Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Prazdroj vyvinul úspornější chladič pro hospody

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PRPrazdroj

Projekt Chytrej výčep od Plzeňského Prazdroje, který má hospodám přinést podstatné snížení spotřeby energií, má první výrazné výsledky. Prazdroj vyvinul ve spolupráci se společností Sinop CB zcela nový a úsporný systém chlazení piva, u kterého očekává zhruba třetinovou úsporu spotřebované elektřiny. Nový chladič nyní experti instalují v prvních deseti hospodách v Česku. Po otestování v praxi a detailních měřeních by ho měl pivovar začít nabízet svým partnerským gastroprovozům. Výhodou je, že nový chladič lze využít i ve stávajících výčepech.

Prazdroj se dlouhodobě zaměřuje na kvalitu piva v hospodách. Před více než rokem si pak přidal další úkol: pustil se do projektu, kterým chce tuzemským gastropodnikům pomoci snížit náklady na energie. V souladu se svým zaměřením se soustředí na úspory související s pivem a jeho čepováním. Vznikl tak projekt Chytrej výčep, na kterém spolupracuje s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT a technologickými firmami Microsoft, Adastra a Smart Technology. Experti do více než padesátky hospod v Česku a na Slovensku instalovali více než 1800 senzorů, které měří spotřeby energií při celé cestě piva ze sudu nebo tanku, přes chladič až po výčepní pult. Senzory poslaly již přes miliardu záznamů měření, které průběžně analyzují odborníci z Adastry. Zaměřují se jak na možné snížení spotřeby elektřiny, ale i na úspory vody. Zásadní je při tom zachování kvality čepovaného piva.

První využitelné údaje z měření se týkají elektřiny. „Data nám potvrdila, že nejvíce elektřiny se spotřebuje v chladicích systémech, které jsou energetickým centrem každého výčepního pultu. Zjistili jsme, že průměrná spotřeba na vychlazení a načepování jednoho hektolitru piva je 15,93 kWh a vlastní chlazení se na ní podílí z více než 92 %. Po analýze naměřených údajů i prověrce aktuálně dostupných chladicích systémů jsme navrhli nové chladicí zařízení. To spotřebu elektřiny hospodským výrazně sníží,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu Chytrej výčep z Prazdroje.

Nový chladič vznikl ve spolupráci vývojového týmu Prazdroje a společnosti Sinop. Obsahuje několik nových nebo inovovaných komponentů, díky kterým má i výrazně vylepšené izolační vlastnosti. Díky technologiím a nižším energetickým ztrátám má nové zařízení zajistit úsporu elektřiny mezi 30-40 procenty. Jaké reálné úspory by tedy nový systém chlazení měl hospodským přinést? „Průměrná česká hospoda vyčepuje ročně 107 hektolitrů piva a na samotné chlazení spotřebuje 1568 kWh elektřiny. Úspora by tak měla být od 470 kWh za rok. To představuje zhruba jednu osminu roční spotřeby běžné české domácnosti, nebo roční spotřebu čtyř domácích ledniček,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Nové chladiče budou instalovány do deseti hospod. Ty budou opět osázeny měřicími senzory. V praxi tak experti už s novým zařízením budou ověřovat to, co zjistili v ´laboratorních podmínkách´, vypočtou konkrétní úspory a případně navrhnou ještě dodatečná vylepšení. Následně začne Prazdroj nové chladiče nabízet svým partnerským provozovnám.

Projekt Chytrej výčep ale přinesl i další zjištění. „Největší vliv na spotřebu elektřiny při chlazení piva má celková výtoč piva v hospodě. Překvapilo nás, že čím více piva se vyčepuje, tím je průměrná spotřeba elektřiny chladiče nižší. Naopak teplota v místnostech, kde je pivo uskladněno, a která je zásadní pro kvalitu piva, na spotřebu energií zásadní vliv nemá. I tato data nám poslouží k tomu, abychom dokázali přinést další dílčí vylepšení výčepního zařízení,“ uvádí Martin Rys, competency leader Adastry

Chladič je první inovací v rámci projektu Chytrej výčep. Data, která měření toků elektřiny v tomto zařízení přinesla, totiž byla dostatečně průkazná, aby umožnila vytvořit jeho nový, úsporný typ. „Zároveň se při měřeních ukázalo, že vysoké procento energetických ztrát jde na vrub nedostatečné péče o chladicí zařízení. Proto se vedle vývoje nových technologií zabýváme i edukací personálu hospod a restaurací. I drobné změny v péči o chlazení můžou přinést výrazné úspory,“ dodává Jakub Zaoral.

