Dvaašedesátiletého ředitele rakovnického pivovaru Bakalář Jiřího Kováře čekají v čele podniku už jen čtyři měsíce, než v září zamíří do penze. Přesto právě v těchto dnech zažívá jedno z nejkrušnějších období v byznysu. „Závěr svých pracovních aktivit jsem si představoval jinak,“ přiznává. „Nejdříve dva roky covidu se zavřenými restauracemi a omezenými možnostmi prodejů a nyní válka na Ukrajině, kde umírají nevinní lidé. Poklesy výroby nebo zvýšená inflace, to vše lze dohnat či nahradit, ale ztracený lidský život ne a z toho mi je smutno,“ říká Kovář.

Rakovnický pivovar Bakalář letos očekává kvůli pozastavení vývozu do Ruska a na Ukrajinu nižší výstav. Loni činila produkce téměř 160 000 hektolitrů piva. Dopad na pivovar bude mít také ukončení objednávání výrobků na tuzemském trhu ze strany jednoho pro pivovar významného obchodního řetězce, uvedl ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář. Mezi značky pivovaru patří kromě Bakaláře ještě Černovar a Pražačka. Pivovar patří ruské investiční skupině. Ředitel zveřejnil na webu prohlášení, ve kterém odsuzuje porušení mezinárodního práva a násilí na Ukrajině, kterou koncem únor napadlo Rusko.

Přibližně polovinu produkce rakovnického piva tvoří vývoz. Minulý rok pivovar nejvíce exportoval do Ruska, Slovenska, Ukrajiny, významnými trhy jsou pro něj i Maďarsko, Kazachstán a Francie. "Bohužel momentálně se pivovar bude muset vyrovnávat se ztíženou ekonomickou situací. Nejen z důvodu ztráty exportních a tuzemských prodejů, ale také z pohledu enormního nárůstu cen energie, pohonných hmot, obalového materiálu, chemie a dalších vstupních položek," popsal Kovář. Podíl produkce pivovaru nyní činí přibližně 1 : 2 ve prospěch lahvového piva. "Je to právě mimo jiné i důsledek pandemie, která tento novodobý trend ještě zintenzivnila," doplnil ředitel.*

Rakovnický pivovar Bakalář letos očekává kvůli pozastavení vývozu do Ruska a na Ukrajinu nižší výstav. Loni činila produkce téměř 160.000 hektolitrů piva.

Dopad na pivovar bude mít také ukončení objednávání výrobků na tuzemském trhu ze strany jednoho pro pivovar významného obchodního řetězce, uvedl na dotaz ČTK ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář. Mezi značky pivovaru patří kromě Bakaláře ještě Černovar a Pražačka. Pivovar patří ruské investiční skupině. Ředitel zveřejnil na webu prohlášení, ve kterém odsuzuje porušení mezinárodního práva a násilí na Ukrajině, kterou koncem únor napadlo Rusko.

Přibližně polovinu produkce rakovnického piva tvoří vývoz. Minulý rok pivovar nejvíce exportoval do Ruska, Slovenska, Ukrajiny, významnými trhy jsou pro něj i Maďarsko, Kazachstán a Francie. "Bohužel momentálně se pivovar bude muset vyrovnávat se ztíženou ekonomickou situací. Nejen z důvodu ztráty exportních a tuzemských prodejů, ale také z pohledu enormního nárůstu cen energie, pohonných hmot, obalového materiálu, chemie a dalších vstupních položek," popsal Kovář.

Podíl produkce pivovaru nyní činí přibližně 1:2 ve prospěch lahvového piva. "Je to právě mimo jiné i důsledek pandemie, která tento novodobý trend ještě zintenzivnila," doplnil ředitel.

Pivovar plánuje podpořit lidi zasažené válkou výtěžkem z velikonočního jarmarku, už dříve finančně podpořil i další charitativní akce na podporu Ukrajiny. Zaměstnání dalších pracovníků z řad uprchlíků podle ředitele není kvůli aktuální ekonomické situaci pivovaru, kdy se bude snažit udržet stávající pracovní pozice, možné, ale pokud se nějaké místo uvolní a jeho charakter to dovolí, nabídne ho i pro ukrajinské uprchlíky.

