Novinky a zajímavosti ze světa piva

Konopné pivo KONOPEX 11° na ostravském Oktobeerfestu Karolina obsadilo stupně vítězů. Na první příčku ho poslali návštěvníci festivalu, kteří hlasovali v internetové anketě o nejoblíbenější pivo festivalu.

Letošní, pátý ročník Karolina Oktobeerfestu v Ostravě hostil třicet pivovarů, které nabídly přes sto druhů piva. Dvoudenního festivalu piva se zúčastnily pivovary z Čech, Moravy, Slezska, ale třeba i Polska. Bránou prošlo okolo 17 tisíc lidí, čímž se Octobeerfest řadí mezi největší festivaly tohoto druhu u nás.

Společnost KONOPEX vyrábí nejen konopné pivo, ale pořádá také stejnojmenný konopný veletrh, kde se snaží informovat veřejnost o univerzálním využití konopí i o jeho léčebném potenciálu. Od roku 2017 začali spolupracovat s rodinným pivovarem Skřečoňský žabák a vznikl tak nefiltrovaný, nepasterizovaný, světlý ležák, který začíná nabývat na popularitě. Na stupních vítězů stanul konopný ležák už letos v létě na Festivalu piva v Neratovicích, kde v anketě o nejoblíbenější pivo obsadil druhé místo.

Vítězství konopného piva v tvrdé konkurenci klasických pivovarů dokládá fakt, že konopí není vnímáno droga nebo dokonce nebezpečná látka. Vyplývá to i z vyjádření společnosti KONOPEX, která sdílela své zkušenosti s pozitivními reakcemi lidí na konopí.
“Oktobeerfest byl 17. festivalem, který jsme s konopným pivem letos navštívili. Kolem našeho konopného stánku prošly tisíce lidí a my jsme měli to štěstí vidět jejich úsměvy i další projevy souhlasu při pohledu na rostliny konopí setého, které s sebou vozíme. Strávili jsme hodiny při debatách na téma “konopí”. Obrovské množství lidí všech věkových kategorií se svěřuje (děkujeme za důvěru) se svými pěstitelskými zkušenostmi a recepty na výrobky z konopí, které pomáhají nejen jim, ale i jejich blízkým, dětem, rodičům, prarodičům a dokonce i domácím mazlíčkům. Většina lidí ví, že konopí není nebezpečná droga a je tu pro nás, abychom ho pěstovali a mohli se jím léčit. A konopné pivo? Je to lahůdka, zkuste.“

Dalších deset nových ocenění si jen v průběhu října připsala piva ze Svijan. V národním kole světové soutěže The World Beer Awards získaly Svijany titul ve třech různých kategoriích a ze soutěže ČESKÁ CHUŤOVKA 2018 si odneslo cenu za kvalitní český výrobek všech šest přihlášených svijanských piv. Jako další položku do dlouhého seznamu ocenění si pak Svijany tento týden připsaly i druhé místo v devátém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2018.

The World Beer Awards se vyhlašují každoročně v několika desítkách kategorií. Svijany převzaly ceny v kategorii Český světlý ležák, Chmelený ležák plzeňského typu a Tmavý ležák. Prémiový svijanský ležák „450“ se stal absolutním národním vítězem v kategorii plzeňských ležáků, v kategorii tmavých ležáků získala Svijanská Kněžna 13 % zlatou plaketu a v kategorii českých světlých ležáků převzal Svijanský Máz 11 % plaketu stříbrnou.

V 10. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA 2018 byly oceněny Svijanská Desítka 10 %, Svijanský Máz 11 %, prémiový ležák "450", Svijanský Rytíř 12 %, Svijanský Kníže 13 % a speciální výroční pivo Svijany 20 %. Výsledky byly spolu s prezentací vítězných výrobků slavnostně vyhlášeny 11. října v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR v Praze za účasti význačných hostů a novinářů. Za Pivovar Svijany ceny převzal jeho ředitel Roman Havlík.
V soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2018 získal dělené druhé místo v nejvíce obsazené kategorii světlá speciální piva Svijanský Kníže 13 %. I ve vyšší konkurenci tak svijanský speciál letos obhájil své loňské umístění.

