Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Novinka z Litovle: Do obchodů míří řezané nealko Litovel Řezaný Citron

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar LitovelAutor:Jitka Cilečková, PRLitovel

Pivovar Litovel rozšiřuje svou rodinu úspěšných pivních mixů s citronem. Pivovarníci pod vedením sládka Petra Kosteleckého uvařili míchaný polotmavý nápoj Řezaný Citron. Nové řezané nealko v plechovce se právě dostává na pulty obchodů, k dispozici bude například v obchodech Kaufland nebo Penny po celé republice.

„Novinka vznikla mistrným řezem z nealkoholického Černého citronu a nealkoholického piva Litovel FREE. Dlouho jsme ji ladili, protože s takto řezaným nealko pivním mixem jsme u nás přišli jako první,“ říká sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký. Oproti mixům Litovel Černý Citron a Litovel Černý Citron nealko je svěžejší a také lehčí. „Řezaný Citron má o 33 % snížený obsah kalorií, přitom si zachovává kombinaci vůní sladu a citronu i jantarovou barvu. Má vyrovnanou hořkost, střední plnost a dominují v něm prvky citrusových plodů,“ popisuje novinku sládek.
Pivní mixy Černý Citron patří k nejúspěšnějším produktům litovelského pivovaru. Originální alko i nealko verzi uvařili místní pivovarníci poprvé v roce 2013. Rodina Černých Citronů se brzy se rozšířila do celé České republiky, už se jí prodalo 20 milionů půllitrů. S novinkou mají v Litovli stejné ambice. „Černý Citron nealko i Řezaný citron jsou nápoje, které si vychutnají příznivci nealkoholického osvěžení nejen v létě. Černý Citron alko je zase výjimečný v tom, že nejde o standardní radler, tedy mix s 2 % alkoholu, ale o míchaný nápoj z ležáku s příchutí citrónu a 4 % alkoholu. Chuť je tedy plnější než u běžných radlerů,“ doplňuje Petr Kostelecký.
Orientační cena novinky Litovel Řezaný Citron v obchodech se obvykle pohybuje 19-22 Kč.

Starobrno vyzývá k pohodě, šíří pozitivní zprávy

Publikováno:včeraZdroj:MediaGuruStarobrno

Starobrno chce v nové kampani „Buďte v Poho“ inspirovat lidi ke klidu a užívání si života s blízkými.
K pohodě a sdílení dobrých věcí vyzývá ve své aktuální imageové kampani pivovar Starobrno. Pracuje s konceptem „Budťe v Poho“, jímž inspiruje k životnímu stylu založeném na klidu a užívání si života s blízkými. Zohledňuje přitom průzkum, v němž zjišťoval proměnu sousedských vztahů za poslední rok.

„Ve Starobrnu stavíme na tom, že základ každého vztahu tvoří dobré věci, o které se společně dělíme – třeba se sousedy. Z loňského průzkumu víme, že společné pití Češi považují za jeden ze způsobů, jak sousedské vztahy pěstovat. Proto nás příliš nepřekvapilo, že v březnovém šetření teď tři čtvrtiny respondentů potvrdily, že jakmile to situace dovolí, půjdou alespoň s jedním ze sousedů posedět u piva. Hezky se nám ukazuje, že si pohodlí a blízkost spojené v Poho životním přístupu umíme užít. Chceme ukázat, že bychom na to neměli zapomínat,“ říká Pavel Geschmay, senior brand manažer značky Starobrno.

Kampaň, jež poběží až do června, má za cíl posílit povědomí o značce i za hranice jihomoravského regionu a upevnit její pozici tradičního pivovaru, jehož „pivo sbližuje a stojí za to se o něj podělit“.

Komunikace využívá televizi, rádio, outdoor, internet a místo prodeje. Její nedílnou součástí jsou i PR aktivity, které se budou snažit prostřednictvím zpravodajských a lifestylových médií rozšířit myšlenku pohodového životního stylu, tedy zbytečně nic neřešit, užívat si chvíle ve společnosti s blízkými u piva.

Zároveň bude kampaň pracovat se sedmitýdenní hard-sell spotřebitelskou soutěží vedoucí k navýšení prodejů. Starobrno ji v takové velikosti pořádá vůbec poprvé. Soutěžící, kteří zadají kód zpod víčka či plechovky, mohou vyhrát projektor, promítací plátno nebo pivo ze Starobrna.

