Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

5 rad od Gambrinus Mistra výčepního: Takhle si pivo doma opravdu užijete!

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar GambrinusAutor:Martin Bečan, PRGambrinus

Současná doba nepřeje posezení v hospodě, fotbal můžeme sledovat maximálně u televize a o návštěvě koncertu, klubu nebo vesnické zábavy si teď taky můžeme nechat jen zdát. Zkrátka všechno, co nás baví a u čeho si vždy s chutí dáme jedno čepované, je silně omezené.

Proto vám přinášíme pět drobných rad, díky kterým si pivo správně naservírujete i v pohodlí domova. Mistr výčepní piva Gambrinus Adam Mezera prozradí, jak se o takové lahvové nebo plechovkové pivo postarat, jak ho správně nalít a jak si ho užít, abychom si tak alespoň maličko nahradili servis, kterého se nám normálně dostává při návštěvách našich oblíbených podniků.

1) Tma a chlad
Pivo bychom měli skladovat ve tmě a chladu, ideálně v lednici při teplotě kolem 7 °C. Dobře se to pamatuje podle sedmého schodu, o kterém hovoří Marián Labuda v roli řidiče Pávka ve filmu Vesničko má středisková. A pokud dokonce vlastní chalupu se sedmi schody máte, dlouho se nerozmýšlejte a vyzkoušejte si sedmý schod na vlastní pěst.

2) Netřepat, nemíchat, nechat uklidnit
Po pivu byste se neměli sápat hned, když vám ho drahá polovička přinese z obchodu. Po cestě zažilo jistě hodně otřesů a potřebuje se zklidnit a srovnat. Nechte ho pár hodin odpočinout a vychladnout na ideální teplotu. Nejlepším řešením je, když máte v tu chvíli ještě jedno nebo dvě piva v zásobě z předchozího nákupu.

3) Správná sklenice (čistá, mokrá, správně vychlazená)
Správně vychlazené pivo otevíráme teprve v momentě, kdy před sebou máme připravenou sklenici. Já dávám přednost tenkostěnné, ze které se mi lépe pije, někdo zase preferuje půllitry, protože déle udrží správnou teplotu. V každém případě by měla být sklenice absolutně čistá, vychlazená na stejnou teplotu jako pivo a čerstvě vypláchnutá studenou vodou. Nalévané pivo tak nedostane teplotní šok, hezky klouže po stěnách a jeho chuť se nerozbije.

4) Nalévat po stěně
Poté, co uslyšíme to příjemné zasyčení otevírané lahve nebo plechovky, nalijeme trochu piva na dno a tím vytvoříme pěnu. Pod ni pak po stěně vychlazené mokré sklenice naléváme pivo pod úhlem 45 stupňů. Zpočátku pivo hodně pění, postupně se ale vyčeří a zlatavý mok s krásnou bílou krémovou pěnou je připravený k pití.

5) Užít si domácí pohodu
V pohodlí domova se při pití piva můžeme obklopit věcmi, které máme rádi a které v hospodě nenajdeme. Můžeme se v domácím oblečení uvelebit na pohodlném gauči, zobat všechny dobroty, na které dosáhneme a u toho si pustit oblíbený film nebo seriál. Nebo si otevřít knihu, na kterou se už dlouho chystáme, a u toho se těšit, až se hospody zase naplno otevřou.

Tak na zdraví!

Moc hospod? Spíš ministrů, říká hoteliérka, která chystá soud se státem

Publikováno:před 10 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Jakub PokornýLuční bouda

Klára Sovová je právnička, ale také hoteliérka a hospodská. Se státem se chce soudit, protože jí odškodné za zavřený hotel, minipivovar a hospodu přijde nedostatečné. Jak přežije krkonošská Luční bouda opatření proti nákaze? Majitelka bude propouštět a silvestrovské oslavy vidí jako nejisté. Zavírat v deset by jí nevadilo.

Má dva z tisíců podniků v Česku, kde se člověk nají a napije. Vymyká se tím, že hospodaří v jedněch z nejznámějších českých hotelů a restaurací – na Luční a Labské boudě v Krkonoších. V rozhovoru vypráví, jak ji postihlo povinné zavření hospod – o propouštění zaměstnanců, o zákazu vycházení i o tom, že výdejní okénko nic nezachrání.

Restaurace Šeberák otevřela i v pátek. Lidé degustují nové menu, řekl majitel

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Pavel Kopecký, Jan Prokeš

Pražská restaurace ve sportovním areálu Šeberák v Kunraticích v pátek znovu otevřela. Včera v poledne uvnitř sedělo několik lidí, jedli a pili pivo. Podle majitele se ale jednalo hlavně degustátory nového menu, všichni podle něj mají podepsané dohody o provedení práce. Na protest proti nařízením menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) otevřela hospoda již ve čtvrtek, po pár hodinách ji ale uzavřela policie.

„Nyní tu máme 10 lidí, všichni mají řádné smlouvy. Policie je tu byla dvakrát zkontrolovat. Jelikož nenašli žádné pochybení, informují se na vyšších místech, co dělat,“ sdělil Deníku v pátek v poledne majitel Jakub Olbert.

