Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Pivovar Samson bude u toho, když se město České Budějovice od čtvrtka 27. září do pátku 28. září promění v místo plné fascinující podívané, strhujícího umění a originálních projekcí. Samson se stal partnerem a oficiálním pivem festivalu Vltava žije 100 – významné kulturní události v jihočeské metropoli.

Hlavním tématem 7. ročníku audiovizuálního festivalu je připomenutí stého výročí od založení Československé republiky. „Máme radost, že můžeme spolupracovat při organizaci atraktivní akce Vltava žije 100 zvlášť v tomto roce, kdy si připomínáme tak významné výročí,“ říká k partnerství generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Jsme hrdí na to, že se podílíme na významném kulturním dění v Českých Budějovicích. Jako nejstarší budějovický pivovar máme k tradici velký respekt. Naše účast navíc zapadá do naší koncepce, která si klade za cíl více otevřít Pivovar Samson veřejnosti,“ dodává Dřevikovský.

Po Náměstí Přemysla Otakara II., břehu slepého ramene Malše a dalších lokalitách se návštěvníkům akce otevře areál Pivovaru Samson. Kromě jiného se mohou diváci těšit na unikátní výzdobu spojenou s tématikou 100, konkrétní podobu nechává Pivovar jako překvapení pro ty, kteří si do něj najdou cestu.

Na návštěvníky čeká v areálu pivovaru ochutnávka piv Samson, včetně nejlepšího českého ležáku. „Právě v těchto dnech jsme obdrželi významnou cenu z Londýna World Beer Awards. Naše dvanáctka se stala vítězem kategorie nejlepší český ležák pro Českou republiku,“ prozrazuje Daniel Dřevikovský. Kromě jiných piv bude na čepu i legendární nealkoholické Pito, které skončilo ve své kategorii v Londýně stříbrné. „O úspěch se tak podělíme s českobudějovickou veřejností během představení v areálu našeho pivovaru,“ zve všechny generální ředitel Samsonu.

Pivovar Samson zažívá příznivou éru i díky podpoře mateřské belgicko – brazilské společnosti AB InBev. „Za úspěch vděčíme poctivé práci našich zaměstnanců i masivním investicím ze strany belgicko-brazilské společnosti AB InBev,“ míní Dřevikovský.

Partnerství s Pivovarem Samson si pochvalují i organizátoři akce z agentury Art4promotion. „Pivovar Samson k Českým Budějovicím neodmyslitelně patří, jsme rádi, že jsme letos, kdy si připomínáme sté výročí republiky, spojili síly s tradiční společností jako Pivovar Samson,“ říká ředitel pořádající agentury Art4promotion Rudolf Střítecký.

Stále oblíbenější Dny českého piva – svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod – se letos uskuteční od 26. do 30. září. Do akce Českého svazu pivovarů a sladoven se stejně jako při předchozích ročnících zapojí i Pivovar Svijany, který pro tuto událost po loňském mimořádném úspěchu uvařil rovnou dvě várky speciálního světlého piva DUX. Výjimečné svijanské pivo bude na čepu 185 vybraných svijanských restaurací pouze po dobu konání Dnů českého piva; 28. září ho kromě toho budou moci ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na Zámku Svijany.

„Obrovsky mě potěšilo a motivovalo, s jakým nadšením loni znalci i fanoušci svijanského piva DUX přijali. Dali jsme si na něm záležet, jeho základem je vybraný humnový slad a žatecký chmel odrůdy Sládek z našich vlastních chmelnic, ale popravdě řečeno až tak fenomenální ohlas jsem nečekal,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „I když jsme to původně neměli v plánu, nakonec jsme jej díky němu zařadili do výrobního programu jako naše čtrnácté pivo. A po loňském úspěchu jsme jej letos uvařili rovnou dvě várky o objemu 400 hektolitrů,“ dodal.

DUX patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti ve Svijanech zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z vlastních chmelnic pivovaru. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný. „V sortimentu pivovaru zaujímá DUX výsadní postavení – bude se vařit vždy jen jednou do roka, aby byl v nejlepší formě právě na Dny českého piva. I letos jej během nich budou moci zájemci ochutnat ve 185 vybraných svijanských restauracích a samozřejmě také 28. září na našich Svatováclavských slavnostech, kam je tímto co nejsrdečněji zvu,“ doplnil Petr Menšík.

