Přátelský pivovar Malešov v sobotu 7. března oslavil devět let své existence a symbolicky zahájil novou sezonu plnou akcí. Návštěvníci dorazili do areálu, kde na ně čekalo speciální výroční menu, degustace piv i komentované prohlídky pivovaru. Oslava byla zároveň připomínkou příběhu místa, které se během posledních dvou desetiletí proměnilo z chátrající památky v živé centrum kultury, turistiky a gastronomie.

!Příběh současného pivovaru začal už v roce 2002, kdy se skupina přátel pustila do záchrany rozpadající se středověké tvrze v Malešově nedaleko Kutné Hory. Cílem bylo obnovit gotickou památku a vrátit jí život. Na rekonstrukci se během let podílely desítky dobrovolníků a nadšenců, kteří zde strávili tisíce hodin práce. Úspěšná obnova tvrze postupně vedla k dalším projektům, mezi nimiž bylo i oživení místní pivovarnické tradice sahající až do 16. století.

Obnovený pivovar otevřel své brány v roce 2017, přesně 75 let po uzavření původního malešovského pivovaru. Postupně se stal přirozeným centrem areálu, který dnes tvoří nejen pivovar a historická tvrz, ale také muzeum, středověký glamour kemp či staročeská krčma přezdívaná Hospoda na konci světa. Celý komplex láká návštěvníky na kombinaci historie, zážitků a řemeslného piva.

S příchodem jara se zde znovu rozbíhá bohatý program akcí. Už o víkendu 14. a 15. března se v pivovaru uskuteční mexické hody. Hosté se mohou těšit na autentickou kuchyni z mexického státu Puebla, kterou připraví kuchař Radek Příhonský. Organizátoři slibují netradiční gastronomický zážitek doplněný pivem z místní produkce.

Na léto, a zejména na srpen, se pak v Malešově připravuje další velká událost. Areál se znovu stane místem setkání fanoušků populární počítačové hry Kingdom Come: Deliverance. Po úspěšném loňském fanfestu očekává pivovar další nápor návštěvníků z Česka i ze zahraničí, kteří chtějí poznat místa, jež se stala inspirací pro herní svět zasazený do středověkého Posázaví a okolí Malešova.

Přátelský pivovar Malešov na Kutnohorsku loni uvařil kolem 1300 hektolitrů piva, podobně jako v minulých letech.
Víc produkce nyní prodává ve svém areálu, což je pro něj výhodnější. Umožňuje to větší zájem turistů, kteří do Malešova přijíždějí. Kromě pivovaru je láká muzeum, kemp, tvrz i úniková hra. Jde také o jedno z míst, které se objevilo v populární počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, řekl ČTK jeden ze zakladatelů pivovaru a majitel malešovské tvrze Ondřej Slačálek.

V Malešově se prodá zhruba 70 procent výstavu a zbytek jde do restaurací a řetězců. "Díky tomu, že se nám sem daří natáhnout návštěvníky a turisty, tak čím dál víc prodáváme tady v místě, což je pro nás samozřejmě zajímavější, protože tady prodáváme maloobchodně, kdežto mimo prodáváme velkoobchodně," uvedl Slačálek.

Pivovar vznikl v roce 2017 rekonstrukcí části hospodářského dvora v sousedství středověké tvrze. Na dvanáctimilionovou investici se složilo kolem 40 lidí, většinou známých nebo kamarádů. I proto má pivovar ve svém názvu přívlastek přátelský. Zakladatelé pivovaru záměrně nesháněli velkého investora, ale dali přednost většímu množství drobných akcionářů. Výhodou je to, že nikdo z akcionářů není dominantní. Technologie umožňuje roční výstav 3500 hektolitrů, tanky pojmou až 1500 hektolitrů.

Nejstarší zmínka o malešovské tvrzi pochází z roku 1303. V druhé polovině 14. století ji vlastnila bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. Po staletí se tu pak střídaly desítky majitelů. Tvrz až do roku 1980 sloužila jako sýpka. O pět let později ji převzala obec a chtěla ji přeměnit na kulturní centrum. Její plány ale ztroskotaly a objekt chátral. V roce 2002 se majitelem tvrze stal Slačálek a postupně ji zrekonstruoval.

