Novinky a zajímavosti ze světa piva

Do společnosti Pivovary Staropramen přichází na pozici Communications & Corporate Affairs Manager Kateřina Pavlíková, která má za sebou více než desetiletou praxi v PR v korporátním i veřejném sektoru. Ve své nové roli zodpovídá za strategii externí a interní komunikace, vztahy s médii, krizovou komunikaci i agendu společenské odpovědnosti pro Českou republiku a Slovensko. Společně s týmem, který povede, bude zároveň koordinovat komunikační aktivity skupiny Molson Coors Beverage Company na obou trzích.

Kateřina Pavlíková navazuje na práci Denisy Mylbachrové, která ve společnosti působila 13 let. Bude zodpovídat za komunikaci společnosti vůči médiím, zaměstnancům, odborné veřejnosti i dalším klíčovým stakeholderům. Zaměří se také na rozvoj aktivit v oblasti společenské odpovědnosti, firemní kultury a dlouhodobé budování reputace jedné z předních pivovarských společností ve střední Evropě. Podílet se bude také na podpoře lokálních pivních značek, jako jsou Staropramen, Braník, Ostravar, Mustang či nealkoholický radler COOL, a dalších produktů z širokého portfolia skupiny Molson Coors.

„Pivovary Staropramen stojí za řadou značek, které si spotřebitelé po generace spojují nejen s pivní tradicí a chutí, ale také společnými zážitky. Právě spojení tohoto dědictví s novými trendy, které dnes formují nápojový trh, vnímám jako velkou příležitost pro komunikaci. Těším se, že společně s týmem budeme také rozvíjet značku zaměstnavatele, komunikaci našich lokálních a mezinárodních značek i přinášet příběhy lidí, na kterých pivovar stojí. Stejně důležitá je pro mě podpora edukace v oblasti zodpovědné konzumace alkoholu a udržitelný přístup ve výrobě,“ uvedla Kateřina Pavlíková.

Kateřina Pavlíková přichází do společnosti s bohatými zkušenostmi v oblasti strategické komunikace, public relations a budování reputace. Naposledy působila jako vedoucí PR oddělení a hlavní tisková mluvčí Úřadu práce ČR, kde vedla komunikační agendu jedné z největších organizací veřejné správy v tuzemsku. Předtím řídila komunikaci cestovní kanceláře Čedok na českém a slovenském trhu a komunikovala také přes čtyři a půl roku za skupinu Letiště Praha. Zkušenosti získala rovněž ve Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za své profesní působení se v roce 2022 umístila na stříbrné příčce v kategorii Nejlepší mluvčí soukromého sektoru v rámci oborového ocenění Mluvčí roku, rok předtím si odnesla bronz. Aktivně se podílela i na rozvoji oboru public relations ve vedení Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA), která dříve fungovala pod názvem PR Klub. Vystudovala Ekonomickou fakultu Technické univerzity v Liberci, obor Podniková ekonomika se zaměřením na mezinárodní obchod.

Pivo je v českých hospodách stálicí. Loni ho každý Čech vypil v průměru 121 litrů, což je sice historicky nejméně, ale stále dost na to, aby zpráva o možném zdražení vzbudila pozornost. O růstu cen se začalo mluvit kvůli obavám ze slabší sklizně sladovnického ječmene po mimořádně suchém jaru, ale také kvůli dalším rostoucím nákladům pivovarů. Otázkou zůstává, zda se tyto faktory promítnou do cen pro zákazníky. Proto jsme se zeptali přímo pivovarů.

Jaro bez deště se podepsalo na úrodě
Letošní úroda sladovnického ječmene, který je jednou z klíčových surovin pro výrobu piva, dostala pořádně zabrat. Důvodem bylo především jarní sucho. Od března do konce května spadlo v Česku výrazně méně srážek, než je běžné. Podle Českého hydrometeorologického ústavu šlo jen o 57 % dlouhodobého průměru.

Největší dopad měl nedostatek vláhy na jarní ječmen. Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu by se ho letos mělo sklidit přibližně 864 000 tun, což je o 24,2 % méně než loni. Kromě nižšího množství může být problémem i samotná kvalita zrna. Je ale potřeba dodat, že letošní čísla ještě nejsou konečná. Český statistický úřad bude odhady sklizně dál zpřesňovat a zohlední i vývoj počasí z dalších týdnů.

Právě horší úroda je jedním z důvodů, proč se začalo mluvit o možném zdražení piva. Podle agronoma Ondřeje Lišky ze Zemědělských služeb Dynín, který vystoupil v reportáži CNN Prima NEWS, ale nejde jen o množství ječmene, důležitá je také jeho kvalita.

Slabší sklizeň se do ceny promítá se zpožděním
Slabší sklizeň sladovnického ječmene neznamená, že se vyšší ceny projeví okamžitě. Komoditní manažer Plzeňského Prazdroje Vladimír Rada ve stejné reportáži uvedl, že letošní sucho může ovlivnit kvalitu ječmene, mimo jiné vyšším obsahem bílkovin v zrnu. Zároveň ale připomněl, že pivovar využívá zásoby z předchozí sklizně, které by měly vystačit přibližně do podzimu. Výrobci navíc nakupují slad i další suroviny s předstihem, takže dopady jedné slabší sklizně se do nákladů promítají postupně.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v reportáži CNN Prima NEWS uvedl, že by pivo na podzim mohlo zdražit až o 7 %. Vedle očekávané slabší úrody sladovnického ječmene upozornil také na růst cen obalových materiálů v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, stejně jako na dražší energie a pohonné hmoty.

Výrobu piva prodražují i obaly a energie
Plzeňský Prazdroj ve vyjádření pro Kupi uvedl, že případné změny cen předem nekomentuje. „Naše cenová politika je součástí dlouhodobé strategie společnosti a jakékoliv případné změny v budoucnu předem nekomentujeme,“ uvedl tiskový mluvčí Zdeněk Kovář.

Zároveň ale popsal, s jakými rostoucími náklady se pivovar v posledních měsících potýká. „V posledních měsících vidíme rostoucí ceny materiálů a komodit v návaznosti na situaci na Blízkém východě,“ napsal Kovář. Zmínil například pohonné hmoty, kdy podle něj ropa i plyn vzrostly od února o desítky procent, a také hliník, který zdražil téměř o 12 %.

Právě hliník je pro pivovary důležitý kvůli výrobě plechovek. „Hliník je pro nás přitom klíčový, protože se z něj vyrábí plechovky, které patří mezi nejoblíbenější obal,“ uvedl Kovář. Dodal, že kvůli absenci zálohového systému není možné vyrábět plechovky pro český trh stoprocentně z recyklovaného hliníku a stále je potřeba využívat i hliník primární.

