Novinky a zajímavosti ze světa piva

Proč může stát při prodeji Budvaru významně prodělat nebo naopak získat násobek provozní hodnoty? Záleží na dohodách o značku
Když jde do tuhého, začínají se rozprodávat i rodinné šperky. Česko podobnou situaci již několikrát zažilo a nyní se opět ve veřejné diskuzi začíná skloňovat jméno Budějovického Budvaru, jediného pivovaru v rukou státu. Jenže zrovna v jeho případě není prodej tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V cestě smysluplné privatizaci totiž stojí spory o ochrannou známku, které vytváří podstatnou část aktuální hodnoty pivovaru.

Je třeba si uvědomit, že Budějovický Budvar je stále národní podnik. Tedy nikoli akciová společnost ve vlastnictví státu, jako například pro každodenní život obyvatel důležitější společnosti Letiště Praha, ČEPS nebo České dráhy. Forma akciové společnosti vede k výrazně obvyklejší správě státního majetku díky běžnému corporate governance. A není to náhoda – důvodem je totiž uchování jeho hlavní hodnoty – značky.

Hodnota 8,8 miliardy anebo víc? Skutečnou cenu by odhalilo až rozkrytí detailů kolem sporů o značku
Budvar není z pohledu objemu produkce příliš velkou společností – z pohledu nadnárodních pivovarských celků se jedná spíše o regionální pivovar. Který vaří skvělé, chuťově zajímavé pivo, samozřejmě.

Pokud bychom ocenění odvíjeli od výhledu hospodaření a takzvaných násobitelů, dostali bychom se k hodnotě asi 7,5 miliard korun. K této částce však musíme přičítat ještě potenciál nárůstu distribuce v síti nabyvatele. Věřím, že na takový čtrnáctinásobek EBITDA by se standardní provozní hodnota Budvaru mohla dostat. Tím se dostáváme k částce kolem 8,8 miliard korun.

Jenže zde je třeba zmínit jedno podstatné ale. V současné právní formě národního podniku nemůže být Budějovický Budvar prodán, před prodejem by ho musel stát privatizovat, tedy přeměnit na akciovou společnost. Jenže v ten moment může být ovlivněna pozice Budvaru ohledně práv k vlastnictví a užívání jeho značek.

Jak je známo, Budvar vedl dlouhé roky rozsáhlé známkoprávní spory s americkým pivovarem Anheuser Bush – ten je klíčovou součástí jedné z hlavních nadnárodních pivovarských skupin InBev. Anheuser Bush nemůže pro svá piva využívat na části trhu označení „Budweiser“. Budějovický Budvar má například svoji značku registrovanou pro celou EU. Naopak český Budvar musí prodávat svá piva na trhu ve Spojených státech pod značkou Czechvar.

Privatizační projekt, tedy transformace Budvaru z národního podniku například na akciovou společnost by v rámci sporů kolem ochranné známky znejistila jeho pozici. S Anheuser Bush mohly být též uzavřené neveřejné mimosoudní dohody, které dávají opce na užívání značek v případě prodejů Budvaru některému z konkurentů či privatizace Budvaru. V takovém případě by mohl stát na prodeji paradoxně tratit právě kvůli právnímu riziku transformace z pohledu napadení jeho značek.

Pokud takováto dohoda neexistuje a privatizace by úspěšně proběhla, potenciál značek Budvar je pro nadnárodní skupiny – InBev a jeho konkurenty značný a měl by výrazný dopad na jeho reálnou hodnotu. Nárůst hodnoty Budvaru oproti indikaci 8,8 miliardy korun by tak byl enormní – mluvit o miliardách až desítek miliard navíc za to, že americky “Budweiser” (pokud by se o nákup zajímal právě InBev) může získat kontrolu nad značkou “Budweiser” pro EU a další trhy rozhodně není od věci.

Prodej s nejistým výsledkem
Samozřejmě těžko určovat cenu bez detailní znalosti pozice na trhu a rizik Budvaru v oblasti ochranných známek. Na druhou stranu už samotná podstata problému poukazuje na to, že prodej by v současné době mohl pro rozpočet přinést výrazně menší příspěvek, než se na první pohled mohlo zdát.

Navíc není důvod, aby hodnota Budvaru klesala – Budvar se koncentruje na několik produktů a udržuje spíše jejich exkluzivní úroveň, ty nejpalčivější právní spory o známky jsou uzavřené. A dá se předpokládat, že stát další držbou pivovaru na jeho hodnotě nic neztratí. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že ochranná známka „Budvar“ je pro něj kritické aktivum, nikoli pivovarnická technologie a samotný produkt.

