Novinky a zajímavosti ze světa piva

Blíží se smutný konec jedné ostravské éry, štamgasti zdejších hospod jsou v šoku. Pivovar Ostravar příští rok ukončí výrobu piva ve městě a produkci přesune do pražského Smíchova. Tradiční značka piva tak prý z moravskoslezské metropole úplně nezmizí, o práci však kvůli uzavření pivovaru přijde zhruba 120 lidí. Budou zdejší pivaři pít Ostravar vyráběny v Praze?

Fanoušci tradiční pivní značky teď budou o orosených půllitrů zřejmě truchlit. Ostravar, který byl dlouhodobě spojen s moravskoslezskou metropoli a o přízeň pivařů sváděl boj zejména s konkurenčním Radegastem z Nošovic, ukončí v příštím roce výrobu piva ve městě. Značky piva z jeho produkce se sice budou vařit dál, výroba ale bude převedena do pivovaru na pražském Smíchově.

Uzavření pivovaru kvůli snižující spotřebě piva
Rozhodnutí podle vyjádření společnosti Pivovary Staropramen navazuje na dlouhodobý vývoj pivního trhu, klesající spotřebu piva, rostoucí výrobní a provozní náklady. Provoz v Ostravě bude utlumován v několika etapách během příštího roku tak, aby měli zaměstnanci i jednotlivé týmy dostatek času na přípravu před nadcházejícími změnami.

„Takže ostravské pivo se bude vařit v Praze? Asi proto, že v Praze mají nejvyšší nezaměstnanost... A pivovarníky z Ostravy pošleme na šachty, které nám taky zavřeli?“ rozčíluje se dlouholetý štamgast jedné z hospod nacházejících se poblíž pivovaru Ostrava a milovník piva Ostravar Zdeněk z Ostravy.

„Ostravar byl a je moje značka, ale pokud se už nebude vařit u nás na Fifejdách, tak se s ní asi budu muset rozloučit,“ dodává pan Zdeněk už mnohem klidnějším, spíše melancholickým tónem. Ostravar podle svých slov pije od konce 60. let 20. století.

Pivovar chystá podporu propuštěným zaměstnancům
„Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme v posledních letech museli učinit. Velmi dobře si uvědomujeme, že Ostravar je mnohem víc než jen pivovar. Po generace byl součástí Ostravy a sehrál důležitou roli v rozvoji pivovarnictví, v životech našich zaměstnanců i celé komunity,“ říká Martin Čermák, manažer pro Česko a Slovensko společnosti Pivovary Staropramen.

Kvůli zavření ostravského pivovaru má přijít o práci 120 lidí. „Naší prioritou je nyní podpořit všechny tyto zaměstnance a zároveň napříč regionem zachovat silné vztahy se zákazníky a obchodními partnery. Pro zaměstnance, kterých se tato změna dotkne, připravila společnost program, který jim poskytne potřebnou podporu a individuální přístup v nadcházejícím období, a své aktivity bude také koordinovat s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a dalšími relevantními partnery,“ vysvětluje dále Martin Čermák.

Kvalitu a chuť ostravských piv bude podle něj v Praze garantovat bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál mimo jiné za klíčovými recepturami pivovaru. „Spotřebitelé si je tak budou moci stále vychutnávat stejně jako jsou zvyklí. Místní skladové a distribuční kapacity i obchodní tým zůstanou v Moravskoslezském kraji aktivní, což zajistí efektivní logistiku a zásobování v celém regionu,“ slibuje ještě manažer společnosti Pivovary Staropramen.

Personální ředitelka společnosti Lenka Adamcová doplňuje, že o postupném utlumení výroby byly informovány odborové organizace i všichni zaměstnanci. „Nad rámec podmínek podle platné kolektivní smlouvy jsme připravili také komplexní program podpory pro dotčené kolegyně a kolegy, který zahrnuje nejen individuální konzultace či pomoc při hledání nových pracovních příležitostí, ale také psychologickou podporu pro ty, kteří ji budou potřebovat,“ podotýká Adamcová.

Rachot koňských kopyt, vrzání dřevěného vozu a vůně čerstvě naražených sudů. Taková byla cesta plzeňského piva k hostinským už v 19. století. Dnes působí koňský povoz v ulicích Plzně jako obrázek z minulosti. Ve skutečnosti jde o tradici, která je téměř stejně stará jako samotný Pilsner Urquell.

