Novinky a zajímavosti ze světa piva

Noc pivovarů nabídne zájemcům na Plzeňsku prohlídku provozů patnácti místních výrobců zlatavého moku. A návštěvníci budou moci využít i bezplatné autobusové linky.
Trasy čtyř linek s celkovou délkou bezmála 250 kilometrù byly zvoleny tak, aby obsloužily maximální počet pivovarů ve směrech na sever i na jih od Plzně.

Severní trasa
Dva autobusy Severní trasy vyjedou v hodinovém intervalu v 16 a 17 hodin od brány Plzeňského Prazdroje z centra Plzně, kam se také vrátí přibližně ve 20:10 a 21:10. Postupně zamíří do pivovaru Raven, dále staví v Druztové v pivovaru Radouš, následují Kyšice s Pivovarem pod Lípou a dva blízcí sousedi v plzeňském Újezdě – pivovar U Lenocha a pivovar Lectvar. V každé ze zastávek čekají přibližně 15 minut, na konečné pak zhruba hodinu a poté se vracejí po stejné trase zpět do centra Plzně.

Jižní trasy
Autobus Jižní trasy I. startuje v Kašperskohorském pivovaru v 16 hodin a postupně navštíví pivovary Zlatá Kráva v Nepomuku, Zhůřák v Chocenicích, Přešek v Přešticích, Purkmistr v Plzni-Černicích, Plzeňský bandita v Plzni-Koterově, aby zakončil svoji trasu před branou Plzeňského Prazdroje. Autobus Jižní trasy II. začíná jízdu v 16 hodin u Městského pivovaru Domažlice a pak zajíždí – s výjimkou Kašperských Hor – do stejných lokací jako Jižní trasa I.

Autobusy čekají v každé ze zastávek přibližně 10 minut, na konečné v Plzni pak nejméně hodinu, než se vydají zpět do Domažlic a Kašperských Hor.

Do všech speciálních autobusů vypravených k Noci pivovarů mohou lidé nastoupit i vystoupit v jakékoliv zastávce na trase. Cestující tak mohou navštívit pivovar, který si vybrali, a do autobusu se zase vrátit na jeho zpáteční cestě. Jízdní řády Severní linky I., Severní linky II., Jižní linky I. i Jižní linky II. jsou k dispozici zde.

Pivovary navařily speciály
Pivovary nabídnou během akce exkluzivní prohlídky míst, kde se vaří pivo a kam se často lidé nemají možnost podívat, ale také setkání se sládky, školy čepování a samozřejmě také ochutnávky piva.

Zapojené pivovary prozradily, že si na své přijdou nejen milovníci klasického českého ležáku, ale k ochutnání budou i další pivní styly jako IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů u příležitosti Noci pivovarů uvaří speciální várky. To je v Plzeňském kraji například případ Kašperskohorského pivovaru nebo Gambrinusu.

„Pro letošní Noc pivovarů jsme uvařili polotmavý speciál Gambrinus Hvězda noci 12°. Výrazná karamelová chuť se pojí s jemnou, vyváženou hořkostí, která nechá vyniknout spojení plzeňského, karamelového sladu a praženého ječmene. Díky chmelu Sládek pak získává pivo příjemný aromatický profil a hladké zakončení, které láká k dalšímu napití,“ říká sládková Eva Sýkorová.

Znojemský městský pivovar, který po letech obnovil tradici vaření piva v tradičně vinařském městě, znovu čelí problémům. Podnik skončil v insolvenci a přiznává dluhy v řádu desítek milionů korun. Podle vedení za tím stojí podfinancování, sezonní provoz i spory s bývalým vedením radnice. To současné chce hlavně udržet areál pivovaru jako živý prostor.

Když v roce 2009 Znojemský městský pivovar zavřel, znamenalo to konec éry vaření piva, která trvala téměř tři staletí. O pár let později však přišel plán na obnovení tamní pivovarnické tradice a v roce 2015 mohli zájemci ochutnat první várku.

Areál prošel modernizací, vznikly nové restaurace a oblíbené byly také prohlídky. Tomu je však nyní opět konec. Podnik je v insolvenci, návrh na ni podalo samotné vedení. „Nejsme schopni hradit své závazky,“ odůvodňuje podání insolvenčního návrhu předseda představenstva a ředitel společnosti Miroslav Harašta.