Poměrně znatelně dolehla válka na Ukrajině i na Tradiční pivovar v Rakovníku - Bakalář. Ten musel zastavit export do Ruska, což pro něj znamená významnou ztrátu. Navíc jeho výrobky stáhly z prodeje obchody Albert, a to nejen v regionu, ale i v některých prodejnách po celé republice. Jednalo se přitom o největšího tuzemského odběratele lahvového piva.

„Stalo se tak proto, že náš majitel je Rus, a to na pokyn holandského majitele společnosti. Přitom je to podle mě slušný a pracovitý chlap, který je v současné době mimo naší republiku. Kromě Albertu přestávají mít ze stejného důvodu o naše pivo zájem i někteří hostinští. Těší nás alespoň fakt, že se naopak objevují noví odběratelé,“ konstatoval ředitel pivovaru Jiří Kovář.

Bakalář již zastavil vývoz piva do Ruska, které bylo doposud největším exportním trhem. Do země putovala zhruba třetina produkce pivovaru.

„Poklesly i další exportní trhy, ale přerušení dodávek do Ruska nás postihlo znatelně. To, co se ale děje na Ukrajině, je velké neštěstí a jednoznačně odsuzujeme agresi vůči nezávislému státu. Navíc by bylo složité tam pivo dovézt a získat platby,“ vysvětlil ředitel.

Od září s jiným ředitelem
Vedle poklesu prodeje piva o desítky procent na pivovar dolehly i dražší ceny energií, které se od loňského roku zvýšily několikanásobně. Navíc se zvýšily i ceny pohonných hmot a materiálu.

Všechny tyto skutečnosti se mohou výrazně odrazit na tvrdých úsporných opatřeních, aby byl pivovar v Rakovníku zachován.

Přitom v loňském roce i přes nepřízeň covidu-19, který se do jeho života výrazně promítl, vyrobil pivovar 160 tisíc hektolitrů piva, což byla vůbec rekordní produkce v jeho novodobé historii.

Letošní rok bude posledním pro jeho ředitele Jiřího Kováře, který se chystá v září odejít do důchodu. „Odchod jsem si představoval samozřejmě jinak, ale myslím si, že pivovar se nachází i po dvou letech omezení kvůli pandemii ve výborné kondici a nyní budu připravovat jeho předání svému nástupci,“ uzavřel Kovář.

Nejbližší akcí rakovnického pivovaru bude Velikonoční jarmark na pivovarském dvoře, který se po dvouleté pauze uskuteční v sobotu 9. dubna od 10 hodin. V plánu je rovněž uspořádání tradiční akce Vítání léta.

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. V dnešním díle seriálu Retro se čtenáři podívají na vývoj papírových etiket pivovaru z Rakovníka.
Lány chmelnic, jako tomu bylo ve druhé polovině dvacátého století, jsou sice na Rakovnicku již minulostí, a zejména rodiče a prarodiče si pamatují

Dobré pivo se v Rakovníku vařilo zcela určitě několik staletí před rokem 1454, který je dnes uváděn jako počátek rakovnického pivovarnictví. Tehdy rakovničtí získali od krále Ladislava důležitý dokument – právo mílové, tedy právo ochrany a záruka odbytu „na míli od městských bran“. Obraz o tradici rakovnického pivovarnictví dává i nahlédnutí do berních registrů pro léta 1436–1450. Na náměstí bylo podle záznamů pět pivovarů, ve městě 17 sladoven a 19 sladovníků. V druhé polovině 16. století už stoupal v Rakovníku k nebi dým z devíti pivovarů. Zájem o pivo z Rakovníka byl v 15. a 16. století takový, že se ve všech pivovarech vařilo prakticky nepřetržitě. Historické prameny v roce 1574 zaznamenaly, že ze 74 várečníků jich 57 dodávalo pivo do Prahy.

