Novinky a zajímavosti ze světa piva

Blíží se mezinárodní den piva a situace na trhu ukazuje, že jeho budoucnost tkví v tom nealkoholickém. A ne jen tak ledajakém. Takovém, že stěží poznáte rozdíl od alkoholického. Do drahé technologie investoval i národní pivovar.
Článek

Ačkoliv Česko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu na světě, za což vděčí především pivu, trend se zrovna u něj pomalu mění. Loni Češi zkonzumovali nejméně piva v historii, 121 litrů na osobu. Každý dospělý Čech tedy vypil o osm piv méně než v roce 2024.

Nealkoholické pivo se pak řadí k mála rostoucím pivním kategoriím. Podíl na celkových prodejích piva se dnes blíží deseti procentům – před osmi až deseti lety to bylo kolem pěti až šesti procent. A to už je dostatečný důvod pro to, aby i menší pivovary začaly tento segment mnohem více řešit.

Nedávno u nás dokonce vznikl létající minipivovar FeelsGood, zabývající se výhradně nealkoholickými pivy.

A letos v únoru to byl dokonce jeden z menších pivovarů, který v oboru způsobil nemalou senzaci. Vinohradský pivovar přišel s nealkoholickým pivem, které vyrobil u nás dosud nevyužívanou technologií na principu reverzní osmózy.

Jde o proces, při kterém se z várky klasického alkoholického piva následně šetrně odstraní alkohol. Pod tlakem projde speciální membránou, která dokáže oddělit molekuly etanolu a vody. Tělo i aroma zůstanou, zpět se doplňuje odplyněná voda, a vznikne tak nápoj, který vypadá, voní i chutná jako běžné pivo.

S nealkem už tým v čele s ředitelem a spolumajitelem Vinohradského pivovaru Danem Hojdarem experimentoval už předtím. Stejně jako další producenti řemeslných piv nebo výrobce zřejmě nejznámější značky nealko piva Birell sáhl zprvu po speciálních kvasnicích, které produkují pouze velmi malý obsah alkoholu. S výsledkem ale nebyl spokojen.

Proto se rozhodl k investici za vyšší jednotky milionů korun a přesvědčil ho k tomu jeden konkrétní moment: Když v restauraci Vinohradského pivovaru výčepní omylem narazil sud prototyp s dealkoholizovanou IPA a čepoval jej jako klasické pivo. „V té době tam seděli i lidé z pivovarského byznysu a nikdo nepoznal, že je to nealko,“ vyprávěl Seznam Zprávám v únoru Hojdar.

Budvar své „dealko“ nabízí v zahraničí
Ani průmyslové pivovary nezůstávají pozadu. Stejnou technologii si nedlouho po Vinohradech pořídil národní pivovar Budějovický Budvar. Od dubna už svůj dealkoholizovaný ležák nabízí na exportních trzích. K dostání je i na Slovensku, s domácím trhem pivovar ale zatím čeká.

„Novou technologii uvádíme do provozu postupně. V první fázi jsme se z kapacitních důvodů zaměřili na vybrané exportní trhy, kde jsme zaznamenali velký zájem. Český trh bude následovat v dalším kroku,“ říká pro Seznam Zprávy tisková mluvčí Budvaru Barbora Povišerová. Pár měsíců si na modrobílé plechovky v českých obchodech tedy ještě počkáme. Předpokládaný termín uvedení je podle ní začátek roku 2027.

Cenu, za jakou bude produkt u nás nabízet, ještě pivovar nechce prozrazovat. V nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy ale ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák uvedl, že vzhledem k nákladné metodě bude muset být dražší než klasické nealko pivo.

Reverzní osmóza šitá ležákům
Další české pivovary pořízení takového přístroje zatím neoznámily, podle ředitele a vrchního sládka pivovaru Zichovec Martina Urbana se však o technologii lidé v oboru mnohem více zajímají.

„Společně s kolegy z několika menších pivovarů jsme se byli podívat přímo u jejího dodavatele, společnosti Bucher Denwel, takže určitý zájem mezi pivovary rozhodně existuje - do jaké míry je to zájem investiční a do jaké míry ‚jen‘ zájem se edukovat a neztrácet přehled - jako v našem případě - neposoudím,“ říká s tím, že Zichovec si technologii pořizovat neplánuje.

Největší přínos reverzní osmózy vidí totiž hlavně při výrobě nealkoholických ležáků, který není součástí portfolia Zichovce a ani o jeho produkci neuvažuje. Soustředí se na výrazně chmelené ejly a ovocné kyseláče, které vyrábí pomocí nízko prokvášejících kvasinek.

„Právě u těchto piv dokážeme dosáhnout skvělého výsledku bez nutnosti alkohol z hotového piva následně odstraňovat. Reverzní osmóza by nám u těchto stylů nepřinesla jednoznačně lepší chuť ani vyšší kvalitu. V některých ohledech by mohl být výsledek dokonce méně vhodný pro to, čeho chceme dosáhnout – například kvůli lehčímu tělu a větší vodnatosti, což jsou negativa, která si s sebou tato technologie nese,“ vysvětluje Urban.

Pár nealko nevýhod
Mezi další nevýhody jmenuje ale také prostorová omezení, výši investice a provozní náročnost. Jedna z hlavních výzev je pak vyšší spotřeba vody – kromě samotného „vstupního“ piva vyžaduje totiž systém ještě dodatečnou vodu na membránovou filtraci a sanitaci zařízení.

Míra této zátěže ale závisí na dalším technologickém řešení. Mluvčí Budějovického Budvaru například uvádí, že využití reverzní osmózy nezvyšuje celkovou spotřebu vody pivovaru. „Voda použitá při procesu reverzní osmózy se v našem pivovaru dále využívá jako technologická voda, takže nejde o dodatečnou spotřebu ani o vodu, která by po procesu odcházela jako odpad,“ ubezpečuje.

Zatím ale trend nealko piv nejvíce táhnou především jeho ochucené varianty. Podle loňského průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven patří jejich obliba mezi hlavní důvody, proč vůbec Češi nealkoholické pivo pijí.

Ochucené nealkoholické pivní mixy přitom v posledních letech vyvolávají také debatu kvůli tomu, že řada z nich obsahuje až 0,5 procenta alkoholu a jsou oblíbené i mezi dětmi a mladistvými, pro které může jejich konzumace představovat riziko. Změnu letos v únoru oznámil Plzeňský Prazdroj, který obsah alkoholu u všech ochucených variant Birellu změnil na 0,0 procenta. To však nic nemění na tom, že mohou pro mladé nadále fungovat jako vstupní bod do světa piva.