V online prostředí bude Starobrno pracovat s microsite PohoZprávy, která vznikla jako reakce na velké množství negativně laděného zpravodajství souvisejícího se současnou situací. Na stránce najdou návštěvníci pozitivní zprávy, praktické tipy, jak se naladit do „poho“, či hudební pohodový playlist.

Pod kampaní je podepsána agentura Ogilvy. Režie spotu se ujal Jan Prušinovský.

V Rusku kvůli vyostření vztahů vyzvali k zákazu českého piva

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Sputnik

Rusko reaguje na vyhoštění diplomatů z Česka. Ředitel projektu Střízlivé Rusko vyzývá k sankcím proti českému pivu, což by mohlo pozitivně ovlivnit nejen politiku Prahy, ale také snížit popularitu alkoholu v RF.

Jako způsob sankcí proti Česku ředitel Střízlivého Ruska Sultan Chamzajev navrhuje, aby bylo zavedeno omezení dovozu českého piva. O tomto nápadu promluvil v rozhovoru pro ruskou rozhlasovou stanici Govorit Moskva.

Nadále připomněl, že v Rusku se ročně spotřebuje přes osm miliard litrů piva.

„U nás v Rusku problémy s pivem nemáme. Musíme prostě zakázat dodávky veškerého českého piva, ať si ho tam pijí sami. V Rusku se ročně spotřebuje okolo osmi miliard piva, nějaké to procento i českého. Musíme ho prostě zakázat, ať si ho tam spotřebují sami. Potom se probudí, promyslí a převychovají. Je to normální mezinárodní praxe,“ uvedl předseda projektu Střízlivé Rusko.

Pivo v Rusku
O možném zákazu českého piva v Rusku již dříve mluvil poslanec Vitalij Milonov, který kome

Kauza Vrbětice
V této souvislosti zmiňme, že v sobotu informoval premiér Andrej Babiš o tom, že bezpečnostní složky mají podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku, ke kterému došlo v roce 2014, byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby. V souvislosti s tím uvedl, že ČR jako svrchovaný stát musí na tuto informaci reagovat.
Následně bylo vyhoštěno 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, kteří měli být identifikováni jako členové ruských zpravodajských služeb. Podle vicepremiéra, ministra vnitra a pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka musí opustit zemi do 48 hodin.ntoval situaci okolo památníku maršála Ivana Koněva v Praze.

Rusko v neděli reagovalo vyhoštěním 16 diplomatů a čtyř spolupracovníků technického personálu, kteří musí opustit zemi do 24 hodin. V Moskvě tak zůstane pouze pět diplomatů.
Muniční sklady ve Vrběticích explodovaly na konci roku 2014. Sklad číslo 16 ve Vrběticích vybouchl 16. října 2014, sklad číslo 12 pak 3. prosince. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Oba sklady si pronajímala ostravská firma Imex Group. Policie exploze vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení. Zbylá munice byla z tohoto skladu odvezena na jiné místo.

Češi loni vypili nejméně piva od 60. let. Nadobro zavřelo 500 hospod

Publikováno:před 3 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovary v Česku loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v Česku, ale i v zahraničí, sdělili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Předloni byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů. „Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně,“ uvedl předseda svazu František Šámal.

V restauracích se loni vypila čtvrtina piv, předloni šlo o třetinu. Svou činnosti ukončilo podle svazu 500 hospod, letos se očekávají další stovky. Negativní vliv na sektor má podle svazu nejen samotné zavření restaurací, ale také zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti nebo rušení sportovních a kulturních akcí. „To nejmenší, co může nyní stát udělat, je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. Lidé se potřebují setkávat,“ dodala výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

O šest procentních bodů na 46 procent vzrostl prodej piva ve skleněných lahvích. O osm procentních bodů z celkového výstavu kleslo množství prodaného sudového piva, v této kategorii jde ale o pokles o 30 procent. PET lahve se udržely na 11 procentech celkového výstavu. O tři procentní body na 15 procent celkového výstavu si polepšilo pivo v plechovkách. O více než polovinu na dvě procenta celkového výstavu klesl prodej tankového piva.

O 12 procent vzrostl prodej nealkoholických piv a míchaných nápojů na bázi piva. Zatímco dříve Češi preferovali mixy s alkoholem, nyní mají pjií spíš nealko.

Loni poprvé po devíti letech klesl export, meziročně o 381 tisíc hektolitrů na zhruba pět milionů hektolitrů.

