Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo patří k české kultuře stejně jako Karlův most nebo Pražský hrad. Jeho historie v českých zemích sahá více než tisíc let do minulosti a právě zde vznikl styl, který dnes ovládl celý svět.

Nápoj starší než český stát
Pivo se v českých zemích vařilo už v raném středověku. První písemné zmínky o vaření piva pocházejí z 10. a 11. století. Nápoj se tehdy připravoval především v klášterech a na šlechtických dvorech.

Kláštery hrály v rozvoji pivovarnictví zásadní roli. Mniši zdokonalovali výrobu, experimentovali se sladováním obilí a postupně zlepšovali kvalitu nápoje. Pivo nebylo jen zábavou, často bylo bezpečnější než voda a patřilo k běžné součásti každodenní stravy.

Ve středověku navíc získalo velký význam takzvané várečné právo. Mnohá města měla privilegium vařit pivo a prodávat ho ve svých hospodách. Pivovar se tak stal důležitou součástí městské ekonomiky.

Města, která vařila pivo
Ve středověkých českých městech byl pivovar téměř samozřejmostí. Každý měšťan, který vlastnil dům s várečným právem, mohl pivo vařit nebo se podílet na jeho výrobě.

Právě z této tradice vznikly slavné pivovarské oblasti jako:
• Plzeň
• České Budějovice
• Žatec

Žatec byl známý především díky kvalitnímu chmelu, který se stal jedním z nejcennějších exportních produktů českých zemí.

Pivo se postupně stalo nejen místním nápojem, ale také významným obchodním artiklem.

Revoluce jménem plzeňský ležák
Skutečný zlom přišel v roce 1842 v Plzni.

Místní měšťané tehdy pozvali bavorského sládka Josefa Grolla, aby zlepšil kvalitu místního piva. Groll využil novou technologii spodního kvašení a uvařil pivo, které bylo průzračné, zlatavé a mělo výraznou chuť.

Tak vznikl plzeňský ležák.

Tento styl piva se rychle rozšířil po celé Evropě a později i po světě. Dnes tvoří ležák většinu světové produkce piva a jeho původ lze vystopovat právě do Plzně.

Pivo v době Rakouska-Uherska
V 19. století zažilo české pivovarnictví obrovský rozmach. Moderní technologie, průmyslová výroba a železniční doprava umožnily export piva do mnoha zemí.

České pivovary se staly symbolem kvality a jejich výrobky se vyvážely po celé Evropě.

Hospody zároveň hrály důležitou roli v českém společenském životě. Byly místem setkávání, debat i politických diskusí.

Pivo během válek
Obě světové války přinesly pivovarnictví těžké období. Nedostatek surovin, především ječmene a chmele, vedl k výrobě slabších piv a omezení produkce.

Během nacistické okupace se výroba piva sice nezastavila, ale kvalita často klesala. Podobná situace nastala i po válce v období komunismu, kdy byly pivovary znárodněny a výroba centralizována.

Přesto pivo zůstalo pevnou součástí každodenního života.

Česká republika – světová pivní velmoc
Po roce 1989 prošlo české pivovarnictví další proměnou. Vedle velkých pivovarů začaly vznikat desítky menších a později stovky minipivovarů.

Česká republika si zároveň dlouhodobě drží první místo na světě ve spotřebě piva na obyvatele.

Tradice, která začala před více než tisíci lety v klášterních pivovarech, tak přežila všechny historické zvraty.

Češi pijí nejvíc piva na světě
Podle statistik vypije průměrný Čech ročně zhruba 130 až 140 litrů piva. Druhé místo obvykle zaujímá Rakousko nebo Německo, kde se spotřeba pohybuje kolem 100 litrů na osobu ročně. Rozdíl je tedy výrazný. V českých zemích má pivo mimořádné postavení už po staletí a je pevnou součástí společenského života. Hospody, pivovary i pivní tradice tak dodnes tvoří jeden ze symbolů české kultury.

Nápoj, který se stal symbolem země
Pivo v českých zemích nikdy nebylo jen obyčejným nápojem. Bylo součástí kultury, společenského života i hospodských debat, které často formovaly veřejné mínění.

Možná právě proto se z českého piva stal jeden z nejznámějších symbolů země.

Od středověkých klášterů až po moderní pivovary, příběh českého piva je zároveň příběhem české společnosti.

Původně se chtěla věnovat fotografii a z přestavěné garáže chtěla mít vlastní fotoateliér. Kamila Sklenářová však dnes v nové přístavbě rodinného domu v Plzni - Újezdě má svůj vlastní malý pivovar, vaří v něm několik druhů piv a jak sama říká, už by neměnila.

