Novinky a zajímavosti ze světa piva

Milovníky piva letos v létě potěší nová limitovaná edice velmi lehkého speciálu Letní Lehárko, kterou nabízí pivovarská Společnost HEINEKEN. Prodávat se bude pouze čepované ze sudu, zájemci budou mít k dispozici celkem 1600 hektolitrů Lehárka v celé České republice.

Letní Lehárko je jako stvořené pro letní příležitosti, kdy lidé obecně vyhledávají a preferují lehčí a méně alkoholické varianty. Vhod jistě přijde i mladší generaci, která podle průzkumů čím dál častěji preferuje slabší, ale pitelná piva. Lehárko tak představuje zodpovědnější volbu než například klasický ležák. Letní Lehárko je světlá 8, která se za studena chmelí aromatickým Kazbekem. Tento chmel má výrazně ovocný charakter a je tak pro léto ideální volbou.

„Důvodů, proč jsme se pro Letní Lehárko letos rozhodli, je hned několik. Především chceme lidem nabídnout pivo i ve chvíli, kdy by si ho běžně nedali – při výletě, k obědu, během celého dne. V letním počasí se nabízí i jako vhodná alternativa místo silnějšího ležáku. Dále vycházíme z předpokladu, že lidé speciální limitované edice vyhledávají a novinku rádi ochutnají. A v neposlední řadě je může zaujmout lehká ovocná chuť nového speciálu,“ uvedla Vendula Kučerová, Field Sales Manager ze Společnosti HEINEKEN. „Vyrobili jsme opravdu unikátní pivo, které si zachovává dostatečnou hořkost i vůni, což je při nižší stupňovitosti málokdy na trhu vidět. Lidé jistě ocení, že se nám v tomto speciálu podařilo zachovat sílu chuti,“ dodala Kučerová.

Letní Lehárko se bude čepovat primárně v provozovnách u jezer, rybníků, koupališť, řek a turistických tras. Spotřebitelé ho najdou také ve výletních restauracích, horských střediscích či penzionech. Ve městech pak bude k mání na zahrádkách, terasách či rekreačních zónách. Na existenci Letní Lehárka v dané provozovně hosty upozorní plakáty a „áčka“ na stolech.

Nabízet svým hostům Letní Lehárko se chystá i majitel restaurace Portoriko v Brně René Káňa. Na čepu zde bude od června. „Limitované edice mám rád, lidé si tato piva objednávají, když je máme v nabídce. Předpokládám, že dobře uspěje i Lehárko. Naše obsluha bude na nové pivo hosty také upozorňovat,“ konstatoval René Káňa. Obecně podle něj mají největší zájem o speciály mladší generace. U Lehárka předpokládá, že uspěje i díky nižšímu obsahu alkoholu, protože si to konzumenti v létě žádají.

V Brně bude Letní Lehárko dále k dispozici například na známém a největším koupališti Riviéra. V Praze se bude Lehárko čepovat v Bistru Na Hrázi u vodní nádrže Džbán nebo restauraci Opatovské Terasy, která se zaměřuje na poctivou českou kuchyni, a právě pivní speciály.

Den otců letos připadá na neděli 21. června, tedy do období mistrovství světa ve fotbale. Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) proto připravila speciální akci pro tatínky. Každý otec, který během prodlouženého víkendu navštíví zážitkovou prohlídku The Original Tour a řekne si o něj u vstupu, dostane krýgl Pilsner Urquell o objemu 0,3 litru zdarma.

Letošní šampionát hostí USA, Kanada a Mexiko a víkend Dne otců připadá přímo mezi zápasy české reprezentace. Návštěvníci si tak mohou spojit interaktivní prohlídku expozice s posezením v pivnici, kde se promítají vybraná utkání a kde se čepuje tanková plzeň přímo z tanku. Z akce tak může být krátká zastávka v centru Prahy, ale i program na celé odpoledne.

