Novinky a zajímavosti ze světa piva

Hospody dlouho neodmyslitelně patřily k životu na českém venkově, v posledních letech jich však postupně ubývá. Starostové na jihu Čech chtějí tuto tradici zachovat a provoz zařízení se snaží podporovat. Někde obecní hospodu provozují sami, jinde vytvářejí vhodné podmínky pro nájemce.

Hospody na venkově zanikají. Podle dat Plzeňského Prazdroje jde za posledních pět let v obcích v Česku do pěti tisíc obyvatel o zhruba 1 500 takových zařízení. Obchodní ředitel pivovaru Roman Trzaskalik však poukazuje, že v uplynulém roce naopak šest desítek podniků přibylo, což ukazuje, že místní o ně mají zájem.

„Na fungování vesnických hospod měla v posledních letech obrovský dopad pandemie covidu, růst cen energií a dalších vstupů. Pro velkou část takových podniků je přitom zásadním ekonomickým hybatelem pivo. To si uvědomujeme a snažíme se vesnickým hospodám pomáhat. Naším cílem je udržet je v co největším počtu obcí,“ doplnil Trzaskalik.

Na jihu Čech se o chod hospod zasazují i sami starostové. To platí třeba o Bečicích u Týna nad Vltavou, kde ji provozuje Petr Dvořák se svou ženou. „Má ji manželka, ale je to rodinný podnik. Jako starosta jsem chtěl hospodu udržet, a když do toho nikdo nechtěl jít, vzal jsem to na sebe,“ přiblížil s tím, že hospoda na vesnici vždy byla a měla by být.

Zatím otvírají jen v pátek
Než se té místní ujali, byla zavřená asi čtyři měsíce. „Předtím jsme tu měli nájemníka, který sem dojížděl, a nebylo to podle představ, tak jsme tomu chtěli dát jiný švih a pravidelnost,“ vysvětlil. Otevřeno mají každý pátek, pokud nemají domluvené akce. V létě zvažují, že by otevřeli ještě každou středu, což se v zimě kvůli vytápění prostor nevyplatí.

Hostům bečické hospody nabízí starosta hlavě výborné pivo, což považuje za nejdůležitější. „Jsou tam navíc šipky, které lidi baví. Chceme z toho udělat místo pro pravidelné setkávání. Je to kulturní věc,“ řekl. Bečice mají 103 obyvatel, do hospody pravidelně chodí do 15 lidí.

O zachování provozu hospody usilují i v Hamru na Třeboňsku, kde žije zhruba 350 obyvatel. Mezi způsoby podpory patří podle slov starosty Tomáše Panenky snížené nájemné či pořádání obecních akcí. Obec se také snaží budovu starou 50 let nebo aspoň její okolí neustále vylepšovat. Pořídila nové stojany na kola, terasu, letos vznikne dobíjecí stanice pro elektrokola.

Panenka poukázal na připomínky části zastupitelů, že by peníze šlo využít jinak. „Obec Hamr nemá žádné pozemky, lesy, má tři budovy. Jako správný hospodář musíte majetek udržovat, aby vám nespadl na hlavu,“ reagoval. Stavba prý vyrostla v akci Z a má neustále nějaké problémy. Sousedí navíc s bytovým domem, kde žije šest rodin, které by špatný stav ohrožoval.

Hospoda je v létě v denním provozu, v zimě funguje v pátek a sobotu, případně při nějaké akci. „Je to dostupné podle možností hostinského, protože budova je poměrně veliká, vytápění stojí hodně peněz a to už jde všechno za nájemcem,“ uvedl. Součástí budovy je i kadeřnictví a nově vybudovaná tělocvična pro hasiče.

Velešín plánuje spolkový dům
Problémy s chybějící hospodou neřeší jen malé vsi, nýbrž i téměř čtyřtisícový Velešín na Krumlovsku. Podle starosty Petra Vágnera je přímo ve městě jen asijské bistro, další dvě hospody jsou až v místní části Holkov. Naději představuje nový spolkový dům, jehož stavba se nyní připravuje. „Jeho součástí je i příprava na hospodu, kterou bychom rádi pronajali,“ nastínil.

Kdy se ale začne stavět, není jasné a bude záviset na tom, jestli se podaří sehnat dostatek peněz. Zastupitelé v únoru rozhodli, že se má pokračovat ve variantě demolice a novostavby, rekonstrukce objektu na náměstí by vyšla dráž. Projekt má stát 176 milionů korun s daní. Vágner poukázal na to, že bez dotací a úvěru se neobejdou, nechtějí však poškodit finanční zdraví města do dalších let.

