Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Vánoční nefiltrovaný světlý ležák Litovel Josef 11,5 % je na čepu

Publikováno:včeraZdroj:Pivovar LitovelAutor:Dita Václavíková, PRLitovel

Pivovar Litovel letos uvařil pro milovníky piva limitovanou edici nefiltrovaného hořkého ležáku, který si můžete vychutnat v restauracích a pivnicích od začátku prosince. Josef 11,5 % vyniká plnou chutí, zářivou zlatou barvou s bohatou pěnou a vyladěnou hořkostí. Je uvařený podle tradiční pivovarské receptury, podle které se pivo v Litovli vaří téměř 130 let.

Světlý hořký ležák Litovel Josef 11,5% je uvařený s dvojitou dávkou chmele na závěr, díky čemuž bylo dosaženo výrazně lahodné hořkosti. Jeho vůně čerstvě načesaného chmele a harmonicky sladěné chuti pivovar docílil díky dvojité dávce tršického chmele na závěr chmelovaru a dobou zrání v ležáckých tancích 40 dní.

Tradice vaření piva v Litovli je dlouhá a pivovarské řemeslo se dědí z generace na generaci. Stejně tak to bylo i při přípravě a výrobě piva Josef 11,5 %. „Nefiltrovaný hořký ležák Litovel Josef 11,5 % jsme uvařili na počest Josefa Svozila, zakladatele našeho litovelského pivovaru. Nové pivo jsme se rozhodli uvařit s emeritním sládkem Miroslavem Koutkem ve chvíli, když jsme posuzovali na chmelnici kvalitu úrody,“ vzpomíná litovelský sládek Petr Kostelecký a dodává: „Hořký ležák Josef 11,5 % jsme ladili v duchu nejlepších tradic pivovarnictví v Litovli. Náš ležák má 32 jednotek hořkosti IBU. Zde jsme se inspirovali věkem Josefa Svozila, který ve svých 32 letech založil v Seničce první chmelnici.“

Hořký ležák Josef 11,5% je vyladěný v duchu nejlepších tradic pivovarnictví v Litovli a v dokonalé harmonii s těmi nejlepšími surovinami - chmel z tršické oblasti, slad z úrodné Hané a voda z chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.

Tekuté vánoční cukroví: „Tmavý se skořicí“ od Kozla

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Pivovar Velké PopoviceAutor:Zdeněk Kovář, PRVelké Popovice

K Vánocům neodmyslitelně patří skořice. Díky oblíbenému programu Plzeňského Prazdroje Volba sládků si ji letos můžeme dopřát i v netradiční kombinaci s tmavým silným pivem. Vánoční speciál Kozel Tmavý se skořicí bude během prosince k mání v tisícovce restaurací po celé zemi. Výjimečně jej bude možné pořídit i v limitované edici lahví v prodejnách Kaufland. 

Skořice k Vánocům nepochybně patří a pečení vánočního cukroví si bez ní téměř nelze představit. Není divu – v Česku jsou kořeněná piva stále výjimkou. Například v Jižní Koreji ale na skořici nedají milovníci piva dopustit: černého Velkopopovického Kozla v restauracích běžně můžete dostat se skořicí nasypanou přímo na jeho krémové pěně.

Při přípravě vánočního speciálu „Kozel Tmavý se skořicí“ však popovičtí sládci nezůstali jen u pěny a přidali nepálivou sladkou odrůdu Cinamonum burmannii přímo do vaření a ležení.

„Kořeněná piva k Vánocům patří. Zejména v Belgii si bez nich nedovedou tamní pivovary zimní sezónu představit,“ komentuje prosincový speciál manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský. „Nebojí se dokonce ani tak výrazných chutí jako badyán, hřebíček nebo muškátový ořech. V Prazdroji ale věříme, že pro milovníky českého piva bude tím pravým vánočním kořením skořice, která neodmyslitelně patří třeba k vánočním perníčkům,“ dodává Drahoňovský

Ve Velkých Popovicích použili kromě plzeňského i výrazné čokoládové slady, typické pro tmavá zimní piva. Vznikl tak spodně kvašený ležák se 4,6 % alkoholu se středně výraznou hořkostí a krásnou neproniknutelně černou barvou. V chuti je pivo plné a silné s dominujícími tóny hořké čokolády. Vůni i chuť prostupuje jemný dřevitý nádech koření. Spojením skořice
s typickou kávovou chutí tmavých piv z Velkých Popovic vzniká pravé vánoční cukroví v tekuté podobě. 

