Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivní výlety do Brna končily ještě před pár lety především ve vyhlášeném minipivovaru Pegas. Pak se ale v roce 2013 objevily nezaměnitelné černobílé etikety se smokingem a logem Lucky Bastard a pivní mapa Brna rázem dostala jiný rozměr.

Jan Grmela, který za vznikem pivovaru stojí, patří k legendám české craft beer scény, což mohou dosvědčit nejen mnozí členové domavarnických skupin a účastníci pivních soutěží. Do pivovarského byznysu nevstupoval s jasně vymezeným rozpočtem. „My jsme do toho na začátku nešli tak, že bychom vzali deset milionů a postavili pivovar. My jsme ty peníze hlavně ani neměli,“ říká s úsměvem Grmela. Příběh Lucky Bastarda je příběhem postupného růstu. Začínalo se ve spartánských podmínkách, postupně pivovar dorostl do dnešní moderní podoby, kterou naleznete v budově bývalé sladovny dávno zaniklého pivovaru Moravia.

A právě jméno Moravia se stalo Grmelovi osudné. Když zjistil, na jakou tradici Lucky Bastard navazuje, rozhodl se dát toto jméno svému druhému provozu. Zatímco Bastard se specializuje na svrchně kvašená piva s aromatickými chmely, větší Moravia, která má samostatný provoz v Medlánkách, vaří výhradně piva spodně kvašená, především ležák. Používá proto především bavorské chmely typické pro své bylinné, květinovější aroma a chytře je kombinuje s dalšími exotickými odrůdami. Výsledkem je výrazné pivo, které si sotva spletete. O českého zákazníka však musí Moravia bojovat, už jen proto, že typickou zlatavou barvu nahrazuje v případě bavorských ležáků spíše světlejší, slámový odstín.

Pivní speciál z neobvyklého sladu uvařili vědci z brněnské Mendelovy univerzity ve spolupráci s Pivovarem Richard. Další z výročních speciálů ke 100. výročí založení vysoké školy pojmenovali Gregorův ležák a na jeho výrobu použili slad vyrobený z černého ječmene Nudimelanocrithon. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

„Nikdo z tohoto materiálu pivo ještě nevařil. Chuť piva bude plná, sladová s jemnými stopami trávy a sena, které provází právě odrůda Nudimelanocrithon. Proto jsme zvolili nižší chmelení, abychom tyto vlastnosti zbytečně nepotlačovali,“ uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity Tomáš Gregor.

Specialitu, které vědci vyrobili pouze 10 hektolitrů, mohou zájemci koupit v Akademické vinotéce, v průběhu týdne ji mohou ochutnat i v hospodách U Richarda v Údolní ulici a v Žebětíně.

Se speciály začali výzkumníci letos. Hned první Ležák 1919 získal ocenění na odborné soutěži Pivex. V průběhu roku bude následovat ještě Mendelovo nealkoholické pivo, které má přiblížit aktivitu studentů na škole a jejich výzkumnou činnost. Poslední z letošní řady bude studentský speciál, který bude vycházet z iniciativy studentů. Budou moci navrhnout vhodné postupy, suroviny, kvasné procesy i design.

Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s Pivovarem Richard uvařila další z řady výročních speciálů, kterými oslavuje společně s veřejností 100 let své historie. Na trh jde v omezeném množství a v omezeném počtu restaurací a prodejen Gregorův ležák, který je unikátní použitím sladu vyrobeného z černého nahého ječmene Nudimelanocrithon.

„Nikdo z tohoto materiálu pivo ještě nevařil. Chuť piva bude plná, sladová s jemnými stopami trávy a sena, které provází právě odrůda Nudimelanocrithon. Proto jsme zvolili nižší chmelení, abychom tyto vlastnosti zbytečně nepotlačovali," uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin (AF) Mendelovy univerzity v Brně Tomáš Gregor.

Specialita na pivním trhu má objem jediné várky žebětínského pivovaru, konkrétně 10hl. „K dostání je nyní v Akademické vinotéce a během týdne U Richarda na Údolní a v Žebětíně. Jinde vzhledem k omezenému množství nebude," uvedl Petr Kobzík, majitel Pivovaru Richard a absolvent MENDELU.

Se speciály začali výzkumníci letos. Hned ten první Ležák 1919 získal ocenění na odborné soutěži Pivex. V průběhu roku bude následovat ještě Mendelovo nealkoholické pivo, které má přiblížit aktivitu studentů na škole a jejich výzkumnou činnost. Poslední z letošní řady bude studentský speciál, který bude vycházet z iniciativy studentů. Ti budou moci navrhnout vhodné postupy, suroviny, kvasné procesy i design.

