Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Češi se těší nejen na hospody, ale i výčepní

Publikováno:včeraZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PRPrazdroj

Pivo od tebe má perfektní pěnu, Pavle“. „Skvěle chutná, je jedna báseň, Martino.“ „V sobotu vezmu i bráchu, od tebe má hladinku nejradši, Karle.“ Tohle budeme moci už od pondělí znovu slyšet na znovuotevřených zahrádkách. Češi totiž své hospody milují. Nejen kvůli samotnému pivu, ale hlavně proto, že si u něj mohou popovídat s kamarády a známými. Zcela výjimečný pak mají vztah k těm, které zde potkávají nejčastěji – k výčepním. Tykají si s nimi a rádi k nim chodí nejen na pivo, ale také na kus řeči. Potvrzuje to průzkum ppm factum pro Plzeňský Prazdroj.

Více než polovina Čechů má jednu nebo více oblíbených hospůdek, kam pravidelně chodí na pivo a popovídat si. A nejdůležitější osobou jsou tu jednoznačně výčepní. Skoro dvě třetiny hostů je znají podle jména. A přes 50 procent těch, kteří je navštěvují opakovaně, si s výčepními tyká. „Výčepní pro nás není anonymní osobou, u které si jen objednáváme pivo. Náš vztah k nim je mnohem silnější. Ukazuje se, že pro Čechy není důležité pouze samotné pivo, ale celková atmosféra, kterou v hospodě zažíváme. Tušili jsme to a průzkum to ještě potvrdil,“ komentuje výsledky průzkumu Tomáš Mráz, obchodní ředitel Prazdroje.

Šest z deseti Čechů, kteří pravidelně chodí do své oblíbené hospůdky, se podle průzkumu s výčepními často baví i o soukromých věcech, o práci, o dětech nebo o svých sousedech. „Výčepní je zkrátka člověk, který je nám nablízku, aby nás vyslechl, podebatoval s námi, a štamgasti se s ním často dělí o své starosti i radosti. Těšíme se na pondělí, kdy budou mistři výčepů zase zpátky, starat se o své hosty a čepovat jim pivo. Myslím, že to prospěje náladě ve společnosti obecně,“ dodává Tomáš Mráz.

Podobně důležité je pro Čechy i to, že si mohou v hospodě popovídat s přáteli. Více než dvě třetiny lidí (69 procent) podle průzkumu Kantaru chodí do restaurace nebo hospody na pivo právě proto, že se potkají s lidmi, které mají rádi a stráví čas v příjemném kolektivu. „Je to vůbec nejsilnější důvod, proč na pivo chodíme. Vždyť hospoda je především o sociálním kontaktu, potkávání se. Z průzkumů taky víme, že zatímco muži preferují setkání ve větších skupinách, pro ženy je příjemná jak větší společnost, tak i setkání v menším, intimnějším kolektivu,“ říká Tomáš Mráz.

Ve výsledku tak Češi mnohem raději chodí na pivo do hospody, než aby si dávali lahvové doma na gauči nebo plechovku na chatě. Hospodu či restauraci upřednostňuje skoro dvakrát tolik lidí než je těch, kteří si raději dají pivo doma.

Návštěva hospody je aktuálně tou nejvíce žádanou aktitivtou v rámci rozvolňování, těší se na ni plné 2/3 Čechů. Téměř třetina (31 procent) chce jít na pivo a kus řeči záhy po pondělním otevření zahrádek. Pětina pak plánuje návštěvu hospody do 14 dní a čtvrtina během prvního měsíce.

Nová Holba 35

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PRHolba

S počátkem května představil Pivovar Holba svou hořkou novinku – pivní speciál s názvem Holba 35. Do otevírajících se hospod a restaurací tak míří limitovaná edice sudového mimořádně vyzrálého piva s vysokým stupněm hořkosti.

První letošní novinka pivního kalendáře Pivovaru Holba nese svou hořkost už ve jméně, kdy 35 znamená 35 jednotek hořkosti (EBU). Holbou 35 odpovídá hanušovický pivovar na aktuální spotřebitelskou poptávku, která posouvá piva s výraznější hořkostí do popředí zájmu.