Prazdroj zároveň uvedl, že od některých dodavatelů dostal doporučení předzásobit se vybranými materiály, protože situace s dodávkami se může zhoršovat. Týká se to například fólií používaných na omotávání zboží na paletách, plastových víček na sudech nebo lepidel pro etikety.

Svijany zatím zvyšování cen neplánují
Jednoznačně odpověděly Svijany. „O navyšování cen našich výrobků jsme zatím neuvažovali,“ napsal obchodní ředitel Pivovaru Svijany Vratislav Žitka.

Konečnou cenu v regálu nebo na účtu v hospodě ale určuje obchod či podnik, ne pivovar. I pivo od výrobce, který ceník nezvedne, tak může nakonec zdražit.

Loni v říjnu pivo zdražilo, letos je vývoj klidnější
Poslední velké zdražení přišlo loni na podzim. Plzeňský Prazdroj tehdy po 2 letech zvedl ceník u části sudových i balených piv značek Velkopopovický Kozel, Radegast, Master a Primus, v průměru o necelá 3 %. Nejvíc podražilo výčepní pivo Radegast, kde šla desítka i dvanáctka nahoru o 2 Kč na 0,5 l. Sudový Gambrinus zdražil o 50 haléřů a ceny Pilsner Urquell se nezměnily. Šlo přitom o ceny pro odběratele, ke kterým si hospody a obchody připočítávají vlastní marži.

Manažerka komunikace Budějovického Budvaru Barbora Povišerová tehdy pro Kupi uvedla, že pivovar o případné změně cen zatím nerozhodl. Zároveň ale sleduje vývoj cen surovin a obalových materiálů, mezi nimiž rostou zejména náklady na plechovky.

Jak by na zdražení reagovali spotřebitelé?
Jaroslav (60) má u běžných nákupů systém. Produkty, které pravidelně používá, kupuje podle akcí a dělá si zásoby na několik měsíců dopředu. Stejně přistupuje i k pivu. „Když vím, kolik piva zhruba vypiju, nakoupím si ho dopředu, když je v akci. Stejně to dělám třeba u oleje, mouky nebo toaletního papíru. Kdyby pivo zdražilo, nějakou dobu bych ještě pil to, které jsem koupil za původní cenu,“ sdělil Jaroslav.
Patrik (29) by naopak kvůli vyšší ceně značku příliš neřešil. Pivo si dává hlavně tehdy, když pořádá nějakou akci a při posezení s přáteli pro něj není konkrétní značka zásadní. „Pivo kupuju hlavně ve slevě. Když by jedna značka zdražila, klidně vezmu levnější variantu. Večer už stejně většinou neřeším, co přesně piju,“ popsal Patrik.
Eva (35) pije pivo spíš příležitostně, hlavně na výletech nebo při posezení venku. Vyšší cena by ji proto s největší pravděpodobností přiměla hledat alternativu. „Když si dám pivo jen občas a najednou bude stát víc, asi bych se bez něj obešla. Možná bych si místo něj dala něco jiného,“ řekla Eva.

Mezi téměř padesáti stavbami ve středních Čechách, přihlášenými do letošní soutěže Stavba roku, je i rekonstrukce bývalého pivovaru v centru Kralup nad Vltavou. V hlasování veřejnosti má zatím padesát hlasů. Jsou i stavby, které mají v krajském kole po téměř dvou týdnech pouhé čtyři hlasy, nebo naopak stovky. Přes tisíc hlasů už nasbírala knihovna ve vesnici s šestnácti sty obyvateli.

Stavba roku Středočeského kraje je prestižní soutěž, do letošního třináctého ročníku je přihlášeno 46 staveb. Hodnotí je odborná porota, zároveň probíhá až do 21. září hlasování veřejnosti. Vítězové budou vyhlášeni v následujícím dni na slavnostním galavečeru v kolínském divadle.

Pivovar se sedmnáctkou
S číslem 17 se o přízeň hlasujících v soutěži o cenu veřejnosti uchází adaptace bývalého pivovaru v sousedství radnice a kostela v Kralupech nad Vltavou, kde je od letošního jara v provozu městské kulturní centrum.

Šlo o dlouho připravovaný, náročný a nákladný projekt, který změnil k lepšímu další část centra města. Na náklady téměř 373 milionů přispěly dotace přes 262 milionů, zbytek šel z městské kasy.

Dnes v prostorách někdejší pivovarské sladovny na Palackého náměstí sídlí umělecká škola s koncertním sálem, knihovna, muzeum s galerií, dům dětí a mládeže, kavárna, restaurace a minipivovar, který se do areálu symbolicky vrátil po 46 letech.

Spojení historie a současnosti
„Architektonický koncept rekonstrukce vychází ze snahy zachovat autentické hodnoty původní stavby a současně jasně přiznat novodobé zásahy,“ představuje web soutěže kralupskou stavbu. Připomíná historické fasády s pravidelnými pilastry, klenutými nadpražími a charakteristickými komíny, které zůstaly dominantními prvky objektu, i novinky, například venkovní únikové schodiště, výtah nebo střešní nástavbu. Také v interiérech se kouzelně spojuje historie i současnost.

Kralupský projekt je současně přihlášen i do Ceny inženýrské komory, kde už postoupil do finálové skupiny. Také v tomto případě lze bývalý pivovar podpořit v hlasování o cenu veřejnosti, a to až do 23. srpna.

Český pivní trh prochází proměnou. Mladší generace pije méně, zato více experimentuje, roste obliba prémiových i nealkoholických piv a spotřeba se přesouvá z tradičních hospod na festivaly, sportovní akce nebo domů. Podle obchodního ředitele ve společnosti Heineken pro Českou republiku Michala Brzobohatého ale Češi zůstanou pivním národem i za deset let.

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Vždy jsem si nejvíce vychutnal české ležáky, ale konkrétní značka se během let změnila. Než jsem nastoupil do Heinekenu, nejčastěji jsem pil Březňák.
Část mojí rodiny pochází z Ústecka a Březňák je z Velkého Března pět kilometrů od Ústí nad Labem, takže jsem k té značce měl vždycky blízko.
Kdybych si dnes měl vybrat jedno pivo z našeho portfolia, bylo by to Starobrno Bitr nefiltrované. To mi moc chutná.

To jste mě překvapil. Starobrno má hlavně v Čechách pořád rozporuplnou pověst. Jak chcete jeho image změnit?
Naše data ukazují, že spousta spotřebitelů Starobrno miluje a ví, že je kvalitní. Jiní možná pořád vycházejí z historie nebo různých předsudků.
První větší krok jsme udělali už před rokem, když jsme představili Štatl. Jde o dvanáctistupňový ležák s prémiovější pozicí, který nám pomáhá značku posouvat.
"Snažíme se ho dostávat do modernějších podniků, aby si lidé Starobrno spojili s kvalitním pivním zážitkem a dobře ošetřeným pivem.
Přitom se soustředíme především na Moravu, kde je Starobrno doma. Rozšiřování mimo domovský region teď není na pořadu dne.

