Novinky a zajímavosti ze světa piva

Na pivním portálu „České pivo – České zlato” je aktualizován v sekci „Pivní kalendář” přehled současných mimořádných prodejních a dalších nabídkových akcí pivovarů.
Vybírejte v této složité době z rozličných nabídek od 250 pivovarů po celé ČR!
Zůstat doma neznamená nepochutnat si na našem českém tekutém zlatu. Vždyť stále platí, dnes o to více: „Na zdraví”.

Jelikož mnoho pivovarů operativně spouští svůj e-schop, odkaz na obchod bude přidán do prezentace pivovaru na pivním portálu a upozornění o jeho spuštění uvedeno jak v pivních akcích, tak v novinkách mobilní aplikace České pivovary do kapsy.
Odkaz na e-schop můžete zaslat na info@ceskepivo-ceskezlato.cz !!!

České pivovary pokračují ve stáčení piva jen do lahví a plechovek. Sudy teď stojí stranou a neví se, na jak dlouho. S tím ale stojí a padá jejich další byznys. A ztráty.

„Zatím se pohybujeme v řádu vyšších jednotek nebo možná nižších desítek milionů korun každý týden,“ vyčísluje pro Seznam Zprávy ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák, o kolik peněz zatím v době karantény přišli. Není to jenom kvůli stopce na stáčení sudového piva. Stovky tisíc korun už stála dezinfekce a ochranné pomůcky.

„Ještě nedokážeme říci, co to udělá s hospodařením za tento rok. Export jde nad naše plány pro tento měsíc o nějaké drobné procento, prodeje do tuzemských obchodů také. Dokonce v baleném pivu překonáme loňský rok. Tím, že se ale zastavilo stáčení do sudů, přijdeme o sedmdesát procent objemu točeného,“ popisuje situaci šéf národního pivovaru.

Poslední výsledky byly pro Budvar rekordní: 1 680 000 hektolitrů piva i rekordní tržby. A druhý nejvyšší objem v historii firmy. „Zatím plánujeme letos tržby 5,7 miliardy korun a snad to vyjde, snad nám to export dorovná,“ doufá Dvořák.

Zatím ale jedna země za druhou zpřísňují opatření. Citelně je to už pro Budějovický Budvar znát na prodejích ve Velké Británii či v Rakousku. „Naopak třeba prodeje pro německý trh výrazně předčily naše očekávání, protože tam máme právě vysoký podíl baleného piva a tamní obchody se zřejmě snaží předzásobit před Velikonocemi,“ dodává Dvořák. Prodej baleného piva v cizině podle něj stoupl o osm procent a na domácím trhu přibližně o pět.

Zachraň zaměstnance!
Podobné starosti má majitel rodinného pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard: „Ztrátu teď vůbec neřeším. Je jasné, že budeme těžce ztrátoví, ale to není na pořadu dne. My se čistě zabýváme tím, jak se bude vyvíjet naše cash flow. Většinu byznysu máme v restauracích, šedesát procent. To je pivo, které dělá ziskovost. Lahvové ziskové příliš není – vzhledem k podmínkám a cenám v supermarketech.“

Primární pro něj je udržet všech 240 zaměstnanců, které má v pivovaru a sladovně v Rajhradě u Brna. „My jsme fakt dlouhá léta budovali tým spolupracovníků, který je skvělý. Naším cílem je udržet všechny, nechceme propouštět,“ říká Stanislav Bernard.

Během následujících dnů ho čeká debata s pracovníky, kde a jak ušetřit na nákladech. Velkou část tvoří platy. U pivovaru a sladovny měsíčně vydá jen na mzdách patnáct milionů korun. „Různá oddělení mají různý motivační systém. Ty lidi, kteří nemůžou za to, že teď spadly drasticky prodeje, v tom nechceme nechat,“ doplňuje humpolecký pivovarník s tím, že i u nich kdo může, pracuje z domu. „Teď jsme měli poradu, kde se bavilo navzájem čtyřicet lidí on-line“, říká Bernard, který je současně čestným členem Českomoravského svazu minipivovarů.

