Novinky a zajímavosti ze světa piva

Den otevřených dveří Pivovaru Vyškov naláká po letech návštěvníky už v sobotu devatenáctého října. Na programu budou mimo jiné i prohlídky s průvodcem nebo vystoupení kapely Visací zámek. Vstup bude zdarma, celá akce má podtitul A pivovar je náš. Souvisí to s tím, že se Vyškov nedávno stal vlastníkem celého území.

„Prostory byly po dlouhá léta častým centrem společenského života našeho města, ať už jde o koncerty, promítání letního kina či exkurze, na tradici tak hodláme navázat. Půjde o den plný rozmanitých druhů piva, hudby a jídla,“ komentoval vyškovský místostarosta Karel Goldemund.

Ten zároveň zmínil, že se vybrané vnitřní části rovněž otevřou lidem. Podle zástupců radnice přitom potrvá nějakou dobu, než se podaří areál pivovaru, zámku i zámecké zahrady propojit ve smysluplný celek, který by plochy oživil v oblasti kultury, společenského setkávání a obecně trávení volného času.

„Nechceme nicméně, aby bylo území do té doby vnímané jen jako chátrající a prázdný prostor za železnými vraty. Půjde tak zároveň o příležitost si vybrané části bývalého provozu prohlédnout. Zájemci uvidí autentická místa, kde se někdejší pivní značky vařily. Současně ale uvidí, že jde o typický brownfield, který má své nejlepší roky dávno za sebou,“ zdůraznil Goldemund.

Přehlídka sedmi pivovarů
Zmíněné prohlídky s průvodcem se budou konat v deset, jedenáct, dvanáct a ve třináct hodin. Při větším zájmu bude radnice řešit situaci operativně.

„Při odpoledním kulturním programu už budou vnitřní prostory uzavřené. Předem prosíme návštěvníky, aby při prohlídkách dbali zvýšené opatrnosti během celého průchodu technickým zázemím areálu,“ zmínil místostarosta.

Během dne otevřených dveří bude na programu i přehlídka piv sedmi pivovarů. Zapojí se Stern, Líšeň, Beer Daddy, Maxmilian, Tvarg, Kos a Louka. Návštěvníci využijí také nabídku guláše, zabijačkových pochoutek, grilovaných specialit, klobás, langoše, zelňačky i hot dogů. Prodejní stánky otevřou od třinácti hodin.

Od patnácti hodin pak vystoupí olomoucká skupina Lucie Tribute, jejíž jádro repertoáru tvoří skladby známé české kapely. Prostor mezi skupinami vyplní DJ, v devatenáct hodin se dále představí punková sestava Visací zámek, která na tuzemské hudební scéně působí přes čtyřicet let.

Česká pivní kultura by se brzy mohla stát součástí národního nehmotného kulturního dědictví, což by otevřelo cestu k jejímu možnému zápisu na seznam UNESCO. Rozhodnutí o rozšíření na celou republiku se očekává v příštích týdnech. Iniciativa by podle znalců v oboru mohla posílit turistický ruch a potvrdit postavení Česka jako pivní velmoci.

Zatím tu výsadu mají jen v Jihočeském a Plzeňském kraji. Zajít si do oblíbené hospůdky a vědět, že její návštěvou vlastně vstupuji do chrámu piva pod hlavičkou nemateriálního kulturního statku, se však už brzy může stát záležitostí celé republiky. V příštích dnech se totiž rozhodne, zda bude nemateriální dědictví pivní kultury rozšířeno na celé Česko. A možná později zapsáno i na seznam UNESCO.

„Netrpělivě čekáme na 15. říjen, kdy máme do ruky dostat posudky od nezávislých posuzovatelů, kteří naši žádost o rozšíření posuzují od května, kdy jsme náš záměr obhajovali na ministerstvu kultury. Zatím jsou na český seznam nehmotného kulturního dědictví s pivní kulturou zapsány od loňského roku jen kraje Jihočeský a Plzeňský,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Tento dokument poté rozhodne, jak daleko bude k zápisu nejen na českou mapu, ale později i do UNESCO. „Pokud nebudeme muset na základě posudku nic doplňovat, dostane se naše žádost na stůl ministra kultury. Ten by měl následně, někdy na přelomu listopadu a prosince, rozhodnout, zda se česká pivní kultura rozšíří i na celé území republiky,“ doplnil Slunečko.