Když 5. října 1842 uvařil Josef Groll v novém Měšťanském pivovaru první várku plzeňského ležáku, začal příběh piva, které se postupně rozšířilo daleko za hranice města.

Pivo na koňských povozech
V době, kdy neexistovaly nákladní auta ani moderní distribuční centra, bylo zapotřebí dostat těžké pivní sudy z pivovaru k hostinským nějak jinak a tuto práci zastávali pochopitelně koně a formani.

Plzeňské pivo se díky nim dostávalo nejen do hospod v samotné Plzni, ale také do vzdálenějších měst. Jeden z takových formanů dokonce spojil svou práci s historií známé plzeňské hospody. Matěj Salzmann podle veřejně dostupných informací vydělal na přepravě prazdrojského piva z Plzně do Prahy tolik, že si v Plzni otevřel vlastní hostinec. Ten pod jménem U Salzmannů funguje dodnes.

Koňský povoz nebyl žádnou dekorací. Byl důležitou součástí obchodního řetězce, díky němuž se plzeňský ležák dostával stále dál.

Koně postupně vytlačila železnice
S rostoucí výrobou ale přicházela potřeba rychlejší a výkonnější dopravy. Pivovary proto začaly využívat železnici. Už v roce 1876 si Měšťanský i První plzeňský akciový pivovar pronajímaly a později kupovaly železniční vagony. Vznikaly také vlastní železniční vlečky, které postupně přebíraly část přepravy dosud zajišťované koňskými povozy.

Na začátku 20. století už byla doprava piva úplně jiného měřítka. Měšťanský pivovar měl stovky železničních vagonů a pivo se vydávalo po kolejích i na velmi dlouhé trasy. Od roku 1900 například vyjížděla z Plzně do Vídně pravidelná souprava známá jako „pivní vlak“. Koně ale z pivovarského života nezmizeli okamžitě.

Poslední jízdy a konec jedné éry
Koňské povozy sloužily v plzeňském pivovaru ještě dlouho poté, co se železnice a auta staly běžnou součástí dopravy. Po druhé světové válce už však koně nevozili pivo běžně po městě. Do roku 1957 zůstali v provozu alespoň uvnitř areálu pivovaru a poté byla jejich služba definitivně ukončena.

Mohlo se zdát, že tím příběh pivovarských koní skončil, jenže o několik desetiletí později se stalo něco nečekaného.

Návrat po více jak třiceti letech
V roce 1990 obnovil tradici formanství Jan Šůs. Po třiatřicetileté přestávce se tak koňské spřežení znovu objevilo v plzeňských ulicích. Zpočátku jich bylo několik. Podle Plzeňského Prazdroje se z původních pěti spřežení nakonec dochovalo jediné. Právě kolem něj se vytvořil příběh, který pokračuje dodnes.

Jan Šůs se stal známou plzeňskou postavou. Jeho jméno si lidé spojovali s koňmi, pivem a historickým vozem, který se znovu stal součástí městských ulic. A nebyl to jen návrat pro parádu, koně opět rozváželi sudy do plzeňských hospod.

Opratě převzala dcera
Po smrti Jana Šůse v roce 2006 převzala rodinnou tradici jeho dcera Jana Šůsová. Původně vystudovala ekonomickou školu a sama si v mládí neuměla představit, že bude jednou jezdit s koňmi po Plzni, nakonec však v rodinné tradici pokračovala. V roce 2023 popisovala, že koně musí být pro provoz ve městě pečlivě vycvičeni. Plzeňští řidiči si podle ní na jejich přítomnost postupně zvykli.

Zajímavostí je, že vůz, se kterým spřežení jezdí, není jen novodobou napodobeninou, ale jde o původní valník. Pivovar ho nechal zrenovovat a podle Jany Šůsové se na něj vejde až 25 sudů.

Když historický vůz potřeboval novou tvář
Čas se samozřejmě na samotném povozu podepsal, v roce 2008 proto Plzeňský Prazdroj nechal historický vůz kompletně zrekonstruovat. Náklady dosáhly téměř 400 tisíc korun. Restaurátoři nejprve museli vůz přesně zaměřit a vytvořit grafický návrh jeho nové podoby, pomáhaly přitom také historické materiály z pivovarského muzea.

