Novinky a zajímavosti ze světa piva

Společnost Pardubický pivovar, jejíž historie sahá do 19. století, vstoupí k 1. září do likvidace a bude zrušena. Rozhodla o tom dnes valná hromada firmy. Společnost, která od roku 2019 většinově patří Pivovarům Staropramen, pivo nevyrábí od roku 2023. V roce 2024 podnik prodal svůj areál v pardubické Palackého ulici a další majetek. Hlavní část majetku firmy tvoří hotovost na účtu.

Společnost již podle představenstva nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost, a nastal tedy čas na její zrušení s likvidací. „V rámci tohoto procesu budou prodány zbývající aktiva společnosti, zejména její zbývající ochranné známky, což přispěje k navýšení likvidačního zůstatku,“ uvedl předseda valné hromady Antonín Pechar. V majetku firmy například zůstává značka Pardubický Porter, která byla v minulosti jednou z vlajkových značek pivovaru.

Jak dlouho likvidace potrvá, nebyli představitelé firmy schopni odhadnout. O případné výplatě zálohy likvidačního zůstatku se neuvažuje, uvedl likvidátor jmenovaný valnou hromadou Jiří Šmatlák. Ke konci roku 2025 měla společnost na účtech hotovost 160 milionů korun, které tvořily 96 procent jejích aktiv ve výši 167 milionů korun. Pokud by se tyto peníze rozdělily mezi akcionáře, na akcii by připadlo zhruba 1000 korun. Náklady na likvidaci by se měly pohybovat na úrovni 800 000 korun, vyplynulo z Pecharova vyjádření.

Zástupce dvou drobných akcionářů Miroslav Frank vznesl ohledně navržené likvidace protest. Firma by podle něj měla přistoupit k výplatě peněz mezi akcionáře prostřednictvím zisku. Představenstvo podle jeho názoru neposkytlo akcionářům k věci dostatek informací. Protest vznesl i k tomu, že společnost nepředložila akcionářům smlouvu s likvidátorem.

Společnost loni vykázala zisk 7,7 milionu korun, hlavně díky úrokovým výnosům. Loňský zisk společnost rozdělí mezi akcionáře, přičemž k němu ještě přidá 5,4 milionu korun z nerozděleného zisku minulých let. Celkem půjde na dividendy 13,05 milionu korun, tedy 87 korun na akcii. V nerozděleném zisku společnosti zůstalo 3,9 milionu korun, z nichž se budou mimo jiné financovat náklady likvidace. Loni se na dividendách vyplácelo díky příjmu z prodeje areálu 56,1 milionu korun, na jednu akcii připadlo 374 korun. Předloni zisk činil 121 milionů korun.

Areál pivovaru, který je nedaleko centra města, předloni koupil koncern Conseq. Po odečtení 15 milionů korun za ekologickou zátěž činil výnos z prodeje areálu pro Pardubický pivovar 171,2 milionu korun. Investor v areálu plánuje výstavbu bytových domů, obchodů nebo hotelu.

Město Pardubice hodlá budovu bývalého pivovaru ochránit před demolicí. V květnu oznámilo, že navrhne ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásilo stavební uzávěru, která znemožní historickou budovu zbourat. Manažer fondu Conseq realitní Vladan Kubovec dříve uvedl, že investor nemá v plánu budovu starého pivovaru zbourat, jeho developerské plány se stavbou počítají. Historická budova však podle investora není v dobrém stavu a její využití je sporné. Představitelé Pardubického pivovaru k tomu dnes uvedli, že jim není známo, že by případná omezení pro investora vyvolaná kroky magistrátu měla vliv na dříve uzavřený prodej.

Historie pivovaru začala v Pardubicích v roce 1871. Před covidovou pandemií produkoval kolem 80 000 hektolitrů piva. Hlavní klientelu měl v Česku, ale vyvážel i do okolních evropských zemí, menší část produkce mířila například do Ruska. Pardubický pivovar vařil pivo značky Pernštejn nebo Vilém a tmavý speciál Porter.

