Oliver Dlouhý miluje pivo. A nebojí se říct, že by ho dnešní mladá generace měla pít víc. „Sednout si na pivo a pokecat mi přijde jako sympatický způsob socializace, v němž jsem vyrostl. Trocha alkoholu vám pomůže zrelaxovat, a nebýt piva, kdoví jestli bych se vůbec seznámil a měl tři děti,“ říká zakladatel, šéf a spolumajitel prodejce letenek Kiwi.com.

Někdejší podnikatel roku za taková vyjádření schytal kritiku, že podporuje konzumaci alkoholu. „Že za to dostávám čoud? Mně to nevadí – v našem byznysu jsem prošel covidem a rozhodl se, že budu vždycky říkat, co si myslím,“ podotýká s tím, že nejde o nabádání k alkoholismu, spíš výzva k tomu se setkávat jinak než online nebo u energetických nápojů.

Pivovar v Jindřichově Hradci po 60 letech zase vaří pivo. Radnice chátrající areál opravila za více než půl miliardy korun a nabídla ho k pronájmu. Jednou z podmínek bylo, že název piva bude spojený s městem. Při přestavbě podlahy náhodou objevili sklepení, kde bude vinotéka.

„Zatím to jde, uvidíme po třetím,“ vtipkuje pan František u výčepu nově otevřené Restaurace Smetana v opraveném zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci, když ochutnává první doušky dvanáctky z pivovaru Jindra. Ten se rovněž nachází v rozsáhlém areálu.

Spolu s ním dorazil na pondělní slavnostní otevření pro veřejnost i Brian Thomas z amerického státu Mississippi. Město na východě kraje navštěvuje pravidelně a považuje ho za svůj druhý domov. Pokaždé se sem prý těší a letos už zde strávil měsíc a půl.

„Moc dobrý,“ glosuje v češtině první dojmy z ležáku. „Je to perfektní místo v samém srdci města. Lidé sem mohou přijít, vidět historii a užít si dobré pivo,“ hodnotí i prostředí, které v sobě kombinuje právě historii s moderními prvky.

Pivo pro hosty restaurace připravuje i sládek Matěj Masař. „Vaříme tu teď zhruba měsíc a půl. První várky už jsou v hospodě v tancích,“ přibližuje. Denně prý zvládnou 23 hektolitrů mladiny. „Vaříme dvojvárky pro naplnění toho tanku. Takže jedna várka má kolem 45, 46 hektolitrů, jak to zrovna vyjde,“ dodává.

Plán: osm tisíc hektolitrů za rok
Pivo se v zámeckém pivovaru začalo vařit po téměř 60 letech. Radnice měla při hledání provozovatele podmínku, aby jméno piva bylo spojené s městem, nese proto název Jindra. Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která dodala technologie a vybavení za desítky milionů korun.

„S kolegou jsme se bavili už mnoho let, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. A když přišla tato příležitost, byla to jasná volba,“ říká pro ČTK investor Oliver Dlouhý, který založil vyhledávač letenek Kiwi.com. Kapacita umožňuje uvařit osm tisíc hektolitrů za rok, letos počítají s výrobou tří tisíc hektolitrů.

Na otevření restaurace v půl jedenácté dopoledne čekal zástup zhruba dvou desítek lidí. Jakmile dostali pokyn, vyrazili si hledat místo v moderním interiéru nebo na terase. Někteří se spokojili s venkovním výčepem a lavičkami.

Hosty vítal tým manažera Lukáše Filipa. „Otevřeli jsme zařízení o dvou stech místech s regionální kuchyní, moderními technikami, skvělým vinným servisem a důrazem na pivovar,“ komentuje pro iDNES.cz.

Restaurace je zatím ve zkušebním provozu. Stále tak ladí různé detaily. „Prostor je komplikovaný v tom, že jsou tu původní klenby, něco je zalité železobetonem a ne úplně dobře tady funguje signál,“ líčí. To se dotýká například provozu platebních terminálů.

