Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nealkoholické pivo z Královského pivovaru Krušovice bodovalo na degustační soutěži ČESKÉ PIVO 2023, kde získalo první místo. Ceny se předávaly včera večer na slavnostním galavečeru u příležitostí Svatováclavských slavností v Praze.

Krušovice Hořké Nealko si letos na degustačních soutěžích vede naprosto skvěle, protože si připsalo hned několik výrazných úspěchů. První místo z prestižní degustační soutěže ČESKÉ PIVO se tak připojilo ke zlatu z Žatecké Dočesné a také ke druhému místu na Pivní pečeti v Litoměřicích a stříbru ze Zlatého poháru PIVEX v Brně. Celkem tak Krušovice Hořké Nealko v roce 2023 získalo hned čtyři medailová umístění z prestižních degustačních soutěží.

Krušovické Hořké Nealko, které je na trhu dva a půl roku, je vůbec prvním nealkoholickým pivem v historii pivovaru. Vyznačuje se plnou sladovou chutí s příjemnou, dlouho doznívající hořkostí, která činí 28 jednotek IBU. „Na našem hořkém nealku jsme si dali opravdu záležet, kdy cílem bylo dosáhnout hořkosti, která připomíná oblíbený ležák. A to se povedlo. Těší nás, že to oceňuje nejen široká veřejnost, ale i odborníci v rámci degustační soutěže ČESKÉ PIVO,“ dodal k úspěchu ředitel pivovaru Krušovice Michal Rouč.

Odbornou jednokolovou soutěž ČESKÉ PIVO každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven už od roku 2001, jejím garantem je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Slavnostní vyhlášení výsledků se koná u příležitostí Svatováclavských slavností českého piva, které jsou poctou patronovi českých pivovarníků a sladovníků – svatému Václavovi.

V degustační soutěži České pivo, kterou každý rok organizuje Český svaz pivovarů a sladoven, získala skupina Pivovary CZ Group s pivovary Zubr, Holba a Litovel medailové pozice ve všech hlavních kategoriích a opakovaně potvrdila své výjimečné kvality. V nejprestižnější kategorii ležáků zvítězil ZUBR Gradus 12 %, který se tak stal nejlepším pivem pro rok 2023. V silné konkurenci kategorie jedenáctek získal stříbro Litovel Josef 11,5 % a bronz Holba Šerák. Nejlepším výčepním pivem se stal Litovel Moravan. Bodovala i nealkoholická piva.

Jako každý rok se i letošní klání o nejlepší české pivo uskutečnilo v polovině září na počest sv. Václava, patrona všech pivovarníků. Nezávislou odbornou porotu nejvíce zaujal ZUBR Gradus 12 %, uvařený z několika odrůd nejkvalitnějšího českého chmele a kombinace klasického a speciálního moravského sladu zvaného „KARAPILS“.

„Opakovaných ocenění našeho piva si patřičně vážíme, protože dlouhodobě potvrzují kvalitu našeho pivovarského řemesla a tradičních postupů. Je to ale také poklona pro všechny, kteří do vaření piva v Zubru vnášejí svůj um, poctivost a pečlivost,“ říká sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková a dodává: „Skutečnost, že Gradus 12 % je dlouhodobě špičkou mezi českými ležáky potvrzují i další ocenění z minulých let. V roce 2022 vyhrál Evropskou pivní hvězdu a byl vyhlášen nejlepším světlým ležákem roku na soutěži České pivo 2021 a 2019.“

Zlatý Litovel Moravan v kategorii výčepních piv ocenila odborná degustační komise Českého piva především za optimální sladěnost hořkosti, plnosti a řízu. Třetí místo v kategorii výčepních piv získal Zubr Gold.

Pivovar Litovel si odnesl také ocenění za stále ještě novinku na české pivní scéně Josefa 11,5 %, který díky své jedinečné chuti a vyladěné hořkosti získal druhé místo, a navázal tak na medailové ocenění v degustační soutěži O Zlatý pohár PIVEX z letošního dubna, kde mezi ležáky zvítězil.
„Moravana vaříme už více než 40 let a po celou dobu se těší veliké popularitě. Světlý ležák Josef 11,5 % jsme poprvé uvařili zhruba před rokem a půl a za tu relativně krátkou dobu si získal přízeň nejen odborníků, ale také štamgastů, kteří jsou pro nás tím nejdůležitějším barometrem kvality,“ říká Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V kategorii jedenáctek zabodoval také Šerák z pivovaru Holba. „Bronzu mezi jedenáctkami si velmi vážíme a udělal nám velkou radost,“ říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba a dodává: „Šerák je naše vlajková loď. Začali jsme jej vařit v roce 1983, v době, kdy jedenáctistupňové pivo ještě nebylo úplně obvyklé a opakovaně se potvrzuje, že to byla naprosto správná volba.“

Úspěšné vystoupení na této prestižní degustační soutěži ještě podtrhla další medailová umístění. V kategorii nealkoholických neochucených piv patří Holbě Nealko třetí místo, kategorii ochucených nealko piv vyhrál Litovel Pomelo Free a třetí místo získal Litovel Řezaný citron.