Při toulkách Českem se můžete řídit celou řadou map. Podle hradů a zámků, podle krajiny, tradic nebo místní kuchyně. Existuje ale ještě jedna mapa, která má svou vlastní chuť – mapa českých pivovarů. Každý region v ní vypráví jiný příběh. Někde ožívá staletá tradice, jinde odvaha experimentovat. Někde se pivo rodí v horách, jinde v industriálním srdci města. Spojuje je jediné, vznikají díky lidem, kteří mají ke svému místu vztah.

České pivo je fenomén, který zná celý svět. Za jeho pověstí ale nestojí jen velké značky. V posledních letech stále více pozornosti získávají také malé řemeslné pivovary – místa, kde se pivo vaří s osobním rukopisem, nápadem a respektem k řemeslu.

Právě regionální pivovary ukazují, jak pestré české pivovarnictví může být. Každý z nich má vlastní příběh, vlastní charakter a vlastní spojení s místem, kde vzniká.

Pivní cesta Českem začíná doma
Možná žijete v Praze a zajímá vás, jaké pivo se vaří přímo ve vašem okolí. Možná vyrážíte za rodinou na Vysočinu, na výlet do Krkonoš nebo na jižní Moravu. Možná hledáte tip na pivo, které vám připomene místo, ke kterému máte vztah.

Právě propojení lidí s jejich regionem je hlavní myšlenkou projektu Regionalita v Kauflandu. Ten pomáhá lokálním výrobcům dostat jejich produkty blíž k zákazníkům a umožňuje objevovat značky, které mají svůj příběh, původ i vztah ke konkrétnímu místu.

Vydejte se s námi na cestu po českých krajích a poznejte pivovary, které dokazují, že každý region má svou vlastní chuť.

LIBERECKÝ KRAJ

Pivovar Volt: Elektrizující chuťové zážitky od jablonecké přehrady
U jablonecké přehrady vzniká pivo, které si zakládá na originalitě. Pivovar Volt se rychle proslavil nejen skvělou chutí, ale také svým nápaditým vizuálním stylem a názvy piv, které jsou inspirované světem fyziky a elektřiny – v jejich portfoliu tak najdete kousky jako Baterka, Zkrat, Jiskra nebo Pojistka. Za tímto hravým přístupem se však skrývá precizní řemeslo. Jejich piva jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná a vařená s obrovskou péčí z těch nejlepších tuzemských i světových chmelů. Ve Voltu tak dnes vaří více jak 60 druhů piv různých pivních stylů – od klasických českých ležáků přes kyseláče, stouty až po APA, IPA, NEIPA nebo třeba pšeničné speciály.

ÚSTECKÝ KRAJ

Pivovar Kocour: Průkopník pivních speciálů ze Šluknovského výběžku
Když v roce 2008 vznikl ve Varnsdorfu Pivovar Kocour, patřil mezi průkopníky české craftové revoluce. V době, kdy většina lidí spojovala pivo hlavně s klasickým ležákem, začal ukazovat kouzlo stylů jako IPA, ALE nebo Stout. Nebál se experimentovat a pomohl změnit pohled Čechů na to, co všechno může pivo nabídnout. Kocour není zajímavý jen pivem. Jeho areál s vlastní železniční zastávkou a ubytováním v retro vagonech dokazuje, že pivovarnictví může být také zážitek.

KARLOVARSKÝ KRAJ

Pivovar Permon: Západočeská craftová ikona se srdcem horníka
Sokolovský Pivovar Permon nese ve svém názvu odkaz na hornickou historii Karlovarského kraje. Z malého rodinného projektu se postupně stal jeden z výrazných českých minipivovarů. Jeho síla stojí na poctivosti a odvaze hledat nové cesty. Vedle skvěle vyladěných tradičních ležáků totiž mistrně ovládá moderní svrchně kvašené speciály (jako jsou jejich populární IPA a APA) a nebojí se experimentovat s ovocnými tóny či netradičními chmely z celého světa.

JIHOČESKÝ KRAJ

Bohemia Regent: Příběh, který se píše už více než 600 let
V Třeboni se pivo vaří od roku 1379. Bohemia Regent patří mezi nejstarší nepřetržitě fungující pivovary na světě a dodnes staví na odkazu klasického českého pivovarnictví. Prvotřídní český slad, žatecký chmel a respekt k tradičním postupům tvoří základ piv, která mají charakter svého regionu. Mezi vlajkové produkty patří zejména prémiový světlý ležák a oblíbené polotmavé pivo Petra Voka, které dlouhodobě patří k nejvyhledávanějším pivům pivovaru.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Krkonošský Medvěd: Síla hor v každém doušku
Ve Vrchlabí, u brány do Krkonoš, obnovil Krkonošský Medvěd tradici vaření piva, která v regionu dlouho chyběla. Od roku 1995 patří mezi průkopníky českého minipivovarnictví a staví na spojení horské čistoty, poctivého řemesla a chuti experimentovat. Vedle dokonale vyladěných, příjemně hořkých tradičních ležáků spodního kvašení se totiž proslavil svou odvahou experimentovat a vařit prvotřídní svrchně kvašené speciály (jako jsou různé variace stylů ALE či IPA) plné intenzivního chmelového aroma a ovoce.

VYSOČINA

Pivovar Revolta: Hrdá pivní vzpoura v srdci Vysočiny
Pivovar Revolta vtrhnul na scénu s jasnou misí – vrátit poctivé řemeslné pivo zpět do Žďáru nad Sázavou a ukončit dlouhé desetiletí trvající pivní půst v tomto regionu. V historických prostorách na žďárském náměstí vznikají skvěle pitelné tradiční ležáky s moderními, odvážně chmelenými svrchně kvašenými speciály typu IPA či APA.

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Minipivovar Matuška: Z garáže na Křivoklátsku se zrodil fenomén českého craftu
Příběh pivovaru Matuška z Broum na Křivoklátsku ukazuje, že velké věci mohou vzniknout z malého začátku. V roce 2009 uvařil sládek Martin Matuška společně se synem Adamem první várku piva na malé varně, která vznikala téměř vlastníma rukama. Od začátku měli jasný cíl – vařit pivo bez kompromisů a ukázat, že česká pivní kultura může mít mnohem více podob než jen klasický ležák. Matuška patří mezi průkopníky české řemeslné scény a pomohl otevřít cestu moderním pivním stylům, jako jsou IPA nebo APA. Dnes je Matuška pojmem, který si drží status jednoho z nejrespektovanějších minipivovarů v zemi, a to především díky tomu, že i přes moderní technologie zůstala v každém doušku poctivá lidská práce a rodinná vášeň.

