Novinky a zajímavosti ze světa piva

Takzvané "challenge" se v poslední době díky sociálním sítím staly hitem, samozřejmě hlavně mezi mladší generací. Plzeň nyní přichází s výzvou, která tu ještě nebyla. Navštívit během jediného dne všechny pivovary, které ve městě fungují.

"Pivní nadšenci, přijměte naší výzvu a zkuste během jednoho dne navštívit všechny pivovary v Plzni a blízkém okolí. Výzva je to pořádná, v hlavním městě piva je jich totiž celkem 11," vyzývá město Plzeň prostřednictvím svého turistického portálu www.visitplzen.eu.

Do výzvy jsou zahrnuty samozřejmě pivovary Plzeňský Prazdroj a Gambrinus, dál také pivovar Pašák, Beer Factory, Kalikovar, První roudenský pivovar, Groll, pivovar Raven, Purkmistr, pivovar v Radobyčicích a také pivovar v Kyšicích Pod Lípou.

"K rychlejšímu přesunu mezi jednotlivými pivovary můžete využít městskou hromadnou dopravu, dojezdová vzdálenost je maximálně půl hodiny a s turistickou jízdenkou vás přejezdy vyjdou výhodněji. Dej Bůh štěstí, ať se vám to povede," drží palce organizátoři.

Účastníci challenge se musí na každém z míst vyfotit a fotky následně poslat na facebook Visit Plzeň nebo sdílet fotky na Instagram @visitplzen s hashtagem #plzenskapivnivyzva!

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal považuje polská vyjádření ohledně případných kontrol českého piva za překvapivá, reálné dopady ale neočekává. Reagoval tak na vyjádření polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského, který v reakci na ohlášené kontroly polského masa v Česku pohrozil, že pokud bude ČR jeho zemi „vydírat“, může začít s kontrolami českého piva.

„Ta slova považujeme přinejmenším za překvapivá, protože s českým pivem nikdy žádný problém nebyl. Polská strana jej jako příklad možného odvetného opatření zjevně zvolila z čistě symbolických důvodů,“ řekl Šámal.

Není podle něj žádný důvod se domnívat, že by slova o zavedení kontrol českého piva měla racionální základ.
„Dopady takových opatření nebudeme komentovat, jak je z předchozí odpovědi patrné, nepředpokládáme, že by Polsko opravdu reálně uvažovalo o jejich zavedení,“ uzavřel.
České pivo má podle něj skvělé renomé, které slova polského ministra nemohou negativně ovlivnit.
Příjemci polského hovězího masa v ČR musí ode čtvrtka kontrolovat maso na bakterie salmonely, do vyhovujících výsledků v akreditované laboratoři ho nemohou uvolnit na trh. Za porušení hrozí až dvoumilionová pokuta.

„Zkontroloval jsem kvalitu českého piva: teplotu, trvanlivost a obsah sladu. Vše v pořádku,“ uvedl ve čtvrtek na Twitteru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) u fotografie s pivem.
Česko loni vyvezlo podle údajů Českého statistického úřadu do Polska pivo za 614,7 milionu korun, předloni šlo o vývoz za 556,9 milionu korun.

Pivo z Českého ráje, malorohozecká třináctka, získalo nejvýznamnější cenu na světové soutěži Zlatá pivní pečeť, jež proběhla v únoru v Českých Budějovicích. O tituly se ve 33 kategoriích ucházelo 245 pivovarů z dvaceti zemí světa.

Uspěly také další pivovary z Libereckého kraje – frýdlantský Zámecký pivovar, jablonecký Volt a Pivovar Svijany.

„Třináctka z pivovaru Rohozec je silnější pivo. Vyznačuje se výraznou chlebnatou plností a chmelovou hořkostí v dokonalé harmonii,“ řekl ředitel budějovické soutěže Alois Srb.

„Ve finále kategorie Světová pivní pečeť se na prvních místech umístily dva velké a dva malé pivovary. Vítězný Malý Rohozec je menší z větších pivovarů a vyrábí velice kvalitní piva.“

Podle Srba předložily pivovary na Zlaté pivní pečeti přes 1 200 vzorků. Degustátoři nevěděli, co ochutnávají. Na dodržování přísných pravidel dohlížely uznávané autority.

