Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Grantový program Radegast lidem spustil veřejné hlasování

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Pivovar RadegastAutor:Táňa Nevrklová, PRRadegast

Lepší zadržování vody v krajině, zvyšování povědomí o významu vody nebo zalesnění kalamitních holin - to jsou příklady projektů, mezi které letos grantový program Radegast lidem rozdělí 1,4 milionu korun. Zapojit se může i veřejnost. Na webu www.radegastlidem.cz probíhá až do 26. srpna 2019 hlasování a vítězný projekt získá prémii 50 000 Kč.

Grantová komise programu Radegast lidem složená ze zástupců pivovaru, Nadace rozvoje občanské společnosti a místních odborníků vybrala z přihlášených projektů osm, které podpoří částkou 1,4 milionu korun. Letošní 17. ročník programu Radegast lidem se zaměřil nejen na ochranu životního prostředí, udržitelný turismus nebo rozvoj Beskyd, ale především na boj se suchem a péči o vodní zdroje. Jeden z podpořených projektů například usiluje o zvýšení podílu mokřadů pod Radhoštěm, které povedou k zdržení vody v krajině a ochlazování krajiny. Další z projektů se zase zaměřuje na zvyšování povědomí o významu vody a nutnosti šetrného zacházení s vodními zdroji.

Všechny podpořené organizace v rámci programu Radegast lidem získají také finanční příspěvek na vzdělávací aktivity v hodnotě 5 tisíc korun. „Od 17. července do 26. srpna 2019 pak probíhá hlasování veřejnosti na webu www.radegastlidem.cz. Organizace, která získá nejvíce hlasů, obdrží navíc bonus ve výši 50 tisíc korun. Vítěze veřejného hlasování již tradičně oznámíme na Radegast dni, který se letos koná 31. srpna 2019 ve Frýdku-Místku,“ říká Tereza Kamal, která je v Plzeňském Prazdroji zodpovědná za grantové programy.

Grantový program Radegast lidem podpořil za 17 let existence již desítky projektů částkou vyšší než 35 milionů korun. „Program Radegast lidem pomáhá tam, kde je Pivovar Radegast doma. Chceme, aby se jedinečná beskydská krajina zachovala i dalším generacím. Letos jsme se zaměřili na problematiku sucha a nedostatku vody, které nás tíží stále víc. V pivovaru Radegast patříme v šetření s vodou k nejlepším na světě a chceme v tomto úsilí pomoci i dalším místním organizacím a projektům,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Projekty, které postoupily do veřejného hlasování:
• Hory, louky a voda (ČSOP SALAMANDR)
• Putování s kapkou vody (Severomoravské regionální sdružení ČSOP)
• Rekonstrukce hospodaření s odpadními vodami na turistické chatě Skalka (Spolek Skalka Mosty u Jablunkova, z.s.)
• Revitalizace vrcholu Lysé hory - I. Etapa (Klub českých turistů)
• Zalesníme a posedime na Pivčankach (SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Staré Zubří)
• Příště u nás, aneb "SEJDEME SE U CIMBÁLU" (Spolek Po súsedsku)
• POBESKYDÍ OPEN (Beskydská šachová škola z.s.)
• Ochrana včel v Zoo Ostrava (Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace)

Radegast bude na Coloursech čepovat z rekordních 320 kohoutů

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar RadegastAutor:Táňa Nevrklová, PRRadegast

Na pivo na hudebním festivalu Colours of Ostrava bude opět dohlížet bůh Radegast. Nošovický pivovar se již šestým rokem po sobě postará o pivní line-up, pohlídá kvalitu čepování a veškerého pivního servisu. Pivo se letos bude čepovat z rekordního počtu 320 výčepních kohoutů. O perfektní pivní servis se postará téměř 400 lidí. Návštěvníkům se otevře nový Radegast PUB s kapacitou zhruba 1 000 míst a také nabídkou oblíbené Školy čepování. Festivalovou premiéru bude mít výčepní zařízení Beerjet.