DUX se stáčí pouze do sudů a menší limitované série dvoulitrových plechovek. Pro výjimečné pivo pivovar vyrábí i zvláštní půllitry a podtácky s motivem sv. Václava – DUX Venceslav’s Bohemicus.

Patronem českého piva od roku 1357
Patronem českého piva sv. Václava v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se v českých zemích vedle pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví. Již v té době byl kníže považován i za patrona sladovníků. V roce 2013 jej v této roli opět připomněl Český svaz pivovarníků a sladoven a založil tradici Dnů českého piva, která je s jeho osobou již nerozlučně spojena.
Dny českého piva jsou od té doby každoročním svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich cílem je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikátní jev tradiční české hospody. Milovníci piva mají během pivních slavností termínově spojených se svatým Václavem možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinárními požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech.

Svatováclavské slavnosti ve Svijanech
Hlavním bodem oslav přímo ve Svijanech budou 28. září Svatováclavské slavnosti. Příjezd sv. Václava na Zámek Svijany doprovodí středověká hudba v moderním podání skupiny GNOMUS. Hosté slavností si potom budou moci užít tradiční řemeslný jarmark, vystoupení šermířů a kejklířů a další dobová představení nebo například módní přehlídku pivních šatů. „Pro fanoušky jsme v rámci slavností připravili i prohlídku pivovaru za zvýhodněnou cenu,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Mnoho lidí vůbec netuší, že se v budově Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Dejvicích nachází fungující minipivovar. Ten nese název Lachout podle lahodné chuti zde produkovaného piva. Pivovar slouží hlavně ke studijním a výzkumným účelům a nově zde budou pořádány kurzy vaření piva pro veřejnost.

Výzkumný pivovar funguje na Ústavu biotechnologie (dříve Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství) Vysoké školy chemicko-technologické v Praze již desítky let. VŠCHT Praha je také jedinou vysokou školou v České republice, kde je možné studovat obor pivovarství, a většina předních českých sládků a pivovarských odborníků absolvuje studium právě zde.

„V České republice máme dnes více než 400 minipivovarů a jejich počet stále roste, navíc přibývá fanoušků domácího vaření piva. Nejen kvůli tomu bychom chtěli nabídnout kurzy vaření piva s různou úrovní odbornosti,“ říká profesor Jan Masák, vedoucí Ústavu biotechnologie Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha. „Kurzy budou probíhat pod vedením našich sládků v prostorách školního pivovaru Lachout. Cílem není zprostředkovat zážitkové vaření, ale vzdělávat zájemce, aby pochopili všechny detaily výroby piva.“

VŠCHT Praha chce nabídnout hlavně individuální kurzy šité na míru požadavků jednotlivých zákazníků. Zájemci budou moci studovat výrobu piva tak podrobně, jak si určí, od jednodenních osvětových kurzů vaření až po několikatýdenní detailní studium všech aspektů pivovarské výroby. Kurzy se kromě praktických várek ve školním pivovaru zaměří na výuku teorie pivovarství od surovin přes varnu a kvašení až k závěrečným úpravám jako jsou filtrace, stabilizace a stáčení. Dalšími důležitými tématy budou například provozní laboratorní kontrola výroby piva, sanitace a hygiena provozu, senzorické hodnocení piva, pivní styly a moderní metody v pivovarství nebo legislativní požadavky pro výrobu piva.

Kromě kurzů vaření piva Vysoká škola chemicko-technologická v Praze poskytuje konzultační činnost pro vznikající nebo již zavedené pivovary. „Prostřednictvím našich zkušených sládků jsme schopni nabídnout věci jako školení pivovarské praxe v provozu, vývoj receptů piva, odborné konzultace a pomoc při řešení technologických problémů, konzultace při realizaci investičního projektu či vypracování komplexního technicko-technologického auditu,“ vysvětluje Jan Masák.

Sobota 6. října bude patřit tradiční oslavě piva. Pilsner Fest, který připomíná uvaření první várky piva Pilsner Urquell, nabídne i letos bohatý program. Nebude chybět kvalitní gastronomie, hudební vystoupení, speciální prohlídky či škola čepování piva. Vůbec poprvé ukáží na Pilsner festu své umění zahraniční výčepní.

