Novinky a zajímavosti ze světa piva

Kvůli klimatickým změnám bude nižší produkce ječmene, uvádí studie. Právě ten je ale jednou ze základních surovin pro výrobu piva.

Washington - Pivo se v budoucnu stejně jako čokoláda, káva a víno může stát obětí klimatických změn, které povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou v pondělí otiskl odborný časopis Nature Plants.

Viníkem budoucího zdražování má být podle vědců ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.
Produkce ječmene, jedné ze základních surovin pro výrobu piva, se v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, uvádí zpráva. Ztráty mohou dosáhnout až sedmnácti procent ve srovnání s nynější úrovní. Cena piva se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobí, a to po odečtení inflace. V některých zemích, například v Irsku, vzroste až trojnásobně.

Vědci podle agentury AP dávno vědí, že ječmen je jednou z nejzranitelnějších plodin. Nově zveřejněná studie ale tento fakt prezentuje v dramatických souvislostech, shodují se experti. Právě popis důsledků globálního oteplování na příkladu piva je podle nich cesta, jak co nejvíc rozšířit povědomí o změnách klimatu.

K výrobě piva se používá necelá pětina celkové světové úrody ječmene, uvádí AP. V takových zemích, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Čína, jsou to až dvě třetiny. Pokud podle vědců budou emise skleníkových plynů vypouštěny do ovzduší v dosavadních objemech, vliv klimatu na pěstování ječmene poškodí jeho sklizeň do konce století nikoli jednou za deset let, ale jednou za dva roky.

Klimatické změny nepotěší milovníky piva, jeho cena totiž dramaticky poroste. Plíživé zdražování pocítili pivaři už letos na podzim, jenže v příštích letech má být daleko hůř. Aspoň podle studie, kterou přinesl odborný časopis Nature Plants a který se pokouší o výhled na příštích 80 let. Příčinou zdražování bude podle vědců ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha. V některých zemích, například v Česku, se předpokládá, že se cena piva zdvojnásobí. V Polsku může být cena až pětinásobná.

Podle vědců se budou muset pivovarníci a sládci kvůli extrémním vedrům a suchům připravit na nedostatek ječmene. Tento fakt nejvíce zasáhne pivovarnické národy jako Česko nebo Belgii, Irsko či Německo. Nižší úrodu a kvalitu sladovnického ječmenu zaznamenali čeští pivovarníci už letos. Jediný problém je podle nich zatím jen v tom, že má vysoký obsah dusíkatých látek.

Ceny ječmene v Česku rostou, potvrdili to zemědělci a větší výrobci piva. Zástupce minipivovarů předpokládá, že ceny piva se zvýší už letos. Zvedání cen potvrdil také agrární portál Agris.cz. Ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová uvedla, že nižší úrodu ječmenu hlásí rovněž další evropské země.

Vědci podle agentury AP dávno vědí, že ječmen je jednou z nejzranitelnějších plodin, jejíž úroda kvůli horku a suchu klesá. V Česku si pivovarníci na nedostatek ječmenu sladovnické kvality stěžují už od roku 2000, jak uvádí odborný týdeník Ekonom.

Klimatické změny se dotýkají každého
Přestože se rostoucí cena piva může zdát v porovnání s ničivými záplavami a bouřemi, kterým kvůli globálnímu oteplování lidé čelí, zanedbatelná, ukazuje to, že klimatické změny se dotýkají v podstatě každého člověka. A mají vliv na kvalitu jeho života.

„Pivo je pro mnoho národů fundamentální, miliony lidí po celém světě ho milují. Jeho nedostatek a rostoucí cena budou jen dalším bodem, se kterým se v rámci klimatických změn budou muset smířit,“ uvedl profesor Univerzity ve východní Anglii Dabo Guan, který se podílel na výzkumu.

„Pokud si i v budoucnosti budete chtít k fotbalu dát pár piv, jediným řešením je zasáhnout proti globálnímu oteplování,“ vyzval Guan. On a jeho kolegové předložili studii mapující dopad extrémního počasí na úrodu ječmenu v příštích 80 letech. Dále ukázali, jak se to promítne na ceně piva.