„Při takovýchto příležitostech zpravidla opakujeme, že spíš než názory odborných degustátorů je pro nás rozhodující hodnocení spotřebitelů a fanoušků našeho piva. Ale samozřejmě nás těší každé ocenění jak od prestižní světové odborné poroty, tak od zkušených domácích hodnotitelů. Hrdě se hlásíme k tradici českého piva a všechna tato ocenění nám dokazují, že naše tradiční výrobní postupy mají dnes i do budoucna smysl,“ řekl k nejnovějšímu úspěchu svijanských piv ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

The World Beer Awards je celosvětová soutěž, která vybírá nejlepší představitele různých mezinárodně uznávaných druhů piv, uděluje jim ceny a v celosvětovém měřítku propaguje tato nejlepší světová piva u spotřebitelů a obchodníků. Hodnotitelská komise se skládá z několika desítek předních světových znalců piva.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA uděluje vždy na podzim hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Nejdůležitějšími kritérii, které musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vynikající chuťové parametry a vysoká kvalita. Současně se musí jednat o výrobek prokazatelně českého původu. „Soutěž je otevřena všem poctivým tuzemským výrobcům a jejich chutným českým potravinám, pokud si toto označení opravdu zaslouží. Výrobcům pomáhá proniknout do povědomí spotřebitelů a spotřebitelé díky ní mohou objevovat skutečně chutné české potravinářské výrobky. Tradiční české pivo k nim nepochybně patří a má v soutěži právem zvláštní místo,“ řekl ředitel projektu Česká chuťovka Josef Sléha.

Devátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU se letos zúčastnilo rekordních 16 pivovarů ze 14 pivovarských subjektů s historicky nejvyšším počtem 46 piv. Hodnotila je dvacetičlenná hodnotitelská komise složená ze dvou panelů. Rekordní počet piv podle ředitele pořádající společnosti PORT Ing. Josefa Vacla, CSc., potvrdil trend nárůstu zájmu průmyslových pivovarů o druhově pestrý, i když z hlediska výstavu minoritní segment speciálních a neobvyklých piv.

Oceněná piva:
Svijanská Desítka 10 % - klasická, poctivá desítka.
Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v čepované, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami - ležáky.
Prémiový ležák „450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem - tedy zráním na otevřené spilce a v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.
Svijanský Rytíř 12 % je za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.
Svijanský Kníže 13 % - Svijanský Kníže je sváteční pivo, klasický zástupce svijanských světlých speciálů. Je vyráběn jako ležák, ale silnější, aby vynikly chutě a vůně typické právě pro ležáky. Hodně si rozumí s jiným speciálem - tmavou Svijanskou Kněžnou. Chuť Knížete je příjemně hořká a plná.
Svijanská Kněžna 13 % se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které jí dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.
Svijany 20 % - limitovaná edice unikátní Svijanské Dvacítky s 20 % extraktu původní mladiny uvařená výhradně pro letošní oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. Jediná várka se během výrobního procesu nemíchala s dalšími, takže se jedná v podstatě o „single malt“ pivo. Pro jeho výrobu byl použit nejlepší slad z jediné šarže z malé řemeslné humnové sladovny a tradiční chmel z vlastních chmelnic pivovaru pro poslední dvě dávky chmelení. Jeho hořkost je velmi jemná a dobře sladěná s mohutnou plností tvořenou větším množstvím nezkvasitelných sladových cukrů a vysokým obsahem alkoholu.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Letos stála na stupních vítězů například na začátku roku, kdy si odnesla stříbrné medaile z třetího ročníku profesionální degustační soutěže piva World Beer Idol, dále v soutěžích Pivo české republiky nebo Craft beer awards.
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: již tradičně pokrývá podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven domácí spotřebu českých speciálů z více než jedné čtvrtiny.

Jako národ si stále udržujeme celosvětové prvenství v konzumaci piva. Ačkoliv loni v České republice klesla spotřeba piva na osobu o pět litrů, tak není nouze o nové pivní výzvy, které mají na svědomí především malé řemeslné pivovary. Počet minipivovarů loni vzrostl zhruba o 50 a celkový počet pak překročil hranici 400 pivovarů. V průměru se tak přibližně každý týden objevil jeden nový pivovar. Produkce minipivovarů tvoří však pouze dvě a půl procenta českého trhu se zlatavým mokem. I tak se z minipivovarů stávají vyhledávané turistické cíle.

