Novinky a zajímavosti ze světa piva

Z bývalého olomouckého pivovaru v Holici zbyla hromada suti. Rozlehlý areál o výměře 44 tisíc metrů čtverečních by měl být kompletně vyčištěn zhruba do poloviny letošního roku a následně by mohlo být jasno o jeho dalším využití.

Zpráva o demolici bývalého holického pivovaru, který byl postaven v roce 1896 a jehož části byly v posledních letech využívány jako sklady, vyvolala počátkem roku vlnu emocí mezi milovníky zlatavého moku.

Ikonické budovy pro výrobu sladu a piva, které však nebyly na seznamu památek, byly nepřehlédnutelné.

Holan byl na průjem
„Vím, že už chátral, ale je to velká škoda. Nádherná stavba,“ komentovali demolici lidé na sociálních sítích a vzpomínali na Holana, Václava, Zlatý klas či tmavý Granát, někdejší pivní značky, které ze Sladovnické ulice roky mířily k zákazníkům.

„Holan byl na průjem a Václav, z toho jsem se párkrát poblil, ale je na co vzpomínat,“ žertovali na sociálních sítích znalci této kapitoly olomoucké pivní historie.

Objevily se i spekulace, že zajímavý areál v Holici jistě skončí v rukou developera, jenž zde vybuduje stovky bytů, kterých je v Olomouci nedostatek.

„Nic takového. Magistrátem byla v loňském roce povolena demolice, kterou jsme začali realizovat. Nyní tedy řešíme vyčištění plochy, která má cca 44 tisíc metrů čtverečních. Když všechny práce půjdou podle plánu, někdy v polovině roku by mohl být areál vyčištěn,“ sdělil v březnu Olomouckému deníku Jaromír Dvorský, ředitel společnosti Moravská pivovarská, která areál vlastní.

K odstranění objektů přistoupil vlastník poté, co bývalý pivovar zkoušel zhruba před třemi lety bezúspěšně prodat v dražbě.

Budoucnost? Nerozhodnuto
Zareagovaly firmy ze sousedství, které však projevily zájem jen o dílčí části komplexu zahrnujícího výrobní, skladovací a administrativní kapacity, také byty, garáže, trafostanici či železniční vlečku.

„Areál nyní nenabízíme, neinzerujeme. O jeho další budoucnosti není zatím rozhodnuto,“ uzavřel v březnu Jaromír Dvorský.

S nejrůznějšími testy kvality a chuti českých piv se v poslední době roztrhl pytel. Odborníci přitom potvrzují, že většina těchto „pivních žebříčků“ porušuje základní pravidla degustačních testů a jejich výsledky nevypovídají vůbec o ničem.

Jaké je nejlepší české pivo? I v Česku na tuto otázku různí pivaři odpoví různě. A svou značku budou hájit do roztrhání těla. Na tom není nic divného. Otázkou ovšem zůstává, zda by země, v níž se vypije nejvíce piva na hlavu na světě a která se chlubí dlouhou pivní tradicí, měla zcela rezignovat na jakoukoliv smysluplnou kontrolu klamavých praktik v prodeji pěnivého moku. Přesně to se totiž v poslední době děje.

Každou chvíli se totiž někde objeví zdánlivě seriózně vypadající test českých piv, o kterém se vedou vášnivé diskuse a různí konzumenti ho pak přeposílají jako důkaz potvrzení své pravdy. Příkladem může být poslední z řady takových testů z dílny portálu Arecenze.cz, tentokrát hodnotící jedenáctistupňová česká piva.

Portál působí na první pohled věrohodně (vždyť se zabývá testováním), tak proč nevěřit jeho závěrům. „Test 24 jedenáctek z ČR: Levnější pivo ze střední třídy porazilo Budvar i Bernard, Staropramen propadl,“ píše jednoznačně Arecenze. Nevěřil bych, byť „jedenáctku“ vůbec nepiji, kolik známých mi tuhle zprávu přepošle jako důkaz toho, jak je to s českým pivem doopravdy a jak cena neodpovídá kvalitě. Konečně důkaz!

Jenže stačí se podívat, kdo piva vlastně hodnotil a začnou se rojit první pochybnosti. Kdo by čekal, že k tak zásadním zjištěním přijde nějaký početný tým erudovaných profesionálních degustátorů, hluboce by se zmýlil. Portál přizval do poroty tři muže a dvě ženy s touto kvalifikací: „Všichni porotci jsou pivaři, jejich zkušenosti se ale lišily od běžných konzumentů po pivní nadšence. Každý ze vzorků dostal známku jako ve škole, tedy od jedničky po pětku,“ píše se ve vysvětlivkách testu. Jinými slovy: nejvyšší kvalifikací v oboru, kterou alespoň jeden z přizvaných degustátorů dosáhl, je „pivní nadšenec“.