Všechna hořkost jesenických hor v jednom pivu
Extra hořký ležák s 4,5 % alkoholu zraje v ležáckých tancích po dobu 50 dní a zaujme již svou zlatou barvou a hustou pěnou. Za svou poctivou hořkost a vysokou plnost vděčí nová „pětatřicítka“ dokonale vyvážené kombinaci 3 druhů chmele v čele s odrůdou Herkules, která je oblíbená pro svou intenzivní hořkost. Dokonalou souhru chutí a vůní dokreslují také 3 druhy sladů, které se v příjemné chmelové vůni připomínají lehce karamelovým nádechem. „Poslední měsíce přinesly našemu pivovaru paradoxně i něco pozitivní, a to dostatek času a prostoru vyladit k dokonalosti pivo ze tří druhů sladů a tří druhů chmelů s výraznou hořkostí. Každá ze složek použitá v přesném poměru a v ten správný čas pivu dodává jeho jedinečné vlastnosti. Vysoká plnost piva a výrazná hořkost v kombinaci s delším dozníváním pivo příjemně zakulacuje. A chmelové aroma, které je patrné v chuti i vůni, celkové vnímání hořkosti navíc ještě podtrhuje,“ přibližuje nový speciál Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Distribuce tohoto extra hořkého ležáku byla zahájena počátkem května a do hospod a restaurací míří jako pivo čepované v 15 a 30 litrových sudech. Jak už limitovaná edice napovídá, distribuce piva skončí s doprodejem zásob. Podle předpokladů by ale měl být piva dostatek cca do června.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídlem v Hanušovicích je společně s pivovary ZUBR a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Holba je regionální pivovar s celostátním dosahem, pivo však také vyváží např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska, Ruska atd., ale třeba i do Kolumbie.
Nejprodávanějším pivem je 11% ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – nejlepší ležák, vítěz soutěže České pivo 2020, který má na svém kontě zároveň také zlato z EBC a stříbro z WBA. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů a ručně česaného horského chmele.

Nový pivovar BadFlash je na dohled

Publikováno:před 5 dnyZdroj:České nápojeBad Flash Beers

Létající pivovar Bad Flash se po osmi letech usadil a spouští vlastní pivovar v pražských Kobylisích. V nové provozovně, která čeká na kolaudaci, chce sázet na pitelná piva i na osvědčenou spolupráci se zahraničními pivovary.

Uklizeno, zameteno, připraveno. V prostorách mezi tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm FK Admira Praha, jež dříve sloužily jako velkoobchod společnosti Bad Flash Beers, rozjede vlastní varnu pivovar, který má od svého založení v roce 2013 na kontě 59 druhů piva vyrobeného v jiných pivovarech včetně několika zahraničních.

„Chceme vařit pivo s obrovskou pitelností pro lidi, kteří si sednou s kamarády a budou si chtít dát pivo, ideálně opakovaně,“ říká jeden z majitelů pivovaru Libor Kult. Ten je rovněž majitelem úspěšné pivnice – Kulového blesku u Náměstí I.P. Pavlova, stejně jako druhý majitel Hanz Charvát, který vlastní nuselskou pivnici Zlý časy a přilehlé Pivkupectví. Obě hospody se ostatně složily na název pivovaru Bad Flash, takto „Zlej blesk“. Vedle zmíněného velkoobchodu provozuje firma s touto značkou i dva bary v pražském Karlíně a Vršovicích. Létající pivovar Bad Flash ovšem dodával pivo do hospod po celé České republice a hodlá v nastoleném trendu pokračovat.

Sládkem, ale také společníkem nového pivovaru bude Martin Vávra, který je autorem velké části dosavadního portfolia Bad Flashe. Společnost v posledních letech vařila převážně v kunratickém Muflonu, kde měla pronajatou volnou kapacitu. První pivo se značkou Bad Flash však uvařil Američan Chris Baerwaldt ve svém pivovaru Zhůřák. Právě díky němu se majitelé rozhodli pro anglický název své společnosti. „Tahle double IPA z roku 2013 bude i prvním pivem uvařeným v novém pivovaru. Rádi bychom Chrise k vaření přizvali,“ říká Libor Kult.

Bad Flash má za sebou bohatou spolupráci se zahraničními pivovary – britským pivovarem Thornbridge, nizozemskými pivovary de Molen a Maximus či německými Berliner Berg a Schlossbrauerei au Hallertal. „Kdyby nebyla korona, dělali bychom další podobné věci. Chceme se k tomu určitě vrátit, protože nás taková spolupráce vždycky nakopne a člověk pak vidí věci trochu jinak,“ dodává Libor Kult.

