Novinky a zajímavosti ze světa piva

V Mnichově v sobotu začal 191. ročník pivních slavností Oktoberfest, organizátoři letos očekávají přes šest milionů návštěvníků. Tuplák piva přitom opět podražil, podle německých médií letos vyjde na 14,80 až 15,90 eura (360 až 387 Kč). Akci v bavorské metropoli oficiálně zahájil mnichovský primátor Dominik Krause za Zelené. Tradiční „O’zapft is!“ oznamující úspěšné naražení sudu, oznámil už po dvou úderech. První pivo po naražení sudu dostal dle zvyklosti bavorský premiér Markus Söder (CSU).

„Areál na Tereziánské louce se otevřel krátce po deváté hodině. O nejlepší místa ve stanech se strhla obrovská tlačenice. Už kolem sedmé hodiny byla fronta před hlavním vchodem dlouhá stovky metrů. Někteří návštěvníci před vstupem dokonce přes noc stanovali. Pořadatelé u vstupů opakovaně na chvíli zadržovali dav, aby nápor na pivní rozložili,“ hlásil web deníku Bild.

Historie festivalu sahá do října 1810, kdy bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská uspořádali po své svatbě pro obyvatele království slavnost s koňskými dostihy na louce za Mnichovem. Akce měla velký ohlas a postupně se z ní stala pravidelná říjnová slavnost. Během dvou staletí se nekonala jen párkrát kvůli válkám, epidemiím či dalším mimořádným událostem. Svůj původní název si zachovala i poté, co byl její začátek kvůli příznivějšímu počasí přesunut na září.

Už 191. ročník slavných pivních slavností startuje v sobotu 19. září. Za pivo si tu ale připlatíš.
Německý Oktoberfest každý rok láká miliony lidí k návštěvě Mnichova. Slavnosti tak budou i letos provázet přísná bezpečnostní opatření, se kterými německým kolegům pomůžou i policisté z Česka. Letošní akce bude trvat až do 4. října.

Oblíbenost slavností nesnižuje ani fakt, že pivo každým rokem zdražuje. Letos zde tuplák pořídíš za přibližně 15 euro (asi 360 korun). Cenu prodejci letos dle serveru Echo zdražili o 30 centů u nejlevnějšího a o deset centů u nejdražšího tupláku. Více zaplatí návštěvníci a návštěvnice i za nealkoholické nápoje.

Na Tereziánské louce letos proběhne už 191. ročník slavností. V sobotu v poledne Oktoberfest tradičně odstartoval primátor Mnichova Dominik Krause. I jemu návštěvníci a návštěvnice tradičně počítali, kolika údery se mu podaří narazit sud. Krause, který je v této roli nováčkem, akt dle Blesku zvládl pouze dvěma údery a zařadil se mezi rekordmany.

Vzhledem k tomu, že organizátoři očekávají zhruba šest milionů účastníků a účastnic, provází akci speciální bezpečnostní opatření. Podle policie žádné aktuální nebezpečí nehrozí, slavnosti ale budou pozorně hlídat. Na místo nebude možné nosit nože ani podobné předměty a u vstupů budou stejně jako loni namátkové kontroly. Nad Tereziánskou loukou byl vyhlášena bezletová zóna.

Nový mnichovský primátor Dominik Krause v sobotu Tereziánské louce v bavorské metropoli na dva údery narazil sud piva, čímž oficiálně zahájil 191. ročník pivních slavností Oktoberfest. Svátek piva potrvá do 4. října a pořadatelé do té doby očekávají více než šest milionů návštěvníků včetně českých turistů.

Hosté si ale za máz piva, který odpovídá jednomu litru, letos oproti loňsku připlatí, tuplák vyjde na 14,80 až 15,90 eura (360 až 387 Kč).

„O’zapft is!“ zvolal Krause, čímž v bavorském dialektu oznámil úspěšné naražení sudu a zároveň zahájení Oktoberfestu. Pro Krauseho, který je prvním mnichovským primátorem za Zelené, bylo zahájení pivních slavností premiérou, ve funkci je od května. Narážení prvního pivního sudu je v Bavorsku ostře sledovanou událostí a média vedou pečlivou evidenci toho, kolik úderů dřevěnou palicí primátoři potřebují. První komentáře v bavorské veřejnoprávní televizi BR již Krauseho ocenily, že tlak ustál a s naražením sudu se hned napoprvé skvěle vypořádal.

Krauseho sociálnědemokratický předchůdce Dieter Reiter loni potřeboval rovněž dva údery stejně jako v předchozích dvou letech. Reiter a nyní i Krause jsou spoludržiteli rekordu naražení sudu na dva údery. Stejně úspěšný byl i Reiterův předchůdce Christian Ude. Nejhůře se naopak v roce 1950 vedlo primátoru Thomasi Wimmerovi, který pro naražení sudu potřeboval 17 úderů.

Slavnostní akt se tradičně odehrál v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. První načepované pivo po naražení sudu dostal tradičně bavorský premiér Markus Söder, který si následně s Krausem připil na šťastný a klidný průběh festivalu.

Söder ještě před přípitkem prohlásil, že by si přál, aby se příští rok Oktoberfest odehrál v Mnichově, který by už byl oficiálním olympijským městem. Německo by chtělo uspořádat letní olympiádu v letech 2036, 2040 nebo 2044. Zájem má vedle Mnichova také Berlín či metropolitní region Porýní-Porúří na západě Německa.

I letos na největších pivních slavnostech na světě panují přísná bezpečnostní opatření. Na dění na Tereziánské louce dohlíží vedle policistů a zaměstnanců bezpečnostních služeb také 56 policejních kamer. Do Mnichova se pravidelně sjíždějí na Oktoberfest s milovníky piva také kapsáři z celé Evropy. Právě v boji proti kapesním krádežím budou německým policistům jako v minulých letech pomáhat kolegové z Česka i dalších evropských zemí. Přímo v areálu má policie k dispozici cely pro zloděje a výtržníky.

