Novinky a zajímavosti ze světa piva

Obliba nealkoholického piva v Česku rok od roku roste a rozšiřuje se i jeho nabídka. Na trend reaguje značka Zlatopramen, která představuje novinku Soulad, svůj první nealkoholický radler.

Soulad ve čtyřech příchutích spojuje pivo, ovoce a byliny do harmonického chuťového zážitku. Vybrat si můžeš grep a rozmarýn, yuzu a zázvor, černý rybíz a lemongrass nebo malinu, granátové jablko a ibišek. Všechny varianty obsahují 0,0 procenta alkoholu, jsou bez sladidel i umělých barviv.

V roce 2025 se podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven uvařilo o čtyři procenta více nealkoholického piva než o rok dříve, přičemž za posledních 10 let se jeho spotřeba v Česku dokonce více než zdvojnásobila. „Spolu s rostoucí popularitou se mění i očekávání spotřebitelů, vedle osvěžení stále častěji hledají zajímavé chuťové kombinace, kvalitní suroviny a produkty, které odpovídají jejich životnímu stylu,“ vysvětluje.

Nealko radler Soulad koupíš ve všech obchodních sítích po celé České republice za standardní maloobchodní cenu 23,90 korun.

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci zavoněl chmelem. První várku piva naložili sládci tento týden. Budova, která v minulosti kompletně vyhořela, se po dvouleté rekonstrukci probouzí k životu.

„Zahříváme rmut na 37 stupňů,“ uvádí sládek Václav Prachniar, který s kolegou Matějem Masařem právě nastavují na displeji teplotu. Na založení první várky dohlíží zkušený sládek Ivan Chramosil. „Teď jsme vystřeli, až se pěkně slad zvlhčí, začneme zvedat teplotu. Pivo bude poté měsíc pod dozorem sládků zrát,“ říká pro Český rozhlas České Budějovice Chramosil.

Do jindřichohradeckého pivovaru přinesl Chramosil své dlouholeté zkušenosti z domácích pivovarů i světových soutěží. Sládkem je už 60 let. „Táta byl živnostník, já jsem do školy nemohl, tak jsem se vyučil ve Staropramenu. Poté jsem byl sládkem v pivovaru U Fleků,“ pokračuje Chramosil.

„Jsem v pivovarské síni slávy. Byl jsem i navržený na státní vyznamenání. Jinak jsem i v celosvětové degustační komisi, účastnil jsem se, už ani nevím kolika, mistrovství světa v Americe, v Evropě je mistrovství European Beer Star,“ přibližuje.

Až šest tisíc hektolitrů
„Je to kapacita, jsme rádi, že ho tady máme a že nám pomáhá,“ konstatuje sládek. Chramosil předal sládkům i své fígle. „Spoustu, vždyť má plnou hlavu. Už jenom rozvazování pytle se sladem, tím začíná a konče každou možnou vychytávkou,“ říká sládek.

„Kluky trochu zaučím, naučím, budu se snažit. Musíme přidat, aby várka byla prvotřídní,“ dodává Chramosil.

Piva z jindřichohradeckého zámeckého pivovaru budou moci lidé ochutnat už začátkem července. „Bude to hlavně desítka, klasický ležák plzeňského typu, na který si necháme určitě záležet. K tomu bude na ochutnání i svrchně kvašené pivo APA, takový speciál. Během prázdnin dokončíme dvanáctku světlou a tmavou,“ zakončuje mluvčí pivovaru Eliška Čermáková.

Přes prázdniny už měly být na čepu čtyři druhy piva. Ročně plánují uvařit v jindřichohradeckém pivovaru až šest tisíc hektolitrů.

Národní pivovar vytahuje na léto nečekanou novinku. Budějovický Budvar spojil síly s kultovním dánským pivovarem Mikkeller a společně uvařili limitovanou edici Twogether Forever. Lehké svrchně kvašené pivo ve stylu Summer Pale Ale slibuje osvěžení do horkých dnů i chuťový zážitek pro ty, kteří rádi objevují nové pivní styly.

Léto si žádá lehčí a svěží chutě – a přesně na to sází novinka z dílny Budějovického Budvaru. Národní pivovar totiž představuje limitovanou edici Twogether Forever, která nevznikla jen tak ledajak. Na receptu spolupracoval s dánským pivovarem Mikkeller, jedním z nejvýraznějších jmen světové craftové pivní scény.