Pro výčepy je připraveno 7 pivních cisteren o celkovém objemu 66 000 piv. Celkem bude na akci použito asi 3 000 metrů pivních hadic. Na 14 místech po celém areálu bude na čepu tankové pivo Radegast. Návštěvníci si pivo vychutnají ve 22 velkokapacitních stanech o celkové ploše 3 500 m2.

„Každý rok se snažíme na akci vylepšit kvalitu čepování a pivního servisu. Letos budeme mít k dispozici 340 výčepních, kteří před akcí prošli náročným školením pod dohledem obchodního sládka Radegastu. V zázemí a v servisu jim bude k ruce dalších 50 lidí. Každý festivalový den budou dělat naši sládci a mistři výčepní desítky kontrol výčepních míst, abychom dohlédli na to, že návštěvníci dostanou pivo Radegast ve správné kvalitě a teplotě,“ říká Roman Šolc, obchodní sládek pivovaru Radegast.
Vzhledem k probíhající rekonstrukci prostor, kde býval v minulých letech Radegast PUB, postavil pivovar Radegast pro letošní ročník festivalu zbrusu novou hospodu „na zelené louce“. Nový dvoupatrový Radegast PUB váží 55 tun, má rozměry 30 x 25 x 9 metrů a pojme asi 1 000 lidí. V přízemí si návštěvníci vychutnají kompletní pivní nabídku pivovaru Radegast, v prvním patře bude probíhat Škola čepování pod dohledem mistrů výčepních a ve druhém patře si mohou lidé zajít na správně hořké pivo Radegast načepované do skla.

Ke zvýšení rychlosti obsluhy přispějí rovněž dvě rychlovýčepní zařízení, které zvládnou načepovat 30 piv za jednu minutu. „Obsloužit najednou tisíce zákazníků na velkých akcích není jednoduché. Velkým přínosem „rychlovýčepu“ je možnost dobře načepovat, za krátký čas a bez velkého čekání, pivo pro velké množství zákazníků. Zařízení jsme již s úspěchem otestovali například na utkáních Baníku Ostrava a ohlasy lidí jsou skvělé,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast.
Pivovar Radegast nabídne návštěvníkům hořké osvěžení Radegast Ráznou 10, prémiový světlý ležák s charakteristickou hořkostí a plnou chutí Radegast Ryze Hořkou 12 a správně hořký nepasterizovaný ležák Radegast Nefiltrovanou 12.

Do kláštera Porta Coeli se vrací vaření piva

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Radio ProglasAutor:Jana KuklováPorta Coeli

V klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova po sedmdesáti sedmi letech obnovují pivovarnickou činnost. Znovu vybudovat klášterní pivovar se v cisterciáckém klášteře rozhodla skupinka několika věřících nadšenců.

Do akciové společnosti, kterou za tímto účelem založili, vstoupil i cisterciácký řád. “Ze začátku jsme měli obavy, abychom nedehonestovali místo a abychom se ke klášternímu prostoru chovali zodpovědně. Přibližně rok trvalo, než jsme s cisterciáckým řádem našli vzájemnou důvěru. Nakonec se nám to povedlo až tak, že se samotný řád stal jedním z akcionářů a má právo veta. Respektujeme proto názor řádu a především se snažíme být pojítkem mezi světem cisterciáckým a světem světským, což se nám myslím dobře daří,” objasňuje místopředseda představenstva klášterního pivovaru Radek Holešinský.

V pátek 19. července převor vyšebrodského kláštera Justin Berka společně s tišnovským děkanem Josefem Rybeckým požehnali podle starého ritu varnu a sládek nového pivovaru zahájil přípravu první várky piva. I když pivo uvařené přímo v klášteře Porta Coeli bude možné ochutnat přibližně až za tři týdny, v klášterním výčepu už nyní lidé mohou každý den ochutnat pivo, které majitelé pivovaru uvařili ve spolupráci s pivovarem v Osseggu.

V pátek i sobotu budou u příležitosti otevření nového pivovaru probíhat slavnosti s bohatým programem. Na co vše se návštěvníci mohou těšit přiblížil Radek Holešinský: “Podařilo se nám vyjednat i otevření staré sladovny původního pivovaru, kde budou probíhat pravidelné prohlídky. Lidé tak uvidí, jak prostory vypadají před rekonstrukcí a po ní. Budeme také promítat fotografie, které jsme pořídili během výstavby pivovaru. Na návštěvníky také čeká ochutnávka piva a občerstvení připravila nedaleká restaurace.”

