Novinky a zajímavosti ze světa piva

Druhý ročník Noci pivovarů přilákal ve třech krajích k oslavě českého pivovarnictví přes pět tisíc návštěvníků. Do akce se zapojilo téměř 50 malých i velkých pivovarů, které příchozím ukázaly to nejlepší ze svého řemesla. Pivovary nabídly exkluzivní prohlídky míst, kde se vaří pivo a která jsou často veřejnosti nepřístupná. Pořádaly setkání se sládky, degustace nebo školy čepování a odhalily zajímavosti z výroby piva.

Noc pivovarů se ve svém druhém ročníku rozšířila z Plzeňského kraje i do středních Čech a do Moravskoslezského kraje. Celkem se ve třech regionech během pátečního večera a noci otevřelo téměř 50 pivovarů různých velikostí. Každý z nich si pro návštěvníky připravil vlastní program. Základ tvořily komentované prohlídky se sládky a ochutnávky místního piva. Mnoho pivovarů ale nabídlo i další aktivity, jako například slepé degustace, školy čepování, hudební program nebo videoprojekci. Nechyběly ani pivní speciály uvařené u příležitosti akce.

„Noc pivovarů znovu potvrdila, že pivo v Česku není jen nápoj, ale je to fenomén, spojení lidí, řemesla, tradice i moderních technologií. Ukázali jsme návštěvníkům, co všechno se musí v pivovaru stát, než si mohou vychutnat pivo. Bylo vidět, že lidé chtějí pivo nejen ochutnávat, ale zajímají se o místa, kde se vaří, i lidi, kteří za pivem stojí. Noc pivovarů byla jednoznačně oslavou české pivní kultury,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Díky rozšíření do třech krajů nabídla letošní Noc pivovarů ještě pestřejší program a potvrdila, že zájem o výrobu piva je celorepublikovým fenoménem. Noc pivovarů se tak slavila v husté síti pivovarů v Plzni a okolí nebo kolem hlavního města, ale pronikla i do klidnějších a vzdálenějších lokalit třeba v Beskydech nebo na Šumavě. Řada pivovarů přitom pro své návštěvníky připravila nad rámec prohlídek či degustací ještě další netradiční program.

V minipivovaru Hukvaldy uspořádali noční veřejné vaření piva, v Městském pivovaru Domažlice mohli návštěvníci prozkoumat pivo a pivní kvasinky pod mikroskopem nebo ochutnat různé druhy sladů. V Poděbradech slavnostně nasvítili pivovarský komín, v Tahounovi měl koncert písničkář Vojtaano, v Kořenáči hrála cimbálová kapela, z Ogara si mohli účastníci odnést limitovaný degustační krýgl a z Radouše zase upomínkovou lahev se světlým ležákem Ilgner 12⁰.

„Na myšlence Noci pivovarů se mi líbí, že propojuje celé řemeslo od malých pivovarů, jako jsme my, až po ty velké. Všichni to děláme s velkým nadšením, a to jsme také chtěli lidem během Noci pivovarů ukázat. Kromě prohlídek jsme nachystali i speciální degustace piv a skvělé bylo, že se díky počasí mohly odehrávat i na zahrádce, která byla zcela zaplněná,“ popisuje průběh páteční slavnosti Chris Bearwaldt, majitel a sládek pivovaru Zhůřák, který sídlí v západních Čechách.

Návštěvníci mohli využít dopravu zdarma
Na severní Moravě a v Plzeňském kraji měli návštěvníci cestování do pivovarů jednodušší díky pěti zvláštním autobusovým linkám, které zdarma vypravily Plzeňský a Moravskoslezský kraj. Návštěvníci tak mohli během jednoho odpoledne a večera projít více pivovarů a třeba porovnat, jak pracují sládci ve větších a menších pivovarech nebo jak se liší postupy při vaření různých stylů piv.

Pivní repertoár byl během Noci pivovarů skutečně rozmanitý. Na své si přišli milovníci klasického českého ležáku, ale lidé také mohli ochutnat další pivní styly jako IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů přichystala speciální várky nebo limitované edice piv. Pivní speciál výhradně pro Noc pivovarů uvařily například pivovary Purkmistr, Psychovar, Beskydský pivovárek, Gambrinus, Albrechtický pivovar, Velkopopovický Kozel, Dědkův pivovar nebo Radegast.

„Máme rádi akce, na nichž se scházejí lidé a utužuje se pivní komunita. Takže se zapojením do Noci pivovarů jsme ani chvilku neváhali. Načasovali jsme vaření speciálu New England IPA tak, abychom ho mohli slavnostně narazit právě na Noc pivovarů,“ uvádí Martin Prokop, manažer pivovaru Tahoun ze středočeských Všejan.

