Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Pivovarnictví není v krizi, je v dobré kondici

Publikováno:před 18 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Veronika Bělohlávková

Podle Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSMP) bylo na konci roku 2023 zaevidováno v Česku 508 minipivovarů, to je pouze o jeden pivovar více než v roce předchozím. Je tedy zřejmé, že i v tomto oboru se projevily zhoršující se podnikatelské podmínky, zejména pak v menších městech a na vesnicích.

Výstav minipivovarů v loňském roce v kategorii do 10 tisíc hektolitrů činil téměř 418 tisíc hektolitrů. Převažující kategorií stupňovitosti je 11 procent a následuje dvanáctka s výstavem okolo devadesáti tisíc hektolitrů.

„Zajímavostí je klesající obliba vícestupňových piv a zároveň neuvěřitelný nárůst nízkostupňových speciálů,“ zdůraznil Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Dodal, že to je jasná odpověď na na společenskou zodpovědnost na snižování konzumace alkoholu a důkaz, že samoregulace a osvěta funguje lépe než represe, navíc ke spokojenosti všech.

„Loni jsme trend nízkostupňových předpovídali, letos se to jen potvrzuje a zřejmě to bude pokračovat,“ zmiňuje Voldřich. Dodává, že hlavně minipivovary se pouští do výroby sedmi či osmistupňových piv. „Ovšem nejsou výjimkou ani řemeslná nealkoholická piva,“ doplňuje Voldřich.

ČMSMP se v letošním roce stal zakládajícím členem Independent Brewers of Europe, což je společenství evropských malých nezávislých pivovarů, jenž si vzalo za cíl zachovat původní pivní kulturu ve svých regionech.

„Svaz se mimo jiné stará i o průběžné vzdělávání sládků a majitelů pivovarů a zajištění stabilnějších podnikatelských podmínek pro svůj obor,“ říká prezident svazu.

Malé pivovary podle svazu přispívají k rozvoji pivní kultury také tím, že se na vesnicích rozvíjejí, rekonstruují a znovu zakládají. „Podle mě to nemá pivovarnictví nahnuté a není v krizi. Je v dobré kondici,“ doplňuje prezident ČMSMP.

V Jindřichově Hradci do dvou let opraví pivovar, nájemce hledají už teď

Publikováno:před 18 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Eva Petrová

Kdo bude vařit pivo v jindřichohradeckém pivovaru, aktuálně řeší městští radní. Rozsáhlá rekonstrukce areálu, ve kterém vznikne multikulturní centrum a pivovar s restaurací, ale teprve začala. Hotovo má být na konci roku 2025.

„Ještě nemáme dokončenou rekonstrukci pivovaru ani restaurace, ale podle dotačních podmínek musíme už nyní vysoutěžit nájemce. Především u pivovaru musíme v součinnosti s opravou investovat do technologií a budoucího provozu,“ vysvětlil místostarosta Radim Staněk.

Pro Jindřichův Hradec představuje komplexní oprava areálu na Balbínově náměstí jednu z největších investic novodobé historie města. Celkem si vyžádá půl miliardy korun.

Polovinu nákladů pokryjí dotace – ze státního fondu podpory investic ve výši 165 milionů a od ministerstva průmyslu a obchodu 80 milionů korun. Objekt zrekonstruují firmy Archeon Stavby a Auböck, které v půlce května převzaly od města staveniště.

„S ohledem na rozdílné podmínky dotace jsme navrhli dva záměry pronájmu, a to samostatně pro objekt pivovaru a samostatně pro restauraci. Každý zájemce může podat nabídku i na oba prostory určené k podnikání současně. Ale v takovém případě to musí udělat odděleně jak pro pivovar, tak pro restauraci,“ upřesnil Staněk.

Budoucí pivovarník by měl v opravených prostorách vařit kromě dalších typů piva také ležák. Název značky pak musí odkazovat na Jindřichův Hradec. Radní zároveň hledají někoho s pětiletou praxí v oboru, kdo v pivovaru setrvá alespoň deset let. Minimální cenu měsíčního nájemného město stanovilo na 102 307 korun bez DPH.

