Město Znojmo zpochybnilo současné složení věřitelského výboru zkrachovalého Znojemského městského pivovaru. Po prověření personálních, majetkových a obchodních vazeb upozornilo insolvenční soud na možné střety zájmů a hovoří o „závažném procesním riziku“. Dva další členové výboru – Městské pivovary a Jarošovský pivovar – naopak tvrdí, že samotné historické vazby důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti nepředstavují. O dalším postupu nyní rozhodne soud.

Spor o složení věřitelského výboru Znojemského městského pivovaru nabírá na síle. Znojmo, které je samo jedním ze tří členů výboru, předložilo soudu rozsáhlé vyjádření, v němž upozorňuje na síť personálních, majetkových a obchodních vztahů mezi lidmi a firmami kolem zkrachovalého pivovaru.

Jde o reakci na otázky redakce Znojemska. Insolvenční soud je vyhodnotil jako podnět, založil je do veřejného insolvenčního spisu a vyžádal si k nim stanoviska insolvenční správkyně, dlužníka i jednotlivých členů věřitelského výboru.

Výbor dnes tvoří město Znojmo, Městské pivovary a Jarošovský pivovar. Jeho role přitom není pouze formální. Má kontrolovat práci insolvenční správkyně a podílí se na důležitých rozhodnutích o dalším nakládání s majetkem zkrachovalé společnosti.

Právě proto je podle města zásadní, aby nevznikaly pochybnosti o nezávislosti jeho členů.

Znojmo mluví o „závažném procesním riziku“
Nejostřeji se k současnému složení výboru postavilo právě město. Po podrobnějším prověření vazeb dospělo k výrazně kritičtějšímu závěru než při samotné volbě výboru.

Ve svém stanovisku upozorňuje, že jednotlivé vztahy nelze podle něj posuzovat izolovaně. Do centra pozornosti pak staví především Miroslava Haraštu a Martina Melichárka.

Harašta vedl Znojemský městský pivovar, ale v nedávné minulosti působil také v orgánech Jarošovského pivovaru a Městských pivovarů. Melichárek zase v minulosti působil v orgánu samotného Znojemského městského pivovaru a nyní je spojen s oběma pivovarskými členy věřitelského výboru.

Navíc vyšlo najevo, že Melichárek stále vlastní jednu akcii Znojemského městského pivovaru o nominální hodnotě deset tisíc korun. Jarošovský pivovar tuto skutečnost soudu sám uvedl. Podíl odpovídá přibližně 0,14 procenta základního kapitálu společnosti.

Podle Jarošovského pivovaru však jde o zanedbatelnou účast, která sama o sobě žádný střet zájmů neprokazuje.

Nejde už jen o to, kdo kde seděl
Znojmo ale svou argumentaci nestaví pouze na personálních vazbách. Upozorňuje také na konkrétní finanční vztahy mezi jednotlivými firmami.

Za zvlášť citlivou považuje zápůjčku přibližně 2,25 milionu korun, kterou Městské pivovary poskytly Znojemskému městskému pivovaru krátce před jeho pádem. Město ji ve svém stanovisku označuje za „vysoce problematickou“.

Podle Znojma je důležité nejen samotné poskytnutí peněz, ale také následné zajištění pohledávky a časová posloupnost jednotlivých kroků před zahájením insolvence. Město zároveň upozorňuje na tehdejší personální postavení Harašty ve vztahu k oběma společnostem.

Problém je podle města jednoduchý: Městské pivovary mají vlastní pohledávku vůči zkrachovalému pivovaru, jejíž okolnosti může správkyně prověřovat. Současně ale sedí ve výboru, který její postup kontroluje.

Deset milionů směrem do Jarošova
Další finanční stopa vede k Jarošovskému pivovaru.

Ze staršího rozsudku Krajského soudu v Brně vyplývá, že Znojemský městský pivovar poskytl Jarošovskému pivovaru zápůjčku deset milionů korun se splatností do června 2021. Dokument zmiňuje také další půjčky přes společnost Gourmet Invest a postoupení pohledávky Znojemského městského pivovaru za Jarošovským pivovarem právě na Gourmet Invest.