A právě minipivovary jsou podle prezidenta svazu Jana Šuráně ohroženy ze sta procent. „Záleží jenom na ekonomické síle jejich majitelů, jak dlouho to vydrží. Důležité je také, kdo a jak bude hradit škody za znehodnocenou výrobu, kdo a jak bude sanovat další prokazatelné ztráty, tedy nájmy, energie, splátky půjček a tak dále. Když to zůstane jenom na podnikatelích, dle vyjádření ministryně Schillerové, můžeme očekávat spoustu levných minipivovarů k prodeji,“ uvedl Šuráň pro Seznam Zprávy.

Zachraň hospodu, podpoř chmelaře!
Ani v Plzeňském Prazdroji není propouštění někoho ze dvou tisícovek zaměstnanců na pořadu dne. Seznam Zprávám to potvrdil obchodní ředitel podniku Tomáš Mráz. I Prazdroj měl výsledky rekordní. Naposledy vytočil 7 230 000 hektolitrů piva. Komentovat, jak vysoký může nakonec účet za koronavirus být, zatím Mráz odmítá.

Zaměřuje se teď na ty, kterým dodával. Na hospody a restaurace. „S Českým svazem pivovarů a sladoven a s dalšími partnery, jako je Kofola nebo Makro, rozjíždíme iniciativu s názvem Zachraň hospodu (www.zachranhospodu.cz). Cílem je pomoci jim překlenout dobu, kdy musí být zavřené. Společně tak můžeme pomoci provozovnám překonat tuto nelehkou situaci, aby po skončení mimořádných opatření mohly opět rozjet své podnikání,“ říká obchodní ředitel Prazdroje. Jak vysvětluje, lidé si budou moci koupit voucher do své oblíbené hospody, který využijí poté, co se opět otevře.

A chrání si i své dodavatele. „Snažíme se také pomoci chmelařům, kteří se aktuálně potýkají s nedostatkem pracovníků na chmelnicích. Oslovujeme přes naše kontakty lidi, kteří jsou kvůli mimořádným opatřením bez práce, například z pohostinství, kteří by mohli a chtěli s pracemi na chmelnicích pomoci,“ dodává Tomáš Mráz.

Civilizace urvaná ze řetězu
Stanislav Bernard říká, že horší je nejistota. Hodně by prý pomohlo, kdyby se finálně doladily kroky státu na podporu zaměstnanosti či zrušení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. „Potřebujeme všichni vědět, na čem jsme a s čím počítat,“ vzkazuje z Humpolce.

Je přesvědčen, že něco takového se v době, v jaké teď žijeme, už muselo stát: „Naše civilizace byla jak urvaná ze řetězu, tlak na to vyrobit více a více, spousta výrobků je nekvalitních. Koupíte si to, chvilku to používáte, vydrží to s bídou do skončení záruky. To byla cesta do zdi, teď je otázka, jak se z toho poučíme. Nejpodstatnější je, abychom teď drželi za jeden provaz,“ říká.

Pivovar Zvíkov za den a půl vybral na crowdfundingové platformě Fundlift od investorů a štamgastů téměř dva miliony korun. Původně chtěl jen jeden, ale zájem o investici do jihočeského minipivovaru natolik předčil očekávání, že ještě v průběhu dne zvýšil emisi minidluhopisů na dva miliony korun, tedy dvojnásobek původně požadované částky. V pátek odpoledne mu do nové finální částky zbývalo posledních 220 tisíc.

„Jsme konzervativně založená firma a vždy podnikáme s rezervou. Jdeme si pro peníze, ale nejsme na suchu. Podporu chceme v této době jen jako rezervní polštář, přestože z něj budeme platit úrok,“ řekl spolumajitel pivovaru Josef Valenta. Emise je úročená šesti procenty ročně a je splatná v září 2022. „Kampaň Pivovaru Zvíkov je pozitivním impulzem, kdy vidíme, že se zástupci pivovaru v nelehké době obrátili na svou investorskou komunitu a ta se rozhodla je podpořit,“ uvedl ředitel Fundliftu Radek Musil. „Cílový objem kampaně na úrovni jeden milion korun byl od investorů získán za necelých 24 hodin a kampaň pokračuje dále. Přidalo se v tu dobu 97 investorů, často pravidelných návštěvníků pivovaru,“ podotkl. Kolem půl páté odpoledne bylo vybráno již 1,78 milionu.