Cena piva nejvíc dopadne na Poláky
Co se týče otázky ceny, výzkum ukazuje, že v případě nejčernějšího scénáře by nejhůře dopadli polští milovníci piva. Tam by cena mohla stoupnout až pětinásobně, v Česku, Irsku a Belgii pak dvojnásobně. Tyto národy by byly zasaženy nejvíce jednak proto, že patří mezi největší konzumenty a výrobce piva a také proto, že dovážejí většinu svého sladovnického ječmene.

Pouze šestina světové úrody ječmene se používá při vaření piva, zbytek je použit jako krmivo pro dobytek. Podle odborníků budou s rostoucím nedostatkem suroviny upřednostněna hladovějící zvířata. Na pivovarníky tak zbude jen minimum ječmene, „to povede k dramatickému poklesu konzumace piva a nárůstu jeho ceny“.

„Podle našeho výzkumu si stamiliony lidí v budoucích klimatických a cenových podmínkách nebudou pivo moct dovolit,“ dodal další člen výzkumného týmu, profesor kalifornské univerzity Steven Davis. Vědci následně vysvětlili, že odhad růstu cen a poklesu konzumentů je jen orientační. Ujistili však, že to, že pivo podraží a stane se nedostatkovým zbožím, je fakt. Klimatická změna podle odborníku ovlivní i chuť piva.

Pivo jako luxusní a nedostatkové zboží?
Guan uvedl, že tento jev by mohl vést k destabilizaci společnosti. Připomněl například léta prohibice v USA v letech 1914–1933, která vedla k nárůstu kriminálních skupin snažících se zajistit dostatek alkoholu.

Podle vědců je nepravděpodobné, že sládci při výrobě piva plně nahradí ječmen například pšenicí. Navíc globální oteplování bude mít vliv na úrodu všech obilnin, tedy i pšenice. Cena automaticky vzroste i u pšeničných piv. „Nejde jen o pivo, cena poroste i u čokolády, kávy a čaje – klimatické změny se dotknou všech plodin,“ uvedli vědci.

„Doufám, že Trump miluje pivo a znovu přistoupí na Pařížskou dohodu,“ vyslovil se jeden z vědců. Nicméně o americkém prezidentovi Donaldovi Trumpovi se ví, že je abstinent, nebo to o sobě aspoň hrdě prohlašuje. Po letech popírání však Trump přiznal, že globální oteplování je skutečné.

Velmi sváteční víkend chystají v Pivovaru Cvikov. V sobotu 27. října je naplánovaný výlov pivovarského rybníka a rybí hody, v neděli 28.10. pak výstava historických dokumentů pivovaru.

Výlov pivovarského rybníka, který je běžne nepřístupný veřejnosti, začne v 8:30. Slovené ryby se pak budou ihned zpracovávat a v pivovrské Stodole tak budou probíhat rybí hody. Pokud bude ryb hodně, bude možné si je koupit i domů, živé nebo zabité a vykuchané. Aby nálada nevázla, bude od 10 do 13 hodin hrát k jídlu a pití harmonikář Ladislav Pavlíček. Rybí pochoutky pak budou moci návštěvníci spláchnout novým speciálem, polotmavou 13° s názvem Stovka, který byl uvařen speciálně ke 100. výročí vzniku naší republiky.

Pro milovníky historie je pak na neděli 28.10. přichystaná v pivovarské Stodole výstava s názvem Střípky z historie pivovaru. Návštěvníci si budou moci prohlédnout historické dokumenty nebo pohlednice, které se pivovaru týkají. K vidění budou i "fyzické" exponáty, jako jsou staré pivní lahve, keramické zátky, dřevěné bedýnky na pivo nebo dokonce lednice na led, který se sekal z pivovarského rybníka. Výstava bude v neděli otevřena od 14 - 18 hodin, shlédnout ji bude možné ještě od 29.10. - 1.11. vždy od 16 - 18 hodin. Vstupné bude dobrovolné.

