Novinky a zajímavosti ze světa piva

Restaurace Malý Janek v Jincích, která se objevila v pořadu Ano, šéfe!, je na tom po získání hvězdy ještě hůř než se zdálo. Po sociálních sítích koluje video přímo z kuchyně, kde si maskot pivovaru - malý jezevčík, pochutnává na syrovém mase. Není divu, že to pobouřilo mnohé zákazníky.

Od té doby, co se restaurace Malý Janek objevila v pořadu Ano, šéfe! řeší jednu nepříjemnost za druhou. Nejenže po získání hvězdy od Zdeňka Pohlreicha pivovar neprosperuje, ale nyní se objevilo video, které pobouřilo mnohé zákazníky.

Restaurace bojuje s problémy
Bývalý poslanec a někdejší člen ODS Jiří Janeček si restauraci otevřel před covidem. Gastronomii chtěl, jakožto vyučený sládek, spojit s výborným pivem. Jenže zatímco oblíbenému nápoji Čechů se dařilo, kuchyně zaostávala. „Před covidem bylo všechno úplně super. My jsme byli poměrně velká firma. Měli jsme restaurace, hotely. Po covidu je to prostě každodenní boj,“ pronesl Janeček pro eXtra.cz.

I když se mu podařilo získat vysněnou hvězdu od profesionálního Zdeňka Pohlreicha, v současné době se na restauraci objevují všelijaké recenze. Dokonce se změnil i personál. Z kuchyně odešel bývalý voják Zdeněk a z baru zmizel i Janečkův syn, který tam brigádně vypomáhal přes prázdniny. Osud pivovaru je tak ve hvězdách.

Benešov se už tento víkend na tři dny promění v malé Bavorsko. Od 18. do 20. září se v HAPPY café uskuteční první Benešovský Oktoberfest, který nabídne pivo, tradiční bavorské speciality a atmosféru inspirovanou známými mnichovskými slavnostmi.

Na čepu nebude chybět pivo Ferdinand ani speciální pšeničné pivo v bavorském stylu. Milovníci dobrého jídla se mohou těšit například na bavorská medová žebra, marinované ovarové koleno, lahůdkovou sekanou a další speciality z grilu.

„Chtěli jsme do Benešova přivézt trochu bavorské atmosféry a nabídnout lidem něco, co si běžně musí jet užít jinam. Zveme všechny, kteří mají rádi dobré pivo, jídlo a příjemnou společnost, aby se přišli podívat,“ říká Jiří Stibůrek, předseda představenstva.

Podle organizátorů má být Oktoberfest především příležitostí k setkání a posezení s přáteli. „Budeme rádi, když si lidé akci užijí, ochutnají něco z bavorské kuchyně a třeba z ní uděláme v Benešově tradici i pro další roky,“ dodává Stibůrek.

Desítky různých pivních stylů mohli v sobotu ochutnat návštěvníci festivalu Nachmelené mlýn, který se konal v Pardubicích. A mnohé pivovary ukázali, že s tímto tradičním českým nápojem umí moderně pohrát. K vidění i ochutnání, tak byla i piva různých barev. Kromě klasického černého taky třeba červená, oranžová nebo tyrkysová.

Doba, kdy lidé vyhledávali výhradně klasické ležáky, už definitivně pominula. Důkazem jsou pivní festivaly, který získávají na popularitě a jejich návštěvníci milují i jiné styly a druhy piv. Potvrdila to i akce v unikátních pardubických Automatických mlýnech.

Zprávy
arrow_left
arrow_right
Pardubicko
Komunální volby
Z okolí a kraje
Krimi
Nehody
Volný čas
Smutná zpráva z fotbalu: Ve věku 64 let zemřel legendární brankář Luděk Mikloško
close
arrow_left
arrow_right
Komunální volby 2026
Volby 2026: Prohlédněte si seznamy všech kandidátů
Starosto, vyřeš to!
Starosto, vyřeš to! Vyberte největší ostudu svého okresu
Je tu nový školní rok. A s ním očekávané prázdniny. Podívejte se v článku na přehled prázdnin v letošním školním roce.
Školní prázdniny 2026/2027: Přehled, kdy mají žáci volno
Podcast Vládci fotbalu 640x360
Vládci fotbalu: Podcast se vzácnými hosty o zákulisí fotbalu
Andrej Babiš poskytl rozhovor Deníku.
Vláda Andreje Babiše: Novinky, aktuality, kauzy
Válka na Ukrajině - Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Nejnovější zprávy
home
arrow_right
Zprávy
arrow_right
Pardubicko
Černou, oranžovou i tyrkysovou. I takové barvy měla piva na Nachmelených mlýnech
Jiří Tůma
Jiří Tůma
webeditor
Téma
Zprávy - Seznam - Pardubický kraj
Pardubicko
Dnes v 7:00
•
gallery
14
Přehrát
% buffered
00:00
00:00
Zapnout zvuk
Celá obrazovka
Přehrát
Reklama: 0:01
Jiří Tůma / Deník | Nachmelené mlýny v Pardubicích.
gallery
14fotografií
Nachmelené v Pardubicích.
Nachmelené v Pardubicích.
Nachmelené v Pardubicích.
Nachmelené v Pardubicích.
google
Chcete upřednostnit v Google naše články?
Sledovat
Upřednostnit

/FOTO, VIDEO/ Desítky různých pivních stylů mohli v sobotu ochutnat návštěvníci festivalu Nachmelené mlýn, který se konal v Pardubicích. A mnohé pivovary ukázali, že s tímto tradičním českým nápojem umí moderně pohrát. K vidění i ochutnání, tak byla i piva různých barev. Kromě klasického černého taky třeba červená, oranžová nebo tyrkysová.