PRAHA

Pivovar Trilobit: Nezkrotná pivní kreativita s rukopisem oceňovaných sládků
Praha není jen městem historických památek a kulturních zážitků. Je také místem, kde vznikají zajímavé pivní příběhy. Jedním z nich je Pivovar Trilobit, který založili zkušení sládci Monika a Petr s cílem vytvořit značku postavenou na svobodě, kvalitě a chuti objevovat nové možnosti. Trilobit spojuje tradiční české pivovarnictví s moderními světovými styly. Vedle ležáků vznikají také originální speciály, které ukazují, že i městský pivovar může mít vlastní charakter.

PARDUBICKÝ KRAJ

Pivovar Clock: Přesnost, která chutná
V Potštejně vzniká pivo, které propojuje technickou preciznost s tvůrčí svobodou. Pivovar Clock od svého založení v roce 2014 ukazuje, že moderní české pivovarnictví může být odvážné, hravé a zároveň postavené na dokonalém řemesle. Pivovar si zakládá na absolutní čistotě stylu a prvotřídních světových surovinách. Jejich portfolio nabízí chuťově fascinující zážitek: od dokonale pitelného ležáku Hektor přes legendární a intenzivně ovocnou Clock APA 12° až po prémiové svrchně kvašené speciály. Je to značka pro ty, kteří nehledají kompromisy, ale stoprocentní kvalitu a moderní design v každém doušku.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Jarošovský pivovar: Hrdost Slovácka v každé láhvi
V Uherském Hradišti vsadili na stoprocentní regionální patriotismus a pivo vaří výhradně z prvotřídních surovin od místních moravských zemědělců. Jejich nefiltrované a nepasterizované kousky mají neuvěřitelnou jiskru. Ať už si otevřete dokonale pitelný, chmelově hořký ležák Jura či Šohaj, nebo sáhnete po některém z jejich odvážných svrchně kvašených speciálů, čeká vás zážitek bez filtrů a bez příkras. Jarošovské pivo je zkrátka „pivo jako malované“, ve kterém vedle folklórní duše pulzuje ta nejvyšší moravská kvalita.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Hanácký pivovar:Tradice, která se nebojí experimentů
V Olomouci-Holici se potkává historie s moderním pohledem na pivovarnictví.

Hanácký pivovar navazuje na tradici olomouckého pivovarnictví, zároveň se ale nebojí experimentovat a hledat inspiraci ve světě. Vedle poctivého, dokonale pitelného českého ležáku jako je Sladař nebo Šafář tak můžete ochutnat i vyladěné svrchně kvašené speciály pro ty, co hledají originalitu. Je to zkrátka pivo s hanáckým srdcem a světovým rozhledem.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Pivovar Harry: Nezkrotná pivní rebelie přímo z pulzujícího srdce Brna
Brno je město, které má vlastní rytmus. A Pivovar Harry tuto energii přenáší i do svých piv. Od svého vzniku v roce 2021 se stal výraznou součástí brněnské gastronomické scény. V industriálním prostoru bývalé pošty vznikají piva, která spojují uvolněnou atmosféru s vysokými nároky na kvalitu. Vedle dokonale vyladěných ležáků (jako je vlajková loď Born) se nebojí experimentovat se světovými pivními styly, svrchně kvašenými speciály ani divokými sezónními kombinacemi.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Nachmelená opice: Krnovský příběh plný chmele
V bývalé textilní továrně Karnola v Krnově vznikl pivovar, který si získal pozornost nejen názvem, ale především kvalitou svých piv. Nachmelená opice kombinuje hravou identitu s precizním řemeslem. Za veselými etiketami se skrývá důraz na práci s chmelem, objevování nových stylů a chuť posouvat hranice. Jejich stabilní portfolio, kterému dominuje citrusová Sun APA, šťavnaté tóny IPA a poctivá, plná spodně kvašená jedenáctka, pravidelně vozí medaile z tuzemských degustačních soutěží

PLZEŇSKÝ KRAJ

Knížecí pivovar Plasy: Návrat příběhu, který neměl skončit
V areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích se pivní historie začala psát už před staletími. V roce 1966 ale tradice na dlouhou dobu utichla. O padesát let později se do historických prostor vrátil život. Díky odhodlání obnovit starou pivovarskou tradici dnes znovu vzniká pivo, které spojuje minulost se současností. Od klasického, dokonale pitelného ležáku až po hutné, silné speciály.

Čtrnáct krajů.
Čtrnáct pivovarů.
Čtrnáct různých příběhů.
Právě v tom spočívá síla regionality. Nejde jen o místo původu na etiketě. Jde o příběh lidí, surovin a tradic, které se s daným místem pojí.

Projekt Regionalita v Kauflandu lokální produkty přibližuje k zákazníkům. Díky regionálnímu vystavení mohou lidé objevovat výrobky od lokálních producentů a poznávat značky, které mají své kořeny v konkrétních částech České republiky.
Ať už hledáte pivo z kraje, kde žijete, nebo chcete ochutnat něco z míst, kam vás zavede cesta, řemeslné pivovary nabízejí možnost poznat Česko jiným způsobem.

Protože každý kraj má svůj charakter.

Každý pivovar má svůj příběh.

A někdy se ten nejlepší příběh vypráví u dobře načepovaného piva.

Ráno si vyzvednout kávu a sendvič, v poledne zajít na rychlý oběd a večer posedět u steaku a piva z hor. Restaurace Trautenberk na trutnovském Bojišti má za sebou prvních padesát dní a její originální koncept si postupně nachází své hosty.

„Zákazníka si musíme získat krok za krokem, protože nejsme přímo v centru města. Už teď ale máme stálou klientelu, která se k nám vrací. Dá se říct, že si štamgasty budujeme od prvního dne otevření,“ říká provozní restaurace Lukáš Schejbal. Vedle místních do Trautenberku míří také návštěvníci, kteří městem projíždějí cestou do Krkonoš nebo se z hor vracejí domů. Právě pro ně má být podnik pohodlnou zastávkou, při níž si mohou vybrat mezi rychlým občerstvením a delším posezením. „Jsme nový tým lidí v novém prostoru, provoz si ještě sedá, ale všechno běží a postupně jednotlivé věci dolaďujeme,“ dodává optimisticky Lukáš Schejbal.

Trautenberk otevřel v pátek 12. června. Do Trutnova přinesl pivo z Malé Úpy, českou kuchyni založenou na čerstvých surovinách a především spojení tří odlišných provozů – hlavní restaurace, bistra a výdejního okénka T-drive.