Prazdroj loni za pandemie snížil prodej piva o 4,2 pct na 11,2 milionu hl

Publikováno:před 5 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj prodal loni v době pandemie koronaviru v ČR i v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů svých piv, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej piva v zahraničí ale meziročně vzrostl o jedno procento na 4,52 milionu hektolitrů. Pivovar zveřejnil počátkem března výsledky loňských prodejů v ČR, které meziročně klesly o osm procent na 6,69 milionu hektolitrů. Také v cizině se snížily prodeje piva v tancích a sudech, ale zájem o balené pivo vzrostl o 17 procent, mnohem víc než v tuzemsku, řekl ČTK generální ředitel Grant Liversage.

Čistý export Prazdroje bez licenční výroby v zahraničí loni vzrostl o 1,5 procenta na 1,82 milionu hektolitrů. "Nejsilnějšími obchodními teritorii pro nás zůstávají Slovensko, Německo a Polsko," uvedl manažer exportu Jiří Soukup. Celkový objem, který pivovar prodává v cizině, je součtem vyvezeného piva a piva vyrobeného v zahraničních licencích. "V tomto případě se jedná jen o Velkopopovického Kozla, jehož prodeje v licenci loni zůstaly na úrovni roku 2019 v objemu 2,7 milionu hektolitrů," řekl dnes mluvčí plzeňské pivovarnické skupiny Zdeněk Kovář.

Export ležáku Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni a odtud se vyváží do více než 50 zemí světa, koronavirová krize postihla výrazně, jeho vývoz klesl o 6,3 procenta na 1,1 milionu hektolitrů. Celkem se tak loni prodalo v ČR i ve světě 2,4 milionu hektolitrů plzeňského ležáku, tedy zhruba o deset procent méně než v roce 2019. "Dlouhodobě dbáme na to, aby se Pilsner Urquell za hranicemi prosazoval zejména v hospodách a restauracích, kde jsme před koronavirem masivně školili výčepní, aby se dokázali o pivo správně postarat a dopřát zahraničním milovníkům piva stejný zážitek jako mají tuzemští pivaři. V tom pokračujeme také po dobu pandemie, i když jsme všechno ve valné většině museli přesunout do on-line prostředí," řekl Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Celkové loňské výsledky odrážejí podle Liversage unikátnost české pivní kultury s vysokým podílem čepovaného piva. Omezení gastroprovozů proto domácí trh výrazně poznamenalo . "Naopak v zahraničí dominuje mnohem víc balené pivo, a covid proto na export neměl takový vliv. Když ale vezmu všechny naše prodeje doma a v zahraničí za rok 2020 jako jeden celek, tak vidíme, bohužel, celkový pokles o 4,2 procenta," dodal.

Rony Plesl navrhnul nové pivní sklo pro Budějovický Budvar

Publikováno:před 5 dnyZdroj:CzechDesign.czBudvar

Češi jsou národem pivařů a pivo chutná nejlépe ze správného skla. Rony Plesl představuje designový půllitr pro Budějovický Budvar, se kterým spolupracuje již několik let –⁠ v roce 2012 pro něj vytvořil největší kolekci pivního skla u nás. Letos ale přišel čas na redesign. V čem je specifický a proč je pivní sklo u chuťového zážitku zásadní? Dozvíte se v rozhovoru.

Přinášíme exkluzivní rozhovor týkající se designu nového pivního skla Budějovického Budvaru. Sklenice jsou již připraveny v partnerských podnicích Budvaru a čekají, až je přijdete otestovat. Abychom ale milovníky zlatavého moku i designové nadšence k návštěvě naladili, zeptali jsme se na další detaily autora designu Ronyho Plesla. Nechybí ani informace od zástupců Budvaru, kterými jsou export marketing manager Ivan Seleštiansky a brand managerka Gabriela Kudrnáčová.

Oslovili jste po minulé zkušenosti Ronyho Plesla přímo, či jste pořádali designérskou soutěž?
IVAN: Ronyho Plesla jsme oslovili přímo. Jeho práce se nám líbí a považujeme ho za nejlepšího designéra pivního skla – konec konců, to on designoval ikonická skla většiny předních pivovarů v České republice.

Rony Plesl se designu nápojového skla věnuje již řadu let. Ze sklenic, které navrhl, si vychutnáte například piva Pilsner Urquell, Bernard, Staropramen či nápoje značek Mattoni, Pepsi Cola a Kofola. Jeho užité sklo je až sošně modelováno a pokud si srovnáte jeho design s Pleslovými plastikami, najdete jistou spojitost.