Akce platí od pátku 19. do neděle 21. června a je vázána na vstupenku The Original Tour. Prohlídka provází historií prvního zlatého ležáku světa od roku 1842 až po současnost. Využívá moderní technologie, video mapping i audioprůvodce v jedenácti jazycích a v ceně zahrnuje dvě piva nebo nealkoholické nápoje. Krýgl navíc dostane každý tatínek, který se během víkendu k návštěvě přihlásí.

„Víkend Dne otců letos vychází na období fotbalového mistrovství světa, a proto jsme se rozhodli spojit návštěvu expozice s malou pozorností navíc. Každý tatínek, který k nám během víkendu dorazí na The Original Tour, si může odnést krýgl Pilsner Urquell zdarma,“ říká Lidija Kovařík, generální ředitelka Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Prague.

Chcete darovat víc než krýgl? Pošlete tátu na hodinu k výčepu
Pokud váš táta, partner nebo dědeček ocení spíš dobrý zážitek než další kravatu, může být Den otců ideální příležitostí vyzkoušet něco nového. Ve Škole čepování v expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy se během jedné hodiny naučí čepovat plzeň jako profík a na vlastní kůži si ověří, že správně načepovat pivo je skutečné řemeslo.

Říká se, že sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá. Krémová pěna, čistá, mokrá a studená sklenice, správný sklon půllitru i práce s výčepním kohoutem jsou součástí rituálu, díky kterému chutná plzeň tak, jak má. Právě to si mohou účastníci vyzkoušet v multimediální expozici v dolní části Václavského náměstí, která získala ocenění pro nejlepší pivní zážitek v Evropě.

Pod vedením zkušených výčepních si vyzkouší tři tradiční styly: hladinku, šnyt a mlíko. Dozvědí se také, proč se pivo čepuje do mokré sklenice, při jaké teplotě chutná nejlépe nebo jak v restauraci poznat opravdu čisté sklo.

Lekce probíhá v uvolněné atmosféře soukromého baru, vždy v malé skupině do dvanácti lidí. Hodí se tak jako dárek pro jednotlivce i jako společný program pro rodinu nebo partu kamarádů. Na závěr si každý absolvent odnese certifikát výčepního a personalizovanou láhev Pilsner Urquell se svým jménem jako vzpomínku na den, kdy si vyzkoušel, jaké to je stát na druhé straně výčepu.

„Nejdůležitější je vědět, že pivo se čepuje výhradně do naprosto čisté sklenice, do půllitru patří nejdříve pěna, potom pivo a je nutné čepovat po skle,“ vysvětluje hlavní tapster Pilsner Urquell: The Original Beer Experience Matyáš Wiaczka.

Úkrok od tradičního ležáku už i u nás v Česku přestává být hřích. Budějovický Budvar to roky ukazuje spolupracemi s domácími minipivovary, teď ale udělal zásadní krok za hranice. Spojil síly s pivovarem Mikkeller, globální ikonou dánského craftu, a posílá na trh nečekanou letní limitku Twogether Forever.

Kodaňský Mikkeller je ve světě piva pojem, který si získal jméno hlavně díky své nekompromisní kreativitě a experimentování. Místo tradičních postupů sází na originální receptury a divoké spolupráce po celém světě. Spojení dánského punku s tradičním Budvarem zní sice neobvykle, v praxi ale dává dokonalý smysl. Zatímco národní pivovar vkládá do projektu své zázemí a distribuční sílu, severská legenda přináší odvahu udělat věci jinak. Výsledkem je novinka, která má domácímu trhu ukázat novou dimenzi pivní rozmanitosti.

Druhé rande, tentokrát přímo v Česku
Tyhle dva pivovary se u jednoho sudu nepotkávají poprvé. Celá věc běží pod hlavičkou mezinárodního programu Partnership Brewing, skrze který Budvar spolupracuje s vybranými pivovary ze zahraničí a předávají si zkušenosti, technologie i pivovarnické know-how.

