Novinky a zajímavosti ze světa piva

Češi sami sebe s oblibou označují za milovníky piva. Český svaz pivovarů a sladoven je proto vyzývá, aby v rámci 14. ročníku Dnů českého piva vyrazili do své oblíbené hospody nebo pivovaru.

Stejně jako loni budou oslavy Dnů českého piva probíhat po celé září. Pivovarníci tak ctí odkaz svatého Václava, patrona českého piva. „I letos jsme připravili řadu sezonních speciálů a zajímavých prohlídek pivovarské výroby. Do projektu se zapojilo více než patnáct pivovarů po celé republice,“ říká Tomáš Slunečko, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

České pivo pro česká hrdla
Slunečko doplňuje, že pivovarnictví v Česku vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. Zároveň se ve významné míře obejde bez dovozu. Češi jsou totiž velcí patrioti a 98 procent piva, které ročně vypijí, pochází z lokální produkce. Platí to i obráceně: Pivovary z více než 90 procent nakupují lokální suroviny a služby. Většina peněz tak zůstává doma – u českých zemědělců, výrobců, dopravců i v dalších navazujících oborech.

Čepovaná klasika
Právě pohostinství zaměstnává přes 160 tisíc lidí a nabízí uplatnění i v regionech, kde je jinak pracovních i podnikatelských příležitostí méně. „Pro řadu podniků jsou prodeje nápojů klíčové, spotřeba čepovaného piva ale dlouhodobě klesá. Právě proto je letošní ročník Dnů českého piva zasvěcen hlavně čepovanému pivu,“ shrnuje Slunečko.

Česká restaurační skupina Ambiente už má v Česku desítky podniků. Teď se chystá otevřít pětatřicátý. Volba padla na pobočku už zavedeného konceptu z Prahy 1. Nový podnik by měl otevřít už v půlce září.

Tomáš Karpíšek rozšiřuje svou restaurační síť Ambiente o nový podnik. Nacházet se bude v pražských Holešovicích a prim tam bude hrát především pivo. Pětatřicátý podnik skupiny by měl otevřít zhruba v polovině letošního září.

Ambiente se rozhodlo do Holešovic umístit druhou pobočku Pultu, který se nachází v pražské Celnici. Skupina se v něm rozhodla zaměřit na český ležák, který se tu podává z šesti různých pivovarů. Podnik přitom vychází z toho, že za pivem stojí stejné zkušenosti a technologie, které pak dávají poznat rozličné chuti piv. „Chceme, aby každý ležák, který si zákazník zvolí, chutnal stejně dobře až do posledního loku,“ uvedl Karpíšek při otevření Pultu v Celnici v roce 2021.

I druhý Pult by měl stát na ležácích. Konkrétní nabídka piv ale bude v každém podniku jiná. Každý z Pultů má svou vlastní degustační radu, která rozhoduje o výběru ležáků na každý rok.

Pivo doplní moderní kuchyně
Oproti prvnímu provozu bude rozdíl především v jídle. V Celnici se podávají chuťovky, v Holešovicích by měla pivo doplnit moderní kuchyně. „Chceme, aby se jídlo hodilo právě k pivu a abychom byli schopni jedno s druhým párovat tak, jako se to dělá běžně s vínem,“ líčí bývalý sládek pivovaru Crazy Clown a výčepní nového podniku Jakub Rendl. Podávat by se tu tak mělo především hovězí maso z českých chovů, na lístku budou různé druhy tatarských bifteků, ale i steaků. Kuchyně by navíc měla zůstat otevřená až do zavírací doby v 1.00.

Interiér nové pobočky má stejně jako v případě té první na starosti známé studio Olgoj Chorchoj. Podnik se bude nacházet v ulici Tusarova a uvnitř bude sezení asi pro 130 lidí. „Holešovice jsou podle mě nový Karlín. Je to čtvrť, která jde dopředu a objevuje se tam čím dál víc zajímavých podniků. Doufám tedy, že se brzy stanou novým živým centrem Prahy. Pult k tomu snad přispěje,“ líčí Rendl.