Malešov je mimo jiné jedním z míst, které se objevilo v počítačové hře Kingdom Come: Deliverance od českého studia Warhorse. Upozorňuje na to i nedávno zprovozněný portál www.kcdlive.eu. Návštěvníkům chce tyto oblasti přiblížit a nabízí jim zážitky v podobě interaktivních stezek, kostýmovaných prohlídek, gastronomických specialit či únikové hry. Na projektu se podílí agentura CzechTourism, město Kutná Hora a jeho průvodcovská služba, městyse Rataje nad Sázavou, Suchdol a Malešov, Středočeská centrála cestovního ruchu, Galerie Středočeského kraje nebo České muzeum stříbra.

Pivovar v Malešově připravil v sobotu 17. srpna pro své návštěvníky další ročník Pivovarských slavností. Bohatou nabídku řemeslných piv vlastní produkce a menu, které je v nabídce pivovarské restaurace každý den, doplnily koncerty tří kutnohorských kapel.

Nabídku piv, kterou tvořily především speciály typu pale ale nebo paka ale, doplnil klasický ležák. Označení těchto piv za speciály se pomalu stává lichým, protože se pomalu stávají běžnou nabídkou restaurací, pivnic a pivních barů.

Jídelní lístek byl rozdělen na dvě části. Do 15. hodiny byla v nabídce gulášová polévka a hlavní chod kuřecí či vepřový řízek. Pro návštěvníky neholdující masu zde byla možnost pochutnat si na smažené goudě.

Odpoledne se nabídka, k radosti milovníků burgerů, změnila na vepřový nebo hovězí burger. I v tomto případě bylo pamatováno na vegetariány, a maso nahradil sýr. Vše bylo připravováno na venkovním grilu.

Hudební program odstartovala kapela The Crushers, která narychlo zaskočila za naplánovanou skupinu Alchymie. Ta musela z důvodu onemocnění zpěváka vystoupení v Malešově zrušit.

V programu pak pokračovalo trio Vinc & Red Light Street. A slavnosti zakončila Martyho Banda.

Letošní Pivovarské slavnosti v Malešově byly výborným zážitkem pro všechny přítomné. Sluníčko svítilo, pivo teklo proudem a nádvořím se nesla živá hudba.

Pro milovníky dobrého jídla přichystal Přátelský pivovar v Malešově netradiční kulinářskou akci. Zatímco zima se nese v duchu venkovských zabíjaček, v pivovaře zavládne o víkendu 13. a 14. ledna chuť exotiky. Své kuchařské umění tam předvede Radek Příhonský.

Hosté se budou moci ponořit do chutí mexické kuchyně. Nebude se jednat o žádný Tex-Mex, ale o autentické menu, které je typické pro street foods v mexických městech.

Špičkový šéfkuchař Radek Příhonský, osobní kuchař Karla Schwarzenberga a reprezentant české gastronomie ve světě nedávno vydal spolu s Lenny Trčkovou svoji knihu Pankáč z pětihvězdy, kde hovoří o kouzlu streetfoodu. To nejlepší z mexické kuchyně totiž již čtvrtým rokem podává ze svého TacoTrucku, kterým objíždí celou republiku.

Pivovar Malešov oslavil v sobotu 5. března své páté narozeniny. Kromě bohaté nabídky piv bylo připraveno i zajímavé narozeninové menu, kterým byly kiflicki s ořechovou a povidlovou náplní. Jedná se o tradiční ukrajinský moučník.
Výtěžek z jejich prodeje, ale i z prodeje várky pivní novinky, poputuje na pomoc lidem z Ukrajiny. Zmiňovanou pivní novinkou byl 13° speciál Marilyn. Ten po komentované prohlídce pivovaru a slavnostním proslovu pokřtila takřka dvojnice Marilyn Monroe.
O hudební program se postarala skupina K.G.B., což je zkratka Karlínského Grass Bandu.