Město nyní požaduje, aby bylo jasno v tom, jak byla tato desetimilionová pohledávka vypořádána – zda byla splacena, započtena, postoupena nebo zanikla jiným způsobem. To může být důležité i pro samotnou majetkovou podstatu zkrachovalého pivovaru.

Soud už jednou propojení pivovarů řešil
Znojmo ve svém stanovisku připomíná také starší spor o spotřební daň.

Krajský soud v Brně se tehdy zabýval otázkou, zda lze Znojemský městský pivovar a Jarošovský pivovar považovat za dva nezávislé podniky. V rozhodnutí popsal personální, vlastnické i finanční propojení obou společností.

Soud tehdy uvedl, že „podstatná je […] personální provázanost obou subjektů v rámci finanční skupiny“ a vzájemnou spolupráci dovozoval mimo jiné právě ze smlouvy o zápůjčce.

V jiném místě rozsudku konstatoval, že Znojemský městský pivovar a Jarošovský pivovar nebyly ve vzájemně nezávislém postavení.

Starší daňový spor samozřejmě automaticky neznamená, že jsou dnešní členové věřitelského výboru podjatí. Jde o jiné řízení a jiné právní posouzení. Město jej ale používá jako argument, že propojení mezi firmami není pouze nahodilou historií několika jednotlivců.

Pivovary: Minulé vazby samy nestačí
Jarošovský pivovar a Městské pivovary situaci hodnotí opačně. Obě společnosti existenci minulých personálních vazeb připouštějí. Tvrdí ale, že samotné dřívější působení stejného člověka v několika společnostech ještě neznamená, že dnes není schopen rozhodovat nezávisle.

„Samotná historická personální vazba proto podle názoru společnosti nepostačuje k závěru, že jsou naplněny podmínky pro zpochybnění jejího členství ve věřitelském výboru,“ uvedl ve svém vyjádření Jarošovský pivovar.

Firma tvrdí, že je nutné hodnotit konkrétní okolnosti a především to, zda nějaký vztah skutečně přetrvává a může ovlivnit rozhodování člena výboru.

Velmi podobně argumentují i Městské pivovary. Ani podle nich samotné historické personální vazby bez dalších konkrétních okolností neprokazují, že by společnost nebyla schopna řádně hájit společný zájem věřitelů.

Správkyně o vazbách věděla
O personálních vazbách věděla již při volbě výboru také insolvenční správkyně Jarmila Sedláčková.

Soudu následně sdělila, že je v té době považovala za vazby z minulosti a neměla konkrétní důvod pochybovat o nepodjatosti zvolených členů. Proto proti jejich zvolení nevznesla námitku ani na vztahy soud samostatně neupozornila. Konečné posouzení případné nepodjatosti však podle ní náleží insolvenčnímu soudu.

Znojmo pomohlo výbor zvolit. Teď jej zpochybňuje
Celá situace má ještě jeden výrazný paradox. Právě město Znojmo při první schůzi věřitelů pomohlo současný věřitelský výbor ustavit. Jarošovský pivovar tehdy ani neměl hlasovací právo, protože jeho pohledávka ještě nebyla přezkoumána. Pro navržené složení výboru tak mezi nezajištěnými věřiteli hlasovalo právě město.

Po následném prověření vazeb ale Znojmo svůj postoj výrazně změnilo.

Ve svém novém stanovisku už hovoří o „závažném procesním riziku“ a podporuje postup, při němž by soud další působení obou pivovarských společností ve věřitelském výboru znovu posoudil.

Složitou právní otázku lze přitom shrnout poměrně jednoduše: mohou firmy, které mají vlastní finanční vztahy se zkrachovalým pivovarem a zároveň je s jeho bývalým vedením pojí personální a majetkové vazby, bez pochybností kontrolovat insolvenční správkyni právě při prověřování těchto vztahů?

Městské pivovary a Jarošovský pivovar tvrdí, že dosud známé skutečnosti jejich nepodjatost nezpochybňují. Město Znojmo už o tom přesvědčeno není. Další slovo bude mít insolvenční soud.