Pivovar podnikatelů Michala Voldřicha a Josefa Valenty od Orlické přehrady se sedmnáctimilionovými tržbami pro peníze na Fundlift přišel již počtvrté. Také v minulých kampaních poptávka po minibondech ze Zvíkova převýšila nabídku. Malé pivovary se kvůli uzavření hospod a nouzovému stavu ocitly ve složité situaci. V sudech a tancích jim totiž zůstalo velké množství piva. Parta kolem středočeského pivovaru Kytín proto přišla s iniciativou Zachraňme pivo. Ta aktuálně v on-line nabídce sdružuje nabídky přebytečných zásob zlatavého moku od 77 minipivovarů.

„Nemáme velkou stáčecí linku, která vychrlí tisíce lahví denně. Prodat všechno v lahvích u nás prostě nejde. Nicméně jsme strašně rádi, že máme alespoň nějakou práci. Zákazníci se k nám zachovali skvěle, objednávají pivo přes internet a drží nás nad vodou,“ sdělil Adam Matuška, spoluvlastník Pivovaru Matuška z Broum na Křivoklátsku. Podle Valenty ze Zvíkova je však nutné již nyní myslet na to, co přijde po ukončení současných mimořádných opatření. „Pivo ve sklepě nás trápí nejméně. Nejhorší by bylo otevřít restauraci a nemít co čepovat,“ dodal. Na stáčení piva do lahví a plechovek místo do sudů přešly kvůli uzavřeným hospodám též velké průmyslové pivovary Budvar, Bernard nebo Radegast.

Litovelský pivovar po dvou týdnech obnovuje provoz. Zdraví zaměstnanců podle ředitele v žádném případě ohroženo nebude.
Článek

Když před téměř dvěma týdny uvalili hygienici na Litovel karanténu, tamější pivovar okamžitě rozhodl o přerušení provozu. Jednalo se o preventivní opatření, které mělo primárně ochránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Po čtrnácti dnech uzavření v pondělí pivovar znovu obnoví distribuci lahvového piva. Řidiči budou jezdit z oblasti ven a následně se do ní s prázdnými auty vracet, na karanténu nehledě. Někteří z nich mají právě proto obavy.

„Nepřipadá mi v pořádku, že se dá tímto způsobem obejít karanténa. Samozřejmě rozumím, že se pivovar pokouší nějak fungovat, ale tímto způsobem to nejde,“ myslí si jeden z řidičů, který si ale nepřál zveřejnit jméno. Všichni, kteří nejsou v domácí karanténě, musí podle něj od pondělí nastoupit do práce. Odmítnout nemůžou. „Řekli nám, že se nemáme čeho bát a že odmítnout nástup nemůžeme,“ uvedl šofér.

„Jsme konzervativně založená firma a vždy podnikáme s rezervou. Jdeme si pro peníze, ale nejsme na suchu. Podporu chceme v této době jen jako rezervní polštář, přestože z něj budeme platit úrok,“ řekl spolumajitel pivovaru Josef Valenta. Emise je úročená šesti procenty ročně a je splatná v září 2022. „Kampaň Pivovaru Zvíkov je pozitivním impulzem, kdy vidíme, že se zástupci pivovaru v nelehké době obrátili na svou investorskou komunitu a ta se rozhodla je podpořit,“ uvedl ředitel Fundliftu Radek Musil. „Cílový objem kampaně na úrovni jeden milion korun byl od investorů získán za necelých 24 hodin a kampaň pokračuje dále. Přidalo se v tu dobu 97 investorů, často pravidelných návštěvníků pivovaru,“ podotkl. Kolem půl páté odpoledne bylo vybráno již 1,78 milionu.

Spousta jeho kolegů má přes padesát let, on sám má strach hlavně o své přátele a rodinu. Doma má dvě malé děti. „V žádném případě je nechci nakazit. V autě navíc jezdíme ve dvou, což pravděpodobnost nákazy zvyšuje,“ zmiňuje. Pivo podle něj není životně důležité a za takový risk nestojí. „Pochybuji, že opatření, která pivovar zavede, budou dostatečná, aby se nákaza dál nešířila,“ uzavřel řidič.

Ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček však obavy nemá. Zdraví zaměstnanců je pro něj na prvním místě, jako potravinářská firma měl ale pivovar hygienické standardy vždy velmi vysoko. V návaznosti na současnou situaci navíc přijal další přísnější opatření. Do obnovení provozu bude navíc zapojen jen minimální počet zaměstnanců. „Naším hlavním zájmem je teď minimalizovat negativní dopady současné situace na zaměstnanost. To se netýká jen našich zaměstnanců, ale i dodavatelů, obchodních partnerů a obyvatel obecně,“ řekl Hyneček. I samotné pracovníky už podle něj zajímá, kdy se provoz pivovaru obnoví.

Na pondělí provozovatelé plánují znovuzahájení distribuce lahvového piva, v průběhu týdne pak chystají spuštění stáčírny lahví. Samotná výroba piva bude dle Hynečka až posledním krokem, vše je potřeba konzultovat s krajskou hygienickou stanicí. Ta v obnovení provozu nevidí problém. „Znovuotevření podniků v těchto oblastech posuzujeme a stanovujeme podmínky provozu tak, aby nedošlo k ohrožení,“ sdělili hygienici. Pivovar tak po čtrnáctidenní pauze může znovu otevřít.

České pivovary Pilsner Urquell a Budějovický Budvar přestaly točit pivo do sudů, zvyšují tak výrobu piva v lahvích a plechovkách.

Tím se sníží ztráty v důsledku nedostatečného prodeje piva v sudech na vývoz a pro potřebu v Česku, které je světovým lídrem ve spotřebě na obyvatele. Nikdo neví, kdy se hospody otevřou. Většina sousedních zemí udělala totéž a uzavřela je, takže vývoz se změnil ze sudů piva na láhve a plechovky, řekl Petr Kofroň, manažer Pilsner Urquell, patřící do japonské skupiny Asahi. Výroba piva v láhvích a výrobní linky na plechovky fungují plnou rychlostí. Doufáme, že si je naši zákazníci koupí, když musí sedět doma – dodal.

České orgány zavedly jedno z nejpřísnějších omezení v Evropě k zastavení šíření koronaviru. Pokles poptávky v zemi se 141 litry piva na osobu ročně je v tomto odvětví silně znát. Prahu a další města navštěvovali také hodně žízniví turisté. Tento výpadek je také hodně znát.

Češi pijí více točeného piva než jiné národy, takže malé pivovary žijící z prodeje točeného piva pociťují uzavření hospod zvlášť špatně. Pro některé to může mít vážné existenční důsledky.

Státní Budějovický Budvar přestal točit pivo do sudů, ale jiné větší objednávky piva mu umožnily otevřít linky pro plnění lahví a plechovek – řekl ředitel Petr Dvořak. Dvořák a jiní věří, že Češi budou chtít nadále pít pivo v hospodách a na zahrádkách, když budou otevřeny, ale bude zajímavé, kolik majitelů těchto provozů bude po dlouhé přestávce pokračovat v byznysu.

Minipivovaru v Lomnici nad Popelkou klesl kvůli omezením vyhlášeným vládou prodej piva o 80 procent. Část piva ležícího v tancích půjde pryč. Zda lze za to žádat odškodné, se přou politici a právníci.

Minipivovar v Lomnici nad Popelkou má teď v tancích asi 10 tisíc litrů piva. V normálním provozu by se už stáčelo do sudů, kvůli mimořádným opatřením se ale pivo do uzavřených restaurací neprodá. Za dva až tři měsíce se přitom zkazí.

„Prodeje piva nám klesly o osmdesát procent. Největší část je přitom v sudech, pro které není kvůli uzavření hospod odbyt. Pokud se pivo během dvou nebo tří měsíců nerozprodá, tak ho budeme vylévat,“ říká ředitel minipivovaru Jan Pazderský.

I kdyby se začalo sudovat hned po znovuotevření restaurací, stejně se velká část produkce zkazí. Právě v takových případech by ale měl podnikatelům podle názoru řady právníků vyjít vstříc stát.

