Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nostalgie, vzpomínky i zvědavost přivedla velké množství návštěvníku do areálu bývalého Vyškovského pivovaru, který je takřka osm let mimo provoz. V sobotu však kdysi věhlasný pivovar po dlouhé době opět otevřel veřejnosti své brány. V rámci akce A pivovar je náš uspořádalo město den otevřených dveří, během kterého návštěvníci zavítali do útrob bývalé výrobny piva. Ta by měla podle vedení města v menším měřítku na místě opět fungovat.

O prohlídky prostorů tradičního pivovaru byl velký zájem a skupiny návštěvníku prováděli dva průvodci. Jedním z nich byl jeden z posledních sládků Dušan Táborský. „V pivovaru jsem pracoval od roku 1991 do roku 2014. Deset let jsem působil jako podsládek a od roku 2005 jsem byl sládkem,“ vysvětlil svou historii v pivovaru.

S tím, jaké jsou s místem plány, je spokojený. „Je tu myšlenka využít prostor nějak společensko-kulturně, což není špatný nápad. Podle mě by se některé budovy, které jsou k ničemu, asi měly srovnat se zemí. Důležité je zachovat ten starý pivovar a tam zbudovat nějaké společenské místo, případně minipivovar,“ sdělil své představy Táborský.

Návštěvníky na den otevřených dveří přivedly vzpomínky na staré časy. „Přišel jsem zde z nostalgie. Zamlada jsem tady chodíval na pivo i na dny otevřených dveří. Nejlepší by bylo, kdyby ten pivovar fungoval dál, jak fungoval v minulosti, a aby to tady nezaniklo. Když to tady bude nějak fungovat a nesrovná se vše se zemí, tak to bude dobré,“ řekl reportérovi Tomáš Schovanec, který žije v Brně.

Z nedalekých Lysovic si přijel pivovar prohlédnout i Zdeněk Jurda. „Zajímá mě, jak to tady vypadá, proto jsem se přišel podívat na prohlídku. Jezdím s autobusem každodenně z Brna do Vyškova a všichni se mě ptají, jestli funguje pivovar. Chodíval jsem do pivnice v Jánské ulici v Brně a všichni si dávali vyškovské pivo. Bylo by fajn, kdyby se pivovar nějak zachoval,“ sdělil řidič autobusu.

Podle místostarosty Vyškova Karla Goldemunda by se mohlo přání návštěvníků alespoň v menším měřítku splnit. Nejslavnější časy pivovaru už se ale nejspíš nevrátí. „Pivovar je dělaný na výstav, který byl v dobách největší slávy sto třicet tisíc hektolitrů, což už je dnes nereálné. Osm let stál, takže momentálně je ve stavu klinické smrti. Chceme tady ale zachovat vyškovské pivo formou nějakého minipivovaru, chceme tady hospodu a nějaký veřejný prostor. Tyto věci jsou ale otázkou diskuze, ekonomiky a peněz,“ sdělil místostarosta.

Konkrétní časová vyhlídka však zatím podle něj není. „Přesnou vizi momentálně nemáme, protože za pětasedmdesát milionů jsme koupili pivovar. Těch peněz není neomezené množství. Budeme hledat buď mimorozpočtové zdroje nebo investory tak, abychom domluvili a vymysleli něco, co bude dávat smysl oběma stranám. Lidé tady byli zvyklí chodit, kulturní akce tady byly zcela běžně. Jsme mile překvapení návštěvností a předpokládám, že v příštím roce budeme v podobných akcích pokračovat,“ nastínil plány Goldemund.

Samotná koupě pivovaru byla pro město náročné. Celý proces zdržel zejména soudní spor bývalého provozovatele se státem. „Snaha koupit pivovar tady byla dlouhá léta. V první řadě tomu bránily církevní restituce, v druhé řadě soudní sport, který se táhl dlouhé roky. Teď jsme završili to, o co jsme se dlouhá léta snažili,“ objasnil Goldemund náročný proces koupě.