Už v roce 2023 spolu uvařili ležák #YearoftheLager, ten byl ale tehdy určen výhradně pro export. Letos se karta obrací. Novinka míří rovnou na domácí trh, aby českému publiku ukázala, že i velký pivovar dokáže přinést do běžných regálů čistou řemeslnou exkluzivitu.

Letos se pije Summer Pale Ale
Tentokrát ale o klasický ležák nejde. Novinka s názvem Twogether Forever je čistokrevný Summer Pale Ale. Tedy lehké, svrchně kvašené pivo designované přímo pro horké letní dny, které sází na skvělou pitelnost, svěží charakter a charakteristickou chmelovou chuť.

„Spolupráce s Mikkellerem je pro nás výjimečná. Je to pivovar, který se nebojí posouvat hranice a přemýšlet o pivu jinak, ale zároveň má obrovský respekt k řemeslu. Právě to nás baví a inspiruje. Twogether Forever je pivo, které vzniklo z přátelství, společné chuti experimentovat a radosti z vaření. Chtěli jsme uvařit něco, co bude stejně dobře fungovat v letním horku na zahrádce jako při objevování nových pivních stylů,“ vysvětluje sládek Budvaru Petr Košin.

Limitovaná edice se objeví ve vybraných hospodách a obchodních řetězcích už v průběhu června. Pro běžného českého pivaře z toho plyne ta nejlepší zpráva: za světovými trendy už člověk nemusí cestovat nebo složitě obíhat specializované pivotéky. Stačí vzít v supermarketu do ruky plechovku, která vznikla ze spojenectví jihočeské jistoty a dánské divočiny.

V jindřichohradeckém zámeckém pivovaru se téměř po 60 letech opět vaří pivo. Ve sklepech zrekonstruovaného historického areálu leží první várky.
Národní kulturní památku z 16. století dalo za půl miliardy korun opravit město. Provozovatelem Pivovaru Jindra a Restaurace Smetana je společnost Kapitán JIH s.r.o., která do pivovaru i restaurace dodala technologie a vybavení. Lidé poprvé pivo ochutnají v červenci, informovala dnes novináře Eliška Čermáková z Pivovaru Jindra.

"Začali jsme klasickým ležákem plzeňského typu Jindra 10° a ještě během léta nabídneme světlou a tmavou dvanáctku a taky pivo typu APA,“"uvedl sládek Václav Prachniar. Druhý ze sládků Matěj Masař dodal, že desítku vaří ze světlého plzeňského sladu s trochou německého karamelového sladu. S pivovarem ho spojuje i rodinné pouto. Jeho děda byl posledním sládkem před uzavřením pivovaru v roce 1967.

Roli mentora pro sládky zastala legenda české pivovarnické scény Ivan Chramosil, který celých 44 let vařil pivo v proslulém pražském pivovaru U Fleků. "Pivu se věnuji přes 60 let, a i když už několik let nejsem aktivním sládkem, občas pomůžu nějaký nový pivovar rozjet," uvedl Chramosil.

Budova jindřichohradeckého zámeckého pivovaru od 90. let 20. století chátrala. V roce 2024 ji město s pomocí dotací ve výši 245 milionů korun začalo opravovat. Celkové náklady se pohybují kolem půl miliardy korun. Pivovarská restaurace nese jméno Smetana po slavném hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval v pivovaru jako sládek.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1967 zůstal v provozu. Poté tam Národní podnik Fruta do 90. let 20. století vyráběl populární tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Nové pivo Jindra, regionální gastrokultura nové restaurace Smetana a proměna ruiny pivovaru v kulturní centrum Jindřichova Hradce. Zámecký pivovar čeká nová éra. Až do příchodu průmyslové revoluce jedním z největších a produkčně nejvýznamnějších pivovarů v českých zemích. Byl první z osmi pivovarů, které působily v rámci Čech, Moravy a Rakouského Slezska.