Pivní turistika na vzestupu
Minipivovary se za posledních pět let staly fenoménem. Třeba v Královehradeckém a Pardubickém kraji je 28 regionálních pivovarů natolik zásadních, že získaly svůj samostatný web i speciální tištěnou mapu. V Krkonoších pak funguje šest minipivovarů, některé z nich přímo na horských boudách a spojuje je speciální pivní stezka. Raritou je ten na Luční boudě (1410 m n. m.), který je nejvýše položeným pivovarem u nás. Na pivně laděné výlety mohou vyrazit zájemci také na Šumavě, kde můžete návštěvu pivovaru spojit například s velmi oblíbenou a hojně navštěvovanou Stezkou korunami stromů na Lipně. Největší koncentrace minipivovarů je stabilně v Praze a Středočeském kraji. Zajímavostí je, že velkém počtu se nové pivovary otvírají též na jižní Moravě, která je charakteristická spíše vinařskou turistikou.

Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale také na vesnicích. Díky nově vznikajícím pivním stezkám přinášejí život do regionů, které nejsou atraktivní natolik, aby dokázali oslovit zájemce o běžnou turistiku. A v neposlední řadě, minipivovarům vděčíme za dnešní renesanci českého piva a pivovarnictví. Malé pivovary výborně doplňují pivní trh a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region. Z průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že třetina turistů vyhledává destinace s malými pivovary jako cíl výletu nebo místo pro trávení dovolené. Každý pátý turista si pak pivo spojuje s tradicí vázanou na místní prostředí.

Prolínání světů
Dříve velké pivovary na ty řemeslné pohlížely jako na krátkodobý trend, který si možná dokáže získat lokální oblibu, ale co se týká podílu na trhu, zůstane jen minoritou. Postupem času, ale i velcí hráči na trhu jako jsou Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar pochopili, že svou arogancí přichází o část zisků a rozhodli se s řemeslnými pivovary navázat spolupráci. Jako první se touto cestou vydal národní podnik Budějovický Budvar, který na svá výčepní zařízení vpustil sokolovský minipivovar Permon. Budvar si chce touto cestou ověřit, jak bude kooperace s vybranými řemeslnými pivovary do budoucna fungovat.

To Plzeňský Prazdroj nejprve spustil po vzoru skupiny Lobkowicz nabídku pivních speciálů pro každý měsíc v roce. V případě Prazdroje se jednalo o program Volba sládků. Pivovary ze skupiny Lobkowicz pak zákazníkům nabídli program s názvem Cesta pivních znalců. Hlavně v případě Prazdoje se jedná o poměrně úspěšný projekt. Jelikož díky Volbě sládků se do 30% podniků zákazníci vracejí častěji a 33% provozů deklaruje zvýšení tržeb. Téměř polovina provozů vnímá tento program jako silnou konkurenční výhodu a 87% z nich má v plánu s nabídkou speciálních piv pokračovat. Dříve platilo, že všechna speciální piva uvařená v rámci těchto programů pocházela výhradně z produkce pivovarů patřících pod Prazdroj, potažmo Lobkowicz. Ale i to se rozhodl Plzeňský Prazdroj částečně změnit a na listopad si pro zákazníky připravil pivní speciál nazvaný První. Jedná se totiž o první várku, kterou Plzeňský Prazdroj uvařil ve spolupráci s pivovarem Matuška. Ten je všeobecně považován za jeden z nejlepších řemeslných pivovarů v České republice.

Další zajímavou informací je rostoucí podíl piva stáčeného do plechu. Plechovky na rekordní úroveň vytáhl právě Prazdroj, který ovládá 45% produkce v Česku. Konkrétní čísla tají, ale evidentně jako jediný z velkých výrobců, kteří uvádějí na trh současně plech i PET obal, dodal loni výrazně víc piva v plechu než v plastu. V loňském roce totiž Prazdroj prodal na tuzemském trhu téměř tři krát více piva v plechovkách než v PET lahvích, které spotřebitel vnímá spíše jako ekonomické balení. Podle informací z Českého svazu pivovarů a sladoven dosáhl podíl piva stáčeného do plechu na hodnotu 12,7 % z celkové produkce. Piva v plastu dosáhla na 10% z celkové produkce. Ještě rok předtím bylo pořadí obrácené. Největší vliv na tuto změnu má export, jelikož o pivo v plastu není v zahraničí zájem. Plech je světový trend, který roste také u nás. Výhodou plechovek je jejich lehkost, která umožňuje pivovarům úspory při dopravě. Jde o praktický obal, pivo se v něm rychle vychladí a je skladnější. Navíc je vhodnější i pro marketingové účely pivovarů.