Znojmo přišlo o své městské pivo. Pivovar, který před jedenácti roky obnovil 300 let trvající tradici vaření piva v historickém areálu u hradu, je v konkurzu. Podle insolvenčního návrhu dluží více než 40 milionů korun. Firma provozující pivovar tvrdí, že ji zatížily především počáteční náklady na rekonstrukci areálu, který patří městu. Jeho vedení chce z komplexu zachránit aspoň pivovarskou restauraci.

Znojmo si většina lidí pravděpodobně spojí hlavně s vínem, okurkami a rotundou sv. Kateřiny. Jen pár kroků od zmíněné památky a tamního hradu stojí i Znojemský městský pivovar. Turisty či místní však aktuálně nepohostí – zeje totiž prázdnotou.

„Pivovar tady byl historicky a měl by zůstat,“ lamentuje nad koncem pivovaru jeden z místních. „Je to škoda. Dříve se jednalo o vyhlášené pivo,“ podotýká další z oslovených štábem CNN Prima NEWS.

Pivovar nikdy nevydělával, tvrdí exředitel
Někdejší šéf krachujícího pivovaru uvádí, že provoz nebyl rentabilní od samého začátku. Důvodem měla být vysoká investice do rekonstrukce areálu, která vyšla na 25 milionů korun. „My jsme si pronajali brownfield (nevyužívaná, zdevastovaná nemovitost, pozn. red.), tedy absolutně neobyvatelný prostor. A to, jak to tam teď vypadá, je díky naší investici,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS bývalý ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Veřejně dostupné účetní závěrky přitom ukazují, že i v době dlouhodobých ztrát podnik dál investoval. Hodnota technického zhodnocení pronajatého areálu vzrostla jen mezi lety 2019 a 2021 z necelých 11 na více než 32 milionů korun. Ve stejném období společnost pořídila také nová vozidla. Účetní závěrky od roku 2022 už zveřejněné nejsou.

Společnost je momentálně v konkurzu a podle insolvenčního návrhu dluží přes 40 milionů korun. Záležitost už je v rukou insolvenční správkyně. Ta bude zjišťovat, jaký majetek firma má, kolik věřitelů se do řízení přihlásí a jak velkou část dluhů bude možné uhradit. Jasněji by mělo být v srpnu.

Mnohamilionový dluh řeší insolvenční správkyně
„Po dohodě s insolvenční správkyní pronajmeme nejprve samostatně restauraci se zahrádkou. Pivovarem se budeme zabývat až následně. Nepředpokládáme totiž, že by se podařilo najít někoho, kdo by pivovar provozoval i s restaurací,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS znojemský starosta František Koudela (ODS). „Pevně věřím, že se to obnoví. My jsme pivovar zavřeli, ale je v totožném stavu jako v rámci plného provozu,“ doplnil jeho někdejší ředitel Harašta.

Miroslav Harašta nepůsobil pouze ve Znojmě. Obchodní rejstřík ukazuje, že v posledních letech vystřídal vedení celé řady pivovarských společností. Dnes už ale ve většině z nich nefiguruje a některé z těchto firem mezitím zanikly nebo skončily v likvidaci.

Krajský soud v Brně poslal v pondělí 27. dubna Znojemský městský pivovar do konkurzu. Věřitelé mají dva měsíce na to, aby přihlásili své pohledávky. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného v insolvenčním rejstříku. Vedení společnosti podalo insolvenční návrh na začátku dubna. Uvedlo v něm, že pivovar dluží přes 40 milionů korun.

Samosoudce Zdeněk Málek v rozhodnutí prohlásil na majetek firmy konkurs a jako insolvenční správkyni ustanovil společnost Plzeňská insolvenční. Zároveň nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 24. července. Insolvenční správkyni soud uložil, aby provedla inventarizaci majetku pivovaru a sepsala o něm zprávu.

Série na sebe navazujících událostí
V insolvenčním návrhu firma uvedla, že se do úpadku dostala v souvislosti s řadou na sebe navazujících událostí, které nezpůsobila. Za začátek potíží označilo vedení firmy pandemii nemoci covid-19. Pivovar se pak nedokázal vyrovnat s růstem cen, surovin, energií i mezd.