Krásný den, před 3 měsíci jsme převzali restauraci a pivovar Emeran v Krušných horách.
Stávající sládek se chce pustit na dráhu vlastního podnikání a tak sháníme nového sládka který by s námi začal budovat značku na Krušných horách.
Více na www.kliny.cz, sportareál je dnes celoročně využíván.
Hledáme nadšence ke spolupráci.
Bližší informace na tel. 602422978

O privatizaci Budvaru se opět mluví v době, kdy se mu historicky nejlépe daří. „Marži máme sice nižší než Prazdroj, ale vyšší než třeba Heineken globálně,“ vysvětluje ředitel Petr Dvořák, proč nedává prodej smysl.
Článek

Stát by podle odhadu SZ Byznys prodejem Budějovického Budvaru nemusel získat do státního rozpočtu ani dvacet miliard korun. Byl by to jednorázový příjem. Za uplynulých osm let odvedl národní pivovar do státní poklady přibližně dvě miliardy korun.

Podle ředitele českobudějovického pivovaru Petra Dvořáka otázka privatizace firmy nedává smysl i proto, že se mu ekonomicky výborně daří.

„Zaznělo, že Budvar má nižší efektivitu než Plzeňský Prazdroj, a proto ho prodáme. Proti tomu se musím velmi silně ohradit,“ namítl šéf pivovaru a dodal, že má podnik sice nižší ziskovost než lídr trhu z Plzně, ale vyšší než například globálně skupina Heineken.

Otázku privatizace otevřela předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle bývalého top manažera Plzeňského Prazdroje, který nechtěl být jmenován, to však není vůbec dobrý nápad.

„Budvar je v dobré kondici a má skvělou strategii. Efektivnější než Prazdroj sice být může, ale má také jinou roli. A když se podíváme za hranice, má větší a lepší pozici než soukromé pivovary,“ řekl SZ Byznys.

A zmínil ještě jeden svůj názor, proč se pivovaru nemá stát zbavovat. „Privatizace by dopadla klasicky po česku a ‚hlubučkovsku‘ (ředitel naráží na současnou pražskou korupční kauzu hnutí STAN, pozn. red.). Pivovar by záhadně ztrácel na ceně, začalo by se lobbovat. Pak by cena byla nízká a i tak by nestačila. Nezbylo by nic. Pár lidí by dostalo zaplaceno, někdo by to koupil a celé předělal.“

Stát by neměl vlastnit pivovar, stejně jako lihovar nebo masokombinát. Co na tento výrok předsedkyně TOP 09 říkáte?
Jako manažer firmy nerozhoduji o prodeji. Je to vždy v obecné rovině záležitost vlastníka. Podle mě otázka nestojí tak, zda by mělo Česko vlastnit pivovar, protože už ho vlastní. Otázka spíš je, jaké jsou výhody ve vlastnictví pivovaru. Co je z pohledu vlastníka výhodnější – jestli to prodat, a to se dá jen jednou, nebo s pivovarem dál pracovat, jako to dělá například Bavorsko.

Je v zahraničí normální, že stát vlastní pivovary?
Běžné to rozhodně není. Ale nejsme jediní. Spolkový stát Bavorsko vlastní pivovar Weihenstephan. Další německý stát Bádensko-Württembersko vlastní pivovar Badische Staatsbrauerei Rothaus. Nejsme proto světový unikát.

Nemůže být důvodem návratu privatizační myšlenky fakt, že Budvar v posledních letech neodváděl do státního rozpočtu? Naposledy v roce 2018 půl miliardy korun.
To nesouvisí se ziskovostí pivovaru. Chápu to tak, že stát v roli vlastníka rozhodl tak, že Budějovický Budvar prostředky neodvádí do fondu zakladatele, ale raději je investuje do rozvoje.

Debata o privatizaci se vedla v jednoduché rovině, že stát nemá podnikat, protože státní firmy, mezi které patří i Budějovický Budvar, jsou neefektivní. Zaznělo, že Budvar má nižší efektivitu než Plzeňský Prazdroj, a proto ho prodáme. Proti tomu se musím velmi silně ohradit. Prazdroj je v pozici hegemona, na českém trhu má dominantní pozici a profitabilitu, která nemá ve světovém srovnání měřítka.
Když se podíváte na ostatní pivovary v tuzemsku, které jsou v rukách mezinárodně uznávaných pivovarských skupin, tak v nejpoužívanějším parametru, kterým je EBITDA marže (zisk před započtením úroků, daní a odpisů), tak sice máme číslo nižší než Plzeňský Prazdroj, ale vyšší než třeba Heineken globálně.