V Holešovicích se v posledních letech objevilo hned několik moderních konceptů. Mezi vyhledávané patří kavárna Vnitroblock, restaurace Mexická, pizzerie Slice Slice Baby, fine diningové Eatary, kavárny Ema, Typika a Osada či pivnice Polepšovna. Své podniky tady ale od začátku letošního roku má také Ambiente. To se zabydlelo přímo v Holešovické tržnici, kde otevřelo druhou pobočku cukrárny Myšák, druhou pobočku řeznictví Naše maso a nový slovenský koncept Skô.

Skupina Molson Coors Beverage Company jmenovala do vedení společnosti Pivovary Staropramen pro Českou republiku a Slovensko Martina Čermáka. Do firmy přichází s více než 25 lety zkušeností z FMCG sektoru a rozsáhlou praxí z vedení různých obchodních organizací napříč střední a východní Evropou.

Martin Čermák bude v rámci pozice Sales and Customer Excellence & Country Lead zodpovědný za vedení českého a slovenského trhu a soustředit se zejména na obchodní strategii, vztahy se zákazníky i další rozvoj a řízení společnosti s téměř 600 zaměstnanci. Bude pokračovat v naplňování strategických cílů v rámci celé skupiny Molson Coors a zaměří se na posílení pozice nápojových značek i na růst podílu na obou trzích. Od září v této roli naváže na aktivity Tea Ćendo, který v červenci po pěti a půl letech z vedení pivovarů odešel.

Do Pivovarů Staropramen přináší bohaté zkušenosti získané v mezinárodním FMCG prostředí. Během své kariéry zastával seniorní manažerské role v oblasti managementu, obchodu i transformace firem, zodpovídal za obchodní výsledky i vedení rozsáhlých týmů. Působil například ve společnostech SC Johnson, Colgate-Palmolive a Bel Group. Do skupiny Molson Coors Beverage Company, jejíž jsou Pivovary Staropramen součástí od roku 2012, přichází z firmy HOPI FOOD.

Významnou roli v jeho profesní dráze hraje také rozvoj lidí a budování firemní kultury. Během svého působení v Bel Group vedl týmy, které se v letech 2021 a 2022 zařadily mezi tři nejlépe hodnocené v Evropě v interních průzkumech spokojenosti zaměstnanců. Dlouhodobě se věnuje rovněž mentoringu a vzdělávání.

Sběratelé turistických známek a vizitek mají možný nový přírůstek do svých kolekcí. Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci získal vlastní turistickou známku i turistickou vizitku, které jsou už v prodeji v městském informačním centru.

Budova zámeckého pivovaru má nově svou vlastní turistickou známku a turistickou vizitku. Oblíbené sběratelské suvenýry jsou k dostání na pultech informačního centra v Panské ulici.

„Mám skvělou zprávu pro všechny návštěvníky. Nové suvenýry s motivem zámeckého pivovaru jsou čerstvě v prodeji. Turistické známky i vizitky dlouhodobě patří mezi absolutní sběratelskou špičku, proto věřím, že udělají radost spoustě výletníků,“ uvedl místostarosta Jindřichova Hradce Radim Staněk.

Žatecká Dočesná letos nabídne 60 pivovarů, hudbu a atmosféru UNESCO města.
Když se řekne Žatec, mnohým se vybaví chmel. A právě na začátku září má tenhle vztah svůj každoroční vrchol.
V pátek 4. a v sobotu 5. září se v centru města uskuteční už 69. ročník Žatecké Dočesné. Z původní oslavy dočesání posledního chmelového štoku se během desetiletí stala velká městská slavnost, která spojuje chmelařskou tradici, pivo, hudbu, soutěže a tisíce návštěvníků.
Letos bude navíc z čeho vybírat. Do Žatce dorazí 60 pivovarů, což znamená vyrovnání rekordu z roku 2018.