Na základě průběžně získaných dat experti analyzují spotřebu elektřiny v dalších částech pivního vedení v hospodě a také spotřebu vody, kde je k analýzám ale zapotřebí delší časový úsek. „Už nyní víme, že se v dalších krocích zaměříme na mytí sklenic, zachlazenou vanu na pivní sklo nebo třeba i cestu piva ze skladu k výčepu. To vše máme v hledáčku. Přičemž pořád platí, že primární je pro nás zachovat maximální kvalitu čepovaného piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Projekt Chytrej výčep je zároveň investicí Prazdroje do snižování uhlíkové stopy v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce. „Máme ambici do roku 2030 snížit emise v celém řetězci o 30 procent. I proto jsme sami iniciovali projekty, jako je právě Chytrej výčep, které pomohou snížit emise u našich partnerů. Chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích tvoří 19 procent našich celkových emisí, které zahrnují pěstování surovin, výrobu, balení, distribuci a skladování piva. Jde přitom o druhou největší položku hned po obalech. Naše iniciativa tak kromě snížení nákladů pro hospodské napomůže také k výraznému snížení uhlíkové stopy piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Studující Mendelovy univerzity a Starobrno společně uvařili letní speciál

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar StarobrnoAutor:Martina Kavková, PRStarobrno

Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a jeho okolí na Mendlově náměstí. Jde o první výsledek spolupráce mezi univerzitou a pivovarem, instituce spolu v březnu letošního roku podepsaly memorandum.

Tato jedinečná spolupráce spojuje tradici a inovaci, které obě instituce představují. Spojení odborných znalostí studentů a vyučujících Mendelovy univerzity s mistrovstvím sládků pivovaru Starobrno vedlo k vytvoření piva, které osloví jak milovníky klasického piva, tak i ty, kteří hledají nové chuťové zážitky.
Autorem receptury je vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják. „Půjde o pivo typu APA, s nižší stupňovitostí a dobrou pitelností. Zkrátka příjemný letní speciál,“ uvedl Jiří Brňovják. Společně uvařené pivo je dalším pokračováním spolupráce, která se intenzivněji začala odvíjet v letošním roce. Vedení pivovaru a univerzity totiž v polovině března uzavřelo memorandum o spolupráci, které podepsala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Na univerzitě od letošního roku existuje nový studijní program Pivovarství a sladařství, v rámci kterého je i během studia je důležité zkusit si své znalosti v praxi ve firmách, a mít tak průpravu do budoucího zaměstnání.

„Studenti s pivovarem Starobrno uvaří na Mendel Festival dvě várky piva. Procvičí se tak v práci na pivovarské technice, setkají se s představiteli Starobrna, můžou se domluvit i na ročníkové praxi, a nakonec se zúčastnit i Mendel festivalu. Jistě je to pro všechny strany přínosná spolupráce. V rámci nového studijního programu Pivovarství a sladařství jsme chtěli podepsat memorandum o spolupráci s dvěma stabilními organizacemi v rámci pivovarství a sladařství v České republice. Se sladařstvím nás pojí memorandum s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a s pivovarstvím pak memorandum s pivovarem Starobrno,“ uvedl Tomáš Gregor, garant studijního programu Pivovarství a sladařství na Agronomické fakultě MENDELU.

Pivovarnictví mělo a má v našem státě klíčové postavení. Pivo je totiž dominantní nápoj v českých restauracích i stravovacích provozovnách. „Podle Českého statistického úřadu obyvatelé Československa vypili ve druhé polovině 20. let minulého století za rok v průměru 68 litrů piva na osobu, aktuální údaje odkazují na 142,9 litrů piva. Obliba piva neklesá, i když se v minulosti objevily covidové restrikce, změny DPH nebo nárůst cen energií. Tak jako u jiných potravinářských komodit, se provozovatelé potravinářských podniků musí přizpůsobit okolnostem a cílit na spotřebitele. Uvidíme, jak statistiky ovlivní proběhlé mistrovství světa v hokeji, nebo třeba počasí v letní sezóně,“ dodal Miroslav Jůzl, vedoucí Ústavu technologie potravin AF MENDELU.

DOSTUPNÉ JENOM NA MENDEL FESTIVALU
Starobrno Chmendel bude moci veřejnost ochutnat pouze na jednom místě. Tím je Mendel festival, který se koná každoročně v Brně, a slaví odkaz a přínosy zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Festival nabízí bohatý program zahrnující vědecké přednášky, kulturní akce, hudební vystoupení a další aktivity pro širokou veřejnost.