Doba, kdy lidé vyhledávali výhradně klasické ležáky, už definitivně pominula. Důkazem jsou pivní festivaly, který získávají na popularitě a jejich návštěvníci milují i jiné styly a druhy piv. Potvrdila to i akce v unikátních pardubických Automatických mlýnech.

Ty se v sobotu přejmenovaly na Nachmelené mlýny a obsadily je vesměs malé pivovary, které ukázaly, jak široká je pivní paleta. Ta nabízí piva různých stylů a chutí (včetně třeba s chilli), ale také barev.

Piva typu sour totiž mají často barvu po přidaném ovoci. Takže ananas nebo maracuja dodávají žlutou a lesní ovoce červenou. V případě milkshake, kam tradičně patří i laktóza, se pak s barvami dá hrát ještě výrazněji. A tak mohli lidé v Pardubicích ochutnat i pivo tyrkysové barvy, kterou mu dodal likér curacao.

Ještě před pár lety by se možná těžko hledal typičtější český nápoj než pivo. Jenže časy se mění. Tuzemská spotřeba loni spadla na historické minimum a méně piva se zároveň podařilo vyvézt do zahraničí. Celková produkce českých pivovarů tak meziročně klesla o 4,3 procenta. Neznamená to ale, že by Češi na pivo úplně zanevřeli. Spíš si vybírají, kdy si ho dají, a stále více řeší jeho druh i kvalitu.

Každý Čech vypil o osm piv méně
V roce 2025 se v Česku spotřebovalo v průměru 121 litrů piva na osobu. Meziročně jde o pokles o 3,2 procenta a zároveň o nejnižší hodnotu v historii. V přepočtu to znamená zhruba osm půllitrů méně na každého obyvatele než o rok dříve. Tuzemské pivovary přitom loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, tedy o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024.

„Sledujeme především dlouhodobou proměnu životního stylu a spotřebitelských návyků. Češi obecně konzumují méně alkoholu a více se prosazuje střídmost. Do rozhodování lidí samozřejmě vstupuje také ekonomická situace a způsob, jakým tráví volný čas, ale nejde podle nás o krátkodobý výkyv. Je to širší společenský trend, který se projevuje i v dalších evropských zemích s tradičně silnou pivní kulturou,“ řekl pro Kupi Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Podle něj nejde o náhlý propad, který by se dal vysvětlit jedním slabším rokem. Za poklesem vidí především změnu životního stylu a spotřebitelských návyků. Podobný vývoj navíc není pouze českou záležitostí. Méně piva se pije také v dalších evropských zemích, kde má jeho konzumace dlouhou tradici.

Z hospody se pivo stěhuje domů
Proměnu návyků ukazuje také místo, kde Češi pivo nejčastěji konzumují. V restauracích a hospodách se loni vypilo jen 28 procent piva určeného pro tuzemskou spotřebu. Podíl gastronomie se tak meziročně snížil o jeden procentní bod.

Pro hospody přitom nejde o příliš dobrou zprávu. Pivo je pro řadu podniků důležitou součástí tržeb a jeho nižší spotřeba se přidává k dalším rostoucím provozním nákladům. Část zákazníků si navíc může dát pivo doma levněji, případně si vybrat z výrazně širší nabídky v obchodě.

Právě samotný způsob konzumace se ale podle Slunečka mění spolu s tím, co od piva lidé očekávají. Už nejde tolik o množství jako dřív. „Pivo se stále více stává především příležitostnou součástí společenského života a gastronomie. Lidé se více zajímají o kvalitu, rozmanitost nabídky a celkový zážitek spojený s konzumací piva. Vedle tradičního piva tak roste zájem o nealkoholická piva, speciály a prémiovější druhy nebo nové pivní styly,“ sdělil pro Kupi.

Nealkoholické pivo jde proti proudu
Jedna pivní kategorie se přitom z celkového poklesu vymyká. Výroba nealkoholického piva loni vzrostla o 4 procenta na 1,68 milionu hektolitrů. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba více než zdvojnásobila.

Důvod je poměrně snadno pochopitelný. Člověk si může dát pivo při obědě, před cestou autem, během sportu nebo ve chvíli, kdy se alkoholu zkrátka chce vyhnout. Chuť a společenský rituál přitom zůstávají.