Jakou částku dlouhodobě Budvar odvedl do státního rozpočtu?
Od roku 2014 odvedl do státního rozpočtu zhruba dvě miliardy korun.

Naznačil jste, že obchodní partneři kvůli diskusi o privatizaci znervózněli. Volají vám? Dlouhodobě se snažíme budovat snahy na domácím trhu i v zahraničí. Od našich obchodních partnerů v zahraničí dostáváme dotazy. Ptají se nás i zaměstnanci. Když jeden ze společníků ve firmě hlásí, že by to prodal, u obchodních partnerů i zaměstnanců to pochopitelně vyvolává otázky. Nechci to ale zveličovat, není to dominantní reakce trhu. Ale minimálně jednotky až desítky takových reakcí máme.

Jakou hodnotu má Budvar, pokud by se prodával?
Nechci na toto téma spekulovat, potom to vypadá, že je budějovický Budvar na prodej, ale není. A i kdyby bylo téma na stole, bude prodej trvat spíš roky než měsíce.

Když se podíváte, jak se uskutečňovaly české nebo zahraniční transakce tohoto typu, cena se vždy odvádí od násobku EBITDA. Ta je v našem případě veřejná, za loňský rok byla 765 milionů korun.

Nakolik se vám zvýšily náklady na energie při výrobě piva?
Koncem roku nám skončila fixace cen na elektřinu. Momentálně platíme o 300 procent víc, to znamená o 70 až 80 milionů korun navíc. Plyn využíváme velmi okrajově, jsme napojeni na teplárnu.

Letošní rok je pro náchodský pivovar PRIMÁTOR jubilejní. Od založení pivovaru uběhlo už 150 let. Tak důležitá událost se nemohla obejít bez velkolepé oslavy. Proběhla 25. června na Masarykově náměstí v Náchodě. Dorazila spousta lidí a celý den si všichni užili opravdu na maximum.

V pivovaru PRIMÁTOR mysleli na celou rodinu a díky tomu se celá sobota odehrávala v pohodové a příjemné atmosféře. Zábava byla připravená jak pro ty nejmenší, tak i pro dospělé.

„Oslavy byly úžasné, všechno vyšlo nad očekávání - jak počasí, tak atmosféra. Báli jsme se, že bude pršet, ale nakonec s námi slavili i v nebíčku. Atmosféra mezi lidmi byla báječná, budu z toho čerpat energii ještě týdny," radoval se ředitel pivovaru PRIMÁTOR Petr Kaluža.

Výhradním a jediným partnerem akce bylo Město Náchod, a tak se mu od pořadatelů dostalo zaslouženého poděkování přímo na pódiu. Pivovaru k významnému výročí osobně přál také starosta Jan Birke. Označil pivovar PRIMÁTOR za jeden z diamantů města a popřál vše dobré do dalších 150 let.

Návštěvníci chválili organizaci, protože PRIMÁTOR zařídil dostatek stánků, takže lidé nemuseli stát ve frontách. Zároveň vystoupily velké hvězdy a všichni se bavili při několika koncertech

Na hlavním podiu se během soboty vystřídalo pět fantastických interpretů. Odpoledne plné hudby zahájila dívčí pop-rocková skupina The Apples. Potom si návštěvníci mohli poslechnout písničky zpěváka a kytaristy Sebastiana. Po něm zahrál písničkář Janek Ledecký, Xindl X a večer uzavírala kapela Horkýže Slíže.

Muzika ale nebyla zdaleka jedinou zábavou. Kdo chtěl, mohl si během celého dne udělat snímek ve speciální fotobedně nebo se podívat na slavnostní narážení Jubilejního ležáku. PRIMÁTOR totiž k tak velkolepé události uvařil zbrusu novou nefiltrovanou dvanáctku. Ta také slavila obrovský úspěch.

„Jubilejní ležák obdržel výbornou zpětnou vazbu, jednoznačně se povedl. Během oslav jsme ho naráželi ve dřevěném soudku. Když jsme to dvakrát zkoušeli nanečisto, tak z toho jsme se jednou umyli pivem. Naštěstí to při oslavách vyšlo bez sprchy," prozradil s úsměvem na tváři Kaluža. Během narozenin PRIMÁTORu se vypilo nejvíc právě Jubilejního ležáku a klasické 11. Ze speciálů se na pomyslném žebříčku nejvýš vyšplhala Tchyně. Kdo jiný.