Pokud peníze seženou, chtějí začít stavět příští rok. Práce by měly trvat 18 měsíců. Dokumentaci připravovali spolu s místními spolky. „Rozměrově, povrchem i zázemím je to nastavené na fungování spolků a sportů. Počítá se s využitím ze strany taekwonda, stolního tenisu, mohou tam být cvičení jako jóga a pilates,“ líčil. Součástí bude i sál, kde bude možné pořádat například svatby.

Mají program Vesnice
Trzaskalik z Prazdroje zmínil, že za posledních osm let investovali do pomoci vesnickým hospodám přes 30 milionů korun skrz program Vesnice. Více než tisícovce z nich pomohli s opravou fasád či pořízením zahrádek, ale i s pořádáním speciálních akcí, dožínek nebo Velikonoc, aby lidé měli důvod k návštěvě.

„Když hospody udělají něco navíc, je velká šance, že hosté přijdou a jim se zvýší tržby, což hospody, které se do programu zapojily, potvrzují,“ sdělil.

Nyní prý pracují na nové strategii pomoci vesnickým hospodám a setkávání na venkově. Přitom chtějí spolupracovat s obcemi a starosty, kteří mají místní znalost a největší zájem na fungující hospodě a společenském životě v obci.

Nadnárodní pivovarnický koncern Heineken sníží objem piva uvařeného ve Velkém Březně na Ústecku. Firma také do odvolání přestane od konce dubna nabízet exkurze v historickém pivovaru, propouštět se ale nechystá.

Na Ústecku se v poslední době objevily neověřené informace o možném uzavření pivovaru ve Velkém Březně, který je domovem značky Březňák. „Pivovar ve Velkém Březně se nezavírá. V rámci konstantní optimalizace naší produkce je pouze dočasně upraven rozsah výroby,“ uvedla mluvčí společnosti Dita Jacobson.

Výstav jednotlivých pivovarů Heineken podle ní nezveřejňuje. „Objemy uvařené ve Velkém Březně budou v roce 2026 částečně sníženy, naše balicí a distribuční činnosti zůstanou převážně stejné,“ uvedla mluvčí.

Se změnou objemu produkce nejsou podle mluvčí spojena žádná propouštění. „V této lokalitě máme přibližně 25 zaměstnanců na různých funkcích,“ uvedla. Rozhodnutí pozastavit od 30. dubna exkurze pro návštěvníky podle mluvčí s tím nesouvisí. „Vychází z obecného strategického rozhodnutí soustředit se na naše klíčové podnikání,“ uvedla Jacobson.

V historickém pivovaru nedaleko Ústí nad Labem v roce 2014 skončil provoz lahvové stáčecí linky, zůstala výroba tankového a sudového piva. V roce 2017 Heineken otevřel v areálu distribuční centrum s cílem zásobovat odtud obchody a restaurace na severozápadě Čech.

Nizozemský podnik v únoru oznámil, že kvůli poklesu poptávky po alkoholu v příštích dvou letech zruší pět až šest tisíc míst, většinu z toho mimo Nizozemsko. Divize Heineken Česká republika je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Patří jí pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno, v nichž zaměstnává přes 450 lidí.

Nadnárodní pivovarnický koncern Heineken sníží objem piva uvařeného ve Velkém Březně na Ústecku, propouštět kvůli tomu nebude. ČTK to řekla mluvčí společnosti Dita Jacobson. Dočasně firma přestane nabízet exkurze v historickém pivovaru, informovala o tom na webu.

Nizozemský podnik v únoru oznámil, že kvůli poklesu poptávky po alkoholu v příštích dvou letech zruší 5000 až 6000 míst, většinu z toho mimo Nizozemsko. Divize Heineken Česká republika je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Patří jí pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno, v nichž zaměstnává přes 450 lidí.

Na Ústecku se v poslední době objevily neověřené informace o možném uzavření pivovaru ve Velkém Březně, který je domovem značky Březňák s obličejem železničáře Victora Cibicha na etiketě. "Pivovar ve Velkém Březně se nezavírá. V rámci konstantní optimalizace naší produkce je pouze dočasně upraven rozsah výroby," uvedla Jacobson. Výstav jednotlivých pivovarů Heineken podle ní nezveřejňuje. "Objemy uvařené ve Velkém Březně budou v roce 2026 částečně sníženy, naše balicí a distribuční činnosti zůstanou převážně stejné," uvedla mluvčí.