V klášteře Porta Coeli se pivo vařilo až do roku 1942. Majitelé pivovaru chtějí navázat na tradici klášterních piv a inspirují se trapistickými pivovary, které také patří pod cisterciácký řád.

V Předklášteří obnovili po 77 letech klášterní pivovar

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Průmyslový pivovarAutor:ČTKPorta Coeli

První oficiální várku piva po 77 letech dnes uvařili v obnoveném klášterním pivovaru v areálu kláštera cisterciaček Porta Coeli v Předklášteří na Brněnsku. Jde o jediný klášterní pivovar na území Moravy, řekli dnes novinářům zástupci představenstva pivovaru.

Myšlenka na obnovení klášterního pivovaru vznikla v roce 2016, následovalo roční vyjednávání zakladatelů s řádem cisterciaček a úpravy projektu a dva roky samotných stavebních prací na budově bývalé koňské stáje. "Pivovar nesídlí v budově bývalého pivovaru, ale v jejím těsném sousedství. Původní budova je totiž obrovská, její oprava by vyžadovala mnohem větší sumu peněz. Proto jsme se dohodli s řádem, že začneme v menším v této budově, která kdysi sloužila k ustájení koní," uvedl místopředseda představenstva pivovaru Radek Holešinský.

Klášterní pivovar Porta Coeli vlastní 16 akcionářů, kteří dali dohromady základní jmění 17 milionů korun. Z nich sedm milionů šlo na rekonstrukci budovy, další peníze vznikající firma investovala do technologií. "Jsme moc rádi, že se nám společně s klášterem podařilo odkoupit tišnovskou restauraci Na Humpolce, která historicky klášternímu pivovaru patřila," dodal Holešinský.

Řád cisterciaček je jedním z akcionářů pivovaru. "Zájemců se objevilo i v minulosti více. Co se nám ale na této skupině lidí líbilo, že o pivovaru uvažovali střízlivě, měli reálné představy a investovali do projektu velké množství vlastní energie a volného času," konstatoval správce majetku kláštera Jiří Chrást.

Klášterní pivovar Porta Coeli bude vařit spodně kvašenou výčepní desítku a dvanáctistupňový ležák pod značkou Vorkloster, což je německé jméno pro Předklášteří. Asi patnáct procent produkce, která je nyní na ročních 1000 hektolitrech, bude plněno do skleněných lahví. Prodávat se budou v pivotékách, ale poslouží i jako suvenýr z kláštera v Předklášteří.

"Až dosud jsme vařili pivo jako létající pivovar. Máme samozřejmě v zásobě i další recepty. Například v zimě budeme vařit pivo silnější, tedy jedenáctku a třináctku, a velký úspěch jsme měli s pozapomenutý Zwickelem, což je takové svatomartinské mezi pivy. Lehké, svěží pivo vhodné na léto," konstatoval hlavní sládek a předseda představenstva pivovaru Jan Maláska.

Pivovar chce v budoucnu spolupracovat s klášterními pivovary v Čechách i v zahraničí. "Máme nadstandardní vztahy s pivovarem cisterciáckého opatství v Oseku, se kterým plánujeme na podzim tohoto roku kooperační várku piva," dodal Maláska.

Cisterciácké opatství Porta Coeli je jediným fungujícím ženským cisterciáckým klášterem v Česku. Areál s románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie je od roku 2010 národní kulturní památkou. Tradice kláštera sahá až do roku 1230, první písemná zmínka pochází z roku 1233. Klášter zrušil svým patentem Josef II., jeho činnost byla ale v roce 1901 obnovena po více než sto letech. Komunistický režim řád o majetek připravil, po roce 1989 mu byl ale klášter navrácen.

Na léto přichystal Ostravar pivo Summer

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:České nápojeOstravar

V Ostravě dne 11.7. Se začátkem prázdnin se do hospod a restaurací v České republice vrací letní pivo Summer. Toto pivo z regionálního pivovaru Ostravar svými chuťovými vlastnostmi potvrzuje, že v Ostravaru pivní speciály opravdu umí.