„Podle zákona o krizovém řízení nahradí stát škody. Společně s dalšími advokáty teď řešíme, zda se bude hradit i ušlý zisk,“ popsal už dříve Seznam Zprávám právník Jakub Dohnal z advokátní kanceláře Arrows.

Týkat by se to mělo nejen restaurací nebo pivovarů, ale všech firem, které prokážou příčinnou spojitost škod s opatřením vlády. To znamená, že by se měly proplácet zásoby, které se zkazily, ale i náklady na jejich neočekávané uskladnění například kvůli omezením prodeje nebo úroky z úvěrů, které si podnikatel musel kvůli pandemii koronaviru nabrat. Dokonce by se mohly fyzické i právnické osoby podle některých právníků dožadovat ušlého zisku.

Stát se z toho nevykroutí
Jak ale včera upozornily Seznam Zprávy, vláda se rozhodla se z této povinnosti vyvázat. Nechala proto vypršet původní mimořádné opatření o omezení pohybu osob a maloobchodu podle krizového zákona a vzala na vědomí nové opatření Ministerstva zdravotnictví vydané na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. O náhradu škody by se tedy mohlo žádat jen za období 12. až 24. března, kdy se mimořádné opatření řídilo krizovým zákonem..

Ani tak se ale vláda nemůže zbavit povinnosti odškodňovat živnostníky a podnikatele, které svým nařízením omezila. Seznam Zprávám to řekla advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

„Stát se nemůže vykroutit z odpovědnosti za škody, které vznikly v souvislosti s nouzovým stavem,“ zdůraznila v rozhovoru pro Seznam Zprávy Kovářová.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) má ale úplně odlišný názor. Podle ní nemají dotčené podniky a živnostníci nárok na odškodnění ani podle krizového zákona.

„Ten výklad, jestli je to podle krizového zákona, nebo podle zdravotního zákona, je úplně stejný. Výklad je takový, že ta přímá jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo,“ uvedla ve středu v České televizi Schillerová a podobný výklad použila i na dnešní tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.

Jenže to nemusí být pravda. Ministryně financí totiž krizový zákon vykládá podle právníků dost striktně. V jeho paragrafu 36 se přitom mluví o tom, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními“. Tedy ne jenom za zabavené nebo zničené věci.

Bude tak ve výsledku záležet hlavně na názoru soudů, pokud se tedy na ně podnikatelé obrátí.

Je totiž otázkou, zda se zvlášť malí podnikatelé a živnostníci budou chtít po dlouho vyhlíženém uvolnění mimořádných opatření pouštět ještě do nákladných a časově náročných soudních sporů se státem. Zvlášť v okamžiku, kdy je jednotliví členové vlády a krizového štábu varují, že právo na náhradu škody nemají.

„Obávám se, že spousta poškozených podnikatelů si soudní spor nebude moci dovolit,“ říká právník Daniel Zinrák. „Jednak z důvodu poměrně vysokých nákladů, které jim soudní řízení přinese, navíc s velmi nejistým výsledkem. Druhým důvodem je obava, aby si na ně neposvítily státní orgány s šikanózními kontrolami,“ dodává.

Minipivovar v Lomnici nad Popelkou proto ani nepočítá s nějakou výraznější podporou od vlády.

Bude se snažit pandemii koronaviru prostě nějak přečkat. Zároveň začal své pivo rozvážet a zapojil se i do iniciativy Zachraň pivo. Ta sdružuje minipivovary, které se snaží nabídnout zásoby nepasterizovaného a nefiltrovaného, tedy rychle se kazícího piva zákazníkům na internetu. Na webových stránkách si ho mohou objednat a do pivovaru si pro něj dojet.

„O nějakých podporách se sice hlasuje, ale stejně si myslím, že si každý bude muset pomoct nakonec sám,“ dodává Pazderka.

Tak jako k Itálii patří neodmyslitelně špagety a k Francii bagety, tak pivo je základem české kultury. A jelikož se o pivu povídá, že je tekutým chlebem, rozhodli se v mžanském pivovaru dát tomuto spojení rovnítko a pro místní pečou speciální chleba, jehož základem je právě zlatavý mok. Konečný voňavý a křupavý produkt pak denně rozdávají místním.