Se změnou objemu produkce nejsou podle mluvčí spojena žádná propouštění. "V této lokalitě máme přibližně 25 zaměstnanců na různých funkcích," uvedla. Rozhodnutí pozastavit od 30. dubna exkurze pro návštěvníky podle mluvčí s tím nesouvisí. "Vychází z obecného strategického rozhodnutí soustředit se na naše klíčové podnikání," uvedla Jacobson.

V historickém pivovaru nedaleko Ústí nad Labem v roce 2014 skončil provoz lahvové stáčecí linky, zůstala výroba tankového a sudového piva. V roce 2017 Heineken otevřel v areálu distribuční centrum s cílem zásobovat odtud obchody a restaurace na severozápadě Čech.

Heineken ve výsledcích hospodaření v únoru uvedl, že objem prodaného piva loni klesl o 2,1 procenta. Na americkém kontinentě pokles činil 3,2 procenta a v Evropě 3,5 procenta. Heineken je druhým největším výrobcem piva na světě za americkým konkurentem Anheuser-Busch InBev.

Češi jsou národem pivařů a pivovary je rády hýčkají speciály. K Velikonocům už neodmyslitelně patří zelené pivo, které ale legislativa kvůli bylinným příměsím označuje jako míchaný nápoj z piva. Které značky letos na oslavu svátků jara tento smaragdový mok chystají a kam na něj v dubnu můžete vyrazit?

Nabídka zeleného piva pro rok 2026 je velmi pestrá a zahrnuje jak průmyslové giganty, tak lokální minipivovary. Většina speciálů se v hospodách objeví právě na Zelený čtvrtek 2. dubna.

Pokus o rekord ve Starobrnu
Průkopníkem zeleného piva v Česku je Starobrno, které připravuje velikonoční speciál už 20 let. Receptura přitom po celou dobu zůstává stejná. „Zelená barva je kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají zelené pivo tím, čím je,“ popisuje sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Hlavním dějištěm oslav bude Pivovarská restaurace v Brně, kde se letos 2. dubna na Zelený čtvrtek uskuteční pokus o rekordní největší hromadný přípitek se zeleným pivem. „Je to pěkný pocit, že můžeme za pivovar Starobrno přispět ke sváteční atmosféře svátků jara. Uvidíme se na terase Pivovarské restaurace, na všechny se těším,“ vzkazuje ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Jarní dezertní Krasličák
Velikonoční Krasličák je pivním speciálem, který se už 16 let vaří v Pivovarech Lobkowicz. „Základem je silné pivo, které v závěru výroby doplňujeme o originální zelený sirup s bylinným extraktem. Díky tomu má nejen výraznou zelenou barvu, ale i specifickou chuť, která je jemně nasládlá, bylinná a plnější, až lehce dezertní,“ popisuje Martina Husková za Pivovary Lobkowicz Group.

Ochutnat ho bude možné v restauracích a hospodách nebo ve vybraných řetězcích během svátků jara. „Velikonoce jsou pro nás přirozenou příležitostí navázat na české tradice a nabídnout hostům něco tematického. Krasličák vnímáme jako způsob, jak spojit pivní kulturu s atmosférou jara,“ těší se Husková.

Jarní zelené s chlorellou z Třeboně
Český rodinný Pivovar Bohemia Regent vaří zelený ležák od roku 2017. „Náš sládek tehdy připravil vlastní výluh z bylin, který doplnil o řasu chlorellu,“ vysvětluje za pivovar Tereza Potužáková. „Díky tomu má svěží jarní charakter a jemný bylinný tón, který se dobře doplňuje s klasickou chutí ležáku,“ přibližuje Potužáková.

Sladkovodní řasa chlorella patří k takzvaným superpotravinám. Do Jarního zeleného ji dodává Mikrobiologický ústav Akademie věd České republiky. „Třeboň je dlouhodobě spojena s výzkumem a výrobou chlorelly, která se zde pěstuje v unikátních podmínkách. Napadlo nás tedy propojit místní tradici pivovarnictví s dalším typickým třeboňským produktem,“ vysvětluje Potužáková.

Pivní speciál je možné ochutnat u partnerů nebo si jej objednat přes e-shop. „Zelené pivo je v českém prostředí spojeno především se Zeleným čtvrtkem a velikonočním obdobím, kdy lidé vyrážejí ven, setkávají se a slaví příchod nové sezóny. Naše Jarní zelené tak vnímáme jako pivní symbol jara,“ říká Potužáková.

