Novinky a zajímavosti ze světa piva

Novým personálním ředitelem Plzeňského Prazdroje pro Českou republiku a Slovensko se stal Rob Kenney (37). Ten se po třech letech vrací do známého prostředí. Do roku 2015 zastával post ředitele lidských zdrojů ve slovenské společnosti Pivovary Topvar a podílel se na jeho úspěšné integraci s Prazdrojem.

Rob Kenney začal pracovat pro SABMiller, tehdejšího majitele Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Topvar, od roku 2008. Nejprve působil jako HR Business Partner ve firemní centrále, kde měl na starosti personální agendu v oblastech marketingu a komunikace, později začal na stejné pozici pracovat pro celosvětový finanční úsek pivovarnické skupiny. V roce 2013 zamířil na Slovensko, odkud před třemi lety odešel na pozici personálního ředitele sesterského rumunského pivovaru Ursus. Zde se výrazně podílel na řízení projektu přechodu společnosti pod nového vlastníka Asahi.

Rob Kenney nahrazuje na postu ředitelky lidských zdrojů Plzeňského Prazdroje Catherine Sinclair, která nyní zastává tuto pozici na regionální úrovni Asahi.

Rob Kenney vystudoval psychologii na univerzitě v Nottinghamu. Před svým příchodem do pivovarnictví pracoval v bankovnictví. Ve volném čase se věnuje rodině a hraní na kytaru. Rád běhá a účastní se i závodů v triatlonu.

Rodinný pivovar Bernard byl nejúspěšnějším pivovarem v letošním ročníku ankety Pivo roku, kterou pravidelně pořádá Sdružení přátel piva (SPP). Stal se Pivovarem roku, jeho Jedenáctka vyhrála v kategorii Světlý ležák a Jantarový ležák v kategorii Polotmavé pivo. Výsledky dnes vyhlásili pořadatelé v Pivovaru Garage v Ostravě.

Hodnocení se skládá z ankety, do níž jsou zařazena všechna piva, která se v Česku vaří, a následné degustace. Také anketní část vyhrál Bernard s Jantarem. Členové SPP letos hlasovali pro rekordních 387 značek piva.

Podsládek Bernarda Jaroslav Spáčil ČTK řekl, že pivovar je úspěšný díky tomu, že dělá klasicky poctivě vaření, ležení i kvašení, a možná také díky vlastním kvasnicím. "Máme vlastní propagační stanici a každý týden si děláme nové kvasnice, takže jsou pořád čerstvé, a tím pádem to pivo kvasí tak, jak mají, nejsou staré a nedělají různé cizí příchutě," řekl Spáčil. Kvasnice od Bernarda kupují i některé minipivovary.

Předseda SPP Tomáš Erlich řekl, že poměr získaných ocenění mezi minipivovary a průmyslovými pivovary je poměrně vyrovnaný. Soutěž podle něj ukázala, že klasická spodně kvašená piva, jako jsou ležáky, zůstávají doménou průmyslových pivovarů, byť malých, a svrchně kvašená piva jsou doménou minipivovarů. Minipivovary podle Erlicha nejsou vyprofilované na určitý pivní styl, ale zkoušejí stále nové styly nebo jejich kombinace.

Předseda SPP řekl, že obliba piva se liší podle toho, kde lidé žijí. "Menší města dávají přednost klasickým desítkám, dvanáctkám a velká města, tam se víc experimentuje, tam se rozhodně prodá víc pšeničných piv, stoutů, víc aleů, víc ip," řekl Erlich.

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň řekl, že v Česku je asi 425 minipivovarů. "I s velkými pivovary je u nás kolem 465 pivovarů, což je nejvyšší číslo na obyvatele v Evropě. Vychází to nějakých 25.000 lidí na pivovar," řekl Šuráň.

Do deseti let podle něj v Česku může být i 1000 minipivovarů, jde hlavně o to, aby vznikaly ekonomicky smysluplně. Minipivovar bývá většinou restaurace s pivovarem. "Když ve vesnici budou dvě hospody, tak se nic neděje. Pivovarů může být klidně 1000 a vůbec si nebudou škodit ani vadit. Kdo dělá špatné pivo, zanikne, prostě nebude. Kdo dělá dobré pivo, tak bude fungovat, i kdyby vedle něho byl otevřený druhý pivovar," řekl Šuráň.

