunikace v rámci Evropské unie, upozorňuje zase Ministerstvo průmyslu a obchodu. Účtované ceny nebudou smět překročit částku 0,06 EUR za SMS a 0,19 EUR za minutu volání (v obou případech bez DPH).

Jako dům dětí a mládeže se do myslí obyvatel Šumperku zapsal objekt číslo dvacet na náměstí Míru v Šumperku. Několik let poloprázdná budova by měla znovu ožít. Zastupitelé města schválili její prodej soukromému vlastníkovi. Ten v ní chce vybudovat minipivovar.

Dům dětí u radnice přestal sloužit svému účelu po sloučení dvou domů dětí ve městě. Dnešní starosta Tomáš Spurný zde již v minulosti navrhl vybudovat městský minipivovar. Budova k tomu totiž má ideální dispozice. Se svým nápadem však v radě města neuspěl.

Myšlenky se však ujal soukromý investor.

„Jedná se o mladého muže z Prahy, který se pohybuje celý život v gastronomii a má bohaté zkušenosti ze zahraničí. Záměrem jeho a celé rodiny Prokůpkových je zde vybudovat minipivovar a provozovat tam kulturní aktivity,“ shrnul starosta Tomáš Spurný.

Kam se podějí nájemci?
V budově nyní vyvíjí část své činnosti spolek Jokes and Games a nezisková organizace Dětský klíč. V přízemí se nachází prodejny.

„Noví vlastníci jsou připraveni současné aktivity v budově zčásti ponechat. Organizaci Dětský klíč i spolku Jokes and Games jsme připraveni pomoci s náhradními prostorami, pokud by tam zůstat nemohli,“ dodal starosta Šumperku. Podle něhj by minipivovar mohl pomoci k rozvoji celého historického centra města.

Pokud by si město budovu na náměstí Míru ponechalo, muselo by do ní investovat.

„Je to velká stavba a náklady na rekonstrukci by byly vysoké,“ řekla Hana Répalová, vedoucí odboru majetkoprávního Městského úřadu Šumperk.

Popularita minipivovarů roste
Popularita malých a restauračních pivovarů v Česku roste. V letošním roce jejich počet překročil čtyři stovky. Na Šumpersku a Jesenicku existují v Jeseníku, Ostružné, Branné, Velkých Losinách, Sobotíně, Vikýřovicích a Zábřehu. Vůbec první minipivovar v Jeseníkách, který fungoval od roku 2009 v Loučné nad Desnou, jeho provozovatel před časem uzavřel.

Trendem je v současnosti výroba svrchně kvašených piv typu ale. Několik desítek minipivovarů nechává vyzrávat piva v sudech po jiném alkoholu, například koňaku. Objevují se také kyselá piva zvaná sour beer.

„Malé pivovary úspěšně rostou, vzrůstá jejich tržní síla, byť se jedná o malý segment. Především vzrůstá jejich vlivová síla na trhu, protože spotřebitelé chtějí ochutnávat jiná piva,“ uvedl letos v červnu Jan Boháč z Generálního ředitelství cel.

„Desítkové“ hospody umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn, jako zákaz kouření nebo zavedení EET, řekl v rozhovoru pro Právo obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Podle něj je i to důvod, proč nezvýšili cenu výčepního piva.

Prazdroj spustil několik projektů na podporu hospod, zejména těch „desítkových“. Proč jste se k tomu odhodlali, je to reakce na pokles prodejů výčepních piv?
Naše spolupráce s hospodskými je dlouhodobá. Je založená na pravidelné komunikaci, díky které zjišťujeme, co je trápí a děláme si v restauracích také vlastní průzkumy - obrazně řečeno nám leží opravdu na srdci.

Je pravda, že v poslední době jsme se zaměřili i na „desítkové“ hospody. A to proto, že právě tyto provozovny, umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích, byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn. Mám na mysli zejména zákaz kouření nebo zavedení EET. I proto jsme vytvořili programy, které jsou šité těmto provozům na míru. Víme, co v hospodách funguje, a protože mnoho z nich naše pivo odebírá, tak zároveň vidíme, kde má konkrétní provozovna slabiny. Samotný hospodský už to kolikrát ani nevnímá a naším posláním je mu to říct a navrhnout řešení. Každému tak dáváme jedinečný, na míru ušitý program.