Navrhnout pivní sklenici ale není nic jednoduchého, její tvar totiž určuje, k jakým chuťovým pohárkům se tekutina dostane jako první a ovlivňuje tedy chuť piva. Chuť ovlivňuje tvar sklenice, její ústí i síla materiálu –⁠ když si tedy dáte stejné pivo ze dvou různých sklenic, bude vám pivo chutnat rozdílně. Původně měl výběr pivního skla na starosti sám sládek.

V roce 2012 jste navrhnul sadu sklenic pro Budvar, bylo u nich oceňováno to, jak spolu sada ladí a nabízí různé sklenice pro specifické typy piv. Tentokrát jste pro Budvar vytvořil pouze půllitr? Proč?
RONY: Vycházel jsem z požadavku nového vedení Budějovického Budvaru. Minulá sada byla velice originální, netradiční, ale tvarově velice široká, což mělo na trhu své klady i zápory. Zjednodušení pouze na džbánek považuji za dobrý krok, který souvisí s celkovou koncepcí značky, která míří k jasnější a sjednocenější image.

U minulé kolekce bylo cílem vyvolat emoci. Jaké bylo zadání pivovaru pro nové pivní sklo?
IVAN: Pro nás, jako pro národní pivovar, je důležité propagovat českou pivní kulturu, i proto nese nový design našeho skla historický odkaz – sám Rony při práci čerpal z obrazu Josefa Lady a tehdejší podoby pivního půllitru. Funkčnost je pro nás stejně důležitá jako design. A v tomto případě se povedlo tyto dvě věci skutečně spojit.

Jaký příběh se za novým půllitrem ukrývá? Kde jste se při jeho tvorbě inspiroval?
RONY: Důraz na tradici, spojený s moderním životním stylem, a v případě Budvaru i design, který obstojí ve světě. Budvar je velkým exportérem a toto jsou opravdu velké výzvy. Zvolil jsem tradiční „buclatý“ tvar, kterému jsem rytmickým použitím broušeného dekoru vtiskl moderní charakter. Dekor jsem posunul i do dolní části džbánku a tím jsem nejen rozsvítil pivo uvnitř, ale vytvořil rovněž ikonické dno, které je na trhu nové a originální. Vzniklo tak jakési slunce prozařující tvar a především nápoj uvnitř. Dekor je v podstatě klasická kanelura používaná hojně na antických sloupech, což je důležité pro pocit důstojnosti a respektu, jenž je pro takto významný pivovar velice důležitý.

V několika rozhovorech zmiňujete, že se u sklenic na nápoje jedná o určitou alchymii, kdy sklenice musí podpořit svým tvarem a vlastnostmi chuť produktu. Jak se vám pracuje s těmito omezeními? Je příjemnější tvořit jiné užité sklo, u kterého nejste tolik limitován?
RONY: Obrovskou roli v tomto hraje sounáležitost s mojí mateřskou firmou Sahm, kde jsou odborníci, kteří mi poskytují zázemí pro vývoj každého produktu. Vše zde konzultuji se sklárnami, degustátory a dalšími odborníky. Omezení mi nevadí, naopak mne motivují hledat netradiční řešení i v souvislosti s vývojem nových technologií a gastronomických trendů.

Zmínil jste také, že kvalitní firmy mění nápojové sklo každých pět let. Jak je to u nás s redesignem tohoto skla?
RONY: U větších pivovarů je obměna častější, u menších zůstává sklo na delší dobu. Je to samozřejmě i otázka financí, konkurence na trhu a podobně. Sklenice je pro silné značky důležitým marketingovým a reklamním nástrojem, který ovlivňuje pohled zákazníka.

Plánuje Budvar do budoucna pravidelný redesign pivního skla, nebo jeho změna souvisí s konkrétní situací? Jaký impuls k tomu vedl tentokrát?
GABRIELA: Repozicionovali jsme jak značku Budweiser Budvar, tak i samotný pivovar, a protože pivní sklo je jedním z nejsilnějších touchpointů pro naše zákazníky, jeho redesign byl nasnadě. Co přinese budoucnost je samozřejmě otázka. Nic netrvá věčně, i my jako národní pivovar chceme jít s dobou, nicméně v tuto chvíli pravidelný redesign pivního skla neplánujeme.

Myslíte si, že firmy cílí spíše na tradiční zákazníky? Bojí se moderního designu?
RONY: Většina českých nápojářských firem, především pivovarnické, cílí na tradičního zákazníka. Ale silní exportéři se už musejí chovat jinak, pokud chtějí konkurovat zahraničním značkám s progresivnější imagí.