Vzdělanec, který měl rád rakovnické pivo
V roce 1587 přišlo město Rakovník o správce školy. Na dobré škole si Rakovničtí zakládali nejméně tolik jako na dobrém pivu, takže se vypravili na pražskou univerzitu shánět učitele. Byl jim doporučen Jan Pička Písecký, „dobrý, vlídný a nehrdý pedagog“. Jan Pička Písecký byl „urostlý, ramen obdélných, tváře bradkou červenou obrostlé a oka chytrého, ovšem nebyl již z junáků mladých…“

„Dobré pivo vaříte, páni milí rakovničtí…“ pochválil poslům jejich mok, když si vyslechl, s jakou nabídkou za ním přicházejí. Bakalář byl opravdovým znalcem piva a hned se nechal slyšet, kolik zná v Praze hospod, kde se čepuje pivo z Rakovníka. „Nejlepší rakovnické šenkují na Oujezdě u Bílého koně a tamže u Jeřábů a u Dudků na Starém Městě. Radní neskromně přidávali, že chutná i císaři na Pražském hradě a mnoha urozeným pánům měšťanům. Na jaře roku 1588 dorazil bakalář Pička Písecký do Rakovníka, který měl v té době jen 190 domů. Rakovnické pivo ho nezklamalo. Přímo u pramene bylo ještě chutnější, neplundrované vodou vltavskou, jak se svěřoval novým kamarádům, které nacházel hlavně v četných hospodách. Školu také nezanedbával. „Když neměl pan bakalář Pička hlavu pitím obtíženou, byl správcem školy výborným,“ píše ve svém pojednání Zikmund Winter. Vzdělaný muž Jan Pička Písecký nepobyl v Rakovníku dlouho (odešel v roce 1589), ale zanechal tu význačnou stopu. Kromě jiného dal pivu vařenému v Rakovníku jméno Bakalář, které do dnešní doby v sobě nese kromě letité tradice také závazek vysoké kvality.

Pivní válka s Prahou
Mnohé zápisy v městských knihách dosvědčují, že rakovnické pivo přispělo k záchraně města za třicetileté války. Ať přátelé či nepřátelé, vojáci měli rádi dobrý truňk a tak jim záleželo na tom, aby bylo zachováno město i pivovar. Po válce, po roce 1648, se pomalu začalo vaření piva v Rakovníku obnovovat, ale roku 1667 se pražští staroměstští nákladníci znovu vzbouřili proti jeho dovozu do Prahy. Dvorní kancelář se rakovnických pivovarníků dvakrát zastala, ale protesty z Prahy neustávaly. Za Marie Terezie v roce 1763 bylo už povoleno dovážet rakovnické pivo do Prahy jen v zimním období – od Havla (16. října) do Jiří (24. dubna).

Vznik dnešního pivovaru
‚Rozvoj průmyslové výroby ale přivedl Rakovnické k myšlence na zřízení velkého pivovaru. Ve městě zbyla po válečných dobách opuštěná budova kasáren. Vhodnější objekt nebyl k dispozici, a tak bylo rozhodnuto umístit pivovar právě v tomto objektu, kde je pivovar dodnes.

Pivovar přinášel zisk, obliba rakovnického piva začala stoupat a bylo výhodné investovat do jeho rozvoje. Již roku 1871 bylo třeba přestavět sladovnu. Významným byl rok 1892, kdy byla postavena spilka, lednice a instalován parní stroj. V roce 1896 začala výstavba nových sklepů a umělého chlazení. Roku 1900 bylo zavedeno stáčení ležáku do lahví s etiketou, kterou zdobil červený rak s chmelovou révou a latinské úsloví, jehož vznik se datuje do 16. století a které ilustruje jedinečnost rakovnického piva – Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una ceres Rakonae – Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.

Důležitá nezávislost
Dnešní Tradiční pivovar v Rakovníku je jedním z mála samostatných nezávislých průmyslových pivovarů v České republice. Vaří svá piva klasickou technologií dvourmutovým způsobem, kdy pivo kvasí v otevřených kádích a leží 40-60 dnů v horizontálních ležáckých tancích. Základem pro všechna piva jsou české a výhradně ty nejkvalitnější suroviny, tedy české slady, žatecký chmel a voda z vlastních hlubinných studní. Má právo označovat svá piva chráněným zeměpisným označením České pivo.

