Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj loni v Česku prodal 7,17 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 2 %. Loňské výsledky výrazně ovlivnilo chladné počasí, které zapříčinilo menší odbyt především v letní sezóně, ale i pokračující všeobecný útlum spotřeby piva. Dařilo se ležákům, naopak dlouhodobě oslabuje pozice výčepních piv. Zamračené léto zchladilo i zájem o nealkoholická piva.

„Loňský rok patřil k nejchladnějším v posledních deseti letech. V létě, což je klíčová sezóna pro pivovarnictví i gastronomii, byly teploty výrazně nižší než obvykle. Počasí je přitom hlavním faktorem, který ovlivňuje prodeje piva. Ani zahrádková sezóna se nekonala v takovém rozsahu, jak jsme běžně zvyklí. A když se to potká s dlouhodobě klesající spotřebou piva ze strany Čechů, má to vliv na celkový odbyt piva,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Výraznější pokles zaznamenal Prazdroj u čepovaného piva, prodeje v hospodách a restauracích oslabily o 4 %, v obchodech klesly o 1 %. Přesto se pivovaru daří držet nadprůměrně vysoký podíl prodejů piva, které si lidé vychutnávají v hospodách a barech. „Každý rok vidíme větší a větší příklon Čechů k baleným pivům. Abychom podpořili českou hospodskou kulturu, investujeme do rozvoje podniků. A to se nám vyplácí. Více než 34 % z naší produkce prodáme v hospodách a restauracích. To je příznivější poměr než na celém českém trhu, kde to bylo v roce 2024 okolo 29 %,“ uvádí Roman Trzaskalik.

Právě dlouhodobými investicemi a zlepšováním kvality čepovaného piva bojuje Prazdroj proti krizi v gastronomii. Hospodám například dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo fasád, poskytuje jim vybavení zahrádek nebo školí personál v péči o pivo. Každoročně do gastronomie investuje přes 420 milionů korun. „Snažíme se hospodským pomáhat i jinak. Loni jsme představili nový program Speciály z Prazdroje, který jim výrazně rozšiřuje pivní nabídku. Na čepu tak můžou mít doslova každý týden jiný speciál. A aktuálně se zaměřujeme i na rozvoj digitálních dovedností hospodských, a to nejen co se týká marketingu. Chceme jim pomáhat zrychlit a zefektivnit jejich procesy, od plánování přes sledování zásob až po placení,“ doplňuje Jiří Klabzuba, obchodní ředitel Prazdroje pro hospody a restaurace.

Ležáky pokračují v růstu, nealko pokleslo
Vlažné náladě na pivním trhu vzdorují ležáky, k nimž se Češi dlouhodobě přiklánějí. V této kategorii se loni Prazdroji zvýšily prodeje o 1,2 %. „Potvrzuje se, že Češi mají rádi piva s plnou a výraznou chutí a vyšší hořkostí. Úspěšně si loni vedly ležáky Radegast 12, Ratar, Pilsner Urquell nebo Gambrinus 12,“ dodává Roman Trzaskalik. S růstem o 22 % ale bodoval také ležák Proud, uvedený na trh v roce 2024, který cílí na chutě mladších dospělých konzumentů vyhledávajících méně hořká piva s nižším obsahem alkoholu. Naopak v poklesu pokračovala kategorie výčepních piv, tedy klasických desítek. Jejich prodeje meziročně klesy o 4 %.

Chladnější počasí se loni propsalo i do prodejů nealkoholických piv, která zažívala v posledních letech boom. „Nealko pivo je pro mnoho lidí spojené s aktivním životním stylem, pohybem a sportem, a proto je jeho sepětí s počasím ještě užší než u alkoholického piva. Prodeje našich nealkoholických piv tak loni meziročně klesly o 5 %. Přesto tvoří zhruba 11 % všech našich tuzemských prodejů a jsou důležitou součástí našeho portfolia,“ dodává Roman Trzaskalik.