Po roce 1945 byl areál znárodněn. Do roku 1966 byl stále v provozu. Národní podnik Fruta tu do 90. let 20. století vyráběl rum. Od devadesátých let však objekt nezadržitelně chátrá, čemuž pomohl v roce 2011 požár v západní polovině renesančního objektu.

Rozhodnutí obnovit letitou slávu pivovaru, kde byl sládkem i otec hudebního skladatele Bedřicha Smetany, přijalo místní zastupitelstvo před čtyřmi lety.

Rekonstrukce za více než půl miliardy korun se blíží do svého finále a každý nový den na stavbě ukazuje, s jakou péčí, respektem k historii a řemeslnou precizností se zde pracuje. Původně požárem poničený objekt dnes získává zcela novou tvář – a jeho návrat mezi živé bude patřit k největším událostem roku.

„Chceme městu vrátit ztracenou pivovarnickou pýchu a vytvořit příjemné místo pro celoroční trávení volného času pro jednotlivce i rodiny,“ řekl majitel obnoveného pivovaru Jiří Bílý.

Hlavním distribučním kanálem bude vlastní velkoobchod společnosti se stabilní a rozsáhlou klientelou.

„Přímým distribučním kanálem a zároveň showroomem bude pivovarská restaurace přímo v objektu, kterou budeme také provozovat. Doplňkový prodej bude probíhat na e-shopu. Bude také možnost zakoupit si i dárkové balení přímo v pivovaru,“ dodal Bílý.

V nabídce by měla být světlá desítka, jedenáctka, dvanáctka, ale i sezónní speciály, radlery a kolekce zajímavých obalů. Restaurace by měla mít celoroční, každodenní provoz, s nabídkou menších nezávazných jídel „tapas“, fúzí české a globální kuchyně a měla by používat suroviny primárně od lokálních dodavatelů.

Novou podobu tradičního Zubrfestu představili v sobotu odpoledne návštěvníkům organizátoři. Festival s novým názvem „Zubrsraz“ nabídl piva značek Zubr, Litovel a Holba, koncerty známých kapel, ale také Zubr arénu, ve které si mohli lidé zasoutěžit v nejrůznějších disciplínách. Návštěvníků ale letos do areálu přerovského pivovaru dorazilo o něco méně než v minulých letech.

„Snažili jsme se udělat modernější koncept festivalu a touto inovací navázat na naši spolupráci s Oktagonem - v Zubr aréně si tak mohou lidé zasoutěžit v různých disciplínách - vyzkoušet páku, jízdu na zubrovi nebo MMA trenažer. Součástí odpoledne je i autogramiáda s hvězdami MMA Matoušem Kohoutem a Jakubem Batfalským. Podle ohlasů návštěvníky tato část zaujala,“ zhodnotila za organizátory Petra Pášová, mluvčí společnosti Pivovary Zubr.

Netradiční byly i gastrozážitky. „Lidé si mohli pochutnat na tři sta kilogramovém býkovi, kterého jsme začali opékat už v jednu hodinu v noci,“ podotkla.

Součástí festivalu byly i exkurze do pivovaru. „Po celou dobu je o ně velký zájem a nadšené jsou i ohlasy, protože si mohou návštěvníci projít celý proces výroby piva,“ řekla. Fanoušky piva zaujala i škola čepování v Zubr aréně.

No Name či Kapitán Demo
Na čepu byly všechny produkty skupiny Pivovary Zubr - včetně nedávno oceněného piva Zubr Grand 11, které bodovalo na Pivexu.

„Chtěli jsme nabídnout celé portfolio pivovaru, takže kromě značky Zubr je na čepu také Holba a Litovel včetně speciálů. Přímo z ležáckého sklepa teče Zubr Grand,“ doplnil Tomáš Valenta, brand manažer značky Zubr.