Po rekonstrukci se tak do ulic vrátil nejen dopravní prostředek, ale také kus řemeslné historie. Vůz byl však značně modernizován na předních kolech jsou nyní kotoučové brzdy, které znáte například z vozidel a na zadních kolech jsou bubnové brzdy, tudíž jezdec může například z kopce koním ulevovat stlačením brzdového pedálu.

Dnes už nejde jen o rozvoz piva
Moderní pivovar nepotřebuje k distribuci svých výrobků koňský povoz, nákladní auta a další moderní dopravní prostředky zvládnou práci nesrovnatelně rychleji. Přesto mají koně v Plzni své místo.

Pivovarský vůz se objevuje při slavnostních příležitostech a při jízdách městem. Jana Šůsová kromě rozvozu piva poskytuje také vyhlídkové jízdy a povozy například na svatby. Plzeňský Prazdroj zároveň tradici formanství dlouhodobě podporuje, podle vlastních historických materiálů pivovaru se pivo s pomocí koní pravidelně rozváželo po Plzni a tradice byla po roce 1990 obnovena právě s podporou pivovaru.

Příběh, který se vejde do jednoho vozu
Plzeňský pivovar dnes vyrábí pivo pomocí moderních technologií a jeho výrobky míří do desítek zemí světa. Přesto se čas od času na plzeňské dlažbě objeví vůz tažený koňmi. Koňské spřežení dnes není nezbytnou součástí pivovarské logistiky. Stalo se ale živou připomínkou toho, jak se pivo kdysi dostávalo z plzeňského pivovaru k lidem.

Až tedy příště v Plzni zazní na ulici klapot kopyt, nemusí jít jen o turistickou atrakci. Za koňským povozem se skrývá příběh starý téměř dvě století. Příběh o pivu, formanech, hospodách, železnici, automobilech a o rodině, která pomohla jedné zapomenuté tradici znovu najít cestu do ulic města.

Koně nejsou jen koně
Za historickým obrazem povozu stojí konkrétní zvířata. Mezi koně, kteří byli spojováni s formanstvím rodiny Šůsových, patřily například klisny Barna a Bajka.

A příběh má dokonce vlastní pokračování v podobě hříběte, Barna měla v roce 2016 hříbě Breta, které bylo o rok později slavnostně pokřtěno a dostalo tak symbolickou šanci jednou navázat na tradici svých předků.

Pivovar Ostravar v průběhu roku 2027 postupně ukončí výrobu piva. Klíčové značky vařené v Ostravě zůstanou stále součástí portfolia a jejich výroba bude převedena do pivovaru na pražském Smíchově. Firma bude také pokračovat v budování vztahů se zákazníky a obchodními partnery v Moravskoslezském kraji, který pro ni zůstává jedním z klíčových regionů. V oblasti bude rozvíjet nadále obchodní i marketingové aktivity a spolu s logistickým a distribučním zázemím zajistí kontinuitu zákaznického servisu, logistiky a prodeje.

Rozhodnutí navazuje na dlouhodobý vývoj pivního trhu, klesající spotřebu piva, rostoucí výrobní a provozní náklady, například na obalové materiály, energie či dopravu, a potřebu efektivněji využívat výrobní kapacity v rámci celé pivovarnické sítě. Provoz v Ostravě bude utlumován v několika etapách během příštího roku tak, aby měli zaměstnanci i jednotlivé týmy dostatek času na přípravu před nadcházejícími změnami.

„Jedná se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme v posledních letech museli učinit. Velmi dobře si uvědomujeme, že Ostravar je mnohem víc než jen pivovar. Po generace byl součástí Ostravy a sehrál důležitou roli v rozvoji pivovarnictví, v životech našich zaměstnanců i celé komunity. Ke konsolidaci výroby přistupujeme po pečlivém zvážení a po rozsáhlé analýze výsledků i nákladů. Musíme však primárně zajistit dlouhodobou udržitelnost byznysu, provozní efektivitu a konkurenceschopnost výroby piva v České republice i do budoucna. O to těžší je pro nás skutečnost, že se změna dotkne přibližně 120 kolegů na pozicích spojených přímo s výrobou piva, jejichž dosavadní práce si velmi vážíme. Naší prioritou je nyní podpořit všechny tyto zaměstnance a zároveň napříč regionem zachovat silné vztahy se zákazníky a obchodními partnery,“ uvedl Martin Čermák, Country Lead pro Česko a Slovensko společnosti Pivovary Staropramen, která je spolu s pivovarem Ostravar součástí skupiny Molson Coors.