Celkový objem dluhů se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun. Co bude s pivovarem dál, se zatím neví, v tuto chvíli krajský soud prověřuje veškeré podklady. „Možností je samozřejmě mnoho, ale nechceme o tom zatím spekulovat. Čekáme zejména na rozhodnutí, kdo se stane insolvenčním správcem, a toho pak chceme kontaktovat,“ přibližuje další kroky místostarosta Znojma Jakub Malačka (Naše Znojmo). Právě město totiž objekt vlastní, pivovar tam byl v nájmu.

Podle Harašty došlo k úpadku z několika důvodů. „Celý projekt byl od začátku podfinancovaný, očekávali jsme náklady o polovinu nižší, než ve skutečnosti byly. Zároveň jsme sezonní podnik, žili jsme převážně z toho, co jsme vydělali během léta. A v poslední řadě k tomu dopomohly spory s bývalým vedením města,“ konstatuje Harašta.

Neshody ohledně nájmu
Šlo o situaci, kdy radnice ve složení ANO, SPD a místního uskupení Znojmáci podala trestní oznámení na své předchůdce. Důvodem bylo, že v roce 2015 měli zvýhodnit Znojemský městský pivovar při pronájmu majetku, konkrétně prostor na Masarykově náměstí, kde až do konce loňského roku fungovala oblíbená HoZpoda. Nájemné o hodnotě necelých osmi tisíc korun měsíčně jim připadalo neuvážené a mělo radnici roky připravovat o miliony.

Podle Harašty toto sdělení poškodilo dobré jméno podniku a připravila je o řadu návštěvníků. Navíc jej považoval za pravdivé jen částečně.

„To podstatné nezaznělo. Pronajali jsme si prostor, který byl zdevastovaný, do něhož jsme museli nainvestovat přes čtyři miliony, z toho dva do majetku města, aby nám objekt vůbec zkolaudovali pro gastro provoz. Je zcela standardní, že se upravuje výše nájmu podle kvality prostor. Pokud se přenáší zátěž na nájemce, je zcela legitimní, že ten chce, aby se to promítlo v nájmu,“ bránil se tehdy.

Tuto situaci připomněla ve svém příspěvku na sociálních sítích zastupitelka Ivana Solařová (ANO), která tehdy zastávala pozici starostky. „Ještě nedávno nás pan Malačka s panem Haraštou veřejně obviňovali, že kvůli našemu vedení pivovar přišel o zákazníky. Dnes už víme, že v té době pivovar čelil ztrátám a účelově nezveřejňoval účetní závěrky. Jinými slovy, problémy měli už dávno, jen se je snažili držet pod pokličkou,“ říká Solařová.

Kromě toho dodává, že dnes chce pivovar po Znojmu 21 milionů korun. „Město ale není bankomat na krytí cizích podnikatelských ztrát,“ dodává.

To ale podle Malačky není pravda. „V tomto případě, a domnívám se, že záměrně, byla informace vytržena z insolvenčního návrhu o tom, že pivovar ve svém účetnictví eviduje technické zhodnocení budov v celkové výši asi 22 milionů korun,“ objasňuje Malačka.

Dodává, že nyní je na stávajících radních, aby udělali maximum pro udržení areálu pivovaru otevřeného pro veřejnost. Sídlí v něm třeba oblíbená enotéka. „Nechceme, aby tato situace vedla k jeho uzavření na dlouhé roky, jak tomu bylo dříve,“ doplňuje.

V populární ostravské Kurnik Šopa Hospodě v Přívoze proběhne další Tap Takeover. Tentokrát s hlučínským pivovarem Avar.

Takzvané Tap Takeovery jsou ve světe velmi populární. Návštěvníci během nich mají jedinečnou příležitost ochutnat celou škálu piv vybraného pivovaru, který na místě zastupuje i sládek a další členové týmu. Hosté si tak s nimi mohou popovídat, nahlédnout pod pokličku pivovaru a dozvědět se vše, co je zajímá.

