Novinky a zajímavosti ze světa piva

Kapela Jelen odstartovala své letošní turné velkolepě ve Žlutých lázních, když zahrála své hity nad hlavami fanoušků ve výšce na zvednuté laťce. Na koncertní šňůru vyráží s Velkopopovických Kozlem, který se svou novou dvanáctkou zvedá laťku pivního zážitku.

Nový ležák představil Velkopopovický Kozel ve Žlutých lázních společně s kapelou Jelen před více než stovkou návštěvníků. Kapela pro ně zahrála na zvednuté laťce přímo nad jejich hlavami své největší hity jako Jelen nebo Magdaléna a vytvořila skvělou a uvolněnou atmosféru.

Spojení s kapelou Jelen přitom nekončí jednorázovou akcí. Velkopopovický Kozel bude skupinu doprovázet na letošní Jelen Tour a po koncertech odmění její fanoušky novým ležákem Kozel 12. „V naší tvorbě se neustále snažíme zvedat laťku, abychom byli na každém albu i koncertě lepší. Navíc jelen s kozlem jsou takoví zvířecí příbuzní. Proto jsme moc rádi, že jsme mohli zahrát pro naše fanoušky i návštěvníky Žlutých lázní a odstartovat tak spolupráci se značkou Velkopopovický Kozel,“ dodává Jindra Polák, frontman kapely Jelen.

Pivovar Velkopopovický Kozel rozšiřuje svou nabídku o nový světlý ležák Kozel 12, který staví na plné a vyvážené chuti. Vznikal ve Velkých Popovicích s cílem nabídnout dvanáctku, ke které se lidé budou rádi vracet – pivo s výraznějším sladovým charakterem a vysokou pitelností. „Nový Kozel 12 vychází z osvědčených postupů vaření dvanáctistupňových piv. Díky tomu nabízí vyváženou chuť, která je dobře pitelná a zároveň posouvá celkový pivní zážitek o laťku výš,“ říká Milan Bittner, sládek Velkopopovického Kozla.

Lidé se v současné době sice dožívají vyššího věku, ale také častěji onemocní Alzheimerovou chorobou, která pak kvalitu života značně snižuje. Zpomalit její nástup dokáže i jedna přísada z piva.

Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku. Projevuje se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. V důsledku onemocnění postižená osoba postupně ztrácí své kognitivní schopnosti. Typickým příznakem je porucha paměti a jazykových schopností. Na jejím vzniku se může podílet skladba stravování, kardiovaskulární onemocnění, intelektuální aktivita nebo užívání některých léků. Co ale dopomáhá k tomu, aby nemoc vůbec nepropukla? Více prozradila lékařka Natalie Butler.

Krátká doba dožití
Jak zákeřná je Alzheimerova choroba, dokládá její střední délka dožití, která dosahuje 6 let. Jen velmi malé procento pacientů při zjištěné diagnóze žije déle než 14 let. Nemoci podléhá až 68 procent pacientů, jimž byla diagnostikována. Důvodem úmrtí jsou většinou přidružená onemocnění – zápal plic, krevní sraženy či potíže s příjmem potravy.

Jedna ingredience piva pomáhá v boji s demencí
V boji proti degenerativním onemocněním mozku pomáhá xanthohumol. Jedná se o fenolickou sloučeninu, která se nachází v květenství chmele (Humulus lupulus). Protože se z chmele vyrábí pivo, najdeme xanthohumol také v něm, kde přispívá k hořkosti nápoje.

V posledních letech se fenolickým sloučeninám dostává velké pozornosti ze strany vědců, protože tato sloučenina má řadu zajímavých biologických vlastností, jež by mohly přinést zdraví některým pacientům s degenerativními a kardiovaskulárními nemocemi nebo rakovinou.

Zdravotní účinky chmele
Mladé kořenové výhonky chmele lze považovat za zeleninu. Ta se jedla již ve starém Římě, kde si ji labužníci dávali se zálivkou z oleje, octa, pepře a soli. Starší výhony se také vařily a využívaly podobně jako chřest. Z chmele se ovšem vaří i nejoblíbenější český nápoj – pivo. Díky němu povzbuzuje chuť k jídlu, proto se pivo používá jako aperitiv. V tuzemsku se chmel pěstuje už od 11. století.