„Vítězství nás těší. Zlatou pivní pečeť, kde letos soutěžila piva od Japonska až po Brazílii, se nepodaří vyhrát každý den,“ uvedl sládek rohozeckého pivovaru Zdeněk Reska. „Všechno děláme tradičními řemeslnými postupy. Nepoužíváme žádné urychlovače, aby lidem pivo chutnalo stejně dobře jako našim dědkům.“

Třináctka? Ideální ke kachně s knedlíkem
Podle Resky nepatří rohozecká třináctka jako hodně silný speciál mezi každodenní běžné pití. „Dal bych si ji třeba k hodně tučné kachně s knedlíkem a zelím,“ dodal sládek.

Malý Rohozec uvaří ročně kolem 70 tisíc hektolitrů piva. Třináctka dělá asi sedm procent z celkové výroby. Pivovar z Českého ráje vyhrál i kategorii lehkých piv, a to se svou sedmičkou. V pivovaru jí říkají podomácku Skaláček podle anglického názvu Skalák Czech. Páté místo mezi tmavými výčepními pivy patřilo Rohozci X a stejnou příčku obsadilo i světlé rohozecké pivo Y. Mezi oceněnými míchanými pivy se objevilo rohozecké Pomelo.

Na budějovický festival piv dorazilo kromě jiného dvacet slovenských pivovarů, osm německých, ale i Španělé, Chorvati, Rusové, Poláci nebo Ukrajinci.

Do Frýdlantu putuje šest cen
Hodně mezi nimi zabodoval Zámecký pivovar Frýdlant Marka Vávry. Obdržel šest cen.

„Již dlouho se zájem o naše řemeslné pivo zvyšuje,“ poznamenal Vávra. Zlatou pivní pečeť si vysloužil Albrecht 13 Kristián American Pale Ale.

Stříbrné pivní pečeti si odvezly ležáky Albrecht 12 a Kateřina 12 a svrchně kvašené pivo Albrecht 18 India Pale Ale. Bronzové pivní pečeti připadly svrchně kvašeným pivům Albrecht 15 India Pale Ale a Albrecht 12 Melchior American Pale Ale.

S prázdnou neodjel ani jablonecký minipivovar Volt. Mezi extrasilnými pivy získala jeho čtyřiadvacítka třetí místo. Pivovar ji pojmenoval výstižně Vypínač. Jedenáctka Volt vybojovala na jihu Čech šesté místo mezi pivy Brown Ale.

Pivovar Svijany se na Zlaté pivní pečeti prosadil v kategoriích polotmavých a kvasnicových piv. Fanda a Zámecký máz skončily na šestých místech.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal považuje polská vyjádření ohledně případných kontrol českého piva za překvapivá, reálné dopady ale neočekává. Reagoval tak na vyjádření polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského, který ve středu pohrozil, že pokud bude ČR jeho zemi „vydírat“, může začít s kontrolami českého piva.

Příjemci polského hovězího masa v ČR musí od čtvrtka kontrolovat maso na bakterie salmonely, do vyhovujících výsledků v akreditované laboratoři ho nemohou uvolnit na trh.

„Ta slova považujeme přinejmenším za překvapivá, protože s českým pivem nikdy žádný problém nebyl. Polská strana jej jako příklad možného odvetného opatření zjevně zvolila z čistě symbolických důvodů,“ řekl ve čtvrtek Šámal. Není podle něj žádný důvod se domnívat, že by slova o zavedení kontrol českého piva měla racionální základ.

„Dopady takových opatření nebudeme komentovat, jak je z předchozí odpovědi patrné, nepředpokládáme, že by Polsko opravdu reálně uvažovalo o jejich zavedení,“ uzavřel. České pivo má podle něj skvělé renomé, které slova polského ministra nemohou negativně ovlivnit.