Jeho slova potvrzuje i současný starosta Vyškova Karel Jurka. „Získání pivovaru pro nás bylo velmi strategické a velmi náročné. Vystřídala se spousta vládnoucích garnitur ve městě i ve státě. Chtěl bych zmínit bývalého senátora Iva Bárka, který nám dělal určité entrée, Karel Goldemund také odvedl velký kus práce. Teď jsme naše plány uzavřeli, naplnili a pivovar získali,“ řekl při slavnostním zahájení akce Karel Jurka.

Samotný den otevřených dveří začal už v dopoledních hodinách. Zájem o prohlídky byl vysoký, a tak se lidé v termínech prohlídky ještě půlili na dvě skupiny. Poté se již dveře do industriálních budov zavřely a začala kulturní část. Na dvoře pivovaru vystoupila odpoledne kapela Lucie Tribute a večer program uzavřela punková kapela Visací zámek.

Češi jsou národem pivařů a svůj národní zlatavý mok naprosto milují. Ale není pivo jako pivo. Každé chutná trochu jinak a vypadá trochu jinak. A každý člověk si mezi nimi po čase najde to své nejoblíbenější. Proto pak není snadné rozhodnout, které tuzemské pivo je to nejlepší. A přesto ho odborníci nyní objevili.

Nejstarší české pivovary mají mnohasetletou tradici. Tento mok se u nás hojně pil už ve středověku a lidé pili víc pivo a víno než vodu. Což nebylo proto, že by byli tak bohatí nebo to byli zkrátka alkoholici – voda byla tehdy často znečištěná a zdravotně závadná, zato alkoholické nápoje byly bezpečné.

Tato tradice nám vydržela dodnes a své hospody a hospůdky milujeme. Některé podniky, zejména ty v centru Prahy, mají nesmírně dlouhou tradici. Chodí do nich dokonce i turisté toužící ochutnat to nejlepší české pivo. A i když se ceny piva v posledních pár letech vyšplhaly neskutečně vysoko, restaurace pořád nemají o štamgasty nouzi.

Každý podnik přitom nabízí jiné pivo (nebo jiná piva). Existuje už nespočet jejich značek a druhů. Neustále vznikají malé pivovary a nadšenci si doma vyrábí své vlastní pivo, které v případě úspěchu začnou prodávat i dál než jen svým přátelům. Pivovarů už je proto v Česku tolik, že i ten největší znalec má problém určit, které pivo je to úplně nejlepší.

Degustátoři rozhodují|
O tom, které pivo je lepší, má hustší pěnu, lepší barvu, hořčí chuť nebo je po něm menší kocovina, se můžete hádat donekonečna. Co člověk, to jiná chuť a jiný názor. Někdo upřednostňuje klasické velké pivovary, další si své TOP pivo našel u těch malých. Někdo má rád desítku, jiný si rád popřeje silnější piva. A někdo upřednostní nealkoholické pivo.

Proto když se hledá nejlepší pivo roku, pozvou se na to odborníci. Tedy lidé, kteří pivo pijí nejen pro chuť nebo pro žízeň, ale především ti, kteří mu dokonale rozumí. Vědí, jak se vyrábí, jak má chutnat a jak chutnat naopak nemá. Tito degustátoři se pak sejdou na soutěži piv a ochutnávají a ochutnávají a ochutnávají. A nakonec vyhlásí, který ze vzorků je nejlepší.

Stejně tomu bylo i letos, kdy se do soutěže o nejlepší pivo roku (tedy pouze v rámci České republiky) přihlásilo hned 26 pivovarů. Ti ochutnavačům dodali celkem 101 různých piv. A tyto vzorky se pak postupně ochutnávaly, převalovaly na jazyku, hodnotila se jejich barva, chuť i příměsi.

A výsledkem je České pivo 2024. Tedy nejlepší tuzemské pivo tohoto roku. Už vás déle nebudeme napínat, i když si ještě můžete sami zkusit tipnout, jaké z nich to vyhrálo. Jistě už jste ho totiž sami pili. Slavnostní fanfáry – je jím Radegast Ryze hořká 12.