První Tap Takeover v ostravské Kurnik Šopa Hospodě uspořádali v polovině března ve spolupráci s pivovarem Zlatá kráva z Nepomuku. Akce se povedla na výbornou a podnik sídlící v Přívoze se zaplnil do posledního místa. Dorazila spousta pivařů, ale také hostů, kteří nepatří ke stálým štamgastům této hospody.

A tak to netrvalo dlouho a chystá se Tap Takeover číslo dvě. Tentokrát s hlučínským pivovarem Avar. „Obsadí všech osm kohoutů a přestaví svou pestrou škálu různých pivních stylů,“ řekl pro patriotmagazin.cz Jiří Bajgar, který společně s Petrem Kmetíkem ostravské Kurnik Šopa Hospody (druhá pobočka je v Porubě) provozuje.

Historie hlučínského pivovaru sahá až do 16. století. Založen byl roku 1526, v roce 1904 se ale hlučínské pivo vařit přestalo. Až téměř o 90 let později, v roce 1993, vznikl na troskách původního pivovaru pivovar nový, který obnovil jeho tradici.

V Hlučíně se produkovaly klasické pivní ležáky, v posledních letech ale pivovar prošel velkou proměnou a začal se soustředit na craftová piva. „A právě proto bychom chtěli tento pivovar vyzdvihnout. Lidé ho znají ještě ze starých časů, spousta z nich ale neví, jak fungují dnes. Nám se jejich příběh velmi líbí a chceme ho, stejně jako jejich craftová piva, podpořit,“ zdůraznil Bajgar.

Avar v Kurnik Šopa Hospodě představí jak svá piva, tak svůj tým. Akce, která je otevřena všem zájemcům, proběhne ve čtvrtek 30. dubna od 17 hodin. Vstupné se neplatí, vzhledem k očekávánému zájmu se ale doporučuje rezervace.

Již tento pátek se v desítkách malých i velkých pivovarů napříč Českou republikou odehraje Noc pivovarů. Chybět nebudou ani ty z Mladoboleslavska, nabídnou prohlídku procesu výroby piva, možnost být u naražení nového pivního speciálu i ojedinělý koncert ve svých prostorách.

Noc pivovarů představuje možnost poznat lokální pivovary zblízka. Návštěvníci se tak budou moci dostat do zákulisí výroby, ochutnají speciály nebo se setkají s jednotlivými lidmi, kteří za pivem stojí. Do již druhého ročníku akce se i letos zapojily desítky pivovarů ze tří krajů v republice. Akce se uskuteční v pátek 24. dubna a své dveře otevřou i pivovary v Mladé Boleslavi i okolí.

Nevšední zážitek ve Všejanech
Všejanský pivovar Tahoun zve na komentované prohlídky, které budou spojené s degustací piva. Prohlídky začínají již v 16 hodin. V 19 hodin pak slavnostně narazí nový speciál NEIPA 12 %.

Podle pivovaru jde o výrazně chmelené a zakalené osvěžující pivo, které bylo vyrobeno s použitím Cryo chmelů. „Buďte mezi prvními, kdo ji ochutná,“ lákají zástupci pivovaru na webu akce.

Na naražení naváže koncert hudebníka Vojtaana, který je známý svým osobitým humorem a nadhledem. Vstupné vyjde na tři sta korun a zahrnuje prohlídku pivovaru s degustací, účast na naražení nového piva i koncert.

Zapojí se i boleslavský pivovar
Do Noci pivovarů se zapojí i jediný boleslavský eMBe pivovar, kde v minulém týdnu na komínu úspěšně zahnízdil pár čápů bílých. „Provedeme vás celým procesem výroby piva a na závěr si spolu vychutnáme naše nejlepší kousky,“ zve pivovar na svém webu.

Prohlídka od 17 hodin bude trvat přibližně půl hodiny, s větším množstvím dotazů se ale může i prodloužit. „Podmínkou účasti je ochutnávka v pivovaru v den akce,“ doplnil pivovar. Prohlédnout si tak bude možné prostory bývalé barokní sladovny, škrobárny, cukrovaru i tovární haly zároveň. Historie pivovarské budovy se táhne až do 16. století.

