Novinky a zajímavosti ze světa piva

Šest dní, tisíce návštěvníků a plzeňský ležák v hlavní roli. Letošní Pilsner Fest se vrátil přímo do areálu Plzeňského Prazdroje, kde se od pondělí 5. do soboty 10. října slavilo 184. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell. Festival trval celý týden a nabídl návštěvníkům hudbu, pivo, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru i řadu dalších zážitků. Celkem na Pilsner Fest dorazilo 14 tisíc lidí.

Letošní ročník v duchu konceptu U jednoho stolu propojil různá místa v areálu plzeňského pivovaru. Hlavním centrem programu byl velkokapacitní stan na nádvoří, další aktivity ale probíhaly také v Hospodě Na Spilce, v letním pavilonu na Formance a na dalších místech pivovaru.

„Bylo skvělé vidět, jak pivovar celý týden žije a jak se tu u jednoho stolu potkávají lidé, kteří přišli společně oslavit 184. narozeniny Pilsner Urquell. Mám radost, že pivovar nebyl jen kulisou festivalu, ale skutečně jeho součástí. Návštěvníci mohli poznat místa, historii i řemeslo, které za plzeňským ležákem stojí. Právě atmosféra místa, kde se naše pivo zrodilo a dodnes vaří, dává této oslavě něco, co jinde zažít nejde,“ říká Martin Petrák, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Narozeniny začaly přesně v 18:42
Pilsner Fest odstartoval v pondělí 5. října, tedy přesně v den, kdy před 184 lety, v roce 1842, Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku. Tradiční narozeninový přípitek se odehrál symbolicky v čase 18:42, kdy emeritní vrchní sládek Václav Berka narazil dubový sud s nefiltrovaným ležákem Pilsner Urquell a připil si společně s návštěvníky.
Oslavy pak pokračovaly celý týden až do sobotního finále. Na hlavním hudebním pódiu se během šesti dnů vystřídaly kapely Cirkus Problem, Visací zámek, IMODIUM, Doctor P.P., Terne Čhave, David Kraus & Gipsy Brothers nebo Wanastowi Vjecy Revival a další interpreti. Program doplnily pub kvízy, stand-up show, soutěže a další aktivity.

Návštěvy míst, kde se rodí plzeňský ležák
Velký zájem byl také o speciální festivalové prohlídky pivovaru. Návštěvníci se během nich prošli od historické varny až do legendárních pivovarských sklepů, ochutnali sladinu a plzeňský ležák z dubových ležáckých sudů a mohli si vyzkoušet také pivní kvíz.
„Pilsner Fest je oslavou nejen piva, ale také všech lidí a řemesel, která za ním stojí. Letos jsme proto návštěvníkům ukazovali co nejvíce z toho, co se za jedním půllitrem plzeňského ležáku skrývá – od jeho historie a výroby až po práci výčepních. Ale především jsme chtěli, aby si to všechno mohli užít společně přímo v pivovaru,“ dodává Martin Petrák.

Atraktivní součástí festivalu byla také gastronomie. Návštěvníci ochutnali třeba pivní guláš z hovězího krku, vepřové výpečky s pivním zelím nebo zabijačkové speciality jako škvarkovou pomazánku, jitrnice, jelita, zabijačkovou polévku a nechyběly ani domácí vdolky. Na to v sobotu navázaly Butcher Wars – souboj profesionálních řezníků, kteří předvedli své řemeslo přímo před návštěvníky.

Umění výčepního řemesla pak od středy do soboty ukazovali také vítězové a finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Od nich i dalších profesionálních výčepních si návštěvníci po celý týden mohli vychutnat filtrovaný i nefiltrovaný Pilsner Urquell, Speciál z Prazdroje Bitter Wave nebo nealkoholický Birell Pomelo & Grep, v pátek a sobotu nabídku doplnila také speciální piva z pivovaru Elektrárna.

Pivo se v historickém pivovaru u hradu Rychmburk přestalo vařit před více než sto lety. Nyní by mohl areál znovu ožít. Obec Předhradí jedná o prodeji části budov, v nichž by po rekonstrukci mohlo vzniknout ubytování, restaurace nebo další služby pro návštěvníky.