Xanthohumol obsažený v pivu má příznivé antivirové a protizánětlivé účinky na lidský organismus. Podporuje kardiovaskulární systém a kognitivní funkce. Tím pomáhá bojovat proti projevům Alzheimerovy choroby.

Všeho s mírou, i piva
Protože se jedná o alkoholický nápoj, je třeba pivo nepít po litrech, ale v doporučeném denním množství. Pokud by se ho vypilo více, než by bylo zdrávo, výsledek by byl kontraproduktivní. Stačí si proto dát jen jeden půllitr piva za den, aby mělo léčivý účinek na organismus.

V Novém Jičíně se bude už podvanácté slavit svátek piva. V sobotu 20. června vypukne na Masarykově náměstí Pivobraní Nový Jičín, na kterém se představí 30 regionálních minipivovarů a zkušení sládci nabídnou přes sto druhů piv a pivních speciálů.

Návštěvníci mohou hlasovat o nejlahodnější pivo festivalu. Organizátoři každý rok program obohacují o nové prvky. Už v předvečer akce, v pátek 19. června, se u Radegastovny Tiskárna otevře pivní ulička, kde k pohodové atmosféře přispějí i kapely Acoustic Velvet a ReLucie.

„Pivobraní Nový Jičín není jen o pivu. Je to celodenní zážitek v kulisách historického centra města, který spojuje minipivovary, gastronomii, hudbu, zábavu i atmosféru letního festivalu pro všechny generace. A zdarma! Touto akcí žije celé město od rána až do pozdních večerních hodin. Program neustále rozšiřujeme nejen co do jeho náplně, ale i do prostoru. Přidali jsme pivní uličku u Radegastovny a vinnou uličku U Korku, na Laudonově nádvoří bude takzvaná chill out zóna k odpočinku a relaxaci,“ uvedla vedoucí pořádajícího Návštěvnického centra Nový Jičín Radka Bobková.

Pro návštěvníky jsou připraveny soutěže, gastronomické zážitky, pivní speciality, rukodělný jarmark i koncerty. Vystoupí například kapely Visací zámek a Pražský výběr. Festival uzavře působivé ohňové představení a RCZ – Rammstein Tribute show, která je věrnou kopií německého originálu. „I když letošní ročník Pivobraní Nový Jičín bude dvanáctý, nepůjde o žádný tuctový festival. Až do 17 hodin bude v sobotu otevřeno Návštěvnické centrum se svými expozicemi Generál Laudon a Klobouky, a také kostelní věž s vyhlídkou na město,“ dodala Nikola Maňáková z Návštěvnického centra Nový Jičín.

Po dobu konání festivalu je pro motoristy parkování na území Nového Jičína zdarma. Budou vypraveny i mimořádné autobusové spoje do okolních obcí a měst i linky MHD, a také vlakový spoj do Ostravy.

„Přestože v Novém Jičíně dnes pivovar nenajdeme, má u nás pivovarnictví i kultura piva svou tradici. Tímto festivalem chceme podpořit regionální minipivovary, z nichž řada je zapojena také do Beskydské pivní stezky, a zároveň otevřít město lidem, kteří si chtějí užít kvalitní gastronomii, hudbu, setkávání i atmosféru letního festivalu v příjemném prostředí historického centra města. Přejeme si, aby si návštěvníci odváželi nejen příjemné vzpomínky, ale i chuť se do Nového Jičína znovu vracet“, zdůraznila Bobková.

Nealkoholické radlery dnes nabízejí mnohem víc než jen rychlé osvěžení. Stávají se součástí moderního životního stylu, který klade důraz na chuť, kvalitu i chvíle pro sebe. Právě pro takové okamžiky vznikl Soulad – nová prémiová řada s 0,0 % alkoholu, která spojuje pivo, ovoce a byliny do harmonického chuťového zážitku. Na český trh vstupuje ve čtyřech originálních příchutích.