Organizátoři pamatují i na péči o ty, kteří konzumaci piva nezvládnou a zraní se. Na místě je proto zdravotnické středisko, kde mají lékaři počítačový tomograf (CT).

Počátek festivalu spadá do října 1810, kdy po svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako Říjnová slavnost. Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Dlouholetý generální ředitel brněnského pivovaru Starobrno František Krakeš bude uveden do Síně slávy českého pivovarství. Ocenění mu udělí Český svaz pivovarů a sladoven během zářijové Svatováclavské slavnosti za celoživotní přínos českému pivovarnictví.

Krakeš patří k výrazným osobnostem českého pivovarnictví druhé poloviny minulého století. Svou profesní dráhu začínal ve sladovnách, později působil například v pražských pivovarech Staropramen a Braník. Po roce 1989 se podílel na jejich privatizaci a modernizaci řízení.

Otec proměny Starobrna
Do Brna přišel v roce 1994, kdy se stal generálním ředitelem pivovaru Starobrno. Později zastával také funkci předsedy představenstva. Pivovar během jeho působení prošel rozsáhlou modernizací. Přibyla nová stáčecí linka, změnil se systém filtrace a staré spilky nahradily moderní tanky.

„Byl svědkem a zároveň i součástí zásadní proměny českého pivovarnictví. Od éry ruční výroby po válkách přes složité období státního řízení pivovarů až po současnost s nadnárodními pivovarskými společnostmi. Je tak bezesporu jedním z hybatelů české pivovarnické historie,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Roman Havlík.

Významné změny nastaly v době jeho brněnské éry také v oblasti prodeje a marketingu. Zásadním přínosem Františka Krakeše byl také vstup společnosti Heineken do vlastnické struktury pivovaru. Nadnárodní skupina za Krakešova působení investovala mimo jiné 140 milionů korun do nové varny.

Vedle práce ve Starobrně se angažoval také v profesních organizacích. V letech 1996 až 2009 působil v Českém svazu pivovarů a sladoven nejprve jako místopředseda a později jako předseda. Podílel se mimo jiné na aktivitách evropské pivovarnické organizace Brewers of Europe a na prosazení ochrany označení České pivo jako chráněného zeměpisného označení v Evropské unii.

Spoluzakladatel Hauskrechta
Po odchodu z vrcholných manažerských funkcí založil s dalšími partnery brněnský Parní pivovar Hauskrecht, který získal řadu ocenění.

Areál zlonického pivovaru bude s velkou pravděpodobností opět v majetku městyse. Bude se v něm vařit pivo či nikoliv?

Dne 14. dubna 2023 se novým vlastníkem areálu zlonického pivovaru stala společnost Revival of the Titanic s.r.o., a noví vlastníci přišli do Zlonic s vizí vařit zde opět pivo, pod značkou Panaczech, a poměrně zchátralý areál starého pivovaru postupně zrenovovat. K naplnění těchto cílů ale nedošlo, a je velmi pravděpodobné, že areál zlonického pivovaru bude zase v rukou městyse Zlonice. Co se stalo? To mně sdělil přímo starosta Zlonic Martin Kratochvíl.

Vraťme se do března 2023, kdy zástupci společnosti Revival of the Titanic s.r.o. nejen zastupitelům, ale i občanům městyse, představili velmi ambiciózní plán. Můžete nám ho přiblížit?
Ano, dne 9. března 2023 se konalo 4. zasedání zastupitelstva městyse Zlonice, a sál Památníku Antonína Dvořáka praskal doslova ve švech. Zatímco na běžná jednání dorazí zpravidla jen několik občanů, tentokrát přišlo na 80 až 90 lidí. Tématem byla budoucnost zchátralého panského pivovaru.

Před zastupitele a veřejnost předstoupil jednatel společnosti Revival of the Titanic s.r.o. Ondřej Vrkoč se svými společníky Karlem Chotkem a Ondřejem Jilemnickým. Představili ambiciózní vizi značky Panaczech. Prezentovali se jako zavedený craftový minipivovar, vyvážející do Velké Británie, Finska či Chorvatska. Zlonice se měly stát novým domovem jejich kompletní produkce po stěhování z Dolních Měcholup.

Zástupci výše uvedené firmy tvrdili, že nákup areálu za 10 milionů korun i veškeré investice pokryjí z vlastních zdrojů, bez nutnosti bankovních úvěrů. Avizovali dovoz moderní technologie z Finska za 12 milionů Kč s cílem zahájit vaření už na jaře 2024. Slibovali vznik pracovních míst, zakázky pro místní řemeslníky, prodej piva „ze dvora“ a zařazení Zlonic na mapu pivní turistiky.

Vedení obce vidělo příležitost zachránit historický, ale dlouhodobě prodělečný areál, kde nájmy nepokrývaly ani základní údržbu. Výtěžek z prodeje měl navíc posloužit k dofinancování plánované čistírny odpadních vod (ČOV).

Vše vypadalo skvěle, a tak k podpisu smlouvy došlo docela rychle…
O prodeji areálu rozhodovalo zastupitelstvo následně na dalším zasedání. Kupní smlouva a prodej za kupní cenu 10 000 000 Kč byly schváleny 9 hlasy ze 13 přítomných zastupitelů (čtyři hlasy byly proti, na přijetí usnesení stačí 8 hlasů). Bytové domy a strategické pozemky si městys ponechal ve svém vlastnictví. K podpisu smlouvy došlo 14. dubna 2023.