T-drive: pivo i hotovky přímo do auta
Největší novinkou je T-drive. Výdejní okénko umožňuje lidem nakoupit bez hledání parkovacího místa a vystupování z auta. Podobnou službu nabízejí hlavně velké řetězce rychlého občerstvení, v případě samostatné pivovarské restaurace jde ale v širokém okolí o nezvyklý koncept.

„Naší myšlenkou je nenabízet z T-drive okénka pouze naše piva, ale také celý sortiment bistra. Máme obaly na jídlo s sebou, takže zákazník, který u okénka zastaví, si může objednat kávu, sendvič, něco sladkého nebo klidně teplé jídlo z aktuální nabídky. Když například ví, že dnes máme krkonošský oheň s bramboráčky, objedná si dvě porce a dostane je zabalené přímo do auta,“ popisuje provozní.

Bistro zvládne rychlý oběd i jídlo na víkend
Druhou částí podniku je bistro. „To je určené pro člověka, který nemá čas na delší posezení. Přijde, vybere si připravené jídlo, nají se a může pokračovat dál,“ tvrdí Lukáš Schejbal. Ve všední dny bistro nabízí od 10 do 15 hodin polévku a tři hotová jídla. Aktuální nabídku vždy zjistíte například na Menicka.cz. Výhoda je, že připravený oběd si vyberete u výdejního pultu, takže se najíte rychleji než v klasické restauraci.

Nabídku bistra doplňuje vitrína se sendviči, tortillami, bagely, obloženými chleby a plněnými croissanty. Nechybějí ani dezerty, například panna cotta, cheesecake nebo míša řezy. Řadu výrobků si personál připravuje přímo na místě. „Pár dní starou novinkou je, že bistru si v úterý a v pátek můžete koupit čerstvé pečivo z rodinné pekárny Breadlove v Mladých Bukách,“ upozorňuje Lukáš Schejbal.

Do budoucna chce Trautenberk nabídku posunout ještě dál. V bistru by měly přibýt pomazánky i hotová jídla v zavařovacích sklenicích, třeba guláš nebo svíčková. Zákazník by se tak mohl zastavit cestou na chalupu nebo do hor a nakoupit si jídlo na celý víkend.

České jídlo postavené k pivu
Chcete-li si na Bojišti posedět déle, tak hlavní restaurace, nebo teď v létě venkovní zahrádka jsou ideálním místem. Kvalitu řemeslných piv z Malé Úpy, kde pivovar sídlí v nadmořské výšce 1045 metrů, letos potvrdila také mezinárodní degustační soutěž Pivní pečeť, která se koná v rámci přehlídky International Beer Festival. Pivovar Trautenberk si z Litoměřic odvezl dvě medaile – temný Trautenberk Stout získal stříbro a Trautenberk 14 APA bronz. Piva v soutěži hodnotí odborná porota při slepé degustaci podle vzhledu, vůně, chuti a celkového charakteru.

Jídelní lístek pak stojí především na tradiční české kuchyni a jídlech, která se přirozeně hodí k pivovarskému prostředí. „Celý koncept se točí kolem piva. Každé jídlo je sestavené tak, aby k pivu dobře fungovalo. Vaříme z čerstvých surovin, nic nešidíme, například knedlíky si připravujeme sami,“ vypravuje provozní. Mezi pravidelně objednávaná jídla patří pivovarský guláš, vepřové koleno, rump steak, candát nebo Caesar salát. „Nedá se vybrat jedno top jídlo, protože se jednotlivé položky objednávají v různém poměru prakticky každý den. Lidé se vracejí jak za pivem, tak za jídlem. Někteří nám třeba řeknou, že jsou u nás potřetí na steaku a pokaždé byl výborný. To je pro nás ta nejlepší zpětná vazba,“ usmívá se Lukáš Schejbal.

Stálý jídelní lístek doplňují každý týden krátkodobé speciální nabídky. První větší obměnu menu chystá kuchyně na podzim.

Restaurace s výhledem na celý region
Výraznou součástí hlavní restaurace je její vzdušný interiér s vysokými stropy a velkými prosklenými plochami. Rozlehlý prostor nyní ve středu místnosti nově rozdělují lavice do čtyř menších boxů, které hostům poskytují více soukromí.

Pozornost návštěvníků samozřejmě pravidelně přitahuje velkoformátová malba od výtvarnice Ilony Polanski. Na stěně zachytila Trutnov, okolní obce, Krkonoše i řadu místních zajímavostí. „Lidé, kteří přijdou poprvé často několik minut hledají známá místa a studují jednotlivé detaily,“ potvrzuje Lukáš Schejbal. Malba se stala jednou z hlavních dominant restaurace.

Součástí restaurace je také privátní salonek, do kterého vystoupáte po výrazném kovovém točitém schodišti. Pohodlně pojme přibližně čtyřicet lidí a prostor lze připravit podle charakteru konkrétní akce. Už se v něm uskutečnila oslava zlaté svatby, firemní setkání, lékařská přednáška i smuteční hostiny. „Salonek ještě není úplně dokončený, ale jsme schopni ho prostřít a přizpůsobit konkrétním požadavkům. Do budoucna ho plánujeme vybavit také projektorem, aby se rozšířily možnosti jeho využití například pro firmy,“ doplňuje provozní restaurace. Co hosté v Trautenberku nevidí, ale je to důležité, je velká, prostorná a moderně vybavená kuchyň s technologiemi na špičkové úrovni. „Domnívám se, že v Trutnově nemá obdoby. Kuchaři v ní mají všechno, co pro svou práci potřebují.“

Kvízy, přednášky i místní kapely
Jedním z dalších cílů restaurace, jak přivést na Bojiště ještě více místních, je zde vytvořit místo, kam se budou vracet nejen za jídlem a pivem, ale také za zážitky. „Přemýšlíme o hospodských kvízech, přednáškách a menších kulturních akcích. Prostor by mohly dostat také trutnovské kapely a další hudební tělesa, která by stálo za to pozvat,“ naznačuje Lukáš Schejbal. V sobotu 19. září se restaurace zapojí do oblíbeného festivalu Otevřené hospody.

Blížící se Mezinárodní den piva, který letos připadá na 7. srpna, je ideální příležitostí připomenout si nejčastější chyby při jeho podávání v horkých dnech. Chlazení v mrazáku místo v lednici, namrazování sklenic nebo ponechání láhve v rozpáleném autě mohou negativně ovlivnit jeho chuť i aroma. Hlavní výčepní zážitkového centra Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) Matyáš Wiaczka objasňuje, proč přechlazené pivo ztrácí svou přirozenou sladkost, jak mu škodí vysoké teploty a proč v největších vedrech osobně sahá po šnytu.

