Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo v Česku již brzy zdraží. Už na podzim se podle ekonomů máme připravit na zvýšení ceny až o sedm procent. Důvodem je zejména nedostatek sladového ječmene, který způsobilo jarní sucho. Na vině jsou ale také vyšší náklady kvůli válce v Íránu.

Až sedm procent. O tolik se podle ekonomů zdraží pivo, a to zřejmě už na podzim. Důvodů je hned několik. „Pivo bude zdražovat kvůli růstu cen obalových materiálů v souvislosti s válkou v Íránu nebo kvůli zdražování některých dalších vstupů – například energií nebo pohonných hmot,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Značný podíl na zdražení má především nižší úroda sladového ječmene. Důvodem je jarní sucho, které v Česku panovalo v průběhu března a dubna. „U nás tady spadlo v podstatě 15 milimetrů srážek, takže dostatek určitě nebude,“ líčí do kamery CNN Prima NEWS pěstitel ječmene Pavel Filípek.

„Ječmen měl v době, kdy začal vegetovat, nedostatek vody. To způsobilo jeho částečnou destrukci. Když vidíme jeho porosty, tak jsou nižší, slabší a řidší,“ dodává Petr Pokorný ze Zemědělských služeb Dynín.

Pěstitelé hlásí až třetinové ztráty
Zmíněná destrukce se negativně projeví zejména na kvalitě ječmene. „Kvalita by vzhledem k suchu nemusela být úplně dobrá. Půjdou nahoru bílkoviny, což pro sladaře není úplně správné,“ podotýká agronom ZS Dynín Ondřej Liška. Starosti panují i v pivovarech. „Vyšších bílkovin, které zrna mohou obsahovat oproti předchozím letům, se trošku bojíme. Pracujeme s nějakou zásobou staršího ječmene až někdy do podzimu,“ poznamenává Vladimír Rada, komoditní manažer Plzeňského Prazdroje.

Pěstitelé tak brzy začnou počítat nemalé ztráty. Jen na jihu Čech i o 30 procent. „Je to o tržbách z hektaru, které mají pokrývat náklady. Tedy na zpracování půdy, na osivo nebo samozřejmě na ošetření porostu. Zmíněné náklady se musí zaplatit a pokud není tržba, tak není z čeho,“ podotýká Pokorný.

Loňská úroda ječmene byla nadprůměrná. Některá balená i čepovaná piva ale přesto zdražovala i v minulém roce, a to o necelá tři procenta.

Známý gastronomický portál TasteAtlas aktualizoval žebříček nejlépe hodnocených českých piv. Nový seznam má místo loňských 12 už 18 položek a přináší několik překvapení. Plzeňský Prazdroj se do žebříčku po loňské absenci vrátil, ale skončil až osmý. Budějovický Budvar je na tom ještě hůř, v aktuálním pořadí je až šestnáctý. Na špici naopak bodují menší pivovary, speciály a značky, které běžný zákazník nemusí znát z každého supermarketu.

Portál TasteAtlas se proslavil žebříčky nejlepších a nejhorších jídel světa, které pravidelně vyvolávají emoce i v Česku. Vedle jídel ale hodnotí také nápoje – včetně piva. Právě seznam českých piv byl nyní znovu aktualizován. Na stránce TasteAtlas je uvedeno, že poslední aktualizace žebříčku Top 18 Czech Beers proběhla 15. června 2026. Zatímco v předchozím žebříčku bylo 12 položek, aktuálně jich TasteAtlas uvádí už 18.

Je ale potřeba hned na začátku vysvětlit jednu důležitou věc. Nejde o odbornou degustační soutěž ani reprezentativní anketu mezi českými pivaři. TasteAtlas pracuje s hodnocením svých uživatelů a publika. Portál uvádí, že do žebříčku bylo do 15. června 2026 zaznamenáno 660 hodnocení, z nichž 561 systém vyhodnotil jako legitimní.

Zjednodušeně řečeno, žebříček ukazuje, jak česká piva hodnotí uživatelé TasteAtlas, mezi nimiž jsou často zahraniční návštěvníci, turisté a lidé, kteří vyhledávají lokální gastronomii. I proto se výsledky mohou výrazně lišit od toho, co by za nejlepší české pivo označila řada Čechů v běžné hospodě.

Loni chyběla Plzeň, letos se vrátila. Budvar ale zůstává nízko
Loňský žebříček vzbudil pozornost hlavně tím, že se do něj vůbec nedostala Plzeň. To bylo pro české pivaře překvapivé, protože Pilsner Urquell je v zahraničí jedním ze symbolů českého pivovarnictví a zároveň pivem, které dalo jméno celému pivnímu stylu.