Město, kde má chmel hluboké kořeny
Pěstování chmele má v Žatci a jeho okolí více než sedmisetletou tradici. Současně s udělením městských práv získal Žatec také právo vařit pivo. Chmel a pivo tak nejsou jen součástí turistického obrazu města, ale jeho historie.

První písemná zmínka o Žatci pochází už z roku 1004. O několik staletí později se město stalo jedním z nejvýznamnějších center evropského chmelařství.

Zlatou érou českého chmelařství bylo 19. století. Žatecký chmel, především odrůda poloraný červeňák, se díky svým typickým vlastnostem stal měřítkem kvality a ceny na evropském trhu.

Žatec se postupně proměnil v chmelařskou metropoli. Ve 20. století mířil žatecký chmel přibližně do sedmi desítek zemí světa a stál také u zrodu řady slavných pivních značek.

A tenhle příběh neskončil ani s příchodem nového tisíciletí.

V roce 2023 byl Žatec a krajina žateckého chmele zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Na prestižní seznam se tak dostala nejen samotná chmelařská krajina, ale také historické město a průmyslové objekty připomínající staletí pěstování, zpracování a obchodu s chmelem.

Od zelených řádků chmelnic až po sklady a sušárny v Žatci tak vzniká jeden velký příběh. Příběh rostliny, která ovlivnila podobu krajiny, města i jeho postavení ve světě.

Možná právě proto má Dočesná zvláštní atmosféru. Není pouze festivalem piva. Je také připomínkou práce lidí, kteří po generace spojovali svou obživu s rostlinou, bez níž by dnešní pivní svět vypadal úplně jinak.

Šedesát pivovarů na jednom místě
Letos bude na Dočesné opravdu z čeho vybírat. 60 pivovarů se představí na náměstí Svobody, náměstí Prokopa Velkého a v okolních ulicích. Je to stejné číslo jako v rekordním roce 2018.

Návštěvníci budou moci ochutnávat piva velkých výrobců i menších pivovarů. Kdo bude chtít porovnávat, může se zapojit do soutěže o titul Pivovar Dočesné 2026. Součástí programu bude také odborná degustace piv ve Chmelařském institutu.
Pivo ale nebude jediným důvodem, proč do Žatce vyrazit.

Hudba, historie a soutěže
Kulturní program se odehraje na několika scénách a místech v centru města. Hlavní pódium vyroste na náměstí Svobody před radnicí, další program nabídne náměstí Prokopa Velkého, Hošťálkovo náměstí, Klášterní zahrada a historické tržiště v Dvořákově ulici. Přidají se také další místa, například Žatecký pivovar, food festival nebo scéna v ulici Nákladní.

Na hlavním pódiu vystoupí například Richard Müller, Kateřina Marie Tichá, Slza, Kreyson a Láďa Křížek, Wohnout nebo Horkýže Slíže. Na náměstí Prokopa Velkého zahrají Krucipüsk, Vypsaná Fixa a Imodium. Klášterní zahrada bude patřit mimo jiné skupinám Poutníci, Hašlerka, Průvan a Lochness.

Vstup na hlavní programové scény je zdarma.

Dočesná ale není festival, kde se pouze stojí před pódiem s kelímkem piva v ruce. K její tradici patří také chmelové a pivní soutěže.

Návštěvníci si mohou vyzkoušet například ruční česání chmele nebo disciplínu, která dokáže pobavit i přihlížející – tanec s korbelem piva na hlavě.

Součástí sobotního programu bude také Promenáda v barvách chmele, která vyrazí od stadionu Mládí a zamíří do centra města.

Nejmenší chmelnice na světě
Hned vedle hlavního pódia na náměstí Svobody se nachází takzvaná „nejmenší chmelnice na světě“. I ta se během Dočesné dočká svého okamžiku. Přijde na řadu tradiční strhávání chmelových štoků, pletení věnců a česání chmele.