Nealkoholické pivo je v kurzu
Před třemi lety bylo osm z deseti prodaných ovocných piv alkoholických, v současnosti je 70% nealkoholických. Nejrychleji z pivního maloobchodního trhu rostle právě podíl ovocného piva neboli radlerů, podobný trend je patrný i na Slovensku. Za růstem pivních mixů však stojí pouze nealkoholické verze, zatímco alkoholické radlery zažívají výrazné ztráty. Vše je dáno tím, že zákazníci žádají pestrost chutí a touží po zdravějším způsobu života. Ze stejných důvodů výrobce ciderů F. H. Prager, uvedl minulý rok na trh variantu svých svrchně kvašených nealkoholických piv typu IPA, Ale a Stout, pod novou značkou nazvanou Illegal Brewery.

Pivo pro celiaky
Podobnou cestou se vydal také řemeslný pivovar Clock. Ten nedávno pro změnu uvařil první české svrchně kvašené pivo vhodné pro celiaky. Určitě se mezi lidmi se sníženou tolerancí na lepek najdou tací, kteří rádi ochutnají zajímavé pivo z produkce malého pivovaru. Před několika týdny proběhla distribuce první várky a díky pozitivním ohlasům se v pivovaru rozhodli, tento pivní styl zařadit do jejich pravidelné produkce. Clock a jejich pivo s názvem Prototype chmelené chmelem Mosaic, tak na trhu doplní spodně kvašená piva pro celiaky, jako jsou Celia z Žateckého pivovaru nebo bezlepková piva z pivovarů Ferdinand a Bernard.

Málokdo, i z řad pravidelných pivařů, asi ví, že chmel obsahuje řadu látek, které by se daly využít v lékařství - některé z nich mají dokonce protirakovinné účinky. Jejich obsah v chmelu, případně ve výsledném pivu, je však zatím velmi nízký.

Vědecký tým z Ústavu molekulární biologie rostlin – Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích (ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci) ale nyní objevil slibnou cestu, jak to možná změnit.

Řada látek obsažená v chmelu není důležitá jen při výrobě piva, ale má také léčivý potenciál. Příkladem jsou třeba hořké kyseliny a prenylflavonoidy. Ty mají protizánětlivé účinky, dají se využít jako sedativa či dokáží nahradit nedostatek hormonu estrogenu u žen při menopauze. V posledních letech se intenzivně studují protirakovinové účinky prenylflavonoidů.

Množství těchto látek v chmelu je ale nízké, a proto se již řadu let hledají cesty, jak jejich obsah či efektivitu jejich získávání zvýšit. Pozornost vědců se soustředí na studium dědičné informace chmelu s cílem co nejlépe poznat molekulární podstatu tvorby léčivých látek.

V posledních letech se několika vědeckým týmům podařilo objevit některé geny (tzv. transkripční faktory), které se podílejí na řízení tvorby prenylflavonoidů a hořkých kyselin a byla provedena řada pokusů, jak tyto řídící geny ovlivnit. Doposud se ale nikomu nepovedlo připravit rostlinku chmele se zvýšeným obsahem těchto látek pro efektivní výrobu léčiv.

Nyní ovšem svitla naděje: čeští vědci popsali a prozkoumali další 2 transkripční faktory, které řídí finální kroky tvorby hořkých kyselin a prenylflavonoidů. Vnesením těchto transkripčních faktorů do chmelu se podařilo v listech aktivovat geny podílející se na tvorbě léčivých látek na 40 až 60 násobně vyšší úroveň oproti původním rostlinám.

Navíc v rostlinách chmelu došlo také k ovlivnění dalších výrobních drah a genů, které patrně zvýšenou produkci léčivých látek dále podporují. Pečlivá analýza všech genů v ovlivněné rostlině zároveň neprokázala aktivaci žádných genů, které by měly nepříznivý vliv na rostlinu chmele (fyziologie, růst a vývojové procesy). Výsledné rostliny navíc lépe rostly a měly vyšší obsah chlorofylu. Cesta k léčivým tabletkám či přímo ozdravnému pivu z modifikovaného chmelu ovšem bude ještě dlouhá.