Občanská neposlušnost je podle něj naprosto namístě. „Nouzový stav je nelegální. Soud shodil část vládních nařízení. Ráno se chci podívat do zrcadla a vážit si sám sebe. Máme ohnutý hřbet již příliš dlouho. Jen vykřikujeme na sociálních sítích, ale nikdo nic nedělá,“ říká hospodský.

Od čtvrtka se v restauraci vystřídalo přibližně 30 lidí, permanentně jich zde sedí zhruba osm. Na místě se o tom přesvědčil reportér Pražského deníku. Všichni mají řádné dohody o provedení práce. „Především mi vadí omezovaní osobní svobody, člověk si nemůže koupit ani oblečení, pokud nechce podporovat supermarkety a nadnárodní korporáty,“ řekl Deníku jeden ze štamgastů Martin Nešták. V případě, že lidem sedícím uvnitř hospody policie prokáže vinu, hrozí pokuta do 10 tisíc korun.

Na polévku přišla i žena, která se představila jako Jana N. a pracuje jako číšnice. „Přišla jsem podpořit gastro obor, sama jsem kvůli opatření bez práce. Nehodlám se ve 40 letech přeučovat na svářeče nebo něco podobného,“ sdělila žena.

Na Šeberáku jsou na otevření připraveni. „Je ale otázka, jestli tady budu, zatím mi hrozí pokutami a při opakovaném porušení nařízení vlády můžu být trestně odpovědný. Nevím, jestli jde o vězení nebo jen pokutu. S tím jsem ale do toho šel,“ řekl Olbert.

Policie vše zadokumentovala
Situaci bude řešit magistrát ve správním řízení. „Restaurace je opět otevřená, lidé tam jedí a pijí. Tvrzení majitele nerozporujeme, zadokumentovali jsme to a oznámíme magistrátu," sdělil Deníku mluvčí policie Jan Daněk.

Postup pražských úředníků ale zatím zřejmý není. „Řeší to police, záleží na tom, jak případ předá dál,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Magistrát již vede správní řízení v případě restaurace Rio's na Vyšehradě, kam zhruba před měsícem navzdory zákazům zavítal v noci tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Situaci již kritizoval na twitteru ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Otevření restaurace Šeberák považuji za políček všem slušným lidem, kteří dodržují platná opatření, a pomáhají nám tak bojovat se současnou epidemickou situací. Už včera jsem požádal hygienu a policii, aby konali. Znevažování nastavených pravidel není hrdinství,“ napsal ministr.

Ve čtvrtek se rozdávaly pokuty
Restaurace otevřela krátce již ve čtvrtek. O akci informovala předem na sociálních sítích, celý den se pak na účtu objevovaly informace o průběhu otevření.

Aktivita neušla pozornosti policie, která ve čtvrtek na místo poslala pořádkovou jednotku. Znemožnila lidem přístup do restaurace a uvnitř našla 13 popíjejících hostů.

Policisté rozdali pokuty a některé případy předali ke správnímu řízení. „Hlídky na místě udělily osm pokut v celkové výši čtyři tisíce korun," upřesnil mluvčí pražské policie Jan Rybanský.

Zoufalství a bezmoc
Na sociálních sítích se strhla lavina komentářů, většinou pochvalných. Řada hospodských se za Restauraci Šeberák postavila. Zastal se ji například i bývalý pražský radní za ODS Jiří Janeček, který nyní provozuje pivovar s restaurací Malý Janek v Jincích na Příbramsku.

Podle něj hospodský Olbert jedná ze zoufalství. „Ten člověk je na pokraji finančních, fyzických i psychických sil. Lidé začnou dělat tato šílená gesta. Jinak to ale nejde, jsme za hranicích všeho možného. Posílat na něj policejní komando je sprosťárna,“ řekl Janeček s tím, že případná pokuta může být i likvidační.

V pondělí je připraven svůj podnik otevřít i přes vládní zákaz, zvažuje ale i jiné formy občanské neposlušnosti. „Řada lidí z mé profese nechodí vůbec k volbám. Je jim jedno, kdo vládne, jen když mohou v klidu dělat svůj byznys. Nyní jim ale vláda znehodnocuje majetky,“ soudí Janeček.

Podle něj by restaurace mohly otevřít za určitých pravidel, přijatelné by bylo například omezení míst v k sezení či pravidelná dezinfekce stolů. „Věřím, že nám dají vydělat, že nebudeme muset vyhazovat navařená jídla a vylévat pivo do kanálů,“ dodává bývalý radní z dob primátora Pavla Béma.

Většina hospod otevře, jakmile jim to vláda dovolí, zjistil průzkum

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V den, kdy jim to umožní vládní rozhodnutí, otevře 87 procent restaurací a hostinců. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Plzeňský Prazdroj. Zhruba jedenáct procent z podniků chce otevření odložit na období, kdy budou moci nabízet služby bez omezení, uvedl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Pouze dvě procenta hospod už zůstanou zavřená navždy.

Podle průzkumu mezi více jak osmi tisíci podniky se hospodští na restart podnikání již připravují. Velká část z nich využila uzavření k úpravám interiérů a přípravě novinek. O termínu pro restart ale není stále definitivně rozhodnuto.