Prazdroj bez problémů
Problémy s exportem nebo při kontrolách kvality v minulosti neznamenal ani Plzeňský Prazdroj, který vyváží do Polska pivo Pilsner Urquell. Tamní trh je pro firmu pátým nejdůležitějším po Slovensku, Německu, Jižní Koreji a Rusku.

Velkopopovického Kozla vaří Prazdroj přímo v Polsku. „Licenční výroba samozřejmě probíhá pod přísnou kontrolou českých sládků, při dodržení tradičních českých receptur a postupů vaření. Kvalita piva vyrobeného v ČR i kdekoliv jinde v licenční výrobě musí být naprosto stejná, za což ručí čeští sládci, kteří pravidelně kvalitu i chuť kontrolují,“ napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Ministerská 'kontrola'
„Zkontroloval jsem kvalitu českého piva: teplotu, trvanlivost a obsah sladu. Vše v pořádku,“ uvedl ve na twitteru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) u fotografie s pivem z pivovaru Budějovický Budvar.

Česko loni vyvezlo podle údajů Českého statistického úřadu do Polska pivo za 614,7 milionu korun, předloni šlo o vývoz za 556,9 milionu korun.

Česká policie začala už od středy více kontrolovat kamiony dovážející z Polska zboží „podléhající rychlé zkáze“. Součinnost veterinární správě poskytují také celníci.

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski ve středu v souvislosti s kontrolami pohrozil, že pokud bude Česká republika jeho zemi „vydírat“, může začít s mimo jiné s kontrolami českého piva. Ve čtvrtek výroky zopakoval pro Radio Wnet s tím, že věc zveličují ty země, které v oblasti produkce potravin nestačí na polskou konkurenci.

Polské ministerstvo zemědělství ve čtvrtek nechtělo uvádět k možným kontrolám českých potravin podrobnosti. „Ministr neuvedl harmonogram, neuvedl termíny ani čísla, řekl, že zvažujeme takovou možnost,“ řekla serveru iROZHLAS.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva Małgorzata Książyková.

Aféra s porážkami krav
Na začátku současné aféry s polským hovězím stála tajně natočená reportáž zpravodajské televize TVN24 z masokombinátu v Mazovském vojvodství, kde byl během noci porážen nemocný dobytek. Jatka už byla uzavřena. Polské úřady nebezpečí pro zdraví a život člověka vylučují.

Do Česka z nich bylo vyvezeno zhruba 300 kilogramů hovězího, ke spotřebitelům nebo do restaurací se dostalo 137 kilogramů. Ministr Ardanowski v této souvislosti řekl, že polské maso nikdy nikomu v Evropě neuškodilo, ale hysterie, která kolem tohoto případu vypukla, je obrovská a Česko a Slovensko jsou podle něho touto věcí „posedlé“. Čeští veterináři zdůrazňují, že nynější maso se salmonelou nemá s těmito jatkami nic společného.

Není to sice zrovna tip na putování od štace ke štaci za volantem auta ani na kolech - pokud jde o promile, je čistá nula povinná pro všechny účastníky silničního provozu bez rozdílu - nové tipy k výjezdům za poznáním i za novými zážitky nicméně milovníci piva jistě ocení. Středočeská centrála cestovního ruchu nově připravila mapu vybraných pivovarů, kam se zájemci mohou vypravit na exkurzi.

Samozřejmě s možností ochutnávky – vždyť láska k pivu prochází žaludkem víc, než kterákoli jiná. Někde se připojují i nabídky ubytování s gastronomickými zážitky, nechybí však třeba ani relax v podobě pivních lázní. Čili – rozhodně nejde jen o pobídku k „pánské jízdě“.

„Ve středních Čechách se oblibě se těší velké i malé pivovary, které se stávají čím dál častěji cílem výletů,“ připomněla za krajskou turistickou centrálu Lucie Vurbsová. Tyhle choutky i chutě pomůže uspokojit právě nová mapa s představením dvacítky pivovarů zvoucích k návštěvě: jak těch se staletou tradicí a světově proslulou značkou, tak i úplných nováčků.