Partnerem hokejového klubu Rytíři Kladno se od sezony 2017-2018 stává Tradiční pivovar v Rakovníku, který je nově exkluzivním dodavatelem piva Bakalář na kladenský ČEZ stadion. V průběhu ligových utkání bude fanouškům točeno světlé desetistupňové pivo, v nově otevřené Hospodě na zimáku dokonce připravují výběr hned čtyř druhů Bakaláře!

„Jsme přesvědčeni, že spolupráce dvou středočeských legend, našeho hokejového klubu a Tradičního pivovaru v Rakovníku, fanouškům doslova zachutná. Výborné pivo a hokej patří k sobě a jsme moc rádi, že díky pivu Bakalář můžeme potěšit všechny fajnšmekry na našem stadionu,“ říká manažer marketingu Rytířů Kladno Jiří Kalla.

Spojení slavných značek těší i generálního ředitele rakovnického pivovaru Jiřího Kováře. „Nezpochybnitelnou legendou a značkou kvality v historii českého hokeje je Kladno. To samé můžeme říci i o značce Bakalář v českém pivovarnictví. Přes pohnutý osud obou značek v nedávných dobách je zřejmé, že ten, kdo již byl vítězem, nezapomněl vítězit. Všichni vnímáme šest ligových titulů a vítězství v PMEZ. Stejným závazkem do budoucnosti je nespočet ocenění piva Bakalář na prestižních degustacích. Vždy je vzrušující sledovat, jak se ti, kdo to umí snaží získat postavení, které jim náleží.“

Tradiční pivovar v Rakovníku byl založen už v roce 1454, tedy v dávných dobách středověkých rytířů. Je jedním z mála samostatných nezávislých pivovarů v České republice. Svá piva vaří klasickou technologií dvourmutovým způsobem, kdy pivo kvasí v otevřených kádích a leží 40-60 dní v horizontálních ležáckých tancích. Má právo označovat své produkty chráněným zeměpisným označením ČESKÉ PIVO. Tradiční pivovar v Rakovníku za svá piva dostal řadu ocenění v prestižních českých i mezinárodních soutěžích.

Město Kladno se stává pro Bakaláře místem zaslíbeným, kromě hokejového ČEZ stadionu tu má významné zastoupení i díky vlastní Pivovarské prodejně v Purkyňově ulici (v centru města, ulice nad OC Central), kde si můžete vybrat z celého sortimentu piv Tradičního pivovaru v Rakovníku, zajímavou pivní kosmetikou, firemního skla a dalších reklamních předmětů. V prodeji je tu i sudové pivo včetně možnosti výpůjčky výčepního zařízení.

Vše o novém partnerovi kladenského hokeje, Tradičním pivovaru v Rakovníku a jeho značce Bakalář, najdete na těchto webových stránkách, za přečtení určitě stojí i Bakalářské listy.

Ten nejlepší Bakalář v nové Hospodě na zimáku
Hospoda na zimáku je už teď otevřena ve všední dny od 10 do 22 hodin, v sobotu od 11 hodin až do půlnoci a v neděli do osmé hodiny večer. V sezoně si tu můžete dopřát hned čtyři druhy točeného Bakaláře a vybrat si z nabídky chuťovek a hotových jídel.

Tuzemské pivovary loni dosáhly historicky největšího vývozu piv do zahraničí. Export vzrostl podle zveřejněných údajů Generálního ředitelství cel jak do Evropy a členských zemí Evropské unie, tak i jinde po světě, a to meziročně celkem o 5,4 procenta na 4,4 milionu hektolitrů.

Největším odbytištěm zůstává Slovensko, kde české pivovary loni prodaly přes milion hektolitrů, na druhém místě s necelým milionem je Německo. Na třetím místě s 360 tisíci vyvezenými hektolitry je pak Polsko.

Z menších trhů se loni však dařilo i třeba v Rusku, ve kterém se český dovoz v roce 2015 kvůli oslabení rublu a vysoké ceně importovaných piv propadl. Loni tam však exportovaly české pivovary 177 tisíc hektolitrů piv, tedy meziročně o 25 tisíc víc.