Pivo je národním pokladem
Ačkoliv odborníci neustále varují před nadměrným pitím alkoholu a doporučují nanejvýš jeden půllitr piva denně, mnozí je zcela ignorují. A jelikož je pivo významnou součástí naší ekonomiky, tak má velkou podporu i „shora“, tedy přímo od naší vlády a ministra zemědělství.

„V jeho spotřebě jsme stále světovými premianty – a já doufám, že tomu tak zůstane i nadále,“ prohlásil ministr Marek Výborný u příležitosti vyhlášení piva roku. Což je z ekonomického hlediska sice hezké přání, ale pro lidské zdraví až tak pozitivní není. A ministr zdravotnictví by mu jistě mohl oponovat.

Každopádně platí, že Češi svá piva milují a jen tak se to jistě nezmění. Hospody jsou stále plné a leckdo je ochotný zaplatit i 70 korun za půllitr točeného piva. Ti skromnější si pak kupují PET lahve v supermarketu. A ať už máte rádi letošního vítěze soutěže o nejlepší české pivo nebo máte jiného favorita, tak faktem je, že každý si může pít, co mu chutná. A příští rok stejně jistě zvítězí úplně jiná značka.

Smutná zpráva zasáhla v posledních dnech milovníky oblíbeného českého nápoje. V neděli 13. října nečekaně zemřel v osmasedmdesáti letech zakladatel a pořadatel Mezinárodního pivního festivalu a Slavností piva v Táboře Alois Srb.

Pan Srb dlouhých 34 let s nadšením a energií pořádal jak pivní festival v Litoměřicích a Českých Budějovicích, tak pivní slavnosti v Táboře. V roce 2006 dokonce dostal Cenu města Tábora. Jeho nečekaná smrt zasáhla nejen jeho rodinu a blízké, ale také milovníky piva a pořadatele a návštěvníky obou zmíněných akcí.

Na stránkách pivního festivalu se objevila informace o tom, že smrt zakladatele všechny velice zaskočila. Byl stále plný elánu a životní energie. „Náhle odešel, na jeho stole zůstal rozpracovaný 35.ročník a v jeho hlavě spousta dalších plánů. Čest jeho památce!“ stojí na stránkách.

Pan Srb byl velkým propagátorem oblíbeného zlatavého moku a pořádat pivní akce začal hned po revoluci v roce 1991 a věnoval se jim až do své smrti. Blízcí na něj vzpomínají jako na člověka, který miloval život a rodinu a vždy dokázal skvěle poradit.

„Za těch posledních 13 let jsem jej bral jako svého druhého tátu, který vždy uměl poradit a jako jeden z mála jsem mohl po jednom výjezdu pro pivo na degustace z Bavorska přejít po jeho nabídce na tykání,“ svěřil se pro web Kulturne Srbův spolupracovník Roman Šperl.

Poslední rozloučení s panem Srbem proběhne v pátek 18. října v Bernarticích.

Pokud hledáte jedinečný zážitek, kde se snoubí historie, kultura a poctivé české pivo, pak je areál PORT 1560 v Českém Krumlově tím pravým místem. Přijeďte si již tento víkend od 18. do 20. října užít atmosféru Oktoberfestu v historických zdech původního pivovaru a ochutnat pivo zdejší paní sládkové. V rámci slavností můžete navštívit historické prostory bývalé Varny, kde ožívá duch tradičního řemesla. Tuto prohlídku můžete tentokrát absolvovat za zvýhodněnou cenu.