Na tom, která ze středočeských piv a míst jejich výroby jsou nejslavnější, by se fandové chmelového moku asi shodovali těžko – budou to Krušovice, Velké Popovice, nebo je třeba ukázat ještě jinam? – o tom nejznámějším pivovaru však zřejmě není pochyb. Ano, ten v Nymburce; z Hrabalových Postřižin. Blíže k hlavnímu městu zve Vurbsová třeba do Štiřínské stodoly, kde je možné zažít nejen prohlídku minipivovaru, ale i kurz vaření piva. Piva s pohádkovými názvy pak lze vnímat všemi smysly v Říčanském pivovaru.

„Za návštěvu rozhodně stojí Antošův rukodělný pivovar, jehož produkty se vyznačují jak neobvyklou chutí, tak názvy s příběhy. Na čepu zde jsou například Rarach, Trotl, NENE, Tlustý netopýr a další speciály. V Kytíně si zase milovníci gastronomie pochutnají kromě zlatavého moku také na obědě jako od babičky,“ nabízí Vurbsová další tipy.

Vyvrací i domněnku, že cestování za pivovary je pouze pro dospělé. Proč se nevydat třeba do Berouna, kde děti potěší pohled na živé medvědy – a rodiče pak návštěva pivovaru Berounský medvěd? Prohlídka Měšťanského pivovaru Kutná Hora zase může doplňovat návštěvu stříbrných dolů, chrámu sv. Barbory a kostnice. Závan historie lze pocítit třeba i v pivovaru Klášter v Hradišti nad Jizerou, kde se pivo vaří již od 16. století. Dokonce v technické památce parostrojního pivovaru působí Pivovar Lobeč u Mšena.

Za návštěvu však stojí i nová místa, která si svoji pověst teprve budují. Některá z nich připomíná ředitelka Středočeské centrály cestovního ruchu Markéta Wernerová. „Loni otevřel v industriálních prostorách pivovar Na Vývoji, o rok dříve si mohli na pivu pochutnat v pivovaru Kytín,“ upozornila. „A před osmi lety například obnovili 400 let starou pivovarskou tradici v Úněticích,“ dodává.

Podrobnosti o tom, co kde lze spatřit, ochutnat i zažít, přináší nová mapa připravená krajskou turistickou centrálou. Nechybí ani odkazy na webové stránky s dalšími informacemi. Volně ke stažení je v elektronické verzi ZDE. V papírové podobě ji zájemci mohou získat v infocentru v centru Prahy na adrese Husova 21.

Od čtvrtka do neděle se v pražských Holešovicích také koná 28. středoevropský veletrh cestovního ruchu Holiday World – a lze předpokládat, že pivovarské mapy se tam zařadí k lákadlům prezentačního stánku Středočeské centrály cestovního ruchu.

Jeden poznatek by se však přece jen slušelo doplnit: v pivovarských prostorách bývá chladno. Návštěvníci, pokud se chystají na exkurzi do výrobních prostor, by tudíž měli pamatovat na vhodné oblečení.

V Jindřichově Hradci řeší budoucnost rozpadlého pivovaru. Podle starosty Stanislava Mrvky by v něm mohl být minipivovar, konferenční sály, nebo nové kino. Opozice však takové představy nesdílí.

Zašlou slávu bývalého zámeckého pivovaru dnes připomíná už jen zbytek mohutného komína, který se tyčí nad rozpadlou střechou. V září 2011 budova vyhořela a od té doby dělá městu spíše ostudu.

Do nedávna se v ní válely pouze tuny suti a ohořelých zbytků krovu. Městu se však podařilo před necelými třemi roky areál odkoupit od společnosti RBB a od té doby řeší, co by v ruinách mohlo být.

V úvahu přichází podle starosty města Stanislava Mrvky (ČSSD) několik variant. „Umím si zde představit minipivovar s restaurací. Kdysi jsme dělali mezi obyvateli Hradce anketu, ve které nejčastěji padala varianta pivovaru nebo pivnice,“ uvedl Mrvka.

V odpovědích se také objevovalo přání vybudovat tam multifunkční sál. „Je to jeden z návrhů, jímž se v plánech zabýváme. Vedle malého pivovaru by zde mohla být velká místnost pro konferenční turistiku s dalšími pobočními sály,“ dodal Mrvka s tím, že v areálu by mohlo být i nové kino.