Mladší generace podle statistik pije méně piva než její rodiče. Čím si to vysvětlujete?
Z dostupných dat vyplývá, že generace Z pije pivo méně. Neřekl bych ale, že by se mu úplně vyhýbala.
Možná nás trochu mate, že mizí tradiční vesnické hospody a pivnice. Mladí lidé se často stěhují do větších měst a volný čas tráví jinak. Proto je tolik nevidíme v klasických hospodách, ale to ještě neznamená, že pivo nepijí.
Spotřeba je navíc v Česku pořád mimořádně vysoká. Dnes jsme zhruba na 121 litrech piva na obyvatele ročně, ještě před několika lety to bylo kolem 150 až 160 litrů.
Když se podíváme na Rakousko, které je druhou nejvíce pivní zemí, pohybuje se přibližně kolem sta litrů. Ta česká základna je zkrátka pořád velmi vysoko.

Takže se mění spíš způsob konzumace než vztah k pivu?
Přesně tak. Mladí lidé hledají jiné příležitosti. Chodí na festivaly, koncerty, sportovní akce nebo třeba na laser game a pivo si často spojují s gastronomií. Část spotřeby se navíc přesouvá domů.
Proto se tomu snažíme přizpůsobit. V gastronomii přicházíme během roku se sezonními speciály. V létě nabízíme lehčí piva, v zimě silnější varianty, dlouhodobě rozvíjíme i nealkoholické novinky.
Aktuálně máme například na čepu speciál Letní Lehárko, světlou osmičku, která je za studena chmelena aromatickým Kazbekem. Mladší generace ráda experimentuje, a právě na to chceme reagovat.
Vidíme to i na prodejích. Roste obliba našich mezinárodních značek, jako jsou Heineken, Desperados nebo Strongbow. Lidé si je koupí domů a dají si jedno nebo dvě piva při jiné příležitosti než dříve.

Znamená to, že budou dál posilovat prémiová piva?
Myslím si, že ano. Každý trend se jednou zastaví, ale v příštích letech bude pokračovat.
Lidé jsou ochotni si za prémiovější nebo kraftová piva připlatit. Už ale nejde o to vypít jich pět nebo šest. Dají si jedno, dvě nebo tři a chtějí, aby to byl kvalitní zážitek.
Já sám do té skupiny patřím. Když jdu dnes do hospody, dám si na chuť jedno, dvě nebo tři piva. Myslím, že právě to je jeden z důvodů, proč celková spotřeba piva postupně klesá. Vedle ekonomických důvodů hraje roli i to, že lidé víc přemýšlejí o svém zdraví.

Výrazně roste také nealkoholické pivo. Kam až podle vás může jeho podíl na trhu vyrůst?
Nealkoholická kategorie dnes patří k nejrychleji rostoucím segmentům. Vedle ní rostou ještě kraftová piva nebo cider, ale právě u nealkoholických piv je dynamika největší.
Dnes tvoří přibližně deset až dvanáct procent trhu. Myslím si, že během deseti let se může dostat někam na dvacet až pětadvacet procent.
To ale podle mě neznamená, že by ohrozila ležáky. I za deset let budeme pivním národem a nejprodávanějším pivním stylem zůstane ležák. Růst nealkoholických piv navíc alespoň částečně kompenzuje pokles celkové spotřeby klasického piva.

Mluvil jste také o tom, že lidé dnes mnohem více řeší kvalitu načepovaného piva. Jak moc se změnily nároky zákazníků?
Rozhodně se změnily. Kvalita je dnes nedílnou součástí úspěchu. Nestačí jen uvařit dobré pivo, stejně důležité je, v jaké kondici se dostane ke spotřebiteli.
Naše obchodní zástupce proto školíme, aby rozuměli tomu, jak se o pivo správně starat. Máme také vlastní specialisty, kteří navštěvují partnerské podniky a radí jim se správným skladováním, péčí o výčepní zařízení nebo čištěním trubek. Důležité je i to, aby personál uměl pivo správně načepovat.
Dnešní zákazník si všímá detailů. Zajímá ho teplota piva, kvalita pěny, čerstvost i celkový servis. To je podle mě dobře. Právě díky tomu je česká pivní kultura výjimečná.

Heineken je už tři desetiletí spojený s Ligou mistrů UEFA a dlouhodobě také s Formulí 1. Otevírá se vedle těchto partnerství prostor i pro další sporty?
Rozhodně. Přemýšlíme o tom stejně na globální i lokální úrovni. Když se zeptáte fotbalového fanouška, jakou značku si spojí s Ligou mistrů, myslím, že Heineken bude mezi prvními, které ho napadnou.
Stejně důležitá je pro nás Formule 1. Tam dlouhodobě komunikujeme především Heineken 0.0, protože chceme spojovat sport se zodpovědnou konzumací alkoholu.
V posledních letech jsme se na globální úrovni zaměřili také na padel, který patří mezi nejrychleji rostoucí sporty. A na lokální úrovni se díváme i na další příležitosti, které dávají smysl českému trhu

Když přijedu na fotbal nebo hokej autem, často si pivo nedám, protože chybí kvalitní nealkoholické varianty. Nemůže právě tohle být příležitost, jak dostat nealkoholické pivo mezi více lidí?
To je přesně směr, kterým přemýšlíme. Když jednáme se sportovními areály, neřešíme jen klasické pivo na čepu. Snažíme se, aby nabízely také čepované nealkoholické varianty, ať už neochucené nealko pivo, nebo ochucené pivní mixy.
Vidíme, že jejich spotřeba na sportovištích roste. Chodí tam celé rodiny a mnoho lidí nechce nebo nemůže pít alkohol. Právě tam má nealkoholické pivo své pevné místo.

V maloobchodu je konkurence obrovská. Vy ale říkáte, že v gastronomii rozhoduje něco jiného. Co je podle vás pro úspěch pivní značky nejdůležitější?
V gastronomii nerozhoduje jen cena. Úspěch stojí na celém balíčku – síle značky, investicích, kvalitním obchodním týmu i schopnosti pochopit potřeby provozovatelů restaurací.
Právě gastronomie je místem, kde si zákazník vytváří vztah ke značce. Proto je pro nás strategicky důležitá a dlouhodobě do ní investujeme.