Prostředí nové restaurace popisuje i architekt a místní rodák Jan Klaška. Historické klenby zůstaly obnažené i s pozůstatky ohněm zakouřených nástěnných maleb. Zdobí je ale originální lustry a světla, přímo na míru restauraci je vytvořena pípa ve tvaru varhan.

„My tam vkládáme sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká toho historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky,“ uvádí pro ČTK.

Restaurace se jmenuje Smetana po hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Tajemná část
Při přestavbě podlahy pivovaru objevili náhodou i sklepení. „Předpokládá se, že to, co tady vidíme, tak není úplně celý komplex. Ten možná zasahuje a napojuje se na katakomby, které jsou umístěné pod muzeem,“ poodkrývá Klaška pro iDNES.cz.

Ve sklepení brzy plánují vytvořit vinotéku až se třemi tisíci lahvemi. Lidé si tak budou mít možnost katakomby projít a ochutnat víno.

Starosta města Michal Kozár počítá se slavnostním otevřením celého objektu 11. září. Ani on o sklepu nevěděl a v historických záznamech o něm nebyly zmínky. Nyní dokončují akustickou část sálu, který se v objektu nachází, v červenci a srpnu očekávají doručování mobiliáře.

„Celková částka za přestavbu se pohybuje kolem 512 milionů korun bez DPH,“ sděluje. Zhruba 240 milionů z toho pokryly dotace. Město zámecký pivovar z 16. století koupilo v roce 2016 a hledalo pro něj využití. Objekt dlouho chátral, což umocnil požár v roce 2011. Na opravách pracují od roku 2024.

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci ze 16. století, který desítky let chátral a v roce 2011 ho poničil požár, se dnes otevřel veřejnosti. Přestavba národní kulturní památky stála město 512 milionů korun bez DPH, necelou polovinu pokryly dotace. V rozsáhlém areálu se začalo vařit pivo Jindra, které mohou lidé ochutnat v pivovarské Restauraci Smetana. V září město zahájí provoz multifunkčního kulturního sálu, řekl novinářům starosta Michal Kozár (ANO).

Investice do pivovaru, který město koupilo před deseti lety, patří k největším v historii Jindřichova Hradce. Radnice dlouho pro zchátralou a vyhořelou památku hledala využití. Přestavbu s pomocí dotací za celkem 245 milionů korun zahájila v roce 2024. "Obvodové zdi, klenby se zachovávaly. Část, která se obměnila, je od prvního patra ve foyer, kde kvůli požáru došlo k poškození starých dřevěných prvků, které se vyměnily, ale tak, aby celkové vzezření budovy zůstalo zachováno," uvedl starosta.

Pivo se v zámeckém pivovaru začalo vařit po téměř 60 letech. Radnice měla při hledání provozovatele podmínku, aby jméno piva bylo spojeno s městem, nese proto název Jindra. Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která dodala technologie a vybavení za desítky milionů korun. "S kolegou jsme se bavili už mnoho let, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. A když přišla tato příležitost, tak to byla jasná volba," řekl investor Oliver Dlouhý, zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com. Kapacita umožňuje uvařit 8000 hektolitrů za rok, letos pivovar počítá s výrobou 3000 hektolitrů.

Moderní design v Restauraci Smetana propojil stavbu se současností. Historické klenby zůstaly obnažené i s pozůstatky ohněm zakouřených nástěnných maleb. Zdobí je ale originální lustry a světla, přímo na míru restauraci je vytvořena pípa ve tvaru varhan. "My tam vkládáme sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká toho historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky," popsal architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška.

Restaurace se jmenuje Smetana po hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století budova podstoupila modernizaci a přestavbu. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1967 zůstal v provozu. Poté v něm národní podnik Fruta vyráběl do 90. let minulého století tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Po téměř šedesáti letech se v zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci znovu vaří pivo. Památkově chráněný areál ze 16. století, který desítky let chátral a poničil jej požár, se po rozsáhlé rekonstrukci otevřel veřejnosti. Město za jeho obnovu zaplatilo 512 milionů korun bez DPH.

Do areálu v Jindřichově Hradci se po téměř šedesáti letech vrátila výroba piva. Nové pivo Jindra mohou návštěvníci ochutnat v pivovarské Restauraci Smetana. V září má město otevřít také multifunkční kulturní sál.

