Novinky a zajímavosti ze světa piva

Skoro tisíciletý historický pivovar Weltenburger, který se nachází v benediktinském klášteře v bavorském Weltenburgu a je nejstarším klášterním pivovarem na světě, bude mít nového vlastníka. Od místní katolické církve ho kupuje mnichovská společnost Schneider Weisse.

Finanční detaily transakce nebyly zveřejněny, obchod ale má být dokončen do ledna příštího roku a Schneider Weisse počítá s tím, že si ponechá všech původních jedenadvacet zaměstnanců. Zprávu přinesl britský deník The Guardian.

Pivovar v posledních několika letech vykazoval ztrátu a církev musela jeho provoz dotovat z vlastních prostředků. To je také hlavním důvodem, proč se jej rozhodla prodat.

Jak poukazuje The Guardian, prodeje piva v Německu dlouhodobě klesají. Spotřeba alkoholu se rok od roku snižuje v mnoha západních zemích, včetně Česka.

Jednatel pivovaru Weltenburger Till Hedrich uvedl, že plánované řešení zabrání úplnému uzavření podniku nebo tomu, aby jej převzal investor, který nemá vazby na region. „Bude také zachována důležitá součást bavorské pivovarnické tradice,“ pochvaluje si Hedrich.

„Kromě toho je pro nás velmi důležité, že můžeme alespoň některá pracovní místa udržet přímo v regionu,“ doplnil ho biskup z Řezna Rudolf Voderholzer.

Klášterní pivovar Weltenburger loni oslavil už 975. výročí od svého založení. Jak se uvádí na jeho webových stránkách, ve své bohaté historii překonal několik požárů, povodní i dvě světové války, během nichž byl málem srovnán se zemí. Dnes přivítá kolem půl milionu návštěvníků ročně.

Vyhlášený výčep chystá novou pobočku. Dispozice má skoro stejné jako původní, bude v ní ale spousta novinek – aby se byznysově nevázala jen na pivo.
Původní plány byly, že otevřou koncem prosince, nakonec to vypadá spíš na půlku února. V novém Automatu Matuška se už ale rozjezdu nemohou dočkat – další pražská pobočka na Jiřího z Poděbrad má totiž skoro stejný půdorys jako ta na Hradčanské a čepovat se tu bude stejné pivo, přichystaná je ale i spousta novinek. „S pivem se nám už podařilo se etablovat. Teď chceme ukázat, že máme i skvělou kuchyni,“ říká jeden ze spolumajitelů obou podniků, minipivovarník Adam Matuška.

První Automat Matuška se v Dejvicích otevřel v roce 2022 a zhruba po roce prý bylo jasné, že dojde i na další. „Tou dobou se ukázalo, že se náš koncept osvědčil. I když jsme na začátku dostávali spoustu hejtů,“ líčí Matuška. Naráží tím na to, že hospoda funguje bez obsluhy a zákazníci si musí pro každé pivo chodit k výčepu sami. Podobné to je i s jídlem, které tvoří to, čemu v Automatu říkají Dejvické BBQ – maso ze smokeru, sendviče, několik příloh a pár pivních klasik. Objednáte si ho a rovnou dostanete na tác.

„Podle recenzí na internetu tenhle koncept nevypadal úplně nejlíp, ale lidi chodili. Tak jsme jen museli počkat, jestli se budou i vracet a bude nám to vycházet číselně,“ dodává Matuška. Když se ukázalo, že ano, začalo hledání nového prostoru. „Mysleli jsme si, že dřív než druhý Automat otevřeme pivní bar, ale vyvrbilo se to takhle,“ směje se.

K prostoru někdejšího baru Devět mraků na rohu ulice Přemyslovská, přímo naproti kavárně Blumery, ho náhodou přivedl jeho učitel angličtiny. Jednoduše si všiml cedule, že se tu něco děje. „Místo se nám líbilo, tak jsem zaúkoloval kamaráda realiťáka, aby nám sehnal kontakt na majitele. Povedlo se mu to a my zjistili, že jsme už třetí zájemci, po Červeném Jelenovi a Zdeňku Pohlreichovi,“ popisuje Adam Matuška. Nakonec si ale s majitelem plácli.