S rostoucí teplotou se výrazně mění nejen způsob, jakým lidé pivo pijí, ale i typ, po kterém sahají. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj z roku 2025 roste v horku skokově obliba nealkoholického piva. Při teplotách do 19 °C po něm sáhne 30 % lidí, kolem 29 °C už polovina a jakmile teploměr přesáhne třicítku, volí nealkoholické pivo 77 % dospělých.

Jedním z nejčastějších letních omylů bývá přesvědčení, že čím je pivo studenější, tím je lepší. Realita je ale jiná. „Pivo se takzvaně zavře a vy pak téměř nepoznáte, co vlastně pijete,“ vysvětluje Matyáš Wiaczka efekt přechlazení. Při příliš nízké teplotě jsou jemné chuťové a aromatické složky výrazně hůře patrné. Jako první ustupuje přirozená sladkost a více může vystoupit nepříjemně štiplavá hořkost.

Podle Kodexu péče o pivo v gastronomii Českého svazu pivovarů a sladoven je optimální teplota piva pro konzumaci 6 až 8 °C, skladovací teplota sudů a tanků pak 5 až 10 °C. „V největších vedrech bych se nebál pivo nachladit k pěti stupňům, ale ne níž,“ radí Wiaczka. Velkou výhodou moderních výčepů je dokonale izolované vedení piva od sudu až k výčepnímu kohoutu. „Celý systém je dnes odizolovaný a výkyvy okolních teplot by tak na pivo neměly mít vliv,“ dodává.

Mrazák ani namražená sklenice pivu nesvědčí
Skutečný problém může nastat při nesprávném skladování mimo sklep nebo chladicí box, kde vysoké teploty poškodí chuť i aroma ještě dříve, než se pivo dostane k výčepu. Zvlášť špatně dopadá pivo, které zůstalo delší dobu v rozpáleném autě. Vysoká teplota urychluje jeho stárnutí a může vést až ke vzniku pachuti připomínající papír nebo lepenku. Následné prudké zchlazení už tyto změny neodstraní.

Pivu nesvědčí ani namražená sklenice. Dát půllitr na hodinu do mrazáku se sice v horku může zdát jako skvělý nápad, výsledek ale potěší málokoho. „Půllitr zásadně nenamražovat,“ zdůrazňuje Wiaczka. Ledové sklo ničí pěnu a pivo podchladí podobně, jako kdyby bylo načepované při příliš nízké teplotě. Pokud ale pivo pouze podchladíte ještě před načepováním nebo otevřením, dá se situace zachránit. Stačí ho nechat pomalu ohřát zpět na ideální teplotu.

Proti horku pomůže šnyt
Pokud v horku pijete pomaleji a klasická hladinka vám zteplá dříve, než ji stihnete dopít, nabízí se elegantní řešení. „Takovým hostům doporučuji šnyt. Díky většímu pěnovému polštáři zůstává déle čerstvý,“ popisuje Wiaczka. Zahraniční i domácí hosté přitom podle něj objednávají podobně a zájem o kvalitně načepované pivo zůstává vysoký bez ohledu na počasí.

Od ledu z rybníků k ležáku
Potřeba udržet pivo v chladu provázela pivovarnictví dlouho před vynálezem moderních chladicích zařízení. Zásoby ledu se musely připravovat už během zimy. Led se těžil přímo z pivovarských rybníků, jakmile byl dostatečně silný, a následně se skladoval v hlubokých sklepeních, často vytesaných přímo do skály. Tam vydržel i přes léto a pomáhal chladit pivo v nejteplejších měsících roku. Spodně kvašená piva se tradičně vařila především během chladnější části roku a následně několik měsíců zrála ve studených sklepech. Právě s tímto dlouhým skladováním souvisí i název „ležák“.

Ať už si dáte klasickou hladinku, v horku zvolíte šnyt, nebo sáhnete po nealkoholickém pivu, rozhodují především správná teplota, čisté a mokré sklo a pečlivé načepování. Právě díky nim si pivo zachová chuť i vůni během nejteplejších letních dnů.

Když se v roce 2013 otevřel na Křinickém náměstí v Krásné Lípě pivovar Falkenštejn, navázal nejen na zapomenutou historii někdejšího Brauerei Schönlinde, ale také na atmosféru Českosaského Švýcarska – krajiny, která si drží vlastní rytmus, paměť i vizuální charakter. Postupně obsadil bývalý měšťanský dům, rozšířil se o „Bílý dům“ s pivovarskou technologií a penzionem a vytvořil tak komplex, který spojuje výrobu, gastronomii, ubytování i expozici místního pivovarnictví. Vznikl prostor, kde se historie nezavírá do vitrín, ale stává se součástí současného života města. Za projektem stojí Jan Srb, spoluzakladatel a hlavní majitel pivovaru, který nám přibližuje, jak celý areál vznikal, jak pracuje s místem a jak se během let proměnil v jednu z nejvýraznějších stavebních i kulturních stop Krásné Lípy.

Co byl ten moment, kdy jste si řekl, že právě v Krásné Lípě má vzniknout pivovar?
JAN: Narodil jsem se v severních Čechách, pocházím z Ústí nad Labem a po studiích jsem se přestěhoval do Prahy. Zpátky na sever mě ale přivedla práce v konzultantské branži. Od roku 2005 jsem realizoval několik projektů přímo v Krásné Lípě, které souvisely mimo jiné s jejím rozvojem jako centra cestovního ruchu. Ve stejné době mě začal víc zajímat svět řemeslného pivovarnictví. Nejdřív to byl koníček, ale postupně se to propojilo právě s Krásnou Lípou – a výsledkem byl Pivovar Falkenštejn.

Vaše první kroky vedly do bývalého měšťanského domu na Křinickém náměstí. Co vás k němu tehdy přitáhlo? A jak se v těch úplně prvních letech dařilo skloubit výrobu piva s životem v centru města?
JAN: Byl to dům s nejlepší polohou na náměstí, který byl tehdy nevyužívaný. Město nám ho nabídlo k odkupu s podmínkou, že zde vybudujeme malý pivovar. Proces určitého „splynutí“ pivovaru s městem samozřejmě nějakou dobu trval. Málokdo tehdy věřil, že v Krásné Lípě může podobný podnik fungovat. Někteří si dokonce mysleli, že varny jsou jen na ozdobu a pivo kupujeme odjinud.