„Nealkoholické pivo je přitom dlouhodobě rostoucím segmentem. Jeho výhodou je, že umožňuje zachovat chuťový a společenský aspekt piva i v situacích, kdy člověk alkohol nechce nebo nemůže konzumovat,“ vysvětluje Tomáš Slunečko.

Vedle nealka se daří také ležákům. Ty už tvoří 59 procent celkové spotřeby, zatímco podíl výčepních piv dál klesá. Mírně rostou rovněž pivní speciály, jejichž podíl se dostal na 5,4 procenta.

České pivo se méně pije i za hranicemi
Problém nekončí na českém trhu. Vývoz piva se totiž loni snížil o 8,2 procenta. Přitom právě rok 2024 byl z pohledu exportu mimořádně silný a českým pivovarům se podařilo vyvézt rekordní množství piva. Export přitom stále představuje více než čtvrtinu celkové produkce.

Českým pivovarům nepomáhá ani situace na důležitých zahraničních trzích. Pokud si lidé dávají méně piva například na Slovensku nebo v Německu, logicky se to promítne také do poptávky po českém pivu.

„Jde o dlouhodobý trend, který sledují pivovarské svazy napříč evropskými zeměmi se silnou pivní tradicí. Neočekáváme proto návrat ke spotřebě, na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. To ale neznamená, že by pivo ztrácelo své místo v české společnosti,“ podotýká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivovary se proto snaží na novou situaci reagovat. Rozšiřují nabídku o různé druhy piv, pracují s prémiovějšími produkty a hledají nové způsoby, jak oslovit zákazníky, kteří už nechtějí pít tolik jako dřív.

„Pivovary na změnu spotřebitelských návyků reagují rozšiřováním sortimentu, důrazem na kvalitu a nové pivní kategorie i přizpůsobováním nabídky aktuálním potřebám spotřebitelů. Česká pivní kultura se podle nás spíše proměňuje, než aby mizela,“ uzavírá Tomáš Slunečko.

Broumy na Křivoklátsku znovu ožijí pivní slavností, kterou Pivovar Matuška s nadsázkou staví proti mnichovskému Oktoberfestu. Třetí ročník Broumyfestu nabídne pivo z dřevěných sudů, občerstvení z mladého býčka, živou hudbu a neformální vesnickou atmosféru.

Pivovar Matuška je řemeslný minipivovar, který založil sládek Martin Matuška v roce 2009 v obci Broumy, a dnes v jeho čele stojí Martinův syn Adam Matuška. Pivovar od začátku propojuje tradici a úctu k řemeslu s moderními pivovarnickými postupy a originálními příchutěmi. Pivovar má na kontě celou řadu ocenění z Česka i zahraničí. Nejnověji například tři medaile z nejprestižnější světové soutěže World Beer Cup, kde získalo pivo Broumy v roce 2025 zlatou medaili v kategorii Kellerbier – sklepní pivo, a v roce 2026 zde stříbrně bodovaly Desítka v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a Dvanáctka v Czech-Style Pale Lager. V roce 2026 se Pivovar Matuška umístil jako nejlepší český pivovar v mezinárodním žebříčku TasteAtlas.

Každý ročník Broumyfestu ozvláštňuje tematické občerstvení pod taktovkou kreativního šéfkuchaře Michala Pravdy. Loni se porcoval tuňák, letos se budou servírovat pochoutky z mladého býčka. Jídlo bude servírované tak, aby co nejvíc vynikla chuť masa a zároveň se maximálně využily všechny části, včetně těch méně tradičních.

„Na rožni se bude točit šedesátikilová kýta, na grilu se budou připravovat steaky, hovězí vnitřnosti a telecí játra a srdce. Na místě budou i teplé a studené hotovky jako guláš na pivu, silný hovězí vývar s hovězím masem, tatarák, carpaccio a tlačenka z telecí hlavy a nohou,” představuje menu kreativní šéfkuchař Michal Pravda.

Stejně jako na Oktoberfestu se bude pivo nalévat nikoliv do půllitrů, ale rovnou do tupláků. „Na čepu budou klasiky Pivovaru Matuška – Desítka a Dvanáctka a k tomu Wet Hop, světlý ležák z čerstvého chmele, a Svatováclavské, ležák, který vaříme pravidelně na konec září na Svatého Václava, patrona českého piva,” láká ředitel pivovaru Matěj Šůcha.

Na nádvoří pivovaru budou tři stany, ve kterých zahraje živá kapela, harmonikář a DJ. „Na relativně malém prostoru rodinného minipivovaru se budeme letos už potřetí snažit vytvořit tu pravou oktoberfestovou atmosféru. Tři druhy muziky, čtyři druhy našich ležáků, které budeme čepovat rovnou do tupláků, a spousta skvělého jídla. V Pivovaru Matuška pořádáme akce vícekrát do roka, ale Broumyfest mám díky jeho super atmosféře nejradši,” zakončuje Matěj Šůcha.

Kam na výlet, když už letní turistická sezona pomalu končí? Jednou z možností je vyrazit za pivem. Jižní Čechy nabízejí hned sedm pivních tras, které vedou za známými pivovary i menšími rodinnými podniky. Výlet lze přitom spojit s návštěvou památek, historických měst nebo podzimní procházkou krajinou.