Na pivo i do muzea
Některé z pivovarů kromě samotného tajemství výroby piva nabídly příchozím i ukázky pivovarské historie a technologií. Například Parostrojní pivovar v Lobči, který už svým názvem odkazuje na historický provoz z konce 19. století, představil expozici rekonstruované parostrojní technologie. Návštěvu muzea nebo netradiční ochutnávku pivovarských sladů připravil Královský pivovar Krušovice. Černokostelecký pivovar zase přišel s komentovanými prohlídkami Národního muzea pivovarnictví s výstavou pivovarnických technologií z dob průmyslové revoluce. Výletem do historie se stala třeba i návštěva mladoboleslavského pivovaru eMBe, který se usadil v bývalé barokní sladovně a později továrně na škrob, nebo pivovaru Elektrárna v industriálních prostorech původní elektrorozvodny v Plzni. Městský pivovar Domažlice zase ukázal interaktivní expozici „Pozor, hranice!“, která mapuje život lidí na obou stranách česko-německé hranice od pravěku až po současnost.

Zájem návštěvníků i účast pivovarů v letošní Noc pivovarů potvrdily, že Češi mají rádi nejen samotné pivo, ale zajímá je i vše, co je spojeno s jeho výrobou a pivovarnickým oborem.

„Noc pivovarů je pro nás skvělá akce. Překvapilo nás, že tolik návštěvníků opravdu zajímalo, jak a kde pivo vzniká. Bavilo je nahlédnout pod naše ‚sládkovské‘ ruce. U nás v Ogaru si mohli projít pivovar, ochutnat piva přímo z tanku a zažít netradiční atmosféru, která k našemu pivovaru patří. Ať jde o velký pivovar nebo ten řemeslný, všechny nás spojuje stejná vášeň pro poctivé pivo. Už teď se těšíme na příští ročník,“ uvádí majitel beskydského pivovaru Ogar Martin Chalupa.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde proběhl druhý ročník Noci pivovarů. Záštitu letošní akci udělilo Ministerstvo kultury, Plzeňský a Moravskoslezský kraj a Českomoravský svaz minipivovarů.

„Myšlenka sládků otevřít pivovary v jeden večer a pozvat lidi nejen na pivo, ale i na prohlídky jinak nepřístupných prostor nebo na povídání o výrobě piva se ukazuje jako dobrý nápad. Jsme moc rádi, že se Noc pivovarů ujala i v dalších regionech, zapojily se do ní desítky pivovarů a přilákala tisíce návštěvníků. Díky mnoha dalším partnerům, kteří nás podpořili, se podařilo založit tradici, která může pokračovat i v dalších letech a rozšířit se i do dalších krajů Česka,“ dodává Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Nový projekt společnosti Plzeňský Prazdroj sleduje celý proces výroby piva prostřednictvím přímého přenosu. Emeritní vrchní sládek Václav Berka vysvětluje, že cílem je přiblížit lidem celý řetězec vzniku oblíbeného nápoje. „Pivo nejde uspěchat. Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli,“ říká. Pomalý videozáznam nabízí 280 dní dlouhé sledování od jarního setí až po čepování a divák by si z něj měl odnést větší respekt k celému procesu i výslednému půllitru.

Jak vznikl nápad ukázat celý proces výroby piva formou přímého přenosu a co si od projektu slibujete?
Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chceme dosáhnout správného výsledku, nemůžeme nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo nejde uspěchat. Chtěli jsme celý ten dlouhý proces lidem ukázat, tak nás napadlo, že než vozit lidi na chmelnici nebo na pole s ječmenem, přenese vše k nim do mobilů a počítačů.

Co všechno diváci během přenosu konkrétně uvidí, na co všechno se mohou těšit?
Na webu www.jaksevaripivo.cz mohou diváci sledovat 280 dní dlouhý a komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru. Je to alternativa k tradičním slow TV, jako je hořící krb nebo sledování letištní plochy. Jen s tím rozdílem, že naše pomalá televize je hodně relaxační. Občas projede traktor, někdy proběhne srnka. Ale celkově lidi uvidí všechny jarní práce na chmelnicích, jako řez chmele, drátkování nebo zavádění chmelových rostlin. A současně mohou sledovat, jak roste a postupně zlátne ječmen. V létě uvidí samozřejmě i sklizeň. A na podzim se kamery přesunou k nám do plzeňského pivovaru.

Projekt začal tento rok na jaře.
Začali jsme koncem března, kdy se seje ječmen a dělají se přípravné fáze na chmelnicích. V průběhu celého roku až do podzimu budeme ukazovat jednotlivé fáze růstu klíčových plodin pro pivo a pak samozřejmě i samotné vaření piva.

V jaké fázi je projekt aktuálně, co lze momentálně pozorovat v přímém přenosu?
V těchto dnech probíhá na polích drátkování, tedy zavěšení a také zapíchnutí drátku do země, po kterém se potom bude pnout chmel. Ten už je i vidět nad zemí, stejně jako ječmen, který pomalu barví pole do zelena.

