Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Pivo HOLBA Premium Regionální potravina Olomouckého kraje

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PRHolba

Pivovar Holba se se svým jantarovým ležákem Holba Premium umístil mezi 8 jedinečnými výrobky na špici soutěže Regionální potravina 2020 v Olomouckém kraji. Titul z nejsilněji zastoupené kategorie Alkoholické a nealkoholické nápoje tak poputuje do Hanušovic.

Do tradiční celostátní soutěže, prostřednictvím které Ministerstvo zemědělství každoročně oceňuje nejlepší zemědělské a potravinářské výrobky, se v Olomouckém kraji přihlásilo na 42 výrobců s celkem 107 produkty. V pořadí 11. ročníku soutěže dominovala z hlediska největšího počtu soutěžních produktů právě kategorie Alkoholické a nealkoholické nápoje (s výjimkou vína z hroznů révy vinné), ve které prošlo hodnocením odborné komise 21 vzorků (převážně piv) od 10 regionálních výrobců.

Holba Premium, světlý ležák jantarové barvy s vyváženou chutí, hutnou pěnou a poctivým řízem, který má na svém kontě již 7 ocenění z celorepublikových i mezinárodních soutěží, si tak připisuje další úspěch.

„Holba Premium se dlouhodobě těší oblibě nejen laických milovníků dobrého piva, ale jeho kvalit si všímají také profesionální degustátoři různých soutěží. Vždy jsme si zakládali na tom, že jsme nedílnou součástí Jeseníků, a jsme proto vždy rádi, když nás jako svůj pivovar bere i náš kraj. Jeseníky nejsou jen adresou, na které vaříme pivo, jsou pro nás především zdrojem výjimečných surovin – vody, ječmene i chmele, které našemu pivu dávají nezaměnitelný charakter,“ komentoval nové ocenění Ing. Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba Hanušovice.

Regionální potravina – celostátní soutěž podporující domácí výrobce lokálních potravin – každoročně vyhlašuje v celkem 9 soutěžních kategoriích napříč jednotlivými kraji vítězné produkty, jejichž společným jmenovatelem je výjimečná chuť i kvalita a zároveň splňují evropské i národní požadavky na kvalitu potravin. Přihlášené výrobky musí být vyrobeny v daném regionu s minimálním podílem místních surovin 70 %, přičemž hlavní složka musí být 100% domácího původu.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídlem v Hanušovicích je společně s pivovary ZUBR a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Holba je regionální pivovar s celostátním dosahem, pivo však také vyváží např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska, Ruska atd., ale třeba i do Kolumbie.

Nejprodávanějším pivem je 11° ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – zlatá na EBC a stříbrná na WBA a druhé místo v soutěži České pivo. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů a ručně česaného horského chmele.

Češi jsou v pití piva konzervativní. Upřednostňují plzeňský spodně kvašený typ

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Albert Česká republikaAutor:Jiří Mareček, PR

Po světě jsme známí jako národ pivařů, ale na velké experimenty s naším oblíbeným nápojem nás moc neužije. Ve výběru jsme stále konzervativní patrioti. Preferujeme piva z tradičních velkých pivovarů a víme, že pivo jedné značky má chutnat stále stejně. I přes širokou nabídku speciálů, svrchně kvašených piv a různých druhů radlerů u nás vítězí česká piva plzeňského typu. Vyplývá to z průzkumu obchodů Albert, který uskutečnily při příležitosti Mezinárodního dne piva.

Piva netradičních chutí to u českého konzumenta nemají úplně snadné. Svrchně kvašená piva jako ALE, IPA nebo stout si u nás hledají své fanoušky jen pomalu. Sáhnou po nich jenom 4 procenta Čechů. Nealkoholická piva si zvolí 7 procent lidí. Naopak vyššímu zájmu se těší radlery, vybrala by si je téměř jedna pětina Čechů. Největší oblibu si ale pořád drží česká piva plzeňského typu. Preferuje je šest z deseti lidí. Čeští pivaři mají také rádi, když pivo chutná pořád stejně. Neměnnou chuť preferuje šedesát procent z nich. Tomu odpovídá i zjištění, že osm z deseti milovníků piva upřednostní produkty z tradičního velkého pivovaru před těmi z malých restauračních.

Kromě názorů respondentů průzkumu potvrzují konzervativnost českého pivního trhu i spotřebitelů také statistiky obchodů založené na reálných prodejích. Ty ale ukazují, že rozšiřující se nabídka v prodejnách si najde své zákazníky. Pestrost pivní nabídky se pak nerozkročuje do světa, ale naopak se soustředí na Českou a lokální nabídku. „Zákazníkům nabízíme v prodejnách nejen pestrý výběr velkých českých pivních značek a regionálních piv, ale také piva z minipivovarů. Obliba regionálních i těchto lokálních piv roste, největší je ale stále zájem o ležáky a výčepní piva,“ popisuje Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.