Letní Summer patří do řady piv s názvem Speciály ze spilky. Jedná se o řemeslně připravovaná piva v limitovaných várkách zavážená výhradně do hospod a restaurací. Zájem o ostravské speciály v poslední době prudce roste, což dokládá meziroční růst 120%.

Do kategorie Speciálů ze spilky řadí Ostravar chuťově zajímavá piva s netradičními recepturami a postupy. Přesně to je případ piva Summer, které se od běžných světlých výčepních piv na trhu odlišuje chutí i postupem při jeho přípravě.

“K největším změnám dochází na varně, kde Summer ve srovnání s našimi tradičními značkami prochází vyšším počtem chmelení,” prozrazuje vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter. “Při chmelení používáme také trochu jinou skladbu chmelů. Vedle tradičních tuzemských chmelů chmelíme Summer navíc i speciální odrůdou amerického chmele pěstovanou v podhůří Skalistých hor,” dodává Richter.

Zmiňovaný chmel se jmenuje Citra a patří do kategorie moderních chmelů, které mají speciální aroma profil a vysoký obsah alfa kyselin. Podle vrchního sládka Citru často používají minipivovary. “My však v inovačním procesu Speciálů ze spilky s Citrou pracujeme jinak. Nepoužíváme Citru k výrobě piv typu Ale, ale pro zvýšení chuťových atributů světlého výčepního piva českého typu. V tom je náš přístup zcela unikátní,” vysvětluje sládek.

Výsledná várka čtyřikrát chmeleného Speciálu ze spilky s nezaměnitelným citrusovým aroma má výraznou hořkou chuť. “Kvůli jeho skvělé plné chuti a nízké hladině alkoholu si naši zákazníci loni Summer zamilovali. A právě proto jsme Summer pro ně uvařili na léto i v letošním roce,” říká sládek Richter.

Ostravský speciál se již tradičně čepuje do speciálních pivních bucláků o objemu 0,4 litru s logem Speciály ze spilky a na čepu je od začátku července. “Naše letní pivo můžete ochutnat nejen v Moravskoslezském kraji, ale také ve vybraných hospodách a restauracích po celé České republice i na Slovensku, kam Summer zavážíme,” říká brand manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. Podle Ličkové předpokládá Ostravar, že Summer budou moci lidé ochutnávat až do konce léta.

Pivovar podpoří nemocnici. Dá jí peníze a nealkoholické pivo

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Petr ŠkotkoDudák

Nezvyklý dar obdrží strakonická nemocnice. Peníze a pivo.Měšťanský pivovar Dudák podpoří nemocnici částkou 50 000 korun. Ředitel pivovaru Dušan Krankus vysvětlil proč. "Je to u při příležitosti 370. výročí založení pivovaru."

Nemocnice využije peníze na koupi nového ultrazvuku pro dětské oddělení. Podle primáře oddělení Martina Gregory vyjde ultrazvuk na čásku kolem milionu korun. "Na darech od sponzorů se nám podařilo vybrat zhruba 570 000 korun. Zbytek částky poskytne nemocnice," řekl primář.

Suma od pivovaru má ale dvě položky. Na hotovosti to bude 40 000 korun, část podpory dodá pivovar nemocnici formou svých nealkoholických piv Driver. Podle Dušana Krankuse pivo obsahuje potřebné minerály, bílkoviny, vitaminy, antioxidanty a čistou vodu. "Během léta postupně do nemocnice dodáme 1000 nealkoholických piv, která pacientům zpestří jídelníček. S nemocnicí fungujeme v jednom městě, navíc se s ředitelem Tomášem Fialou dobře známe. Nemocnice má v okolí výborný zvuk a my ji chceme touto formou podpořit.“ A hned dodává, že i v příštím roce chce nemocnici přispět znovu. „Vzniká nová tradice,“ doplňuje.