Kdo bude chtít poznat ještě trochu jiný Žatec, může zamířit k Chrámu chmele a piva nebo do Husitské bašty. Tam čeká recesní expozice Muzea Homolupulů s legendárním nejstarším pivařem Lojzou Lupulínem.

A právě v tom je možná kouzlo Dočesné.

Na jednom místě se tu desetiletí potkává historie města, tradice chmelařství, současná pivní kultura, hudba, recese i obyčejná radost z toho, že úspěšně skončila další chmelová sezona.

Žatec na dva dny ožije
Žatec si na začátku září nehraje na nic, čím není. Ukazuje světu to, co je pro něj typické – chmel, pivo, historické centrum a tradici, která má dnes dokonce světový význam.

V pátek 4. a v sobotu 5. září tak skutečně povedou všechny cesty do hlavního města chmele a piva.

A možná stojí za to nechat auto někde stranou, projít se historickým Žatcem, ochutnat místní chmelovou tradici v tekuté podobě, poslechnout koncert a na chvíli si připomenout, že za každým dobrým pivem je příběh.

V Žatci ho píší už více než sedm set let.

Vůně čerstvě upečených koláčů, poctivé kachní speciality, speciální posvícenské pivo a odpoledne plné hudby. Tak bude v sobotu 5. září vypadat tradiční Posvícení na pivovarském dvoře v rakovnickém pivovaru Bakalář. Oblíbená akce nabídne návštěvníkům nejen příjemné posezení s přáteli, ale také možnost nahlédnout do zákulisí výroby piva a užít si atmosféru jedné z nejtradičnějších českých slavností.

Pivovar Bakalář zve všechny milovníky dobrého piva a tradičních českých zvyků na Posvícení na pivovarském dvoře, které se uskuteční v sobotu 5. září od 13 do 18 hodin. Areál pivovaru se letos už po jedenácté promění v místo plné dobrého jídla, hudby a setkávání. Chybět nebude čepované pivo z produkce pivovaru, a především oblíbený Posvícenský speciál, který je připravován pouze pro tuto příležitost a návštěvníci jej mohou ochutnat výhradně během této akce.

Posvícenskou atmosféru doplní tradiční občerstvení v podobě posvícenských koláčů, kachních specialit i dalších dobrot. Součástí programu bude také prohlídka pivovarské varny, kde se návštěvníci seznámí s procesem výroby piva. Nejen milovníky motorismu potěší výstava současných i historických automobilů značky Škoda.

„Posvícení patří mezi krásné české tradice a my jsme rádi, že je můžeme každoročně připomenout přímo v našem pivovaru. Chceme, aby si lidé přišli užít pohodové odpoledne, ochutnali naše speciální pivo, potkali se s přáteli a odnesli si příjemný zážitek. Právě společně strávený čas je pro nás tím nejdůležitějším,“ říká Zdeněk Lux, ředitel pivovaru Bakalář.

Hudební program obstarají talentovaní muzikanti z rakovnické Základní umělecké školy a o závěr odpoledne se postará skupina ABBAcz, jeden z nejúspěšnějších českých revivalů legendární švédské kapely ABBA, která pravidelně koncertuje nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Ani letos nebude chybět mimořádná příležitost zúčastnit se komentované prohlídky celého pivovaru včetně míst, která zůstávají veřejnosti běžně nepřístupná. Kapacita je omezená a zájemci se budou moci přihlásit prostřednictvím sociálních sítí pivovaru, kde budou v předstihu zveřejněny všechny podrobnosti. Pivovar můžete sledovat buď na Facebooku nebo Instagramu.