Pivo má na jihu dlouhou tradici. Nejde přitom jen o samotné vaření. K pivní kultuře patří hospody, místní gastronomie, společenský život a tradiční setkávání lidí.

O významu této tradice svědčí i zápis jihočeské pivní kultury na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. Od května 2023 je takzvané „setkání u piva“ oficiálně uznávaným jevem lidové komunitní a společenské zvyklosti v kraji.

Novinky: Habakuk a Jindra
Za pivem se mohou lidé vydat prakticky do všech částí jižních Čech. Každá ze sedmi tras nabízí trochu jiný výlet.

Na Budějovicku lze vedle velkých a známých pivovarů objevit řadu minipivovarů. Na Šumavě zase není problém spojit návštěvu pivovaru s pěším výletem a podzimní procházkou.

Zajímavou motivaci nabízí také Toulava. Kdo během svého putování ochutná alespoň sedm různých místních piv, může získat speciální toulavský půllitr.

Pivní zastávky čekají také na Písecku, Českokrumlovsku, Novohradsku nebo v okolí Třeboně a České Kanady. Mezi novější jihočeské minipivovary patří například Pivovar Habakuk na Novohradsku nebo Pivovar Jindra v Jindřichově Hradci.

Někde se podíváte i pod pokličku
Návštěva pivovaru nemusí skončit pouze u ochutnávky. Některé podniky umožňují zájemcům nahlédnout přímo do výroby, absolvovat prohlídku nebo se dozvědět více o tom, jak pivo vzniká.

Právě menší pivovary mohou být zajímavým cílem pro výletníky, kteří chtějí poznat jižní Čechy trochu jinak. Často totiž leží mimo hlavní turistické trasy a jejich návštěva může být důvodem, proč zamířit i do míst, která by jinak člověk při plánování výletu minul.

Pomoci s plánováním může mapa jihočeských pivovarů a minipivovarů, kterou připravila Jihočeská centrála cestovního ruchu. Lze si ji stáhnout, vytisknout a vzít s sebou na cestu. K dispozici je také v turistických informačních centrech.

Podzim pivním výletům přeje
Pivní trasu lze navíc snadno spojit s dalšími aktivitami. Dopoledne může patřit procházce, odpoledne návštěvě památky a večer třeba posezení v místním pivovaru nebo hospodě.

Pivní kultura tak podle Jihočeské centrály cestovního ruchu není jen otázkou samotného nápoje. Je spojená s řemeslem, gastronomií, místními tradicemi i společenským životem.

Umění všechno okecat a vymyslet milion důvodů, proč se něco neudělalo, nefunguje nebo nejde, na tom ještě prosperující podnik nikdo nepostavil. Zdeněk Pohlreich to dobře ví, proto je na veškeré výmluvy v tomto směru dost alergický. Není tedy divu, že to při jeho setkání s Jiřím Janečkem, bývalým politikem ODS, o sebe nejprve dost kříslo.

Potkali se v Janečkově restauraci s pivovarem Malý Janek ve středočeských Jincích. Že tento podnik volá o pomoc, je šéfovi jasné na první pohled – bezútěšná je totiž tato hospoda už od pohledu. Lákat na neomezenou konzumaci piva za 490 Kč a umolousané cedule, to o prosperitě a jasném směřování podniku moc nesvědčí.

Příběh, jak si Jiří Janeček těsně před covidem pořídil k pronajatým restauračním a hotelovým podnikům v Praze ještě vysokou půjčku na pivovar v Jincích – tzv. pro radost, dokáže šéf ještě vyslechnout s určitým pochopením. Stejným marasmem si za covidu prošly všechny restaurace – ty šéfovy ovšem na rozdíl od těch Janečkových v Praze prosperují dodnes. Takže veškerá omáčka okolo jsou pro Zdeňka Pohlreicha jen výmluvy profesionálního žvanila. Víc ho zajímá kuchyně.

Začne samozřejmě od jídelního lístku, který spíš připomíná excelové tabulky křížené s domácím albem majitelova jezevčíka Broka, který roluje po lokále mezi hosty. „Z jídelníčku na tebe skáče tisíc údajů a k tomu tady chodí jezevčík. Ustrnuli tu před těmi šesti lety. Působí to chaoticky, když si ale dáš za 490 korun neomezeně chlastu, je ti to asi jedno,“ ventiluje své pocity z pozice hosta Pohlreich.

Kuchař Zdeněk je pro změnu plukovník ve výslužbě, hobby kuchař jako vyšitý – jeho pivovarský guláš prý chutnal tak, že něco podobného šéf jedl naposledy na vojně. „V salátu hodně dresinku, výpečky ve vodě, je to takové neprofesionální – navíc frajerovi zamkli sůl,“ konstatuje suše. Jeho hodnocení se sice osazenstvu kuchyně nelíbí, ale rádi si nechají poradit.