„Vaření piva nebyl můj úplně prvotní plán, měla jsem trochu jiné podnikatelské záměry. Ale protože ráda zkouším něco nového, tak jsem využila možnost malé praxe ve vaření piva v jednom malém pivovárku. Ale to jsem tomu ještě nepřikládala žádný velký význam,“ říká pětatřicetiletá Plzeňačka.

Podle svých slov ale při tom poznala spoustu skvělých lidí, kteří ji přesvědčovali, ať to zkusí sama. Podporu našla i ve svém manželovi, který je velkým milovníkem piva. Nakonec se nechala přesvědčit a společně přistavěli ke svému domu malý pivovar.

„Pak už nebyla cesta zpátky. Když jsem viděla, jak to tam začíná růst, říkala jsem si, zda jsem si neukousla moc velké sousto. Ale měla jsem kolem sebe samé skvělé lidi, kteří mně pomáhali jak s vybavením mého pivovaru, tak potom s postupem vaření piva. Například varna se dovezla až z Kypru, kde už dosloužila a i ostatní vybavení je z druhé ruky. Sama nemám žádné vzdělání v tomhle oboru a musela jsem si proto najít garanta, který mě po dobu pěti let zaštiťuje. Učím se vlastně praxí,“ přiznává mladá pivovarnice.

A že se učí dobře, o tom svědčí několik cen, které už za krátkou existenci pivovaru její piva nasbírala. „Od začátku jsem se snažila dostat se do povědomí lidí, na sociálních sítích i účastí a různých pivních slavnostech a festivalech. A hned první rok jsem na jednom z nich, na Slunci ve skle v Černicích, získala třetí místo za nejlepší ležák a svou specialitu IPA z chmele Citra,“ usmívá se.

Připravte si zelené oblečení a procvičte si irský přípitek „Sláinte!“ Oslavy svatého Patrika se budou konat také v Česku. Během nich se připomínají irské tradice, legendy a příběh misionáře, který podle pověstí přinesl do Irska křesťanství, vyhnal z něj všechny hady a stal se jeho patronem. Na jeho počest se pivo i řeky zbarví do zelené barvy.

Den svatého Patrika připadá každý rok na 17. března a v Irsku je uznáván jako státní svátek. Právě tento den je považován za výročí úmrtí tohoto misionáře a irského patrona. Přestože mají oslavy kořeny v liturgické tradici, rozšířily se do celého světa. Pokud 17. březen připadne na pracovní den, bývá zvykem, že hlavní kulturní programy, festivaly a komunitní setkání vrcholí během nejbližšího víkendu.

Kdo byl svatý Patrik?
Svatý Patrik pocházel z římské Británie a do Irska byl v šestnácti letech unesen jako otrok. Po šesti letech se mu podařilo z otroctví uprchnout a vrátit se domů. Do Irska se však vrátil jako křesťanský misionář a zasloužil se o pokřesťanštění ostrova. Legenda praví, že z Irska vyhnal všechny hady, i když vědci tvrdí, že hadi na ostrově nikdy nebyli a jde o metaforu pro pohanské kulty. Patrik také používal trojlístek, aby lidem vysvětlil princip Svaté Trojice, který je dodnes hlavním symbolem oslav.

Co se dělá na svatého Patrika?
Hlavním smyslem tohoto dne je oslava irské kultury, tradic a národní identity. Lidé se oblékají do zelené barvy, která je s Irskem tradičně spojována, a často si zdobí obličej motivy trojlístku. V mnoha městech se konají kulturní festivaly, koncerty tradiční irské hudby i taneční vystoupení. Den svatého Patrika tak představuje příležitost k setkávání, společenské zábavě a symbolickému připomenutí irského kulturního dědictví.

Jak se slaví Den svatého Patrika?
K nejvýraznějším prvkům oslav patří slavnostní průvody, známé jako Saint Patrick’s Day Parades. Ty největší se tradičně konají v irském Dublinu, avšak historicky nejstarší tradici veřejných průvodů najdeme paradoxně ve Spojených státech, zejména v New Yorku a Bostonu. Oslavy často doprovázejí tematické kostýmy, masky a různé kulturní programy, například soutěže v irských tancích.

Populární jsou také motivy z irského folkloru, například legenda o hrnci zlata na konci duhy, který podle pověstí střeží skřítci leprikóni. Mezi známé tradice patří i drobná žertovná zvyklost, která praví, že pokud někdo nemá na sobě alespoň jeden zelený prvek oblečení, může být symbolicky „štípnut“ pro štěstí.