Pivovarské slavnosti konané v sobotu 26. června na nádvoří malešovského pivovaru nebyly pouze o zlatavém moku. Návštěvníci mohli využít komentovaných prohlídek útrob pivovaru v doprovodu samotného sládka, s možností degustace. Prohlédnout si bylo možné i přilehlou tvrz, s výkladem jejího majitele.

Hudebně založené návštěvníky potěšilo vystoupení skupiny Ahoj moře a koncert legendy české hudební scény, kapely Krásné nové stroje.

Ale slavnosti byly hlavně o pivu. Kromě bohaté nabídky pořádajícího pivovaru, bylo možné ochutnat i piva z dalších řemeslných pivovaru. Konkrétně svou produkci piv představil Pivovar Záhora, Baštecký pivovar, Pivovar Nomád, Pivovar Auersperg a Černokostelecký pivovar.

A protože jsme sportovně založený národ, tak se mohla pochlubit vysokou účastí soutěžní disciplína „Kdo nepije, není Čech,“ která byla podle vyjádření samotných účastníku „velmi, ale velmi náročná“.

Pavel Bartůněk rád experimentuje s netradičními přísadami. Zkušeností má mnoho, ale do malešovského týmu se zapojil teprve před dvěma lety. Jaké speciální pivo pro nás připravuje na Vánoce?

Jedním slovem, co pro Vás znamená pivo?
Boží dar

Jak jste se dostal k vaření piva?
Založením pivovaru tehdy ještě v Zadní Třebani.

Jak dlouho už se této práci věnujete?
Jako sládek pracuji již osmým rokem, zanedlouho tomu budou dva roky, co budu zde v Malešově.

Baví Vás vařit nějaký konkrétní typ piva? A proč?
Asi všechny, zajímavé je u nových neozkoušených piv čekání na výsledek.

Kde berete nové nápady? Necháváte se inspirovat jinými pivovary?
Málokdy. Spíš své nápady konzultuji s kolegy. Například naposledy jsme dávali dohromady recepturu na speciální vánoční ležák, který vždy obohatíme určitou atypickou surovinou, která se to našich piv normálně nepoužívá. Třeba loňský vánoční ležák byl obohacen vanilkou, respektive vanilkovými lusky. A letos se zatím nechte překvapit, jaký speciál jsem uvařil.

Máte nějaký pivovarský sen, který byste si rád splnil?
Snem každého pivovarníka je zřejmě vytvořit pivo, které by chutnalo všem. Což je prakticky nemožné. Takže skromněji: žitná IPA

Stane se Vám někdy, že se Vám pivo nepovede?
Že není úplně podle mých představ se stane, ale že by bylo naprosto nepoživatelné naštěstí zatím ne.

Jaké pivo si Vy sám dáte nejraději?
Z našich produktů 12° ležák Děkujeme za svobodu, za studena chmelený speciál, který jsme původně uvařili k výročí konce II. světové války. Pro velký úspěch u konzumentů se tuto sezonu vařily další 4 várky. A také 11° American Pale Ale. Obecně svrchně kvašená piva , ale i dobré ležáky.

My jezdíme na kole. Jaký sport preferujete Vy? A máte nějaký tip, co zajímavého se dá navštívit v okolí Vašeho pivovaru?
Pěší turistiku. V těsném sousedství pivovaru tvrz, glamourcamp, krčma a muzeum. V okolí Kutná Hora s nesčetným množstvím památek a zřícenina hradu Sion.

Jaké největší výzvy Vám přinesl rok 2020?
Prodat vše co uvaříme a rozšířit povědomí o našem pivovaru a samozřejmě vařit dobré pivo.

Na co se těšíte v příštím roce?
Že si všichni budeme užívat dobrého piva, pokud možno bez omezení.