Degustace není legrace
Nic proti tomu. Proč by si nějaké hospodská parta nemohla pro pobavení udělat slepý test „jedenáctek“ a pak jeho výsledek zveřejnit na sociálních sítích. Ostatně naprosto stejnou vypovídací hodnotu má i průzkum portálu Arecenze.

Rozdíl je ovšem v tom, že tento test vytváří záměrně dojem výsledku jakési profesionální práce a odborného posouzení. A rozsah šíření toho výsledku dokazuje, že se jen málo lidí zajímá o jeho pozadí. To je v zemi, která je celosvětově proslulá výrobou piva a letitou pivní tradicí, poměrně pikantní.

Přitom i Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) potvrzuje, že skutečný degustační test má svá přesná pravidla a podmínky. „Především musejí mít všichni degustátoři bez výjimky degustační zkoušky,“ řekl INFO.CZ ředitel ČSPS Tomáš Slunečko. Zároveň jsou veřejná i jména těch, kteří podle daných kritérií piva hodnotí.

Český svaz pivovarů a sladoven tak garantuje prakticky jediný test českých pivních značek, a tím je každoroční soutěž České pivo. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. „Výsledky nejrůznější jiných soutěží, zveřejňovaných na sociálních sítích, proto vůbec nechci komentovat. Je jich v poslední době hodně a nemá cenu se jimi zabývat. Stejně jim nemůžeme zabránit,“ uvedl Slunečko.

To, jak by měl vypadat skutečný degustační test a jaká pravidla se při něm musejí dodržovat, si každý může přečíst například v propozicích Českého piva.

Ani každoroční soutěž České pivo však (pro někoho možná překvapivě) není absolutním měřítkem kvality českých pivních značek. A rozhodně nevypovídá o tom, jaké české pivo je „nejlepší“. Do soutěže totiž ČSPS nezařazuje všechny značky všech českých pivovarů.

„Účast v soutěži je dobrovolná. Hodnotí se pouze značky těch pivovarů, kteří se přihlásí a za degustační test také zaplatí,“ uvedl Slunečko. Pokud se tedy ve výsledcích nějaká značka neobjeví, neznamená to automaticky, že je „horší“ než vítěz soutěže. Jen se do ní nepřihlásila.

Uvedený výčet jen dokládá, že bombastická prezentace některých pivních testů v Česku může být značně zavádějí. A měla by se vždy brát s určitou rezervou. Zvlášť v zemi, v níž se lidé cizincům chlubí tím, že na rozdíl od nich pivu skutečně rozumějí.

Už tento pátek 24. dubna se v Moravskoslezském kraji otevřou veřejnosti malé i velké pivovary. V rámci Noci pivovarů nabídnou prohlídky míst, kde se vaří pivo, degustace, setkání se sládky nebo školy čepování. Pátkem

Pátkem však nemusí objevování krás pivovarského řemesla v kraji skončit. Hned v sobotu 25. dubna totiž oficiálně startuje svou již devátou sezonu Beskydská pivní stezka, která propojuje turistické trasy s místními pivovary. Návštěvníci tak můžou obě akce spojit a užít si v Beskydech a na severní Moravě víkend zasvěcený pivu, gastronomii a turistice.

V Moravskoslezském kraji se do letošní Noci pivovarů zapojí celkem 8 pivovarů z různých částí kraje. Program ve většině z nich začíná již okolo 16. hodiny. V Ostravě své brány otevře Heřmanický pivovar, nedaleko polských hranic pak Albrechtický pivovar. Tam připravili pro návštěvníky Noci pivovarů i pivní speciál – silný Baltic Porter obohacený o prémiový čaj Lapsang Souchong, který pivu dodává výrazné kouřové a lehce dřevité tóny. Pivní speciál Noční živel ochutnají zájemci během Noci pivovarů v Radegastu, kde mohou absolvovat večerní prohlídku pivovaru se sládky nebo si vyzkoušet školu čepování. Na speciál láká i Beskydský pivovárek v Ostravici, který pro tento den připravil pivo Black Magic IPA. V dalším pivovaru z Beskyd, v Ogaru, návštěvníci ochutnají rovnou 3 druhy piva z tanku a v rámci večerní prohlídky si odnesou i speciální degustační krýgl.

