Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Na Oktobeerfestu zvítězilo konopné pivo

Publikováno:včeraAutor:Nicol Vondra, PR

Konopné pivo KONOPEX 11° na ostravském Oktobeerfestu Karolina obsadilo stupně vítězů. Na první příčku ho poslali návštěvníci festivalu, kteří hlasovali v internetové anketě o nejoblíbenější pivo festivalu.

Letošní, pátý ročník Karolina Oktobeerfestu v Ostravě hostil třicet pivovarů, které nabídly přes sto druhů piva. Dvoudenního festivalu piva se zúčastnily pivovary z Čech, Moravy, Slezska, ale třeba i Polska. Bránou prošlo okolo 17 tisíc lidí, čímž se Octobeerfest řadí mezi největší festivaly tohoto druhu u nás.

Společnost KONOPEX vyrábí nejen konopné pivo, ale pořádá také stejnojmenný konopný veletrh, kde se snaží informovat veřejnost o univerzálním využití konopí i o jeho léčebném potenciálu. Od roku 2017 začali spolupracovat s rodinným pivovarem Skřečoňský žabák a vznikl tak nefiltrovaný, nepasterizovaný, světlý ležák, který začíná nabývat na popularitě. Na stupních vítězů stanul konopný ležák už letos v létě na Festivalu piva v Neratovicích, kde v anketě o nejoblíbenější pivo obsadil druhé místo.

Vítězství konopného piva v tvrdé konkurenci klasických pivovarů dokládá fakt, že konopí není vnímáno droga nebo dokonce nebezpečná látka. Vyplývá to i z vyjádření společnosti KONOPEX, která sdílela své zkušenosti s pozitivními reakcemi lidí na konopí.
“Oktobeerfest byl 17. festivalem, který jsme s konopným pivem letos navštívili. Kolem našeho konopného stánku prošly tisíce lidí a my jsme měli to štěstí vidět jejich úsměvy i další projevy souhlasu při pohledu na rostliny konopí setého, které s sebou vozíme. Strávili jsme hodiny při debatách na téma “konopí”. Obrovské množství lidí všech věkových kategorií se svěřuje (děkujeme za důvěru) se svými pěstitelskými zkušenostmi a recepty na výrobky z konopí, které pomáhají nejen jim, ale i jejich blízkým, dětem, rodičům, prarodičům a dokonce i domácím mazlíčkům. Většina lidí ví, že konopí není nebezpečná droga a je tu pro nás, abychom ho pěstovali a mohli se jím léčit. A konopné pivo? Je to lahůdka, zkuste.“

Pivo ze Svijan sbírá další ceny

Publikováno:včeraZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Dalších deset nových ocenění si jen v průběhu října připsala piva ze Svijan. V národním kole světové soutěže The World Beer Awards získaly Svijany titul ve třech různých kategoriích a ze soutěže ČESKÁ CHUŤOVKA 2018 si odneslo cenu za kvalitní český výrobek všech šest přihlášených svijanských piv. Jako další položku do dlouhého seznamu ocenění si pak Svijany tento týden připsaly i druhé místo v devátém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2018.

The World Beer Awards se vyhlašují každoročně v několika desítkách kategorií. Svijany převzaly ceny v kategorii Český světlý ležák, Chmelený ležák plzeňského typu a Tmavý ležák. Prémiový svijanský ležák „450“ se stal absolutním národním vítězem v kategorii plzeňských ležáků, v kategorii tmavých ležáků získala Svijanská Kněžna 13 % zlatou plaketu a v kategorii českých světlých ležáků převzal Svijanský Máz 11 % plaketu stříbrnou.

V 10. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA 2018 byly oceněny Svijanská Desítka 10 %, Svijanský Máz 11 %, prémiový ležák "450", Svijanský Rytíř 12 %, Svijanský Kníže 13 % a speciální výroční pivo Svijany 20 %. Výsledky byly spolu s prezentací vítězných výrobků slavnostně vyhlášeny 11. října v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR v Praze za účasti význačných hostů a novinářů. Za Pivovar Svijany ceny převzal jeho ředitel Roman Havlík.
V soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2018 získal dělené druhé místo v nejvíce obsazené kategorii světlá speciální piva Svijanský Kníže 13 %. I ve vyšší konkurenci tak svijanský speciál letos obhájil své loňské umístění.