Když se podíváte do dalších let, jakou oblast dnes považujete za nejdůležitější investici pro budoucnost Heinekenu?
Pokud nemám mluvit o konkrétních obchodních plánech, pak jednoznačně udržitelnost.
Základem každého piva je kvalitní voda. Proto investujeme do projektů, které pomáhají vodu zadržovat v krajině. Jedním z příkladů jsou projekty na Křivoklátsku zaměřené právě na zadržování vody.
Vedle toho investujeme také do snižování emisí. Současně hledáme nové technologie, které pomáhají snižovat spotřebu vody při výrobě piva.

Na výrobu jednoho litru piva jsou podle vás potřeba přibližně tři litry vody. Jak velký prostor ještě vidíte pro další úspory?
Bavíme se zhruba o 3,2 litru vody na jeden litr piva. Patříme přitom mezi nejefektivnější pivovary v této oblasti. Každá technologická inovace, která pomůže spotřebu vody dál snižovat, je pro nás důležitá. Nejde jen o ekonomiku výroby, ale také o dlouhodobou udržitelnost.

Jak bude podle vás vypadat český pivní trh za deset let?
Jsem přesvědčený, že Češi zůstanou pivním národem. Spotřeba bude pravděpodobně dál pozvolna klesat a přiblíží se zhruba ke stovce litrů piva na obyvatele ročně, ale pivo bude mít v české kultuře stále výjimečné postavení.
Myslím si však, že výrazně poroste podíl mezinárodních značek, jako jsou Heineken nebo Desperados. Mladší generace je mnohem otevřenější novým chutím a nemá tak silnou vazbu pouze na tradiční české značky. Vedle toho bude dál růst i zájem o kraftová piva.
Já sám mám rád české pivo a budu rád, když zůstane dominantní součástí našeho trhu. Myslím si ale, že právě mezinárodní značky a kraftová piva budou v příštích letech získávat stále větší prostor.

Gastronomie v Česku dlouhodobě patří mezi málo digitalizovaná odvětví. Velká část hospodských přehlíží propagaci podniku na internetu, neřeší digitální nástroje pro sledování zásob či nákladů a mnozí stále neakceptují platební karty . Plzeňský Prazdroj ve spolupráci se společností Piano jim teď chce pomoci zrychlit a zefektivnit proces placení a nabízí nástroj, který mohou podniky využít nejen pro své hosty, ale nově i pro platby za závoz zboží. A to nejen piva. Díky platební aplikaci Qerko, která doposud sloužila především hostům k úhradám jídla a pití, bude nově možné hradit i závozy zásobování. Tržby od hostů se prostřednictvím Qerka použijí rovnou na platbu za pivo a další produkty a hospoda tak bude bezhotovostní z obou stran.

„Gastronomie se potýká s odlivem hostů, nižší konzumací, nedostatkem personálu a řadou dalších výzev. Před dvaceti lety jsme začali restauracím pomáhat s kvalitou čepovaného piva, pak jsme se soustředili na jejich vybavení a na školení personálu v různých dovednostech souvisejících s provozem. Teď se zaměřujeme na digitalizaci, která umožňuje hospodským zjednodušit procesy a usnadní i život personálu, což ve výsledku přinese profit celému podniku. Nová funkce aplikace Qerko pro platbu za závoz podporuje bezhotovostní provoz hospody a uvolňuje hospodským ruce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Jan Krafka.

Nová platební metoda umožňuje restauraci uhradit závoz piva nebo dalšího zboží přímo z plateb za pití a jídlo, které hosté uhradí prostřednictvím aplikace Qerko nebo přes nový platební Piano Terminál. Pomáhá tak odstranit typický provozní problém, kdy hospodští musí hlídat, aby měli připravenou dostatečnou hotovost na úhradu závozu zásobování. „Na základě poznatků z hospodské praxe jsme vyvinuli jednoduchý nástroj pro bezhotovostní způsob platby, díky němuž odpadá hospodským řada starostí. Především se nemusí stresovat, zda mají dostatek peněz v kase, na poslední chvílí vybírat peníze z bankomatu ani dávat personálu platební kartu, což mnozí z nich z bezpečnostních důvodů dělat nechtějí. Stejný komfort, který Qerko poskytuje hostům při platbě útraty, teď nabízíme i hospodským při úhradě za závoz piva. A věříme, že časem za další zboží od dalších dodavatelů,“ vysvětluje ředitel společnosti Piano Tomáš Mráz.

Odložená platba za zboží
Platba funguje v aplikaci Qerko nebo přes nový pokladní systém Piano Terminál. Celý proces je přitom velmi jednoduchý a rychlý. Zákazník si jako obvykle objedná závoz piva a platbu vyřídí s řidičem, který s pivem přijede: naskenuje mobilem QR kód umístěný v tabletu řidiče a ve svém mobilu v Qerko aplikaci autorizuje platbu. Systém na pozadí během několika sekund zanalyzuje, zda je restaurace schopna z tržeb uhrazených hosty přes Qerko či Piano Terminál závoz uhradit. Když platbu schválí, majitel si může ihned převzít zboží a přes aplikaci Qerko nebo přes terminál Piano se následně během týdne postupně sbírají platby na úhradu závozu.

„Dodávka piva se tak hradí z budoucích tržeb restaurace. Pro majitele je tu výhoda, že ihned dostane zboží a platí za něj až následně z útrat hostů. Navíc nemusí personálu dávat kartu nebo přístup k bankovnímu účtu, ani být osobně přítomen při platbě. Stačí, aby pověřil někoho, kdo autorizuje platbu za předem dojednanou objednávku v aplikaci Qerko,“ dodává Lukáš Kovač, šéf produktů společnosti Piano.

„Bezhotovostních hospod“ bude přibývat
Nový systém bezhotovostních závozů odstartoval v červenci a zatím ho využívá 16 podniků. Nejen ve velkých městech jako Praha, Liberec nebo Ústí nad Labem, ale také v Pelhřimově, Vrchlabí či Sokolově. „Nový systém placení je pro nás rozhodně zjednodušením. Hosté u nás v restauraci často platí kartou nebo přes Qerko, hotovost už tolik nemáme. Takže jsme možnost platit za závoz bezhotovostně uvítali. Navíc je dobré, že se závoz hradí z budoucích tržeb za prodané zboží,“ vysvětluje Karel Krämer z pražské restaurace Holešovická Sedma.

„Do budoucna vidíme jasný trend, hospody stále víc přecházejí na bezhotovostní placení a fyzické peníze už tolik nepotřebují držet. Navíc se znovuzavedením EET pro ně bude pokladní systém nutností,“ dodává Lukáš Kovač. Právě nový platební Piano Terminál je propojený s pokladními systémy a má v sobě aplikaci mobilního číšníka. „Personál tak má pouze jednu věc, díky které objednává i kasíruje. U stolu tak obsluha s terminálem vyřídí vše, co je třeba. Piano Terminál navíc provozovateli dodává i unikátní data o návštěvnických trendech, kolik lidí se opakovaně vrací, jaké položky se objednávají nejčastěji a další informace, které pak může hospodský zahrnout do přemýšlení o rozvoji podniku,“ říká Tomáš Mráz.