V blízkosti jedné z největších hradních zřícenin v Česku se nachází další z účastníků letošní Noci pivovarů, Minipivovar Hukvaldy. Tam se zájemci během večera podívají sládkovi doslova přímo pod ruce, protože v Hukvaldech mají v plánu jednu z várek piva vařit přímo během samotné akce. V Palačově u Starého Jičína pak mohou lidé navštívit Minipivovar Paličák a v Odrách Kořenáč, vůbec nejmladší pivovar letošního ročníku.

S výjimkou Ogara a Beskydského pivovárku do všech pivovarů zajíždějí dvě bezplatné autobusové linky vypravené Moravskoslezským krajem, které tak umožní návštěvníkům dopravit se i do vzdálenějších pivovarů. Do Ogara a Beskydského pivovárku se lidé mohou dostat běžnými vlakovými linkami.

Na Noc pivovarů naváže Beskydská pivní stezka
Hned 4 pivovary – Radegast, Beskydský pivovárek, Ogar a Minipivovar Hukvaldy – se navíc zapojují nejen do Noci pivovarů, ale tvoří i součást Beskydské pivní stezky. Její devátá sezona oficiálně startuje hned po Noci pivovarů, v sobotu 25. dubna. „Beskydská pivní stezka zdaleka není jen o putování od pivovaru k pivovaru. Na trasách jsou vždy zajímavá místa lákající k poznání. Vše je provázáno tak, aby se návštěvníci dostali k pivovarům, do hor, k historickým místům i dalším zajímavostem. Ochutnávka piva, pivních specialit nebo místních pochutin může být tím nejlepším zakončením celého výletu,“ uvádí Monika Konvičná, ředitelka Destinačního managementu turistické oblasti Beskydy – Valašsko, který stezku provozuje.

Beskydská pivní stezka propojuje turistické trasy, cyklostezky a tipy na výlety s 13 pivovary a minipivovary v Beskydech a okolí. Nabízí celkem 27 tras od 4 do 48 kilometrů, jejichž celková délka je 726 kilometrů. Lidé tak mohou spojit cestování po Beskydech se zážitkovou gastronomií a nahlédnutím do umění sládků. Stezka přitom provádí nejen pivovary, ale i přírodními zajímavostmi Beskyd, historickými památkami nebo vyhlídkami do krajiny. U profilu každého zapojeného pivovaru je na webu doporučená trasa na výlet a spousta dalších turisticky užitečných informací, jako pamětihodnosti v okolí, tipy na zajímavé akce a rovněž doporučené možnosti ubytování. Právě ty můžou uvítat zejména turisté, kteří by chtěli obě akce – páteční Noc pivovarů i sobotní otevírání Beskydské pivní stezky – propojit dohromady.

Tři pivovary – Valašský pivovar Kozlovice, Minipivovar Hukvaldy a Pivovar Ogar – si navíc v den otevření stezky v sobotu 25. 4. připravily i speciály program. V Kozlovicích se lidé můžou těšit na cimbálovou muziku, čerstvě načepované valašské pivo a neopakovatelnou atmosféru pod beskydskými kopci. Hukvaldy lákají na černobílý medový ležák a poctivý hovězí guláš, v Ogaru pak proběhne turnaj v beer pongu. Ode dne otevření Beskydské pivní stezky navíc soutěží pivovary o nejlahodnější pivo Beskyd 2026. Během celé sezony budou mít návštěvníci možnost ochutnávat různé pivní styly a podílet se na hodnocení, které na konci sezony vyústí ve vyhlášení vítězného pivovaru. Návštěvníci Noci pivovarů a Beskydské pivní stezky ale mohou na prohlídku pivovarského řemesla navázat i kulinářskými zážitky.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v pátek 24. dubna proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se zatím přihlásilo 46 pivovarů z Moravskoslezského, Plzeňského a Středočeského kraje. Registrace je stále otevřená, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví.

Na pražské Zbraslavi se oficiálně otevřely brány nového gastronomického konceptu. Restaurace Darwin, sídlící v historické budově vlastněné společností Kofola ČeskoSlovensko, se stává novou vlajkovou lodí pivovaru Zubr. Projekt, který v sobě snoubí historický odkaz místa s nejmodernějšími technologiemi a udržitelným designem, představuje dosud nejodvážnější realizaci v historii přerovského pivovaru.

Technologický unikát a designový odvážlivec
Srdcem restaurace je technologicky nejkomplexnější výčepní zařízení, jaké kdy bylo v rámci značky Zubr instalováno. Výčepní pult je unikátem nejen z pohledu zákazníka, ale i ze strany servisu. Obří deska pultu v sobě nese 25 metrů ručních svárů a propracovaný detailing, včetně logování na odkapních táccích. Interiér sází na odvahu a útulnost. Prostoru dominuje tmavomodrá barva, betonové stěrky a lineární trubková světla.

