Novinky a zajímavosti ze světa piva

Velkopopovický pivovar prochází výraznou modernizací. V květnu spustil novou stáčecí linku na vratné lahve, nyní uvedl do provozu 14 moderních cylindrokonických tanků, ve kterých budou nově zrát a kvasit ležáky i výčepní piva a které nahradí původní technologii v pivovarském sklepení. Celkově jde o investici přesahující 620 milionů korun.

Výroba piva v Popovicích probíhá stále podle tradičních pivovarských postupů. Pivo se v Popovicích vaří z vody z pivovarských studní v měděných kádích. To je garancí, že chuť piva Kozel zůstane nezměněna. Moderní cylindrokonické tanky s plně automatickým provozem pak umožní zrání a kvašení piva ve stejné kvalitě jako doposud, zvýší ale efektivitu výroby piva a zjednoduší práci lidem v pivovaru.

„Po zhruba padesáti letech nahrazujeme stávající tanky umístěné ve sklepích, které se manuálně a velmi obtížně udržují, novými moderními cylindrokonickými tanky. V rámci inovace pivovaru jsme pořídili celkem 14 kvasných a ležáckých tanků a jeden tank na kvasnice. Každý z nich váží bezmála 20 tun, je dlouhý 18 metrů a má objem 3300 hektolitrů, to znamená 660 tisíc piv. Prvních šest tanků jsme zapojili do výroby v červnu, dalších osm jsme zprovoznili v průběhu července,“ říká Václav Šimek, manažer Velkopopovického pivovaru.

Výrobcem cylindrokonických tanků je německá společnost Ziemann Holvrieka. Z výrobního závodu putovaly začátkem roku nejprve po moři a poté po Labi do přístavu v Mělníku. Odtud je pak do Velkých Popovic v březnu přivezla nákladní auta, kde tanky zapojila a zprovoznila česká firma Denwel.

Není to ale jediná letošní novinka ve velkopopovickém pivovaru. Ten zároveň modernizuje stáčecí linku na vratné lahve. První etapu dokončil letos v květnu, když renovoval skelet budovy i podlahu a instaloval například novou myčku lahví, plnič, pastér a lepičku etiket. Kompletní inovace lahvové linky bude dokončena v příštím roce, díky čemuž bude schopna dosahovat kapacity 50 tisíc lahví za hodinu.

„Vratné lahve jsou naším nejprodávanějším obalem, zájem lidí o ně roste, zvláště poté, co jsme loni kompletně ukončili stáčení piva do PET lahví. Popovická linka je nepřetržitě v provozu od roku 1992, zaslouží si tedy nejen modernizaci, ale i rozšíření kapacity, abychom byli i v budoucnu schopní dodávat milovníkům Kozla jejich oblíbené pivo,“ dodává Václav Šimek. Úplného dokončení se linka dočká v roce 2023 a celkově jde o investici přesahující 415 milionů korun.

Znojemský městský pivovar mění etikety. Jejich dominantou je nově písmeno Z, které se stává hlavním symbolem znázorněným ve formě praporce a tvoří základ etiket, což posiluje vztah pivovaru s tímto historickým královským městem. Znojemský pivovar po „covidové“ stagnaci letos plánuje rekordní výstav kolem 3800 hektolitrů, tím se stane jedním z největších producentů piva v Jihomoravském kraji.

Redesign etiket pivovar plánoval dlouhodobě. Plány nezměnil ani po ruské invazi na Ukrajinu, která písmenu Z dala negativní konotace. „Musím přiznat, že nám to situaci mírně zkomplikovalo, ale jsme jednoduše ze Znojma. Právě toto písmeno je symbolem našeho města a v logu ho máme, i když až dosud ve významně menší podobě od roku 2015,“ uvedl marketingový manažer Znojemského městského pivovaru Petr Syřiště.

Pivovar staví na lokálním patriotismu konzumentů, který zdůrazňuje i praporec na logu. „Znojmo je jedno z nejstarších královských měst s městskými právy včetně vaření piva už od 13. století, takže je opravdu na co navazovat,“ uvedl Syřiště. Samotný pivovar se přitom nachází hned v sousedství snad nejproslulejší moravské rotundy sv. Kateřiny a znojemského hradu. Na historickém místě, kde se pivo vaří více než 300 let.

„Nové etikety nejenom podporují naši hrdost na náš původ, ale hlavně zpřehledňují portfolio, kdy každý produkt má svou charakteristickou barvu na minimalistickém designu. Naše prémiové vínem inspirované speciály jako je Sauvin, tedy pivo zakvašené místně lokalizovanou vinnou kvasinkou jsou navíc se zlatou ražbou a parciálním lakem,“ uvedl Syřiště.