Obliba nealkoholických piv v Česku dál roste. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven jde o jedinou dlouhodobě rostoucí kategorii na českém pivním trhu. Jen v roce 2025 se nealkoholického piva uvařilo o 4 % více než o rok dříve a za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba dokonce více než zdvojnásobila. Spolu s rostoucí popularitou se mění i očekávání spotřebitelů, vedle osvěžení stále častěji hledají zajímavé chuťové kombinace, kvalitní suroviny a produkty, které odpovídají jejich životnímu stylu.

Právě na tento trend reaguje i značka Zlatopramen se svou novinkou Soulad. První ochucený nealkoholický radler značky byl vytvořen pro chvíle, kdy chceme zpomalit, dopřát si okamžik pro sebe a vychutnat si něco výjimečného. Do segmentu přináší spojení piva, ovoce a bylin v prémiových chuťových kombinacích i moderní design, který podle spotřebitelského průzkumu[1] zaujal zejména svou atraktivitou a odlišností.

Novinka přichází ve čtyřech originálních příchutích: Grep a rozmarýn, Yuzu a zázvor, Černý rybíz a lemongrass a Malina, granátové jablko a ibišek. Všechny varianty obsahují 0,0 % alkoholu a žádná sladidla ani umělá barviva.

Řada Soulad je postupně dostupná v obchodních sítích po celé České republice. Uvedení novinky během letní sezony podpoří marketingová kampaň zahrnující online komunikaci, venkovní reklamu i ochutnávky.

Vyzkoušejte novinku Soulad. Prémiová řada nealkoholických radlerů s 0,0 % alkoholu přináší čtyři originální kombinace ovoce a bylin: Grep a rozmarýn, Yuzu a zázvor, Černý rybíz a lemongrass a Malina, granátové jablko a ibišek. Soulad neobsahuje sladidla ani umělá barviva a nabízí harmonické osvěžení

Zapomeňte na choulostivé rostlinky, které spálí první silnější letní sluníčko. Českému národnímu dědictví a milovanému ležáku začalo téct do bot – spalující sucha a tropická vedra totiž decimují tradiční chmelnice a berou pivu jeho pověstnou hořkost.
Článek

Vědci z Žatce proto v utajení vyvinuli biologickou armádu nové generace. Kdo jsou tito chmeloví gladiátoři, kteří dokážou přežít klimatické peklo, a proč na ně teď s nadějí kouká celá beer-geek komunita i zbytek Evropy?

Představte si páteční večer. Sedíte na zahrádce své oblíbené hospůdky, slunce pomalu zapadá a číšník před vás staví orosený půllitr. Hustá pěna drží jako helvétská víra, barva má odstín poctivého jantaru.

Nové genetické linie s rodokmenem z Žatce…
Loknete si… a místo té známé, nádherně vyvážené hořkosti ucítíte jen unavenou, plochou chuť bez výrazu. Noční můra? Bohužel možná realita nejbližších let. Tedy pokud by do hry nevstoupili čeští vědci z Žatce.

Odrůda chmele otáčivého, pěstovaná v Žatecké chmelařské oblasti jede o nejznámější odrůdu chmele na světě
Česko drží jeden světový rekord, na který jsme patřičně hrdí – vypijeme nejvíc piva na hlavu na celé planetě. Jenže naše národní dědictví se ocitlo v přímém ohrožení. Klimatická změna totiž neklepe na dveře, ona nám rovnou vykopává dveře chmelnice. Tradiční poloraný červeňák (ve světě proslulý jako Saaz hop), ten chmelařský drahokam, který dává českému ležáku jeho nezaměnitelný charakter, zažívá těžké časy. Extrémní sucha, tropické teploty a nepravidelné srážky dělají z pěstování chmele sázku do loterie.

Když chmelu chybí chuť (hořkost)
Chmel je docela citlivka. Když ho v létě uškvaříte na slunci bez kapky vody, nejenže vyroste méně hlávek, ale co je horší, klesá v nich obsah takzvaných alfa-kyselin. To jsou přesně ty látky, které dělají pivo pivem – dodávají mu onu kýženou hořkost. Výsledek? Pivovary musí spotřebovat mnohem více chmele, aby dosáhly stejné chuti, což cenu zlatavého moku tlačí neúprosně nahoru.