Radnice v Předhradí na Chrudimsku jedná s případnými zájemci o koupi větší části areálu bývalého historického pivovaru. Zchátralé budovy v sousedství hradu Rychmburk získala obec v roce 2019 v dražbě. Od soukromého investora si slibuje, že objekty po opravě využije pro cestovní ruch a služby. Radnice si nechala zpracovat studii využitelnosti, podle níž postupuje.

"Vyčlenili jsme si část areálu, který nabízíme možnosti soukromé investice. Na druhé straně jsme si vymezili druhou část, kterou chceme nechat jako objekt informačního centra s prodejničkou, kde už jsme opravili střechu a udělali jsme další stavební úkony," řekl starosta Zdeněk Mikšovský (KDU-ČSL). Obec si ponechá ještě jednu část areálu se starou sladovnou. Časem by v ní mohlo vzniknout například volnočasové centrum se zázemím a galerijním prostorem.

Podle starosty by vybraný investor mohl svou část pivovaru upravit pro potřeby cestovního ruchu vázaného na hrad Rychmburk a památkovou zónu. Vzniknout by mohly ubytovací kapacity, gastronomický provoz či další služby, a to i ve spolupráci s případným nájemcem.

Areál se skládá z více objektů, téměř všechny jsou památkově chráněné. Součástí je sladovna, obytná budova nájemců pivovaru, starý a nový hvozd k sušení surového sladu, hlavní budova pivovaru a ležácké sklepy, konírny, ohrazení terasy a ohradní zeď.

Hrad Rychmburk patří Pardubickému kraji. V roce 2021 byl otevřen veřejnosti, předtím sloužil klientům ústavu pro duševně nemocné. Areál pivovaru je několik desetiletí nemovitou kulturní památkou. Památkovou ochranu získala sladovna, hlavní budova pivovaru a konírny.

Panský pivovar byl založen v roce 1636. Dodával pivo do všech hospod rozsáhlého rychmburského panství, později byl společně s lihovarem pronajímán. Výroba byla zastavena v roce 1925, když se nenašel zájemce o další provoz. V budovách byl zřízen sklad chrudimského piva, byty byly pronajaty, bývalé humno (prostor k mlácení obilí) si najalo rolnické družstvo pro skladiště. Později sloužil podniku Zemědělské zásobování a nákup.

Pití piva má u nás dlouholetou tradici. Spotřeba piva u nás sice klesá, přesto v konzumaci zlatého moku převyšujeme téměř dvojnásobek průměru EU. Mnozí s nostalgií vzpomínají na doby, kdy hospody byly plné štamgastů a pivo bylo za hubičku.
Článek

V nedávné době se objevila informace o tom, že Češi loni vypili nejméně piva v historii statistik. Na obyvatele připadlo 121 litrů, což je však ve srovnání s EU stále hodně. Konkrétně je to téměř dvojnásobek průměru EU. Před 19 lety připadalo na jednoho Čecha téměř 159 litrů piva ročně.

Odborníci si pokles konzumace piva vysvětlují změnou životního stylu. Na datech je zřejmá generační proměna. Mladí lidé si oblíbili ochucená, nealkoholická piva. Spotřeba nealkoholického piva dle dat postupně roste, a to nejen u nás. Přitom za dob minulého režimu se lidé nealkoholickému pivu, které se jmenovalo Pito, spíše vyhýbali. Název tohoto nápoje vznikl z písmen slov „PIvo“ a „auTO“. „Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ vzpomínal v roce 2008 Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Nicméně Pito můžeme zakoupit i dnes, v pivovaru Samson, který vlastní ochrannou známku, se vaří už od roku 1975. Před rokem 1989 se kvůli vysoké poptávce licenčně vařilo i v dalších tuzemských pivovarech, třeba v již zmíněném Mostě či v Rakovníku.

Dobám, kdy lidé po práci pravidelně chodili na „jedno“ zřejmě odzvonilo. „Dříve „klopili“ někteří klidně 10 a více piv denně. Cena v restauracích udělala z piva „zážitkovou gastronomii“,“ komentoval pokles spotřeby piva jeden z diskutujících pod článkem Novinek. „Prostě generace, která pije/pila piva nejvíc, pomalu vymírá a mladší generace jej tolik nepotřebuje,“ poznamenal další. „Něco je špatně. Místo zdravého piva plného vitamínů (B1, B2, B6), minerálů (K, Mg, Zn, Si), antioxidantů a vlákniny, dnes, zejména mladí, konzumují energetické nápoje, kratom a hulí syntetickou marihuanu koupenou ve večerce,“ stálo v dalším příspěvku.