Hlavním bodem oslav bude tradiční přípitek přesně v 18:42 v pivovaru i na náměstí, kterého se zúčastní zástupci pivovaru, města Plzně, nositelé čestného ocenění Pilsner Urquell Honorary Connoisseur i čeští a zahraniční mistři výčepní. Před slavnostním přípitkem budou slavnostně naraženy dva 176litrové dřevěné sudy.

Kromě skvělého nefiltrovaného piva čeká na návštěvníky kvalitní česká gastronomie a dále také mezinárodní kuchyně v podání nového dodavatele Burger Festivalu, který nabídne řadu stánku se specialitami typickými pro země, kam se Pilsner Urquell vyváží.

Lidé se mohou těšit i na oblíbenou školu čepování na hlavní scéně na náměstí Republiky i v pivovaru. Letos ji povedou vítězové českého a slovenského finále soutěže pro nejlepší výčepní Pilsner Urquell Master Bartender Richard Máša a Štefan Pillár společně se sládky Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou a Vojtěchem Homolkou. Novinkou je speciální výčepní místo v areálu pivovaru, kde si každý bude moci natočit vlastní hladinku, šnyt nebo mlíko pod dohledem zkušených mistrů výčepních.

Připravena je i festivalová prohlídka pivovaru, která je letos věnovaná jednomu z nejznámějších symbolů plzeňského pivovaru – Jubilejní bráně. Ta je vyobrazena i na ochranné známce Měšťanského pivovaru, která je používaná dodnes. Návštěvníci si budou moci prohlédnout zmenšený model Jubilejní brány, který vyniká mnoha detaily a dokonalou podobností s originálem. Na Pilsner Festu bude také probíhat ukázka práce pivovarských bednářů a soutěž pro návštěvníky ve skládání dřevěných sudů.

Atmosféru nejlepšího českého pivního festivalu doplňuje bohatý hudební program. Můžete se těšit na Annu K., Barboru Polákovou nebo Burma Jones. Pilsner Fest nabídne také krátká vystoupení hudebních skupin ve velkokapacitních stanech na náměstí Republiky i v areálu plzeňského pivovaru.

Pilsner Urquell myslí i na bezpečí návštěvníků. Především pro klid řidičů, ale obecně pro všechny, kdo si přejí vracet se z festivalu domů bezpečně, je k dispozici odpočinková zóna K-LEE-DECK u scény v pivovaru. V rámci projektu Promile INFO zde může kdokoliv zdarma dýchnout do profesionálního alkohol-testeru a zjistit, za jak dlouho bude bezpečné usednout za volant.

Pro ty, kteří chtějí cestovat pohodlně a bez starostí, je určen speciální vlak z Prahy do Plzně. Vlak odjíždí z pražského hlavního nádraží v 10:25 a zpět do Prahy se vrací ve 23:30. Jeho kapacita je omezená, doporučujeme proto přijít včas. Jízda vlakem je zdarma.

Letošní tropické léto dosud vedlo nejen k teplotním rekordům, ale také k zatím nejvyšším prodejům piva v České republice. Maloobchodni tržby dosáhly v červenci přes 1,67 miliardy korun, což představuje celkovou spotřebu 70,5 milionu litrů piva. Údaje vyplývají ze sledování společnosti Nielsen zabývající se výzkumem trhu v ČR a ve světě.

„Ve srovnání s minulým rokem vidíme od letošního května navýšení prodejů o více než desetinu. Tržby za pivo se vyšplhaly k 5,4 miliardám korun. Očekáváme, že letošní maloobchodní tžby budou skutečně rekordní,“ říká Michal Elšík, senior konzultant společnosti Nielsen specializující se na pivní trh. Celkově za posledních dvanáct měsíců dosáhly tržby za pivní nápoje hranice 17,8 miliard korun a meziročního růstu o 7,3 % v hodnotě. Pivo je tak i nadále vůbec nejvíce nakupovanou potravinářskou kategorií na domácím trhu „Růst celkové spotřeby vidíme nejen u samotného piva, ale také u pivnich mixů označovaných jako radlery. Těch se za poslední tři měsíce prodalo o 28 % více než loni, dohromady za 397 milionů korun. Stejně tak roste poptávka i po ciderech, které jsou u nás ve většině případů distribuovány velkými pivovarnickými skupinami. Tržby dosáhly 200 milionů korun a růstu 12 %“, dodává Michal Elšík.