Brány pivovarského dvora se v sobotu 5. září otevřou veřejnosti ve 13 hodin, program potrvá až do 18 hodin. Vstup na akci je zdarma. Stejně jako další akce je i posvícení příležitostí, kdy se město schází, udržuje své tradice a vytváří nové společné zážitky. Pivovar Bakalář se stává jejich nedílnou součástí a zve návštěvníky k příjemně strávenému odpoledni plnému dobrého piva, poctivých chutí, hudby a setkávání – protože právě tak vznikají tradice, ke kterým se lidé rádi vracejí.

Oblíbené pivo z regálů supermarketů může brzy zmizet. Německý pivovar Mauritius Brauerei, který vyrábí například Perlenbacher pro Lidl, po 167 letech existence bojuje o přežití. Je v insolvenci a hledá nového majitele.

Oblíbené pivo z regálů supermarketů může mít namále. Německý pivovar Mauritius Brauerei, který stojí mimo jiné za pivem Perlenbacher prodávaným v Lidlu, se dostal do vážných finančních problémů. Po 167 letech existence podal návrh na insolvenci. Jeho budoucnost přitom ještě není ztracená.

Pivovar v současnosti hledá nového majitele. O jeho dalším osudu mají rozhodnout věřitelé už 1. září. Zájemci o převzetí podniku se podle insolvenčního správce už ozvali a jednání pokračují.

Za pivem v Lidlu není vždy vidět jeho výrobce
Mauritius Brauerei možná řadě zákazníků nic neříká. Jeho piva ale mohou znát z obchodů. Pivovar totiž vyrábí také pro velké obchodní řetězce, přičemž jméno samotného výrobce se na etiketách často neobjevuje.

Jedním z jeho známých produktů je Perlenbacher, který se prodává v Lidlu. Další pivo, Meister-Bier, najdou zákazníci například v Globusu.

Pivovar hledá kupce
Mauritius Brauerei podal návrh na insolvenci už v březnu. Nyní se ale objevila možnost, že podnik převezme nový majitel a výroba bude pokračovat.

Insolvenční správce Henry Girbig potvrdil, že nabídka na odkup dorazila a o pivovar se zajímá hned několik potenciálních kupců. Podle návrhu správce by se měl podnik včetně nemovitostí a výrobního zařízení prodat za nejméně tři miliony eur, tedy zhruba 73 milionů korun.

Optimismus neskrývá ani vedení pivovaru. Generální ředitel Jörg Dierig uvedl, že pro pokračování podnikání existuje pozitivní prognóza.

Výroba zatím nekončí
Pro zákazníky je důležitá jedna zpráva: pivo se zatím dál vaří. Podle insolvenčního správce zůstávají zachována pracovní místa všech zaměstnanců a výroba pokračuje.

O tom, zda bude pivovar fungovat i nadále pod novým majitelem, se rozhodne na schůzi věřitelů 1. září.

Problémem jsou energie i suroviny
Za finančními potížemi podle vedení stojí především prudký růst nákladů po začátku války na Ukrajině. Pivovar se potýká zejména s vysokými cenami energií, sladu a chmele.

Pokud se podaří najít nového vlastníka, může mít tradiční německý pivovar ještě šanci pokračovat. Pokud ne, může z obchodů postupně zmizet i pivo, které zákazníci znají, aniž by vůbec tušili, kdo ho ve skutečnosti vaří.

Již popáté se bude konat Nomad Beer Festival – jediná akce v Česku věnovaná výhradně létajícím pivovarům. Proběhne 4. a 5. září na Rašínově nábřeží v Praze 2. Chybět nebudou ani rozmanité pokrmy hodící se ke zlatavému moku.

Kočovné, létající nebo nomádské pivovary nemají vlastní výrobní zařízení. Pivo pod svou značkou vaří ve volných kapacitách kamenných pivovarů, samostatně nebo s pomocí místního sládka. „Obvykle za těmito pivovary stojí nadšenci, kteří buď nemají dostatek finančních prostředků na vybudování vlastního pivovaru, anebo než do vlastní technologie zainvestují, chtějí si prošlapat cestu jako pivovarničtí hosté,“ vysvětlil Jiří Sedláček, ředitel Nomad Beer Festivalu.