Kde se slaví Den svatého Patrika?
Nejvýznamnější oslavy se samozřejmě konají v Irsku, odkud tradice pochází, výraznou podobu však mají také ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii či v řadě evropských zemí. Například v americkém Chicagu se každoročně symbolicky barví řeka Chicago River na zeleno. V České republice se oslavy soustřeďují především do irských pubů v Praze a dalších větších městech, kde bývá připraven doprovodný program v podobě živé irské hudby či tematických večerů.

Co se pije na svatého Patrika?
Součástí oslav bývá také tradiční irská gastronomie a nápoje. Mezi nejtypičtější patří irská piva, zejména tmavý stout, například Guinness, nebo červený ale, jako je Kilkenny. V některých podnicích se při této příležitosti podává také zelené pivo, které vzniká přidáním potravinářského barviva nebo bylinného likéru do světlého ležáku. Oblíbenou volbou je rovněž irská whisky, podávaná buď samostatně, nebo jako součást známé irské kávy se smetanou.

Kdo by čekal, že pro dobré pivo si někdy stačí zajít do školy? Ve Veselí nad Lužnicí to platí. Studenti Střední odborné školy ekologické a potravinářské tam ve školním minipivovaru vaří piva, která obstála i v silné mezinárodní konkurenci a ze soutěží si odvezla zlatou i několik stříbrných medailí.

Stříbro pro Blatský Golden Ale
Na 36. Mezinárodním pivním festivalu v Litoměřicích, který se konal ve dnech 2.–6. března 2026, získalo pivo Blatský Golden Ale stříbrnou pivní pečeť. Jedna z nejprestižnějších pivních soutěží v České republice s mezinárodní účastí hodnotí piva prostřednictvím odborné poroty složené z předních pivovarnických specialistů. Ti posuzují jednotlivé vzorky při slepé degustaci a hodnotí jejich vzhled, vůni, chuťový profil i celkový charakter.

Další úspěch přišel 5. března 2026 v mezinárodní soutěži CZECH BREW STAR, kterou pořádá Beer Academy s.r.o. ve spolupráci s Agronomickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně.

Školní minipivovar zde získal hned tři ocenění:
1. místo (zlatou medaili) pro pivo Blatský stout,
2. místo (stříbrnou medaili) pro Blatský ležák z čerstvého chmele,
2. místo (stříbrnou medaili) pro Vídeňský ležák.

Výběrové řízení na provozovatele nové restaurace v někdejším pivovaru v centru Kralup nad Vltavou se uskutečnilo loni na podzim. Jediným uchazečem byl tehdy Tomáš Zahradníček, provozovatel restaurace Vinopalna v Nelahozevsi. Kulturní centrum na náměstí, kde jsou i prostory pro restauraci s malým pivovarem, bude v březnu slavnostně otevřeno. Kdy zahájí provoz nový gastro podnik?

Podle dostupných informací stále probíhají jednání mezi městem a provozovatelem a podpis smlouvy, který měl být původně dokončen do konce února, zatím nebyl uskutečněn.

„Otevření restaurace závisí na několika faktorech – nejen na podpisu smlouvy, ale také na kolaudaci, předání technologií pivovaru a dalších administrativních a technických krocích,“ vysvětlil Tomáš Zahradníček z Vinopalny, který by měl vést restauraci.

Spolupracovat s ním má Michal Blecha, majitel létajícího pivovaru Chmeloun. „Do prostor pivovaru chodím pravidelně kontrolovat instalaci technologií a další detaily. Reálně by se zde mohlo začít vařit pivo už v dubnu,“ uvedl Blecha.

Pivo potřebuje měsíc času
Zda se současně otevře i restaurace, není podle něho možné. „Pivo potřebuje alespoň měsíc času. Restaurace s hotovým pivem by mohla otevřít zhruba o měsíc později, tedy v květnu. Finální dohoda ale ještě nebyla uzavřena,“ dodal.

Město už dříve avizovalo, že cílem je plně otevřít gastro podnik ještě letos v létě. „Jednání s novým provozovatelem stále probíhají, takže není jisté, zda se otevření stihne do léta,“ uvedl nyní mluvčí Kralup nad Vltavou Aleš Levý.

Nová restaurace s minipivovarem bude umístěna v přízemí budovy v centru města. V dalších patrech mají své zázemí městská knihovna a muzeum, zatímco dům dětí a mládeže a základní umělecká škola sídlí ve vyšších podlažích.

Historie pivovaru Zichovec se začala psát v roce 2012, kdy vznikl jako malý restaurační pivovar ve stejnojmenné obci. Obrovský zájem o jejich pivo však brzy přerostl kapacitní možnosti, a tak se výroba v roce 2016 přesunula do Loun. Pivovar našel své útočiště v netradičních prostorách bývalé tankové střelnice. Symbolika se tak po letech vrací – tanky jsou v areálu i dnes, jen místo munice obsahují tisíce litrů piva.