Pivovar Starobrno je novým partnerem FC Zbrojovka Brno. To v praxi to znamená, že se tradiční brněnská značka bude čepovat při zápasech na stadionu na Srbské ulici. Vizuálně tam na sebe upozorní například u stánků.

U příležitosti nové spolupráce uspořádá Starobrno autogramiádu s celkem 22 hráči klubu, kterou bude moderovat Petr Švancara. Uskuteční se v úterý 16. října od 18:00 hodin do 20:00 hodin ve starobrněnské Pivovarské restauraci - pivnici na Mendlově náměstí. Příznivci Zbrojovky a Starobrna se mohou těšit na jedno pivo zdarma po celou dobu konání autogramiády, pokud přijdou ve „zbrojováckém“ oblečení či s doplňky, jako třeba s čepicí. Od hostesek při vstupu pak dostanou pivenku, na kterou si vyzvednou pivo přímo od čepu zdarma. Program se chystá i venku před pivnicí, a to v podobě různých soutěží. Zájemci mohou vyhrát spoustu pěkných dárků od obou partnerů Starobrna i Zbrojovky v jejich stáncích. Vyhrát dále mohou i vstupenky na nedělní zápas Zbrojovky.

Starobrno si nového partnerství s FC Zbrojovka Brno velmi cení. Jde totiž o regionálního partnera, kterého v Brně zná bez nadsázky každý. „Zbrojovka je pro nás skvělý partner, na fotbal chodí celé generace Brňanů, má silnou fanouškovskou základnu. Proto jsme rádi, že jim můžeme nabídnout právě naše starobrněnské pivo, které k Brnu patří stejně neodmyslitelně jako Zbrojovka,“ konstatoval obchodní ředitel pro Moravu Pavel Sokol. A spolupráci vítá i předseda představenstva Zbrojovky Václav Bartoněk. "Je pro nás potěšující, že jsme v duchu regionální sounáležitosti mohli uzavřít smlouvu o partnerství právě s pivovarem Starobrno," uvedl Václav Bartoněk.

Zbrojovka dále představuje i spoustu doprovodných aktivit. Jde například o Tour de klub, jejímž cílem je větší vzájemné propojení Zbrojovky a amatérských celků. Své partnerské kluby Zbrojovka touto cestou inspiruje a napomáhá jejich dalšímu rozvoji. Kluby se dočkají například tréninku na domácím hřišti, které vedou trenéři Zbrojovky, účasti při pravidelných náborech fotbalistů či diskuzí zástupců klubu s rodiči či trenéry. Starobrno je partnerem uvedených tour v okolí Brna. Příznivci fotbalu se tak mohou těšit nejen na pivo, ale třeba i soutěže o starobrněnské dárky.

Pivovar Dudák - Měšťanský pivovar Strakonice skončil za loňský rok ve ztrátě po zdanění 937.000 korun. V roce 2016 měl Dudák zisk po zdanění 148.000 Kč. Obrat loni meziročně klesl o necelá tři procenta na 86,9 milionu. Výstav loni klesl oproti roku 2016 o šest procent na 54.220 hektolitrů. Vyplývá to z výroční zprávy pivovaru, ve kterém pracuje asi 60 lidí a který jako jediný v ČR patří městu.

Představenstvo navrhuje vypořádat ztrátu převedením na účet neuhrazená ztráta. Předseda představenstva pivovaru Rudolf Oberfalcer a místostarosta (Strakonická Veřejnost) ČTK na konci září řekl, že ztrátu způsobil mimořádný náklad, který zapříčinila daňová kontrola za léta 2012 až 2014.

Pivovar Dudák uvařil letos od ledna do poloviny září 40.500 hektolitrů, meziročně o 1600 hektolitrů piva víc. Nárůst výstavu zaznamenal Dudák po 12 letech, dosud klesal, uvedli zástupci pivovaru. Stouplo i množství piva, které pivovar exportoval, nově chce vyvážet do Ruska.