Některé minipivovary bývají mezi oceněnými pravidelně - Zichovec, Clock nebo Klášterní pivovar Strahov. Zichovecký Weizenbock se letos stal Pšeničným pivem roku, Clock 12 APA vyhrál kategorii Svrchně kvašené pivo a strahovský Sv. Norbert Smoked Porter zvítězil mezi svrchně kvašenými polotmavými a tmavými pivy.

Minipivovarem roku byl vyhlášen řemeslný pivovar Clock z Potštejna. Světlým výčepním pivem roku se stala Únětická 10 z Únětického pivovaru, Světlým speciálem roku Frankies Fucking Five Fingers z břeclavského pivovaru Frankies a Tmavým pivem roku třináctka z Pivovaru Rohozec.

Sládkem roku SPP vyhlásilo Pavla Palouše z pražského minipivovaru Cobolis. Palouš dříve působil v Zámeckém pivovaru Frýdlant nebo rodinném pivovaru Zichovec. SPP letos ocenilo mimořádnou cenou Střední průmyslovou školu potravinářských technologií Podskalská v Praze, která přímo navazuje na pivovarskou školu založenou v roce 1868 Janem Michaelem Scharym.

Ač jsou Češi považováni za národ pivařů, uvařit si doma populární zlatavý mok podléhá řadě byrokratických opatření. To by se mělo podle Pirátů změnit. Chystají proto novelu zákona o spotřební dani, která by měla takzvané „domovarnictví” usnadnit.

Zákon stanoví, že v jedné domácnosti se může uvařit 200 litrů piva za rok. Pivovarníci se musejí nahlásit celní správě a k tomu musejí vést deset let evidenci o tom, kdy a jaké pivo uvařili.

Taková byrokracie vede podle Romana Holoubka z Cechu domácích pivovarníků k tomu, že spousta lidí se celní správě nehlásí a vaří si pivo ilegálně. Podle odhadů se jedná o tisíc až čtyři tisíce lidí.

„Většina z nich nejsou přihlášeni z toho důvodu, že to je příliš mnoho byrokracie. Přitom to je koníček jako zahrádkaření,“ řekl Novinkám Holoubek.

Čtyři várky piva a dost
Domácím pivovarníkům chtějí pomoct Piráti, kteří chystají novelu zákona o spotřební dani. Podle té by se měl limit zvýšit ze dvou set litrů na dva tisíce litrů piva ročně na domácnost.

„Dvě stě litrů piva, to jsou vlastně čtyři várky. Čtyřikrát za rok si pro sebe a pro svoji rodinu uvaříte pivo a pak máte smůlu,“ popsal Holoubek na semináři k domovarnictví, který se konal ve čtvrtek ve Sněmovně.

Zákaz prodeje zůstane
Ze zákona by podle Pirátů měla vypadnout ohlašovací povinnost. „Chtěli bychom také nejraději zrušit i evidenci, ale to budeme ještě konzultovat s ministerstvem financí. Chtěli bychom to změkčit, aby si člověk, který doma vaří pivo, nemusel uchovávat štos papírů deset let,“ uvedl pirátský poslanec Radek Holomčík.

„V debatách o pivu se zapomíná na ty nejmenší výrobce, tedy lidi, kteří si chtějí uvařit pivo doma pro svou vlastní spotřebu,“ konstatoval další z autorů novely Ondřej Polanský (Piráti).

V zákoně by podle Pirátů mělo zůstat pravidlo, že lidé nebudou smět doma uvařené pivo prodávat. Novelu chtějí předložit během následujícího měsíce.

Pivem roku 2018 se v anonymní degustaci napříč pivními styly stal polotmavý Bernard Jantar.
Pokud si pověstný Hliník z komedie "Marečku, podejte mi pero" rád pochutnal na pivu, tak se přestěhoval do zcela ideálního města. Humpolec, respektive tamní rodinný pivovar Bernard ovládl již osmadvacátý ročník spotřebitelské ankety Pivo roku.

Bernard pivovarem roku
Konkrétně: Bernard Jedenáctka zvítězila v kategii světlých ležáků. Desítka obsadila stříbrnou příčku mezi výčepními pivy, stejně jako Bernard tmavý mezi tmavými moky. A humpolecký Jantar ovládl nejen kategorii polotmavých piv, ale i absolutní pořadí napříč všemi styly. Bernard byl pak zvolen i nejlepším pivovarem roku.