V loňském roce klesl prodej i dalších alkoholických nápojů. Podle údajů Unie výrobců a dovozců lihovin klesl prodej lihovin meziročně o 4,3 procenta. V hotelech, kavárnách a restauracích poptávka po lihovinách loni meziročně klesla o 43 procent. Lihovarníci v této souvislosti upozorňují na pokles počtu turistů a zahraničních pracovníků.

Výroba piva loni klesla o 6,9 procenta, lidé ho vypili nejméně od 60. let

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

O šest procentních bodů na 46 procent vzrostl prodej piva ve skleněných lahvích. O osm procentních bodů z celkového výstavu kleslo množství prodaného sudového piva, v této kategorii jde ale o pokles o 30 procent.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, sdělili dnes ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Předloni byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů. "Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně," uvedl předseda svazu František Šámal. Krize se podle něj promítá nejenom do obchodních ztrát, ale i do osudů lidí, kteří pivovarnickou tradici jako národní poklad střeží.

V restauracích se loni vypila čtvrtina piv, předloni šlo o třetinu. Svou činnosti ukončilo podle svazu 500 hospod, letos se očekávají další stovky. Negativní vliv na sektor má podle svazu nejenom samotné zavření restaurací, ale také zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti nebo rušení sportovních a kulturních akcí. "To nejmenší, co může nyní stát udělat, je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. Lidé se potřebují setkávat," dodala výkonná ředitelka svazu martina Ferencová. Epidemiologická situace se podle ní zlepšuje, otevření zahrádek je lepší než "nekontrolovatelné živelné shromažďování", uvedla.

O šest procentních bodů na 46 procent vzrostl prodej piva ve skleněných lahvích. O osm procentních bodů z celkového výstavu kleslo množství prodaného sudového piva, v této kategorii jde ale o pokles o 30 procent. PET lahve se udržely na 11 procentech celkového výstavu. O tři procentní body na 15 procent celkového výstavu si polepšilo pivo v plechovkách. O více než polovinu na dvě procenta celkového výstavu klesl prodej tankového piva.

Loni poprvé po devíti letech klesl export, meziročně o 381.000 hektolitrů na zhruba pět milionů hektolitrů.

V Česku se vypilo nejméně piva od 60. let, spotřeba klesla o 7 litrů na hlavu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně klesl o 6,9 procenta. Snížila se i spotřeba na obyvatele, každý Čech loni vypil v průměru o sedm litrů méně. Celková spotřeba piva na hlavu tak klesla na 135 litrů, což je nejméně od 60. let minulého století. V úterý o tom informovali zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, uvedl svaz.

Předloni byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů. „Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně,“ uvedl předseda svazu František Šámal. Krize se podle něj promítá nejenom do obchodních ztrát, ale i do osudů lidí, kteří pivovarnickou tradici jako národní poklad střeží.

V restauracích se loni vypila čtvrtina piv, předloni šlo o třetinu. Svou činnosti ukončilo podle svazu 500 hospod, letos se očekávají další stovky. Negativní vliv na sektor má podle svazu nejenom samotné zavření restaurací, ale také zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti nebo rušení sportovních a kulturních akcí.

Otevřete zahrádky, žádá svaz
„To nejmenší, co může nyní stát udělat, je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. Lidé se potřebují setkávat,“ dodala výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Epidemiologická situace se podle ní zlepšuje, otevření zahrádek je lepší než „nekontrolovatelné živelné shromažďování,“ uvedla.

O šest procentních bodů na 46 procent vzrostl prodej piva ve skleněných lahvích. O osm procentních bodů z celkového výstavu kleslo množství prodaného sudového piva, v této kategorii jde ale o pokles o 30 procent. PET lahve se udržely na 11 procentech celkového výstavu. O tři procentní body na 15 procent celkového výstavu si polepšilo pivo v plechovkách. O více než polovinu na dvě procenta celkového výstavu klesl prodej tankového piva.

Loni poprvé po devíti letech klesl export, meziročně o 381 tisíc hektolitrů na zhruba pět milionů hektolitrů.

Velcí dokázali růst i v krizi
Pokles trhu ale nedopadl na všechny pivovary stejně. Padali především menší hráči, kteří většinu produkce prodávají například v pivovarských restauracích, jež byly velkou část roku zavřené.