Gambrinus, značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice, se ve své nové reklamě naváží do samotného Davida Copperfielda. Po pár dnech však z reklamních ploch jméno kouzelníka, jenž je pro nás synonymem zábavy let devadesátých, zmizelo. Chtěl snad Gambrinus oživit kult tohoto mága, ale něco se nepovedlo? Nebo je za tím něco víc?

Česká reklama bývá často odvážná. Některé tuzemské značky se nebojí vystoupit z davu, jít trochu jiným směrem a být všechno, jen ne konzervativní. Tento názor v poslední době razí i společnost Gambrinus. Nedávno se v jejich reklamních spotech objevila nezapomenutelná věštkyně Jolanda a její hlášku "velký zlatý" si dodnes příznivci tohoto českého piva připomínají. V dalších reklamách se pak proslavil třeba chytlavý veršovaný ostrovtip hudebníka Záviše. Teď si však možná vzal příliš velké sousto.

V posledních týdnech se po celé republice objevily billboardy, ve kterých si Gambrinus bere do pusy Davida Copperfielda, snad nejslavnějšího kouzelníka přelomu tisíciletí. Ve své nové kampani Gambrinus zpochybňuje jeho kouzelnický um a tvrdí, že na české pivo jeho triky neplatí. Nebylo by na tom nic divného, pokud by se tyto billboardy nezačaly v posledních dnech přelepovat. Jméno samotného Copperfielda je záhadně překryto. Nabízejí se otázky, kde Gambrinus v kampani pochybil. Nemohlo třeba dojít k přerušení vzájemné spolupráce? Pokud tedy vůbec nějaká byla.

Na sociální síti českého pivovaru se navíc minulý týden objevil screenshot, jak sám Copperfield sdílí příspěvek české kampaně, v níž se objevuje jeho jméno. Evidentně je tedy s celou kauzou obeznámen. Proč ale došlo k přelepení jeho jména?

Dá se předpokládat, že Gambrinus, jak ho známe, asi ví, co dělá. Je tedy dost možné, že přelepení jména slavného kouzelníka má i tentokrát svůj záměr. Do karet hraje navíc to, že pivovar letos slaví 150 let, a proto se nebojí odvážných kousků. Vypadá to, že tohle bude ještě velice zajímavé.

V České republice každoročně přibývá několik desítek minipivovarů. Podle průzkumu The Brewers of Europe jich na konci roku 2017 u nás fungovalo celkem 402. Přestože celosvětově spotřeba piva ve světě stagnuje, výroba a prodej řemeslného piva z minipivovarů zaznamenává růst na všech světových trzích. Základní trendy tohoto růstu jsou jasné. Důraz na kvalitu a chuť experimentovat roste, pivo se dostává do popředí také ve spojení se zážitky formou pivního wellness a díky své rozmanitosti tak zlatavému nápoji přichází na chuť i nové kategorie zákazníků, jako jsou například mileniálové nebo ve větším počtu ženy. Není divu, že nejen podnikatelé, ale také investoři vidí v této oblasti vysoký potenciál.

Příkladem za všechny může být jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách, nacházející se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Pivovarský dvůr Zvíkov provozuje kromě minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areálem s kompletním zázemím. Průkopníkem je pivovar Zvíkov nejen ve výrobě vlastního řemeslného piva vycházejícího z historické tradice, ale také ve způsobu financování, které mu přináší mnohé synergie.

Již v roce 2016 získal Pivovarský dvůr Zvíkov jako jeden z prvních projektů financování na vybudování moderní kuchyně a dokončení wellness prostřednictvím investiční crowdfundingové platformy Fundlift. O rok později pak stejným způsobem přispěla další řada investorů na modernizaci hotelových pokojů. Jako konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí nabízí investorům nejen zajímavý finanční výnos, ale mnozí z investorů se stávají pravidelnými zákazníky a zároveň i osobními přáteli majitelů a podílejí se svými návrhy a nápady na rozvíjení původně rodinného podnikání.

Aktuálně společnost spustila třetí kampaň, ve které chce získat dva miliony korun na revitalizaci exteriéru budovy, částečně také na modernizaci interiéru restaurace včetně investice do pivovaru a obalů.

Nejen prudce rostoucí mzdy, ale i sucho mohou tlačit pivovary k dalšímu zdržování piva. Sladovnický ječmen totiž patří k plodinám, které sucho snášejí nejhůře. Počasí sráží jeho výnos i kvalitu. A přestože má Česko stále velké přebytky, sklizeň i výnosy jarního sladovnického ječmene loni čtvrtým rokem klesly.