Festival začne v pátek 4. září ve 14 hodin a potrvá do 21 hodin. V sobotu bude otevřen od 10 do 21 hodin. Najdete jej na pražské náplavce Rašínova nábřeží. Vstup na festival i doprovodný kulturní program je zdarma. Pivo se bude čepovat pouze do skla. Návštěvníci mohou používat 0,3l festivalový džbánek po oba dny, případně si přinést vlastní. „Hlavní místo budou mít na festivalu kočovné pivovary. Dorazí ty už zavedené i nově vzniklé a představí své nejlepší produkty a zajímavosti – od klasických piv českého typu po ochucená. Vedle tradičních ležáků nabídnou například svrchně kvašená piva typu IPA, Ale, kyseláče a řadu dalších. K ochutnání budou také pšeničná piva. Nabídka počítá s pivy z nejrůznějších druhů chmele a se spoustou příchutí,“popsal Jiří Sedláček.

Jediná akce v Česku věnovaná výhradně létajícím pivovarům letos propojí ochutnávání s motivem cestování za neznámými a novými chutěmi piva. „Návštěvníci dostanou Pivní pas, který je provede mezi jednotlivými pivovary. Zaznamenají si do něj své objevy a pomocí QR kódu dají hlas pivu, které je zaujalo nejvíce. Druhý festivalový den budou pak v 18 hodin vyhlášeny tři nejoblíbenější pivovary,“ přiblížil Jiří Sedláček.

Chybět nebudou ani stánky s občerstvením a pochutinami k pivu. „K pivu dobré jídlo patří, proto bude součástí akce i množství gastronomie vhodné k pivu. Zahnat hlad budou moci návštěvníci v několika stáncích, které budou nabízet například klobásky, sýry, burgery a mnoho dalšího,“ uzavřel Jiří Sedláček.

PIVOVARY: STRIX, FENEK CRAFT BEER, FOUR ELEMENTS BREWERY, LÉTAJÍCÍ PIVOVAR PIVEČKA, MALÝ JANEK Z JINEC, NETOPÝRKA, PIVOVAR BOHDANEČ, PIVOVAR FRACEK, PIVOVAR KNÍR, PIVOVAR OPATOVICKÝ POKLAD, PIVOVAR POTMEHÚD, ZBRASLAVSKÁ KOZA

GASTRO: TRADIČNÍ PAGÁČKY, GUACAMOLE, CRUNCHO PIZZA, REBACANO, Clyde's Jamaican Kitchen, BUCCI burgers, PERUVIAN FUSION FOOD, CHURROS CHURROS, CHMELBUCHA, INSPIRAL BURGERS, LAZIZ INDIAN STREET FOOD, PAN HRANOLKA

Hospod, restaurací a barů ubývá. A není to specialita Nymburka. Právě v Nymburce jsou však podniky, kde to ještě relativně nedávno žilo čilým hospodským ruchem, koncerty, grilováním, či šťoucháním kulečníku. Co s nimi bude?

Inspirací k napsání následujících řádek byly snímky tří nymburských restaurací, které přestaly sloužit svému účelu. Na stránky Máme rádi Nymburk je umístil Vladimír Mucha. Jsou to restaurace Na Tarase, Semafor a Hudební klub Mlejn. Jelikož autor těchto řádků spojil různé části svého života se dvěma z těchto podniků, o to hůře se současná situace popisuje. Nicméně účelem je také zhodnotit jejich vyhlídky do budoucna. A ty věru nejsou růžové.

Na Tarase
Málokterý podnik nejen v Nymburce se může pochlubit tak nádhernou zahrádkou, jakou má, tedy měla restaurace Na Tarase. V poslední fázi fungování dokonce zastřešenou před útoky na podzim padajících kaštanů. Výhled do Malých Valů ze zahrádky byl uklidňující.