V okolí znojemského hradu, který je dominantou města, se pivo vaří od počátku 18. století. Vlastníkem pivovarského areálu bylo nejdříve město, následně rodina Mauralových. Po revoluci podnik produkoval pivo pod značkou Hostan. Tento pivovar zavřela společnost Heineken v roce 2009. Přetržka znamenající zastavení výroby ale trvala jen šest let, když v listopadu 2015 začala v areálu vařit pivo nová společnost Znojemský městský pivovar.

„Návrat výroby do Znojma se ukázal jako správná volba. Naše výstavy přibrzdila pandemie, ale díky zájmu místních konzumentů, kteří jsou lokální patrioti už zase rosteme,“ dodal Syřiště s tím, že loni se výstav pivovaru pohyboval kolem 3000 hektolitrů. Letošní plán je 3800 hl, což znamená růst o zhruba čtvrtinu na dosud rekordní úroveň.

Brána hanušovického pivovaru se po roce opět otvírá všem milovníkům skvělého piva, pohodové muziky i pivních soutěží. V sobotu 3. září od 13:00 začínají tradiční Pivovarské slavnosti HOLBA. Celou akci vám zpříjemní oblíbené kapely, jako jsou No Name, Jelen nebo Lenny. Neodmyslitelnou kulisu dotváří horizont dechberoucí jesenické přírody.

Historie pivovaru Holba spadá až do roku 1874. Přestože technologie 21. století ovlivnily také výrobu piva, v hanušovickém pivovaru si zakládají na tradičních postupech. Pivo kvasí na otevřené spilce a zraje více než měsíc stejně jako za starých časů. I to se promítá do jeho celkové chuti. A koho by nelákalo ochutnat orosený půllitr přímo od zdroje? Skvělou příležitostí jsou již 18. Pivovarské slavnosti HOLBA.

„Letos jsme pro návštěvníky přichystali exkluzivní ochutnávku našeho speciálu – Svatováclavského ležáku za studena chmeleného 12%, který bude oficiálně v provozovnách až po Pivovarských slavnostech. Dalším lákadlem je náš šampion, Holba Šerák, rovnou z tanku. Pokud je ale vaším favoritem třeba Horská 10, Holba Premium nebo třeba Holba polotmavá 11, bude se vám na slavnostech líbit, protože na čepu budou všechny produkty z našeho sortimentu. Výjimkou není ani naše novinka – Holba Nealko,“ upřesňuje Ing. Luděk Reichl, sládek hanušovického pivovaru.

Na Pivovarských slavnostech, které proběhnou v sobotu 3. září od 13:00, sice hraje prim pivo, ale akci si užijí všichni, kteří mají rádi zábavu, hudbu i soutěže. Pestrý program bude bavit celou vaši rodinu nebo partu přátel. V podhůří Jeseníků se rozezní tóny interpretů, jakými jsou No Name, Jelen, Lenny a mnoho dalších. Noční oblohu zase rozzáří ve 23:00 pestrobarevný ohňostroj. Více informací najdete na www.pivovarskeslavnosti.cz/, kde můžete také předem zakoupit vstupenky. V ceně máte lákavou neomezenou konzumaci piv a vybraných nealko nápojů. Děti do 140 cm mají vstup zdarma.

Kvůli nejasnému postupu vlády, kdy a jak přesně pomůže lidem a firmám s rostoucími cenami plynu a elektřiny, se na premiéra Petru Fialu otevřeným dopisem obrátil majitel pivovaru Malý Janek v Jincích Jiří Janeček. „Buď do 14 dnů zveřejníte jasná pravidla, nebo odstupte z funkce premiéra,“ napsal předsedovi vlády Janeček.

„I informace, že nikomu v České republice nebudete pomáhat, nám pomůže zavčas ukončit podnikání, rozdat výpovědi a podnikání ukončit. Což v konečné fázi znamená vše prodat,“ uvedl v dopise předsedovi vlády Janeček, který byl dříve poslancem za ODS a teď je místopředsedou Hnutí PES, které pořádalo protesty proti opatřením proti šíření covidu.