"Jde o pivovar, který vaří pivo s láskou, dlouhou tradicí a stále rozšiřuje portfolio produkce, stejně jako výstav," uvádějí organizátoři ankety ze Sdružení přátel piva.

Mezi klasickými "desítkami" k běžnému pití pak zvítězila Únětická 10°. Tedy mok, který se ve své kategorii umisťuje na stupních vítězů už od roku 2012. A zvítězil už třikrát.

Buďte na nás přísní
Minipivovarem roku se v zemi, kde jich vzniká padesátka ročně, stal Clock, řemeslný pivovar z Potštejna na Královéhradecku. Sládkem roku byl pak vyhlášen Pavel Palouš z pražského minipivovaru Cobolis.

Především menší pivovary si anketu Sdružení přátel piva pochvalují.

"Je to jediná spotřebitelská anketa, která nás hodnotí a dává nám zpětnou vazbu," uvedl při slavnostním vyhlášení výsledků v ostravském pivovaru Garage Rock and Roller club prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. "Buďte na nás přísní, jen to nás nutí být lepší. Je to nutné, abychom neusnuli."

A jaké byly výsledky v jednotlivých kategoriích?

Světlé výčepní pivo roku
1. Únětická 10° (Únětický pivovar)
2. Bernard Desítka (Rodinný pivovar Bernard)

Světlý ležák roku
1. Bernard Jedenáctka (Rodinný pivovar Bernard)
2. Bakalář za studena chmelený (Pivovar Bakalář)
3. Rohozec 12 (Pivovar Rohozec)

Světlý speciál roku
1. Frankies Fucking Five Fingers (Pivovar Frankies, Břeclav)
2. Primátor 16 Exkluziv (Pivovar Primátor)
3. Rohozec 13 (Pivovar Rohozec)

Tmavé pivo roku
1. Rohozec 13 (Pivovar Rohozec)
2. Bernard tmavý (Rodinný pivovar Bernard)
3.-4. Budvar B:Dark (Budějovický Budvar)
3.-4. Eliška, speciální tmavé pivo 13 (Měšťanský pivovar v Poličce)

Polotmavé pivo roku
1. Bernard Jantarový ležák (Rodinný pivovar Bernard)
2. Rohozec 11 řezaná (Pivovar Rohozec)
3. Svijanský Fanda 11 (Pivovar Svijany)

Světlé svrchně kvašené pivo roku
1. Clock 12° APA Clock (řemeslný pivovar Potštejn)
2. Jiskra Radniční (Radniční pivovar Jihlava)
3. Sv. Norbert IPA (Klášterní pivovar Strahov)

Svrchně kvašené polotmavé a tmavé pivo roku
1. Sv. Norbert Smoked Porter (Klášterní pivovar Strahov)
2. Tlustý netopýr (Pivovar Antoš)
3. Clock RED IPA (Clock, řemeslný pivovar Potštejn)

Minipivovar roku
1. Clock, řemeslný pivovar Potštejn
2. Rodinný pivovar Zichovec
3. Radniční pivovar Jihlava

Pivovar roku
1. Rodinný pivovar Bernard
2. Pivovar Rohozec
3. Pivovar Koníček Vojkovice

Sládek roku
Pavel Palouš, minipivovar Cobolis

Mimořádná cena roku
Střední průmyslová škola potravinářských technologií v Podskalské

Zámecký pivovar ve Frýdlantě se stal rodinnou firmou. Zbavil se kontroverzního společníka a plánuje i prodej piva do zahraničí.

Japonsko, Belgie, Francie, Polsko. Tam všude by se mohlo prodávat pivo ze zámeckého pivovaru ve Frýdlantě. Jeho majitel Marek Vávra na tom teď usilovně pracuje.

„V rámci prodeje lahví nám padesát procent obratu dělají Poláci, kteří sem jezdí. Takže je na čase, aby se naše pivo dostalo i za hranice,“ vysvětluje Vávra.

Spolupráci už pivovar navázal i s Němci, a to nejen ohledně prodeje piva, ale i využívání jejich laboratoří.

„My sice máme svoji laboratoř, ale je malá. Chybí nám zařízení, které určuje v pivu ty zásadní látky z hlediska spotřební daně, stupňovitosti a alkoholu. Podle stupňovitosti se daň vyměřuje. Za jeden stupeň na hektolitr platí minipivovary šestnáct korun, velké pak třicet dvě koruny,“ říká Vávra.