Letošní Pilsner Fest, tradiční oslava výročí uvaření první várky plzeňského ležáku, se uskuteční v areálu plzeňského pivovaru v pátek 6. a sobotu 7. října. Festival návštěvníkům nabídne bohatý hudební program, nefiltrovaný plzeňský ležák, školu čepování i speciální prohlídky pivovaru.

Pilsner Fest, na který každoročně míří milovníci plzeňského piva, je už tradičně jednou z nejvýznamnějších událostí v regionu. Je součástí kulturního života města a výsledkem dlouhodobé spolupráce Plzně a pivovaru.

„Pilsner Urquell je prestižní značkou, která reprezentuje naše město po celém světě. Osobně mám velkou radost, že spolupráce s městem Plzní je mnohem širší. Dokladem toho je i každoroční podpis naší smlouvy o spolupráci. Prazdroj podporuje řadu projektů neziskových organizací a je aktivním partnerem pro zkvalitňování života lidí v našem městě. K tomu patří i společenské akce, jako je Pilsner Fest. Pevně věřím, že letošní program Plzeňany a další návštěvníky města osloví a festival si společně užijí,“ říká primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Pilsner Urquell podporuje společenské a sportovní aktivity i mimo své domovské město. Letošní ročník Pilsner Festu tak návštěvníkům kromě hudebního programu a skvěle ošetřeného piva představí Pilsner Urquell jako neodmyslitelnou součást života českých lidí, ať už se jedná o sponzoring umění, sportu nebo o rozvoj pivní kultury. „Pro návštěvníky budou připraveny tematické stany, které představí naše partnerství s Českým olympijským týmem, českou hokejovou reprezentací nebo Českou golfovou federací. Návštěvníci si navíc budou moci sami vyzkoušet sportovní zážitek hned na několika místech v rámci stanu. Věříme, že si lidé Pilsner Fest opět užijí a společně si připijeme na dalších 181 let plzeňského piva,“ říká Zuzana Dudová, Marketing Manager Pilsner Urquell.

K dobré náladě přispěje atraktivní hudební program, návštěvníci se můžou těšit mimo jiné na kapely J.A.R., Tata Bojs, Mig 21, muzikál Green Day’s American Idiot v podání Divadla J. K. Tyla, DJ NobodyListen a mnoho dalších. Na čepu bude tradiční plzeňský ležák včetně nefiltrované varianty a výběr pivních specialit z několika minipivovarů. K dispozici bude také Birell v nových speciálních nealko stáncích. Nebude chybět také pestrý výběr nejrůznějších specialit – od nejkvalitnější české kuchyně až po festivalové klasiky.

Pro zájemce o historii i současnost pivovaru budou připraveny unikátní prohlídky míst a objektů, které hrály důležitou roli v jeho historii a zároveň byly významné z hlediska fungování a rozvoje města Plzně. Součástí festivalové prohlídky bude návštěva ikonické vodárenské věže i tradiční návštěva sklepů s ochutnávkou nefiltrovaného a nepasterizovaného ležáku Pilsner Urquell. Oblíbeným lákadlem pro milovníky zlatého moku bude škola čepování. „I letos se mohou lidé učit přímo od těch nejlepších – finalistů prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Školy čepování se uskuteční v tematickém stanu, kde si návštěvníci budou moci nejen vyslechnout rady profesionálů, ale si i vyzkoušet načepovat svoji hladinku, šnyt nebo mlíko. Své umění předvedou v mezinárodní zóně i špičkoví zahraniční výčepní ze Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a Japonska,“ dodává Zuzana Dudová.

Na nádvoří pivovaru si lidé budou moct dát pivo i ve zbrusu novém kamiónu Hladinka, který na Pilsner Fest dorazí v rámci roadshow „Hladinka na cestách“, jež až do konce října zastavuje v různých městech v České i Slovenské republice. Zároveň v něm návštěvníci uvidí kulturní projekty, kterých je Pilsner Urquell součástí a které podporuje. „Chceme lidem přenést do Hladinky atmosféru letošního karlovarského filmového festivalu. Návštěvníci si zde budou moci zblízka prohlédnout šaty ušité z materiálu vyrobeného z plzeňského piva, v nichž na letošním festivalu zazářila herečka Aňa Geislerová,“ říká Zuzana Dudová.