„Mendel festival je oslavou vědy, inovace a kultury. Představení tohoto speciálního piva je skvělým příkladem toho, jak může spolupráce přinést něco výjimečného a obohatit naši akci. Těšíme se, že návštěvníci budou mít možnost ochutnat tento jedinečný produkt,” uvedl Jakub Carda, Zástupce Mendel festivalu.
Pivní speciál bude možné v omezeném množství ochutnat a zakoupit během hudební části festivalu, která se koná 20. července.

Kroužkovaný prémiový ležák 460 ze Svijan ochutnáte jen letos

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:Liberecká DrbnaSvijany

Pro oslavy 450 let od založení svijanského pivovaru uvařil před deseti lety sládek Petr Menšík prémiový ležák 450. Letošní 460. výročí si podle něj zasluhuje ještě výjimečnější pivo. Recepturou navazuje nová „čtyřistašedesátka“ na prémiový ležák 450, na novou úroveň jej ovšem pozvedá dodatečné zakvašení rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a třetí kvašení v sudu.

„Prémiový ležák 450 byl v roce 2020 vyhlášen za nejlepší ležák českého stylu na světě, s letošním výročním pivem jsme proto nemohli jeho pověsti zůstat nic dlužni. Nové ušlechtilé pivo z rodiny 450 je proto opět vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu) a humnového sladu z nezávislých sladoven, jak si nepochybně zaslouží,“ říká Petr Menšík. „Tradiční postup - tedy kvašení v otevřených kádích na spilce a dlouhé zrání v ležáckých tancích - pak navíc korunuje druhé a třetí kvašení, které mu propůjčuje charakteristickou chuť. S obsahem alkoholu 4,6 %, jantarovou barvou a plnou chutí se, jak věřím, stane zlatým hřebem letošních oslav 460. výročí založení jednoho z nejstarších českých pivovarů.“

V premiéře se 460 bude čepovat na červnových Zámeckých slavnostech na Zámku Svijany, ale již od 4. června bude na čepu Pivovarské restaurace ve Svijanech. Jako první mimo pivovar a svijanskou Pivovarskou restauraci ji mohou na konci června ochutnat hosté při otevření nových expozic „Kde se pivo pije … Staré hostince v Turnově a okolí“ a „Kde se pivo vaří… Historie pivovarnictví na Turnovsku“ v Muzeu Českého ráje v Turnově. Od 27. června se v Muzeu bude 460 čepovat v dobově vybavené hospodě stylizované do časů první republiky s vlastní edicí podtácků a výčepním stolem s jedinečnou grafikou pouze pro tuto událost. Přes léto si ji pak užijí návštěvníci srpnových Dnů svijanského piva v Liberci, Svijanského pivobraní, Vizovického Trnkobraní a zářijových Svatováclavských slavností ve Svijanech. Od začátku listopadu do konce roku pak bude na čepu vybraných svijanských restaurací. „V tomto případě jde skutečně jen o pivo na jeden rok. Kdo jej neochutná letos, neochutná je vůbec,“ dodává sládek.

Albrechtický otvírák 2024

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:Polar.czAutor:Jiří BrzóskaAlbrechtický

V Albrechticích se letos poprvé uskutečnila akce Albrechtický otvírák, pořádaná místním pivovarem. Tato událost přilákala do areálu pivovaru milovníky piva a zábavy z širokého okolí.

Radovan Klimsza, Albrechtický pivovar: „Každou správnou sezónu je třeba dobře zahájit a jak jinak než s pivem, s albrechtickým pivem samozřejmě.“

Hned v úvodu mohli návštěvníci ochutnat speciální pivo, který místní pivovar uvařil dohromady se spřáteleným pivovarem z Dolních Bojanovic.
Martin Vrba, Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice: „Je to pivo Sezón. Dříve ve Francii, když začínala zemědělská sezóna, sezóna sklizní, tak před tou sezónou se uvařilo pivo, které bylo připraveno pro sezónní pracovníky právě v tom zemědělství.“

V průběhu celého odpoledne byla pro návštěvníky připravena exkurze pivovaru, která zájemcům nabídla jedinečný pohled do zákulisí výroby piva a možnost dozvědět se více o celém procesu.
Łukasz Niemiec, Albrechtický pivovar: „Tady můžete vidět naši desetihektolitrovou varnu ve které se vaří pivo. Vzadu jsou pak ležácké tanky, kde pivo kvasí a zraje.“
anketa, účastníce akce: „Já jsem byla překvapená, že to je tak velké.“

Program Albrechtického otvíráku nebyl zaměřen pouze na dospělé, ale i na rodiny s dětmi.
Radovan Klimsza, Albrechtický pivovar: „Máme připravené dětské hrady a vyvrcholením bude kapela Glayzy.“
anketa, účastník akce: „Já si myslím, že by to mělo být častěji. Jednak se tady sejdou sousedé a jednak přijedou i rodiny z dalšího okolí a poznají, jak se tady žije.“

Pro dospělé byly navíc připraveny různé soutěže, které například prověřily jejich sílu.