„U restaurace jsou obdobné podmínky nájmu jako u pivovaru. Účelem je tady ale provozování restauračního zařízení. Nájemné je nižší, minimální nabídnuté měsíční nájemné musí činit 30 743 korun bez daně. Zájemce samozřejmě musí předložit podnikatelský záměr,“ doplnil místostarosta Staněk. Zájemci mohou své nabídky podávat do 20. června 2024.

V tuzemsku na konci roku působilo 508 minipivovarů, meziročně o jeden více

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V České republice na konci loňského roku působilo 508 minipivovarů, což bylo meziročně o jeden minipivovar více. Srovnatelné bylo i množství piva, které uvařily. Činilo zhruba 418.000 hektolitrů, přičemž většinu z toho tvořilo jedenáctistupňové pivo. Na tiskové konferenci v Praze to dnes novinářům řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSMP) Michal Voldřich.

Královská zahrada na Pražském hradě se letos podle ČMSMP opět otevře milovníkům piva. Letošní 12. ročník Festivalu minipivovarů tam začne v pátek 7. června a potrvá do soboty 8. června. Minipivovarem se rozumí subjekt, který ročně vyrobí do 10.000 hektolitrů piva. V roce 2004 jich v ČR bylo 27 a počet od té doby převážně roste. Loňských 508 minipivovarů bylo historické maximum.

Voldřich dnes upozorňoval na podle něj nestabilní podnikatelské prostředí, ve kterém musí minipivovary fungovat. "Nejhorší pro nás je, že se nám stále mění nějaké podmínky. Jako příklad můžeme uvést EET (elektronická evidence tržeb), kdy jsme celý projekt zavedli s poměrně velkými náklady a organizačními záležitostmi a na závěr jsme EET zrušili," řekl. Odmítl také návrhy na jednotné zdanění alkoholu.

"ČMSMP se v letošním roce stal zakládajícím členem Independent Brewers of Europe, což je právě společenství evropských malých nezávislých pivovarů, jež si vzalo za cíl zachovat původní pivní kulturu ve svých regionech. ČMSMP se mimo jiné stará i o průběžné vzdělávání sládků a majitelů pivovarů a zajištění stabilnějších podnikatelských podmínek pro svůj obor," řekl Voldřich. ČMSMP má podle něj aktuálně 164 členů.

Ochutnat více než 100 druhů piva a 33 pivních stylů budou moci zájemci od 50 pivovarů z ČR, na Festivalu minipivovarů se ale letos představí také tři zahraniční pivovary. V minulém roce festival nabídl 51 pivovarů z ČR a dva z ciziny.

"Za dobu pořádání Festivalu minipivovarů na Pražském hradě prošla komunita minipivovarů značnou proměnou. Když akce začínala, byla nás jenom stovka a minipivovary byly v české krajině raritní vzácností. Dnes je nás pětkrát tolik a kdybychom nemuseli překonávat covidové peripetie, mohlo nás být ještě víc," uvedl ředitel festivalu Jan Šuráň. Vstupenka zakoupená on-line podle něj stojí 650 korun, na místě 700 korun.

Pivovary v České republice loni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,7 procenta méně. Klesla i průměrná spotřeba na obyvatele, která dokonce dosáhla historického minima. V porovnání s rokem 2022 se snížila ze 136 na 128 litrů za rok, informoval už dříve Český svaz pivovarů a sladoven. Z piva uvařeného v ČR se ho na domácím trhu loni spotřebovalo 15,2 milionu hektolitrů, meziročně o 2,4 procenta méně. Po dvouletém růstu se loni snížil i vývoz piva do zahraničí o 4,3 procenta na 5,17 milionu hektolitrů. To podle svazu přibližně odpovídá hodnotám z roku 2018.

Hákův parní pivovar a Lázně Mšené nově nesou značku Českého středohoří

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:Litoměřický deníkAutor:Zdeněk PlachýHákův parní

Přírodní bohatství a tradiční řemeslná výroba se snoubí v nových držitelích certifikátu Regionální produkt České středohoří. Hákův parní pivovar a Lázně Mšené přinášejí unikátní chutě a zážitky, které obohatily prestižní seznam.