Finanční injekce z vládního programu RE:START se naplno zapichují do Ústeckého kraje. K dnešnímu dni jsou schválené dotace na projekty přesahující částku 1,1 miliardy korun.

Celkově se na program počítá s částkou 62 miliard pro ekonomický rozvoj Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. „Peníze musí města, obce a firmy vyčerpat do konce roku 2030. Z Ústeckého kraje si subjekty podaly 100 žádostí, z nichž zhruba 60 uspělo,“ připomíná zástupkyně zmocněnce vlády pro strukturálně postižené kraje Gabriela Nekolová.

Mezi úspěšné žadatele patří i město Litoměřice, které hodlá revitalizovat starý pivovar na rozvojovou zónu. Z programu na podnikatelské využití brownfieldů získalo město 14,4 milionu korun. „Pivovar ukončil výrobu v roce 2002. Majitelé rozprodali technologii a zůstal opuštěný areál. Chtěli jsme zabránit tomu, aby z něj byla vietnamská tržnice nebo velkosklady, proto jsme ho odkoupili,“ říká starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

NÁVRAT PIVA KALICH
Město v jedné z jeho částí opravilo střechu a vytvořilo u něj i Park Václava Havla. „Díky vládním penězům chceme už v příštím roce udělat v druhé části například restauraci a v menším rozsahu obnovit výrobu světlého piva značky Kalich, na které máme ochrannou známku,“ dodává Chlupáč.

Do RE:STARTu podalo tři žádosti také město Rumburk. Opravit hodlá hlavně Lužickou nemocnici, na kterou může získat až 250 milionů korun. „Druhý projekt byl na jihozápadní obchvat města, který by měl vymístit tranzitní dopravu z města, a třetí na rozšíření průmyslové zóny,“ vyjmenovává mluvčí města Luděk Stínil.

Ještě do konce letošního roku pak ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí dotační titul na nepodnikatelské využití brownfieldů, ve kterém bude 600 milionů. Chybět nebude ani další výzva na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách.

Finančně nejvýznamnější investicí jsou tři projekty za téměř 850 milionů korun. Kromě rekonstrukce Domu umění a dostavby fakulty strojního inženýrství v Ústí je největším projektem stavba fakulty zdravotnických studií v areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

„V tuto chvíli sídlí fakulta v centru města. Její intenzivní spolupráce s Masarykovou nemocnicí je nejenom ve formě stále se zvyšujícího počtu společných klinik, ale také ve stále větším počtu studentů fakulty, kteří zde mají praxe. Čím dál tím více odborného personálu nemocnice se také zapojuje do fakultní výuky,“ líčí rektor univerzity Martin Balej.

Dále běží taktéž program revitalizace Krušných hor. „Na jejich obnovu bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji přiděleno zhruba 180 milionů korun,“ doplnila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

V Ústeckém kraji se už podařilo realizovat projekty RE:STARTU za 83 milionů.

Plzeňský Prazdroj se stal nejúspěšnějším pivovarem na letošním ročníku prestižní soutěže tuzemských pivních speciálů CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku. Jeho piva vyhrála dvě ze čtyř soutěžních kategorií a Prazdroj si připsal navíc i jedno druhé místo.

V nejvíce obsazené kategorii světlých speciálních piv zvítězil Radegast Extra Hořká 15. Druhé zlato pak v kategorii svrchně kvašených piv získal Master Red IPA. Ve stejném klání skončilo na stříbrné příčce pivo Master Summer Ale. Tyto speciály byly v nabídce Prazdroje v rámci jeho programu Volba sládků. Ten každý měsíc nabízí milovníkům piv jeden unikátní speciál ve více než tisícovce restaurací po celé ČR.

„Plzeňský Prazdroj je celosvětově známý zejména díky špičkovým českým ležákům. Stejně jako při jejich výrobě, tak i u pivních speciálů dáváme ten nejvyšší důraz na kvalitu surovin, výrobu, skladování i čepování. Máme obrovskou radost, že jsme uspěli v soutěži a že si naše speciály získávají uznání odborníků i příznivý ohlas u spotřebitelů,“ říká Lenka Straková, sládková Prazdroje, která v něm má speciály na starosti.