Prohlídka historické Varny
Věděli jste, že výroba piva začala v Českém Krumlově už v roce 1560? V průběhu času se rozvíjela, a dnes můžete díky rekonstrukci areálu PORT 1560 nahlédnout do procesů, které naši předci používali i před více než 450 lety. Unikátní expozice mapuje vývoj vaření piva od středověku až po současnost a zcela současné je i pivo značky Krumlov, které můžete v rámci prohlídky ochutnat. První várka piva byla na nové technologii znovu uvařena v roce 2016. Receptury jednotlivých piv spojují původní řemeslné postupy tak, aby splňovala nejvyšší standardy kvality. Naše pivaře pak obohatila příjemnou pitelností. Piva chmelíme převážně českým chmelem – žateckým poloraným červeňákem. Napříč celým sortimentem piva získala řadu medailových ocenění na prestižních degustačních soutěžích. Poslední cenou bylo 1. místo v soutěži Chutná hezky Jihočesky.

Město Vyškov se nedávno stalo vlastníkem celého areálu pivovaru, o který mělo zájem mnoho let. Na sobotu 19. října město připravilo akci s názvem A pivovar je náš. Vyškov chce touto cestou navázat na kulturní akce, které se v pivovaru dřív konaly. Na akci vystoupí kapela Visací zámek a veřejnost bude mít možnost nahlédnout do prostor pivovaru v rámci prohlídek s průvodcem.

Areál pivovaru se nedávno stal majetkem města Vyškova. „Prostory byly po dlouhá léta častým centrem společenského života našeho města, ať už šlo o koncerty, promítání letního kina či exkurze, na tradici tak hodláme navázat. Půjde o den plný rozmanitých druhů piva, hudby a jídla,“ uvedl místostarosta Vyškova Karel Goldemund.

Den otevřených dveří Pivovaru Vyškov s podtitulem A pivovar je náš má navázat na někdejší dny otevřených vrat v rámci vyškovských poutí či na rockové koncerty, které se v areálu konaly.

Podle vedení města nějakou dobu potrvá, než se podaří areál pivovaru, zámku i zámecké zahrady propojit ve smysluplný celek. „Nechceme nicméně, aby bylo území do té doby vnímané jen jako chátrající a prázdný prostor za železnými vraty. Půjde tak zároveň o příležitost si vybrané části bývalého provozu prohlédnout. Zájemci si projdou autentická místa, kde se někdejší pivní značky vařily. Současně ale uvidí, že jde o typický brownfield, který má své nejlepší roky dávno za sebou,“ popsal místostarosta.

Akce, vypukne v sobotu 19. října. Prohlídky s průvodcem se budou konat v 10, 11, 12 a 13 hodin, při větším zájmu veřejnosti bude radnice řešit situaci operativně. V areálu proběhne přehlídka piv sedmi pivovarů. Chybět nebude nabídka guláše, zabijačkových pochoutek či grilovaných specialit. Od tří hodin zahraje Lucie Tribute a v sedm večer punková kapela Visací zámek.

Dvacetileté fungování obchodních sládků v ČR, kteří se starají o kvalitu čepování piva, má podíl na zlepšení piva v tuzemských restauracích. ČR si tím drží vysoký podíl prodeje točeného piva, kolem 30 procent. Obchodní sládci dohlížejí na to, aby se v hospodách čepovalo stejné pivo jako v pivovaru, tedy s pěnou a v dobře umyté sklenici. U zrodu týmu byl před 20 lety emeritní vrchní sládek Prazdroje Václav Berka, který vstoupil do Síně slávy Českého svazu pivovarů a sladoven, uvedl pivovar v tiskové zprávě.

Prazdroj začal výčepní vzdělávat a nejlepší z nich využívá jako externí školitele. "Ročně teď zapojíme do programů na zlepšování kvality asi 5000 podniků a proškolíme přes 12 000 lidí," řekl osmašedesátiletý Berka. Od roku 2005 "vzdělali" zhruba 100 000 lidí pracujících v gastronomii, kteří pečují o pivo. Podle Berky se kvalita čepovaného piva v ČR prudce zlepšila.