Zelený Klenot z Měšťanského pivovaru
Speciální nefiltrovaný ležák se v pivovaru Hradecký Klenot vyrábí od roku 2018. „S Velikonočním Zeleným jsme začali právě pro český Zelený čtvrtek,“ uvádí Miroslav Miletín z Královéhradeckého měšťanského pivovaru. „Až po několika letech jsme jej uvařili dříve, tak aby bylo dostupné už na svátek svatého Patrika,“ doplňuje Miletín.

Nefiltrovaný Klenot v zeleném provedení bude k dostání na čepu u odběratelů, na různých street food festivalech nebo online na e-shopu. „Naše Zelené je normální pivo, na nic si nehraje,“ říká Miletín. „Vzali jsme naše tradiční, na tři rmuty vařené pivo, 12° nefiltrovaný ležák a přidali jsme extrakt z rostlin,“ komentuje Miletín.

Pivo je v Česku skoro samozřejmost. Jenže spolu s věkem začíná spoustu lidí zajímat i to, co udělá s váhou. Který typ piva je pro postavu nejhorší? Mnozí tipují silné speciály. Jenže čísla mluví trochu jinak.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vypije průměrný Čech okolo 130 litrů piva ročně. To je hodně. A zároveň přibývá lidí s nadváhou – Státní zdravotní ústav uvádí, že víc než 60 procent dospělých má nadváhu nebo obezitu. Samotné pivo za to samozřejmě nemůže, ale při častém pití se do bilance prostě započítá.

Když se řekne pivní břicho, většina lidí obviní tmavé ležáky nebo silná piva. Jenže energetická hodnota není jen o procentech alkoholu. Záleží i na objemu, zbytkovém cukru a taky na tom, jak si s alkoholem poradí naše tělo.

Kolik kalorií má sklenice piva
Světlá desítka má v půllitru zhruba 160 kilokalorií. Dvanáctka se většinou pohybuje mezi 200 až 220 kilokaloriemi, podle značky. Silnější speciály jdou klidně na 250 kilokalorií i víc. Pro představu – půllitr sladké limonády má kolem 200 kilokalorií, takže žádný drobek.

Alkohol je energeticky vydatný, jeden gram má asi 7 kilokalorií. Tělo ho navíc odbourává přednostně, protože je pro něj v podstatě toxický. V tu chvíli jde spalování tuků stranou. A když si k pivu dáte něco k jídlu, tělo si energii z jídla uloží snáz, než byste čekali.

Překvapivý vítěz: ochucená a nealkoholická piva
Možná to zní zvláštně, ale největší kalorickou nálož často nepředstavují silné speciály. Problém bývají ochucená piva a některé nealkoholické varianty, do kterých se přidává cukr. Jeden ochucený půllitr může mít klidně 250 až 300 kilokalorií. A tam už hraje hlavní roli právě cukr, ne samotný alkohol.

Nealkoholické pivo sice obsahuje minimum alkoholu, jenže mívá víc sacharidů. Ty se rychle vstřebají a pokud energii nevyužijete, tělo ji uloží. Navíc si ho lidé dopřávají častěji – je „bezpečné“, dá se pít při řízení. A tak jich padne víc než jedno.

Hodně záleží na množství. Jedna dvanáctka týdně je něco jiného než tři sladká piva za večer. Kalorie se sčítají, i když si to člověk nechce přiznat. Čtyři běžné ležáky znamenají zhruba 800 kilokalorií, což odpovídá pořádnému obědu. A to už je znát.

Proč alkohol podporuje ukládání tuku
Játra mají s alkoholem práci jako první. Dokud ho odbourávají, spalování tuků i sacharidů se utlumí. Tělo řeší „problém“ a ostatní procesy jdou bokem. Často se přidá i větší chuť k jídlu, což situaci moc nepomáhá.

Výzkumy publikované v odborných časopisech o výživě opakovaně ukazují, že po alkoholu lidé snědí víc, než původně chtěli. Prostě povolí zábrany. A další věc – hormonální reakce. Alkohol může krátkodobě zvýšit hladinu kortizolu, stresového hormonu, který souvisí s ukládáním tuku hlavně v oblasti břicha. Odtud také pramení představa typického pivního břicha, i když ukládání tuku je samozřejmě individuální a hraje roli genetika.