„Při takovýchto příležitostech zpravidla opakujeme, že spíš než názory odborných degustátorů je pro nás rozhodující hodnocení spotřebitelů a fanoušků našeho piva. Ale samozřejmě nás těší každé ocenění jak od prestižní světové odborné poroty, tak od zkušených domácích hodnotitelů. Hrdě se hlásíme k tradici českého piva a všechna tato ocenění nám dokazují, že naše tradiční výrobní postupy mají dnes i do budoucna smysl,“ řekl k nejnovějšímu úspěchu svijanských piv ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

The World Beer Awards je celosvětová soutěž, která vybírá nejlepší představitele různých mezinárodně uznávaných druhů piv, uděluje jim ceny a v celosvětovém měřítku propaguje tato nejlepší světová piva u spotřebitelů a obchodníků. Hodnotitelská komise se skládá z několika desítek předních světových znalců piva.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA uděluje vždy na podzim hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Nejdůležitějšími kritérii, které musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vynikající chuťové parametry a vysoká kvalita. Současně se musí jednat o výrobek prokazatelně českého původu. „Soutěž je otevřena všem poctivým tuzemským výrobcům a jejich chutným českým potravinám, pokud si toto označení opravdu zaslouží. Výrobcům pomáhá proniknout do povědomí spotřebitelů a spotřebitelé díky ní mohou objevovat skutečně chutné české potravinářské výrobky. Tradiční české pivo k nim nepochybně patří a má v soutěži právem zvláštní místo,“ řekl ředitel projektu Česká chuťovka Josef Sléha.

Devátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU se letos zúčastnilo rekordních 16 pivovarů ze 14 pivovarských subjektů s historicky nejvyšším počtem 46 piv. Hodnotila je dvacetičlenná hodnotitelská komise složená ze dvou panelů. Rekordní počet piv podle ředitele pořádající společnosti PORT Ing. Josefa Vacla, CSc., potvrdil trend nárůstu zájmu průmyslových pivovarů o druhově pestrý, i když z hlediska výstavu minoritní segment speciálních a neobvyklých piv.

Oceněná piva:
Svijanská Desítka 10 % - klasická, poctivá desítka.
Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v čepované, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami - ležáky.
Prémiový ležák „450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem - tedy zráním na otevřené spilce a v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.
Svijanský Rytíř 12 % je za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.
Svijanský Kníže 13 % - Svijanský Kníže je sváteční pivo, klasický zástupce svijanských světlých speciálů. Je vyráběn jako ležák, ale silnější, aby vynikly chutě a vůně typické právě pro ležáky. Hodně si rozumí s jiným speciálem - tmavou Svijanskou Kněžnou. Chuť Knížete je příjemně hořká a plná.
Svijanská Kněžna 13 % se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které jí dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.
Svijany 20 % - limitovaná edice unikátní Svijanské Dvacítky s 20 % extraktu původní mladiny uvařená výhradně pro letošní oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. Jediná várka se během výrobního procesu nemíchala s dalšími, takže se jedná v podstatě o „single malt“ pivo. Pro jeho výrobu byl použit nejlepší slad z jediné šarže z malé řemeslné humnové sladovny a tradiční chmel z vlastních chmelnic pivovaru pro poslední dvě dávky chmelení. Jeho hořkost je velmi jemná a dobře sladěná s mohutnou plností tvořenou větším množstvím nezkvasitelných sladových cukrů a vysokým obsahem alkoholu.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Letos stála na stupních vítězů například na začátku roku, kdy si odnesla stříbrné medaile z třetího ročníku profesionální degustační soutěže piva World Beer Idol, dále v soutěžích Pivo české republiky nebo Craft beer awards.
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: již tradičně pokrývá podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven domácí spotřebu českých speciálů z více než jedné čtvrtiny.


Prazdroj umí vařit speciály! V soutěži Pivní speciál roku zabodoval dokonce se třemi

Publikováno:před 22 minutamiZdroj:FeetIT.cz

Plzeňský Prazdroj se stal nejúspěšnějším pivovarem na letošním ročníku prestižní soutěže tuzemských pivních speciálů CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku. Jeho piva vyhrála dvě ze čtyř soutěžních kategorií a Prazdroj si připsal navíc i jedno druhé místo.