„Lidé rádi ochutnávali všechna piva, to bylo vidět," pochvaloval si Kaluža. Nový Jubilejní ležák a všechna všechny piva, nealko piva i limonády z náchodského pivovaru byly po celý den zcela zdarma.

Ve 13 stáncích se čepovaly všechny druhy piva, které PRIMÁTOR produkuje. Pivovar se všemi silami snažil naplňovat svůj slogan: „Otevíráme cestu chuti", a tak si fanoušci mohli dát kromě tradičních piv třeba zmiňovanou Tchyni, anebo silný ležák krásné zlatavé barvy 16 Exkluziv nebo EPA - tedy English Pale Ale, který se vyznačuje jemnou hořkostí a plným sladovým tělem a vzorem pro něj byl typický anglický ale. Ani to ale nebylo všechno, návštěvníci mohli i všechny druhy nealko piv a limonád.

Nejvíc si celý den užili ale ti nejmenší. Na jednom místě si děti mohly zaskákat na skákacích hradech, nechat si namalovat zvířátko na obličej nebo si nechat udělat dětské tetování či se zúčastnit kreativních dílniček.

Na náměstí vystoupil profesionální silák Železný Zekon, konala se zrak ohromující ohňová show. O půlnoci celý den zakončil ten nejbarevnější ohňostroj.

Oslavy se neodehrávaly jen kolem náměstí, ale i v samotném pivovaru. Mezi náměstím a pivovarem pendloval vláček, který vás mohl dopravit na komentovanou prohlídku. V pivovarské prodejně jste si mohli koupit novou publikaci o PRIMÁTORU. U příležitosti jubilea pivovar nechal vyrobit také 500 pamětních medailí zlacených ryzím zlatem.

Pivovar Radegast dokázal loni opět snížit spotřebu vody při výrobě piva. V roce 2021 potřeboval jen 1,2 litru vody na jeden půllitr piva Radegast. Jde o nejlepší výsledek v jeho pivovarské historii. Letos nošovický pivovar chystá další optimalizační projekt vedoucí k šetření s vodou na plechovkové lince.

Pivovar Radegast opět potvrdil svoji pozici ve světové pivovarské špičce v šetření s vodou, kterou využívá na výrobu piva. V roce 2021 dosáhl dalšího milníku a jeho poslední rekordní úspora se zastavila na hodnotě 1,2 litru vody na jeden půllitr piva. Většina tuzemských pivovarů přitom spotřebuje více než 1,5 litru vody na jeden půllitr piva, u zahraničních pivovarů je to pak přes 2 litry vody na jeden půllitr piva. Od roku 2008, kdy se Pivovar Radegast úsporami vody intenzivně zabývá, jde přibližně o 40% snížení ve spotřebě vody „Za takovým výrazným posunem a současnými prvotřídními výsledky stojí jasná strategie, pevně stanovené cíle a zapojení všech zaměstnanců pivovaru. Dnes umíme vodu opakovaně využívat a její spotřebu stále snižovat, a proto v tom patříme mezi nejlepší na světě,“ uvádí Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Do spotřeby vody, která se využívá na výrobu piva, se počítá nejen voda přímo obsažená v pivu, ale také voda na mytí lahví, voda využívaná na sanitaci v provozech nebo i užitková voda, používaná na sociálních zařízeních v pivovaru.

České hospody bojují o své zákazníky. Podle dat Plzeňského Prazdroje se po covidové pandemii snížil počet hostů i četnost jejich návštěv. V posledních týdnech pak navíc lidem klesají reálné příjmy. Zatímco ještě v roce 2019 chodilo do restaurací na pivo a kus řeči aspoň jednou za dva týdny skoro 72 procent dospělých, aktuálně je to jen polovina.

Pravidelní návštěvníci navíc chodí méně často, než bylo zvykem. Před pandemií štamgasti zašli do své oblíbené hospody v průměru 9x za měsíc, teď je to zpravidla 8 návštěv měsíčně. Situace tak přiměla restauratéry hledat cesty, jak své podnikání zlepšit. Prazdroj jim proto nabízí svůj systém rozvojových programů, který je založený na analýzách i poradenství a pomáhá ve všech hlavních oblastech jejich činnosti. Hospody, které jím projdou, hlásí růst tržeb i nové hosty.