Už proto, že šéfův zátěžový test je pořádně vyškolí a nechá je podusit ve vlastní šťávě. Nestíhají, drtí je milion různých objednávek z chaotického jídeláku, špatné vybavení kuchyně i žoviální chování majitele, který se tváří, že je vše v nejlepším pořádku. A jídlo navíc spoustě lidí nechutná. „Praha je zhruba ve stejném stavu jako vaše kuchyně,“ sdělí zadluženému majiteli, který se soustředí hlavně na pivovar, ale kuchyně mu uniká.

Přitom má za barem vlastního syna, který se stará i o provoz ubytování, takže zastání má. Personál se přimlouvá, aby se tatík věnoval pivovaru, kde působí jako sládek, a restaurační provoz nechal na synovi. Je otázka, zda se Tomáš moc nepotatil a nepůjdou mu víc výmluvy, proč něco nejde.

Pivovar potřebuje dobrou baštu k pivu
Kdo je každopádně nadšený z toho, že obávaný šéf navlékl kuchařský rondon, je Zdeněk s kolegyní Kateřinou z kuchyně. A když ochutnají Pohlreichovy pivovarské lahůdky – respektive jídla hodící se k pivu – úplně roztají. Čichli si konečně alespoň trochu k tomu, že i za méně dřiny lze s kvalitními surovinami v kuchyni dosáhnout něčeho dokonalého, když člověk ví jak. A jako správní dříči si to vezmou za své.

„I kdybys viděl sto dílů šéfa, nikdy tě to nepřipraví na to, co tě čeká,“ myslí si Pohlreich – a má bezpochyby pravdu. I jmenovec Zdeněk měl Ano, šéfe! nakoukané, a přesto vařil jako hobík. A stejně tak pro šéfa byla i tato štace kousek od Prahy další naprosto unikátní zkušeností.

Jiří Janeček, provozní pivovaru a restaurace Malý Janek to ze svého pohledu shrnul takto: „Návštěva Zdeňka Pohlreicha nám dala nový pohled na provozování restaurace. Máme nové zákazníky, což je fajn, protože chodí za jídlem. Naše produkce byla zaměřena na pivo, ale jídlo je stejně důležité. Takže mu věnujeme stejnou pozornost.“

A když se po čase do Malého Janka vrátil Zdeněk Pohlreich, aby nabídku kuchyně opět zcenzuroval, neudržel se. Ti pracanti v kuchyni si podle něj hvězdu zaslouží. Tak ji dostali. Ostatní už je na nich a provozovateli – jen čas ukáže, zda tu společnou zkušenost dokážou zužitkovat a Malého Janka to posune dál od kolapsu. Aktuálně tu na čepu nabízejí deset druhů piva i již zmíněnou neomezenou konzumaci piv s ubytováním a se snídaní – pro jednoho za 1290, pro dva lidi za 1980 Kč. A docela zajímavé denní menu inspirované šéfem. Kostky jsou vrženy.

Tři roky po startu projektu je historický komplex připraven stát se novým společenským centrem města. Jindřichův Hradec získal mnohem víc než pivovar s restaurací. Ty návštěvníky potěšily už v létě, nyní město otevírá především společenské centrum s víceúčelovým sálem a velkorysým zázemím. Po slavnostním zahájení už v neděli uvítá první hosty na koncertu cyklu Hradecká Nokturna.

Projekt pojmenovaný Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže je jedním z největších novodobých investičních počinů v Jindřichově Hradci. Komplex o užitné ploše přes pět tisíc metrů čtverečních přišel na úctyhodnou částku. Jen stavební práce vyšly na 522 milionů korun bez DPH a ostatní náklady včetně interiéru na dalších více než 30 milionů. Do vybavení pivovaru pak investoval jeho nájemce a provozovatel společnost Kapitán Jih dalších 80 milionů. Představu o rozsahu stavby dokumentuje i fakt, že dodavatel stavby, sdružení Archeon-Auböck spolupracovalo s šedesáti subdodavateli.

Kámen, kov a dřevo
„Co se týká financování, povedlo se nám ale úspěšně oslovit hned dvě ministerstva zároveň, což je u podobných projektů unikátní,“ dodává k číslům starosta Michal Kozár. Ministerstvo pro místní rozvoj přispělo sumou ve výši 166 milionů a Ministerstvo průmyslu a obchodu 62 miliony. Značná část dotací byla přitom podmíněna dosažením úsporných energetických parametrů. „Dosáhli jsme energetické třídy B, což je u takto staré památky mimořádně vysoko,“ podotýká starosta.

Standardy šetrné k životnímu prostředí se dotkly i materiálů. Objektu vládnou na každém kroku kámen, kov a dřevo – ale například dřevo muselo pocházet z udržitelného lesa a zpracovat ho směla jen udržitelná pila. Vzhledem k podmínkách financování navíc vládl projektu spěch. Jak říká architekt Petr Řehořka z Atelieru 66, který je pod celkem podepsaný, „rekonstrukce a revitalizace probíhaly v doslova brutální časové tísni“.