Poezie na drátě. V kampani Bohéma veršuje umělá inteligence

Publikováno:včeraZdroj:Marketing&MediaKrušovice

Pivovar Krušovice spustil během června novou kampaň ležáku Bohém, za jejímž konceptem stojí agentura Flo. Hlavní roli v ní hraje Bohémská linka, jejíž součástí je speciálně naprogramovaný voicebot, který vytvoří unikátní básně na libovolné téma.

Kampaň na podporu engagementu spotřebitelů navazuje na loňskou odvážnou a úspěšnou komunikaci, která provázela uvedení nového prémiového ležáku na trh. Po zavolání na telefonní číslo 295 567 555 budou uživatelé moci Bohémské lince nasdílet svůj specifický dotaz. Ať už se bude jednat o originální přání k narozeninám, tip na jídlo k obědu nebo třeba omluvnou zprávu pro kamarádku, na všechna tato a další témata zvládne linka sestavit kratší básničku, kterou bude možné uživatelům i zaslat ve formě SMS.

„Tuto aktivitu jsme zvolili proto, že jako značka chceme být našim spotřebitelům blíže a interagovat s nimi odlehčeným stylem tak, jak je to Bohémovi vlastní. V dnešní době může být těžké stát se Bohémem. Právě proto jsme se rozhodli spustit Bohémskou linku, která svým důvtipem a poezií udělá Bohéma úplně z každého,“ vysvětluje Pavel Vácha, brand manažer značky Krušovice.

Bohémská linka funguje na principu umělé inteligence, která je speciálně naprogramovaná tak, aby byla schopna generovat básně podle zadaných témat. Uživatelům bude na zprávy odpovídat voicebot, který byl sestaven tak, aby dokázal pochopit kontext dotazu a na jeho základě vytvořit originální a odlehčenou báseň. Umělá inteligence byla trénována na velkém množství dat, což jí umožňuje reagovat na širokou škálu témat a přizpůsobit se individuálním potřebám jednotlivých uživatelů.

„Na Bohémské lince jsme pracovali několik měsíců a jsem nadšený, že ji konečně můžeme představit veřejnosti. Je to skvělý pocit vidět, jak naše práce přináší radost lidem a pomáhá jim vyjádřit jejich pocity a myšlenky formou poezie,“ říká Petr Kroupa, „head of comms“ z agentury Flo, která stojí za konceptem. Bohémskou linku si zákaznici můžou vyzkoušet nejen ze svých mobilních telefonů, ale i z obrovského zlatého sluchátka, které je možné najít v ulicích Prahy.

Pardubický zámek si zaberou pivaři. Bude možné ochutnat i historickou raritu

Publikováno:včeraZdroj:Pardubický deníkAutor:Jiří Tůma

Milovníci piva mohou v sobotu vyrazit na pardubický zámek. Bude se tu konat třetí ročník festivalu zaměřeného na chmelový mok. Zúčastní se především malé lokální pivovary. K ochutnání bude také jedna rarita – pivo, které bylo uvařené tak, jak se to dělalo v dávných dobách.

Zámek Pardubice bude letos potřetí hostit Pardubický festival piva. V sobotu 15. června od 12 do 22 hodin se na festivalu předvedou nejen regionální pivovary z východních Čech, ale také jedna středoevropská rarita.

Pivovar Bohdaneč ve spolupráci s Experimentálním pivovarem Univerzity Palackého a Východočeským muzeem přiveze Sluneční bárku, pivo uvařené podle nejstaršího doloženého piva v Evropě.

„Zámek Pardubice je nejen renesanční perlou města, ale také místem řady kulturních i sportovních akcí nebo festivalů věnovaných dobrému jídlu a pití. Letos bude potřetí hostit Pardubický festival piva. Přivítáme regionální pivovary především z východních Čech – například Beránek, U Vojtěchů, Rodinný pivovar 713 HK, Zbraslavská koza, Tahoun, Mordýř, Loutkář, Lončák nebo vzdálenější z Kamenice nad Lipou,“ uvedl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

Ze středočeského Bohdanče přijede s lokálními speciály také „nejstarší pivo v Evropě“, které je inspirované obsahem vzácné bronzové nádoby nalezené u Kladiny na Pardubicku. „Vozíme ho s putovní výstavou po Evropě, naposledy sklidilo velký úspěch v Lucembursku,“ připomněl ředitel pivo, které muzeum prodává také jako suvenýr v originálních lahvích v zámecké pokladně.