„Jednoduše nám to tady sedlo. Jiřího z Poděbrad je super lokalita a prostor hospody je dispozičně skoro stejný, jako máme na Hradčanské. Tady ale budeme moct mít v létě venku hned dvě zahrádky, a až skončí rekonstrukce, k dispozici bude i celý park,“ říká s viditelným nadšením jeden z Matuškových parťáků Daniel Korcsmáros. Za oběma Automaty, ale taky karlínským bistrem Krystal, jich stojí celkem šest. Klíče od nového prostoru, kde mají vyjednaný nájem na dvacet let, si přebrali loni prvního září a rovnou se pustili do rekonstrukce.

„Původně jsme mysleli, že bude hotovo v prosinci. Jak už to ale bývá, když jsme tady do toho kopli, tak se ukázalo, že je potřeba udělat víc, než jsme předpokládali. Teď už se ale opravdu blížíme konci,“ podotýká Korcsmáros. Zbývá dodělat jen drobnosti a druhý Automat Matuška by se měl – podle toho, jak to teď vypadá – rozjet v polovině února.

K dostání tu bude samozřejmě Matuškovo pivo, k dispozici bude ale i jedna horká novinka. V Broumech, kde jeden z průkopnických podniků českého minipivovarnictví sídlí, se totiž rozhodli pro nový podnik uvařit vlastní nealko. To zatím Matuška nikdy v nabídce neměl a ve svých podnicích čepuje to od dalších pivovarů.

„Nealkoholické pivo potřebuje pasterovat a my na to nemáme v pivovaru technologie,“ vysvětluje Matuška, proč se zatím do téhle varianty nepouštěl, „v Automatu na Hradčanské je ale po nealku, které tam přeprodáváme, velká poptávka a předpokládáme, že tady bude podobná a pivo nám tu nebude dlouho ležet. K tomu tu máme i dobře zachlazený pivní box, kde bude pod kontrolou i bez pasterace, tak to chceme zkusit.“

„Spotřeba nealka stoupá. Na Hradčanské je to tak deset až patnáct procent z 400 litrů, které denně celkem prodáme, takže je na čase,“ doplňuje Daniel Korcsmáros. Jméno pro nové pivo se stále ještě ladí, k dostání má ale být hned od otevření.

Tím ale novinky nekončí, nový Automat chce taky hodně sázet na kuchyni. A ta, na rozdíl od pořizování piva, bude na Jiřího z Poděbrad fungovat jinak než na Hradčanské. „Na začátku jsme značku Automat schválně budovali na pivu. Byla to trochu sázka na jistotu, pivovar už přece jen měl své jméno a přišlo nám to tak dobře. Teď jsme ale ve fázi, že jsme jednak přesvědčení, že máme skvělé kuchaře a jejich práce si zaslouží víc pozornosti, jednak se chceme víc rozkročit a nesázet vše jen na jednu kartu,“ líčí Matuška.

V hospodě na Jiřího z Poděbrad si tak budeme moci objednat jídlo přes mobil od stolu. „Ale hlavně to už nebude ve stylu uřízneme vám kousek masa a dáme k tomu přílohu. Naopak to budou jídla, která budou kuchaři klasicky připravovat až po objednání, takže je ani nebudeme servírovat obratem,“ popisuje Korcsmáros. Podoba jídelního lístku se ještě dolaďuje, k mání ale má být třeba kachna na vafli, roast beef na chlebu nebo guláš z ossobuca.