Podle insolvenčního návrhu má Znojemský městský pivovar hmotný majetek v hodnotě téměř 29 milionů korun. Na začátku dubna měl pivovar 16 zaměstnanců, čtyři ukončili pracovní poměr na konci března, další dva mají smlouvu na dobu určitou do konce května a srpna.

Firma mimo jiné uvedla, že dluží Okresní správě sociálního zabezpečení 3,3 milionu, na mzdách dluží zaměstnancům 1,3 milionu korun, dalších 1,1 milionu představuje nesplacený úvěr a statisíce dluží i zdravotním pojišťovnám.

Znojemský městský pivovar, který fungoval od roku 2015 v historickém areálu na předhradí Znojemského hradu, končí. Vedení firmy podalo na začátku dubna insolvenční návrh, firma dluží přes 40 milionů korun. Vyplývá to z dokumentů dostupných v insolvenčním rejstříku. Firma neusiluje o reorganizaci, ale žádá soud o vyhlášení konkurzu.

V insolvenčním návrhu firma uvádí, že se do úpadku dostala v souvislosti s řadou na sebe navazujících událostí, které nezpůsobila. "Jako u většiny společností v gastroprůmyslu lze počátek problémů vysledovat v období pandemie covid 19, kdy došlo k uzavření těchto provozů a omezení tržeb. Následný růst cen energií, mezd i surovin pak byl pro společnost další ranou," uvádí firma v návrhu. Doplňuje, že k insolvenci přistoupila v zájmu svých věřitelů.

Podle insolvenčního návrhu má pivovar 16 zaměstnanců, čtyři ukončili pracovní poměr na konci března, další dva mají smlouvu na dobu určitou do konce května a srpna. Firma uvedla, že dluží Okresní správě sociálního zabezpečení 3,3 milionu, na mzdách dluží zaměstnancům 1,3 milionu korun, dalších 1,1 milionu představuje nesplacený úvěr a statisíce dluží i zdravotním pojišťovnám. U města Znojma má dluh 240.000 korun.

Podle insolvenčního návrhu má Znojemský městský pivovar hmotný majetek v hodnotě téměř 29 milionů korun. Naopak má v účetnictví pohledávku za městem Znojmem, po němž požaduje 21,8 milionu za zhodnocení areálu pivovaru.

V areálu se pivo vařilo od roku 1720, původně městský pivovar Znojmo prodalo v roce 1860 měšťanu Tomášovi Mauralovi, jehož rodina jej vlastnila až do roku 1921. Poté byl pivovar přejmenován a v roce 1948 znárodněn. Po privatizaci v roce 1992 získala pivovar značka Hostan, kterou později koupil koncern Heineken. Výrobu piva ze Znojma v roce 2005 přesunul do Brna, ve Znojmě zůstala pouze výroba sudových limonád. V roce 2009 ale i tato výroba skončila a areál byl nevyužitý až do roku 2015. Areál vlastní město, které jej od Heinekenu odkoupilo v roce 2010 za 26 milionů korun. Firma Znojemský městský pivovar měla budovy v nájmu od města na 30 let.

Znojemský městský pivovar, který po letech obnovil tradici vaření piva v tradičně vinařském městě, znovu čelí problémům. Podnik skončil v insolvenci a přiznává dluhy v řádu desítek milionů korun. Podle vedení za tím stojí podfinancování, sezonní provoz i spory s bývalým vedením radnice. To současné chce hlavně udržet areál pivovaru jako živý prostor.

Když v roce 2009 Znojemský městský pivovar zavřel, znamenalo to konec éry vaření piva, která trvala téměř tři staletí. O pár let později však přišel plán na obnovení tamní pivovarnické tradice a v roce 2015 mohli zájemci ochutnat první várku.

Areál prošel modernizací, vznikly nové restaurace a oblíbené byly také prohlídky. Tomu je však nyní opět konec. Podnik je v insolvenci, návrh na ni podalo samotné vedení. „Nejsme schopni hradit své závazky,“ odůvodňuje podání insolvenčního návrhu předseda představenstva a ředitel společnosti Miroslav Harašta.