A aby toho nebyl málo, pouhá čtvrtina českých chmelnic má funkční zavlažování. Zbytek? Modlení se k svatému Petrovi za každý mrak. Pro milovníky ležáků od Prahy po New York je to katastrofa – např. v roce 2022 srazilo brutální sucho export našeho chmele do USA na polovinu!

Naštěstí v Chmelařském institutu v Žatci nesedí vědci se založenýma rukama. Tým pod vedením elitního šlechtitele Vladimíra Nesvadby dokázal malý zázrak. Po letech mravenčí práce, křížení a testování s domácími varníky i velkými hráči představili světu nové super-odrůdy.

Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D. je přední český odborník a vedoucí oddělení šlechtění chmele. V oboru chmelařství platí za skutečnou kapacitu – je autorem či spoluautorem řady moderních českých odrůd (včetně zmiňovaných klimaticky odolných variant Saaz Shine a Saaz Comfort) a dlouhodobě se věnuje zachování genofondu tradičního žateckého chmele. Označení elitní šlechtitel tak přesně vystihuje jeho roli v záchraně českého tekutého zlata před dopady klimatických změn.

Jmenují se Saaz Shine a Saaz Comfort. A jejich super-schopnost? Jsou to chmeloví gladiátoři. Dokážou přežít drsné sucho, horké evropské léto, a přitom si zachovat stabilní hladinu alfa-kyselin a omamné aroma. Nedávno vědci narazili první sud ležáku uvařeného právě z odrůdy Saaz Shine v jedné pražské pivnici. Výsledek? Narváno k prasknutí, potlesk na otevřené scéně a prázdné sudy během chvíle. Čeští pivaři, ač extrémně konzervativní, novinku přijali s nadšením.

České know-how učí i Sardinii
Úspěch českých mozků už rezonuje po celé Evropě. Do Žatce jezdí na zkušenou experti z míst, kde by vás pěstování chmele dřív ani nenapadlo. Příkladem je agronom Federico Puddu ze Sardinie. Když lidem na ostrově řekl, že chce pěstovat chmel v tamním středomořském žáru, klepali si na čelo a měli ho za blázna. Jenže díky stážím u českých vědců a jejich odolným genetickým liniím se ukazuje, že chmelařská mapa Evropy se bude přepisovat. A Česko drží v ruce hlavní fixu.

Zůstane král na trůnu?
Znamená to, že tradiční žatecký červeňák zmizí v propadlišti dějin? Vůbec ne. Jak sám šéfšlechtitel Vladimír Nesvadba s hrdostí říká: „Saaz je naše zlato.“ Nové, klimaticky odolné odrůdy nemají klasiku zlikvidovat. Mají jí krýt záda. Budou tvořit stabilní štít tam, kde tradiční chmel kvůli suchu selhává, a zajistí, že pivovary budou mít vždy dostatek prvotřídní suroviny za rozumnou cenu.

Takže až příště zvednete půllitr, věnujte tichou vzpomínku našim vědcům v bílých pláštích (a s chmelovým listem v klopě). Díky nim totiž naše tekuté štěstí přežije i globální oteplování.

Oblíbený festival Pivo na Náplavce se vrací na pražské Rašínovo nábřeží a i letos nabídne to nejlepší z české minipivovarnické scény. Ve dnech 19. a 20. června se na pravém břehu Vltavy představí čtyři desítky minipivovarů a mikropivovarů z celé republiky, které návštěvníkům nabídnou pivní speciality, novinky i osvědčenou klasiku. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem, pivní bleší trh a několik koncertů.

Festival vypukne v pátek 19. června ve 14 hodin. V sobotu mohou návštěvníci dorazit už v 10 hodin dopoledne. V oba dny festival potrvá do 21. hodiny. Organizátoři očekávají hojnou účast. „Letos se bude konat 14. ročník festivalu. Příchozí čeká bohatá nabídka minipivovarů z celé republiky. Návštěvníci se mohou těšit jak na pravidelné účastníky, tak na pivovary, které na festival dorazí poprvé. K ochutnání budou jak tradiční české ležáky, tak všemožná svrchně kvašená piva, která jsou u minipivovarů dnes již standardem. Každý rok na festival dorazí přes deset tisíc návštěvníků a proteče 14 tisíc litrů piva,“ popsal Jiří Sedláček, ředitel festivalu Pivo na Náplavce.