Aplikaci Qerko již v Česku používá více než 1600 restaurací v Česku, které ji zatím mají pro bezhotovostní platbu hostů. Z toho více než 1000 tvoří provozy, kam Prazdroj dodává svá piva. Cílem obou partnerů je všem zpřístupnit také výhody bezhotovostní hospody. „Restaurace a hospody nově získávají používáním Qerka hned dvojí výhodu – hosté platí rychleji, dávají vyšší dýška a nemusejí čekat na obsluhu. A hospodští tržby z aplikace mohou použít na platby za závoz piva. Snadné, rychlé a ekonomicky výhodné,“ dodává Jan Krafka.

V Pivovaru Svijany na Liberecku dokončili druhou varnu, výrobní kapacita se díky tomu až zdvojnásobí. Projekt za 120 milionů korun je největší investicí v novodobé historii firmy. Projekt včetně příslušenství byl již v zásadě dokončen a varna úspěšně absolvovala náročné testování.

„Uvedení do plného provozu je plánováno na druhou polovinu září,“ sdělil mluvčí společnosti Luboš Spálovský.

Svijanský pivovar je největší v Libereckém kraji a patří do desítky největších v zemi, loni dodal na trh bezmála 683.500 hektolitrů piva. V meziročním srovnání to bylo zhruba o šest procent méně, rok 2024 byl ale pro firmu rekordní, když ve Svijanech uvařili bezmála 728.000 hektolitrů piva. Za poklesem odbytu stál loni nižší prodej lahvového piva, negativně se projevilo zejména horší počasí v létě, které je pro každý pivovar klíčovým obdobím.

Pro výstavbu druhé varny se pivovar rozhodl, protože ta současná už je na hranici možností, pivo tak museli ve Svijanech vařit nepřetržitě i o víkendech. "Snažíme se nějakým způsobem usnadňovat práci a zvyšovat komfort zaměstnanců, aby nemuseli dělat v nepřetržitém provozu a víkendy," řekl již dříve ředitel pivovaru Roman Havlík. Rozšířením se podle něj nemění vlastní výrobní postup svijanského piva, jen se kapacita výroby přizpůsobila rostoucí poptávce.

Už loni investoval pivovar do nové robotizované stáčecí linky na sudy, zvýšila provozní komfort a současně podle Havlíka umožnila lépe reagovat na rostoucí poptávku po patnáctilitrových soudcích. Pivovar pro ředitele také věnuje zvýšenou pozornost nealkoholickým nápojům, i po těch poptávka roste. Firma nabízí jak limonády, tak nealkoholické pivo včetně ochucených. Novinkou letošního roku je limonáda Svijanela s ananasovou příchutí a nealkoholické pivo s příchutí angrešt a rybíz.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu, takzvaném dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Firma se zhruba 200 zaměstnanci uskutečnila v roce 2025 zakázky za miliardu korun, což je zhruba o procento víc než o rok dřív. Vývoz se na tržbách podílel zhruba z 18 procent, hospodaření skončilo ziskem bezmála 140 milionů korun.

Patřilo k nejčastějším přáním zákazníků a v Jarošovském pivovaru o něm slýchali stále dokola. „Kdy už bude nealko?“ ptali se návštěvníci pivovarských akcí, zákazníci v prodejnách i fanoušci značky na sociálních sítích. Teď se dočkali.

Jarošovský pivovar představil vůbec první nealkoholické pivo v novodobé historii značky. Novinka s názvem Jarošovská NEALKO IPA je součástí nové prémiové řady Jarošovská laboratoř a podle prvních reakcí zákazníků má našlápnuto stát se jedním z hitů letošní sezóny.

Za vznikem piva stojí přibližně půlroční vývoj. Pivovar si přitom nekladl za cíl pouze doplnit nabídku o další nealkoholický produkt. Ambicí bylo vytvořit pivo, které si zachová plnou chuť a charakter moderních IPA speciálů.

„U některých piv trvá hledání ideální receptury dlouho. U piva NEALKO IPA jsme ale už po první várce věděli, že jsme na správné cestě. Následně jsme ladili technologické detaily, ale chuťový profil splnil naše očekávání prakticky okamžitě,“ uvedl sládek pivovaru Milan Esender.

Výsledkem je nefiltrované nealkoholické pivo s výrazným chmelovým aroma a plnější chutí. Právě na chuť chtěl pivovar klást největší důraz.

„Na nealkoholické pivo se nás zákazníci ptali několik let. Nechtěli jsme ale uvést na trh něco jen proto, abychom měli nealko v nabídce. Čekali jsme na chvíli, kdy budeme s výsledkem opravdu spokojeni,“ vysvětlila Gabriela Uherková z marketingu Jarošovského pivovaru.

První ohlasy potvrzují, že rozhodnutí se vyplatilo. Zákazníci podle pivovaru oceňují především to, že novinka chutná jako skutečné pivo a nepůsobí jako kompromis.

„Velmi často slýcháme, že chutná jako opravdové pivo. Přesně to byl náš cíl. Prodeje postupně rostou a reakce z ochutnávek, festivalů i našich prodejen jsou velmi povzbudivé,“ doplnil ředitel pivovaru Josef Indra.

Jarošovská NEALKO IPA je jedním z prvních piv nové prémiové řady Jarošovská laboratoř, pod kterou budou vznikat další sezónní i limitované speciály. Jarošovský pivovar tak reaguje na rostoucí oblibu moderních pivních stylů a současně potvrzuje, že dokáže spojit tradiční pivovarské řemeslo s novými trendy.

Novinku mohou zájemci ochutnat v podnikových prodejnách, na e-shopu pivovaru i u vybraných obchodních partnerů. Během léta se objeví také na řadě festivalů a společenských akcí napříč regionem.

Jan Krafka je Plzeňák. Spojit život s Plzeňským Prazdrojem proto nebylo až tak komplikované. Pracovat v něm začal ještě jako stážista během studia vysoké školy. Letos na jaře, skoro po dvou dekádách, se stal jeho obchodním ředitelem.

Na jednu z nejdůležitějších pozic v české pivní jedničce nastoupil po čtyřech letech, kdy měl v Německu a Rakousku na starost podnikání mateřské skupiny Asahi. Krafka je na vrcholu kariéry v době, kdy spotřeba piva v Německu i v Česku klesá. Loni Češi vypili 121 litrů na osobu, což je nejméně v historii. Podle Krafky se tento trend zvrátit nepodaří. Skepsi ale nepodléhá. Místo toho hledá cesty, jak propad spotřeby přinejmenším zpomalit.