Celkový objem dluhů se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun. Co bude s pivovarem dál, se zatím neví, v tuto chvíli krajský soud prověřuje veškeré podklady. „Možností je samozřejmě mnoho, ale nechceme o tom zatím spekulovat. Čekáme zejména na rozhodnutí, kdo se stane insolvenčním správcem, a toho pak chceme kontaktovat,“ přibližuje další kroky místostarosta Znojma Jakub Malačka (Naše Znojmo). Právě město totiž objekt vlastní, pivovar tam byl v nájmu.

Podle Harašty došlo k úpadku z několika důvodů. „Celý projekt byl od začátku podfinancovaný, očekávali jsme náklady o polovinu nižší, než ve skutečnosti byly. Zároveň jsme sezonní podnik, žili jsme převážně z toho, co jsme vydělali během léta. A v poslední řadě k tomu dopomohly spory s bývalým vedením města,“ konstatuje Harašta.

Neshody ohledně nájmu
Šlo o situaci, kdy radnice ve složení ANO, SPD a místního uskupení Znojmáci podala trestní oznámení na své předchůdce. Důvodem bylo, že v roce 2015 měli zvýhodnit Znojemský městský pivovar při pronájmu majetku, konkrétně prostor na Masarykově náměstí, kde až do konce loňského roku fungovala oblíbená HoZpoda. Nájemné o hodnotě necelých osmi tisíc korun měsíčně jim připadalo neuvážené a mělo radnici roky připravovat o miliony.

Podle Harašty toto sdělení poškodilo dobré jméno podniku a připravila je o řadu návštěvníků. Navíc jej považoval za pravdivé jen částečně.

„To podstatné nezaznělo. Pronajali jsme si prostor, který byl zdevastovaný, do něhož jsme museli nainvestovat přes čtyři miliony, z toho dva do majetku města, aby nám objekt vůbec zkolaudovali pro gastro provoz. Je zcela standardní, že se upravuje výše nájmu podle kvality prostor. Pokud se přenáší zátěž na nájemce, je zcela legitimní, že ten chce, aby se to promítlo v nájmu,“ bránil se tehdy.

Tuto situaci připomněla ve svém příspěvku na sociálních sítích zastupitelka Ivana Solařová (ANO), která tehdy zastávala pozici starostky. „Ještě nedávno nás pan Malačka s panem Haraštou veřejně obviňovali, že kvůli našemu vedení pivovar přišel o zákazníky. Dnes už víme, že v té době pivovar čelil ztrátám a účelově nezveřejňoval účetní závěrky. Jinými slovy, problémy měli už dávno, jen se je snažili držet pod pokličkou,“ říká Solařová.

Kromě toho dodává, že dnes chce pivovar po Znojmu 21 milionů korun. „Město ale není bankomat na krytí cizích podnikatelských ztrát,“ dodává.

To ale podle Malačky není pravda. „V tomto případě, a domnívám se, že záměrně, byla informace vytržena z insolvenčního návrhu o tom, že pivovar ve svém účetnictví eviduje technické zhodnocení budov v celkové výši asi 22 milionů korun,“ objasňuje Malačka.

Dodává, že nyní je na stávajících radních, aby udělali maximum pro udržení areálu pivovaru otevřeného pro veřejnost. Sídlí v něm třeba oblíbená enotéka. „Nechceme, aby tato situace vedla k jeho uzavření na dlouhé roky, jak tomu bylo dříve,“ doplňuje.

Znojemský městský pivovar je od začátku dubna v insolvenci. Insolvenční návrh na sebe podala samotná společnost, a to kvůli neschopnosti hradit své závazky. Celkový objem dluhů se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun. V tuto chvíli není jasné, zda krajský soud rozhodne o úpadku, nebo insolvenční návrh zamítne. Co naopak jisté je, že duchovní otec a hlavní postava dosavadní dvanáctileté historie Znojemského městského pivovar, předseda představenstva a ředitel firmy Miroslav Harašta, se v tomto projektu už neobjeví. I kdyby třeba mělo dojít k reorganizaci stávající firmy.