To staré podle něho nesplňuje moderní parametry, při kterých se upřednostňuje širší a kratší sál před úzkým a hlubokým. Právě takový je jediný kinosál ve městě v Kulturním domě Střelnice.

Této variantě by nahrávala i plánovaná oprava budovy Střelnice, při níž zde nebude možné promítat. „Město nemůže být bez kina. Podle mě by bylo ideální, kdyby se pak kino přesunulo do bývalého pivovaru natrvalo. Samozřejmě však záleží na tom, jestli návrh projde. Více by nám brzy měl napovědět výbor pro rozvoj města,“ zmínil Mrvka nově založený orgán, jenž se podobnými projekty města má zabývat.

O možnostech, co by v bývalém pivovaru mohlo vzniknout, se členové výboru radili tento týden. „Stanovili jsme si nějaké priority a jednou z nich je právě budoucnost polorozpadlé budovy. Musíme všechno postupně probrat. Nějaké varianty už v tuto chvíli máme na stole,“ nechtěl zatím nic předjímat předseda výboru a radní města Jan Mlčák (Patrioti).

Podle starosty Mrvky by se na rekonstrukci mohli podílet i studenti Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze. „Měli by pracovat na návrzích výsledné podoby domu. Myslím, že to je jedna ze smysluplných cest,“ naznačil Mrvka s tím, že pokud návrh projde výborem pro rozvoj města a stihnou se včas připravit podklady, mohli by studenti začít v druhé půlce roku pracovat.

Kino ne, radši divadlo
Prioritou v tuto chvíli je pro něj kompletní zastřešení budovy. Provizorní střecha nyní zakrývá přibližně dvě třetiny domu, zbytek má být brzy dokončen.

„V lednu jsme zažádali o dotaci z ministerstva kultury na zbytek zastřešení. Pokud ji dostaneme, měla by částkou dva miliony korun pokrýt asi 60 procent nákladů,“ řekl Mrvka s tím, že bude nejprve nutné vyztužit konstrukci budovy.

Někteří členové zastupitelstva mají ovšem o budoucí podobě pivovaru rozdílné představy. „Myslím si, že nové kino opravdu nepotřebujeme, o pivovaru by se dalo také polemizovat. Není to tak dávno, co tu menší pivovary byly, a lidé si často stěžovali na zápach, který výrobu piva provázel,“ nesouhlasí se starostovým návrhem zastupitel Jaromír Kopřiva (zvolený za Piráty, nyní nezařazený).

Jako smysluplné řešení by viděl, pokud by se ve zchátralém domě postavil divadelní sál. „Ten v současnosti funguje ve Střelnici, ale tak velké prostory jsou pro menší představení zbytečné. Navíc by mi bylo příjemnější, kdyby se na divadlo chodilo do budovy s historií a duchem, jako to mají v jiných městech,“ vysvětlil Kopřiva a zároveň dodal, že by se v novém divadle i tak daly pořádat konference.

Se starostovým záměrem polemizuje i opoziční zastupitelka Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem). „Je jasné, že to bude obrovská investice, a očekávám, že nám své plány starosta ještě představí. K takové věci musí být rozsáhlá diskuse. Ale zda potřebujeme další kino, to si nejsem vůbec jistá,“ pochybuje Petrů s tím, že by do výsledné podoby projektu měli mít možnost promluvit i obyvatelé města.

Na jaře to budou rovné dva roky, co se novým ředitelem národního podniku Budějovický Budvar stal Petr Dvořák. V pivovarském oboru byl už i dříve a ve výběrovém řízení mu nepochybně pomohlo i to, že byl mezinárodním šéfem marketingu značky Pilsner Urquell.

„Budějovický budvar je nepřehlédnutelná ikona a navíc se ta pozice v průběhu výběrového řízení stávala čím dál tím zajímavější,“ vzpomíná Dvořák.