Kovář. Pouze dvě procenta hospod už zůstanou zavřená navždy.
Restaurace u Pinkasů (11. května 2020)

Restaurace u Pinkasů (11. května 2020) | foto: MAFRA

Podle průzkumu mezi více jak osmi tisíci podniky se hospodští na restart podnikání již připravují. Velká část z nich využila uzavření k úpravám interiérů a přípravě novinek. O termínu pro restart ale není stále definitivně rozhodnuto.

„Z rozhovorů s nimi cítíme velké odhodlání znovu nastartovat byznys a sloužit hostům,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz. Potvrdil to například Simon Balonek z pražské restaurace U Kruhu. „Těším se na otevření víc než na Vánoce. A od lidí, kteří k nám chodí pro pivo do výdejního okénka, vím, že oni se těší snad více než my,“ řekl.

Podobně reagovala Yvona Schulzová z restaurace Aura v Ostravě. „Naši hosté si už předběžně dělají rezervace na prosinec, byť vědí, že ještě není definitivně stanovené datum otevření,“ uvedla. Martinu Kružíkovi z restaurace Tusto Titanium v Brně chybí nejvíce kontakt s lidmi.

Nadšení kazí strach ze třetí vlny
Restaurace a hospody už mají podle Mráze přichystané interiéry tak, aby vyhověly vládním pravidlům, která nařizují při třetím protiepidemickém stupni polovinu možné kapacity hostů a nejvíce čtyři lidi u jednoho stolu.

„Do hlavní jídelní části jsme přemístili menší stoly pro dva lidi. Z jarní zkušenosti víme, že lidé měli obavy si sedat ve větším počtu,“ řekl Jan Větrovský z Patronky U
Větráka v Losiné u Plzně.
Hospody a restaurace mají podle Kováře připravené dezinfekce u vchodů i na toaletách, pravidelně budou ošetřovat stoly a dezinfikovat interiéry, důkladně budou čistit sklo, nádobí i technologie. Finální čistění pivních trubek provedou před otevřením, aby pivní vedení bylo v nejlepší kondici a zákazníci dostali čerstvé pivo, řekl.

„Měli jsme prostor přemýšlet nad obměnou menu, abychom hosty překvapili,“ řekl Kružík. Novinky a gastronomické akce v novém roce chystají i pivnice U Kruhu a Aura. Hostinští se ale obávají další vlny pandemie. „Snažíme se zefektivnit naši činnost a provoz tak, abychom se ekonomicky připravili na případný další nápor korony,“ řekl Kružík.

Hospodští se těší na hosty. Otevře téměř 9 z 10 provozoven

Publikováno:včeraZdroj:Plzeňský deník

Naprostá většina hospod a restaurací otevře okamžitě v den, kdy jim to vládní rozhodnutí umožní. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje na vzorku 8 200 tuzemských podniků, kam dodává svá piva, jich jen 11 procent plánuje otevření odložit na období, kdy budou moci zákazníkům nabízet služby bez jakýchkoli omezení.

Dvě procenta hospod (podobně jako na jaře) už zůstanou zavřené. Hospodští, kteří plánují otevřít, se na restart podnikání pilně připravují již teď. Velká část z nich využila uzavření provozů k úpravám interiérů nebo k přípravě novinek v nabídce.

Naděje na znovuotevření vyvolala mezi hospodskými optimismus, i když o termínu pro restart není stále finálně rozhodnuto. K okamžitému otevření po rozvolnění opatření se každopádně nyní chystá 87 procent hospod. „Z rozhovorů s hospodskými cítíme velké odhodlání znovu nastartovat byznys a sloužit hostům,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. To dokládají i hlasy samotných hostinských. „Těším se na otevření víc než na Vánoce. A od lidí, kteří k nám chodí pro čepované pivo do výdejního okénka, vím, že oni se těší snad ještě více než my,“ říká Simon Balonek, výčepní pražské restaurace U Kruhu a aktuální držitel ocenění Pilsner Urquell Master Bartender. Podobně hovoří i další. „Moc se těšíme, až budeme moci znovu otevřít. Naši hosté si již předběžně dělají nezávazné rezervace na prosinec, byť vědí, že ještě není definitivně stanovené datum otevření. Nemůžou se dočkat čepovaného piva a jídla servírovaného na talíři,“ uvádí Yvona Schulzová z Radegastovny Aura v Ostravě. „Moc se těšíme, kontakt s lidmi nám chybí,“ doplňuje Martin Kružík z restaurace Tusto Titanium v Brně.

Velká část restaurací využila lockdown k tomu, aby vylepšila své provozy. V pražské pivnici U Kruhu například udělali úpravy na toaletách, položili novou podlahu u výčepu, zbrousili a naolejovali trámy historického stropu, vymalovali a srovnali nerovnosti na venkovní zahrádce. V ostravské Radegastovně Aura nakoupili nové nádobí a brněnská restaurace Tusto zase nechala nově potáhnout židle a nalakovat stoly.

Restaurace a hospody už také mají přichystané interiéry tak, aby co nejlépe vyhověly vládním pravidlům. Ta nařizují při třetím protiepidemickém stupni padesát procent hostů oproti plné kapacitě a u jednoho stolu se pak budou moci sejít nejvíce čtyři lidé. „Do hlavní jídelní části jsme přemístili menší stoly pro dva lidi. Z jarní zkušenosti totiž víme, že lidé měli obavy si sedat ve větším počtu. U stolu pro více lidí seděl většinou jen jeden pár,“ uvádí Jan Větrovský, majitel Patronky U Větráka v Losiné u Plzně.