Měl našlápnuto na skvělou kariéru. Zastával manažerské posty v několika významných nadnárodních společnostech. Pak ale Ondřej Slačálek koupil chátrající středověkou tvrz v Malešově. Postupně ji rekonstruoval, rozjel zde muzeum, krčmu, pivovar a středověký kemp. A pár nápadů má prý ještě v zásobě.

Jen několik kilometrů od Kutné Hory stojí středověká tvrz Malešov. Dlouhé roky chátrala, takže byste si jí ani nevšimli. Před 18 lety ale začala její proměna, která nečítala jen samotnou rekonstrukci stavby, ale i několik dalších projektů. Letos majitel tvrze Ondřej Slačálek všechny zdejší zážitky představil v rámci projektu Zažij Malešov.

Jeho cílem totiž je, aby návštěvníci Malešova zažili atmosféru této malebné obce, která je okamžitě pohltí a zařadí ji na seznam oblíbených míst, kam se budou rádi vracet ať už s rodinou na výlet, kolegy na teambuilding, s přáteli, nebo partnerem. Celý koncept proto vymyslel tak, aby tu bylo opravdu pro každého něco.

Pověsil jste kravatu na hřebík, přestože jste měl slušně rozjetou kariéru a místo toho jste se pustil do rekonstrukce středověké tvrze, která připomínala spíš ruinu. Jak vás něco takového napadlo?
Tuhle otázku dostávám často a já se vždy snažím vysvětlit, že u mě koupě tvrze a celý projekt v Malešově nebyl produktem nějakého „prozření“ či uvědomění si reálných hodnot. Můj příběh není příběhem manažera z velké firmy, který po letech práce v korporaci náhle vyhořel, rozhodl se „zvědomět“ své fungování a jako jiní vyhořelí manažeři cestují na Saharu s bubnem, já se rozhodl žít ve středověku.

A jak to tedy bylo?
Tvrz jsem koupil, když mi bylo 27 let, takže nešlo o zakončení dlouhé kariéry v korporacích, ale byl jsem na samém začátku. Práce ve firmách pro mě byla zdrojem příjmů, ale mé srdce bylo vždy zaměřeno na obnovení Malešova. Nejprve pouze tvrze, ale později celého areálu.

Nebyla to tak trochu mladická nerozvážnost? Koupit historický objekt a pustit se do jeho rekonstrukce není jen tak…
Šlo by o nerozvážnost, pokud bych se do rekonstrukce vrhl jen na základě snových představ o romantickém bydlení na hradě. K popisu úspěchu projektu rekonstrukce tvrze jsem si sám vytvořil teorii, kterou jsem nazval Paradox snu. V krátkosti se jedná o to, že zatímco sen je něco neuchopitelného a vzdáleného, realizace snu je přísně racionální postup plný plánování, kalkulací atd. Jinými slovy, snu se nedá dosáhnout sněním, proto tedy ten paradox. Díky tomuto veskrze racionálnímu přístupu mi tento projekt nikdy nepřipadal jako mladická nerozvážnost.

Měl jste už na začátku jasný podnikatelský záměr?
Ne. Tvrz nikdy nebyla podnikatelským projektem, ale projektem lásky k historii. To, že kolem tvrze nakonec vznikly i podnikatelské aktivity, se stalo až po mnoha letech práce a budování v podstatě podprahového marketingu zdejšího krásného areálu.

Když se opravuje nějaká památka, většinou se majitel musí připravit na náročná jednání úřady a s památkáři. Musel jste něčím takovým také projít?
Samozřejmě, že ano, ale mým cílem byla vždy záchrana památky, nikoliv její devastace či prosté využití k podnikatelským cílům. Proto nemohu říct, že by jednání s úřady byla nějak extrémně náročná.

Jak dlouho vám rekonstrukce trvala a co všechno to obnášelo?
Rekonstrukce trvala 15 let od roku 2002 do roku 2017, kdy celý projekt končil kolaudací. Na tvrz ale navázala obnova pivovaru, jak stavební, tak i produkce piva, a nakonec i vybudování romantického ubytování pod tvrzí ve středověkých stanech, ovšem vybavených postelemi, koupelnami s tekoucí horkou vodou a stylovou restaurací. Práce tedy zahrnovaly jak hrubou dřinu vlastníma rukama a rukama rodiny a přátel, tak i zakládání firem, sepisování smluv, marketing, prodejní činnost či shánění investorů.