Letošní červenec byl u piva rekordní také z pohledu obalového materiálu. Přestože se většina piva nejčastěji nakupuje ve vratném skle (61 % podílu v objemu), meziročně dramaticky rostou prodeje piva v plechu. „Ve srovnání s červencem 2016 stoupl obrat za pivo v plechu o 85 %, naopak plast coby obalový materiál klesá,“ upřesňuje Michal Elšík

V prodejích nadále vedou výčepní piva, označovaná jako desítky, které na celkovém objemu spotřeby drží podíl 51 %. Za poslední dva roky však tento segment zaznamenal objemový pokles o téměř deset procent ve prospěch silnějších piv. „Největší růst je jasně vidět u ležáků, tedy u tzv. jedenáctek a dvanáctek, jejichž spotřeba narostla o více než pětinu“, říká Michal Elšík a dodává: „Podobně došlo k boomu u nealkoholických radlerů. Ty překonaly tradiční alkoholické varianty a prodá se jich již dvakrát tolik.“ I přes propad prodejů v minulých letech tak dochází opět k nastartování prodejů pivních mixů. Během posledního roku prodeje generují 836 milionů korun. Růst je tažen především právě oblibou nealkoholických variant a nově uváděných výrobků.

Čtenáři britského deníku The Guardian sestavili žebříček nejlepších hospod s pivním výčepem v Evropě. Kromě hospody ve skotském Edinburghu, španělské Barceloně nebo bavorském Tegernsee se do výběru dostal i pražský Vinohradský pivovar. "Je to pro nás velká pocta a potvrzení toho, že vaříme výborné pivo i jídlo; že našim hostům u nás chutná a líbí se jim u nás," sdělila jeho ředitelka Jitka Froydová Aktuálně.cz.

Holba má dárek pro všechny Václavy. Na svůj svátek 28. září si letos mohou připít svým pivem. Václavův ležák uvařil pivovar Holba při příležitosti oslav Sv.Václava, patrona pivovarníků.
Jde o světlý ležák sládkovy kolekce, vařený z vybraných odrůd českého chmele tradiční technologií výroby. Václavův ležák je pivo pro speciální příležitost a jeho limitovaná edice nepřesáhne 1000 hl, takže na čepu bude pouze do vypití zásob. „Na Václava vaříme speciály každoročně, je to náš dárek všem pivařům, kteří si na dobré pivo potrpí. Od 28. září v restauracích a hospodách vypuknou oslavy Dnů českého piva a Václavův ležák na nich nemůže chybět,“ říká sládek pivovaru Holba Luděk Reichl.

Sládkova receptura dává světlému ležáku vábivé chmelové aroma a plnou chuť, kterou potrhuje hořkost se středně dlouhým dozvukem. „Specialitou je chmelení za studena i použití hlávkového chmele. V chuti piva zanechává zřetelnou stopu a toho si pivaři cení. Chmelová vůně i chuť po chmelu umocňuje degustační zážitek a zvyšuje pitelnost,“ říká k výjimečnosti limitovaného ležáku Luděk Reichl.

Zatímco běžné chmelení probíhá na varně, chmelení za studena až v ležáckých tancích. V Holbě k němu používají macerovací košíky, které si pivovarníci sami navrhli a zkonstruovali. Naplněné chmelem se vkládají do ležáckých sudů a umožňují pozvolné uvolňování chmelových látek do piva. Studené chmelení je možná překvapivě někdy spojováno s dámskými punčochami. Dříve totiž k maceraci sloužily punčochy nebo vaky z jemného plátna.

Václavův ležák je výborným digestivem a hodí se především k masu. Na čepu bude zejména v restauracích na Šumpersku, Jesenicku a Olomoucku. Dny českého piva se u nás slaví už pošesté. Posilují pozici piva jako národního nápoje i unikum české hospody. V historickém kontextu připomínají patrona všech pivovarníků Sv.Václava a přibližují historii i tradici českého pivovarnictví. Ukazují na jeho jedinečnost i zajímavé propojení s gastronomií.