Pilsner Fest startuje v pátek 6. října od 13 hodin a pokračuje v sobotu 7. října celý den od 11 hodin. Vstupné v předprodeji na oba dny stojí 240 Kč, na jeden den pak 200 Kč. Součástí vstupu je voucher na jedno pivo nebo nealko pivo zdarma. Program Pilsner Festu, vstupenky i všechny potřebné praktické informace najdou návštěvníci na stránkách https://www.pilsner-urquell.cz/pilsner-fest.

Rožmberk – místo na Vltavě, kde si hlavně vodáci možná vybaví jez, který je sjízdný díky „retardérce“ u pravého břehu. Je to vcelku nenáročné, avšak milé zpestření jinak dost klidné části Vltavy. I pro ty, kteří nesedí právě v kánoi nebo na raftu, je posezení u jezu příjemnou zábavou. Kdo by rád nepozoroval úspěšné, a hlavně ty méně úspěšné snahy vodáků? I my jsme si takto lenivě s kamarádkou užívaly krásný letní den, který jsme trávily v tomto kouzelném historickém místě, v malebném městečku Rožmberk nad Vltavou.

Co je však pro následující řádky nejdůležitější je místo, kde jsme strávily podstanou část našeho výletu. Ubytovaly jsme se totiž na několik dní v Pivovaru Rožmberk, který byl po velice zdařilé rekonstrukci pro své hosty otevřen v červenci tohoto roku.

Hotel se opravdu nachází přímo v budově historického pivovaru, kde nabízí netradiční ubytování v luxusních pokojích, přičemž z některých je krásný výhled na hrad Rožmberk. Všechny pak mají opravdu pohodlné postele, prostornou koupelnu se sprchovým koutem, minibar, psací stůl i stylové křeslo k posezení s knihou. Je zde opravdu vše pro rodinnou dovolenou, romantický výlet ve dvou, ale i třeba pracovní cestu. Navzdory opravdu horkým dním a nocím nám bylo v pokoji velmi příjemně i bez klimatizace. To je výhoda staré budovy se silnými zdmi, která ani za stovky let neztratila své izolační vlastnosti. Nevýhodou naopak pro někoho můžou být schody, kterých je tu více než dost, a absence výtahu. To by měli vzít v úvahu rodiny s kočárky, starší lidé i vozíčkáři. Je to však opravdu jediná výhrada, kterou bych ke zdejšímu ubytování mohla zmínit.

Rozhodly jsem se pro pobyt na pět nocí, i proto, že v okolí se nabízí spousta možností, jak užívat letní dny jak v horku, tak i v dešti. Kupříkladu jen nedaleké Lipno láká ke koupání a dalším vodním sportům. My se rozhodly pro šlapadlo a neodolaly skokům do osvěžující vody. Plavání daleko od břehu, bez cákajících dětí i trochu zkalené vody, to má rozhodně své kouzlo.

V dalších dnech jsme se nechaly zlákat turistickými stezkami ve zdejších hlubokých lesích. Cesta do Vyššího Brodu a na Čertovy kameny ubíhala příjemně, nejen díky stínu, ale také velkému množství lesních plodů. Borůvky, maliny a ostružiny nám bohatě nahradily chybějící svačinu, průzračná ledová voda v potoce osvěžila naše zpocená těla … Prostě ráj na zemi!

Avšak upřímně, ta svačina nám vůbec nechyběla také proto, že po snídani, která byla součástí našeho pobytu, jsme zůstaly syté až do večeře, na kterou jsme se také vždy těšily právě do místa našeho ubytování.

Ti, kterým už někdy kolem poledne kručí hlady v břiše, se nejspíše zeptají: Co to je za kouzelné snídaně, že vás zasytí na celý den? A je to vůbec možné? Ano, je. A nebojte, dobře tenhle pocit znám, neboť to také často mívám.

Snídaně v Pivovaru Rožmberk jsou tak bohaté a rozmanité, že jsme nedokázaly odolat a dlouho seděly a poctivě se snažily ochutnat od všeho alespoň kousek. Bylo to těžké, ale slastné a neodolatelné zároveň. Ovoce všeho druhu, nás zlákaly hlavně dokonale zralé melouny, dále palačinky, lívance, domácí džemy, nezbytná vejce – míchaná i volská oka, do křupava vypečená slaninka, klobásky, párečky, sýry, šunky a salámy, jogurty a cereálie… Bylo toho opravdu hodně a vše čerstvé a chutné. Samozřejmě nechyběly nápoje, skvělá káva, čaje i ovocné džusy.

A když už jsme u toho jídla, ráda vám přiblížím celkovou gastronomii místní restaurace, kam jsme každý večer přicházely opravdu natěšené.

