Novinky a zajímavosti ze světa piva

V sobotu 26. dubna vyrazí z Lomnice nad Popelkou speciální pivní vlak, který propojí tradiční pivovarnictví, historickou železnici a kulturu. Jedním z důležitých přípravných kroků na tuto Mimořádnou událost, jak se plánovaná akce jmenuje, bylo vaření Nebelovy desítky. Spolu s Jaroslavem Rudišem u toho nechyběl ani Český rozhlas Liberec.

„Vlaky, pivo, jídelní vozy, nádražní restaurace, to je něco, co mám rád a myslím si, že i Alois Nebel by se v takové nádražce se svým vlastním pivem dobře cítil,“ uvedl spisovatel Jaroslav Rudiš, který se na akci podílí. Desetistupňové pivo uvařené pro pivní vlak nese jméno jím vytvořeného nádražáka Nebela.

Proč desítka
„My jsme se o tom bavili s chlapci tady z pivovaru, z Lomnického piva a z pivovaru Černého potoka, s Mírou, Vaškem, se sládky, co bychom mohli uvařit. A napadla nás právě desítka, že to je takové ideální lehké pivo, kterého se dá vypít třeba i víc a nebude vás bolet hlava, a že to nějak patří do těch nádražek. Takové pitelné, dobré, poctivé pivo. K tomu párek, hořčice, chleba. Myslím, že to je ideální kombinace do toho našeho vlaku,“ vysvětlil volbu sládků Rudiš.

Proč pivní vlak
„My jsme nechtěli dělat klasické pivní slavnosti a furt jsem vymýšlel, co tady ještě nebylo. A napadl mě tenhle vlak. Ale samozřejmě tím, že jsme pivovar, tak jsme k tomu chtěli uvařit nějaký speciál, tak jsme oslovili Járu Rudiše, jestli by s námi do toho šel, a vznikl nápad na Nebelovu desítku,“ přiblížil okolnosti akce ředitel lomnického pivovaru Jan Pazderský.

Mimořádná událost
Pivní vlak bude okružní. Podle Jana Pazderského pojede souprava po trase Lomnice, Stará Paka, Lázně Bělohrad, Ostroměř, Jičín, Libuň a zase zpátky do Lomnice. Akce ponese název Mimořádná událost. V předvečer jízdy pivního vlaku, v pátek 25. dubna, narazí spisovatel Jaroslav Rudiš Nebelovu desítku v lomnickém kině, kde se bude promítat animovaný film podle jeho předlohy Alois Nebel.

Pivovar Rudohor z Dolního Žďáru u Ostrova nad Ohří se pyšní prestižním oceněním v soutěži Regionální potravina Karlovarského kraje za svůj prémiový světlý ležák Dukát 12. Výjimečnost piva spočívá ve výrobě z lokálních surovin, pečlivě zvolené receptuře a tradičních výrobních postupech.

Zakladatel pivovaru, Michal Šneberger, zdůrazňuje, že všechny ingredience potřebné pro výrobu Dukátu pocházejí z nedalekého okolí. „Naše pivo vaříme ze surovin, které vyrůstají na dohled Krušných hor. Chmel pochází ze Žatecka, slad se vyrábí z obilí, který roste v Polabské nížině. Voda je ze zdejší stanovické přehrady,“ vysvětluje.

Pivovar využívá tradiční dvoufázový proces kvašení, při němž pivo zraje v ležáckých tancích po dobu dvou a půl měsíce. Charakteristickou chuť Dukátu 12 ještě podtrhují pečlivě vybrané odrůdy žateckého chmele. Spojení těchto ingrediencí vytváří vyváženou a plnou chuť, která se stala základem jeho úspěchu.

Díky vynikající kvalitě a rostoucí oblibě pivovar Rudohor postupně rozšiřuje svou produkci nejen v regionu, ale i do dalších oblastí a na export. Dukát 12 získal ocenění v kategorii alkoholických a nealkoholických nápojů.