V aktuálním seznamu už Plzeňský Prazdroj nechybí. TasteAtlas ho uvádí s Pilsner Urquell a dalšími pivy na osmém místě s hodnocením 4,3. To je posun oproti loňsku, ale stále nejde o umístění na špičce žebříčku.

Budějovický Budvar naopak zůstává ve spodní části pořadí. Loni byl Budweiser Budvar Original poslední mezi 12 uvedenými pivy. Letos je seznam delší, ale Budvar skončil až šestnáctý z 18 položek s hodnocením 3,8. Za ním jsou už jen Merklínský Krokodýl z pivovaru Petr Petružálek a Zobak Smash Ale 13 z Minipivovaru Zobak.

Právě to může být pro řadu čtenářů největší překvapení. Budvar patří mezi nejznámější české pivní značky, přesto v tomto konkrétním mezinárodním uživatelském žebříčku příliš neboduje.

Vítězí Matuška a Bernard, vysoko je i pražská Sibeeria
Na prvním místě se v aktuálním žebříčku umístil Pivovar Matuška z Broum ve středních Čechách. TasteAtlas u něj zmiňuje Raptor 15° a další pivo, hodnocení je 4,8. Stejné hodnocení má také Bernard z Humpolce, který skončil druhý.

Třetí místo patří pražskému pivovaru Sibeeria. Ten se zaměřuje na moderní řemeslná piva, výrazné chmelené styly, IPA, kyseláče i ovocné speciály. V seznamu TasteAtlas se objevuje například pivo Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla, tedy styl, který má k běžnému českému světlému ležáku daleko.

A právě to ukazuje hlavní rozdíl mezi běžnou českou pivní rutinou a tím, co může zaujmout mezinárodní publikum. Češi si často objednávají osvědčené klasiky, které znají z hospod, restaurací, supermarketů a akčních letáků. Uživatelé TasteAtlas ale často oceňují i pivní zážitek, originalitu, lokální pivovar nebo méně dostupný speciál.

Pozor, žebříček nemíchá jen konkrétní piva
Aktuální seznam je potřeba číst trochu opatrně. TasteAtlas v něm totiž neřadí vždy pouze jedno konkrétní pivo proti druhému. U některých položek uvádí pivovar, u jiných značku nebo konkrétní pivo a k tomu další zástupce daného výrobce.

Například u Matušky se objevuje Raptor 15° a další pivo, u Bernarda Dark Lager a další piva, u Plzeňského Prazdroje Pilsner Urquell a další piva. Nejde tedy o klasický test typu jedna lahev proti druhé, ale spíš o uživatelský žebříček českých piv, značek a pivovarů, které TasteAtlas eviduje ve své databázi.

To neznamená, že je seznam nezajímavý. Jen je dobré ho nebrat jako definitivní odpověď na otázku, které české pivo je objektivně nejlepší.

Aktuální pořadí českých piv podle TasteAtlas
●Pivovar Matuška, Raptor 15° a další pivo, Broumy, hodnocení 4,8
●Bernard, Dark Lager a další piva, Humpolec, hodnocení 4,8
●Pivovar Sibeeria, Yummy Pink Guava, Peach, Passion Fruit & Vanilla, Praha, hodnocení 4,7
●Dejf Brewery, T-Rex IPA a další piva, Studénka, hodnocení 4,5
●Pivovar U Fleků, Flekovský Tmavý Ležák 13°, Praha, hodnocení 4,4
●Pivovar Strahov, Sv. Norbert Special Amber Beer, Praha, hodnocení 4,3
●Nachmelená Opice, Galaxy Smash Ale 13° a další piva, Krnov, hodnocení 4,3
●Plzeňský Prazdroj, Pilsner Urquell a další piva, Plzeň, hodnocení 4,3
●Pivovar Louka, American IPA a další piva, Louka, hodnocení 4,3
●Zubr, Gradus, Olomoucký kraj, hodnocení 4,1
●Pivovar Velké Popovice, Kozel Ležák, Velké Popovice, hodnocení 4,0
●Pivovar Kynšperk, Kynšperský Zajíc 12° Světlý Ležák, Karlovarský kraj, hodnocení 4,0
●Římská Pivovar, Altbier, Praha, hodnocení 3,9
●Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Benedict Světlý Ležák 12 %, Praha, hodnocení 3,9
●Pivovar Krušnohor, Světlý Ležák 12°, Karlovarský kraj, hodnocení 3,9
●Budějovický Budvar, Budweiser Budvar Original, České Budějovice, hodnocení 3,8
●Pivovar Petr Petružálek, Merklínský Krokodýl, Plzeňský kraj, hodnocení 3,7
●Minipivovar Zobak, Zobak Smash Ale 13, Moravskoslezský kraj, hodnocení 3,7

V Plzni přibude přes léto neobvyklá atrakce: Turisté dostanou opakovaně šanci podívat se do bednářské dílny zdejšího pivovaru. Komentované prohlídky se budou konat po celé prázdniny každý čtvrtek a pátek vždy od deseti hodin. Doposud sem mohli návštěvníci nahlédnout jen při výjimečných příležitostech.