Prestižní označení Regionální produkt České středohoří má dva nové nositele. Jsou jimi Hákův parní pivovar se sídlem v Mlékojedech na Litoměřicku a společnost Lázně Mšené. Certifikační komise jim tuto výsadu udělila 27. května.

„Všechna piva z Hákova pivovaru jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná a vyznačují se lahodnou chutí a výbornou pitelností. Pivovar produkuje klasické české ležáky, ale vyrábí i pivní styly: ležák, IPA, ALE, Sour beer, stout, New England IPA, IPL a další,“ popsali zástupci destinačního managementu České středohoří, které značku propůjčuje.

„Ocenění také získaly bylinkové koupele z Lázní Mšené, které mají jedinečné složení bylin působící blahodárně na pokožku těla. Na výběr je bylinková koupel pro správný stimul, bylinková koupel pro odpočinek a bylinková koupel pro uvolnění,“ doplnili.

O obnovu certifikátu Regionální produkt České středohoří tentokrát žádalo sedm uchazečů. Uspěli Zámek a vinařství Lobkowicz Roudnice s vínem Fratava, Farma Držovice s výrobky z kozího mléka, Dvůr Perlová voda s pivem Lanýž, Rodinné Vinařství Mikulenkovi s vínem Tergus, BIO jablečný mošt od Ovocná farma Starý Týn a zážitky z HistoryPark a Jak na dřevo - truhlářské kurzy Jan Marek.

Vědci vysvětlují, proč pivo chutná lépe studené

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:Kupi.czAutor:Wenzlová Eliška

Teplé pivo, studené párky? To tedy ne! Pivo jedině vychlazené. Proč chutná pivo nejlépe studené? Na to přišli čínští vědci, kteří zkoumali vlastnosti čínského likéru. Výsledky studie pak aplikovali na pivo. Podívejte se, na co přišli.

Čím se zabývala studie?
Pivo je český národní nápoj a v létě si ho vychutnáváme nejraději. No řekněte, co je lepší než dát si dokonale vychlazené pivo na letní terase? Všichni víme, že pivo je nejchutnější studené, ale proč tomu tak vlastně je? Čínští vědci nedávno publikovali studii, ve které se tuto záhadu snaží objasnit.

Lei Jiang, Xiaotao Yang a jejich kolegové se zabývali otázkou, proč má čínská pálenka baijiu (paj-ťiou) specifickou koncentraci alkoholu. Studie byla publikována 1. května ve vědeckém časopise Matter a cílem bylo zjistit, jak jsou alkoholové molekuly etanolu uspořádány v likéru baijiu při odlišných teplotách.

Na co vědci přišli?
Zjednodušeně řečeno přišli na to, že v nápojích, jež obsahují více alkoholu, etanolové molekuly tvoří řetězovité shluky (pro lepší pochopení si představte řadu lidí, kteří se drží za ruce). V tomto případě pak nápoj chutná víc „alkoholově“. Naopak v nápojích s menším množstvím alkoholu se tyto molekuly formují do pyramidových shluků (v naší analogii by to byla skupina lidí, třeba roztleskávaček, kteří na sobě stojí a tvoří pyramidu).

Pokud jde tedy o pálenku baijiu, etanolové shluky byly pyramidové, když se podávala při pokojové teplotě – tedy takové, při které se má správně pít. Když se však ohřála, molekuly se „přeskládaly“ do shluků řetězových – to zároveň dodalo nápoji silnější alkoholovou chuť.

Proč chutná pivo lépe studené?
Nyní se konečně vraťme k pivu! To se totiž chová přesně naopak. Při studené teplotě jsou molekuly řetězovité, alkoholová chuť je tedy silnější. Tudíž pokud se pivo ohřeje, struktura molekul se změní a nápoj ztrácí chuť alkoholu.

Jak vysvětluje Jiang: „Při nízkých teplotách se tetraedrické (pyramidové) shluky stávají množstvím s nízkou koncentrací, a to je důvod, proč pijeme studené pivo.“

Jak studie pomůže výrobcům alkoholových nápojů?
Vědci věří, že jejich zjištění mohou být užitečná pro společnosti vyrábějící alkoholové nápoje. Mohlo by to vést ke vzniku nového typu nápoje – tedy takového, který má nízkou koncentraci etanolu, ale zároveň má výraznou alkoholovou chuť. Možná tedy můžeme očekávat revoluci v nápojovém průmyslu.