Za kuropění, kdy i v mrazivých jarních ránech kohouti ještě spí, stojí již Drahuška s Martinou v útrobách kuchyně Pivovaru Lindr ve Mžanech a v zástěrách připravují v dížích voňavou pochoutku. Pod rukama jim však nevzniká základ zlatavého pěnivého moku, ale těsto na chléb, který posléze přes výdejní okénko putuje k rukám místních obyvatel.

„Někdo šije roušky, my děláme to, co umíme nejlépe. Proto jsme se rozhodli péct náš speciální mlátový chleba, který v těchto krušných dobách rozdáváme místním. Pro pečení jsme se rozhodli i proto, že tu nemáme žádný obchod a tak lidé nemusí jezdit pro pečivo do Hradce či Hořic,“ říká šéf a zakladatel pivovaru Miloš Lindr a dodává, že i když nyní pivovar žádné pivo nevaří, stejně musel jednu várku udělat.

Suroviny k výrobě piva využívají k pečení
„Jednou z ingrediencí je totiž mláto, tedy otruby sladu, které zbydou po vaření piva a jsou plne vlákniny a vitamínů. A tak když jsme se minulý týden rozhodli, že pro místní budeme péct chleba, museli jsme jednu várku piva připravit navíc,“ dodává Lindr a mlsně pokukuje po peci, kde za sklem v třepotajícím horkém vzduchu leží první várka mžanského chleba.

Když pak Drahuška s Martinou otevřou dvířka pece, celou místnost zaplní úžasná vůně. Než se však chléb do pece dostane, musí obě holky udělat spoustu práce. „Samotné zadělávání těsta, kde kromě mláta nechybí žitná mouka, sůl, kmín a droždí, trvá asi deset minut. Poté těsto půl hodiny kyne. Další půl hodinu nám trvá vytvarovat bochníky. Ty pak putují do pece, kde se pečou dalších pětatřicet minut,“ říká nad první várkou Drahuška.

Kvasnice jsou velkým nedostatkem
Podle Miloše Lindra však není v dnešní době problém upéct chleba, ale najít na něj suroviny: „Ze začátku byl problém s moukou, ale té nyní máme dostatek. Teď však je velké umění sehnat kvasnice. Ty jsou nedostatkovým zbožím.“ Zatím jich však ve Mžanech mají dost na to, aby denně připravili padesát bochníků chleba. Pro něj si nechodí však jen lidé z Mžan, ale i nedaléké Stračovské Lhoty a Dubu.

„Větší okruh bychom asi nezvládli, ale jsem rád, že alespoň takto můžeme místním trošku pomoci. Ze začátku si pro chleba chodila jen hrstka lidí, ale teď už si na to zvykli a chleba postupně mizí,“ dodává Miloš Lindr s tím, že na oplátku pak místní nosí i suroviny z vlastních zásob – například med či vajíčka. A dokdy si budou moci chodit mžanští pro čerstvý chléb? „Pojedeme do té doby, dokud to bude potřeba. Hlavně, ať to všichni přežijeme ve zdraví,“ přeje si na závěr mžanský pivovarník.

Aktuální situace ve světě se dotýká nejen každého z nás, ale má také enormní dopady na fungování a existenci podniků, a to především těch gastronomických. Investiční platforma Fundlift proto těmto firmám nabízí pomocnou ruku, aby překlenuly strastiplné období, pokud možno co nejlépe. Jedním z podniků, které budou muset nastalou situaci řešit, je na Fundliftu oblíbený pivovar ze Zvíkova.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. je jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách. Nachází se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Vedle minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, provozuje Pivovarský dvůr Zvíkov také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areále s kompletním zázemím.

Pivovar Zvíkov je úspěšným emitentem, který prostřednictvím platformy Fundlift poptává finanční prostředky již počtvrté. Druhá kampaň na Fundliftu byla na základě rozhodnutí zástupců společnosti úspěšně, a nadto předčasně, splacena. Pivovar se mezi investory jakožto konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí stal velmi oblíbeným. Poptávka po dluhopisech ve všech kampaních převýšila nabídku. Předešlé kampaně zároveň patřily k historicky nejrychleji zafinancovaným projektům na Fundliftu. Někteří z investorů do společnosti se stávají nejen pravidelnými zákazníky Pivovaru Zvíkov, ale zároveň i osobními přáteli majitelů. Svými návrhy a nápady se podílejí na rozvíjení původně rodinného podnikání. Pivovar Zvíkov svým investorům vedle včasného splácení také pravidelně reportuje o veškerém dění.