Nepůjde o žádný skanzen, ale o prohlídku skutečného pracoviště; Plzeňský Prazdroj usiluje o to, aby tuto jinde mizející dovednost dostal na seznam UNESCO. „Bednářské řemeslo patří k unikátním pivovarským profesím a běžní návštěvníci se s ním setkají jen zřídka,“ upozornila Pavla Mášková z Plzeňského Prazdroje.

„Náš pivovar je jedním z posledních na světě, který má svoji partu bednářů, a proto jsme se rozhodli bednárnu během letních prázdnin otevřít veřejnosti. Návštěvníci tak uvidí práci našich bednářů zblízka, dozvědí se, jak vznikají a jak se opravují dubové sudy a kádě, a na závěr z nich ochutnají nefiltrované pivo přímo v historických pivovarských sklepích,“ upřesnila Mášková.

Zdejší bednářská parta má osm členů a při pravidelném smolení musí zvládnout i taneček po nádvoří s více než 900 kilogramů těžkými ležáckými dubovými sudy. Výroba těchto čtyřicetihektolitrových obrů trvá měsíc a padne na ni kolem dvou a půl kubíků řádně proschlého dřeva. Malé padesátilitrové soudky tady zvládnou za tři dny.

Už před několika lety se pivovaru podařilo dostat toto řemeslo na seznam nemateriálních statků České republiky.

Krkonošský festival minipivovarů je akce pro všechny milovníky lokálních piv, řemeslných výrobků a regionálních produktů. Na parkovišti naproti lanovce na Portášky si v průběhu soboty mohli účastníci festivalu užít soutěže o ceny, degustace piv, dětský park, představení minipivovarů a regionálních výrobců, stánky s občerstvením a hudební program.

Na festivalu roztočily pípy Pecký pivovar, Horský hotel Kolínská bouda, Minipivovar Krkonošský medvěd, Rodinný pivovar Hendrych Vrchlabí a Pivovar Rezek. Zájemci mohli využít pro dopravu do místa konání ve Velké Úpě vyhlídkový vláček.

Další gastronomickou akcí v Peci pod Sněžkou bude 8. srpna Street foof festival na silnici pod Penzionem Veronika.

Ideální teplota pro vychutnání piva se pohybuje mezi 6 až 8 °C. Jen tak si plně vychutnáte jeho chuť a osvěžující účinek. Zvláště v horkých letních dnech je správná teplota klíčová. Potřebujete pivo rychle zchladit? Máme pro vás ověřené metody, které vám pomohou dosáhnout perfektní teploty za pouhých 15 minut, ať už jste doma nebo na cestách. A nezapomeňte, že tyto triky můžete použít i pro chlazení ciderů, limonád, vína a dalších nápojů.

1. Led a sůl
Vychlazení v lednici trvá třeba i hodinu, a tak vás jistě napadlo pomoct si jinak, například ledem. Ten ale ještě lépe funguje ve spojení se solí. Jak na to?

Nejprve si připravte vhodnou nádobu. Ideální je speciální nerezový chladič na nápoje, který znáte z barů a restaurací. Piva by se nicméně měla vejít také do klasické velké mísy. Jakmile je tam naskládáte, naplňte nádobu kostkami ledu a přibližně do poloviny nalijte studenou vodu. Na závěr přichází čas na sůl – ta totiž snižuje bod mrazu, a tak chlazení výrazně urychluje.

2. Mokrá utěrka
V lednici i v mrazáku můžete ještě zvýšit účinnost chlazení – ideální je pro tyto účely látková utěrka. Když do ní totiž lahev zabalíte, urychlíte tepelnou výměnu mezi ní a okolním prostředím. Studená tedy může být už za 10 minut.

Tip: Místo klasické utěrky se nebojte použít ani jiný kus látky. Nejlepší předpoklady má filc nebo fleece, ale ani staré bavlněné tričko vás určitě nezklame.

3. Chladicí box
Na cesty vám doporučujeme praktickou chladicí tašku nebo box. Pivo díky nim na sluníčku nezteplá a i po několika hodinách bude mít dokonalou teplotu. Některé boxy mají navíc krásný design a budou ozdobou každé akce.

Tip: Vychlazené pivo by na žádné grilovačce nemělo chybět – chladicí taška či box vám ale stejně dobře vychladí i plechovky cideru, lahev sektu či třeba gin do letního koktejlu.