O tom, že se zdejší produkce nezastaví před ničím, svědčí loňská bilance: neuvěřitelných 140 druhů piv. Provoz vyžaduje obrovské množství surovin, týdně se zde spotřebuje 6 až 7 tun sladu. Pivovar jde navíc s dobou i v oblasti balení a designu. Definitivně končí se stáčením do lahví a přechází výhradně na plechovky, což brzy doprovodí i kompletní vizuální proměna značky.

Od klasiky až po „pivní džusy"
Šíře sortimentu je v českém prostředí unikátní. Hlavní sládek Martin Urban potvrzuje, že se nebojí experimentovat ani ctít tradici: „Klasický český ležák milujeme, ale pivní svět není jen o ležáku - je neuvěřitelně košatý, plný chutí, barev a stylů. Baví nás ho objevovat jak skrze historické pivní styly, tak prostřednictvím moderních trendů a experimentů. A právě velká rozmanitost naší produkce je jedním z hlavních poznávacích znaků Zichovce." Zákazníci se tak mohou těšit na neustálý přísun novinek. „Každý týden pouštíme na trh alespoň jednu novinku. Máme základní řadu, kde je osm druhů piv, piva sezónní, která se každý rok vrací a pak limitované jednorázovky," vysvětluje Urban.

Velkým trendem jsou v poslední době nealkoholická piva a moderní pivní styly, které boří utkvělé představy tradičních konzumentů o tom, jak má pivo vypadat. „Stále více na popularitě získávají nealko piva, v naší stálé nabídce neustále posiluje svoji pozici oblíbená nealko IPA Drink and Drive a sezónně ji doplňují limitované várky dalších nealko piv, včetně nealko kyseláčů. Jsme specialisté na pivní styl New England IPA. Řada lidí, kteří jsou zvyklí na klasický ležák, by to ani pivem nenazvala, připomínalo by jim to spíše džus, a to jak vzhledem a zakaleností, tak i svou ovocnou chutí a vůní. Přitom je to pivo, které obsahuje jen a pouze tradiční suroviny na vaření piva, kterými jsou voda, chmel, zrní a kvasinky, žádné ovoce, nic navíc" popisuje rozmanitost výroby hlavní sládek.

Extrémy a sezónní speciály
Zichovec se nebojí ani „těžkých vah". V dřevěných sudech jim dozrávají unikáty, které mají blíže k ušlechtilému alkoholu než k půllitru na žízeň. „Každý rok vaříme i barrelované tmavé 32 stupňové pivo. Je to silný, hutný stout, který po vykvašení necháváme ještě 2 roky zrát v dřevěných barrelech po bourbonech, rumech a dalších destilátech. Výsledkem je chuťově neuvěřitelně komplexní zážitek, který by v řadě lidí evokoval spíše spíše likér než pivo," říká Urban a dodává, že všechna dochucení nejen těchto siláků, ale i ostatních piv jsou čistě přírodní: „Pokud piva dochucujeme, tak vždy přírodními ingrediencemi – namátkově třeba kokosem, kakaovými boby, vanilkou, ovocem, levandulí. Pokud je to možné snažíme si suroviny na dochucení připravovat sami. Například nedávno jsme do jednoho z piv strouhali 30 kg křenu. To bylo slziček!"


S přicházejícím jarem se v Lounech chystají na Velikonoce. Po lednovém silném ležáku „Masopust 14" přichází na řadu pivo s názvem „Hody Hody Doprovody 13". „To vaříme každoročně na Velikonoce, je to třináctistupňový sváteční ležák, který vás zaujme svou chutí a ne barevnými efekty," upřesňuje sládek.

Cesta do celé republiky
Zatímco srdce výroby bije v Lounech, pivo ze Zichovce zná celé Česko. Pivovar totiž dodává své produkty včetně již zmíněné velikonoční limitky do všech prodejen sítě Kaufland po celé zemi. Mezi nejoblíbenější kousky patří ležák Krahulík 11, svrchně kvašený ejl Mosaic či hořká IPA Hotline.

Plány do budoucna jsou jasné: růst a nabízet ještě více zážitků. „My jsme nadšení z celorepublikové působnosti a rádi bychom v budoucnu nabídli zákazníkům ještě více druhů piva," uzavírá Miroslav Ostrý, Off trade a export manager.