Proč je podle vás důležité ukázat i zdánlivě obyčejné činnosti jako růst ječmene či péči o plodiny?
Protože pivo je přírodní produkt s velmi složitým a komplexním procesem vzniku. Češi ho milují, ale málokdo tuší, co vše se za ním skrývá. Je to víc než půl roku práce a úsilí farmářů na chmelnicích a polích s ječmenem. Přitom sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše 185 tisících hektarů, to je jedenáctkrát víc, než zabírají tuzemské vinice. A české chmelařství je třetí nevětší na světě. To jsou věci, které jsou zásadní součástí Česka, naší společnosti i ekonomiky. A my chceme obě suroviny i péči o ně lidem představit.

Na kvalitu chmele i ječmene mají vliv srážky, teplota či sluneční svit. Očekáváte, že do projektu může zasáhnout i nevyzpytatelnost počasí?
Počasí může vytvořit nečekané a zajímavé zápletky během sledování slow TV. Stejně jako má hlavní vliv na spotřebu piva, tak zásadně ovlivňuje i zemědělství. Navíc chmel i sladovnický ječmen jsou plodiny výrazně závislé na klimatických podmínkách. I proto ale se zemědělci spolupracujeme i jinak. Pro chmelaře jsme od roku 2021 měřili vliv počasí, které je v posledních letech nestálé, na růst chmele. A vyvinuli jsme světově unikátní aplikaci Pro chmel, která jim radí, kdy mají zavlažovat. Současně jim poskytuje komplexní data o teplotě, vlhkosti, stavu půdy, předpověď počasí a další informace. Aktuálně je aplikace bezplatně dostupná pro všechny pěstitele v Česku i pro posledního chmelaře na Slovensku. S vybranými pěstiteli ječmene pak zkoušíme principy regenerativního zemědělství na růst této plodiny v rámci našeho projektu Pro ječmen.

Je něco, co podle vás diváky v přímém přenosu opravdu překvapí nebo zaskočí?
Že přímý přenos má i zvuk. A když prší, je to rachot.

Jak náročné bylo technicky zajistit nepřetržité sledování polí a výroby piva?
Náročné. Od prvotní myšlenky – dáme na pole kameru a bude to – se objevilo mnoho problémů. Zjistili jsme, že dělat živý přenos není jen tak. Hodně nám pomohla česká technologická společnost RTMP, která živý přenos zajišťuje. Ale museli jsme řešit i dobíjení baterie, solární panely, úložiště video obsahu a spoustu dalších věcí.

Jaké jsou zatím ohlasy lidí na tento projekt?
Skvělé. Pro všechny je překvapivá ta až absurdní myšlenka, že přenášíme vteřinu po vteřině dění z pole, kde se vlastně nic neděje. To samo o sobě je zábavné. Ale když u přenosu vydržíte dlouho a opakovaně, tak zjistíte, že se toho vlastně děje hodně. Jen je to pomalé. Protože pivo neuspěcháš.

Myslíte si, že transparentnost celého procesu může ovlivnit i vnímání kvality výsledného produktu?
Věříme, že si lidi uvědomí, že pivo nevznikne jen tak, není to nějaké smíchání pár ingrediencí a je to. Je to komplexní proces a od zrníčka ječmene po stočení piva je potřeba tři čtvrtě roku a práce mnoha lidí. Současně věříme, že představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici. V pivovarnictví a souvisejících oborech je v Česku zaměstnáno 65 tisíc lidí. Jde o obor, který dnes dalece přesahuje brány samotných pivovarů. Na české pivovary jsou navázány tisíce firem, samotné pivovary pomáhají rozvíjet tuzemské hospody, restaurace a posouvat kupředu celou gastronomii, ale úzce spolupracují také s pěstiteli chmele a ječmene. Vždyť pivovarnictví v Česku každoročně přináší na daních do státního rozpočtu skoro 30 miliard korun. A že jde o odvětví bytostně spjaté s naší kulturou a tradicemi, svědčí i to, že česká pivní kultura byla loni zapsaná na Seznam nehmotného dědictví České republiky.

Jaký moment z celého procesu výroby piva je pro vás osobně nejzajímavější nebo „nejmagičtější“?
Při vaření piva je každý moment tak trochu magický. Začnu trochu nostalgicky. Když se někoho zeptáte, jestli byl někdy česat chmel, tak zpravidla uvidíte rozzářené oči, které mu připomenou studentská léta a možná někdo zkusí spočítat, jestli za svoji chmelovou brigádu načesal alespoň tolik šištiček chmele na svoji celoživotní spotřebu piva, když na půllitr jsou třeba dvě nebo tři šištičky. Také pole s ječmenem je magické. Někdy je maličké a někdy je to rozlehlý lán, ale málokdo si dá tu práci s tím spočítat, kolik asi piva se z takového pole nechá uvařit, když na jednom metru čtverečním vyroste tolik ječmene, který odpovídá asi osmi až deseti půllitrům ležáku.