Ředitel nemocnice Tomáš Fiala oceňuje, že nápad s nealkoholickým pivem přišel v době, v níž celá republika zažívala velice parný začátek letních prázdnin a na území České republiky padaly desítky teplotních rekordů. „Pitný režim na lůžkovém oddělení je velice důležitý. Samozřejmě klíčový je pochopitelně souhlas ošetřujícího lékaře.“

Pražské hospůdky, kde se zastavil čas

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:ČtiDoma.czAutor:Jakub Kučera

Přijde vám, že centrum Prahy už dávno patří pouze turistům? Několik malých malostranských hospůdek vás přesvědčí, že domácí duch místa a malinká dávka Nerudovy poetiky stále přežívá. Je to však zatraceně těžký úkol. Které podniky ještě nepřišly o svoji autentickou atmosféru?

Za rok 2018 prošlo Prahou celkem 7,9 milionů turistů. Ti s velkou pravděpodobností procházeli i uličkami na Malé Straně. Unikátní pražská čtvrť se tak v rámci rychlého výdělku nelichotivě proměňuje a na cizince čeká hned několik pastí, kde utrácejí nepochopitelné peníze za nekvalitní služby.

Ať už jde o velkou lahev vody za 70 korun v mini marketu, či thajskou masáž jen pár kroků od Karlova mostu, prim v tomto „zlodějském” přístupu hrají restaurační zařízení.

V samém srdci Prahy tak existují desítky hospod, kam chodí opravdu jen turisté, kteří doplácejí na neznalost a důvěřivost. Smutný fakt však zachraňuje několik posledních mohykánů, kde se i v té nejlukrativnější lokalitě Prahy můžete cítit jako doma. Hospoda jako jeden z prvků kultury tak stále v malé míře promlouvá do atmosféry krásné Malé Strany. O kterých místech je řeč?

U Kocoura
Pokud chcete zdolat dlouhou a strmou Nerudovu ulici, je dobré se předtím pořádně posilnit. Jedna z ideálních zastávek je hned v těsné blízkosti horní části Malostranského náměstí. Skvěle chutnající plzeňská hladinka za přijatelnou cenu na vás čeká U Kocoura.

V teplém podvečeru není moc lepších míst, kde se můžete setkat s místními štamgasty, protože posezení na schodech hospody s výhledem na kostel sv. Mikuláše prostě patří k tomu nejkrásnějšímu pivnímu zážitku v Praze. Pozor, abyste ještě došli na Pražský hrad…

U Hrocha
K české hospodě tak nějak patří nepříjemní výčepní. Úsměvy nerozdávají snadno, ale to pivo je luxusní. Zapadlý legendární výčep U Hrocha nemá moc místa na sezení a věřte, že na stojáka ho není o moc víc.

Když je kapacita naplněná, nikdo se s vámi mazat nebude a holt budete muset jít o hostinec dál. Když však budete mít štěstí a najde se pro vás volná židle, tak neváhejte ani vteřinku. Nové malostranské povídky se zde píší u každého stolu. Stačí jen nastražit ucho a vypít minimálně tři kousky…

U Černého vola
Z podhradí se dostáváme k živoucí legendě mezi pražskými hostinci. Nekompromisní obsluha vás sice pravděpodobně ani nepozdraví, ale ta atmosféra za to stojí. Hostinec vyzdobený erby různých rodů z minulosti nejde sledovat jinak než u piva a pořádně kyselého zavináče.

Kyselý výraz výčepního hned dostává přívětivější vizáž. Když k tomu přidáte ještě několik kousků, možná se vás dokonce usmějí, ale nesmíte to zase přehnat. Opilce U Černého vola netolerují a ze dveří letí rychleji než průvan.

U Zavěšeného kafe
Poněkud jiného ražení je nedaleká hospoda U Zavěšeného kafe. Více než hostinec se jedná o restauraci a štamgastů je zde opravdu minimum, ale jako jedna ze zastávek na cestě po malostranských hospůdkách vás příjemně osvěží úrovní dobré kuchyně.

Autentickou atmosféru pražského výčepu zde však nehledejte. Místo toho tady najdete jistotu kvalitního sortimentu a nikoli turistickou past, což si jistě zaslouží pochvalu.