Když Petr Kozák v roce 2023 po několika letech úsilí minipivovar s atypickým názvem Arogant zprovoznil, netušil, že se ze své radosti bude radovat sotva přes rok. V září 2024 přišla obří povodňová vlna, která pustošila krnovské ulice, objekt pivovaru na Říčním okruhu nevyjímaje.

Pivo mě neživí, je to jen koníček, ale rád bych vaření zase obnovil, řekl Deníku Kozák. Do vytopených prostor už se ale nevrátí.

Pro založení nového krnovského minipivovaru se definitivně rozhodl během období covidové pandemie v roce 2020, když s přáteli popíjel pivo, tak jako spousta dalších, doma na zahradě. Ačkoli historický dům v širším centru města měl původně sloužit k jiným účelům, nakonec vznikl minipivovar právě tam.

„Že budu mít vlastní pivovar jsem původně vůbec nepřemýšlel. Nejprve jsem si chtěl vařit pivo sám pro sebe nebo kamarády. Nakonec jsem zjistil, že když už jsem do toho investoval tolik, mohl bych ho začít i prodávat,“ uvedl Kozák.

Klientela narůstala
Z koníčku se nakonec, jak sám říká, stal kůň. V provozu byl nicméně jen něco přes rok. Pak přišla fatální povodeň a celý objekt vyplavila. „Čtyři roky jsem to budoval. Poslední rok už jsme jeli naplno. Minipivovar začínal nabírat na popularitě a našel si svoji klientelu. Snad to lidem i chutnalo. Bylo to na vzestupu, ale když to mělo začít vydělávat, přišla voda,“ řekl Kozák.

Minipivovar se zaměřoval zejména na ovocná piva několika druhů. Nechyběla třeba ananasová nebo meruňková piva. „Klasickou jedenáctku ležák si můžete dát skoro všude, proto jsem chtěl zkusit něco nového,“ vysvětlil dále nadšenec, kterého profesně živí sklenářství.

Pronájem k oslavám
Voda v objektu způsobila škody zhruba za tři miliony korun. Jakmile se dům zcela vysuší a uklidí, chce ho Kozák pronajímat k oslavám nebo hostinám. Předpokládá, že prostory budou znovu provozuschopné zhruba do roka.

„Pivo už ale tady vařit znovu nebudu. Voda může přijít kdykoliv znovu. Dostali jsme sponzorské dary, veřejnost přispěla více než čtyři sta tisíci korunami,“ poděkoval touto formou všem dárcům Kozák. Tím, že minipivovar nemá žádné zaměstnance, čas Kozáka nijak netlačí. V nových prostorách by ale rád začal pivo opět vařit v horizontu několika měsíců.

Opice je úplně jinde, říká Kozák
Perné období má za sebou i známější pivovar Nachmelená opice, vzdálený sotva pár stovek metrů. „Tomu se vůbec nemůžu rovnat. Nedělám ani promili toho, co opičáci,“ vzdal hold sousednímu pivovaru Kozák. Také prostory Nachmelené opice dramaticky zasáhla zářijová povodeň.

Podle spolumajitele Michala Kuřece to už je ale minulost a jak řekl Deníku, vyhlíží další velké výzvy. Mezi ně patří zkapacitnění výroby, díky které může Nachmelená opice ještě více expandovat nebo plánované oslavy desetiletého výročí ke konci roku.

Minipivovar Baraba v Českém Těšíně už stáčí velikonoční speciál. Jarní zelenáč, jak se pivo příznačně nazývá, uvařil vrchní sládek podle tajného receptu. Pro fajnšmekry je letos připraveno 4 000 litrů.

Do Velikonoc zbývá přibližně měsíc a v českotěšínském pivovaru se pustili do výroby tradičního jarního piva. „Jeho vaření pro nás znamená začátek sezóny, přes zimu se pivo pije méně, s přibývajícími teplými dny spotřeba postupně roste,“ říká majitel pivovaru Josef Vybraněc.