To, že mnozí kroutí hlavou nad klesající spotřebou piva, k našemu národu asi patří. České pivo mají rádi nejen Češi, ale také turisté z celého světa. Ti, co komentují klesající spotřebu „tekutého zlata“, často s nostalgií vzpomínají na dobu, kdy lahvové pivo stálo jen 1,70 Kčs. Tato cena se držela od 60. let až do roku 1984, kdy cena piva poskočila na 2,50 Kčs. Výrazné zdražení piva přinesly až devadesátá léta.

Abychom si udělali lepší představu o tom, jak hluboko lidé kvůli pivu museli sáhnout do peněženky, je třeba uvést, kolik korun si v té době vydělávali. Na konci 80. let, kdy lahvové pivo stálo ještě 2,50 Kčs, byla průměrná mzda 3170 korun. Za tento plat si tedy člověk mohl pořídit 1268 piv. O několik let později, v roce 2013, si lidé mohli za průměrnou mzdu koupit přibližně 2340 lahvových piv. To značí, že to s tou cenou piva po revoluci nebylo tak horké, jak někteří pivaři rádi uvádějí.

Faktem však je, že pivo bývalo zbožím, které si svou cenu dlouhodobě drželo. Komunistická garnitura totiž ceny dotovala. Týkalo se to nejen piva, ale také základních potravin, dětského zboží, pevných paliv či průmyslových výrobků. Ceny stanovoval cenový úřad, avšak mluvilo do nich i předsednictvo Ústředního výboru KSČ. „Mohu říct, že byly obavy z nepokojů. Dokonce se vytipovávaly citlivé položky spotřebního koše, kam vedle brambor určitě patřilo pivo,“ uvedl Jan Vrba, porevoluční ministr průmyslu.

Alkoholu bylo všude dost a nebyl drahý. Ve společenském životě hrál důležitou roli, tudíž nepít v podstatě nešlo. V době, kdy se komunisté chopili moci, propadl alkoholu i náš „první dělnický prezident“. Podle tehdejšího náměstka předsedy vlády Zdeňka Fierlingera podepsal Klement Gottwald za lahev vodky vše, co si Moskva přála. „Sovětskými poradci zinscenované politické procesy, kdy si dokonce ani Gottwald nemohl být jist životem, jej proměnily v alkoholickou trosku,“ popsal historik František Hanzlík.

A tak se pod taktovkou Sovětů stalo, že se pilo nejen na Hradě, ale také v podhradí. Alkohol se stal běžnou součástí života. A některým, jako byl režisér Martin Frič či básník František Hrubín zničil život. Problémy s alkoholem měly i ženy, jako například manželka Jana Wericha. To, co alkohol dokáže způsobit, vepsal do pohádky Až o padá listí z dubu. Jeho sedlák Čupera, který pije, aniž ví proč, nad čertem vyzraje. Werichova žena i dcera se o to pokoušely také.

Jan Werich se alkoholu nevyhýbal, nicméně ho nikdo neviděl opilého. Podle Terezy Brdečkové, která napsala knihu O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha nebylo umělecké rodiny, která by neměla v té době spoustu vtipných opileckých historik. „Lidé byli rádi spolu, přestávali se v houfu bát, cítili se svobodní a já jsem ráda asistovala u karetních seancí u nás doma, kde se pilo víno, vyprávěli se židovské vtipy a řvalo se smíchy tak, jak už to dnes neslyším,“ komentovala pití alkoholu za dob komunismu ve své knize.

V době stalinismu, v době odposlouchávání telefonu lidé zažívali stavy, které šlo jen těžko zvládnout bez nějaké opory. „U nás se neválely alkoholici na ulici a nepilo se destruktivně jako v Rusku nebo v sousedním Polsku. Lidé si jen chtěli připadat o něco lépe,“ poznamenala Brdečková. Pití alkoholu bylo zkrátka normální. Spisovatelka vzpomínala, že ještě v 70. letech, kdy pracovala v Československé televizi, „byla opilost přijatelná výmluva pro vynechanou směnu, zatímco nemocné dítě nikoliv.“