Menu zde mají upravené podle své polohy, tedy vskutku jihočeské. Navzdory štědrým porcím hlavního chodu jsme se nechaly zlákat i předkrmy. Vítězem se stal nejspíše dokřupava upečený bůček, nakrájený na jemné plátky a podávaný s nakládanou zeleninou a sweet chilli omáčkou. Rozplýval se na jazyku a s místním pivem ladil dokonale.

I ostatní předkrmy byly skvělé. Kapří hranolky, cibulové kroužky nebo tatarák... zkrátka perfektní! Také prezentace napovídala, že šéfkuchař zdejší kuchyně naprosto ví, co dělá a zcela sebejistě nás naladila na už hlavní chod. Nyní tedy k němu.

Hlavní roli zde hraje maso! Guláš, líčka, koleno či řízek. Vlastně běžná a obyčejná jídla, ovšem v luxusním provedení a moderní prezentaci. Maso v guláši se jen rozplývá, špekové knedlíky jsou nadýchané a lehká pikantnost omáčky svádí k dalším douškům zdejšího lahodného piva. Kdo by přeci jen raději nějakou variantu bez masa, s klasickým smaženým sýrem zde rozhodně taky neuděláte chybu. Křupavý, vláčný a se skvělými vařenými brambůrky a domácí tatarkou. A když budete chtít jíst opravdu zdravě, tak salát s grilovanou broskví, balkánským sýrem a zálivkou z malinového piva vám udělá neskutečnou radost.

A na konec nesmí chybět dezerty, které jsou zde, jak se hezky česky říká, jako nebe v hubě. Hlavní roli zde pro nás hráli obří borůvkový knedlík se šodó a císařský trhanec s malinovou omáčkou. Tu chuť ani nedokážu popsat, ale klidně bych se sem vracela jen díky ní.

No a protože pivovar je to, co je zde hlavním smyslem činnosti, zmíním na konec ještě právě výrobu piva. To se zde uskutečňuje již od roku 1590 a teď, po menší přestávce a i díky nadšení místního sládka a velice zdařilé rekonstrukci, vchází opět do povědomí místních i návštěvníků. Zatím se denně čepuje čerstvá jedenáctka ležák a 14° IPA (svrchně kvašené pivo s vyšším obsahem alkoholu a dominantní hořkostí), ale chystá se toho mnohem více. Těšít se můžeme na piva pšeničná i černá, která bude možné ochutnat také v rámci prohlídky pivovaru. Navíc i těla sportem a celodenními výlety znavená bude možné osvěžit a zrelaxovat v chystaných pivních lázních! Takže až přijedete příště třeba právě vy, budete moct vyzkoušet tuhle skvělou vymoženost, já bych ji brala hned.

Ještě mnoho a mnoho argumentů bych našla pro návštěvu tohoto místa, to by ale bylo psaní na několik stránek a pro to tu není bohužel prostor. Určitě chci ale ještě zmínit milý, úsměvavý, ochotný a velice schopný personál.

Tak jim držme palce, ať jim v Rožmberku vydrží nadšení a přijeďte je podpořit, nebudete rozhodně litovat.

K letošním Dnům českého piva uvařil Rodinný pivovar Bernard limitovanou edici extra hořkého ležáku. „V případě našeho nového speciálu jde o 60 jednotek hořkosti, běžný ležák má kolem 35 jednotek. Hořkost je vysoká, zároveň ale vyvážená, harmonická a lahodně doznívající. Je to prostě pitelné pivo vybízející k dalšímu napití,“ představil novinku vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Typické spodně kvašené pivo je chmelené aromatickými chmely jako jsou Agnus, Amarillo a Citra, které se obvykle používají pro svrchně kvašená piva typu IPA. Proto jsou ve vůni i chuti nového piva cítit citrusy. Svatováclavský speciál Bernard obsahuje podobné množství alkoholu jako český ležák, v tomto případě pět procent.

Extra hořký ležák Bernard je uvařený v limitovaném množství 600 hektolitrů, k dostání je v restauracích a hospodách s pivem Bernard, také přímo v pivovaru v Návštěvnickém centru Bernard v Humpolci, v lahvích s patentním uzávěrem je pivo v nabídce značkových prodejen pivovaru.

Dny českého piva
Dny českého piva (20.–30. září 2023) jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Cílem akce je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody. I proto se Dny českého piva konají každoročně v září, v čase svátku sv. Václava. Tradici tohoto pivního svátku, který je určený široké veřejnosti po celé republice, založil Český svaz pivovarů a sladoven v roce 2013.

V sobotu 23. 9. se na Kubánském náměstí uskuteční festival pro všechny milovníky zlatavého moku.