Pivovary Staropramen ve společnosti Pardubický pivovar mají podíl 88,7 procenta, zbytek vlastní drobní akcionáři. Pivovary Staropramen jsou součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Dlouhodobě jim na českém pivovarském trhu patří druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

Dnes stačí zatáhnout za očko a během vteřiny se napijete. Když se ale na světě objeví první plechovky na nápoje, připomíná jejich otevírání spíš práci kováře než pohodové posezení s pivem.

Než lidstvo vymyslí praktický otvírák, musí si vystačit s kladivem, sekáčem, nožem nebo dokonce bajonetem. A cesta k moderní plechovce je mnohem dobrodružnější, než by se mohlo zdát.

Když britský obchodník Peter Durand (1766-1822) v roce 1810 patentuje kovovou konzervu, má svět vyhráno jen napůl. Potraviny lze konečně uchovávat dlouhé měsíce bez zkažení, což nadšeně vítají armády i námořníci. Jenže vzniká drobný problém:
jak se dostat dovnitř? První plechovky jsou vyrobené z tlustého železa pocínovaného cínem a bývají tak robustní, že někdy váží víc než samotný obsah. Výrobci proto na etikety bez rozpaků tisknou návod:
„Odřízněte víko u okraje pomocí sekáče a kladiva.“ Dnešní zákazník by asi nevěřil vlastním očím. Představa, že si v kuchyni otevíráte oběd malým bouracím kladivem, působí skoro komicky. Přesto jde o oficiální doporučení. A kdo nemá sekáč? Pomůže nůž, sekera nebo vojenský bajonet.

První smysluplný patent
Skoro půl století tak existují plechovky bez skutečného otvíráku. Ten přichází až v roce 1858, kdy si Američan Ezra Warner nechává patentovat první speciální nástroj na otevírání konzerv. Ani ten ale není žádný zázrak.

Zanechává ostré hrany a práce s ním vyžaduje opatrnost. Přesto představuje revoluci. Kovové obaly se navíc postupně ztenčují a otevírání už nepřipomíná středověkou řemeslnou dílnu.

„Konečně něco rozumného!“ mohl by si povzdechnout nejeden zákazník, kterému už dochází zásoba náplastí, když se pokaždé během otevírání zraní.

Nejdříve připomíná klíč
Skutečná éra nápojových plechovek začíná až po skončení americké prohibice. Dne 24. ledna 1935 se ve Spojených státech objevuje první komerčně úspěšné pivo v plechovce. Jenže ani tehdy ještě neexistují dnešní otevírací kroužky.

Konzumenti nosí v kapse takzvaný „church key,“ tedy kovový otvírák připomínající klíč. Tím do víčka prorážejí dva trojúhelníkové otvory. Jeden slouží k pití, druhý k přístupu vzduchu.

Teprve v roce 1959 přichází americký vynálezce Ermal Fraze (1913-1989) s odtrhávacím jazýčkem, který se později vyvine v dnešní praktické očko.

A tak zatímco naši předkové řeší, kde sehnat kladivo, my dnes řešíme maximálně to, zda je nápoj dostatečně vychlazený. Pokrok někdy opravdu chutná po pivu.

Degustační festival Pivo na Náplavce se bude konat 19. a 20. června na Rašínově nábřeží v Praze 2. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, představí se 40 zástupců českých mini a mikropivovarů. Součástí akce budou i stánky s jídlem, pivní bleší trh a několik koncertů.

Festival vypukne v pátek 19. června ve 14 hodin. V sobotu mohou návštěvníci dorazit už v 10 hodin dopoledne. V oba dny festival potrvá do 21. hodiny. Organizátoři očekávají hojnou účast.

„Letos se bude konat 14. ročník festivalu. Příchozí čeká bohatá nabídka minipivovarů z celé republiky. Návštěvníci se mohou těšit jak na pravidelné účastníky, tak na pivovary, které na festival dorazí poprvé. K ochutnání budou jak tradiční české ležáky, tak všemožná svrchně kvašená piva, která jsou u minipivovarů dnes již standardem. Každý rok na festival dorazí přes deset tisíc návštěvníků a proteče 14 tisíc litrů piva,“ popsal Jiří Sedláček, ředitel festivalu Pivo na Náplavce.