Za pivem do Lobče i na Nymbursko
Pokud byste Noc pivovarů chtěli strávit mimo Mladoboleslavsko, na prohlídky lákají i pivovary na Mělnicku a Nymbursku.

Pivovar Lobeč zve na prohlídku technické památky Parostrojního pivovaru s architektem Pavlem Prouzou, který je zároveň jeho majitelem. „Seznamte se s příběhem záchrany pivovaru a půl tisícileté tradice vaření piva na Kokořínsku,“ nabízí pivovar na stránkách akce. Cena za vstup do pivovaru i za prohlídku je 250 korun.

Do akce se zapojí i Poděbradský pivovar, který naleznete v centru města. Jeho specialitou jsou klasické české ležáky i pivní speciály a sezónní várky. Prohlídky pivovaru proběhnou od půl páté každé dvě hodiny. Vstupné do pivovaru i na prohlídku činí 250 korun.

Noc pivovarů letos opět otevře brány českých pivovarů v netradičním večerním čase. Velké Popovice a tamní pivovar Velkopopovický Kozel budou jedním z hlavních lákadel akce, která se uskuteční v pátek 24. dubna.

Sládci ze skupiny Plzeňský Prazdroj připravili pro tuto příležitost tři speciální piva, přičemž právě popovická novinka má ambici zaujmout nejen místní patrioty. „Každý z nás připravil recepturu, která charakterizuje jeho domovský pivovar,“ vysvětluje velkopopovický sládek Milan Bittner.

Do Velkých Popovic tak návštěvníky láká limitovaný tmavý speciál Kozel Půlnoční 14°, který vychází z původní místní receptury, kterou sládci oživili moderními postupy.

„Je to tmavý speciál uvařený podle původní popovické receptury, kterou jsme oživili přidáním žitného sladu a praženého ječmene s moderními odrůdami chmele. Výsledkem je pivo s hlubokou tmavou barvou, výrazným sladovým základem a jemně suchým dozníváním,“ dodává Milan Bittner.

Program ve Velkých Popovicích však nabídne mnohem víc než jen ochutnávku. Návštěvníci se mohou těšit na speciální večerní prohlídky, které představí výrobu piva jinak než při běžné návštěvě.

Trasa začne na nové varně a zavede hosty až do historických sklepů, kde bude připravena rozšířená degustace. Na staré varně si zájemci vyzkouší školu čepování a nádvoří pivovaru ožije hudbou i doprovodným programem.

Atmosféra večerního pivovaru má své jedinečné kouzlo. Právě to je podle emeritního vrchního sládka Václava Berky jedním z hlavních důvodů, proč se akce těší rostoucí oblibě. Návštěvníci mají možnost nahlédnout nejen do současnosti výroby, ale i do historie pivovarského řemesla a setkat se přímo s lidmi, kteří za vznikem piva stojí.

Ochutnat popovického Půlnočního Kozla je možné už nyní ve vybraných podnicích ve středních Čechách, například v Sázavě, Říčanech či Mirošovicích nebo Praze. Noc pivovarů tak symbolicky dorazí i za těmi, kteří se do Velkých Popovic nedostanou.

Přesto platí, že právě osobní návštěva pivovaru nabízí nejintenzivnější zážitek. Spojení autentického prostředí, setkání se sládky a ochutnávky speciálu přímo na místě dělá z Noci pivovarů událost, kterou stojí za to zažít.

„Srdečně zveme všechny, které zajímá české pivovarnictví i pivo. Ve všech našich pivovarech jsou připraveny zajímavé prohlídkové trasy za doprovodu sládků, ale i další program,“ uzavírá Milan Bittner, sládek pivovaru Velkopopovický Kozel.

Od léta se Jindřichův Hradec bude moci pochlubit úspěšnou proměnou ruiny zámeckého pivovaru na minipivovar Jindra s restaurací Smetana. Samotné místo má pro místní patrioty zvláštní význam i v rodinné historii, kde ve zdejším pivovaru vařil pivo otec Bedřicha Smetany. a právě tento dějinný odkaz se promítá nejen do názvu restaurace, ale i do kuchyně a promyšleného designu interiéru.

Příběh sládka a otce skladatele Bedřicha Smetany je proto součástí gastronomického konceptu a vytváří emocionální provázání jména, chuti a prostředí.