„Předvánoční období si vysloveně žádá výrazný speciál. Spojení skořice s plnou chutí čokoládových sladů je originální, ale velmi příjemné. Skořice přirozeně doplňuje chuť tmavého piva a v ústech se vám snadno vytvoří dojem, jako byste jedli hořkou čokoládu“ říká sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný.  

Speciál „Tmavý se skořicí“ se výborně hodí k oblíbeným zimním jídlům, doporučujeme si ho vychutnat například s jablečnými, hruškovými a čokoládovými dezerty. Chuťově se krásně propojí i s vanilkou a obstojí i v kombinaci a ochutnáváním klasického vánočního cukroví.
  
Vánoční speciál z Velkých Popovic si hosté mohou v prosinci vychutnat přibližně v 1000 hospodách a restauracích po celé republice. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu www.volbasladku.cz. Lahvovaný speciál bude v omezeném množství k dostání v prodejnách Kaufland. 

Chutná po marcipánu a ovoci. V Biskupském pivovaru uvařili vánoční speciál

Publikováno:včeraZdroj:Litoměřický deníkAutor:Karel PechU sv. Štěpána

Ke štědrovečerní večeři patří nejenom kapr, ale i vánoční pivo. V Biskupském pivovaru U sv. Štěpána v Litoměřicích ho na sváteční čas uvařili téměř 900 litrů. Podle sládka je to skutečně i složením vánoční pivo, které obsahuje zázvor a hřebíček.
V litoměřickém Biskupském pivovaru U sv. Štěpána uvařili vánoční pivo. Požehnal mu generální vikář Martin Davídek.

"Pivo chutná po marcipánu, ananasu a tropickém ovoci, každý si svoji chuť najde. Každopádně je to čtrnáctistupňové pivo, které je opravdu vánoční, a tak by tam mělo být i cítit sváteční koření. Je to moje vlastní receptura, kterou jsem časem vyladil až na finální chuť," říká usměvavý sládek Robert Kříž.

Pivo mohou zájemci ochutnat buď přímo v pivovaru, ale třeba i na vrchu Milešovky, kam pivo pravidelně dovážejí. V pondělí 5. prosince pivo požehnal generální vikář Martin Davídek z Litoměřického biskupství. To pivovar vlastní.

Masné Krámy slaví 15. výročí. Máme štamgasty, 
kteří nás zachránili

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Budějcká Drbna

Před povodněmi v roce 2002 vedl Masné krámy jeho strýc. V roce 2007 se restaurace otevřela znovu a byl u toho i stávající vedoucí Tomáš Olejník. U příležitosti 15. výročí vzpomíná zkušený manažer na uplynulé roky a vypráví o historii nejslavnější pivnice v Českých Budějovicích, která je od 50. let spojená s Budějovickým Budvarem.

Co vás po 12 letech přivedlo zpět do Českých Budějovic a Masných krámů?
15 let jsem byl pracovně na cestách a během toho se pomalu měnily mé životní priority. Už jsem se chtěl usadit. S manželkou jsme měli dvě děti a čím dál hůř se mi odjíždělo. To byl ten největší impuls. Začal jsem tady něco hledat. 

Jaký jste měl v té době vztah k Masným krámům?
To byla jedna z věcí, která mě sem lákala. Masné krámy se v roce 2002 kvůli povodním zavřely, ale před tímto obdobím tady můj strýc 18 let pracoval a provozoval tuhle restauraci. Už v mládí, kdy jsem byl na cestách, tak jsem se tady pravidelně potkával s bratrancem. Ty vazby jsem tady měl a nakonec se to i díky náhodě podařilo a já mohl navázat na rodinnou tradici, která trvá už 33 let. 