V nejvíce obsazené kategorii světlých speciálních piv zvítězil Radegast Extra Hořká 15. Druhé zlato pak v kategorii svrchně kvašených piv získal Master Red IPA. Ve stejném klání skončilo na stříbrné příčce pivo Master Summer Ale. Tyto speciály byly v nabídce Prazdroje v rámci jeho programu Volba sládků. Ten každý měsíc nabízí milovníkům piv jeden unikátní speciál ve více než tisícovce restaurací po celé ČR.

„Plzeňský Prazdroj je celosvětově známý zejména díky špičkovým českým ležákům. Stejně jako při jejich výrobě, tak i u pivních speciálů dáváme ten nejvyšší důraz na kvalitu surovin, výrobu, skladování i čepování. Máme obrovskou radost, že jsme uspěli v soutěži a že si naše speciály získávají uznání odborníků i příznivý ohlas u spotřebitelů,“ říká Lenka Straková, sládková Prazdroje, která v něm má speciály na starosti.

V letošním ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS vybírala dvacetičlenná porota nejlepší speciály z celkem čtyřiceti šesti přihlášených piv. V komisi zasedlo dvanáct nezávislých odborníků. Ty doplnilo osm osobností, které mají blízký vztah k pivu, ale profesionálně se degustací nezabývají. Odborným garantem soutěže, organizované společností PORT, je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

Poznámky pro editory
Plzeňský Prazdroj v roce 2017 doma a v zahraničí prodal přes 11 milionů hl; domácí výroba činila 7 mil hl, vývoz přes 1,5 mil hl a licenční výroba 2,6 milionu hl. S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
Za dlouhodobý přínos k rozvoji společenské odpovědnosti v ČR byl Plzeňský Prazdroj oceněn Zlatým certifikátem v soutěži TOP odpovědná velká firma 2017.

Pivní skaut: skutečně přátelský pivovar v Malešově navazuje na staletou tradici

Publikováno:před 25 minutamiZdroj:E15.czAutor:Vít SchmarcMalešov

Malešov už toho pamatuje hodně, první zmínky o středočeské tvrzi pocházejí ze 14. století. Pivo se tu vařilo po čtyři staletí a tradice skončila až v roce 1942. Ve 21. století dostala chátrající stavba druhou šanci. A s ní i Přátelský pivovar Malešov.

Velká Bystřice si nechala uvařit sváteční pivo, které se snaží přiblížit sto let staré receptuře

Publikováno:před 29 minutamiZdroj:Rozhlas.czAutor:Monika TomáškováKosíř

Vzpomínky pamětníků a dobové fotografie pomohly sládkovi Davidu Kapsiovi při zakázce pro radnici Velké Bystřice. Městečko na Olomoucku si u něj objednalo k příležitosti stého výročí vzniku republiky jubilejní pivní speciál. Měl by připomínat pivo, které se ve Velké Bystřici vařilo před sto lety. Speciál nyní zraje v tancích jednoho z regionálních minipivovarů.

Sládek pivovaru ve Lhotě pod Kosířem David Kapsia ukazuje dva velké tanky piva. „Jsme právě v ležáckém sklepě, ideální teplota pro to ležení je 2 až 4 stupně,“ komentuje.

Pivo, které si Velká Bystřice nechává uvařit ke sto letům republiky, se sládek snažil připravit podle starého receptu. „Bystřický pivovar byl uzavřen v roce 1943 a žádná receptura se bohužel nezachovala. Snažili jsme se vyjít z nějakých vzpomínek obyvatel Bystřice, z fotek. Jedná se o klasický postup vařeného českého piva. Bude bronzové, ani úplně tmavé, ani úplně světlé,“ vysvětluje Kapsia.

Suroviny pocházejí mimo jiné právě z Velké Bystřice. „Chmel je z Bystřice, slad je hanácký a pivovarské kvasnice jsou také českého původu,“ upřesňuje sládek.

Lahvové i sudové
Zatímco pivo leží ve sklepě, v pivovaru už připravují lahve, do kterých se bude stáčet. „Bude jak v lahvích, tak v sudech,“ říká David Kapsia.