Velmi důležité bylo pro městys „nastavení“ kupní smlouvy. Kdo kupní smlouvu připravoval, či sestavoval?
Text celé kupní smlouvy včetně specifických ochranných mechanismů jsem připravoval sám a svým rozsahem zabírala pouhé dvě strany A4. Chtěl jsem mít stoprocentní jistotu, že Zlonice nebudou tahat za kratší konec provazu, pokud by velkolepé plány investora selhaly a pivovar neskončil u třetí strany, která by nebyla ničím vázána. Sestavoval jsem smlouvu tak, aby byla takovým ochranným štítem městyse.

Co je klíčovou pasáží této smlouvy?
Je to rozvazovací podmínka v článku 5 smlouvy: „Neuvaří-li kupující v období od třetího do pátého roku od prodeje alespoň 1 000 litrů piva měsíčně v nemovitosti, pozbývá tato kupní smlouva platnosti. Prodávající nabyde zpět nemovitost (…) a kupujícímu do jednoho měsíce vyplatí pouze 100 000 Kč z kupní ceny zpět…“

Zastupitelstvo toto znění schválilo bez nutnosti externích právních posudků. Dnes mohu s nadsázkou, ale i nesmírnou úlevou říct, že šlo o můj osobní „právní vrchol“ – právě toto striktní ustanovení se o tři roky později ukázalo jako naprosto klíčové, a areál starého pivovaru je stále jen mezi smluvními stranami. V kombinaci s dalším to zastavilo exekuci pivovaru.

Po podpisu smlouvy se ale dlouho nic nedělo a „rozjezd“ firmy byl dosti liknavý…
Ano, po úvodní oslavě a pompézních slovech nastal v pivovaru hluboký útlum. Práce na rekonstrukci nezačaly a v areálu panoval klid. Vedení městyse se v průběhu roku a půl opakovaně dotazovalo, kdy začne slibovaný harmonogram platit. Jednatel Ondřej Vrkoč v telefonátech sliboval oficiální stanovisko a písemné vyjádření, k městysi však žádný konkrétní dokument nedorazil.

Teprve v létě 2025, zhruba po dvou a čtvrt roce od prodeje a pod tlakem blížící se tříleté smluvní lhůty, se v areálu začalo reálně něco dít. Místní tisk i sociální sítě v srpnu 2025 zaznamenaly stěhování technologie z Prahy, montáž vybavení a přípravu varen. Zvenčí to vypadalo jako vytoužený restart tradice, v zákulisí však projekt stál na hliněných nohou.

Co se pod těmi hliněnými nohami „skrývalo“?
Docela „krutá“ realita provozu. Přestože do areálu dorazila technologie a začaly vznikat první várky (např. svrchně i spodně kvašená piva Thor či Loki), pivovar si ani po letech nezřídil vlastní trvalou vodovodní přípojku z hlavního řadu. Areál fungoval na provizorním podružném napojení z obecního objektu – v praxi šlo o zhruba třicetimetrovou hadici, taženou pod městskými byty u sladovny.

V lednu 2026 toto improvizované vedení zamrzlo a prasklo. Jednatel žádal obec o rychlou výměnu potrubí, aby bylo možné mýt sudy a vařit. Kvůli neplacení faktur za vodu musel městys dokonce přistoupit k dočasnému odstavení dodávky, na což vedení pivovaru reagovalo naléhavými sliby úhrady „do konce týdne“, aby nepřišlo o odběratele.

V době, kdy společnost směřovala do exekucí, vedl pivovar s obcí detailní korespondenci a žádal kompenzaci stočného ve výši 17 349 Kč. Argumentoval tím, že odebranou vodu z řadu nevypouští do kanalizace, protože ji zavařil do piva a sodovek Panáček či Bacili.

Úspěšné veřejné promítání hokejového šampionátu v areálu na jaře 2026 sice potěšilo místní fanoušky, šlo však o poslední pozitivní moment před finálním vyvrcholením finančních potíží provozovatele.

Po Zlonicích pak začala „putovat“ fáma o katastru, a v městysi se začaly rojit dotazy, proč předkupní právo a zákaz zcizení nebyly v katastru nemovitostí zapsány hned v roce 2023.
K tomu bych řekl jen to, že šlo důsledný postup dle schválené smlouvy. V článku 3 smlouvy bylo výslovně stanoveno, že návrh na vklad se podává výhradně na vlastnické právo kupujícího. Vedení obce nemůže překračovat mandát schválený zastupitelstvem. Kupující v článcích 8 a 10 se zápisem předkupního práva souhlasil, prodávající tím však nebyl zavázán podávat takový vklad na vlastní vrub ihned. Šlo o platný smluvní (závazkový) vztah.

Důležitý byl i aktivní krok městyse na podzim minulého toku…
Ano, to byl velmi důležitý krok. Jakmile vyvstaly pochybnosti o platební schopnosti investora a zaznamenali jsme návrhy na insolvenci, městys 29. září 2025 podal na katastrální pracoviště ve Slaném návrh na vklad předkupního práva.

Katastrální úřad však vklad rozhodnutím ze dne 22. ledna 2026 zamítl. Zjistil totiž, že společnost Revival byla již od 16. září 2025 omezena exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky a měla ze zákona zákaz disponovat s majetkem. Zápis do katastru tak byl zmařen kvůli dluhům investora, nikoliv nečinností městyse.

Takže hrozilo to, že pivovar skončí v exekuční dražbě a získá jej spekulant či cizí věřitel.
To byla dosti reálná hrozba, a proto vedení městyse v zastoupení advokáta JUDr. Tomáše Těmína, Ph.D. zahájilo právní kroky. Městys podal vylučovací žalobu proti exekuci (čímž byla dražba zablokována) a určovací žalobu na určení vlastnického práva zpět obci.

Firma Revival čelila dvěma insolvenčním návrhům, které hrozily celé řízení zmrazit. Právní zástupce městyse však u Krajského soudu v Praze vybojoval pokračování sporu, takže se řízení nezastavilo.