Tvrdí, že se obrací přímo na Fialu po rozhovoru s dodavatelem energií, který sdělil, že koncem roku skončí pivovaru fixace cen „Uvedené ceny nám zvedají provozní náklady o 250 tisíc korun měsíčně. Když se k tomu připočtou od června zvednuté úroky kvůli ČNB o 7 procent, činí nárůst celkových vícenákladů 350 tisíc korun měsíčně,“ píše Janeček. Není to podle něj způsobeno špatným řízením podniku, ale špatným řízením státu.

„Vyzývám Vás, abyste do 14 dnů jasně řekl, jak tuto situaci budete řešit, zda jako v Německu, kde vláda plně kompenzuje vzniklé vícenáklady, nebo zastropováním cen,“ apeluje na Petra Fialu majitel pivovaru a dodává, že si nemůže dovolit uvěřit pouhým slibům.

O bublající nespokojenosti v regionech hovořil ve středu v Senátu také Jaroslav Větrovský, šéf klubu ProRegon,který byl zvolen za hnutí ANO. Mluvil o tom, že jestliže lidé dostávají faktury, že mají měsíčně platit zálohu za elektřinu 11 tisíc korun a loni platili polovinu, je vládou zmiňovaná podpora dva tisíc korun v letošním roce nedostatečná.

Senát schválil novelu energetického zákona, která umožní zavedení úsporného tarifu. Výši pomoci státu jednotlivým rodinám kvůli drahým energií neovlivní, kolik spotřebují. „Pokud jde o úsporný tarif, každý dostane fixní částku bez ohledu na to, kolik spotřebuje,“ řekl senátorům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Již dříve uvedl, že maximální výše příspěvku rodinám díky úspornému tarifu má být 16 tisíc korun. „Nikdo nebude muset chodit na úřady a o nic žádat,“ řekl při schvalování ve Sněmovně. Lidé mají slevu vidět na fakturách, které dorazí v říjnu. Věřím, že občané tuto pomoc obdrží ještě před koncem této topné sezony,“ řekl Síkela.

Po dvouleté covidové pauze projedou v sobotu 13. srpna Plzní, severním Plzeňskem a Rokycanskem automobily a motocykly z dob socialismu. Veteran Car Club Plzeň pořádá již sedmý ročník srazu těchto vozidel.

Podle jednoho z pořadatelů, Davida Procházky, se v žádném případě nejedná o jakoukoliv propagaci minulého režimu. "Akce je pořádána jako připomínka vozidel, se kterými se dnešní čtyřicátníci setkávali jako děti, padesátníci na nich získávali své první řidičské zkušenosti a ti starší v nich prožili kus života," uvedl.

Celá akce začne výstavou vozidel na nádvoří Plzeňského Prazdroje, odkud se vozidla v 10 hodin vydají na zhruba 100 kilometrů dlouhou spanilou jízdu. Na ní budou účastníci plnit různé úkoly. Z Plzně účastníci vyrazí přes Zruč a Kozojedy do Chříče, kde si prohlédnou muzeum, pokračovat budou přes Zvíkovec na Liblín. "Tam vozidla uvidí i obyvatelé zdejšího domova sociálních služeb. Cestou do Plzně pak posádky projedou kolem němčovické pařezové chaloupky, navštíví muzeum Karla Gotta v Újezdě, rozhlednu v Břasích a přes Všenice a Chrást se vrátí do pivovaru," popsal trasu Procházka.

Okolo 16. hodiny se pak vrátí do areálu pivovaru, kde budou na nádvoří vozidla opět vystavena. Návštěvníci budou v anketě moci vybrat nejzajímavější stroj a od 17 hodin pak zazní stylová hudba v podání Kroků Michala Davida. Poté dojde k vyhodnocení úkolů, rozdání pohárů a cen.

"Akci jsme dva roky nepořádali a k jejímu pokračování nás vlastně vyzvali sami účastníci," podotkl Milan Hampek, další člen pořadatelského týmu, který se těší na setkání s motoristickými kamarády. Těch se přihlásila více než stovka.

Oba pořadatelé pak věří, že akce bude zajímavá nejen pro účastníky, ale i pro návštěvníky. "Moc se těším na okamžiky, kdy dědečkové budou opět vnoučatům ukazovat auta, se kterými jezdili v mládí. Na mysli jim vyvstanou vzpomínky, ty krásné i ty méně pěkné a bez ohledu na to, že akci pořádá náš Veteran Car Club jsem jako starosta centrálního obvodu rád, že se může konat a děkuji Plzeňskému Prazdroji za poskytnutí zázemí," dodal Procházka.

První Bernard Pub otevřel před deseti lety v Jeseniově ulici v Praze. Síť franšízových podniků se od té doby postupně rozšiřuje, aktuálně jich je otevřeno jedenáct, z toho dva v zahraničí, na Slovensku a ve Španělsku.