Na festivalu se vystřídali známí interpreti a kapely - o úvod se postarala slovenská kapela No Name, kterou vystřídal Kapitán Demo. Po šesté večer zahrála skupina Dirty Blondes a nadšené ohlasy publika sklidil rapper Paulie Garand. Celý večer uzavřel Walda Gang.

Lidé byli atmosférou festivalu nadšení. „Za mě určitě paráda, jsem fanoušek kapel, takže spokojenost. Není tady sice tolik lidí jako v minulých letech, ale je tu bezvadné jídlo i pití,“ svěřil se třeba Mikuláš Holub.

„Mám ráda Walda Gang, takže jsem přišla hlavně na ně,“ podotkla jiná z návštěvnic. Někteří z přítomných se ale netajili tím, že jim chybí rocková muzika.

„Zubrfest byl vždycky rockový, hrály tu i místní kapely, to tu za mě chybí. Na druhé straně je fajn, že si akci můžu užít s celou rodinou, i s vnoučaty. V minulosti byly festivaly dost divoké,“ poznamenal s úsměvem jiný z návštěvníků.

Nová koncepce festivalů
Pivovary Litovel, Holba a Zubr letos upravily podobu svých letních akcí, místo tradičních slavností nabídnou návštěvníkům nové koncepty festivalových akcí s propojující koncerty, netradiční zážitky i regionální gastronomii.

Kromě přerovského Zubrsrazu se letos poprvé uskuteční v litovelském pivovaru Litovelské Pivobraní (8. srpna), které nahradí tradiční Litovelský Otvírák.

Hanušovický pivovar Holba zase chystá na 29. srpna dvoudenní akci Holba Fest včetně koncertu na horské vyhlídce.

Spotřeba piva v Česku každoročně klesá, loni se propadla na své historické minimum.
Prodeje padají i největším hráčům na trhu, zejména na minipivovary dopadá snižující se spotřeba v hospodách.
Negativní trend z pohledu pivovarnického byznysu pomáhá kompenzovat zejména zvyšující se zájem o nealkoholické varianty pivních nápojů.
Češi loni vypili nejméně piva v historii, spotřeba klesla na 121 litrů na obyvatele. Klesající trend konzumace v tuzemsku ale i v zahraničí se projevil také na celkovém objemu piva, které pivovary uvařily. Loni činil 19,96 milionu hektolitrů, což znamenalo pokles o 4,3 % oproti předchozímu roku, jak vyplývá z dat Českého svazu pivovarů a sladoven.
Menší zájem Čechů o pivo pociťují na svých prodejích i ti největší hráči na trhu v čele s Plzeňským Prazdrojem, který vaří značky jako Pilsner Urquell, Kozel nebo Radegast. „Prodeje piva v posledních letech v Česku klesají a viděli jsme to i loni, kdy jsme v Česku prodali o dvě procenta méně piva než v roce 2024. Loňský rok byl pro nás současně prodejně nejslabším rokem od covidu,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Jan Krafka. Podle něj také za loňským poklesem stálo kromě měnícího se chování lidí i studenější a deštivější počasí během jara a léta.

Špatné počasí a malý zájem
Faktor počasí zmiňuje jako důvod poklesu i pivovar Bernard, kterému se podle jeho tiskového mluvčího Radka Tulise jinak daří. Loni měl druhý největší výstav v historii, hned po předchozím roce. Tisková mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová uvádí, že výsledky za minulý rok ještě nemá zveřejněné. „V tuto chvíli mohu potvrdit, že jsme zaznamenali podobné trendy, jako uvádí Český svaz pivovarů a sladoven,“ dodává.

Trend snižujícího se zájmu o pivo se netýká jen Česka. „Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Vývoz českého piva do zahraničí loni tvořil více než čtvrtinu celkového výstavu tuzemských pivovarů, meziročně se však snížil o 8,2 procenta.