Je možné, že takové pivo opravdu obyvatelé Velké Bystřice pili? „Já bych si troufal tvrdit, že na 80 procent se trefíme,“ odpovídá sebevědomě lhotský sládek.

Pivovar v hanáckém městečku fungoval přibližně tři století. Lidovecký místostarosta Ivo Slavotínek doufá, že by se novodobý Bystřický speciál mohl stát součástí zdejších tradic. „Pokud najde oblibu u našich občanů, tak bychom ho vždycky nechali uvařit, protože tu recepturu si uchováme a ve svátečním množství ho necháme uvařit při nějakých výjimečných příležitostech,“ dodává.

Vlastní pivo budou ve Velké Bystřici čepovat při oslavách vzniku samostatného Československa, které plánuje na Zámeckém náměstí 27. října. Bystřického speciálu Hobla nechalo město uvařit přesně 500 litrů.

Ze všech speciálů zachutnal degustátorům nejvíce stout

Publikováno:před 33 minutamiZdroj:České nápoje

Dvacetičlenná hodnotitelská komise složená ze dvou panelů degustovala rekordní počet piv v pořadí již devátém ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku. První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z nezávislých odborníků např. ze Zemědělské univerzity v Praze, z různých dalších odborných institucí, doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů, byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou např. lékaři, novináři, ale i odborníci působící mimo pivovarství.

V nejvíce obsazené kategorii světlá speciální piva bylo posuzováno 15 vzorků. O druhé místo se podělily piva UNGER 18 – VÝROČNÍ SPECIÁL z Pivovaru Rohozec, a.s., dále PRIMÁTOR 16 Exkluziv z náchodského pivovaru Primátor a.s. a Svijanský Kníže 13% z Pivovaru Svijany, a.s. Ocenění za 1. místo získalo pivo Radegast Extra Hořká 15 ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. Třetí cena nebyla udělena.

Do kategorie polotmavá a tmavá speciální piva pivovary přihlásily 8 piv. Na třetím místě skončilo pivo ROHOZEC TŘINÁCTKA TMAVÁ, který uvařili v Pivovaru Rohozec, a.s. Na druhém místě se shodně umístila piva Pardubice Granát z Pardubického pivovar a.s. a Postřižinské pivo – Něžný Barbar

13 stupňový polotmavý speciál z produkce Pivovaru Nymburk, s.r.o. Na prvním místě se umístila Černá Barbora, kterou uvařily Pivovary Staropramen s.r.o.

Mezi svrchně kvašenými pivy typu ale, kterých bylo degustováno 9, se o druhé místo podělila piva PRIMÁTOR Stout z produkce pivovaru Primátor a.s. a Master Summer Ale z Plzeňského Prazdroje, a.s. Stejný pivovar vyrobil i pivo Master Red IPA, které obdrželo první cenu. Třetí cena nebyla udělena.

V kategorii neobvyklých piv bylo do soutěže přihlášeno 14 piv. Na třetím místě se umístila piva Bernard višeň z Rodinného pivovaru Bernard a.s. a PRIMÁTOR Weizen, který uvařili v pivovaru Primátor a.s. Ze stejného pivovaru je i na druhém místě oceněné pivo PRIMÁTOR Tchyně a na shodném stupni skončil a Bernard z Rodinného pivovaru Bernard a.s. O první místo se podělily piva VELEN z Pivovaru Černá Hora a.s. a Bernard IPA z Rodinného pivovaru Bernard a.s.

Cenu předsedy poroty za nejvíce nominací, kterých u obou porot získalo 18, obdrželo pivo PRIMÁTOR Stout.

Nejvíce ocenění, celkem čtyři si ze soutěže odnesl pivovar Primátor a.s. a po třech Plzeňský Prazdroj, a.s. stejně tak jako Rodinný pivovar Bernard, a.s.