4. Studená voda
Zlatavý mok ochladíte během pár minut i přírodní cestou. Na chalupě může pomoci sklep nebo studna, kde je stálá nízká teplota a navíc tam proudí studený vzduch. Jinak však postačí i studená voda v řece nebo jezeře. Jen nezapomeňte lahve pečlivě přivázat, aby vám neuplavaly a nerozbily se. Se sudem vám takové starosti nehrozí, počítejte ale s větší fyzickou námahou.

Pivovar Rohozec v Turnově chce změnit své dosavadní zaměření a vedle výroby piva se víc otevřít veřejnosti. Nejmenší z průmyslových pivovarů v Libereckém kraji se chce stát součástí turistické nabídky Českého ráje a přilákat návštěvníky nejen na pivo a akce, ale ve větší míře i na exkurze do výroby. Nově nabídne o prázdninách každou sobotu tři exkurze, každou pro 25 turistů, řekl obchodní a ekonomický ředitel Petr Hadl.

Pivovar Rohozec leží v srdci Českého ráje, který patří dlouhodobě mezi vyhledávané turistické oblasti České republiky. Ročně region navštíví přes milion lidí, převažují tuzemští hosté, přijíždějí ale také turisté ze sousedního Polska a Německa. Podle statistik návštěvnosti, které každoročně zpracovává Sdružení Český ráj, turistů přibývá. Nejvíc lidí loni mířilo do Prachovských skal, vysokou návštěvnost měl hrad Trosky, Staré Hrady, zámek Sychrov nebo hrad Kost, ale také Bozkovské dolomitové jeskyně, hrad Valdštejn nebo Muzeum Českého ráje v Turnově.

V současné době nabízí pivovar exkurze po předchozím objednání. „Lidi viděli na webových stránkách, kolik je obsazeno míst z těch 25 a když místo nebylo, tak se na exkurzi nedostali. A my jsme se rozhodli, že od července to bude tak, že každou sobotu budou tři otevřené termíny," doplnil Hadl. Zájemci tak podle něj mohou na exkurzi dorazit bez předchozí rezervace. Na léto chystá pivovar také několik koncertů a dalších akcí jako třeba Food & Beer Festival nebo V. ročník orientační jízdy historických vozidel.

Do letní sezony vstoupil rohozecký pivovar i s novinkami v sortimentu, vedle oblíbené desítky s višňovou příchutí nově nabízí i variantu bez alkoholu - Cherry nealko. Na objednávku jednoho z odběratelů vaří nově lehké Festivalové pivo, speciální dvanáctkou připomíná firma loňské výročí 175 let svého založení. „Chtěli jsme udělat jenom jednu várku k výročí, ale měli jsme na to strašně dobré ohlasy, tak jsme se rozhodli, že ho zařadíme do našeho běžného portfolia," uvedl sládek Tomáš Thér. V nabídce má pivovar například i pivo bezlepkové - Cecilia.

Pivo se v Malém Rohozci vaří od roku 1850, pivovar patří do skupiny LIF, která vlastní také Pivovar Svijany a náchodský Pivovar Primátor. Loni v Rohozci uvařili 55 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba o 11 procent méně než o rok dřív. Na rozdíl od jiných pivovarů, které větší část piva prodají v lahvích nebo plechovkách, rohozecký pivovar prodá dvě třetiny produkce v sudech. Kolem 35 procent piva míří za hranice. „Logicky nejbližší partneři jsou v Polsku, protože sem jezdí hodně polských turistů, dodáváme i do Francie, Itálie, na Slovensko nebo do Maďarska," dodal Hadl.

Velmi horké sobotní počasí odradilo část návštěvníků Dne piva na dvoře nymburského pivovaru k dřívější návštěvě akce. Ještě před druhou odpolední to vypadalo na překvapivě nižší účast, než je obvyklá. „Počkejte, až bude hrát Pokáč,“ uklidňoval ředitel pivovaru Pavel Benák. A měl pravdu.

Před koncertem známého písničkáře, ještě při vystoupení kapely Desmond, se prostor před pódiem, které tradičně tvořila nákladová rampa, více než zahustil a propocení návštěvníci osvěžovaní všemi produkty pivovaru odměňovali hráče mohutným aplausem.

Když už jsme zmínili produkty pivovaru: na dračku šla kromě klasických piv i novinka LLL (lehká letní lípa), což je nízkostupňovité lehké osvěžující pivo. A také Nykola, tedy směs Střízlíku a grepové limonády.

Od odpoledne se nad areálem pivovaru začaly prohánět mraky a obloha několikrát výhrůžně potemněla. Ale ohlášená bouřka s deštěm přišly až v samém závěru a spíše jen urychlily odchod části spokojených návštěvníků.

Pivovar Ferdinand v Benešově se v sobotu 20. června 2026 proměnil v centrum punkrockové a hardcore scény. Uskutečnil se zde 12 ročník festivalu Punkrock for Ferdinand, který navázal na tradici open-air akcí v industriálním prostředí pivovaru a přilákal fanoušky tvrdší hudby z širokého okolí.