Součástí každého ročníku festivalu jsou i stánky s občerstvením, které se hodí k pivu. Ty nebudou chybět ani letos. „V širokém spektru chutí a vůní bude návštěvníky festivalu obsluhovat na 25 stánků s jídlem. K ochutnání budou různé masové grilované pochutiny, balkánské speciality, belgické hranolky, burgery, guacamole, quesadillas a tacos, klobásky z masa přeštických vepříků, obložené bruschetty, řemeslná pizza a mimo to i kvalitní káva,“ vyjmenoval Jiří Sedláček.

Vstup na festival je zdarma. Způsob degustace piv zůstává i pro letošní ročník stejný. Během všech ročníků se pivo pije ze skla, čímž se organizátoři snaží zamezit zbytečnému odpadu v podobě plastových kelímků, a navíc pivo ze skla chutná lépe.

Festival Pivo na Náplavce není jen o pití piva a skvělé gastronomii, připraven je i doprovodný hudební program. „Během letošního ročníku zahrají kapely Motovidlo, Asi20?!, Friday morning, Radio hot club Praha, Jazz underground a Vocal sextet – za5. V sobotu od 10 do 14 hodin bude navíc součástí programu i Pivní bleší trh, kde si sběratelé budou moci doplnit sbírku etiket, tácků, zátek a dalších s pivem souvisejících propriet,“ uzavřel Jiří Sedláček.

Češi mění vztah k pivu i hospodám. Mladí pijí méně alkoholu, roste zájem o nealkoholické varianty a pivovary se snaží reagovat novými produkty. Hospodští i pivovary ale tvrdí, že tradiční česká pivní kultura nezaniká – jen se proměňuje.

„Proměnila se společnost. Mladí lidé chtějí žít zdravě, sportovat a nebudou sedět jen po hospodách,“ popsal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Podle pivovarů se navíc část spotřeby po covidu přesunula z restaurací a hospod do domácností.

Na změnu návyků upozorňují i minipivovary. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Oldřich popsal, že se lidé po pandemii částečně „odstěhovali do garáží“ a místo hospod tráví čas v menších soukromých skupinách.

„V garáži se potká jen skupina známých,“ uvedl.

Pivovary zároveň potvrzují rychlý růst nealkoholického piva. Podle pana Slunečka je právě nealkoholické pivo jediným a zároveň nejrychleji rostoucím segmentem trhu.

„Nealkoholické pivo je jediný a nejrychleji rostoucí segment, protože alkoholické pivo nám setrvale klesá,“ uvedl.

Trend potvrzuje také Plzeňský prazdroj. Podle obchodního ředitele Jana Krafky tvořilo ještě před dvaceti lety nealkoholické pivo zhruba jedno procento prodejů, dnes je to už kolem jedenácti procent.

„Nealkoholické pivo zažívá boom a dál roste,“ doplnil Krafka.

Podle pivovarů i restauratérů se zároveň mění samotná pivní kultura. Zatímco dříve lidé chodili do hospod hlavně za pivem, dnes je důležitější atmosféra, prostředí nebo společný zážitek.

„Hospoda pořád plní hlavní funkci místa setkávání. Lidé přicházejí za dobrou náladou a atmosférou,“ popsal restauratér Karel Doubek.

Přestože Češi pijí méně piva než dřív, tradiční české hospody podle pivovarů i hospodských své místo neztrácejí.

Pořádnou dávku drzosti si dopřál majitel malého pivovaru v západní Francii, který pro pojmenování svých pěnivých moků využil slovních hříček inspirovaných světoznámými uměleckými celebritami.

V jeho sortimentu se objevilo například pivo s názvem „John Lemon“ („John citron“), odvozeným od jména bývalého hudebníka anglické skupiny The Beatles Johna Lennona, nebo s názvem „Mireille Mafieux“ („Mafiánka Mireille“) inspirovaným francouzskou šansoniérkou Mireille Mathieu. Jakoukoli náhodu či omyl ohledně původu názvů vylučují i kresby obou umělců na etiketách.