„Právě ležáky a výčepní piva tvořily v prvním pololetí letošního roku osmdesát procent prodejů. Druhý nejvyšší zájem byl o nealkoholická piva. Tento segment v prodejích vytrvale roste a překonal již desetiprocentní hranici, což poukazuje na měnící se životní styl a důraz na zdraví i odpovědnost za volantem či v práci. Na druhou stranu ale také dokazuje, že pivo je prostě českým národním nápojem a pokud Češi nemohou zvolit alkoholickou variantu, rádi si dají i pivo nealkoholické. Pivní speciály pak tvoří osm procent a radlery jedno procento prodejů,“ doplňuje Jiří Mareček.
Ideální čas na pivo? Pátek nebo víkend a posezení s přáteli

Nejčastěji si pivo dáme či na něj zajdeme v pátek nebo přes víkend. Dělá to tak více než polovina dotázaných. Jenom jedenkrát od pátku do neděle na něj zamíří necelých 30 procent a vícekrát pak 23 procent. Naopak v průběhu pracovního týdne se tímto nápojem osvěží jen 16 procent Čechů a každý den jej pije jeden z deseti. Jako výjimečnou událost bere jeho konzumaci jedna pětina.

Ideální příležitostí je posezení s přáteli. Během něj si jej vychutnají tři z deseti milovníků piva. Tímto nápojem také doplňujeme jídlo, dělá to téměř jedna pětina konzumentů. 17 procent si jej zase nejčastěji dá při oslavách a 14 procent při sportu nebo po práci. Konzumaci piva ovlivňuje také roční období. „Zákazníci jej s oblibou kupují v průběhu celého roku, ale vrcholů dosahuje během léta a pak přes Vánoce a Velikonoce. V letní sezóně nejvíce roste zájem o nealkoholická ochucená piva. Z balení jsou to pak plechovky, které se snadno přenášejí a lépe se s nimi manipuluje,“ doplňuje Jiří Mareček.

Chuť a značka rozhodují
Při výběru piva u nás nejčastěji rozhoduje jeho chuť, dále pak značka a cena. Příležitost a nálada hraje při nákupu jenom menší roli. U piva stejně jako u vína Češi zatím moc neřeší jeho párování s jídlem. V obou případech hraje pokrm u výběru podle průzkumu jenom zanedbatelnou roli. Přitom podobně jako u vína dokáže správná kombinace pozvednout chuťový zážitek i u piva.

Jak pivo změnilo svět

Publikováno:před 20 dnyZdroj:Prima ZOOM

Dějiny jednoho z nejpopulárnějších nápojů světa můžete zábavnou formou poznat v novém dokumentárním seriálu Jak pivo změnilo svět. Prima ZOOM vysílá premiérové díly vždy v úterý ve 20.00, v repríze je můžete vidět v pátek po 13. hodině.

Pivo se v Česku nešidí. Náš národ je přísný a neodpouští

Publikováno:včeraZdroj:CNN PrimaAutor:Zbyněk ZykmundPrimátor

Pivo neošidíte. Tak by se dalo shrnout poselství někdejšího sládka a současného ředitele náchodského pivovaru Primátor Petra Kaluži. Češi jsou podle něj na kvalitu piva přísní. I díky tomu mají tuzemská piva vynikající kvalitu.

„Tady to je nejkrásnější místo na světě. Jsou tu zásoby piva a žádný signál,“ začíná Kaluža exkurzi po náchodském pivovaru. Stojíme v ležáckém sklepě, kde se nachází několik desítek obrovských tanků s různými druhy zlatavého moku.

Primátor je lokální pivo, náchodský pivovar byl založený už v roce 1872. V současnosti vyrábí 17 druhů piv. Účastníky exkurze baví zejména jedenáctka s názvem „Tchyně“. Podle Kaluži je pivo s originálním titulem oblíbené i v zahraničí.

Náchodské pivo mohou pít lidé například v Chile nebo i na Velikonočních ostrovech, v Rusku i v Číně. Zahraniční trh prý pivovaru pomohl během koronavirové krize. „Bylo to náročné období, protože jsme nevěděli, co bude. Naštěstí jsme žádné pivo nemuseli vylévat a podařilo se nám ho distribuovat za hranice,“ vypráví ředitel.

Várku piva může zkazit špatně vymytá káď
Zdůrazňuje, že české pivo má obecně výbornou kvalitu. „Je to jedna z mála surovin, která se nedá šidit. Do masa můžete přidat různé soli nebo koření, to u piva nejde. Navíc český zákazník je přísný a neodpouští,“ popisuje Kaluža.

Na jedné várce piva se podílí asi 48 lidí. Zkazit ji může jen jeden z nich. Zásadní je podle ředitele pivovaru dbát na správné čištění tanků a kádí. „Jednotlivec může ovlivnit celou várku piva. Špatně umytá káď může zkazit celou várku. Naštěstí se to u nás neděje,“ říká Kaluža.