Festival nabídl jednodenní program postavený na energii punk-rockových kapel. Akce se nesla v duchu punkové DIY estetiky, kde hlavní roli hrála syrovost, kontakt s publikem a klubová atmosféra pod širým nebem.

Mezi hlavními vystupujícími se představila benešovská hardcore-punková formace RV-4, která patří k dlouhodobým zástupcům místní scény. Kapela přivezla rychlý, tvrdý set založený na agresivních riffech a přímém projevu, který si získal výraznou odezvu publika.

Druhou výraznější kapelou večera byli Reckless z Kladna, kteří vsadili na klasický punk rock v rychlém tempu a s důrazem na jednoduchou, údernou strukturu skladeb. Jejich vystoupení patřilo k energickým částem programu a udrželo atmosféru v neustálém pohybu.

Festival uzavřeli Punk Floid, kteří patří mezi dlouhodobě aktivní české punkové kapely s výraznou klubovou a festivalovou historií. Jejich set zapadl do dramaturgie večera a doplnil průřez současnou domácí punkovou scénou.

Na festivalu dále zahrála kapela VT Marvin, skupina Driák která přijela až z Krkonoš, kolínští Blank Out a své hardcore-punkové vystoupení přivezla z Českých Budějovic Dezinfekce.

Festival se odehrál na jednom pódiu a postupně střídal kapely bez dlouhých přestaveb, což udržovalo plynulý průběh celého dne. Návštěvníci využili i zázemí pivovaru, který dodal akci specifickou industriální atmosféru propojenou s tradičním prostředím benešovského pivovarnictví.

Punkrock for Ferdinand tak potvrdil svou pozici menší, ale stabilní žánrové akce, která dlouhodobě dává prostor domácím punkovým a hardcore kapelám.

Vystudovali obor technologie potravin a po maturitě se jejich cesty na chvíli rozešly. Myšlenka na vlastní pivovar je ale nikdy neopustila.
Známá lidová moudrost praví, že počet zakladatelů firmy by měl být lichý a že tři už jsou moc. Pět kamarádů z jižních Čech se ovšem rozhodlo toto rčení ignorovat. „Víte, nejhorší je neustále poslouchat, že se jednou určitě rozhádáme. Zatím nám všechno klape,“ usmívá se Aleš Boubelík, který se spolužáky ze střední školy rozjel vlastní pivovar v Kaplici, kousek od hranic s Rakouskem. Příběh Habakuku se přitom původně vůbec nemusel točit kolem piva, ale kolem úplně jiného nápoje.

Boubelík vystudoval společně s Vlastimilem Nohejlem, Václavem Šrajerem a Josefem Hladíkem obor technologie potravin. Už na škole přitom přičichli k výrobě piva. „V prváku jsme jezdili na chalupy a vařili ho v hrncích. A postupně nám došlo, že se mu budeme chtít věnovat i v budoucnu,“ vzpomínají. Po maturitě se sice jejich cesty na chvíli rozešly – zamířili třeba do regionálních pivovarů –, jižní Čechy však neopustili. A kolem roku 2020, zhruba pět let po maturitě, se myšlenka na tento projekt začala znovu vracet, zprvu v podobě létajícího pivovaru bez vlastního zázemí.

Možná vám teď vrtá hlavou, proč se v úvodu textu mluví o pěti kamarádech, zatímco dosud byli jmenovitě uvedeni jen čtyři muži. Pátý z nich, Pavel Rousek, se totiž do příběhu dostává až teď. Původní čtveřice měla teoretické znalosti a praxi z různých pivovarů, chyběl jí ale větší kapitál a vlastní prostory. A Rousek se nabídl, že pomůže – jako jediný se zkušenostmi z podnikání v technologické firmě měl potřebné prostředky i chuť pustit se do vaření piva.

„Jsem sládkem na Jihočeské univerzitě a děláme tam mimo jiné rekvalifikační kurzy. V rámci jednoho z nich tam přišel chlapík ve středním věku, který měl ambici vybudovat vlastní minipivovar. Tak jsme se poznali a skamarádili,“ líčí Nohejl. A i když celá parta bydlí v Českých Budějovicích, nakonec se loni se svým projektem usadila právě v Kaplici, kde měl Rousek pro vznik minipivovaru k dispozici vhodné prostory.

Čtyři spolužáci přitom před tím, než se poznali s Rouskem, od plánů na vlastní pivovar pomalu ustupovali kvůli vysokým vstupním investicím. Shodli se proto, že nejprve vsadí na výrobu jablečného cideru a pak se uvidí. „Pavel věděl, že máme know-how na pivovar, a tak nám nabídl, že když mu ho pomůžeme postavit, nechá nás hrát si tam s naším ciderem. Proto dnes děláme obojí,“ říká Šrajer.