„Samozřejmě není úplně příjemné vidět, jak pivní kategorie klesá, ale na druhou stranu tady za deset let pořád bude. Naše česká pivní kultura nezmizí. Možná bude za deset let o něco menší, možná bude vypadat jinak. Nejsme Nokia, která prostě zmizí, protože přišel digitál. My se zkrátka jenom musíme přizpůsobit světu a nebojím se, že bychom to nezvládli, protože každý den v práci vidím, že máme připravené dobré věci, na které se těším a které budou fungovat,“ říká Jan Krafka, jenž ve velkém sází na digitalizaci segmentu, který jedničky a nuly prozatím spíše míjí.

Jsem z menšího středočeského města, kde na zajímavém místě roky fungovala restaurace, která ale zkrachovala. Nový nájemce vydržel půlrok a za celou dobu neměl web a sociální sítě spíš z povinnosti. Je to problém?
Samozřejmě. A čím dál větší.

Proč je to tak důležité?
Když se kouknete na mladé, tak ti bez mobilu nefungují. Za mě je dnes standard, že když řešíte, kam se půjdete najíst a napít, kouknete se na internet, abyste zjistil, co ten podnik nabízí. Dnes už to není nutně o webových stránkách, důležitější je být na Facebooku, Instagramu a dalších sociálních sítích.

Pokud tam za nimi hospodský nepůjde, ti lidé do hospody nebo restaurace vůbec nepřijdou. Podle našich údajů má Facebook sice přes sedmdesát procent hospod, ale na Instagramu jich není ani třetina a ještě výrazně méně jich je na TikToku.

Co ale ten hospodský, který s tím moc neumí?
Je to zkrátka další prodejní nástroj, který se musí naučit používat a naší rolí jako pivovaru je mu v tom pomoct, dát mu know-how, aby tam byl a aby byl úspěšný. Máme obchodní zástupce, který mu s tím pomůže. Máme i vlastní platformu, kde si může vytvořit vlastní menu, které pak může dál sdílet.

Podobný problém je bezhotovostní placení…
Nedávno jsem byl s rodinou v Londýně a říkali jsme si, jestli přijde okamžik, kdy budeme potřebovat libry ve fyzické podobě. Za celý týden se to nestalo ani jednou. Vlastně to bylo spíš naopak, protože kdybychom měli jen hotovost, měli bychom problém, jelikož v polovině podniků bylo napsáno, že fyzické peníze nepřijímají.

Neříkám, že to bude standard třeba za rok úplně všude, ale prostě to se blíží. Digitalizace celého toho kanálu není věc, o které se bavíme na způsob, jestli se stane, ale kdy se stane.

Hospody dlouhodobě nebyly nikdy digitalizované. Musí se to ale změnit a hospodští a restauratéři to vědí. Chybějí zaměstnanci, kteří jsou čím dál dražší. Celý svět se prostě přesouvá do digitálu. A naší rolí jako Prazdroje je pomoci jim se v digitálním světě zorientovat, protože většina hospodských k tomu nikdy nepřičichla.

Když zase použiji vlastní zkušenost z našeho města, je tam bistro, kam bych chodil rád, ale nedá se tam platit kartou. Tak jdu jinam…
A nejste sám, protože v dnešní době sedmdesát procent spotřebitelů preferuje bezhotovostní platbu. A pokud to jako podnikatel v gastronomii odmítáte přijmout, teoreticky těm sedmdesáti procentům hostů zavíráte dveře, aniž by si u vás něco objednali. Jednoduše přicházíte o tržbu.

Proto už roky spolupracujeme s aplikací Qerko, která tohle řeší i v situaci, kdy podnikatel nechce platit poplatky karetním společnostem. Proto ještě mnohem víc chceme téma digitalizace rozjet v rámci Piano Group, která zastřešuje různé digitální pomocníky pro gastroprůmysl a kde je Prazdroj minoritním akcionářem. Vidíme tam obrovskou příležitost, protože to nejsou peníze, které chybějí jenom nám, chybějí hlavně tomu hospodskému.

Hospodští nejčastěji argumentují tím, že při platbě kartou mají náklady navíc…
Jenže on jim zákazník, který je zvyklý platit kartou, vůbec nepřijde. A navíc je tu už zmíněné Qerko, které je z pohledu nákladů levnější. Pak je tu i ten fakt, že pokud hosté používají Qerko, zrychlí se obsluha stolů, k nimž si během večera sedne víc lidí, protože nejen, že platíte digitálně, vy platíte hned a nemusíte na nikoho čekat. Když se na to budu dívat pohledem majitele podniku, ušetřím za personál, který místo kasírování může obsluhovat.

Plus je tu ještě jeden fakt, který je poměrně překvapivý. Pokud se zaměřím na mladou generaci, je potřeba zmínit, že je zvyklá na psanou komunikaci skrze telefon. Vy jim skrze Qerko dáváte možnost, aby si objednali nebo zaplatili, aniž se s někým vůbec museli bavit. Vím, zní to absurdně, ale je ohromné množství lidí, kteří to tak chtějí.

Takže když to shrnu, přilákáte víc lidí, zrychlíte obsluhu, ulevíte personálu, uděláte vyšší tržby. A to všechno dalece převyšuje náklady někde kolem jednoho dvou procent, které jsou s elektronickou platbou spojené.

Přesvědčíte o tom i hospodského v nějaké zapadlé vesnici?
V Česku bude odhadem až šedesát tisíc míst, kde se dá najíst nebo napít. Jestli jsou někde v hospodě na konci světa tři stoly a chodí tam pořád stejných dvacet lidí, moc nedává smysl, aby se tam zavedlo Qerko nebo jiná forma digitalizace. Nebudeme chodit s kanonem na vrabce. Máme ale obchodní zástupce, kteří podniky znají a kteří jsou schopni konkrétním podnikům nabídnout nejlepší řešení, jež tam bude fungovat.

Na využití různých forem digitalizace má podle mě zásadní vliv, jestli jste majitel podniku, který je celou otevírací dobu na place a má nad vším dohled. Pak tu jsou ale podniky, kterých je asi většina, kde majitel být pořád nemůže a má lidi, kteří to za něj řídí. Tam nějaká forma chytrého dohledu dává větší smysl.

Prazdroj se stal minoritním partnerem v projektu Piano Group spadajícím pod investiční skupinu Miton. Proč jste do toho šli?
Mají nástroje, které s digitalizací v gastronomii pomáhají. Dávají dohromady celý ekosystém, který hospodskému dovolí líp podnikat. Hlavní tam jsou dva směry: Ten první se zaměřuje na pomoc v rámci hospodářství, lidských zdrojů, zásob… Druhý řeší to, jak díky digitalizaci dostat do hospod víc lidí, a když už je tam hospodský má, jak s nimi co nejlépe pracovat.