Češi jsou národ pivařů, takže pivovarů a různých piv je u nás nespočet. Jak těžké je se v takovém prostředí prosadit?
Rozhodně to není jednoduché, je to dřina každý den jak pro sládka a lidi, kteří přímo pivo vyrábějí, tak pro obchodníka, který se snaží náš produkt dostat do hostinců. Pivovarů je opravdu hodně, zákazníci jsou nároční a informovaní a není jednoduché se zavděčit, a hlavně se v hospodách dlouhodobě udržet, když malé pivovary, jako je ten náš, nedisponují rozpočty na „uplácení“ hostinských.

Minulý rok jste oficiálně otevřeli také středověký kemp. Má i jeho vznik nějaký svůj příběh?
Příběh jako z her o Járovi Cimrmanovi. Koupil jsem pozemek a ruiny budov pod tvrzí a přemýšlel, co s nimi. Chtěl jsem vybudovat ubytování pro návštěvníky, ale penzion či hotel byly finančně příliš náročné. Proto jsem v jedné z bezesných nocí vymyslel koncept středověkého kempu se stany, ve kterých jsou postele, a dokonce i koupelny. Byl jsem radostí bez sebe, jak krásný a unikátní nápad se mi zrodil v hlavě, dokud jsem, ani ne týden poté, nečetl speciální vydání přílohy jedněch novin, která se věnovala tzv. glampingu – tedy celosvětovému fenoménu luxusních kempů. Připadal jsem si jako Cimrman, který přichází do patentového úřadu se svým vynálezem žárovky a je vítán úředníkem se slovy: „Teď tu byl Edison.“

Už je takhle váš projekt Zažij Malešov dokončený, nebo počítáte ještě s dalším rozvojem?
Mám ještě několik nápadů, a hlavně i nemovitostí v areálu, které nemají ještě svou náplň a čekají na rekonstrukci. Takže určitě ještě nekončíme. Nicméně konkrétní projekty jsem v hlavě ještě nedotáhl, pracuji na tom...

Můžete aspoň naznačit, co máte v plánu?
Určitě je v plánu více se zaměřit na firemní klientelu a stát se oblíbeným teambuildingovým areálem, který bude schopný firmám nabídnout komplexní zázemí. Několik prvních kroků tímto směrem jsme již podnikli a v prostorách nad středověkou krčmou vznikla plně multifunkční místnost, kde je možné pořádat školení či další volnočasové aktivity, pokud zrovna počasí nepřeje. Kuriozitou tohoto prostoru je třeba boulderová stěna nebo velká LCD obrazovka. Během léta jsme se pak hodně soustředili na doprovodný program u pivovaru, návštěvníci tak u nás mohli večery trávit v letním kině nebo na koncertech místních kapel. A mimo tvrz mám aktuálně rozpracovaný ještě jeden dost zajímavý projekt, o kterém určitě brzy uslyšíte. Jsem trošku pověrčivý, takže o tom ještě úplně nechci mluvit. Prozradím tedy jen to, že půjde o komunitní ekologickou elektrárnu.

Šlo vždycky všechno hladce, nebo byly i chvíle, kdy jste se chtěl na všechno vykašlat?
Samozřejmě, že všechno hladce nešlo, ale myšlenka se na všechno vykašlat mi hlavou neproběhla nikdy ani na vteřinu. Od začátku až dodnes, tedy téměř 20 let, jsem si byl jist, že tento projekt je mým životním posláním, a to ostatně vedlo i k tomu, že to neskončilo kolaudací tvrze, ale pokračuje to až dodnes.