Součástí každého ročníku festivalu jsou i stánky s občerstvením, které se hodí k pivu. Ty nebudou chybět ani letos. „V širokém spektru chutí a vůní bude návštěvníky festivalu obsluhovat na 25 stánků s jídlem. K ochutnání budou různé masové grilované pochutiny, balkánské speciality, belgické hranolky, burgery, guacamole, quesadillas a tacos, klobásky z masa přeštických vepříků, obložené bruschetty, řemeslná pizza a mimo to i kvalitní káva,“ vyjmenoval Sedláček.

Vstup na festival je zdarma. Způsob degustace piv zůstává i pro letošní ročník stejný. Během všech ročníků se pivo pije ze skla, čímž se organizátoři snaží zamezit zbytečnému odpadu v podobě plastových kelímků, a navíc pivo ze skla chutná lépe.

Festival Pivo na Náplavce není jen o pití piva a skvělé gastronomii, připraven je i doprovodný hudební program. „Během letošního ročníku zahrají kapely Motovidlo, Asi20?!, Friday morning, Radio hot club Praha, Jazz underground a Vocal sextet – za5. V sobotu od 10 do 14 hodin bude navíc součástí programu i Pivní bleší trh, kde si sběratelé budou moci doplnit sbírku etiket, tácků, zátek a dalších s pivem souvisejících propriet,“ uzavřel Sedláček.

Pijte s rozumem, nadměrné pití alkoholu může způsobit vážné společenské i zdravotní problémy.

Pivovar Rohozec zahajuje letošní letní sezonu ve velkém stylu. Na trh uvádí hned tři novinky – Cherry nealko, výroční ležák 175 a letní pivo Festival. Současně přichází s novým designem obalů a posiluje také svou roli atraktivního turistického cíle v Českém ráji.

Trojice nových piv reaguje na rozdílné chutě spotřebitelů. Cherry nealko rozšiřuje nabídku nealkoholických nápojů o osvěžující ovocnou variantu, výroční světlý ležák 175 připomíná dlouhou tradici pivovaru a promítá se v něm to nejlepší z pivovarského řemesla a těch nejlepších surovin. Světlé výčepní pivo Festival je uvařeno jako ideální společník pro letní setkávání a kulturní akce.

Pivovar Rohozec leží v samém srdci Českého ráje, proto nabízí jeho příznivcům a dalším cestovatelům, aby během letních cest a výletů nejen ochutnali „pivo Českého ráje“, ale poznali pivovar i zevnitř. Rohozec nabízí pravidelné exkurze do výroby, pivovarskou restauraci s širokou nabídkou rohozeckých piv a vynikající gastronomií, i podnikovou prodejnu s kompletním sortimentem piv a suvenýrů. Novinkou letošní sezony jsou navíc prohlídky bez nutnosti předchozí rezervace, které se konají každou sobotu po celý den. Navíc během léta se přímo v pivovaru uskuteční několik koncertů a dalších akcí, mezi které patří například Food & Beer Festival nebo V. ročník orientační jízdy historických vozidel.

„Chceme, aby Rohozec lidé vnímali nejen jako skvělé pivo, ale i místo, kde si užijí příjemný výlet. Připravili jsme novinky v našem sortimentu určené pro rozdílné skupiny konzumentů, představili jsme modernější vzhled našich výrobků, který nejen navazuje na tradici naší značky a spojení s Českým rájem, ale současně zlepšuje orientaci v jednotlivých druzích piv. Zároveň jsme ještě více otevřeli pivovar veřejnosti. Věříme, že se během letních dovolených staneme oblíbenou zastávkou turistů i cyklistů, kteří míří do Českého ráje,“ říká ředitel pivovaru Petr Hadl.

Novinky v sortimentu
„Každé z nových piv má svůj vlastní charakter, ale společné mají jedno – poctivý přístup k výrobě a důraz na vyváženou chuť. Chtěli jsme připravit nabídku, která bude odpovídat létu a současně zachová typický rukopis rohozeckého piva,“ doplňuje Tomáš Thér, sládek pivovaru.