U Bílé kuželky
Byť se jedná o jeden z řetězců hostinců Lokál, tak jeho umístění nedaleko Karlova mostu a vítaná možnost posedět s kvalitní hladinkou na patníku malostranského chodníku dělají z hostince U Bílé kuželky oblíbenou zastávku všech, kteří se rádi dobře napijí v kulisách krásného kouta Prahy.

Žádná turistická past se nekoná a kvalita je priorita číslo jedna. Hospoda zároveň pojímá všechny věkové kategorie, takže zde potkáte štamgasty, ale také turisty a mladou střední i vyšší třídu.

Pražská hospoda U Fleků vydržela staletí. Teď vynáší nejméně za pět let

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:Barbora PánkováU Fleků

Legendární restauraci a pivovaru U Fleků, které fungují v Křemencově ulici na pražském Novém Městě přes pět set let, se prudce propadly zisky. Podnik loni vydělal jen 1,5 milionu korun, což znamená meziroční pokles o 79 procent a současně nejhorší výsledek za posledních pět let.

Jednatel a spolumajitel podniku Ivo Brtník připisuje propad hlavně růstu mzdových nákladů. „V souvislosti s poklesem nezaměstnanosti a růstem platů pod tímto tlakem také u nás výrazněji vzrostly mzdové náklady,“ uvedl. Meziročně stouply o pětinu na 54 milionů korun. Podnik podle výroční zprávy zaměstnává 105 lidí bez započítání pomocných agenturních sil.

Snížení zisku vysvětluje Brtník také investicemi do rekonstrukce restaurace, která nabízí osm sálů a rozsáhlou venkovní zahradu s kapacitou 1200 hostů. „Loni proběhlo několik nákladných oprav některých sálů a jejich vybavení. V pivovaru se modernizovalo stáčecí zařízení a došlo i na investice, jako je pořízení firemního vozu a chladicího boxu do pivovaru,“ sdělil. Tržby však podniku rostou. Loni utržil Pivovar U Fleků vynáší nejméně za pět let 139 milionů korun, meziročně o osm procent více.

K návštěvě pivovaru U Fleků láká cizince agentura CzechTourism, která jej označuje za jednu z nejpopulárnějších pražských hospod. „U Fleků je velmi specifický podnik, který byl už za socialismu zaměřený na turisty,“ říká sociolog Jiří Vinopal, který se dlouhodobě zabývá rolí piva a pohostinských zařízení v české společnosti. Brtník to potvrzuje: „Převažuje zahraniční klientela, ale v posledních letech pozorujeme také nárůst počtu českých hostů.“

Součástí historického objektu v pražské Křemencově ulici je kromě pivovaru také restaurace, Kabaret U Fleků a expozice Pivovarského muzea U Fleků. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1499, kdy objekt koupil sladovník Vít Skřemenec. Ke Flekům v minulosti chodil například autor Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války Jaroslav Hašek. Pro pivovar je významný zejména rok 1843, kdy se tam začal vařit proslulý Flekovský tmavý třináctistupňový ležák. Ten se vaří dodnes.

Pivovar Dudák podpoří strakonickou nemocnici

Publikováno:před 2 dnyZdroj:České nápojeDudák

Měšťanský pivovar Dudák Strakonice, jenž je jediným pivovarem v republice, který vlastní město, podpoří částkou 50 000 Kč zdejší nemocnici. Ředitel pivovaru Dušan Krankus se tak rozhodl při příležitosti 370. výročí založení podniku. Zdravotnické zařízení využije peníze na koupi nového ultrazvuku pro dětské oddělení. Část podpory dodá pivovar nemocnici formou svých nealkoholických piv Driver, čímž obohatí pitný režim pacientů v nemocnici.

Podle ředitele pivovaru Krankuse „pivo obsahuje potřebné minerály, bílkoviny, vitaminy, antioxidanty, čistou vodu. Během léta postupně do nemocnice dodáme 1 000 nealko piv, která pacientům zpestří jídelníček. S nemocnicí fungujeme v jednom městě, navíc se s ředitelem Tomášem Fialou dobře známe. Nemocnice má v okolí výborný zvuk a my ji chceme touto formou podpořit.“ A hned dodává, že i v příštím roce chce nemocnici přispět znovu. „Vzniká nová tradice,“ doplňuje.