Aurélien Picard založil svou firmu v roce 2017 v bretaňské obci Bannalec v budově bývalé tiskárny. Ročně dodává na trh 50 tisíc litrů, mezi nimi i zmíněný John Lemon s vůní citronu a zázvoru.

Letos v březnu se ale pověstné ucho utrhlo, když pivovarník dostal dopis od právníků Yoko Ono, japonské vdovy po Johnu Lennonovi, s výzvou, aby prodej piva John Lemon zastavil. Dostal ještě pár týdnů času, aby se mohl zbavit zásob.

Poté by už požadovali 1500 eur (36 450 Kč) pokuty denně. Pan Aurélien nechtěl pokoušet ďábla a požadavku se podvolil.

Kromě toho zjistil, že právníci Yoko Ono už před několika lety úspěšně napadli polskou značku citronové limonády prodávanou rovněž pod názvem John Lemon. „Také jsem se dozvěděl, že registrována byla nejen ochranná známka Johna Lennona, ale i známka John Lemon,“ dodal podle serveru 20minutes pivovarník s tím, že Lennon a jeho žena tedy s podobnou slovní hříčkou počítali.

„Dali mi na doprodej zásob čas do 1. července. Ale nemyslím si, že s tím budu mít moc problémů. Ostatně, je to pěkný reklamní tah,“ připustil pan Aurélien, kterému podle jeho slov zbývala v květnu už jen tisícovka lahví.

Zanedlouho po právnících Yoko Ono na něj udeřili i agenti francouzské pěvecké ikony Mireille Mathieu. Pivovarník využil jejího nezměnitelného černého účesu pro název svého tmavého piva, na jehož etiketě se vedle nápisu „Mireille Mafieux“ objevila i kresba zpěvačky.

„Opravdu ji to nerozesmálo. Vždy je velmi šokovaná, když se někdo snaží přiživit na její image a jménu,“ řekl Hervé Marc podle serveru Ici.fr. Poté, co se pivovarník v osobním dopise omluvil, zpěvačka od žaloby upustila.

Teď bude opatrnější
Navzdory zmíněným dvěma případům se ale pan Aurélien nechce vzdát kreativních praktik, které on sám označuje za humorné. Jen bude asi postupovat opatrněji, poznamenal server 7sur7.

Tmavé pivo by se napříště mohlo jmenovat Jeanne Dark, což je narážka na francouzskou národní hrdinku Johanku z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc, výslovnost „Žan dark“). A „dark“ znamená v angličtině „tmavý“.

Změny má doznat i název piva s citronovou příchutí John Lemon. Ve hře je značka „Jaune Lemon“, přičemž „jaune“ (výslovnost „žon“) znamená ve francouzštině „žlutý“, což k citronu (anglicky „lemon“) jednoznačně patří. „Vyzkouším, jak to bude fungovat,“ řekl pivovarník.

Pivo se v něm přestalo vařit před třemi lety, proslulý pardubický pivovar teď chrání unikátní stavební uzávěra. Nástroj, který má zabránit zbourání historické budovy z 19. století, město využilo vůbec poprvé. Reaguje tak na krok investora, který chce v areálu stavět byty a požádal o povolení ke zbourání objektu.

Řemeslo v oblasti symbolizuje komínek, kde se sušíval slad. „Pokud by to bylo možné, tak to by bylo ideální, kdyby aspoň ten zůstal,“ doufá historik Matěj Bekera z Východočeského muzea v Pardubicích.

Říká také, že pardubický pivovar je poslední připomínkou průmyslového rozvoje na Palackého třídě. Vznikl v roce 1871 a první pivo tam uvařili o rok později. „Například v roce 1890 se tam začalo vařit 19stupňové černé pivo Porter,“ přibližuje chutě.

„Kromě toho pivovar třeba v roce 1900 velmi výrazně vyhořel, zbyly z něj fakticky pouze základy a obvodové zdi. Co je také důležité, v čele pivovaru stál v letech 1903–1906 baron Artur Kraus, známá to pardubická osobnost,“ dodává historik.

Soukromník
Areál pardubického pivovaru před dvěma lety koupila společnost Conseq Funds, která tam plánuje postavit byty, hotel nebo mezinárodní školu. Vedení Pardubic se ale obává, aby přestavba neohrozila historickou budovu pivovaru.