Kuchyně SMETANY staví na moderní české gastronomii. Menu bude sezónní a stavěné tak, aby navázalo na tradici s kreativními postupy; hlavní roli zde bude hrát maso, ale nabídka nezapomene ani na vegetariánské a bezlepkové varianty. Majitelé slibují opravdu kulinářský rukopis, který čerpá z místní tradice a rodinného příběhu pivovaru. Lokální pivo JINDRA vařené doslova o pár metrů vedle doplní pokrmy na talíři a dohromady vytvoří soulad chutí.

Kolemjdoucího už dnes potěší pohled do varny, kterou umožňuje prosklenná výloha v prvním patře zámeckého pivovaru. Varna bývá považována za nejreprezentativnější místo každého pivovaru. Je to místnost s obrovskými varnými nádobami, které u návštěvníků budí bezesporu respekt. Varna bývá prostor pivovarníky ctěný a uctívaný podobně jako u věřících oltář v kostele. Bývá nazývána technologickým srdcem pivovaru.

Přes 16 hektolitrů, tedy víc než 3 tisíce velkých piv na jednu várku. V bakovském pivovaru GARP vaří své osvědčené recepty každé dva týdny – a Deník byl u toho. Na první ochutnávku si ale pivaři ještě pár týdnů počkají.

Horko, hluk a hutná sladká chuť ve vzduchu - takové jsou mé první dojmy u varny piva. Přede mnou stojí velké pytle se sladem a dvě tři obrovské nerezové kádě, které se v příštích 12 hodinách stávají středobodem sládka minipivovaru GARP Radka Nevyhoštěného.

Ze základních surovin – voda, slad, chmel a kvasnice - se za 4 týdny stane svrchně kvašené pivo HAZY IPA 12° a APA 13°. K výslednému moku vede ještě dlouhá cesta, jíž začínáme tzv. „horkou etapou“.

V horké etapě nás čeká dřina, chemické reakce i problematická část
Proces vaření piva vyžaduje fyzickou výbavu i spoustu znalostí z oblasti biochemie. V první fázi Nevyhoštěný do ohřáté vody na 53 °C sype sladový šrot a tím „zakládá dílo“. Sládek při tahání těžkých pytlů sladu dokazuje, že si zvolil zajímavou, ale fyzicky náročnou profesi.

„Dílo se zahřívá a prochází různými teplotami, při kterých se aktivují enzymy, které štěpí složité cukry na jednoduché. Jednoduché cukry potřebujeme k výrobě alkoholu,“ vysvětluje majitel pivovaru Luboš Kubec. Dílo má nevýraznou béžovou barvu a já si nedokážu představit, jak se z něj zrodí pivo. Nicméně jsme teprve na začátku.

V následující druhé fázi pojmenované scezování se sladký roztok oddělí od zbytku šrotu, kterému se říká mláto. To je prý pochoutkou pro hospodářská zvířata, mě však víc láká sladina, sladký roztok potřebný pro výrobu piva. Mohu ji ochutnat a kromě sladké cítím výraznou chuť chlebu. Sladina je zpočátku sladší než plánované pivo.

Pro Nevyhoštěného je zcezování nejproblematičtější část procesu, která se může zdržet například ucpáním pevnou hmotou. Ani tentokrát jsme se neobešli bez problémů, fázi zcezování zdrželo čerpadlo, které Nevyhoštěný musel vyměnit. Zjišťuji, že k vaření piva jsou potřeba i technické znalosti a šikovné ruce.

Mé znalosti ohledně vybavení varny se zvýší v okamžiku, kdy si sáhnu na horkou trubku. Už vím, kudy proudí vařící voda.

Proč záleží na odpařování i době přidání chmelu
Na etapu zvanou „chmelovar“ se těším, prý je to nejzajímavější část pro diváky. Sládek mě varuje, ať případně uteču od kádě, když se nebudu cítit bezpečně. Sám si obléká ochranné rukavice. Když se chmel hází do zahřáté sladiny, vzniká prudká reakce. Hnědý roztok rychle bublá ven z kádě a nakrátko se zbarvuje do brčálově zelené. Sládek chmel přidává podle osvědčeného receptu po menších porcích a místnost příjemně voní.