„Letošní, předjubilejní ročník jen potvrdil trend nárůstu zájmu průmyslových pivovarů o sice druhově pestrý, nicméně z hlediska výstavu minoritní segment speciálních a neobvyklých piv. Soutěže se zúčastnilo rekordních 16 pivovarů ze 14 pivovarských subjektů s historicky nejvyšším počtem 46 piv,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. A současně dodal: „Z hlediska vyhodnocení soutěže je zajímavé, že mezi účastníky soutěže se nenašlo ani jediné pivo, které by u porotců propadlo – všechna piva získala přízeň nejméně třetiny z nich, což je indicií pro to, že kvalita portfolia stále stoupá.“

Ing. Josef Vacl, CSc ze společnosti PORT spol. s r. o., která je vyhlašovatelem soutěže, komentoval letošní ročník: „Potvrzuje se, že pivní speciály se staly pevnou součástí nabídky malých i velkých průmyslových pivovarů a to i přesto, že tato skupina piv má nadále malý podíl na trhu. A dodal: „Nicméně jsou kořením, které trh piva u nás obzvláštňuje, má své zákazníky a to je pro všechny, kteří mají naše pivo rádi, výborná zpráva“

Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS, a.s. Ocenění byla v Praze předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů.

Teprve s pivem je žízeň krásná. Nejlepší citáty slavných osobností o pivu

Publikováno:včeraZdroj:Náš RegionAutor:Lukáš Mucha

Pivo – kvašený alkoholický nápoj, který Češi milují a konzumují ze všech alkoholických nápojů nejvíce. Dokonce drží prvenství ve světě v jeho roční spotřebě na hlavu. Není tedy divu, že se o pivu ve svých výrocích zmiňují současné i historické osobnosti. Vybrali jsme ty nejzajímavější citáty o jednom z českých symbolů.

České přísloví:
Dobré pivo můžeš poznat už po jednom loku, lepší ale je, být si zcela jist.

„Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích.“ (Jára Cimrman)

„Šíří se fámy, že mám velmi rád becherovku a pivo. Obě jsou pravdivé.“ (Miloš Zeman)

„Vášeň je jako pivo. Když vyprchá, divíte se, co na tom lidi mají.“ (Ladislav Muška)

„Nikdy neplakal nad rozlitým mlékem, ale nad rozlitým pivem se slzám neubránil.“ (Lech Przeczek)

„Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až dojdou peníze!“ (Neznámý autor)

„Pěkným ženám pivo kupujeme. Kvůli škaredým ho pijeme.“ (Ed O’Neill )

„In vino veritas, in pivo taky.“ (Neznámý autor)

„Nejlépe vychlazené pivo je ze sedmého schodu.“ (Zdeněk Svěrák)

„Pivo, nápoj tento jest velice zdravý a velmi výživný, ducha našeho upevňuje a mysl utužuje a rozveseluje.“ (Tadeáš Hájek)

„Jsi báječná žena, Marie. Věčná škoda, že jsem tě nepoznal dřív než pivo.“ (Vladimír Renčín)

„Lepší je pivo pít než dvě tchýně mít.“ (Neznámý autor)

„Náboženství se střídají, pivo a víno zůstávají.“ (Harvey Allen)

„Pijme pivo dokud žijem, po smrti se nenapijem!“ (Neznámý autor)

„V tom právě spočívá léčebnej účinek piva, že vás při něm nic nenapadá.“ (Vladimír Páral)

„Desítka je podle mě tím nejlepším iontovým nápojem, který zatím lidstvo vymyslelo. Tam je všechno – výživa, vitaminy, ionty a ta trocha alkoholu je také prospěšná.“ (Jan Pirk)

„Pivo je důkazem toho, že nás Bůh miluje a chce, abychom byli šťastni.“ (Benjamin Franklin)

„Teprve s pivem je žízeň krásná.“ (Neznámý autor)

Pivovar v rozletu. Restaurace Ossegg vsadila na moderní českou kuchyni

Publikováno:včeraZdroj:Lidovky.czAutor:Petra Tajovský PospěchováOssegg Praha

Pomalu tažené maso, domácí chleba a zelená z pravé máty: restaurace Ossegg se pustila cestou moderní české kuchyně – a plno má už po měsíci provozu.

Pražský podnik by neměl zůstat osamocený, chystá se expanze do Španělska i Německa. Po čtyřech týdnech od otevření ve většině restaurací vládne větší či menší počáteční chaos. A to i v případě, že u jejich zrodu stojí zkušení profíci: sto dnů hájení si prostě zaslouží každý. Mezi vzácné výjimky, které je nepotřebují, patří Ossegg na pražských Vinohradech. Servis i kuchyně tu od začátku šlapou jako dobře promazaný stroj, koncept je jasný a přitažlivý. A tak vám po pár návštěvách dojde, že tady obezřetnost skutečně můžete odložit.