Jedna z největších investic města
Rekonstrukce pivovaru patří k největším investicím v historii Jindřichova Hradce. Město objekt koupilo v roce 2016, dlouho však hledalo způsob, jak rozsáhlý a zchátralý areál využít.

Stavební práce začaly v roce 2024. Městu se na projekt podařilo získat dotace v celkové výši 245 milionů korun. „Obvodové zdi a klenby se zachovávaly. Část, která se obměnila, je od prvního patra ve foyer, kde kvůli požáru došlo k poškození starých dřevěných prvků. Ty se vyměnily tak, aby celkové vzezření budovy zůstalo zachováno,“ uvedl starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár.

Pivo Jindra navazuje na místní tradici
Pivo se v zámeckém pivovaru začalo znovu vařit po téměř šesti desetiletích. Jednou z podmínek města při hledání provozovatele bylo, aby název piva odkazoval na Jindřichův Hradec. Nová značka proto dostala jméno Jindra.

Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která do technologií a vybavení investovala desítky milionů korun.

Za projektem stojí mimo jiné zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý. „S kolegou jsme se už mnoho let bavili o tom, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. Když přišla tato příležitost, byla to jasná volba,“ uvedl.

Pivovar má roční kapacitu 8 tisíc hektolitrů. V prvním roce provozu počítá s výrobou přibližně 3 tisíce hektolitrů piva.

Moderní restaurace v historických kulisách
Součástí obnoveného areálu je Restaurace Smetana, jejíž interiér spojuje historické prvky se současným designem. Původní klenby zůstaly odkryté, stejně jako části nástěnných maleb poznamenaných požárem.

Restaurace připomíná Bedřicha Smetanu
Restaurace nese jméno hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který v budově strávil část dětství. Jeho otec zde pracoval jako sládek.

Právě v Jindřichově Hradci mladý Smetana také utrpěl úraz, jenž podle některých pramenů mohl souviset s jeho pozdější ztrátou sluchu. Město nyní připravuje rovněž rekonstrukci sousedního Smetanova domu.

Od zámeckého pivovaru k výrobě rumu
Budovu pivovaru nechal v zámeckém areálu postavit v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století prošel objekt modernizací a přestavbou.

Po roce 1945 byl areál znárodněn a jako pivovar fungoval až do roku 1967. Následně v něm národní podnik Fruta až do 90. let vyráběl tuzemský rum známý etiketou s plachetnicí.

Po ukončení výroby začal objekt rychle chátrat. Jeho stav ještě zhoršil požár z roku 2011, který při hře založily děti. Po více než desetiletí příprav se nyní jedna z nejvýznamnějších historických staveb města dočkala nového využití.
Historický prostor doplňují originální svítidla a výčepní zařízení ve tvaru varhan, které bylo vytvořeno přímo pro restauraci.

„Vkládáme tam sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky,“ popsal architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška.

Oliver Dlouhý, zakladatel Kiwi.com, se pustil do piva. V Jindřichově Hradci stojí za pivovarem Jindra a v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, že alkohol se podle něj začíná démonizovat.
Článek

V rozhovoru zaznívá, že „Jindra naučí mladé opět pít.“ A také: „Je dobře, že lidé pijí míň, na druhou stranu to šlo do opačného extrému a pití se začíná démonizovat. Chceme tvořit zdravý vztah k alkoholu.“ A redaktorka Seznam Zpráv přizvukuje „Žádný extrém není úplně dobrý.“ To nevymyslíš.

Článek ani video nejsou označeny jako PR/komerční obsah. Asi to všichni myslí vážně a jde o letní alkoholovou osvětu. To je odvážné.

V Česku asi podobně odvážné, jako kdyby někdo chtěl učit kapry plavat, řidiče nadávat na D1 nebo majitele chalup stěžovat si na počasí.

Ještě zajímavější ale je, kdo to říká. Dlouhý není jen nový pivovarník. Je to zakladatel Kiwi.com, firmy, která se dlouhé roky prezentuje jako český technologický úspěch. Jenže když místo rozhovorů otevřeš účetní závěrky, pěna trochu spadne.

