Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

„450“ je nejlepší světlý ležák českého typu na světě

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Mimořádného úspěchu dosáhl na letošní světové degustační soutěži World Beer Awards prémiový svijanský ležák „450“, který byl vyhlášen za vůbec nejlepší světový světlý ležák českého typu (World's Best Lager Czech-style Pale). Současně si stejně jako loni odnesl i titul absolutního národního vítěze v této kategorii.

Dvě stříbrné ceny v letošním ročníku soutěže získaly Svijanská Kněžna 13 % (kategorie Tmavý ležák) a Svijanský Baron 15 % (kategorie Silných piv). Ve skupině plzeňských ležáků uspěly Svijanský Rytíř 12 % a Svijanský Kníže 13 % - oba si z ní odnesly bronzovou plaketu.

The World Beer Awards je celosvětová soutěž, která vybírá nejlepší představitele různých mezinárodně uznávaných druhů piv, uděluje jim ceny a v celosvětovém měřítku propaguje tato nejlepší světová piva u spotřebitelů a obchodníků. Hodnotitelská komise se skládá z několika desítek předních světových znalců piva. Letos se ceny The World Beer Awards vyhlašovaly v první polovině září a členové jury v nich hodnotili víc než 2200 piv z více než padesáti zemí. Poprvé v historii soutěže ovšem za pivy kvůli koronavirové krizi necestovali, ale naopak jim byly soutěžní vzorky piva zasílány.

„Prémiový ležák „450“ je naše chlouba už od roku 2014, kdy jsme jej poprvé uvařili na oslavu 450. výročí založení Pivovaru Svijany,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Jako jeden z nejstarších, celou dobu pracujících českých pivovarů si podle něj pro oslavu zasloužil pivo skutečně výjimečné, proto na jeho výrobu použili jen ty nejlepší suroviny ─ od vybraných humnových sladů až po Žatecký poloraný červeňák z jeho vlastních chmelnic. Obrovskou péči pivovar také věnoval a věnuje náročnému výrobnímu postupu a pečlivě si hlídá i vybrané restaurace, v nichž se „čtyřistapadesátka“ čepuje. „Velice nás proto těší, že nakonec došla světového uznání v podobě významného ocenění od předních světových odborných degustátorů,“ dodal Roman Havlík.

Titul nejlepšího světového piva plzeňského typu nedávno získala i další dvě svijanská piva, a to v jiné světové soutěži - World Beer Idol. Loni si z ní toto ocenění odnesla Svijanská Desítka, letos Svijanský Máz 11 %. „Jakkoli jsou pro nás nejdůležitější reakce běžných spotřebitelů a našich fanoušků, všechna tato ocenění nás velice těší a motivují, abychom pokračovali v nastoupené cestě. Dokazují totiž to, že jsme se před více než dvaceti lety při záchraně pivovaru rozhodli správně, když jsme na rozdíl od většiny jiných větších pivovarů vsadili na skutečně tradiční české výrobní postupy,“ uvedl sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

I letos se chystají Dny českého piva

Publikováno:včeraZdroj:České nápoje

V posledním zářijovém týdnu proběhne už osmý ročník Dnů českého piva, které mají za cíl podpořit českou hospodu a čepované pivo. Od 23. do 30. září mohou zákazníci ochutnat v několika tisících hospodách limitované várky pivních speciálů, které pro ně uvařily pivovary a minipivovary při příležitosti oslav svátku sv. Václava, patrona českého piva. Dny českého piva jsou také další příležitostí pro konzumenty, aby přišli a podpořili svou oblíbenou hospodu a restauraci v období, kdy se kvůli koronavirové krizi potýkají s největším propadem příjmů za několik dekád.

„Česká hospoda byla, je, a věříme že i v budoucnu zůstane centrem společenského života ve městech i na vesnicích. Když se lidé koncem května vraceli po třech měsících do hospod, uváděli jako hlavní důvod své první návštěvy touhu potkat se s kamarády, posedět s rodinou a přáteli,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. „V hospodě se po stovky let slaví svatby, narození, je to místo, kde vznikají přátelství a kde se možná trochu nadneseně tvořily dějiny. Proto chceme i letos, v období, které setkávání lidí příliš nepřeje, pozvat milovníky českého piva, aby přišli a oslavili Dny českého piva půllitrem oblíbeného ležáku nebo pivního speciálu.“

Pivovary a minipivovary i pro letošní Dny českého piva a oslavu svátku svatého Václava navaří limitované várky pivních speciálů, které budou v příštích dnech připravené na čepech jejich hospod a restaurací.

Co letos například pivovary připravily?
●Pivovary Lobkowicz připravily Sváteční ležák sv. Václava, nefiltrovaný ležák z pivovaru Rychtář, chmelený hlávkovým žateckým chmelem. Sváteční ležák sv. Václava se vyznačuje lehkým zákalem způsobeným kulturními kvasinkami, s příjemnou hořkostí, vysokým řízem a výbornou pěnivostí.
●Svijany uvaří oblíbený jantarový ležák DUX, který bude na čepu vybraných více než dvou set svijanských restaurací a 28. září jej pak budou moci ochutnat i návštěvníci Svatováclavských slavností přímo na Zámku Svijany. DUX patří mezi silnější piva – obsahuje 5,5 procenta alkoholu. Jantarovou barvu a vyváženou hladkou chuť mu dává kombinace vybraných humnových sladů, jemnou chmelovou hořkost zase žatecký chmel odrůdy Sládek doplněný tradičně pěstovaným Osvaldovým klonem Žateckého poloraného červeňáku z vlastních chmelnic.
●Pivovar Ostravar připravil speciál ze spilky, který vařil už ve svých počátcích, na přelomu 19. a 20. století. Sváteční pivo jménem Halla patří do kategorie piv typu Märzen, které je silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a má jemnější a hladší chuť. Slavnostní stáčka proběhne 24. září v Tankovně U koně v Ostravě. Slavnostní narážení pak i na několika dalších místech.
●Národní pivovar Budějovický Budvar nabídne ve svých hospodách nefiltrovaný ležák Budvar 33. Zároveň spolu s minipivovarem Cobolis Ládví zve na soutěž kapel z Prahy 8, které se konají v pátek 25. září 2020 v pivovaru Cobolis Ládví.
●Pivovary Holba, Litovel a Zubr letos nabídnou pivní speciály a v téměř 250 zejména moravských podnicích bude pro hosty připraveno Svatováclavské menu vyladěné k pivu, případně malé pivo ke každému hlavnímu jídlu či 2 piva za cenu jednoho.
●Pivovar Holba uvařil výrazně hořký Svatováclavský nepasterovaný ležák. Jde o filtrované světlé pivo, které má díky nové odrůdě chmele nečekanou hořkost. Litovelský sládek zase připravil nefiltrovaný, třikrát chmelený ležák Litovel Václav. Spojuje se v něm jedinečná chuť, harmonická hořkost a správný říz.
●V Zubru na počest svatého Václava uvařili ležák Zubr Extra hořký 12,5 %. Je to pivo s výraznou intenzívní hořkostí, výrazným chmelovým aroma a lahodnou chutí, uvařený podle tradiční receptury z několika vybraných odrůd českého chmele.

Tradice Dnů českého piva byla založena v roce 2013 na počest svatého Václava, který je coby český kníže a světec považován za hlavního patrona české země. A protože je zároveň patronem pivovarníků, tak i oslava českého piva každoročně připadá na konec měsíce září, kdy svůj svátek slaví právě Václavové. Knížete Václava uctíval i císař Karel IV., který ho v roce 1375 jmenoval patronem sládků a pivovarníků.

Baví nás experimentovat a posouvat hranice, říká Ondřej Husák

Publikováno:včeraZdroj:Brněnská DrbnaAutor:Barbora Povišerová, Michael Da

Víte, co je kyseláč? Možná vás překvapí, že nejde o druh kyselých ryb ani o odrůdu ovoce. Jen málo kdo by určitě hádal, že se pod tímto pojmenováním skrývá typ piva. Tedy pokud není pravidelným návštěvníkem Rodinného pivovaru Zichovec. Právě tam si výrobu kyseláče oblíbili. Nejen o tom jsme si povídali s Ondřejem Husákem, který je spolumajitelem pivovaru.

Jak vznikla myšlenka otevřít si vlastní pivovar?
Prvotní myšlenka byla táty. Měl sen vrátit něco obci, ve které prožil celý život. Chtěl vybudovat místo, kde se budou setkávat místní, ale i přespolní. Kde si budou moci zahrát badminton nebo zajít na ples. Do té doby jsme žádné takové prostory na Zichovci neměli a tak slovo dalo slovo a za pár let na zelené louce vyrostla restaurace s pivovarem, společenským sálem a penzion. Vybudoval se i nový obecní úřad, který se vyměnil za starý, ve kterém je nyní školka. Pivovar byl původně jen doplněk celého projektu, ale postupem času se z něj stala naše vášeň.

Mimo jiné provozujete pivobus? Co si pod tím představit?
Čtyři roky zpět jsme koupili městský autobus, který se předělal na pojízdnou hospodu. Pivobus využíváme při různých akcích, pivních festivalech nebo si ho lidé můžou pronajmout na svou soukromou akci. Příští rok plánujeme pivobus tour po deseti českých městech, abychom se dostali blíže k zákazníkům, mohli s nimi komunikovat napřímo a poznat blíže region, kam naše pivo dodáváme. Bude to jízda!

Na jaká piva se zaměřujete?
Vaříme piva, která chutnají hlavně nám. Zní to trochu sobecky, ale tato volnost nás ohromně baví. Nejsme ničím svázáni, když máme chuť na pšenici, tak uvaříme pšenici. Inspirace je po celém světě opravdu hodně a nemusí to být jen v segmentu piva. Hledáme vhodné spojení chutí a dílčích surovin. Koktejly, dezerty nebo jiné nápoje jsou také širokým zdrojem inspirace. Samozřejmě, že zpětná vazba od zákazníků je pro nás to nejcennější a rádi si nejen o našich pivech s nimi povídáme. Pár nových piv takto vzniklo.

Co je to vlastně kyseláč?
Kyseláč je hlavně velká dobrota. Jak jsem zmínil výše, tady už se charakterem trochu blížíme koktejlům či jiným nápojům. Název napovídá, pivo je kyselé a přidává se do něj velké množství ovoce, kterým se opravdu nešetří. Hořkost je potlačena na minimum. Díky tomu je pivo velmi osvěžující, ovocité s příjemnou kyselostí. Jen varuji, jak si kyseláče oblíbíte, není už cesta zpět!

Jak se přizpůsobujete trendu nealko piv?
Nealkoholické pivo je technologicky velmi složité na výrobu a vzhledem k tomu, že naše piva nechceme pasterizovat, tak jsme si k nealkoholickým pivům zavřeli dveře. Ale piva nízkoalkoholická nás zajímají moc. S alkoholem 1 – 2% pivo bude stále velmi lehké, ale už bude mít základ, na kterém můžeme vystavět velmi intenzivní chmelové aroma. Chtěli bychom lidem dopřát stejný chuťový zážitek jako u našich velmi chmelených piv jen s nižším obsahem alkoholu. Tento směr nás moc baví.

A co taková ochucená piva?
Suroviny jako ovoce, kokos, kakaové boby či vanilkové lusky jsou u nás stejně doma jako chmel, slad či kvasnice. Všechny suroviny používáme ve své základní podobě, extrakty u nás nehledejte. Máme rádi intenzivní chutě a tak se snažíme přistupovat i k pivu. V tomto má pivo oproti vínu ohromnou výhodu. Množství dalších surovin, které můžeme při výrobě použít je opravdu mnoho. Od ovoce, přes ořechy po koření atd. Již jsme pracovali například s pomeranči od přátel ze Sardinie, javorovým sirupem z malé farmy z Kanady nebo se skvělou kávou z pražírny Doubleshot. Je to radost!

V pivovaru jsem viděla velké množství dřevěných barelů, předpokládám, že jsou plná piva?
Přesně tak. Touto cestou, piv dozrávaných v použitých dřevěných barelech po nejrůznějších destilátech či vínu, jsme se vydali již před 5 lety, kdy jsme začínali se dvěma sudy. Pamatuji si jako by to bylo dnes, když jsme přivezli náš první sud od portského vína a stále v něm byl ještě litr naprosto úžasného portského. Pěkně jsme se zdegustovali. Tento rok jsme po 5 letech začali prodávat první piva, která zaznamenala velký úspěch. Barelová piva jsme chtěli odlišit od naší klasické nabídky, a proto jsme se spojili s úžasnými českými výtvarníky a grafiky, kteří nám pro každé pivo namalovali obraz, který pak zdobí celou láhev. Piva zrála 18 měsíců až 3 roky v sudech od burbonu, laphroaig čí vínu.

Jak vznikla spolupráce s Budějovickým Budvarem a co vám přináší?
S Alešem Dvořákem jsme se znali již delší dobu a nikdy jsem si nemyslel, že budeme jakýmkoli způsobem spolupracovat s větším pivovarem. V Budvaru je ale skvělá parta lidí, a to byl hlavní důvod, proč jsme do toho šli. Díky Budvaru se také dostaneme do nových hospod a na zajímavé akce po celé České republice.

Jaké jsou plány do budoucna?
Hlavním naším cílem do budoucna je udržet kvalitu. Zní to jako klišé, ale pokazit se může spousta věcí a sešup dolů je pak velmi rychlý. Do konce roku bychom měli mít vlastní laboratoř, která nám v této věci zásadně pomůže. Koronavirus nám ukázal, že je důležité být i online, takže v současné době pracujeme na novém e-shopu, který bude do budoucna jedním z klíčových prodejním kanálů. Spouštět by se měl začátkem listopadu a těšit se můžete i na pivní předplatné či pivní klub. Pracovní verze se nám moc líbí a už se těšíme, až to spustíme.

Váš pivovar slaví osmé narozeniny. Jak se pivovarnická branže za ty roky proměnila?
Myslím, že se proměnila velmi výrazně. Před osmi lety zde bylo minimum jiných piv, než jsou ty spodně kvašená. Postupem času se začaly objevovat nové pivní styly a v poslední době jsou velkým trendem kyseláče, New England IPA či barelová piva. Lidé začínají být více otevřeni novinkám a pivo pro ně přestává být jen nápojem pro uhašení žízně.

Pivo v PETu? Ano nebo ne?
Jsem proti stáčení piva do plastových lahví, které nejsou určené k rychlé konzumaci. Z hlediska klasické distribuce to pro nás nedává smysl a věřím, že si pivo zaslouží kvalitnější obaly, jako jsou třeba plechovky. Ty jsou z kvality po sudovém pivu tím nejlepším obalem. Do plechovky totiž neproniká světlo, ani kyslík jako tomu je u skleněné láhve.

Pivovary připravují speciály na slavnosti piva, bude jich méně

Publikováno:včeraZdroj:Seznam ZprávyAutor:ČTK

České pivovary si i letos podobně jako v minulých letech připravily na Dny českého piva speciály, které nabídnou tisícovky restaurací.
Článek

Kvůli koronaviru se ale omezily prohlídky pivovarů a debaty se sládky, sdělila dnes ČTK výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Speciálů se také nevyrobí tolik jako v minulosti, protože pivovary se obávají vařit větší množství zvláštních piv, neboť je podle ní možné, že stát restaurace podobně jako na jaře kvůli koronaviru zavře. Zapojených pivovarů je také méně. Slavnosti piva budou trvat od středy 23. září do konce měsíce.

„Od 23. do 30. září mohou zákazníci ochutnat v několika tisících hospodách limitované várky pivních speciálů, které pro ně uvařily pivovary a minipivovary při příležitosti oslav svátku sv. Václava, patrona českého piva,“ uvádí svaz. Pivovary také vyzývají zákazníky, aby přišli podpořit čepované pivo a restaurace.

Začátkem října pak bude chtít svaz zveřejnit svou vizi k záchraně české gastronomie. „Česká hospoda byla, je a věříme, že i v budoucnu zůstane centrem společenského života ve městech i na vesnicích. Když se lidé koncem května vraceli po třech měsících do hospod, uváděli jako hlavní důvod své první návštěvy touhu potkat se s kamarády, posedět s rodinou a přáteli,“ dodala Ferencová.

Například Pivovar Svijany připravuje pro své fanoušky pivo Dux. „Je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Patří mezi silnější piva - obsahuje 5,5 procenta alkoholu. Jantarovou barvu a vyváženou hladkou chuť mu dává kombinace vybraných humnových sladů, jemnou chmelovou hořkost zase žatecký chmel odrůdy Sládek doplněný tradičně pěstovaným Osvaldovým klonem Žateckého poloraného červeňáku z našich vlastních chmelnic,“ přibližuje sládek pivovaru Petr Menšík.

Pivovary Lobkowicz připravily Sváteční ležák sv. Václava z pivovaru Rychtář chmelený hlávkovým žateckým chmelem. Ostravar pak má sváteční pivo Halla typu Märzen. Budějovický Budvar nabídne nefiltrovaný ležák Budvar 33, ve spolupráci s minipivovarem Cobolis pak zve na soutěž kapel z Prahy 8, která by měla být v pátek 25. září.

Moravské pivovary Holba, Litovel a Zubr nabídnou speciály, ve skoro 250 podnicích bude pro hosty připravené speciální menu vyladěné k pivu, případně malé pivo k hlavnímu jídlu zdarma.

České pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun, uvedla studie Centra ekonomických a tržních analýz. Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728 000 hektolitrů. Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily o zhruba 794 milionů korun.

Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Z hlediska obalů si loni prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent.

Kam na pivo v Bruntále? Žízeň uhasíte Hasičem

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Deník.czAutor:Filip LukešHasič

Pivovar Hasič v Bruntále je jedním z mála regionálních pivovarů, který se specializuje na výrobu domácího piva. S využitím místní sladovny vaří nefiltrovaný a nepasterizovaný mok, který rozváží do několika restaurací. V budově bývalé textilní továrny, kde se pivovar nachází, je také pivní bar a vzorková prodejna.

První zmínka o pivovarnictví na území Bruntálu pochází z 13. století, kdy město s nejstarší zakládací listinou v českých zemích získalo právo vařit pivo. V této době zde bylo dokonce 109 právovárečných domů. Podle pověsti zřídil panský pivovar v Bruntále v letech 1556–1557 Jan starší z Vrbna.

Další pivovar byl založen v roce 1653 Řádem německých rytířů, jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Pivovar byl pak zmodernizován Evženem Habsburským, ale to až v roce 1911. Po druhé světové válce byl sloučen s lihovarem a v roce 1955 definitivně zrušen.

Nová kapitola bruntálského pivovarnictví se začala psát v roce 2015, kdy byl v prostorách bývalé textilní továrny v centru města otevřen minipivovar Hasič. Ten je vybaven moderní technologií pro vaření piva klasickým způsobem.

„Od průmyslových pivovarů se lišíme zejména kvalitou a dodržováním starých receptur na výrobu piva při použití klasické technologie otevřené spilky a ležáckých tanků, které jsou řízené počítačem. Místní pivo neprochází pasterizací, ani se nefiltruje,“ dušují se provozovatelé pivovaru.

A jaké pivo z Pivovaru Hasič můžete ochutnat? Dělají tu samozřejmě klasický světlý ležák, jehož vyšší hořkost je dosažena trojitým dávkováním chmele. Dalšími produkty hodnými pozornosti jsou výčepní desítka a polotmavý ležák. Místní černé pivo nese název Funebrák, svrchně kvašená piva typu ALE jsou například Kazbek, Amarillo, Zubatá žába nebo Žhář. Vaří tu i šestnáctistupňové belgické pivo nebo různé ovocné speciály.

Pivovarníci střízliví. Propad mírní jen vyšší prodeje lahvového a plechovek

Publikováno:před 3 dnyZdroj:E15.czAutor:Daniel Novák

Pivovary mají zatím letos daleko k výkonům z minulých let. Odbytu sice pomáhá prodej piva v lahvích a plechovkách, ale ani ten nedožene výpadky poptávky způsobené koronavirovými zákazy pro restauratéry. Špatná sezóna se odráží i na hospodářských výsledcích vlastníků největších tuzemských pivovarských skupin.

„Letošní produkce piva bude zcela jistě nižší než v loňském roce. Ztráty, které pivovary utržily v období uzavření hospod, nebude možné do konce roku dohnat. Celkově se letos daří prodeji baleného piva, kde předpokládáme mírný meziroční nárůst. Proti tomu jde výrazný propad prodejů čepovaného piva, zejména v období březen-červen. Velký propad jsme zaznamenali také v exportu,“ sdělila Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pokles odvětví následuje po rekordním roce 2019, kdy tuzemští pivovarníci uvařili 21,6 milionu hektolitrů zlatavého moku. Už minulý rok se však prohloubil dlouhodobý trend, kdy se mnohem víc piva prodalo v obchodech než v restauracích. Podíl hospod na celkovém odbytu klesl na 35 procent. Letos se rozdíl podle pivovarníků ještě zvětší.

Soud v Hradci Králové zastavil spor o prodeji pivovaru v Náchodě

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Hradecká DrbnaAutor:ČTKPrimátor

Krajský soud v Hradci Králové zastavil soudní řízení ve sporu o platnost prodeje městského pivovaru v Náchodě z roku 2009. Společnost Pivovar Holba, která se domáhala zrušení prodeje, stáhla žalobu. Žalobce, Pivovar Holba, byl neúspěšným uchazečem v tendru a domáhal se neplatnosti původní smlouvy. Pivovar v Náchodě koupila od města liberecká společnost LIF.

"Soudu bylo v této věci doručeno zpětvzetí žaloby, usnesením vydaným 14. září tak bylo řízení zastaveno. Účastníci řízení uvedli, že mezi nimi došlo k mimosoudní dohodě, a navrhli proto zastavení soudního řízení. Obsah dohody neznáme, ke schválení smíru soudem nedošlo, dohodli se sami," řekl mluvčí krajského soudu Jan Kulhánek.

Proti Pivovaru Holba v pozici žalovaných u krajského soudu stály Město Náchod, společnost LIF a během řízení k nim přistoupila společnost Primátor. Další líčení se u hradeckého krajského soudu mělo konat dnes.

Dohodu, která umožnila ukončení dlouholetého sporu, uzavřely Město Náchod, společnost LIF a Pivovar Holba, v červenci trojstrannou smlouvu podpořili náchodští zastupitelé. Součástí dohody bylo také to, že Náchod od společnosti LIF získá dar ve výši jednoho milionu korun jako kompenzaci soudních výloh. Na ukončení sporu se již dříve obě firmy dohodly.

"Soudní výlohy, které se týkaly celé kauzy, nás vyšly na téměř dva miliony korun, proto alespoň dohoda o částečné kompenzaci soudních výloh. Dohodu všechny tři strany přivítaly," řekla mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Krajský soud v kauze vynesl v letech 2011, 2012 a 2017 tři rozsudky a ve všech žalobu Pivovaru Holba zamítl. Pivovar Holba následně vždy uspěl s odvoláními u vyšších soudů.

Město pivovar, který nyní nese název Primátor, prodalo za 150 milionů korun liberecké firmě LIF. Smlouva byla podepsána v únoru 2009. Od té doby se o pivovar vedl soudní spor. Pokud by soudy smlouvu označily za neplatnou, hrozilo, že by si LIF a město musely vrátit peníze a pivovar.

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není

Publikováno:před 3 dnyZdroj:PražskýDEN.czAutor:Tomáš Marný

Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

Už staří Peršané milovali pivo tak, že v jejich zákonech existoval trest utopením pro sládka, který uvařil špatné pivo. A Vikingové pro změnu věřili, že v jejich posmrtném království, Valhalle, žije obrovská koza, z jejíhož vemene prýští nekonečné proudy piva pro chrabré válečníky. Na počátku pivo vyráběly výhradně ženy. Teprve až s výstavbou velkých pivovarů převzali jeho výrobu muži.

Egyptští dělníci, kteří stavěli velké pyramidy v Gíze, dostávali jako odměnu až 4 litry piva denně. A v Egyptě byla také zaznamenána první dopravní nehoda po konzumaci piva – už 2 tisíce let před naším letopočtem. Pivem posilněný vozataj tehdy přejel kněžku z chrámu bohyně Hathor.

Trest byl opravdu krutý, vozku ukřižovali na dveřích hospůdky, kde mu pivo prodali. Staří Egypťané také byli první, kdo začal plnit pivo do lahví. První lahvové pivo v Čechách se objevilo až v roce 1841 ve staroměstském pivovaru U Křížovníků.

Počátky piva v Evropě
Nejstarší pivovar v Evropě, Weihenstephan, který se nachází nedaleko Mnichova, vyrábí pivo již od roku 1040.

Slovo „pivo“ pochází ze staroslověnštiny a znamená v překladu „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. První pivo na našem území se začalo vyrábět v Břevnovském klášteře v Praze kolem roku 993, kdy byl vysvěcen druhým českým biskupem Vojtěch. Právě on pak ale výrobu piva zakázal.

Tradice výroby se následně obnovila až rozhodnutí papeže Inocence IV., pro kterého zrušení zákazu pro „bohabojné a pivo milující Čechy“ vyprosil král Václav I. (1230–1253). Ve Zlaté bule císaře Karla IV. se pak právo vařit pivo přiznává všem občanům měst bez omezení.

Pivo v českých zemích
Dříve se i u nás vařilo pivo velmi husté, připomínající spíše polévku, a ve velkém se používalo na vaření. Připravovaly se z něj různé kaše nebo se v něm dusilo maso a zvěřina.

O nadměrném pití piva v Čechách a problémech spojených s opilostí svědčí i to, že již v jedenáctém století byly stanoveny přísné tresty pro krčmáře, kteří přechovávali opilce. Hrozilo jim rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy nebo pranýřování na veřejném místě.

Pivo ve světě
Nejvíce piva na světě se vyrábí v Číně, na druhém místě je USA a třetí místo pak patří Rusku. Tam až do roku 2011 pivo dokonce nebylo vůbec považováno za alkoholický nápoj.

I když Čechům zatím stále patří prvenství v pití piva, nejvíce druhů a pivních značek se vyrábí v Belgii. Zde také vzniká nejdražší vyráběné pivo na světě – La Vielle Bon Secours. Jedna lahev stojí asi 25 tisíc korun. Až do roku 1970 bylo točené pivo běžně podáváno i v belgických školách. Nejsilnější uvařené pivo pak má přes 67,5 % alkoholu.

Zvířata se mohou chmelem otrávit
Obecně platí, že čím tmavší pivo, tím větší je obsah alkoholu. Základem dobrého piva je vedle kvalitního obilného sladu i chmel, ten nejlepší na světě pak samozřejmě pochází z Čech.

Pivo se dá ale vařit i bez chmele. Překvapivé možná je, že pro téměř všechny domácí mazlíčky je chmel jedovatý. Chmel zároveň patří do stejné kategorie rostlin jako marihuana.

Pokud si dopřejete více piv, než je zdrávo a ráno se probudíte s kocovinou, určitě v tom nebudete sami. V každý okamžik je na světě 0,7% lidí opilých. Ta nejdelší zaznamenaná kocovina po pivu trvala 14 dnů a podařilo se ji získat jistému Skotovi, který vypil 120 litrů piva.

Nealko Zlatý Bažant 0,0% Extra Hořké

Publikováno:před 3 dnyZdroj:České nápoje

Najpredávanejšia slovenská značka Zlatý Bažant rozširuje svoje portfólio 0,0% pív a uvádza nový Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké. Novinka je úplne bez alkoholu, charakteristická výraznejšou sladovou vôňou a vyššou horkosťou, vďaka čomu ponúka plnú pivnú chuť. Obľúbená značka tak odpovedá na dopyt zákazníkov. Prostredníctvom novinky prináša pôžitok preferovanej horkejšej chute, a to zároveň aj tým zákazníkom, ktorí sa chcú úplne vyhnúť konzumácii alkoholu.

Novinka Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je vyrobená metódou tzv. studenej, alebo inak povedané riadenej, fermentácie. Kvasenie pri tejto metóde prebieha pri veľmi nízkej teplote, vďaka ktorej kvasinky neprodukujú žiadny alkohol, no napriek tomu sa uchová typická plná pivná chuť. Výsledkom je tak pivo úplne bez alkoholu, výnimočnej chuti, ktoré je zároveň charakteristické výraznejšou sladovou vôňou a vyššou horkosťou (28 EBU).

„Novinka Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je reakciou hurbanovského pivovaru na aktuálne preferencie našich spotrebiteľov, ktorí stále častejšie vyhľadávajú pivo horkejšej chuti. Zároveň pokračujeme v nasledovaní aktuálnych, moderných trendov v životnom štýle, s čím súvisí rastúci dopyt po variantoch bez alkoholu. Pivá v ponuke Zlatý Bažant 0,0% sú určené všetkým, ktorí nechcú robiť kompromisy medzi plnou pivnou chuťou a obsahom alkoholu,“ informuje Peter Tureček, Brand manažér značky Zlatý Bažant.

Novinka tak úspešne dopĺňa portfólio 0,0% pív obľúbenej značky, ktoré dnes zároveň ponúka: Zlatý Bažant 0,0% Svetlé a Zlatý Bažant 0,0% Tmavé. Vďaka nulovému obsahu alkoholu si možno pivá Zlatý Bažant 0,0% vychutnať vo všetkých situáciách, v ktorých je tolerancia alkoholu nulová – či už za volantom, pri pracovnom obede i v práci alebo pri aktívnom športe. Jednoducho kedykoľvek a kdekoľvek.

Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je dostupný v 500 ml plechovke za odporúčanú cenu 0,96 €.

Zapíjet čokoládu pivem? Netradiční kombinace si v Belgii našla své milovníky

Publikováno:před 4 dnyZdroj:RadiožurnalAutor:Filip Nerad

Belgie je po celém světě proslavená svojí čokoládou. Neméně známá je také svým pivem. Dali byste si ale tyto dvě pochoutky dohromady? Belgičané ano. A jsou tam tací, kteří se na párování piva s čokoládou a snoubení jejich chutí dokonce specializují.

V Belgii patří mezi uznávané pivní someliéry. A když říká pro nás, myslí sebe a svého kamaráda čokolatiéra Jeana, se kterým vytváří originální pivo-čokoládové kombinace.

Na pořadí záleží
„Tohle pivo jsme spárovali se dvěma druhy čokolády. Jedna je se slanými mandlemi a ta druhá s chilli papričkami Espelette. Pikantní čokoláda se dobře snoubí s chmelovou chutí piva, slaná zase se sladovou. Jedna je vhodnější před večeří a ta druhá jako dezert,“ vysvětluje Jean.

Ještě než se dáme do ochutnávání, přibližuje mi Chris, jak si sám říká, vznik samotného nápadu na spojení piva a čokolády.

Přivedla ho na něj účastnice degustační soutěže, která kombinovala s čokoládou víno. Druhý den proto oslovil francouzského čokolatiéra, jestli by něco podobného nezkusili s pivem.

Výsledkem je už 18letá spolupráce, ze které se zrodilo několik piv uvařených speciálně tak, aby chutnaly s Jeanovou ručně vyráběnou čokoládou. Jako pivo JeanChris číslo jedna, které pro mě jeho autor otevírá.

Není čokoláda jako čokoláda
„První je 75procentní tmavá čokoláda z ostrova Svatý Tomáš se slanými mandlemi. Nejdřív ochutnáme pivo, pak čokoládu a pak zase pivo. Dělá se to tak proto, že čokoláda je mnohem tučnější, a pokud byste ji ochutnali jako první, zůstal by vám v ústech cukr a nevynikla by chuť piva,“ zdůrazňuje Chris.

„Čokoláda v tomto případě mírně potlačí chmelovou hořkost piva, aniž by ji ale úplně překryla. Ta druhá čokoláda udělá přesný opak a chuť piva ještě podtrhne,“ dodává.

Chris a Jean se scházejí jednou za měsíc, aby vyzkoušeli nová piva a nové čokolády, zda by šly k sobě. Pro toto netradiční spojení se podle Chrise hodí skoro všechny pivní styly, ale jen některé čokolády. S bílou nebo mléčnou čokoládou to prý nefunguje. A ideální podle něj nejsou ani ty prodávané v běžných obchodech.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.09.2020 22:038.438/8.438