„Zubr prošel výrazným rebrandingem, který zahrnoval redesign loga i nový positioning značky, a tuto proměnu jsme důsledně přenesli i do designu hospody. Pro Darwin jsme proto vytvořili náš technologicky nejnáročnější výčep vůbec – skutečnou výkladní skříň našeho řemesla. Nešli jsme ale jen po vzhledu. Každý detail jsme podřídili tomu nejdůležitějšímu: perfektní péči o čepované pivo. Krátké pivní vedení a vestavěné zachlazovací boxy vytvářejí ideální podmínky, na kterých může obsluha dál stavět. Výsledkem je prostředí, kde se lidé cítí opravdu příjemně a kde dostanou pivo ve špičkové kondici,“ říká Ondřej Hnila, Trade Marketing ředitel společnosti Pivovary Zubr.

Kofola v zahradě i v interiéru: Od bylinek až po kultovní prasátko
Spolupráce s mateřskou společností Kofola se promítá do celého areálu. V interiéru nechybí vtipný odkaz na legendární vánoční reklamu a jejího divočáka se zahnutými zuby nahoru, pro návštěvníky se také chystá unikátní dětské hřiště s certifikovanými prvky od dodavatele Moje chytré dítě.

Exteriér restaurace se připravuje na letní sezónu v duchu festivalové atmosféry. Kromě tradičního posezení nebudou chybět lehátka a chillout vaky.

Atmosféru dotvoří bylinková zahrádka s edukačními prvky.
„Naším cílem bylo, aby exteriér plynule navazoval na moderní interiér a zároveň přinesl hravost, která je pro Kofolu typická. V provozovně ale myslíme i na udržitelnost – v rámci našeho projektu Neleníme, zeleníme instalujeme například bezvodé pisoáry,“ doplňuje Jan Čížek, Trade Marketing Manager Gastro CZ&SK společnosti Kofola.

O restauraci Darwin
Restaurace Darwin se nachází v budově zbraslavského hostince s bohatou historií. Dnes je moderním gastronomickým bodem na mapě Prahy, který sází na prémiovou kvalitu čepovaného piva Zubr, udržitelný přístup a autorský mobiliář od designéra Michala Pražského.

V nabídce bude široký sortiment značky Zubr včetně vlajkové lodi pivovaru, jedenáctky Zubr Grand 11, která v minulých dnech získala titul šampiona „PIVO 2026“ na odborné degustační soutěži ZLATÝ POHÁR PIVEX. Nabídku doplní i piva ze sesterských pivovarů Litovel a Holba.

Darwin není jen restaurací, je místem pro celou rodinu, kde si dospělí vychutnají špičkové pivo, všichni se dobře nají a děti se zabaví v originální herně.

Do 2. ročníku Noci pivovarů se zapojí pivovary v Plzeňském, Středočeském a Moravskoslezském kraji. V pátek 24. dubna nabídnou prohlídky míst, kde se vaří pivo, setkání se sládky, ochutnávky speciálů i školy čepování.

Během Noci pivovarů budou probíhat prohlídky pivovaru Pilsner Urquell, kde část trasy v historických sklepích projdete potmě jen za svitu svíček v doprovodu sládků. Chybět nebude degustace nefiltrovaného ležáku přímo z dubových sudů.

V pivovaru Gambrinus vás zavedou na místa, kam se běžně nepodíváte. Prohlídku povedou sládci, kteří vás zasvětí do tajů výroby a ukážou, kde pivo vzniká i kde kvasí.

Experimentální pivovar Elektrárna nabídne také nevšední zážitek. Sládková Lenka Straková a Michal Škoda vás provedou bývalou strojovnou, která není běžně přístupná, i historickou budovou elektrocentrály. Těšit se můžete na ochutnávku několika pivních vzorků.

Nádvoří pivovaru se během večera promění v místo plné světel, hudby a pivovarského řemesla. Historickou bránu i budovu Návštěvnického centra nasvítí světelná instalace, uvidíte ukázky práce se sudy a na Formance se zapojíte do slepé degustace nebo diskusí se sládky. Vyzkoušet můžete také zkrácenou školu čepování piva Pilsner Urquell.

Chtěli vyrábět jablečný cider, nakonec ale vaří hlavně klasickou jedenáctku i pivní speciály. Pětice přátel v čele s Václavem Šrajerem rozjela v Kaplici značku Habakuk, jejíž piva si rychle získávají oblibu napříč jižními Čechami.