Výsledkem je lehké svrchně kvašené pivo ve stylu Summer Pale Ale, které má být ideálním společníkem na letní zahrádky, festivaly i večery s přáteli. Podle pivovaru spojuje vysokou pitelnost, svěží charakter a moderní chmelový profil.

Když se tradice potká s experimentem
Na první pohled jde možná o nečekané spojení. Budvar je symbolem české ležákové tradice, zatímco Mikkeller si vybudoval jméno díky experimentům a odvážným pivním recepturám. Právě kontrast obou přístupů ale podle sládků funguje překvapivě dobře.

Budvar má s podobnými kolaboracemi zkušenost. Už několik let vaří limitované edice s českými minipivovary a snaží se ukázat, že tuzemská pivní kultura nestojí jen na klasickém ležáku, ale nabízí mnohem pestřejší svět chutí a stylů.

Vedle domácích projektů rozvíjí i mezinárodní program Partnership Brewing, v němž si s vybranými pivovary ze zahraničí předává zkušenosti, technologie a pivovarské know-how.

Přátelství, které chutná po létě
S Mikkellerem nespolupracuje Budvar poprvé. Už v roce 2023 pivovary společně vytvořily český ležák #YearoftheLager, který mířil na zahraniční trhy. Novinka Twogether Forever je tak pokračováním partnerství, tentokrát ale výrazně letnější a odlehčenější.

„Spolupráce s Mikkellerem je pro nás výjimečná. Je to pivovar, který se nebojí posouvat hranice a přemýšlet o pivu jinak, ale zároveň má obrovský respekt k řemeslu. Twogether Forever vzniklo z přátelství, společné chuti experimentovat a radosti z vaření,“ uvedl sládek Budvaru Petr Košin.

Podle něj mělo vzniknout pivo, které bude fungovat stejně dobře při posezení v rozpáleném létě jako při objevování nových pivních stylů.

Pozoruhodný Mikkeller
Dánský pivovar Mikkeller založil v roce 2006 pivovarník Mikkel Bjergsø a během několika let se z něj stala světově uznávaná značka. Proslul hlavně originálními recepturami, spolupracemi s pivovary po celém světě a odvahou experimentovat.

Sám Bjergsø si novou spolupráci s Budvarem doslova vychutnává. „Je nám ctí spojit síly s Budvarem, jednou z nejproslulejších značek pivního světa. Zaujmout české pivaře je navíc velkou výzvou. A já výzvy miluju,“ poznamenává.

Limitka Twogether Forever bude dostupná od června ve vybraných podnicích i obchodních řetězcích. Pro milovníky piva tak může být jedním z nečekaných chutných objevů letošního léta.

Jablonecký pivovar kdysi patřil k největším v České republice. Od 90. let 20. století se v něm ale pivo nevaří a areál chátrá. To by se do budoucna mělo změnit. Objekt odkoupil jablonecký řemeslný minipivovar Volt, který chce komplex začít opravovat a zase v něm začít vařit pivo.

Historie jabloneckého pivovaru sahá už do první poloviny 19. století. „Víme, že se pivovar začal stavět v roce 1833 a v roce 1835 už byla hotová první várka. Na přelomu 19. a 20. století ale vyhořel. Oni toho využili a rovnou ho rozšířili, udělali větší pivovar. Ve své době byl čtvrtý největší v republice. Větší byl jenom Prazdroj, Staropramen a Popovice, pak byl právě Brauerei Gablonz,“ představuje historii sládek pivovaru Volt Martin Palouš.

Navzdory takto významné historii je dnes pivovar ve velmi špatném stavu. „Na rovinu můžu říct, že je v dezolátním stavu. Poslední várku piva uvařili těsně po revoluci. Od té doby pivovar jenom chátral a nikdo do něj neinvestoval,“ dodává.

V lepším stavu je pivovarská sladovna. „Ta fungovala ještě čtyři roky zpátky, ale dnes už taky není v provozu,“ upřesňuje Martin Palouš. V blízké době podle něj zprovoznění sladovny v plánu není.

„Teď je pro nás nejdůležitější pivovar, který chceme dát do pořádku. Chceme ho opravit tak, abychom zachovali jeho historický ráz. Využijeme třeba starou kotelnu, která by se v dnešní době sice pro pivovar o velikosti toho jabloneckého už nevyužila, my ji využijeme pro malý pivovárek,“ říká. Pivovar nebude sloužit jen pro vaření piva, majitelé počítají i se společenskými akcemi.