Ten je nově stoprocentním vlastníkem a majitelem Zámeckého pivovaru. Ještě donedávna se o tento post dělil se společníkem Lukášem Plechatým. V Liberci a okolí má přitom Plechatý pověst kontroverzního spekulanta s pozemky.

Zbohatl třeba na prodeji pozemků ve Vesci před mistrovstvím světa v lyžování v roce 2009 nebo na pozemcích, přes které má vést obchvat České Lípy. Teď Vávra Plechatého vyplatil.

Pivovar je teď rodinnou firmou
„Musím říct, že bez něj by pivovar ve Frýdlantě nevznikl. Společníkem se stal v roce 2013, kdy pivovar potřeboval na rozjezd hodně peněz. Obíhal jsem banky, investory, ale marně. Nikdo do toho nechtěl jít. Pouze on. Teď jsme se ale společně dohodli na jeho odchodu. Nově jsme tak čistě rodinným pivovarem,“ líčí Vávra.

Sládkovou je ve Frýdlantě Vávrova sestřenice, o logistiku a provoz se stará bratranec, kancelářské záležitosti má na starost manželka a v recepci sedí jeho teta. Nejde však o jedinou změnu. Vávra se teď chystá upravit bývalou elektrárnu mechanické tkalcovny z roku 1899 v Dětřichově. Opuštěná hala se má změnit na sklad pivních sudů a lahví.

„Pivovarský areál ve Frýdlantě je z převážné části barokní. Je tu spousta malých prostor s různou výškou podlah, což dělá problémy při logistice. Budeme rozšiřovat pivovar o lahvovou linku, abychom uspokojili poptávku, ale nemáme už pivo kde skladovat. A nechci ty barokní stavby tady ničit. Stará elektrárna v Dětřichově je de facto jen obvodové zdivo, čili pro nás ideální. A pokud bychom se chtěli výhledově dál rozšiřovat, tak máme kam,“ vysvětluje Vávra koupi části staré továrny.

Nealko pivo možná, plechovky nikdy
Už teď přitom ve Frýdlantě výroba každoročně roste. Zatímco před čtyřmi lety, kdy se pivovar obnovil, byl výstav pět set hektolitrů, dnes je to osm tisíc, u kterých to ale neskončí.

„Podle mě záchrana pivovaru nespočívá v tom, že opravíme všechny jeho budovy, ale že mu vrátíme původní výstav. A ten tu byl v době rozmachu za Rakouska-Uherska zhruba čtyřicet tisíc hektolitrů. Máme tu teď technologii, díky které můžeme těchto čísel znovu v budoucnu dosáhnout,“ dodal Marek Vávra.

Do čeho se nikdy nechtějí ve Frýdlantě pouštět, je výroba piva do plechovek. Naopak vážně teď v rodinné firmě propočítávají, zda se vyplatí výroba

Vše začalo v roce 2005, kdy firma HEGAs-ENERGO, s. r. o. zabývající se provozováním kotelen, koupila objekt uhelné kotelny pro čtyři bytové domy. V následujícím roce byla provedena, za přispění dotačních titulů z evropských fondů, rekonstrukce staré uhelné kotelny na moderní zdroj tepla využívající obnovitelný zdroj energie – dřevní štěpku. Myšlenka využít prázdné prostory na vaření vlastního piva vznikla v roce 2007 na základě návštěvy dvou již existujících minipivovarů v okolí Beskyd. Zkušební provoz minipivovaru byl zahájen v polovině října 2008.

Varna minipivovaru je unikátní tím, že vaření piva probíhá v kotli, který je vytápěn ekologickým palivem – peletami. Z hlediska použitého paliva tvoří varný kotel s kotlem na štěpku jeden celek využívající místní obnovitelné zdroje energie. Výrobní kapacita pivovaru je 500 hektolitrů piva, zatím se vaří tři druhy piva, a to 12° světlý ležák, 14° polotmavý ležák a 12° ovocný ležák.

Pivo dozrává v ležáckých tancích 30-40 dnů a to dodává pivu výraznou lehce nahořklou chuť a potřebné harmonizující složky, které při mírné konzumací mají blahodárný vliv na lidský organizmus. Neobsahuje žádné chemické přísady, je nepasterizované.