Novinkou v segmentu nealkoholických nápojů je Cherry nealko, osvěžující nealkoholický nápoj s výrazným ovocným profilem třešní. „Nápoj je koncipován tak, aby nabídl plnohodnotný chuťový zážitek i bez alkoholu, přičemž kombinuje sladší ovocný nástup s jemnou kyselinkou a lehkou hořkostí v doznívání. Výsledkem je vyvážený profil, který působí svěže, není přeslazený a je vhodný pro celodenní konzumaci,“ vysvětluje Tomáš Thér. Cherry nealko tak reaguje na rostoucí trend nealkoholických alternativ, které zachovávají charakter tradičních pivních nápojů, ale oslovují širší skupinu spotřebitelů.

Výroční světlý ležák 175, je nově zařazen do nabídky pivovaru pro letní sezonu, ale úplnou novinkou pro pivovar není. „Toto pivo jsme poprvé uvařili u příležitosti 175 let od založení pivovaru v loňském roce. Původně jsme jej plánovali nabízet pouze během výročního roku, ale setkalo se s mimořádně pozitivní odezvou, a proto jsme se nyní rozhodli o něj obohatit naši letní nabídku,“ doplňuje Petr Hadl. Výroční ležák 175 navazuje na dlouhou historii značky a je koncipována jako pocta jejímu řemeslnému odkazu. Chuťově se jedná o plnější světlé pivo se střední až vyšší hořkostí, která je typická pro tradiční český pivní styl, avšak doplněná o modernější jemnost a lepší pitelnost. Výrazná chmelová linka se zde potkává s čistým sladovým tělem, což vytváří harmonický celek, který odkazuje na historii pivovaru a zároveň odpovídá současným chuťovým preferencím.

Třetí novinkou je Festival 10°, světlé pivo určené pro společenské a sezónní příležitosti. Tento speciál je postaven na lehčím těle, vyšší pitelnosti a osvěžujícím charakteru, díky čemuž je ideální pro delší konzumaci při kulturních akcích, letních festivalech nebo neformálních setkáních. Hořkost je zde spíše střední až nižší, příjemně zaoblená, aby podpořila osvěžující dojem a nenarušovala lehkost celého profilu. Decentní chmelová linka v závěru lehce doznívá a vybízí k dalšímu napití.

Konkrétní program letních akcí v pivovaru, detaily o exkurzích, sortimentu a další informace naleznou zájemci na www.pivorohozec.cz

Národní pivovar Budějovický Budvar vyhlásil vítěze letošního ročníku soutěže Mistr výčepní. Do celorepublikového klání, které prověřuje techniku čepování i kvalitu pivního servisu, se letos zapojilo 57 výčepních z celé České republiky. Nejlépe si vedl Michal Moťka z olomouckého podniku JAZZ TIBET CLUB.

Soutěž Mistr výčepní je součástí dlouhodobého vzdělávacího programu Budějovického Budvaru zaměřeného na podporu správné péče o čepované pivo a rozvoj odborných dovedností výčepních. Letošní ročník odstartoval sérií regionálních kol v Praze, Olomouci a Českých Budějovicích, kterých se celkem zúčastnilo 57 soutěžících. Ti nejlepší následně postoupili do finále, které se uskutečnilo v Českých Budějovicích.

Do finále postoupilo pět nejlepších výčepních z Prahy, pět z Olomouce a šest z Českých Budějovic. Celkem tak o vítězství bojovalo 16 finalistů, kteří museli prokázat své schopnosti v disciplínách zaměřených na rychlost, přesnost i kvalitu čepování. Hodnotila se nejen technika práce za výčepem, ale také celková úroveň servisu.

„Výroba piva je velmi komplexní a sofistikovanou činností, do které je zapojena řada specialistů. Byla by tedy velká škoda, kdyby náš nápoj, pečlivě vyráběný s důrazem na kvalitu, u zákazníka pohořel kvůli způsobu servírování. Proto v pivovaru klademe velký důraz na vzdělávání našich obchodních partnerů. Zakládáme si na tom, aby naši výčepní byli v oblasti techniky a správnosti čepování našeho piva pokud možno opravdovými mistry,“ říká Jiří Douda, garant soutěže Mistr výčepní.

První místo v letošním ročníku získal Michal Moťka z podniku JAZZ TIBET CLUB v Olomouci. Na druhém místě skončila Anna Váchová z českobudějovického podniku CAFE HOSTEL. Třetí příčku obsadil Bohumil Šišpera z pražské restaurace LEGENDA.