Jak vlastně vznikla myšlenka obnovit vaření piva ve Znojmě?
Myšlenka obnovy výroby piva vznikla v mé hlavě. Hlavní motivací bylo, že jedna z nejkrásnějších částí města Znojma, pivovar, byla uzavřena. Připravil jsem projekt na obnovu výroby piva s restaurací a podařilo se mi přesvědčit investory, aby do tohoto projektu šli. Město Znojmo s projektem souhlasilo s výhradou, že do něj nebude nijak investovat, a tak se i stalo. Zrekonstruovali jsme administrativní budovu na pivovar a následně i restauraci a podařilo se otevřít areál pivovaru veřejnosti.

Kdy jste začali cítit, že ekonomika projektu nebude jednoduchá?
Ekonomika projektu byla od začátku náročná, hlavním důvodem byly investice do rekonstrukce. Zrekonstruovat budovu v památkově chráněné oblasti s památkovou ochranou není opravdu jednoduché. Investice do rekonstrukce přesáhly 20 milionů korun a to bylo dvakrát více, než jsem předpokládal. Bohužel toto břemeno jsme museli před sebou tlačit.

Co vás na začátku nejvíce limitovalo?
Museli jsme se vypořádat s problémem, že kvůli uzavřené smlouvě města s předchozím majitelem areálu (koncern Heineken – pozn. red.) jsme nemohli po dobu pěti let od rekonstrukce prodávat v areálu jiné pivo, než to z produkce předchozího majitele. Z tohoto důvodu jsme museli přistoupit k nalezení náhradního místa pro vybudování naší provozovny. Rozhodli jsme se pro bývalou provozovnu Country, kterou jsme si pronajali se závazkem, že ji zrekonstruujeme. To nás stálo dalších 2,5 milionu nad plánovaný rozpočet.

Právě tento podnik jste vloni zavřeli jako první. Co bylo důvodem?
Investice do Country, následně přejmenovaném na HoZpoda, se nám vymstila ze všeho nejvíce. Právě v tomto případě jsme byli osočeni z okrádání města kvůli nízkému nájemnému. Tato kauza pivovar velmi zasáhla a způsobila obrovské poškození dobrého jména společnosti a následný pokles tržeb.

U mě osobně to způsobilo obrovské zklamání a demotivaci pro celý projekt. Zajímavé je to, že celou kauzu rozpoutala radní Růžena Šalomonová, jenž je bohužel i naší akcionářkou. Kvůli snaze tehdejšího vedení radnice, jehož byla součástí, najít jakoukoliv špínu na svoje politické konkurenty, tak naprosto šíleným způsobem poškodila naši společnost. Po této vykonstruované kauze jsem propadl pocitu totálního zmaru a nejistoty, že z osobních důvodů může nějaký politik na radnici zcela beztrestně a takto závažně poškodit soukromou společnost.

Kromě problému s HoZpodou byl jinak rozjezd pivovaru v pořádku?
Bohužel ne. Náročným obdobím pro Znojemské pivo bylo i to, že jsme se jako společnost museli vyrovnat s přístupem celní správy. Ta Znojemský městský pivovar, kvůli propojení přes mou osobu s Jarošovským pivovarem, považovala za takzvané propojené pivovary a Znojemský pivovar tak kvůli tomu musel doplatit zpětně spotřební daň v plné výši. Tedy ve stejné, jako platí velké pivovary. I následně jsme pak odváděli spotřební daň v plné výši, tedy bez nároku na slevu ze spotřební daně pro malé pivovary.

S touto situací jsme se nesmířili a rozhodli jsme se bojovat. Po dvou letech nám dal Nejvyšší soud za pravdu. Díky tomuto rozhodnutí došlo fakticky k odstranění rizika pro mnoho malých pivovarů, které jsou propojeny například odpovědnou osobou na živnostenském listu. Tato kauza nás ale rovněž stála nemálo finančních

Znojemský městský pivovar plánuje získat nový kapitál. Předseda představenstva Miroslav Harašta v dopise akcionářům připouští, že situace společnosti není jednoduchá. „Věřím, že toto těžké období se nám společně podaří překonat,“ uvedl. Podle něj by hospodářský výsledek pivovaru za rok 2025 mohl skončit ztrátou kolem tří milionů korun.