První ročník festivalu Desítka na Desítce zaznamenal mezi návštěvníky ohromný úspěch. Druhý ročník bude pokračovat v jeho šlépějích. Na návštěvníky čeká dvanáct minipivovarů, bezpočet stánků s vybranými delikatesami a skvělá hudba.

Festival vypukne v pravé poledne, bezprostředně po skončení populárních farmářských trhů. Mezi dvanáctku zúčastněných pivovarů patří: Hákův parní pivovar – Mlékojedy, Rodinný pivovar Pacov – Pacov, Městský Podorlický pivovar – Rychnov nad Kněžnou, Pecký pivovar – Pec pod Sněžkou, Pivovar Antoš – Slaný, Muflon Pivovar Kunratice – Praha 4, Pivovar Malý Janek z Jinců – Jince, Pivovar Matuška – Broumy, Pivovar Mazák – Dolní Bojanovice, Pivovar Obora – Malšice, Pivovar Kolčavka – Praha 9 a Pivovar Trilobit – Praha 8. Zkrátka bude příležitost ochutnat piva legendárních značek i méně známou produkci.

O pivním králi festivalu rozhodne hlasování. Návštěvníci festivalu budou mít možnost zakoupit si degustační set v hodnotě 50 korun, který obsahuje sklenici (0,3l), kartu s nadepsanými pivovary, na které mohou hodnotit jednotlivé pivovary a tužku. Degustační sklenice si mohou návštěvníci průběžně vymývat pitnou vodou, vyhnout se čepování piva do plastu a podpořit tím principy udržitelné Desítky. Pokud se budou chtít návštěvníci zúčastnit hlasování o nejlepší pivo festivalu, stačí, když ohodnotí pivovary dle svých preferencí. Hlasování skončí v 18 hodin. Akci bude moderovat Tomáš Grohregin.

„Všechny místní i přespolní srdečně zvu na tuhle skvělou akci, která je oslavou sládkovského umu a azylem pro všechny fanoušky piva, kteří teď v době vinobraní jen obtížně hledají útočiště. Jsem přesvědčen, že půjde o fajnový a pohodový vrchol babího léta,“ řekl starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS).

O hudební doprovod se postarají kapely jako Hrajeto, Motovidlo, Krásné nové stroje nebo Michal Tučný Revival. Program festivalu a informace o něm naleznete na webových stránkách desáté městské části.

Jižní Čechy právem patří k tradičním regionům s výraznou a hluboce zakořeněnou pivní kulturou. Zvyk scházet se v hospodě a „jít na jedno“ se předává z generace na generaci již staletí. Tento zvyk spojuje radosti a starosti všech vrstev dospělé populace, a tak přispívá ke sdílení zážitků mezi lidmi.

Dne 4. května 2023 byla pivní kultura zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, právě v Jihočeském kraji, na žádost Jihočeského muzea ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven. A proto se tak zvané „Setkání u piva“ považuje za svébytný jev lidové komunitní a společenské zvyklosti v Jihočeském kraji.

„V minulosti JCCR několikrát po sobě vydávala aktualizovaný propagační materiál Pivní stezky, kde se nacházel kompletní seznam jihočeských pivovarů a minipivovarů řazených do pivních tras po turistických oblastí. Pro letošní podzimní sezónu jsme si přichystali novinku a vytvořili jsme pivní mapu, která z vás zábavnou formou učiní pivního znalce,“ uvádí ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup.

A jak se z vás může stát jihočeský pivní znalec? Stačí, když s mapou, kterou si můžete pohodlně vytisknout i na domácí tiskárně, navštívíte alespoň 3 pivovary na každé trase. Ty si pak odškrtnete na svém pivním lístku. Až budou poctivě všechny trasy splněny a pivní lístky odškrtnuty, tak si můžete vygenerovat svůj vlastní Diplom jihočeského pivního znalce.

Při objevování jihočeského pivního pokladu nezapomínáme ani na tipy pro zajímavé zážitky, protože stezky nabízejí mnoho možností a míst k návštěvě. Jihočeský region je vyhlášený svými kulturními památkami, starobylými městy a krásnou přírodou. Kromě mnoha lákavých akcí, které jsou pořádány během roku, je možné si vybrat z pestré nabídky pro aktivní dovolenou nebo odpočinek. Zastávky při toulkách na kole nebo pěšky mezi jednotlivým minipivovary zaručeně uhasí vaši žízeň, ať už bude jakkoliv velká.

„Pro všechny, kdo propadli kouzlu jihočeského piva, jsme na webové stránce bit.ly/pivni_stezky_mapa připravili TOP tip s názvem Za pivem po jižních Čechách, kde naleznete právě tuto novou pivní mapu. Na území jižních Čech se nachází téměř 50 pivovarů a minipivovarů, a ty jsme rozřadili do 7 pivních tras,“ doplňuje vedoucí pracovní skupiny pro domácí cestovní ruch, Tereza Procházková.