Recept na finální produkt, který se vaří z beskydské vody, moravského sladu, žateckého chmele a blíže nespecifikovaných přísad, pivovar Baraba úzkostlivě tají. „Zelené pivo vaříme už třetím rokem. Lidé se baví komentováním a dohady, co stojí za jeho barvou a chutí. My je v tom necháváme, hlavní je, že jim pivo chutná,“ vysvětluje Vybraněc.

Postup výroby je stejný, jako při přípravě klasické dvanáctky. I jarní pivo kvasí spodním kvašením zhruba týden, následně leží v tanku přibližně měsíc při teplotě okolo jednoho až dvou stupňů.

Dáte si ho už v pondělí 17. března, kde všude
Zákazníci na něj až do velikonočních svátků čekat nemusejí, pivo si budou moci vychutnat už na Den svatého Patrika, který připadá na pondělí 17. března. Irská národní slavnost pronikla i k nám a je spojená s festivalem hudby, tance a právě zeleného piva.

Jarní zelenáč bude na čepu v hospodách Kurnik šopa v Ostravě, v pivnici Podkova v Karviné, v restauraci Da Capo v Českém Těšíně, v pohostinství U Baránka v Třinci a v několika horských chatách v Beskydech. Čepovat se bude až do Velikonoc.

Pro ty, kteří se k výčepu nedostanou, je zelené pivo k dispozici v PET lahvích o objemu 1 litru, například v hypermarketu Globus v Ostravě, Havířově a Opavě a také v některých menších prodejnách napříč regionem.

„S vařením piva jsme začali před téměř deseti lety jako Létající pivovar, posléze jsme postavili pivovar v Českém Těšíně na místě bývalých jeslí,“ přibližuje majitel Baraby s tím, že děti, které do jeslí před lety docházely, už dospěly a do budovy se vrací pro pivo.

„Jsme největší pivovar v Českém Těšíně, jiný tady není,“ směje se Vybraněc. Podotýká, že na polské straně funguje historický pivovar se stopadesátiletou tradicí, který je podstatně větší, na české straně ale Baraba konkurenci nemá.

Hlavním produktem je dvanáctistupňový světlý ležák, na své si v pivovaru přijdou i milovníci pěnivého moku s příchutěmi. V portfoliu má své místo medové a pomerančové pivo a také IPA. Roční objem výroby dosahuje dvou tisíc hektolitrů.

„Některé další druhy piva připravujeme sezónně. Nečekejte žádné standardní eurocertifikované pivní limonády. Naše pivo vaříme s úctou k tradici, ale s pomocí nejmodernějších technologií,“ uzavírá Vybraněc s tím, že do budoucna se v objektu pivovaru chystá otevření restaurace.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek pohrozil zemím Evropské unie zavedením cla ve výši 200 procent na víno, šampaňské a další alkoholické nápoje, které do USA vyvážejí. Trump cla hodlá zavést, pokud EU začne uplatňovat clo na americkou whiskey, jak Brusel plánuje. Clo na whiskey hodlá EU zavést coby součást odplaty za Trumpova nová cla na ocel a hliník, zavedená tento týden.

Pokud by se Trumpovo clo týkalo všech alkoholických nápojů, z českých vývozců budou nejvíce zasaženi ti, kteří do USA vyvážejí pivo. Loni jej do USA exportovali v hodnotě takřka 200 milionů korun. Lihovin pak čeští exportéři vyvezli do USA za bezmála 27 milionů korun a vína za zhruba 11 milionů. Vývoz sektu byl zanedbatelný.

V případě piva byly loni Spojené státy jedenáctým největším odbytištěm českého exportu. Na prvním místě figuruje Německo, kam Češi exportovali pivo za takřka 2,5 miliardy korun, tedy ve 12,5krát větší hodnotě, než činil export piva do USA.