V ČR se Dudák obchodně zaměřuje na Prácheňsko, Pošumaví, Prahu a Brno. Počet reklamací byl podle výroční zprávy "takřka nulový", loni pokračoval Dudák v postupné rekonstrukci chlazení a sanitačního zařízení. Pivovar rozšiřuje síť značkových restaurací Dudákoven. Letos otevřel novou v Písku, má jich osm. Podle výroční zprávy chce mít restauraci i ve Vodňanech, které patří k městům, kde se pivovaru dlouhodobě nedaří prosadit.

Počátky strakonického piva se datují do roku 1308, várečné právo získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice splácí úvěr. Zbývá splatit 21,5 milionů Kč, ročně město splácí 3,3 milionu Kč.

Pivo se v budoucnu stejně jako čokoláda, káva a víno může stát obětí klimatických změn, které povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou dnes otiskl odborný časopis Nature Plants. Viníkem budoucího zdražování má podle vědců být ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.

Produkce ječmene, jedné ze základních surovin pro výrobu piva, se v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, uvádí zpráva. Ztráty mohou dosáhnout až sedmnácti procent ve srovnání s nynější úrovní. Cena piva se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobí, a to po odečtení inflace. V některých zemích, například v Irsku, vzroste až trojnásobně.

Vědci podle agentury AP dávno vědí, že ječmen je jednou z nejzranitelnějších plodin. Dnes zveřejněná studie ale tento fakt prezentuje v dramatických souvislostech, shodují se experti. Právě popis důsledků globálního oteplování na příkladu piva je podle nich cesta, jak co nejvíc rozšířit povědomí o změnách klimatu.

K výrobě piva se používá necelá pětina celkové světové úrody ječmene, uvádí AP. V takových zemích, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Čína, jsou to až dvě třetiny. Pokud podle vědců budou emise skleníkových plynů vypouštěny do ovzduší v dosavadních objemech, vliv klimatu na pěstování ječmene poškodí jeho sklizeň do konce století nikoli jednou za deset let, ale jednou za dva roky.

Díky vedrům rekordní výstav piva, kvůli suchu naopak obavy o kvalitu chmele. „Zásoby chmele máme nejméně na měsíce,“ říká ředitel pivovaru Holba ze Šumperska Vladimír Zíka. V rozhovoru pro MF DNES také připouští, že v podniku pociťuje nedostatek pracovních sil, ovšem v zahraniční nové lidi neshání.

Už několik let jsou léta teplejší a sušší, než je dlouhodobý průměr teplot a srážek. Pro specifické odvětví jako je pivovarnictví to znamená současně výhodu i potenciální problém.

„Teplo a málo srážek z pohledu pivovarníků přináší na jedné straně radost z vyšší spotřeby piva a tím rostoucích prodejů, na straně druhé obavy z nedostatku důležitých surovin. Vaření piva je ryze potravinářský obor a to, co nám nenaroste na polích a na chmelnicích, nemáme šanci získat jinde,“ říká ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka.

Rok 2018 byl extrémně suchý a horký. Jak se to projeví na výsledcích?
Letošní rok je v mnohém podobný roku 2015, který byl také velmi teplý a suchý. Ten letošní je ale výjimečný tím, že léto začalo už někdy v polovině dubna a trvalo s krátkými pauzami až do nedávných dnů. Léto je pro nás rozhodující a to letošní bylo velmi dlouhé a z pohledu teplot pro spotřebu piva velmi příznivé. Už od května byl růst spotřeby piva velmi výrazný. Bilancovat sice budeme až na konci roku, ale už teď se dá odhadnout, že letošek bude z pohledu výstavu piva patřit k historicky nejúspěšnějším.

Ovšem vysoké teploty a hlavně sucho jsou dvousečné, zejména nedostatek vláhy zasáhl úrodu strategických surovin, tedy chmele a ječmene na slad. Jaká je nyní situace?
Sucho a extrémní horko je velké téma na všech úrovních. A je pravda, že do našeho oboru zasahuje jak pozitivně, co se týká spotřeby, tak negativně, pokud jde o suroviny. Chmelaři už ví, kolik sklidili chmele. Většina hlásí propady, někdy i dost výrazné. Pak je tu otázka kvality, což je obsah látek, které pivo potřebuje. Tedy hořkých kyselin, silic, pryskyřic a tak dál. Kvalita se dá nyní pouze odhadnout, ale definitivně jasno je až ve chvíli, kdy se chmel certifikuje, známkuje a balí.