„Na rozšiřování sítě netlačíme, děje se tak přirozenou cestou. Stojíme o partnery, kteří mají vztah k řemeslu, ke kvalitnímu pivu, k zákazníkům. Jsme rádi, že podniků s naším jménem přibývá v době, kdy je v oboru větším tématem spíše zavírání hospod a restaurací než otvírání nových,“ říká obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Rodinný pivovar Bernard vsadil na “měkkou franšízu”, která dává provozovatelům volnou ruku například v tvorbě menu, ale neurčuje ani dodavatele dalších nápojů nebo surovin do kuchyně. „Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Je to model, který přináší originalitu,“ uvádí ke strategii sítě obchodní ředitel.

Bernard Puby nabízí rozšířený sortiment čepovaného piva, součástí je Rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Širokou nabídku piv doplňuje kvalitní kuchyně. „Je to značková restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupcem pivovaru. Je možné zde ochutnat pivo nepasterované, nefiltrované i kvasnicové,“ dodává Zdeněk Šípek.

V srpnu se navíc otvírá další nový Bernard Bar ve Vyškově a v září přibude Bernard Bar v Litvínově. Bernard Bary jsou orientované především na nápoje, Bernard Puby mají i plnohodnotnou kuchyni.

Rodinný pivovar Bernard rozšíří svou síť restaurací Bernard Pub. Nové se objeví ve Vyškově a v Litvínově.

Rodinný pivovar Bernard rozšíří svou síť restaurací Bernard Pub. V současnosti čítá jedenáct restaurací, z toho dva v zahraničí, na Slovensku a ve Španělsku. V srpnu se otvírá další nový Bernard Bar ve Vyškově, v září přibude Bernard Bar v Litvínově. Od otevření prvního Bernard Pubu uplynulo deset let, první byl v Jeseniově ulici v Praze, který teď prošel modernizací.

„Na rozšiřování sítě netlačíme, děje se tak přirozenou cestou. Stojíme o partnery, kteří mají vztah k řemeslu, ke kvalitnímu pivu, k zákazníkům. Jsme rádi, že podniků s naším jménem přibývá v době, kdy je v oboru větším tématem spíše zavírání hospod a restaurací než otvírání nových,“ říká obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Rodinný pivovar Bernard vsadil na tzv. měkkou franšízu, která dává provozovatelům volnou ruku například v tvorbě menu, ale neurčuje ani dodavatele dalších nápojů nebo surovin do kuchyně. „Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Je to model, který přináší originalitu,“ uvádí ke strategii sítě obchodní ředitel.

Bernard Puby nabízí rozšířený sortiment čepovaného piva, součástí je tzv. rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Nabídku piv doplňuje také nabídka jídel.

Spolupráce s lokálními partnery je jedním z pilířů, na kterých plzeňský experimentální pivovar Proud staví už od svého založení v roce 2020. Aktuální novinkou je sezónní limitka Kisseláč Švestka ve stylu Berliner Weisse, při jehož výrobě byl použit švestkový základ z české rodinné firmy Ovocňák.

„S českými dodavateli surovin pro naše piva spolupracujeme moc rádi. S Ovocňákem jsme se dali poprvé dohromady při výrobě Kisseláče Meruňka, kdy jsme použili jejich meruňkové pyré. A výsledek byl skvělý, stejně jako teď u Kisseláče Švestka. Švestky pocházejí ze sklizně v sadu, který má firma Ovocňák na farmě Beckov,“ říká Michal Škoda, ředitel pivovaru Proud. „Kisseláč Švestka je lehké pivo po všech stránkách. Vůně je svěží s nádechem po švestkách nebo po švestkových povidlech. Po napití je patrná příjemná kyselost, která nezkřiví tvář, ale naopak nechá vyniknout jemný kyselý charakter i sladový základ,“ dodává sládková Proudu Lenka Straková.

Ovocňák – to jsou táta a dva synové Kořínkovi. Myšlenka vyrábět čistý ovocný mošt se zrodila v roce 2011, postupně přibývaly další produkty – pyré, ovocné plátky, sušené ovoce, povidla a nejnověji výrobky z rakytníku, považovaného za českou superpotravinu. „Většinu ovoce pěstujeme ve vlastních sadech, které jsme založili v roce 2013 a na kvalitu surovin tak nejen dohlížíme, ale i si ji sami určujeme. Šizených produktů a služeb je u nás dost, a proto se snažíme přinášet kvalitu. Je to sice těžší cesta, ale my ji považujeme za jedinou správnou!“ zdůrazňuje Tomáš Kořínek mladší.