Objekt po povodních v roce 2002 pět let chátral. Vzpomenete si, jak to tady vypadalo?
Nebylo to tu v kondici. Host sem zkrátka nemohl přijít a něco konzumovat. Na základě rozhodnutí hygieny se museli nakonec Masné krámy zavřít. Nesplňovaly podmínky pro provozování restaurace a byla vyžadována investice, na které se majitelé nedohodli, a tím začaly spory. Nakonec se to ale podařilo. 

Jak se to podařilo?
Bylo třeba s tím něco udělat, pořád vycházely novinové články, že Masné krámy dál chátrají. Vložilo se do toho město České Budějovice a navrhlo majitelům, že jim půjčí a zainvestuje stavební část rekonstrukce. Přidal se Budějovický Budvar, který restauraci celkově vybavil. My dnes majitelům platíme nájem, který dříve využívali ke splácení úvěru městu. 

Jak se Masné změnily po rekonstrukci v roce 2007?
Základní změna byla v tom, že došlo ke zmenšení prostoru restaurace. Tam, kde dříve bývala naše kuchyně a zázemí pro zaměstnance, se nyní nachází jiná restaurace. Oproti staré podobě se také změnilo umístění výčepů. Přišli jsme i o vnitroblok, kde je nyní umístěno sociální zařízení. Tradiční pohled na středovou loď s vysokými stropy a postranními boxy zůstal díkybohu zachován. 

Asi nebylo těžké sem zákazníky po té pauze dostat.
Byly to dlouhé průvody lidí, kteří se chtěli alespoň podívat na to, jak to tady vypadá. Otevírali jsme 5. prosince roku 2007. 

Ta pověst, kterou mají Masné krámy nyní, přetrvala z doby před povodněmi?
Určitě. My doteď těžíme z dlouholetého věhlasu. Bylo to oblíbené místo v době totality, ale hlavně po 90. letech. Jezdily sem davy turistů z Německa a Rakouska, což věhlasu hodně pomohlo. Samozřejmě k tomu přispěla kvalita Budvaru a tehdejší cena piva. To, že přijedete do Českých Budějovic a jako první jdete do Masných krámů, trvá dodnes. 

Je něco, co návštěvníci o Masných krámech nevědí?
Pro zajímavost mohu říct, že všechny boxy, které tady máme, dodnes patří původním majitelům. Každý má vyměřené metry na základě podílu a podle toho jim platíme nájem. 

Co název? Budějčáci možná znají historii pojmenování Masných krámů, ale návštěvníci asi netuší..
V minulosti tady byly krámky, v podstatě taková malá řeznictví, kde se prodávalo maso, proto „masné“. Lidé sem chodili a korzovali. V každé kóji byl jiný řezník a prodával své výrobky. Pro řezníky tehdy nebylo lehké se sem dostat. Za komunistů mnoho lidí o své majetky přišlio, což se týkalo i Masných krámů. Po revoluci bylo pro majitele náročné dokazovat, že měli právo tady maso prodávat. Nakonec jim ale byl majetek navrácen. 

Kdy zmizeli řezníci a vznikla hospoda?
Maso se tady prodávalo ještě na konci 19. století. Poté tady byly různé stánky, Masné fungovaly jako tržnice. To se nelíbilo městu a v první polovině 20. století se řešilo, co bude dál. Mělo dojít na demolici, ale nějaká paní Marie Haveldová byla proti a volala po jiném uplatnění - tím zachránila Masné krámy před demolicí. V roce 1953 se udělal projekt, v roce 1954 se otevřela restaurace a už tehdy tady byl Budvar. 

Dokážeme jít v historii ještě dál? Proč se řezníci přesunuli právě sem?
První zmínka pochází z roku 1364, kdy si měšťané stěžovali na zápach při prodeji masa na náměstí. Na příkaz Karla IV. se proto hledalo nové umístění pro trh s masem a určila se právě Krajinská ulice a tohle místo. 