V sobotu 5. října proběhly tradiční oslavy piva Pilsner Urquell v plzeňském pivovaru. Ve stejný moment, kdy probíhal na hlavním podiu přípitek symbolicky v 18:42, se připíjelo i za branami pivovaru, a to ve vybraných hospodách a restauracích napříč Českem. Společně tak tisíce návštěvníků Pilsner Festu, osobností i štamgastů v podnicích připilo na oslavu 182. výročí piva, které si získalo srdce lidí na celém světě.

Tisíce lidí na Pilsner Festu oslavily narozeniny plzeňského ležáku ve velkém stylu. Letos se tradiční oslava konala přímo v den založení první várky Pilsner Urquell, tedy 5. října. Přímo v Plzni gratulovaly i známé osobnosti, a to nejen kapely Buty, Monkey Business nebo Top Dream Company se speciálním hudebním programem, ale i herečka Aňa Geislerová, reportér Janek Rubeš nebo Xindl X. Symbolicky
v 18:42 si pak připili nejen návštěvníci Festu, ale i štamgasti v hospodách po celé republice.

Na oslavu byl emeritním vrchním sládkem Václavem Berkou naražen speciální dřevěný sud s plzeňským ležákem, ze kterého následně čepovala úřadující vítězka soutěže Pilsner Urquell Master Bartender Klára Brodecká.
„S velkou radostí jsem si připil na oslavu 182 let od okamžiku, kdy bylo v plzeňském pivovaru poprvé uvařeno pivo, které proslavilo město Plzeň i celou naši zemi všude ve světě. Od roku 1842 si mezi sládky předáváme jedinečnou recepturu a dodržujeme předepsané postupy, abychom pak z Plzně, jediného místa, kde se plzeňský ležák vaří, dokázali potěšit milovníky piva doma i v zahraničí. Zároveň jsem s hrdostí připil i na všechny, kteří se zasloužili o dobré jméno piva Pilsner Urquell,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Oslava plzeňského ležáku v nejrůznějších formách
Bohatý program si v areálu pivovaru nenechalo ujít téměř deset tisíc lidí. O dobrou atmosféru celého Pilsner Festu se postarali přední tuzemští hudebníci, na hlavním podiu se vystřídal například Matěj Rupert, Xindl X, Top Dream Company nebo skupina Buty. Společně také zahráli hudební představení, které bylo vytvořeno speciálně pro Pilsner Fest. Kromě hudebních gratulací přišli plzeňskému ležáku popřát i například Janek Rubeš, Aňa Geislerová nebo Markéta Hrubešová.

Pilsner Fest byl zároveň oslavou lidí, kteří dali vzniknout plzeňskému ležáku a také o něj správně pečují. Proto si návštěvníci mohli vychutnat perfektně načepovanou plzeň od těch nejlepších výčepní z celé republiky i ze zahraničí z téměř 50 kohoutů po celém areálu pivovaru.

Návštěvníci si mohli odnést i jedinečný zážitek. Při interaktivní show jim vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Vojtěch Homolka přiblížil, jak o pivo pečovat a ukázal i správný proces čepování piva.

Kromě programu ve stanech probíhaly i speciální prohlídky, kde se lidé mohli seznámit jak s historií, tak i výrobou plzeňského ležáku. Ty byly letos věnované objektům, které hrály důležitou roli v historii pivovaru. Kromě historické i současné varny navštívili účastníci prohlídek interiéry historické budovy generálního ředitelství a nahlédnout mohli i do bednárny, kde své řemeslo představili pivovarští bednáři. Celkově proběhlo 73 prohlídek pivovaru, které navštívilo téměř 1600 lidí.

„Letošní Pilsner Fest byl velkou oslavou plzeňského ležáku. Těší mne, že ho navštěvuje tolik lidí, kteří mají zájem nejen o naše skvělé pivo a dobrou zábavu,
ale taky o jeho historii a současnost. Tady u nás v pivovaru se každý přesvědčí,že Pilsner Urquell je jen jeden. Na zdraví! “ dodává Lenka Králová, brand director Pilsner Urquell.