Naproti tomu velké pivovarské skupiny si dokázaly vypomoct posílením prodejů baleného piva a zčásti i exportem. Například Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil produkci o 51 tisíc hektolitrů na historicky rekordních 1,730 milionu hektolitrů.

„Tradičně naše prodeje táhl nárůst našeho exportu na klíčových trzích, zejména pak v Německu, dobrou zprávou ale je i více než dvouprocentní nárůst objemu našeho prodaného piva na domácím trhu,“ hodnotil výsledky roku 2020 ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Pivovaru pomohlo reagovat na masivní přesun objemu piva ze sudů do lahví také zprovoznění nové lahvové stáčecí linky na konci roku 2019.

Minipivovary měnily své portfolio
Výrazný pokles spotřeby piva tak pociťují malé pivovary. Vyrábí méně piva a jejich provoz je dražší. „V loňském roce poklesla celková výroba přibližně o osm procent, ovšem výroba v minipivovarech o třicet procent. Což v těch velkých číslech je 450 až 500 hektolitrů, ovšem pro minipivovary je to velký ekonomický propad,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Jak potvrdil Jan Šuráň oproti velkým pivovarům jsou minipivovary závislé z 90 procent své produkce na prodeji sudových piv. „Najednou nebylo kam naše pivo dodávat. Restaurace jsou zavřené a spousta minipivovarů má navíc také vlastní restaurace, které jsou teď zavřené. Navíc než jsme se přesměrovali na lahve, plechovky apod., tak to trvalo delší čas a bylo to také finančně náročné,“ dodává.

Pivovaru Samson stoupl výstav, investuje 30 milionů korun

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSamson

AB InBev koupila pivovar v roce 2014 od společnosti Taurus One Limited se sídlem na Kypru. ABI dosud do Samsonu investovala téměř půl miliardy korun. Samson vyváží téměř do 20 zemí, asi polovinu produkce.

Pivovar Samson v Českých Budějovicích, který patří do belgicko-brazilské společnosti AB InBev (ABI), měl loni výstav přes 91.000 hektolitrů. Meziročně vzrostl o 3000 hektolitrů. Ztráty dané koronakrizí pomohl zmírnit i vývoz, jenž stoupl o 3,5 procenta. Letos Samson investuje přes 30 milionů Kč, zmodernizuje sudovou i lahvovou linku. ČTK to řekl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.

Kvůli tomu, že byly loni část roku zavřené restaurace, se snížil odbyt sudového piva v řádu několika tisíc hektolitrů. "Zaměřili jsme se proto na prodej lahvového piva a byl to krok správným směrem. Ztráty způsobené pandemií pomohl mírnit i export, který meziročně vzrostl o 3,5 procenta," uvedl ředitel. Rostoucí výstav považuje za úspěch. Při jarní koronakrizi zastavil pivovar dočasně linku na stáčení piva do sudů. Pivo ale likvidovat nemusel, asi 1500 sudů, které měl na skladě, prodal díky slevám, uvedl již dříve ředitel.

Letos pivovar zmodernizuje sudovou stáčecí linku. Zlepší i technologii chlazení. "Pro lahvovou linku pořizujeme automatickou paletizaci přepravek a kartonů a v souladu s naší dlouhodobou strategií budeme dál investovat do vybavení laboratoře či technologií pro precizní kontrolu výrobního procesu," uvedl ředitel.

Samson rovněž předělal prodejnu v areálu, kde nabízí i nepasterovaný ležák. Připravená je turistická prohlídková trasa pivovarem, vede přes historickou humnovou sladovnu a podzemím. Samson také chystá zahradní restauraci v části areálu, která přiléhá k relaxační zóně Malého jezu. Pořídí i výčepní zařízení a venkovní stánky pro své zákazníky, kteří budou pořádat venkovní akce.

V roce 2019 měl pivovar s 80 zaměstnanci tržby 98,7 milionu Kč a skončil ve ztrátě po zdanění 72,1 milionu. Ke konci roku 2019 dosáhla ztráta za všechna minulá období 357,4 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Letos plánuje tržby 101,9 milionu a ztrátu 71,1 milionu. Až do roku 2023 nečeká, že se ze ztráty dostane. K prosinci 2019 měl pivovar daňově uznatelnou ztrátu 303,4 milionu Kč. Vyplývá to z posudku, který vypracovala společnost KPMG.