Co se týká výsledků, z mého pohledu jsou velmi dobré, hospodští sami oceňují, že se k nim hosté vracejí a že jim i přibývají noví zákazníci. To je základ úspěchu.

Jak moc dobré ty výsledky jsou? Zvyšují se hospodám tržby?
Jak víte, dlouhodobá spotřeba čepovaného piva má spíše sestupný trend, proto mám radost, když vidím pozitivní vývoj v případech, kde hospodští zapracují na změnách. V průměru se bavíme o zlepšení okolo 5 - 10%, jsou ale i hospody, kde změny provedené takzvaně od podlahy přinesou i dvouciferný růst prodejů. To je to, co dokážeme měřit my sami.

Další zvýšení prodejů ale často zaznamenají hospodští i u nealkoholických nápojů a jídel. Zde bývají nárůsty ještě vyšší. Je to logické – v útulné hospodě se najíte mnohem raději než někde, kde se vám moc nelíbí. Tam si dáte jedno pivo a jdete.

Nejvíce desítkových hospod má Gambrinus, udělali jste něco speciálně jen pro tuto značku?
Gambrinus je hlavní značkou, která se podílí na našich projektech podpory desítkových hospod. S ním jsme vytvořili program zaměřený na vylepšení vesnických hospod. Začali jsme na Plzeňsku a budeme pokračovat v dalších krajích. Kromě absolutního nárůstu prodeje desítky Gambrinus nám hostinští hlásí, že se jim daří získávat nové zákazníky, často ženy, které dříve do hospody chodily jen zřídka. Pro hospodské i pro nás je to povzbuzení do další práce.

Už dva roky jste desítku hospodám nezdražovali. Proč? Začíná se to nějak projevovat v prodejích?
Segment hospod a restaurací prochází v posledních letech již zmíněnými změnami, a proto je zachování ceny výčepních piv důležitou formou podpory hospod především na vesnicích a v malých městech. Vždycky jde o obchod a ten se musí vyplácet oběma stranám, jinak nedává dlouhodobě smysl. Náš přístup se vyplácí.

Jak do svých programů podpory hospody vybíráte, jaká musejí splnit kritéria?
Hospody vybíráme do programů podle řady kritérií, ale to hlavní je, aby sami hospodští chtěli něco změnit k lepšímu. Není to jen o tom, že my poradíme či zainvestujeme peníze. Bez jejich vlastní aktivity by žádný program nefungoval.

Dlouhodobě sledujete mnoho kvalitativních ukazatelů v hospodách. V čem se v poslední době hospody nejvíce zlepšily a kde naopak ještě mají rezervy?
Velké zlepšení je vidět v kvalitě čepování piv a obecně v péči o pivo. Tohle téma řešíme s hospodskými už dlouho a mám radost, že je vidět pozitivní změna. Zlepšení zaznamenáváme i v komunikaci nebo chcete-li marketingu hospod směrem k zákazníkovi, a to nejen v hospodě samotné, ale i v digitálních kanálech. Mnohé vytvářejí vlastní webové stránky nebo komunikují prostřednictvím Facebooku. I to pomáhá přilákat další zákazníky. Rezervy řady hospod jsou stále v jejich vzhledu, neútulný interiér či nevalný vnějšek hospody nové zákazníky nenalákají.

Prazdroj zároveň ohlásil vznik několika nových konceptů hospod. Co si od nich slibujete?
Češi jsou stále náročnější spotřebitelé. Je to logické, roste naše kupní síla, chceme za své peníze maximální užitek. Mladí dospělí mezi 25-35 lety před patnácti dvaceti lety neměli tolik peněz a spokojili se s čepovaným pivem kdekoliv, dnes má ale tato věková skupina často vyšší příjmy a na hospodu jiné požadavky než generace předešlé. My na to musíme reagovat a přicházet s novými koncepty. Tak abychom oslovili všechny cílové skupiny. Vytváříme nové designy hospod, v jednotlivých konceptech s majiteli restaurací ladíme i nabídku jídel, aby odpovídala požadavkům zákazníků v daném místě.