Prosklené stěny a pivovar jako součást náměstí

O pár let později jste přikoupili sousední „Bílý dům“, kam se přesunula technologie a vznikl penzion. Jak tahle změna ovlivnila kapacitu, kvalitu i celkový provoz pivovaru?
JAN: To byl zásadní posun celého projektu. Umožnil nám přesunout výrobu z restaurace a pořídit novou pivovarskou technologii, díky které jsme mohli nejen navýšit kapacitu výroby, ale posunout se i v kvalitě a standardizaci. Z restauračního pivovaru se stal pivovar s vlastní distribucí.

Důležité pro nás bylo také oddělení výroby od restaurace. Dnes už si nemyslím, že je ideální, když je varna přímo součástí restauračního prostoru. Zároveň jsme ale výrobní část propojili velkými prosklenými plochami jak s náměstím, tak s restaurací, takže pivovar zůstal přirozenou vizuální součástí celého prostoru. Myslím, že je to poměrně unikátní řešení, které jsem v podobné podobě neviděl ani v Česku, ani v zahraničí.

Dnes už nejste jen místem výroby piva. Váš areál se stal i přirozeným kulturním bodem Krásné Lípy. Expozice, koncerty, přednášky, gastroakce, DJ sety, kurzy vaření piva… Jak přemýšlíte o tak širokém programu?
JAN: Už od začátku jsme měli představu, že pivovar nemá být jen výrobní provoz, ale také společenský prostor — místo, kde se budou lidé rádi potkávat. Velkou výhodou bylo, že jsme měli k dispozici i menší společenský sál, takže jsme mohli od začátku pořádat koncerty, přednášky nebo další akce. Chtěli jsme nabídnout něco navíc a zároveň vytvořit podnik, kam budou lidé rádi chodit.

Od šedo-hnědého loga k červenému půllitru

Výraznou roli u vás hraje vizuální identita. Jak byste popsal její charakter a způsob, jakým se v ní odráží krajina Českosaského Švýcarska?
JAN: Vizuální identita se samozřejmě také vyvíjela. Od původního nenápadného šedo-hnědého loga až po současný červený půllitr. Obecně se snažíme dělat nejen dobré, ale i vizuálně pěkné věci. Blízký je nám jednoduchý a čistý styl, který je podle mě v logu dobře čitelný a který se snažíme promítat i do dalších částí pivovaru. Na celém projektu dlouhodobě spolupracujeme s architekty, grafiky i designéry.

Vizuální identita je přítomná v interiérech, v materiálech, v atmosféře celého areálu. Zajímá nás, jak jste přemýšleli o tom, aby stejný výraz přirozeně fungoval v pivovaru, restauraci i penzionu a aby návštěvník cítil, že je pořád v jednom příběhu.
JAN: Náš vizuál propojuje jednotný grafický styl, který se přirozeně vyvíjel, což je zpětně dobře vidět třeba na logu nebo etiketách. V komunikaci pak Falkenštejn přirozeně propojujeme nejen s pivem, ale i s regionem a městem, kde pivo vaříme a kde máme také hlavní zákaznickou základnu, tedy s Krásnou Lípou a Českosaským Švýcarskem.

Falkenštejn se za poslední roky výrazně proměnil. Když se podíváte dopředu, jaké architektonické nebo provozní změny máte v plánu?
JAN: Největší letošní změnou bude třetí – a v rámci současných prostor pravděpodobně finální – rozšíření technologické části pivovaru. Díky tomu navýšíme kapacitu přibližně o 20 %, ale například také spustíme stáčení piva do plechovek. Celkově to pro nás bude významný kvalitativní posun ve výrobě. Další plány i projekty máme v šuplíku nebo je připravujeme. V dnešní „rychlé“ době s neustále se měnícími trendy asi v žádném byznysu není možné říci, že už máme hotovo.

A je něco, co byste dnes udělal jinak, kdybyste pivovar zakládal znovu?
JAN: Určitě jsme se za těch třináct let párkrát spálili nebo se v některých věcech dostali do slepé uličky. Zásadní ale bylo, že se projekt postupně vyvíjel a v dalších etapách jsme mohli využít zkušenosti nabyté z provozu. Jak pivovar, tak třeba i kuchyň restaurace jsme budovali postupně ve třech etapách. Samozřejmě by bylo jednodušší a levnější udělat všechno najednou, ale na začátku jsme na to neměli ani peníze, ani zkušenosti.

Již popáté se bude konat Nomad Beer Festival – jediná akce v Česku věnovaná výhradně létajícím pivovarům. Proběhne 4. a 5. září na Rašínově nábřeží v Praze 2. Chybět nebudou ani rozmanité pokrmy hodící se ke zlatavému moku a živá hudba.

Kočovné pivovary na cestě
Kočovné, létající nebo nomádské pivovary nemají vlastní výrobní zařízení. Pivo pod svou značkou vaří ve volných kapacitách kamenných pivovarů, samostatně nebo s pomocí místního sládka. „Obvykle za těmito pivovary stojí nadšenci, kteří buď nemají dostatek finančních prostředků na vybudování vlastního pivovaru, anebo než do vlastní technologie zainvestují, chtějí si prošlapat cestu jako pivovarničtí hosté,“ vysvětlil Jiří Sedláček, ředitel Nomad Beer Festivalu.

Vstup na festival je zdarma
Festival začne v pátek 4. září ve 14 hodin a potrvá do 21 hodin. V sobotu bude otevřen od 10 do 21 hodin. Najdete jej na pražské náplavce Rašínova nábřeží mezi Palackého a Železničním mostem. Vstup na festival i doprovodný kulturní program je zdarma. Pivo se bude čepovat pouze do skla. Návštěvníci mohou používat 0,3l festivalový džbánek po oba dny, případně si přinést vlastní. „Hlavní místo budou mít na festivalu kočovné pivovary. Dorazí ty už zavedené i nově vzniklé a představí své nejlepší produkty a zajímavosti – od klasických piv českého typu po ochucená. Vedle tradičních ležáků nabídnou například svrchně kvašená piva typu IPA, Ale, kyseláče a řadu dalších. K ochutnání budou také pšeničná piva. Nabídka počítá s pivy z nejrůznějších druhů chmele a se spoustou příchutí,“ popsal Jiří Sedláček.

Jediná akce létajících pivovarů u nás
Jediná akce v Česku věnovaná výhradně létajícím pivovarům letos propojí ochutnávání s motivem cestování za neznámými a novými chutěmi piva. „Návštěvníci dostanou Pivní pas, který je provede mezi jednotlivými pivovary. Zaznamenají si do něj své objevy a pomocí QR kódu dají hlas pivu, které je zaujalo nejvíce. Druhý festivalový den budou pak v 18 hodin vyhlášeny tři nejoblíbenější pivovary,“ přiblížil Jiří Sedláček.