„Od začátku stavíme na duchu spolupráce, ne individuálních výkonech, jde nám o společnou vizi. Tady není jediný člověk na inzerát, všichni se tu ocitli na něčí doporučení. Restaurace funguje „per huba“: šuškandou se najdou lidi – a stejně tak si lidi řeknou, že jim někde chutná a že se tam vrací,“ říká Robert Šupita, vrchní výčepní Osseggu. Na čepu má aktuálně světlý ležák Phillip a tmavého třináctistupňového Balthasara.

„Pivo není jediný nápoj, kterým se od ostatních pražských restaurací lišíme: tyhle pálenky a likéry Svach máme v hlavním městě taky jediní. Dělá je takový nadšenec od Českého Krumlova, který má peněz dost a do destilování se pustil z radosti. Jeho zelená je vážně z máty a do rumu dává pravou vanilku,“ líčí grunt tekutého sortimentu šéfkuchař Vladimír Schnappel.

Kuchyňský patriot
Právě Vladimír Schnapppel byl tím, kdo stál u zrodu tříčlenného týmu, který Ossegg rozjížděl. „Pomalu jsem cítil, že je čas po těch letech odložit rondon, méně vařit a začít restauraci víc vést. A tehdy přišla nabídka postavit něco úplně nového a ambiciózního. Oslovili mě majitelé litvínovských strojíren, kde se mimo jiné dělají pivovarnické stroje. Sami měli ambici vařit pivo – a restaurace byla logickým pokračováním,“ vysvětluje šestatřicetiletý muž skandinávsky znějící jméno restaurace, které je odvozeno od severočeského Oseku. Právě tam, nedaleko Teplic, se totiž ono pivo, kterým vše začalo, vaří. Krušnohorská voda a žatecký chmel se tu potkávají ve varnách cisterciáckého kláštera.

„Od piva je u nás všechno odvozeno, rádi na něm vaříme. Třeba guláš z líček je jenom maso, cibule a základ z černého piva. Táhneme ho pomalu, dobrých dvanáct hodin při nějakých osmdesáti stupních,“ líčí druhý z šéfkuchařů, Lukáš Holý.

Ten sám sebe označuje za velkého patriota. „Já se biju za českou kuchyni. To je něco jiného než suroviny rychle prohnat po pánvi. Musíte se s tím mazlit, dát jídlu čas. A vůbec nemám rád, když se do naší kuchyně míchají italské nebo bůhvíjaké jiné vlivy. To často dělají lidé, co neumí ani jedno pořádně.“ Za pěknou ukázku toho, jak se dá česká kuchyně udělat moderně, považuje osseggovskou svíčkovou. „Zahuštěná je jenom kořenovou zeleninou, není tam žádný terčík na citronu, jenom divoké brusinky. Lidé se napoprvé skoro lekají, jak je tmavá. A maso není žádné vařené došeda, je pěkně růžové, jak mělo čas se udělat při nízké teplotě.“

Velkou inspirací zdejší kuchyně je klasička tuzemské kulinární linie a národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová. „Ona je také z Litomyšle – jako já. Jsme rodáci. Na svou dobu měla velmi moderní názory, propagovala neobvyklé suroviny jako chřest. Je radost z ní vycházet,“ říká Lukáš Holý.

Tlačenkové tapas
Různých pokusů o modernizovanou českou kuchyni Praha zažila dost, Ossegg mezi nimi vyniká dotažeností konceptu a také příjemnou civilností. „Nejsme Alcron, jsme hospoda. Chceme být důkazem, že stačí, když jídlo dává smysl, je řemeslně na výši a číšníci jsou profesionálové,“ jmenuje základní stavební kameny, na nichž se snaží Ossegg stavět, Robert Šupita.

Pražská restaurace je pro trojici Šupita, Schnappel a Holý do jisté míry laboratoří. Měla by totiž být první ze zamýšlené sítě restaurací. „Od začátku počítáme nejméně se třemi dalšími podniky: jeden Ossegg bude v Madridu a další dva v Německu. Vybrali jsme místa, kde už naši majitelé mají jiné obchodní aktivity, a tak i zázemí,“ vysvětluje Vladimír Schnappel. Pražská pobočka podle něj bude prubířským kamenem, protože čeští hosti jsou přísní.