Také třetí surovina voda, která na nás prší, teče kolem nás v řekách anebo tryská z pivovarských pramenů, je magická. Její důležitost je v tom, že v pivě je jí zpravidla více než 90 procent. Přímo ve sladovně a v pivovaru už to jsou zejména magické vůně a chutě. Je to opravdu zážitek přivonět k hromadě klíčícího ječmene a ucítit jeho trochu okurkové tóny nebo promnout v ruce ještě horký, právě „dohvozděný“ slad a ochutnat jeho křehkou, nasládlou chuť.

Pro sládka pak přichází další magické chutě z varny – trochu obilná a sladová vůně vystírky, karamelové tóny ve vůni rmutování, sladkost při ochutnání „předku“ a na závěr intenzivní vůně chmelovaru. Ale magie v pivovaru ještě nebere konec, protože v kvasné kádi si můžeme poslechnout jemný šum bouřlivě kvasící mladiny a ochutnávka dozrálého piva přímo z ležáckého tanku to v pivovaru skvěle uzavře. Všechny tyto magické momenty nakonec chmelaři, ječmenáři a sládci s důvěrou předají do rukou pana výčepního a ten vykouzlí ve sklenici ten nejmagičtější moment a doprovodí ho slovy Na zdraví. A já si pak můžu vychutnat ten zázrak, který se jednoduše jmenuje ležák.

Co všechno kromě on-line přenosu pro diváky chystáte?
Na webu www.jaksevaripivo.cz lidé najdou kromě samotného živého přenosu i rozhovory s farmáři a pivovarníky, informace o pivu a pivovarnictví a taky každý měsíc soutěž o pivo. A vytrvalé soutěžící, kteří správně vyplní aspoň pět kvízů od března do listopadu, čeká slosování o hlavní ceny – 280 piv, posezení s přáteli u piva u nás na Šalandě v pivovarských sklepích nebo prohlídky pivovarů.

Chlast – slast, citát neexistujícího klasika Járy Cimrmana, jejž údajně napsal po osmém pivu, asi nejlíp vystihuje tuzemský vztah k tomuto druhu alkoholu. Zlatavý mok dokázalo Česko pod hlavičkou „pivní kultury“ povýšit na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Tím se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Právě nyní se výrobci piva snaží o snížení daně z přidané hodnoty na čepované pivo. Vláda by prý měla pivovarnictví vnímat jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Bez piva oslabují společenské vazby, lidé se nebaví, hospody krachují, společenský život je v troskách, rozpočet strádá nedostatkem daní, zkrátka bez piva je život zřejmě nemyslitelný.

Pivovarníci zapomněli dodat, že pivo je, coby alkoholický mok, poměrně zásadní i pro zdravotnictví – podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 až desetina Čechů a Češek nad 15 let každý den nadměrně pije. Češi také patří k nejtěžším národům na světě, k čemuž tuzemská pivní kultura rovněž mohutně napomáhá.

Kromě rychlejšího nástupu demence je alkohol hlavním spouštěčem nebo přitěžujícím faktorem až u dvou třetin případů domácího násilí, které se týká až 32 tisíc rodin s dětmi. Důsledky nadměrného pití alkoholu včetně piva stojí českou společnost ročně šedesát miliard korun.

Pohled na restaurace obsypané v jakoukoliv denní a noční dobu štamgasty, již se ke konci své pravidelné hospodské „směny“ i přes usilovný a dlouhodobý trénink ledva udrží na nohou, tedy poněkud nesedí se vzletnými slovy o pivní kultuře.

Zánik řady restaurací a pivnic mimo města je fakt. Stejně jako to, že by tento proces nezastavilo ani snížení daně z přidané hodnoty. Za úbytkem hostů stojí objektivní faktory (ceny v restauracích rostly leckde výrazně nad finanční možnosti hostů), stejně jako přístup řady hospodských. Jestliže součástí pivní kultury byl umaštěný ubrus, věčně nerudný výčepní sršící trapnými vtipy, nepoživatelné jídlo a ve „starých dobrých časech“ k tomu jako bonus oblaka kouře, potom je jenom dobře, že tato tradice zamířila do záhuby.

Gastronomie prošla v posledních dvaceti letech obrovskou proměnou. Její součástí je i změna v konzumaci alkoholu – lidé mimo podniky vypijí zhruba tři čtvrtiny piva, už v roce 2011 vypili v hospodách a restauracích téměř stejně piva jako mimo hospody. Mladí se navíc odklánějí od alkoholu jako takového. A míří často nikoliv ke zdravějšímu životnímu stylu a abstinenci, ale k užívání jiných drog, jejichž dopad na uživatele není o nic horší (ba naopak) než společensky akceptovaný podporovaný alkohol.