Export jako lék na stagnaci
Česká celní správa tak potvrdila nedávné údaje ruských celníků. Z jejich statistiky také vyplývá, že největším dovozcem piva z Česka do Ruska byl loni rakovnický Bakalář.
„V situaci, kdy domácí odbyt spíše stagnuje, je vývoz pro pivovary příležitostí k růstu. Hledají stále nová exportní teritoria,“ říká výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Největší producenti u nás ještě své loňské výsledky nezveřejnili, a to ani Budějovický Budvar, který tak v minulých letech činil jako první už koncem ledna. Trend už ale potvrdil například humpolecký Bernard, který loňskou produkcí přes 315 tisíc hektolitrů patří ke středně velkým.

Bernard loni zvýšil export o víc než sedm procent, vyvezl 69,5 tisíce hektolitrů zejména na Slovensko, do Bulharska, Polska nebo Maďarska. „Obnovili jsme vývoz do Spojených států, ale loni se nám podařilo prodat víc i v Rusku,“ reaguje mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Svaz pivovarů ještě nemá k dispozici vlastní data o loňském českém pivním trhu, ve kterých – na rozdíl od celní správy – prezentuje i objemy vyrobených nealkoholických piv, z nichž se neplatí spotřební daň.

Předloni uvařily podle údajů svazu zdejší pivovary celkem 20 milionů hektolitrů (pro domácí trh i na export) všech piv. Pokud loni zůstal tento údaj přibližně stejný, znamenalo by to, že Česko exportuje aktuálně 22 procent své pivní produkce.

Dovoz tvoří jen zlomek trhu
Domácí prodej piva (včetně dovezeného) celníci vyčíslují zhruba na 15,3 milionu hektolitrů. V tom není nealko pivo, jehož produkci ale pivovary ještě nezveřejnily a které tvoří řádově stovky tisíc hektolitrů.

Domácí spotřeba tedy celkem dosahuje zhruba 16 milionů hektolitrů. Dovoz do Česka v tom hraje jen marginální roli. Sice také loni vzrostl, ale má jen mizivý podíl. Ze zahraničí pocházelo u nás loni 326 tisíc prodaných hektolitrů piv, tedy pouhá dvě procenta české spotřeby. Z toho nejvíc – přes polovinu – k nám dovezly polské pivovary. Jejich produkce je většinou k mání jako laciné privátní výrobky supermarketů.

Podle údajů ruské celní správy dovezl rakovnický pivovar v minulém roce na tamní trh skoro 45 tisíc hektolitrů. Je to víc než Prazdroj a další velcí producenti u nás.

Tradiční pivovar v Rakovníku (Bakalář), Heineken, Budějovický Budvar, skupina Pivovary Lobkowicz a Plzeňský Prazdroj. To je pořadí pěti největších exportérů piva z Česka do Ruska za loňský rok.

Bakalář vyvezl nejvíc ze všech – 44,7 tisíce hektolitrů ze 179 tisíc hektolitrů, které na ruských trh od nás v minulém roce dodalo celkem 25 exportérů. Údaje pocházejí z databáze Federální celní správy Ruské federace, které mají LN k dispozici.

Rakovnický pivovar, který celkovou výrobou 95 tisíc hektolitrů (v roce 2015, loňská čísla ještě nezveřejnil) patří k menším průmyslovým, prodává v Rusku víc než čeští producenti s výstavem v řádu milionů hektolitrů.

Podstatným důvodem je to, že Bakalář má ruské majitele a jejich dobře fungující distribuční síť na tamním trhu. Pivovar od roku 2010 vlastní na Kypru registrovaná společnost Growthway Investments - mezinárodní skupina obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským.

Pro rakovnická piva (například se značkou Pražačka nebo Černovar) přesto platí stejné dovozní podmínky jako pro ostatní české výrobce. Vyšší clo a oslabený rubl prodražují na ruském trhu veškerý export, nejen piv.

Kritický byl rok 2015
„Zdá se, že naše značky si v Rusku vytvořily svým způsobem stabilní trh zákazníků. V druhé polovině roku 2011 jsme vyvezli něco přes 20 tisíc hektolitrů a následující roky vývoz překračoval více či méně 40 tisíc hektolitrů. Ovšem s výjimkou roku 2015, kdy dběr ruského importéra klesl meziročně o třetinu,“ komentuje situaci generální ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář.