Plzeňský Prazdroj loni na českém trhu prodal 7,17 milionu hektolitrů piva, což je o dvě procenta méně než v roce 2024, kdy domácí prodeje dosáhly 7,3 milionu hektolitrů. Nejvýrazněji klesl odbyt čepovaného piva. Výsledky podle mluvčího největší české pivovarnické skupiny Zdeňka Kováře ovlivnilo především chladnější počasí, které snížilo poptávku zejména během letní sezony, a také pokračující celkový pokles spotřeby piva. Zatímco ležáky si vedly dobře, dlouhodobě slábne zájem o „desítky“. Chladnější léto zároveň utlumilo i poptávku po nealkoholickém pivu.

Podle obchodního ředitele Romana Trzaskalika patřil uplynulý rok mezi nejchladnější za poslední dekádu. „Léto, které je pro pivovary i gastronomii klíčové, bylo teplotně výrazně podprůměrné. Zahrádková sezona proto zdaleka nedosáhla rozsahu, na jaký jsme zvyklí,“ uvedl.

Druhá a třetí největší pivovarnická skupina na českém trhu, Staropramen a Heineken ČR, zatím loňská čísla nezveřejnily. Národní podnik Budějovický Budvar naopak hlásí růst – jeho prodeje doma i v zahraničí vzrostly o jedno procento na rekordních 1,95 milionu hektolitrů.

Pokles u čepovaného piva
Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva. Prodeje v hospodách a restauracích oslabily o čtyři procenta, v obchodech klesly o jedno procento. Podle Trzaskalika se přesto daří držet vysoký podíl prodejů čepovaného piva, který loni přesáhl 34 procent, přitom na celém českém trhu to bylo v roce 2024 (loňské výsledky za trh vydá svaz pivovarů na přelomu dubna a května) asi 29 procent. „Každý rok vidíme větší příklon Čechů k baleným pivům. Abychom podpořili hospodskou kulturu, investujeme do rozvoje hospod a restaurací, což se nám vyplácí,“ uvedl Trzaskalik. Podle Jiřího Klabzuby, šéfa obchodu pro hospody a restaurace, investuje Prazdroj každoročně do gastronomie přes 420 milionů Kč - do výčepů a vybavení, úprav interiérů a fasád, zahrádek a školení personálu.

Prodeje ležáků, k nimž se Češi dlouhodobě přiklánějí, se loni zvýšily o 1,2 procenta. „Potvrzuje se, že Češi mají rádi piva s plnou a výraznou chutí a vyšší hořkostí,“ řekl Trzaskalik. Nejvíce, o 22 procent, posílil ležák Proud, který pivovar uvedl předloni hlavně pro mladé dospělé vyhledávající méně hořká piva s nižším obsahem alkoholu. Výčepní piva, tedy „desítky“, se naopak meziročně propadla0 o čtyři procenta. Chladnější počasí se loni propsalo i do prodejů nealkoholických piv, která zažívala v posledních letech boom. Jejich odbyt klesl o pět procent. Přesto tvoří asi 11 procent všech tuzemských prodejů Prazdroje, uvedl.

Nejprodávanějším obalem byly opět vratné skleněné lahve, které se na prodejích pivovaru v ČR podílely 34 procenty. „Naplníme je v průměru až 26krát a mají životnost až osm let. Rostoucí zájem je i o vratné třetinkové lahve,“ řekl obchodní ředitel. Obalovou „dvojkou“ byly poprvé plechovky, které stejně jako sudy tvořily 31 procent, následovalo tankové pivo (do čtyř pct). „Plechovky tvořily ještě v roce 2016 pouze desetinu našeho portfolia. Brzy se stanou obalem číslo jedna. Je jen škoda, že v ČR nemáme efektivní sběr prázdných plechovek, z nichž by šly udělat nové,“ uvedl. Aktuálně se vysbírá do 30 procent vypitých plechovek, ale materiál se podle něj používá na jiné účely.

Plzeňský Prazdroj s pivovary v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích zvýšil v roce 2024, hlavně díky rostoucímu exportu, tržby o 6,7 procenta na 23 miliard Kč. Čistý zisk klesl o 0,8 procenta na 5,9 miliardy Kč. Skupina loni v Česku investovala 1,65 miliardy korun. Její loňské finanční výsledky by měly být známé v červnu.

Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku 7,17 milionu hektolitrů piva, o dvě procenta méně než v roce 2024, kdy jeho domácí prodeje dosáhly 7,3 milionu hl. Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva. Loňské výsledky negativně ovlivnilo chladné počasí, které způsobilo menší odbyt hlavně v letní sezoně, ale i pokračující všeobecný útlum spotřeby piva, řekl dnes ČTK mluvčí největší české pivovarnické skupiny Zdeněk Kovář. Dařilo se ležákům, naopak dlouhodobě oslabují "desítky". Studenější léto snížilo také poptávku po nealko pivech.