Rozjet vlastní pivovarský provoz v době, kdy se globální ekonomika vzpamatovávala z covidu a čelila geopolitické krizi na Ukrajině, nebylo snadné. Ceny materiálů, zejména nerezové oceli a elektronických komponentů, vystřelily prudce vzhůru. Pomohla až příležitost z hlavního města – jeden pražský minipivovar se zrovna poohlížel po technologickém upgradu a zbavoval se svého stávajícího vybavení.

I tak si ale někdejší spolužáci museli sáhnout hluboko do kapsy. „Každý dal, co měl. Někdo dal všechno, co měl. A někdo ještě víc, než měl, a musel si půjčit od rodiny,“ vypočítává Boubelík. Podíly ve firmě si rozdělili podle výše finančního vkladu – nikdo sice nedrží majoritu, největší podíl nicméně připadá Pavlu Rouskovi, který do rozjezdu firmy poskytl nejvíce prostředků. Prvotní investice byla v nižších jednotkách milionů korun.

Pro město Kaplice znamená přítomnost Habakuku návrat ke kořenům. Historicky zde sice fungovaly ještě dva další pivovary, jejich budovy dnes už ovšem slouží jiným účelům. Pro začínající projekt by navíc byly zbytečně rozlehlé a ekonomicky nedávaly smysl. Ani jeden ze zakladatelů zatím nemá Habakuk jako hlavní zdroj obživy. Chod pivovaru proto kombinují se svými stávajícími profesemi, přičemž většina z nich pracuje jako sládci.

„Pořád tady rotujeme, všichni dělají všechno. Zatím je to rozdělené podle toho, kdo má kdy čas a co se zrovna musí udělat. A někdy v budoucnu si asi střihneme, kdo si to tu vezme na full time,“ popisuje Nohejl. Když se však sejde hlavní sezona od dubna do září, jde veškeré osobní volno a víkendy stranou. Naplnění jednoho tisícilitrového tanku zabere kolem 13 hodin, u větších tanků je to dvojnásobek. K tomu je potřeba připočíst kontrolu kvašení, měření teplot a extraktu dvakrát týdně i víkendové výjezdy na festivaly.

Složitá je občas i komunikace v pěti lidech. Když každý pendluje mezi několika pracemi a rodinou, občas se stane, že dva řeší totéž. Nebo naopak věc, o které si všichni myslí, že je hotová, neudělal nikdo. „Co se nezměnilo, je náš vztah k pivu, ten je stále pozitivní. Ve výsledku to ale dospělo k tomu, že třeba já osobně už skoro nechodím do hospody – jednoduše proto, že pivo vidím od rána do večera,“ směje se Šrajer.

Habakuk dnes sází na kombinaci tradičních ležáků a moderních svrchně kvašených speciálů. Vizuály etiket, které mají na starosti místní umělci, přímo odkazují na původ daných pivních stylů. Desítku zdobí tradiční jihočeské baroko, jedenáctku pak samotné kaplické náměstí. A například žitná APA nese motiv San Franciska, tedy kolébky amerických pale ale.

Vedle stálé řady pivovar rád experimentuje, momentálně chystá třeba speciál NEIPA s přidanou laktózou. Název Mimikry i složení přitom nesou osobní příběh. „Je to zkratka slov Miminka, Mikuláš a Kryštof, což jsou jména našich nových přírůstků. Chtěl jsem do piva dostat něco vyloženě miminkovského, a tak z toho vyšla laktóza. Ta se mimochodem do tohoto stylu skvěle hodí,“ vysvětluje Boubelík.

Stranou nezůstává ani původní záměr – cider. Ten zakladatelé pivovaru vyrábí čistě sezonně na přelomu podzimu a zimy. Jablka namoštují, zakvasí a nechají v tancích žít vlastním životem až do léta. Na rozdíl od piva tak cider vyžaduje minimum průběžné asistence. V Habakuku vzniká suchá i polosuchá varianta.

Z pohledu čísel má za sebou pivovar teprve rozjezdový rok. První oficiální várka v kaplickém provozu se uvařila loni v dubnu, symbolicky na Čarodějnice. Obrat se zatím pohybuje v řádu stovek tisíc korun, veškeré vydělané peníze společníci reinvestují zpět do rozvoje firmy. „Nikdo z nás si nevyplácí honoráře. Díky tomu jsme mohli nedávno dokoupit dva velké dvoutisícové tanky, které doplnily stávající pětici tisícilitrových. Letos tak zvládneme uvařit 500 až 650 hektolitrů,“ plánuje Nohejl.