První konceptová hospoda Plzeňka značky Pilsner Urquell otevírá na pražském Žižkově.


Pivní značka Pilsner Urquell uvádí na trh novou konceptovou hospodu Plzeňka. První s názvem Plzeňka Olše otevírá na pražském Žižkově.

„Koncept Plzeňka volně navazuje na tradici a historii značky, ale představuje je soudobými moderními prostředky a provedením. Měla by se stát nejlepší hospodou v místě a okolí,“ říká architekt Jan Bouček, tvůrce Plzeňky.

Stěny interiéru zdobí reliéfy nejtypičtějších míst plzeňského pivovaru, návštěvníci se tak mohou cítit jako na varně, ve sklepě mezi obřími sudy či před branou plzeňského pivovaru. Motivy a jejich provedení jsou autorským dílem sochařského ateliéru Mergental & Kovařík.

Dominantou celé hospody je výčep, vyrobený je ze skleněných kachlů a inspirovaný plzeňským pivním půllitrem. Dělícím prvkem hospody je velká skleněná pečeť charakteristická pro plzeňský ležák, která je zároveň i symbolem Plzeňky. Skleněné dekorace jsou dílem sklářů ze sklárny Bomma ve Světlé nad Sázavou. Sklo má charakterizovat základní myšlenku propojení pivovarského a sklářského řemesla jako dvou odvětví s bohatou tradicí a vynikajícím zvukem v celém světě.

„Před více než dvaceti lety jsme vytvořili velmi úspěšný koncept Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých dnes funguje po celé republice více než třicet. Interiér typicky české hospody si ale s měnící se skladbou hostů, jejich preferencemi i věkovou strukturou žádá změnu. Přicházíme proto s konceptem Plzeňky, který vychází vstříc požadavkům na současné pojetí klasické hospody – a to i v místech, kde dosud konceptové hospody Pilsner Urquell nebyly. Plánujeme proto v blízké budoucnosti otevřít Plzeňky v Opavě, Příbrami nebo v Plzni,“ říká Martin Troup, marketingový manažer značky.

Hlavním pivem na výčepu s osmi kohouty, který byl vytvořen speciálně pro koncept Plzeňky, je Pilsner Urquell čepovaný přímo z tanků. Součástí je i nabídka české kuchyně, připravované podle tradičních receptů.

S konceptovými hospodami pracuje společnost Plzeňský Prazdroj i u svých dalších značek. Například Gambrinus má svou Srdcovku, Radegast hospodu Radegastovna, Velkopopovický Kozel Kozlovnu a Excelent svůj Urban Pub. Neobvyklé nejsou ani u dalších pivovarů, Pivovary Staropramen pro svou značku Staropramen rozvíjí restaurace Potrefená husa a koncept Naše hospoda, pro Braník uvedly Výčep. Heineken zase pro pivo Krušovice vyvinul koncept Šalanda, Bernard má svůj Bernad Pub a menší formát Bernard Bar.

Ale je třeba vzít v úvahu, že ne všechno, co se doma uvaří, se dá taky vypít.
Poslední průzkum: Preference pirátů stoupají, teď by dostali 16 procent. A to je teprve začátek.

Zatímco hlava státu divoce preluduje v Šanghaji a Andrej Babiš - jak naivní! - jásá nad nesrozumitelnými slůvky reverse charge, piráti znovu kují legislativní železo tam, kde to voliče.cz doopravdy pálí.

Tolerance alkoholu na českých tocích. Částečná legalizace marihuany. A teď do třetice do černého, společenský trend: Zákon o domácím vaření piva!

Podle pirátů se "v debatách o pivu zapomíná na ty nejmenší výrobce, tedy lidi, kteří si chtějí uvařit pivo doma pro svou vlastní spotřebu" a "zatěžuje je celá řada povinností, které domácí výrobu piva nesmyslně komplikují". Proto domovarníkům navrhují a) zrušit povinnost hlásit se na celním úřadě a vést a archivovat evidenci, a b) zvýšit objem, do kterého je domácí pivo osvobozeno od spotřební daně, z 200 na 2000 litrů ročně. (5,5 litru na domácnost a den, ale je třeba vzít v úvahu, že ne všechno, co se doma uvaří, se dá taky úspěšně vypít.) Potlesk!