Plechovky to dotáhly na obalovou dvojku
Nejprodávanějším obalem v portfoliu Prazdroje byly loni opět vratné skleněné lahve, které se na celkovém tuzemském objemu podílely zhruba z 34 %. „Výhodou vratných lahví je jejich opakované využití. Naplníme je v průměru až 26krát a mají životnost zhruba 7-8 let. Rostoucí zájem vidíme i o vratné třetinkové lahve, ve kterých nabízíme piva Pilsner Urquell, Radegast nebo Proud a do nichž jsme překlopili i Frisco nebo Birell Pomelo&Grep pro hospody a restaurace,“ komentuje Roman Trzaskalik.

Na pozici obalové dvojky Prazdroje se loni poprvé probojovaly plechovky, když dotáhly sudy, a shodně tvoří 31 % prodejů. Tankové pivo pak loni tvořilo necelá 4 % tuzemských prodejů pivovaru. „Plechovky jsou stále žádanější, především pro svou lehkost i rychlost vychlazení. Ještě v roce 2016 tvořily pouze 10 % našeho portfolia, teď už je to více než 30 %. A brzy se stanou obalem číslo jedna. Je jen škoda, že v Česku nemáme efektivní sběr prázdných plechovek, z nichž by šly udělat nové plechovky. Aktuálně se vysbírá necelých třicet procent vypitých plechovek, ale materiál z nich se používá na jiné účely,“ dodává Roman Trzaskalik.

Pivovar v Kostelci nad Černými lesy u Prahy, jehož součástí je Národní muzeum pivovarnictví, chystá od pátku do neděle u příležitosti 25 let od začátku záchrany pivovaru speciální program.

Jeho součástí budou výroční prohlídky za zvýhodněnou cenu, dětské interaktivní prohlídky, koncerty, ale také speciální výroční ležák. Majitelé pivovaru za své úsilí loni získali dvě ceny Patrimonium pro futuro Národního památkového ústavu. V záchraně historických pivovarských technologií ze zaniklých pivovarů chtějí pokračovat. V areálu pivovaru nyní pracují na přestavbě žentouru, chystají mimo jiné nové dětské okruhy se smyslovou laboratoří, řekl ČTK jeden z majitelů Milan Starec.

"V současné době probíhá velká přestavba žentouru, kde bude nově obnovena technologie mletí sladu a dojde k výstavbě sladovnického hvozdu typu valach a pražírny. Žentour bude kompletně opraven pro kulturně-společenské a muzejní aktivity, chystáme i obnovu historické kašny, dostavbu transmisní bednárny a požahovny," popsal plány Starec.

Majitelé pivovaru, Tomáš Vodochodský a Milan Starec, od 90. let zmapovali zhruba 4000 starých pivovarů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V roce 2001 koupili zaniklý pivovar v Kostelci s kompletně dochovanou technologií. V roce 2018 byl pivovar včetně vybavení prohlášen za nemovitou kulturní památku. Muzeum je rovněž poradním orgánem památkářů pro průmyslové dědictví v pivovarnictví. Nová expozice Národního muzea pivovarnictví byla otevřena před dvěma lety. Některé technologické sestavy jsou podle majitelů ojedinělé v širším měřítku, je zde například největší varna na přímý otop dřevem na světě, jediný funkční sprchový aparát v Česku, plně funkční ocelové chladicí štoky nebo největší a v tuzemsku jediný dochovaný žentourový mlýn.

Černokostelecký pivovar vznikl v letech 1838 až 1841, z tohoto období se dochovala zhruba polovina areálu. Dalších úprav doznal v letech 1896 až 1898 a ve 30. letech 20. století. S ročním výstavem 70.000 hektolitrů piva patřil v 70. letech ke středně velkým. Součástí novodobého areálu je vedle muzea také minipivovar, restaurace a ubytování. Kompletní program výročních akcí najdou zájemci na webu pivovaru.