Starobrno chce novou videokampaní zvýšit kvalitu čepovaného piva

Publikováno:včeraZdroj:Marketing&MediaStarobrno

Pivovar Starobrno chce zvýšit kvalitu čepovaného piva a proto představuje „quality mastera“ Svatopluka Vrzalu, který nastavuje pravidla kvality, školí obchodní tým a připravuje aktivity, které mají hospody pozitivně motivovat. Spouští také projekt Vymazlená hospoda.

Pivovar přitom vychází z toho, že se chování spotřebitelů mění. Už není tak obvyklým obrázek, kdy pivař vypije za večer hodně piv za nižší cenu. Naopak: lidé jsou ochotni si za pivo připlatit, protože jim na kvalitě záleží.

Jednou z aktivit, jak hospody motivovat k posouvání kvality na vyšší úroveň, je projekt Vymazlená hospoda. „Jde o soutěž, kdy štamgasti vybraných hospod budou hodnotit kvalitu piva a dávat své oblíbené provozovně hlasy. Celkem se letos počítá se zapojením asi čtyř desítek provozoven. Prvních deset z nich získá investici až do 100 000 Korun, kterou mohou použít na vylepšení své hospody,“ přiblížil projekt brand manažer značky Starobrno Jaroslav Garai.

Další připravovaná aktivita v rámci projektu se týká těch opravdu nejlepších provozoven, které se perfektní kvalitou piva mohou pochlubit už dnes. „Z tohoto důvodu získají certifikát Umělci škopku, určený jen těm starobrněnským hospodám, které čepují perfektně ošetřené pivo,“ uvedl Svatopluk Vrzala, který hospody kontroluje. Certifikát ale nebude jen „ozdoba na stěnu“. Starobrno tak provozovně zajistí reklamu, takže se o ní dozví co nejvíce lidí.

Konečně kvality se týká i video kampaň Vymazlený škopek, které je ke shlédnutí na Youtube, sociálních sítích, Spotify a HBBTV. A jde na to „po brněnsku“, tedy s vtipem, který je zdejším lidem vlastní. Svatopluk Vrzala se ve videu představuje coby výčepní a oblíbený brněnský rapper a výtvarník Jakub „MC Gey“ Rafael jako štamgast.

Kromě toho s oběma protagonisty vznikla série šesti vtipných, ale přitom vzdělávacích videí, kde přibližují vše, co kvalitní pivo nikdy nesmí postrádat: hustou pěnu, jiskru a ulpívající kroužky na stěně sklenice. Svatopluk Vrzala dále vysvětlí, co je to říz piva, jakou teplotu by pivo mělo mít, a ukáže i styly čepování.

Video kampaň, za kterou stojí brněnská agentura X Production a produkcí videí brněnské Studio Mucha, dále doplňují online média, rádiová kampaň a PR aktivace. Vymazlený škopek – naše hrdost tak spotřebitelům prostřednictvím několika kanálů dává najevo, že pro Starobrno je kvalita tématem číslo jedna.

Svijanské slavnosti letos nebudou, pivovar se nedohodl s obcí

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Ondřej KrotilSvijany

Tradiční Slavnosti svijanského piva, za kterými mířily na koupaliště ve Svijanském Újezdě tisíce lidí, letos v létě nebudou. Pivovar Svijany ani obec nemají zájem na pokračování populární akce, která by letos oslavila pětatřicítku. Obě strany tvrdí, že se jim to finančně nevyplatí.

Slavnosti svijanského piva, lidově Svijanské slavnosti, patřily ke kulturním vrcholům léta v kraji. Každý rok se v půlce července do areálu koupaliště sjely tisíce lidí, kteří popíjeli pivo z desítek píp, poslouchali známé hudebníky a ládovali se klobásami, langoši a dalšími pochutinami. Ještě loni tu vystoupili Miro Šmajda, Václav Noid Bárta či Tereza Mašková a skupiny Mňága a Žďorp, Gaia Mesiah nebo Argema. Tomu je nyní konec.