Společnost v posledních měsících zároveň uzavřela dvě své gastronomické provozovny. Na konci roku 2025 skončila restaurace HoZpoda na Masarykově náměstí. Letos v únoru pivovar oznámil také dočasné uzavření restaurace ReZtaurace v Hradní ulici. Podle vedení pivovaru má být v budoucnu otevřena pouze sezónně.


Roky ve ztrátě a bez závěrek
Znojemský městský pivovar navíc několik let nezveřejnil účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku. Poslední dostupná závěrka je za rok 2021. Ta ukazuje, že společnost měla kumulovanou ztrátu z minulých let ve výši téměř 58 milionů korun. Další ztrátu přes 3,8 milionu korun firma vykázala i v samotném roce 2021. Ztrátu tehdy vyrovnávaly kapitálové vklady akcionářů.

Podle rozvahy měla společnost v té době závazky přesahující 45 milionů korun. Aktuální stav...

Dočasně se rozhodli zavřít provozovatelé ReZtauraci, která sídlí v areálu Znojemského městského pivovaru. Důvodem jsou nízké tržby. Otevřít mají v plánu s příchodem hlavní turistické sezony.
ReZtaurace, který byla vítaným cílem návštěvníků, kteří mířili například k rotundě svaté Kateřiny, nebo na procházku starým městem ve Znojmě, nechá na nějaký čas dveře zavřené.

„Říká se nám to velmi těžko, ale rozhodli jsme se ReZtauraci na nějaký čas uzavřít. Poslední měsíce pro nás byly ekonomicky velmi náročné. I když vaření a péči o hosty milujeme, aktuální návštěvnost a tržby nám bohužel neumožňují udržet provoz v takové kvalitě, jakou chceme a jakou si návštěvníci zaslouží,“ sdělili zástupci podniku na sociálních sítích.

Jak doplnili, bylo to těžké rozhodnutí, ale věří, že pauza jim pomůže se připravit na novou sezonu. Bližší termín zatím nesdělili s tím, že své příznivce budou o všem informovat.

ReZtaurace je značková restaurace Znojemského městského pivovaru a hosté tam mířili nejen za pivem, ale i za tradiční českou gastronomií. Před koncem roku zavřela také HoZpoda, kterou pivovar provozoval v ulici U Brány. Tam se jedná o uzavřené definitivní.

„Po téměř deseti letech jsme se definitivně rozhodli provozovnu HoZpoda uzavřít. Jedná se pro nás o velmi těžké rozhodnutí, HoZpoda s námi byla od roku 2016. Pomáhala nám prezentovat značku Znojemského piva, když jsme ještě nemohli mít v pivovaru vlastní restauraci,“ připomněl v prosinci ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Čekání na sezonu není pro podniky ve Znojmě nic výjimečného. Některé z důvodu nižšího počtu hostů například upravují provozní dobu. Na příliv turistů čekají i obchodníci. Opakovaně, již několik let po sobě zavírá na začátku ledna prodejna s oblečením na Masarykově náměstí. Znovu otevře na jaře.

Další zavřené podniky
Loni na podzim zavřela restaurace u Dvou volů ve Znojmě, důvodem byly mimo jiné nízké tržby. Skončila i nádražní hospoda známá ve Znojmě jako Dvojka. Provozovatel přesunul své podnikání do Přímětic. V září 2022 se štamgasti rozloučili s Clubem ve znojemské Rooseveltově ulici.

Po deseti letech se rozhodl Znojemský městský pivovar zavřít HoZpodu. Důvody jsou ekonomické. Naposledy bude otevřeno v neděli 21. prosince. ReZtaurace v pivovaru pokračuje dál.