Design nového půllitru značky vychází z obrysů divadelní opony a královského hermelínu.
Královský pivovar Krušovice otevírá novou kapitolu své vizuální identity a představuje krušovický půllitr v novém kabátě, navržený českým designérem Ronym Pleslem a vytvořený pro celé portfolio značky včetně prémiového ležáku Krušovice Bohém. Uvedení půllitru doprovází kampaň s názvem Klenot, v níž Bolek Polívka coby ztělesnění českého bohémství ukazuje, že krušovický klenot dosahuje své dokonalosti až ve chvíli, kdy se v něm zajiskří zlatavé pivo. Pro veřejnost bude nové krušovické sklo dostupné v řadě provozoven po celém Česku od soboty 14. března.

Design nového půllitru vychází z obrysů divadelní opony a královského hermelínu. Svislé facety odkazují na tradici broušeného českého křišťálu a nechávají barvu i jiskru piva vystoupat až k okraji. Asymetrické ucho – z jedné strany kulaté, z druhé ploché – nese letopočet založení pivovaru a podtrhuje spojení tradice s moderním výrazem.

„Nový krušovický půllitr jsem vnímal jako objekt nesoucí slavnostní napětí i tichou vznešenost okamžiku. Chtěl jsem, aby ústředním motivem byla samotná korunka, oproštěná od nápisu i dalších znaků. Pracoval jsem s myšlenkou, aby se královský pivovar Krušovice představil jemným, avšak sebevědomým symbolem, který svou noblesou obstojí sám o sobě,“ popisuje Rony Plesl.

Nový půllitr je důležitým prvkem dlouhodobé strategie značky Krušovice. „Nový půllitr představuje sjednocující prvek nejen pro prémiový ležák Krušovice Bohém, ale pro celé naše portfolio. Korunka se stává silným a jasně rozpoznatelným symbolem, který propojuje tradici s moderním designem a posiluje vnímanou kvalitu, prémiovost i majestátnost značky. Současně zjednodušuje vizuální komunikaci a dává našemu portfoliu jednotný a elegantní charakter,“ říká Martina Ježdíková, marketingová ředitelka Heinekenu Česká republika.

Znojemský městský pivovar plánuje získat nový kapitál. Předseda představenstva Miroslav Harašta v dopise akcionářům připouští, že situace společnosti není jednoduchá. „Věřím, že toto těžké období se nám společně podaří překonat,“ uvedl. Podle něj by hospodářský výsledek pivovaru za rok 2025 mohl skončit ztrátou kolem tří milionů korun.

Společnost v posledních měsících zároveň uzavřela dvě své gastronomické provozovny. Na konci roku 2025 skončila restaurace HoZpoda na Masarykově náměstí. Letos v únoru pivovar oznámil také dočasné uzavření restaurace ReZtaurace v Hradní ulici. Podle vedení pivovaru má být v budoucnu otevřena pouze sezónně.


Roky ve ztrátě a bez závěrek
Znojemský městský pivovar navíc několik let nezveřejnil účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Poslední dostupná závěrka je za rok 2021. Ta ukazuje, že společnost měla kumulovanou ztrátu z minulých let ve výši téměř 58 milionů korun. Další ztrátu přes 3,8 milionu korun firma vykázala i v samotném roce 2021. Ztrátu tehdy vyrovnávaly kapitálové vklady akcionářů.

Podle rozvahy měla společnost v té době závazky přesahující 45 milionů korun. Aktuální stav...

První přednáška série „S ostravským archivem za poznáním“ je připravena už na čtvrtek 12. března. Odborný historik a archivář Radoslav Daněk na ní poutavě a zábavně představí dějiny ostravské pivní kultury a vaření piva ve městě.