Čtyři spolužáci ze střední školy ve Veselí nad Lužnicí, obor technologie potravin, po letech spojili síly a vytvořili v jihočeské Kaplici společný pivovar Habakuk. Tak by se dala shrnout cesta Václava Šrajera a jeho společníků.

„Nemohlo to dopadnout jinak. Z pěti společníků jsme čtyři bývalí spolužáci. Už tehdy jsme měli ve škole malý pivovar, kde jsme čtyři roky vařili pivo v rámci praxe,“ uvádí.

První pokusy na chalupě
Zálibu v pivu si přeneslii mimo školu. O víkendech zkoušeli receptury na chalupě a později sbírali zkušenosti v menších i větších pivovarech. Po maturitě se každý vydal jinam, ale všichni zůstali u pivovarnictví.

Zlom přišel o pár let později. „Zjistili jsme, že všichni bydlíme kousek od sebe v Českých Budějovicích, a napadlo nás, že bychom mohli společně něco vytvořit,“ vzpomíná Václav Šrajer.

Pivovar pro ně v tu chvíli nepřipadal v úvahu z důvodu potřebné investice do technologií. Shodli se, že budou vyrábět přírodní jablečný cider. Při hledání vhodného místa se seznámili s budoucím pátým společníkem, který měl v Kaplici volné prostory. Slovo dalo slovo a dohoda byla na stole.

„Každý slyšel větu, že na podnikání je jeden málo a dva jsou moc. My jsme si řekli, že na tom nesejde. Založili jsme firmu v pěti a společně nám to funguje. Výhoda je to při výrobě a přinášení nápadů, protože ohledně piva samotného se nakonec všichni shodujeme,“ vysvětluje poměry společníků.

Dál mají i jiné zaměstnání
Všichni mají stále plnohodnotné zaměstnání, často přímo v oboru. „Když je potřeba uvařit, stočit pivo nebo něco zařídit i v týdnu, prostřídáme se. Výhledově si asi střihneme, kdo bude mít pivovar jako hlavní džob,“ přibližuje.

O dotace nežádali. Věřili, že když má něco smysl, musí se to uživit samo. „Neříkám, že všechny dotace jsou špatně, ale do našeho oboru nepatří,“ míní. Nečekali a pustili se do rekonstrukce prostor a nákupu zařízení na výrobu piva z vlastních úspor.

Ještě před otevřením však fungovali jako takzvaný létající pivovar. Využili toho, že někteří z nich mohli čas od času uvařit pivo podle jejich receptury v některém z pivovarů, pro něž v té době pracovali. „Už u prvních várek jsme měli jasnou představu receptury, kterou jsme postupně doladili. Šlo hlavně o optimální barvu piva a hořkost,“ tvrdí.

Kromě toho si pořídili prodejní stánek a s ním začali objíždět jihočeské pivní slavnosti. „Byl to nejlepší způsob, jak se dostat mezi lidi. Díky tomu se naše piva objevila v prvních hospodách na jihu Čech,“ dodává.

Mít pivovar je jako mít děti
Dnes v Pivovaru Habakuk nabízejí především spodně kvašená piva – světlou desítku, ležák jedenáctku a černou dvanáctku. Milovníci svrchně kvašených piv si také přijdou na své se žitným pivem APA, do kterého sládci přidávají americký i novozélandský chmel.

„Zatím nás omezuje kapacita, která činí na dobu zrání pět tisíc litrů. Na příští sezonu ale budeme mít víc tanků, takže přibudou i nové speciály,“ prozrazuje Václav Šrajer. Na původní nápad však nezanevřeli – kromě piva stále vyrábějí i cider, suchý a polosuchý.

„Jeden náš kolega říká, že pivovar je jako mít děti. Vyžaduje spoustu času a energie, ale když vidíte, jak roste, víte, že to stálo za to. Tak doufám, že se s pivovarem brzy dostaneme do fáze dospělosti,“ uzavírá.

Výukový a výzkumný pivovar Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze slaví letos 20 let od svého založení. Pivovar Suchdolský Jeník, který vznikl v roce 2006, navázal na historickou tradici vaření piva na Brandejsově statku.

V tomto místě se pivo vařilo již v době, kdy objekt patřil benediktýnům z Emauz. Moderní pivovar vyrostl na základech někdejší laboratoře Technické fakulty a od počátku byl koncipován jako unikátní prostor propojující výuku, výzkum a praxi. V současnosti se jedná o největší univerzitní pivovar v České republice.

Pivovar dnes slouží nejen studentům Technické fakulty ČZU, ale i zahraničním studentům v rámci programu Erasmus+ a budoucím sládkům z odborných škol. Je místem, kde se teorie okamžitě mění v praxi – od enzymatických reakcí až po samotné kvašení a zrání piva.