Ještě by mne zajímala jedna věc, a to zda máte nějakou vysněnou zakázku či zadání.
RONY: Lákala by mne spolupráce s dalšími mezinárodními jmény. Skvělá byla spolupráce s Pernod Ricard, kde jsem vytvořil lahvičku na exkluzivní Caviar vodku. V Česku by mne bavila práce pro Mattoni, se kterou jsem v minulosti hodně spolupracoval a dnes mám nové nápady.

Sládci připravili speciální várku amerického piva, vzniklo ze tří odrůd

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Domažlický deníkAutor:Klára MrázováDomažlice

Na počest americké armády, která 5. května 1945 osvobodila Domažlice, připravili sládci z městského pivovaru speciální várku svrchně kvašeného piva. Limitovaná edice už je v prodeji.

APA neboli American Pale Ale vznikl ze tří odrůd chmele dovezeného z USA. „Jde o Amarillo, Citra a Cascade. Lehce voní a chutná po citrusových plodech a tropickém ovoci, koření a překvapivě také po broskvi. Při studeném chmelení, které jsme použili, dokážou kvasinky transformovat jednu silici na druhou,“ vysvětlila vrchní sládková domažlického pivovaru Jana Müllerová. Doplnila, že vycházela ze zaoceánských receptur, které si nastudovala. Příprava a výroba svrchně kvašené jedenáctky trvaly několik týdnů.

Pivo pojmenovali podle partnerského města Domažlic, kterým je Two Rivers v americkém Wisconsinu. „Navíc odtud pocházel důstojník Matt Konop, který se podílel na osvobození Domažlic a jehož předci měli kořeny na Chodsku,“ řekla Müllerová. S kolegy přichystala 1000 litrů piva, v prodeji je ve výdejním okénku. „Pokud bude o jedenáctku zájem, rádi ji připravíme zase v létě,“ uzavřela Müllerová.

Po pandemii restaurace zvednou ceny, varuje Stárek

Publikováno:před 6 dnyZdroj:CNN PrimaAutor:Dáša Šamanová

Růst cen v restauracích dosáhne pravděpodobně 5 až 10 procent. S tímto odhadem vystoupil prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek ve vysílání CNN Prima NEWS. I když někteří majitelé restaurací zdražení po pandemii avizovali, podle Stárka nebude celoplošné. Otevření zahrádek by podnikatelům mohlo pomoct přežít a lidé se do hospod vrátí hlavně proto, aby se mohli setkat, zdůrazňuje šéf asociace.

„Odhadoval bych, že něco kolem pěti až deseti procent růstu cen v restauracích pravděpodobně zaznamenáme,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Václav Stárek.

„Někdo je ohrožen více, někdo méně. Vezměme si městečko, kde jsou tři až čtyři restaurace. Podnikatel si nemůže sednout, podívat se z okna a říci, že zvýší ceny o 20 procent, protože potřebuje dohnat nějaké ztráty. Například na venkově si velmi často tím, že dochází ke zvyšování vstupů, snižují svou obchodní marži čili svůj výkon. Často navíc záleží na lokalitě a skladbě zákazníků,“ vysvětlil šéf Asociace hotelů a restaurací. Dodal, že záleží i na dodavatelích nebo třeba na tom, zda jsou restaurace v nájmu.

Šrámy po pandemii si ale podle Stárka restauratéři na zákaznících hojit nebudou. „Náš trh není regulovaný a je zde poměrně vysoké konkurenční prostředí. Takže podezřívat podnikatele z toho, že teď si chtějí dohnat to, co ztratili, asi není úplně namístě, protože k tomu vlastně ani nemají možnost,“ podotkl Stárek.

Zvyšování cen podle něj ekonomicky dává smysl kvůli inflaci a vyšším nákladům. „Průměrná míra inflace v roce 2020 byla 3,2 procenta, tedy nejvyšší od roku 2012. A náklady se zvyšovaly kvůli bezpečnostním opatřením, ať už to bylo snižování kapacit z důvodu rozestupů, omezení provozní doby nebo nákupu dezinfekce a dalších věcí, které se přímo dotýkají ekonomiky restaurací,“ popsal Stárek.
Zdražování není nic nového

Zdražování podle něj není nic nového. „Ceny v restauracích rostly v roce 2019 zhruba o 10 procent. Trh se musí přizpůsobit vstupům, které tady dnes jsou. Náš trh naštěstí není nijak regulován. Čili o kolik se zdraží, je otázka trhu. Nedá se to říci plošně, ale dlouhodobě bude mít na cenu vliv například i vývod daní,“ upřesnil Stárek.