Vyprávíte o historii často?
Když má někdo o informace zájem, tak se rád rozpovídám. (úsměv) 

Vraťme se do současnosti. Jak se změnil provoz od roku 2007?
Je toho více. Máme moderní vybavení kuchyně a snažíme se celkově jít s dobou a posouvat se dopředu. Samozřejmě by měla být řeč i o štamgastech. Ti úplně původní se sice nevrátili v plném počtu, ale my si od té doby začali vychovávat štamgasty nové. Díky tomu, že nám zachovali věrnost, nás podrželi v době covidové. Teď vnímám i takovou generační obměnu. Chodí sem více mladších lidí a ti si u nás začínají tvořit nové návyky a tradice. 

Co personál? Kolik zaměstnanců se tu za 15 let vystřídalo?
To přesně nevím, ale je nás 7 statečných, kteří tu spolupracujeme celých těch 15 let. Celkově je fluktuace zaměstnanců v Masných velmi nízká. Dobré pracovní klima je pro nás nejdůležitější. Je základem kvality poskytovaných služeb. 

K Masným krámům jednoznačně patří pivo. Změnil se nějak proces, při kterém se z pivovaru dostává sem do Krajinské ulice?
Postup se nezměnil. Od roku 2007 existuje stejné auto, které nám sem vozí pivo. Přijede a hadicí se pivo přečerpá do tanků u nás. Určitě jsme se ale posunuli v péči o pivo, což zahrnuje čepování, sanitaci nebo čistotu sklenic. Je důležité se precizně věnovat každé z těchto činností. Nově máme zachlazovací vanu, díky které jsou sklenice stále vychlazené. 

Jaká je nyní nabídka?
Na čepu máme Budvar originál kroužkovaný z tanků. Ten je velmi specifický. Základem pro výrobu je Budvar Original, klasický ležák, do kterého jsou před stáčením přidány kvasnicové kultury formou mladého rozkvašeného piva. Má výbornou chuť a je to to jedinečné, co nás zdobí. To je ta sladová cesta. Nový je teď Budvar 33, což je cesta spíše chmelová. Jde o více hořké pivo a lidé si ho oblíbili. Budvar celkově teď hodně spolupracuje s minipivovary na různých speciálech. Například teď díky tomu nabízíme Black Jack, což je Imperial Black Porter, který vznikl ze spolupráce Budvaru s pivovarem Sibeeria. V podobných projektech chce Budvar pokračovat. 

Blíží se Vánoce, spousta lidí chodí na nedaleké náměstí na trhy. Je těžké tady večer sehnat stůl?
Ano je. Možná proto, že se po novém roce prý očekává nějaká krize, tak si lidé chtějí teď ještě užívat. Počet míst není nafukovací, ale víme, že podle poptávky bychom tu kapacitu dokázali naplnit dvakrát až třikrát. Bohužel nemůžeme vyhovět každému. 

Zavzpomínal byste na nějaké setkání v Masných krámech, které vám uvízlo v hlavě?
Vedeme si tady kroniku. Když je to vhodné a je na to čas, tak občas požádáme někoho významného, zda by se nám tam nepodepsal. Vzpomínám si, že tady byl i pan prezident Václav Havel. Od jednoho hosta mu během jeho návštěvy přistála na stole slivovice. Ptal se, od koho je, a po obědě ji tam takzvaně poslal. Chutnala mu. Při odchodu za dotyčným šel, poděkoval, potřásl mu rukou a celá místnost ztichla. Při odchodu mu všichni tleskali, opravdu silný zážitek. 

Celosvětová poptávka po pivu odolává současným hospodářským problémům

Publikováno:před 5 dnyZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Celosvětová poptávka po pivu odolává současným hospodářským problémům. Uvedl to šéf nizozemského pivovaru Heineken Dolf van den Brink. Zaměstnanost podle něj zůstává na vysoké úrovni a konzumenti nadále považují dražší prémiová piva za cenově dostupné luxusní zboží.

Šéf Heinekenu nicméně upozornil, že firma v září zaznamenala známky zpomalování spotřeby piva v Evropě po velmi silné poptávce v letních měsících. Dodal, že v příštím roce v důsledku hospodářského vývoje očekává pokles objemu prodeje v Evropě. V celosvětovém měřítku však nadále počítá se stagnací či dokonce mírným růstem.