Podle obchodního ředitele Romana Trzaskalika patřil loňský rok k nejchladnějším za deset let. "V létě, klíčové sezoně pro pivovary i gastronomii, byly teploty výrazně nižší než obvykle. Ani zahrádková sezona se nekonala v takovém rozsahu, jak jsme běžně zvyklí," uvedl.

"Dvojka" a "trojka" na tuzemském trhu, Staropramen a Heineken ČR, ještě loňské prodeje nezveřejnily. Další významný výrobce piva, Budvar, zvýšil odbyt v ČR i v zahraničí o jedno procento na rekordních 1,95 milionu hl.

Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva. Prodeje v hospodách a restauracích oslabily o čtyři procenta, v obchodech klesly o jedno procento. Podle Trzaskalika se přesto daří držet vysoký podíl prodejů čepovaného piva, který loni přesáhl 34 procent, přitom na celém českém trhu to bylo v roce 2024 (loňské výsledky za trh vydá svaz pivovarů na přelomu dubna a května) asi 29 procent. "Každý rok vidíme větší příklon Čechů k baleným pivům. Abychom podpořili hospodskou kulturu, investujeme do rozvoje hospod a restaurací, což se nám vyplácí," uvedl Trzaskalik. Podle Jiřího Klabzuby, šéfa obchodu pro hospody a restaurace, investuje Prazdroj každoročně do gastronomie přes 420 milionů Kč - do výčepů a vybavení, úprav interiérů a fasád, zahrádek a školení personálu.

Prodeje ležáků, k nimž se Češi dlouhodobě přiklánějí, se loni zvýšily o 1,2 procenta. "Potvrzuje se, že Češi mají rádi piva s plnou a výraznou chutí a vyšší hořkostí," řekl Trzaskalik. Nejvíce, o 22 procent, posílil ležák Proud, který pivovar uvedl předloni hlavně pro mladé dospělé vyhledávající méně hořká piva s nižším obsahem alkoholu. Výčepní piva, tedy "desítky", se naopak meziročně propadla0 o čtyři procenta. Chladnější počasí se loni propsalo i do prodejů nealkoholických piv, která zažívala v posledních letech boom. Jejich odbyt klesl o pět procent. Přesto tvoří asi 11 procent všech tuzemských prodejů Prazdroje, uvedl.

Nejprodávanějším obalem byly opět vratné skleněné lahve, které se na prodejích pivovaru v ČR podílely 34 procenty. "Naplníme je v průměru až 26krát a mají životnost až osm let. Rostoucí zájem je i o vratné třetinkové lahve," řekl obchodní ředitel. Obalovou "dvojkou" byly poprvé plechovky, které stejně jako sudy tvořily 31 procent, následovalo tankové pivo (do čtyř pct). "Plechovky tvořily ještě v roce 2016 pouze desetinu našeho portfolia. Brzy se stanou obalem číslo jedna. Je jen škoda, že v ČR nemáme efektivní sběr prázdných plechovek, z nichž by šly udělat nové," uvedl. Aktuálně se vysbírá do 30 procent vypitých plechovek, ale materiál se podle něj používá na jiné účely.

Plzeňský Prazdroj s pivovary v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích zvýšil v roce 2024, hlavně díky rostoucímu exportu, tržby o 6,7 procenta na 23 miliard Kč. Čistý zisk klesl o 0,8 procenta na 5,9 miliardy Kč. Skupina loni v Česku investovala 1,65 miliardy korun. Její loňské finanční výsledky by měly být známé v červnu.

Sběratelé pivovarských suvenýrů, mezi které patří i spolumajitel pivovaru v Železné Rudě František Strnad, se v sobotu sešli v píseckém domu kultury. Na tradiční burzu dorazilo na padesát nadšenců z různých koutů republiky. Vedle pivních tácků, etiket, sklenic nebo odznaků se na stolech objevily také pohlednice, známky či další sběratelské rarity. Každý, kdo na setkání přijel, přivezl nejen své poklady, ale i osobní sběratelský příběh.

Burza v Kulturním domě Centrum kultury Písek patří mezi pravidelná setkání sběratelů. „Pořádá se tady sběratelská burza různých oborů. Najdete tu známky, odznaky, pohledy, staré etikety, tácky nebo pivní sklo. Zkrátka všechno, co se dostalo do sbírek a zajímá sběratele,“ vysvětlil organizátor akce Václav Topinka.