Prazdroj již předal většině hospodských informace o hygienických a dalších bezpečnostních opatřeních. „Informovali jsme už 91 procent hospod o tom, co je potřeba z hlediska bezpečnosti mít nachystáno a hospodští jsou i z tohoto pohledu připraveni,“ uvádí Tomáš Mráz. Hospody a restaurace tak mají připravené dezinfekce u vchodů i na toaletách, pravidelně budou ošetřovat stoly a dezinfikovat celé interiéry, důkladně budou čistit sklo, nádobí i technologie. Finální čistění pivních trubek provedou hostinští před otevřením hospod, aby pivní vedení bylo v nejlepší kondici a zákazníci dostali čerstvé pivo, na které se již těší. „Den před otevřením udělám poslední sanitaci a budeme připraveni na hosty,“ potvrzuje Simon Balonek z pražské pivnice U Kruhu.

Mnoho hospod a restaurací využilo dobu nuceného uzavření k tomu, aby si připravily pro hosty novinky v nabídkách. „Měli jsme prostor přemýšlet nad obměnou menu, abychom hosty po čase něčím překvapili. Věřím, že novinky ocení,“ říká například Martin Kružík z brněnské restaurace Tusto Titanium. Novinky nyní zvažuje i pivnice U Kruhu v Praze. A Yvona Schulzová z Radegastovny Aura v Ostravě doplňuje: „Vymýšlíme nový jídelní lístek a další gastronomické akce, které bychom chtěli uskutečnit po novém roce.“

Hostinští se ale shodnou i v obavách z možné další vlny pandemie. „Snažíme se zefektivnit naši činnost a provoz tak, abychom se ekonomicky připravili na případný další nápor korony,“ doplňuje brněnský Martin Kružík.

Pivovary na jihu Moravy připravují vánoční speciály

Publikováno:včeraZdroj:ZemědělecAutor:Petra Vaňatová

Navzdory nejistotě, zda se otevřou v dohledné době restaurace a hospody, připravují malé i střední pivovary na jihu Moravy vánoční speciály. Většina z nich potřebuje na přípravu delší čas než pro standardně nabízená piva, řekli zástupci několika oslovených pivovarů.

„Už ve čtvrtek 26. listopadu narazíme náš poslední letošní speciál PH 16 Petr Bock. Obsahuje kromě tradičního plzeňského sladu z humnové sladovny i slad mnichovský a karamelový. Zraje tři měsíce. Pivo stáčíme až těsně předtím, než jde k zákazníkovi, takže podle situace budeme plnit buďto sudy nebo lahve,“ uvedl majitel a hlavní sládek pivovaru Hauskrecht Petr Hauskrecht.
Největší pivovar v kraji, Starobrno patřící do skupiny Heineken, kromě tradičního vánočního balení piva pro spotřebitele připravuje také novinku sudovou. „Půjde o vůbec nejvíc hořké pivo v novodobé historii Starobrna. Jak totiž vyplynulo z našeho průzkumu, pivaři si žádají hodně hořká piva. Název nového ležáku zveřejníme v okamžiku, kdy ho usadíme ve starobrněnských hospodách,“ uvedl ředitel Starobrna Karel Honegr.
Slavkovský pivovar zase od příštího týdne začne prodávat nakuřovanou tmavou třináctku a na začátku prosince pak ležák s medem.
Jako každoročně připraví speciál i brněnský pivovar Moravia. „Chystáme vánoční pivo s hruškovou šťávou. Kromě chuti hrušky obsahuje i vánoční koření. Vzhledem k tomu, že šťávu odebíráme od místního výrobce, který má hruškové sady, je chuť každý rok trochu jiná, letos například méně sladká než loni,“ přiblížil vrchní sládek Jan Grmela.

Poznejte sládka Přátelského pivovaru Malešov

Publikováno:včeraZdroj:Na kole do pivovaruMalešov

Pavel Bartůněk rád experimentuje s netradičními přísadami. Zkušeností má mnoho, ale do malešovského týmu se zapojil teprve před dvěma lety. Jaké speciální pivo pro nás připravuje na Vánoce?

Jedním slovem, co pro Vás znamená pivo?
Boží dar

Jak jste se dostal k vaření piva?
Založením pivovaru tehdy ještě v Zadní Třebani.

Jak dlouho už se této práci věnujete?
Jako sládek pracuji již osmým rokem, zanedlouho tomu budou dva roky, co budu zde v Malešově.

Baví Vás vařit nějaký konkrétní typ piva? A proč?
Asi všechny, zajímavé je u nových neozkoušených piv čekání na výsledek.

Kde berete nové nápady? Necháváte se inspirovat jinými pivovary?
Málokdy. Spíš své nápady konzultuji s kolegy. Například naposledy jsme dávali dohromady recepturu na speciální vánoční ležák, který vždy obohatíme určitou atypickou surovinou, která se to našich piv normálně nepoužívá. Třeba loňský vánoční ležák byl obohacen vanilkou, respektive vanilkovými lusky. A letos se zatím nechte překvapit, jaký speciál jsem uvařil.