AB InBev koupila pivovar v roce 2014 od společnosti Taurus One Limited se sídlem na Kypru. ABI dosud do Samsonu investovala téměř půl miliardy korun. Samson vyváží téměř do 20 zemí, asi polovinu produkce. Skupina AB InBev vyrábí piva Budweiser, Stella Artois, Corona, Foster's, Leffe či Löwenbräu. Na globální produkci piva se podílí téměř čtvrtinou.

Pivo na ex je na žízeň, ne na chuť

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Novinykraje.czAutor:Jan MatoušekZubr

V souvislosti s pivem nelze nevzpomenout scénu z Hrabalových Postřižin, kdy paní sládková vypije na ex půllitr piva. Zeptali jsme se Ing. Nataši Rouskové, sládkové pivovaru Zubr, jak chutná pivo jí a co ji k tradičnímu českému povolání přivedlo.

Film Postřižiny určitě znáte. Vypijete pivo na ex jako paní Vašáryová?
Je škoda do sebe nalít pivo na jeden zátah. Já si pivo raději vychutnávám. Jen tak můžete skutečně ocenit jeho chuť, říz a hořkost. Není nutné nechávat pivo stát dlouho na stole, aby zbytečně teplalo, ale není třeba ani spěchat a vypít ho za pár vteřin. Každý má své individuální tempo, ale já osobně způsob pít pivo na ex určitě nedoporučuji.

Co vůbec Vy a pivo. Stala jste se sládkovou, protože Vám prostě chutná, nebo je za tím něco víc? Prozraďte…
Dá se říci, že k pivovarství jsem se dostala víceméně náhodou, i když jsem měla pivo vždycky ráda. Když jsem po gymnáziu nastupovala v Praze na Vysokou školu chemicko-technologickou, měla jsem o své budoucnosti úplně jiné představy. Původně jsem se chtěla věnovat kosmetice a výrobě parfémů. Povinná praxe na katedře kvasné chemie a bioinženýrství ale vše změnila. Seznámila jsem se s úžasnými lidmi v čele s vedoucí katedry profesorkou Gabrielovou Basařovou, která byla v oboru pivovarství mezinárodně uznávanou kapacitou, a svět piva mě nadchl. Svojí tradicí, profesionalitou a vědeckými poznatky. V té chvíli jsem pochopila, že o mé budoucnosti je rozhodnuto.

Sládek pivovaru je profese, kde dominují muži. Berou Vás jako ženu do cechu?
Naštěstí moje zkušenost je taková, že nezáleží, zda jste žena nebo muž, ale zda děláte svoji práci skutečně dobře a rozumíte jí. Dovolím si říct, že naprostá většina mých kolegů z oboru, z jiných pivovarů či odborných institucí jsou velcí profesionálové a dokážou to ocenit. Navíc, i když žen – sládkových – skutečně u nás moc není, ve výrobě například na pozicích technologa a v laboratořích jich pracuje poměrně hodně.

Jak se v poslední době mění Vaše profese? V oblibě jsou nealkoholická piva, pivní limonády… I tak nad technologií bdí oko sládka? Pardon, sládkové?
Já bych řekla, že moje profese se za těch více než 20 let sládkování příliš nezměnila, protože u nás se vždy vařilo a stále vaří tradiční spodně kvašené české pivo za použití klasických technologií. To znamená otevřené kvašení na spilce a dlouhé zrání v ležáckém sklepě při nízkých teplotách. Základ je tedy stále stejný, mění se například to, že některé procesy se automatizují, jsou řízeny počítači. Ale to neznamená, že neumíme přijít s něčím novým. Každý rok do nabídky zařazujeme limitované speciály, většinou se jedná o silnější piva výraznější chutí. Vyrábíme i nealkoholické pivo nebo ochucené pivo. Výběr je skutečně široký, aby si v něm každý mohl najít „to svoje“.

vlastně určuje sortiment nápojů v pivovaru?
Rozhodování o sortimentu, nových pivech nebo speciálních edicích je vždy kolektivní strategické rozhodnutí vedení pivovaru, tedy zejména ředitele pivovaru, obchodního ředitele a moje za výrobní část. Jedná se o dlouhodobé plánování. Už nyní například máme plán toho, co budeme vařit v příštím roce.