Stabilizace na trhu minipivovarů
Klesající spotřeba piva v tuzemsku pak logicky nejvíce dopadá na ty nejmenší, tedy minipivovary, jak se označují producenti piva s výstavem do 10 tisíc hektolitrů. Jejich produkce loni klesla o dvě procenta na necelých 383 tisíc hektolitrů. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha je však situace složitější a pokles celkové domácí spotřeby nepředstavuje problém jen sám o sobě.

„Minipivovary čelí zároveň rostoucím nákladům na energie, suroviny, mzdy i logistiku a významně je ovlivňuje také dlouhodobě složitá situace v gastronomii, která je pro ně klíčovým odbytištěm. Přibližně 85 procent produkce minipivovarů se prodá právě v restauracích a hospodách,“ vysvětluje. Právě v podnicích se ale piva pije čím dál tím méně. Loni se v gastronomických provozovnách vypilo 28 procent veškerého piva v Česku, o procento méně než v předešlém roce.

Minipivovarů je v Česku v současné době 520. Jejich počet je nyní víceméně stejný, i když nové podniky vznikají i zanikají. „Oproti loňskému roku zůstal jejich počet prakticky stabilní. Za tímto číslem se však skrývá poměrně živý vývoj – vzniklo 26 nových minipivovarů, 23 jich zaniklo a tři pivovary překročily hranici 10 tisíc hektolitrů a přešly do vyšší kategorie. Nejde tedy o období masového růstu jako před několika lety, ale spíše o fázi stabilizace trhu,“ popisuje situaci Voldřich.

Podle něj tak období rychlého nárůstu počtu minipivovarů již skončilo. „Trh vstoupil do vyzrálejší fáze. Neočekáváme dramatický pokles počtu minipivovarů, ale spíše pokračování současného trendu, kdy vznikají nové projekty a jiné naopak končí,“ dodává Voldřich.

Situaci zachraňuje nealko
Jak velké, tak malé pivovary se nicméně shodují, že zájem Čechů naopak roste v segmentu nealkoholického piva. „Zatímco před 20 lety tvořilo nealko pivo jen jedno procento našich prodejů v Česku, loni to bylo už 11 procent,“ uvádí Krafka z Prazdroje a dodává, že společnost proto v tomto segmentu každoročně přichází na trh s novinkami.

Stoupající zájem o nealko potvrzuje i Mylbachrová z Pivovarů Staropramen. „Segment nealkoholického piva a pivních mixů je velice důležitou součástí naší nabídky. Díky aktivnějšímu životnímu stylu nealkoholické varianty vyhledává stále více konzumentů napříč generacemi a podle vývoje z posledních let očekáváme, že zájem o nealko do budoucna ještě poroste,“ předpokládá.

Význam nealkoholického piva roste i u minipivovarů. „Dnes je vaří přibližně 15 procent minipivovarů a jejich význam postupně roste. Nealkoholické pivo však zatím nedokáže kompenzovat pokles spotřeby alkoholického piva. Přesto v něm vidíme významný potenciál a očekáváme, že nabídka i kvalita nealkoholických piv z minipivovarů bude v následujících letech dále růst,“ komentuje Voldřich.

Slunečko z Českého svazu pivovarů a sladoven je však s budoucím výhledem optimistický: „Věříme, že si pivovarský trh udrží i přes změny ve spotřebitelském chování stabilitu. Čechům se mění preference – nevypijí ho tolik, zajímá je více rozmanitost a stále raději pijí nealkoholické pivo. Pivovarnictví tedy prochází vývojem, ale konsolidaci neočekáváme.“

Nealkoholické pivo už dávno není jen nouzová varianta pro řidiče. Češi po pivech bez alkoholu sahají při setkáních s přáteli, během horkých dnů i doma po práci. Z někdejší okrajové kategorie se nealko piva stala segmentem, který si postupně získává stále širší okruh spotřebitelů a proměňuje českou pivní kulturu. Na to, kolik nealkoholického piva se v Česku uvařilo nebo při jakých příležitostech lidé nealkoholická piva pijí, se zaměřila datová redakce Deník.cz.