Zabaleno do idejí, jde o vymýcení buzerace občanů státem. "Je vlastně až zarážející, že jsme tento nešvar našli i v tak typické oblasti pro naši zemi, jako je výroba piva," podivil se poslanec Radek Holomčík. O to je samozřejmě pirátský drobnohled obdivuhodnější a pirátská iniciativa cennější.

Souhlas ostatních poslaneckých klubů je nabíledni: podpora rozvinuté občanské společnosti a zlatých českých ručiček, boj s byrokracií a záchrana národního kulturního dědictví, tento koktejl jinou možnost ani nenabízí. Je snad někdo proti?

Jako by nevěděli, že věc je předem vyhraná, piráti ještě navrch uspořádají parlamentní seminář, kde na praktických příkladech vysvětlí význam a tradici domovarnictví. Půjde o nejnavštívenější volnočasovou akci letošního roku, hned po legendárním SPD-symposiu Svoboda projevu a právo na pravdu.

Když začínala EET, objížděl Babiš hospody a platil panáky - ale na tohle jen tak nemá. Neřesti se staly doménou těch "kluků", pirátů.

Bývalý litoměřický pivovar se začíná probouzet k životu. V jeho prostorách by se už příští rok mohlo vařit pivo a o něco později i odlévat sklo. Chátrající objekt pomůže obnovit dotace i finanční příspěvek města. Pivovar se po 282 letech výroby zastavil v roce 2002.

Rekonstrukce levé části areálu, který se nachází ve středu města, má být zahájena na konci letošního roku.

„Prostory budou opraveny tak, aby mohly být pronajaty podnikateli, který zde začne vařit pivo a obnoví značku Kalich. Předpokládaná doba realizace je zhruba rok,“ uvedla Eva Břeňová z litoměřického městského úřadu.

Jak dodala, díky své připravenosti Litoměřice uspěly ve vládním programu Restart určeném na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů.

„Předpokládané náklady vycházejí na 21,9 milionu korun. Získali jsme dotaci 11,4 milionu korun, zbytek město doplatí ze svého,“ informovala vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková s tím, že výběrové řízení na provozovatele pivovaru bude vyhlášeno do konce roku.

Radnice má v plánu také rekonstrukci pravé části areálu pivovaru, zde by měla vzniknout sklárna.

„Zatím se tvoří se studie. Náklady budou podstatně vyšší než u pivovaru, ale definitivní čísla ještě nemáme,“ podotkla Brunclíková.

Minulý rok na jaře vyhodnotili litoměřičtí občané okolí bývalého pivovaru jako nejošklivější místo ve městě. To by se nyní mělo změnit.

„Vzhledem k tomu, že sklárna by byla veřejnosti přístupná, jednalo by se zároveň i o turisticky zajímavou atrakci,“ předpokládá místostarosta Litoměřic Karel Krejza.

Milovníci piva, kteří sní o tom, že se ráno probudí v pokoji provoněném chmelem a sladem, mají nyní šanci si svou tužbu splnit. V americkém státě Ohio se totiž otevřel hotel přímo v řemeslném pivovaru. Samozřejmostí je pípa na pokoji i lednička na dosah ruky při sprchování. Noc v ráji pivařů stojí zhruba 3 500 korun.

Místo, které se prezentuje jako „první hotel na světě uvnitř pivovaru“ či „nejnachmelenější místo na Zemi“, se nachází v metropoli státu Ohio Columbusu.

V každém z pokojů neobvyklého hotelu jsou čepovací kohouty, z nichž si hosté mohou hned po ránu natočit některou z místních pivních specialit. Pokoje mají i vlastní ledničky naplněné zlatavým mokem v láhvích či plechovkách.

Ranní hygienu si mohou ubytovaní zpříjemnit sprchou, při které se namydlí chmelovým mýdlem. Lednička s pivem je přitom samozřejmě na dosah ruky i během sprchování. Ke snídani se podává jak jinak než pivo a den mohou hosté strávit například listováním v nejnovějších knihách o pivovarnictví či návštěvou pivovarnického muzea.

Hotel The DogHouse patří skotské firmě BrewDog a stojí přímo u nové americké centrály pivovarnického podniku. Ubytovací zařízení bylo možné v areálu pivovaru postavit i díky kampani na crowdfoundingových stránkách, na kterých se na zajímavé projekty skládají obyčejní lidé.