Výroba bude z Ostravy postupně převedena do pivovaru na pražském Smíchově, kde bude společnost pokračovat v dlouhodobém posilování provozní efektivity a spolehlivosti i rozvíjet produktové portfolio. Kvalitu a chuť ostravarských piv bude garantovat bývalý vrchní sládek Ostravaru, který stál mimo jiné za klíčovými recepturami pivovaru. Spotřebitelé si je tak budou moci stále vychutnávat stejně jako jsou zvyklí. Místní skladové a distribuční kapacity i obchodní tým zůstanou v Moravskoslezském kraji aktivní, což zajistí efektivní logistiku a zásobování v celém regionu.

Pro zaměstnance, kterých se tato změna dotkne, připravila společnost program, který jim poskytne potřebnou podporu a individuální přístup v nadcházejícím období, a své aktivity bude také koordinovat s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a dalšími relevantními partnery.

„O postupném utlumení výroby jsme informovali odborové organizace i všechny zaměstnance. Jako odpovědný zaměstnavatel jsme nad rámec podmínek podle platné kolektivní smlouvy připravili také komplexní program podpory pro dotčené kolegyně a kolegy, který zahrnuje nejen individuální konzultace či pomoc při hledání nových pracovních příležitostí, ale také psychologickou podporu pro ty, kteří ji budou potřebovat,“ doplnila Lenka Adamcová, HR ředitelka společnosti.

Evropské pivovary s příchodem nového roku přihodí víc peněz do ruského státního rozpočtu. Kreml chce zvednout clo na dovoz piv ze znepřátelených zemí. A tedy i těch, která se vaří v českých zemích. Ceny mají jít nahoru také u tvrdého alkoholu z dovozu.

Německé, belgické, několik pater čínského, brazilské, ale i budvárek s plzničkou. Ruští milovníci pěnivého moku mají v hypermarketu Globus - balancujícím nad převzetím ruským státem - na výběr z nepřeberného množství značek. Ať už domácí provenience či té zahraniční. To se brzy může změnit. A Rusům může zůstat pivo ze spřátelených zemí či lahve s Krušovicemi psané azbukou.

Jak by šlo lépe nastavit daně z alkoholu? O tom v Poslanecké sněmovně diskutovali politici, odborníci a zástupci alkoholového průmyslu. Podkladem pro debatu byla nová studie Frontier Economics zpracovaná pro Unii výrobců a dovozců lihovin (UVDL), která detailně analyzuje přínosy sektoru alkoholických nápojů pro stát a navrhuje možná řešení, jak optimalizovat jejich zdanění. Zvýšení spotřební daně z lihovin v letech 2024 a 2025 očekávané příjmy do státního rozpočtu nepřineslo. Podle autorů studie může být lepší cestou naopak vyváženější rozložení daňové zátěže mezi jednotlivé druhy alkoholu. I nejmírnější varianta ze tří modelových situací by státu přinesla téměř 2 miliardy korun.

Pivo, víno nebo lihoviny obsahují stejnou látku: ethanol (lidově alkohol). Z pohledu spotřební daně se s nimi ale zachází velmi rozdílně. Právě otázka, zda takové rozdíly dávají ekonomický a regulační smysl, byla jedním z hlavních témat kulatého stolu konaného pod záštitou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

„Debata o zdanění alkoholu by neměla být soubojem jednotlivých odvětví. Potřebujeme se věcně bavit o tom, zda dnešní systém jako celek plní to, co od něj stát očekává, tedy zda přináší stabilní příjmy a zároveň má smysluplnou regulační funkci,“ říká Vladimír Pikora (Motoristé), předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Stejná porce alkoholu, rozdílná daň
Rozdíly ve zdanění různých alkoholických nápojů jsou výrazné. Už v roce 2023 byla spotřební daň připadající na stejné množství alkoholu v lihovinách přibližně čtyřikrát vyšší než u piva, zatímco pro tiché víno neplatí vůbec. Nepoměr ukazuje i samotný výběr daně: lihoviny představovaly přibližně 28 % spotřeby čistého alkoholu, ale připadalo na ně 64 % příjmů ze spotřební daně.