Restaurace Ondráš ve Sviadnově píše více než 120letou historii. A teď vstupuje do nové etapy – s tankovým pivem Pilsner Urquell.
Poctivá plzeň se v Ondráši čepuje od nepaměti, tankové pivo je ale ve vyhlášené restauraci ve Sviadnově novinkou.

Slavnostní uvedení pivních tanků do provozu proběhlo v pátek. Požehnat jim přišel i děkan Kazimír Buba: „Má zaznít slovo boží, jenže v bibli nic o pivním tanku ani o pivě není. Je tam ale dost o víně,“ rozesmál návštěvníky, kteří následně pivo z tanku ochutnali. „Je to velká událost, na kterou jsme se všichni hodně těšili. Je to něco, čeho jsme chtěli dosáhnout. Ocenění, že naši práci děláme dobře a poctivě,“ řekl Roman Vajda, který Ondráš posledních pět let provozuje.

Získat do svého podniku plzeňské tanky přitom není vůbec snadná záležitost. „Hlavní je, aby podnik měl návštěvnost, aby si tanky vysloužil výtočí daného piva. Je to o tom, aby se ho čepovalo co nejvíc, protože čím dřív se z pivních tanku pivo vyčepuje, tím chutná lépe, nastavená doba je maximálně pět dnů,“ upřesnil Vajda, který je rád, že na tuto metu v Ondráši dosáhl: „Je to pocta pro všechny, kteří se na chodu restaurace podílejí. Díky nim se u nás lidé cítí dobře a pohodlně, mají jistotu kvalitního piva a výborné kuchyně.“

Slavnostní události se zúčastnili také zástupci Plzeňského Prazdroje, kteří si spolupráci s Ondrášem pochvalují. „Pro mě je to místo, kde se krásně kombinuje skvělé pivo, moderní gastronomie a duch tohoto místa. Roman Vajda je člověk, který své práci skvěle rozumí,“ řekl manažer rozvoje klíčových zákazníků Martin Vavroš.

Secesní restaurace s dlouhou tradicí se nachází hned vedle dálnice, na staré cestě mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Podnik, který pojme až 230 osob, je vyhledávaným místem místních i výletníků. Disponuje také zahrádkou a velkým společenským sálem. „Je to vlastně takový kulturní stánek naší obce. Sviadnov Ondráš potřebuje a já jsem moc rád, že si obecní hostinec stále drží svůj vysoký standard,“ prohlásil David Novák, starosta Sviadnova, který Ondráš vlastní.

V Ondráši nyní věří, že díky novým tankům posunout prestiž ještě výš. „Je to taková třešnička na dortu, symbol kvality. Naši hosté mohou pít to nejlepší pivo, které Česká republika může nabídnout,“ zdůraznil spokojeně Vajda, který naznačil i další plány: chystá se letní grilování na zahrádce i změny v jídelníčku. V budoucnu by v Ondráši mohla proběhnout i rekonstrukce velkého sálu, kterému ještě chybí pódium.

V Plískově u Zbiroha se podařilo obnovit provoz místní hospody. Švabínská hospoda otevřela po úspěšném zkušebním provozu a bude přístupná několik dní v týdnu s nabídkou čtyř piv na čepu.

Na konci minulého týdne otevřela dveře dokořán Švabínská hospoda v Plískově. Vesnici na dohled od Zbiroha, kde se podařio obnovit chod restaurace díky speciální pivní značce.

Provoz
Třídenní premiéra od pátku do neděle byla brána jako zkušební provoz a vypadá to nadějně. Proto bude tento týden hospoda zpřístupněná ve středu 17. června (od 17 do 20), v pátek 19. 6. (17 až 22) i o víkendu: v sobotu (14 - 22) a v neděli (15 až 19).

Co Vás čeká
Konzumenti mohou počítat s novou značkou Nei pamisty raider, šťavnatou IPA s australskými chmely Galaxy, Enigma a Vic Secret a na čepu s dalšími třemi pivy: Faun (ležák 10°), Bard (ležák 11°), Satyr (ležák 12°).

Noví nájemníci řeší za pochodu stavební úpravy, týkající se interiéru i venkovního kabátu objektu na okraji obce.