Na Dny Českého piva se připravují také provozovatelé restaurací. Někde nabídnou pivo k jídlu zdarma, speciální programy, degustace nebo hromadné přípitky štamgastů.

Na čepu by v budoucnu chtěli mít až deset druhů piv. Za první rok fungování vytočili 53 tisíc litrů piva, které je výrazné a má specifickou chuť. Přesto spolumajitel malého jabloneckého pivovaru Volt Milan Zemánek společně s jeho pravou rukou a sládkem Martinem Paloušem tvrdí, že jsou teprve v polovině. „Stále je co zlepšovat,“ říká Palouš, který poskytl Deníku rozhovor.

Jablonecký pivovar Volt oslavil v srpnu rok existence. Můžete zhodnotit, jak se uchytil v konkurenci ostatních pivovarů?
Konkurence není tak velká. Je tu naopak obrovský prostor k podnikání. Díky lidem, kteří se k nám připojili, se nám daří. Naším cílem není jen uvařit dobré pivo, ale vytvořit zde hezké místo, kam se lidé budou vracet.

Vaše piva nemají typickou chuť klasického českého piva. Čím to?
Je to dáno chmelem, určitě nepřidáváme žádné citrony, pomeranče nebo jakékoliv ovoce, po kterém je pivo cítit. Je to opravdu dáno pouze chmelem, který je šlechtěný a není českého charakteru. Vykupujeme chmely z celého světa. Ty české dávají známou hořkost, kterou najdeme v klasických europivech. Také razíme zákon o čistotě piva, který říká, že do piva patří jen chmel, kvasnice, slad a voda.

Za rok jste uvařili více než třináct druhů piv. Chystáte i další?
Do konce roku bych chtěl vymyslet zhruba dalších pět druhů. Samozřejmě reagujeme i na roční období, takže přitvrdíme a přidáme pár „voltů“ navíc. Zrovna teď budu přetahovat ze spilky na ležácký tank nové osmnáctistupňové pivo a bude brutálně hořké a zároveň z něj bude cítit pomeranč a pryskyřice. Je vyrobeno ze třech druhů chmele. A ponese jméno Zkrat.

Právě na specifická jména vašich piv se chci zeptat. Vy jako sládek vymýšlíte recepty. Kdo ale vymýšlí názvy piv, jako jsou Elektron, Pojistka, Baterka, Startér, Eliášův oheň a další?
Já si raději pohraji s receptem, názvy nechávám na spolupracujícím grafickém studiu nebo je vymýšlejí majitelé či investoři společně. To víte, u piva vznikne spousta nápadů.

Nemáte tedy ustálenou nabídku a zákazník může dostat každý den jiné pivo?
Ano, přesně tak. Naše myšlenka je, že chceme každý den přinášet něco nového. Nechceme stereotyp a sklouznout k tomu, že přijdete do Volta a budete tu mít každý den stejných pět druhů piv. My rádi experimentujeme. Chceme mít klasiku a do toho vymýšlet stále nové a nové. Je to takové pivní dobrodružství.

S kolika druhy piv jste začínali?
Začínali jsme s pěti druhy piv. Úplně první pivo byla čtrnáctka Zesilovač.

Které pivo u vás nejvíc frčí?
Přes léto to byla devítka Startér, to nám pochválili i pivaři, kteří piva hodnotí. Velmi oblíbený je Eliášův oheň, který mají kromě řady oficiálních ocenění rády zejména ženy.

Po Jablonci jsem ale i zaznamenala, že někomu pivo nechutná. Co vy na to?
Většinou nechutná vyznavačům europiva. Tedy těm, kteří chodí na ležáky do pivnice. Navíc naše piva jsou živá. Jsou tam stále nějaké kvasnice. Běžné pasterizované pivo bez živých složek vám vydrží měsíce, naše v teple několik dní.

A to se vám vyplatí?
My jsme skoro téměř vyprodaní.