To bude kdy?
Balení začíná a probíhá týdny až měsíce. Důležitým a dá se říct strategickým momentem pro pivovarníky a chmelaře je mezinárodní pivovarský veletrh v Norimberku, který se koná tradičně v první polovině listopadu. To je místo hlavních jednání z pohledu skončené sklizně a z pohledu obchodování s chmelem. Tam je jasné, kde se kolik chmele urodilo a v jaké kvalitě, a to u všech světových pěstitelů.

Jak se pivovar může vyhnout problémům s nedostatkem chmele?
Dobrý a zodpovědný pivovarník nepracuje na bázi jednoletých smluv. Má s obchodníky, případně přímo s pěstiteli chmele uzavřené víceleté smlouvy. Tříleté, pětileté, někdy i desetileté. My máme na všechny suroviny víceleté smlouvy. Máme také dodavatele dostatečně diverzifikované, jsou jak z Tršické oblasti na Hané, tak ze Žatecké či Úštěcké oblasti. Úroda je někdy lepší na Moravě, jindy v Čechách, někdy se urodí víc na Hané, jindy na Žatecku, někdy zase na Úštěcku. Letos byl velmi významný faktor závlaha chmelnic. Tam, kde byla umělá závlaha, byla sklizeň dobrá, jinde byl výrazný propad. Dá se říct, že ti, kteří mají uzavřené víceleté smlouvy, mají přednost před těmi, kteří mají pouze smlouvy krátkodobé. Žádný obchodník či pěstitel chmele si nedovolí uspokojit někoho s jednoletou smlouvou nebo toho, kdo chce chmel jednorázově, na úkor zákazníka s víceletou smlouvou.

Přesto, máte zásobu, která by vám pomohla přežít přechodně bez dalších dodávek?
V posledních dvou letech byly sklizně mírně nadprůměrné, co se týká jak objemu, tak kvality. Na skladech tak pořád máme dostatek chmele. Toto množství by určitě vystačilo nejméně na několik měsíců.

Další nezastupitelnou plodinou je ječmen, ze kterého se vyrábí slad. A s ječmenem je letos také problém...
Stejně jako u chmele existují tradiční oblasti pěstování, i když je jich mnohem víc než oblastí chmelařských. Například Haná, Opavsko, Vysočina, Polabí, kde se ječmeny vždycky pěstovaly. Jako suchem trpěl chmel, tak trpěl i ječmen. Zase ale platí, že ne všude bylo sucho extrémní. Ječmen někde narostl, jinde ne. V průměru sklizeň není nijak špatná, i když propad tam je. Kvalita ječmene a z něj vyrobeného sladu je také odlišná podle místa pěstování. Obdobně jako u chmele máme i na dodávky sladu uzavřené víceleté smlouvy a umíme si s rozdílnou kvalitou poradit.

Třetí klíčovou surovinou je voda. Jak vaše zdroje reagují na dlouhodobé sucho?
Pro nás pivovarníky je voda naprosto stěžejní. Voda se podílí naprosto zásadně na vlastnostech a parametrech piva. My máme to štěstí, že žijeme v podhůří Jeseníků, které patří k nejvlhčím oblastem v republice. Přímo pod námi je navíc obrovský rezervoár podzemní vody s parametry kojenecké vody. Naštěstí nepociťujeme, jestli prší, nebo neprší. I tak se snažíme s vodou hospodařit velmi šetrně.

Vedle klimatických vlivů je jedním z největších témat pro zemědělství i potravinářství nedostatek zaměstnanců. Utíkají vám lidé například za lepšími podmínkami, na které aktuálně lákají zejména montovny?
Musím říct, že naší výhodou je poloha. Nejbližší montovny jsou až v Mohelnici a potom ještě výrazně dál, takže jsou relativně daleko. Je to padesát a více kilometrů. Lidé si vyhodnotí, že se jim nevyplatí tak daleko dojíždět. I na nás ale doléhá nedostatek pracovních sil.