Kdo ochutnává? Je to jako u vinařů specifická profese?
V pivovaru nemáme jednoho „profesionálního ochutnávače“. Odpovědnost za to, zda je pivo správně uvařeno, nesu já, takže samozřejmě ochutnávání je součástí mé profese. Ale i další kolegové ve výrobě musí v určitých fázích ochutnávat. Každá várka také prochází přísnou kontrolou v laboratoři, zda splňuje všechny parametry, což je velice důležité, protože to zaručuje stálou kvalitu a jistotu, že pivo bude vždy stejné. V tomto je to u vína jiné. Ročník ryzlinku 2019 může chutnat úplně jinak než ročník 2018, i když ho vyráběl stejný vinař. Pivo, které se prodává pod jednou značkou, musí chutnat vždy stejně, ať se jedná o jakoukoliv várku.

Umíte natočit na jeden tah třeba hladinku?
Způsob čepování je často dán regionálními a místními zvyklostmi a ovlivňujeme tím obsah CO2 v pivu, který určuje říz piva i jeho pitelnost. A každému pivaři může vyhovovat něco jiného. Pokud bych měla dát doporučení, pak by to bylo čepovat pivo natřikrát, což odpovídá regionální tradici a dle naší zkušenosti tak docílíme optimálního řízu a správné pitelnosti. Je to i způsob, který odpovídá tradici českého pivovarnictví. Pivo s pořádnou hustou čepicí přeci krásně vypadá. Ale i načepovat hladinku samozřejmě zvládnu. Je potřeba myslet také na to, že nejen to, jak je pivo načepované, ovlivňuje jeho chuť. Důležitá je samozřejmě také čistota pivního skla, správně sanitované výčepní zařízení, vhodný hnací plyn i to, jak byl sud uskladněn.

Co názor pivařů a hostinských, kam pivo dodáváte? Teď nemyslím cenu, ale chuť…
Vždy platilo staré známé pořekadlo, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. Což znamená, že pokud bude pivo uvařeno sebekvalitněji, ale nebude o něj dobře postaráno tam, kde se čepuje, může to kvalitu a chuť piva zásadně pokazit. Proto se snažíme být v péči o pivo hospodským co nejvíce nápomocní. Ať už se jedná o pravidelné sanitace výčepního zařízení nebo proškolování. Na kvalitu piva má vliv řada faktorů, od uskladnění sudů, přes jejich krátkou výtoč, až po čistotu pivního skla a správnou teplotu. Pokud je vše dodrženo tak, jak se má, pak máte jistotu, že pijete pivo v té nejlepší možné kvalitě. A pak si ho mohou pochvalovat nejen hostinští, ale i štamgasti.

Máte některá piva raději? Třeba vícestupňová nebo tmavá?
Osobně preferuji tradiční české pivo vyrobené klasickým výrobním postupem. Druh piva volím podle příležitosti. Ale kdybych měla říct, které je moje nejoblíbenější, pak to bude jedenáctistupňový ležák Zubr Grand. Myslím, že ten se nám opravdu povedl, což potvrzuje i fakt, že je pravidelně oceňován na odborných degustačních soutěžích, kde v porotách sedí pivovarští odborníci a zástupci jiných pivovarů.

Během dne asi i ochutnáváte. Do práce a z práce chodíte pěšky?
Ochutnávání neboli degustování neznamená konzumaci – jedná se opravdu o pár loků, během kterých musíte posoudit a rozhodnout, zda je v pivu vše v pořádku. A neděje se ani každý den. Samozřejmě se během dne pohybuji ve výrobě, abych dohlížela na to, že vše běží, jak má. Některé dny třeba celé strávím i v kanceláři papírováním, chystáním rozpočtů, plánů výroby, investic, jednáním s dodavateli surovin či vymýšlením nové receptury. Práce sládka je velmi pestrá.

Na prvního máje do hospody? Podnikatelé vybízejí vládu, aby je nechala fungovat

Publikováno:před 7 dnyZdroj:CNN PrimaAutor:Petr Musil

Zástupci Hospodářské komory České republiky vyzvali vládu, aby s podnikateli začala jednat o rušení plošného uzavření hospod, restaurací, obchodů a dalších zařízení ze sektoru služeb. Podnikatelé jsou prý schopni sami regulovat svůj provoz tak, aby byl bezpečný a nestal se semeništěm šíření koronavirové nákazy.

„Nevidím důvod, proč by člověk, který je očkovaný nebo se ráno otestuje v zaměstnání, nemohl večer zajít na zahrádku na pivo, pro knihu do knihkupectví nebo se nechat ostříhat u kadeřnice,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle něho podnikatelské organizace chtějí s vládou projednat vlastní pravidla pro bezpečnou návštěvu provozoven a po státu rovněž požadují, aby těm, kteří se tato pravidla zavážou dodržovat, umožnil provozovnu otevřít. A to už od 1. května.