Taktéž v případě lihovin z ČR jsou Spojené státy až jedenáctým největším odbytištěm českého exportu. Trumpovo clo by tak pro české vývozce alkoholických nápojů bylo nepříjemností, ale zpravidla by je nijak fatálně ohrozit nemělo.

Okresní anketa Deníku, ve které měli čtenáři vybírat nejlepší pivo uvařené minipivovarem ve Znojmě a na Znojemsku, skončila ve středu 12. března. Hlasování ovládly Old Cock Beer a Dráteník Únanov.
Do kategorie minipivovarů se řadí pivovary s výrobou do deseti tisíc hektolitrů vyrobeného piva za rok. Na Znojmsku je jedenáct oficálně registrovaných minipivovarů.

Znojemský městský pivovar z hlasování odstoupil. Deník v průběhu ankety kvůli hackerskému útoku změnil pravidla a hlasovat mohli pouze přihlášení uživatelé.

Rusko se odstřihává od českého piva. V rámci zvýšení cel pro zboží z "nepřátelských zemí" v rámci geopolitického napětí prudce poklesly dodávky evropských piv do Ruska a nahrazují je čínské, vietnamské či mexické značky. Informují například The Moscow Times.

Po desetinásobném zvýšení cel na dovoz piva z tzv. „nedůvěryhodných“ zemí, mezi něž patří státy Evropské unie, se v Rusku mění struktura trhu s pivem. Místo tradičních značek z Česka či Německa se nyní do země ve větší míře dostává pivo z Číny, Vietnamu nebo Mexika. Podle deníku Kommersant ruské pivovary a obchodníci hledají nové dodavatele, aby nahradili značky, které po zavedení vysokých celních sazeb téměř zmizely z trhu.

Podle Daniila Brimana, předsedy Svazu ruských pivovarníků, přišlo mnoho dovozců piva kvůli omezením až o 90 % svého sortimentu a nyní hledají nové dodavatelské kanály. Zároveň podle společnosti Lenta v roce 2024 tvořily více než 60 % prodejů veškerého piva nápoje z Německa, České republiky a Belgie, nyní však tento podíl klesá kvůli růstu cen těchto produktů a zmenšování sortimentu.

V reakci na nová omezení se zvyšuje podíl piva z „přátelských“ zemí, jako jsou Čína, Mexiko, Thajsko a Vietnam. Produkty z těchto zemí nyní tvoří 3–4 % celkové nabídky. Naproti tomu dříve dominující evropské značky zaznamenávají pokles poptávky kvůli vyšším cenám a omezené dostupnosti.

Statistiky ukazují, že vývoz čínského piva do Ruska v roce 2024 vzrostl téměř dvojnásobně a dosáhl hodnoty 29,96 milionu dolarů. Čínské pivo je levné, což přispívá k jeho rostoucí popularitě, ačkoliv se zatím více uplatňuje v restauracích asijské kuchyně nebo v prémiových maloobchodních segmentech.

Obchodník s pivem Nikolaj Želagin předpovídá, že v budoucnu se na ruském trhu objeví i piva ze zemí, které dosud neměly výraznou pivní tradici. Zároveň však upozorňuje, že kvůli nákladné logistice nelze očekávat nižší ceny. Navzdory novým importům je podle odborníků nepravděpodobné, že by ruský trh zcela opustily zavedené evropské značky, na které jsou tamní spotřebitelé zvyklí.

Tématem zpravodajské rubriky Headline byla zemědělská produkce. Jak se promítá cena chmele do ceny piva a jak výslednou cenu ovlivňuje konkurenční prostředí v Česku, okomentoval agrární ekonom Tomáš Maier.