„V Německu by věci měly jít snáz, a to nejen proto, že budeme zkušenější. Jen budeme muset upravit velikost porcí, Němci jsou zvyklí mít talíř opravdu plný. Jinak se dá koncept vzít se vším všudy, jak ho vidíte tady v Praze,“ míní Vladimír Schnappel. „Naopak Španělsko bude v čemsi jiné, přece jen je to odlišná kulinární tradice. Ale věřím, že do konceptu tapas můžou snadno zapadnout chuťovky jako naše utopence nebo tlačenka. Protnutím české a španělské cesty by měl být taky gril, kde se budou dělat třeba pečená kuřata.“

Pečené kuře s kadeřávkem si ostatně můžete dát i na Vinohradech, je ozdobou stálého menu – stejně jako majstrštyk šéfkuchaře, neskutečně šťavnatá vepřová kotleta s kostí a lehkým bramborovým salátem.

Pro ty, kteří mají chuť pojmout pražský Ossegg ve stylu zmíněných tapas, je tu výrazná sekce předkrmů a chuťovek k pivu, které bez výjimky připravuje zdejší kuchařský tým. „Nedávno jsme dělali i klobásky: měla jste vidět, jak to tam kluci tlačili,“ chválí uzenářskou zručnost kolegů výčepní. Skvělé a domácí jsou i místní škvarky, tlačenka z volské tlamy nebo delikatesní marinovaný sleď.

Ke všem zmíněným pokrmům se podává domácí chleba s výrazným kmínovým nádechem, jaký střední Evropě sluší. „Chléb i buchty jsou naší chloubou, přemýšlíme o tom, že v další pobočce, v Drážďanech, na ně bude vyčleněn jeden speciální zaměstnanec,“ zvažuje Lukáš Holý. Právě on by měl mít časem ostatní evropské pobočky pod palcem, tak jako by Robert Šupita měl vládnout všem výčepním a učit je řemeslu. „V téhle chvíli máme luxus toho, že jsme s dobrým týmem na jednom místě. Můžeme si zkoušet to, co bylo před necelým rokem jenom na papíře. Výhledově ale opustíme místní sporák a budeme křižovat Evropu,“ vysvětluje Vladimír Schnappel.





Vesnické hospody zavírají, hosté už nechodí nebo pijí lahvové pivo doma

Publikováno:včeraZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor Krutiš, Michal Záboj

Marcela Vítková ze Křetína je už tři roky v důchodě. Posledních třináct let má pronajaté pohostinství v sousedním Vranové. Před sebou má posledních pár týdnů za pípou a v kuchyni. Od Nového roku s provozováním lokálu končí. „Ještě otevřu na Silvestra, naliju lidem pár kořalek a končím. Mám toho už plný zuby. Třináct let jsem neměla volný víkend,“ svěřila se žena, která ve vranovské hospodě také vaří denní menu a roznáší na place.

Výdělky se ale rok od roku snižují. Škodí jí trend poslední doby, kdy si lidé pronajmou sál v objektu na oslavu a přivezou si své vlastní občerstvení. Nepomáhá ani poloha Vranové, která leží přímo u rekreanty vyhledávané přehrady Křetínka. „Přes léto je tady frkot, to ano. Ale kdybychom nevařili, tak by to nemělo vůbec cenu dělat, protože večer nebo o víkendu přijde pár lidí, dají si dvě tři piva a jdou domů,“ uvedla žena, která má pohostinství pronajaté od obce.

Ta už nějaký čas hledá za paní Vítkovou náhradu. Zatím se ale nikdo nepřihlásil. „Zřejmě budeme muset nějak zmírnit podmínky nájmu. Je to totiž pro nás zásadní téma. Dědina, ve které není obchod a hospoda, tak není dědina“ uvedl starosta Vranové Rostislav Cichra.

Hospod v menších obcích na Blanensku ubývá. Na točené pivo už si nezajdou například obyvatelé Velké Roudky, Veselice nebo Milonic, kde majitel zavřel výčep docela nedávno. „Každý večer jsme se scházeli s kamarády na pivečku a teď nemáme kam jít, úplně tady skončila kultura. Když chceme na točené, musíme do vedlejší obce,“ popsal Milan Mičánek z Milonic.