Kromě samotné výroby piva mě při exkurzi zaujme lahvovna. Vozí se sem vratné lahve, které se v nerezových přístrojích myjí 40 minut. Stojí zde také robotický „inspektor“, který kontroluje, jestli na lahvích není nějaká vada, například uštípnuté hrdlo.

„Trochu nám dělali problém kuřáci. Občas do lahví nacpali průhledné obaly cigaret, které nešly vymýt a inspektor si jich nevšiml. Ale nakonec jsme si i s tímhle poradili,“ vypráví Kaluža.

Pokud se do Náchoda vydáte, můžete vyrazit také na exkurzi. Prohlídky mají 60 minut, lidé se seznámí s provozem pivovaru, historií i současností. Komentována prohlídka bez ochutnávky stojí 120 korun. Exkurze s ochutnávkou stojí 200 korun a trvá celkem dvě hodiny.

Kromě pivovaru si turisté mohou zpestřit den návštěvou dominanty města, krásného zámku, ve kterém jsou k vidění renesanční a raně barokní malby na trámových stropech, sgrafitta a fresková výmalba. Základní okruh stojí pro dospělého 140 korun.

„Náchodský zámek je krásnou ukázkou dobové architektury. I ten, kdo má rád gotické hrady, si najde své. Líbit se tady bude i těm, kdo mají raději rokokové interiéry,“ popisuje průvodce Martin Souček.

Místní vzácností jsou nástěnné koberce. „Víme, že v době, kdy tady pobývali Piccolominiové, tak se tady nacházelo asi 50 nástěnných koberců. Je škoda, že do dnešní doby se zachovalo jen 9 kusů,“ uvádí Souček.

V Náchodě mají dva medvědy
U zámku se bude líbit i dětem a milovníkům zvířat. Pár kroků od památky totiž stojí největší medvědárium v Česku. Obývají ho dva medvědi – Ludvík a Dáša. Ludvík sice celou dobu naší návštěvy spal téměř zimním spánkem, ale Dáša si před námi pochutnávala na syrových vejcích, které zručně rozlouskla a vysála.

„Dáša také miluje ryby v jakékoli úpravě, takže kupuji sušené rybičky. Ludvík má rád hrušky, hroznové víno a nějaké to sezonní ovoce,“ komentuje ošetřovatelka Jana Vlášková. Oběma medvědům je 27 let a už jsou pomalu v poslední třetině medvědího života. Podle ošetřovatelky spolu mají krásný vztah. Ošetřovatelka zdůraznila, že pokud lidé potkají medvěda ve volné přírodě, rozhodně by mu neměli koukat do očí.

Náchod je spojený také se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Ten se tady narodil a v jeho knihách najdete o Náchodě několik zmínek.

Dobrý hospodský je půl úspěchu, říká spolumajitel jednoho minipivovarů v Česku

Publikováno:včeraZdroj:Liberecká DrbnaAutor:Michael DaněkZvíkov

Skoro třicetiletou tradicí se může pochlubit zvíkovský pivovar, který je jedním z nejstarších českých minipivovarů. O chod vyhlášené restaurace se k potěšení zákazníků stará početná skupina lidí, ale o provoz pivovaru jen sládek Vladimír Ličman. K ruce jsou mu jen majitelé pivovaru se svými potomky. A právě s nimi se potkala na jihu Čech při cestě po českých minipivovarech Drbna.

Hlavním tématem posledních dnů byl bezesporu nový typ koronaviru, který na čtvrt roku zastavil veškerou ekonomiku nejen v tuzemsku. Prakticky na nulu se zastavil odbyt a výroba také ve zvíkovském pivovaru. „Víte, jak se to říká. Důležité je nepo… se. Rozhodně si tím nenecháme ničit život,“ dodává s úsměvem Michal Voldřich. Ten v pivovarnické branži dělá už od osmdesátých let a jak sám vysvětluje zažil lepší i horší časy.

„Kdybych říkal, že nám nikdy v minulosti nehrozil krach, tak by to byl nesmysl a nafoukanost. Nyní ale určitě nejsme v nejhorší situaci, ve které jsme kdy byli. Musím říct, že se opravdu hodně snažíme a docela se nám i daří. Sice nejsem zastánce tvrzení, že všechno špatné je pro něco dobré, ale snažíme se i v případě koronaviru mít dobrou náladu na rozdávání. Měli jsme i po dobu krize moc dobré pivo a také věřím, že si naši zaměstnanci zaslouženě odpočali.“ doplňuje.

Minipivovary se staly trendem
Ne každý majitel minipivovaru ale bude na poslední měsíce vzpomínat podobně s úsměvem. Už teď je jasné, že z více než pěti stovek malých pivovarů řada nepřežije. „Myslím, že některé minipivovary by sice zavřely i bez koronaviru z důvodu třeba generační výměny. Na druhou stranu i proto, že se v rámci různých podpůrných projektů ze strany vlády na pivovarnictví trochu zapomnělo. Ale to je zas jiný příběh,“ shrnuje do pár vět dění posledních měsíců Josef Valenta, druhý spolumajitel.