Nutno dodat, že tento proces není fenoménem jen v České republice. Produkce a konzumace piva klesá v celé Evropě. A aby to výrobcům piva nebylo líto, klesá i konzumace vína. Za poslední dvě dekády dokonce o pětinu.

Snížení daně z přidané hodnoty by mělo jen minimální vliv na konzumaci piva i na ceny – ostatně v hlavním městě lze na poměrně malém prostoru zakoupit stejné pivo s rozdílem 20 korun na jednom půllitru. Podpora gastronomie není o podpoře prodeje piva prostřednictvím poklesu DPH, byť se o to Alena Schillerová už jako ministryně financí minulé vlády Andreje Babiše pokusila v roce 2020 právě s odkazem na podporu „tradičních hospod“. Teď je ale rok 2026, Česká republika má za sebou období vysoké inflace a ve státním rozpočtu je čím dál větší díra. A podporu restaurací chystá vláda mimo jiné i v připravovaném znovuzavedení elektronické evidence tržeb (od příštího roku), jehož legislativa obsahuje i návrh na snížení DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii.

Pivní kultura nutně nesouvisí s daněmi. Navíc platí, že bude jen dobře, pokud se společenské vazby a sousedská sounáležitost obejdou bez konzumace alkoholu.

Pivovarníci vyzvali vládu ke snížení DPH na čepované pivo. Podpořilo by to podle nich podniky, které čelí úbytku hostů a stále nižší konzumaci piva v hospodách. Příjmy z prodeje nápojů přitom tvoří významnou část celkových příjmů hospod i restaurací a zejména v regionech nutí pokles konzumace v podnicích restauratéry omezovat provoz, nebo zcela zavřít. Novinářům to dnes řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Ministerstvo financí na dotaz uvedlo, že nyní snižování DPH na čepované pivo neplánuje.

Podpora gastronomie a vytvoření příznivých podmínek je podle pivovarníků nutné také k udržení pivní kultury v ČR. Lidé nyní mimo podniky vypijí zhruba tři čtvrtiny piva, v roce 2011 vypili v hospodách a restauracích téměř stejně piva jako mimo hospody. Podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu.

"Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Chceme otevřít debatu o snížení DPH na čepované pivo a celkovou stabilizaci podnikatelského prostředí v gastronomii," řekl Slunečko.

"Podpora v oblasti gastronomie bude od příštího roku v souladu s programovým prohlášením vlády realizována snížením sazby DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 procent, osvobozením spropitného od daní a pojistných nebo plánovaným snížením daně z příjmů právnických osob. Snižování DPH na čepované pivo v tuto chvíli neplánujeme," uvedlo ministerstvo financí.

Úbytek hostů a pokles příjmů z prodeje piva podle něj ovlivňuje zejména podniky v regionech, na vesnicích a v maloměstech. Jejich případný zánik by pro místní znamenal ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Svaz připomněl také ekonomický přínos gastronomie a pivovarnického sektoru. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60.000 lidí, uvedl svaz. "Zavřená hospoda nepřináší žádné daně do státního rozpočtu," podotkl Slunečko. Podpora hospod a restaurací tak podle něj neznamená podporu alkoholu, ale ekonomiky, zaměstnanosti a společenského života.

"Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost," dodal dnes Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.

Pomoc gastro sektoru má v programovém prohlášení i vláda, slibuje sjednocení DPH na stravovací služby nebo osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů.

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894.000 hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta, uvedl dnes svaz. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva se v loňském roce podle svazu snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

Pivní kultura v ČR se loni dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Češi loni vypili nejméně piva v historii samostatné země. Tuzemské pivovary hlásí pokles výroby i exportu, zatímco jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo. Výrazné změny pocítily především hospody a restaurace.

Česko, které bylo dlouhá léta považováno za pivní velmoc, hlásí překvapivou změnu. Spotřeba piva loni klesla na historické minimum a méně piva uvařily i samotné pivovary. Slabší byl také export do zahraničí.

Podle aktuálních dat se v tuzemsku loni vypilo v průměru 121 litrů piva na obyvatele. To je nejnižší hodnota v novodobé historii. Oproti předchozímu roku jde zhruba o osm velkých piv méně na každého Čecha.

Pivovary vařily méně
České pivovary loni uvařily necelých 20 milionů hektolitrů piva, meziročně o více než čtyři procenta méně. Pokles zasáhl domácí trh i vývoz.

Export českého piva se snížil o více než osm procent. Důvodem je i slabší zájem v okolních zemích, například na Slovensku nebo v Německu, kde lidé také mění své návyky a pijí méně alkoholu.