Pivní kultura však nespočívá jen v konzumaci lahodného alkoholického nápoje, ale zahrnuje i místní gastronomické lahůdky, výzdobu interiérů, specifické dekory a místní zvyky a tradice. Je to široké spektrum, které odráží bohatství jihočeského kulturního dědictví. Ochutnejte i vy jižní Čechy!

Prakticky od sametové revoluce se mezi politiky debatuje o možném prodeji národního podniku Budějovický Budvar. Někteří opakovaně tvrdí, že „stát by neměl vařit pivo“. Jak ale ukazuje mimo jiné příklad Bavorska, které vlastní známý pivovar i světoznámou pivnici, někde se státním vlastnictvím pivovarů zdaleka takový problém nemají.

Debata o prodeji Budějovického Budvaru se v Česku opakuje už 30 let. Jejím základem je názor, že státní vlastnictví pivovaru je přežitkem z dob socialismu a ekonomickým nesmyslem.

„Stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. Není k tomu jediný racionální důvod,“ uvedla například loni pro Právo předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová. A vyslovila se pro prodej Budějovického Budvaru, který podle ní není žádným „rodinným stříbrem“. „Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl byt výjimkou,“ řekla tehdy Pekarová.

Podobně se vyjadřuje i mnoho další politiků, namátkou třeba i bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. A tezi o tom, že „stát by neměl vařit pivo“, razí i řada ekonomů a analytiků. Vlastnictví pivovaru státem podle nich odporuje pravidlům tržního hospodářství a Budvar, jehož značka Budweiser Budvar Original, patří k vůbec nejúspěšnějším exportním značkám v Česku, by se měl prodat.

Jenže krátký pohled do zahraničí ukazuje, že státní vlastnictví pivovaru není vůbec tak ojedinělé a výjimečné, jak se někteří snaží tvrdit. A to zejména v zemích s podobnou pivovarnickou tradicí, jakou má Česko.

Nejstarší pivovar na světě
Nejlepším příkladem může být sousední Bavorsko, které vlastní a provozuje údajně nejstarší dosud fungující pivovar Weihenstephan a k tomu i jednu z největších evropských pivnic s minipivovarem Hofbräuhaus.

INFO.CZ poslalo na úřad bavorské zemské vlády dotaz, zda se v Bavorsku uvažuje nebo v nedávné době uvažovalo o prodeji Weihenstephanu či zmíněné pivnice. O „nejstarší pivovar na světě“ stejně jako o „největší pivnici“ by byl mezi soukromými společnostmi nepochybně velký zájem už jen z marketingových důvodů.

„Neexistují žádné právní požadavky, které by vynucovaly privatizaci nebo prodej obou státních pivovarů. Oba státní pivovary jsou prvotřídní vizitkou Bavorska a světovými ambasadory tradice, bavorského způsobu života a vynikajícího piva, vařeného podle zákona o čistotě piva,“ napsal INFO.CZ Michael Brandl, mluvčí bavorského ministerstva financí.

Žádný politik ani politická strana podle něj nežádají, aby se Weihenstephan a Hofbräuhaus prodaly do soukromých rukou. V Bavorsku o tom vůbec není řeč, a to ani mezi ekonomy. „Vlastnictví takových tradičních společností s celosvětovou reputací je povinností. Bavorská vláda tím plní své závazky ke společnostem, které představují tradici a sílu Svobodného státu Bavorsko,“ uvedl Brandner.

V případě nejstaršího pivovaru na světě i světoznámé pivnice podle něj nejde jen o to, že se jedná o výrazný zdroj státního rozpočtu v řádu milionů eur. Státní vlastnictví v těchto případech představuje i výrazný marketingový nástroj pro celé Bavorsko, které se směrem do zahraničí prezentuje jako země dodržující tradici pivovarnictví a čistoty piva.

O prodeji se nediskutuje
Bavorský státní pivovar Weihenstephan vznikl v roce 1040 a je tak skutečně nejstarším, nepřetržitě fungujícím pivovarem na světě. Na stát přešel v roce 1803, když byl v důsledku sekularizace zrušen weihenstephanský klášter. Od té doby je pivovar ve státním vlastnictví. Weihenstephan slouží také jako přidružené pracoviště Technické univerzity v Mnichově, v němž se školí budoucí sládci nejen z Německa, ale z celého světa.

Státní pivnice s minipivovarem Hofbräuhaus v Mnichově byla postavena před více než 430 lety a je jedním z nejstarších podniků v Mnichově a celém Bavorsku. Jedná se o významnou turistickou atrakci pro milovníky piva, kterých se do několika sálů vejde až 2000. Ani v tomto případě bavorská vláda nikdy neuvažovala o prodeji, byť by si tím nepochybně značně vylepšila rozpočet.