"(Poptávka) je stále velmi odolná a domníváme se, že to souvisí s úrovněmi zaměstnanosti, které jsou dokonce i v Evropě nadále velmi silné," uvedl van den Brink. Spotřebitelé nucení kvůli vysoké inflaci omezovat výdaje jsou podle něj stále ochotni připlatit si za prémiová piva, která zažívají silnějí růst než celý trh s pivem. "Dobré prémiové pivo je luxus, který si můžete dovolit," prohlásil šéf Heinekenu.

Heineken je druhý největší pivovar na světě, vlastní více než 300 značek, mimo stejnojmenné Heineken také například Tiger a Sol. V České republice Heinekenu patří pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Vánoční balení piva Svijany ve čtyřech barvách

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápojeSvijany

Fialová, stříbrná, modrá a bílá. Takovou netradiční kombinaci barev zvolil pro svou letošní vánoční edici balených piv rodinný Pivovar Svijany. Na pultech vybraných obchodů a v e-shopu pivovaru jsou s motivem nadcházejících vánočních svátků k dostání pětilitrové soudky, půllitrové plechovky, dvoulitrové Plechovky (nejen) pro chlapy a obaly dekorativních džbánů Kvasničáku. Vše udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům: stejný vánoční dekor zdobí také lahve a skupinová balení Svijanského Mázu v běžném prodeji.

Oblíbený sezónní vánoční multipack se nezměnil, ale obsahuje osm půllitrových lahví světlého ležáku Svijanský Máz v aktuálním designu. Je v prodeji například v prodejnách Billa, Globus a Makro. Ve stejných řetězcích – a samozřejmě také na e-shopu pivovaru – je k dostání i speciální vánoční edice oblíbeného dvoulitrového balení piva – Plechovek (nejen) pro chlapy. Pětilitrové soudky, které se rovněž převlékly do vánočního, lze koupit také přes e-shop, v prodejnách Billa nebo v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech, stejně jako ostatní pivní sortiment.

Restaurace budou čepovat Svátek
Začátek prosince a nadcházející vánoční a novoroční svátky oslaví Pivovar Svijany také sezónním pivem Svátek. Kroužkovaného piva inspirovaného starými recepturami, podle nichž se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty, letos ve Svijanech uvařili celkem 400 hektolitrů. Po omezenou dobu se bude čepovat ve více než 200 svijanských restaurací.

„Výjimečný charakter tomuto zlatožlutému pivu s obsahem 5,0 procent alkoholu dává kroužkování, které v chuti a vůni mírně prozrazuje kvasnice a ve vzhledu pivu dává slabý zákal. Hotový Svátek se totiž po filtraci znovu zakvašuje rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a po opětovném zakvašení plní do sudů, v nichž dokváší potřetí. Obsahuje velké množství živých pivovarských kvasinek, a tedy i vitamínů skupiny B a dalších tělu prospěšných přírodních látek. Stejně jako všechna ostatní svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný,“ přibližuje Svátek svijanský sládek Petr Menšík.

Pivo dále zdraží i v příštím roce, nyní kvůli letošní nejhorší sklizni chmele za deset let

Publikováno:před 6 dnyZdroj:MoneyMAG.czAutor:Marie Dvořáková

Komentář Lukáše Kovandy: Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Milovníci zlatavého moku tak i proto musí v příštím roce počítat s dalším citelným zdražením, po zdražování letošním.

Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent.

Špatná úroda chmele představuje zásadní důvod růstu jeho ceny. Zdražující chmel společně se zdražováním energií a obalového materiálu jsou pak hlavními příčinami růstu cen piva. To letos všechny tuzemské pivovary citelně zdražují, leckdy i o více než deset procent. A s podobným zdražením je třeba počítat také v příštím roce. V hospodách přitom obvyklý půllitr piva zdražuje ještě citelně více než „jen“ o desetinu. Hospody totiž musí zahrnout kromě dražšího piva také náklady, které samy mají, opět zejména kvůli prudce zdražujícím energiím v čele s elektřinou a plynem, ale zdražuje jim také pracovní síla – personál.

Zdraží Čechům pivo? Úroda chmele byla letos nejhorší za 10 let

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Blesk.cz

Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.