Kisseláč Švestka, stejně jako další piva z Proudu, je možné zakoupit v e-shopu Proudu, ve vybraných pivotékách, ochutnávkových pivnicích a ochutnat je lze čepované i na pivních festivalech po celé České republice.

Mezinárodní den piva připadá na první pátek každého srpna. Letos tedy na 5. 8. Každý si může tento den oslavit po svém - s vychlazeným půllitrem, prohlídkou pivovaru nebo třeba relaxační koupelí v pívních lázních.

Kupodivu nepřišel z Česka, jak by se dalo předpokládat, ale z Kalifornie ze Santa Cruz. Tehdy v roce 2007 se pár přátel rozhodlo, že si začátkem srpna uspořádají malý svátek. Chtěli společně posedět, popíjet pivo a oslavit ty, kdo ho vyrábí a servírují.

Jenže z malé akce se nakonec stala mezinárodní událost, která se slaví první pátek v srpnu, a to údajně na 6ti kontinentech, v 80 zemích a několika stovkách měst.

MEZINÁRODNÍ DEN PIVA MÁ TŘI DEKLAROVANÉ ÚČELY:
Shromáždit se s přáteli a užít si chuť piva.
Na oslavu osob odpovědných za vaření a podávání piva.
Spojit svět pod hlavičkou piva společnou oslavou piv všech národů v jediný den.

Další Mezinárodní den piva připadá na pátek 4. 8. 2023.

Na zdražování energií a potravin logicky doplácejí i restaurace. Podle představitele Asociace restauratérů Apron Luboše Kastnera hospody vlivem krize často mění od základu obchodní strategii. Upravují menu a rovněž zmenšují porce. Zdražení ale nejspíš žádný z podniků neuteče. Za kolik budou restaurace na podzim nabízet obědy či točené pivo?

Mezi položky, které skokově zdražily, patří mimo jiné mouka, mléko, vajíčka či maso. Kromě vysokých cen potravin restauratéry trápí i energetická krize. Jak se situace projevuje na ceně ve stravovacích podnicích?

„Náklady restauratérům rostou rychleji, než oni sami zvyšují ceny. Přesto restaurace v poslední době plošně zdražují, ve větších městech asi o 20 procent a v obcích o 10 až 15 procent,“ řekl Luboš Kastner v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Výrazně zdražil například řízek či smažený sýr. I tak by ale podle Kastnera cena obědu ve větších městech neměla výrazně přesáhnout 200 korun.

„U zodpovědných restauratérů se cena udrží na částce 200 korun. Na vesnicích by to ale bylo moc. Tam půjde hlavní jídlo koupit za 150 až 170 korun, ale třeba i včetně nápoje či polévky. Lidé mají ceny u gastronomie zafixované a neradi akceptují změnu k horšímu,“ vysvětlil restauratér. Majitelé hospod tak vymýšlejí, jak si své pravidelné zákazníky udržet a zároveň nezkrachovat.

„Z burgeru, který měl 200 gramů, se najednou může stát 180 gramů. Nelze ale pořád všechno zmenšovat. Gastronomie se vlivem krize profesionalizovala. Mnoho podnikatelů pochopilo, že musejí upravit svou vizi – jinak řídit podnik, změnit menu, přinést nová jídla a u toho i částečně zdražit a vysvětlit to zákazníkovi,“ popsal Kastner. Podle něj restauratéry paradoxně nejvíce trápí pivo.

„Proč najednou platit za pivo o tři koruny víc? Na to se zákazníci ptají. Snažíme se ho zdražit co nejméně, ale potřebujeme mnohem více. Pro Česko je to zásadní produkt, který nám ale stále méně přispívá na krytí nákladů. Je to pro restauratéry takový danajský dar a ekonomický problém,“ popsal.

Kastner tak nepředpokládá, že by během léta v restauracích výrazně stoupla cena piva. „Restauratéři na to zatím nemají odvahu, ale situace je k tomu brzy donutí. 70 korun za točené pivo se může stát realitou, v centrech velkých měst již na podzim. V menších městech pak jedno točené za cenu mezi 50 až 60 korunami. Nepřeju si to, ale je to tak,“ dodal.

I přes vyšší ceny se ale podle Kastnera z Čechů nikdy nestane „krabičkový národ“ a do restaurací lidé budou chodit i nadále, jen možná méně častěji.