Kiwi.com je slavná značka. Přes firmu tečou miliardy eur v letenkách. Jenže účetní výkazy ukazují méně oslnivý příběh: firma po silném roce 2023 výrazně spadla v tržbách, pořád nemá jasně stabilní čistý zisk a její vlastní kapitál zůstává záporný.

A to je dobrý moment, kdy se na chvíli zastavit.

Protože než nám někdo začne vysvětlovat zdravý vztah k alkoholu, možná by bylo fér podívat se na jeho vztah k zisku, kapitálu a účetní realitě.

Miliardy v letenkách, drobné na konci účtu
Kiwi.com není malá firma. V roce 2023 vykázalo hrubé rezervace 2,57 miliardy eur. To je částka, při které se člověku zatočí hlava rychleji než po třetím nefiltrovaném ležáku. Tržby tehdy dosáhly 292,6 milionu eur. Čistý výsledek? Jen 1,1 milionu eur.

Jinými slovy: přes firmu protekly obrovské peníze, ale dole v zisku zůstala skoro kapka.

A pak přišel pokles.

V roce 2024 se hrubé rezervace vrátily na 2,06 miliardy eur a tržby spadly na 242,8 milionu eur. Firma skončila ve ztrátě 9 milionů eur. V roce 2025 tržby klesly dál na 227,5 milionu eur a čistý výsledek byl opět mírně záporný, přibližně minus 0,6 milionu eur.

Na první pohled je vidět, že rok 2023 nebyl začátkem krásného stabilního růstu. Byl to vrchol. Od té doby šly tržby dolů. Mezi roky 2023 a 2025 klesly tržby z 292,6 milionu eur na 227,5 milionu eur. To je propad zhruba o 22 %. Hrubé rezervace spadly z 2,57 miliardy eur na 2,04 miliardy eur. Také zhruba o pětinu.

Tohle nevypadá na zázračnou travel-tech firmu. Do účetnictví se totiž obálky Forbesu nepočítají.

Obrat není zisk. A sláva není kapitál
Tohle je užitečná lekce finanční gramotnosti.

Velký obrat neznamená velký zisk. A když přes firmu protečou miliardy, neznamená to, že ty miliardy firmě patří.

Kiwi.com prodává letenky a související služby. Velká část peněz, které zákazník zaplatí, logicky míří dál: aerolinkám, partnerům, platebním službám a dalším subjektům v cestovním řetězci. Firma si z celého objemu nechává jen část. A z této části musí zaplatit lidi, technologie, marketing, provoz, financování, záruky, vratky a všechny ostatní náklady.

Proto může vedle sebe existovat obrovské číslo hrubých rezervací a velmi malý čistý výsledek.

V roce 2023 mělo Kiwi.com hrubé rezervace 2,57 miliardy eur. Čistý zisk byl ale jen 1,1 milionu eur. To není ostuda sama o sobě. Mnoho technologických firem má slabé zisky dlouhé roky. Jenže u Kiwi.com už nejde o začínající startup z garáže. Firma vznikla v roce 2012. Tohle už je dospělý byznys, ne dítě v dupačkách.

A dospělý byznys se má umět uživit.

Provozní zisk se zlepšil. Jaký je důvod?
Abychom byli fér: rok 2025 nevypadá jen špatně. Kiwi.com dokázalo zlepšit provozní výsledek. Provozní zisk byl 15 milionů eur, což je výrazně lepší než 3,1 milionu eur v roce 2024.

Jenže za tím není velký návrat růstu. Tržby klesly. Hrubé rezervace také mírně klesly. Zlepšení tak z velké části stojí na nákladové disciplíně.

V poslední výroční zprávě firma uvádí, že v roce 2025 snížila počet zaměstnanců přibližně o 40 %. Osobní náklady klesly z 58 milionů eur v roce 2024 na 40 milionů eur v roce 2025.

Přeloženo z účetničtiny do češtiny: firma zeštíhlela. Hodně.