Zámecký areál s valy nabídne kromě piva a pivních specialit ideální odpočinkové prostředí pro pikniky, posezení na nádvoří a v parkánu – na ochutnávku vína či moštů, ale také grilovaného masa, plněných bramborových placek i vegetariánské kuchyně. Na festivalu zahrají kapely z Pardubic – B1nary, John Hayllor a Donrvetr. Vstupné je 50 korun.

Beskydská pivní stezka letos startuje i s kopřivnickým Polivarem

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Novojičínský deníkAutor:Radek LukszaPolivar

Kopřivnický minipivovar Polivar přidal k Beskydské pivní stezce tipy na výlety už v délce úctyhodných sedmi set kilometrů. Zapojil se i do hlasování o nejlepší regionální pivo a také do soutěže o nejchutnější regionální pokrm - s hovězím gulášem na svém „černém polivarském“.

„Začali jsme s tím po covidu, abychom přilákali zpět hosty,“ uvedla k Beskydské pivní stezce Jarmila Polehlová z pivovaru. Polivar vznikl před deseti lety na atraktivní adrese uprostřed Kopřivnice, a to přímo naproti Auto-Moto Muzea Oldtimer a kousek od vlakového i autobusového nádraží.

Sládek pracoval přímo před očima hostů restaurace a v pivní nabídce se ustálila světlá dvanáctka a polotmavá jedenáctka. „Vaříme ale i speciály, momentálně je to výčepní pivo Summer Ale,“ podotkla Polehlová s tím, že v nabídce byly také APA 11°, IPA 15°, Stout 14° či Vienna Malt 10 a 13°.

Okolo minipivovaru Polivar vede modrá turistická značka a sto metrů od něj také cyklostrasa ze Starého Jičína na Hukvaldy. Beskydská pivní stezka doporučuje na svém portále pokračovat od Polivaru na spoustu zajímavých míst v okolí:

Muzeum automobilů Tatra, Muzeum Fojství, Bezručovu vyhlídku a zříceninu hradu Šostýn v Kopřivnici, jeskyni Šipka a Kamenárku s botanickou zahradnou ve Štramberku, vrchol Velký Javorník s rozhlednou, Muzeum klobouků a Expozici Generál Laudon v Novém Jičíně, Památník Františka Palackého v Hodslavicích, aquapark ve Frenštátě pod Radhoštěm či hrad a obora na Hukvaldech.

Jedna z nejcennějších památek Českého Krumlova povstala z popela

Publikováno:před 4 dnyZdroj:CzechCrunchAutor:Eliška NováČeský Krumlov

Znovuotevření obrovského areálu v Českém Krumlově má sloužit nejen turismu, ale i místním. Ti tak získali novou cestu napříč městem.

Připomínal devadesátá léta. V podobném stavu jako areál pivovaru vypadal po revoluci i zbytek Českého Krumlova. A že to byl stav neutěšený. Zatímco valná část města se od té doby opravila, samotný pivovar se dočkal až nyní. V hojně navštěvovaném městě představuje oprava nejen oživení jedné z jeho nejcennějších památek, ale i otevření nových cest napříč jihočeskou perlou.

Pivovar omývá z jedné strany Vltava, kousek odsud po směru řeky se nachází českokrumlovský zámek a celý areál spadá do světového dědictví UNESCO. Rekonstrukce to tedy nebyla náročná jen časově – pouze příprava trvala asi osm let, samotná stavba pak zabrala další čtyři. Z pohledu peněz to bylo přes tři sta milionů korun, které z velké části pokryly evropské dotace. Byla to dokonce třetí největší finanční pobídka z regionálního operačního programu do Česka vůbec, Evropská unie přispěla skoro 170 miliony.

Opravená je i tak zatím jen část. Pivovar je rozsáhlý areál, který má více než 37 tisíc metrů čtverečních, zabírá tedy podstatnou část města. Pro srovnání: o polovinu větší českokrumlovský zámek má šest hektarů. Pokud je takto velký areál chátrající a zavřený, představuje také podstatnou bariéru ve městě. Spolu s otevřením zrekonstruované části tak získali obyvatelé novou cestu do samotného centra, a to přes zdejší nádvoří, byť je průchod omezen otevíracími hodinami areálu. Stejně tak si mohou přes pivovar brázdit cestu turisté, kterých do města loni přijelo 1,6 milionu.