Kemp i většina aktivit kolem Malešova jsou přece jen sezonní záležitostí. Na zimu tedy vše zabalíte a čekáte na další rok?
Stany jsou sice zabalené, ale Malešov žije dál. Krčma i pivovar jedou poslední dvě sezony naplno. Děláme vánoční večírky ve středověkém nebo pivovarském duchu, narozeninové oslavy a další spíš skupinové aktivity. Pivo a dobré jídlo lidi pořád ocení, navíc jsme v příjemné dojezdové vzdálenosti od Prahy a v blízkosti oblíbené Kutné Hory. Na Vánoce děláme kolem tvrze vánoční trhy a prostě se snažíme, aby tu bylo živo.

Budování všeho, co na Malešově je, vyžaduje bezpochyby také nemalé finanční prostředky. Jak se dá takový projekt ufinancovat? Nebál jste se toho?
V zásadě jde o kombinaci tří zdrojů. Práce zdarma investované mnou a mými blízkými, všech peněz, které jsem kdy vydělal v těch již zmíněných korporacích či podnikáním a také úvěrů, kterých není úplně málo. Bojím se toho každý den, ale evidentně ne tolik, abych s tím přestal.

Dá se takové podnikání vůbec dělat pro peníze, nebo je to spíš srdeční záležitost?
Myslím, že mé předchozí odpovědi už jasně naznačily, že tohle je spíš „podnikání“ než podnikání. Upřímně musím přiznat, že peníze spíše vydělávám jinde než tady v Malešově, i když všechny naše firmy tady jsou v černých číslech a uživí se. Jen ty investice do nemovitostí jsou něco tak nákladného, že stále ještě nemohu přestat trávit čas v korporacích, i když teď už jen jako externí projektový manažer.

Kolik lidí se na tvrzi Malešov pracuje?
Na tvrzi žádní zaměstnanci nejsou, všechno si děláme sami, jen každých 14 dnů přijdou lidé na posekání trávy. Mám rád fyzickou práci, takže to zatím ani nijak jinak neplánuji. Zaměstnance máme v pivovaru a v kempu, jedná se o kombinaci stálých pracovníků a brigádníků a jde o zhruba 20 lidí.

Jak si svoje kolegy a kolegyně vybíráte? Jací musí být?
Většinou k nám přicházejí sami proto, že se jim líbí náš projekt a atmosféra tady. Stejně jako já, drtivá většina z nich jsou srdcaři a nadšenci a my se jim snažíme toto nadšení oplácet tím, že zde nacházejí příjemné a přátelské prostředí k práci. Ostatně ne nadarmo se náš pivovar jmenuje Přátelský pivovar Malešov.

Nelitoval jste nikdy svého rozhodnutí?
Jak už jsem řekl, nikdy. Je to projekt, který mě přežije, můj odkaz budoucím generacím. Tvrz tu stojí 700 let a já jsem přispěl k tomu, že bude stát dál a jednou za dalších mnoho set let se moje jméno ocitne na tom dlouhém seznamu majitelů. Vlastně je to docela jednoduchá a přímá cesta k nesmrtelnosti.

A vaše rodina? Žijí ten váš klukovský sen s vámi?
Rozhodně bych tento projekt nemohl dělat bez podpory svých blízkých. A to jak rodiny, tak přátel. Na druhou stranu, pokud chce člověk dělat něco takto velkého a dlouhodobého, musí počítat s tím, že na to vždy bude tak trochu sám. Nemůžu nikoho nutit, aby žil můj sen. Ten musím žít já a ostatní se mohou, a ne vždy se musí k němu přidat.

Jsou malé pivovary podivných zoologických jmen jako Žabák, Bobr nebo Paroháč. Jiné experimentují s kávovým či puškvorcovým pivem. Najdete je na neuvěřitelných místech, jako je krkonošský hřeben. A proto je potřeba být na hlídce, aby vám neuniklo něco zajímavého. Ten malešovský se vymyká svým umístěním do areálu středověké tvrze.