„Sucho má za následek snížení výnosu ječmene, ale i kvality kvůli vyššímu obsahu dusíkatých látek. Následný nedostatek kvalitního sladovnického ječmene může výrazně ovlivnit cenu piva,“ myslí si Pavel Vítámvás z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ústav je jednou ze sedmi vědeckých institucí, které ve společném projektu zkoumají, jak minimalizovat dopady sucha a zajistit udržitelnou produkci a kvalitu sladovnického ječmene. Ten je ohrožen jarním suchem, protože má malé kořeny a krátkou vegetaci. Výsledkem mohou být nové odrůdy, odolnější vůči vlivům počasí.

Pivovary tvrdí, že kvalitních surovin je stále dost. Česko má coby jeden z největších výrobců v Evropě zatím o 40 procent více sladu, než samo spotřebuje. K cenové politice se výrobci nevyjadřují, trh tradičně čeká na to, až se k nepopulárnímu kroku rozhodne lídr Plzeňský Prazdroj. Naposledy tuzemské pivovary zdražily v řádu procent loni na podzim.

Shoda na extrémních výkyvech
Vrchní sládek Prazdroje Jan Enge situaci se surovinami označil za „relativně bezpečnou“, protože firma má dopředu nasmlouváno dostatečné množství ječmene i chmele. Jako faktor, který spíš ovlivní ceny, označil prudce rostoucí mzdy.

S tím souhlasí Tomáš Maier z České zemědělské univerzity. „Cena ječmene a chmele na jeden půllitr piva je asi 50 haléřů. Podle mě navíc sucho nebude dlouhodobý problém,“ řekl. Vědci však upozorňují, že i když se výhledy vývoje klimatu liší, v jednom se vesměs shodují: vidí vyšší pravděpodobnost výskytu extrémů počasí, jako jsou například suché a velmi teplé sezony.

Ani Plzeňský Prazdroj však rizika neignoruje. „Budou-li sucha ještě přetrvávat, asi začneme hledat genetický materiál vhodný pro šlechtění, který bude odolnější,“ potvrzuje Enge.

Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj spolupracuje se šlechtiteli a výzkumnými ústavy, aby měl dostatek surovin i do budoucna. Vyšlechtit novou odrůdu je však komplikované. Znamená to utratit desítky milionů korun s nejistým výsledkem. Samotné křížení zabere minimálně osm let, následná registrace u Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského další tři roky. Přesnější a rychlejší metody genové modifikace nebo editace jsou v Evropské unii přísně regulovány.

Nikdo neví, co bude za deset let
Na klimatické změny se snaží reagovat i české šlechtitelské firmy, je to však obtížné, protože nevědí, co bude za deset let.

„Teploty v posledních letech v průměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově,“ vysvětluje Ivo Sedláček, ředitel největší tuzemské šlechtitelské společnosti Selgen. Pětina plodin pěstovaných na polích v Česku pochází z odrůd vyšlechtěných touto firmou.

Selgen uvedl poměrně nedávno na trh odrůdu ječmene Spitfire, která se podle Sedláčka hodí pro výrobu takzvaných europiv (piv s unifikovanou, nepříliš vyhraněnou chutí) a dobře prý ustála loňské sucho. Na sucho reagují také chmelaři. I tato plodina měla loni horší rok, nižší hektarový výnos i obsah žádoucích alfa hořkých látek.

Žatecký červeňák má potíže s teplotami nad 30 stupňů
„Nejpěstovanější chmel v ČR, žatecký poloraný červeňák, se zrovna potýká velice špatně ani ne tak se suchem, jako s vysokými teplotami nad 30 stupňů Celsia,“ říká Josef Patzak z Chmelařského institutu Žatec. Před třemi lety institut zahájil pro japonský pivovar Suntory v Kjótu smluvní výzkum na šlechtění jemného aromatického chmele s vyšší odolností k suchu. Vhodné genotypy, které vzejdou z křížení, by mohl zaregistrovat nejdříve za pět let.

Chmel se v tuzemsku pěstuje v historicky sušších oblastech. Pěstitelé, kteří měli loni o čtvrtinu nižší úrodu, s obavami hledí na předpověď v příštích týdnech. Částečně se problém snaží řešit i budováním závlah a retenčních nádrží.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal je k dalšímu vývoji optimistický. „Tím, že zapršelo, si myslím, že ječmeny jsou zachráněné,“ říká s tím, že Česko má dost přebytků.