„Čím dřív se chmel přidá do mladiny, tím je pivo víc hořké. Čím později se chmel přidá, tím víc z piva cítíme typickou vůni chmelu,“ vysvětluje.

Během chmelovaru teplota v místnosti vystoupala až na 40 C°. Pocitové horko ještě zvyšuje zapařená místnost. Přestože pára odchází trubkami, i tak vzduch znatelně vlhne. Pára během vaření musí odcházet s nechtěnými látkami, aby z výsledného piva nebyla cítit pachuť vařené zeleniny.

Tímto je pro mě první etapa u konce. Do 1650 litrů mladiny, směsi vzniklé vařením sladkého roztoku s chmelem, se po vychladnutí přidají kvasnice a nechá se 3 až 4 týdny odpočívat v kvasném tanku. Těším se, až za měsíc ochutnám výsledné pivo, u jehož vzniku jsem mohla být.

Historický zámecký pivovar v Jindřichově Hradci po dvou letech intenzivních prací doslova ožívá před očima. Rekonstrukce za více než půl miliardy korun se blíží do svého finále a každý nový den na stavbě ukazuje, s jakou péčí, respektem k historii a řemeslnou precizností se zde pracuje. Původně požárem poničený objekt dnes získává zcela novou tvář – a jeho návrat mezi živé bude patřit k největším událostem roku.

Během obnovy se podařilo nejen stabilizovat a zachránit poškozené konstrukce kleneb, ale také objevit tesané sklepy ve skále pod severním nádvořím a historické prvky při archeologickém průzkumu, které dodaly projektu jedinečný charakter. Provozovatelem pivovaru i restaurace bude společnost Kapitán JIH s.r.o., která do objektu kompletně dodává moderní pivovarskou technologii a veškeré vybavení restaurace. Po šedesáti letech se zde začne opět vařit pivo pod názvem Jindra – s jasným odkazem k městu a jeho historii. Nové jindřichohradecké pivo se bude samozřejmě čepovat v pivovarské restauraci Smetana. Součástí areálu bude také kulturní sál určený společenským akcím. „Jsme opravdu rádi, že se dílo blíží ke konci. Obnova takto významné památky nebyla jednoduchá, ale výsledek stojí za to,“ říká starosta Michal Kozár. „Pivovar bude nejen krásným místem pro setkávání, ale také živým připomenutím toho, co k Jindřichovu Hradci historicky patřilo. A věřím, že nové pivo Jindra si místní rychle oblíbí.“ Město získalo významnou finanční podporu – přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu. Zakázku na obnovu pivovaru realizuje sdružení ARCHEON Stavby s.r.o. a Auböck s.r.o.

Zajímavost: V letech 1831–1835 se stal nájemcem zámeckého pivovaru František Smetana, který zde se svou manželkou Barborou a synem Bedřichem, pozdějším významným hudebním skladatelem, bydlel přímo v areálu pivovaru.

Loni si Noc pivovarů odbyla premiéru v Plzeňském kraji. Letos se k rodišti nejznámějšího ležáku přidává ještě kraj Středočeský a Moravskoslezský.
Kdo má rád pivo, nepotřebuje většinou k jeho degustování zrovna dvakrát pobízet, tahle akce je ale přeci jen jiná. Po vzoru kostelů či knihoven se na jeden večer otevřou brány zapojených malých i velkých pivovarů a pozvou zvědavce k tomu, aby se dozvěděli něco víc o jejich fungování, ochutnali jejich výtvory nebo se zapojili do speciálního programu. Do Noci pivovarů, která se koná už tento pátek 24. dubna, se zapojí téměř padesát podniků a opravdu velmi rozličných. Nejstaršímu je přes 150 let a nejmladší vznikl v únoru.

Do akce, kterou loni rozjeli sládci z Plzeňska coby způsob, jak netradičně ukázat pivovarské řemeslo, je aktuálně přihlášených 46 pivovarů – 15 z Plzeňského, 23 ze Středočeského a 8 z Moravskoslezského kraje.