Za poslední roky Prazdroj provedl komplexní diagnostiku skoro 3 000 provozoven a do rozvojových programů zapojil na 500 hospod. Celkově tak jen do této formy pomoci hospodám investoval už přes 20 milionů korun, jen letos to bude téměř 5 milionů. Součástí rozvojových programů je 18 školení a seminářů od ryze ekonomických a manažerských, přes digitální propagaci až po kulinářské, kde mezi nejlákavější patří Pivní gastroakademie nebo návštěvy podniků špičkovými kuchaři, kteří učí své kolegy, jak správně vybírat a nakupovat suroviny a jaká jídla připravovat s ohledem na lokalitu a preference zákazníků.

„Od začátku roku pozorujeme obrovský nárůst zájmu o diagnostiku hospod i naše školení. Hospodští vidí, že to funguje, že často stačí udělat malou změnu, vylepšit přístup personálu, zkusit propagaci na internetu nebo vyladit exteriér, a hosté se najednou vrací,“ doplňuje Jakub Zaoral, který má rozvoj hospod v Prazdroji na starosti. To potvrzuje i Pavel Chmelík, majitel restaurace Žíznivej kozel v Klatovech: „U nás se jednoznačně ukázalo, že klíčem ke zvýšení prodejů byli zaměstnanci. Je třeba, aby jídlo a nápoje aktivně nabízeli a ne jen čekali, kdo si co objedná. Proškolení personálu dělá 80 až 90 procent úspěchu.“

Podporu hospod v Prazdroji ale nenastartoval až covid nebo letošní inflace. „Na té cestě jsme dlouho. Poprvé jsme se o pomoci hospodám začali bavit před deseti lety. Začali jsme se dívat na podniky více očima hosta, proč vlastně přišel a jaké zážitky tam chce prožít. A podle toho jsme začali náš rozvojový program hospod stavět. Žádné podniky nevlastníme, dokážeme jim ale efektivně poradit, aby se jim dařilo, a aby se i do budoucna udržela unikátní česká pivní kultura, protože na ni můžeme být skutečně jako Češi pyšní,“ dodává Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Letos Prazdroj navíc testuje zcela nový formát pomoci hospodám, nad rámec kompletní diagnostiky radí hospodským i s ekonomikou provozu. Zároveň posuzuje kupní sílu obyvatel v místě i atraktivnost podniku pro přespolní, nebo hodnotí skladbu surovin. Hospoda tak detailně vidí, v čem má mezery, kde lze ušetřit a jak zvýšit kvalitu a přilákat hosty. „Zatím jsme kompletní sken hospody, jak tomu pracovně říkáme, udělali u třech mimopražských hospod a jen jejich prodeje piva se zvýšily o 12 procent. Vedle toho se jim zvedly prodeje i u dalších položek na lístku,“ říká Jakub Zaoral.

„Dvakrát navštívíme v utajení hospodu, kam dodáváme naše piva, ochutnáme čepované i lahvové pivo a jídlo. Poté vyplníme obsáhlý dotazník o 120 otázkách v jednotlivých oblastech jako je kvalita čepování, kuchyně a servisu, vzhled hospody, chování personálu i propagace podniku. Pak hospodskému přesně ukážeme, co by šlo zlepšit a tím získat nové hosty a zvýšit tržby. A buď může svůj provoz vylepšit vlastními silami, nebo využít naši pomoc,“ popisuje Zaoral.

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk před zdaněním o 13,6 procenta na 422,5 milionu. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou Budvar zveřejnil ve Sbírce listin. Roste i zisk EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů), za posledních pět let ho národní podnik navýšil téměř o 40 procent. Loni by tento zisk 765,2 milionu Kč, řekl ČTK ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Rosteme v objemech, ještě rychleji rosteme v tržbách a ještě rychleji v zisku. To je v byznysu ideální model, známka velmi zdravé firmy," řekl ČTK ředitel. Rok hodnotí jako úspěšný, plán loni v mnoha ohledech Budvar překročil. Provozní zisk stoupl loni meziročně o 35,5 procenta na téměř 450 milionů korun. V zahraničí loni utržil Budvar 2,3 miliardy korun, meziročně o 16,8 procenta víc. V Česku měl loni tržby 863,3 milionu, proti předloňsku podobné.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. Loni Budvar investoval 347 milionů Kč a čistý obrat překročil třetím rokem po sobě tři miliardy korun. Loni byl 3,29 miliardy Kč.

Export se v loňském roce podílel na výstavu ze 73,4 procenta, meziročně je to výsledek o 4,4 procenta lepší, vyplývá z výroční zprávy. Vývoz pomáhá Budvaru k lepším výsledkům dlouhodobě. Mezi pět největších odbytišť patří poslední léta Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie.