Žatecká Dočesná, největší slavnosti chmele a piva, odhalila první lákadla letošního ročníku. Do Žatce dorazí Slza nebo Kateřina Marie Tichá. Již 69. ročník slavností bude opět zdarma.

Dočesná proběhne tradičně první víkend v září, centrum města roztančí 4. a 5. září. „Oznamujeme prvního headlinera letošní Dočesné, Kateřinu Marii Tichou. Dalším vystupujícím je Slza, česká popová hudební skupina, která se v roce 2014 proslavila písní Lhůta záruční,“ prozradili pořadatelé Dočesné.

Další lákadla pořadatelé zatím tají, prozrazovat je chtějí postupně, program se ještě ladí.

I letos by ale slavnosti chmele a piva měly probíhat na celkem šesti scénách. „Jedná se o hlavní scénu na náměstí Svobody, náměstí Prokopa Velkého, Klášterní zahradu, Hošťálkovo náměstí a scénu s historickou tématikou ve Dvořákově ulici. Poslední scénou je festival Underwall,“ píší pořadatelé.

Desítky pivovarů
Dočesná je už tradičně zdarma, bude i letos, při již 69. ročníku. Očekává se opět příjezd desítek pivovarů, loni jich dorazilo 57. Stánky s pivem byly tradičně po celém městě. Pivovary dorazily nejen z České republiky, přijel i zástupce z Japonska. Pivaři měli obří výběr, svůj zlatavý mok přivezly pivovary velké, střední i malé.

Po celém centru města opět budou desítky stánků, probíhat má i food festival.

I letos se návštěvníci, kteří tradičně přijíždí z celé republiky i ciziny, mohou těšit na soutěže. Třeba o Pivovar Dočesné, ve které hlasují o tom nejoblíbenějším právě pivaři. „Nedílnou součástí programu jsou chmelové a pivní soutěže. Mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Zajímavostí je i strhávání štoků chmele z nejmenší chmelnice na světě,“ dodali pořadatelé.

Téměř po šedesáti letech, kdy v prosinci 1967 skončila činnost tehdejšího státního pivovaru, se v Jindřichově Hradci opět vaří pivo. V nově zrekonstruovaném zámeckém pivovaru leží v historických sklepech první várky. „Začali jsme klasickým ležákem plzeňského typu Jindra 10° a ještě během léta nabídneme světlou a tmavou dvanáctku a taky pivo typu APA,“ popsal sládek Václav Prachniar. „Desítku vaříme ze světlého plzeňského sladu s trochou německého karamelového sladu pro plnou chuť a výraznější barvu,“ doplnil druhý ze sládků Matěj Masař.

Shodou náhod jsou oba s jindřichohradeckým pivovarem propojeni i rodinnými pouty. Matějův děda byl posledním sládkem, který tady v rámci státního pivovaru pivo vařil. A dědeček Václavovy ženy se přímo v pivovaru narodil a prožil tady jako syn pivovarského dělníka celé dětství.

Ochrannou ruku nad prvními várkami piva držel a mentorskou roli pro sládky pivovaru Jindra hraje legenda české pivovarnické scény sládek Ivan Chramosil, který celých 44 let vařil pivo v proslulém pražském pivovaru U Fleků. „Pivu se věnuji přes šedesát let, a i když už několik let nejsem aktivním sládkem, občas pomůžu nějaký nový pivovar rozjet. Těším se na pivo Jindra, děláme s klukama všechno pro to, aby se pivo povedlo a bylo prvotřídní,“ řekl Ivan Chramosil. U vaření první várky piva se byl podívat i starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár: „Jsem rád, že jsem měl možnost být u samotného procesu vaření piva a byl to skvělý zážitek. Už teď se těším, až nové jindřichohradecké pivo ochutnám.“

První příležitost ochutnat nové jindřichohradecké pivo bude mít veřejnost už na začátku července, kdy se v objektu zrekonstruovaného zámeckého pivovaru otevře také restaurace Smetana. Přesné datum a podrobnosti brzy upřesníme.

Provozovatelem Pivovaru Jindra a Restaurace Smetana je společnost Kapitán JIH s.r.o., která do pivovaru i restaurace kompletně dodala technologie a veškeré vybavení. Pivo Jindra bude na čepu v restauraci Smetana a ke koupi v sudech a v plechovkách ve velkoobchodě s nápoji Kapitán JIH.