Připravili jsme přísná pravidla
„Máme připravena přísná režimová opatření a ve spojitosti s aplikací a nošením respirátorů všude, kde je to možné, věříme, že to umožní mnohem bezpečnější fungování a sníží riziko mobility,“ doplnil Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Komora prý se zástupci státu jedná, a to zejména prostřednictvím náměstka ministerstva zdravotnictví Martina Havrdy nebo hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. „Věříme, že pan ministr Arenberger si uvědomí, že naskočil do rozjetého vlaku a že není možné se ještě dva měsíce rozhlížet a čekat,“ řekl Tomáš Prouza CNN Prima NEWS, a vyjádřil tak jistý optimismus, že stát výzvu podnikatelů vyslyší. „Uvidíme,“ dodal.

Hospodářská komora pravidla shrnula pod označení „Bezpečná provozovna. V nich se podniky zavazují, že nastaví vzdálenost mezi stoly v restauraci, omezí počtu zákazníků na metry čtvereční nebo že budou dbát na dodržování zvýšených hygienických podmínek.

Aplikace pro bezpečné otevření
„Ani podnikatelé si totiž nepřejí bezhlavé rozvolnění, kvůli kterému by museli za chvíli znovu zavřít. Chceme proto po státu, aby s námi jednal o rozumných pravidlech pro to, abychom dlouhodobě a udržitelně mohli konečně po více než roce podnikat,“ dodal Dlouhý. Podnikatelé jsou podle Dlouhého připraveni v jednotlivých sektorech služeb provést po vzoru zahraničí piloty, na nichž by se bezpečné fungování provozovny otestovalo.

Pomoci s urychleným otevíráním provozoven by mohla mobilní aplikace, v níž by si zákazníci ve svém okolí vyhledali podniky, které se pravidla zavázaly dodržovat, a zároveň by prokazovala bezinfekčnost samotného zákazníka. Tím by měl do provozovny umožněn vstup.

„Se zástupci státu máme dohodnuto propojení jejich Covid pasu a naší aplikace Bezpečná provozovna, což by umožnilo velmi rychle vytvořit mezi zákazníky a poskytovateli těchto služeb místo bezpečí a důvěry,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který v minulosti pracoval na elektronizaci veřejné správy a podílel se na vzniku CzechPointů nebo datových schránek. Zmíněná aplikace má být podle Zajíčka hotova na začátku května.

Černý Bernard je zlatý. Dvakrát.

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Life4you.czBernard

Hned dvěma zlatými medailemi v kategoriích Schwarzbier a Dark/Dunkel porotci ocenili Černý ležák. „V soutěžích je to naše nejúspěšnější pivo, má už bezmála devadesát ocenění z celého světa, z toho 37 zlatých medailí a prvních míst. Přikládáme to jeho výrazné chuťové odlišnosti, která se líbí jak zákazníkům, tak odborníkům. Je to prostě jiné tmavé pivo,“ říká k úspěšnosti nápoje vrchní sládek Josef Vávra. Černý ležák v humpoleckém pivovaru vaří ze čtyř druhů sladů a do piva přidávají jemné kvasnice, díky nimž pivo sekundárně dokváší přímo v lahvi.

Další zlatou medaili získal pivovar za nealkoholické pivo Bernard s čistou hlavou v kategorii Non-Alcoholic Beer. „Chuťově je téměř k nerozeznání od piva alkoholického. Příjemně hořkou chuť piva, výraznou chmelovou vůni a bohatou pěnu získává díky výrobnímu postupu,“ vysvětluje Josef Vávra.

Stříbrná medaile v Lyonu v kategorii Red and Amber Lager čekala na Jantarový ležák. Ideální volba pro milovníky řezaného piva. „Pro toto pivo je charakteristická příjemná hořkost v harmonii s jemnou karamelovou vůní a plnou chutí. I toto pivo při stáčení obohacujeme jemnými kvasnicemi a to pak podruhé dokváší přímo v lahvi,“ dodává k dalšímu úspěšnému pivu vrchní sládek Josef Vávra.

Porotci mezinárodní soutěže The Concours International de Lyon ochutnávají a hodnotí více než 7 500 piv, lihovin a vín z celého světa. Piva se hodnotila v 60 kategoriích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2021 15:298.869/8.869