Máte nějaký pivovarský sen, který byste si rád splnil?
Snem každého pivovarníka je zřejmě vytvořit pivo, které by chutnalo všem. Což je prakticky nemožné. Takže skromněji: žitná IPA

Stane se Vám někdy, že se Vám pivo nepovede?
Že není úplně podle mých představ se stane, ale že by bylo naprosto nepoživatelné naštěstí zatím ne.

Jaké pivo si Vy sám dáte nejraději?
Z našich produktů 12° ležák Děkujeme za svobodu, za studena chmelený speciál, který jsme původně uvařili k výročí konce II. světové války. Pro velký úspěch u konzumentů se tuto sezonu vařily další 4 várky. A také 11° American Pale Ale. Obecně svrchně kvašená piva , ale i dobré ležáky.

My jezdíme na kole. Jaký sport preferujete Vy? A máte nějaký tip, co zajímavého se dá navštívit v okolí Vašeho pivovaru?
Pěší turistiku. V těsném sousedství pivovaru tvrz, glamourcamp, krčma a muzeum. V okolí Kutná Hora s nesčetným množstvím památek a zřícenina hradu Sion.

Jaké největší výzvy Vám přinesl rok 2020?
Prodat vše co uvaříme a rozšířit povědomí o našem pivovaru a samozřejmě vařit dobré pivo.

Na co se těšíte v příštím roce?
Že si všichni budeme užívat dobrého piva, pokud možno bez omezení.

Zlaté vejce s bílou pěnou. Japonci si z Prazdroje stáhli už 11 miliard

Publikováno:včeraZdroj:HROTAutor:Jan BrožPrazdroj

Japonská skupina Asahi si během čtyř let od převzetí stáhla z Prazdroje 11 miliard korun. Ostatní majitelé pivovarů se tomu ani zdaleka nepřibližují.
Polský LGBT aktivista Krzysztof Tyczyński toho měl dost. Letos v únoru sedl ke klávesnici a napsal na Facebook krátký, ale ostrý post. Kvůli sponzoringu galavečera homofobního týdeníku Gazeta Polska v něm vyzval k bojkotu produktů polské pivovarnické skupiny Kompania Piwowarska. Tyczyńského výzvy si všimla mnohá polská i mezinárodní média a začali ji sdílet umělci a hospodští za hranicemi země.

Jak však souvisí polský boj za práva LGBT komunity s českým pivním trhem? Kompania Piwowarska spadá stejně jako Plzeňský Prazdroj pod japonskou skupinu Asahi. Vedle známých polských značek Lech či Tyskie se tak výzva týkala i Pilsner Urquellu a Kozla. A jak se zdá, minimálně částečně slavila úspěch.

„Mám spolupracovníka, který je homosexuál, a toho se to těžce dotýká. Jsme navíc dost politická hospoda, a Pilsner Urquell jsme proto přechodně bojkotovali a nenabízeli ho asi tři měsíce,“ říká po telefonu hostinský z „kulturní kavárny“ Alte Bäckerei v hornolužickém Großhennersdorfu, který si nepřál zveřejnit své jméno. Dnes lahvovou plzeň sice znovu nabízí, u piva Tyskie však zůstává konzistentní.

Na Prazdroj nebude mít příhoda zásadní dopad, s tak masivním ohlasem se Tyczyńského iniciativa zase nesetkala a podle vyjádření pivovaru se podařilo „nedorozumění“ vysvětlit. Nejde však o jediný podobný případ a názorně ukazuje, jak může zahraniční vlastník zkomplikovat tuzemským pivovarům fungování zdánlivě zcela nesouvisející záležitostí.

Naopak pro Asahi se převzetí proslulé české značky zdá mimořádně výhodné. Od jedné z největších byznysových transakcí v české historii uplynuly právě čtyři roky, a je tak čas na malou rekapitulaci nejen vztahů Prazdroje a Asahi, ale i dalších velkých pivovarů a jejich vlastníků.

Miliardy v Plzni, přecenění na Smíchově
Japonci koupili Prazdroj společně se značkami Lech, Tyskie, ale i se slovenským Topvarem, maďarským Dreherem a rumunským brandem Ursus od SABMilleru. Prodej byl podmínkou antimonopolních úřadů pro spojení s konkurenčním Anheuser-Busch InBev a vytvoření největší pivovarnické skupiny světa.

Asahi dalo za balík pivovarů rekordních 7,3 miliardy eur, tedy 200 miliard korun, a přebilo tak i nabídky PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, skupiny J&T či family officu R2G Oldřicha Šlemra a zakladatelů Avastu Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, kteří se kvůli Prazdroji spojili se švýcarským potravinářským gigantem Jacobs.

Minimálně pokud jde o Prazdroj, se Japoncům už část investice vrátila. Letos sice celým pivovarnickým trhem zamíchala pandemie koronaviru, a další vývoj je tak dost nejistý, v průběhu předchozích tří let si však vlastníci z Plzně na dividendách vytáhli téměř 11 miliard korun.

Je nutno říct, že bylo z čeho. Zisky Prazdroje pod Asahi vzrostly o miliardu na 4,7 miliardy korun. Pivovaru se oproti trendu na trhu dařilo až do nákazy zvyšovat prodeje dražšího, čepovaného piva s vyšší marží. V maloobchodní síti se ceny Pilsner Urquellu drží nad průměrem a stejně jako v minulosti si i letos u obchodníků prosadil zvýšení cen, na čemž se postupně svezl celý zbytek trhu. Pivovar nicméně vynášel i předchozímu vlastníkovi, SABMiller si v roce 2010 z Plzně stáhl dosud nejvyšší, pětimiliardovou dividendu. Nebýt podmínky antimonopolních úřadů, nejspíš by se Prazdroje nikdy nezbavoval.