Češi mění životní styl
Změna podle odborníků souvisí s novým přístupem ke zdraví a životnímu stylu. Lidé více řeší střídmost, sport a celkovou kondici. Když už si na pivo vyrazí, častěji hledají kvalitu než množství.

Roste také zájem o pivní speciály nebo ochucené varianty. Největším vítězem posledních let je ale nealkoholické pivo.

Nealko jede nahoru
Jako jediná kategorie loni posílilo právě nealkoholické pivo. Jeho výroba vzrostla o čtyři procenta a za posledních deset let se jeho spotřeba více než zdvojnásobila.

Nealko už dávno není nouzovou variantou pro řidiče. Stává se běžnou součástí nabídky a řada lidí po něm sahá i při sportu, obědě nebo pracovním dni.

Hospody ztrácejí hosty
Výrazně se mění i místo, kde Češi pivo pijí. V restauracích a hospodách se loni vypilo jen 28 procent celkové domácí spotřeby. Zbytek připadl na obchody a domácí konzumaci.

To je problém hlavně pro menší podniky v regionech. Právě příjmy z nápojů bývají pro řadu hospod klíčové. Rostoucí náklady a méně hostů tak některé provozovny nutí omezovat provoz nebo zavírat úplně.

Ležák zůstává králem
Pokud už si Češi pivo dají, nejčastěji sahají po ležácích. Ty už tvoří téměř 60 procent celkové spotřeby. Naopak výčepní piva dál ztrácejí.

Jedno je jisté: český vztah k pivu se mění. Půllitr z hospody už není automatickou součástí každého dne, spíš sváteční volbou.

Češi v hospodách pijí stále méně. Loni vypil každý v průměru o osm piv méně než před rokem. Pivovarníci tak bijí na poplach. Vyzvali vládu k výraznému snížení DPH na čepované pivo a chtějí, aby stát uznal jejich odvětví za strategické. Úbytek hostů a pokles příjmů z prodeje piva přitom ovlivňuje zejména podniky v regionech.

Pivovarníci vyzvali vládu ke snížení DPH na čepované pivo. Podpořilo by to podle nich podniky, které čelí úbytku hostů a stále nižší konzumaci piva v hospodách. Podle Tomáše Slunečka, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, přitom příjmy z prodeje nápojů tvoří významnou část celkových příjmů hospod i restaurací zejména v regionech. Pokles konzumace pak restauratéry nutí omezovat provoz, nebo zcela zavřít.

Z hospody do obýváku
Podpora gastronomie a vytvoření příznivých podmínek jsou podle pivovarníků nutné také k udržení pivní kultury v ČR. Lidé nyní mimo podniky vypijí zhruba tři čtvrtiny piva, zatímco ještě v roce 2011 vypili v hospodách a restauracích téměř stejné množství jako doma.

„Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Chceme otevřít debatu o snížení DPH na čepované pivo a celkovou stabilizaci podnikatelského prostředí v gastronomii,“ řekl Slunečko.

Úbytek hostů a pokles příjmů z prodeje piva podle něj ovlivňuje zejména podniky v regionech, na vesnicích a v maloměstech. Jejich případný zánik by pro místní znamenal ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Zavřená hospoda nepřináší žádné daně
Svaz připomněl také ekonomický přínos gastronomie a pivovarnického sektoru. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 000 lidí, uvedl svaz. „Zavřená hospoda nepřináší žádné daně do státního rozpočtu,“ podotkl Slunečko. Podpora hospod a restaurací tak podle něj neznamená podporu alkoholu, ale ekonomiky, zaměstnanosti a společenského života. Podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 přitom až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu.

„Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost,“ dodal dnes Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.

Pomoc gastru má vláda v plánu
Pomoc gastro sektoru má v programovém prohlášení i vláda, slibuje sjednocení DPH na stravovací služby nebo osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů.

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894 000 hektolitrů (4,3 %) méně než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva se v loňském roce podle svazu snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

Pivní kultura v ČR se loni dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Preference Čechů se mění a tradiční pivo z jejich jídelníčku postupně mizí. Loňská tuzemská spotřeba se propadla na historické minimum 121 litrů na hlavu, což pocítily i pivovary, které uvařily nejméně piva za poslední roky. Zatímco export oslabil kvůli nižší poptávce v Německu i na Slovensku, jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo.

Češi sice pivo milují a stále platí za národní symbol, rok od roku ale jeho konzumace klesá. Preference domácích spotřebitelů se mění a současný odklon od alkoholu pociťují české pivovary velmi citelně. Loni uvařily celkem 19,96 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 4,3 procenta. Zájem o tekutý chléb navíc opadá i v zahraničí, kam se ho vyvezlo o osm procent méně než v rekordním roce 2024.