Těm, co zde žili ani nepřišlo, že by záliba v alkoholu byla až tak špatná. Avšak pokud sem zavítal někdo z vnějšku, býval zaskočen. Alespoň takové pocity měla hvězda stříbrného plátna Adina Mandlová. V roce 1968 dorazila do Prahy, neboť dostala nabídku na hlavní roli v muzikálu Hello, Dolly! Tehdy se pozastavovala nad tím, kolik českých umělců ke svému fungování potřebuje alkohol. „Najednou jsem si uvědomila ten velký rozdíl, který mě dělí od ostatních členů souboru. Předně jsem nepila a nekouřila, protože jsem chtěla být svěží a alkohol kouření oslabuje. Všichni ostatní, až na Korbeláře, byli cítit alkoholem tak silně, že jsem se často musela odvracet, když na mě některý z herců nebo hereček promluvili, ať už ve společných scénách, nebo v soukromí. Jeden kamarád mi vysvětlil, že chlast je vlastně to jediné, co na světě mají, protože jsou nespokojení, špatně placení, špatně ubytovaní; většinou nemají ani koupelnu k použití a z nedostatku peněz pijou pivo a laciné kořalky, které jsou z člověka cítit na sto honů,“ uvedla ve své knize Dneska už se tomu směju.

Od té doby jsme se zdá se posunuli. Mění se návyky lidí, mladší generace už tolik nevysedává nad pivem. Je to snad signál, že jsou Češi se svým životem spokojenější než předešlé generace, nebo si místo alkoholu našli jinou náhražku?

Některé slovenské pivovary zažívají velmi těžké časy. Řada z nich již dokonce oznámila konec. O viníkovi svých potíží mají přitom poměrně jasno.
Nejohroženější jsou aktuálně zejména malí řemeslní výrobci. Konec již oznámil například vůbec první řemeslný pivovar na Slovensku, který vařil pivo v Banské Bystrici. Štafetu nejstaršího řemeslného pivovaru následně přebrali v Dobré Nivě, ale končí už i tam, informoval web tnlive.sk.

Zatímco majitel prvního pivovaru se komentáře veřejně zdržel, tak vlastník pivovaru z Dobré Nivy Ľubomír Švarc se promluvit nebál. Pivo vařil přes 30 let a jako jeden z problémů označil úřednické překážky. „Malé pivovary měly mít jinou legislativu v rámci turistického rozmachu, že by se turismus podpořil. Byly tam ale stejné podmínky jako pro pivovary Bystrica nebo Martin,“ postěžoval si.
Špatným obdobím prochází také další pivovar, který je přitom poměrně velkým hráčem na trhu. Pivovar Steiger měl loni ztrátu 1,2 milionu eur (zhruba 29 milionů korun). Třetí největší slovenský pivovar dokonce chvíli byl jen kousek od prodeje, upozornil Denník N.

Podle šéfa slovenských pivovarníků Vladimíra Machalíka hraje ve výrobě piva stále důležitější roli jeden faktor. „Velmi silně cítíme trend spotřeby a konzumace nealkoholického piva a radlerů. Slovensko je v podstatě premiantem v rámci EU. Už čtvrtina produkce piva na Slovensku je nealkoholická,“ vysvětlil.

Pivovary tak musí na změnu chutí reagovat a čím menší pivovar, tím větší problém. „Když to navaříme, tak jsme rádi, že to prodáme, ale abychom to ještě dělili na takové či onaké pivo, už to je dost,“ přiznává Švarc.

„Určitě by pomohlo, kdyby se do nějaké míry snížila administrativní náročnost a samozřejmě nějakým způsobem se snižovaly daně,“ apeloval Machalík na vládu.

Číslo 12 na pivu neříká obsah alkoholu. Ve vzorku deseti běžných českých dvanáctek se deklarovaná síla pohybovala od 4,9 do 5,1 % obj.; rozdíl vysvětluje už samotný význam stupňovitosti.
Článek

Když někdo řekne „dvanáctka“, zní to skoro jako údaj o síle piva. Jenže 12° neznamená dvanáct procent alkoholu a neznamená ani to, že všechny dvanáctky musí mít alkoholu úplně stejně. Číslo se vztahuje k extraktu původní mladiny – tedy k tomu, co bylo v mladině před kvašením. Alkohol je až výsledek toho, co s touto mladinou udělají kvasinky.