Jak pít s rozumem a nepřibírat
Pokud se piva nechcete vzdát, ale zároveň nechcete aby ručička na váze stoupala, držte se několika jednoduchých zásad:
●Prokládejte pivo vodou a pijte pomaleji.
●Omezte ochucené varianty se zbytečným cukrem navíc.
●Nepijte úplně nalačno a dejte si pozor na tučné a slané pochutiny.
●Zahrňte pivo do svého denního energetického příjmu, neberte ho jako „něco navíc“.

Největší problém tedy nebývá občasný silný speciál, ale spíš sladké varianty a pravidelnost. Rozhoduje dlouhodobý zvyk, ne jeden páteční večer. Když si hlídáte množství a zůstanete u klasického ležáku bez přidaných sladidel, dopad na váhu může být menší, než se často tvrdí.

Posedět v unikátních prostorách šaland v historických ležáckých sklepích Plzeňského Prazdroje mohou zájemci už 20 let. Pivovar tak symbolicky vrací život do míst, kde bývalo rušno už od počátku jeho fungování. Šalandy v minulosti sloužily sklepákům a dalším pracovníkům pivovaru k odpočinku, občerstvení i zábavě a byly umístěné blízko všech důležitých provozů.

„Šalanda byla odjakživa srdcem společenského života pivovarských dělníků. Právě zde se po večerech vyprávěly příběhy, zpívalo se, probíraly se novinky z okolí, domů se nespěchalo. Z dnešního pohledu bychom mohli říct, že se vlastně každý večer na šalandách odehrával takový malý pivovarský teambuilding. Pivovarští dělníci zde často hrávali mariáš a oblíbené šachy, vymýšleli nejrůznější soutěže, zábavu a především tmelili svou partu,“ říká s úsměvem Rudolf Šlehofer, ředitel turismu Plzeňského Prazdroje.

První opravdová šalanda v tehdejším Měšťanském pivovaru vznikla v roce 1844. Provizorní prostory pro šalandy fungovaly v pivovaru ale již od roku 1842. Zařízeny byly původně několika prkennými lůžky, takzvanými palandami. Obyvatelé šalandy mívali k dispozici také sporák s nádobami na vaření a ohřívání jídla, dále žlab k mytí nádobí.

Uprostřed místnosti stály stoly, kolem skříně na nádobí a šatstvo dělníků. Na počátku 20. století se šalandy stavěly ve velkém – pro sladovníky, topiče, strojníky i bednáře.

Pivovarská pamětní kniha z roku 1892 přibližuje, že v pivovaru bylo v tu dobu zřízeno již 12 šaland. Jedna z nich byla označovaná jako „Kasárna bednářská“, protože zahrnovala pět místností pro zhruba 150 bednářů. Pracovníků sklepů a spilek bylo na 110 a celkem tehdy pracovalo v pivovaru kolem 600 osob. „V šalandách bydleli hlavně svobodní zaměstnanci pivovaru nebo ti, co pocházeli z daleka. Pracovníci, kteří byli ženatí a měli rodiny, obvykle chodili přespávat domů,“ upřesňuje Rudolf Šlehofer. Na pořádek, čistotu, větrání, ale i dobré vztahy na šalandách vždy dohlížel velitel šalandy.

Tradice šaland a jejich využívání pivovarskými zaměstnanci po práci se v plzeňském pivovaru udržela až do přelomu 80. a 90. let 20. století. „Do sklepácké šalandy se každý večer nosilo pivo v 25litrovém keramickém džbánu – a to už byla pořádná tíha, anebo v měděných mázkách, které vyráběli přímo zdejší pivovarští mědikovci. Ostatně i dnes naši sklepmistři hostům v šalandách nosí pivo v třílitrových kovových mázech. A když říkám pivo, mám na mysli skutečnou raritu. V šalandách si totiž můžete vychutnat nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell, které kvasí v dubových kádích a dozrává v dřevěných ležáckých sudech. Pivo zde není zbaveno kvasnic, které mu dodávají jeho nezaměnitelnou chuť,“ popisuje Rudolf Šlehofer.

Novodobé šalandy si lze v plzeňském pivovaru dnes pronajmout, ať už pro firemní akce, rodinné oslavy, či přátelská setkání. Pivovar nabízí malou šalandu s kapacitou 24 osob a velkou, která pojme až 50 hostů. Autentickou atmosféru zde dotváří historické fotografie pivovaru a bednářské nářadí, které se užívalo při výrobě dřevěných sudů. K příjemnému posezení s konzumací nefiltrovaného plzeňského ležáku si lze objednat pivovarský guláš, řízečky, vepřové koleno, hovězí tatarák nebo studenou selekci farmářských uzenin a sýrů.