Restaurace je zavřená už více než 10 let. Na přelomu tisíciletí a v letech následujících pod vedením provozního Jiřího Jaši zažívala zlaté časy. Byly pátky, kdy člověk musel přijít hodně včas odpoledne, aby si sedl. Vedle výčepu stůl starších štamgastů, naproti pod televizí jsme sedávali my mladší. Chodilo se na hokeje, fotbaly, ale taky třeba na víkendové sportovní víceboje složené ze šipek, karet, či ping pongu.

Později hospoda začala střídat provozovatele a docházelo k neshodám mezi nájemci a majitelem domu. Zákazníků ubývalo a podnik na konci roku 2015, pokud autora neklame paměť, zůstal zavřený. Až dodneška.

Majitel nyní horní část domu využívá jako soukromé bydlení pro členy rodiny. Spodek jako restaurace zůstává v podobě, v jaké ji zákazníci naposledy opustili. Na chvíli se symbolicky otevřela před pár lety při nymburském masopustu, ovšem jen pár hodin.

Že by si někdo relativně velké prostory chtěl pronajmout pro účely obnovení hospody, se za současné situace jeví jako nereálné. Nebo alespoň o tom nejsou žádné zprávy.

Semafor
Podnik zavřený od května letošního roku. Známý byl díky třem aspektům: dobré a relativně levné točené nymburské pivo, sál pro koncerty, či dokonce menší festivaly, a kulečníkový stůl.

Hudební programy v něm navštěvovaly rodiče s dětmi, tvrdší festivaly pak pochopitelně především rockeři, pankáči a další milovníci podobných hudebních žánrů. Příjemná až domácká atmosféra výčepu vytvořila skupinu svérázných štamgastů věrných hospodě dlouhé roky.

Jenže i tady začalo zákazníků ubývat a uživit se provozováním takové restaurace bylo a je stále složitější. Proto nabídka na ukončení provozu se strany developera byla zřejmě pro provozovatele trochu i vysvobozením.

Ano, Semafor čeká ze všech tří vybraných bývalých hospod ten nejkrutější konec. Budova bude srovnána se zemí a na jejím místě má vyrůst nový bytový dům, údajně podobný těm, které už vedle v minulých letech vyrostly. Nutno podotknout, že velmi pravděpodobně čeká stejný osud i sousední Krušovickou pivnici, která zatím funguje. Ale na začátku léta odhadoval její provozovatel životnost tak na jeden rok. Pak i ona doslova zmizí ze zemského povrchu.

Hudební klub Mlejn
Rána nejčerstvější. Naposledy se tu konala rozlučková party 24. července. Po více než 13 letech, kdy podnik provozovala Jaroslava Kořínková.

Jako ojedinělý a jinde ve městě nevídaný projekt komunitního rockového baru. Pod slůvkem komunitní se ukrývá skutečnost, že jen málokdy zašel do podniku člověk, koho by místní neznali. Jednalo se o velkou partu přátel nejrůznějších věkových skupin.

Také tady ke společným radovánkám patřilo sledování hokeje a fotbalu, neodmyslitelný jukebox, koncerty, grilovačky, oslavy narozenin na zahrádce i uvnitř a řada osudů, které spojil právě tento podnik s vymazlenou zahrádkou, jezírkem s rybami a nasvícenou maketou mlýna, kterému se každý večer točily větrné lopatky.

V červenci se však definitivně dotočily. Část domu, v níž sídlil klub, koupil majitel, kterému patří i další část budovy. Podle našich informací se do prostor nedávného baru přesunou šičky s výrobní dílnou, které momentálně sídlí v jiné části stavení. Tu začne majitel postupem času opravovat a na nutné opravy dojde i v části, kde sídlil rockový bar. Včetně impozantního podzemí.