I na Jiřího z Poděbrad ale budou mít své místo štamgasti. Tým Automatu pro ně nechal vytvořit speciální stůl, který bude navazovat na výčep a vznikl z víka velkého dřevěného pivního sudu od Plzeňského Prazdroje. „Je to takový náš hold bednářskému řemeslu a Plzni. Sice nemáme žádnou oficiální spolupráci, ale to, co jejich bednáři umí, je neskutečné a stejně tak je plzeňské pivo to nejznámější ve světě,“ říká Matuška. Na stole, který vypadá jako velmi masivní lavice a k němuž se vejde zhruba osm lidí, je dobře patrný i původní nápis „pilsner beer“.

Plány Adama Matušky a jeho parťáků druhým Automatem ale nekončí. Stále vyhlíží vhodné místo pro vlastní pivní bar, ke kterému chystají i jeden zajímavý bonus, o němž ale zatím nechtějí veřejně mluvit. A přemýšlí také nad vlastní restaurací, která by se zaměřila na pivní degustace. Ty si ostatně pivovar, který loni uvařil 8 000 hektolitrů piva, už zkouší ve spolupráci s restauracemi Vallmo a Výčep.

„Z našeho pohledu to jsou logické kroky. Pivní bar podle našeho gusta je v Praze jen jeden a fokus na jídlo nám zase dává velkou byznysovou logiku. Pivo máme pořád moc rádi, ale je na místě se rozkročit i jinam a zajistit si tak trochu větší stabilitu,“ uzavírá Adam Matuška.

Řemeslný pivovar Nachmelená opice z Krnova oslavil desetileté výročí a hlásí růst produkce, které dominují svrchně kvašená piva. Investice do technologie a rozšíření kapacit umožnily zlepšení kvality a rozšíření nabídky. Nejprodávanějšími pivy zůstávají Ležák 11 a IPA 14.

„Řečí čísel jsme zase lehce povyrostli, prim hraje pivo v sudech, i když sklo i plechovky mírně rostou,“ uvedla společnost. Většinu uvařeného piva tvoří svrchně kvašená piva. Pivovar loni uvařil 36 druhů piv. Nejprodávanější jsou Ležák 11 a IPA 14.

Téměř milion zelených piv uvařených v pivovaru Starobrno si letos Brňané vychutnají na brněnském Mendlově náměstí a v dalších podnicích. S přípravou oblíbeného velikonočního piva začali pracovníci pivovaru v těchto dnech tak, aby bylo pro Brňany připravené na Zelený čtvrtek. Tradiční zelené pivo ze Starobrna letos lidé ochutnají podvacáté.

Ve „zkušebním“ ročníku ochutnali Brňané zelené pivo uvařené na Mendlově náměstí poprvé před dvaceti lety, tedy v roce 2006. Letošní várka zeleného piva, kterého nyní ve Starobrně vaří čtyři a půl tisíce hektolitrů, se v Brně začne čepovat na Zelený čtvrtek. Ten letos připadá na 2. dubna.

Po celou dobu existence starobrněnského zeleného piva se nápoj připravuje podle stejné receptury a beze změn. „Myslím, že tak dlouhá doba vaření našeho speciálu je pořádný důvod k oslavě. Zelené pivo se už přinejmenším v Brně stalo nedílnou součástí Velikonoc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková s tím, že se jedná o nejslavnější pivní speciál v historii pivovaru.

Bylinný výluh s kopřivou
Mezi přísady zeleného piva patří kromě vody, speciálního světlého ječného sladu a žateckého chmele také bylinný výluh, jehož receptura je neměnná a tajná. „Před pár lety jsme ale přece jen odtajnili jednu bylinu, a to kopřivu. Ostatních několik dalších si necháváme pro sebe. Přesné složení zná v pivovaru jen pár lidí,“ zdůraznil vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Typická zelená barva piva je výsledkem kombinace technologie, surovin, likéru a bylinného výluhu. „Při vaření výluhu v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Řádově ho potřebujeme litry,“ vyčíslil Brňovják.

Zelené pivo i na Slovensko
Zelené pivo pocházející ze Starobrna nabídnou v letošním roce provozovny na Moravě, v Čechách, ale i na Slovensku. Právě za hranice vyvezou pracovníci pivovaru čtyři sta padesát hektolitrů zeleného piva, tedy zhruba devadesát tisíc půllitrů.