Pivovar loni investoval do nových technologií, pořídil například scezovací káď nebo instaloval samovýčep v kiosku pod Plešným jezerem.
Pivovar Strakonice 1649, který jako jediný český pivovar vlastní město, skončil loni ve ztrátě 6,07 milionu Kč. Předloni měl ztrátu 1,50 milionu Kč. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží se přitom loni meziročně zvýšily o 2,7 procenta na 92,56 milionu Kč. Pivovaru stouply náklady a naopak se snížil prodej, vyplývá to z výroční zprávy.

"V roce 2023 se v pivovarnictví a gastronomii obecně projevily negativní vlivy ekonomického charakteru. Spolu s rostoucími vstupními náklady to vyvolalo tlak na výstupní ceny a oslabení kupní síly koncového zákazníka. Inflace opět rostla, došlo k propadu maloobchodních tržeb, zejména v potravinářském segmentu. Naproti tomu ceny lahvového piva nadále zůstaly na velmi nízké úrovni, což mělo za následek zhoršenou ekonomickou situaci, zejména menších pivovarů,“ uvedl předseda představenstva pivovaru a místostarosta města Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost).

Strakonický pivovar vyprodukoval loni 48.328 hektolitrů piva, to je meziroční pokles o 3893 hektolitrů. Řadí se do skupiny malých regionálních pivovarů. V Česku se zaměřuje na oblasti Pootaví, Šumavy, Prahy, Brna s přesahem do dalších regionů. Část produkce exportuje hlavně do Maďarska, Slovenska a na Ukrajinu, kam ale vývoz v důsledku války s Ruskem razantně poklesl.

V Česku výrobky dodává do obchodů COOP Jednota a Flop, ale i do nadnárodních řetězců Billa, Tesco, Kaufland, Albert a Penny Market, a to zejména v jižních a částečně západních Čechách. Firemní prodejna se podílí na celkovém prodeji téměř deseti procenty.

Pivovar loni investoval do nových technologií zhruba osm milionů korun. Pořídil novou scezovací káď, nový kompresor a v dubnu zprovoznil samovýčep v kiosku Říjiště pod Plešným jezerem, kde si lidé můžou načepovat pivo Král Šumavy.

Pro letošní rok pivovar předpokládá objem prodaného piva přibližně 48.000 hektolitrů a obrat kolem 93 milionů korun. "V roce 2024 je jednoznačným cílem naší společnosti překonat nepříznivý ekonomický vývoj, vyvolaný pokračujícím zvýšením vstupních nákladů, kdy nás výrazně ovlivňuje navýšení cen tepelné a elektrické energie nebo služeb. Na současném konkurenčním pivním trhu nebylo možné promítnout zvýšené náklady v celé míře do prodejních cen, zejména u lahvového piva,“ řekl Oberfalcer.

Letos v létě strakonický pivovar pořídil linku na stáčení piva do plechovek za více než deset milionů korun. Maximální výkon může být až 3000 plechovek za hodinu. Podle ředitele pivovaru Dušana Krankuse pořízením linky firma reaguje na dlouhodobý trend v pivovarském průmyslu. "Segment piva stáčený do plechovek má největší potenciál růstu,“ uvedl Krankus. Pivo bude pivovar stáčet do půllitrových a třetinových plechovek.

189. ročník Oktoberfestu v německém Mnichově, který začal velkolepě, přilákal během prvního víkendu více než milion návštěvníků. V neděli festival končí a místní média předpovídají, že letos jej navštíví rekordních 7,2 milionu lidí.

»Oktoberfest je charakteristickým znakem Mnichova,« řekl Xinhua Clemens Baumgaertner, vedoucí mnichovského odboru práce a hospodářského rozvoje. »Není to jen ekonomická událost, je to klíčová aktivita pro utváření naší identity.«

Letošní ročník festivalu začal 21. září, kdy se k Tereziánskému náměstí, slavnému místu konání Oktoberfestu, sjeli lidé v tradičních bavorských krojích.

Srdcem Oktoberfestu jsou četné pivní stany, z nichž každý představuje místní mnichovský pivovar a nabízí širokou škálu tradičních piv.

Kromě živé hudby a zábavních atrakcí jsou oblíbeným suvenýrem tradiční perníčky ve tvaru srdce, na které se obvykle píše vzkaz lásky, štěstí nebo přátelství.

Oktoberfest, který vznikl v roce 1810, se stal jednou z nejznámějších německých lidových slavností. Každoročně jej navštíví přibližně 6 milionů návštěvníků z celého světa.