Jak Maier vysvětlil, u vysoce zpracovaných potravin je podíl vlivu zemědělce na konečnou cenu minimální. "Vždycky uvádím příklad, že když vám přistane v restauraci na stole půllitr s pivem z velkého pivovaru, nemyslím teď nějaké minipivovary, ty mají hodně specifickou ekonomiku, ale když se jedná o pivo z velkého pivovaru za 50 korun, tak ten zemědělec se v těch 50 korunách podílí zhruba 50 haléři, ječmen a chmel, tedy jedním procentem," řekl.

"Takže když potom čteme v nějakých tiskových zprávách pivovarů, že zdražují pivo z toho důvodu, že jim rostou náklady na chmel a případně na ječmen, tak si prostě vymýšlejí, kecají," zhodnotil.

Upozornil na to, že v každém sektoru jsou nějaké "superbrandy". "V pivovarství jeden takový tady existuje, já ho nebudu jmenovat, ale myslím, že každému je to jasné, a to je prostě předražená značka neskutečným způsobem. Když se podíváme, kolik tento produkt stojí třeba u nás v běžné balené podobě a v Německu, tak je to úplně něco jiného," uvedl.

Jak dále upřesnil, je to způsobeno tím, "že u nás má velký tržní podíl, velkou ekonomickou sílu, a v tom Německu je to jeden z mnoha produktů, který má podíl na německém trhu třeba půl procenta". Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

Zajdou si ženy raději na pivo, nebo na víno? Zatímco odpověď na stejnou otázku je u mužů očekávaná: pivu dává přednost 84 % z nich, preference žen mnohého překvapí.
I ženy totiž ve většině případů už dávají přednost pivu – 60 % žen jej označilo jako první volbu před vínem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje. Obliba piva včetně nealkoholického mezi ženami přitom roste: před třemi lety byl mezi milovnicemi piva a vína jen nepatrný rozdíl, pivu dávalo přednost 52 % z nich.

Rostoucí popularita piva mezi ženami má podle expertů dva hlavní důvody: útulnější hospody a restaurace, které dnes nabízejí vyšší komfort a kvalitu služeb než dříve, a také stále pestřejší nabídka piv včetně ochucených variant. Více než polovina žen v ČR, které pijí pivo, upřednostňuje klasiku – světlé pivo. V posledních letech roste zájem žen i o tmavá či polotmavá piva a speciály. Čtyři z deseti žen dávají předost pivům ochuceným před neochucenými, u mužů je to pouze každý pátý. Výrazný zájem mají ženy také o nealkoholická piva: preferuje je 30 % z nich, dvojnásobek v porovnání s muži.

„Tyhle preference se krásně spojují v ochucených variantách nealko piv. Za deset let se jejich popularita u žen podle našich údajů zdvojnásobila, za tu dobu si ochucené nealko pivo oblíbilo dalších zhruba 1,5 milionu žen. Nejméně jednou měsíčně si je dopřeje šest z deseti žen,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik. Ochucená nealkoholická piva jsou přitom u žen v Česku celkově druhým nejoblíbenějším nealko nápojem, hned po sycených limonádách, a současně jsou i nejrychleji rostoucí nápojovou kategorií.

Rostoucí obliba piva u žen souvisí i s častějšími návštěvami restaurací a hospůdek. Mnohem častěji než muži je přitom navštěvují ve skupinách. Šest z deseti žen nejraději chodí na pivo s přáteli, 54 % s rodinou a 44 % s partnerem. Pravdou ale zůstává, že muži často tvoří tzv. štamgastské party, které jsou českým specifikem a které se utvářejí až přímo v hospodě. Zajít na pivo a kus řeči je ale důležité pro obě pohlaví, jen ženy se raději domluví na společné návštěvě restaurace dopředu.

Popularita podniků, ve kterých pivo hraje výraznou roli, roste u žen z několika důvodů. Výrazně se v posledních letech zlepšilo prostředí a přívětivost hospod, čehož si podle aktuálního průzkumu všímají tři čtvrtiny žen. Právě útulnost a čistota interiéru spolu se vstřícností personálu patří mezi nejdůležitější atributy, podle kterých si ženy podniky vybírají. U mužů naopak hraje jasný prim kvalita čepovaných piv. A ještě jedno ženy velmi výrazně oceňují: rostoucí kvalitu jídel v podnicích. To je důležitý ukazatel pro 71 % žen (ale jen pro 57 % mužů).