Od té doby se rozdíl ještě prohloubil. Spotřební daň z lihovin vzrostla o 10 % v roce 2024, o dalších 10 % v roce 2025 a následně o dalších 5 % v roce 2026, zatímco sazby u piva a vína se nezměnily. Rozdíl ve zdanění lihovin oproti ostatním druhům alkoholu je tak dnes ještě výraznější.

„Neříkáme, že alkohol nemá být zdaněný spotřební daní. Měli bychom se ale bavit o tom, zda dává smysl s takto výrazným rozdílem danit stejnou látku podle toho, v jakém nápoji se nachází. Cílem studie je definice předvídatelnějšího a vyváženějšího systému, který bude dávat smysl pro stát, podnikatele i spotřebitele,“ říká Pavel Dvořáček, prezident UVDL.

I mírná změna by podle modelu mohla přinést téměř dvě miliardy
Studie modelovala tři možné varianty, jak rozdíly ve zdanění jednotlivých druhů alkoholu oproti stavu roku 2023 změnit. Liší se tím, jak výrazně by se zdanění piva a vína přiblížilo lihovinám. Čím větší by toto přiblížení bylo, tím vyšší příjmy státu model předpokládá, zároveň ale počítá s dopady na výrobu a zaměstnanost.

První varianta sice zahrnuje zvýšení daně z piva a zavedení spotřební daně na tiché víno, i poté by však jejich zdanění zůstalo výrazně nižší; u piva by odpovídalo přibližně 28 % a u tichého vína 16 % úrovně zdanění lihovin. Podle modelu by i tato konzervativní varianta zvýšila příjmy ze spotřební daně přibližně o 1,8 miliardy korun ročně, při odhadovaném poklesu zaměstnanosti u výrobců a jejich dodavatelů nanejvýš o necelých 200 pracovních míst.

Třetí z modelovaných variant počítá se sjednocením zdanění všech druhů alkoholických nápojů. Příjmy státu ze spotřební daně by v takovém případě podle modelu vzrostly přibližně o 19,7 miliardy korun ročně, tedy o částku převyšující například celý letošní rozpočet Ministerstva kultury. Zároveň ale tento model předpokládá výraznější pokles výroby a zaměstnanosti. Autoři studie ovšem upozorňují, že část těchto negativních dopadů mohou výrobci zmírnit například větším vývozem nebo přesunem k nealkoholickým výrobkům: „Odhadované dopady na výrobu a zaměstnanost je třeba chápat jako konzervativní horní hranici. Model totiž zjednodušeně předpokládá, že výrobci na pokles domácí poptávky nijak nereagují a spotřebitelé nepřecházejí mezi kategoriemi nápojů. V praxi ale mohou výrobci část výroby přesměrovat na vývoz nebo k nealkoholickým alternativám, jako je nealko pivo – tedy směrem, kterým se český trh v posledních letech již posouvá. Naše analýza citlivosti navíc ukazuje, že pokud spotřebitelé část spotřeby přesunou do jiných kategorií, odhadované negativní dopady se dále zmírňují a příjmy státu naopak rostou,“ vysvětluje Goran Serdarević, vedoucí české kanceláře Frontier Economics.

Poslední zvýšení daně očekávané příjmy nepřineslo
Předložené modely pracující s přibližováním sazeb je důležité vnímat i ve světle zkušeností z posledních tří let. Ty ukazují, že samotné zvýšení sazby u jediné kategorie nemusí přinést očekávaný růst příjmů. Podle ministerstva financí se předpokládalo, že první dvě zvýšení sazby spotřební daně na lihoviny v letech 2024 a 2025 přinesou celkový nárůst příjmů státu o 1,4 mld. Kč. Ve skutečnosti však byly příjmy ze spotřební daně v roce 2025 po zohlednění inflace přibližně o 1,6% nižší než v roce 2023.

„Výsledky ukazují, že při nastavování spotřebních daní nestačí jednoduše předpokládat, že vyšší sazba v jedné kategorii automaticky přinese odpovídající růst příjmů. Spotřebitelé na změny cen reagují a mění své chování. Proto jsme se zabývali tím, jak by dopadly varianty, které rozšiřují daňový základ a současně zmenšují dnešní rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi,“ vysvětluje Goran Serdarević z Frontier Economics.