Někteří experti už však začínají mluvit o tom, zda by se pivo nemohlo vařit z ozimého ječmene. To by však mohlo snížit kvalitu moku. „Bohužel řada jeho odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu,“ říká vrchní sládek Pivovarů Staropramen Zdeněk Lux. V některých zemích, jako je Velká Británie, však tento ječmen už umějí vypěstovat tak, aby splňoval parametry pro výrobu piva, které dávají jařiny.

Čistota je, jak známo, půl zdraví. Ale bezpochyby je také základem dobré chuti. To v případě, že jsou potraviny ukládané do čistých obalů. Právě to si uvědomují i v benešovském Pivovaru Ferdinand. Proto u stáčecí linky zprovoznili novou myčku lahví.

„Zařízení dokáže umýt až čtrnáct tisíc lahví za hodinu,“ připomněl manažer Ladislav Lojka s tím, že se nová myčka se jmenuje Athena a nahradila původní zařízení z devadesátých let minulého století.

Pro výměnu bylo nejprve nutné starou myčku rozřezat a odvést mimo lahvárnu. Opravy se pak dočkalo i podloží a nakonec lahvárna dostala i novou dlažbu.

Moderní myčka je dlouhá téměř devět metrů a široká skoro metr a půl. Její hmotnost je úctyhodných 19 tun. „Proto vznikl v nosné zdi otvor deset krát tři a půl metru, kterým byla za pomoci dvou jeřábů myčka usazena na místo,“ dodal Ladislav Lojka.

Myčka, včetně instalace, přišla Pivovar Ferdinand na 8,5 milionu korun, třetinu uhradily dotace Evropské unie.

Zařízení je také ekologické, snižuje totiž spotřebu vody o zhruba 30 procent. Jednu půllitrovou pivní láhev umyje nyní jen čtvrtlitrem vody. Letos je to jediná takto velká investice, kterou pivovar naplánoval.

Novým čestným členem Klubu právovárečníků a přátel Plzeňského Prazdroje se stal vrchní sládek Jan Enge, který se stará o kvalitu plzeňských piv a stojí také za inovativním programem Volba Sládků.

Právovárečníci, potomci rodin, které stovky let vlastnily práva na vaření piva v Plzni, ocenili dlouhodobý přínos Jana Engeho pro plzeňský pivovar. Současný vrchní sládek je mu věrný po celou svou profesní kariéru. Začínal zde v roce 2001 jako technolog po studiích oboru kvasné chemie na Vysoké škole chemicko-technologické. „Po ukončení studia jsem neměl vybráno, kam jít pracovat, a tak jsem se rozhodl pokračovat v postgraduálním studiu. V té době jsme s kolegou z VŠCHT začali vařit vlastní pivo v prostoru za domem jeho rodičů, kde byly zapuštěné odpadní jímky. Našemu pivu jsme podle místa vzniku dali příhodný název „Střížovický Žumpák“. Po dvou letech postgraduálního studia jsem se dozvěděl o volné pozici technologa v Plzni. Neváhal jsem, přihlásil se a během měsíce jsem nastoupil v Plzni,“ dodává Jan Enge. Později přešel mezi sládky a na starosti měl licenční výrobu v zahraničí. V roce 2015 se pak stal vrchním plzeňským sládkem. Zaměřuje se zejména na zajištění neměnné kvality značky Pilsner Urquell, aby pivo chutnalo stejně jako v době založení pivovaru.

Kromě dohledu na stoprocentní kvalitu zavedených značek se Jan Enge podílí i na inovacích. Před pěti lety stál u vzniku programu Volba sládků, ve kterém Prazdroj každý měsíc vaří jiný pivní speciál. Má tak možnost zúročit zkušenosti, které získal na univerzitě v britském Nottinghamu. “Měl jsem šanci pochopit jiný přístup k výrobě piva, ale především možnost ochutnat celou řadu skvělých piv, která mi byla inspirací pro experimentování s jinými pivními styly. I proto je pro mě Volba sládků srdeční záležitostí a splněným profesním snem,“ říká sládek Jan Enge.

Klub právovárečníků a přátel Plzeňského Prazdroje vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje v roce 2006. Sdružuje potomky rodin, které měly právo vařit pivo a které se v roce 1839 spojily, aby vybudovaly Měšťanský pivovar. Jeho stavitel Martin Stelzer pak v roce 1842 pozval legendárního sládka Josefa Grolla, který zde uvařil první várku slavného ležáku Pilsner Urquell. Právovárečníci se potkávají jednou ročně na výročním setkání a při té příležitosti jmenují nového čestného člena. V loňském roce jím stal šéf party plzeňských bednářů Josef Hrůza.