„Bavorský státní pivovar Weihenstephan i státní Hofbräuhaus v Mnichově se úspěšně prosazují na trhu a pravidelně odvádějí část svých zisků do státního rozpočtu,“ napsal Brandner. K prodeji tak podle něj není jediný důvod. Veškeré informace o provozu pivovarů stát zveřejňuje ve výroční zprávě.

Srovnání s Budvarem
Kdo by chtěl srovnávat pozici bavorského státního pivovaru Weihenstephan s Budějovickým Budvarem, našel by mnoho společného, byť se jedná o pivovary různé velikosti.

Výstav Budvaru je zhruba čtyřikrát vyšší než Weihenstephanu. Budějovický pivovar ale nehledě na to má podobný marketingový potenciál pro celé české pivovarnictví, jako má jeho bavorský souputník pro to bavorské. Budějovický Budvar je některými milovníky piva považován za symbol boje proti pivní globalizaci a unifikaci chuti. A to mimo jiné kvůli známkoprávnímu sporu s nadnárodním gigantem AB-InBEV o značku Budweiser.

Britská spotřebitelská organizace CAMRA („Kampaň za pořádné pivo“) už v roce 2003 organizovala petici proti prodeji Budvaru. „Budvar je unikátní pivo, které nesmí skončit v rukách globálního predátora,“ uvedl tehdy na stránkách organizace její šéf Mike Benner.

Ani tahle akce ale neukončila debatu o prodeji Budějovického Budvaru, jehož vlastnictví státem mnozí čeští politici i ekonomové stále považují za socialistický přežitek. V téhle souvislosti je třeba připomenout, že Bavorsko, které vlastní dva pivovary a odmítá na tom cokoliv měnit, rozhodně nemá levicovou vládu. Právě naopak.

Svobodný stát Bavorsko vede koalice pravicové CSU v čele s premiérem Marcusem Söderem a středové strany Svobodní voliči (Freie Wähler). V otázce vlastnictví státních pivovarů a pivnice však panuje vzácná shoda jak v koalici, tak opozici. Pro politiky to vůbec není téma.

Carlsberg také není soukromý
V Evropě existuje ještě jiný způsob státního či veřejného vlastnictví pivovarů, a tím je právní forma dánského pivovarnického gigantu Carlsberg. Čtvrtý největší výrobce piva na světě totiž také není, pro někoho možná překvapivě, ryze soukromou firmou. Zakladatelé Carlsbergu z rodiny Jacobsenů převedli společnost na nadaci, v níž mají největší podíl dánská Královská akademie věd a město Kodaň.

Převodní listina přitom stanoví, že podíl nadace na celkovém vlastnictví společnosti Carlsberg nikdy nesmí klesnout pod 51 %, většinová privatizace skupiny je tedy do budoucna zcela vyloučena.

Příklady z Bavorska a Dánska samy o sobě samozřejmě nejsou zázračným vodítkem pro rozhodování o budoucnosti Budějovického Budvaru. Vždy existují nějaká specifika. Zároveň ale ukazují, že v Česku dokola opakovaná teze „stát by neměl vařit pivo, protože to neumí,“ představuje planou proklamaci. Výše uvedené příklady ukazují, že jiné státy pivo docela „umějí vařit“ a smysl „státního“ pivovaru si umějí uspokojivě obhájit. A rozhodně se nejedná o žádné bašty socialistické centrální ekonomiky.

Žatec a krajina žateckého chmele se dnes staly součástí světového dědictví UNESCO. O zápisu rozhodl Mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Českou republiku to je sedmnáctý zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. O zápisu dnes informovalo české ministerstvo kultury.

Nominace chmelařské krajiny navázala na původní koncept s názvem Žatec – město chmele, který Výbor pro světové dědictví v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahoval i stále produkční krajinu.

„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou. Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.

První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes i přes velké demografické změny v různých obdobích historie. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.

Zapsání Žatce a krajiny žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO bude mít kladný dopadl na celý Ústecký kraj, je přesvědčen jeho hejtman Jan Schiller (ANO). Podle něj to pomůže v tom, aby region nebyl už vnímám jako špinavý a ošklivý. Řekl to dnes ČTK v reakci na informace o tom, že chmelařská krajina se stala součástí světového dědictví UNESCO. Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví přivítali také starosta Žatce Radim Laibl (ANO) nebo zástupci chmelařů.

Hejtman: Pomůže to celému kraji
„Je to pro nás velká prestiž. Dopad to bude mít určitě kladný na celý kraj. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu,“ řekl ČTK Schiller a poděkoval všem, kteří dlouhá léta pracovali na zápisu. Zápis na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. „Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci,“ doplnil hejtman.