Kvalita i hořkost z Česka
Když nastupoval, tak si jako svůj cíl dal vybudovat z českého ležáku samostatnou kategorii, přestože český ležák dal jméno celé skupině piv – pivům plzeňského typu, spodně kvašeným, dobře pitelným, vyznačujícím se řízem a hořkostí.

„Jsme na dobré cestě, ale ještě máme daleko k tomu, abychom se ze světového měřítka prosadili. Podle mě je český ležák svým charakterem nejlepší pivo na světě tím, že umí zkombinovat vysokou pitelnost a má silné tělo. Ale řečí čísel má podíl na světovém trhu 0,15–0,2 %.“ I proto si dal Dvořák za cíl, aby hrál Budvar roli vlajkonoše a tvůrce image českého piva ve světě.

Pro Budvar je proto klíčový export. „Velmi zajímavě se rozvíjí asijské země a téměř ve všech západních je renesance řemeslných nebo craft piv. Tady má Budvar a české pivo určitě co říci, protože máme úžasnou kvalitu piva,“ vysvětluje Dvořák, který připomíná, že Budvar byl založen jako exportní pivovar. Renesance kvalitního piva na evropském trhu nejen zvedá zájem o řemeslné pivo, ale také inspiruje.

„Přemýšlíme o tom, jaké chuťové tóny v pivu jsou, a rozvíjíme naše portfolio, abychom byli zajímaví pro gastrosegment a právě na trh uvádíme Budvar 33.“ Název je odvozen od 33 mezinárodních jednotek hořkosti a je tedy jinak hořký než ležák, který známe. „Hořkost je daná žateckým chmelem Agnus, který má výraznější chuť. Na vyvážení této hořkosti pak používáme také typ sladu Crystal, který pochází z Anglie a používal se tradičně na piva typu ale.

Vrátit pití do hospod
Roční spotřeba piva je v Česku kolem 140 litrů na osobu (včetně kojenců a abstinentů). Celkem se u nás vypije přibližně 16 milionů hektolitrů piva za rok. Přesto si pivovary stěžují, že Češi méně chodí na čepované pivo a více pijí doma, a také více z plastu a plechovek.

„Bez dobré značky nejste v hospodách a bez toho nemáte dobrou značku. V hospodách se tvoří názor na pivo, tam se o pivu diskutuje a pivovary tento trend sledují s obavami,“ říká Petr Dvořák, podle kterého se pivovary snaží podpořit pivo v gastronomii, třeba právě Budvarem 33.

Budvar sice má státní vlastnictví, ale musí fungovat jako komerční organizace. „Pohybujeme se totiž ve vysoce konkurenčním prostředí,“ upozorňuje Petr Dvořák. Ten se pravidelně schází s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, se kterým spíše diskutuje strategii Budvaru.

A podniku se pod jeho vedením daří, protože v roce 2018 dosáhl historicky rekordních tržeb za pivo ve výši 2,569 miliardy korun. „Souvisí to i s naší strategií, kdy se chceme soustředit především na prémiové pivo,“ dodává ředitel národního podniku Budějovický Budvar.

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski uvažuje o tom, že jeho země začne s kontrolami českého piva. Například bude zkoumat množství sladu, alkoholu nebo způsob skladování. Ardanowski to uvedl pro polskou rozhlasovou stanici TOK FM.

Jde prý o reakci na oznámení, že Česko začne od čtvrtka kontrolovat veškeré hovězí maso, které se přiveze z Polska.
„Nechceme to oplácet, ale pokud budeme vydíráni, nic jiného nám nezbývá,” řekl stanici ministr.

Český ministr zemědělství Miroslav Toman ve středu uvedl, že Česko začne s kontrolami masa poté, co veterináři objevili zásilku 700 kilogramů polského hovězího kontaminovaného bakterií salmonely.
Ta u tohoto typu masa není častá, ale může být tím nebezpečnější, protože hovězí se často konzumuje málo tepelně opracované, v některých úpravách i syrové. Vaření salmonelu ničí.