Zatímco například pro obilniny počasí neznamenalo úplnou katastrofu, pro chmelaře bylo počasí velmi špatné. A to i proto, že se tato plodina pěstuje jen v severních a severozápadních Čechách, které patří ke srážkově velmi chudým, a letošní rok tyto oblasti patřily k suchem nejpostiženějším.

„Větší srážky většinou bouřkového charakteru byly na některých lokalitách zaznamenány až během druhé a především pak začátkem třetí dekády srpna. Proto již neovlivnily vývoj a dozrávání chmelových rostlin, ale naopak zkomplikovaly pěstitelům sklizeň. Vzhledem k uvedenému vývoji počasí byly rostliny slabší, nasazení hlávek bylo také slabé a vysoké procento hlávek nedosáhlo sklizňové zralosti, což negativně ovlivnilo vedle výnosu také obsah pivovarsky účinných látek,“ uvedla Kršková.

Meziroční pokles úrody v největší Žatecké oblasti činil dokonce více než 50 procent. Žateckého poloraného červeňáku, což je nejpěstovanější odrůda, se sklidilo o 55 procent méně a průměrný výnos činil 0,72 tuny z hektaru. V Úštěcké oblasti klesla sklizeň této odrůdy o 53 procent, v Tršické o 36 procent. Ostatních odrůd se pěstuje řádově méně.

Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. Podle loňských informací předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce.

O zlatý pohár Pivex letos bude soutěžit 53 značek piv

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Do 26. ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2018 letos přihlásily pivovary 53 značek, což je o 13 více než v loňském roce. Jsou mezi nimi zejména piva velkých pivovarských skupin, ale také produkty Rodinného pivovaru Bernard z Humpolce, řekli v Brně organizátoři soutěže

Tradičně nejvíce značek je v kategorii světlý ležák, v které jich bude soutěžit 19. Celkem se přihlásilo do všech kategorií 13 průmyslových pivovarů. Mezi jinými Radegast, Holba, Litovel Staropramen nebo Starobrno.

Odborníci hodnotí piva dvoukolově. První kolo již začalo v Brně, druhé se uskuteční na přelomu ledna a února 2018. Vyhlášení nejlepších piv se chystá na 26. února v brněnském hotelu Voroněž na galavečeru pivovarníků a sladovníků společně se soutěží nejlepších sudových piv, v níž končí uzávěrka přihlášek až v lednu. "Věřím, že se přihlásí minimálně stejný počet značek, loni jich bylo 36," uvedl Jiří Morávek z pořádající agentury SNIP. Podle něj mají zájem o účast v soutěži i slovenské pivovary, zejména ty z portfolia Plzeňského Prazdroje, který na slovensku vlastní Topvar a Šariš a Smädný Mních. Naposledy se slovenská piva Pivexu účastnila počátkem 90. let.

Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Loni vyhrál se svým Grandem mezi světlými ležáky pivovar Zubr z Přerova. Stejný pivovar si také odvezl vítězství v kategorii světlých výčepních piv se značkou Classic a získal titul pivovaru čtvrtstoletí. Soutěže se v kategorii lahvových piv zúčastnilo 40 značek.

Dál budeme vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií

Publikováno:před 11 dnyZdroj:Liberecká DrbnaSvijany

Plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru ve Svijanech na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy, říká Roman Havlík - ředitel PIVOVARU SVIJANY.

Na konci roku bývá obvyklé bilancovat jeho průběh. Jaký byl pro vás ten letošní z ekonomického hlediska?
Bohužel nebyl tak úspěšný, jak jsme si během dvou covidových let návrat k normálu představovali. Pandemii vystřídala inflace, raketově rostoucí ceny energií a všech vstupů. Všechny tyto faktory se bohužel projevily na nižší poptávce. Za zmínku stojí i fakt, že se změnila i struktura prodeje: zatímco sudové a tankové pivo podstatně – až o pětinu – roste, lahvové pivo ztrácí. Je vidět, že se lidé navzdory stále vyšším cenám skutečně začali vracet do restaurací a hospod. Ale jak se to vše promítne do našich celkových výsledků, je zatím předčasné odhadovat. Sice před sebou máme Vánoce, které jsou z hlediska obchodu tradičně nejsilnějším obdobím celého roku, ovšem jak se k nim letos spotřebitelé postaví letos je zatím ve hvězdách. Stejně tak těžko v tuto chvíli odhadovat, jak aktuální ekonomická situace projeví na návštěvnosti restaurací v nejbližších měsících. 