Bílý, padesát tři metrů dlouhý lodní veterán s obřím nápisem PIVOVAR u staroměstské náplavky nelze už z dálky přehlédnout. Na palubu bývalé diskolodi, jež v dobách minulých vozila výletníky po berlínských jezerech, se deník Metro vydal z jediného důvodu. Vlastně byly dva.

Tím prvním bylo ochutnat místní ležák, který se i přes nevyhnutelné pohupování plavidla vaří na jeho palubě již několik let, a to od A do Z. A také jsme sem přišli vyzpovídat jeho majitele Vojtěcha Ryvolu, kterého zejména obyvatelé centra hlavního města znají jako radního Prahy 1 pro dopravu.

Jako ze Saturnina
Známý propagátor zklidnění historického centra od automobilové dopravy na palubě své lodi nejen bydlí a vaří pivo, ale také přemýšlí nad tím, jak uspět se svou novou politickou stranou GEN v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

„Dvořákovo nábřeží na Starém Městě je především servisní a stále ještě hledá své místo na slunci. Nemáme tu bohužel funkční toalety, dokonce ani toitoiky. Nikdy totiž nebudeme tak trendy jako náplavky na Rašínově nábřeží a na Smíchově. Jsme totiž čistokrevný sever, nedrží se nám tu tolik sluníčka, a tím pádem se tu ani nikdy moc nedařilo nejrůznějším kulturním akcím,“ vysvětluje na úvod rozesmátý Ryvola, který nás v prvních minutách setkání překvapuje hned několika věcmi. Kromě toho, že u něj proběhly dle jeho slov postřižiny, výrazně totiž zkrátil svůj pověstný plnovous, nás také provedl po svém plovoucím království. Pivovar na ploše dvou lodních pater nevídáme každý den. Stejně tak malý byteček v podpalubí, jenž je jako vystřižený z filmového Saturnina, kudy se dá projít pouze přes strojovnu, v níž se dříve nacházely obrovské lodní motory.

„Absence motorů nám příliš nepomohla při posledních povodních. Situaci jsme začali řešit včas, ale nezvládli jsme odplout. Povodňová komise nicméně nařídila, že tak mají učinit všechny lodě kotvící u pražských náplavek. Jeden z dvojice remorkérů, které nás měly odtáhnout, měl ale poruchu kvůli plovoucím větvím. A než se stihlo vše vyřešit, bylo již pozdě,“ krčí rameny Ryvola, který se svým týmem během povodní držel na lodi pohotovost. A s láskou vzpomínal na večer, kdy se mu během jediné akce na lodi vystřídalo 550 hostů.

Krizový plán krizového plánu
O povinnosti majitelů lodí odvézt je před blížícím se druhým povodňovým stupněm, jehož může Vltava v Praze dosáhnout, loni v září mluvil kdekdo. Nebezpečí poškození mostů, pokud by se loď utrhla, však podle Ryvoly nehrozilo. Jak jsme se částečně přesvědčili na vlastní kůži, třísetšedesátitunový kolos je poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe. Podle radního první městské části pro dopravu je nicméně na jeho příkladu patrné, že hlavnímu město chybí „krizový plán krizového plánu“.

„Na protějším břehu, tedy v Praze 7, měl před pár lety vzniknout takzvaný vysokopovodňový přístav. Ten měl během povodní stačit k tomu, aby se sem vešly na úvaz všechny vltavské lodě. Bohužel ale někdo rozhodl o tom, že se musí šetřit, a tak se vybudovala jen malá část původního záměru. Naštěstí dnes ministerstvo dopravy připravuje plán, jak dál,“ vysvětluje Ryvola.