Pochutnáte si
Chybět nebudou ani stánky s občerstvením a pochutinami k pivu. Součástí obou dnů bude několik živých koncertů. „K pivu dobré jídlo patří, proto bude součástí akce i množství gastronomie vhodné k pivu. Zahnat hlad budou moci návštěvníci v několika stáncích, které budou nabízet například klobásky, sýry, burgery a mnoho dalšího. Stejně jako během minulých ročníků i letos podtrhnou atmosféru živá vystoupení několika hudebních kapel,“ uzavřel Jiří Sedláček.

České regiony lze poznávat i jinak než podle turistických průvodců, třeba přes chutě a poctivé řemeslo lokálních výrobců. Právě jejich příběhy přibližuje projekt Z lásky k regionům, díky kterému mohou zákazníci prodejen Kaufland objevovat výrobky od dodavatelů ze svého nejbližšího okolí.

Na Moravskoslezsku se projekt aktuálně zaměřil na jeden z místních řemeslných pivovarů a ukazuje, že za výjimečným pivem stojí pečlivý přístup a kvalitní suroviny.

Máloco dokáže jednotlivé regiony vystihnout tak jako české pivo, ve kterém se po staletí snoubí místní tradice s umem sládků. Ke zlatavému moku mají Češi zcela jedinečný vztah. Berou ho jako součást národní identity a patří mezi jeho největší znalce a milovníky. Na tom, která značka je absolutní jednička, se sice neshodnou, ale jednou věcí jsou si jistí – to nejlepší pivo vzniká v jejich domovském kraji.

Právě v tom spočívá největší kouzlo našeho tradicemi opředeného pivovarnictví. Pod pojmem české pivo se už dávno neskrývá pouze jedna jediná chuť. Naše země je naopak protkaná stovkami různých vůní, chutí a originálních stylů. Rozmanitost domácí nabídky dokazuje i sortiment prodejen Kaufland, kde dnes najdete více než 140 českých pivních specialit.

Založit pivovar v prostorách bývalé textilní továrny Karnola v Krnově chtělo pořádnou dávku odvahy. Rodiny Valentů a Kuřeců ale vsadily na to, že poctivé řemeslo a chuť hledat nové cesty mají své místo i v moderním pivovarnictví. Od roku 2015 tak budují značku Nachmelená opice, která si na české craftové scéně získala pozornost svěžími, výrazně chmelenými pivy a osobitým přístupem. Ten se odráží už v samotném názvu i hravých etiketách, za nimiž se ale skrývá precizní práce sládka Michala Kuřece.

Pivovar si vybudoval jméno i díky odvážnému objevování nových pivních stylů. Mezi jeho nejznámější piva patří například citrusová Sun APA, šťavnaté IPA nebo poctivá spodně kvašená jedenáctka.

Příběhy regionálních pivovarů ale nekončí hranicemi jednoho kraje. Nedaleko, v Olomouci-Holici, navazuje na bohatou pivovarskou historii Hanácký pivovar, který od roku 2015 propojuje tradici s moderním přístupem. Místní sládci vaří na technologii se stejným objemem spilek, jaký měl původní Hanácký pivovar už v roce 1896, zároveň se ale nebojí inspirovat současnými světovými pivními styly.

A pokud se vydáte přes republiku na sever Čech až ke Šluknovském výběžku, objevíte Pivovar Kocour z Varnsdorfu. Ten patří k průkopníkům moderní řemeslné scény v Česku a už od roku 2008 ukazuje, že pivo může mít mnoho podob – od tradičních ležáků až po odvážnější svrchně kvašené speciály.

Inspirativní příběhy se neskrývají jen v pivovarských kruzích. Každý kout naší země má své pekaře, mlékaře, sadaře, výrobce limonád, uzenin nebo medu. Jsou to lidé, kteří udržují místní zvyky při životě a do svých výrobků vkládají své dlouholeté zkušenosti i nezaměnitelný charakter svého regionu.

Místní speciality navíc nezůstávají jen tam, kde mají své kořeny. Díky projektu Z lásky k regionům se dostávají i do prodejen Kaufland, kde dnes více než 220 českých dodavatelů představuje to nejlepší ze svých regionů. Symbol hnědého srdce pomáhá najít výrobky, které vznikají s úctou k místním tradicím a připomínají, že ty nejpoctivější chutě často najdeme doslova za rohem.

Z mapy mizí další kus pivní historie, po 158 letech končí tradiční německý pivovar Bergbräu. Podnik v Uslaru položily slabší prodeje, vyšší náklady i proměna chování zákazníků.

Další obětí pivovarnické krize se stal německý pivovar Bergbräu z Dolního Saska. Pivo se tam vařilo 158 let, teď už ale podnik není životaschopný. „Zákazníci nakupují na základě propagačních akcí, ne na základě věrnosti značce. Jako malý pivovar prostě nemůžeme konkurovat,“ uvedl majitel pivovaru Andreas Papp pro Bild.

Podle Pappa se navíc změnilo i chování zákazníků. „V dnešní době se pivo musí v maloobchodních prodejnách prodávat prostřednictvím speciálních nabídek. A ostatní produkty prostě leží v regálech,“ dodal Papp.

Vedení se snažilo pivovar, který fungoval od roku 1868, zachránit a s investory probíralo různé možnosti, jak značku udržet při životě. „Všechny pokusy selhaly,“ dodal sklíčeně Papp. Poslední etapa výroby se zbývajícími 16 zaměstnanci má skončit 30. září.

Místní nesou konec pivovaru těžce. „Po mnoho desetiletí byl pivovar Bergbräu mnohem víc než jen výrobním závodem. Byl součástí Uslaru, místem setkávání a nedílnou součástí regionální identity,“ nechal se majitel slyšet podle webu HNA.

Brněnské hospody pozorují změnu, která by ještě před pár lety byla těžko představitelná. Hosté podle nich častěji poznají špatně ošetřené pivo, zajímají se o způsob čepování a místo počtu vypitých piv řeší kvalitu. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi dvaceti podniky nechal zpracovat pivovar Starobrno.

Pěna, čistá sklenice nebo správně načepovaný ležák. Věci, které ještě před několika lety řešili hlavně hospodští, dnes podle provozovatelů sledují i samotní hosté. Zákazníci jsou poučenější a od piva očekávají víc než jen to, že bude studené.

Provozovatelé podniků se podle průzkumu shodují, že hosté stále více rozumějí tomu, jak má správně načepované a ošetřené pivo vypadat. Všímají si nejen chuti, ale také způsobu čepování, péče o pivní vedení nebo čistoty sklenic.