„Moc lidí to neví, ale obec Svijanský Újezd financovala akci komplet ze svého rozpočtu. Nesli jsme veškerá rizika, včetně rizika finančního. Běžný rozpočet na takovou akci byl dva miliony. Loňský rok dokonce o půl milionu nižší. Jenže náklady se zvyšují a lidí prostě chodí míň, takže loňský rok skončil ve ztrátě devět set tisíc. Je jasné, že pro obec, která má pět set obyvatel, je tohle těžká rána do rozpočtu. Pivovar sice na naše požádání nakonec půlku zaplatil, ale i tak tam je prostě půl milionová ztráta,“ říká starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

V podobném duchu mluví i marketingový ředitel Pivovaru Svijany Michal Matys. „Slavnosti pro nás byly přínosné na úrovni propagace a marketingu, nikoli z hospodářského hlediska, protože se jednalo o provozně velmi nákladnou akci. Naopak výnosy festivalu směřovaly vždy do rozpočtu obce, což bylo samozřejmě oprávněné, jelikož obec byla hlavním organizátorem akce. Je potřeba vnímat realitu a uvědomit si, že případná vyšší investice do akce, která postupně ztrácí diváckou atraktivitu, nedává smysl,“ říká Matys.

Starostka redakci sdělila, že obec sice měla příjmy ze vstupného a pronájmu stánků, ale zajišťovala veškerý servis, včetně zajištění pořadatelského dohledu.

„Taková akce se fyzicky připravuje minimálně týden dopředu a další čtyři dny se uklízí. Uvědomte si, že to dělali lidi z obce na bázi dobrovolnictví. Nikdo nedostal ani korunu a ta akce by bez nich prostě nefungovala,“ vysvětluje nasazení obce a jejich občanů Bursová.

Preference návštěvníků se mění, tvrdí pivovar
Podle Pivovaru Svijany je jedním z důvodů měnící se preference návštěvníků akcí a odlišná představa o dramaturgii slavnosti. „Představy obou stran o podobě akce se již několik let značně rozcházely. Měli jsme například jisté výhrady k dramaturgii festivalu, která podle našeho názoru měla dopad na klesající počet návštěvníků. Navíc jsme byli po skončení loňského ročníku obcí postaveni před prakticky hotovou věc ve smyslu, že dále akci organizovat nechtějí,“ říká Matys.

Jenže z vyjádření, která starostka redakci poskytla, vyplývá, že se obě strany nedohodly především na financování celé akce a dramaturgie byla zástupnou věcí.

„Nejsem starostkou po celou dobu konání slavností. Nastoupila jsem do rozjetého vlaku a nemohla jsem se jako starostka dívat na to, jak obec jde do ztráty. Musím se chovat jako řádný hospodář. Nabídli jsem pivovaru paušální částku, která není rozhodně velká (redakce částku zná, ale na přání starostky ji nezveřejní) a za tu částku jim zajistíme veškerý servis. Pivovar naši nabídku odmítl a tím to všechno skončilo. Za sebe můžu říct, že se mi nezdá reálné, že by se slavnosti znovu konaly. Takže si půjdeme vlastní cestou a uspořádáme Újezdské slavnosti, které budou v mnohem komornějším duchu,“ dodává starostka.

Z vyjádření Pivovaru Svijany rovněž vyplývá, že si půjdou vlastní cestou a místo jedné obří akce navážou sérií menších akcí. „Navážeme na dlouhou tradici našich akcí, přičemž první akcí v roce budou Zámecké slavnosti na Zámku Svijany, na nichž v polovině června slavnostně narazíme první sud piva Svijany 460, které jsme uvařili jen a pouze pro letošní výročí 460 let od založení svijanského pivovaru. Dalšími událostmi budou Dny svijanského piva v Liberci či srpnové Svijanské pivobraní. Vše pak vyvrcholí na konci září na Svatováclavských slavnostech na Zámku Svijany,“ uzavřel celou věc obchodní ředitel pivovaru Michal Matys.