Distribuční strategie pivovaru je striktně lokální. Zakladatelé odmítají spolupráci s velkými obchodními řetězci, protože ji kvůli tlaku na minimální marže považují za likvidační. „Jsou to vyděrači,“ krčí Boubelík rameny. Své nápoje plní do sudů, petek a plechovek. Klíčová je pro ně i spolupráce s provozovnami v Kaplici, Budějovicích nebo třeba u hradu Pořešín, kde se jejich pivo čepuje.

Vlastní restauraci nebo reprezentativní výčep ovšem zakladatelé v nejbližší době neplánují. Nikdo z nich nemá zkušenosti s gastroprovozem ani nežije přímo v Kaplici, a bez místní přítomnosti je operativní řízení baru složité. „Zatím jsme spokojení tady v tomto menším industriálním provozu, který jsme si upravili pro naše potřeby. A v příštích letech nám stačí stabilizovat výrobu, rozšířit se do dalších hospod a konečně si taky něco vyplatit,“ uzavírají.

●Mladší generace mění svůj vztah k alkoholu a firmy to začínají pociťovat.
●Výrobci, hospodští i obchodníci hledají nové způsoby, jak oslovit zákazníky.
●Objevují se tak mimo jiné hypotézy o nealkoholické slivovici, v Praze dokonce vzniká první nealkoholický bar.

Jeden z nejtradičnějších českých trhů prochází velkou proměnou. Na celý sektor dopadá postupné zvyšování spotřební daně, které oslovení výrobci piva a alkoholu obecně označují za jednu z největších překážek posledních let. Přesto se shodují, že ještě významnějším faktorem je proměna spotřebitelského chování, zejména u mladší generace.

Nesčetné studie z posledních let ukazují, že mladí dospělí pijí méně alkoholu. V současnosti už nejde o krátkodobý výkyv, ale spíše o dlouhodobou změnu životního stylu, která vede k nižší spotřebě alkoholu obecně, což platí i pro Čechy oblíbené pivo, jehož spotřeba loni klesla na historické minimum. Například šestadvacetiletá fyzioterapeutka Sára Kočová z Prahy nepije alkohol už téměř dva roky. „Po jednom náročném večeru jsem si druhý den řekla, že to stačilo,“ vzpomíná a dodává, že dnes už si vždy dá raději čaj nebo limonádu.

Nejrychleji roste nealko a RTD drinky
Loni každý Čech vypil v průměru 121 litrů piva, což je o 21 litrů méně než v roce 2019, a současně podle prodejců vzrostl celkový zájem o nealkoholické varianty piva. „Segment nealkoholického piva jako jediný roste, stoupá už dvanáct let v řadě a tvoří už přibližně deset procent tuzemské spotřeby piva,“ říká mluvčí Českého svazu pivovarů a sladoven Tadeáš Pepř, podle kterého nejde jen o krátkodobý výkyv, jde spíše o postupnou proměnu způsobu konzumace piva než o jeho odmítání jako takové.

Zatímco ještě v roce 2004 tvořila nealkoholická piva například u Plzeňského Prazdroje pouze jedno procento z prodejů v Česku, v roce 2016 to už bylo šest procent, v roce 2021 přes 10 procent a v roce 2024 se nealkoholická piva podílela zhruba 12 procenty na tuzemských prodejích. „V současnosti už navíc dávno nejsou jen volbou řidičů,“ vysvětluje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Na měnící se preference reagují také výrobci lihovin. Marketingový ředitel společnosti Stock Plzeň-Božkov Michal Jakl upozorňuje, že zákazníci stále častěji sahají po nápojích s nižším obsahem alkoholu. „Trenduje příklon k produktům, jako jsou RTD, tedy Ready-to-drink nápoje či inovace našich tradičních značek,“ říká. RTD nápoje, tedy předmíchané koktejly v plechovkách a lahvích, jsou podle něj nejrychleji rostoucí kategorií firmy, loni vyskočily hned dvouciferným tempem. Firma proto v letošním roce chystá rozšířit kapacitu linky v Plzni, která takové nápoje vyrábí.

Obrat ke kvalitnějším produktům
Proměnu trhu pozorují i internetoví prodejci. Podle Rohlíku se podíl objednávek obsahujících pivo nebo cider snížil z přibližně 20 procent v roce 2020 na 12 procent letos a současně také výrazně vzrostl podíl nealkoholických verzí nápojů. „Nealkoholické varianty dlouhodobě rostou rychleji než klasický alkohol a patří k nejvýraznějším strukturálním trendům posledních let,“ uvádí mluvčí společnosti Hana Krevňáková, podle které se podíl nealkoholických piv v obratu i počtu prodaných kusů za posledních deset let prakticky zdvojnásobil.

Podle mluvčího Košíku Františka Brože sice prodeje alkoholu celkově spíše stagnují, ale zákazníci se zároveň vracejí ke kvalitnějším produktům. „Hlavním nákupním parametrem přestává být cena a lidé začínají stále více hledět na kvalitu a unikátnost výrobku,“ říká. Podle něj je tento posun výrazný zejména u lihovin, kde roste zájem o prémiovější nabídku.