Tým obchodních sládků
V roce 2005 založil z vlastní iniciativy tým obchodních sládků, který byl tehdy ve světě unikátní, řekl mluvčí. Podle Berky je důležité, aby obchodní sládkové měli zkušenosti a znalosti z výroby i komunikační dovednosti. "Začali jsme školením lidí v Prazdroji, z nichž vznikl nový tým, a jako druhý krok jsme založili soutěž pro hospodské ve správném čepování piva," uvedl. Učili také veřejnost poznat správně načepované pivo.

Systém měření kvality piva
V roce 2018 tým plzeňských obchodních sládků vyvinul systém měření kvality piva, který sleduje deset standardů. "Zatímco ještě v roce 2018 ho splňovala pětina restaurací, které odebíraly pivo od Prazdroje, letos je to už téměř 60 procent," uvedl Berka.
Oceněný je třetí generací Berků, kteří hlídají kvalitu plzeňského piva téměř 100 let. Studoval pivovarnictví na střední i vysoké škole. V pivovaru v Plzni pracoval od 15 let a v roce 1971, tam poprvé uvařil plzeňský ležák. Berka stál podle mluvčího Prazdroje Zdeňka Kováře u klíčových inovací, které se zaváděly při vaření, zrání i stáčení piva, a prosazoval zachování unikátních částí výroby, jako je například používání měděných kotlů.*

Zas a Znova, Di Nuovo a teď i Pivovar Římská. Aktivní dvojice Karel Šimůnek a Petr Hajný si přidala třetí restauraci. Převzetí pivovaru Ossegg, který na pražských Vinohradech sídlil od roku 2018, přišlo shodou několika náhod.

K aktivitě přiměly duo podnikatelů trable v jednom z existujících míst.

„Máme problémy s majitelem v Zas a Znova. Chtěl, abychom skončili, i když máme platnou smlouvu. Je to trochu úsměvné, když nás před šesti lety v podstatě přemlouvali, abychom si prostor vzali, protože tam nikdo nechtěl a bylo to úplně mrtvé místo, které jsme za tu dobu někam vytáhli a udrželi za covidu,“ líčí Šimůnek.

Odcházet nechtějí, ale vnímají, že jim majitel nakloněný není, spíš naopak. Proto rozhodili sítě a začali se rozhlížet po jiných prostorách. Ke konci minulého roku tak začali vyjednávat s majiteli Osseggu a hledat peníze.

„Zas a Znova zatím zůstává, i když tedy nevíme, jak se to vyvine, a ač neradi, musíme říct, že příběh Zas a Znova je ohrožen,“ dodává.

Když už měli jednání v plném proudu, přišlo jim líto toho nechat. Hajný už dříve pivovar v Českých Budějovicích měl, uvažovali o něm i v Zas a Znova, navíc cena piva neustále roste, proto vyhodnotili, že by bylo fajn mít vlastní, kterému zajistí odběr v ostatních provozech.

„Celková investice dosahovala k pětadvaceti milionům, což je projekt na deset let, ale v koutku duše doufám, že by to mohlo jít rychleji a třeba do sedmi let to zvládneme srovnat,“ popisuje Šimůnek s tím, že než se jednotlivé podniky rozjedou, musí se vzájemně podržet. A podle jeho vlastních slov „to není úplně sranda co do financování“.

Pivovar v tichosti převzali v květnu a nechali všechno, jak je, aby postupně za pochodu připravovali přerod. Nebyl důvod zavírat, udělali jen menší interiérové úpravy a celkově prostor vyčistili. Pivovar jako takový nepatří k nejmenším, jeho maximální kapacita je tři tisíce hektolitrů.

„Pivo bylo skvělé, tak nebyl důvod nic extra měnit a zůstal s námi mladý sládek David Doubek,“ vysvětlují Šimůnek s Hajným. V pivovaru vaří stěžejní spodně kvašenou 10˚, svrchně kvašený Red Ale 11˚, ležák 12˚, polotmavou 13˚ a k tomu sezonní speciály a nově nízkoalkoholickou 8˚.