Podle něho se po revoluci kolem minipivovarů točila malá skupinka lidí, kteří byli odborníci na slovo vzatí. „V posledních letech se vlastnění minipivovaru stalo takovým módním trendem, kdy si lidé něco podobného pořizují bez znalosti oboru pivovarství, hoteliérství a především ekonomiky. O všem mají velmi naivní představy a podle toho to také nakonec vypadá,“ říká.

Pivovar Zvíkov si během skoro třicetileté historie vybudoval slušné jméno nejen na jihu Čech, ale hlavně v Praze, kde najdete pípu s jeho logem hned na několika místech. Zvíkovské pivo si dnes dáte například U Buldoka na Smíchově, ve Zlých časech nebo v hostincích u Vodoucha.

„Vaříme stále nejvíce ležáku. Velmi dobré ohlasy máme také na pšeničné pivo, které je vlastně takovou naší typickou specialitou. My jsme byli ti, kteří v 90. letech uvařili první svrchně kvašené pivo v republice. Trendem posledních let jsou piva typu ALE nebo IPA. Dá se říct, že díky těmto specialitám se „chytilo“ hodně minipivovarů,“ popisuje ve zkratce aktuální nabídku sládek pivovaru Vladimír Ličman. Podle něho je například v horkých letních dnech větší zájem než kdykoliv jindy také o černé pivo.

„Sílí také zájem o nealkoholické nápoje. Máme například tankovou limonádu, bez konzervantů a bez umělých sladidel. Nealko pivo je pro minipivovar velmi složité udělat. Je totiž riziko, aby se to nezvrhlo jen v nízkostupňovité alkopivo. Jelikož máme poměrně propracovanou technologii, tak se můžeme pochlubit právě vlastním nealkoholickým pivem,“ shrnul.

Trendy se vrací
Z jeho povídání se zdá, že s pivem je to tak trochu jako s módou. „Těžko se popisuje, co je dnes trendy pivem. Ono se to totiž mění a zas vrací. Svého času jsme dělali třeba malinové pšeničné pivo, kterého jsme denně jen tady prodali padesát litrů. Pak o něj přestal být zájem a teď se to vrátilo,“ vypichuje. Na začátku devadesátých let navíc náš pivovar učil lidi pít kalné pivo. „Museli jsme lidem vysvětlovat, že kalné pivo neznamená zkažené. Zní to absurdně, ale začali jsme proto čepovat pivo do plecháčů, aby neviděli, že je kalné. Potom, co přišli na to, že to pivo je dobré, vrátili jsme se ke sklu. A jaká je situace teď? Když lidé dostanou kvasnicové nebo nefiltrované, klidně si i stěžují, že je málo kalné. V té době frčela desítka, dvanáctka a když se někdo chtěl odvázat, dal si černé pivo. Dneska mají lidé možnost vybírat ze stovek různých speciálů, které často pochází právě z minipivovarů,“ doplnil Voldřich.

Pivovar leží pouhých pár set metrů od královského hradu Zvíkov na soutoku Vltavy a Otavy na Orlické přehradě v Jižních Čechách. Vařením vlastního piva navazuje na dávnou slávu hradního pivovaru na Zvíkově. Pivovar je dnes pověstný i svou kvalitní kuchyní, dobrým ubytováním s wellness. Nabízí dohromady až 300 míst v restauraci, na venkovních terasách a ubytování v pětadvaceti pokojích.

„Myšlenka vybudování minipivovaru byla nezávisle v našich hlavách už nějakou dobu od revoluce. Jasnějších obrysů však začala nabývat kolem roku 1991, kdy Josef Valenta, jako bývalý reprezentant ve veslování, koupil pozemek na Zvíkově, kde právě často vesloval a současný sládek nás seznámil. Budovali jsme nejprve pivovar, pekárnu a také výrobnu uzenin. To vše tady na Zvíkově,“ vzpomíná Michal Voldřich.

Vždy zůstaneme minipivovarem
Dnes pivovar vyrábí hodně přes tisíc hektolitrů piva ročně a pokaždé se snaží číslo o něco málo navyšovat. Sami majitelé dodávají, že to však není podmínkou. „Postavili jsme si minipivovar za účelem, že vždy zůstaneme minipivovarem. Nechceme být nějakým velkým molochem. Samozřejmě, kdyby přišla nabídka, že by od nás odebíral například velký koncern restaurací, tak bychom do toho šli, pokud by to bylo ekonomicky výhodné, ale vždycky zůstaneme minipivovarem,“ vysvětlují. I proto se v tento moment vytočí zhruba šedesát procent zvíkovského piva právě v Pivovarském dvoře. „Pro nás je nejdůležitější kvalita a té se chceme držet. Proto dodáváme také do menšího počtu hospod. Nepotřebujeme za každou cenu prodávat v podmínkách, které naše pivo nebudou dělat takovým, jaké chceme. Zárukou musí být hospodský, který na kvalitu a dobré jméno bude dbát,“ dodává Voldřich.