Co Čech, to pivní znalec, říká se. Přesto téměř tři čtvrtiny z nich neví, z čeho se vyrábí ležák, nejoblíbenější pivní styl v Česku, který nás proslavil po celém světě.

Podle průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj lidé tápou také nad délkou výroby piva. Že celý proces od zasetí ječmene až po načepovaný půllitr zabere zhruba tři čtvrtě roku, správně určila jen necelá pětina respondentů. Přitom ale téměř 60 % lidí tvrdí, že je zajímá, jak a z čeho se vaří pivo, které pijí. Prazdroj na otázky spojené s výrobou piva odpovídá v rámci své osvětové kampaně „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“.

Překvapivě málo Čechů umí bezchybně vyjmenovat všechny klíčové suroviny pro výrobu českého ležáku. Slad z ječmene, chmel, vodu a pivovarské kvasinky dokázalo v aktuálním průzkumu agentury Ipsos správně určit jen necelých 28 % respondentů. Přibližně 64 % lidí dovedlo jmenovat alespoň tři suroviny a naopak 6 % účastníků si nevybavilo ani jednu.

Vůbec nejčastěji si dotazovaní spojují pivo s chmelem, který jmenovali v 89 % případů. Naopak na kvasinky si vzpomnělo jen necelých 41 % dotázaných. „Pivo je přírodní nápoj a český ležák se vaří tradičně ze tří základních surovin, tedy z vody, ječmenného sladu a chmele. Důležitou součástí výroby piva jsou ale i kvasinky, které hrají zásadní roli při přeměně sacharidů na etanol a oxid uhličitý a podílejí se i na vůni piva. Sacharidy získáváme v procesu vaření z ječmenného sladu, který určuje barvu, vůni, plnost, ale i hlavní chuťový profil piva. Hořkost a chmelové aroma piva se dotváří přidáním chmele,“ vysvětluje význam surovin emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Pivo se za týden nevyrobí
Ani v určení délky celého výrobního procesu piva si nejsou Češi jistí. Jen 18 % respondentů vědělo, že od semínka ječmene po stočené pivo to trvá zhruba tři čtvrtě roku. Příběh každého půllitru totiž startuje brzy na jaře, kdy se seje sladovnický ječmen a raší chmel, a končí až na podzim po sklizni surovin, kdy ležák uvařený z aktuální úrody dozrává v tancích a následně se stáčí do sudů, lahví nebo plechovek. Necelých 70 % lidí celý proces výroby piva odhadlo na tři měsíce a 14 % se domnívá, že pivo lze kompletně vyrobit za pouhý týden.

O samotném vaření ležáku panují mezi Čechy také velké mýty. Že na to sládci v pivovaru potřebují alespoň čtyři a více týdnů, odpovědělo správně necelých 30 % účastníků průzkumu. Naopak 37 % dotazovaných se domnívá, že se to dá stihnout za dva týdny. „Za tak krátkou dobu ležák rozhodně nevznikne. V případě českého ležáku trvá jenom jeho kvašení zhruba 10 až 12 dní a dalších několik týdnů pivo zraje. A když k tomu přičteme dlouhé měsíce, které musí ječmen a chmel ještě předtím strávit na polích, vyjde nám z toho zhruba 280 dní dlouhý proces. Pivo je zkrátka nápoj, který nejde uspěchat ani zrychlit,“ upřesňuje Václav Berka.

Pivní Slow TV ukazuje cestu piva
Doplnit znalosti Čechů o pivu chce osvětový projekt Prazdroje s názvem „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“, do nějž jsou zapojeni zemědělci i pivovarníci. Na stránkách jaksevaripivo.cz už od března probíhá přímý přenos z chmelnice a pole s ječmenem, který sleduje celou zhruba tři čtvrtě roku dlouhou cestu piva a skončí až podzimním vařením ležáku v plzeňském pivovaru. „Diváci už viděli třeba drátkování a zavádění chmele, růst ječmene, občas srnku nebo traktor. První pivní slow TV má za sebou už víc než 100 dní, a ještě skoro dvakrát tolik je před námi. Právě dlouhý čas, který výroba ležáku zabere, Češi hodně podceňují. Je ale překvapivé, že také váhají, když se zeptáte, z jakých surovin se pivo vyrábí. Věřím, že náš projekt názorně ukáže, že výroba českého národního nápoje je složitý, komplexní a dlouhodobý proces,“ uvádí Václav Berka.