Pořadatelé uvedli, že se snaží zachovat bohaté tradice akce a že se rozhodli vyvarovat velkých digitálních obrazovek a nadměrného osvětlení, aby zachovali historický půvab a autentickou bavorskou atmosféru.

Chtějí také vytvořit jednotný zážitek, kde se návštěvníci i místní obyvatelé mohou ponořit do autentické a radostné atmosféry.

»Je to mnichovský festival, ale vítáme hosty z celého světa, zejména z Číny,« řekl Baumgaertner.

Poznamenal, že v loňském roce měl možnost navštívit Mezinárodní pivní festival v Qingdao. »Prostředí tohoto místa bylo nádherné a dokonale zapadá do Qingdaa.«

Mnichov a Qingdao se sblížily díky společné lásce k pivu, řekla Rita Maria Roiderová, návštěvnice z Mnichova, která byla v létě v Qingdao na letošním pivním festivalu.

»Mezinárodní pivní festival v Qingdao zaznamenal úžasný rozvoj. Je velmi mezinárodní a otevřený,« řekl Roiderová.

Šárka Grguričovou během práce pro Budvar učaroval svět minipivovarů. Když dostala nabídku spoluvlastnit malý pivovar Antoš ve Slaném, neváhala. „Je to splněným snem dvou lidí z velkého pivovaru,“ říká. V rozhovoru pro iDNES.cz vysvětluje, v čem je podnikání pro ženy náročné nebo jak se vypořádává s hejty na sociálních sítích.

Pamatujete si, kdy jste poprvé ochutnala pivo?
Když si vezmu pivo z velkého pivovaru, tak samozřejmě. Byla jsem takovéto dítě, které chodilo tatínkovi pro pivo do džbánu a tajně upíjelo. Do hospody to bylo trochu dál, tak jsem si občas ucucla.

Chutnalo vám už tehdy?
Chutnalo.

Kdy pro vás začalo být zajímavé?
Ke světu piva jsem se dostala, když jsem si v pokročilejším věku dodělávala vysokou školu. Tehdy tam byla možnost nasbírat kredity v rámci programu návštěv jihočeských firem. Když jsme navštívili Budvar a šli jsme do sklepa, kde byla ochutnávka piva z tanků, tak jsem se zasněně podívala a řekla jsem si, že tady chci pracovat.

To se vám nakonec také splnilo.
Ano. Uplynuly dva nebo tři roky a do Budvaru jsem opravdu nastoupila. Tím také vznikla moje vášeň pro pivo. Později v roce 2018 jsme byli kolegou Davidem také u toho, když Budvar začal spolupracovat s malými pivovary. Tehdy jsme jezdili do malých pivovarů a domlouvali spolupráci, konkrétní podmínky a ten svět nám učaroval a nadchnul nás. Říkali jsme si, že mít vlastní minipivovar musí být fantastické, takže nyní je Antoš splněným snem dvou lidí z velkého pivovaru.

Jaké to bylo, když jste převzali minipivovar Antoš?
Nejdřív se musíte psychicky přepnout z toho, že už nejste zaměstnanec, ale jste podnikatel a máte zodpovědnost za všechno, aby to fungovalo. Najednou také nemáte velké budgety jako v Budvaru, díky kterým se dá zařídit spousta věcí. Ze začátku jsme to urvali nadšením. Potom v roce 2021 přišla druhá vlna covidu a v roce 2022 energetická krize. To jsme přežili.

Napadlo vás během těch krizí, že byste to zabalili?
Bylo to těžké, ale že bychom to úplně zabalili, to asi ne, na to jsme byli možná i trochu ješitní, ale řešili jsme to. Nakonec vyhrála zarputilost.

Práce s pivovarem mě navíc baví, nemám žádného šéfa, můžu se rozhodovat svobodně, sama si určuji, co kde budu dělat, a nemusím tak sedět na hodinových poradách, kde se nic nevyřeší. Časem člověk také pochopí, že nemůže svým produktem uspokojit každého a že je to v pořádku.