Bývalý zámecký pivovar patří městu Jindřichův Hradec, které na obnovu pivovaru získalo významnou finanční podporu – přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu. Celkem rekonstrukce vyjde na zhruba 500 milionů korun. Zakázku na obnovu pivovaru realizuje sdružení ARCHEON Stavby s.r.o. a Auböck s.r.o.

Nedávno to proběhlo zpravodajstvím: V Čechách klesla spotřeba piva o čtyři procenta. Našel jsem na to téma několik článků, které podrobně rozebíraly důvody, všechny se vyhnuly hodnocení, jestli je to dobře, nebo špatně.

Plynulo z nich ale spíš to druhé, je ohrožená zaměstnanost, prosperita restaurací a hrozí propad ve spotřební dani. Ve vzduchu viselo nevyslovené doporučení: pijte víc, jinak nebudou mít pivovarníci co žrát.

Trochu mi tam chybělo konstatování, že se u nás i tak pije moc. Že už třicet let jsme bezkonkurenčně první na světě, a kdybychom měli spadnout aspoň k evropskému průměru, musela by spotřeba klesnout ne o pár procent, ale aspoň na polovinu. Světový průměr pak je proti našim rekordním výkonům s bídou čtvrtinový, protože, a tomu se v Čechách těžko věří, většina světa nepije pivo vůbec.

Je to marné, Čechy jsou pivní velmoc. Na každém plotě visí reklama pivovaru a pivní plechovky se válejí všude, někdy i se svými konzumenty. V leckteré hospodě vám pivo nesou bez objednávky, je levnější než voda, a není vzácné vidět rodiče, jak dávají pivo ochutnat malým dětem, nejspíš jako první fázi tréninku, aby nám ten rekord náhodou někdo nesebral. I při výběru dovolenkové destinace nehrají v mnoha případech přírodní krásy zdaleka takovou roli, jako informace, jaké tam mají pivo.

Národní posedlost pivem nebereme za problém, dokonce jsme na ni hrdí a žádáme pro ni nálepku UNESCO. Pak samozřejmě autor každé negativní zmínky o jeho nadměrném pití riskuje, že bude zařazen mezi podivné suchary, ne-li rovnou mezi národní škůdce.

Což jsem právě dobrovolně podstoupil.

Nealkoholické pivo už dávno není jen nouzová varianta pro řidiče. Češi po pivech bez alkoholu sahají při setkáních s přáteli, během horkých dnů i doma po práci. Z někdejší okrajové kategorie se nealko piva stala segmentem, který si postupně získává stále širší okruh spotřebitelů a proměňuje českou pivní kulturu. Na to, kolik nealkoholického piva se v Česku uvařilo nebo při jakých příležitostech lidé nealkoholická piva pijí, se zaměřila datová redakce Deník.cz.

Češi mění své pivní návyky a stále častěji sahají po nealkoholických variantách. Zatímco ještě před několika lety bylo nealkoholické pivo vnímáno hlavně jako nápoj pro ty, kteří si z nějakého důvodu nemohou dát klasické pivo, dnes piva s obsahem maximálně 0,5 procenta objemu alkoholu představují jednu z nejdynamičtějších částí českého pivního trhu.

Ačkoli celková produkce piva v posledních letech kolísá, výroba nealkoholického piva a pivních mixů dlouhodobě roste. České pivovary vloni uvařily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je více než dvojnásobek objemu oproti situaci před deseti lety. Celkově české pivovary vyprodukovaly téměř 20 milionů hektolitrů piva, a s výjimkou covidového roku 2021 jde o nejmenší výstav za posledních deset let.

Roste také význam nealkoholického piva na domácím trhu. Zatímco v roce 2013 tvořily nealkoholické varianty necelá čtyři procenta piva určeného pro české spotřebitele, letos jejich podíl přesáhl deset procent. Jinými slovy, z každých deseti piv vyrobených pro tuzemský trh připadá přibližně jedno na nealkoholické pivo nebo pivní mix.

Že se pivní kultura v Česku proměňuje potvrzuje i Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pivo nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ uvedl Slunečko.

Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) si nealkoholické pivo alespoň občas dopřeje 85 procent dospělých Čechů. Několikrát do týdne si ho přitom dá více než pětina Čechů a zhruba jednou týdně asi každý čtvrtý

Pardubičtí radní budou žádat ministerstvo kultury o to, aby prohlásilo bývalý pivovar za památku. To by ovšem výrazně zkomplikovalo přestavbu areálu na byty, což plánuje nový majitel.