Češi jsou pivní patrioti
Průzkum zjišťoval také povědomí lidí o tom, kolik piva se do Česka dováží. Správnou odpověď, tedy pouhé dvě procenta, vědělo jen 38 % lidí. Téměř dvě třetiny dotázaných se domnívají, že importované pivo tvoří víc než 9 % tuzemské spotřeby. Je ale vidět, že ačkoliv ve znalostech o českém pivu mají Češi mezery, své pivo milují.

Dub, měď a sklo pivních lahví tvoří základ materiálového řešení Návštěvnického centra pivovaru Bernard od studia B² Architecture. Prostor určený pro degustace, setkávání i odpočinek vznikl jako součást nově doplněné stavby v areálu pivovaru.

V Humpolci má pivo dlouholetou tradici – vařilo se zde už za dob Marie Terezie. Rodinný pivovar Bernard na ni navazuje a ke svému 30. výročí si nadělil nové Návštěvnické centrum. Výsledkem je prostor pro prohlídky, eventy i posezení u piva.

Novostavba přirozeně zapadá do areálu a každé z jejích čtyř podlaží má jinou funkci. V přízemí se nachází recepce s obchodem, druhé patro je věnováno expozici a kinosálu, ve třetím patře Sládkův sál určený k degustacím. Čtvrté patro tvoří pivnice s restaurací, která návštěvu završuje.

Koncepce interiéru vychází z průmyslové estetiky a pracuje s kontrastem surových a přírodních materiálů. „Interiér návštěvnického centra jsem od začátku vnímala jako propojení industriálního charakteru pivovaru s útulností místa, kde má člověk chuť zůstat, posedět a sdílet čas s ostatními. V materiálové paletě se proto potkává surovost černé cementové stěrky, kovových prvků a mědi s teplem dřeva,“ říká architektka Barbara Bencová ze studia B² Architecture. Atmosféru dotvářejí stěny z pivních lahví zasazených do kovových rámů, které prostor jemně člení a propouštějí světlo v zlatavých tónech.

Dub jako sjednocující prvek interiéru
Na materiálovou rovnováhu navazuje práce s dubem, který v interiéru přebírá výraznou roli. Dubová podlaha značky OAKCENT se nachází v hlavní části pivnice a pokračuje do otevřeného salonu na galerii. „Dub jsme zvolili proto, že do prostoru přináší přirozenost a hřejivost, které vyvažují industriálnější prvky interiéru. Zároveň dobře navazuje na repasovaný nábytek a celkový koncept propojení nového s historií místa,“ doplňuje architektka.

Pro interiér byly zvoleny dubové parkety z kolekce OAKCENT Sand. Jejich výraz utváří kombinace čtyř různých šířek dubových prken, které se v ploše střídají v nepravidelném rytmu a dodávají podlaze přirozený, řemeslný charakter. Ručně upravovaná kouřová povrchová úprava zvýrazňuje kresbu dřeva a podtrhuje jeho materiálovou hloubku.

Významnou roli hraje také diagonální pokládka, která navazuje na trasu návštěvníků přicházejících přes prosklený spojovací most od výtahu a schodiště. Podlaha tak nefunguje pouze jako vizuální prvek, ale stává se součástí orientace v prostoru a přirozeně vede návštěvníka směrem do pivnice. Povrch je ošetřen směsí přírodních olejů, díky níž si zachovává přirozený vzhled i vysokou odolnost potřebnou pro intenzivně využívané veřejné prostory.

Dominantou prostoru restaurace je dubové schodiště, které přirozeně navazuje na podlahu. „Schodiště jsme vnímali jako pokračování podlahy – ne jako samostatný prvek. Jedná se o součást jednoho materiálového řešení, které drží interiér pohromadě,“ doplňuje OAKCENT. Jeho výroba byla náročnější než u běžného řešení, protože vyžadovala přesné návaznosti stupňů, hran i směru kresby dřeva a zároveň vysokou odolnost pro veřejný provoz. Výsledkem je prvek, který přirozeně splývá s podlahou a podtrhuje celistvost interiéru.