Před začátkem rozhovoru jste zmiňovala, že pokud v pivovaru pracuje nějaká žena, většinou je na administrativní pozici. Jak reagují lidé z pivního světa, když jim řeknete, že nejste sekretářka, ale spolumajitelka?
S žádným despektem nebo odmítnutím jsem se nesetkala. Spíš to vzbuzovalo překvapení nebo údiv, na začátku také otázky. Více jsme bojovali s tím, že jsme se společníkem původně z velkého pivovaru, než s tím, že jsem žena.

Proč proč pro vás byla nálepka „z velkého pivovaru“ tak problematická?
Možná to u některých vzbuzovalo nedůvěru. Je to možná dáno právě tím, že když máte za sebou velkou firmu, tak můžete dělat spoustu různých podpor prodeje. Například do hospod rozdáváte automaticky slunečníky, zahrádky, půllitry a další reklamní předměty a jste zvyklí, že si za to zákazníka de facto koupíte.

Ve světě malých pivovarů je to o vztazích. V zákaznících musíte vzbudit důvěru a ukázat, že tomu rozumíte a děláte to srdcem a že vaše pivo za to stojí. Malých pivovarů je navíc hodně, konkurence je velká a není lehké proniknout do duše hospodského.

Ovlivnilo vaše podnikání nějak to, že jste do toho nešla sama, ale se společníkem?
Všeobecně si ženy věří méně než muži, takže si myslím, že je dobře, že jsem měla společníka Davida. Mimochodem, my jsme opravdu bývalí kolegové, každý máme svoji rodinu a náš vztah je fakt čistě jako obchodní parťáctví. Kdybych byla na začátku podnikání sama ženská, asi bych opravdu občas váhala, jestli jsem se neunáhlila a jestli to moje pivo někoho zajímá. Nevím, jestli to není mojí generací. Hodně mladým ženám fandím, aby byly stejně sebevědomé jako muži.

Sama byste tedy do toho šéfovat pivovaru nešla?
Fakt ne.

Myslíte si, že je tady něco, co by ženám pomohlo v tom zapojit se do podnikání?
Myslím si, že by si ženy měly víc věřit. Mám například kamarádku, která vyrábí moc hezké šperky a začala podnikat ještě dřív než já. Vždycky jsem jí říkala, že se musí více propagovat a musí být víc vidět, že nesmí být ta, co sedí v koutě a čeká.

A jinak samozřejmě nebudu zastírat. Pro ženy je náročné skloubit podnikání s rodinou. Zní to stereotypně, ale často je to převážně na ženách, a když k tomu přidáte podnikání, kterému musíte ze začátku dávat tisíc procent, tak je to hodně náročné a únavné.

Jak skutečnost, že máte rodinu, ovlivnila vaše podnikání?
Manžel mě v tom podpořil. Říkal mi – hele, vždycky jsi chtěla něco svýho, tak to zkus. Že bych měla jinak doma nějaký úlevy, tak to ne. Několikrát v týdnu jezdím z Českých Budějovic do Slaného, takže je to náročné.

Mladí lidé podle průzkumů pijí méně. Řešíte to? Máte obavy, jestli vás to do budoucna nějak neohrozí?
Jedeme na kvalitu, ne na kvantitu. Mladí pijí pivo méně, ale vybírají si kvalitu, například právě z malých pivovarů. Chtějí vyzkoušet něco nového a naopak nás inspirují k tomu, abychom se dále posouvali.

Jak se snažíte mladé oslovit? Sledujete trendy na sociálních sítích?
Opravdu to tak je, že koncoví zákazníci jsou na sociálních sítích. Je to v podstatě jediný kanál, kde je můžeme oslovit. Sociální sítě mám u nás na starosti já a snažím se v tomto směru vzdělávat a chytat trendy.

Minulý rok jsme měli spolupráci s klukem, který nám s videi na sítě pomáhal. Pomohlo nám to k tomu, že se k našemu profilu dostali další a další sledující, kteří u nás posléze nakoupili, takže je to opravdu důležité. Teď docela jedeme pivní meme.

Za tu dobu jsme si vytvořili opravdu silnou fanouškovskou základu. Kdykoli, když potřebujeme s něčím poradit nebo najít někoho, kdo nám pomůže, tak to velmi dobře funguje. Přes náš Instagram jsem také našla fotografa na produktové fotky.

Populární jsou i různé tanečky. Tancovala byste na sítích?
Pro mě ze začátku bylo strašně těžké vůbec ukázat se na fotce, nedejbože abych dávala rozhovor. Katastrofa. Vůbec jsem před tím nespala, měla jsem strach, že mě někdo „vyhejtí“ za to, že jsem z velkého pivovaru, že nejsem sládková nebo podobně.