Budou v Česku ještě přibývat ve velkém tankovny?
Určitě ano, ale už jich zřejmě nebude tolik jako v minulých letech. Míst, kde je vhodné tankovou technologii instalovat, je stále méně, trh začíná být nasycen. Více se chceme zaměřit na kvalitu hospod, jejich prostředí, obsluhu a v neposlední řadě na konceptové hospody, v tom vidíme potenciál.

Jak podle Vás bude vypadat hospoda za deset, dvacet let, jaké změny nás jako spotřebitele čekají?
V budoucnosti budou vyhrávat ty hospody a restaurace, které budou schopné nabídnout perfektní komplexní služby. Nebude to jenom o skvěle načepovaném pivu, ale daleko více o personálu, jídle, komunikaci a vzhledu. Návštěva hospody či restaurace by měla být vždy výjimečným zážitkem v pozitivním slova smyslu, něčím, co doma nezažijete.

Když se jihočeské město Tábor v 15. století stalo plnoprávným královským městem, získali jeho měšťané od Jana Lucemburského výsadu vařit pivo. Od 17. století pak fungoval v prostorách táborského gotického hradu pivovar, který zanikl na začátku osmdesátých let minulého století. Dnes se zásluhou táborské Střední školy obchodu, služeb a řemesel a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vaření piva do jihočeského města vrátilo.

Na sklonku roku 2015 totiž škola otevřela ve sklepeních domu číslo 5 na hlavním Žižkově náměstí Muzeum pivovarnictví. Expozice mapující historii piva v Táboře je ojedinělá tím, že je její součástí funkční spilka, varna a stáčírna. V muzeu se díky tomu od roku 2018 vaří pivo, které je možné ochutnat v restauraci nad ním. Pojmenováno je Lichvice, podle příjmení Martina Lichvice, soukeníka, který dům vlastnil na začátku 16. století.

Muzejní expozice přibližuje historické i moderní pivovarnictví. Návštěvníci v ní najdou historické pivní sklenice, etikety a cedule zaniklého táborského pivovaru, které muzeum zakoupilo od jeho posledního ředitele.

Atmosféru pak podtrhují i dobové fotografie z ateliéru Šechtl a Voseček, jehož historie sahá až do šedesátých let předminulého století. Fotografie z dílny několika generací rodiny Šechtlových připomínají zaniklou tvář Tábora. A nechybí samozřejmě ani snímky zaniklého pivovaru z doby jeho největší slávy.

V muzeu jsou během roku pořádány přednášky, autorská čtení a sezónní výstavy. Muzeum pivovarnictví je otevřeno celoročně, aktuální otevírací dobu najdete na webových stránkách muzea. Pivo je možné ochutnat také po celý rok, v restauraci v nadzemním podlaží.

Další rok provozu má za sebou zámecký pivovar ve Frýdlantu. V rozhovoru pro Týdeník Liberecko popisuje pivovarník Marek Vávra, jaký byl letošní rok.

Pivovarník Marek Vávra výrobu piva vrátil do barokního areálu pod frýdlantským zámkem v roce 2014, od té doby se zde vaří pivo značky Albrecht. V rozhovoru Vávra popisuje, jaké novinky přinesl letošní rok v pivovaře. Zásadní událost se odehrála především v majetkové struktuře pivovaru, když se v průběhu letošního roku stal Vávra jediným majitelem pivovaru. Kromě toho je také čerstvě zvoleným libereckým radním.

U vás ve frýdlantském pivovaru jsme se spolu sešli naposledy před rokem. Jaký jste měli letošní rok?
V letošním roce jsme získali nejvíce profesních ocenění v historii pivovaru, patnáct. Potřetí za sebou budeme v ročence Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na prvním místě. To se v historii zatím nikomu nepovedlo.

Přibyly vám do nabídky nějaké nové druhy piva?
Držíme stávající škálu produkce, soustředíme se na původní druhy piva, které se zde vařily, to znamená vyhlášený tmavý ležák, světlý ležák a výčepní pivo.