Zdůraznil, že česká gastronomie je jedna z nejlevnějších v Evropě. „A dlouhodobě jsme za ostatními zaostávali. A podobně je to i v ubytovacích službách. Máme služby pořád velmi levné a více kvalitní, takže prostor pro zvyšování cen je,“ uznal prezident Asociace hotelů a restaurací s tím, že je však tento prostor limitovaný ochotou, zájmem zákazníků a kvalitou, kterou zařízení bude poskytovat.

„A to je dobře. Protože dobré restaurace, které budou poskytovat kvalitní služby, určitě budou mít prostor, aby si za dobrou službu řekli něco více. Ale hlavně se to řídí ekonomickou situací,“ dodal Stárek v televizi CNN Prima NEWS.

Pivo zdraží o tři až pět korun, jídlo o deset až dvacet
Na to, že zdraží pivo o tři až pět korun a jídlo o deset až dvacet korun oproti cenám před lockdownem, upozornily i Lidovky.cz. „Není jiné cesty. Zdražení bude skokové a radikální. Zpočátku podle našich poznatků v průměru o deset procent, během roku o 15 až 20 procent,“ uvedl pro webu Luboš Kastner, spolumajitel sítě restaurací Hospodska a garant gastro oboru v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Podle některých odhadů přišel gastro obor na tržbách za dobu covidu o více než 100 miliard korun. Podle Václava Stárka jsou podnikatelé po dalším více než sedmiměsíčním uzavření prakticky na konci svých sil. „Kolik restaurací nepřežije, je ještě asi předčasné říkat. Odhadujeme to zhruba na třetinu gastronomických zařízení, která už by nemusela znovu otevřít,“ řekl CNN Prima NEWS šéf Asociace hotelů a restaurací.

Zahrádky pomohou podnikatelům přežít
Ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS znovu zopakoval, že zahrádky restaurací by se mohly otevřít 17. května. Vnitřní prostory hospod jsou ale až v balíčku číslo pět, a to jen pro testované, očkované nebo lidi s protilátkami.

„Zahrádky restaurací už prakticky mohly být otevřené nebo by se do poloviny května mohly otevřít. Co se týká vnitřních prostor, tam to zatím není úplně jasné, ale mělo by to být až v pátém balíčku. Stejně tak je to u ubytovacích služeb. I přesto, že jsou velmi bezpečné, plánují se obnovit někdy ve čtvrtém balíčku, což může být někdy možná koncem května nebo začátkem června,“ potvrdil šéf Asociace hotelů a restaurací s tím, že otevření zahrádek by mohlo restauratérům pomoct alespoň částečně přežít.

Zároveň ale upozornil, že je potřeba si uvědomit, že stále budou určitým způsobem omezeny kapacity kvůli rozestupům hostů a že zahrádka je sezonní věc, protože je závislá na počasí. „A v neposlední řadě zahrádky většinou celkově nejsou srovnatelné s vnitřními prostory restaurací,“ podotkl Stárek.

Restaurace je o setkávání lidí
I když během pandemie vzrostla popularita službám zaměřeným na dovážku jídla, podle Stárka lidé budou do restaurací chodit, protože tam jde především o setkávání lidí. „To je ta největší motivace. Pak je dobré a kvalitní jídlo a nápoje. A to všechno v kombinaci s prostředím a zážitkem. Čili si nemyslím, že by on-line prodeje měly převálcovat klasickou restauraci. Pořád zůstává, že host by měl mít nějaký zážitek, který nemá doma, když si uvaří jídlo,“ řekl optimisticky Stárek CNN Prima NEWS.

Podobně to vidí i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Zájem lidí o návštěvu restaurací bude minimálně zpočátku velký. Vidíme to třeba na příkladu Velké Británie. Při zdražení zafunguje potřeba hospod aspoň zčásti dohnat tržby. A také určitá solidarita hostů. Gastro podnikům zdražují i některé vstupy,“ řekl Lidovkám.cz Křeček.

Web zároveň upozorňuje, že lidé zřejmě budou vyšší ceny ochotně akceptovat, protože na to mají našetřeno z doby, kdy kvůli nucenému uzavření hospod, obchodů a služeb nebylo kde utrácet.

Z přepočtených údajů České národní banky vyplývá, že úspory na účtech domácností vzrostly během 12 měsíců s pandemií (od loňského března do letošního února) v průměru téměř o 27 tisíc korun na obyvatele. To je zhruba čtyřikrát vyšší částka, než kolik jsme dokázali ušetřit ročně ve 20 předchozích letech. Ke zdražení navíc už došlo například i v některých službách, jako jsou již otevřená kadeřnictví.