Archiv města Ostravy ovšem pořádá hned několik zajímavých přednášek. Celou sérii nazval „S ostravským archivem za poznáním“. Řeč na nich bude o vícero fenoménech, které utvářely v dějinách ostravskou společnost. Nudné monotónní prezentace by však návštěvník čekal marně. Historie bude v těchto případech zábavná a poutavá.

Mezi ostravskými pivovary
Dnes je v Ostravě jen jeden velký pivovar, ovšem v minulosti zde kromě toho současného sídlil ještě druhý, měšťanský, nebo-li takzvaný Strassmannův pivovar. Právě o soupeření německého a českého pivovaru a celkově o pivní kultuře ve městě bude už ve čtvrtek 12. března od 16 hodin pojednávat přednáška v sídle Archivu města Ostravy v Přívoze.

Archivář Radoslav Daněk nazval přednášku až romanticky „Ostravě se dobře daří, když se v městě pivo vaří“. „Radoslav Daněk se dějinám zdejšího pivovarnictví věnuje již řadu let. Dozvíte se spoustu zajímavých informací jako např. kolik právovárečných měšťanů měla Moravská Ostrava, kde všude se na území dnešní Ostravy vařilo pivo, komu pivovary patřily, jako roli hrálo pivo kultuře a politice,“ láká ředitelka ostravského archivu Hana Šústková.

Káva mezi komíny a další přednášky
Další přednáška se uskuteční 14. května. Tuto povede archivářka Šárka Glombíčková a návštěvníky zavede mezi milovníky kávy a kavárenské společnosti.

„V přednášce nazvané Káva mezi komíny se budeme věnovat příběhům kaváren staré Ostravy. Po prázdninové přestávce se 10. září 2026 s přednáškou na téma luxusu, módy i ostravské každodennosti nazvanou Lesk a sláva obchodních domů 1. republiky představí archivářka Jaroslava Novotná. Poslední letošní přednášku Hrušovské fabriky a fabrikanti bude mít ředitelka archivu Hana Šústková 15. listopadu 2026. Bude se v ní věnovat hrušovským průmyslovým podnikům a rodinám, které za nimi stály,“ prozradila dále ředitelka Archivu města Ostravy.

Přátelský pivovar Malešov v sobotu 7. března oslavil devět let své existence a symbolicky zahájil novou sezonu plnou akcí. Návštěvníci dorazili do areálu, kde na ně čekalo speciální výroční menu, degustace piv i komentované prohlídky pivovaru. Oslava byla zároveň připomínkou příběhu místa, které se během posledních dvou desetiletí proměnilo z chátrající památky v živé centrum kultury, turistiky a gastronomie.

!Příběh současného pivovaru začal už v roce 2002, kdy se skupina přátel pustila do záchrany rozpadající se středověké tvrze v Malešově nedaleko Kutné Hory. Cílem bylo obnovit gotickou památku a vrátit jí život. Na rekonstrukci se během let podílely desítky dobrovolníků a nadšenců, kteří zde strávili tisíce hodin práce. Úspěšná obnova tvrze postupně vedla k dalším projektům, mezi nimiž bylo i oživení místní pivovarnické tradice sahající až do 16. století.

Obnovený pivovar otevřel své brány v roce 2017, přesně 75 let po uzavření původního malešovského pivovaru. Postupně se stal přirozeným centrem areálu, který dnes tvoří nejen pivovar a historická tvrz, ale také muzeum, středověký glamour kemp či staročeská krčma přezdívaná Hospoda na konci světa. Celý komplex láká návštěvníky na kombinaci historie, zážitků a řemeslného piva.

S příchodem jara se zde znovu rozbíhá bohatý program akcí. Už o víkendu 14. a 15. března se v pivovaru uskuteční mexické hody. Hosté se mohou těšit na autentickou kuchyni z mexického státu Puebla, kterou připraví kuchař Radek Příhonský. Organizátoři slibují netradiční gastronomický zážitek doplněný pivem z místní produkce.