V řádech desítek milionů korun se na hospodaření pivovaru nepříznivě projevila covidová pandemie, kdy restaurace fungovaly omezeně. Negativně ovlivnilo výsledky také posílení kurzu koruny, hlavně v prosinci 2021. Naopak kladně se odrazil fakt, že Budvar se připravil na brexit: měl na tamním trhu zásoby a dokázal využít toho, že řada jeho konkurentů v Británii nedokázala loni zákazníkům dodávat, stojí ve výroční zprávě.

Podobně jako předloni, v prvním roce pandemie, rostla poptávka po baleném pivu. "Ze situace jsme těžili zejména na trhu v Německu, kde máme převažující podíl prodejů baleného piva," uvedl Dvořák. V Německu loni Budvar poprvé v historii prodal přes 500.000 hektolitrů. Rostly prodeje i na dalších klíčových trzích jako jsou Velká Británie nebo Slovensko.

V Česku se Budvaru dařilo loni posilovat prodej prémiových ležáků a také hořkého ležáku Budvar 33, který se loni podle podniku dostal mezi deset nejprodávanějších ležáků v ČR. Budvar také rozvíjel spolupráci s asi 30 minipivovary.

Pivovar měl loni procento zisku EBITDA vůči tržbám, takzvanou EBITDA marži, 25 procent, což je podle ředitele víc, než měly předloni některé jiné velké pivovary v Česku, které vlastní zahraniční majitelé.

Budvar je národní podnik, má asi 670 zaměstnanců.

Český stát by si měl nechat pivovar Budvar i proto, že díky němu šetří za propagaci země v zahraničí. Ředitel Budvaru Petr Dvořák tak reagoval na aktuální diskusi o možném prodeji pivovaru. Navrhla ho předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), podle níž není žádný racionální důvod, aby stát vlastnil pivovar. Firma měla loni procento zisku EBITDA vůči tržbám, takzvanou EBITDA marži, 25 procent, což je podle ředitele víc, než měly předloni některé jiné velké pivovary v Česku, které vlastní zahraniční majitelé. Většina z nich navíc na rozdíl od Budvaru odvádí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí, uvedl Dvořák.

Proti případnému prodeji českobudějovického pivovaru se již dříve postavil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). "Jednoznačně říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme," uvedl.

"Otázka nestojí, zda má stát vlastnit pivovar. Stát pivovar vlastní, pivo vaří. Otázka je, zda by měl stát pivovar prodávat, nebo nadále provozovat a jaké výhody převažují. Budějovický Budvar je velmi profitabilní podnik, pohybujeme se na špici odvětví. Jenom za loňský rok jsme vyvezli 1,3 milionu hektolitru našeho piva, to je 260 milionů půllitrů, konzumentů po celém světě," řekl Dvořák.

V pivovarnictví se podle něj porovnává hlavně EBITDA marže. Plzeňský Prazdroj ji má kolem 40 procent. "To je naprosto ojedinělá profitabilita i v mezinárodním srovnání. Na českém trhu měl Staropramen předloni kolem 15 procent, Heineken 13 až 14 procent. My jsme za loňský rok dosáhli 25 procent. Měli jsme loni lepší EBITDA marži než skupina Heineken nebo Carlsberg globálně či Staropramen v Česku," řekl ředitel. Loňské výsledky zatím Staropramen a Heineken nezveřejnily.

Slova Pekarové Adamové podle Dvořáka vyvolala nejistotu a zákazníci volají, zda mohou pokračovat ve spolupráci s Budvarem. "Přes 75 procent českého piva je v zahraničních rukách. Česká republika přitom historicky fungovala jako hlavní pivní inspirace pro svět. Tvořili jsme piva, podle nichž vařil pivo celý svět. Dnes určuje pivovarnictví u nás svět, což je škoda," řekl. Budvar spolupracuje asi s 30 malými pivovary.

Podle ředitele téměř všechny velké pivovary, které působí v Česku, odvádějí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí. "My děláme opak. Prodáváme naše pivo v zahraničí v čím dál větších objemech a investujeme v Čechách," uvedl. Budvar dokončuje investiční rozvoj za víc než dvě miliardy Kč, který začal v roce 2015.

Poslední roky zvyšuje o desítky milionů Kč investice na mezinárodních trzích do známky Budweiser Budvar. Nedávno vyhrál spor se skupinou AB InBev (ABI) v Itálii. Nově tam může používat značku Budweiser Budvar. S ABI trvají desítky menších sporů. Budvar drží známku Budweiser Budvar ve většině Evropy, v USA používá značku Czechvar, v Asii většinově Budějovický Budvar.