Hospodský musí znát svého zákazníka. Musí vědět, kdo mu tam chodí, jak často, kdy tam byl naposled, proč třeba dlouho nepřišel. Pokud tohle všechno ví, umí na něj zacílit a třeba tomu, kdo dlouho nepřišel, dát vědět, že má pro něj něco, proč by měl zase dorazit.

Nově navíc společně spouštíme i to, že majitelé hospod a restaurací mohou skrze Qerko nebo Piano platit závoz piva a do budoucna snad i další zboží přímo z plateb za pití a jídlo, které už přes aplikaci zaplatili hosté. Odstraní se tím tak typický provozní problém, kdy hospodští musejí hlídat, aby měli připravenou hotovost na úhradu zásobování.

Kolik podniků s Qerkem máte?
Těch, kde se čepuje některé z našich piv, je kolem tisícovky, ale celkem jich je asi šestnáct stovek, což je číslo, které chceme do konce roku zvýšit a jejich majitelům nabídnout i další digitální služby. Digitalizaci u našich odběratelů otevíráme dveře, protože v tom vidíme budoucnost. Jednou z našich rolí je zkrátka pomoci digitalizovat gastro segment, protože je v našem zájmu, aby přežil.

Na kolik vás taková podpora digitalizace vyjde?
Přesně vám to neřeknu. Platí ale, že ročně dáváme přes 400 milionů korun ročně do různých aktivit, vystavení a nástrojů, které podle nás nějakým způsobem pomáhají hospodským. Digitalizace, která v minulosti nebyla tak důležitá, z celkové částky odčerpá samozřejmě jen malou část, ale počítáme, že to výrazně poroste.

Jste pár měsíců na místě obchodního ředitele Plzeňského Prazdroje. Co je váš hlavní úkol? Prodat víc piva?
Jsem v Prazdroji skoro dvacet let, takže určitě nepřicházím s revolucí, spíš s evolucí. Chci přinést znalosti a zkušenosti získané v Německu, které se můžou hodit i u nás. Je potřeba si přiznat, že pivo je segment, který dlouhodobě klesá, bude klesat a asi nikdo v téhle republice si nemyslí, že se piva bude pít a vařit víc.

Na nás, coby na jednom z hlavních hráčů na trhu, je si s tím poradit a vymyslet, jak se o celou pivní kategorii postarat tak, aby pokles nebyl zásadní, aby pivo pořád bylo relevantní nápoj. Zároveň se musíme stále dívat na ostatní produkty, které nám s tím mohou pomoci. Teď třeba zažíváme ohromný boom nealkolických ochucených piv.

Taky musíme dát spotřebiteli ten správný zážitek, což nemusí být jenom o pivu. Když totiž bude mít podnik perfektně načepované pivo, ale všechno další bude stát za nic, zákazník nepřijde. Celá cesta piva k zákazníkovi musí být atraktivní.

Jak to zařídíte? Budete hlídat, jestli je hospoda vymalovaná, toalety jsou čisté a výčepní se usmívá?
To je základ, na který jsme se začali soustřeďovat už několik let zpátky. Třeba právě podoba toalet byla jedním ze základních indikátorů, který nám říkal, jestli je ta provozovna dobrá. Všichni se nám smáli, ale zejména pro ženy je čistota záchodů strašně důležitá. Když to nebylo ideální, pomáhali jsme jim situaci zlepšit.

Ta doba už je ale pryč, ne?
Dnes už jsme naštěstí dál. Podobné je to i s kvalitou čepovaného piva, kde dřív byly velké problémy, ale teď vidíme, že většina podnikatelů si na to dává pozor. Dnes je stav takový, že máme hodně provozoven s dobrou a ohromné množství s excelentní kvalitou piva. Celý segment se v tomto směru ohromně posunul, a proto se taky přesouvá naše podpora.

Byl jste byl čtyři roky v Německu, což je jedna z nejvíc pivních zemí na světě. Co jste si odtamtud přivezl?
Tamější trh je daleko rozmanitější a my se tomu v Česku začínáme blížit. Historicky jsme si vystačili s hospodou, restaurací a diskotékou, ale teď je i tady daleko víc bister, kaváren nebo rychlých občerstvení, čímž nemyslím jen nadnárodní řetězce, ale i lokálních podniky s kvalitním jídlem a pitím. A na to je potřeba z naší strany reagovat.

Je cesta, jak dostat Prazdroj do bistra? Nejspíš tam bude řemeslné pivo z nějakého blízkého minipivovaru…
Nemusíme všude dávat klasický ležák. To nebude fungovat. Od toho máme Proud s nižším obsahem alkoholu a nižší hořkostí. To je za nás pivo, které má pro takový typ podniku smysl. Nemůžeme spotřebitelům diktovat, co chtějí. Spotřebitel je bůh, král, který říká, co chce, a naším úkolem je se mu přizpůsobit.

Jak?
Snažit se zpomalit ten trend, kdy spotřeba piva klesá. Neděje se to, že by mladý spotřebitel přestal pít pivo, ale má jinou frekvenci a pohybuje se na různých místech. Nebo nejde do nějakého podniku, ale pivo si koupí v obchodě a vypije ho na party na zahradě.

I při nákupu piva v supermarketu by ale měl mít příjemný zážitek. V Německu když vstoupíte třeba do řetězců Edeka nebo Rewe, dostanete zážitek z nakupování, který je nesrovnatelný s českými obchody. I to za nás hraje roli. A netýká se to přímo jen piva.

Co je v německých obchodech jinak?
Je tam vidět, jak mnohem víc řeší, jak vystavují zboží, jak se o něj starají nebo jak pracují se světlem a hudbou. Všechno má vliv. Ve velkých obchodech třeba u pultu s masem nestojíte ve frontě, ale dostanete pořadové číslo a víte, že na vás dojde řada za deset minut a vy se tam buď můžete posadit, nebo pokračujete v nákupu a po chvíli se vrátíte. Jedna taková věc neudělá zásadní změnu, ale když se dají dohromady, pak je zážitek jít nakupovat.

Co s tím můžete dělat vy?
Pokud má obchodník zájem, poradíme mu, jak designovat pivní sekci, jak seskupit jednotlivá piva, a to nemluvím jen o těch našich, aby to logicky dávalo smysl a spotřebitel našel, co očekává. Důležité také je, aby to celé vypadalo hezky. Aby tam nebyla paleta a na ní balení piv.