Na léto, a zejména na srpen, se pak v Malešově připravuje další velká událost. Areál se znovu stane místem setkání fanoušků populární počítačové hry Kingdom Come: Deliverance. Po úspěšném loňském fanfestu očekává pivovar další nápor návštěvníků z Česka i ze zahraničí, kteří chtějí poznat místa, jež se stala inspirací pro herní svět zasazený do středověkého Posázaví a okolí Malešova.

Máme dobojováno. Mezinárodní pivní festival (XXXVI International Beer Festival), který se od 2. do 6. března konal v Litoměřicích, zná své vítěze. Odborné komise letos posuzovaly 1089 vzorků ze 169 pivovarů. Pro místní patrioty jsou výsledky letos mimořádně radostné. Domácí pivovary v konkurenci více než tisícovky vzorků potvrdily, že Litoměřice patří na mapu špičkového evropského pivovarnictví.

Zlatý triumf pro Biskupský pivovar u sv. Štěpána
Absolutním úspěchem skončilo hodnocení pro Biskupský pivovar u sv. Štěpána. Ten zcela ovládl kategorii Stout, kde jeho Velikonoční speciál 14% obsadil fantastické 1. místo. Se stejným pivem Velikonoční speciál 14% získal Biskupský pivovar u sv. Štěpána také prestižní ocenění Pivo Ústeckého kraje.

Tím ale úspěchy „Štěpána“ neskončily. V jedné z nejprestižnějších kategorií, Světlý ležák premium z minipivovaru, vybojoval pivovar krásné 4. místo se svým pivem Štěpán 12%. Bodoval také mezi ochucenými pivy, kde speciál Jezule 15% obsadil 6. příčku.

New Kalich ovládl nefiltrovaná piva
Skvělou formu potvrdil i Pivovar New Kalich. Ten doslova opanoval kategorii Nefiltrované pivo, kde jejich New Kalich ležák získal zlatou medaili a 1. místo.

Úspěch podtrhli i v kategorii Evropský ležák (Vienna Lager, Märzen – Oktoberfest), kde si pivo New Kalich Oktoberfest odváží stříbrnou příčku za 2. místo.

Pivo Aloise Srba: Pocta legendě
Velmi sledovanou byla letos nová kategorie s číslem 39 – Pivo Aloise Srba. Toto ocenění je věnováno památce dlouholetého ředitele soutěže a jedné z nejvýznamnějších osobností festivalu, který stál u zrodu této tradice. V této symbolické kategorii letos zvítězil Slavkovský pivovar s.r.o. se svou Slavkovskou dvanáctkou.

Světová pivní pečeť a úspěch sousedů
Hlavní cenu celého festivalu, titul World Beer Seal (Světová pivní pečeť 2026), si odváží Pivovar Solnice, a.s. za pivo Solnice 12.

Zahanbit se nenechali ani sousedé z Podřipska. Podřipský rodinný minipivovar Ctiněves se v kategorii Brown Ale umístil na skvělém 3. místě se svým pivem 12° Red Ale. Zároveň vybojoval 5. místo v kategorii Pšeničné pivo.

Tento ročník jasně ukázal, že kvalita řemeslného piva v našem regionu neustále stoupá a litoměřické hradní sklepy svědčily domácím i přespolním.

Mnohá z vítězných piv budou moci také ochutnat návštěvníci veřejné části Mezinárodního pivního festivalu, která se bude konat 15. srpna na Tyršově náměstí v Litoměřicích.

Plzeňský Prazdroj jsme v privatizačním šílenství obětovali korporacím. Dnes je z něj globální komodita, jejíž chuť doma degraduje pod diktátem akčních slev, zatímco verze pro export vyvolávají klamný dojem vyšší kvality. Národní stříbro je pryč.