Podle nové studie firmy Deloitte je Budvar ekonomicky efektivní. V růstu tržeb, hrubé marže i ziskové (EBITDA) marže dosahuje lepších výsledků než pivovarnictví ve většině zemí EU. "V druhém případě jsme porovnávali Budvar s hlavními pivovarnickými skupinami v Evropě a Severní Americe. I v tomto případě dosahuje českobudějovická firma mírně nadprůměrných výsledků u EBITDA marže, respektive srovnatelných výsledků na úrovni EBIT marže," sdělil ČTK David Marek z firmy Deloitte.

Loni uvařil Budvar se 670 zaměstnanci rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy Kč.

Český stát by si měl nechat pivovar Budvar i proto, že díky němu šetří za propagaci země v zahraničí. Ředitel Budvaru Petr Dvořák tak reagoval na aktuální diskusi o možném prodeji pivovaru. V polovině června to navrhla předsedkyně Sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Návrh ale odmítli mimo jiné ministři financí Zbyněk Stanjura z ODS i zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL.

Slova Pekarové Adamové podle Dvořáka vyvolala nejistotu a zákazníci volají, zda mohou pokračovat ve spolupráci s Budvarem. „Přes 75 procent českého piva je v zahraničních rukách. Česká republika přitom historicky fungovala jako hlavní pivní inspirace pro svět. Tvořili jsme piva, podle nichž vařil pivo celý svět. Dnes určuje pivovarnictví u nás svět, což je škoda,“ řekl. Budvar spolupracuje asi s 30 malými pivovary.

„Otázka nestojí, zda má stát vlastnit pivovar. Stát pivovar vlastní, pivo vaří. Otázka je, zda by měl stát pivovar prodávat, nebo nadále provozovat a jaké výhody převažují. Budějovický Budvar je velmi profitabilní podnik, pohybujeme se na špici odvětví. Jenom za loňský rok jsme vyvezli 1,3 milionu hektolitru našeho piva, to je 260 milionů půllitrů, konzumentů po celém světě,“ řekl Dvořák.

Firma měla loni procento zisku EBITDA vůči tržbám, takzvanou EBITDA marži, 25 procent, což je podle ředitele víc, než měly předloni některé jiné velké pivovary v Česku, které vlastní zahraniční majitelé. Většina z nich navíc na rozdíl od Budvaru odvádí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí, uvedl Dvořák.

V pivovarnictví se podle něj porovnává hlavně EBITDA marže. Plzeňský Prazdroj ji má kolem 40 procent. „To je naprosto ojedinělá profitabilita i v mezinárodním srovnání. Na českém trhu měl Staropramen předloni kolem 15 procent, Heineken 13 až 14 procent. My jsme za loňský rok dosáhli 25 procent. Měli jsme loni lepší EBITDA marži než skupina Heineken nebo Carlsberg globálně či Staropramen v Česku,“ řekl ředitel. Loňské výsledky zatím Staropramen a Heineken nezveřejnily.

Podle ředitele téměř všechny velké pivovary, které působí v Česku, odvádějí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí. „My děláme opak. Prodáváme naše pivo v zahraničí v čím dál větších objemech a investujeme v Čechách,“ uvedl. Budvar dokončuje investiční rozvoj za víc než dvě miliardy Kč, který začal v roce 2015.

Poslední roky zvyšuje o desítky milionů Kč investice na mezinárodních trzích do známky Budweiser Budvar. Nedávno vyhrál spor se skupinou AB InBev (ABI) v Itálii. Nově tam může používat značku Budweiser Budvar. S ABI trvají desítky menších sporů. Budvar drží známku Budweiser Budvar ve většině Evropy, v USA používá značku Czechvar, v Asii většinově Budějovický Budvar.

V růstu tržeb, hrubé marže i ziskové (EBITDA) marže dosahuje lepších výsledků než pivovarnictví ve většině zemí EU. „V druhém případě jsme porovnávali Budvar s hlavními pivovarnickými skupinami v Evropě a Severní Americe. I v tomto případě dosahuje českobudějovická firma mírně nadprůměrných výsledků u EBITDA marže, respektive srovnatelných výsledků na úrovni EBIT marže,“ sdělil David Marek z firmy Deloitte.

Loni uvařil Budvar se 670 zaměstnanci rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy Kč.