To může být správný manažerský krok. Pokud firma bobtná, pálí peníze a nemá výsledek, musí řezat. Ale není to pohádka o bezstarostném růstu. Je to spíš příběh o tom, že po letech velkých plánů a drahého provozu přišla tvrdá dieta.

A kdo někdy držel dietu, ví, že radostná fotka před zrcadlem neříká všechno. Důležité je, jestli nový režim vydrží.

Záporný vlastní kapitál: účetní kocovina
Největší červená kontrolka ve výkazech Kiwi.com není samotná ztráta za rok 2025. Ta byla malá. Větší problém je vlastní kapitál.

Na konci roku 2025 mělo Kiwi.com vlastní kapitál zhruba minus 50,9 milionu eur. Rok předtím to bylo minus 50,8 milionu eur. V roce 2023 minus 52,8 milionu eur.

Záporný vlastní kapitál neznamená automaticky konec firmy. Neznamená to, že zítra zhasnou světla, spadnou servery a obrazovky webu potemní.

Ale znamená to, že firma má za sebou roky, jejichž účty pořád nejsou vyrovnané. Zjednodušeně: závazky jsou vyšší než aktiva. Firma stojí na provozu, cash flow, financování, důvěře partnerů a schopnosti dál fungovat. Ne na silné kapitálové rezervě.

To je podnikatelská kocovina.

A teď prý zdravý vztah k alkoholu
A do toho přichází pivovar.

Samotný pivovar není problém. Obnova historického místa v Jindřichově Hradci může být sympatický projekt. Lokální gastronomie, kultura, řemeslné pivo, opravený areál, lidé u jednoho stolu. To všechno může dávat smysl.

Problém začíná ve chvíli, kdy se z prodeje alkoholu začne dělat skoro společenská mise.

„Zdravý vztah k alkoholu“ zní hezky. Takové měkké, kulaté, marketingově hladké sousloví. Jenže alkohol není limonáda s horším PR. Je to návyková látka. A Česko rozhodně není země, kde by alkohol potřeboval rehabilitaci.

Česko určitě netrpí tím, že by lidé zapomněli pít.

Spíš trpí tím, že jsme se dlouho tvářili, že alkohol je normální odpověď na všechno. Na radost, smutek, stres, dovolenou, pátek, pondělí, hokej, svatbu, rozvod, kolaudaci i konec směny.

Proto fráze o „zdravém vztahu k alkoholu“ z úst pivovarníka zní podobně jako „zdravý vztah k hazardu“ z úst kasina nebo „zdravý vztah k rychlé půjčce“ z úst nebankovky.

Možná to myslí dobře. Ale obchodní zájem je obchodní zájem.

Pivovar potřebuje, aby lidé pili pivo. To není morální odsudek. To je obchodní model.

Největší lekce není o Kiwi. Je o nás
Celý příběh má širší pointu.

Máme zvláštní zvyk zaměňovat viditelnost za úspěch. Kdo je v médiích, ten je vizionář. Kdo založil známou firmu, ten je automaticky génius. Kdo mluví sebevědomě, ten asi ví, kam jde.

Jenže účetní výkazy jsou nemilosrdné. Nezajímá je charisma. Nezajímá je fotka v rozhovoru. Nezajímá je hezký příběh o značce.

Výkaz se ptá jednoduše: kolik jsi prodal, kolik ti zůstalo, kolik dlužíš a jak silná je firma, když sundáme marketingovou pěnu.

U Kiwi.com odpověď není černobílá. Firma pořád prodává obrovské objemy letenek. Má hotovost. Dokázala zlepšit provozní výsledek. V roce 2025 vygenerovala provozní cash flow.

Ale zároveň má za sebou propad proti roku 2023, nemá stabilní čistý zisk a vlastní kapitál zůstává záporný.

To není pohádka o okřídleném jednorožci. Spíš dlouhý let s turbulencemi.

Na zdraví? Radši nejdřív na čísla
Pivovar Jindra může být úspěšný projekt. Třeba bude dělat dobré pivo. Třeba přivede lidi do Jindřichova Hradce. Třeba opraví krásné místo a vytvoří příjemný prostor.