A jak jej řešíte? Řada zaměstnavatelů už neváhá hledat pracovní síly v zahraničí.
Zatím jsme se bohudíky nedostali do situace, že bychom museli hledat lidi v zahraničí. A věřím, že se do ní ani nedostaneme. Zatím se nám daří poměrně dobře se s tím vyrovnat. Důležité je, že u nás často nastupují děti či vnuci současných či bývalých zaměstnanců. Navíc fluktuace je naprosto minimální. Naší výhodou je také skutečnost, že v současnosti jsme jedním z mála velkých zaměstnavatelů na Hanušovicku. Nemusí to však být výhoda trvalá. Musíme se aktivně postarat o to, abychom měli práci komu předat, aby další generace táhly pivovar dál a výš.

Emeritní vrchní sládek Václav Berka je s pivovarem spojen jako málokdo. Svoji první várku zlatého ležáku pomáhal vařit už v patnácti letech. Nedávno převzal z rukou primátora ocenění za svou práci a v podpoře značky Pilsner Urquell pokračuje dál.

Jak vypadala Vaše cesta za profesí sládka?
Já jsem měl svoji cestu jasně namalovanou už od svého mládí, protože jsem jako malý chlapec občas navštívil svého otce, který v Plzeňském Prazdroji pracoval. Ty ohromné sklepní prostory, kam jsem za ním zašel, mne uchvátily především svým chladem a vůní kvasícího a dozrávajícího piva. Když jsem pak ještě viděl měděné kotle na varně, bylo jednoduše rozhodnuto. Budu sládkem.

Kolik toho zvládnete za den ochutnat?
„Ochutnat je toho možno docela hodně, ale je velký rozdíl mezi ochutnáním a pitím piva s kamarády. Pokud zůstanu v pivovaru, tak tam, i přes rostoucí přístrojové vybavení, má ochutnávání trvale svoji nezastupitelnou roli a ochutnat je třeba všechno od surovin až po hotové pivo. Když opustím brány pivovaru, není neobvyklé, že jako rozhodčí na degustačních soutěžích ochutnám několik desítek piva během jednoho dne a to někdy i ze zcela rozdílných kategorií, ale jde jen o vzorky.

Co říkáte na ovocná piva?
Český pivní trh se v několika posledních letech otevřel prakticky všem pivním i novým nepivním kategoriím. A to co našim pivařům někdy připadá jako úplně zvláštní nápoj, má ve světě úspěch. Já se vůbec nebráním ochutnat nová piva nebo nápoje. Je to hlavně z profesního zájmu, protože hned přemýšlím o tom, co tím nápojem vlastně „chtěl sládek říci“ a jak bych ho asi uvařil já. Po všech experimentech ale vždycky sáhnu po dobře ošetřeném ležáku Pilsner Urquell od těch nejlepších výčepních.

Co za svůj pracovní život hodnotíte jako velký úspěch?
Myslím, že na bilancování života je ještě dost času, ale v letošním roce, kdy slavíme 176 let od uvaření první várky piva Pilsner Urquell, jsem rád, že jsem alespoň několik řádek do této historie napsal. A když se podívám na současný trh, dělá mi radost, že úroveň zejména „pivní gastronomie“ v České republice jde nahoru, že se nám daří s čerstvým pivem v tancích překonávat bariéry nejen v Čechách, ale i na velmi vyspělých zahraničních trzích. K tomu přispívají i naši výčepní, o které se staráme, a kteří prošli soutěží PU Master Bartender nebo Gambrinus a Radegast Mistr výčepní a jsou těmi nejlepšími na světě.

Dánský pivovarnický gigant zahájil již před časem projekt pivní identifikace, při kterém by měla umělá inteligence, za pomoci nejrůznějších senzorů, dokázat predikovat výslednou chuť piva ještě před tím, než se fyzicky uvaří.