Podle žateckého starosty zápis na seznam UNESCO znamená pro Žatec a Zálužice, na jejichž území je chmelařská krajina, vedle prestižní značky také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v Ústeckém kraji i Česku. „Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ uvedl v tiskové zprávě Laibl.

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda uvedl, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím o zápisu Žatce a chmelařské krajiny „ocenil dochované památky spojené s pěstováním a zpracováním Žateckého poloraného červeňáku, nejkvalitnější jemné aromatické odrůdy chmele pěstované v České republice“. Právě v žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.

Vysázeli přes tři miliony stromků, vaří vlastní pivo, založili hotel s restaurací, za posledních deset let investovali přes sto milionů korun do oprav, spravují restituované majetky. Zanedlouho otevřou rekonstruovanou starou prelaturu, kde vzniknou nové výstavní prostory. Řeč je o premonstrátech v klášteře Želiv.

V jedné takové jednodušší národovecké písni se zpívá o mniších jako rotě líné. Tato velmi hloupá slova jsou však hodně vzdálená skutečnosti. Řeholníci obecně ve skutečnosti patřili a patří k velmi pilným lidem. Tak třeba právě zásluhou premonstrátů z kláštera v Teplé vznikly v 19. století proslulé Mariánské Lázně a člen řádu Prokop Diviš vynalezl bleskosvod.

Podnikavost současných premonstrátů si nezadá s jejich předchůdci a důkazem toho je řádová komunita v Želivě, která naplňuje ducha křesťanského přísloví „Člověče, přičiň se a pánbůh ti pomůže“. Po listopadu 1989 převzali otcové a bratři klášterní budovy v dost špatném stavu. Zdejší komunitu rozehnali komunisté v roce 1950 v rámci známé akce K, která znamenala likvidaci řeholních mužských komunit v tehdejším Československu. Do roku 1956 zde byl internační tábor pro členy zrušených řeholí, později psychiatrická léčebna.

Premonstráti pod vedením tehdejšího opata Víta Tajovského se sem vrátili na začátku devadesátých let a jejich začátky byly těžké. Klášterní areál vyžadoval značné investice, navrácení komunisty ukradeného církevního majetku se vleklo. Řeholníci se však přesto pustili do oprav svých objektů, jen za posledních deset let do nich investovali více než 100 milionů korun. Nyní restaurátoři a stavbaři pracují na kostele, především na dokončení renovace staré prelatury, kde vzniknou výstavní prostory a galerie.

„V době, kdy se ještě nevědělo, jak dopadnou církevní restituce, přišli premonstráti s podnikatelským projektem, a tak zde vznikly pivovar, hotel a restaurace, aby byly peníze na opravy a provoz kláštera,“ přiblížil záměr řádu sládek zdejšího klášterního minipivovaru Jiří Kratochvíl. Ten dále upozornil na jeho výjimečnost. „Jsme jediný klášter v Česku, který vaří pivo ve vlastní režii, jinde, například na Břevnově, to mají na starosti pronajaté firmy. Za rok uvaříme asi 110 tisíc litrů piva v patnácti druzích,“ upřesnil Kratochvíl.

Před deseti lety konečně začaly restituce komunisty uloupeného církevního vlastnictví a želivští premonstráti postupně získali zpátky svůj historický majetek – 1525 hektarů lesa, 256 hektarů polí a 46 hektarů rybníků. „Lesy spravujeme ve vlastní režii, pole a rybníky pronajímáme,“ objasnil opat kláštera Tadeáš Róbert Spišák. S lesy jsou však problémy, zhruba polovinu z nich zničil kůrovec. „Postupně je obnovujeme, vysázeli jsme už přes tři miliony nových stromků, z toho jeden a půl milionu v minulém roce,“ řekl vedoucí premonstrátské lesní správy Petr Mazal.

Klášter tak provozuje ve své společnosti s ručením omezením lesy, pivovar, hotel, restauraci a výstavní prostory. Dává práci asi 50 lidem a v obci Želiv s necelými 1200 obyvateli patří k významným zaměstnavatelům.

Klášterní areál je národní kulturní památkou. Na jeho současné podobě se začátkem 18. století podílel i proslulý barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel. Část kláštera s ambity je už nyní přístupná turistům, v Trčkově hradě, který je součástí klášterního areálu, jsou expozice přibližující dobu, kdy v klášteře byly umístěny psychiatrická a protialkoholní léčebna, a také výstava motocyklů. Natáčel se zde také úspěšný film Dobří holubi se vracejí s Milanem Kňažkem v hlavní roli. V kostele se konají koncerty, v klášteře pak pracovní setkání a duchovní semináře. Želiv se tak pod premonstráty změnil z místa stagnace v místo rozkvětu a života.