Patří mezi nejznámější restaurace v Českých Budějovicích. Masné krámy v Krajinské ulici nyní čekají úpravy interiéru, které je od poslední lednové neděle na více než dva měsíce uzavřou. Do Velikonoc mají dostat nový výčep, bar a interiérové tanky. Změn dozná i posezení. Práce vyjdou na vyšší jednotky milionů korun.

Plánovaná oprava naváže na poslední větší obnovu, k níž došlo už před více než 18 lety. Jejím hlavním cílem je zlepšit technické zázemí podniku.

„Termín dokončení se může v závislosti na průběhu rekonstrukce mírně posunout, cílem je ale otevřít znovu Masné krámy na velikonoční svátky,“ uvedla Barbora Povišerová, mluvčí Budějovického Budvaru.

Největší pozornost Budvar plánuje věnovat pivnímu a tankovému hospodářství, obmění i vybavení kuchyně. Vnitřek upraví tak, aby odpovídal současným nárokům, ale zároveň si zachoval svou atmosféru.

„Masné krámy mají své stálé hosty, kterých si velmi vážíme. Rekonstrukci bereme jako přirozený krok, který má přinést větší komfort a ještě lepší kvalitu, ne jako snahu měnit identitu tohoto místa,“ řekl ředitel národního pivovaru Petr Dvořák. Dodal, že citlivě obnovený interiér může Masné krámy přiblížit i mladší generaci hostů.

Povišerová zároveň zdůraznila, že Budvar neplánuje změny konceptu restaurace a chystaná přestavba ji má připravit na další roky provozu. V minulosti se totiž objevily zprávy o tom, že pivovar hledá provozovatele nebo že by se měly Masné krámy prodávat. Nakonec se nic z toho nestalo.

„Chtěli jsme jen najít partnera, který se chopí gastronomie restaurace na špičkové úrovni. Při výběrovém řízení jsme ale zjistili, že tato doba plná nejistoty tomu nyní úplně nenahrává. Proto jsme tuto myšlenku prozatím opustili,“ uvedl ředitel Dvořák v květnu 2024.

Budova je kulturní památkou a na svém místě stojí už téměř 500 let. I proto na její přestavbu budou dohlížet památkáři, s nimiž Budvar řeší i rekonstrukci Malého pivovaru v ulici Karla IV. Na veškeré práce totiž musí získat závazné stanovisko.

„V průběhu stavební obnovy se svolávají pravidelné kontrolní dny za účasti pracovníků památkové péče. Průběh a řemeslná kvalita prací je tedy památkáři průběžně kontrolována a dochází ke zpřesnění technologických postupů i dalších prací,“ sdělila za památkáře Klára Pešková.

Rodinný pivovar Bernard loni mírně snížil výstav, i tak byl ale loňský rok pro něj druhým nejúspěšnějším v historii.
Rodinný pivovar Bernard uzavřel rok 2025 s výstavem 410,9 tisíce hektolitrů piva, což představuje druhý nejvyšší objem v jeho historii. Oproti rekordnímu roku 2024, kdy produkce dosáhla 419 tisíc hektolitrů, jde o mírný pokles. Společnost jej přičítá především nepříznivému počasí během letní sezony, které se promítlo do nižší spotřeby v gastronomii.

Podle vedení pivovaru se však i přes meziroční snížení objemu podařilo udržet stabilní tržní pozici. „Chladnější a deštivé léto mělo výrazný dopad na celý sektor, zejména na provozovny v gastronomii. Náš pokles byl ve srovnání s trhem spíše mírný,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek.

Negativní vliv počasí částečně kompenzovalo rozšiřování odběratelské sítě. Pivovar v průběhu roku získal nové restaurace a hospody, a to bez využívání cenových pobídek, které jsou v oboru běžné. „Dlouhodobě stavíme na kvalitě produktu a stabilních obchodních podmínkách. Nepracujeme s krátkodobými pobídkami, které jsou atraktivní jen na začátku spolupráce,“ dodal Šípek.