„Suchdolský Jeník je důkazem, že technické vzdělávání může být nejen praktické, ale i inspirativní. Studenti zde získávají zkušenosti, které jim otevírají dveře k projektování pivovarů i dalších potravinářských provozů po celém světě,“ říká děkan Technické fakulty ČZU prof. Dr. Ing. František Kumhála.

Pivovar zároveň slouží jako zázemí pro bakalářské, diplomové i doktorské práce a experimenty. Absolventi tohoto zaměření nacházejí uplatnění nejen v Česku, ale i v zahraničí – třeba v Chile, kde na základě zkušeností ze Suchdola vzniká pivo českého typu. Pracovníci pivovaru naopak sbírají zkušenosti v zahraničních univerzitních pivovarech, například v Belgii či Francii.

Základem produkce pivovaru je světlý ležák Suchdolský Jeník (12 % EPM), vařený tradičním dekokčním způsobem z českých sladů a žateckého chmele. Pivo zraje minimálně 40 dní, je nefiltrované a nepasterizované – tedy přesně tak, jak velí česká pivovarnická tradice. „Naším cílem není jen učit studenty technologii, ale také ukázat, jak má chutnat skutečně kvalitní české pivo. Každá várka je výsledkem pečlivé práce i respektu k tradici,“ doplňuje sládek pivovaru Ing. Pavel Braný.

Vedle klasického ležáku pivovar pravidelně připravuje i speciály – od tmavého vánočního ležáku přes vídeňský styl až po experimentální várky s novými odrůdami chmele ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci.

Pivovar je vybaven kompletním technologickým zázemím od dvounádobové varny s měděným opláštěním přes kvasné a ležácké tanky až po moderní plnicí zařízení. Roční produkce se pohybuje kolem 300 hektolitrů.

Kromě výuky a výzkumu slouží prostory pivovaru i širší veřejnosti a institucím. Česká televize ho například využila pro natáčení seriálu Devatero řemesel. Vloni zde pořizovala jeden díl s názvem Kde se pivo vaří do seriálu „Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli“. Probíhají zde i přednášky o pivovarství (doc. MUDr. Zdeněk Sůsa, CSc. a další).

Za dvě dekády existence se Suchdolský Jeník stal symbolem propojení technického vzdělávání, vědy a tradičního řemesla. Ukazuje, že univerzita může být místem, kde vznikají nejen nové poznatky, ale i produkty, které mají skutečnou kvalitu a charakter. Technická fakulta ČZU tak i nadále potvrzuje, že moderní vzdělávání stojí na pevných základech praxe – a někdy i na poctivě uvařeném pivu.

Pivovar nese název Suchdolský Jeník na počest emeritního pana rektora prof. Ing. Jana Hrona, CSc., dr. h. c., který se zasloužil o jeho vznik.

Také pivovary z Nymburska se zapojí do celorepublikové akce Noc pivovarů, která připadá na pátek 24. dubna. Lidé z regionu tak mohou vyrazit za pivem trochu jinak než obvykle – každý podnik si totiž připravil vlastní program.

Do akce se zapojí například Poděbradský pivovar nebo pivovar Záhora. Řada lidí z Nymburska může vyrazit také do oblíbeného pivovaru Tahoun ve Všejanech, kde chystají opravdu speciální program.

Poděbradský pivovar
Poděbradský pivovar si pro Noc pivovarů připravil příjemný program, který potěší všechny milovníky piva. Návštěvníci se mohou těšit na povídání, degustaci piva z tanku a také na možnost nahlédnout přímo do zákulisí výroby. „Na Noc pivovarů máme připravených několik časů prohlídek,“ uvedl pro Deník obchodní zástupce Ludvík Gebauer.

Hlavním bodem programu budou komentované prohlídky pivovaru, které proběhnou v 16.30, 18.30 a 20.30. Vstupné je 250 korun na osobu a zahrnuje jedinečnou příležitost podívat se přímo do výrobního procesu.

Pivovar dlouhodobě sází na tradiční české postupy. „Vaříme poctivé řemeslné pivo z kvalitního sladu, českého chmele a vybraných kvasnic,“ uvádí na svém webu. Základ nabídky tvoří klasické ležáky, doplněné o pivní speciály a sezónní várky.

Pivovar Záhora
Pivovar Záhora v Kněžičkách pojímá akci uvolněněji. Podle Pavlíny Záhorové chystají prohlídky a degustace zdarma, lidé tak mohou dorazit bez většího plánování a jednoduše ochutnat, co pivovar nabízí. Více ale na dotaz Deníku organizátoři neodpověděli.