Odvětví přináší státu desítky miliard korun
Při hledání nového nastavení je důležité zohlednit význam celého odvětví pro českou ekonomiku. Podle dat z roku 2023 sektor alkoholických nápojů podporuje téměř 95 tisíc pracovních míst a jeho celkový daňový přínos dosahuje přibližně 38 miliard korun, což činí přibližně 2,4 % celkových daňových příjmů státu

„Sektor alkoholických nápojů není jen o samotných výrobcích. Je na něj navázána řada dalších firem a pracovních míst, od dodavatelů přes distribuci až po gastronomii a maloobchod. Případná změna zdanění by proto měla být koncepční, dlouhodobá a předvídatelná. Musí přitom hledat rovnováhu mezi ekonomickými dopady, stabilními příjmy státu a odpovědnou politikou v oblasti konzumace alkoholu,“ uvedl Pavel Dvořáček z UVDL.

Důležitá je i ochrana veřejného zdraví
Ekonomické a fiskální dopady jsou totiž jen jednou částí debaty, podle expertů má být důležitá i ochrana veřejného zdraví. Spotřeba alkoholu v České republice sice klesá, mezi lety 2020 a 2024 se spotřeba čistého etanolu snížila o více než 7 %. V mezinárodním srovnání je ale vyšší než průměr.

„Stát chce omezovat negativní dopady alkoholu, to dává smysl. Nicméně přitom zdaňuje stejné množství alkoholu úplně jinak podle toho, zda je v pivu, víně, nebo v panáku lihoviny. To nedává smysl. Lidé se daním přizpůsobují, což každý z nás vidí u krabicového vína z dovozu u těch nejzranitelnějších. Vyrovnanější zdanění jednotlivých druhů alkoholu může snižovat nadměrnou spotřebu. Příjmy státu jsou důležité, ale spotřební daně mají i společenský rozměr, na to bychom neměli zapomínat," říká ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.

„Při debatě o zdanění nesmíme zapomínat na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Jako odvětví dlouhodobě prosazujeme odpovědnou konzumaci a prevenci zneužívání alkoholu. Daňová politika může být jedním z nástrojů, musí ji ale doplňovat dlouhodobá a systematická prevence,“ dodal Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL.

Kulatý stůl má být prvním krokem k další odborné debatě o budoucí podobě zdanění alkoholu v České republice. Jejím cílem by mělo být hledání dlouhodobého a udržitelného systému, který bude vycházet z dat a zohlední jak příjmy státu a dopady na ekonomiku, tak ochranu veřejného zdraví.

Po desítkách let chátrání se areál bývalého pivovaru v karlovarských Rybářích změní v novou městskou čtvrť. První výkopové práce mají začít už v listopadu, samotná výstavba prvních domů pak na jaře příštího roku. Celý projekt Nové centrum společnosti NCKV počítá se 192 byty, šesti rodinnými domy, obchody, službami a parkem.

Pivovar v Rybářích ukončil provoz na konci minulého století. Rozsáhlý areál pak postupně chátral a stal se jedním z problematických míst města. Před sedmi lety se začala připravovat jeho přeměna na městskou čtvrť, samotné ruiny byly zbourány v roce 2024.

Teď se projekt posouvá do další fáze. „V listopadu chceme začít s výkopovými pracemi pro první část výstavby,“ říká generální manažer projektu Miroslav Příkop.

Týkat se budou objektů E2, E1 a A2, které v souhrnu nabídnou přes sedmdesát bytů. Stavět se začnou v dubnu nebo květnu, samotná výstavba má podle investora trvat zhruba dva roky. S kolaudací, zápisem do katastru a předáním bytů počítá celkem s přibližně dvěma a půl lety.

Celý projekt je však výrazně větší než nyní připravovaná první stavební část. Zahrnuje 192 bytových jednotek, šest rodinných domů a devět prostorů pro podnikání. Vzniknout mají také nové části ulic, náměstí, obchody, služby a více než stovka parkovacích míst. Rezidentům budou sloužit také podzemní garáže.

Nové centrum nabídne náměstí i park
Projekt naváže na stávající ulice Celní a Sladovnickou, které prodlouží. Zástavba podél Sokolovské ulice bude tvořena bytovými bloky, zatímco směrem ke stávajícím rodinným domům a vilám budou stát dvoupodlažní rodinné dvojdomy.