Stárek ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že pandemie koronaviru svět zásadně změní. „Zásadním způsobem se mění i mapy cestovního ruchu ve světě a bude se měnit způsob, jakým se dá cestovat. Stejně jako když jsme zaznamenali teroristické útoky v září 2001, což mělo poměrně velký vliv na cestování minimálně v letecké dopravě. Tato pandemie bude mít určitě dopady i na gastronomii jako takovou a na provozování restaurací,“ myslí si šéf asociace.

Pivovar Holba získal dvě zlata v European Beer Challenge 2021

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PRHolba

Hanušovický Pivovar Holba slaví mimořádný úspěch v prestižní mezinárodní soutěži European Beer Challenge 2021, a to se dvěma ležáky, Holbou Šerák a Holbou Premium, které získaly zlaté medaile v kategorii světlý ležák českého typu.

Mezinárodní degustační soutěž European Beer Challenge 2021 se tradičně konala v Londýně, kde v průběhu dubna přihlášená piva hodnotili zkušení degustátoři. Piva Holba Šerák a Holba Premium zde uspěla v konkurenci někalika tisíc vzorků piv z 39 zemí světa.

„Letošní úspěchy pro nás mají velký význam, protože se nám se Šerákem i Holbou Premium podařilo obhájit zlaté medaile z roku 2019. Zvítězit je důvod k radosti, ale zopakovat úspěch a opakovaně přesvědčit náročné mezinárodní porotce o kvalitě našeho piva, to je teprve důvod k oslavám,“ komentoval úspěch Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba a dodal: „už se nemůžeme dočkat plánovaného znovuotevření restaurací a hospod, abychom se o načepované nejlepší české ležáky mohli podělit i se zákazníky.“

European Beer Challenge
Evropská degustační soutěž, která se každoročně pořádá v Londýně, je specifická zejména tím, že jednotlivé vzorky formou slepé degustace posuzují přímo přední světoví kupci piva. Kromě toho, že jsou šance na výhru soutěžních nováčků i ostřílených předních světových výrobců piva vyrovnané, úspěch v této soutěži je zároveň také jedinečnou příležitostí k prezentaci značky nejen v rámci britského trhu, ale zároveň celé EU. I to je důvodem, proč je o účast v soutěži ze strany pivovarů každoročně velký zájem a počet konkurenčních vzorků vysoký.

Ztráty pivovarů za čepované pivo loni dosáhly 6 miliard, uvádí studie

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Největší výpadky prodeje v restauracích byly v dubnu, kdy šlo o o meziroční propad o 81 procent, a v listopadu, kdy šlo o 89 procent.

Lidé v ČR loni za čepované pivo utratili o šest miliard korun méně, odhaduje studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou má ČTK k dispozici od Českého svazu pivovarů a sladoven. Do té autoři ale nezapočítávají tržby minipivovarů, částka tak může být ještě o desetinu vyšší. Suma také nezahrnuje ztráty v době, kdy mohly být loni restaurace otevřené.

Na druhou stranu ale ztráty pivovarů nebudou tak vysoké, protože studie se zabývá segmentem tzv. on-trade, tedy prodejem čepovaného piva, přičemž pivovarům vzrostly loni prodeje baleného piva v plechovkách a lahvích, tzv. off-trade prodej.

"Ještě v roce 2019 dosahoval poměr mezi výstavem piva v segmentu on-trade a off-trade 35 procent k 65 procentům. Pandemická bezpečnostní opatření, omezení provozu restaurací a také pokles exportu českého piva v loňském roce výrazně omezily konzumaci piva v barech a restauracích, kde podíl na celkové spotřebě poklesl z 35 procent na 26 procent," informuje CETA.

Největší výpadky prodeje v restauracích byly v dubnu, kdy šlo o o meziroční propad o 81 procent, a v listopadu, kdy šlo o 89 procent. Za celý loňský rok klesly meziročně prodeje piva v restauracích v průměru o 31 procent, uvedl analytik CETA Michael Fanta. Nejlépe se pak pivo v restauracích prodávalo v červenci a v srpnu.

Podle analýzy tvoří čepované pivo zhruba třetinu tržeb restauračních zařízení, ztráty v celém restauračním segmentu tak budou násobně vyšší.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, uvedli již dříve zástupci svazu.

Předloni byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů. "Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně," uvedl předseda svazu František Šámal.