Postupem času jsem zjistila, že musím ukázat svoji tvář, musí být za naší prací vidět emoce. Postupně jsme začali ukazovat lidi z pivovaru, kdo tady pracuje a jak. Ze začátku to byl mazec a největší vystoupení z komfortní zóny. Teď už s tím problém nemám. Všichni ví, že Antoš je Šárka a David, takže jsme to překonali.

Setkávala jste se na sociálních sítích také s hejtry?
Hlavně ze začátku. To jsme dostávali čočku za to, že nejsme ze Slaného, že jsme blázniví Budějčáci a že se máme sbalit zpátky do Budvaru. Psali nám, že stejně zkrachujeme, že se nám nebude dařit a tak dále.

Brala jste si to k srdci, nebo vám to bylo úplně jedno?
Když se dříve objevil nějaký takový komentář, tak se mi rozbušilo srdce. Teď mě to nechává chladnou a vždycky si řeknu, že to vždycky vypovídá o tom člověku, co to píše, ne o vaší práci.

Jaké jsou jinak nyní trendy v pivovarnictví?
Teď přes léto frčely kyseláče. To jsou nejrůznější piva s přídavkem ovoce nebo bylinek. Specifická jsou také goséčka, kam se přidává navíc sůl a koriandr. Dále také nízkoalkoholická nebo piva s menším obsahem alkoholu. Prostě svěží, pitelné experimenty.

Často se o pití piva mluví jako o českém národním sportu. Co na to říkáte?
Nejsem úplně fanda masové konzumace piva neboli průmyslového ležáku ve velkém měřítku. O národním sportu bych tedy nehovořila. Je krásné, kolik je tady pivovarů, hlavně těch malých. Máme zručné sládky, kteří pivem žijí. S českým pivem je to jako s moravským vínem – je dobré a dobře se pije.

Na tiché víno se ale na rozdíl od piva nevztahuje spotřební daň. Přijde vám to v pořádku?
Mám víno ráda, ale že se z něj neplatí spotřební daň, mi přijde jako nespravedlnost. Jako malá podnikatelka toho dělám spoustu, včetně vedení daňového skladu, komunikace s celní správou, dělám přiznání ke spotřební dani, pokud vyvážíme pivo na Slovensku, tak také vývozní papíry se spotřební daní.

Vím, co to obnáší, a myslím si, že je to pro nás hlavně administrativní zátěž navíc a daň také zvyšuje cenu piva oproti vínu. To je podle mě nespravedlivé. Alkohol jako alkohol.

Novou sezonu zahájila ve čtvrtek sladovna pivovaru Bernard v Rajhradě. Potrvá až do léta. Ročně sladovna zpracuje přibližně osm tisíc tun kvalitního ječmene z okolí Brna a Vysočiny a vyprodukuje zhruba šest a půl tisíce tun sladu. Kromě Rodinného pivovaru Bernard odebírají slad vyrobený v Rajhradě, potřebný pro vaření piva, také desítky minipivovarů.

Sladovně požehnal rajhradský převor Naum, aby se jí dařilo. Poté začal provoz sladovny sypáním syrového ječmene do nádob.

Co se děje ve sladovně
Cesta od ječmene ke sladu je dlouhá. Poté, co se ječmen poprvé vytřídí a vyčistí, přidává se do něj voda, aby se podpořilo klíčení zrníček. Při rašení semínka vylučují oxid uhličitý, který zároveň způsobuje jejich dušení. Tento proces klíčení a dušení se opakuje několikrát, což přispívá k výsledné chuti a odlišuje humnové sladovny od mechanických, kde je proces zjednodušený a není tam tolik biochemických reakcí.

Pro správné klíčení je potřeba zajistit uvnitř humen, tedy skladů, kde raší semínka, vhodné podmínky. „Musíme udržovat dostatečný chlad, proto nemáme pracovní sezonu přes léto. Nemáme zde totiž možnost dostatečně chladit, pokud jsou venku dva měsíce vedra. Stejně tak je potřeba mít v humnech tmu, aby ječmen začal klíčit, ale zároveň se nechoval, jako by byl na poli, kde by vyrašil příliš,“ vysvětlil sladmistr a vedoucí výroby Jiří Šusta.