Restaurace se otřásla v základech. Přes 400 lidí skákalo a fandilo hokejistům

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Náš REGIONAutor:Simona Knotková

Více než 400 fanoušků v neděli od prvního gólu českých hokejových reprezentantů ve stoje střídavě bouchalo do stolů a poskakovalo v největší české restauraci Na Spilce v areálu Plzeňského Prazdroje.

S pokřiky „Kdo neskáče, není Čech“ a „Mistři“ vydrželi bez přestání fandit posledních zhruba deset minut utkání. Téměř při každém zákroku stoprocentně úspěšného českého gólmana Lukáše Dostála si většina „ťukala“ půllitry mezi stoly.

Pivovar otevřel mimořádně pro hokejové fandy už při semifinále polovinu své restaurace, která je k dispozici jen zahraničním turistům. Instaloval tam tři plátna a čekal tak 200 lidí, řekli organizátoři akce.

„Dlouho jsme tu nic podobného neměli, byla to taková ‚hurá akce‘. Polovinu restaurace, která je běžně otevřená v neděli jen do sedmi večer, jsme v sedm zavřeli a celý personál přešel k fanouškům, i když už řada z nás mohla jít domů. Ale tohle jsme si nemohli nechat ujít,“ uvedl jeden z číšníků. Dodal, že to bude asi dlouhá noc, protože lidi vyhazovat nechtějí.

„Čekal jsem na hymnu, a to byl rachot,“ řekl další člen obsluhy. Zpívala ji celá restaurace a po jejím konci se ozvalo sborové: Kluci, děkujem!

„Tohle utkání i reakce fanoušků by mělo vidět každé dítě, aby se nadchlo pro sport. Takový pohyb, obětavost a parta v týmu, který dýchá jeden pro druhého,“ uvedl jeden z fandů. Většinou přišli mladí, z poloviny v dresech a šálách.

„Ještě, že tu máme takové bytelné pivovarské sklepy a dubové stoly. Nový barák a dřevotříska by to nevydržely,“ řekla servírka.

Podle řady fandů z restaurace byla velká škoda, že nebyla obrazovka na centrálním náměstí v Plzni. „Zaplnili bychom ho bez problémů jako na silvestra,“ řekl mladík z Příšova za Plzní, který hraje hokej 15 let.

Personál restaurace překvapilo férové fandění a pískot jen pro povzbuzení českých hráčů. „Žádná sprosťárna ani hádky tu nebyly,“ řekla servírka.

Pivo se v Benešově vaří stejným způsobem, jako za Františka Ferdinanda

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Benešovský deníkAutor:Zdeněk KellnerFerdinand

Jak vypadá tradiční výroba benešovského piva? Právě to se mohou zájemci a to dokonce zcela zdarma dozvědět dvakrát ročně přímo v Pivovaru Ferdinand.

První takovou příležitost mají na jaře, druhou pak na podzim. Jarní termín přitom vyšel tentokrát na pátek 24. května, kdy se koná Den otevřených dveří.

Prohlídku pivovaru s historií dlouhou téměř 130 let poutavým komentářem doplňuje David Rýdl. „Chceme našim návštěvníkům ukázat naší práci,“ říká obchodní zástupce pivovaru s tím, že si prohlídku pivovaru nenechá při každém termínu ujít až tisícovka zájemců.

„Právě proto je lepší si exkurzi předem zamluvit,“ radí David Rýdl a připomíná, že další termín se naskytne až v září při Pivovarských slavnostech.

A jak se pivo v Benešově vaří? Stejně jako v dobách, kdy pivovar z Konopiště do Benešova přenesl arcivévoda František Ferdinand d´Este.

Pivovar v Benešově, který má ve znaku dva medvědy jako odkaz na medvědy konopišťské, má ale historii ještě delší. Poprvé se o něm píše už v roce 1495 stejně jako o pivovaru v Konopišti.

Tento zámek u Benešova koupil následník rakousko-uherského trůnu od zadluženého Františka Eugena Lobkowicze v roce 1887. O nějakých deset let později se konopišťský pán rozhodl, že v Benešově postaví pivovar a ten se po kolaudaci v roce 1898 stal nejmodernějším v celé dualistické monarchii. Jeho běžný provoz začal v březnu 1898.