Na letošní burzu dorazili sběratelé z celé republiky – od Plzně přes Ústí nad Labem až po Hradec Králové nebo Brno. Podle organizátorů se podobná setkání konají dvakrát ročně. „Vždy první sobotu v březnu a druhou sobotu v prosinci,“ doplnil Topinka.

Pět tisíc půllitrů a jeden náhodný začátek
Sám organizátor patří mezi dlouholeté sběratele pivovarských suvenýrů. Nejvíce ho zajímá pivní sklo, kterého má doma už úctyhodné množství. „Moje sbírka má asi pět tisíc pivních půllitrů. A začalo to vlastně náhodou. Byli jsme na vodě na Ohři, v kiosku točili Braník. Ráno jsem šel vrátit půllitr, ale stánek byl zavřený. Bylo mi líto ho tam nechat, tak jsem si ho odnesl. A tím to začalo. Dneska je to už pětatřicet let,“ usmál se.

Pivovar, muzeum a desetitisíce exponátů
Mezi účastníky burzy nechyběli ani sběratelé, kteří mají k pivu velmi blízko i profesně. Jeden z nich je spolumajitelem pivovaru v Železné Rudě a zároveň buduje vlastní pivovarské muzeum. „V Železné Rudě byl pivovar už o 55 let dříve než v Plzni. Tradice tam fungovala až do 60. let. Když jsem tam později dělal hoteliéra, tak jsme 17. července 2007 po padesáti letech pivovar znovu otevřeli,“ vyprávěl František Strnad.

Dnes tam vaří šest až osm druhů piva. „Nejslabší je letní devítka Kojenec a nejsilnější šestnáctka Kat. Když si dáte čtyři pět piv, tak se setnete sám,“ poznamenal s úsměvem.

Díky vlastnímu pivovaru se zaměřuje hlavně na sbírání pivovarských etiket, sklenic, tácků nebo korunek. „Etiket mám kolem deseti tisíc, podobně i tácků. Ale znám sběratele, kteří mají sto tisíc i víc exponátů,“ dodal. Součástí jeho sbírky jsou také historické fotografie nebo staré lahve z pivovarů na Šumavě. Zajímavostí je i osobní vazba na známého herce. „Jedním ze sládků železnorudského pivovaru byl tatínek herce Pavla Nového. Díky pivu jsme dnes velcí kamarádi,“ uvedl.

Výměna, obchod i společné nadšení
Právě podobné příběhy jsou podle organizátorů tím, co dělá sběratelské burzy jedinečnými. Účastníci si zde své kousky nejen vyměňují, ale také prodávají či doplňují sbírky o nové přírůstky. Setkání je zároveň místem, kde se potkávají lidé, které spojuje stejné nadšení. Ať už jde o pivní tácky, historické etikety nebo pohlednice – za každým exponátem se skrývá kus historie i osobní vášeň sběratelů.

Rodinný pivovar Zichovec, který má svůj moderní provoz v Lounech, patří dnes mezi nejvýraznější české craftové pivovary. Jeho piva se exportují do více než dvaceti zemí světa a zároveň je mohou ochutnat i návštěvníci místních podniků nebo zákazníci supermarketů. Přestože pivovar naráží na hranici své výrobní kapacity, místo rychlého růstu sází především na kvalitu, inovace a nové pivní speciály.

Redakce Moje Louny proto položila několik otázek Martinu Urbanovi, který stojí v čele pivovaru jako CEO a hlavní sládek. Zajímalo nás například, zda pivovar plánuje další rozšíření výroby, která piva patří mezi nejúspěšnější a kam až se pivo ze Zichovce dostává.

Jak konkrétně a kdy se plánuje rozšířit stávající areál pivovaru Zichovec v Lounech?
V minulých letech jsme připravovali projekt nového pivovaru na pozemku vedle VHV Louny. Šlo o ambiciózní plán – moderní provoz s přibližně pětinásobnou výrobní kapacitou oproti současnému stavu, novou varnou, návštěvnickým zázemím a také prostorem pro kulturní akce, například menší amfiteátr. Chtěli jsme vytvořit místo, které by nebylo jen výrobou, ale i komunitním centrem.

Projekt jsme však v tuto chvíli zmrazili. Důvodem je realistický pohled na trh a rizikovost investice. V celé Evropě i ve světě sledujeme pokles konzumace piva a alkoholických nápojů obecně. Investice takového rozsahu by dnes nesla výrazně vyšší riziko než před několika lety.

Rozhodli jsme se proto zůstat v současném areálu v ulici 5. května, kde ročně vyrobíme přibližně 1,2 milionu litrů piva, což je hranice naší kapacity. Místo masivního navyšování objemu se soustředíme na kvalitu, technologické zlepšování, inovace, efektivitu a rozvoj značky.