Ať žije pivo! Nejlépe dobře načepované a takové, které vám neprotrhne šrajtofli. Poctivě jsme obešli pět pražských knajp, kde se lahodné čepované desítky vejdou do 40 korun. Pište si, že všechny uvedené nálevny jsou rozkošně rázovité a lahodně „čtyřkové“.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, zpívají Tři sestry. V níže uvedených nálevnách dáte za tuhle chutnou sestavu maximálně tři stovky! Skvělou zprávou také je, že v „našich“ hospodách pivo za bezmála dva roky podražilo jen o chlup. Třeba v podolské knajpě U Dragouna jsme při poslední reportážní návštěvě v červnu 2024 zaplatili 36 korun. Nyní jen o korunu víc.

Branická Formanka
Kousek od Václaváku vás omámí pivnice nejtvrdšího ražení – otevírá už v osm ráno a u vchodu slibuje: „Kdo chce přežít světa zánik, pije pouze pivo Braník.“ Desítku tu mají za přátelských 39 kaček, ještě přátelštější jsou zdejší štamgasti, kteří vládnou humorem, který vás spolehlivě usadí. K jídlu doporučujeme debrecínské párky, které přijdou na pár šupů.

U Dragouna
Vítejte v hospodě, kde se u jednoho stolu sejdou instalatér, markeťák, novinář a dirigent a svorně si objednají braník za 37 peněz. Hotová pohádka! Denně se může odehrávat v podolské hospodě U Dragouna, kde mají navíc vydatná polední meníčka. Vyváří je paní Hana, kapitánka celého podniku. Fakt lahoda!

Nádražní restaurace Braník
Asi všichni trampové, výletníci, ale i staří námořníci znají nádražku v Braníku. Kotvit se tu dá již od neuvěřitelných sedmi hodin ráno, voní to tu historií, krbem a kuchyní. Plácněte se přes kapsu a dejte si branické sloní uši, které si zaslouží zalít branickými pivky. Každé se vejde do čtyřiceti korun.

Připlouváme zpět do centra, kotvy spouštíme kousek od Staroměstské, ve studentské hospodě Hany Bany. Roj studentů a štamgastů nabobtná mezi třetí a čtvrtou, kdy tu denně vyhlašují „happy hours“, to znamená, že za 45 korun dostanete tuplák piva. A pozor, když budete mít jen trochu štěstí, obslouží vás opravdický kapitán.

Prašivka
Tuhle rozkošnou putyku najdete v Ovenecké ulici na Letné a ceny, ty vás fakt ohromí. „Máme hodného šéfa, no,“ vysvětluje jeden z číšníků, zatímco si dáváte chotěbořské pivo za 36 peněz a utopence za pět pětek. Prašivka je sparťanská hospoda. Máte-li sešívaná srdce, mějte se na pozoru.

V Lysé nad Labem začíná psát novou kapitolu malý rodinný pivovar. Za projektem stojí Radek Nechanský, který zasvětil pivu celý život. Redakce měla možnost se do zázemí podívat.

Za vznikem minipivovaru Nechan nestojí náhlý nápad, ale dlouholetá zkušenost. Jeho majitel Radek Nechanský se pivovarnictví věnuje od studií. „Pivovarství dělám celý život. Už školu jsem dělal pivovarskou v Praze, obor kvasný,“ popsal během rozhovoru.

Po škole nastoupil do velkého pivovaru, kde začínal ve výrobě jako dělník. Postupně se vypracoval přes různé pozice až na zástupce mistra. Zkušenosti sbíral například i v pivovaru Braník. Do Lysé nad Labem se přestěhoval přibližně před deseti lety.

Myšlenka na vlastní pivovar podle něj nevznikla jako velký sen, ale spíše přirozeně. „Sen je silné slovo. Je to spíše hobby,“ říká s tím, že právě toto „hobby“ mu dalo v posledních letech hodně práce, především kvůli stavebním úpravám a budování zázemí.

Pivo už teče. Zatím hlavně v kině
První várky piva začal vařit na začátku roku, od února se už dostává k prvním zákazníkům. V současnosti je možné pivo Lyśák ochutnat například v kině v Lysé nad Labem, další podniky jsou v jednání.