Plzeňský Prazdroj uvádí na trh moderní český ležák Proud s nižším obsahem alkoholu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Tojesenzace.czProud

Plzeňský Prazdroj reaguje na měnící se preference mladé dospělé generace a uvádí na trh moderní český ležák s lehkou chutí, nižší hořkostí i obsahem alkoholu. Nový ležák Proud si mohou spotřebitelé vychutnat ze stylových průhledných třetinkových lahví nebo také čepovaný ve vybraných podnicích.

Ležák plzeňského typu je u nás stále nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. Výzkumy od agentury Kantar ukázaly, že ho v Česku preferuje 61 % dospělých spotřebitelů. Zároveň ale naznačil, že roste skupina především mladých dospělých, kteří tradiční pivo pijí méně než dřív. Zatímco v roce 2015 si ho alespoň jednou měsíčně dalo 56 % spotřebitelů ve věku 18–30 let, v loňském roce to bylo již jen 44 %.

Důvodů pro změny v konzumaci je několik. Kvalitativní studie Crystal ball provedená společností Simply5, ukázala, že pro mnohé mladé dospělé je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití. Pivo tak pro ně přestává být samozřejmou volbou a začínají konzumovat i jiné nápoje, například sladší koktejly a další ochucený alkohol. „Zatímco u starších spotřebitelů vidíme, že stále více preferují hořká piva a speciály, u mladší generace dospělých sledujeme pravý opak. Tito spotřebitelé vyhledávají lehčí, méně hořké nápoje s nižším obsahem alkoholu. Zároveň si ale s konzumací spojují zážitky a očekávají, že to, co pijí, a s čím se navenek ukazují, bude dobře vypadat. Ať už se jedná o lahvičku, kterou si vezmou do ruky, nebo způsob, jakým jim bude pivo naservírováno v jejich oblíbeném podniku. To všechno jsou aspekty, které jsme při plánování a uvádění nového ležáku zohledňovali,“ vysvětluje Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje.

Nový ležák Proud se vyznačuje nízkou hořkostí, konkrétně 18 IBU, přičemž obvykle mívají české ležáky hořkost vyšší než 30 IBU. Díky nižšímu stupni prokvašení nabízí pouze 3,9 % alkoholu. I proto je pro něj charakteristická chuťová plnost a dobrá pitelnost typická pro český ležák.

Proud bude k dostání převážně ve vratných třetinkových lahvích, které jsou vyrobeny z čirého skla. „Při vaření nového ležáku jsme použili moderní chmelový produkt, díky němuž chuť pivo nepodléhá negativním vlivům světla a můžeme ho nabízet v krásné průhledné lahvi,” dodává Jakub Marek.

Nový ležák Proud vznikal ve spolupráci s vrchní sládkovou stejnojmenného experimentálního pivovaru, který v areálu plzeňského pivovaru sídlí od roku 2020. „Po společném ladění receptury a spotřebitelských testech přicházíme na trh s pivem, které by se mělo stát symbolem pivního trhu pro mladé dospělé. Novým proudem českého pivovarnictví. V blízké budoucnosti navážeme na tento nový ležák dalšími zajímavými stylovými pivy pod značkou Proud Experiment, jejichž chuťový profil bude stejně jako u nového ležáku lehký a dobře pitelný. Tato piva budou dostupná v čepované variantě ve vybraných podnicích a na festivalech,“ naznačuje plány značky Jakub Marek.

Experimentální pivovar Proud, který od svého vzniku v roce 2020 nabídl více než 50 druhů piva z řad stálých a sezónních limitovaných edic, bude nyní sloužit jako místo, kde se experimentuje s pivem v celé jeho šíři. Od lehkých pitelných piv se zajímavými prvky v chuti pro novou generaci spotřebitelů, pod značkou Proud, až po pivní speciály pro pivaře, pod novou značkou Elektrárna.

Nový ležák Proud bude postupně k dostání v řetězcích Tesco, Albert, Billa nebo Globus a v internetových obchodech Rohlík a Košík. V akčních týdnech se objeví také v nabídkách řetězce Lidl. Proud si lidé od března vychutnají také v čepované variantě ve vybraných restauracích a dalších podnicích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.29.05.2024 15:5210.707/10.707