Češi mění své pivní návyky a stále častěji sahají po nealkoholických variantách. Zatímco ještě před několika lety bylo nealkoholické pivo vnímáno hlavně jako nápoj pro ty, kteří si z nějakého důvodu nemohou dát klasické pivo, dnes piva s obsahem maximálně 0,5 procenta objemu alkoholu představují jednu z nejdynamičtějších částí českého pivního trhu.

Ačkoli celková produkce piva v posledních letech kolísá, výroba nealkoholického piva a pivních mixů dlouhodobě roste. České pivovary vloni uvařily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je více než dvojnásobek objemu oproti situaci před deseti lety. Celkově české pivovary vyprodukovaly téměř 20 milionů hektolitrů piva, a s výjimkou covidového roku 2021 jde o nejmenší výstav za posledních deset let.

Česko se rádo označuje za pivní národ. Přesto máme přísnější pravidla pro konzumaci piva než Německo, Rakousko nebo Belgie. A zatímco tam si mohou dát pivo už šestnáctiletí, my dál věříme, že právě osmnáctka je hrází proti alkoholismu. Čísla o spotřebě alkoholu ale naznačují, že tak jednoduché to nebude.

Česko se rádo označuje za pivní velmoc. Jenže mezi evropskými pivními velmocemi je zároveň výjimkou. Zatímco vNěmecku, Rakousku, Belgii, Švýcarsku nebo Dánsku si mohou dát pivo už šestnáctiletí, v Česku je hranice nastavena na osmnáct let. A v některých zemích zákon dokonce připouští, že se čtrnáctiletý teenager může pod dohledem rodičů napít piva nebo vína i v restauraci.

Jak to funguje v praxi, mohou Češi vidět třeba v sousedním Rakousku. Ve slavné vídeňské pivnici Schweizerhaus, kde se už více než sto let točí Budějovický Budvar, sedávají mezi stovkami hostů i mladí lidé, kterým ještě nebylo osmnáct. Nepotácejí se mezi stoly ani nebudí pohoršení. Prostě si dají pivo. A nikdo se nad tím nepozastavuje, protože je to legální.

Nabízí se proto nepříjemná otázka: pokud je osmnáctiletá hranice tak účinným nástrojem proti alkoholismu, proč patří Česko dlouhodobě mezi evropské šampiony ve spotřebě alkoholu? Podle řady mezinárodních srovnání pijeme více než většina zemí, které povolují pivo a víno už od šestnácti let.

Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Dánsko nebo Lucembursko rozhodně nejsou státy proslulé abstinencí. Přesto v nich zákon předpokládá, že cesta ke kultivovanému vztahu k alkoholu nemusí nutně vést přes zákaz až do osmnáctých narozenin.

Možná právě tady leží slabina českého pohledu na věc. Automaticky předpokládáme, že zákaz znamená menší zájem. Jenže u dospívajících to tak být nemusí. Když pivo přestane být symbolem rebelie a stane se obyčejnou součástí života, může část jeho kouzla zmizet.

Ostatně ani Rakousko nebo Německo nepouštějí šestnáctileté ke všemu alkoholu. Výjimka se týká hlavně piva a vína, zatímco tvrdý alkohol zůstává dostupný až od osmnácti let. A navzdory obavám spotřeba alkoholu mezi mladými Evropany dlouhodobě klesá.

Nejdůležitější je rodina
Jenže čeští odborníci podobné debaty většinou rychle uzavírají. Primář Psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře Jiří Dvořáček tvrdí, že lidé mladší osmnácti let by neměli pít ani nealkoholické pivo, aby si nevytvářeli návyk spojený s alkoholem.

A ani mezi pivovarníky se po změně pravidel příliš nevolá. Bývalý šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček upozorňuje, že hranice osmnácti let je v Česku natolik zakořeněná, že by její snížení nemělo šanci získat širší podporu veřejnosti.