Zázrak na Nežárce
Nejnovější kapitola historie panského pivovaru vystavěného v letech 1580 až 1582 Adamem II. z Hradce se de facto začala psát v září 2011. Trojice kluků si tehdy v notně zchátralém objektu zřídila bunkr, rozdělali a špatně uhasili oheň, a požárem se uzavřela více než čtyřsetletá etapa existence památky. Pivo se tam ovšem nevařilo už od roku 1967. V roce 2016 získalo ruinu město, ale k záchraně bylo stále daleko. „V roce 2020 řešila předchozí rada alespoň opravu skeletu, ale pro rozsáhlejší projekt se nepodařilo získat dotační tituly,“ shrnuje starosta Kozár. „Střecha už byla nefunkční a ze zdiva začínaly vyrůstat stromky.“

Na bod obratu vzpomíná architekt Petr Řehořka: „Bylo to 26. června 2023. Pracoval jsem v Brně a zavolal mi starosta Kozár, jestli mohu okamžitě přijet do Hradce, protože sehnal pytel peněz na obnovu pivovaru. Háček je, že stavební povolení musí být hotové do srpna. Původně jsem předpokládal, že má na mysli srpen 2024, a říkal jsem si, že čtrnáct měsíců je velmi krátký termín. Michal Kozár ale mínil srpen 2023. Zpátky do Brna jsem odjížděl se smlouvou, kde jsem se zavázal získat stavební povolení už za necelé dva měsíce.“

Dnes si architekt pochvaluje spolupráci všech úřadů, firem, organizací i konkrétních lidí. Stavební povolení vydal úřad 17. srpna 2023. „Říkám tomu zázrak na Nežárce. Lidi se dokázali spojit a nadchnout,“ říká architekt. Akce pak v divokém tempu přinášela jeden nečekaný zvrat za druhým. „Kam kluci kopli, tam se našlo překvapení,“ poznamenává Petr Řehořka.

Nečekané objevy
Po ruce byla starší dokumentace, ale aktéři začali rychle zjišťovat, co všechno se zatím nenašlo. „Věděli jsme, že tady někde jsou schody, po kterých chodil z bytu do pivovaru mladý Bedřich Smetana,“ popisuje Michal Kozár. Smetanův otec si pivovar pronajímal ve třicátých letech devatenáctého století. „Schody byly ale schované za jednou ze starých zdí a objevili jsme je až po jejím zbourání. Jindy jsme narazili na nezdokumentovaný prostor tesaný do skály, což by bylo fajn, kdyby na něm nestál padesátitunový jeřáb…“

Nakonec se našly i základy původního pivovaru, což značně pozměnilo plány. „Jde o jeden z nejzajímavějších nálezů týkajících se historických varen v českých zemích,“ komentoval objev Milan Starec z Národního muzea pivovarnictví. V jednom z prostorů, kde se uvažovalo o zřízení expozice autoveteránů, zůstanou proto k prohlídce staletá topeniště varných pánví, kouřovody nebo původní odvodňovací kanály, dokument pivovarnictví zašlých časů.

Co město získává
„Samotný pivovar nepředstavuje ani polovinu celého projektu,“ říká starosta Michal Kozár (ANO). Nejvíce pozornosti aktuálně poutá víceúčelový společenský sál s kapacitou až 384 míst, který ohromuje výškou i konstrukcí. Na míru navržené lustry z nichž každý váží 250 kilogramů, umocňují pocit vzdušného chrámu. Jejich autorka a tvůrkyně interiéru Simona Avratová podotýká: „V objektu je celkem 750 světel. Všechny materiály jsou poctivé, používáme jen minimum plastu. Barevné omítky nejsou natřené, ale probarvené a v celém objektu najdete dřevěné, kamenné a cihlové podlahy.“ Architekt Petr Řehořka dodává: „Ze starého kabátku občas vykoukne drzé oko.“ Podle něj současná podoba maximálně odráží původní materiály. Uprostřed toho se nalézají moderní technologie, výsledkem je pocit neokázalého luxusu.

Bezbariérově přístupný sál, k němuž náleží rozlehlé foyer a zázemí pro diváky i účinkující, je v prvních dnech po otevření uspořádán jako divadelní včetně elevace, jak ale poznamenává starosta Kozár za dva dny může být teoreticky prázdný a uvítat například tanečníky na plesovém parketu. Technické vybavení umožňuje integrované nahrávání nebo přenosy akcí.

Největším problémem pro architekty byla zejména v prostorách s historickými klenbami akustika. Potvrzuje to další z tvůrců, architekt podepsaný pod restaurací Smetana přiléhající k pivovarskému provozu Jan Klaška. „Museli jsme volit měkké materiály, očalouněný je dokonce i centrální bar. Ale jak jsme už přes léto vyzkoušeli, konverzace u piva a jídla je nakonec zcela bez problémů.“ S akustikou se projektanti potýkali i ve velkém sále, testovala se i při zaplnění figuranty.