Abych si ověřil, jak moc se běžná česká dvanáctka na etiketě skutečně liší, prošel jsem deset dostupných ležáků a zapsal deklarovaný obsah alkoholu. Nejde o laboratorní test ani žebříček chuti. Je to jednoduchý snapshot produktových údajů ověřený 7. října 2026.

Polští poslanci schválili zákaz nočního prodeje alkoholu. Nové omezení je namířené na večerky a čerpací stanice, netýká se barů či restaurací, informují polská média. V Polsku také bude platit zákaz reklamy na pivo.

Mnohá polská města včetně Varšavy už zákaz prodeje alkoholických nápojů v nočních hodinách zavedla. Náměstkyně ministryně zdravotnictví Katarzyna Kencková podle serveru Business Insider řekla, že cílem nového zákona je předpisy sjednotit. Takzvaná noční prohibice, jak se omezení v Polsku říká, bude platit od 22:00 do 06:00. Obce ale budou smět zákaz ještě o několik hodin prodloužit.

Poslankyně Joanna Wichová z Levice, která je jednou z autorek zákona, připomněla, že ve městech s noční prohibicí se snížila kriminalita a ubylo policejních zásahů.

Zákaz reklamy se nově bude vztahovat i na pivo
V Polsku se v současnosti nesmí objevovat reklama na „tvrdý“ alkohol, víno a cider. Reklama a reklamní akce zaměřené na pivo byly povolené, platila pro ně ale omezení. V budoucnu se ovšem zákaz bude vztahovat i na pivo. Jeho prodejci nebudou smět pořádat veřejné degustace, rozdávat lidem reklamní předměty s logy jednotlivých značek nebo nabízet množstevní slevy.

Polská lidová strana (PSL), která tradičně zastupuje zemědělce, prosadila výjimku ze zákazu reklamy pro víno. Vinaři budou smět pořádat bezplatné i placené degustace, budou však muset návštěvníky upozornit na škodlivost konzumace alkoholu. Svá vína budou také moci prodávat přes internet, podmínkou ale je, že si je zákazníci budou vyzvedávat v obchodě, aby bylo možné ověřit, že jim bylo 18 let.

O zákonu bude ještě rozhodovat Senát. Aby vstoupil v platnost, musí ho také podepsat prezident.

Podle údajů z loňska si zákazníci v Polsku nejčastěji kupují pivo, které s velkým odstupem následuje vodka a víno.

Ostravar po 130 letech přestane vařit pivo v moravskoslezské metropoli a jeho výroba se příští rok přesune do Prahy. Zatímco někteří místní pivaři jsou z této změny v šoku a mluví o smutném konci tradiční značky, jiní kritizují samotnou chuť tohoto piva. Co na konec pivovaru ve městě říkají lidé a bude pro ně mít Ostravar ještě kouzlo, když se bude vařit v hlavním městě?

Psal se rok 1897, když byl v Moravské Ostravě založen Český akciový pivovar, na jehož základech dodnes dnes plynule pokračuje pivovar Ostravar. Tomu ale bude brzy konec. O 130 let později – v roce 2027 – totiž tento pivovar skončí a výroba jeho piv se přesune do Prahy.

Pivo, které mělo v oblibě mnoho štamgastů ostravských hospod, tak sice bude nadále existovat, bez nálepky „Made in Ostrava“ však bude zájem o něj v moravskoslezské metropoli nejspíš už jen nadále klesat. Potvrzují to reakce pivařů, které Deník oslovil, a také těch, kteří už napsali stovky rozhořčených komentářů u facebookového příspěvku Deníku, který přinesl zprávu o blížícím se konci pivovaru Ostravar.

„Rozhodnutí navazuje na dlouhodobý vývoj pivního trhu, klesající spotřebu piva, rostoucí výrobní a provozní náklady. Provoz v Ostravě bude utlumován v několika etapách během příštího roku. Klíčové značky vařené v Ostravě zůstanou stále součástí portfolia a jejich výroba bude převedena do pivovaru na pražském Smíchově,“ oznámil ve čtvrtek 8. října Martin Čermák ze společnosti Pivovary Staropramen, pod který Ostravar patří. Podle informací Deníku ovšem má jít především o značku Mustang, která se vyprofilovala z někdejšího původního speciálu. Je tak velice pravděpodobné, že s koncem výroby piva v Ostravě zanikne i značka Ostravar jako taková.