Pekarová za nápad sklidila kritiku, ministři prodej Budvaru odmítli
Vládní strana TOP 09 navrhla jednu z cest, jak by měl stát konsolidovat veřejné finance v polovině června. Podle ní by měl prodat nepotřebný majetek a zbavit se vlastnických podílů v některých firmách. K prodeji státního majetku, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí, vyzvalo předsednictvo strany TOP 09.

„Jakkoliv odstranění strukturálního deficitu vyžaduje trvalá opatření, měly by být vážně posouzeny i kroky typu prodeje majetku státu, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí,“ uvedla TOP 09 v usnesení z 14. června.

Podle šéfky strany Markéty Pekarové Adamové by měl stát prodat nepotřebný majetek a zbavit se vlastnických podílů v některých firmách. Pekarová Adamová následně po vydání usnesení pro deník Právo uvedla, že by stát měl prodat například pivovar Budvar. Podle političky stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. „Není k tomu jediný racionální důvod,“ sdělila Pekarová Adamová.

Straně podle ní nejde o to privatizovat klíčovou infrastrukturu. „Zároveň od nás neuslyšíte slova o národním pivovaru jako rodinném stříbru. Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl byt výjimkou,“ řekla dále Pekarová Adamová.

Proti případnému prodeji českobudějovického pivovaru se v reakci na její slova postavil ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL. „Jednoznačně říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme,“ uvedl tehdy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura pro deník Právo řekl, že efektivní nakládání se státním majetkem je jednou z jeho klíčových priorit, ale primárně mu jde o to, aby stát svým nepotřebným majetkem nebránil kvalitním rozvojovým projektům obcí a krajů nebo je raději přímo podpořil. „Až se pro něco rozhodneme, tak to oznámíme,“ sdělil premiér Petr Fiala na dotaz, zdali se vláda chystá prodat některé státní podniky.

Rok 2021 byl pro Budějovický Budvar velmi úspěšným. Jenom tržby za pivo poprvé překonaly hranici 3 mld. a vyšplhaly se na 3,17 mld. korun. Významný podíl na tom měl export národního pivovaru, kdy Budějovický Budvar vyvezl do zahraničí 1,3 milionů hektolitrů. Pivovar tak v roce 2021 dosáhl na exportních trzích meziročně rekordního dvojciferného růstu, a to jak v tržbách, tak v objemu.

„Na exportních trzích jsme meziročně dosáhli 11% růstu v objemu a 16% růstu v tržbách. Jsme rádi, že se nám dařilo jak v Evropě, tak i daleko za jejími hranicemi, a že si poctivé české pivo z Českých Budějovic nachází cestu k zákazníkům opravdu po celém světě,“ uvedla k úspěchu Renata Pánková, ředitelka Budějovického Budvaru pro exportní trhy.

I v druhém koronavirovém roce se Budvaru opět povedlo vypořádat s pandemickou krizí, která přinesla řadu omezení. Poklesy v prodejích sudového a tankového piva způsobené uzavřením restaurací a lockdowny se podařilo nahradit rozvojem distribuční sítě a samotným růstem prodejů piva baleného, který byl samozřejmě tažen také nucenou či dobrovolnou změnou nákupních zvyklostí konečných spotřebitelů. Koronavirová krize rovněž významně zasáhla oblast fungování logistiky, kdy bylo zapotřebí rychle se přizpůsobit protiepidemickým omezením, která se lišila napříč jednotlivými trhy a která se měnila v čase. O to více se národní pivovar těší z dobrých výsledků a skutečnosti, že se dařilo i na všech klíčových trzích. Mezi ty se již tradičně řadí státy, kde má národní pivovar dceřiné společnosti - Německo, UK a Slovensko.

„Máme radost, že se nám podařilo vyrůst také na všech trzích, kde prodej, distribuci i marketing zajišťují naše vlastní dceřiné společnosti. Nemohu v tomto směru nezmínit rekordní prodejní výsledek Budvaru na stagnujícím trhu v Německu, kde jsme poprvé v historii překonali hranici 500tisíc hl,“ dodává Renata Pánková.

V roce 2021 si originální recepturu Budějovického Budvaru mohli vychutnat lidé např. v Alžírsku, Kamerunu, Ekvádoru, v Chile, Iráku, Jordánsku, na Maledivách, v Peru nebo na Filipínách. Ke stávajícím zemím se nově přidala např. Kambodža či Uzbekistán, nejvzdálenějším trhem již dlouhodobě zůstává Austrálie. V současné chvíli národní pivovar vyváží do více jak 70 zemí světa, a přitom je každá kapka uvařena v Českých Budějovicích.