Po dostatečné době v humnech, kde se v chladu střídá klíčení s dušením, přichází na řadu takzvané hvozdění, což je proces sušení ječmene, při kterém se z něj stává kýžený slad. Slad se následně znovu vytřídí a vyčistí, aby se zajistilo úplné odklíčení, a poté se uskladní. Hotový slad většinou ještě půl roku odpočívá, než se před naložením do kamionu naposledy vyčistí a připraví k prodeji.

Každé zrnko pod kontrolou
Sladovna v Rajhradě je jedinečná tím, že používá ke třídění ječmene optický třídič. „Jsme pravděpodobně jediná sladovna v republice, která tento třídič má. Je to velký pomocník, protože uvnitř třídiče je několik kamer, které kontrolují každé jedno zrno a případně vyřadí ta, která jsou nějakým způsobem poškozená,“ popsal sladmistr Václav Štursa.

Slad je základní přísadou oblíbeného zlatavého nápoje. „Většina lidí si možná vybaví jako první chmel jako důležitou součást vaření piva, ale je to vlastně jen koření. Na hektolitr piva se přidává jen pár stovek gramů chmele. Právě slad je však zásadní a ovlivňuje konečnou chuť piva nejvíce,“ zdůraznil důležitost sladu mluvčí pivovaru Bernard Radek Tulis.

Sladovna v Rajhradě:
Svůj provoz zahájila už v roce 1872.
Dvakrát v historii vyhořela, a to v první polovině 20. století.
Výroba v Rajhradě byla obnovena až v roce 1951.
Od roku 2000 patří pivovaru Bernard, který je největším odběratelem jejich sladu.

Emeritního vrchního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berku uvedl Český svaz pivovarů a sladoven do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Berka zasvětil celý život plzeňskému ležáku a před 20 lety stál u zrodu profese obchodních sládků. Ti se starají, aby se v hospodách čepovalo stejně dobré pivo, jako když se uvaří v pivovaru. „My u nás víme, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá,“ říkává často Václav Berka.

Stál jste u zrodu nové pivovarské profese, takzvaných obchodních sládků. Jak se ten nápad narodil? Měli na to vliv noví zahraniční vlastníci, kteří přišli do Prazdroje?
Bylo to tak půl na půl. Po revoluci jsme dostali šanci cestovat ven a ochutnávali jsme pivo i v zahraničí. Věděli jsme, že v českých hospodách jsou rezervy. Ale cesta piva za hranice je komplikovanější a my zjišťovali, že jeho chuť je ještě víc jiná než tady. Tehdy jsme se dohodli s mými šéfy, že by bylo dobré pro to něco udělat. Proto jsme dali dohromady projekt, kterému se říká obchodní sládci. Jeho cílem bylo naučit lidi, jak s naším pivem zacházet.

Třicet milionů jednorázových pivních lahví váží více než 6 tisíc tun a postavené vedle sebe by vytvořily řadu o délce 1700 kilometrů, což je zhruba vzdálenost z Prahy do španělské Barcelony. A přesně takové množství kvalitního skla ušetří nová plně automatická stáčecí linka, kterou uvedl do provozu Plzeňský Prazdroj.

Veškeré skleněné lahve, do kterých pivovar plní své produkty pro český trh, budou totiž od příštího roku vratné. Jako poslední ze svých tuzemských značek do nich nyní začíná plnit třetinky Frisca a piva značky Elektrárna.

„Linka dokáže naplnit zhruba 900 tisíc lahví o objemech 500 a 330 mililitrů. Veškeré produkty také umístí do přepravek nebo zabalí do papírových kartonů různých velikostí,“ vysvětluje manažer pivovaru Petr Kofroň.

Velkou výhodou vratných lahví je jejich dlouhodobá použitelnost. V průměru Prazdroj každou vratnou lahev naplní 26krát a na trhu vydrží sedm až osm let. Skleněné lahve jsou nejprodávanějším obalem produkce pivovaru, v Česku jí tak prodá téměř 37 procent. Většina je už nyní vratná, pouze dvě procenta portfolia doposud tvořily nevratné lahve. Od příštího roku bude nově zálohovaná veškerá běžná tuzemská produkce pivovaru ve skle. Výjimkou zůstanou pouze občasné limitované edice.