Podobný vývoj sleduje i největší tuzemský e-shop s lihovinami Alkohol.cz, který loni dosáhl rekordního obratu 225 milionů korun, meziročně o 12 procent vyššího. Podle obchodu se na růstu negativně nepodepsaly ani vyšší spotřební daň, ani inflace, ale spíše popisovaná změna spotřebitelského chování, mezi něž patří i konzumace v domácím prostředí a preference kvalitnějších produktů, ač v menším množství.

Představte si nealkoholickou slivovici
Posun od kvantity ke kvalitě se prý objevuje napříč celým odvětvím. Obchodní ředitel Rudolfa Jelínka Miroslav Motyčka potvrzuje, že zákazníci dnes nakupují obezřetněji a častěji si připlatí za prémiové produkty nebo limitované edice. „Spotřebitelé více zvažují kvalitu, původ surovin i příběh produktu a jsou ochotni si za výjimečný výrobek připlatit,“ tvrdí. Trend preference nižšího podílu alkoholu v drincích sleduje společnost podle Motyčky již několik let a snaží se na něj reagovat úpravou portfolia. „Významné místo u nás zaujímá například řada elixírů s obsahem alkoholu 14,7 procenta, která představuje lehčí alternativu k tradičním destilátům,“ dodává.

Zmiňovaný příklon ke kvalitě nad kvantitou ještě výrazněji formuluje Martin Žufánek, spoluzakladatel stejnojmenného rodinného lihovaru, který na rozdíl od části konkurence nevyvíjí nealkoholické ani nízkoalkoholické varianty. „Nesnižujeme obsah alkoholu. Neoptimalizujeme receptury směrem dolů. Pokud má člověk pít méně, měl by pít lépe,“ říká a zároveň přiznává, že pokles prodejů je patrný. „Je nejvýraznější za 26 let existence lihovaru. Nejde o lokální výkyv, ale o globální jev,“ přiznává.

Nižší spotřebu ovšem Žufánek nepovažuje za riziko pro byznys, tím je podle něj spíš znehodnocování kategorie. Jev, kdy se na trh dostávají produkty s velmi nízkým obsahem alkoholu, totiž podle něj poškozuje obecné vnímání destilátů. „Kvalitní slivovici dáte po 20 letech svému synovi na jeho svatbě a řeknete: ‚Toto je chuť a vůně švestek z roku, kdy ses narodil.‘ Zkuste toto udělat s nealkoholickou slivovicí,“ zamýšlí se.

Co bude s tradičními hospodami?
Změny se neprojevují jen ve výrobě, ale také v pohostinství. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek upozorňuje, že se mění preference hostů a mladší generace vyhledává jiné typy podniků než tradiční hospody. Konec hospodské kultury ale nečeká. „Rozhodně se nedomnívám, že je to konec tradičních hospod. Bude se ale postupně přetvářet jejich charakter a koncept,“ předpovídá s tím, že lidé také více šetří.

Dopad vyšších cen a životních nákladů na konzumaci v klasických hospodách mohou dokládat i údaje, na které se za pivovarníky odvolává Tadeáš Pepř. „V roce 2003 se v hospodách vypilo zhruba 55 procent objemu piva, v roce 2024 už to bylo jen 29 procent,“ popisuje. Konzumace se podle něj dlouhodobě přesouvá z podniků do domácností. Tento trend podle Pepře i Stárka v posledních letech nejvíce dopadá na venkovské hospody.

Snižující se počet návštěvníků pozorují i samotní hospodští. Kupříkladu pan Marián, provozovatel pražské Pivnice U Světa, pozoruje, že hostů je oproti době před covidem méně. „Klientela rozhodně ubývá,“ tvrdí. U mladších zákazníků nevnímá odklon od piva jako takového, ale změny vidí u přístupu k pití tvrdého alkoholu. „Studenti rozhodně nepijí panáky. Tvrdý alkohol si dají, jen když něco slaví,“ popisuje. Podle něj jsou zároveň citlivější na cenu a platí často do koruny bez spropitného.

Na změnu preferencí hostů proto reaguje například Tobiáš Pikart, spolumajitel pražského Sober Cafebaru, který se připravuje na otevření jako první čistě nealkoholický bar v metropoli. „Sober Cafebar představuje reakci na sílící poptávku po nealkoholických nápojích,“ říká. Na otázku, zda budou za deset let nealkoholické bary běžnou součástí center měst, odpovídá jednoznačně: „Ano. Kdybychom v této oblasti nevnímali sílící poptávku a nevěřili jejímu potenciálu i do budoucnosti, do otevření ryze nealkoholického podniku bychom se nepouštěli,“ vysvětluje.