Z důvodu aktuální situace, která je vyvolaná celosvětovou pandemií ovlivňující nejenom každodenní život občanů, ale především provozovatele gastronomických zařízení, se Pivovarský dvůr Zvíkov rozhodl požádat o pomoc svoji komunitu na Fundliftu.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. poptává financování ve výši jeden milion korun na vytvoření větší hotovostní rezervy za účelem pokrytí provozu pivovaru v době současné karantény.

Koronavirus poslední dobou ovlivňuje životy řady lidí. Do této skupiny spadají také majitelé malých pivovarů. Zejména kvůli uzavření restaurací jim výrazně klesla poptávka. Právě tyto okolnosti vedly ke vzniku iniciativy s názvem Zachraň pivo, která má pomoci s prodejem již vyrobeného alkoholického nápoje.

„Tisíce piv čeká na záchranu od vás. Navařené, čerstvé a nepasterizované pivo totiž podléhá rychlé zkáze…Vylít několik tisíc litrů do kanálu může být pro některé z nás likvidační. Rozhodli jste se, že chcete pomoci české minipivovarské scéně?“ začíná příspěvek na facebookových stránkách iniciativy.

Podle zástupců této skupiny není nijak složité pomoci. „Stačí se mrknout na naši mapu, najít nejbližší prodejnu, piva zakoupit a vypít. Pojďte s námi tedy pivo zachránit tím, že ho vypijeme. Znáte snad příjemnější způsob, jak někomu pomoct?“ ptají se.

Za vznikem iniciativy stojí tým pivovaru Kytín. „S nástupem koronavirové krize nechceme sedět v koutě a nechat minipivovary na holičkách,“ píše se na internetových stránkách iniciativy, kde je také počítadlo oznamující, kolik piv zbývá prodat

Kvůli koronaviru skončí čtvrtina minipivovarů, odhaduje šéf svazu
Čtvrtina ze zhruba 500 českých minipivovarů krizi nepřežije, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají. Uvedl to ve středu prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Vláda by podle něj měla dát garance, že nahradí škody způsobené opatřeními proti šíření epidemie koronaviru.

Výroba piva v minipivovarech se podle prezidenta propadla v průměru o 80 až 85 procent, často se ale podle něj nevaří vůbec. „Nějaký měsíc to ty lidi vydrží, ale když to bude trvat déle než šest neděl, dva měsíce, půjde jich do kytek celá řada, stejně jako restaurací,“ dodal prezident. Podle něj se ale neměří doba až od zákazu restauračního prodeje, ale už od začátku března. Už tehdy podle něj mnozí zákazníci začínali být v panice, prodeje klesly na 30 procent běžného stavu a minipivovary se dostaly do červených čísel.

Vláda by podle něj měla jednat co nejrychleji o náhradě škod za krizové opatření. O tom už začali mluvit provozovatelé restaurací a šéfkuchaři. Upozornili na ustanovení krizového zákona, v paragrafu 36 se v něm píše, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními.“ Podle restauratérů je tedy evidentní, že nestačí, aby stát poskytoval záruky u bezúročných půjček, pozdržoval platby daní, částečně nahrazoval mzdy nebo odpouštěl zálohy na pojištění. Minipivovarníci by se v případě hromadné žaloby na stát k restauracím připojili. Pokud vláda minipivovary nepodpoří, dočká se podle Šuráně i dalších tisíců nezaměstnaných lidí.

Svaz zatím odložil svou každoroční akci - Jarní cenu sládků. Doufá v to, že přehlídka minipivovarů na Pražském hradě se v červnu uskuteční.

Velké pivovary můžou svou výrobu stočit do lahví, kde vydrží delší dobu. Malé pivovary stáčecími linkami nedisponují, pivo se tak dřív zkazí. Na sociálních sítích se objevují aktivity, kterými se snaží minipivovary zákazníky nalákat alespoň už na navařené zásoby.