Ještě k vašemu angažmá v Německu. Jak se tam daří vašemu mateřskému koncernu Asahi?
V Německu je roční spotřeba nějakých osmdesát milionů hektolitrů piva. My děláme něco pod milion, ale každoročně rosteme, ačkoli celý pivní trh v Německu klesá daleko víc než ten náš. Velké průmyslové pivovary tam jsou ve ztrátě a nevědí, jak z toho ven.

Nám tam pomáhají dobré značky, hlavně italské Peroni, které je naší německou jedničkou. Daří se i polskému pivu Tyskie, které je hodně populární u mladých do pětadvaceti let. V gastru je to Pilsner Urquell, se kterým se soustřeďujeme na hospody a restaurace.

Může Pilsner Urquell v Německu růst?
V hospodách ano, v retailu si nemyslím, protože narážíme na chuťový profil. Jednoduše řečeno je moc hořký. Když totiž ochutnáte standardní německá piva, hořkost není tak výrazná. Vždycky tam bude mít svoje místo, ale že by to bylo pivo, které bude dělat čísla například na úrovni Heinekenu, to se nikdy nestane.

Zpátky domů. Jaká je letošní sezona z vašeho pohledu? Pomáhá vám teplé léto? Máte za sebou hokejové a fotbalové mistrovství světa…
Hokej nám nějaká čísla udělal, ale fotbalové mistrovství jsme hlavně kvůli časovému posunu (hrálo se na americkém kontinentě, pozn. red.) téměř neregistrovali. Pokud jde o současná vedra, obecně platí, že čím je v létě tepleji, tím více se zákazníci přiklánějí ke slabším, a především k nealkoholickým pivům. Ležáky lidé preferují při teplotách okolo dvaceti stupňů a s vyššími teplotami přecházejí na desítky.

Z celkového pohledu jsme v půlce sezony a zatím vidíme meziroční nárůst nealkoholických piv, klasické pivo oproti prvnímu pololetí loňského roku mírně kleslo. Ale jsou výjimky, třeba ležák Pilsner Urquell roste. Pořád je ale před námi velká část léta, takže uvidíme, jak to dopadne.

Říkáte, že spotřeba piva v Česku už neporoste. Opravdu není šance to zvrátit?
Podle mě není a nemyslím si, že v České republice existuje někdo, kdo podniká v pivním byznysu, který by se vsadil, že za deset let bude spotřeba piva větší. Je prostě potřeba přistoupit na to, že trend se mění.

My tak děláme všechno pro to, aby pokles pivní kategorie nebyl dramatický a pevně věřím, že kdybychom my a i ostatní pivovary nedělali na její podporu to, co děláme, klesala by daleko víc.

O kolik?
To vám nikdo neřekne.

Klára Brodecká je první ženou, která zvítězila v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender. Pivo čepovala v Grandhotelu Pupp i na festivalu, kde za odpoledne naplnila skoro sedm stovek půllitrů. „Druhý den jsem cítila, že moje ruce dostaly zabrat.“

Jaký je nejhorší prohřešek výčepního? Jak může zaručeně zničit chuť piva?
Možností je řada. Může udělat chybu v přípravě skla nebo pivo špatně načepovat. Někdy je na vině i neudržované potrubí nebo samotné výčepní zařízení.

Vy jste v roce 2024 zvítězila v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender. Předpokládám, že pivo umělo načepovat všech dvě stě padesát šest soutěžících. Co tedy nakonec rozhodlo?
Hledali reprezentativní tvář. Člověka, který umí pivo nejen čepovat, ale zároveň má i všechny potřebné znalosti a dokáže je předávat dál. Mimo samotné čepování se dnes věnuju i školení, takže musím umět motivovat i ostatní výčepní, aby dělali práci svědomitě. Lásku k pivu bych měla zvládnout probudit taky v zákaznících, kteří se zastaví po práci „na jedno“.

Hospodaření společnosti Pivovary Zubr loni skončilo ztrátou 9,6 milionu korun. Ještě v roce 2024 přitom firma vykázala čistý zisk 94 milionů korun. Vyplývá to z její výroční zprávy.

Tržby pivovarnické skupiny se meziročně snížily o 160 milionů na 1,456 miliardy korun. Za zhoršenými výsledky stál zejména slabší prodej piva, který se propadl o 14 procent z 888 tisíc na 763 tisíc hektolitrů.

Export se výrazně propadl
Zatímco na českém trhu Pivovary Zubr utržily 1,061 miliardy korun, tedy přibližně stejně jako o rok dříve, vývoz zaznamenal citelný pokles. Tržby z exportu se snížily z 550 milionů na 394,6 milionu korun, tedy o více než 28 procent.

Výsledky kontrastují s rokem 2024, kdy skupina zvýšila prodej piva o 7,6 procenta a její tržby vzrostly o více než desetinu na 1,616 miliardy korun. Čistý zisk ale už tehdy meziročně klesl o 13,6 milionu na 94 milionů korun.

Pivu nepřálo počasí
Podle vedení společnosti zasáhlo prodej také nepříznivé počasí. Chladnější rok s nízkým počtem slunečných dnů omezil příležitosti k venkovní konzumaci a dolehl především na spotřebu čepovaného piva.

„Nižší teploty a méně příležitostí k venkovní konzumaci se podepsaly zejména na spotřebě čepovaného piva,“ uvedla firma.

Celý český pivní trh podle společnosti loni meziročně klesl přibližně o čtyři procenta. Prodej sudového piva se snížil o šest procent a tankového téměř o sedm procent. Zároveň pokračoval přesun spotřebitelů k plechovkám a nápojům s nižším obsahem alkoholu.

Češi pijí méně piva a častěji doma
Na pivovarnický trh podle vedení společnosti dopadají rovněž dlouhodobé demografické změny. Česká populace stárne a noví obyvatelé přicházející ze zahraničí mají jiné spotřebitelské zvyklosti a chuťové preference.

„Pokračuje tak dlouhodobý pokles spotřeby piva na obyvatele,“ upozornilo vedení Pivovarů Zubr.

Mění se také místo konzumace. Stále více piva se vypije doma, zatímco hospody a restaurace ztrácejí část zákazníků. Na významu proto získávají plechovky, naopak prodej čepovaného piva slábne.

Pivovary ovládá Kofola s partnery
Společnost provozuje pivovary Zubr v Přerově, Litovel v Litovli a Holba v Hanušovicích a zaměstnává přibližně 500 lidí. Do letošního března vystupovala pod názvem Pivovary CZ Group.Stoprocentní podíl ve firmě na jaře 2024 koupila společnost Pivovary Triangl. Tu z 51 procent ovládá nápojářská skupina Kofola, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko zbývajících 20 procent.Pivovary Zubr skončily ve ztrátě, prodej piva klesl o 14 procent