Boček zároveň upozorňuje, že vztah k alkoholu nevzniká v zákoníku, ale především v rodině. Své sehrává i prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, a vlivy, kterým čelí v pubertě. „Otázka, zda se smí legálně pít od 16 nebo od 18 let, je až druhotná,“ míní.

Opatrný je i Svaz pivovarů a sladoven. Jeho ředitel Tomáš Slunečko připomíná, že současná hranice osmnácti let vychází ze snahy chránit zdraví dětí a mladistvých. Pivovary podle něj dlouhodobě podporují prevenci a pivo, včetně nealkoholického, komunikují výhradně jako nápoj pro dospělé.

Nikdo rozumný nebude navrhovat, aby se šestnáctiletým nalévaly panáky. Stejně tak ale stojí za zamyšlení, zda česká osmnáctka není spíš kulturní zvyk než nástroj, který skutečně rozhoduje o tom, kolik alkoholu se v zemi vypije. Pokud ano, pak se možná hádáme o číslo, zatímco skutečný problém leží úplně jinde.

Ani letošní ročník pivních slavností Oktoberfest v Mnichově nebude žádná láce. Kdo se chystá v některém ze stanů na tamní Tereziánské louce ponořit rty do pěnivého moku, musí počítat s cenou až 15,90 eura (385 Kč) za tuplák.

Podle radnice bavorské metropole, která zveřejnila ceny piva pro nadcházející pivní slavnosti, jež se uskuteční od 19. září do 4. října, budou letos ceny v průměru o 2,38 % vyšší než na loňském Oktoberfestu.

Podražit mají i nealkoholické nápoje, například litr stolní vody vyjde v průměru na 11,13 eura (270 Kč). Servírovanou vodu ale půjde nahradit bezplatnou alternativou v podobě fontánek s pitnou vodou, kterých na loňském ročníku pivního festivalu bylo v areálu celkem deset, napsal deník Bild.

Ze zveřejněného přehledu vyplývá, že nejdražší pivo se bude „tankovat“ ve stanech Armbrustschützen, Bräurosl a Löwenbräuzelt. V nich se cena za máz zastaví pouhých deset centů pod hranicí 16 eur, tedy 15 korun pod hranicí 400 Kč.

Pouze dva stany ponechají cenu na loňské úrovni, což na Oktoberfestu nebývá často - Volkssängerzelt a Wirtshaus im Schichtl. V obou se bude pivo znova čepovat za 14,90 eura (360 Kč). A jediný stan - Münchner Stubn - dokonce zlevní, z loňských 15,80 eura (382 Kč) na 15,50 eura (375 Kč).

Pandemie, Ukrajina a Írán
Producenti zlatavého moku tvrdí, že jde jen o „mírné zdražení“. Argumentují, že tlak způsobený pandemií koronaviru a válkou na Ukrajině nepolevuje. Nově se k tomu přidala ještě válka na Blízkém východě a zdražené pohonné hmoty.

„Zvýšené náklady nepřenášíme na naše zákazníky v plném rozsahu. Naše vstupy podražily o 6,5 %, zatímco průměrná cena piva vzroste ani ne o 2,5 %,“ prohlásil Peter Inselkammer, mluvčí asociace producentů piva.

Ceny nápojů ale podle deníku Frankfurter Allgemeine nestanovuje mnichovská radnice. Pronajímatelé ploch na Tereziánské louce si je kalkulují sami. Město jen kontroluje, zda jsou ceny přiměřené, přičemž pro srovnání mu slouží ceny v místních restauracích. Tam nyní vyjde litr piva na 7,70 (186 Kč) až 13,40 eura (324 Kč).

Nadcházející Oktoberfest začne podle tradice třetí zářijovou sobotu. Pořadatelé na něm očekávají opět více než šest milionů návštěvníků. Loni jich přišlo 6,7 milionu.

Počátek Oktoberfestu spadá do října 1810, kdy po svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako Říjnová slavnost. Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.