Po rekonstrukci už každopádně lidé neprocházejí pivovarem, ale takzvaným Portem 1560. Nový název odkazuje na portál, tedy na vstupní bránu, a také na přístav kvůli blízké Vltavě. Za oněch 300 milionů se v areálu podařilo obnovit zmíněný portál, dále novogotickou varnu, hvozd a ústřední budovu – palác. Na všem se podílel ateliér Domy Architects.

„Celý areál byl v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká k tomu předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov Karel Vavroušek s tím, že zrekonstruovaným budovám kromě precizní obnovy vtiskli i nový architektonický rozměr. „Například v paláci se nám podařilo zrestaurovat unikátní krov ze šestnáctého století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renezanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi,“ dodává Vavroušek.

Sgrafita byla ukrytá stovky let pod cihelnou přizdívkou. Podobných nálezů se přitom při rekonstrukci objevilo vícero. Zmíněný krov je sice z šestnáctého století, stromy na něj ale pochází až z roku 1460. Za zmínku stojí i odhalení původní schodišťové věže, která se ukrývala pod podlahou krovu v paláci. A tak by se dalo pokračovat dál a dál.

Pivovar přišel s chytrým výčepem. Čipy mu teď hlásí, kde uniká energie

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jan DrahorádPrazdroj

Jak zlevnit provoz hospody, co se týče energií nebo spotřeby vody beze změn v kvalitě piva? Největší pivovar v Česku zná odpověď. Po roce a půl měření energetické náročnosti jednotlivých kroků při čepování piva zjistil, že většina spotřeby připadá na chlazení piva. Nechal si proto vyrobit prototyp nového chladiče. Ten by měl energetické nároky snížit o zhruba třetinu.

Plzeňský Prazdroj své nové chladiče instaluje v desítce hospod, v nichž bude nadále měřit, zda se chovají v reálném prostředí tak, jak by měly podle laboratorních pokusů. Projekt začal v době, kdy se v ČR řešily extrémně drahé energie. Mnoho hospodských tehdy přemýšlelo o tom, že by mohli například omezovat osvětlení, teplou kuchyni nebo vypínat chladicí zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz. Na druhé straně ale mohly hospody těmito kroky ztrácet zákazníky a ve finále tak skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily.

Nyní, po roce a půl se již ceny energií tolik neřeší, měření přesto běží dál. Podle vedoucího projektu Jakuba Zaorala jde o světový unikát. „Máme teď pod senzory 53 hospod jak v České republice, tak na Slovensku,“ popisuje. Původně se první výstupy z projektu očekávaly už v minulém roce, ke zpoždění podle něj došlo kvůli nedostatku čipů na měření.

Pivní hospodářství není náročné
Podle měření spotřebuje chladič piva 92 procent energií výčepu, dalších zhruba osm procent pak připadá na lázeň na chlazení půllitrů. „Průměrná česká hospoda vyčepuje ročně 107 hektolitrů piva a na samotné chlazení spotřebuje 1 568 kWh elektřiny. Úspora by tak měla být od 470 kWh za rok. To představuje zhruba jednu osminu roční spotřeby běžné české domácnosti, nebo roční spotřebu čtyř domácích ledniček,“ popisuje Zaoral.

Ještě přesnější připodobnění může být, že spotřeba na jeden hektolitr je zhruba tolik co šestihodinové tažení vývaru na indukční plotýnce. Celkově je tak pivní hospodářství v rámci celé spotřeby energií v hospodě poměrně minimální, nejvíce se spotřebuje na vytápění a na vaření v kuchyni. I tak ale o jistou úsporu jít může.

Největší pivovar nyní počítá s tím, že začne nový typ chladiče, kde je například instalovaný nový typ motorů, tepelná izolace celého vnitřku či ventilátory i se zpětným chodem, nabízet v rámci nových výčepů. Po čase by tak měly být všude na trhu. Nové ventilátory se budou spouštět na prvních 15 sekund opačným směrem, aby vyfoukaly ven prach a teprve potom pojedou na standardní chod, čímž se zlepší čistota chladiče.