V letošním ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS vybírala dvacetičlenná porota nejlepší speciály z celkem čtyřiceti šesti přihlášených piv. V komisi zasedlo dvanáct nezávislých odborníků. Ty doplnilo osm osobností, které mají blízký vztah k pivu, ale profesionálně se degustací nezabývají. Odborným garantem soutěže, organizované společností PORT, je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

Poznámky pro editory
Plzeňský Prazdroj v roce 2017 doma a v zahraničí prodal přes 11 milionů hl; domácí výroba činila 7 mil hl, vývoz přes 1,5 mil hl a licenční výroba 2,6 milionu hl. S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
Za dlouhodobý přínos k rozvoji společenské odpovědnosti v ČR byl Plzeňský Prazdroj oceněn Zlatým certifikátem v soutěži TOP odpovědná velká firma 2017.

Malešov už toho pamatuje hodně, první zmínky o středočeské tvrzi pocházejí ze 14. století. Pivo se tu vařilo po čtyři staletí a tradice skončila až v roce 1942. Ve 21. století dostala chátrající stavba druhou šanci. A s ní i Přátelský pivovar Malešov.

Vzpomínky pamětníků a dobové fotografie pomohly sládkovi Davidu Kapsiovi při zakázce pro radnici Velké Bystřice. Městečko na Olomoucku si u něj objednalo k příležitosti stého výročí vzniku republiky jubilejní pivní speciál. Měl by připomínat pivo, které se ve Velké Bystřici vařilo před sto lety. Speciál nyní zraje v tancích jednoho z regionálních minipivovarů.

Sládek pivovaru ve Lhotě pod Kosířem David Kapsia ukazuje dva velké tanky piva. „Jsme právě v ležáckém sklepě, ideální teplota pro to ležení je 2 až 4 stupně,“ komentuje.

Pivo, které si Velká Bystřice nechává uvařit ke sto letům republiky, se sládek snažil připravit podle starého receptu. „Bystřický pivovar byl uzavřen v roce 1943 a žádná receptura se bohužel nezachovala. Snažili jsme se vyjít z nějakých vzpomínek obyvatel Bystřice, z fotek. Jedná se o klasický postup vařeného českého piva. Bude bronzové, ani úplně tmavé, ani úplně světlé,“ vysvětluje Kapsia.

Suroviny pocházejí mimo jiné právě z Velké Bystřice. „Chmel je z Bystřice, slad je hanácký a pivovarské kvasnice jsou také českého původu,“ upřesňuje sládek.

Lahvové i sudové
Zatímco pivo leží ve sklepě, v pivovaru už připravují lahve, do kterých se bude stáčet. „Bude jak v lahvích, tak v sudech,“ říká David Kapsia.

Je možné, že takové pivo opravdu obyvatelé Velké Bystřice pili? „Já bych si troufal tvrdit, že na 80 procent se trefíme,“ odpovídá sebevědomě lhotský sládek.

Pivovar v hanáckém městečku fungoval přibližně tři století. Lidovecký místostarosta Ivo Slavotínek doufá, že by se novodobý Bystřický speciál mohl stát součástí zdejších tradic. „Pokud najde oblibu u našich občanů, tak bychom ho vždycky nechali uvařit, protože tu recepturu si uchováme a ve svátečním množství ho necháme uvařit při nějakých výjimečných příležitostech,“ dodává.

Vlastní pivo budou ve Velké Bystřici čepovat při oslavách vzniku samostatného Československa, které plánuje na Zámeckém náměstí 27. října. Bystřického speciálu Hobla nechalo město uvařit přesně 500 litrů.

Dvacetičlenná hodnotitelská komise složená ze dvou panelů degustovala rekordní počet piv v pořadí již devátém ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku. První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z nezávislých odborníků např. ze Zemědělské univerzity v Praze, z různých dalších odborných institucí, doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů, byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou např. lékaři, novináři, ale i odborníci působící mimo pivovarství.

V nejvíce obsazené kategorii světlá speciální piva bylo posuzováno 15 vzorků. O druhé místo se podělily piva UNGER 18 – VÝROČNÍ SPECIÁL z Pivovaru Rohozec, a.s., dále PRIMÁTOR 16 Exkluziv z náchodského pivovaru Primátor a.s. a Svijanský Kníže 13% z Pivovaru Svijany, a.s. Ocenění za 1. místo získalo pivo Radegast Extra Hořká 15 ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. Třetí cena nebyla udělena.