Podle aktuálních dat Českého svazu pivovarů a sladoven dosáhla tuzemská konzumace nového historického minima, které v průměru činí 121 litrů na obyvatele. V praxi to znamená, že každý Čech loni vypil o osm velkých piv méně než v předchozím roce. Celková produkce se tak propadla o 1,6 milionu hektolitrů pod úroveň posledního předcovidového roku 2019.

„V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ ilustruje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Slabší export, nealko pivo posiluje
Pokles nezaznamenal jen domácí trh, ale také export, který tvoří více než čtvrtinu celkového výstavu našich pivovarů. Meziročně se vývoz snížil o 8,2 procenta. „Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ vysvětluje Slunečko.

Jedinou kategorií, která si dlouhodobě udržuje růst, zůstává nealkoholické pivo včetně jeho ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o čtyři procenta více než v předchozím roce. Za posledních deset let se zájem o nealko v Česku dokonce více než zdvojnásobil. Podle odborníků Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu, a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita.

Hospody na vesnicích bojují o přežití
Změna spotřebitelského chování výrazně mění i mapu české gastronomie. Lidé stále častěji pijí pivo mimo hospody a restaurace a v podnicích se loni vypilo jen 28 procent z celkové tuzemské spotřeby. Tento trend ohrožuje zejména menší provozy v regionech a na vesnicích, kde restaurace a hospody představují důležitý zdroj místní zaměstnanosti a často fungují jako přirozená místa setkávání. Úbytek hostů a rostoucí provozní náklady nutí část majitelů omezovat provoz nebo své podniky zcela zavřít.

Podle zástupců sektoru má přitom pivovarnictví významný ekonomický přínos. Výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. „Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti. Stát musí vnímat silnou roli české gastronomie a nastavit podmínky tak, aby se v ní vyplatilo podnikat,“ říká člen představenstva Hospodářské komory ČR Luboš Kastner. Podle něj je nízká úroveň zdanění prevencí před škodlivějšími setkáváními v garážích.

Nižší DPH na čepované pivo
Kritickou situaci potvrzuje i svaz pivovarů. „Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech,“ míní Slunečko.

Z hlediska druhů piva pokračoval loni růst obliby ležáků na úkor lehčích výčepních piv. Jedenáctky a dvanáctky loni tvořily už 59 procent celkové spotřeby a mírně posílily i pivní speciály. Co se týče obalů, nejpopulárnější zůstává klasická skleněná vratná lahev. Kvůli celkovému poklesu produkce se ale méně stáčelo do všech typů obalů, přičemž nejvíce, o 14 procent, se propadl zájem o pivo v PET lahvích.

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894.000 hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Novinářům to řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pokles produkce podle něj způsobil nižší export, postupný odklon od konzumace alkoholu i přesun konzumace piva mimo podniky. Růst si loni naopak udrželo nealkoholické pivo.

"Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu. A když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály," řekl Slunečko.

Nealkoholického piva pivovary loni uvařily 1,68 milionu hektolitrů, což je o čtyři procenta více než v roce 2024. Za posledních deset let tuzemská spotřeba nealkoholického piva vzrostla více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí, dodal Slunečko.

Loňský pokles produkce byl způsobený i poklesem spotřeby piva, která se v loňském roce snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

"V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií," řekl Slunečko.

Slunečko pokles produkce nevnímá jako krizi, ale jako změnu chování. Podobný vývoj je podle něj i v dalších evropských zemích, včetně pivních velmocí jako jsou Belgie nebo Německo, což se promítlo i do meziročního poklesu exportu o 8,2 procenta.

Pokles produkce souvisí i se změnou místa konzumace piva. Lidé také stále více konzumují pivo mimo hospody a restaurace. Loni se v podnicích vypilo 28 procent z celkové tuzemské spotřeby, podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod. V roce 2011 přitom byl podíl konzumace v hospodách a mimo ně podobný, od té doby ale lidé stále více piva vypijí mimo podniky než v hospodách a restauracích.

Stejně jako v minulých letech tvořily loni největší část celkové spotřeby ležáky stupňovitosti 11 až 12, a to 59 procent. Výčepní piva stupňovitosti 7 až 10 tvořila více než třetinu spotřeby a kategorie pivních speciálů 5,4 procenta.

Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci ale celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 procent méně než v předchozím roce.
Pivovarníci chtějí snížit DPH na čepované pivo a zařadit sektor mezi strategické

Pivovarníci vyzvali vládu ke snížení DPH na čepované pivo. Podpořilo by to podle nich podniky, které čelí úbytku hostů a stále nižší konzumaci piva v hospodách. Příjmy z prodeje nápojů přitom tvoří významnou část celkových příjmů hospod i restaurací a zejména v regionech nutí pokles konzumace v podnicích restauratéry omezovat provoz, nebo zcela zavřít. Novinářům to dnes řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Vyjádření ministerstva financí ČTK shání.