Nešlo si nevšimnout, že ve struktuře pivovaru už nefiguruje váš původní společník Lukáš Plechatý. Ten byl označován za kontroverzní osobnost, třeba kvůli tomu, že za podezřelých okolností zbohatl na prodeji pozemků pro mistrovství světa v Liberci. Co se stalo?
Rozešli jsme se v srpnu letošního roku po vzájemné dohodě, takže jsem nyní jediným majitelem a jednatelem pivovaru já. Pan Plechatý splnil svou úlohu při obnově pivovaru, není ale dobré, když má loď dva lodivody.

To znamená, že jste pana Plechatého vyplatil?
Ano.

V jaké ekonomické kondici je tedy nyní pivovar?
Letos skončíme už podruhé za sebou v černých číslech.

Loni v prosinci jste plánoval, že loňský výstav osm tisíc hektolitrů piva letos zdvojnásobíte, povedlo se?
Kvůli tomu, že jsme se rozhodovali, jakou cestou se bude pivovar dál ubírat, se to nepovedlo. I letos jsme na osmi tisících. Stále jsme tedy klasifikování jako minipivovar. Pro příští rok jsme uzavřeli kontrakty na export, které nám výstav znásobí, zhruba dvakrát až třikrát.

Kam budete exportovat?
Zájem je i z poměrně zajímavých destinací, jako je třeba Japonsko, ty ale nebudou nosné. Nosný bude export do Polska, Německa a na Slovensko. Půjde jak o export čepovaného piva, tak lahví.

Platí dál váš původní záměr, že zde chcete dosáhnout původního výstavu?
Ano, do budoucna bych se rád dostal na výstav, který zde byl za Clam-Gallasů, ten v nejlepších letech dosahoval 42,5 hektolitrů ročně. Technologie nám to umožňuje, zájem zákazníků je velký. Nyní růst musíme zvládnout logisticky a personálně.

Před nedávnem proběhla médii zpráva, že náchodských pivovar získal na prestižních World Beer Awards cenu pro nejlepší pivo typu stout. Je to další z řady úspěchů v této soutěži, kterou Primátor v roce 2013 opanoval se svým Weizenem. Ten si odnesl rovnou titul nejlepšího piva světa. Nejen významná ocenění zlákala Pivního skauta, aby vystoupil ze své komfortní zóny a podíval se východočeskému podniku pod pokličku.

S výstavem kolem 125 000 hektolitrů Primátor výrazně přesahuje kategorii malých pivovarů a řadí se mezi podniky, kterým se trochu pejorativně říká průmyslové. Fanoušek minipivovarů je tak lehce ve střehu. Sládek Petr Kaluža, uznávaný odborník, se tomu jen ironicky usmívá: „Jezdím kolem starého mlýna z 19. století, který nese hrdě nápis parní. Dřív se průmyslové bralo jako chlouba.“ Vede nás do prostorných ležáckých sklepů a s hrdostí vypráví o tom, že řemeslu se v Primátoru dlouhodobě daří. „Průměrná zaměstnanost je u nás 10 let.“

Primátor je jeden z mála větších pivovarů, které se dlouhodobě zaměřují na speciály. V portfoliu jich najdete celkem devatenáct. Ještě před tím, než došlo k boomu malých pivovarů, vyráběl běžně např. stout, pšeničné pivo nebo anglický ale. Lahve se staršími Dnešní speciály jsou ale chuťově podstatně vyladěnější než jejich starší verze. „Na receptech pořád pracujeme,“ říká Petr Kaluža.

Přímo z tanků ochutnáváme nejen oceněný a lahodný stout, ale i znamenitý vánoční medový speciál, spodně kvašenou třináctku. Z „nejhezčího místa na světě“, jak v Primátorovi přezdívají pivním sklepům, se jen obtížně odchází. Nakonec nezbývá než dát za pravdu tvrzení, že pivovarské řemeslo ani ve velkém nestrádá. Primátor je toho důkazem.

Každý mesiac nový pivný zážitok. Spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko prostredníctvom svojho programu Voľba sládkov prináša zákazníkom celý rok výnimočné chvíle v podobe exkluzívnych pivných špeciálov. Aj v roku 2018 tento program priniesol fajnšmekrom dvanásť netradičných chutí, vďaka ktorým si mohli vychutnať rôzne pivné štýly. O tom, že Voľba sládkov sa teší veľkej obľube, svedčí aj fakt, že počet podnikov, v ktorých si Slováci budú môcť vychutnať dokonale vyladené pivné špeciály v budúcom roku výrazne stúpne.