Údaje o celkovém českém pivním exportu za loňský rok ještě nejsou známy, vývoz do zahraničí každoročně roste na nové rekordy – předloni dohromady na 4,1 milionu hektolitrů.

Netýká se to ale Ruska, kam české pivovary například v roce 2008 vyvezly na 300 tisíc hektolitrů, v roce 2014 už to bylo jen 208 tisíc a rok 2015 se 120 tisíci hektolitrů – což je údaj české celní správy - byl z pohledu vývozu do Ruska zřejmě nejhorší.

Pokud se dají zdroje ruské statistiky srovnávat s těmi českými, došlo tedy loni ke zlepšení. První odhady Českého svazu pivovarů a sladoven tomu však zatím nenasvědčují.

„Celkový export podle předběžných čísel loni opět vzrostl, ale nemyslím, že se to týká i Ruska. Situace je tam, zejména z pohledu vysoké ceny dovážených piv, stále složitá,“ říká výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Prazdroj roste v Rusku díky licenci
Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vyvezl loni do Ruska podle údajů tamní celní správy přes 10 tisíc hektolitrů. Pro srovnání - v roce 2015 exportoval Prazdroj z Česka celkem 1,1 milionu hektolitrů.

Mnohonásobně víc však přímo v Rusku vyrábí v licenci – značky Velkopopovický Kozel a Pilsner Urquell. Konkrétní objemy tají, ale podle mluvčí Jitky Němečkové vzrostla loni licenční výroba Kozla v Rusku meziročně o 13 procent.

„Exportní strategie ani licenční výroba se pod vlivem aktuální ekonomické nebo politické situace nemění,“ uvedla mluvčí.

České pivovary vyvážejí nejvíc na Slovensko a do Německa. Rusko bylo předloni podílem 3 procent na celkovém exportu piva z Česka v pořadí sedmé.

První kolo soutěže ležáků českého typu s přehledem vyhrálo pivo Bakalář. Mezi svoje favority ho zařadil jako jeden z porotců i Ladislav Jakl. Ocenil i svijanské pivo, které skončilo na třetím místě. Podívejte se na žebříček nejlepších ležáků.

"Bakalář byl mezi mými favority. Ostatně první ročník První pivní extraligy jen těsně celkově nevyhrál. Stejně tak Svijany, které jako jediný ležák postoupily ve všech třech minulých ročnících do finále," pochválil piva, které se umístily v čele žebříčku Ladislav Jakl.

Zároveň ohodnotil i poslední místa. "Více jsem čekal od náchodského Primátora. Záhadou je výsledek Samsona. Nejednotnost hodnocení budí podezření, že některé jeho vzorky nebyly v pořádku, přitom šlo o stejnou šarži," vysvětluje pro server Lidovky.cz Jakl.

Hodnocení piv proběhlo v prostorách Břevnovského pivovaru, pořádala ho První pivní extraliga. V úvodním kole vyhodnotila komise jako jasně nejlepší světlý ležák z rakovnického pivovaru Bakalář. Na druhém místě se s odstupem umístil ležák Premium z pivovaru Klášter a třetí skončil Svijanský Rytíř. Jako čtvrtý postupující skončil ležák Premium z pivovaru Radegast.

Jak probíhá hodnocení?
Soutěž se skládá z pěti základních kol, kdy osm pivních znalců ochutnává v každém kole jedenáct vzorků ležáků českého typu, dále dvou kol semifinálových a finále po deseti pivech, které postoupily z kol základních. První pivní extraliga je neziskové občanské sdružení založené v roce 2010, které si klade za hlavní cíl střežení kvality českých piv českých, jejich srovnávání a hodnocení.

Na dalších, nepostupových místech, skončily: pátý ležák pivovaru Staropramen, šestý náchodský Premium Primátor, sedmá ústecká jedenáctka Zlatopramen, osmý až devátý světlý ležák z benešovského Ferdinanda a Premium třeboňský Regent a na posledních místech světlé ležáky Bernard a Samson.