Carlsberg je dánský pivovarský gigant, který je vždy otevřen novým chutím a technologiím. Byl založen v roce 1847 v Kodani, kde sídlí dodnes. Nyní se dokonce obrátil na univerzitu v Aarhasu, Technickou univerzitu v Dánsku a technologické společnosti, včetně Microsoftu, aby mu pomohli zapracovat do výzkumu a vývoje piva i umělou inteligenci. Tím by se celý proces vývoje mohl zkrátit až o třetinu.

Až do současnosti probíhal vývoj tak, že Joch Förster, ředitel a profesor procesu kvašení, byl odkázán na své chuťové buňky, když musel ochutnávat stovky druhů piva. Nyní senzory dokáží zaznamenat jednotlivé chutě a umělá inteligence predikuje budoucí potencionální chuť výrobku.

Celý projekt „pivní identifikace“ je rozplánovaný na dlouhé tři roky. V současné době nemají za sebou ani třetinu. Tato doba je tak dlouhá, protože se musí celý systém naučit metodou strojového učení různé algoritmy, chutě a aromata ovlivňující chuť výsledného produktu.

Společnost Carlsberg však nezáleží jen na vývoji té nejlepší chuti. Ví totiž, že pivo je ovlivněno mimo jiné i kvalitou nebo dobou skladování. Proto již ve 30 hospůdkách využívá tzv. IoT neboli „síť zařízení.“ Tato síť by měla hlídat úroveň zásob, teplotu, vlhkost a další parametry, důležité při skladování piva. Zkrátka tento pivovar chce udělat vše proto, aby jeho

Letošní rok byl pro pivovar velice úspěšný. Hned na několika akcích byla návštěvnost vyšší než minulé roky. Manažer pro turismus a tradice Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer nám zhodnotil dosavadní sezónu a prozradil, co pivovar připravil pro návštěvníky na zimní období.

I když ještě není konec roku, jak hodnotíte uplynulé měsíce v pivovaru?
Letos jsme začali poměrně brzy a to Májovou vyjížďkou motorek. Překonali jsme rekord. V pivovaru bylo asi 1 800 motorek. To bylo nejvíc, co jsme kdy zažili. Pak už byly týden co týden různé koncerty, festivaly, například festival polévek, různé veletrhy a akce na nádvoří. K těm nejpovedenějším rozhodně patřil Gambrinus den, který byl na náměstí. Udělali jsme z náměstí a okolí jednu velkou pivní zahrádku. Velký úspěch mělo Léto v Prazdroji. Přes 5 000 lidí přišlo na koncert skupiny Extra band revival a samozřejmě Pilsner fest se těšil velké návštěvnosti.

Léto bylo tedy hodně úspěšné, ale už je za námi. Co chystáte na zimu?
Z nádvoří se zpátky vracíme k výčepům. Pro naše návštěvníky máme připravené zážitkové programy, ať už je to škola čepování, Gambrinus párty nebo mohou lidé zajít do sklepa na šalandu. Ta je velice oblíbená kolem Vánoc. Návštěvníci mohou zajít na prohlídku do kteréhokoliv našeho pivovaru, do muzea i do podzemí.

O prohlídky je velký zájem. Jaká národnost vede mezi návštěvníky?
Z individuální národnosti je pořád nejvíce Němců. Velmi narůstají počty turistů z Asie. Nemůžeme přesně říct, jestli jsou to návštěvníci z Korey nebo Taiwanu, ne všichni se s námi chtějí podělit o tuto informaci. V absolutních číslech, pokud sečteme Asii dohromady, překonávají zatím asijští turisté Němce.

Letos si připomínáme sto let republiky, slaví to i pivovar?
My slavíme už od jara, kdy jsme otevřeli dvě výstavy. Jedna je přímo na nádvoří v Plzeňském pivovaru a druhá je v Pivovarském muzeu. Jsou to tematické výstavy o životě v pivovaru a v Plzni. Obě výstavy jsou k vidění do konce října. Přijďte se podívat.