Centrem veřejného prostoru bude náměstí v prodloužení ulice Kosmonautů. Na něj naváže park mezi bývalým pivovarem, základní školou ve Šmeralově ulici a ulicí Dolní Kamenná. Právě park má podle projektu propojit novou zástavbu se stávajícími Rybáři.

„Od začátku jsme bývalý pivovar nevnímali jako samostatný pozemek určený pouze pro novou výstavbu. Zajímalo nás, jak může proměna tohoto místa přispět ke kultivaci celé čtvrti Rybáře,“ vysvětluje hlavní architektka projektu Janica Šipulová.

Podle investora by první stavební etapa měla vyjít na 350 až 400 milionů korun. Financována bude z prostředků společnosti NCKV a bankovních zdrojů.

Češi loni vypili nejméně piva v historii statistik, přesto zůstávají evropskými rekordmany. Spotřeba klesá i jinde v Evropě, zatímco obliba nealkoholického piva rychle roste. Mění se i návyky, lidé chodí méně často na pivo do hospod a pečlivěji si vybírají, co budou pít.

Spotřeba piva v EU loni klesla na 34,4 miliardy litrů, nejméně v historii, přičemž největšími producenty zůstávají Německo, Španělsko a Polsko.
Češi loni vypili nejméně piva v historii, na obyvatele připadlo 121 litrů, což je téměř dvojnásobek průměru EU, ale o čtvrtinu méně než před dvaceti lety.
Spotřeba nealkoholického piva v EU roste, loni o 5,9 procenta, a v Česku tvoří přes 11 procent spotřeby.

Klesající spotřebu i produkci potvrzují čerstvá data Eurostatu. Pivovary v Evropské unii loni vyrobily 34,4 miliardy litrů piva, méně než o rok dříve. Největším producentem zůstává s velkým náskokem Německo, za ním Španělsko a Polsko.

Evropským pivovarům se daří, zákazníci ale pomalu mění své návyky.

„Lidé konzumují méně alkoholu, snaží se být aktivnější a víc dbají na zdravý životní styl,“ řekl Novinkám výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Proměna je podle něj i generační. Mladší lidé chtějí pestrost a zkoušejí ochucená, nealkoholická nebo řemeslná piva místo tradičního ležáku.

Změna je patrná i v Česku. Místní pivovary uvařily loni téměř dvě miliardy litrů, na unijní produkci se podílely 5,8 procenty, uvedl svaz. Na obyvatele připadlo 121 litrů, nejméně v historii statistik svazu. Češi ale zůstávají evropsky výjimeční, vypijí téměř dvojnásobek unijního průměru 67 litrů ročně.

Ještě v roce 2007 připadalo na Čecha téměř 159 litrů piva ročně. Spotřeba pak klesala, kolem roku 2010 se dostala pod 150 litrů a před pandemií se držela kolem 140. Covid pokles urychlil a krátké oživení v roce 2022 nevydrželo. Za necelých dvacet let tak spotřeba klesla zhruba o čtvrtinu.

Pivovarnictví má v Česku víc než tisíciletou tradici, první písemný doklad o výrobě piva pochází z roku 1088. Světové dějiny oboru Češi ovlivnili v roce 1842, kdy sládek Josef Groll v Plzni uvařil první várku světlého ležáku plzeňského typu, který se rozšířil do celého světa. Od roku 2008 má České pivo i chráněné zeměpisné označení EU.

Pokles spotřeby ale nezasahuje všechny části trhu stejně. Generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák popsal, jak se podle něj mění chování zákazníků. „Lidé dnes často pijí méně, ale vybírají si kvalitnější pivo,“ uvedl. Piva z vyšších cenových kategorií pokles zasahuje méně, podobně jako jinde v Evropě.

Čtyři největší japonští výrobci piva včetně skupiny Asahi, majitele Plzeňského Prazdroje, čelí razii tamního antimonopolního úřadu. Úřady prověřují podezření z kartelu a tajné dohody o cenách při prodeji velkoobchodníkům.
Článek

Japonská komise pro spravedlivý obchod provedla razie u čtyř největších japonských pivovarnických skupin Kirin, Asahi, Suntory a Sapporo kvůli podezření z tajné dohody při prodeji piva a dalších produktů velkoobchodníkům. Informovala o tom agentura Reuters. Asahi vlastní mimo jiné také českou skupinu Plzeňský Prazdroj.