Samotný pivovar stojí na osobním příběhu. „Jsme dva bráchové z vesnice v Polabí, kde každý musí umět spravit kolo, míchat beton, nakopnout fichtla a střílet vzduchovkou,“ popisují s nadsázkou jeho zakladatelé na oficiálním webu.

Důraz kladou na suroviny i kontrolu celého procesu. „Umíme si vypěstovat vlastní sladovnický ječmen, máme své spřátelené chmelnice a k tomu polabskou vodu,“ dodávají zakladatelé.

Jejich filozofie je jednoduchá – čerstvé pivo. A ideálně takové, které spojuje klasickou českou pitelnost s pestrostí zahraničních chmelů.

Pivovar Tahoun
I když pivovar Tahoun leží ve Všejanech na Mladoboleslavsku, mezi lidmi z Nymburska má své pevné místo. Právě proto do přehledu patří – řada lidí za ním pravidelně vyráží.

Na Noc pivovarů připravuje program, který propojuje pivo i hudbu. Návštěvníky čekají komentované prohlídky s degustací. „Přesné časy budeme upřesňovat podle počtu prodaných vstupenek,“ uvedl pro Deník sládek Jan Seifert.

Večer vyvrcholí v 19 hodin naražením nového speciálu NEIPA 10 %. Podle zástupců pivovaru jde o výrazně chmelené a osvěžující pivo s použitím Cryo chmelů. Na to naváže koncert písničkáře Vojtaana, který je známý osobitým humorem a blízkým kontaktem s publikem.

Vstupné stojí 300 korun a zahrnuje prohlídku, degustaci i koncert.

Češi pijí stále méně alkoholu včetně piva, spotřebu oslabuje také chladné léto, což se následně promítá do klesajících prodejů. Méně piv například loni prodal náš největší pivovar, Plzeňský Prazdroj. Naopak Budějovický Budvar slaví už třetí úspěšný rok v řadě. Jak si vedly velké české pivovary v minulém roce? A jaké mají tržby?

Prazdroj ztrácel na letní sezóně
Plzeňský Prazdroj loni v Česku prodal 7,17 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 2 %. Podle našeho největšího pivovaru ovlivnilo loňské výsledky především chladné počasí a menší odbyt v letní sezóně.

„Na prodeje piv zejména v hlavní sezoně má velký vliv počasí, což se potvrdilo i v loňském roce, který patřil k nejchladnějším v posledních deseti letech,“ uvedl pro Kupi Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, a dále pro redakci doplnil: „Ani zahrádková sezóna se nekonala v takovém rozsahu, jak jsme běžně zvyklí. A když se to potká s dlouhodobě klesající spotřebou piva ze strany Čechů, má to vliv na celkový odbyt piva.“

Balená piva předbíhají čepovaná
Jaká bude letošní sezóna, teprve ukážou nadcházející teplé měsíce. „Věříme, že oproti loňskému chladnějšímu a deštivějšímu létu bude letos počasí lepší a že zahrádková sezóna bude delší než loni,“ řekl redakci Kupi Kovář.

Pivovar se současně bude snažit zákazníky zaujmout celou řadou novinek, které se týkají zejména baleného sortimentu. Na trhu se například už objevilo Frisco se sladovým základem, přibude i nový ležák Kozel 12 dostupný v plechovkách a půllitrových vratných lahvích.

Právě u baleného piva registruje Prazdroj menší oslabení než u čepovaného. Podle Kováře patří v obchodech mezi dlouhodobě oblíbená zejména tradiční piva Pilsner Urquell, Radegast, Kozel a Gambrinus, ale i moderní ležák Proud. Zájem roste také o produkty experimentálního pivovaru Elektrárna.

Budvar oslavil rekordní rok
Naopak na rok 2025 si nemůže stěžovat náš čtvrtý největší pivovar, národní Budějovický Budvar, který roste už tři roky po sobě. Loni prodal 1,946 milionu hektolitrů, což představuje meziroční navýšení zhruba o 1 % a nejúspěšnější rok v historii pivovaru vůbec.

„Třetí rok po sobě zvyšujeme objemy prodejů v době, kdy spotřeba piva v Česku i na řadě zahraničních trhů klesá. Je to jasný důkaz důvěry spotřebitelů v naši značku a v kvalitu našeho piva,“ uvedl v tiskovém prohlášení ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Z portfolia společnosti se na domácím trhu výrazně daří především ležákům, jejich prodeje loni vzrostly téměř o 17 %. Budvar také stejně jako Prazdroj potvrzuje rostoucí poptávku po moderních baleních. Zatímco prodeje v lahvích zůstaly stabilní, prodeje piva v plechovkách vzrostly v Česku meziročně o čtvrtinu.