Dočasně ji má chránit stavební uzávěra a s jejím zachováním počítá i připravovaný územní plán města, vysvětluje primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO

"„V současné době se majitel snaží získat platný demoliční výměr na pivovar. Proto jsme se rozhodli přistoupit k tomu, že jsme vyhlásili stavební uzávěru. Myslíme si totiž, že když je tak blízko k vydání zásadního dokumentu, který má zajistit určitou ochranu budovy, tak je to platný důvod takovou věc vyhlásit.“

Pardubice zároveň poslaly žádost na ministerstvo kultury, aby historickou budovu prohlásilo kulturní památkou. „To je alternativa ke stavební uzávěře, což by ještě zvýšilo ochranu budovy,“ upřesňuje primátor.

Investor zatím historickou budovu z devatenáctého století zbourat nechce. Stavba je ale podle něj ve špatném stavu.

„Proto jsme se rozhodli požádat o demoliční výměr tak, aby v případě, že nebude zbytí a bude to v souladu s péčí řádného hospodáře, pro nás i svěřený majetek, bylo možné demolici učinit a postavit místo prakticky nefunkční budovy něco funkčního pro město – podle mého názoru významně zajímavějšího a užitečnějšího, než je stávající budova,“ zdůrazňuje portfoliomanager fondu Conseq Vladan Kubovec.

Jaká bude konečná podoba areálu pardubického pivovaru, zatím podle Kubovce není jasné. Přípravu projektu podle něj brzdí vleklá jednání s městem.

Zastavit se v Praze na půllitr čepovaného ležáku vychází v průměru na 75 korun. Ceny čepovaného piva vyletěly od covidu vzhůru o šedesát procent, dříve stačila v metropoli necelá padesátikoruna. Novinky navštívily podniky v širším centru Prahy, které umí zahnat žízeň, a zjišťovaly, za kolik.

„Naše cena za půllitr tankové plzně je 49 korun. Je to jedna z nejnižších cen v Praze,“ řekl Novinkám David Král, provozní tradiční restaurace U Glaubiců na Malostranském náměstí. V Praze jde cenově o naprostou výjimku. Výrazně nižší cenu piva, než mají jinde, si podnik drží dlouhodobě jako strategii majitele a dobrou reklamu.

„Místní lidé si o nízké ceně povídají, a o tom to je. Třeba i Němci a Poláci řeší naši skvělou cenu piva jen za dvě eura. Naopak třeba turisté z Asie nemají o cenách povědomí – ti k nám jdou na základě recenzí, kterých máme přes dvacet tisíc s hezkým hodnocením 4,6,“ podotkl Král.

U Glaubiců pracuje pět let, a když tady začínal, stál půllitr plzně 39 korun. „Kvůli covidu a inflaci ale zdražoval pivovar. Pivo u nás zdražujeme souběžně jenom se zvýšením ceny ze strany plzeňského pivovaru,“ upřesnil provozní s tím, že posledních deset let jsou pro ně nejdůležitější recenze, které k nim k Malostranskému náměstí přivádějí 80 až 90 procent hostů.

V blízké Malostranské besedě vyjde plzeň na 76 korun, ale cenu zde z rozhodnutí majitele komentovat nechtějí. Jen rychlý průlet zažil redaktor ještě na této straně řeky přímo u Karlova mostu, kde desítka Kozel vyjde na 120 korun. Na druhé straně Vltavy se pak u tramvajové zastávky Karlovy lázně nachází podnik s desítkami píp a pivy českých značek s jednotnou cenou 109 korun.

Nejtradičnější plzeňskou pivnicí v Praze je už od roku 1843 restaurace U Pinkasů mezi Václavským náměstím a Národní třídou. Půllitr piva zde aktuálně stojí 79 korun. Ředitel restaurace František Novotný vzpomíná, že když začínal v roce 2008, tak jedna čepovaná plzeň vyšla na 39 korun.

„O rok později byla ekonomická krize a hodně jsme řešili překročení psychologické hranice 40 korun. Strašně se nám do toho nechtělo, protože to vycházelo jenom o kousek víc, ale o další rok později už to nešlo udržet,“ vzpomíná s tím, že U Pinkasů zvyšují cenu jenom tehdy, když ji zvýší Plzeňský Prazdroj coby dodavatel.