V závislosti na první otázce – plánuje se a zhruba o kolik zvýšit počet zaměstnanců?
V současné době neplánujeme. V pivovaru aktuálně pracuje 34 zaměstnanců, včetně administrativy, logistiky i baru. Tento počet odpovídá objemu i rozmanitosti naší produkce.

Spíše než navyšování počtu lidí se soustředíme na zjednodušování procesů, automatizaci a moderní řízení firmy. Věříme, že cesta není v neustálém bobtnání týmu, ale v efektivním fungování a dobré organizaci práce.

Které pivo je z produkce pivovaru nejúspěšnější co do výtoče?
Naší dlouhodobě nejúspěšnější stálicí je ležák Krahulík 11, který vaříme s novými chmelovými odrůdami Saaz Shine a Harmonie. Je to naše vlajková loď a zároveň pivo, které oslovuje široké spektrum zákazníků – od tradičních konzumentů až po ty, kteří hledají modernější výraz ležáku a silnější aromatiku.

Varianty Krahulík 10 a 12 už ve stálé nabídce nemáme. Rozhodli jsme se soustředit energii na jeden silný a stabilní produkt, který chceme dlouhodobě udržovat na vysoké kvalitativní úrovni.

Vedle toho pravidelně přicházíme se sezónními ležáky, jako je aktuální Masopust 14 nebo velikonoční speciál Hody Hody Doprovody 13, které přinášejí výraznější a slavnostnější charakter.

Pokud jde o cenu, ta odráží realitu malého pivovaru – používáme kvalitní a čerstvé suroviny, naši zaměstnanci jsou férově placeni a nemáme úspory z rozsahu jako velké průmyslové pivovary. Nechceme soutěžit cenou, ale kvalitou a poctivostí výroby.

Ve kterých restauracích a hospodách na Lounsku točíte pivo a které podniky v roce 2025 přibyly?
V našem regionu nás mohou zákazníci najít v podnicích Déjà vu café, bar & restaurant – Louny, Roubenka – Louny, Resort Oblík, Kulturní dům Zastávka – Louny, Penzion U Mě – Obora a samozřejmě v našem Pivním Baru přímo v prostorách pivovaru.

Kde se točí zichovecké pivo nejdále? A konkrétně o jaké pivo jde?
Naše pivo se v loňském roce exportovalo do celkem 23 zemí po celé evropě i několika zemí mimo náš kontinent. Jde o kompletní průřez piv našeho portfolia ale největší věhlas získala asi naše vlajková loď ve stylu New England IPA – Nectar of happiness.

Lze zakoupit zichovecké pivo v supermarketech? Popřípadě v jakých?
Ano, a považujeme to za důležitou součást naší distribuce.

Supermarkety pro nás nejsou „ústupem z craftu“, ale cestou, jak jít zákazníkům naproti. Umožňují lidem koupit si naše pivo při běžném nákupu, bez nutnosti vyhledávat specializované pivotéky. Vnímáme to i jako formu přirozené edukace – mnoho zákazníků se díky tomu s craftovým pivem setká poprvé, začne se zajímat a překlopí se z běžného zákazníka do nadšeného fanouška pivní rozmanitosti.

Velkou radost máme například ze spolupráce s Kauflandem, který regionální dodavatele podporuje dlouhodobě a pro který chystáme již zmíněný velikonoční speciál Hody Hody Doprovody 13. Zákazníci najdou naše pivo na všech jeho filiálkách po celé republice.

Mimo Kauflandu dodáváme také do Albertu, Makra či na Rohlík.cz. Naše pivo je k dostání také v prodejnách Relay na Letišti Václava Havla či na Hlavním nádraží v Praze.

Zichovec přichází každým rokem se speciály, které jsou sezónní záležitostí. Je pro rok 2026 v plánu nějaká novinka, která by se zařadila do tzv. standardního, trvalého prodeje?
Spíše než úplně nový „jednorázový“ produkt chceme dál rozvíjet naše silné stálice a škálovat je do šířky.

Příkladem je náš oblíbený ale Robin, ke kterému postupně přibyl Robin na grepu nebo moderní zakalený Hazy Robin. Podobně rozvíjíme i nealkoholickou řadu Drink And Drive, kterou rozšiřujeme o další varianty jako Run, Swim, Ski, atd.

Směr je tedy jasný – stavět na silných značkách, které zákazníci znají, a postupně je kreativně rozvíjet.

Vedle toho samozřejmě budeme dál experimentovat a přicházet s novými pivy i nepivními produkty – rozmanitost a hravost jsou a budou vedle kvality i nadále naše hlavní hodnoty.