Zatím se soustředí hlavně na sudové pivo. Lahvové stáčení je spíše doplňkové a slouží hlavně k propagaci. „Chtěl bych spíš prodávat sudy a vařit jednou nebo dvakrát za čtrnáct dní,“ přibližuje své plány. Do budoucna počítá i s účastí na akcích ve městě, například na festivalu Lysá žije nebo v letním kině.

Lyśák: jméno s nadsázkou
Samotné pivo nese název Lyśák. Jak říká jeho autor, výklad nechává na každém. „Každý si z toho může vzít, co chce – ať už Lysák nebo Lyšák,“ vysvětluje s úsměvem.

V současnosti vaří vždy jeden druh piva. V létě spíše lehčí jedenáctku, v zimě silnější dvanáctku. Každá várka má 700 litrů a její výroba trvá zhruba měsíc.

Redakce na exkurzi: poctivá práce v každém detailu
Redakce měla možnost projít si celý provoz. Pivovar vznikl v upraveném rodinném domě, kde byly jednotlivé místnosti přizpůsobeny výrobě. Část prostoru slouží jako spilka a ležácký sklep, další jako varna.

Je patrné, že velká část práce vznikla svépomocí. Technologie je kombinací upraveného vybavení a na míru vyrobených prvků, které se musely přizpůsobit omezenému prostoru. Výsledkem je kompaktní, ale plně funkční provoz.

Používané suroviny jsou převážně české. Slad pochází ze sladovny v Kounicích, chmel je klasický žatecký poloraný červeňák doplněný odrůdou Premiant. Pivo vzniká tradičním způsobem jako spodně kvašený ležák.

Na co se mohou lidé těšit
Plány do budoucna počítají s rozšířením nabídky. Kromě základního světlého ležáku by měl vzniknout i tmavší a hořčí varianty nebo příležitostné speciály. Provoz je zaměřený čistě na výrobu, bez vlastní hospody. Do budoucna se počítá především se zásobováním místních podniků a také s možností odběru sudů přímo z pivovaru.

Majitel zároveň nevylučuje ani pořádání exkurzí spojených s ochutnávkou. Už nyní je ale zřejmé, že o nové pivo je zájem. A jak redakce po vlastní zkušenosti potvrzuje – lidé se mají na co těšit.

Mimořádná událost a Pivo na kolejích. To jsou slovní spojení, která oznamují, že se po roce chystá druhá jízda pivních vlaků z Lomnice nad Popelkou.

V Lomnickém pivovaru vařili speciální pivo, které se bude 25. dubna v pivním vlaku čepovat. Pojmenovali ho Koudyho desítka. „Roman Koudelka, to je takový ambasador Lomnice nad Popelkou a samozřejmě takový Noriaki Kasai českého skoku, byl na pěti olympiádách a je to vlastně jediný skokan na lyžích, kterého známe, tak proto Koudyho desítka,“ vysvětluje ředitel lomnického pivovaru Jan Pazderský.

Akce Mimořádná událost – Pivo na kolejích se budou účastnit také spisovatel Jaroslav Rudiš a scénárista Petr Pýcha, který přibližuje program: „Už v pátek bude v kině komponovaný večer, kde s Jaroslavem Rudišem budeme uvádět díky lomnickým ochotníkům náš text, který se jmenuje Skokani. A budeme uvádět i Romana Koudelku a bývalého trenéra ženské skokanské reprezentace Jaroslava Šimka.“

Vlaky vyjedou v sobotu. „První vlak vyrazí po kolejích Českého ráje do Sobotky a Dolního Bousova, bude se vracet zpět do Lomnice, a druhý vlak odpolední, pojede směr Lázně Bělohrad, Ostroměř, přes Jičín a zase zpátky do Lomnice, vlastně Podkrkonoším,“ doplňuje Jan Pazderský.

Na uvaření speciálního piva se podíleli také sládek Václav Vomáčko a Miroslav Vaníček, co o něm říkají?

Češi čím dál víc preferují nealko piva a pivovary, včetně těch malých, se tomuto trendu přizpůsobují. Důkazem bude i blížící se dubnová Noc pivovarů. Mnohé ze zapojených pivovarů totiž nevaří jen klasická piva, ale umí také nealkoholická piva. Mezi doposud přihlášenými pivovary je jich více než čtvrtina.

„Zhruba každé desáté pivo vyrobené v Česku je nealkoholické a pravidelně jej pije přes šedesát procent spotřebitelů. I náš pivovar v rámci Noci pivovarů nabídne nejen prémiový ležák Krušovice Bohém, ale k dispozici budou i Krušovice hořké nealko,“ uvádí brand manažerka Markéta Jirků z krušovického pivovaru, který se stejně jako desítky dalších v pátek 24. dubna otevře pro návštěvníky Noci pivovarů.