Maso se dostalo do distribučního centra v Dolních Jirčanech, odtud putovalo na pět míst do Česka a také na Slovensko. Šlo do distribučního centra Makra v Kozomíně, velkoobchodu s potravinami Bikos v Olomouci, do jídelny Kocourek v Brně, do MP Krásno ve Valašském Meziříčí, k podnikateli Petru Bzduchovi v Pohořelicích a na Slovensku do SK Tradičné v Lehotě pod Vtáčnikom.

Veterináři maso hledají, zatím je jasné, že maso pro velkoobchod Bikos zůstalo ve skladu a bude zlikvidováno.

První várku zeleného piva na Zelený čtvrtek uvařili v brněnském pivovaru Starobrno. Receptura jediného speciálu, který v největším jihomoravském pivovaru připravují, zahrnuje bylinný výluh obsahující mimo jiné kopřivu a likér, který pivu dodává zelenou barvu. Ve Starobrně letos velikonoční speciál připravují už počtrnácté.

"Stejně jako v minulých letech uvaříme 4500 hektolitrů zeleného piva pro český trh a 510 hektolitrů pro Slovensko. Už třetím rokem uvařené množství nezvyšujeme, protože pití zeleného piva má být spojené s Velikonocemi a nemělo by být dostupné příliš dlouho po nich," řekl sládek pivovaru Svatopluk Vrzala.

Recept na třináctistupňový speciál znají jen čtyři lidé. Vaří se ze speciálního světlého ječného sladu, odrůdy chmele Žatecký poloraný červeňák a v přesně daný okamžik se do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh. Pivovar prozrazuje pouze to, že jeho součástí je kopřiva a na jednu 500litrovou várku je zapotřebí asi pět litrů výluhu. Po uvaření pivo osm dnů kvasí a několik týdnů dozrává při teplotě kolem jednoho stupně Celsia. Po filtrování se do něj přidává ještě likér kvůli barvě.

Vedení pivovaru na zeleném pivu oceňuje hlavně to, že si jej vychutnají všichni milovníci piva, nejde pouze o gurmánskou specialitu pro opravdové fajnšmekry. "Od jiných speciálů se zelené pivo hodně liší právě svou pitelností, o to se nejvíce snažíme. Aby si k němu našel cestu i běžný konzument," uvedl Milan Schramm, výrobní ředitel společnosti Heineken, která značku Starobrno vlastní.

Heineken je třetí největší česká pivovarnická skupina a její zisk stoupl v roce 2017 zhruba o 23 procent na 206,4 milionu korun. Tržby Heinekenu klesly podle výroční zprávy o 1,7 procenta na 3,13 miliardy korun. Do skupiny patří pivovary Krušovice, Velké Březno a Starobrno. Jednotlivé pivovary samostatné výsledky neuvádějí.

Čtyři a půl tisíce hektolitrů pro lidi v České republice, přes pět set hektolitrů pro Slováky. Tolik Zeleného piva uvaří letos sládci v brněnském pivovaru Starobrno. S přípravami začali začátkem týdne. Zájemci čepované třináctistupňové pivo ochutnají na Zelený čtvrtek 18. dubna.

Pivo je zelené díky kombinaci několika důležitých faktorů. „Používáme světlý ječný slad vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je samozřejmě bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ objasnil tajemství neobvyklé barvy výrobní ředitel Milan Schramm. Přesný recept znají čtyři lidé.

Výluh je třeba uvařit den předem. Vyrábí se z několika druhů bylin, například i z kopřiv. Poté, co se pivo uvaří, ještě osm dnů kvasí a několik týdnů dozrává. Pivo se dále filtruje a přidává se likér.

O nápoj je každoročně velký zájem, víc než předchozí roky ho ale nebude. „Zeleného piva vaříme stále stejné množství, protože se snažíme zachovat jeho exkluzivitu a speciálnost,“ řekl sládek Svatopluk Vrzala.

Pivo hostinští čepují pouze na Zelený čtvrtek. Pokud však nevyčerpají všechny zásoby, pokračují i další dny.

Zelenou třináctku ve Starobrnu vaří už čtrnáct let. „Na zelené pivo chodím každý rok. Je to skoro jako velikonoční tradice,“ řekla Brňanka Lucie Čechová.