Klíčovým produktem pivovaru zůstávají nepasterované ležáky, zejména Bernard Jedenáctka. Přibližně osm procent celkové produkce tvoří nealkoholická piva, včetně ochucených variant s přírodní grepovou a švestkovou šťávou. Celkově pivovar vyrábí zhruba dvacet druhů piva včetně sezonních speciálů.

Specifikem humpoleckého výrobce je struktura prodejních kanálů. Více než 62 % produkce směřuje do sudů pro gastronomii, zatímco na českém trhu obecně převažuje prodej baleného piva v lahvích a plechovkách. „V tomto ohledu se výrazně lišíme od většiny průmyslových pivovarů,“ uvedl generální ředitel a vrchní sládek Josef Vávra. Zhruba 21 % produkce pivovar vyváží, a to do přibližně dvou desítek zemí.

Vedení společnosti zároveň zdůrazňuje, že objem výroby není hlavním strategickým cílem. „Naší prioritou není maximalizovat produkci, ale dlouhodobě udržet kvalitu, úroveň služeb a korektní vztahy se zákazníky i partnery. Pokud se to promítne do růstu, bereme to jako přirozený výsledek,“ uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Pivovar Svijany uvařil loni bezmála 683.500 hektolitrů piva, v meziročním srovnání zhruba o šest procent méně. Rok 2024 byl ale pro největší pivovar v Libereckém kraji rekordní, když na trh dodal bezmála 728.000 hektolitrů piva.

Za poklesem odbytu stál loni nižší prodej lahvového piva, negativně se projevilo zejména horší počasí v létě, které představuje pro každý pivovar z hlediska odbytu hlavní sezonu, uvedl na dotaz ČTK ředitel pivovaru Roman Havlík.

Zatímco lahvového piva se prodalo méně, podíl sudového a tankového piva na celkové produkci pivovaru zůstal podle Hladíka meziročně víceméně stabilní. Od spuštění linky na stáčení nepasterovaného piva do plechovek v roce 2017 jeho podíl ve výrobě roste. "Loni se plechovek prodalo opět o 13 procent víc než v roce 2024 a stočila se do nich téměř pětina celkového výstavu pivovaru, praktické plechovky jsou u českých spotřebitelů obecně stále oblíbenější obal," doplnil ředitel.

Zhruba 15 procent piva ze Svijan mířilo loni do zahraničí. Nejvýznamnějším exportním teritoriem zůstává podle Havlíka Slovensko, kam míří zhruba 87 procent exportu. "Vývozu do Maďarska by měla v budoucích letech napomoci loni založená dceřiná společnost pivovaru se sídlem v Györu. Nově jsme loni začali svijanské pivo vyvážet do Itálie a pozitivně se vyvíjel export do Bulharska, i když zatím jen v malých objemech," řekl.

Výrobní kapacity svijanského pivovaru jsou na hranici možností, podnik proto loni zahájil práce na nové varně, která by měla kapacitu výroby zdvojnásobit. "Do konce loňského roku jsme rozšířili pivovar o přístavbu varny a nainstalovali do ní nové nádoby. Celý projekt s rozpočtem 120 milionů korun bude dokončen v dubnu nebo v květnu v závislosti na délce finální testovací fáze. Uvedení do plného provozu umožní, aby obsluha varny již nemusela držet víkendové směny a nová kapacita celkově odlehčila vytíženým obdobím roku," dodal Havlík.

Svijanský pivovar předloni oslavil 460 let, zakládá si na tradičním výrobním postupu, takzvaném dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Firma se zhruba 200 zaměstnanci zvýšila v roce 2024 tržby bezmála na 992 milionů korun, v meziročním srovnání to představuje nárůst o 13,8 procenta. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou. V letošním roce plánuje firma zvýšení výroby na 700.000 hektolitrů piva.