To je také rozdíl oproti dalším zahraničním vlastníkům, kteří si v Česku pořídili své pivovarnické portfolio. Vůbec nejhůře vypadá bilance dvojky trhu, Pivovarů Staropramen. Ty jsou od převzetí severoamerickou Molson Coors v roce 2012 prakticky nepřetržitě ve ztrátě. V nejlepším roce 2017 skončil smíchovský pivovar v minusu 82 milionů, nejhlouběji se do červených čísel dostal o rok později, když vykázal ztrátu 3,1 miliardy. Za celou dobu si tak vlastník ze Smíchova nestáhl ani korunu.

Pivovar ztrátu zdůvodňuje účetními operacemi kvůli přecenění při fúzi v roce 2012. Čísla za loňský rok Staropramen zatím nezveřejnil, oznámil však, že tržby vzrostly o 3,2 procenta, a podle mluvčí Denisy Mylbacherové vykázal jak zisk z provozní činnosti, tak zisk po zdanění.

Deník E15 letos na jaře napsal, že Molson Coors hledá pro Staropramen kupce, což pivovar s odkazem na vyjádření výkonného ředitele Gavina Hattersleyho popírá. Podle zdrojů týdeníku Hrot je prodej ve hře, alespoň dočasně je však pozastaven. Vzhledem ke koronaviru je na něj ta nejhorší možná doba a vlastník chce počkat, až se situace zlepší.

Z Budějovic nejspíš nic
Ani tuzemská trojka Heineken s pivovary Starobrno, Krušovice či Březňák zatím výsledky za loňský rok nezveřejnila, v předchozích pěti letech ovšem posílala mateřské společnosti do Amsterodamu na dividendách praktický celý zisk. V souhrnu šlo o necelou miliardu korun, oproti Prazdroji tedy podstatný rozdíl.

Bereme-li v úvahu posledních pět let, o něco lépe než Heineken je na tom Česká republika coby vlastník Budějovického Budvaru. Stát si díky jihočeskému pivovaru vylepšil příjmovou stránku rozpočtu o 1,8 miliardy korun. S tím je však nejspíš v dohledné době konec. „Vzhledem k letošní mimořádné situaci a i vzhledem k pokračování našeho investičního plánu je to nepravděpodobné,“ říká k otázce odvodu do státní kasy ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Budvar jednak pokračuje v nákladných investicích za 1,5 miliardy korun, které budou v příštím roce pokračovat rozšířením varny, a stejně jako na celý trh i na něj citelně dopadá utlumení poptávky v souvislosti s čínskou chřipkou. Nechce-li vláda Budvar umořit, jako se to stalo s Lesy České republiky, ze kterých si stát stáhl veškeré rezervy a kůrovcová kalamita pak zastihla podnik nepřipravený, měla by pivovar šetřit.

Soul proti Plzni
„Státní“ Budvar má oproti konkurenci jednu výhodu, která z domácí perspektivy není úplně zřejmá. Zatímco v Česku čelí nepřetržitým pochybnostem, zda má, či nemá stát vařit pivo, v zahraničí je vnímán jako středně velká firma, která není součástí žádné nadnárodní skupiny. To je v éře řemeslných pivovarů cenná výhoda a už došlo k případům, kdy provozovatelé zahraničních hospod právě z tohoto důvodu vyměnili jinou českou značku za Budvar. Koneckonců i hostinský z „politické“ hospody v Großhennersdorfu si s takovou myšlenkou pohrává.

Také třeba Starobrno je v zahraničí občas v nabídce hospod, které se jinak zaměřují na produkci řemeslných pivovarů, a Heinekenu se tak také daří u Starobrna v zahraničí držet pověst malé značky. V diskusích pak lze ovšem narazit na rozhořčené reakce informovaných pivařů. A také u domácích konzumentů si Heineken letos naběhl, když speciály Starobrna začal nabízet pod označením craft.

Občas na tuzemský pivovar dopadnou i poměrně složité politické spory v daleké cizině sahající hluboko do historie. Něco podobného loni postihlo opět Prazdroj na lukrativním jihokorejském trhu. Spory země s Japonskem o kompenzace za okupaci v letech 1910 až 1945 vyeskalovaly ve vzájemný bojkot zboží. Korejské řetězce vylistovaly z nabídky japonské pivo a výsledkem byl loni v srpnu meziroční propad prodejů o 97 procent.

Týkalo se to i Pilsner Urquellu a Kozla a pivovar to ovlivnilo více než v úvodu popsaný bojkot v Polsku. „Obchod s Jižní Koreou je ovlivněn bojkotem japonských výrobků, včetně výrobků vlastněným japonskými společnostmi. V uplynulém období jsme zaznamenali pokles exportu do Jižní Koreje, nedokážeme však čísla očistit o vliv pandemie koronaviru,“ říká k tomu mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Ve srovnání s konkurencí přesto právě Prazdroj představuje pomyslnou slepici snášející zlatá vejce, která nemá na trhu obdoby. Tedy pokud letos nechcípne na čínskou chřipku.