Nealko je trend
Nealkoholické pivo přitom už dávno není jen nutností pro řidiče, ale stalo se nedílnou součástí české pivní kultury. Představuje ideální osvěžení na kolo, na výlet nebo grilovačku. Podle průzkumu agentury IPSOS pro Český svaz pivovarů a sladoven z roku 2025 více než 40 procent respondentů sahá po pivu v horkých letních dnech a přes 30 procent dotázaných pije nealko při posezení s přáteli. Důležitou roli hraje i během společenských událostí, oslav nebo koncertů.

Od devadesátých let produkce nealko piva nepřetržitě roste a v současné době se ho v Česku ročně vyrobí přes 1,5 milionu hektolitrů, zatímco ještě v roce 2000 to bylo pouhých 117 tisíc hektolitrů. Podíl nealka na trhu se přitom od zanedbatelných jednotek zvýšil až na deset procent. I menší pivovary nabízejí nealko piva v posledních letech stále častěji, aktuálně je vaří 14 % tuzemských minipivovarů s průměrným podílem na výstavu okolo 5,5 %. „Je vidět, že se nealku sládci začínají věnovat systematicky a s velkým důrazem na chuť i technologii. A není to jen záležitost Česka, ale je to trend i evropský. V poslední zprávě Evropské asociace malých nezávislých pivovarů z letošního roku uvedlo 8 % ze všech dotázaných, že nealko pivo patří mezi jejich TOP 3 neprodávanější druhy piv,“ popisuje Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Speciální kvasinky i reverzní osmóza
Proto i pivovarů s nabídkou nealkoholických piv bude v rámci dubnové Noci pivovarů celá řada. Z aktuálně registrovaných 43 pivovarů jich více než čtvrtina vaří také nealkoholické pivo. Například plzeňský experimentální pivovar Elektrárna má v portfoliu nealkoholický a bezlepkový Proovan, Beskydský pivovárek v Ostravici na druhé straně republiky vyrábí dokonce 5 různých variant nealko piva. Velkopopovický pivovar dá ochutnat svého polotmavého Kozla Nealko, který se vaří z plzeňského, karamelového a barevného sladu. Díky nim má nejen plnou sladovou chuť, ale taky medovou až polotmavou barvu. Poděbradský pivovar vyrábí ochucený Rádl Pomeranč Grep, Albrechtický pivovar vaří nealko IPA s názvem Kolečko, Minipivovar Paličák má nealko Nepal, pivovar Záhora do nabídky zařadí nealko pivo Kryšpín a Únětický pivovar svůj příspěvek příznačně pojmenoval Nulka, což je prý pivo řádně nachmelené.

Návštěvníci nošovického Radegastu pak budou moci ochutnat Birell, nejprodávanější nealko pivo v Česku, jehož první várku zde uvařili už v roce 1992. Pro Birell se používají speciální kvasinky, které produkují jen velmi malé množství alkoholu.

Vinohradský pivovar v Káraném pro změnu při výrobě svého nealka vsadil na technologii reverzní osmózy, při níž se nejprve vyrobí klasické pivo s alkoholem a pak prochází speciální membránou, při níž se oddělí molekuly etanolu a vody. „Vodu zbavenou kyslíku pak samozřejmě musíme doplnit zpět. Membránová technologie je nákladná a zdlouhavá. Je však zároveň velmi šetrná a umožňuje nejlépe zachovat aromatické a chuťové vlastnosti piva,“ uvádí ředitel Vinohradského pivovaru Dan Hojdar. Vinohradský pivovar v Káraném v rámci oslav předvede nealko piva ležák Vinohradská 12 a ALE Hazy Galaxy, obě vyrobená membránovou technologií. Kromě nealko piv samozřejmě nabídne i ochutnávku svých klasických alkoholických piv, například vlajkovou loď ležák Vinohradská 11 nebo oblíbený Liberator APA.

Pivovary se otevřou veřejnosti
Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v pátek 24. dubna proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se zatím přihlásilo 43 pivovarů z Plzeňského, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Registrace je stále otevřená, a to na webu www.nocpivovaru.cz, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. Na webových stránkách akce je k dispozici také kompletní seznam již potvrzených pivovarů i další informace o akci. Jednotlivé pivovary se postupně představují na Facebooku a Instagramu Noci pivovarů.