Vyrazte k Malši, kde historie ožívá u sklenice. Objevte hradiště Doudleby a pivovar Doudle-Beer, kde se poctivé řemeslo potkává s klidem jihočeské přírody na dvou kolech.

Cesta proti proudu Malše do historických Doudleb
Z Plavu naše cesta pokračovala proti proudu Malše směrem k jedné z historicky nejvýznamnějších obcí regionu do Doudleb. Tento úsek trasy, dlouhý zhruba sedm kilometrů, prověřil nejen naši fyzičku mírným stoupáním, ale i orientační smysl.

Doudleby nejsou jen obyčejnou vsí; jsou místem, kde sídlil starobylý kmen Doudlebů a kde raně středověké hradiště tvořilo strategický bod jižních Čech dávno předtím, než vznikly České Budějovice.

Poctivé řemeslo v místním minipivovaru
Hlavním cílem v této etapě byla návštěva místního minipivovaru. Jako cyklista se často setkávám s podniky, které sází na masovou reklamu, ale tady je realita jiná poctivá a skromná. Pivovar je v rukou majitele, který řemeslem doslova žije. Přestože oficiální otevírací doba může být v pracovní dny proměnlivá, osobní přístup zde nechybí. Stačí zazvonit a majitel vás s ochotou provede svou nabídkou.

Degustace s nádechem exotiky
Ochutnali jsme místní jedenáctistupňový a dvanáctistupňový ležák za 80,-Kč. Překvapením byla jemná aromatičnost, která v dozvuku připomínala moderní piva typu IPA. V kombinaci s klidným prostředím dvora, kde člověk slyší jen šumění nedaleké řeky a okolní přírody, šlo o ideální místo pro regeneraci.

Právě tyto momenty kdy se zastaví čas u orosené sklenice v místě s tisíciletou historií – jsou esencí cykloturistiky.

Prověrka sil v kopcích Pošumaví
Z Doudleb se trasa začala lámat. Zatímco úvodních jedenáct kilometrů z Budějovic bylo s minimálním převýšením takřka odpočinkových, cesta směrem do Pošumaví už vyžadovala strategické rozložení sil.

Radek Sedláček a Mirka Caplová začali pro kamarády vařit pivo v garáži u rodinného domu v Doudlebech na Českobudějovicku. „Hlavní je, aby nás to bavilo. Kdo může říct, že každý den pije doma pivo z tanku,“ říká Sedláček.

V menší klasické garáži u jednoho z rodinných domků byste zaparkované auto hledali marně. Bílé stavení místo toho ukrývá varné kotle či velkou lednici plnou pivních sudů.

Stojíme v domácím minipivovaru v Doudlebech na Českobudějovicku, který právě zalila vůně čerstvě vařené dávky.

„Jak to začalo? Měli jsme žízeň,“ říká s nadsázkou 44letý Radek Sedláček, jeden ze dvou majitelů. Zároveň občas zamíchá horkou tekutinu ve varně.

„Kamarádi mi ke čtyřicátým narozeninám dali kurz vaření piva na Jihočeské univerzitě. Tam jsme něco uvařili, ale mysleli si, že to nebude k pití. Dva měsíce to ve školním pivovaru zrálo a pak jsme to s dalšími patnácti kamarády narazili,“ pokračuje Sedláček o začátcích Doudlebeeru. „A bylo výborné,“ přidává jeho kamarádka Mirka Caplová, kterou se Sedláčkem spojuje společná vášeň pro dobré pivo.

Bocek je oficiální pivo místní rockové kapely
V Doudlebech začali vařit v říjnu v roce 2019 nejprve ve třicetilitrových hrncích. Dnes už mají profesionální nerezovou 2,5 hektolitrovou varnu. Caplová se Sedláčkem zatím vaří pivo spíše pro své místní kamarády.

„Hlavní je, aby nás to bavilo. Děláme to i pro to, abychom se po práci doma nenudili. Kdo může říct, že každý den pije doma pivo z tanku,“ hlásí Sedláček, který pracuje v projekční kanceláři. Caplová si založila a vede mateřské centrum v Českých Budějovicích.

Doudlebeer už tak nabídl místním k ochutnání klasické spodně kvašené jedenácti- i dvanáctistupňové ležáky. Uvařili zde však už i čtrnáctku Bocka. Ta se zároveň stala oficiálním pivem místní rockové kapely.

Pro chmel si Sedláček jezdí přímo do Žatce, vodu čerpají z vlastní studny. Ale jak sám říká a ví, to hlavní při práci je čistota. „Sanitace je hodně důležitá. Když nemáte před vařením nové várky vše perfektně vyčištěné, na pivu to pak poznáte,“ zdůrazňuje.

Společně nepodceňují nic ani co se týče propagace. Doudlebeer už má své logo, vlastní půllitry, natištěné tácky pod sklenice a u Sedláčka v garáži si mohou zájemci koupit i tričko s logem minipivovaru.

První pivovar v obci založené v 10. století
„Ohlasy na naše pivo máme výborné, a proto se bojíme, že toho bude málo,“ těší Caplovou. „Tady na dveřích vidíte seznam, co jsme ještě neuvařili, ale už je to prodané,“ ukazuje Sedláček. Při dalším míchání dodává, že má radost z toho, že Doudlebeer si chválí i takoví zkušení znalci, kteří jsou zvyklí na tradiční piva.

Doudleby jsou velice stará obec. První zmínka o ní je v Kosmově kronice už z roku 981. Název obce pochází od slovanského kmene Doudlebů či Dudlebů, který měl přijít na území Čech někdy v pátém až šestém století našeho letopočtu společně s ostatními slovanskými kmeny. Je proto až s podivem, že právě tento minipivovar je dost možná v Doudlebech první.

„Prý tu pivovar nikdy nebyl. I pamětníci nám povídali, že si tu před zhruba padesáti lety chtěli místní pivovar založit, ale nevyšlo to,“ zmiňuje Sedláček. „Povedlo se to až nám,“ doplňuje ho Caplová.

Oba dva si přejí udržet chod minipivovaru spíš jako koníček. Kdyby chtěli zvýšit výstav či rozšířit garáž a přidat další varny, už by se tomu museli věnovat denně a opustit stávající zaměstnání. A to se ani jednomu nechce.

„Mateřské centrum v Budějovicích je vlastně také mé jedno dítě, které jsem si od začátků vypiplala,“ míní Caplová. Také přemýšlí, že uvaří desetistupňové pivo na letní doudlebský volejbalový turnaj.