Dobré jméno zvíkovského pivovaru neuniklo pozornosti národního pivovaru Budějovický Budvar, který nabídl minipivovaru spolupráci. „Oslovili nás, že by chtěli rozšířit svůj sortiment o speciály z našeho pivovaru. Takovou spolupráci jsme samozřejmě rádi přijali,“ potvrzují majitelé minipivovaru.

„Proč Budějovický Budvar a Zvíkov? Tak samozřejmě je to legenda. Je to prakticky jeden z prvních českých minipivovarů a jako první začal se svrchními kvasnicemi. S Michalem Voldřichem jsme spolužáci, je to velká osobnost. Ve Zvíkově pořádají Jarní cenu českých sládků a pivovarníky vzdělává na seminářích. Takže ten nesmí ve sbírce našich spolupracujících pivovarů chybět. Zvíkov je taková ikona. Jeho piva patří spíše ke konzervativním, ale v jižních Čechách se řadí mezi ty nejprogresivnější,“ doplňuje obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

PETka pivu neuškodí, ale…
Kdo by si ze zvíkovského pivovaru chtěl donést pivo domů, má možnost zakoupit si přímo v Pivovarském dvoře různé druhy skleněných láhví ale i PET lahev s vybraným pivem. Nabízí se tedy otázka, jaký má zkušený pivovarník Michal Voldřich názor na pivo v plastu.

„Když si pivo šetrně natočíte do PETky a donesete si ho domů a rychle vypijete, tak se vážně nijak neznehodnotí. Vždyť v pivovarech si to slaďáci pro sebe dělali vždycky, ale rychle ho vypili. Pivo z minipivovaru se reálně dřív znehodnotí nějakou svou infekcí než tím, že je v takovém obalu,“ popisuje a jedním dechem dodává: „Piva v PET lahvích s dlouhou trvanlivostí je jiná věc. PET lahev není jednolitá látka, je to vlastně síťovina, kterou nám unikají molekuly kysličníku uhličitého ven a kyslík nám proniká dovnitř, což naprosto zlikviduje pivo. Pokud vám dá dokonce minipivovar na PETku trvanlivost tři měsíce, tak ho nekupujte, protože takové pivo se za tu dobu s jistotou zkazí. Tohle nikdy dělat nebudeme. U nás je hraniční doba pro PET lahev zhruba dva až tři týdny v důsledném chladu.“

Cena nemusí odpovídat kvalitě
Závěrem zhruba hodinové návštěvy se dostáváme k pojmu, který se posledních letech rozmohl především ve spojení s velkými obchodními řetězci. Co si představit pod označením europivo? „Před třiceti lety vznikl tenhle pojem jako označení pro univerzální pivo, které sice neurazí ani určitě nenadchne. Na druhou stranu vím, že to europivo, které si kupuji, bude vždy stejné a tudíž vím, do čeho jdu. Europivo se vyznačuje tím, že jde o zpravidla silně prokvašené pivo bez jakýchkoliv specifických vůní a chutí, tedy bez charakteru“ říká závěrem Vladimír Ličman a Michal Voldřich dodává ještě jednu krátkou poznámku. Podle něho je rozšířenou polopravdou, že levná piva musí být zákonitě méně kvalitní. „Je nesmysl myslet si, že pivo za sedm korun musí být nižší kvality. Těžko se to vysvětluje, ale skutečně to tak je. To, že je levnější, je často věcí řetězců, že ho mohou prodávat dočasně dokonce i pod nákupní cenou. Spousta značek si tuhle nálepku vysloužila neprávem. I pod deset korun si můžete koupit dobré pivo.“

Povídání s pány ze zvíkovského pivovaru by mohlo trvat několik hodin, náš čas se ale nachýlil ke konci. Pokud by i vás zajímalo, jak to v takovém minipivovaru chodí, není nic jednoduššího než do Zvíkovského Podhradí zavítat a absolvovat prohlídku prostor, kde se Zlatá labuť, Rarášek nebo třeba ALE a IPA vyrábí.

Spolupráce s menšími pivovary je výhodná pro obě strany, říká ředitel Budvaru

Publikováno:včeraZdroj:CNN PrimaAutor:Marek VeselýBudvar

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,7 milionu hektolitrů piva a dosáhl také nejlepšího zisku od roku 2001. Podle generálního ředitele Budvaru Petra Dvořáka, který byl hostem pořadu Interview na televizi CNN Prima NEWS, chod národního pivovaru nijak zvlášť nepoznamenala ani pandemie koronaviru.

Vlivem pandemie na několik týdnů zavřely hospody a restaurace, které tak mohly prodávat pivo maximálně v kelímku přes okýnko. Pivo určené k čepování pivovary začaly stáčet do lahví a snažily se ho během karantény prodat co nejvíc.