Privatizační večírek
Příběh privatizace Prazdroje není tragédií o úpadku kvality surovin, ale o naprostém selhání státu při ochraně strategického národního dědictví. V devadesátých letech se kolem pivovaru stahovali supové z globálního finančního světa, kteří v pivovaru neviděli tradici, ale pouze rychlý zisk. Skrze podivné machinace Investiční a poštovní banky a následný vstup japonské Nomury se pivovar v roce 1999 dostal do rukou jihoafrického kolosu SABMiller. Stát se tehdy zbavil kontroly za zlomek skutečné tržní ceny.

Od roku 2017 pak Prazdroj ovládá japonská skupina Asahi. Výsledek tohoto procesu je alarmující. Každý rok odtečou z Plzně do zahraničí miliardy korun na dividendách. Jsou to peníze, které mohly sanovat českou infrastrukturu, financovat školství či zdravotnictví, místo toho však dnes financují rozvoj asijského a globálního pivovarnictví. Jsme v absurdní situaci, kdy si ve vlastní zemi kupujeme vlastní tradici od majitelů, pro které je Plzeň jen řádkem v excelovské tabulce.

Proč máme dojem, že Prazdroj a jiné piva na vývoz jsou lepší?
Mnoho lidí podléhá klamnému dojmu, že pivo určené na export chutná „lépe“ či „poctivěji“ než to, které najdeme v českém regálu. Tento pocit pramení z kombinace psychologie a odlišné standardizace. Exportní verze musí být pro globální trhy, kde značka bojuje o své místo, absolutně stabilní a chuťově vypulírovaná do podoby, kterou korporace definovala jako standard.

Zatímco my doma v supermarketech kupujeme pivo, které je často obětí optimalizace receptury, exportní šarže jsou pod drobnohledem. Výrobce si nemůže dovolit poslat do světa kolísavou kvalitu. Doma je, ale český zákazník letákovým lovcem. Pokud řetězec vyžaduje pivo za nízkou cenu, pivovar musí optimalizovat. Nahradí drahý žatecký chmel levnějším extraktem, zkrátí dobu ležení v tancích a použije agresivnější pasterizaci, aby pivo v regálu vydrželo věčnost bez ohledu na to, jak moc se to podepíše na jeho komplexnosti. Exportní pivo tak chutná lépe proto, že je technologicky sterilizováno a standardizováno, což vytváří dojem prémiového produktu, zatímco domácí produkce trpí tlakem na cenu.

Pasterizace jako hrobník chuti
Rozdíl mezi tím, co pijete v tankovně a co najdete v lahvi kdekoli jinde, je propastný. Živé pivo z tanku, které není pasterizované, je živoucí organismus. Je plné enzymů a jemných aromatických látek. Aby exportní verze přežila cestu světem, musí projít tunelovou pasterizací. Pivo v láhvi se ohřeje na zhruba 62 stupňů Celsia po dobu 20 minut. Tento proces spolehlivě zabije veškeré kvasinky, ale zároveň uvaří i jemné chuťové nuance. Pasterizovaná verze pro export je tedy technicky stabilnější, ale chuťově plochá.

Přesto paradoxně často chutná čistěji než to, co si koupíme v českém supermarketu, kde se při výrobě levných lahvových verzí s kvalitou surovin zachází mnohem benevolentněji. Je to smutná ironie moderního průmyslového pivovarnictví, kdy technologická úprava nutná pro transport paradoxně vytvoří produkt bez vad, zatímco domácí lahvové pivo trpí oxidací vlivem tepla a světla v nevhodně skladovaných regálech.

Proč nás řetězce vodí za nos?
Problém není jen v korporacích, které chtějí maximalizovat zisk. Problém je v nás samotných. Češi jsou národem akčních letáků. Dokud bude pro tuzemského zákazníka hlavním kritériem při nákupu piva to, zda je v akci, řetězce nikdy nebudou mít sebemenší důvod nabízet poctivou kvalitu. Výrobci se přizpůsobili, naučili nás pít pivo, které je levné, unifikované a které vydrží v regálech měsíce.