Máloco naštve politiky tak, jako když jim nadšení aktivisté zařídí prohlášení nějaké ruiny za kulturní památku. Velice znepokojeni byli, když tomu tak bylo u Letního stadionu. A hodně se báli, že se to zopakuje u starého mostu Červeňák.

Důvod je zřejmý. Verdikt ministerstva kultury totiž znamená, že objekt musíte opravit, a to navíc podle přísných pravidel památkářů. Nyní se radní rozhodli pro takový krok u společnosti Conseq Funds, která před časem koupila bývalý pivovar Pernštejn v centru Pardubic.

„Město Pardubice chce ochránit budovu bývalého pivovaru před demolicí. Proto navrhneme ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásíme stavební uzávěru, která investorovi znemožní historickou budovu zbourat,“ řekl primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO.

Developer, který chce v areálu stavět byty, hotel a obchody, stále pracuje s více verzemi. „Protože město nekomunikuje konzistentně a stále není jasné, co bude v našem areálu povoleno. Od začátku však většina variant pracuje s tím, že budova starého pivovaru bude zachována ve stávajícím duchu a velikosti. Budova je však ve velmi špatném technickém stavu a nedovoluje jiné ani širší využití, než je stávající,“ řekl portfolio manažer fondu Conseq realitní Vladan Kubovec.

Město žádá o zápis mezi kulturní památky
Politici se však brání tím, že k nepopulárnímu kroku museli sáhnout. Město totiž popudilo, že investor už požádal o demoliční výměr na pivovar. Proto prý zavedlo stavební uzávěru pro část areálu a objekty z 19. století. Požádá také ministerstvo kultury, aby je zapsalo mezi kulturní památky.

„Investor si teď požádal na stavebním úřadu o demoliční výměr. Neříkám, že to nutně chtějí zbourat, ale možná chtějí mít ten dokument v ruce, protože pokud ho získají ještě podle stávajícího územního plánu, nový územní plán jim ho už nezruší. Že se o to někdo urychleně snaží, se mi nelíbí,“ řekl primátor Nadrchal.

Výroba v pivovaru skončila v roce 2023. Od roku 2024 patří budovy a pozemky zmíněné společnosti Conseq Funds.

Investor je nyní podle Kubovce v nejistotě, protože platí starý územní plán a město chystá nový, který chce schválit v červnu. Jeho příprava trvá 16 let. „Pro nás je však největším problémem to, že neznáme žádné pevné termíny a nemůžeme, jako správný hospodář, relevantně plánovat. Již proběhlo mnoho schůzek na různých úrovních, ale zatím bez nějakého výsledku nebo hmatatelného harmonogramu, na který by se bylo možné spolehnout. Pro nás je důležitější než tento krok města rychlost jeho rozhodování,“ řekl Kubovec.

V 19. století se pardubický pivovar proměnil na průmyslový podnik. V roce 1871 vznikla akciová společnost a výroba se rychle rozšířila do areálu na dnešní Palackého třídě. Byla tam varna, sladovna i sklepy. Areál tvořily cihlové budovy. Podle města se jedná o poslední doklad industriální architektury té doby v dané oblasti.

„Stavební uzávěru už rada města schválila a nyní je zveřejněna na úřední desce, než nabude účinnosti. Tento postup vychází ze stavebního zákona a slouží k ochraně území v situaci, kdy se připravuje nová územně plánovací dokumentace a hrozí snaha urychleně získat povolení k zásahům v území,“ řekl primátor.

Pivovar z druhé poloviny 19. století lze podle primátora konvertovat na bydlení nebo k jiným účelům. Cenná je například čelní budova s restaurací nebo část s věží s prvky, které připomínají cimbuří. „Je to v lokalitě jedna z posledních industriálních staveb, protože továrna mlýnských zdrojů a lihovar byly zbourány. Toto je poslední memento historie. Navrhujeme přední část areálu zachovat,“ řekla vedoucí odboru hlavního architekta Mariana Zmítková.

Rozhodnutí radnice kvituje i opozice. Podle zastupitele Petra Klimpla z ODS je to krok správným směrem. „Oceňuji snahu radnice zachovat industriální charakter lokality a zabránit případné demolici objektů,“ řekl Klimpl.