Ale až příště uslyšíš, že někdo chce mladé „učit pít“ nebo „tvořit zdravý vztah k alkoholu“, nalij si raději sklenici vody a zeptej se: kdo to říká a proč?

A když ten někdo přichází s pověstí technologického vizionáře, otevři si výkazy jeho firmy.

Možná zjistíš, že přes ni tečou miliardy, ale zisk je tenký jako pěna na špatně natočeném pivu. Že slavná značka může mít záporný vlastní kapitál. A že obrat není bohatství, stejně jako pivní slogan není veřejné zdraví.

Oliver Dlouhý možná umí rozjet značku, která přitáhne pozornost. To se mu povedlo s Kiwi.com a teď se mu to daří i s pivovarem.

Jenže pozornost není zisk. Obrat není kapitál. A pivo není zdravotní program.

Tak na zdravý vztah k alkoholu klidně připijme.

Nejlépe nealkem.

V Jindřichově Hradci se po šedesáti letech zase vaří pivo - pod značkou Jindra. Ve zrekonstruovaném zámeckém pivovaru chtějí postupně vařit až 8000 hektolitrů ročně. Za pivovarem stojí Oliver Dlouhý, zakladatel Kiwi.com.

V době, kdy Češi pijí nejméně piva za poslední desítky let a na trhu malých pivovarů je přecpáno, se pouští do pivovarnictví podnikatel, od kterého by to čekal málokdo. Zakladatel Kiwi.com Oliver Dlouhý investuje desítky milionů korun do obnovy zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci.

Hned od začátku budí s chystanou značkou Jindra pozornost. Tvrdí totiž, že chce změnit pohled na pivo u mladé generace. „Dostanu za to facku, ale pojďme to říct. Jindra naučí mladé opět pít.“

České pivovarnictví tak získává dalšího výrazného podnikatele, který se nebojí provokovat. Vedle Stanislava Bernarda, který si dlouhodobě buduje pověst nekonvenčního pivovarníka s ostrými názory a kontroverzním marketingem, vstupuje do oboru další silná osobnost – tentokrát z technologického světa.

Zatímco dříve se pití alkoholu často bagatelizovalo, dnes se podle Olivera Dlouhého pohled obrátil. „Je dobře, že lidé pijí míň, na druhou stranu to šlo do opačného extrému a pití se začíná démonizovat. Chceme tvořit zdravý vztah k alkoholu. I proto do toho jdeme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.

Mladou generaci nechce podle svých slov přesvědčovat k vyšší spotřebě alkoholu, ale připomenout roli hospody jako místa setkávání. „Nepotkat se s kamarády v hospodě a nepokecat o životě je taky špatně. My ten brand budeme pozicovat tak, že dát si jedno, dvě nebo tři pivka v pátek večer prostě nevadí. A že tam je taky hodně pozitivních aspektů, zejména co se týče socializace.“

Vrátit něco městu
Dlouhý v Jindřichově Hradci žije a právě vztah k městu byl jedním z hlavních důvodů, proč se do projektu pustil. O obnově pivovaru podle svých slov přemýšlel už dlouho, konkrétní impuls ale přišel až před dvěma lety od jeho dlouholetého kamaráda Jiřího Bílého, s kterým pivovar spoluvlastní.

„Já mám pivo strašně rád a chtěl jsem tomu městu taky něco vrátit. Ale není to jenom altruismus, myslím si, že to opravdu může byznysově fungovat,“ věří Dlouhý. „V našem městě i regionu je po pivovaru hlad, respektive žízeň,“ dodává.

Když Dlouhý zakládal vyhledávač letenek Skypicker, z něhož později vzniklo Kiwi.com, také prý jeho projektu okolí nevěřilo. I nyní slýchává, že je blázen. „Já jsem na to zvyklý. Navíc mě motivuje, když mi lidi nevěří.“

Na rozdíl od cestovatelského startupu ale vstupuje do odvětví, které v posledních letech čelí poklesu spotřeby. Přesto tvrdí, že dobře postavený regionální pivovar může být ekonomicky úspěšný. Pomoci má silná distribuce.