Který největší problém musíte nyní řešit? Je jím zdražení energií? Projeví se toto zdražení na produkci piva?
Výroba piva je, jak známo, energeticky náročná. Skokové zdražování energií, zejména plynu, na nás proto skutečně dopadá asi nejcitelněji. Děláme tedy vše pro to, abychom se s vysokými cena vyrovnali, investujeme například do zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí instalace solárních panelů na střechách pivovarských budov. Spolu s tím probíhají i další dílčí investice a organizační opatření s cílem maximálně využít potenciál úspor všech energií. Jejich vysoká cena bude nicméně spolu s dramatickým nárůstem cen obalových materiálů, pohonných hmot a surovin na výrobu piva velmi pravděpodobně do budoucna vytvářet opět tlak na na pivovary. Ale není to ani zdaleka faktor jediný: například obalové kartony nebo pivní korunky se během roku zdražily násobně. 

Před čtyřmi lety jste uvedli do provozu linku na plechovkové balení. Jak se vám výroba piva v plechovkách osvědčila?
Stáčecí linka představovala největší investici v celé historii pivovaru, takže jsem rád, že se potvrdil náš odhad a trend příklonu k pivu v plechovkách je i v našich zeměpisných šířkách nezvratný. Myslím, že jsme to velmi správně vycítili a naskočili do toho vlaku včas. A také se v něm jen nevezeme, v určité oblasti dokonce vynikáme – ve spolupráci s výrobcem stáčecí linky jsme například celou technologii doladili tak, že jako jediní dokážeme do plechovek plnit pivo nepasterované.

Plechovky představují pro pivo ideální obal a mají řadu výhod, mimo jiné jsou nerozbitné a pivo se v nich rychle vychladí. Poptávka po plechovkovém pivu ze všech těchto důvodů trvale vykazuje vzestupný trend, takže aktuálně již do plechu stáčíme zhruba 13 procent naší produkce. 

Od jara letošního roku jsou v provozu i vaše pivní lázně. Jsou něčím specifické?
Nejsou to jediné pivní lázně v Libereckém kraji, ale jsou specifické tím, že jsou jako jediné přímo u zdroje, kde se přímo nabízelo, abychom vybrané kvalitní suroviny a meziprodukty vznikající při výrobě piva využili i k tomuto účelu, zvláště když jsme pro lázně našli prostory ve stylovém prostředí zrekonstruovaného Zámku Svijany. Horká lázeň ve vířivých dubových vanách s kvalitní svijanskou vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel představuje skutečně nezapomenutelný zážitek a má také řadu prokazatelných zdravotních benefitů. 

Za pár dnů budou Vánoce. Přichystali jste pro milovníky svijanského moku nějaké vánoční překvapení?
I letos jsme dostáli naší dlouholeté tradici a přicházíme s nápaditým vánočním dekorem všech našich piv. Náš dvorní designér přitom tentokrát sáhnul pro paletě různých fialových tónů, které lahvím i plechovkám svijanského piva dodávají skutečně sváteční vzhled. Fialová edice 2022 jistě opět udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům. 

A otázka na závěr: Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kterým směrem chcete pivovar Svijany rozvíjet?
Naše plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy. Jako jeden z mála velkých pivovarů je tedy stále kvasíme v otevřených kádích na spilce a necháváme zrát v ležáckých tancích, i když je to náročnější a dražší než moderní průmyslová výroba. Nic nehodláme měnit ani na používání jen těch nejkvalitnějších surovin. I do budoucna také zachováváme celý sortiment piva českého typu v celé jeho šíři – od výčepního piva přes ležáky až po několik silných piv a nově i moderní míchané nápoje z nealkoholického piva. Nemění se ani náš cíl hýčkat si své stále zákazníky a získávat kvalitou produkce zákazníky nové. 

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.07.12.2022 10:209.899/9.899