Zákaz vjezdu do centra
Ryvola bydlí na své pivolodi tři a půl roku, a jak sám připomíná, každý den jej budí labutě. Trvalé bydliště tu ovšem mít oficiálně nemůže, tím pádem není technicky vzato občanem Prahy 1, ale pouze státu.

„Ona Vltava totiž nepatří žádnému městu, ale nám všem. Jsem přihlášený u kamaráda v sousední ulici. Kromě mnoha jiných výhod to mám nicméně odtud z lodi blízko do práce. Abych byl přesný, do práce jezdím na koloběžce ale častěji chodím pěšky. V Praze 1 je všude blízko. Trvá mi to obvykle 27 minut a je to přibližně 3 700 kroků,“ směje se Ryvola.

Radní Prahy 1 pro dopravu byl v minulosti velkým zastáncem nočního zákazu vjezdu do části Starého Města. Žádná městská část podle něj nemá tolik potíží s nadměrnou automobilovou dopravou a nočním hlukem jako právě ta první. Hlavnímu městu podle něj chybí celková koncepce dopravy, spousta rozhodnutí je nelogická a nereflektuje potřeby ani Pražanů, ani Středočeských pendlerů.

„Vždycky říkávám, že Praha a Středočeský kraj jedno jest. V praxi je to dneska tak, že je hlavní město ve skutečnosti ohraničeno Berounem, Kladnem, Příbramí, Mělníkem a Poděbrady. Pojďme se reálně zamyslet nad tím, jak to bude tady vypadat za padesát, za sto let. Řešením je bezesporu vybudování velkého množství velkokapacitních parkovišť kolem celé metropole. Ale se špičkovým napojením na městskou hromadnou dopravu,“ popisuje Ryvola s tím, že pokusy typu P+R Černý Most nepovažuje za příliš podařené.

„Je tam blbě, na co se podíváte. Je to daleko od metra. Musíte ujít několik set kroků, abyste se na MHD vůbec dostali. Lístek z parkoviště neslouží zároveň jako jízdenka na pražskou hromadnou dopravu pro celý den. A co je vůbec nejhloupější, všude kolem zmiňovaného domu je parkování zdarma. Proč by tam tedy sakra někdo měl chtít parkovat?“ kroutí hlavou Ryvola, podle kterého je nutné řidiče pozitivně motivovat k tomu, aby do Prahy vůbec nezajížděli.

„Zákaz vjezdu do centra je až to poslední. Tady na jedničce nás samozřejmě trápí sedmdesát, osmdesát tisíc zásobovacích aut, která se tu denně pohybují. Bude nutné vjezd pro ně nějakým způsobem zpoplatnit. Není přece možné, aby mi někdo něco v rámci služeb přivezl autem do centra a bylo to levnější, než když si pro to dojedu na Smíchov do Tesca,“ míní Ryvola. Dalším řešením je podle něj povinné zavedení eletromobilů pro zásobovače v centru. „Ukažte mi někoho, komu nevadí, co budou naše děti dýchat. Mně to jedno není, sám mám čtyři,“ podotýká Ryvola.

Vysvětlování a komfort
Lidé nemají moc rádi změny. Odstraňovat se má jen to, co vadí všem. A pokud tlačíte na sílu novinky, musíte si dát tu práci a lidem to pořádně, ideálně dům od domu, vysvětlit. To jsou některá z mott Vojtěcha Ryvoly. Jak už jsme zmínili výše, před časem shodil plnovous a založil novou pravicovou stranu Generace, ekonomika, naděje (GEN), se kterou chce uspět v podzimních volbách.

„Určitě nepůjdeme do party s lidmi, kteří nectí demokratické zásady, tedy s koalicí Stačilo! a SPD. Nemáme si co říct s někým, kdo chce vystoupit z EU a NATO,“ uzavírá Ryvola.