K výrazné proměně v chování hostů podle něj došlo po covidu. „Máme speciálně oddělenou klientelu, která chodí jenom na pivo do výčepu v přízemí. Když jsem tady začínal, dávali si denně deset patnáct piv, a ani se tam všichni nevešli, jak bylo narváno. To už dnes není běžné, také ta cena je skoro na dvojnásobku,“ popisuje s tím, že v okolí ví o levnějších i dražších podnicích.

Zároveň se domnívá, že v tuto chvíli už neexistuje psychologická hranice jako v minulosti. „Když jsme tenkrát překročili 40 korun, štamgasti vyhrožovali, že už nikdy nepřijdou. Kdo k nám ale dneska na pivo chodí, tak už neřeší těch pár korun navíc. Až přijde další zdražení, už se tím nebudu trápit,“ dodal s tím, že propad zájmu v Praze trochu doženou díky turistům, ale jeho kolegové na venkově hospody zavírají.

Jednou z turistických restaurací na Staroměstském náměstí je U prince, která patří ke stejnojmennému hotelu. Nabízejí zde ležák od Staropramenu ve sklenici 0,4 litru za 69 korun, ale otázky ohledně piva oficiálně komentovat nechtějí. Naopak ve vyhlášeném michelinském restaurantu „420“ přímo naproti orloji jsou k jejich plzeňskému pivu za 95 korun sdílnější.

„Většina restaurací na Staroměstském náměstí je zvyklá hlavně na zahraniční turisty, kteří jsou ochotni zaplatit za pivo klidně kolem 150 korun. Češi jsou ale na cenu piva citlivější a my nechceme být restaurací jen pro turisty,“ uvedl spolumajitel Miroslav Nosek.

Cena 95 korun je podle něj do určité míry psychologickou hranicí, kterou zatím nechtějí překročit. Pivo přitom pro oceňovanou restauraci 420 není hlavním ekonomickým pilířem. „Je to důležitá součást celkového zážitku a české gastronomie, ale hosté si u nás dávají i víno a další nápoje,“ dodal s tím, že lidé dnes v historickém centru s vyšší cenou piva obecně počítají.

Vyhlášenou plzeňskou pivnicí a zároveň i restaurací je u náměstí Republiky Červený jelen, který se nachází ve čtyřech patrech budovy bývalé banky. Půllitr piva zde stojí 82 korun, ještě při otevření před obdobím covidu to bylo 58 korun. „Každé zdražování pečlivě zvažujeme a zohledňujeme více faktorů. Pro mě je pomyslnou hranicí každá nová vyšší cena,“ řekl hlavní výčepní Miroslav Nekolný.

Role piva v Červeném jelenovi je podle něj zásadní jako ostatní položky v menu. „Rozhodně to není jen doplněk k jídlu, i když máme komplexní nabídku veškerých nápojů, o čemž svědčí i široká nabídka kvalitních vín,“ podotkl muž, který je známý pod přezdívkou Pantáta výčepní a pořádá v jednom z pater Školy čepování.

U podolské strany nového Dvoreckého mostu se podél Vltavy rozprostírá sportovně rekreační areál Žluté lázně. Půllitr plzně tady stojí 70 korun, nabízejí zde ale i piva z menších pivovarů, příkladem je známý Matuška. „Psychologickou hranici máme nastavenou tak, že nechceme jít přes 90 korun za půllitr,“ uvedl ředitel Žlutých lázní Jan Dell.

Pivo zde podle něj není jen doplňkem k jídlu, ale jedním z hlavních příjmových hráčů. „Fungujeme jako letní areál, kam se lidé přicházejí koupat, sportovat a trávit čas u Vltavy – takže je důležitý celý mix: výčep, grill, pizza, bistro, food market i zmrzlina a další provozy. Pivo je ale v tomto mixu klíčové – jak pro tržby, tak pro celkový zážitek,“ podotkl.

Hlavním faktorem pro zdražení bývá nákupní cena Plzeňského Prazdroje, obecně ale podle něj platí, že ke zdražení sahají, až když se dlouhodobě změní souběh více nákladů.