Vianočný čas je o výnimočných chvíľach, tie svojim zákazníkom spoločnosť Plzeňský Prazdroj Slovensko dopraje počas celého roka. Okrem tradičných chutí svojich pivných značiek prináša totiž milovníkom piva aj niečo nezvyčajné. Úspešný program Voľba sládkov už štyri roky rozširuje portfólio pivných chutí Slovákov o nové, špeciálne várky pív, ktoré nie sú bežne na výčape.

„Pivné novinky si už dnes zákazníci môžu vychutnávať v 200 vybraných podnikoch naprieč celým Slovenskom. Program je mimoriadne úspešný a naše špeciály si stále nachádzajú nových fanúšikov. V roku 2019 prinesieme dvanásť nových chutí až do 250 podnikov,“ hodnotí program Ján Píry, obchodný sládok Plzeňského Prazdroja Slovensko. Kompletný zoznam podnikov, v ktorých Slováci nájdu na výčape každý mesiac nový špeciál je na stránke https://www.prazdroj.sk/volba-sladkov.

Vyše dvadsať nových chutí za tri roky
Spoločnosť doteraz uviedla na trh asi dvadsiatku nových produktov v rôznych pivných štýloch od nefiltrovaných ležiakov, cez za studena chmelené ležiaky a spodne kvasené pivá k vrchne kvaseným pivám typu Ale, IPA, red IPA, Summer Ale, Stout, Belgický Saison či nemecký Altbier.

V tomto roku sa najúspešnejšími stali letný Summer Ale, príjemne svieži Excelent Citra a český ležiak Prvý, uvarený na počesť stého výročia Prvej republiky v spolupráci s českým minipivovarom Matuška. Chute týchto špeciálov zarezonovali u Slovákov najvýraznejšie.
O tom, že aj veľkí hráči sa dokážu prispôsobiť trendom, priniesť na trh niečo nové a uvariť špičkové špeciály svedčí aj to, že Plzeňský Prazdroj sa stal najúspešnejším pivovarom na tohtoročnom ročníku prestížnej súťaže CEREVISIA SPECIALS – Pivný špeciál roku.

„Koncept Voľby sládkov je skutočne výnimočný a snúbi sa v ňom vzácna synergia obľúbenosti nielen u milovníkov piva, ale aj u jednotlivých prevádzok. Z našich údajov vyplýva, že práve vďaka tomuto programu sa až do 30 % podnikov zákazníci vracajú častejšie,“ vraví Branislav Kubiš, obchodný riaditeľ Plzenského Prazdroja Slovensko pre reštaurácie a pohostinstvá.

Prevádzkari práve vďaka Voľbe sládkov dokážu pružne reagovať na spotrebiteľský trend skúšania nových chutí. Jedným z hlavných benefitov Voľby sládkov je, že prináša zákazníkom možnosť spoznávať rôzne pivné štýly bez toho, aby museli cestovať. Navyše, hneď sa môžu vrátiť k osvedčeným chutiam, keďže špeciály sú na výčape spolu s tradičným portfóliom spoločnosti Plzeňský Prazdroj Slovensko.

Spoločnosť dlhodobo dbá na zvyšovanie pivnej kultúry. Koncept Voľby sládkov rozširuje milovníkom piva nielen chuťové portfólio, ale aj znalosti o jednotlivých druhoch piva. Podniky totiž každomesačne predstavujú zákazníkom nový špeciál prostredníctvom informačných plagátov či stojančekov na stôl.

Voľba sládkov v číslach
- 12 špeciálov ročne
- 200 vybraných prevádzok po celom Slovensku, od roku 2019 250
- práve vďaka programu Voľba sládkov sa až do 30 % podnikov zákazníci vracajú častejšie
- 33 % prevádzok deklaruje zvýšenie tržieb
- takmer polovica prevádzok vníma Voľbu sládkov ako silnú konkurenčnú výhodu