Zařízení evropské úrovně
Od Prazdroje odebírá toto příslušenství podle mluvčího Zdeňka Kováře zhruba polovina z 20 tisíc restaurací, které zásobuje pivem. Starší typ chladiče stál přes 20 tisíc korun, nový typ pak bude o pětinu dražší. Pro pivovar tak nepůjde o úplně nízký náklad. Nové chladiče a další podobné vybavení do hospod se pak řeší v rámci celé evropské části japonské skupiny Asahi, která Prazdroj vlastní. Český prototyp, který vyvíjela českobudějovická firma Sinop CB, tak má potenciál dostat se na evropskou úroveň, ale možná se rozšíří i celosvětově.

Měření pak dále prokázala, že čím je větší výtoč, tím je menší spotřeba energie na jeden půllitr. „Je to proto, že konstantní průtok piva chladičem šetří elektřinu, zatímco každé ‚sepnutí‘ chladiče po delší době nečinnosti spotřebu zvyšuje,“ dodal Martin Rys ze společnosti AdAstra, která na projektu spolupracuje.

Naopak na spotřebu chladiče nemá vliv teplota piva, které do něj vstupuje. „Chladič pracuje stejně a prakticky se stejnou spotřebou elektřiny bez ohledu na to, jestli do něj vtéká studenější nebo teplejší pivo. Přesto ale platí, že hospodským radíme, aby měli sudy uskladněné v chladu, ne proto, aby ušetřili, ale protože to má vliv na kvalitu. Pivo by totiž nemělo dostávat teplotní šoky a mělo by mít po celou dobu konzistentní teplotu,“ dodal Zaoral.

Navíc je podle něj energeticky jedno, jestli se pivo čepuje v doporučených pět až sedm stupňů Celsia nebo je třeba více podchlazené. Chladič tyto výkyvy zvládá prakticky bez změn spotřeby. Zatím Prazdroj za celý projekt zaplatil kolem osmi milionů korun.

Projekt přes pokles cen energií nekončí, nyní se bude více řešit vodní hospodářství, hlavně nejspíš směrem k plýtvání s vodou v chladicí lázni na půllitry. „Studená mokrá sklenice je základ, ale jde o to, aby se vodou neplýtvalo. Může být třeba ještě čistá, ale už dojde k její výměně,“ popisuje Kovář, podle něhož se nyní voda vyměňuje podle citu hostinského.

Bloomberg: Pivovary sázejí na nealkoholická piva, jejichž spotřeba roste

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Lahve s pivem zdobené pěti olympijskými kruhy již v rámci příprav na letní hry v Paříži sjíždějí z výrobní linky v belgickém pivovaru Anheuser-Busch InBev. Od posledních letních olympijských her ve francouzském hlavním městě uplynulo 100 let a město chce zanechat svoji stopu poté, co se předchozí olympijské hry v Tokiu kvůli pandemii nemoci covid-19 konaly prakticky na prázdných stadionech.

A nyní poprvé v historii bude mít událost, která představuje vrchol lidských sportovních úspěchů, na úrovni celosvětového partnerství pivního sponzora. Oficiálním pivem her ale bude Corona Cero, která neobsahuje alkohol, píše agentura Bloomberg.

Největší světový pivovar se rozhodl propagovat mezi miliardami sportovních fanoušků výrobek s nulovým obsahem alkoholu, který byl v Evropě uveden na trh teprve před dvěma roky. AB InBev doufá, že využije hry v Paříži, které by se podle očekávání měly stát jednou z největších marketingových událostí, jakou kdy olympijské hry zažily, ke zlepšení své pozice v jediné části světového pivního průmyslu, která skutečně roste.

Trh s nealkoholickým pivem má odhadovanou hodnotou 13 miliard USD (296 miliard Kč) a stále roste. Značky od Heinekenu po Guinness, a nyní i Corona Cero, se snaží oslovit skupinu spotřebitelů, kteří dbají na své zdraví, a doufají, že se jim podaří vytáhnout peníze z jejich peněženek. V této skupině jsou mladí i starší, kteří se chtějí vymanit z kultury alkoholu.

Sládci pracují na recepturách, které se snaží zkopírovat chuť a strukturu skutečného piva. Heineken, Guinness a Budweiser jsou nyní k dispozici bez alkoholu a na tento trh se nyní zaměřují i stovky malých pivovarů a novějších značek.

Pro generálního ředitele firmy AB InBev Michela Doukerise je to jednoduché: "Spotřebitel se změnil."