Společnost Revival of the Titanic s.r.o. si kvalifikovanou soudní výzvu převzala do datové schránky dne 14. května 2026, ve stanovené 30denní lhůtě se však k žalobě nevyjádřila. Dnem 16. června 2026 nastala zákonná fikce uznání nároku.

A pak padl rozsudek, který Vás určitě potěšil…
To nepopírám. Soudkyně JUDr. Jarmila Tůmová vyhověla žalobě v plném rozsahu a určila, že výlučným vlastníkem všech klíčových pozemků a budov pivovaru (parc. č. 748/3, st. 10/3 vč. č.p. 212, st. 11/1 bez č.p., st. 14/1 vč. č.p. 3 a st. 14/2 vč. č.p. 2) je městys Zlonice. Žalovaná strana navíc musí uhradit náklady řízení ve výši 17 140 Kč. Do řízení se zapojili i společníci a věřitelé rodiny Attlů jako vedlejší účastníci, na procesní výsledek to však vliv nemělo.

Jak na tento rozsudek reagovala protistrana?
Po vydání rozsudku zaslal jednatel Ondřej Vrkoč e-mail s kopií varných listů a přehledem výstavu, kterými dokládá, že pivo v areálu vařil, a podmínku o minimálním objemu 1 000 litrů měsíčně tak fakticky považuje za splněnou. To už ale bylo pozdě.

Myslím si, že k celé situaci byste měli přistupovat věcně…
To jistě. V pivovaru nějaká produkce pivovaru reálně probíhala, podmínka mohla být fakticky naplňována. Z procesního hlediska ji však společnost v soudním řízení včas neuplatnila a neprokázala z důvodu vlastní nečinnosti (protistrana poukazuje na komplikace s datovou schránkou). Také jsem očekával, že množství uvařeného piva bude doloženy prostřednictvím dokumentů odevzdávaných celní správě a přiložených k danému soudnímu řízení atd..

Deklarovala protistrana nějaké právní kroky?
Ano, zástupci pivovaru deklarovali, že v případě nedosažení shody zvažují možnost domáhat se kompenzace za zhodnocení areálu a investice do rekonstrukcí, které odhadují na zhruba 12,5 milionu korun.

Pro městys je klíčové, že nemovitost je právně zajištěna a chráněna před exekučním prodejem třetím stranám.

A jeden právní krok již učinili, podali odvolání. Jaké jsou dle Vás jejich šance, když toto odvolání nepodali v termínu, který stanovuje zákon?
Ano, protistrana podala odvolání, ale ne ve stanovené 15dení odvolací lhůtě, takže již z tohoto důvodu by neměl soudní spor dále pokračovat. A navíc odvolatel již nemůže nově otevírat samotný skutkový spor (například dokazovat, zda pivo vařil, či nikoliv), ale může namítat pouze zásadní procesní vady řízení.

Co bude dál? Co bude dál po jednání zastupitelstva městyse, na kterém byli přítomni i zástupci protistrany, kteří vedení městyse nevybíravě napadali, a nechovali se zrovna uctivě?
Před tímto jednáním jsem si osobně říkal, že pokud protistrana předloží hodnověrné doklady o reálném provozu i investicích, jsem připraven k věcnému a korektnímu jednání o dalším řešení tak, aby byl v prvé řadě ochráněn obecní majetek, účel smlouvy a zároveň zohledněna fakta o skutečném dění v pivovaru. Po posledním zastupitelstvu si nejsem jist, zda to má smysl a jak na věc budou chtít pohlížet budoucí zastupitelé.

Jaké jsou tedy nyní vaše postoje k zástupcům společnosti Revival of the Titanic s.r.o., k jejich reakcím, jednání, aktivitám?
Poslední setkání mě zklamalo, mlčeti zlato. Těžko se budou nyní hledat řešení. Za mě je priorita dlouhodobá prosperita a růst Zlonic. Nikoliv okamžitý zisk přinášející následné starosti. A dokáži pochopit mnohá úskalí podnikání, sám je znám. Od včerejška přemýšlím o různých variantách, co dál, když dopadne soud tak či onak. Není mým cílem potopit Titanic (Revival of the Titanic). Nicméně budou volby, přijdou noví zastupitelé a je otázka, zda vůbec budu moci do dalšího osudu pivovaru promlouvat. Nyní je pro mě podstatná situace, že městys netahá za kratší konec provazu a bude mít vše ve svých rukou, či minimálně zůstane vše tak, jak káže smlouva.

V nové brněnské aréně poteče z píp Starobrno. Pivovar uspěl ve výběrovém řízení a pro multifunkční halu připravil také speciální desetistupňové pivo. Jak se novinka bude jmenovat, rozhodnou sami návštěvníci. Poprvé ji ochutnají už poslední zářijový víkend.

V nové brněnské T ARENĚ se bude čepovat Starobrno. Pivovar vyhrál výběrové řízení na dodavatele piva pro multifunkční halu, kde bude jeho nabídka k dispozici při sportovních, kulturních i dalších akcích. Kromě běžného sortimentu nabídne také speciální desetistupňové pivo, které vzniklo přímo pro multifunkční halu.

„Pivo k Brnu i ke sportovním a kulturním akcím neodmyslitelně patří, a proto jsme rádi, že společně se Starobrnem vznikla receptura přímo pro naši arénu. A protože hala bude především pro lidi, dává nám smysl zapojit je i do výběru názvu,“ uvedl předseda představenstva Areny Brno Petr Kratochvíl.

O názvu nového piva budou rozhodovat sami návštěvníci. Desítku poprvé ochutnají během Víkendu s T ARENOU 26. a 27. září, kdy zároveň budou moci hlasovat, pod jakým jménem se bude v hale čepovat. Do běžné nabídky při akcích se nové pivo zařadí od ledna.