Velké pivovary teď žijí z lahví a plechovek. Trh se sudovým pivem se zastavil

Publikováno:včeraZdroj:Libeecký deníkAutor:Jan Sedlák

Tři velké pivovary najde milovník zlatavého moku na mapě Libereckého kraje. Konrad, Rohozec a Svijany. Vládní opatření proti šíření koronaviru ale dopadlo i na ně. Nad vodou je teď drží prodej lahvového a plechovkového piva a jeho ovocných derivátů. Zavřené restaurace totiž znamenají brutální pokles sudového prodeje.

Zřejmě nejvíce ze tří podniků je tím poznamenaný Pivovar Rohozec. Většina jeho stabilní produkce, cirka 63 procent, totiž činí právě odběr restaurací a tedy sudového piva. Zbytek, tedy zhruba 37 procent, se prodá v lahvích a plechovkách. To ale není žádné velké rito. „Nyní prodáváme jen lahvové pivo do prodejen, pivoték a supermarketů po okolí,“ popsal Michal Thoř z marketingu Pivovaru Rohozec. I proto byl pivovar dva týdny zcela uzavřen, přitom má nadále otevřenou expedici a pivovarskou prodejnu. „Omezili jsme výrobu a také se střídáme v kancelářích, pracujeme z domova na šedesáti procentech platu,“ vysvětlil Thoř. Firma šetří a omezila nejrůznější náklady, například na marketingové aktivity.

Pivovaru Rohozec se daří „udávat“ pivo i za hranicemi. „V některých zahraničních zemích totiž mají trochu jiná opatření, takže je to tam lepší. Drželo se nám Polsko, Slovensko a dobře funguje vývoz do Ruska,“ doplnil Thoř.

Vratislavický pivovar Konrad naopak už před krizí způsobenou opatřeními prodával pivo sudové a lahvové ve skoro padesátiprocentním podílu. Jestliže je propad v sudovém pivu fatální, prodeje menších balení piva rostou. „Konzumenti naštěstí svůj pitný režim nezanedbávají ani doma, a proto balení piva v lahvích či v plechovkách frčí,“ poznamenal ředitel a sládek Pivovaru Konrad Petr Hostaš.

Pivovary zlobí, že o opatřeních nevědí více dopředu. Výroba piva totiž není záležitostí dnů, natož hodin. „Objem vaření se upravuje podle objemu prodaného piva. Kéž bych jako sládek věděl dva měsíce předem, jaká opatření přinese případná třetí vlna koronavirové nákazy,“ komentoval Hostaš.

Největším pivovarem Libereckého kraje je ten ve Svijanech u Turnova. Také hlásí velké propady prodeje. „Čelíme nulovému nebo minimálnímu prodeji sudového piva, jehož podíl na celkové výrobě je u nás nadprůměrný. Celkem tak za celý rok očekáváme snížení výstavu mezi deseti a patnácti procenty, podle toho, jak dlouho budou restaurace zavřeny,“ popsal ředitel Roman Havlík. Prodeje sudového piva ze Svijan se propadly zhruba na dvacet procent předchozího odběru.

Aktuálně tak Svijany přicházejí zhruba až o čtyřicet procent příjmů. Pivovar je jako jediný z průmyslových pivovarů Libereckého kraje členem Českého svazu pivovarů a sladoven, který žádá po vládě jasný plán kompenzace jejich sektoru. „I když nejvíce by nám samozřejmě pomohlo rychlé znovuotevření všech restauračních provozů,“ prohlásil Havlík.

Také tady hlásí velký nárůst v prodeji lahvového piva. „V říjnu jsme jej prodali meziročně více o zhruba 44 procent, v listopadu zatím o cirka 12 procent,“ doplnil ředitel Pivovaru Svijany.

Celkově české pivovary očekávají podle svého svazu celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent.

Milovníci piva sáhnou hlouběji do kapsy. Covid dopadá i na pivovary

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Orlický deníkAutor:Petr Vaňous

Až pět miliard korun tratily dle svých odhadů pivovary v jarní první covidové vlně. Ani druhá vlna jim nepřeje a v době zavřených hospod a barů, kdy se většina konzumace přesouvá do domácího prostředí a sudové pivo nejde téměř na odbyt, bude již brzy znát na ceně zlatavého moku. Jeho cena poskočí o několik procent nahoru. Ale najdou se i výjimky. Například náchodský pivovar Primátor o zvyšování ceny zatím neuvažuje.

„Cenu sudového piva v příštích měsících navyšovat nebudeme. Naopak učiníme všechny dostupné kroky k podpoře on-trade trhu, tedy hospod, restaurací, barů a pivnic. Pro pivovar je naprosto klíčové, aby dopady vládních restrikcí souvisejících s pandemií koronaviru na provozovny nabízející točené pivo byly co možná nejmenší,“ informoval ředitel náchodského pivovaru Petr Kaluža a dodal, že jeho společnost neplánuje ani zásah do řad zaměstnanců:

„Vařit dobré pivo se nikdo nenaučí za pár týdnů, je to dlouhý proces. Doba je pro nás těžká, ale propouštění zkušených pivovarských považuji za krajní řešení. Pevně věřím, že i tato krize, stejně jako všechny předchozí, odezní a Češi své návyky jen tak nezmění. Vždyť radost z dobře natočeného oroseného půllitru nemůže pití lahvového piva v žádném případě nahradit.“

Stejnou cestou se vydali i v Plzeňském Prazdroji. „Naši zaměstnanci jsou pro nás klíčoví, proto i přes tvrdé ekonomické dopady krize na naše podnikání jsme nepropouštěli. V dubnu jsme našim zaměstnancům zvýšili platy v souladu s platnou kolektivní smlouvou,“ nechal se slyšet jeho obchodní ředitel Tomáš Mráz. Jedním dechem však dodal, že i kvůli koronavirové krizi musel pivovar zvednou ceny zlatavého moku.