Co bude s čerstvě uzavřeným barem v horizontu několika let, zatím není jasné. Že by se do něj ještě někdy vrátila radost ze společného setkávání přátel, se však jeví jako vrcholně nepravděpodobné.

Rodinný pivovar Bernard v posledních letech vyrábí přes 400 tisíc hektolitrů piva. V nabídce má aktuálně 16 druhů, jejichž receptury jsou dílem sládka Josefa Vávry. Příběh muže, který se zásadně podílel na vzniku i chodu pivovaru, se uzavřel 16. srpna.

Pivovar Bernard dnes patří k nejznámějším v Česku. Kromě toho také významně utváří veřejný prostor Humpolce, kde se pivo vyrábí už od šestnáctého století. Na tom všem se od devadesátých let významně podílel i sládek Josef Vávra.

Humpolecký pivovar určený k uzavření se v roce 1991 rozhodli zvednout z popela tři muži. Kromě Stanislava Bernarda, po kterém pivovar dostal jméno, také Josef Vávra a do třetice Rudolf Smejkal. Byl to právě Vávra, kdo oslovil ke spolupráci Stanislava Bernarda. Pivovar měl v té době zastaralou technologii, pověst piva byla žalostná a prodej na minimu. „Pivovar šel do dražby s úvěrem, bylo to riskantní,“ vypráví Zdeněk Mikulášek, dlouholetý přítel spolumajitelů a bývalý tiskový mluvčí pivovaru.

Z původní trojice zakladatelů zbyli dva
Přesto se trojice rozhodla do toho jít. Během aukce sledovali vývoj ceny, která se nakonec z původní vyvolávací částky 9,5 milionu vyšplhala na 44 milionů korun. Teprve tehdy Stanislav Bernard přihodil další milion a pivovar vydražil.

Noví majitelé si prožili těžké začátky spojené především se špatnou pověstí piva. To se časem podařilo zlomit a pivovar zaznamenával první úspěchy. Od konce devadesátých let pak původní trojice zakladatelů pokračovala ve dvou. Zůstal Bernard a právě Vávra.

„Bernard byl tahoun a vzal si na starost obchod a marketing, Josef Vávra vařil pivo,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek. Dohromady ideální tandem. Vávra stál za veškerou produkcí a recepturami pivovaru, které se postupem času rozšiřovaly, a na trh se dostávala piva různých druhů a chutí.

V roce 1993 Stanislav Bernard založil Svaz malých nezávislých pivovarů a začal rok a půl trvající boj za snížení spotřební daně pro pivovary s roční produkcí do 200 tisíc hektolitrů. Díky jeho prosazení malé pivovary nejen přežily, ale začal jejich dynamický rozvoj. Ke konci roku 2020 jich v Česku existovalo pět set.

Svérázný přístup Vávry k práci
Na začátku nového tisíciletí navázal Bernard spolupráci s belgickým pivovarem Duvel Moortgat. Partnerům se podařilo rozdělit majetkový poměr firmy na rovných 50 procent pro belgickou firmu a zbylých 50 procent rovným dílem mezi Bernarda a Vávru.

Díky spolupráci s belgickým partnerem se firma rozrostla a zesílila. Přesto si oba majitelé zachovali tradiční přístup k podnikání. „Vávra přistupoval k práci svérázným způsobem. Když přijímal nové zaměstnance, nezáleželo mu na jejich vzdělání. Nechával je začínat od píky. Mýt tanky, čistit sklo, to vše za účelem zjistit, jaký vztah má daný kandidát k práci,“ vzpomíná Mikulášek.

Byl to právě Vávra, kdo poprvé přišel s konceptem tmavých ochucených nealko piv. Některé z nich se prodávají dodnes. A mnoho jeho piv zaznamenalo úspěchy nejen u zákazníků, ale také u odborníků. Třeba Černý ležák Bernard získal již více než 120 ocenění z celého světa, včetně těch nejvyšších z nejprestižnějších mezinárodních degustačních soutěží.