„Naši novinku vaříme z kvalitních moravských sladů a výhradně z chmelů českého původu, díky čemuž má vyváženou chuť a svěží chmelové aroma,“ popsala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Z nejméně kandidátek letos mají na jihu Moravy na výběr Vyškované. O hlasy se uchází sedm uskupení, což je nejnižší počet v tomto tisíciletí. Naposledy vyhrálo ANO před hnutím VY a ODS. Čtvrté místo bralo SPD před lidovci. Následný souboj mezi STAN s podporou Volby pro město a Naším Vyškovem ovládli Starostové. Sdružení Transparentní Vyškov je nováčkem.

Vedení města dosud tvoří koalice ODS, VY, KDU-ČSL, STAN s podporou Volby pro město a Náš Vyškov. Starosta Karel Jurka (ODS) vystřídal na jaře 2023 ve funkci Karin Šulcovou (ANO). Při této změně nahradilo hnutí VY v koalici ANO. Redakce iDNES.cz oslovila lídry všech uskupení a položila jim tři následující dotazy:
1.Co se za poslední čtyři roky podařilo uskutečnit a kde naopak město zaspalo?
2.Jak hodláte přistoupit k rozvoji areálu pivovaru vedle zámku?
3.Čeho chcete v následujících letech dosáhnout, abyste své působení na radnici považovali za úspěšné?

Pavel Horáček (ANO): Lepší parkování a novou halu
1.Město investovalo do škol, sportu, komunikací, parkování, wellness centra, stavebních pozemků, odkanalizování Pařezovic, zámecké zahrady, zámku a centrálního lesoparku. Nepodařilo se schválit územní plán, jehož návrh způsobil velkou nespokojenost obyvatel. Zaspalo v přípravě dostupného bydlení, multifunkční sportovní haly, využití pivovaru.
2.Pivovar je jednou z největších příležitostí Vyškova. Chceme jeho využití na kulturně-společenské centrum s řemeslným malým pivovarem, restaurací, ubytováním, provozem pivních lázní, obchodními prostory, business centrem v historické části stávajícího pivovaru. V dalších prostorách po demolicích objektů by mohlo vzniknout kulturní centrum s hlavním sálem, klubové prostory, bistro. Toto území nesmí být zatíženo bytovou výstavbou!
3.Za úspěch budeme považovat, pokud se nám podaří co nejvíce naplnit náš volební program. Mezi hlavní priority patří dostupné bydlení pro mladé rodiny a seniory, zahájení výstavby nové sportovní haly, lepší parkování a opravy komunikací.

Karel Goldemund (VY): Zlepšovat kvalitu života
1.Vyškov investoval do škol, sportu, dopravy, parkování, bydlení, kultury i veřejného prostoru. Podporoval spolky, oddíly. Podařilo se odkoupit pivovar, sanovat celé obrovské území bývalého Lukromu, což souvisí s přípravou na zdvojkolejnění, a to vše při zachování zdravých financí. Nejde jen o jednotlivé stavby, ale o postupné zvyšování kvality života ve městě při zachování finanční odpovědnosti.
2.V prvé řadě budeme usilovat ohledání strategického partnera, který bude schopen přinést odpovídající kapitál pro efektivní využití areálu. Nebude to jednoduchá ani rychlá cesta, nemusíme ale čekat na její konec. Primárně nám jde o oživení historického bloku budov bývalého pivovaru a vybudování minipivovaru. Jsme přesvědčeni o jeho postupné využitelnosti pro celou řadu kulturně-společenských aktivit.
3.Není prostor zde vyjmenovávat jednotlivé akce, které budeme prosazovat, to se lidé dozvědí z našeho programu. Jde o to pokračovat v postupném budování našeho města a zlepšování kvality života v návaznosti na jeho skutečné možnosti.

Karel Jurka (ODS+lidovci): Investovat, ale nezadlužovat se
1.Vyškov v příštím roce zaplatí poslední splátku za nákup pivovaru a bude bez dluhů. Pokud jsme si kdy na investice půjčili, úvěry jsme vždycky splatili, a přitom držíme místní poplatky a daně nízko. Zároveň jsme nezaspali u projektů, které rozhodnou o budoucnosti města – získali jsme pivovar a roky jednáme o zdvojkolejnění tratě. U některých menších věcí bychom chtěli být rychlejší, ale Vyškov si hlavně nesmí nechat ujet vlak u zásadních investic.
2.Společně s Romanem Celým jsme intenzivním jednáním s ministerstvy zemědělství a financí prosadili, aby pivovar město mohlo získat spolu s dalšími pozemky a rybníkem Jandovka. Teď z něj chceme vytvořit živé místo s minipivovarem, gastronomií, společenským sálem, kulturou a prostorem pro spolky.
3.Úspěchem bude, když dotáhneme projekty, které ovlivní Vyškov na desítky let: rychlé železniční spojení s Brnem, pivovar, městské bydlení pro mladé rodiny a seniory, sportovní halu, dopravu a parkování. Chceme dál investovat, ale nezadlužovat město a mít připravený plán.

Libor Bláha (Patrioti pro Vyškov): Více zapojit občany
1.Oceňujeme investice do škol, veřejného prostoru či infrastruktury. Co nám ale dlouhodobě chybí, jsou velké projekty, které město skutečně posunou dopředu. O řadě záměrů se roky diskutuje, zpracovávají se studie a připravují plány, ale k realizaci se často nedospěje. Chybí dostupné bydlení i odvážnější příprava strategických investic. Vyškov potřebuje méně plánů do šuplíku a více skutečně dokončených projektů.
2.Naším cílem je, aby se ve Vyškově znovu vařilo vyškovské pivo. Máme investora, který má vážný zájem pivovarnickou tradici obnovit a do areálu investovat. Zároveň je připraven jednat s městem o podmínkách jeho dalšího využití. Prostranství by tak mohlo sloužit i veřejnosti – například pro koncerty, letní kino a další kulturní akce.
3.Úspěchem pro nás bude Vyškov, kde se lépe bydlí, bezpečněji žije a snadněji parkuje. Chceme rozhýbat strategické projekty a současně více zapojit občany do rozhodování o budoucnosti města. Proto chceme využívat místní referendum u skutečně zásadních otázek a investic.