Máte dvě provozovny u první nádrže jablonecké přehrady. Kde jinde vás lidé najdou?
Začíná od nás odebírat pár restaurací v Jablonci, kde Volt čepují. Čepují nás ale i v liberecké restauraci. Mimo region dodáváme do ochutnávkových pivnic. Tam se střídají na čepu pivovary, pivní druhy. Snažíme se dostat do podvědomí lidí i díky festivalům.

Kolik jste za rok vytočili litrů piva?
Dovařili jsme 106. várku. Což je 53 tisíc litrů, které jsme uvařili tady v jabloneckém pivovaru. Ležáky vaříme ale i v jiných pivovarech, protože kapacita nám zde samozřejmě nestačí. Například Jiskra vzniká ve známém pivovaru Dalešice, kde se natáčely Postřižiny.

Jak vznikl název Volt a kdo ho vymyslel?
S grafickým studiem jsme vymýšleli názvy jako alchymista, dílna, kuchyně. Zkrátka něco tajemného, kde se míchají ingredience, kde něco vzniká. Přes nějakou přesmyčku vznikl Volt, který se snaží dostat do piva veškerou energii. Jako vedlejší produkt vznikla Baterka.

Kvůli regulacím trhu očekává Český svaz pivovarů a sladoven, že bude letošní výstav stejný jako loňských 20,3 milionu hektolitrů piva.

České pivovary vařily v posledních letech stále více piva. Až do loňska, kdy nastal zlom. Po šesti letech růstu se výstav snížil o sedm desetin procenta na 20,3 milionu hektolitrů. Tytéž výsledky očekává Český svaz pivovarů a sladoven i letos. „Tuzemský trh se ukazuje stejně jako v loňském roce,“ uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Připisuje to především nedávným regulacím trhu. „Vyrovnat se s takovými zásahy do trhu je běh na dlouhou trať. Bylo jich poměrně hodně,“ doplnila. Už dříve mezi nimi jmenovala zákaz kouření v restauračních zařízeních, zavedení elektronické evidence tržeb a omezení hazardu.

Zlepšení letošního výkonu pivovarů by podle svazu mohly přinést ještě vánoční svátky. Zároveň očekává, že se bude dál zvyšovat podíl prodejů baleného piva vypitého v domácnostech oproti čepovanému, který v loňském roce činil 62 procent proti 38 procentům. „V ostatních zemích to bývá i zřetelnější,“ poznamenala Ferencová. Minipivovarů se stagnace patrně týkat nebude vzhledem k tomu, že jejich počet roste a Českomoravský svaz minipivovarů očekává, že jich do konce roku budou více než čtyři stovky. Podíl na trhu mají pouze kolem dvou procent. Výsledky za letošek však nechtěl člen prezidia svazu minipivovarů Radovan Koudelka předjímat. „Zatím nemáme potřebné informace, je ještě brzy,“ uvedl.

Do šestého ročníku Dnů českého piva se zapojí desítky pivovarů, které navaří Svatováclavské speciály. Akce, do níž se zapojí i tisíce restaurací, a kterou organizuje po celé ČR Český svaz pivovarů a sladoven, začne ve středu 26. září, potrvá do neděle 30. září. Na tiskové konferenci to řekla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Pivovary se snaží zvednout zájem veřejnosti o čepované pivo, jehož spotřeba v ČR stále klesá.

Jednou z aktivit, které svaz restauracím doporučil, je malé pivo k jídlu zdarma. Zda ho skutečně hospodští budou točit zdarma, je ale na samotných restauracích. Podle Ferencové by se do této aktivity mohly zapojit spíše menší pivovary.

Restaurace také budou nabízet speciální pivní menu nebo doporučovat párování piva s jídlem. Sládci pivovarů vyrazí do restaurací si popovídat s hosty. "Povědomí o akci je poměrně široké, ale že svatý Václav je naším patronem, o tom se moc neví. Veřejnost si myslí, že jde o nějaký festival nebo aktivitu, která je na jednom místě. Nepochopili výzvu, která je o aktivaci, aby šli do své hospody," dodala Ferencová.

Oficiálně budou oslavy zahájeny 26. září přípitkem na Svatováclavské slavnosti a symbolickým naražením sudu vítězného ležáku v degustační soutěži České pivo 2018.

Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se naopak zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené oproti tomu točenému v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.