Situaci se pokoušela vylepšit například iniciativa zachranpivo.cz, která v databázi neprodaného piva zviditelňovala pivovary, které měly příliš výrobků na skladu. Přesto nakonec musely české pivovary kvůli pandemii vylít desítky tisíc hektolitrů piva a přišly o miliardy korun. Český svaz pivovarů a sladoven dokonce odhadoval až 50% pokles prodeje v době karantény.

Podle Petra Dvořáka však Budějovický Budvar koronakrize v porovnání s jinými pivovary tolik nezasáhla. „Vylévání piva nás potkalo, ale nebyly to zásadní hektolitry. Týkalo se to hlavně nefiltrovaných piv a těch z tanků, čili té části výroby, která není tolik trvanlivá,“ řekl ředitel Budvaru, který se v posledních letech snaží pomáhat i menším tuzemským pivovarům.

„Spolupráce s menšími pivovary přináší pozitiva pro obě strany. My menší pivovary zviditelníme, že je jednoduše řečeno pustíme k pípě. Ony zase doplní naši nabídku o zajímavá piva,“ vysvětloval Dvořák.

Druhý největší exportér piva v Česku
Kromě tuzemského trhu se Budvar v budoucnu bude soustřeďovat i na to, aby dostával menší pivovary i do zahraničí. V současné době je problém v tom, že menší značky ještě nedisponují dostatečnými technologiemi na to, aby jejich pivo bylo dlouho trvanlivé, což je u zahraničního prodeje nezbytné.

Budějovický Budvar, v zahraničí známý jako Budweiser Budvar a v USA Czechvar (kvůli sporu s americkým „Budvarem“, pozn. red.) je druhým největším českým exportérem piva do zahraničí hned po Plzeňském Prazdroji. Na rozdíl od „Plzně“ je ale Budvar stále národním pivovarem.

Dvě desítky pivovarů zaplnily náměstí Svobody

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Brněnská Drbna

Ani včerejší zatažené počasí neodradilo návštěvníky akce Pivní Festival Brno. Od středy až do soboty se na náměstí Svobody objeví dvě desítky pivovarů, díky kterým si mohou lidé vychutnat nejrůznější druhy kvašeného nápoje na jednom místě.

Oblíbený alkoholický nápoj si mohou dát návštěvníci akce Pivní Festival Brno. Dvacet pivovarů z celého Česka, ale i zahraničí, se jim představí na náměstí Svobody od 5. až do 8. srpna. Stánky jsou kolemjdoucím k dispozici od jedenácti ráno až do osmi večer. V případě zájmu se může návštěvní doba prodloužit.

Speciály nabízí pivovar MadCat. „K pivovarnictví jsem se dostal přes svého strejdu. Čepujeme podle toho, co je zrovna navařené a čeho je zrovna nejvíc. Nejoblíbenější je asi Iskra,“ popsal Jakub Man. S počtem zákazníků byl spokojený. „Ze začátku to bylo zoufalé, protože bylo poměrně zataženo. Pak se ale roztáhly mraky, udělalo se vedro, a najednou se sem nahrnulo plno lidí, takže to bylo super,“ dodal prodávající. Pití nabízí také například Axiom Brewery, Browar Raduga nebo Lucky Bastard.

Kromě piva i speciality z Gruzie
Zájemci si kromě vychutnání chmelového nápoje mohou vybrat i ze široké nabídky jídla. Na místě jsou k prodeji například valašské frgály, langoše, grilované oštěpky, párky v rohlíku nebo gruzínské speciality. „Moje mamka je peče, a tak nás napadlo, že bychom s tím mohli začít podnikat. V roce 2012 jsme založili firmu. Takto prodáváme už třetí rok, jezdíme na různé festivaly,“ sdělil Mamuka Murgulia.

Pravidelnou návštěvnicí je Andrea Prokešová. „Byla jsem už na podobných akcích. Pivo moc nemusím a vyloženě ho nevyhledávám, ale je fajn, že si tady můžeme popovídat s přáteli. Zatím je to fajn. Je tu hodně mužského osazenstva, to se mi líbí,“ ohodnotila. Ochutnat pití přišla i Kateřina Papírková. „Sama bych tuto událost nehledala, ale vzali mě sem kamarádi. Myslím, že by podobné akce mohly být i častěji. Je tady narváno, takže se to lidem asi líbí,“ řekla.

Konec jednorázových plastů
S ohledem na ochranu životního prostředí a boj proti jednorázovým plastům se organizátoři rozhodli neprodávat nápoje do jednorázových kelímků. Zájemci si tak mohou na akci koupit nevratné pivní sklenice. Za menší zaplatí 70 korun, půllitrová je bude stát o dvacet korun víc. Na vratné kelímky je záloha padesát korun. Na náměstí jsou rozmístěné stanice, kde lze kelímky vypláchnout.