Radim Jankovič (Volba pro město): Město, jež naslouchá
1.Za úspěch považuji například odkoupení pivovaru, nový mokřad na Padělkách, opravu Sokolského domu či polopodzemní kontejnery. Jsou výsledkem společné práce koalice, zastupitelstva i úřadu. Rezervy vidím v komunikaci s lidmi a v péči o zeleň. O velkých změnách se mají dozvídat včas a mít možnost ovlivnit je už při přípravě.
2.Pivovar chceme propojit se zámkem a zámeckou zahradou v živé místo pro kulturu, gastronomii a setkávání. Prostor tu může mít letní kino, menší koncerty i soukromý mikropivovar. Nejdříve ale potřebujeme porovnat varianty s veřejností a odborníky, znát cenu obnovy i budoucího provozu. Postupovat chceme po zvládnutelných etapách. Provoz mikropivovaru město dotovat nebude.
3.Za úspěch budu považovat radnici, která naslouchá, odpovídá a vysvětluje svá rozhodnutí. Chci více stínu a zadržené vody, udržované chodníky, dostupnější sportoviště a živější veřejná místa. Prosadit chceme mimo jiné Vyškovskou kartu pro jednodušší rezervace, vstupenky a městskou podporu aktivit obyvatel. Výsledek musejí lidé poznat v běžném životě.

Blanka Mikulková (Náš Vyškov): Nový lesopark
1.Asi největší akcí, kterou se podařilo dotáhnout do konce, je rekonstrukce zámecké zahrady, lodžie a zahradníkova domku. Jsem ráda, že to po letech příprav klaplo. Těší mě, že se podařilo připravit městské pozemky pro individuální bytovou výstavbu. Či zrekonstruovat bývalou synagogu a dokončit kanalizaci v Pařezovicích.
2.Určitě chceme navázat na již zpracovaný Generel zámku, pivovaru a zámecké zahrady. Areál chceme otevřít, propojit jak se zámkem, tak se zámeckou zahradou, bývalou lahvovnu přeměnit na potřebný kulturní stánek, další budovy využít například pro potřeby zámecké zahrady a starou část pivovaru využít na minipivovar, restauraci, případně ubytování hotelového typu pro turisty.
3.Postoupit s rekonstrukcí pivovarského areálu a zámku. Vytvořit nové zelené plochy – například lesopark Marchanický háj. Upravit fungování MHD a začít s výstavbou alespoň jednoho parkovacího domu. Projekčně připravit novou sportovní halu. A všechny další nápady, které povedou k lepšímu životu pro nás pro všechny.

Eva Formánková (Transparentní Vyškov): Rozvoj podle plánu
1.Vítáme rekonstrukci zámecké zahrady i kulturní akce na náměstí. Město také umožnilo výstavbu bytů, postupně ji ale bohužel přeneslo do obrovských rozměrů bez ohledu na demografii, infrastrukturu a potřeby obyvatel. Zaspalo v budování dostupného bydlení, adaptaci na změny klimatu i energetickou soběstačnost. Velkou promarněnou příležitostí je také nezrekonstruovaný zámek.
2.Inspirovali jsme se dobrými příklady, jako je podnikatelský inkubátor v Kunovicích. Podporuje začínající podnikatele a zároveň funguje jako komunitní prostor pro kulturní akce a další aktivity. Nabízí přednáškové sály, konferenční prostory, kavárnu i komunitní centrum. Vzniklo tak funkční celoročně využívané místo, které bychom rádi vytvořili i ve Vyškově.
3.Zaměříme se na dostupné bydlení, které pomůže a přispěje k tomu, aby mladí neodcházeli z města. Nastavíme transparentní pravidla pro zveřejňování zakázek, smluv a hospodaření města nad rámec zákonných povinností. Důležité je také rozvíjet Vyškov podle kvalitního strategického plánu s důrazem na dobrou kvalitu života.

Ochucená nealkoholická piva přestávají být jen sladkou limonádou v plechovce. Grep, zázvor, marakuja nebo yuzu s bergamotem. Výběr je čím dál pestřejší a pít je můžete klidně i na podzim. Otestovali jsme pět variant a hledali ty, které opravdu osvěží. Jeden nás překvapil příjemně, jeden připomínal čaj z konvice.

Jak jsme testovali
Všechna ochucená nealkoholická piva jsme pro test nakoupili v jednom termínu v online supermarketu Rohlík, aby měla stejné podmínky nákupu. Čtyři výrobky byly dostupné v balení po čtyřech plechovkách, Svijany se prodávají samostatně.

Test probíhal tři dny. Nápoje ochutnávala redaktorka Kupi společně s menším testovacím týmem, který si k ochutnávce přizvala. Všechny vzorky jsme chladili stejně, pili samostatně, s ledem i k jednoduchému letnímu jídlu. Hodnotili jsme chuť, vůni, sladkost, říz, pivní základ, složení, pitelnost a celkový dojem.

Zlatopramen Soulad 0.0 % Grep a Rozmarýn
Soulad patří mezi novinky na trhu v roce 2026. První plechovka, kterou jsme otevřeli, byla právě tahle. Po prvních doušcích bylo u stolu několik vteřin ticho a pak někdo poznamenal: „Tohle vůbec není špatné.“ A právě to se během testování opakovalo nejčastěji. Ke Zlatopramenu jsme se vraceli i na konci ochutnávky, abychom si ověřili, jestli první dojem nebyl jen náhoda.