Jeho obchodní partner Bílý vede jednoho z největších distributorů nápojů v regionu. „Vzhledem k tomu, že provozuju 20 let sklad s pivem, tak to byla jasná synergie,“ uvedl Bílý.

Pivovar je dimenzovaný na výrobu osmi tisíc hektolitrů ročně. Letos chce vyrobit zhruba tři tisíce hektolitrů, příští rok už by měl jet naplno. Nejprve bude zásobovat vlastní restauraci a podniky v okolí, teprve později případně zamíří dál.

„Zatím bychom se drželi tady kolem komína, protože to dává největší smysl logisticky a i ekonomicky. Než se cpát za každou cenu do Prahy nebo do Brna, je lepší začít tady, a když bude poptávka, tak to nabalíme dál,“ plánuje Bílý.

Cenově se pivovar chce pohybovat na vyšším středu. V restauraci nabídnou dvanáctku za 65 korun a desítku za 55 korun. První rok ale jistě zisk nepřinese. „Letošek bude velká červená. Kdybychom příští rok neprodělali, bylo by to super. Ale i návratnost do deseti let bude fajn. Všechno jsme financovali z vlastních prostředků, takže nás netrápí nějaké úvěry,“ pochvaluje si Dlouhý.

O úspěchu rozhodne pivo, ne marketing
Kontroverzní výroky ale podle všeho nejsou tím hlavním, na čem chce nový pivovar stavět. O výsledku nakonec rozhodne kvalita piva. Ta u minipivovarů, kterých v Česku funguje kolem 500, pokulhává, kritizuje Jiří Bílý.

„Ta kvalita není úplně konzistentní. V poptávce jsou strašné výkyvy. Peakové měsíce jsou červen, červenec, srpen. Když minipivovary vidí, že ta poptávka je, tak proces výroby urychlí. Ale když to pivo nenecháte odležet pět až šest týdnů a pustíte ho o týden, dva dřív, tak ta kvalita pokulhává.“

Pivovar má hned dva sládky - Matěje Masaře a Václava Prachniara, které mentoruje zkušený Ivan Chramosil, jenž 44 let sládkoval v legendární pražské pivnici U Fleků. Pivovar začne klasickou českou sestavou - výčepní desítkou, jedenáctkou, ležákem a tmavou dvanáctkou. „To je klasika, piva, která mají v oblibě obyvatelé celé České republiky,“ říká Chramosil. Letní piva a nealko piva přibudou do nabídky později.
Pivovar nevzniká na zelené louce. Výroba se vrací do historické budovy v sousedství jindřichohradeckého zámku, kde se naposledy vařilo pivo v roce 1967. Poté areál dlouhá desetiletí chátral. Budova dokonce dvakrát vyhořela.

Město objekt zrekonstruovalo s pomocí státních dotací celkem za půl miliardy korun. Dvojice majitelů si prostory pronajala a investovala další desítky milionů do pivovarské technologie. Příprava projektu zabrala více než dva roky.

Přestože se pivo vrací na místo, kde se vařilo už před desítkami let, historické receptury se použít nedaly. „Technologie toho piva se musí přizpůsobit zařízení, které je už modernější. Musely být změny,“ vysvětluje emeritní sládek.

Podle Chramosila je základem dobrého piva především voda. Právě ta místní je podle něj jednou z výhod nového pivovaru. „U tradičního ležáku je to 12 procent surovin a 88 procent vody. Takže voda je základ.“

S optimismem majitelů ale zkušený sládek trochu brzdí. Ví, že v pivovarnictví se důvěra zákazníků buduje pomalu. „Majitelé pivovarů mají veliké plány, ale já říkám, že by měli trošku brzdit a výstav zvyšovat postupně. Obyvatelé okolí musí to pivo přijmout a pak to pomalu leze nahoru,“ uzavírá Chramosil, který pomůže s uvařením vlastního speciálu i samotnému spolumajiteli.