Pivní festival Brno má už jedenáctiletou tradici a obvykle se koná dvakrát ročně. Organizátorem je společnost Break Point Communications. Vstup na akci je zdarma. Návštěvníci by měli dodržovat dvoumetrové rozestupy a dezinfikovat si ruce. Doporučené je i zakrytí úst a nosu v době, když kolemjdoucí zrovna nekonzumují jídlo nebo pití. Událost se bude konat také v termínu 9. až 12. září 2020.

Štamgasti mizejí z hospod. Stále častěji srkají pivo z plechovek

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Seznam ZprávyAutor:Sofie Krýžová

Pivaři se v době pandemie přemístili z uzavřeného výčepu do obýváků. Když nakupovali pivo, potvrdili letitý trend a stále častěji sáhli po plechovkách.
Článek

Pivovary, které v minulých letech investovaly do linek s plechovkami, trefily jackpot. Hliníkový obal je totiž jediný, který dlouhodobě roste - na úkor všech ostatních, počínaje klasickou skleněnou lahví a PET lahví konče.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostl podíl piva stočeného do plechu na 12 procent celkové produkce. Sklo sice zůstává se 40 procenty nejoblíbenějším obalem, ale jeho podíl klesá.

„Zájem o plechovkové balení ze strany konzumentů každoročně narůstá. Když se podíváme na prvních 11 měsíců loňského roku, tak celkové objemy piva prodaného v plechovkách ve srovnání s rokem 2018 vzrostly téměř o 14 procent. V případě společnosti Pivovary Staropramen to dokonce bylo dvakrát tolik,“ uvedla tisková mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Konzumenti vidí v plechovkách řadu výhod. „Jde hlavně o nízkou hmotnost a poměrně rychlé vychlazení nápoje v ledničce,“ vysvětluje tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Jejich obliba se promítá i do prodeje, takže Plzeňský Prazdroj zaznamenává meziročně největší nárůst. „Vzhledem k tomu jsme letos v únoru dokončili novou linku na stáčení piva do plechovek v nošovickém pivovaru. Díky ní budeme schopní stočit přes 600 000 hektolitrů piva ročně,“ dodává Kovář.

Se zájmem o pivo v plechovkách zahýbala i pandemie. Pivovary totiž zaznamenaly v období od března do května největší nárůst prodeje nápoje v tomto obalu. „V dubnu jsme dokonce ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 prodali téměř dvojnásobné množství plechovek,“ popsala Mylbachrová. Podle ní v nárůstu prodeje sehrála zásadní roli karanténa, protože se lidé zdržovali hlavně doma.

Nárůst v letošním prvním pololetí vypozoroval i Budějovický Budvar, a to o 10 procent v porovnání s loňskem. „Část objemu prodeje piva se z restaurací přesunula do baleného piva. O 20 procent se také zvýšil objem prodaného piva ve vratné lahvi,“ oznámila mluvčí Budějovického Budvaru Markéta Ježková.

Přestože se zájem o balené pivo během pandemie zvýšil, nevykompenzoval ztráty z prodeje piva, které by se jinak prodalo v restauracích. „Prodej čepovaného piva se propadl o 40 procent. Zato prodej baleného piva v lahvích a plechovkách vzrostl o 10 procent,“ vypočítává Kovář z Plzeňského Prazdroje.

Na prodej piva v plechu měla dopad také nepřízeň letního počasí. „Letošní červen byl tím nejdeštivějším a nejstudenějším za posledních několik let, což významně ovlivnilo letní sezonu, která je pro každý pivovar velmi důležitá. Červenec už byl lepší, po krizi se ukazuje, že se lidé chtějí potkávat a chodit do hospod,“ vysvětlil Kovář. Plzeňský pivovar proto doufá v hezčí srpen i září.

Z větší obliby hliníkového obalu se mohou těšit i výrobci plechovek, kterým přibývají zakázky. „Poptávka má vzrůstající tendenci. V našem závodě v Dýšině u Plzně proto stavíme další dvě linky pro zvýšení kapacity. Nyní v Česku ročně vyrobíme 600 milionů plechovek,“ říká Pavel Batík ze společnosti Ball Beverage Packaging.

Kvůli pandemii však nedostatkem plechovek český trh netrpí, na rozdíl od amerických pivovarů. „V březnu na počátku koronakrize jsme zaznamenali mírné zakolísání poptávky, nyní je však opět stabilní,“ říká Batík. Díky smlouvám s dodavateli mají pivovary plechovek dostatek. „Díky nově otevřené továrně na výrobu plechovek ve Stříbře máme výrobce v těsném sousedství našeho největšího pivovaru v Plzni,“ uvedl Kovář.

Americká společnost Canpack otevřela novou výrobnu na konci července. „Zahájení výroby v novém závodě ve Stříbře je mezníkem pokračujícího strategického partnerství mezi společnostmi Canpack, Asahi a Plzeňským Prazdrojem. Pro Canpack představuje další krok na cestě stát se globálním partnerem společností, které volí efektivní a udržitelné obalové materiály, které oceňují i jejich zákazníci,“ říká obchodní ředitel skupiny Canpack Stephen McAneny.