Grep je příjemně svěží, lehce nahořklý a nepřebíjí pivní základ. Rozmarýn není dominantní, ale dodává nápoji zajímavější charakter. Ve složení je 50 % nealkoholického piva a 50 % limonády. Na 100 ml obsahuje 26 kcal a 3 g cukru.

Birell Vitality Citrus & Zázvor
U Birellu se názory rozdělily hned po prvním loku. Dva testeři sáhli po plechovce znovu téměř okamžitě, jiní chvíli přemýšleli, jestli jim víc chutná citrus, nebo zázvor. Nakonec se ukázalo, že právě zázvor rozhoduje o tom, komu sedne.

Chuť je svěží, zázvor příjemně zahřeje až v závěru a nápoj nepůsobí těžce. Má 19 kcal na 100 ml a výrobce uvádí o 30 % méně cukru. Ve složení je i stévie, kterou část testerů v dochuti poznala.

Cool+ ISO Passion Fruit
Když jsme otevřeli Cool+, bylo jasné, že tohle bude nejvíc „letní“ plechovka z celé pětice. Jeden z testerů ji označil za nápoj, který by si bez váhání vzal na koupaliště. Druhý naopak poznamenal, že už mu připomíná spíš limonádu než pivo. A oba měli vlastně pravdu.

Marakuja je výrazná, sladkost ale drží na uzdě nízký obsah cukru – jen 1,3 g na 100 ml. Pivní základ je jemnější než u konkurence.

Litovel Svěží pomelo
Nealko pivo Litovel dopadlo zvláštně. První doušek patřil mezi nejlepší v testu, ale čím víc jsme pili, tím častěji někdo odkládal plechovku s tím, že už je na něj nápoj trochu sladký. Přitom samotná chuť pomela je povedená.

Na 100 ml obsahuje 5,3 g cukru, což bylo při srovnání znát.

Svijany Yuzu a Bergamot
O tuhle plechovku byl u stolu asi největší zájem. Yuzu s bergamotem zněly slibně a všichni byli zvědaví, co přinesou. Nakonec se ukázalo, že právě Svijany nejvíc rozdělují chutě. Jeden z testerů si je chtěl koupit znovu, dva další řekli, že jim bergamot připomíná spíš čaj Earl Grey než letní radler.

Obsahují nejvíc cukru z testovaných nápojů a chuť je výraznější než u konkurence.

Závěrečné hodnocení testu
Vítězem testu se stal Zlatopramen Soulad 0.0 % Grep a Rozmarýn. Nejlépe spojil svěžest, přiměřenou sladkost a dobrou pitelnost. Nepůsobil těžce, měl příjemnou grepovou linku a jako jediný si držel chuť od prvního doušku až po konec plechovky.

Birell zaujal citrusovo-zázvorovým profilem a lehčím dojmem. Cool+ bodoval nízkým obsahem cukru a tropickou chutí. Litovel potěší ty, kteří mají radlery raději sladší. Svijany skončily poslední, ale ne jako propadák. Jsou chuťově výrazné, jen méně univerzální.

Konečné pořadí testu
Zlatopramen Soulad 0.0 % Grep a Rozmarýn plech 4 × 0,5 l ⭐⭐⭐⭐⭐
Birell 0.0 Vitality Citrus & Zázvor nealkoholické pivo s méně cukru 4 × 0,5 l plech ⭐⭐⭐⭐☆
Cool+ ISO Passion Fruit nealkoholické 4 × 0,5 l plech ⭐⭐⭐⭐☆
Litovel Svěží pomelo nealko plech 4 × 0,5 l ⭐⭐⭐☆☆
Svijany Svijanský Vozka yuzu a bergamot nealkoholické ⭐⭐☆☆☆

Bratislavský Breisburg Brewery po osmi letech končí s výrobou. Pivovar, který si našel poměrně věrné publikum mezi lidmi kolem nefiltrovaného a nepasterizovaného piva, to oznámil na sociálních sítích. Přidal i praktickou informaci, která fanoušky zajímá asi nejvíc: ležák by měl být k dostání zhruba do 18. září 2026, IPA přibližně ještě o týden déle. Pod příspěvkem se reakce objevily téměř okamžitě.

Pivo, které stojí za to znát: Čím byl nefiltrovaný ležák zajímavý
Breisburg Brewery se od svého začátku vymezoval vůči běžné průmyslové produkci. Sázel na piva nefiltrovaná a nepasterizovaná, tedy taková, ve kterých zůstávají živé kvasinky, přirozený zákal a plnější chuťový profil. Filtrace a pasterizace pomáhají pivu k delší trvanlivosti a čirému vzhledu. Jenže něco za něco: část aromatu i přirozené komplexnosti se tím z piva ztrácí.

Malá odbočka, ale k tématu pořád patří. Podle odborníků z Healthline může mít střídmá konzumace kvalitního piva i určité benefity. Pivo obsahuje křemík podporující hustotu kostí, vitamíny skupiny B a také antioxidanty. Střídmost se tu ale myslí opravdu střídmostí: jedno pivo denně pro ženy, dvě pro muže. Takže ano, argument o „tekutém multivitaminu“ se dá v debatě použít, ale spíš s úsměvem. Teď zpátky k Breisburgu.

V roce 2019 získal pivovar od Slovenského sdružení výrobců piv a sladu ocenění Zlatá koruna. Dostal ho za svůj ležák. V pivovarském prostředí nejde o cenu, kterou by někdo rozdával jen za povedenou etiketu nebo dobrý příběh kolem značky.