Od hrnce k Pivovaru Bartoš

Publikováno:před 8 dnyZdroj:KoridorAutor:Marek BartošBartoš

Můj Přítel hrnec
„Každý umí říct, jestli mu pivo chutná, nebo ne. Ale mám vůbec právo kritizovat pivo, když jsem nikdy žádné neuvařil?“
Přesně tato otázka, položená v roce 2017, začala celý příběh Pivovaru Bartoš.
Od rodičů jsem si půjčil zabijačkový hrnec, objednal suroviny a jal se uvařit svoje první pivo. Byl to ležák, kvůli kterému bylo čtrnáct dní teplo v lednici, než na několik desítek půllitrů.
Nebylo ani dobré, ani strašné, ale bylo moje! Tak začala moje vášeň v domácím vaření.

Savan a Mlsnej fotr
Zkoušel jsem to ještě pár let, až jsem najednou uvařil amerického portera podle vlastního receptu, kterého si zamiloval snad každý, kdo ho pil. Poptávka se hrnula, kamarádi chtěli piva víc a víc, a já vařil a vařil. Porter byl dokonce tak dobrý, že si ho zamiloval i můj tchán, který pivo takřka nepije, a protože tchán jako kdyby z oka vypadl jednomu z kamarádů do deště, dostalo pivo název Savan.

Další na řadě byl ležák! Rok jsem ladil recept, kterým jsem chtěl oslnit svého tátu! Mlsnýho Fotra, protože nijak jinak se můj táta nazvat nedá, se mi povedlo doladit po roce zkoušení. Výsledek stál za to! Nádherně jantarový, hořký, plný ležák hodný svého jména.
Já měl další poptávky na pivo, které pocházelo z malé padesátilitrové varny, po které prahlo moje okolí. A tak se zrodil nápad: „Co kdybych si založil oficiální pivovar?“

Pivovar Horní Dobrouč
V roce 2020 jsem si začal pohrávat s myšlenkou Pivovaru Horní Dobrouč, název se odvíjel od obce, kde žiji. Nakreslili jsme logo, vyrobili etikety a já neustále přemýšlel nad tím, kde sehnat peníze na vybavení a kde pivovar vlatně postavit.
Jeden z mých dlouholetých kamarádů si ode mě nechal uvařit pivo na svatbu, kde za mnou chodili hosté a jeden za druhým vznášeli dotaz: „Kde jsi to tvoje pivo můžu koupit?“ Nešlo to! Ale já věděl, že cesta musí existovat!

Létající pivovar
Na Nový rok 2021 jsem si dal předsevzetí: „Já ten pivovar založím!“ Po dlouhém pátrání po všech možných technologiích jsem se dostal k Pivovaru Na Kopečku.
„A nechcete si zkusit létat?“ zněla osudová otázka. „Uvařte si pivo, podle vašeho receptu a nemusíte nic shánět!“
Po krátkém přemýšlení jsem na návrh kývl. Myšlenka měla jediný zádrhel. Pivo se nebude vařit v Dobrouči! Proto bylo zvoleno nové jméno.

Pivovar Bartoš
Každé pivo by mělo být neodmyslitelně spjato s místem svého původu, proto je většina jmen pivovarů odvozena od svého sídla. My ovšem víme, že nebudeme létat věčně, jednou bychom chtěli mít vlastní pivovar a ve Svitavách to nebude.
Proto jsme pojmenovali pivovar podle další neodmyslitelné části. Pivo je mé vlastní a já za něj ručím! Ručím za něj tak, že se pod jednu každou láhev klidně podepíši! Proto na kažké etiketě najdete můj podpis a mé jméno.
Mlsnej Fotr je můj táta, Savan je můj tchán, a pivo je tak spjaté se mnou a prací a péčí, kterou mu dávám.

Co dál?
Čeká nás dlouhá cesta, než pivovar přistane. Nová piva, jména, místa. Co však navždy zůstane, je naše láska k poctivému řemeslu, lahodným surovinám a úcta k nápoji, který zná celý svět.

Máte chuť?
Pivo z Pivovaru Bartoš si můžete již dnes přeobjednat na našich webových stránkách, www.pivovar-bartos.cz.

Momentálně je v nabídce pouze Mlsnej Fotr, ale již brzy se rozšíří o Savana, a také pracuji na ležácké dvanáctce, jež bude věnována jednomu z mých přátel, který mi v životě neskutečně pomohl.
Teď už je jenom na Vás, abyste si nechali chutnat! A užili si řemeslné pivo, které s sebou nese příběh.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.05.2021 15:198.898/8.898