Ročně spotřebuje Budějovický Budvar 90 milionů kusů plechovek, další desítky milionů vyprodukuje pivovar Staropramen. S přibývajícím počtem plechovek také narůstá počet těch vytříděných. Pivovary se často zabývají rovněž jejich sběrem a recyklací. „V oblasti likvidace obalů spolupracujeme se společností Eko-Kom a podíl recyklovaného materiálu u plechovek se pohybuje mezi 70 až 90 procenty,“ říká Mylbachrová.

Podobě je na tom i Plzeňský Prazdroj, jenž však počet plechovek, které pošle do oběhu, neuvádí. „Naše plechovky jsou zhruba z poloviny vyrobené z recyklátu. To je velice důležité, protože opakovaným použitím hliníku se snižuje energetická náročnost celého výrobního procesu o 75 až 95 procent,“ uvedl Kovář.

Podle údajů společnosti Eko-Kom bylo v prvním čtvrtletí v Česku nainstalováno 31 tisíc kontejnerů na hliníkový odpad, do kterých lidé mohou plechovky vyhazovat.

„Hliníkové obaly se zpracovávají na nový hliníkový plech, recyklují se také na práškové barvy, přísady na výrobu železa nebo na ohňostroje. Obaly ze železa se taví a využívají nejčastěji k výrobě nových plechovek,“ říká tisková mluvčí Eko-Komu Lucie Müllerová. Hliníková plechovka je pro přírodu stejně nebezpečná jako ostatní anorganické obaly, které se podle Müllerové rozkládají desítky až stovky let, některé se však nerozloží nikdy.

V horách budují malý pivovar. Večer je tu mrtvo, a přece spoustu života

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Aktuálně.czAutor:Magdaléna MedkováRyžovna

U nejvýše položeného města v Česku, Božího Daru, vznikl malý hostinec. Dům, z kterého se brzy má stát pivovar, stojí téměř na samotě poblíž krušnohorské magistrály v dechberoucí přírodě. Na úpatí luk a hustých lesů se kdysi rozkládala celá obec, po odsunu Němců byla ale většina domů srovnána se zemí. Hostinec teď navazuje na historii místa, vaří vlastní pivo a české jídlo. Podívejte se.

Obec Ryžovna měla před druhou světovou válkou asi 78 domů a 460 převážně německy hovořících obyvatel. Po odsunu Němců nechala tehdejší vláda většinu domů srovnat se zemí. Zanikl i kostel sv. Václava a hřbitov, který dnes na kopci připomíná informační tabule a památný kříž. Z osady zbylo devět domů, jedním z nich je i někdejší škola, ve které teď její majitel buduje malý pivovar.

První týden ostrého provozu v domažlickém pivovaru

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Město DomažliceAutor:Stanislav AntošDomažlice

Co přinesl první týden ostrého provozu v domažlickém pivovaru? Především je to mimořádný zájem veřejnosti. Pivnice je prakticky stále plná a servírky nestačí roznášet čepovanou domažlickou dvanáctku. Varna je po většinu času v provozu. V tancích dozrává desítka, dvanáctka, jedenáctka Čerchov a ALE (konkrétně je to dohromady k 4. 8. dvacet tisíc piv). Vyjmenované čtyři druhy budou o Chodských slavnostech-Vavřinecké pouti k dispozici. Denní nabídka je okamžitě zveřejňována na fb stránkách pivnice - stačí se jen přihlásit k odběru novinek.

Pochopitelně platí, že každý začátek je těžký a teprve až provoz ukazuje, co je ještě třeba zlepšit. Nejčastějším cílem kritiky je zejména v pátek a v sobotu večer hluk v pivnici, kde se hovor hostů odráží mezi klenbami, kamennou podlahou a zdmi. Proto město krátce po otevření oslovilo odbornou firmu zabývající se akustikou interiérů, která má v oboru bohaté zkušenosti. Nyní se čeká na její nabídku a zpracované základní řešení, které slíbila dodat zhruba do čtrnácti dnů. Pochopitelně podobných záležitostí se v každé stavbě objevuje více, podstatné je, že co lze, odstraňují zde pracující kolegové a kolegyně obratem, případně se hledá řešení jako v popisovaném případě.

A ještě jedno malé vysvětlení pro ty, kteří si pivo chtějí odnést domů. Hlavní nepsanou zásadou našich sládků je kvalita na prvním místě. Proto si pivo domů odnesete k okamžité konzumaci ve džbánku, ale ne vámi v donesené PET lahvi, kde pivo rychle mění chuť. Řádně ošetřené pivo v lahvích (plastových, skleněných i plechovkách) se v domažlickém pivovaru bude prodávat, stejně jako sudy např. na zahradní party, ale až poté, co uzraje dostatek zlatavého moku v tancích. Jak je zmíněno výše je ho připraveno dost, jen se musí ještě chvíli počkat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.07.08.2020 15:198.300/8.300