Kolik zvládne pivovar
Historický pivovar býval velkopodnik. Koncem 18. století se pyšnil druhým největším výstavem z českých vrchnostenských pivovarů, více vařili jen v Českém Krumlově. Nový pivovar Jindra si chce zakládat spíše na kvalitě a stylu, pivo začal vařit v červnu a zvolna zvedá produkci. Od otevření jde o 400 hektolitrů, letos se hodlá dostat na tři tisíce hektolitrů a potom k plnému výkonu 9 tisíc hektolitrů za rok. Právě v těchto dnech zahajuje prodej piva v plechovkách a brzy nasadí novinku, poprvé vařené svrchně kvašené APA. Mimochodem, z varny za velkoplošným oknem je perfektní výhled na charakteristikou kostelní věž a z té zase přímo do varny.

Kromě již otevřené restaurace Smetana o kapacitě 130 míst a 70 míst na zahrádce budou součástí objektu prostory pro privátní akce, připravuje se vinný sklep a prodejna pivovaru Jindra přístupná z ulice.

První zájemci o akce se hlásí
Podle starosty Kozára i prvního místostarosty Radima Staňka (Naše Česko), který má starost městskou kulturu, přibývalo s blížícím se startem zájemců o pronájem společenského sálu. Kromě zmíněného koncertu z cyklu Hradecká nokturna plánovaného na tuto neděli se například v říjnu připravuje konference věnovaná brownfieldům. Programem a pronájmy je pověřen odbor kultury a cestovního ruchu jindřichohradecké radnice, kam se mohou zájemci obrátit. „Připravujeme koncerty vážné hudby, talk show nebo vystoupení místních souborů. Ale můžeme také nabídnout prostor pro společenská setkání, konference a kongresy, to představuje pro Jindřichův Hradec velký potenciál,“ uvedl Radim Staněk. „Ozvala se mi například jindřichohradecká nemocnice, která by ráda uspořádala předvánoční setkání lékařů a sester.“

Jednou z událostí souvisejících s otevřením společenského komplexu byl křest knihy Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže. Dílo řady autorů, kteří se podíleli na revitalizaci pivovaru, pokřtila kromě starosty Michala Kozára také Hana Pelcová. Odbornice ze Státního okresního archivu Jindřichův Hradec má na vzniku knihy lví podíl. Třetím kmotrem byl Jiří Jabulka z nakladatelství TYP, které knihu uvedlo do života.

Během představení projektu zazněla mimo jiné otázka na jeho návratnost, i proto, že vedle dotací do něj město vložilo více než 300 milionů. „Do financování byl zapojen také úvěr 300 milionů korun, který bude město splácet do roku 2039,“ uvedla v oficiální zprávě radnice. Starosta Michal Kozár zdůraznil, že v pokud jde o záchranu národní kulturní památky, návratnost není hlavní téma. „Zámecký pivovar byl dlouhá léta symbolem chátrající historické památky, dnes jsme tento příběh obrátili,“ prohlásil starosta. Zdůraznil význam pro cestovní ruch, pivovar je součástí třetího největšího zámeckého komplexu v Česku. Náklady na provoz, pokud se započítají příjmy z pronájmů a vlastních produkcí, by podle něj mohly oscilovat kolem nuly.

Kousek od centra Valašského Meziříčí, v místě, kde se Bečva stáčí kolem Krásna, býval kdysi pivovar. Jeho historie skončila, tradice piva ale z adresy nezmizela. Dnes tu stojí Bernard Pub, který na minulost místa navazuje novým způsobem a připomíná, že některé příběhy se nepřerušují, jen mění podobu.

V novém stylovém podniku slouží dva bary, standardně tu nabízejí pět druhů čerstvého piva a sezónní speciály. Valašskomeziříčský Bernard Pub nabízí celkem 200 míst k sezení, z toho 110 v přízemí. Velkorysé prostory umožňují pořádat i akce pro uzavřenou společnost – školení, firemní večírky, rodinné oslavy nebo jiná setkání.

„Bernard Pub je značková stylová restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupci pivovaru,“ říká ke konceptu franšízové sítě obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Nové sousedství: ožívající nábřeží Bečvy
Nový podnik zde začal fungovat v době, kdy se proměňuje jeho nejbližší okolí. Jen pár kroků od pubu vzniká nová náplavka na pravém břehu Rožnovské Bečvy. Už brzy si návštěvníci budou moci užívat volný čas na dřevěných pobytových schodech k vodě. Nedaleko podniku stojí i historický most, pod kterým se konají koncerty a další kulturní akce. Bernard Pub tak přirozeně zapadá do místa, které se v posledních měsících mění v jedno z nejživějších míst ve městě.

Měkká franšíza dává prostor pro originalitu
Aktuálně je v síti Bernard 18 franšízových podniků (devět Bernard Pubů s plnohodnotnou kuchyní, sedm Bernard Barů zaměřených především na nápoje a barovou kuchyni a dva městské koncepty Bernard Brewhouse), k nimž patří i provozy na Slovensku a ve Španělsku. Podniky spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Jde o tzv. měkkou franšízu, která nabízí originalitu – pivovar nediktuje centrálně, co vařit, od koho nakupovat suroviny nebo jaké nealkoholické nápoje provozovna nabízí. To tzv. „tvrdé“ franšízy neumožňují.