První vesnické lokály začaly mizet v devadesátých letech. Tehdy za to mohly především změny majetkových vztahů. Hospod ale ubývá dál. Stanislav Verner, jednatel Obchodu s nápoji Baráček z Černé Hory, který zásobuje provozovny v regionu, odhaduje, že za posledních osm let se zavřela třetina lokálů. „Dílem za to může EET a zvyšující se náklady a dílem také nízké ceny lahvového piva.
Člověk si totiž rozmyslí, jestli si koupí domů lahvové za osm korun nebo zajde do hospody, kde je točené pivo dražší,“ vysvětlil Verner.

Stejná situace je i v ostatních regionech jižní Moravy. Když si Ludvík Halamíček z Horního Břečkova na Znojemsku chce zajít na pivo, musí do sousední vesnice. Jejich hospodu totiž majitel před dvěma roky zavřel. A tak se partě kamarádů z Břečkova pivo prodraží. Za telefonování kvůli domluvě, zda a kdy pojedou, i za dopravu. „Nemít v dědině hospodu je strašný. Dřív jsme u nás měli jistotu, že se v hospodě sejdeme. Teď si musíme telefonovat, jestli půjdeme, kdy pojedeme. A občas se taky stane, že nestihneme poslední autobus zpátky a tak nás vozí příbuzní a známí. Naposledy před dvěma dny,“ uvedl Halamíček.

Podle starostky Horního Břečkova Petry Formanové skončil majitel hospody před dvěma roky kvůli povinnosti mít elektronickou evidenci tržeb. „Hospodský a majitel v jedné osobě se svým podnikáním jakžtakž uživil. Měl svých osm štamgastů a v létě nějaké turisty. Blížil se důchodovému věku. Nejdříve musel platit horentní sumy za televizi kvůli ochraně autorských práv a pak přišlo EET. Naznal, že by musel výrazně zdražit chlapům pivo, aby vůbec vycházel, a tak nakonec hospodu zavřel,“ přiblížila starostka.

Některé zavřené hospody chybí třeba cykloturistům. Do Podyjí vyráží s přáteli na kole například Jiří Trávníček. „Třeba v Mašovicích byla vyhlášená hospoda U lesa, kde se roky cyklisté scházeli. Sedělo tam pár místních a většina cyklistů. Byla pro nás kultovní, slavili jsme tam mnohdy i narozeniny. Už roky nefunguje a tak se občerstvujeme jinde. Dědiny, kde hospoda není, prostě míjíme,“ svěřil se Trávníček.

Další oběť klimatických změn. Globální oteplování v budoucnu prodraží pivo

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Kvůli klimatickým změnám bude nižší produkce ječmene, uvádí studie. Právě ten je ale jednou ze základních surovin pro výrobu piva.

Washington - Pivo se v budoucnu stejně jako čokoláda, káva a víno může stát obětí klimatických změn, které povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou v pondělí otiskl odborný časopis Nature Plants.

Viníkem budoucího zdražování má být podle vědců ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.
Produkce ječmene, jedné ze základních surovin pro výrobu piva, se v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, uvádí zpráva. Ztráty mohou dosáhnout až sedmnácti procent ve srovnání s nynější úrovní. Cena piva se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobí, a to po odečtení inflace. V některých zemích, například v Irsku, vzroste až trojnásobně.

Vědci podle agentury AP dávno vědí, že ječmen je jednou z nejzranitelnějších plodin. Nově zveřejněná studie ale tento fakt prezentuje v dramatických souvislostech, shodují se experti. Právě popis důsledků globálního oteplování na příkladu piva je podle nich cesta, jak co nejvíc rozšířit povědomí o změnách klimatu.

K výrobě piva se používá necelá pětina celkové světové úrody ječmene, uvádí AP. V takových zemích, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Čína, jsou to až dvě třetiny. Pokud podle vědců budou emise skleníkových plynů vypouštěny do ovzduší v dosavadních objemech, vliv klimatu na pěstování ječmene poškodí jeho sklizeň do konce století nikoli jednou za deset let, ale jednou za dva roky.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.10.2018 19:586.792/6.792