Menu připravil Petr Hajný spolu s šéfkuchařem Římské Michalem Bučkem, který mimo jiné působil jako kreativní šéfkuchař všech Lokálů. Je na první pohled hospodské, ale nenechte se mýlit, nebyli by to oni, aby si s jednotlivými jídly nevyhráli.

„Důležité je to, že když si host objedná, musí to jídlo jasně poznat na talíři. Nic komplikovaného, ale skvělá pivovarská kuchyně a časem chceme ještě přidat udírnu,“ popisuje menu Hajný.

I když si můžete dát skvělý tatarák nebo buřty na pivu, zkuste kapra. Není to zrovna oblíbená ryba autorky textu, leč podání Hajného ji vždy přiměje měnit názor.

Pevné maso marinované ryby ve sladkokyselém nálevu skvěle ladí s křupavou šalotkou a fenyklem. Celé jídlo je podávané na jogurtu, který mu dodává na lehkosti a svěžesti, a k tomu dostanete domácí chleba s mlátem z pivovaru. Krásně křupavý a nadýchaný, že byste ho mohli jíst na kila.

Z hlavních chodů zaujala loupaná plec s omáčkou z pečené petržele a vláčnými bramborovými šiškami nebo brambory pečené v popelu s petrželovým tvarohem, nakládanými houbami a bylinkami. Ale taky si můžete dát křehký řízek ze stařené kotlety s kyselou zeleninou, s tím nikdy vedle nešlápnete.

Dezerty v hospodě většinou nejedou. Tady jsou v menu jen tři, ale rozhodování bude těžké. Nechybí legendární buchtičky s vanilkovým krémem ze Zas a Znova, k tomu espuma z krupicové kaše s pečenými švestkami se slivovicí a makovou drobenkou a sladký medovník.

Do korpusu využívají stejný slad jako na vaření polotmavého piva, který mu dodává hořkost, z piva připravují i slaný karamel a na vůni a svěžesti mu přidává výrazná chuť citronové kůry. Tenhle medovník je trochu jiná liga, i když pro mě patří mezi ty sladší.

„Bude tady dobré maso, kvalitní čerstvá zelenina, tak jak se to má dneska dělat. Rád bych zapojil do kuchyně i produkty z pivovaru, mláto, které je superfood, a postupně i další věci,“ popisuje Hajný budoucí plány. A dodává, že nechce, aby Římská byla vnímána jen jako pivovar, ale i jako místo, kde se skvěle vaří. Přesvědčit se o tom můžete sami.

Pivo bez pěny a ve špatně umyté sklenici? Ještě v devadesátých letech nic neobvyklého. Václav Berka se rozhodl to změnit. Dnes emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje zasvětil celý život plzeňskému ležáku a před 20 lety stál u zrodu obchodních sládků, kteří se starají, aby se v hospodách čepovalo stejně dobré pivo, jako když se uvaří v pivovaru. Právě tým, který sestavil, má lví podíl na tom, že se kvalita piva čepovaného v tuzemských hospodách a restauracích v uplynulých dvaceti letech výrazně zlepšila. I proto nyní Český svaz pivovarů a sladoven uvedl Václava Berku do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

K práci v plzeňském pivovaru byl Václav Berka doslova předurčen – je třetí generací Berků a společně tak hlídají kvalitu plzeňského piva už téměř 100 let. On sám studoval pivovarnictví nejprve na střední škole a pak i na vysoké škole chemicko-technologické, kde se věnoval oboru kvasné chemie. V pivovaru v Plzni pracoval na různých brigádách už od 15 let a tehdy – v roce 1971 – zde také poprvé uvařil plzeňský ležák. Po studiích začínal v pivovaru jako technolog a později se vypracoval až do pozice vrchního sládka. Stál tak u klíčových inovací, které se zaváděly při vaření, zrání i stáčení piva (cylindrokonické tanky, KEG sudy, nové stáčírny atd.), ale zároveň vždy prosazoval zachování těch částí výroby, které jsou unikátní a dodnes vytvářejí jedinečný chuťový profil ležáku Pilsner Urquell, jako je používání měděných kotlů nebo přímý ohřev ohněm při trojitém rmutování.