Nealkoholické pivo, nebo pivo s obsahem alkoholu méně než 0,5 procenta, je jen malou částí trhu. Podle GlobalData Plc. se ročně uvaří 31,4 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je zlomek ve srovnání s alkoholickým pivem, kterého se uvaří 1,93 miliardy hektolitrů. Od roku 2018 však roční tempo růstu prodeje nealkoholického piva činí v průměru 3,6 procenta, zatímco u alkoholického jen 0,3 procenta. V USA nyní tvrdí, že pije pivo, 62 procent lidí ve věku 18 až 34 let, zatímco na počátku tisíciletí to bylo 72 procent, ukazují údaje analytické firmy Gallup. To jsou čísla, která firmy nemohou ignorovat.

Sportovní akce se často stávají místem propagace piv s nula procenty alkoholu, upozornila analytička výzkumné firmy IWSR Susie Goldspinková. Pro pivní společnosti to má širší přínos. Jejich bezalkoholové verze mají často stejný název a označení jako původní pivo. Tyto akce tak zvyšují povědomí o značce a umožňují firmám obcházet stále přísnější omezení reklamy na alkohol.

Olympijské hry jsou součástí trendu propagace piv s nulovým obsahem alkoholu prostřednictvím sportu. Tato piva propagují třeba Heineken ve Formuli 1 či firma Diageo na ragbyovém turnaji Six Nations propagovala Guinness. Firma Carlsberg loni rozdala 400.000 plechovek francouzského nealkoholického piva Tourtel Twist na cyklistickém závodě Tour de France. A chystá se s ním i na pařížskou olympiádu jako oficiální pivo Paříže a Francie.

Americká firma Athletic Brewing, která prodává jen nealkoholické nápoje, říká, že sponzorování olympiády prospívá celé kategorii. "Někdy k tomu, abyste pohnuli s věcí, potřebujete větší hráče, kteří vám pomohou zvýšit povědomí," říká spoluzakladatel firmy John Walker.

Pro nápojové společnosti je naléhavě nutné držet krok s měnícími se trendy, které se již ukázaly jako smrtící pro mnoho podniků. Za poslední desetiletí zavřelo v Británii více než 7000 barů, uvádí Britský svaz pivovarů a hospod. Svoji roli v tom měly cla na alkohol, nájemné, náklady a regulace, ale také měnící se zvyky konzumentů.

Podle GlobalData je jedničkou na globálním trhu s nealkoholickými pivy Heineken 0.0. Dalšími velkými značkami jsou japonská Suntory All-Free a Brahma 0,0 procent vlastněná AB InBev.

V nejstarším nepřetržitě fungujícím pivovaru v Německu se nealkoholická piva vyrábějí od počátku 90. let minulého století. V roce 2020 díky rostoucí poptávce bavorský Weihenstephan více než zdvojnásobil kapacitu výroby nealkoholického piva a dnes jeho nealkoholické pšeničné pivo tvoří téměř deset procent prodeje a je třetím nejprodávanějším produktem.

Nicméně veškerá propagace po celém světě by byla k ničemu, pokud toto pivo nebude dobré. Donedávna byla chuť nealkoholického piva ve srovnání s originálem nevalná a konzumenti s ním nebyli spokojeni. Pivovary řešily technickou hádanku: jak dosáhnout hloubky chuti bez alkoholu? Zastaví tvorbu alkoholu v pivu během procesu kvašení, nebo ho odstraní až po uvaření plné verze? Podle předsedy správní rady Boston Beer Company Jima Kocha se chuťový průlom podařil až v posledních letech, kdy pivovary přišly na proces nízkoteplotní destilace.

Pivo Heineken 0.0 se vyrábí z vody, ječného sladu, chmelových extraktů a kvasnic, tedy ze stejných surovin, které se používají při výrobě alkoholického piva Heineken. Alkohol je následně odstraněn pomocí vakuové destilace. Poté jsou do něj opět přimíchány přírodní příchutě a aromata, aby se chuť více přiblížila originálu.

"Několik let jsem odmítal začít vývoj piva Heineken 0.0," řekl hlavní sládek společnosti Heineken Willem van Waesberghe. "Protože jsem nikdy neochutnal žádné dobré," dodal.

AB InBev se chystá brzy představit podrobnosti své kampaně, od níž si slibuje urychlení růstu prodeje nealkoholického piva.

Dalším krokem bude dostat nealkoholické pivo na čep, což by mělo zvýšit objem prodeje v barech a učinit tento nápoj společensky přijatelnějším. Je to technická výzva a pivovary na jejím řešení pracují.

"Je to jako s růžovým vínem, na jihu Francie je vždycky lepší než doma," říká van Waesberghe. "A v baru máte rádi čepované, dává vám to dojem autenticity," dodává.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.13.06.2024 21:0410.739/10.739