Jsou mezi nimi kolosy jako Pilsner Urquell nebo Gambrinus, ale taky spousta zajímavých jmen jako Raven, Tahoun, Vinohradský pivovar nebo jednoduše z vášně zrozených rodinných pivovarů, jako je třeba pivovar Kořenáč z Oder nebo Lectvar. Kompletní seznam přihlášených podniků včetně jejich medailonků najdete zde.

„Mezi účastníky se sešel velmi různorodý výběr malých i větších pivovarů. Každý z návštěvníků si tak může mezi nimi najít ty, které ho zaujmou nejvíce, a zažít v nich Noc pivovarů na vlastní kůži,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Zapojené pivovary během ní nabídnou exkluzivní prohlídky míst, kde se vaří pivo a kam se často lidé nemají možnost podívat, ale také setkání se sládky, školy čepování a samozřejmě také ochutnávky piva. A na své si zdaleka nepřijdou jen milovníci klasického českého ležáku, ale i dalších pivních stylů, jako je IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů u příležitosti Noci pivovarů taky uvařila nejrůznější speciály.

Pořadatelé opět mysleli i na to, aby zájemci mohli v jednotlivých pivovarech nejen ochutnávat, ale taky mezi nimi bezpečně cestovat. Ve spolupráci s Plzeňským a Moravskoslezským krajem tak připravili dohromady šest speciálních autobusových linek. Všechny jsou zdarma, můžete nastoupit i vystoupit na jakékoliv zastávce na trase, navštívit pivovar, který jste si vybrali, a do autobusu se vrátit na jeho zpáteční cestě.

Aktuálně v Česku existuje podle pořadatelů přes 550 pivovarů a další stále přibývají. Pivovarnictví má přímo či zprostředkovaně dávat práci 65 000 lidem. Češi navíc „své“ pivo skutečně milují, přes 96 % spotřebovaného piva v tuzemsku má totiž tvořit právě to české, moravské a slezské.

V Radnicích pokračují opravy hvozdu městského pivovaru. Město loni dokončilo ze dvou stran obnovu fasády, letos stavbaři pracují ve vnitřních prostorách tak, aby si je mohli už o letních prázdninách prohlédnout první návštěvníci.
Dominanta Radnic, hvozd městského pivovaru, postupně ožívá.

Čtyři patra pro návštěvníky
Při pohledu z náměstí a sjezdu od Skomelna září žluto-bílou fasádou. V těchto dnech se intenzivně pracuje uvnitř objektu. „ V roce 2025 se nám podařilo obnovit jižní a západní fasádu do původní podoby a v letošním roce díky dotaci Plzeňského kraje stavebně obnovíme vnitřní prostory. Tato obnova zpřístupní i čtyři podlaží hvozdu, kde se sušil slad,“ říká radnický zastupitel, projektant Miroslav Jaroš s tím, že první návštěvníci by si mohli obnovené prostory prohlédnout už letos v létě.

Řemeslníci vracejí stavbě původní podobu
Uvnitř pracují řemeslníci na omítkách, výměně dřeva napadeného hnilobou a pokračuje také náhrada chybějících prvků jako jsou okenní křídla, dveře a zábradlí replikami. „V roce 1931 se uskutečnila poslední rekonstrukce hvozdu, jeho provoz skončil v padesátých letech minulého století. Vše historické a funkční je zachováno, chybějící či nevratně poškozené se nahrazuje replikami,“ připomíná Miroslav Jaroš. Například originální výtah z roku 1931 je už zprovozněn pro dopravu materiálu. Ačkoliv objekt není památkou, veškeré postupy konzultujeme s památkáři,“ dodává zastupitel.

Sušení sladu v praxi
Další úpravy a obnova technologií závisejí na finančních možnostech. „Pokud se nám v příštím roce podaří sehnat finanční prostředky, chceme obnovit i původní technologii sušení sladu a dvakrát do roka ji předvést zájemcům. Pokud to vyjde, rádi bychom tam v příštím roce zatopili a ukázali lidem, jak šlo při sušení sladu teplo na síta a kouř stoupal nahoru,“ pokračuje Miroslav Jaroš. „Na obnovu ale stále čeká dvoupodlažní budova pivovaru, která navazuje na hvozd a došlo tam k částečnému propadu klenby,“ dodává.