Do kategorie polotmavá a tmavá speciální piva pivovary přihlásily 8 piv. Na třetím místě skončilo pivo ROHOZEC TŘINÁCTKA TMAVÁ, který uvařili v Pivovaru Rohozec, a.s. Na druhém místě se shodně umístila piva Pardubice Granát z Pardubického pivovar a.s. a Postřižinské pivo – Něžný Barbar

13 stupňový polotmavý speciál z produkce Pivovaru Nymburk, s.r.o. Na prvním místě se umístila Černá Barbora, kterou uvařily Pivovary Staropramen s.r.o.

Mezi svrchně kvašenými pivy typu ale, kterých bylo degustováno 9, se o druhé místo podělila piva PRIMÁTOR Stout z produkce pivovaru Primátor a.s. a Master Summer Ale z Plzeňského Prazdroje, a.s. Stejný pivovar vyrobil i pivo Master Red IPA, které obdrželo první cenu. Třetí cena nebyla udělena.

V kategorii neobvyklých piv bylo do soutěže přihlášeno 14 piv. Na třetím místě se umístila piva Bernard višeň z Rodinného pivovaru Bernard a.s. a PRIMÁTOR Weizen, který uvařili v pivovaru Primátor a.s. Ze stejného pivovaru je i na druhém místě oceněné pivo PRIMÁTOR Tchyně a na shodném stupni skončil a Bernard z Rodinného pivovaru Bernard a.s. O první místo se podělily piva VELEN z Pivovaru Černá Hora a.s. a Bernard IPA z Rodinného pivovaru Bernard a.s.

Cenu předsedy poroty za nejvíce nominací, kterých u obou porot získalo 18, obdrželo pivo PRIMÁTOR Stout.

Nejvíce ocenění, celkem čtyři si ze soutěže odnesl pivovar Primátor a.s. a po třech Plzeňský Prazdroj, a.s. stejně tak jako Rodinný pivovar Bernard, a.s.

„Letošní, předjubilejní ročník jen potvrdil trend nárůstu zájmu průmyslových pivovarů o sice druhově pestrý, nicméně z hlediska výstavu minoritní segment speciálních a neobvyklých piv. Soutěže se zúčastnilo rekordních 16 pivovarů ze 14 pivovarských subjektů s historicky nejvyšším počtem 46 piv,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. A současně dodal: „Z hlediska vyhodnocení soutěže je zajímavé, že mezi účastníky soutěže se nenašlo ani jediné pivo, které by u porotců propadlo – všechna piva získala přízeň nejméně třetiny z nich, což je indicií pro to, že kvalita portfolia stále stoupá.“

Ing. Josef Vacl, CSc ze společnosti PORT spol. s r. o., která je vyhlašovatelem soutěže, komentoval letošní ročník: „Potvrzuje se, že pivní speciály se staly pevnou součástí nabídky malých i velkých průmyslových pivovarů a to i přesto, že tato skupina piv má nadále malý podíl na trhu. A dodal: „Nicméně jsou kořením, které trh piva u nás obzvláštňuje, má své zákazníky a to je pro všechny, kteří mají naše pivo rádi, výborná zpráva“

Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS, a.s. Ocenění byla v Praze předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů.

V průběhu listopadu budou restaurace Plzeňského Prazdroje čepovat ležák, který vznikl jako společná várka s broumským Pivovarem Matuška
“Jde o český ležák, při jehož vaření jsme používali aromatické chmely z USA. Na výčepy půjde v listopadu jako naše Volba sládků,” popisuje jeden z manažerů Plzeňského Prazdroje. Jde prý o příspěvek pivovarské skupiny ke stému výročí založení Československa.

Co je ale na pivu s názvem “První” nejzajímavější, je to, že se na jeho vzniku podílel minipivovar Matuška, expert na svrchně kvašená piva. Vznikla tak první kooperace Prazdroje s malým výrobcem. A jde o další důkaz toho, jak se minipivovary stávají pro průmyslové podniky stále důležitějšími.

Jak už týdeník Euro informoval, tím prvním velkým pionýrem, který otevřel náruč minipivovarům, byl Budějovický Budvar. Na své výčepy nejdřív pustil speciality ze sokolovského Permona, teď je na řadě Antoš ze Slaného. Více na: https://www.euro.cz/byznys/po-budvaru-se-otevrel-i-prazdroj-minipivovary-jsou-na-roztrhani-1425943#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink