Novinky a zajímavosti ze světa piva

Královskému pivovaru Krušovice se velmi dobře dařilo na degustační pivovarské soutěži PIVEX 2026, kde získal dvě ocenění. Ceny se předávaly v pondělí večer na slavnostním galavečeru v Kongresak.space v Brně. Vyhlášení nejlepších piv se tradičně zúčastnili pivovarníci, odborná veřejnost i představitelé města.

V soutěži ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2026 obsadilo pivo Krušovice Hořké Nealko druhé místo, a to v kategorii nealkoholických piv. V tradičně hojně obsazené kategorii světlých ležáků (celkem 17 přihlášených vzorků) bodovaly Krušovice 11 rovněž na druhém místě. Celkem se do soutěže lahvových (balených) piv přihlásilo 40 značek piv z 13 průmyslových pivovarů z České republiky. Odborní degustátoři lahvová piva hodnotili anonymně v listopadu 2025 a začátkem března 2026.

„Ocenění z PIVEXU nás v Krušovicích velmi těší a o našem pivu Krušovice Hořké Nealko to platí obzvlášť, protože se na stupních vítězů umisťuje pravidelně. Na trhu naše nealko už pár let nabízíme a spotřebitelé si je oblíbili, protože má plnou sladovou chuť, správný říz i hořkost 28 jednotek IBU. Ostatně obliba nealkoholických piv na českém pivním trhu narůstá, takže jsme rádi, že našim spotřebitelům můžeme nabízet tak kvalitní produkt. Druhé oceněné pivo Krušovice 11 pivaři vyhledávají pro jeho vyváženou chuť,“ uvedl k výsledkům sládek pivovaru Krušovice Ondřej Kiss. Spolu s kolegyní, vedoucí laboratoře Petrou Hahnovou Soukupovou, na místě také obě ocenění převzali.

Letos se prestižní a nejstarší degustační soutěž PIVEX konala už po čtyřiatřicáté. Osobní záštitu a garance na soutěžemi PIVEX 2026 převzali ministr zemědělství Martin Šebestyán, primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a další. Odborným konzultantem je pivovarský expert Karel Kosař. Odborným garantem degustací je po celou historii soutěží Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a jeho sladařské pracoviště v Brně.

Pivrnec vtipy: Kreslená klasika od Petra Urbana představují jedinečný fenomén českého humoru, který nejen baví, ale i přivádí k zamyšlení. Pokud jste se někdy divili, jak dokáže jeden obrázek vyjádřit tolik o naší společnosti, pak jste na správném místě. Urbanova genialita spočívá v lehkosti, s níž dokáže vystihnout podstatu lidského jednání a absurdity každodenního života. Připravte se na cestu do světa Pivrnec vtipů, kde se snoubí hravost s ostrovtipem a kde se i tak vážná témata mohou stát předmětem pobavení.

Pivrnec a jeho inspirativní příběh
Pivrnec, ústřední postava vtipů od Petra Urbana, se stal symbolem nejen českého humoru, ale i celého řetězce příběhů, které nám připomínají, jak si v těžkých časech umět zatančit na hraně absurdity. Jeho příběh je takový malý zázrak, který nás učí, že i ve smutných chvílích se může vygenerovat vtip, který rozjasní den. Pivrnec se nedá zařadit jen do kategorie „směšných postav“, ale skrývá v sobě hloubku, kterou nedokáží úplně vystihnout tradiční krabice s etikety. Nevděčnost a každodenní strasti životních situací ho tvoří tak přístupným, že se s ním snadno ztotožníme.

Pivrnec ve společnosti
Jednou z nejpůsobivějších aspektů Pivrnecova příběhu je jeho schopnost provázat se s českým folklórem a tradicemi. Jak už jistě víte, jeho nevysvětlitelné trable a nešťastné příhody zrcadlí naše každodenní boje s absurditou samotného života. Snímek Pivrnec a jeho dobrodružství každému z nás připomíná, že v neúprosné honbě za štěstím je důležité si udržet smysl pro humor a nadhled. Můžeme se i zamyslet nad tím, jak naše vlastní potíže mohou vypadat v komiksové formě – docela srandovně!

Jak nás Pivrnec inspiruje
Aktuálnost: Pivrnec nám pomáhá vidět humor v současných společenských problémech.
Odolnost: Prochází různými neštěstími, ale nikdy se nevzdává.
Relatabilita: Každý jsme někdy byli Pivrnec, když jsme čelili živelným pohromám v podobě vyhozených peněz nebo špatně učesaného účesu.

Petr Urban svou postavu Pivrnec vtiskl do českého srdce nejen jako zdroj zábavy, ale jako mentora, který ukazuje, jak se postavit i k nejtěžším výzvám. Humor je v podstatě takovým leskem na naší existenci, pomáhá nám zpracovat složité situace a překonat je s úsměvem. Tak proč nechat Pivrnecova ducha žít dál a naučit se od něj, jak brát život s vtipem a lehkostí? Jeho příběh se nese na vlnách humoru, ale má přitom obrovskou váhu a hodnotu v našem každodenním životě.

Kreslené vtipy jako kulturní fenomén
Kreslené vtipy, známé také jako „kreslené funny“, se často objevují v novinách, časopisech a na sociálních sítích. V českém prostředí se stal klasikou právě Pivrnec, postava, která nás provází humoristickými situacemi ze života. Vtipy od Petra Urbana dávají často nahlédnout do každodenní reality s nadsázkou a vtipem, který má blízko k srdci mnoha čtenářům.

Pivi, jak mnozí z nás říkají Pivrncovi, se stal nejen symbolem českého humoru, ale i zrcadlem naší kultury. Zatímco se v něm odráží frustrace a radosti ze života, tak si s lehkostí pohrává s tématy, které jsou nám blízké.

Vtipy Pivrncova typu se zaměřují na:
Jednoduchost a přehlednost: Čtenáři se mohou snadno ztotožnit s postavami a situacemi.
Lásku k české kultuře: Každý vtip často odráží lokální zvyky a tradice, čímž vytváří pocit sounáležitosti.
Kritiku společnosti: Nevyhýbá se ani ostřím dotyčným na hlavu politiky nebo jiných palčivých témat.

Pivrnec a jeho fenomén
Urbanova díla nás vyzývají k zamyšlení nejen nad jejich humornou stránkou, ale také nad tím, jak moc jsme si zvyklí brát věci příliš vážně. Pivrnec nás často nutí, abychom si uvědomili absurditu každodenního života. Nezanedbatelnou roli hrají i ilustrace – každé kreslení má svou osobitou atmosféru, která atmosféru vtipu doplňuje. Humor zde není jen pro pobavení, ale i pro osvěžení a povzbuzení k zamyšlení.

Zajímavě je, že kreslené vtipy fungují i jako „diskusní materiál“ mezi generacemi. Mnozí starší lidé si už dávno oblíbili Pivrnec a jeho humor, zatímco mladší generace k němu nacházejí cestu skrze sociální sítě. Je to jeden z mála kulturních produktů, které hrají důležitou roli bez ohledu na věk či vzdělání. Takže, pokud ještě nemáte svého Pivrnce v oblíbených, je čas to napravit! Jeho vtipy jsou jako káva – některé jednou piji a nikdy nezapomenu, jiné mi udělají den.

Jak Pivrnec ovlivňuje humor v Česku?
Ve světě českého humoru je Pivrnec nevyhnutelnou postavou, která, jak se říká, „dodává šťávu“ mnoha vtipům a anekdotám. Tento oblíbený komiksový karakter, jehož autorem je Petr Urban, reprezentuje nejen český přístup k humoru, ale také kulturní kontext a specifika, která byly v oblasti vtipování zdůrazněna. Pivrnec se stal synonymem pro lásku k dobrému pití a oddanost nekomplikovanému životu.

Pivrnec jako zrcadlo české reality
Pivrnec se často objevuje v situacích, které jsou blízké každodennímu životu. Jeho příhody a reakce na okolní svět nás vyzývají k zamyšlení nad tím, co v našich životech dává smysl. Jeho absurdní situace a přímočaré humoristické ztvárnění přispívají k sebereflexi a prohloubení společenského dialogu. Lidé se při čtení Pivrnecových příběhů často smějí, ale zároveň se mohou i zamyslet nad vlastními situacemi.

Vtipy a tradice
Ve vazbě na českou kulturu Pivrnec ukazuje, jak se humor může vyvíjet a přizpůsobovat různým dobám a událostem. Drží se tradičních vtipů, ale umí je obohatit o moderní prvky. Mimo vtipy o pivu a rodinném životě nám Pivrnec často připomíná také nutnost humoru jako životního stylu. Je to jakási tradice, která se předává z generace na generaci.

Pivrnec tedy nejenže reflektuje český humor, ale také ho aktivně formuje. Každý vtip, každá kresba má potenciál zainvestovat nám do humoru, který se s námi pojí nejen jako zábava, ale i jako způsob vyrovnání se s realitou. Možná právě v tom spočívá tajemství jeho úspěchu – oslovit naše srdeční struny a ukázat, že smích je tím nejlepším lékem.

Oblíbené postavy a jejich charakteristiky
Pivrnec, hlavní postava od Petra Urbana, je klasikou českého humoru, kterou si užije každý, kdo má rád malebné vyprávění a vtipné situace. Je to postava, která se nebojí postavit se životním nešvarům se zcela unikátním stylem. Pivrnec, známý svým pověstným „pivním“ přístupem k životu, se vyznačuje především svou nezdolnou optimismem a schopností najít humor i v těch nejnepříjemnějších situacích. Jak říká jedno z jeho nejoblíbenějších úsloví: „Když je život hořký, přidej více piva!“

Znaky Pivrneca
Podívejme se blíže na některé klíčové rysy této postavy, které ho činí tak sympatickým a nezapomenutelným:
Pohodářství: Jeho sankce se vždy přetvářejí do úsměvných situací.
Odvaha: Nikdy se nebojí říct svůj názor, i když ví, že to může nalomit konvenci.
Optimismus: Mluvíme-li o Pivrncovi, je snadné zapomenout na všechny starosti.
Kreativita: I to nejběžnější pivo se stává inspirací pro fantastické historky.

Další postavy a jejich přínosy
Mezi další oblíbené postavy patří Rybář, jehož neustálé pokusy o chytání ryb končí většinou v přešlapech a nehodách, avšak vždy se podaří dodat do jedné z příhod dávku vypravěčského umění. Dále tu máme Pana Tondr, který je vysoce inteligentní profesionál, jenž vždy najde způsob, jak se vyhnout zodpovědnosti, což jej dělá vtipným a zároveň tragikomickým. Každý z těchto charakterů přináší do příběhu unikátní dynamiku a dodává mu barvu.

Zajímavostí je také, že Pivrnec a jeho přátelé často reflektují široké spektrum lidských emocí a situací, které se mohou objevovat v každodenním životě. Mezi vtipy, které jste o něm mohli slyšet, najdete ty, které se nebojí dotýkat témat jako je soutěživost, láska, přátelství a dokonce i smrt, avšak vždy s humorem, který je pro Petra Urbana typický. V konečném důsledku tak postavy jako Pivrnec nás učí vzít život s lehkostí a najít radost i v těžkých časech.

Pivrnec vtipy: Jak se tvoří
Pivrnec vtipy, které známe dnes, jsou výsledkem kombinace citu pro humor, kreativity a každodenní reality české kultury. Tyto kreslené příběhy často zrcadlí situace, se kterými se běžní lidé setkávají, a přidávají do nich šťávu ve formě nadsázky a vtipu. Proto není divu, že si kresby Petra Urbana získaly srdce mnoha čtenářů. Tento talentovaný umělec dokazuje, že humor může mít mnohé podoby, ať už jde o lehké ironie nebo přímé satirické komentáře o společenských otázkách.

Inspirace a techniky
Když se podíváme na proces tvorby Pivrnec vtipů, zjistíme, že mnohdy vychází z každodenního života. Umělec se může inspirovat z:
Osobních zkušeností – Mnohdy je nejlepší humor ten, který vychází z vlastních prožitků a situací, které autor zažil.
Aktuálních událostí – Politická satira je pro Pivrnec vtipy typická; sledující to, co se děje ve společnosti, ukazuje na absurditu různých situací.
Pozorování okolí – Urbán se rád dívá kolem sebe a nachází komické momenty ve zdánlivě obyčejných věcech.

Styl a sdělení
Určujícím rysem těchto vtipů je jejich schopnost spojit jednoduchý jazyk a grafiku s hlubokým sdělením. Mnohé vtipy totiž nutí čtenáře k zamyšlení. Například, když se člověk podívá na kresbu s Pivrnec, který řeší každodenní problémy, je to jako koukat do zrcadla, které odráží naši vlastní bezradnost.

Pivrnec vtipy se tak staly skvostem našich kulturních tradic a umožňují nám smát se ve chvílích, kdy to potřebujeme nejvíc. Různé výklady a pojetí humoru tvoří bohatou mozaiku, která osloví široké spektrum čtenářů.

Následky popularizace Pivrnec vtipů
Pivrnec vtipy se staly nejen oblíbenými obrázky, ale také hluboce zakořeněnou součástí české kultury. Popularizace těchto vtipů má několik důležitých následků, které ovlivňují nejen smích, ale také společenské vnímání. Vtipy často reflektují každodenní situace, se kterými se Češi potýkají, a tím vytvářejí prostor pro sdílení zkušeností a emocí.

Společenské vazby a humor
Mnoho lidí, zvlášť v těžkých časech, nachází útěchu ve smíchu. Pivrnec představuje jakýsi nadčasový symbol, který spojuje generace. Vtipy, které původně vznikly jako zábava pro širokou veřejnost, se staly prostředkem ke sbližování. Například, když si dva lidé v tramvaji vymění Pivrnec vtip, jejich kategoriálně odlišné světy se najednou spojí v jeden společný moment smíchu.

Kritika a reflexe společnosti
Dalším zajímavým důsledkem je to, jak tyto vtipy často slouží jako zrcadlo společnosti. Pivrnec se nebojí přitáhnout pozornost k absurditě každodenního života a kritizovat určité společenské jevy. Například, pokud se nová Pivrnec vtip týká stále rostoucího nájmu v Praze, nejen pobaví, ale také vyvolá důležité otázky ohledně bytové krize a ekonomické situace. Humor tak funguje jako nástroj pro reflexi a uvědomění, čímž pomáhá lidem lépe rozumět své realitě.

Ona malá míra frustrace
Nesmíme zapomínat ani na lidi, kteří Pivrnec vtipy brali s humorem, ale zároveň i s určitou frustrací. Někdy se stává, že vtipy zasáhnou příliš blízko k domovu. „Ten Pivrnec se mi líbí, ale proč to sakra stále platíme za vtipy, které vystihují naše problémy?“ Toto je obvyklé zamyšlení lidí, kteří se ocitají na rozhraní mezi smíchem a realitou. V takových případech je důležité vnímat humor jako pouhé uvolnění napětí v našem jinak hektickém životě.

Konkrétní tedy zahrnují posílení společenských vazeb, kritiku a reflexi společnosti, a konečně i prostor pro ventilaci frustrací. Je fascinující, jak jednoduchý obrázek dokáže vzbudit tak široké spektrum emocí a myšlenek. V dnešní době, kdy se pereme s mnoha výzvami, je humor klíčem, který nám pomáhá nejen přežít, ale i se navzájem spojovat.

Časté Dotazy
Jaký je původ a historie Pivrnece?
Pivrnec je postava, která se poprvé objevila v humorných kreslených vtipech Petra Urbana v 90. letech 20. století. Jeho jméno je odvozeno od místního slangu a odkazuje na specifické rysy českého humoru, které se zaměřují na každodenní situace, zejména v oblasti pití a společnosti. Urban, známý svým osobitým stylem kresby a ironickým pohledem na svět, vytvořil Pivrnec jako typického Čecha, který se nebojí vyjádřit svůj názor na různé aspekty života.

Pivrnec se rychle stal ikonickou figurou a jeho populární vtipy začaly být publikovány v různých časopisech a novinách. Díky velkému úspěchu a přízni širokého publika se Pivrnec stal symbolem českého humoru, který reflektuje nejen tradice a kulturní zvláštnosti, ale i důležité společenské otázky. Postava a její příběhy se tak postupně staly součástí české kulturní identity.

Co dělá Pivrnec vtipy unikátními?
Jedním z nejvýraznějších aspektů Pivrnec vtipů je jeho schopnost zrcadlit běžný život, včetně všech jeho absurdností a nedorozumění. Při kreslení situací, které jsou pro Čechy každodenní, umí Urban použít humor k tomu, aby kritizoval společenské problémy, úřady, nebo dokonce i sebe samé. Tímto způsobem se jeho vtipy stávají nejen zábavné, ale také podnětné.

Dalším unikátním rysem je styl kresby. Urban preferuje prosté, ale výstižné ilustrace, které dokáží vyjádřit složité myšlenky jednoduchým způsobem. Postavy jsou často výrazně stylizovány a zdůrazňují komické situace. Například i malý detail, jako je grimas na tváři Pivrnece, dokáže vyjádřit celou škálu emocí a reakcí, které by v klasickém vyprávění byly rozvíjeny na několika odstavcích.

Jaký vliv měla postava Pivrnec na českou kulturu?
Pivrnec se stal jednou z nejznámějších postav českého humoru a jeho vtipy se vyřazují mezi klasiky, které znají lidé napříč generacemi. Jeho oblíbenost vedla k mnoha publikacím, a to nejen v časopisech, ale také v knižních formátech, což dokazuje, jak hluboko se tato postava zapsala do českého kulturního povědomí. Také se objevuje v pamětích a vzpomínkách lidí, kteří na něj vzpomínají s nostalgií.

V jeho vtipech lze spatřit vredny vyjádření, která se týkají důležitých témat, jako je politika, socialismus, kapitalismus, nebo dokonce národní identity. Pivrnec má schopnost podnítit debatu o otázkách, které jsou pro českou společnost důležité, a tím pádem zůstává relevantní i v současném diskurzu.

Jaké jsou nejznámější vtipy s Pivrnec?
Pivrnec se může pochlubit mnoha ikonickými vtipy, které se staly klasikou. Například vtip, kde Pivrnec diskutuje přímo s obyčejným páním o jeho „vyzkoušeném“ pivu, je jedním z nejoblíbenějších. Tento typ humoru odhaluje nejen absurdity společenského života, ale i lidskou přirozenost a nedokonalosti.

Mezi další populární scénáře patří Pivrnec v zábavných situacích na chalupě, kde komentuje nejen rodinné interakce, ale i vztahy s přírodou a tradice spojené s volným časem. Urbanova schopnost předat široké spektrum emocí prostřednictvím této jediné postavy ilustruje, jak důležité jsou humor a irónie pro českou kulturu, zejména ve vztahu k přírodě a tradicím.

Jaká je reakce publika na Pivrnec vtipy?
Reakce veřejnosti na vtipy s Pivrnec je obecně pozitivní. Lidé se často shodují, že Urbanův humor je pro ně přístupný a relatable, a protože postava Pivrnec vystihuje řadu situací, ve kterých se mnozí nacházejí, dokáže je pobavit i poučit. Tato poutavost a blízkost životnímu stylu činí jeho dílo neustále aktuálním.

Urbanova práce má také schopnost oslovit různé generace. Zatímco starší diváci si mohou pamatovat Pivrnec z dob socialistického Československa, mladší generace jej objevují skrze sociální sítě a internet. To dokazuje, že humor má dlouhou životnost a je schopen překonat časové bariéry, čímž zajišťuje Pivrnec jako nedílnou součást českého kulturního diskurzu.

Jak se Pivrnec vtipy vyvíjely v čase?
Pivrnec vtipy prošly během let významným vývojem, který reflektuje změny ve společnosti. Zpočátku se Urban soustředil spíše na politický humor a situace běžného života v socialistickém Československu. S pádem režimu však Pivrnec začal reflektovat nové výzvy a absurdity, které vznikly v demokratickém prostředí. Tento posun přinesl různorodější tematiku, jakými jsou například obchodní praktiky, spotřebitelská kultura a vývoj společenských hodnot.

Přizpůsobení se moderním trendům je také viditelné v využívání nových médií. Dnes jsou Pivrnec vtipy publikovány na sociálních sítích, což zajišťuje rychlejší a širší dosah jejich vtipného komentáře na současné jevy. Urban se tak stal jedním z prvních českých karikaturistů, kteří úspěšně využili digitální platformy k šíření svého umění a myšlenek. Tímto způsobem jeho práce zasahuje do širokého spektra témat a dokáže být stále relevantní a angažovaná.

Klíčové Poznatky
Pivrnec vtipy: Kreslená klasika od Petra Urbana představuje nejen zábavný pohled na každodenní situace, ale také výjimečný krok do světa českého humoru. Pokud jste dosud neobjevili kouzlo typického Pivrnecova humoru, je čas na změnu! Tyto kreslené vtipy vás nejen rozesmějí, ale také přivedou k zamyšlení o tom, jak dobře znáte život kolem sebe. Nezůstávejte tedy jen u čtení – ponořte se do světa Petra Urbana a zjistěte, jaké příběhy dřímají v každém vtipu. Nechte se unést vlnkami humoru a inspirace, které vám tento král kreslené satiry nabízí. Vaše každodenní rutina si zaslouží špetku humoru, takže neváhejte a přidejte Pivrnec vtipy do svého portfolia smíchu!

Nedávno proběhl už 20. ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, která hledá ty nejzkušenější výčepní u nás.

Do soutěže se letos přihlásil rekordní počet 674 soutěžících. Jen 20 z nich se poté probojovalo do finále, které se uskutečnilo o víkendu. Výčepní poměřili své dovednosti v odborných disciplínách zaměřených na techniku čepování, péči o pivo i znalosti pivní kultury.

Nejlepším výčepním plzeňského ležáku se stal Filip Gibiš. Porotu zaujal nejen svými dovednostmi, ale také jistotou, energií a schopností udělat z pivního servisu zážitek. Pokud si tedy chceš své pivo opravdu vychutnat, měl*a bys navštívit jeho. Najdeš jej v hospodě U Vandírků, kterou provozuje v Kyšicích u Kladna.

„Výčepní řemeslo pro mě není jen o soutěžení, ale o tom dělat lidem radost
a neustále se v tom, co děláte, posouvat,“ uvedl Gibiš. Kromě titulu si z finále, které se odehrálo v plzeňském pivovaru a v O2 universu, odnesl marketingovou podporu od Plzeňského Prazdroje a finanční odměnu ve výši 1842 eur.

Vítěz může být jen jeden, v patách mu však byli další dva silní soupeři. Druhé místo obsadil Vladimír Čanda z Pivnice U Vousatýho pulitru v Českých Budějovicích, třetí příčku pak získal Pavel Vostárek z Restaurace Marjána v Mníšku pod Brdy. Pilsner Urquell také udělil ocenění Výčepní legenda za celoživotní přístup k řemeslu. To získal Pavel Pressburg z legendární pražské pivnice U Hrocha.

Jarní pilsnutí
Znáš ten pocit, když si konečně po zimě sedneš na zahrádku tvého oblíbeného podniku a vychutnáš si vychlazené pivo? Pilsner Urquell se rozhodl tento pocit uchopit a dát mu vlastní název. Představuje tak pilsnutí. „Má potenciál fungovat přirozeně v jazyce – dá se používat, ohýbat i dál rozvíjet. Můžeme si říct ‚Jdem si pilsnout?‘ nebo ‚Tohle pilsnutí bodlo‘,“ vysvětlil popularizátor češtiny Martin Kavka.

„Nechtěli jsme vymýšlet nový pocit, ale pojmenovat ten, který všichni dobře známe. Pilsnutí je ten moment, kdy si po zimě poprvé sedneme venku, dáme si plzeň a víme, že jaro už je tady,“ popisuje tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Unikátní slovo navrhli sami fanoušci tohoto oblíbeného nápoje na sociálních sítích.

Pilsnutí je samozřejmě závislé především na počasí. Mělo by jej doprovázet to pravé jarní podnebí. Pivovar tak kromě nového slova představil i aplikaci Plzeňská předpověď. Ta reaguje na aktuální počasí v místě, kde se uživatel či uživatelka právě nachází, a s lehkým nadhledem ho komentuje. Navrhne ti tak ideální jarní aktivitu, někdy jen připomene, že venku je světlo, které už patří k jaru, jindy navrhne drobnou pauzu nebo změnu rytmu dne.

Sládci pivovarů Gambrinus, Kozel a Radegast připravili u příležitosti Noci pivovarů tři pivní speciály. Ty budou moci ochutnat nejen návštěvníci v den konání akce v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, ale také hosté ve zhruba 45 podnicích na Plzeňsku, ve středních Čechách a na severní Moravě. Pivovary pro návštěvníky připravují prohlídky se sládky, slepé degustace nebo školu čepování.

„Potkali jsme se s ostatními sládky a každý z nás tří připravil pro Noc pivovarů vlastní recepturu, která charakterizuje jeho domovský pivovar a značku. Věříme, že jsme tak připravili další lákadlo pro návštěvníky Noci pivovarů i pro štamgasty ve vybraných hospodách. Srdečně zveme všechny, které zajímá české pivovarnictví i pivo. Ve všech našich pivovarech jsou připraveny zajímavé prohlídkové trasy za doprovodu sládků, ale i další program,“ říká Milan Bittner, sládek pivovaru Velkopopovický Kozel.

Speciály budou moci návštěvníci Noci pivovarů ochutnat čepované nebo v plechovkách v pátek 24. dubna přímo v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. „Pivo patří do hospod, proto jsme se rozhodli, že část limitované várky k Noci pivovarů nabídneme i ve vybraných hospodách v kraji. Přineseme tak kousek atmosféry nadcházející Noci pivovarů přímo za fanoušky našeho hořkého Radegastu,“ doplňuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast. Zhruba od pátku 17. dubna, tedy týden před akcí, se všechny tři speciály objeví na čepu ve zhruba 45 vybraných podnicích ve Středočeském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.

Tři sládci, tři speciály
„Pro letošní Noc pivovarů jsme uvařili polotmavý speciál Gambrinus Hvězda noci 12°. Výrazná karamelová chuť se pojí s jemnou, vyváženou hořkostí, která nechá vyniknout spojení plzeňského, karamelového sladu a praženého ječmene. Díky chmelu Sládek pak získává pivo příjemný aromatický profil a hladké zakončení, které láká k dalšímu napití,“ říká sládková Eva Sýkorová, která se při přípravě speciálu inspirovala historickými recepturami Gambrinusu z 20. let minulého století. Nošovický pivovar pak nabídne světlý ležák s názvem Radegast Noční živel 12° podle receptury sládkové Jany Tovaryšové s plnou hořkou chutí a výrazným chmelovým aroma. To mu dávají americké odrůdy chmele El Dorado, Centennial a Citra, které doplňuje Žatecký poloraný červeňák a Uran. Středočeský pivovar ve Velkých Popovicích pak pro své příznivce připravil limitku Kozel Půlnoční 14°. „Je to tmavý speciál uvařený podle původní popovické receptury, kterou jsme oživili přidáním žitného sladu a praženého ječmene s moderními odrůdami chmele. Výsledkem je pivo s hlubokou tmavou barvou, výrazným sladovým základem a jemně suchým dozníváním,“ dodává Milan Bittner.

Černého Půlnočního Kozla budou moci lidé ochutnat například v Sázavské Kozlovně v Sázavě, v Restauraci Jureček v Říčanech, v restauraci U Císaře v Mirošovicích a také v několika hospodách v Praze. Polotmavou Hvězdu Noci od Gambrinusu najdou zájemci na čepu mimo jiné v plzeňských hospodách U Pechtů, Sokolovna Bolevec, Kartago nebo Patronka Na Hvězdě. Radegast Noční živel si pak můžou hosté dát třeba v kopřivnické Tatrovce, Těšínské Radegastovně, jablunkovském Hotelu Bullawa, havířovské Šatlavě nebo v ostravské Radegastovně Na Náměstí.

Sládci zvou na Noc pivovarů
Do letošní Noci pivovarů se zapojí všechny pivovary Prazdroje a pro návštěvníky chystají například speciální večerní prohlídky, na některých místech osvětlené jen svíčkami nebo čelovkami, kde se potkají přímo se sládky a lidmi z výroby. Kromě toho budou připravené také školy čepování, komentované slepé degustace piv s odborníky a doprovodný program. „Máme velkou radost, že můžeme být součástí svátku pivovarnictví a ukázat v netradiční večerní čas pivovary lidem. Ti tak budou moci nahlédnout do historie i současnosti vaření piva a podívat se, kde vzniká jejich oblíbený nápoj. Spolu s námi se letošní Noci pivovarů účastní dalších zhruba 40 pivovarů ve třech krajích. To ukazuje na vzájemný respekt a spolupráci pivovarských i hrdost na naše řemeslo,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Radegast v Nošovicích zve například na prohlídku varny i sladovny a ochutnávku sladiny. Před pivovarem bude připraven doprovodný program s hudbou, posezením a občerstvením. Zájemci si budou moci zkusit i školu čepování.

Kozel připravuje ve Velkých Popovicích speciální prohlídku pivovaru, která ukáže výrobu piva trochu jinak než při běžné návštěvě. Prohlídka začíná na nové varně a pokračuje v historických pivních sklepích, kde se mohou návštěvníci těšit na rozšířenou degustaci piva. Na staré varně se otevře škola čepování piva a na nádvoří poběží po celou Noc pivovarů další program s živou hudbou.

Sládci pivovaru Gambrinus povedou komentované prohlídky historické i současné varny, návštěvníci ochutnají sladinu i zrající Gambrinus přímo z tanku.

Součástí netradiční prohlídky pivovaru Pilsner Urquell bude i část trasy pouze při svíčkách. V historických sklepích se pak návštěvníci potkají se sládky, kteří je seznámí třeba i s bednářským řemeslem. Nádvoří pivovaru pak ožije hudbou, lidé si budou moci zkusit postavit dřevěný pivovarský sud a čeká na ně i škola čepování, skvělé jídlo i pivo.

Speciální večerní prohlídky v Plzni nabídne i experimentální pivovar Elektrárna, který sídlí v bývalé elektrické rozvodně v areálu Plzeňského Prazdroje.

Vstupenky jsou k dostání na webu: https://www.prazdrojvisit.cz/cs/events/noc-pivovaru.

Absolutním šampionem 34. ročníku soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex 2026 se stal Zubr Grand. Pivovar Zubr získal titul znovu po roční pauze, kdy jej loni získal Velkopopovický kozel 11, předtím měl osmiletou řadu titulů. Zubr Grand zvítězil také v kategorii světlých ležáků. Zároveň s hlavní soutěží se uskutečnil i 12. ročník soutěže sudových piv Zlatý soudek Pivex a minisoudek Pivex. Pořadatelé výsledky soutěží vyhlásili na Galavečeru pivovarníků a sladovníků na brněnském výstavišti.

V soutěži sudových piv Zlatý soudek Pivex zvítězil v kategorii světlých ležáků Zubr Gradus z Pivovaru Zubr, který obstál v konkurenci 27 přihlášených značek z průmyslových pivovarů. V kategorii světlých výčepních piv mezi devíti značkami porota nejvýše hodnotila Gambrinus nepasterizovaná 10 z pivovaru Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Ocenění Zlatý minisoudek určené pro minipivovary získal Saturn Trooper ležák 11 z pivovaru Elektrárna Plzeň ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Do hlavní soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex letos průmyslové pivovary poslaly 40 pivních značek, které odborná porota hodnotila ve dvou kolech v pěti kategoriích. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil Zubr Grál z Pivovaru Zubr, mezi nealkoholickými pivy Birell z pivovaru Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj, mezi míchanými nízkoalkoholickými a nealkoholickými pivy Cool Grep z Pivovarů Staropramen a mezi tmavými pivy Bernard Černý ležák 12 z Rodinného pivovaru Bernard.

Certifikovaní degustátoři hodnotí vzorky anonymně, označené jsou pouze kódy. Vzhledem k tomu, že většina degustátorů jsou sládci ze soutěžících pivovarů, systém jim přiděluje vzorky tak, aby nehodnotili vlastní produkci. Hlavními hodnoticími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz a případně hořkost. Konečný výsledek je určen součtem hodnot z obou kol. Hodnocení sudových piv má jedno kolo.

●Slad se historicky sušil teplem buď přímo na slunci, nebo nad ohněm. V českých zemích se od nepaměti používaly ležaté kouřové pece sedlového tvaru známé jako tzv. český hvozd čili valach. Za hranicemi a v Sudetech se vyvíjely odlišné konstrukce sušáren sladu. Stavební podobu valachu se pokusil kodifikovat a ustálit pivovarský reformátor František Ondřej
Poupě (1753-1805), který v procesu hvozdění spatřoval hlavní vliv na výslednou barvu, chuť i trvanlivost piva stejně jako byl zcela přesvědčen o jedinečnosti a nepřekonatelné konstrukci svého sedlového hvozdu pro sušení dýmem.

●Hvozdění je jednou z nejdůležitějších činností při výrobě piva. Slad je nejprve zbaven přebytečné vlhkosti sušením a následně hvozděn, což je v principu regulované sušení při zachování enzymatické aktivity sladu, za účelem vytvoření charakteru sladu a barvy a zvýšení jeho trvanlivosti.

●S nástupem průmyslové revoluce do českého pivovarnictví v první polovině 19. století došlo k zásadním technologickým změnám, které na poli sladovnickém znamenaly zejména revoluční přechod od sušení sladu na přímém ohni k hvozdění bez přímého prostupu kouře sladem. Tato změna byla podstatným impulsem pro výrobu rovnoměrně odhvozděného světlého sladu, který je podstatnou složkou českého ležáku plzeňského typu.

●Nefunkční muzejní kouřové valachy se dodnes dochovaly v Čechách dva, a to jednak originální v pražském pivovaru U Fleků a poté v pivovarském muzeu v Plzni kam byl přenesený ze zbouraného pivovaru v Trhových Dušníkách. V rámci celého světa je nám v současné době známo využití kouřových hvozdů pouze na farmách v Norsku, nakuřovaný slad pro současné účely výroby piva či whisky se připravuje na moderních technologiích.

●Zánik kouřových hvozdů v českých zemích byl dán nejenom technologickými inovacemi a unifikací jednotného pivního stylu, ale také touhou českého člověka po novotách bez úcty k tradici jak roku 1873 trefně glosoval pivovarský odborník František Chodounský: „V této době, bledosti piva holdující, zůstala mně v paměti barva pomerančová piva z Kolínského měšťanského pivovaru ze sladu na valachu hvozděného, které na tamnější schůzi „mladého“ výboru spolku pro průmysl pivovarský bylo sládky bratry Rašy k ochutnání podáno. Byla to vzácná výminka oproti oblibě tehdejších konsumentů.“

Investor a řešitel
Národní muzeum pivovarnictví, o.p.s.

Odborný garant:
Ing. Milan Starec, Národní muzeum pivovarnictví
Tomáš Vodochodský, Národní muzeum pivovarnictví
Prof. Pavel Dostálek, CSc., Vysoká škola chemicko-technologická
Ing. Vratislav Psota, CSc., Sladařský ústav Brno
Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., Národní muzeum pivovarnictví
Jiří Kabelka, Národní muzeum pivovarnictví
Aleš Přinosil, sladovník, sladovna Záhlinice
Mgr. Petr Holub, archeolog, Národní památkový ústav
Dr hab. Sławomir Dryja, prof. UPJPII, kierownik Laboratorium Dziejów Kultury Materialnej /
Centrum Badań nad Piwowarstwem Historycznym, Uniwersytet Papieski Jana Pawła II w Krakowie
PhDr. Radim Urbánek, Městské muzeum v Ústí nad Orlicí

Partneři projektu
Plzeňský Prazdroj, a.s.
Pivovar Kocour Varnsdorf s.r.o.
Pivovar Hostomice pod Brdy
František Nachlinger
Techfood s.r.o.
Mediální partner
Rádio Blaník
Patron projektu - záštita
Národní památkový ústav
Technická podpora
Ing. Radek Soukup, Petr Chmelík

Podpora
1. Partnerství – partner bude uveden na smaltované pamětní desce a bude moci využívat bezplatně
technologii sladovnického valachu – 18 000,-
2. Spolupráce – bude uveden v pamětní knize sladovnického hvozdu – 1800,-.
3. Podpora – 180,-


Technické parametry valachu
Délka – 5,6m, šířka – 2,27m, nastírka – 0,15m.
1 hl hotového odklíčeného sladu = 2,2 hl zeleného sladu.
Nastírka činí 19 hl čili 8,6 hl hotového odklíčeného sladu.
100 kg hotového odklíčeného sladu má objem cca 1,8-1,9 hl sladu čili získáme cca 475 kg hotového
sladu po odklíčení (pro jistotu se ztrátami počítejme 450 kg).
Na výrobu 10 hl ležáku potřebujeme 180kg sladu čili z jednoho hvozdění budeme schopni vyrobit
slad na 25 hl ležáku.
Materiál na výstavbu valachu: 8000 speciálně vypálených šamotových cihel.
12 metrů klenutého kanálu, 16 fučíků
zakončení párníku a dymníků bude provedeno dle historických analogií
topivo – různé typy tvrdého a ovocného dřeva, doposud nachystáno dřevo dubové, bukové, habrové,
z višně a jabloně

Harmonogram prací
Zahájení stavby – 4/2026
Dokončení stavební fáze – 8/2026
Instalace zámečnických, klempířských a sekernických prvků – 9-10/2026
Výstavba dymníků a párníku včetně jejich zdobných zakončení – 10/2026
První pokus – do konce roku 2026

https://www.darujme.cz/projekt/1212784

Londýn, podzim roku 1814. V chudinské čtvrti St. Giles lidé tráví obyčejné odpoledne, někdo pije čaj, jinde probíhá smuteční hostina. Jen o pár metrů dál se ale v útrobách pivovaru hromadí síla, která během několika minut změní realitu v noční můru.

Je 17. října a v pivovaru Horse Shoe Brewery praskne obří dřevěná káď vysoká přes šest metrů, naplněná tisíci sudů porteru. Dělníci si ještě krátce předtím všimli uvolněného železného pásu, ale podobné závady nebyly výjimečné.

Asi o hodinu později však nádoba bez varování exploduje. Tlak uvolněného piva strhává další sudy a během okamžiku se na ulici valí stovky tisíc litrů alkoholu. Vlna má v některých místech výšku několika metrů.

Prolamuje zadní zeď pivovaru a řítí se do úzkých uliček plných chatrných domů. Historici ji popisují jako „pivní tsunami“, která během minut zaplavuje sklepy a přízemí domů.

Smrt v ulicích St Giles
Nejhorší dopad má katastrofa v chudinské čtvrti, kde lidé žijí v suterénech. Pivo se valí dovnitř jako přívalová vlna a uvězní obyvatele bez možnosti úniku. V jednom domě právě probíhá smuteční hostina za malé dítě, pět truchlících žen nemá šanci uniknout.

Celkem umírá osm lidí, většinou udušených nebo rozdrcených troskami. Dobový tisk popisuje scénu slovy: „okolní krajina skýtá strašlivý a hrozivý obraz zkázy“ (The Morning Post, 1814).

Koroner později uzavírá případ verdiktem, že oběti zemřely „náhodně, nešťastně a nevyhnutelně“. Historik Christopher Klein k tomu poznamenává, že šlo o „jednu z nejpodivnějších průmyslových katastrof v dějinách.“

Katastrofa, která změnila průmysl
Pivovar nakonec unikne odpovědnosti, událost se označí za „zásah vyšší moci“. Přesto má nehoda zásadní dopad. Obří dřevěné kádě, které byly tehdy běžné, začínají z pivovarů mizet a nahrazují je bezpečnější konstrukce.

Příběh pivní povodně tak zůstává varováním i kuriozitou zároveň. Ukazuje, jak tenká může být hranice mezi každodenností a katastrofou a že i něco tak nevinného jako pivo se může během okamžiku proměnit v ničivou sílu.

Znojemský městský pivovar je od začátku dubna v insolvenci. Insolvenční návrh na sebe podala samotná společnost, a to kvůli neschopnosti hradit své závazky. Celkový objem dluhů se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun. V tuto chvíli není jasné, zda krajský soud rozhodne o úpadku, nebo insolvenční návrh zamítne. Co naopak jisté je, že duchovní otec a hlavní postava dosavadní dvanáctileté historie Znojemského městského pivovar, předseda představenstva a ředitel firmy Miroslav Harašta, se v tomto projektu už neobjeví. I kdyby třeba mělo dojít k reorganizaci stávající firmy.

Jak vlastně vznikla myšlenka obnovit vaření piva ve Znojmě?
Myšlenka obnovy výroby piva vznikla v mé hlavě. Hlavní motivací bylo, že jedna z nejkrásnějších částí města Znojma, pivovar, byla uzavřena. Připravil jsem projekt na obnovu výroby piva s restaurací a podařilo se mi přesvědčit investory, aby do tohoto projektu šli. Město Znojmo s projektem souhlasilo s výhradou, že do něj nebude nijak investovat, a tak se i stalo. Zrekonstruovali jsme administrativní budovu na pivovar a následně i restauraci a podařilo se otevřít areál pivovaru veřejnosti.

Kdy jste začali cítit, že ekonomika projektu nebude jednoduchá?
Ekonomika projektu byla od začátku náročná, hlavním důvodem byly investice do rekonstrukce. Zrekonstruovat budovu v památkově chráněné oblasti s památkovou ochranou není opravdu jednoduché. Investice do rekonstrukce přesáhly 20 milionů korun a to bylo dvakrát více, než jsem předpokládal. Bohužel toto břemeno jsme museli před sebou tlačit.

Co vás na začátku nejvíce limitovalo?
Museli jsme se vypořádat s problémem, že kvůli uzavřené smlouvě města s předchozím majitelem areálu (koncern Heineken – pozn. red.) jsme nemohli po dobu pěti let od rekonstrukce prodávat v areálu jiné pivo, než to z produkce předchozího majitele. Z tohoto důvodu jsme museli přistoupit k nalezení náhradního místa pro vybudování naší provozovny. Rozhodli jsme se pro bývalou provozovnu Country, kterou jsme si pronajali se závazkem, že ji zrekonstruujeme. To nás stálo dalších 2,5 milionu nad plánovaný rozpočet.

Právě tento podnik jste vloni zavřeli jako první. Co bylo důvodem?
Investice do Country, následně přejmenovaném na HoZpoda, se nám vymstila ze všeho nejvíce. Právě v tomto případě jsme byli osočeni z okrádání města kvůli nízkému nájemnému. Tato kauza pivovar velmi zasáhla a způsobila obrovské poškození dobrého jména společnosti a následný pokles tržeb.

U mě osobně to způsobilo obrovské zklamání a demotivaci pro celý projekt. Zajímavé je to, že celou kauzu rozpoutala radní Růžena Šalomonová, jenž je bohužel i naší akcionářkou. Kvůli snaze tehdejšího vedení radnice, jehož byla součástí, najít jakoukoliv špínu na svoje politické konkurenty, tak naprosto šíleným způsobem poškodila naši společnost. Po této vykonstruované kauze jsem propadl pocitu totálního zmaru a nejistoty, že z osobních důvodů může nějaký politik na radnici zcela beztrestně a takto závažně poškodit soukromou společnost.

Kromě problému s HoZpodou byl jinak rozjezd pivovaru v pořádku?
Bohužel ne. Náročným obdobím pro Znojemské pivo bylo i to, že jsme se jako společnost museli vyrovnat s přístupem celní správy. Ta Znojemský městský pivovar, kvůli propojení přes mou osobu s Jarošovským pivovarem, považovala za takzvané propojené pivovary a Znojemský pivovar tak kvůli tomu musel doplatit zpětně spotřební daň v plné výši. Tedy ve stejné, jako platí velké pivovary. I následně jsme pak odváděli spotřební daň v plné výši, tedy bez nároku na slevu ze spotřební daně pro malé pivovary.

S touto situací jsme se nesmířili a rozhodli jsme se bojovat. Po dvou letech nám dal Nejvyšší soud za pravdu. Díky tomuto rozhodnutí došlo fakticky k odstranění rizika pro mnoho malých pivovarů, které jsou propojeny například odpovědnou osobou na živnostenském listu. Tato kauza nás ale rovněž stála nemálo finančních

Do Prahy se sjeli zástupci minipivovarů z celé Evropy, aby se zúčastnili festivalu Prague Beer Fest. „Přiznáme se, že moc rádi pijeme i pivo plzeňského typu, protože je tady prostě skvělé a má tradici.“ říká Theo, který přijel prezentovat svrchně kvašené speciály z Francie.

Zatímco v Karlíně u vody posedávají skupinky zejména mladých lidí, po Štvanické lávce už proudí davy do Holešovické tržnice. Právě tady se koná Prague Beer Fest, festival minipivovarů z celé Evropy.

Venkovní prostor s jídlem je zcela zaplněný, další účastníci míří do haly 13, kam si zakoupili vstupenky a obdrželi degustační skleničku na pivo. Je hned jasné, že to nebude levná zábava.
reklama

„Je to dražší,“ nezastírá organizátor Miroslav Brada. Je v dobré náladě, neboť účast je vysoká a všichni si sobotní den očividně užívají

Není to levná zábava
„Ve smyslu ceny je to velmi drahé, protože ta piva musíte nejen koupit, ale také přivézt. Je to o tom ochutnávání. Člověk, který sem chodí pravidelně a rád, ví, že bude muset něco zaplatit. Ale kdy jindy si chcete dát pivo z Bilbaa v Baskicku? Z Montpellieru u Marseille? Kolik lidí se tam podívá?“ ptá se.

Na festivalu nabízí svá piva zhruba padesát pivovarů. Přibližně polovina z nich je tuzemských, Pražané ale degustují i speciály z minipivovarů ze Slovinska, Chorvatska, Francie, Španělska, Dánska, Polska či Spojeného království.

„Pocházíme z jihu Francie, z Montpellieru. Pobyt v Praze si moc užíváme a přiznáme se, že moc rádi pijeme i pivo plzeňského typu, protože je tady prostě skvělé a má tradici. A je také mnohem pitelnější,“ usmívá se Theo z pivovaru Fauve Craft Bière.

Návštěvníkům nabízí například Les Lilas s'en Vont, což je Bourbon BA Imperial Stout, pivo s téměř třináctiprocentním obsahem alkoholu, degustační porce stojí 150 korun.

České minipivovary jsou prý špička
Chvílemi se zdá, že účastníci festivalu přece jen dávají přednost českým minipivovarům. Některé z nich podle odborníků dosahují světové úrovně.

„Tato piva u nás samozřejmě nemají tak dlouhou tradici, ale zhruba deset let se tady vaří a mnohá z nich se vypracovala do evropské špičky. Naše republika si v oboru piva nemůže na nic stěžovat, ať už jde o průmyslové pivovary nebo ty malé – mají obrovské jméno a zvuk,“ popisuje organizátor festivalu Brada.

Souhlasí s tím i Libor Kult, spolumajitel pražského minipivovaru Bad Flash, který zde rovněž nabízí své výtvory. Mezi návštěvníky je populární třeba jejich kyseláč mango a chilli s chmely Hallertau Blanc a plzeňskými slady.

I když se může zdát, že konkurence stoupá, podle Libora Kulta je na trhu stále prostor a vše závisí na tom, jak kvalitní pivo budou pivovary vařit, aby oslovily spotřebitele.

„Funguje to tady už minimálně patnáct let. Pořád bych řekl, že trh je minoritní, vévodí mu ležák, což je na jednu stranu klasika a v pořádku, protože dobrý ležák má nejlepší pitelnost, ale pro spoustu z nás je mnohem zábavnější dělat speciální piva,“ říká.

„V tuto chvíli jsme na tom perfektně. Je tady pár pivovarů, které vaří na evropské i světové úrovni. Kvalita českých pivovarů se neuvěřitelně zvedla,“ dodává.

Lidé si na festivalu nejčastěji objednávají menší pivo o velikosti 0,15 litru. Chtějí toho ochutnat co nejvíc, i když dopředu tuší, že nemají šanci vyzkoušet ani zlomek toho, co je k dispozici.

„Já už mám dnes asi osmou ochutnávku. Nejvíc mě zaujal pivovar z Bilbaa, nikdy bych netušil, že Španělé budou dělat tak dobré pivo,“ směje se Pavel z Kutné Hory.

Odkazuje na to, že při svých dovolených v této zemi nikdy neměl dobré pivo. „Nakonec jsem tak měl první opravdu top španělské pivo v Praze,“ přidává. Ačkoli je ve velmi dobré a uvolněné náladě, v žádném případě nelze říci, že by byl viditelně opilý.

Potácivou chůzi, natož agresivitu u návštěvníků během dne v žádném případě nepozorujeme.

„Nepřišli jsme se opít, ale vychutnat si to,“ říká skupina mladíků. „Ale postupem času to přece jen stoupá do hlavy,“ dodávají se smíchem. Takových velmi dobře naladěných lidí potkáváme stovky.

Chcete pomoc kvalitě čepovaného piva? Nebo se chcete naučit pivo vařit, dozvědět se více o technologii výroby piva, jeho stáčení a kvalitě? Naučit se pivo degustovat a porozumět případným vadám piva? Nebo hledáte partu lidí stejné "krevní" skupiny - PIVO+.

Černokostelecký pivovar - Národní muzeu pivovarnictví, o.p.s. (www.nmpivovarnictvi.cz) pořádá Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT.

Od dubna/května 2026 zahajujeme kurzy:
●Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby (kód: 29-103-M)
●Pracovník/pracovnice stáčíren piva (kód: 29-099-H)

Pomůžeme Vám s financováním kurzů. Kurzy jsou v databázi rekvalifikací Úřadu práce na:
https://www.uradprace.cz/web/cz/vyhledani-rekvalifikacniho-kurzu
kde najdete i více informací o těchto kurzech.

Z uvedených profesních kvalifikací lze skládat také pouze zkoušky dle hodnotících standardů před autorizovanou osobou. Více informací na www.narodnikvalifikace.cz

Pokud máte o některý kurz nebo zkoušku zájem, nebo v případě nejasností, neváhejte nás kontaktovat na jaromir@cernokosteleckypivovar.cz (T: +420 736 218 250)

Děkujeme a těšíme se na setkání a spolupráci
S pozdravem
Dej Bůh štěstí