Dřevěné podlahy pro různé typy komerčních prostor
V prostředí s vysokou zátěží dřevěné povrchy pracují nejen s estetikou, ale především s dlouhodobou funkčností a stabilitou materiálu. Lehce kouřený dub v kombinaci s kartáčovaným povrchem pomáhá tlumit stopy běžného užívání, zatímco olejovaná úprava umožňuje lokální opravy a průběžnou obnovu povrchu bez zásahu do celku.

V gastronomických provozech je důležitá také následná péče o materiál. U obdobných realizací se proto doporučuje pravidelný servis, který obnovuje povrchovou vrstvu a prodlužuje životnost i vzhled dřeva. Stejný přístup uplatňuje společnost OAKCENT napříč různými typy realizací – od soukromých rezidencí přes retail až po gastro provozy s vysokou návštěvností. Příkladem je interiér značky Korbička Šperky, kde dřevo podporuje čistou prezentaci produktů, nebo prostředí bývalého Jet Lag Baru, kde dřevěné prvky vytvářely kontrast k industriálnímu charakteru prostoru.

Právě kombinace odolnosti, možnosti renovace a přirozeného vzhledu dělá z dubových podlah vhodné řešení i pro náročné veřejné prostory, jakým je návštěvnické centrum pivovaru Bernard.

Premiérový ročník soutěže Černý kůň výčepu zatím přinesl nečekané výsledky. Do finále v Ostravě se probojovalo šest žen a pouze dva muži. Ve světových dějinách pivovarnictví se jedná o nevídaný úkaz. Na to, zda ženy skutečně pokoří muže, si budeme muset počkat až na finálový večer na Dni Mustanga.

Oblíbené soutěže v čepování piva mají ve světě přibližně třicetiletou tradici. Nejnovější z nich se jmenuje Černý kůň výčepu a je vypsána pro všechny výčepní v České a Slovenské republice, kteří ve svých provozovnách čepují pivo Mustang a další piva z pivovaru Ostravar. Značka Mustang založená v Ostravě roce 2016 patří k nejrychleji rostoucím značkám na českém trhu. Jen pro ilustraci. Zatímco pivní trh hlásí za uplynulý rok celkově velký pokles, Mustang v roce 2025 zaznamenal dvouciferný růst.

Cílem soutěže Černý kůň výčepu je vyzdvihnout umění správně načepovaného piva a ocenit nejlepší profesionály v oboru. Organizátoři soutěž rozdělili do tří etap. Jednotlivé části umožní dokonale prověřit dovednosti a znalosti soutěžících. Součástí soutěže je kvalifikace, semifinále a velké finále.

Velké překvapení v kvalifikaci
Premiérový ročník odstartoval na jaře kvalifikací. V kvalifikačním kole měli soutěžící před kamerou načepovat pivo na hladinku a šnyt a v těchto dovednostech se nebývale dařilo ženám. Z osmi postupujících se do finále probojovalo hned šest žen. Od roku 1997, kdy se v Belgii konala první soutěž tohoto typu, svět takovou dominanci žen za pípou ještě neviděl. Finálová osmička má toto složení: Jana Engelmannová, Michaela Chovancová, Anna Mirgová, Natálie Vyhlídalová, Dominik Višvader (všichni ČR), Patricia Gáborová, Nikola Spisiaková a Matthias Štefák (všichni SR).

O vítězi rozhodne finále v Ostravě
Finálový program je naplánován na pátek 26. června. Bude se konat v rámci Dne Mustanga v Ostravě a půjde v něm o ceny v hodnotě 60 tisíc korun. Program bude rozdělen na dvě části. Nejprve přijde na řadu semifinále. V semifinálovém kole bude odborná porota kromě čepování piva na hladinku a čepování šnytu hodnotit také způsob servírování piva. Pět nejlepších soutěžících postoupí do velkého finále. Ve finále o vítězi rozhodne celá řada kritérií. Například způsob čepování, správná míra, samotný servírovací proces, interakce s hostem i celková profesionalita vystupování výčepních. Nejlepší z finalistů získá v Ostravě premiérový mezinárodní titul Černý kůň výčepu.