„Letní měsíce sice byly pozitivní a přinesly nadechnutí pro hospody i pro nás, ale čtvrté čtvrtletí bude ve znamení ztrát, a to meziročně o desítky procent. Od 1. října jsme tak byli nuceni upravit náš ceník. Změny se dotkly pouze některých balených piv v lahvích a plechovkách, a to v průměru o 50 haléřů, tedy o 3,6 %. Čepovaných piv v sudech a tancích se zdražení netýkalo,“ dodal šéf Plzeňského Prazdroje.

Na podzim zvedly své ceny i pivovary pod hlavičkou konsorcia Molson Coors a Pivovarů Staropramen, kam patří i Braník či Ostravar.

„U vybraných balených piv dojde k prvnímu prosinci o mírné navýšení. To se bude pohybovat v rozmezí 3-4% dle typu piva. K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace. Hlavním důvodem je nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů,“ informovala mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová a dodala, že ani tyto pivovary nemusely sáhnout do řad svých zaměstnanců.

Horší to však je s hospodami, kam putují sudy se značkou S na sudech: „Vše bude záležet na tom, jak dlouho opatření nakonec potrvají a to bude mít také vliv na množství sudového piva, kterého se dotkne expirace. Po jarním uzavření provozoven už neotevřela zhruba necelá 3 % našich zákazníků. I nyní evidujeme zhruba desítky dalších provozoven, které se chystají ukončit svou činnost. Kolegové z obchodní části organizace však odhadují, že kvůli pandemii svou činnost v průběhu dalších měsíců může ukončit až 15 % provozoven.“

Ke zvyšování ceny se však zatím nechystají ani pivovaru Svijany. A to i proto, že ztráty výroby v důsledku uzavření hospod při jarním nouzovém stavu se mu podařilo alespoň částečně kompenzovat během poměrně úspěšné letní sezóny.

„Druhý nouzový stav už se nicméně na celkovém výstavu výrazně projeví, protože možná až po třetinu roku budeme čelit nulovému nebo minimálnímu prodeji sudového piva, jehož podíl na celkové výrobě je u nás nadprůměrný. Celkem tak za celý rok očekáváme snížení výstavu mezi deseti a patnácti procenty, podle toho, jak dlouho budou restaurace zavřeny,“ informoval mluvčí pivovaru Lukáš Spálovský a dodal, že ani tyto neblahé vyhlídky zatím neměly vliv na počet zaměstnanců.

„Kvalitních a kvalifikovaných pracovních sil si umíme vážit a považujeme je za jedno z našich hlavních aktiv. I tato krize jistě dříve nebo později odezní. Pokud se situace nebude dále dramaticky zhoršovat, budeme se snažit všechny udržet.

O zdražení zlatavého moku neuvažují ani větší pivovary v Pardubickém kraji. Nynější propad výroby, který během uzávěry hospod činí až dvě třetiny běžného výstavu, dokázaly přežít z finančního polštáře. Dokonce ani zde nesáhly k propuštění. „Celkově za letošní rok bude asi propad 20 procent. Třeba nyní během koronaopatření jsme dokonce na 35 procentech normální výroby a zachraňuje nás lahvové pivo, i když tam je nižší marže než-li u sudového,“ řekl ředitel pivovaru Polička Erik Witz. Dodal, že prodej lahvového piva šel už od jarní vlny epidemie nahoru o 20 procent a tento nárůst vydržel doposud, zůstal i během letního uvolnění.

„Situace je těžká, navíc teď po lockdownu míříme do ‚mimosezony‘, kdy je přes zimu odbyt menší než v létě, ale díky zastřešení Staropramenem to přežijeme. Nynější útlum nám trochu pomohl přežít růst odbytu lahvového piva v obchodních řetězcích,“ uvedla ředitelka pardubického pivovaru Pernštejn Petra Chovancová.

Pivovarnická skupina Lobkowicz, do níž patří například hlinecký Rychtář, Protivín nebo Černá Hora, nechtěla otázku případného zdražení komentovat, připustila jen stejně jako další pivovary propad ve výrobě. "Zaznamenali jsme propad v prodeji sudového piva na českém i zahraničním trhu. Po letním nadechnutí a slibném vývoji jsme opět v situaci, kdy jsou restaurace zavřené a musíme vše řešit operativně. Přestože se poptávka po lahvovém pivu skutečně navýšila, není možné, aby pokryla vzniklé ztráty z prodeje piva sudového," uvedla mluvčí skupiny Lobkowicz Martina Husková. .

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.11.2020 08:188.622/8.622