Překvapení pivaři mluví o zradě tradice
Co tedy na zprávu, že se Ostravar zavírá a jeho piva se budou vařit v hlavním městě lidé říkají? „Už vidím, jak někdo bude pít Ostravar vyrobený v Praze. To pivo se pije proto, že je místní, lokální a má tradici v Ostravě. Většina lidí ho pije proto, že jsou patrioti. Proč by ho pili, když už bude mít s Ostravou společný jen název?“ konstatoval u příspěvku na facebooku Moravskoslezského deníku čtenář Jirka Laris.

„Pivo Ostravar přestane hodně Ostraváků pít. Ať si ho Pražáci lijí do Vltavy. Ostravě jste vzali hutě, doly a teď i pivovar,“ přidal se ke kritikům přesunu výroby piva do hlavního města Jiří Král. „To pivo nikdy nebude stejné, i kdyby byl technologický postup 1:1. Voda bude jiná, pivo z principu bude chutnat jinak,“ podotkl k tématu Radek Hotový.

Řadu dalších lidí správa o zavření pivovaru Ostravar rovněž naštvala, ale spíš kvůli konci tradiční značky a propuštění lidí. Samotnému pivu totiž v poslední době někteří pivaři nemohli přijít na chuť a ve městě už se delší dobu mluvilo o tom, že kvalita tohoto zlatavého moku a tím i jeho odbyt klesají.

Pivovar v poslední době omezil také známé velké propagační kampaně, na které byli lidé dříve zvyklí. Už několik let se například nekonají slavnosti v areálu pivovaru, které na velkorysý hudební program dokázaly přivábit tisíce lidí. V poledních dvou letech se se v pivovaru konal jen Den Mustangu – komorní akce s výrazně nižší návštěvností.

Značka měnila tvář už před koncem pivovaru
Nejviditelnější kampaní poslední doby je tak ta, které potlačuje samotnou značku Ostravar a její stěžejní dvanáctistupňové pivo a do popředí vystrkují novější pivo Mustang, které se v Ostravě vaří. Tato změna je patrná i z nedávné změny názvu zdejší hokejové haly, která se už není Ostravar Aréna, ale Mustang Aréna.

„Jsem od narození Ostravák a na tomto pivu jsem kdysi začínal. Nemám zdání, jestli se za těch 20 let zlepšil nebo zhoršil, ale pít se to moc nedá, s výjimkou Mustangu, které zvládnu i dva za večer. Takže je mi vlastně jedno, kde se bude vařit, pít ho i nadále nehodlám,“ zhodnotil Radim Vobornický.

Další čtenáři Deníku pak byli na Facebooku ještě o něco ostřejší. „Ostravar spolu s se Starobrnem jsou zdaleka nejhorší piva. Tak je asi jedno, jeslí to budou vařit v Praze nebo Uzbekistánu,“ reagoval na konec pivovaru v Ostravě Tomáš Czudek. „Takže krajské a třetí největší město tím pádem nemá svůj pivovar. Neskutečná ostuda,“ vyjádřil se Ross Ulmann.

I další reakce neskrývaly překvapení z toho, že tradiční pivo z moravskoslezské metropole budou vařit sládci v Praze. „To jako když se bude vařit v Praze, bude to levnější než výroba v Ostravě. To si děláte prdel? Nikdo nechce slintat žádný Práglvar,“ uvedl Jiří Harbich. „Takže to můžou přejmenovat na Pražovar,“ zdůraznil Roman Szabo.

Konec v roce 2027, o práci přijde 120 lidí
Jak už Deník informoval, pivovar Ostravar skončí postupně v průběhu příštího roku. „Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme v posledních letech museli učinit. Velmi dobře si uvědomujeme, že Ostravar je mnohem víc než jen pivovar. Po generace byl součástí Ostravy a sehrál důležitou roli v rozvoji pivovarnictví,“ oznámil Martin Čermák, manažer pro Česko a Slovensko společnosti Pivovary Staropramen.

Kvůli zavření ostravského pivovaru má přijít o práci 120 lidí. „Naší prioritou je nyní podpořit všechny tyto zaměstnance a zároveň napříč regionem zachovat silné vztahy se zákazníky a obchodními partnery. Pro zaměstnance, kterých se tato změna dotkne, připravila společnost program, který jim poskytne potřebnou podporu a individuální přístup v nadcházejícím období, a své aktivity bude také koordinovat s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a dalšími relevantními partnery,“ vysvětlil dále Čermák.