Tržby největších pivovarů rostou
Výsledky letošních tržeb pivovary zatím nezveřejnily, jak ale vyplývá z předešlých let, klesající prodeje nemusí nutně znamenat i klesající tržby.

Podle informací ČTK se například tržby pivovarů Plzeňského Prazdroje v roce 2024 zvýšily o 6,7 % na 23 miliard Kč, důvodem byl zejména rostoucí export.

Vyšší tržby loni oznámila i společnost Pivovary Staropramen, která u nás patří k druhým největším. Tržby jí stouply o šest procent na 4,98 miliardy korun, naopak prodeje piva mírně poklesly.

Také Budějovický Budvar se minulý rok radoval z vyšších zisků, tržby mu v roce 2024 stouply o 8,58 procenta na 3,67 miliardy.

Heineken bude propouštět
Podobně jako Staropramen, ani Heineken – třetí největší pivovar působící v Česku – zatím letošní výsledky prodejů nezveřejnil. Nizozemská nadnárodní společnost se nicméně potýká s velkými problémy zapříčiněnými globálním poklesem spotřeby alkoholu.

Heineken loni čelil značnému propadu, objem prodaného piva celkově klesl o 2,1 % (v Evropě činil pokles 3,5 %). Následkem toho plánuje v následujících dvou letech propustit až 6 000 zaměstnanců. Toto opatření se může dotknout i českých divizí, pod které v ČR spadají pivovary Krušovice, Starobrno či Velké Březno.

Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje se od dubna stal Jan Krafka (43), který doposud působil v pozici regionálního ředitele Asahi Germany. Nahradil tak Romana Trzaskalika, který se přesunul na pozici generálního ředitele rumunského pivovaru Ursus Breweries.

Nový obchodní ředitel Jan Krafka je s Prazdrojem provázaný už od dob studií na vysoké škole. Do společnosti nastoupil v roce 2007 jako trainee a následně prošel řadou pozic v oblasti financí a obchodu. V roce 2018 nastoupil do funkce obchodního ředitele pro hospody a restaurace a od roku 2022 pracoval jako ředitel Asahi Germany.

„Honza pochází z Plzně a 15 let v Prazdroji pracoval, díky čemuž firmu skvěle zná. V posledních čtyřech letech pak úspěšně vedl podnikání Asahi v Německu a Rakousku. Jeho zásluhou došlo k výraznému nárůstu prodejů Peroni a Tyskie i k rozšíření těchto značek. Věřím, že zúročí své dlouholeté zkušenosti a pomůže rozvíjet aktivity Prazdroje a budovat českou pivní kulturu,“ uvádí generální ředitel Plzeňského Prazdroje Michal Mrowiec.

Ve své nové roli bude mít Jan Krafka na starost spolupráci s partnery z gastronomie i retailu. „Chci pokračovat v podpoře tuzemských hospod a restaurací a v hledání příležitostí pro růst čepovaného piva, ale nejen to. Nově vidím jako velký úkol digitalizaci gastra. Jako Prazdroj chceme být partnerem a oporou našim zákazníkům ve využívání moderních digitálních technologií. Bez nich má totiž moderní hospoda mnohem menší šanci na úspěch. Současně chci rozvíjet úspěšnou spolupráci s našimi partnery v retailu a přinášet našim spotřebitelům co nejlepší zážitek při nakupování,“ říká Jan Krafka.

Jan Krafka ve svém rodném městě absolvoval ekonomickou fakultu Západočeské univerzity a ekonomiku studoval rovněž na univerzitě ve francouzském Montpellier. Ve volném čase se věnuje především své rodině, rád jezdí na kole a hraje počítačové hry.

Na pozici obchodního ředitele střídá Romana Trzaskalika, který pracoval v Prazdroji osm let, nejprve vedl marketing, poslední tři roky obchod. „Roman se zasadil o posílení našich značek, stál například v čele iniciativ v oblasti nealkoholických piv. Jeho nadšení pro inovace nasměrovalo týmy k novým obchodním příležitostem mimo tradiční teritoria Prazdroje. Ať už šlo o úspěšný příchod nového ležáku Proud, podporu vesnických hospod nebo aktivity na podporu tuzemské gastronomie. Patří mu poděkování za přínos, energii a elán, který investoval do úspěchu Prazdroje. V nové roli mu přeji vše nejlepší,“ uvádí Michal Mrowiec.