Pivo dnes patří k nejviditelnějším symbolům České republiky. Je součástí každodenního života, kultury i společenských setkání.
Článek

Málokdo si ale plně uvědomuje, že tradice vaření piva na českém území sahá více než tisíc let do minulosti, což z Čech činí jednu z nejstarších pivních oblastí na světě.

Počátky vaření piva v českých zemích
Nejstarší písemná zmínka o vaření piva na našem území pochází z roku 993, kdy byl založen Břevnovský klášter. Právě kláštery hrály v raném středověku klíčovou roli – byly centry vzdělanosti, zemědělství i řemesel. Pivo se zde vařilo nejen jako oblíbený nápoj, ale také jako bezpečná alternativa k často znečištěné vodě.

Postupně se vaření piva rozšířilo i do měst. Králové a šlechtici udělovali tzv. várečné právo, které umožňovalo měšťanům vařit a prodávat pivo. Díky tomu se pivo stalo běžnou součástí života všech společenských vrstev.

České pivo jako evropský fenomén
Ve středověku si české pivo získalo pověst kvalitního nápoje i za hranicemi. Významnou roli v tom sehrály přírodní podmínky – kvalitní voda, žatecký chmel a ječmen. Právě kombinace těchto surovin položila základ pro jedinečný charakter českého piva.

Zásadní zlom přišel v roce 1842 v Plzni, kdy sládek Josef Groll uvařil první světlý ležák. Tento typ piva se stal světovým standardem a dodnes tvoří většinu piv vařených po celém světě.

Pivo jako součást české identity
V českých zemích nebylo pivo jen nápojem – bylo také měřítkem kvality života. Ve středověku dostávali dělníci část mzdy v pivu, ve školách se podávalo slabé pivo dětem a v hospodách se odehrával společenský i politický život.

Dodnes patří Česká republika k zemím s nejvyšší spotřebou piva na osobu na světě, což jen potvrzuje, jak hluboko je tento nápoj zakořeněn v české kultuře.

Tisíc let tradice, která pokračuje
Od klášterních pivovarů přes měšťanské domy až po moderní minipivovary – české pivo prošlo dlouhou cestou, ale nikdy neztratilo svou důležitost. Tradice vaření piva se u nás nepřerušila ani během válek, ani v dobách politických změn.

Pivo tak není jen oblíbeným nápojem, ale živým historickým dědictvím, které Češi po generace vytvářeli, zdokonalovali a předávali dál.

Brno je město, kde se pivo nepije jen proto, že „se to má“, ale protože je to rituál. Tradiční hospody a pivnice tu mají nezaměnitelnou atmosféru. A často i spoustu místních návštěvníků (štamgastů), kteří sem chodí pravidelně.

? 1. Hladinka a Šnyt – plzeňská pivnice s kultovním renomé
Kounicova 681/10, 602 00 Brno-střed (Veveří)
Pokud chceš úplně nejlepší drštkovou polévku v Brně a nejlepší Plzeň v Brně, tak sem. Tato klasická plzeňská pivnice je mezi místními i návštěvníky považována za jednu z top adres pro poctivý výčepní zážitek v Česku – perfektně ošetřené pivo, tradiční hospodské chuťovky a domácí atmosféra, kterou ocení každý pivní fanoušek. Výčep skvěle diriguje brněnská legenda pan Ruda F.
? Ideální pro: milovníky klasicky načepovaného piva, luxusní drštkovky a chlebů s domácími řízky. Prostě příjemné posezení s přáteli, i bez nich.