Podpora gastronomie a vytvoření příznivých podmínek je podle pivovarníků nutné také k udržení pivní kultury v ČR. Lidé nyní mimo podniky vypijí zhruba tři čtvrtiny piva, v roce 2011 vypili v hospodách a restauracích téměř stejně piva jako mimo hospody.

"Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Chceme otevřít debatu o snížení DPH na čepované pivo a celkovou stabilizaci podnikatelského prostředí v gastronomii," řekl Slunečko.

Úbytek hostů a pokles příjmů z prodeje piva podle něj ovlivňuje zejména podniky v regionech, na vesnicích a v maloměstech. Jejich případný zánik by pro místní znamenal ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Svaz připomněl také ekonomický přínos gastronomie a pivovarnického sektoru. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60.000 lidí, uvedl svaz. "Zavřená hospoda nepřináší žádné daně do státního rozpočtu," podotkl Slunečko. Podpora hospod a restaurací tak podle něj neznamená podporu alkoholu, ale ekonomiky, zaměstnanosti a společenského života. Podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu.

"Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost," dodal dnes Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.

Pomoc gastro sektoru má v programovém prohlášení i vláda, slibuje sjednocení DPH na stravovací služby nebo osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů.

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894.000 hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta, uvedl dnes svaz. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva se v loňském roce podle svazu snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

Pivní kultura v ČR se loni dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO.

Milovníci piva a dobré zábavy vždy vyhlížejí Den otevřených dveří Jarošovského pivovaru, kdy se otevřou dveře dokořán a člověk se může podívat tam, kam se běžně nedostane. Letos se tato událost chystá na sobotu 2. května od 12.00.

Čeká vás i degustační klání o tři patnáctilitrové kegy
Pivovar pustí návštěvníky přímo do svého zákulisí, takže se můžete podívat, jak vzniká pivo, které jinak znáte jen ze sklenice. A protože Jarošov si na své historii zakládá, otevře se i malé pivovarské muzeum s předměty, které pamatují časy, kdy se pivo měřilo jinak než počtem „lajků“.

Na čepu budou klasiky, na které jsou místní zvyklí, i silnější kousky pro ty, kdo rádi objevují. Od lehčí Galánky až po výraznější speciály a k tomu jeden nový, zatím lehce tajemný. Zkrátka ideální příležitost zjistit, co všechno se dá z vody, sladu a chmele vykouzlit.

Odpoledne se plynule přehoupne do večera i díky hudbě. Kapely Reflexy a Meow Band rozehrají areál tak, jak se na jarní den sluší, a večer převezme tempo DJ Kharma. Celý den tradičně moderuje herec David Vaculík.

Myslelo se i na rodiny s dětmi – připraven bude dětský koutek i malování na obličej. Dospělí si mezitím mohou vyzkoušet pivní kvízy, soutěže nebo třeba degustační klání o tři patnáctilitrové kegy. Anebo si prostě jen sednout a dát si něco dobrého k zakousnutí.

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů. Novinářům to v úterý řekl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pokles produkce podle něj způsobil nižší export, odklon od konzumace alkoholu i přesun konzumace piva mimo podniky. Růst si naopak udrželo nealkoholické pivo.

„Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu. A když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ řekl Slunečko.

Nealkoholického piva pivovary loni uvařily 1,68 milionu hektolitrů, což je o čtyři procenta více než v roce 2024. Za posledních deset let tuzemská spotřeba nealkoholického piva vzrostla více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí, dodal Slunečko.

Loňský pokles produkce byl způsobený i poklesem spotřeby piva, která se v loňském roce snížila o 3,2 procenta a dosáhla 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

„V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ řekl Slunečko.

Změna chování
Slunečko pokles produkce nevnímá jako krizi, ale jako změnu chování. Podobný vývoj je podle něj i v dalších evropských zemích, včetně pivních velmocí, jako jsou Belgie nebo Německo, což se promítlo i do meziročního poklesu exportu o 8,2 procenta.

Pokles produkce souvisí i se změnou místa konzumace piva. Lidé také stále více konzumují pivo mimo hospody a restaurace.

Loni se v podnicích vypilo 28 procent z celkové tuzemské spotřeby, podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod. V roce 2011 přitom byl podíl konzumace v hospodách a mimo ně podobný, od té doby ale lidé stále více piva vypijí mimo podniky než v hospodách a restauracích.

Stejně jako v minulých letech tvořily loni největší část celkové spotřeby ležáky stupňovitosti 11 až 12, a to 59 procent. Výčepní piva stupňovitosti 7 až 10 tvořila více než třetinu spotřeby a kategorie pivních speciálů 5,4 procenta.

Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci ale celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 procent méně než v předchozím roce.