Investiční společnost koupila areál za 186,2 milionu korun bez DPH. Areál je už roky prázdný. Zadní část funguje přechodně jako parkoviště, ve zbytku se vždy jednou za rok v květnu koná koncert kapely Tři sestry. Naposledy tam populární parta kolem Lou Fanánka zahrála v pátek. Zatím pořadatel akce počítá s tím, že vystoupení bude i příští rok.

Pražský soud začal v úterý řešit další z kauz někdejšího šéfa Pivovarů Lobkowicz Zdeňka Radila. Manažer je stíhaný za finanční machinace, firemní zmocněnec vyčíslil škodu na zhruba 240 milionů korun. Část peněz podle obžaloby Radil bez svolení firmy utratil za nákladnou zahraniční školu. Muž vinu odmítá.

Podle obžaloby projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 1 zpronevěřil Radil pivovarnické skupině v souvislosti se svým manažerským studiem na britské London Business School, které začalo v roce 2013, zhruba čtyři miliony korun.

Bez svolení dozorčí rady či akcionářů měl platit z firemních peněz nejen školné, ale i další osobní výdaje spojené s cestováním, stravou, ubytováním nebo kapesným.

Když se to provalilo, tak Radil podle obžaloby sdělil ostatním členům vedení Pivovary Lobkowicz Group (PLG), že škodu uhradí společnost Energy produkt plus, v níž byl jedním z jednatelů jeho bratr.

Ten však tvrdí, že o žádné takové dohodě nevěděl a jeho podpis na příslušném dokumentu o úhradě milionů je padělaný. To potvrdil i soudní expert.

Podle státního zástupce Adama Kobyljanského byl strůjcem zfalšované listiny obžalovaný Zdeněk Radil. „Věděl, že podpis jeho bratra je padělek, k úhradě závazků nedojde a plnění bude nevymahatelné. Společnosti (PLG) způsobil škodu 4,1 milionu korun,“ uvedl žalobce.

Radil se ke zfalšovanému podpisu bratra před soudem nevyjádřil. Firemní prostředky vynaložené na své školné však považuje za účelné, když mu – jak tvrdí – londýnské vzdělávání umožnilo řídit pivovarnický holding se ziskem a dovést ho zdárně na pražskou burzu.

„To se podařilo i díky probíhajícímu studiu – takzvanému MBA. Umožňuje získat expertizu při uvádění společnosti na veřejný trh,“ hájí se Radil. Dodal, že PLG po vstupu na burzu získala od drobných akcionářů asi 460 milionů korun.

„Pokud porovnáme zaplacené školné jen s tímto jedním příkladem, který vnímám jako přímý důsledek získaného vzdělání, tak mi to přijde jako efektivně vynaložený náklad,“ odmítá exmanažer první část obžaloby, v níž je obviněný ze zpronevěry.

Po mně to nevedli dobře, myslí si Radil
V druhé části je muž stíhaný za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obžaloba uvádí, že bez vědomí dalších členů vedení PLG uzavřel v roce 2015 nájemní smlouvu na prostory ve Šporkovském paláci v centru Prahy, kde měla podle jeho plánu vzniknout mimo jiné pivovarská restaurace.

Fixní nájemné bylo stanoveno na jeden milion korun měsíčně. Závazek nájmu byl sjednán na 20 let. V lednu 2016 ho však Radil prodloužil dodatkem až do roku 2042, přičemž nájemné bylo navýšeno na 1,6 milionu za měsíc.

„Pod smyšlenou legendou údajného ukončení nájemní smlouvy přiměl člena představenstva Pivovary Lobkowicz Petra Vlčka spolupodepsat předmětný dodatek, aniž by jmenovaný znal pravou podstatu dokumentu, který podepisuje,“ uvedl státní zástupce.

V té době nemohl Radil jednat za holding sám – potřeboval k tomu buď součinnost dalšího člena vedení, nebo písemné pověření celého představenstva.

Podle obžaloby Radil věděl, že firma sice projekt pivovarské restaurace zvažuje, ale zároveň mu nejsou kolegové z představenstva příliš naklonění, protože se jim zdál nerentabilní.

Vedení pivovarů Lobkowicz nakonec projekt neodsouhlasilo. Aby se z nájmu, který Radil nedovoleně uzavřel, firma vyvázala, stálo ji to – jak uvádí obžaloba – přes 41 milionů korun.

Bývalý šéf opět vinu odmítá. Tvrdí, že na stejném místě nyní funguje známá pražská restaurace Červený jelen, která je zisková.