V zahraničí lidé chápou, že prémiové pivo stojí peníze. U nás jsme si z piva udělali komoditu, která se prodává hned vedle levných pracích prášků. Výrobci vědí, že na akční ceně vždy prodáme své chuťové buňky, a proto nám servírují levnější verze, které splňují jen zákonné minimum, nikoliv standardy, které kdysi definovaly českou pivní kulturu jako světový unikát. Tato unifikace vede k tomu, že bohatost chuti byla nahrazena tupou, prázdnou hořkostí, která neurazí, ale ani nenadchne, přičemž cena zůstává pro koncového zákazníka často neúměrně vysoká vzhledem k použité technologii.

Návrat ke kořenům je jedinou cestou
Pokud chceme znovu pít skutečnou Plzeň, musíme přestat nakupovat v supermarketech a hledat tanková piva či poctivé řemeslné pivovary. Dokud budeme jako národ letákových kupců tolerovat, že naše rodinné stříbro slouží jen k maximalizaci zisku zahraničních akcionářů, budeme pít jen stín toho, co kdysi dělalo českou pivní kulturu slavnou.

Exportní verze jsou jen technologicky sterilizované suvenýry, zatímco kvalita umírá v regálech. Je čas začít klást nároky na kvalitu a přestat se spokojovat s průmyslovou unifikací. Změna začíná u pokladny, pokud přestaneme kupovat podřadné verze za akční ceny, trh bude nucen reagovat. Prazdroj byl symbolem českého umu a zaslouží si víc než jen místo v letáku. Pokud chceme, aby byla Plzeň opět unikátem, musíme za poctivost začít platit a nečekat, že nám korporace naservíruje legendu za cenu balené vody.

S příchodem jara přichází do restaurací a hospod také Jarní speciál z Rodinného pivovaru Bernard. Lehké pivo s vyšší hořkostí vzniklo kombinací několika druhů sladů a vybraných druhů chmele.

„Chtěli jsme uvařit svěží pivo, které bude příjemně chutnat a vonět jarem. To se povedlo,“ říká vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra a dodává: „Už na první napití je jasné, že je to jiné pivo než obvykle, zároveň je ale jasné, že pijete naše pivo.“

Sezónní Jarní speciál Bernard je světlé pivo s obsahem alkoholu 4,1 % obj. a hořkostí 50 IBU. Je tradičně určený výhradně k čepování do hospod a restaurací. Hodí se k prvnímu delšímu posezení venku i k setkání s přáteli, kdy si člověk chce dát pivo, které má svůj charakter, ale neunaví. Jarní speciál 2026 je dostupný ve vybraných restauracích a hospodách, které čepují pivo Bernard.

V Rodinném pivovaru Bernard vaří sezónní speciály pravidelně. Kromě jarního připravuje pivo s chmelem z Vysočiny, který pěstuje na vlastní chmelnici, v nadmořské výšce přes 560 metrů nad mořem. V čase před vánočními svátky nabízí také adventní speciál.

Pivovary s tradicí víc než 150 let i minipivovar založený před měsícem. I ty otevřou své brány návštěvníkům při dubnové Noci pivovarů. Aktuálně se na akci, která veřejnosti odhalí zajímavosti z výroby piva, připravují bezmála čtyři desítky malých i velkých pivovarů ze tří krajů. Postupně odhalují podrobnosti k připravovanému programu a chystají speciální edice piv.

Už za 50 dnů proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do chystané oslavy pivovarnictví, která v pátek 24. dubna 2026 představí místa, kde se vaří pivo, se zatím přihlásilo 38 malých i velkých pivovarů. Nejpočetněji jsou zatím zastoupeny ve středních Čechách (17 pivovarů), v Plzeňském kraji se dosud přihlásilo 13 pivovarů a 8 se jich připravuje v Moravskoslezském kraji.