Kvalitu a chuť ostravských piv bude podle něj v Praze garantovat bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál mimo jiné za klíčovými recepturami pivovaru. „Spotřebitelé si je tak budou moci stále vychutnávat stejně jako jsou zvyklí,“ dodal Čermák.

Po téměř 130 letech skončí výroba piva Ostravar v jeho domovském městě. Pivovary Staropramen rozhodly o postupném uzavření ostravského provozu a přesunu výroby na pražský Smíchov. Důvodem jsou podle společnosti rostoucí náklady, pokles spotřeby piva a snaha zefektivnit výrobu.

Ostravský pivovar Ostravar, který je součástí Pivovarů Staropramen, příští rok postupně ukončí výrobu. Jeho klíčové značky se budou vyrábět v Praze na Smíchově. Ukončení výroby se dotkne přibližně 120 lidí. Dnes to oznámila mluvčí Pivovarů Staropramen Kateřina Pavlíková.

"Rozhodnutí navazuje na dlouhodobý vývoj pivního trhu, klesající spotřebu piva, rostoucí výrobní a provozní náklady, například na obalové materiály, energie či dopravu, a potřebu efektivněji využívat výrobní kapacity v rámci celé pivovarnické sítě," uvedla mluvčí. Provoz v Ostravě se bude utlumovat v několika etapách, aby měli zaměstnanci dost času na přípravu.

"Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme v posledních letech museli učinit. Velmi dobře si uvědomujeme, že Ostravar je mnohem víc než jen pivovar. Po generace byl součástí Ostravy a sehrál důležitou roli v rozvoji pivovarnictví, v životech našich zaměstnanců i celé komunity," uvedl vedoucí Pivovarů Staropramen pro Česko a Slovensko Martin Čermák.

Podnik podle něj ke konsolidaci výroby přistupuje po pečlivém zvážení a po rozsáhlé analýze výsledků i nákladů. "Musíme však primárně zajistit dlouhodobou udržitelnost byznysu, provozní efektivitu a konkurenceschopnost výroby piva v České republice i do budoucna. O to těžší je pro nás skutečnost, že se změna dotkne přibližně 120 kolegů na pozicích spojených přímo s výrobou piva, jejichž dosavadní práce si velmi vážíme," uvedl Čermák.

Personální ředitelka společnosti Lenka Adamcová uvedla, že o postupném utlumení výroby informovali odborové organizace i všechny zaměstnance. "Jako odpovědný zaměstnavatel jsme nad rámec podmínek podle platné kolektivní smlouvy připravili také komplexní program podpory pro dotčené kolegyně a kolegy, který zahrnuje nejen individuální konzultace či pomoc při hledání nových pracovních příležitostí, ale také psychologickou podporu pro ty, kteří ji budou potřebovat," uvedla Adamcová.

Mluvčí uvedla, že výroba bude z Ostravy postupně převedena do pivovaru na pražském Smíchově, kde bude společnost pokračovat v dlouhodobém posilování provozní efektivity a spolehlivosti i rozvíjet produktové portfolio. "Kvalitu a chuť ostravarských piv bude garantovat bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál mimo jiné za klíčovými recepturami pivovaru," uvedla Pavlíková.

Firma bude také pokračovat v budování vztahů se zákazníky a obchodními partnery v Moravskoslezském kraji, který pro ni podle mluvčí zůstává jedním z klíčových regionů. V oblasti bude nadále rozvíjet obchodní i marketingové aktivity a spolu s logistickým a distribučním zázemím zajistí kontinuitu zákaznického servisu, logistiky a prodeje.

Ostravar založený v roce 1897 je jedním z deseti největších pivovarů v Česku. Většina jeho produkce se vypije na Ostravsku, Karvinsku, Opavsku a Novojičínsku. Pivovary Staropramen jsou součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Dlouhodobě jim na českém pivovarském trhu patří druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

Ostravský pivovar Ostravar, který je součástí Pivovarů Staropramen, příští rok postupně ukončí výrobu. Jeho klíčové značky se budou vyrábět v Praze na Smíchově. Ukončení výroby se dotkne přibližně 120 lidí.