Šek si Tomáš Fiala slavnostně převezme na pivovarských výročních oslavách, které se chystají na sobotu 24. srpna.

Ředitel nemocnice Tomáš Fiala oceňuje, že nápad s nealkoholickým pivem přišel v době, v níž celá republika zažívala velice parný začátek letních prázdnin a na území České republiky padaly desítky teplotních rekordů: „Pitný režim na lůžkovém oddělení je velice důležitý. Samozřejmě klíčový je souhlas ošetřujícího lékaře.“

Radegast se zaměřuje na problematiku sucha

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Vodárenství.czRadegast


V roce 2019 se program Radegast lidem zaměřil také na podporu projektů, které se snaží řešit téma sucha, pracují s využitím dešťové vody nebo vzdělávají veřejnost v oblasti hospodaření s vodou. Letos grantový program rozdělí 1,4 milionu korun. Vybrané projekty postupují do veřejného hlasování, které odstartuje 17. července. Vítězný projekt získá bonus ve výši 50 000 korun. Slavnostní předání šeků neziskovým organizacím a vyhlášení bonusové prémie proběhne 31. srpna.
Přirozená ochrana a péče o životní prostředí je dlouhodobě jedním z principů udržitelného rozvoje pivovaru Radegast, který například finančně podpořil i další projekty zaměřené na péči o vodní zdroje nebo obnovu původního složení lesů v cenných částech Beskyd.

Pivovar Radegast investoval za posledních deset let do vodohospodářských projektů desítky milionů korun a během tohoto období snížil spotřebu vody téměř o 40 %. V roce 2018 spotřeboval na výrobu jednoho hektolitru 2,51 hektolitru vody, což je podle podniku na hranici technologických, provozních a ekonomických možností. Celosvětový průměr ve spotřebě vody při výrobě piva se pohybuje kolem 4-5 hektolitrů vody na 1 hektolitr piva.

„V roce 2018 jsme dosáhli historického milníku, který se bude těžko překonávat nejen v tuzemském, ale i v celosvětovém měřítku. Spotřebou 2,51 hektolitru vody na výrobu jednoho hektolitru piva jsme dosáhli nejlepšího výsledku v historii pivovaru,“ uvedl v červnu manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Podle něj je meziroční snižování spotřeby vody stále obtížnější a pomalejší proces.
„Minimální hranici, kam je možné se ve snižování spotřeby vody posunout, neznáme. Víme jen, že v našem pivovaru jsme této hranici již velmi blízko,“ řekl dále Kaňák. Údaj o spotřebě vody potřebné na výrobu piva se skládá nejen z vody přímo obsažené v pivu, ale také z vody na mytí lahví, na mytí sudů, ze sanitace v provozech nebo třeba z vody používané pro hygienu.
„Takových výsledků jsme dosáhli jednak díky nastavení jasné strategie a tvrdých cílů, jednak zapojením všech zaměstnanců pivovaru, kteří často přispěli vlastními zlepšovacími návrhy. Společně jsme zavedli do výrobního procesu tři základní vodohospodářské principy. Spotřebu vody jsme snížili, umíme ji opakovaně využít a také ji recyklovat. Bez moderních technologií se současné pivovarnictví již neobejde. Obzvláště, pokud to v pivovarech s minimalizací dopadů výrobního procesu na životní prostředí myslí opravdu vážně,“ pokračoval Kaňák.

Pivovar Radegast má rovněž propracovaný a důkladný čtyřstupňový kontrolní systém hlídající kvalitu vody. Ten zahrnuje kontrolu u dodavatele, kontrolu vody v pivovaru externí akreditovanou laboratoří, kontrolu vody v pivovaru vlastní laboratoří a také on-line biomonitoring vody. Ve speciální nádrži hlídají kvalitu vody pivovarští pstruzi, kterých se ročně vystřídá asi 40. K výrobě piva využívá pivovar vodu z Beskyd a slad vyrábí z moravského chmele ve vlastní sladovně.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.07.2019 15:507.451/7.451