440 let historie i měsíc starý pivovar
Noci pivovarů se zúčastní nejen pivovary s dlouhou tradicí, ale i ty, které svoji historii počítají jen v jednotkách let. Černokostelecký pivovar sídlí v prostorách, kde se pivo vařilo již v první polovině 19. století. Parostrojní pivovar Lobeč ve středních Čechách dokonce registruje první zmínku z roku 1586. A plzeňský pivovar vaří svůj ležák Pilsner Urquell od roku 1842.

Naopak plzeňský pivovar Lectvar byl založen teprve v loňském roce. A pravděpodobně nejmladší mezi přihlášenými je pivovar Kořenáč z moravskoslezských Oder, který rozjel provoz teprve letos v únoru. „Noc pivovarů je vynikající nápad. Díky tomu, že se nás zapojí hodně, mohou návštěvníci poznat, jak je současné pivovarnictví pestré,“ uvádí sládek Kořenáče Petr Kořenek, který nejprve vařil pivo jako létající sládek a po letech založil vlastní pivovar. Vedle svých spodně kvašených ležáků připravuje pro Noc pivovarů prohlídku, grilování a cimbálovou kapelu, která ale hraje rockovou muziku v netradičním kabátu.

Zatímco Kořenáč zažije při Noci pivovarů premiéru, plzeňský pivovar Purkmistr již má zkušenosti z minulého roku. Letos zde mimo jiné předvedou návštěvníkům i nový projekt IX. kohout, v jehož rámci čepují vybraná piva jiných pivovarů. „Nabízíme zajímavá piva hostujících pivovarů, která stojí za to ochutnat a třeba srovnat s těmi našimi. Sládci jsou pospolitá komunita s respektem k řemeslu a máme radost i z práce druhých,“ vysvětluje majitel pivovaru Purkmistr Lubomír Krýsl.

„Noční“ speciály
Pivovary nabídnou během akce exkluzivní prohlídky míst, kde se vaří pivo a kam se často lidé nemají možnost podívat, ale také setkání se sládky, školy čepování a samozřejmě také ochutnávky piva. Zapojené pivovary už teď naznačují, že si na své přijdou nejen milovníci klasického českého ležáku, ale k ochutnání budou i další pivní styly jako IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů u příležitosti Noci pivovarů uvaří speciální várky. Chystají je třeba Kašperskohorský pivovar, Radegast, Psychovar, Velkopopovický Kozel či Gambrinus.

„Pro návštěvníky Noci pivovarů chystáme netradičně polotmavý ležák. Pivo vařené na dva rmuty vynikne plnou sladovou chutí s výraznými karamelovými a lehce praženými tóny. Věřím, že milovníky piva zaujme vyváženou hořkostí s jemným dozníváním bylinného aroma chmelové odrůdy Sládek,“ popisuje Eva Sýkorová, sládková pivovaru Gambrinus.

Rozhodně není jedinou ženou – sládkovou v zapojených pivovarech. Těch se během Noci pivovarů představí hodně, což jen podtrhuje, že pivovarnictví už dávno není doménou jen mužů. Sládkovou mají kromě Gambrinusu například pivovary Zlatá Kráva, Purkmistr, Elektrárna, Radegast, Kašperskohorský pivovar nebo Lectvar. S mnohými se budou moci návštěvníci akce potkat osobně.

„Jsme moc rádi, že se hlásí další a další pivovary. Už teď se mezi účastníky sešel velmi různorodý výběr malých i větších pivovarů. Každý z návštěvníků si tak může mezi nimi najít ty, které ho zaujmou nejvíce, a zažít v nich Noc pivovarů na vlastní kůži,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde letos proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se mohou stále registrovat pivovary z Plzeňského, Středočeského a Moravskoslezského kraje, a to na webu www.nocpivovaru.cz, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. Na webových stránkách akce je k dispozici také kompletní seznam již potvrzených pivovarů i další informace o akci. Jednotlivé pivovary se postupně představují na Facebooku a Instagramu Noci pivovarů.