Konec jedné éry: fanoušci to nesou těžce
Breisburg Brewery působil v Bratislavě od roku 2018. Ve svém posledním příspěvku na sociálních sítích napsal: „Tímto vám chceme oficiálně oznámit, že po důkladném zvážení jsme se rozhodli ukončit výrobu a dodávky našeho zboží. Toto rozhodnutí pro nás nebylo jednoduché, ale uzavírá se jedna parádní etapa naší cesty.”

Termíny pivovar uvedl poměrně konkrétně. Poslední zásoby ležáku vydrží přibližně do 18. září 2026. IPA má být dostupná ještě asi o týden déle. Pro ty, kdo si chtějí udělat zásobu, to tedy není moc dlouhá lhůta.

Reakce pod oznámením byly krátké, ale výmluvné. „To abych utíkal do Kauflandu pro vaše piva,“ napsal jeden ze zákazníků. Další se loučili jednoduše: „Škoda,“ případně „Miluju vás.“ Takové komentáře bývají možná trochu neuhlazené, jenže u podobných zpráv často řeknou víc než dlouhé rozbory.

Pivovar se soustředil hlavně na klasické spodně kvašené ležáky. Vedle nich ale nabízel i svrchně kvašená piva a různé speciály. Osm let na craftovém trhu není málo, zvlášť v segmentu, kde se stabilní provoz nedá brát jako samozřejmost.

Craft pivovarnictví pod tlakem: Breisburg není osamocený případ
Menší pivovary to mají v posledních letech složité. Nahoru šly ceny surovin, energií i distribuce. Velcí hráči, například AB InBev, pod který patří i českobudějovický pivovar Samson, si mohou dovolit investovat do provozu a jeho modernizace dlouhodobě. Krátkodobější výkyv je většinou nepoloží. U malých rodinných nebo craft pivovarů bývá rezerva výrazně menší.

Přitom právě menší pivovary často drží pestrost nabídky. Nefiltrované ležáky, výraznější IPA, sezónní várky, speciály vařené v omezeném množství. Když takový podnik skončí, není to jen problém několika štamgastů od jednoho výčepu. Mizí další hlas z místní pivní scény.

Belgické Flandry vaří pivo od 12. století a dnes vás v několika historických pivovarech nechají i přespat. Trasa z Bruselu přes Mechelen do Lovaně spojuje středověká města, UNESCO dědictví a pivo přímo u zdroje.

Flandry vaří pivo od dob, kdy byla voda nebezpečná a mniši vařili pro farníky bezpečnější alternativu. Dvanácté století. Rovinatá krajina, středověká města, tiché vesnice – a v nich tradice, které UNESCO před deseti lety zapsalo na seznam nehmotného kulturního dědictví.

Dnes se v několika historických pivovarech dá i přespat. Lepší záminku k výpravě za flanderským mokem si těžko vymyslíte.

Začněte v Belgian Beer World v samém srdci Bruselu. Interaktivní muzeum sídlí v neoklasicistní budově burzy La Bourse. Cestou expozicí ochutnáváte, na konci vás čeká bar na střeše s výhledem na Grand-Place.

Snadno dostupný vlakem z hlavního města je Het Anker ve středověkém Mechelenu, který nabízí přespání v jednom z nejstarších dosud fungujících pivovarů v zemi.

Ze starého skladu vzniklo 22 pokojů v industriálním stylu – noční stolky jsou z beden na pivo, atmosféra hospodská. Ke společenské místnosti ve stylu hostelu patří kuchyň a automat s lahvemi vařenými přímo tady.

V pivnici si dejte tradiční pokrmy jako bitterballen (smažené kuličky z masového ragú) a pak zamiřte na terasu sledovat západ slunce mezi stříbrnými obilnými sily.

Hned za rohem leží mechelenský Great Beguinage – jedna ze 13 středověkých čtvrtí v Belgii zapsaných na seznamu UNESCO. Žily tu neprovdané a nezávislé ženy; jejich skloněné střechy stojí za procházku.

Pak teprve prozkoumejte zbytek města, kdysi sídlo mocné Markéty Rakouské. Habsburská regentka utvářela region na počátku 16. století – víc se o ní dozvíte na komentované prohlídce s Visit Mechelen kolem náměstí Grote Markt. Tady stojí katedrála svatého Rombouta ze 13. století se samohrací zvonkohrou – kladívkem ovládané zvony se rozléhají náměstím v pravidelných intervalech.

Půlhodinová cesta vlakem vás zavede do Lovaně, neoficiálního pivního hlavního města Flander a domova slavného pivovaru Stella Artois. Toto univerzitní město má bohatou studentskou hospodskou kulturu, a k tomu moderní restaurace jako Hop Gastrobar s otevřenou kuchyní a pivním lístkem dlouhým jako slovník. Zvolte si ovocné Oude Rhubarbe Tilquin à l’Ancienne, jež se skvěle snoubí s grilovaným bílým chřestem.

Po obědě si půjčte kolo od místní cestovní agentury Leuven Leisure a vyrazte na jednu z pěti cyklotras spojujících pivovary. Jedna z kratších tras vás zavede do zvlněných polí obce Haacht, kde stojí Kraneveldhoeve, staletí starý statek a pivovarský hotel. V ochutnávkové místnosti, které dominuje starožitný dřevěný bar, si dopřejte osvěžující Dormaal Saison a pak ulehněte pod dřevěnými trámy.

Máte-li víc času, zvažte výlet do Gentu, který je vlakem o něco více než hodinu daleko, a pak autobusem do Evergemu, tiché obce za městem. V osadě Ertvelde uprostřed polí nabízí minipivovar Hopspot pokoje z bílých cihel. Za ním stojí Brouwerij Van Steenberge, pivovar s historií sahající do roku 1784; bar i pivnice tu vědomě sází na místní farmáře a výrobce. Cestu zakončete celodenním workshopem: vlastní pivo z belgických kvasnic, sladů a chmelů, které si sami namícháte.