Ondřej Slačálek má na zádech na mikině nápis „I Am The Lord“ (Jsem Pán). Hraje si zdejší minipivovarník na feudála, nebo rovnou na Boha? „To mi dali kamarádi,“ směje se té recesi sympatický vousáč a dodává: „Moji zaměstnanci dostali podobné s nápisem I Serve The Lord (Sloužím Pánovi).“ Hra na středověké panství s příchutí piva může začít

Tak pro začátek, Ondřej Slačálek z Malešova není ten známý anarchista. Je jen jeho jmenovec a vzdálený příbuzný. Dokonce je spíš „kapitalista“. Jako bývalý manažer Home Creditu v Číně by byl spíš červeným hadrem před očima anarchistů.

Sedíme na zahrádce před jeho „Přátelským minipivovarem“, jak se oficiálně jmenuje. Na dvoře je ještě kruhová kaplička a první nesmělí zákazníci po koronaviru.

Slačálek přináší dva půllitry světle žluté desítky, která má téměř až citronovou barvu. Začíná vyprávět: „Založili jsme minipivovar s pěti kamarády, proto přátelský. A chtěli jsme i to, aby byl přátelský k lidem,“ vypráví mi Slačálek. Těch investorů „přátel“ je nakonec čtyřicet. Rekonstrukce pivovaru začala v roce 2013 a otevřel v roce 2017.

Řeč se stočí k pivu, které máme na stole. Pijeme „malešovskou desítku“, jak zní celkem jednoduchý název piva. „My jsme vždycky byli odtažití od takových těch rádoby dobrejch názvů jako Kanec nebo Lovec, ale téhle desítce jsme přezdívali pracovně Slunečná, protože má takovou netypickou barvu. Je to jednosladová desítka,“ říká Slačálek.

„Ale časem ta piva pojmenovávat budeme. Lidi to mají rádi a říkají nám to i hospodští. Jeden nápad mi zraje v hlavě, ale ještě ho neprozradím,“ dodává. Jeho „umělecký výtvor“ je typicky zakalené „minipivovarní“ pivo. Jak už to tak bývá u podobných piv, i když je to desítka, člověk má pocit, že pije mnohem silnější pití. „Naše desítka má poměrně vysoký obsah alkoholu, kterým se spíš blíží plzeňské dvanáctce (4,5 % - pozn.red.),“ souhlasí Slačálek.

Manažer ve středověku
Už před lety chtěl Slačálek zpomalit a hledal k bydlení tvrz. Hrad by byl prý moc velký. Malešov je největší věžovou tvrzí v České republice. Minipivovar sídlí v bývalé hospodářské budově, která k věži přiléhá.

Výčep má Slačálek v budově s obrovskými francouzskými okny s oblouky, která je vevnitř velmi světlá a připomíná skoro zámeckou sallu terrenu. Anglický reklamní slogan minipivovaru „Drink Different“ nezapře manažera. Na českém venkově, kde prohánějí slepice a husy, působí sympaticky nepatřičně. „Na čepu bývá obvykle čtyři až pět piv,“ uvedl Slačálek.

Malešovský minipivovar uvaří 1 200 hektolitrů ročně, což už je třeba dost, aby se zdejší pivo vyplatilo i stáčet do lahví. Mezi minipivovary patří k těm středně velkým.

Slačálek tedy není ten anarchista, ale jeho Malešov je opravdu ten Malešov, kde svedli husité vítěznou bitvu v roce 1424 a porazili panskou jednotu. Kde se tady bitva přesně konala, není už úplně jasné, ale tvrz už v té době stála.

Jak tak zarostlého Slačálka pozoruji, možná už se přece jenom vzhledem tomu „anarchistovi“ začíná podobat. K minipivovaru dole u rybníka patří ještě „Krčma Na konci světa“, což je trochu zvláštní název, protože Malešov se spíš blíží středu republiky.

Malešov už toho pamatuje hodně, první zmínky o středočeské tvrzi pocházejí ze 14. století. Pivo se tu vařilo po čtyři staletí a tradice skončila až v roce 1942. Ve 21. století dostala chátrající stavba druhou šanci. A s ní i Přátelský pivovar Malešov.