Na rostoucí nároky hostů reagují i pivovary. Své zákaznické hospody a restaurace proto častěji kontrolují, zda dodržují správné postupy při skladování, čepování a péči o pivo. Úspěšné podniky pak získávají certifikáty kvality.

„Host dnes ví, co chce a vyžaduje nejen dobré pivo do vychlazené sklenice s pěknou krémovou pěnou, ale i patřičný servis,“ uvedl provozní restaurace Zlatá loď Zbyněk Pospíšil.

Mladí pijí méně, více objevují
Podle restauratérů se proměňují také pivní návyky jednotlivých generací. Zatímco starší hosté zůstávají věrní klasickému ležáku a během jedné návštěvy restaurace obvykle vypijí více piv, mladší lidé pijí střídměji. Častěji zkoušejí pivní speciály, nealkoholické varianty nebo míchané nápoje.

„Mladší generace moc nepije, spíše starší. Ti milují pivo, zatímco mladí si dají spíš nějaký drink,“ popsala provozní restaurace Charlies 4est Věra Klvačová.
Ve dvou třetinách oslovených podniků hosté během jedné návštěvy vypijí nejvýše tři piva. Restauratéři dávají změnu do souvislosti mimo jiné s rostoucími cenami, ale také s tím, že lidé dnes více řeší kvalitu než množství.

Ženy více experimentují
Rozdílný přístup zaznamenávají restaurace také mezi muži a ženami. Muži podle provozovatelů zůstávají nejčastěji u klasického piva, ženy naopak častěji sahají po radlerech, ciderech, míchaných nápojích nebo nealkoholických variantách. V některých podnicích si ale oblíbily i tmavá piva, která pijí spíše jako gurmánský zážitek než ve větším množství.

„Muži se většinou drží klasického půllitru piva, ženy si rády dají míchané drinky, radlera nebo třeba cider,“ popsal majitel restaurace Portoriko René Káňa.

Přesto podle průzkumu zůstává napříč všemi typy podniků nejčastější volbou klasický ležák.

Bakalář, vlajková loď Tradičního pivovaru v Rakovníku, představuje nový dlouhodobý marketingový koncept, který rozvíjí dosavadní claim značky „Dobré pivo“ o nový rozměr: „Dobře strávený čas“. Značka tak navazuje na svou dlouholetou identitu a ukazuje, že dobré pivo není jen otázkou chuti, ale také okamžiků, které s ním lidé sdílejí.

Nový koncept akcentuje myšlenku, že právě společně strávený čas dává vzniknout novým tradicím a malým společenským rituálům. Nemusí jít o velké události – často jsou to drobné, pravidelně se opakující momenty, které si lidé vytvářejí sami a které jim pomáhají trávit čas vědoměji. Ať už jde o pravidelné setkání s přáteli, rodinný oběd nebo večer u piva, právě tyto momenty umožňují být spolu naplno a věnovat pozornost lidem, na kterých záleží. Postupně se z nich stávají vlastní tradice, které posilují vztahy a vytvářejí z lidí kolem sebe parťáky, se kterými stojí za to tyto chvíle znovu prožívat.

Kampaň reaguje na proměnu spotřebitelského chování, změny konzumačních návyků mladších generací i postupný přesun části pivní konzumace z hospod do domácího prostředí. Bakalář, značka historicky silně spojená s Rakovníkem, regionálními zákazníky a on-trade konzumací, chce novým konceptem oslovit širší cílovou skupinu mužů a žen ve věku 18 až 45 let. Komunikace míří především do regionů, kde je značka fyzicky dostupná.

Potřeba nového marketingového konceptu vznikala mezi lety 2024 a 2025. Značka při tvorbě nového konceptu vycházela z kvantitativních dat o spotřebitelském chování, mimo jiné z výzkumu TGI MML, a z interních focus groups, které zkoumaly nové konzumační příležitosti i to, jak se mladší cílové skupiny vyrovnávají s přehlceností, individualizací a proměnou společenského života.

Výzkum ukázal, že lidé stále hledají příležitosti, jak trávit čas společně, i když se podoba těchto setkání proměňuje. Často nejde o velké společenské události, ale o malé pravidelné momenty, které se postupně stávají jejich vlastními tradicemi. Právě na tuto potřebu Bakalář navazuje – ukazuje, že tradice nemusí být pouze něco zděděného, ale také něco, co si lidé vytvářejí sami.

„U Bakaláře jsme hledali téma, které bude vycházet z identity značky, ale zároveň bude relevantní pro mladší generace. Jako silný průsečík se ukázal moderní přístup k tradicím. Nejde o nostalgii, ale o malé společenské rituály, které si lidé vytvářejí sami a které jim pomáhají být spolu pravidelněji a vědoměji,“ říká Anna Hrábková, která za DFMG vedla strategii projektu.

Produktově se kampaň soustředí především na plechovkové varianty Rakovnický ležák za studena chmelený a Nealko za studena chmelené. Právě plechovka a domácí prostředí hrají významnou roli i ve videospotu, který značku poprvé výrazněji ukazuje v kontextu domácí konzumace. Součástí širšího posunu značky byl také loňský redesign obalů.

„Kreativně jsme chtěli ukázat, že dobré pivo nemusí být spojené jen s klasickou hospodskou situací. Může být součástí nových rituálů, které si lidé sami zakládají – menších, osobnějších a přirozených. Bakalář má silnou tradici, ale nový koncept ji překládá do současného jazyka,“ doplňuje idea maker Jiří Volák, autor kreativního konceptu kampaně.

Kampaň běží primárně v online prostředí. Pracuje s brandovým videospotem, statickými formáty a navazujícím obsahem pro sociální sítě. Poprvé značka zapojuje také influencery, konkrétně Vojtu Kantu, Filipa Prokopa, Petra Říbala a Ester Kabelovou.

Za strategii projektu v DFMG stála Anna Hrábková, kreativní koncept vedl Jiří Volák. Produkci zajišťovali Dominik Albrecht a Zuzana Laštovková. Celá kampaň včetně produkce vznikla in-house v DFMG.

Kampaň běží od května do října 2026. Celkový rozpočet činí přibližně 1,4 milionu korun a zahrnuje kreativní koncept, produkci brand spotu, mediální podporu, influencer spolupráce a PR.

Nový koncept má být začátkem dlouhodobější změny komunikace značky. Téma zakládání nových tradic, společenských rituálů a dobře stráveného času bude Bakalář dále rozvíjet v následujících letech. Produktově pivovar zároveň plánuje pokračovat v uvádění sezónních speciálů.