Nový valašskomeziříčský Bernard Pub najdete na adrese Na Tržnici 78/1, Krásno nad Bečvou, Valašské Meziříčí.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj po roce opět zvedá ceny. Tentokrát zdražení zasáhne větší část produktů a nevyhne se ani sudovým a tankovým pivům Pilsner Urquell. Problematické jsou pro podniky také rostoucí ceny za plechovky. O kolik bude Prazdroj zvedat ceny svých piv? A přistoupí k podobnému kroku i další velké pivovary?

Po roce opět nový ceník
Nové ceny začne Plzeňský Prazdroj uplatňovat od 1. října 2026. Úprava se bude týkat především piv prodávaných ze sudů a tanků, části plechovkového sortimentu i několika lahvových produktů. Průměrné navýšení má dosáhnout 2,6 procenta, což odpovídá zhruba 70 haléřům za půllitr.

K podobnému kroku Prazdroj přistoupil i loni touto dobou, kdy zdražil vybrané produkty většiny svých značek vyjma ležáku Pilsner Urquell. Tentokrát však dojde i na něj a cena vzroste také u všech sudových variant.

Zdražení až o 2 koruny na půllitr
Jak potom redakce Kupi.cz ověřila podle nově zveřejněného ceníku Prazdroje platného od října, oproti stávajícím cenám (platným k červnu) se zdražení dotkne značné části portfolia pivovaru, tedy vybraných produktů značek Gambrinus, Radegast, Frisco, Kozel, Birell a již zmíněných sudů a tanků Pilsner Urquell.

Nejvíce ceny poskočí zejména u plechovek Gambrinus Rázná 10 a všech plechovkových variant Frisco, které se zdražují o 2 koruny na balení.

Odběratelé nově zaplatí o korunu více také mimo jiné za speciály v plechovkách Birell (stylu IPA, Řezaný nebo Za studena chmelený), za lahvová Frisca nebo světlá výčepní piva Radegast 10 a Kozel 10 v lahvích i sudech.

O kolik zdraží pivo v obchodech a hospodách?
Neznamená to však, že přesně o tolik si připlatíme také za pivo v restauracích nebo regálech supermarketů. Jak uvedl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář, pivovar pouze stanovuje ceny, za které pivo dodává restauracím a obchodníkům, nikoli konečné ceny pro spotřebitele. O těch rozhodují právě prodejci a majitelé podniků. „Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje,“ potvrdil Kovář.

Zdražení proto může být v praxi výrazně vyšší. Nebo se naopak promítnout vůbec nemusí. Podobně se budou lišit také ceny baleného piva v jednotlivých řetězcích a prodejnách.

Problém jsou pohonné hmoty i plechovky
Podle Prazdroje má na aktuální zdražování piva velký vliv nejen inflace a všeobecné zdražování energií, ale nyní také zvyšující se cena materiálů a komodit v důsledku krize v Hormuzském průlivu, tedy války na Blízkém východě.

„Jde především o zdražení nafty, které se promítá do výdajů na dopravu, a dále také rostoucí ceny hliníku, což má zásadní dopad na stále oblíbenější segment plechovek,“ vysvětlil mluvčí pivovaru pro ČTK.

Ostatní pivovary vyčkávají
Plzeňský Prazdroj je zatím prvním velkým českým pivovarem, který na podzim zdražení oznámil.

Budějovický Budvar například podle mluvčí Barbory Povišerové sleduje vývoj nákladů, zejména u energií, pohonných hmot, logistiky a obalů, v rámci nichž vzrostla cena hlavně u plechovek. Pokud Budvar ke zdražení přistoupí, chce o něm informovat s předstihem.

Také Pivovary Staropramen zatím čekají na další vývoj. Mluvčí Kateřina Pavlíková podle ČTK přiblížila, že firma průběžně vyhodnocuje ceny vstupů a případnou změnu ceníku teprve zváží, konkrétní termíny ani rozsah zdražení ale neuvedla.

Jiné podniky zatím úpravu cen neřeší. Jak například již dříve zjistila redakce Kupi.cz, mezi takové patří i Svijany. „O navyšování cen našich výrobků jsme zatím neuvažovali,“ uvedl Vratislav Žitka, obchodní ředitel Pivovaru Svijany.

Bude mít na ceny piva vliv také letošní sucho?
Hlavními důvody pro možné zdražování piva tak zůstávají zejména rostoucí náklady na pohonné hmoty i obalové materiály. Nabízí se ale otázka, jaký vliv bude mít také letošní vlna veder, která již nyní zasahuje do cen mnoha zemědělských plodin.

Svaz pěstitelů chmele ČR letos očekává až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru. Dlouhotrvající sucho navíc může výrazně snížit jeho kvalitu.

„U ceny tam budou rozhodovat jiné faktory. Jsme na historicky nízkých cenách potravin, je pravděpodobné, že k navýšení ceny dojde, ale nebude to ovlivněné jen letošní sklizní chmele," sdělil médiím ministr zemědělství Martin Šebestyán.