V roce 2005 se ale Václav Berka z vlastní iniciativy vydal naprosto novým směrem. Věděl, jak skvělé pivo se v pivovaru vaří, ale také viděl, že ne vždy se v prvotřídní formě dostane k těm, kdo z něj mají mít největší užitek a radost – ke spotřebitelům v hospodách. A z pozice toho, kdo se staral o kvalitu vaření a zrání piva v pivovaru, se přesunul do pozice člověka, který se o pivo stará na jeho cestě do sklenice. Založil zcela novou profesní kategorii – tým obchodních sládků, a vydal se na novou misi, unikátní nejen v českém, ale i světovém kontextu.

Podle Václava Berky je důležité, aby obchodní sládek měl zkušenosti a znalosti z výroby piva, ale zároveň i komunikační dovednosti. „Začali jsme školením lidí v Prazdroji, z nichž vznikl nový tým, a jako druhý krok jsme založili soutěž pro hospodské ve správném čepování piva, dnešní Pilsner Urquell Master Bartender. A také jsme edukovali veřejnost, jak poznat to správně načepované pivo,“ vzpomíná Václav Berka.

Následovalo systematické školení personálu v hospodách a restauracích napříč Českem ve všech dovednostech péče o pivo, nejen vlastním čepování. „Začali jsme vzdělávat výčepní a ty nejlepší jsme pak začali využívat jako externí školitele. Díky tomu jsme znásobili počet proškolených provozoven. Postupně přibyly další programy a projekty, jako Hvězda sládků, která oceňuje ty úplně nejlepší hospody s nejlepší péčí o pivo. Nyní ročně zapojíme do programů na zlepšování kvality zhruba 5 000 podniků a proškolíme více jak 12 000 lidí. Za dobu fungování obchodních sládků od roku 2005 si troufnu tvrdit, že jsme proškolili minimálně 40 000 provozoven a skoro 100 000 lidí pracujících v gastronomii, kteří pečují o pivo,“ říká Václav Berka a doplňuje: „Dnes se to může zdát zapomenuto, ale za těch bezmála 20 let šla kvalita čepovaného piva v českých a moravských hospodách prudce nahoru,“ soudí Václav Berka.

V roce 2018 pak tým prazdrojských obchodních sládků vyvinul sofistikovaný systém měření kvality piva, kde sleduje 10 měřitelných standardů. Zatímco ještě v roce 2018 ho splňovalo zhruba 20 % hospod a restaurací, které odebíraly pivo od Prazdroje, letos je to už téměř 60 %. Ale pozor, i další podniky vykazují výrazná zlepšení.

Že se dlouhodobá starost o kvalitu piva v hospodách vyplácí, ukazuje i podíl čepovaného piva na celkových tuzemských prodejích Prazdroje – zhruba 35 %. Zatímco celý český trh se pohybuje okolo 30 %. Z velké části je to právě díky úspěšné misi Václava Berky a jeho tehdejších i současných kolegů. Toho těší nejen to, že dnes si milovníci piv mohou dát skvělé načepované pivo z Prazdroje, ale že ve zlepšování kvality piva v hospodách následovaly plzeňský pivovar i další výrobci. „To, že je náš přístup správný, potvrzují i výzkumy, které ukazují, že pokud je host spokojený s kvalitou piva v hospodě, vrací se do ní opakovaně a často jí doporučí i svým známým. Díky tomu se nám ve spolupráci s hospodskými daří udržovat a rozvíjet unikátní českou pivní kulturu,“ doplňuje Václav Berka.

Den otevřených dveří Pivovaru Vyškov naláká po letech návštěvníky už v sobotu devatenáctého října. Na programu budou mimo jiné i prohlídky s průvodcem nebo vystoupení kapely Visací zámek. Vstup bude zdarma, celá akce má podtitul A pivovar je náš. Souvisí to s tím, že se Vyškov nedávno stal vlastníkem celého území.