Účastníci čtvrtého ročníku Pivního festivalu Řevnice, který se koná 25. května od 11 hodin na náměstí v Řevnicích, si budou moci prohlédnout zbrusu nový místní pivovar, umístěný v budově starého nádraží. Pivo zatím zraje, v době konání festivalu bude mít ležák čtyři týdny, takže na konzumaci bude příliš brzy - nikoli však na ochutnávku z tanku!

V rámci festivalu se představí celkem 25 pivovarů - Bad Flash, Cobolis, Crazy Clown, Čestmír, Dědkův mlýn, Hostivar, Hostomice, Chříč, Kytín, Lochkov, Loužek, Máša, Matuška, Písecký hradební, Počernice, Potmehúd, Radniční minipivovar Jihlava, Řeporyje, Strašák, Trilobit, Vilém, Všerad, Zbraslavská koza, Zichovec a právě zmíněné Řevnice. Ty se zúčastní už potřetí s pivem uvařeným v plzeňské Beer Factory.

“Budeme mít stánek na náměstí, od kterého budou v pravidelných intervalech vyrážet skupiny na prohlídku pivovaru,” říká Marek Adam, provozní restaurace a pivnice. “Prohlídku povede náš sládek Roman Řezáč a největším lákadlem by měla být ochutnávka zrajícího piva přímo z tanku.”

Řevnický podnikatel Petr Kozák, který pivovar provozuje, otevře po dobu festivalu rovněž restauraci Corso na náměstí, přilehlý bar Otakar i nedaleký podnik Kůlna, který má zahrádku hned vedle pivovaru. Na své si přijdou také sběratelé pivních suvenýrů – Kůlna a Otakar nabídnou originální pivní tácky.

Na festival dorazí rovněž mobilní pivotéka Čerstvé pivo, nebude chybět občerstvení z černošické restaurace Boleta a od místních řezníků. Novinkou pro letošek je účast společnosti Utukutu, která z přírodních materiálů vyrábí hračky a atrakce pro děti. Festival také letos poprvé nabídne originální třetinkové pivní sklenice s novým festivalovým logem. Po většinu dne bude na náměstí hrát živá hudba: pořadatelé přichystali na odpoledne otevřenou jam session, v podvečer a večer pak zahrají kapely Los Fotros a Vepřové panenky.

Evropská komise (EK) vyměřila největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev pokutu 200 milionů eur (5,15 miliardy korun) za zneužívání dominantního postavení na belgickém trhu piva. Firma podle EK zabraňuje levnějším dodávkám nejpopulárnější značky Jupiler z Nizozemska do Belgie. Verdikt padl po tříletém vyšetřování kauzy.

„Spotřebitelé v Belgii platí více za své oblíbené pivo kvůli záměrné strategii AB InBev omezit přeshraniční prodeje mezi Nizozemskem a Belgií,“ řekla evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

AB InBev je největším světovým pivovarem. Jupiler je v Belgii jeho nejpopulárnější značkou, z hlediska objemu prodeje činí její podíl na belgickém trhu 40 procent. AB InBev prodává tuto značku také v dalších zemích EU včetně Francie a Nizozemska, kde ho kvůli větší konkurenci dodává do velkoobchodu i maloobchodu za nižší ceny, než jaké účtuje na svém domácím trhu.

EK zahájila antimonopolní vyšetřování v červnu 2016. Týkalo se praktik pivovaru v období od února 2009 do října 2016. Evropská komise odhalila více praktik, jimiž AB InBev ovlivňuje dovoz do Belgie. Například z plechovek piva prodávaných v Nizozemsku odstraňuje francouzský text a naopak ve Francii je text na etiketách jen ve francouzštině, což v případě dvoujazyčné Belgie limituje vývozní možnosti.

Firma podle komise rovněž omezuje prodej některých svých značek nizozemským obchodníkům, u nichž existuje možnost, že by její výrobky mohli dodávat na belgický trh.

EK snížila pokutu o 15 procent poté, co se pivovar přiznal k pochybení a souhlasil s nápravou. To znamená, že po dalších pět let bude o výrobcích určených k prodeji v Belgii, Francii a Nizozemsku povinně poskytovat informace ve francouzštině a holandštině.

AB InBev v únoru oznámil, že na pokutu dal stranou 230 milionů dolarů (5,27 miliardy korun).