„Frisco se zařadí do rodiny našich vratných obalů, tedy k ostatním skleněným lahvím a sudům, které používáme opakovaně a vydrží řadu let. Zbývat nám budou jen plechovky, pro které ale u nás nyní neexistuje efektivní systém sběru a následná recyklace. Pokud by se podařilo v Česku zavést zálohový systém i na ně, bude šance využívat materiál z vrácených plechovek opakovaně. A my bychom tak mohli našim spotřebitelům nabídnout plně cirkulární portfolio,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Návratnost u klasických půllitrových vratných lahví má nyní pivovar zhruba 98 procent a u třetinek, které se začaly letos také nabízet ve vratných lahvích, se tomu postupně blíží.

„To dokazuje, že zálohované obaly mají smysl a lidé v Česku jsou na vracení zvyklí,“ doplňuje Martina Vajskebrová, manažerka výrobních materiálů a obalů pivovaru.

Zálohované třetinky Frisca se začnou na trhu objevovat v nejbližších dnech a do konce roku se přidají i vratné lahve piv z Elektrárny. Pivovar počítá s tím, že zhruba od nového roku, po doprodání všech zásob, již budou na českém trhu pouze vratné třetinkové obaly těchto značek. Do završení projektu cirkularity skleněných obalů investoval Prazdroj 1,1 miliardy korun. Z toho větší část, konkrétně 700 milionů korun, zamířila do nové stáčecí linky v Plzni, zbytek je vyčleněn na nákup vratných lahví a přepravek.

Přesně před 70 lety vkročili do restaurace Masné krámy v Českých Budějovicích první návštěvníci. Kulaté výročí připomíná Budějovický Budvar speciální várkou piva, součástí oslav jsou také divadelní scénky přímo v Masných krámech a řeznická tržnice.

„Panovník Karel IV. na toto místo nechal ve 14. století přemístit řeznické stánky z náměstí, a ty zde fungovaly několik set let. V roce 1954 byly přeměněny na restauraci, která je od té doby pevně spojena s Budějovickým Budvarem,“ připomněli zástupci Budvaru při slavnostním odhalení pamětní desky a zahájení oslav 70 let Masných krámů.

Následovalo naražení speciální várky piva ke kulatému výročí. „Požádali jsme naše štamgasty, aby se na várce podíleli. Zakládali ji na varně před zhruba třemi měsíci. Štamgastů máme kolem dvou set, na varnu přišlo 150 lidí,“ líčí ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

„Protože opravdu dávkujeme chmel ručně, tak jsme využili této lidské masy, štamgasti nám pomohli chmel přihazovat. Celkem jsme uvařili 600 hektolitrů, což je 120 tisíc piv,“ vysvětluje.

Nová várka je klasickou budvarskou dvanáctkou. „Recept je stejný jako u našeho Budweiser Budvar Originalu, ale možná se tam přenesla trocha spirituality z té události, kdy přišli štamgasti a každý přihodil trochu chmele,“ komentuje podsládek Petr Košin

Na varnu dorazil například štamgast a fotograf Jaroslav Sýbek. „Protože jsem blázen do pivečka a těší mě Masné krámy, tak jsem se toho zúčastnil. Přijely tam dva plné autobusy, já jsem to fotil seshora, zezdola. Každý vzal hrst chmele a hodil, akorát já ne, protože jsem někde poletoval a pak už to nešlo,“ vzpomíná.

Součástí oslav je celý týden doprovodný program. „Máme připravené dobové scénky, které jsou vlastně průletem časem od přesunu z náměstí roku 1364 až po dnešní den. A ještě k tomu v sobotu dopoledne chceme přiblížit, jak dřív masné krámy fungovaly. Řezníci měli svoje kóje a tam prodávali maso, takže jedna část Masných krámů se promění na ty stánky a řezníci zase budou prodávat maso,“ zve vedoucí restaurace Tomáš Olejník.

Divadelní scénky z historie Masných krámů hrají ochotníci do neděle, vždy v 19 a 21 hodin. Zájemci o představení si musí rezervovat místa na webu masne-kramy.cz. V sobotu 5. října se restaurace promění v řeznickou tržnici a u stánků lidé budou moci nakoupit různé speciality. Výročí Masných krámů připomíná také výstava na náměstí Přemysla Otakara II.