„Rozhodnutí navazuje na dlouhodobý vývoj pivního trhu, klesající spotřebu piva, rostoucí výrobní a provozní náklady," uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Kateřina Pavlíková a dodal: „Kvalitu a chuť ostravarských piv bude garantovat bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál mimo jiné za klíčovými recepturami pivovaru.“

Provoz v Ostravě se bude utlumovat v několika etapách. „Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme v posledních letech museli učinit. Velmi dobře si uvědomujeme, že Ostravar je mnohem víc než jen pivovar. Po generace byl součástí Ostravy a sehrál důležitou roli v rozvoji pivovarnictví, v životech našich zaměstnanců i celé komunity,“ podotkl vedoucí Pivovarů Staropramen pro Česko a Slovensko Martin Čermák.

Propuštněo bude zhruba 120 lidí, zaměstnancům firma poskytne pomoc při hledání nových pracovních příležitostí i psychologickou podporu.

Ostravar byl založený v roce 1897 a je jedním z deseti největších pivovarů v Česku. Většina jeho produkce se vypije na Ostravsku, Karvinsku, Opavsku a Novojičínsku. Pivovary Staropramen jsou součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Dlouhodobě jim na českém pivovarském trhu patří druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

Po téměř 130 letech přestanou sládci pivovaru Ostravar v příštím roce vařit pivo v Ostravě. Skupina Molson Coors přesune jeho výrobu do pražského Smíchova. O práci přijde zhruba 120 lidí. Důvodem stěhování je pokles spotřeby piva na trhu a rostoucí náklady na jeho výrobu.

„Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme v posledních letech museli učinit. Velmi dobře si uvědomujeme, že Ostravar je mnohem víc než jen pivovar. Po generace byl součástí Ostravy a sehrál důležitou roli v rozvoji pivovarnictví, v životech našich zaměstnanců i celé komunity,“ uvedl Martin Čermák, ředitel pro Česko a Slovensko společnosti Pivovary Staropramen, která je spolu s Ostravarem součástí skupiny Molson Coors.

Rozhodnutí o konsolidaci výroby padlo podle něj po pečlivém zvážení a rozsáhlé analýze výsledků i nákladů.

„Musíme však primárně zajistit dlouhodobou udržitelnost byznysu, provozní efektivitu a konkurenceschopnost výroby piva v České republice i do budoucna,“ vysvětlil Čermák.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Kateřina Pavlíková upřesnila, že ukončení výroby souvisí s dlouhodobým vývojem pivního trhu, klesající spotřebou piva a rostoucími výrobními a provozními náklady.

„Provoz v Ostravě bude utlumován v několika etapách během příštího roku tak, aby měli zaměstnanci i jednotlivé týmy dostatek času na přípravu před nadcházejícími změnami,“ nastínila. Co bude v budoucnu s areálem pivovaru na Hornopolní ulici, není zatím jasné.

Propustí 120 lidí
Ředitel Čermák potvrdil, že ukončení výroby piva v Ostravaru se dotkne přibližně 120 pracovníků na pozicích spojených přímo s výrobou piva. „O postupném utlumení výroby jsme informovali odborové organizace i všechny zaměstnance,“ ujistila Lenka Adamcová, personální ředitelka společnosti.

Doplnila, že pro ty, kteří budou kvůli ukončení výroby propuštěni, připravila firma nad rámec podmínek platných podle kolektivní smlouvy komplexní program podpory.

„Zahrnuje nejen individuální konzultace či pomoc při hledání nových pracovních příležitostí, ale také psychologickou podporu pro ty, kteří ji budou potřebovat,“ sdělila.

Pivovar Ostravar byl založen v roce 1897, o rok později uvařil první várku. Aktuálně se v Ostravě vaří piva Ostravar 10 a 12, Mustang 11 a hořká 12, Černá Barbora a speciál Rufus. Podle mluvčí Pavlíkové zůstanou klíčové značky Ostravar, Mustang a Černá Barbora součástí portfolia a jejich výroba bude postupně převedena do pivovaru na pražském Smíchově.

Ujistila, že přestěhováním se kvalita a chuť piv nesníží. „Bude je garantovat bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál mimo jiné za klíčovými recepturami pivovaru. Spotřebitelé si je tak budou moci stále vychutnávat stejně jako jsou zvyklí,“ uzavřela.