Už jen posledních pár dnů mají hosté příležitost k návštěvě HoZpody ve Znojmě. Ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta oznámil na sociálních sítích uzavření podniku. „Po téměř deseti letech jsme se definitivně rozhodli provozovnu HoZpoda uzavřít. Jedná se pro nás o velmi těžké rozhodnutí, HoZpoda s námi byla od roku 2016. Pomáhala nám prezentovat značku Znojemského piva, když jsme ještě nemohli mít v pivovaru vlastní restauraci,“ připomněl Harašta.

Jak dodal, s věrnými zákazníky překlenuli covid a další nepříznivé trendy v gastronomii, nedostatek personálu a mnoho dalších provozních komplikací. „Za to vše bych velmi rád poděkoval všem zaměstnancům současným i bývalým, kteří se spolupodíleli na HoZpodě. Největší poděkování náleží zákazníkům, kteří nás svými návštěvami v naší cestě podporovali,“ vzkázal ředitel.

Jak upozornil, velkým zásahem pro provozovnu HoZpoda bylo lživé obvinění spočívající v tom, že společnost Znojemský městský pivovar platí v městské provozovně neúměrně nízké nájemné. „Lidé, které tuto nepravdu šířili a podávali trestní oznámení na všechny strany, zapomněli informovat, že kromě nižšího nájemného jsme museli investovat jednotky milionů korun do majetku města, aby provozovna HoZpoda mohla vůbec vzniknout. Investice byla součástí dohody o nájemném. Bohužel tato politická taškařice zásadně poškodila HoZpodu a znamenala velký úbytek hostů,“ poukázal Miroslav Harašta.

Letos se pokusili provozovatelé podnik znovu nastartovat díky novému kuchaři, rekonstrukci interiéru a výměnou markýz. „Bohužel to nestačilo a HoZpodu z ekonomických důvodů uzavíráme. S ještě větší vervou se zaměříme na naše zbývající provozovny a především na ReZtauraci, kde hosty rádi přivítáme,“ zakončil šéf pivovaru s tím, že HoZpoda bude naposledy otevřená v neděli 21. prosince.

Uzavřít HoZpodu plánoval Miroslav Harašta v září 2024 v reakci na podané trestní oznámení, po změně ve vedení města stáhl výpověď z nájmu a podnik i hosté dostali ještě rok. Zrušený a odvezený je stánek na Horním náměstí, který pivovar také provozoval. Trestní oznámení policie odložila. Vyšetřování potvrdilo, že nájemné byla stanovena za cenu obvyklou a městu Znojmu nevznikla žádná škoda.

Další zavřené podniky
K poslednímu říjnu zavřela restaurace u Dvou volů ve Znojmě, důvodem byly mimo jiné nízké tržby. Letos v zimě oznámila konec nádražní hospoda známá ve Znojmě jako Dvojka. Provozovatel přesunul své podnikání do Přímětic. V září 2022 se štamgasti rozloučili s Clubem ve znojemské Rooseveltově ulici.

HoZpoda ve Znojmě oproti původním předpokladům nezavře. Zákazníci se tak mohou těšit na znojemské pivo a jídlo i nadále. Ředitel Znojemského městského pivovaru, který podnik provozuje v prostorách pronajatých od města, stáhl svou výpověď. Naproti tomu stánek na Horním náměstí ukončí provoz ke konci září.

O záměru ukončit provoz HoZpody Deník informoval zhruba před dvěma měsíci. Důvody byly převážně ekonomické, ale ředitel pivovaru Miroslav Harašta se cítil i poškozený trestním oznámením, které podalo město loni na podzim. Společnost Znojemský městský pivovar si totiž v roce 2015 pronajala nebytové prostory na ulici U Brány a podle minulého vedení radnice platí za pronájem těchto prostor velmi nízký nájem. Měla údajně poškodit Znojmo na ušlém nájemném částkou přesahující pět milionů korun.

S novým vedením Znojma našel ředitel pivovaru podle svého vyjádření společnou řeč a výpověď nájmu na HoZpodu stáhl. „Slyšeli jsme reakce, že je škoda, aby takový prostor v centru zůstal prázdný. Vidím nyní optimističtěji vyhlídky na fungování města, proto jsem se rozhodl s HoZpodou pokračovat,“ vysvětlil Harašta.