„Prostory byly po dlouhá léta častým centrem společenského života našeho města, ať už jde o koncerty, promítání letního kina či exkurze, na tradici tak hodláme navázat. Půjde o den plný rozmanitých druhů piva, hudby a jídla,“ komentoval vyškovský místostarosta Karel Goldemund.

Ten zároveň zmínil, že se vybrané vnitřní části rovněž otevřou lidem. Podle zástupců radnice přitom potrvá nějakou dobu, než se podaří areál pivovaru, zámku i zámecké zahrady propojit ve smysluplný celek, který by plochy oživil v oblasti kultury, společenského setkávání a obecně trávení volného času.

„Nechceme nicméně, aby bylo území do té doby vnímané jen jako chátrající a prázdný prostor za železnými vraty. Půjde tak zároveň o příležitost si vybrané části bývalého provozu prohlédnout. Zájemci uvidí autentická místa, kde se někdejší pivní značky vařily. Současně ale uvidí, že jde o typický brownfield, který má své nejlepší roky dávno za sebou,“ zdůraznil Goldemund.

Přehlídka sedmi pivovarů
Zmíněné prohlídky s průvodcem se budou konat v deset, jedenáct, dvanáct a ve třináct hodin. Při větším zájmu bude radnice řešit situaci operativně.

„Při odpoledním kulturním programu už budou vnitřní prostory uzavřené. Předem prosíme návštěvníky, aby při prohlídkách dbali zvýšené opatrnosti během celého průchodu technickým zázemím areálu,“ zmínil místostarosta.

Během dne otevřených dveří bude na programu i přehlídka piv sedmi pivovarů. Zapojí se Stern, Líšeň, Beer Daddy, Maxmilian, Tvarg, Kos a Louka. Návštěvníci využijí také nabídku guláše, zabijačkových pochoutek, grilovaných specialit, klobás, langoše, zelňačky i hot dogů. Prodejní stánky otevřou od třinácti hodin.

Od patnácti hodin pak vystoupí olomoucká skupina Lucie Tribute, jejíž jádro repertoáru tvoří skladby známé české kapely. Prostor mezi skupinami vyplní DJ, v devatenáct hodin se dále představí punková sestava Visací zámek, která na tuzemské hudební scéně působí přes čtyřicet let.

Česká pivní kultura by se brzy mohla stát součástí národního nehmotného kulturního dědictví, což by otevřelo cestu k jejímu možnému zápisu na seznam UNESCO. Rozhodnutí o rozšíření na celou republiku se očekává v příštích týdnech. Iniciativa by podle znalců v oboru mohla posílit turistický ruch a potvrdit postavení Česka jako pivní velmoci.

Zatím tu výsadu mají jen v Jihočeském a Plzeňském kraji. Zajít si do oblíbené hospůdky a vědět, že její návštěvou vlastně vstupuji do chrámu piva pod hlavičkou nemateriálního kulturního statku, se však už brzy může stát záležitostí celé republiky. V příštích dnech se totiž rozhodne, zda bude nemateriální dědictví pivní kultury rozšířeno na celé Česko. A možná později zapsáno i na seznam UNESCO.

„Netrpělivě čekáme na 15. říjen, kdy máme do ruky dostat posudky od nezávislých posuzovatelů, kteří naši žádost o rozšíření posuzují od května, kdy jsme náš záměr obhajovali na ministerstvu kultury. Zatím jsou na český seznam nehmotného kulturního dědictví s pivní kulturou zapsány od loňského roku jen kraje Jihočeský a Plzeňský,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Tento dokument poté rozhodne, jak daleko bude k zápisu nejen na českou mapu, ale později i do UNESCO. „Pokud nebudeme muset na základě posudku nic doplňovat, dostane se naše žádost na stůl ministra kultury. Ten by měl následně, někdy na přelomu listopadu a prosince, rozhodnout, zda se česká pivní kultura rozšíří i na celé území republiky,“ doplnil Slunečko.