Akcie Asahi kolem 8:00 SELČ vykazovaly pokles o 1,4 procenta, cenné papíry společnosti Kirin oslabovaly téměř o dvě procenta a pivovar Sapporo odepisoval přibližně 2,2 procenta. Společnost Suntory není kotovaná na burze.

Společnosti dohromady ovládají více než 90 procent japonského trhu s pivem. Komise je podezřívá, že spolu několik let koordinovaly ceny. Vyšetřování se konkrétně zaměřuje na otázku, zda společnosti vytvořily kartel, když v dubnu loňského roku a v říjnu 2022 zvýšily ceny, přičemž se odvolávaly mimo jiné na rostoucí náklady na suroviny, uvedlo veřejnoprávní médium NHK.

Zástupci českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném vyšetřování. Prověřují možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích. Antimonopolní úřad v úterý uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominance byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil. Prazdroj na dotaz ČTK sdělil, že lidé z antimonopolního úřadu byli u něj, firma má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Asahi českou skupinu vlastní od roku 2017. Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Čepované pivo tvoří z celkového objemu přibližně třetinu. V Česku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický Kozel).

Japonská komise pro spravedlivý obchod provedla razie u čtyř největších japonských pivovarnických skupin Kirin, Asahi, Suntory a Sapporo kvůli podezření z tajné dohody při prodeji piva a dalších produktů velkoobchodníkům. Asahi vlastní mimo jiné také českou skupinu Plzeňský Prazdroj.

Akcie Asahi kolem 8:00 SELČ vykazovaly pokles o 1,4 procenta, cenné papíry společnosti Kirin oslabovaly téměř o dvě procenta a pivovar Sapporo odepisoval přibližně 2,2 procenta. Společnost Suntory není kótovaná na burze.

Společnosti dohromady ovládají více než 90 procent japonského trhu s pivem. Komise je podezřívá, že spolu několik let koordinovaly ceny. Vyšetřování se konkrétně zaměřuje na otázku, zda společnosti vytvořily kartel, když v dubnu loňského roku a v říjnu 2022 zvýšily ceny, přičemž se odvolávaly mimo jiné na rostoucí náklady na suroviny, uvedlo veřejnoprávní médium NHK.

Zástupci českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném vyšetřování. Prověřují možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích.

Antimonopolní úřad v úterý uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominance byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil. Prazdroj na dotaz ČTK sdělil, že lidé z antimonopolního úřadu byli u něj, firma má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Asahi českou skupinu vlastní od roku 2017. Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Točené pivo tvoří z celkového objemu přibližně třetinu.

V Česku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický Kozel).

Další rána pro milovníky piva. Legendární pivovar Banskobystrická Perla oznámil konec. Šlo o první řemeslný pivovar na Slovensku vůbec.
„Perla se zavírá,“ oznámil pivovar na svém facebooku. „Kdybyste chtěli koupit sud piva 30/50 l za velmi dobrou cenu, napište zprávu nebo zavolejte,“ dodal.
Důvodem je údajně nedostatečná poptávka. „Pivo se už neprodává tak jako dřív,“ okomentoval podle serveru opive.sk podnik své rozhodnutí.

Konec Perly znamená zároveň konec legendy mezi pivovary. V roce 1992, kdy podnik otevřeli, šlo totiž o vůbec první řemeslný pivovar v zemi.

Pivovar už jednou zavřel, a to v roce 2016. Tehdy se hledal nový majitel. To se nakonec podařilo a podnik v roce 2021 začal opět vařit pivo.

Základem nabídky byla 11stupňová Banskobystrická Perla, přičemž půllitr stál zhruba 1,90 eura (tedy asi 46 korun). Kromě toho podnik vařil i speciály.

Co bude s pivovarem dál, zůstává ve hvězdách. Ve hře je nabídnout technologii v komplexu k pronájmu nebo ji prodat.

Zpráva přichází v době, kdy evropský pivní trh čelí krizi. Přestože o Češích se mluví jako o národu pivařů, poptávka klesá i u nás. Loni klesla průměrná spotřeba piva na osobu na 121 litrů, tedy na své historické minimum, jak uvedl Český svaz pivovarů a sladoven.