? 2. Pivnice U Kuby – klasická hospoda pro pokec a půllitr
Anenská 2, Brno-střed
Kultovní místní hospoda známá prostým názvem „U Kuby“ nebo „na Anči (odvezeno od názvu Annenské“.
Tady se chodí především kvůli pohodové, tradiční atmosféře bez televize a hudby, dobrému plzeňskému pivu a klasickým hospodským pochutinám jako chleba s tvarůžkem či skvělé pečené koleno nebo gulášek.
Kuba má staršího bratra (ne syna) - a to restauraci Pivo a syn, na ulici Veveří. Takže když nenajdete místo u Kuby možno to zkusit u Syna, a naopak.
? Ideální pro: klidné posezení, dobrá nálada, dlouhé debaty s kamarády, legraci s kamarády

3. Hostinec U Bláhovky – malá legendární pivnice
Gorkého , Brno - hipStřed (trochu do kopce, ale ne moc. Navíc zpátky do města je to z kopce).
Tahle hospoda je mezi Brňáky i jižními Moraváky legendární – někteří jí přezdívají „nejmenší hospoda s největším objemem vytočeného plzeňského piva na Moravě“.
Plzeňský ležák mají „na Blahecu“ perfektně ošetřený a atmosféra je tak autentická, že filtry turistických atrakcí tu nemají šanci. K tomu přátelský personál (pánové Míša, Pepa, Honza, kuchařka Cibulková…) a příjemné posezení.
bylo by asi nošením piva do Plzně připomínat, že zde mají naprosto legendární a exkluzivní koleno. Na které sem chodí půlka Brna, včetně veganů. Tak skvělé jest. Doporučit možno též nivové koule nebo chleby s tvarůžkem či domácím uzeným.
Zajímavost - belezbub ví proč, pivnici si poslední roky oblíbili maďarští pivní turisté.
? Ideální pro: ty, kdo hledají opravdovou lokální hospodu se skvělou Plzní a luxusním kolínkem, které zahřeje tělo i duši. Ale to se již opakujeme, pánové!

? 4. Malt Worm – multitapová pivnice v centru
? Starobrněnská , Brno - centrum
Pokud chceme šitoký výběr, Malt Worm je skvělá volba. Tato pivnice nabízí několik točených piv, včetně speciálů, které se často mění ajinde je nemají (ani neznají) – ideální pro ty, kdo si rádi hlídají nové chutě. A k pivu pohodové posezení v přátelské atmosféře. Spíše pro mladší pivaře a pivařky.
? Ideální pro: ochutnávání různých druhů piv

5. Pivnice U Míče – tradiční pivní klasika
? Staňkova Brno - Královo pole, směrem k Lužáneckému parku
Tahle klasická pivnice s příjemným sortimentem točených piv a jednoduchým jídelním lístkem je skvělou volbou pro všemi mastmi mazaný hospodský zážitek mimo nejvytíženější brněnské turistické trasy.
Přátelská atmosféra a pivní klasika z ní dělají oblíbené místo pro večerní posezení.
? Ideální pro: tradiční hosty, fotbalové fanoušky, pivní večery s přáteli

Děcka, vybrat jenom pět brněnských pivnic, bylo po všech pivních čertech těžké - plno hospod jsme museli vynechat - třeba U Kozáka, U Vodičků, U Čápa (vulgp Čapí hnízdo, pojmenováno dle blízké porodnice, ano i v brně nosí miminka čáp a ne krokodýl), Na Dobré cestě (skvělé Dalešice), U hořkého konce, U Dvořáků, U Václava, U Semináru, U Mamlasů, Pivní Zastávka, U Cajpla (vymazlený smažený sýr a Plzeň), Na Piavě (nejstarší tanková Plzeň v Brně), U Mocnáře či nový brněnský hit Pivní trezor na Jakubáku v centru Brna.

Biskupský pivovar U sv. Štěpána v Litoměřicích má za sebou už deset let práce. Právě před takovou dobou mu slavnostně požehnal tehdejší litoměřický biskup Jan Baxant. Připomeňte si tyto chvíle na snímcích z archivu Deníku.

Slavnostní žehnání se odehrálo v úterý 5. ledna 2016 odpoledne. Tehdy už měl ovšem pivovar navařeno. První pivo tu dozrálo 26. prosince 2015, což bylo také datum zahájení plného provozu. Ne náhodou na svátek svatého Štěpána, patrona litoměřické katedrály.