„Bude se jmenovat Dlouhá jedenáctka. Bude lehčí a hořká,“ avizuje Oliver Dlouhý. Pivovar Jindra, jehož součástí bude i velkokapacitní restaurace, otevírá 13. července.

Zakladatel a generální ředitel internetového srovnávače a prodejce letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý se vrhá do pivovarnického byznysu. V Jindřichově Hradci obnovuje místní pivovar. Snahou Dlouhého je zatraktivnit pití piva pro mladé, kteří obecně od jeho konzumace ustupují.

Je známý jako zakladatel a generální ředitel internetového vyhledávače a prodejce letenek Kiwi.com, který funguje od roku 2012. Teď se však Oliver Dlouhý vrhá také do úplně jiného byznysového odvětví a v Jindřichově Hradci na jihu Čech obnovuje mnohasetletou tradici vaření piva. Není místním rodákem, přesto ve městě strávil drtivou většinu svého života. „Když mi bylo pět let, naši se rozvedli a s mamkou jsme se přestěhovali do Jindřichova Hradce, odkud byl její nový partner. Žiju zde tedy již 33 let a považuji Jindřichův Hradec za svůj domov,“ říká Dlouhý.

V Jindřichově Hradci se pivo vařilo stovky let. V roce 1967 však tehdejší státní pivovar svou činnost ukončil. Městu, které je jeho majitelem, se však před časem podařilo získat na rekonstrukci bývalého zámeckého pivovaru dotace. Ta začala v roce 2024 a ve stejnou dobu město také vypsalo výběrové řízení na provozovatele.

„Otevřít pivovar bylo mým dlouholetým snem – jednak proto, že mám pivo rád, a také proto, že v Jindřichově Hradci opravdu chyběl. O tom jsem se před lety zmínil i svému dlouholetému kamarádovi Jirkovi Bílému, který si na mě vzpomněl, když se dozvěděl o chystaném záměru města zrekonstruovat budovu bývalého pivovaru a najít nového provozovatele pivovaru,“ popisuje Dlouhý. Výběrové řízení se společností Kapitán JIH s.r.o. vyhráli, nájemní smlouvu s městem mají až do roku 2055.

Otevření se blíží
Na rozběhnutí pivovaru se podílí více lidí. „Hlavním člověkem je můj společník Jiří Bílý, který má celý proces na starosti. O vaření piva se starají dva sládci, jedna ‚holka pro všechno‘ a jeden zaměstnanec jako pomocná síla v pivovaru. Se zakládáním prvních várek nám pomáhal emeritní sládek Ivan Chramosil, který 44 let vařil pivo ve slavném pražském pivovaru U Fleků,“ uvádí Dlouhý, který sám figuruje v roli investora a do projektu vložil řádově desítky milionů korun. Kromě toho ale podle svých slov občas přihodí i nějaké moudro.

Po dlouhých přípravách už je nyní otevření za dveřmi. „Otevřeme na začátku července s tím, že konkrétní datum ještě upřesníme,“ uvádí Dlouhý. Pivovar začal vařit na začátku června a teď se čeká, až pivo dozraje. „Otevřeme tedy tehdy, až první várka projde naší degustační zkouškou. Je to navázané také na restauraci Smetana, která k pivovaru patří,“ dodává Dlouhý.

„Dlouhá jedenáctka“
Nový pivovar nese název Jindra a bude vařit stejnojmenné pivo. Do konce letošního roku plánuje vyprodukovat kolem tří tisíc hektolitrů a poté každoročně zhruba šest tisíc, maximálně osm. Velikostně tak spadá do segmentu minipivovarů, jak se označují ty s výstavem do 10 tisíc hektolitrů.

V první sezoně, tedy během letošního léta, má být Jindra k ochutnání primárně ve zmiňované restauraci Smetana přímo v budově pivovaru. „Postupně se chceme dostat do dalších restaurací a hospod v Jindřichově Hradci a okolí a v dalších letech expandovat dál,“ říká Dlouhý.

Kromě toho se bude prodávat i v sudech přes velkoobchod Nápoje Kapitán. „To je velký benefit naší společnosti, že můj společník Jirka Bílý spoustu let v Jindřichově Hradci provozuje úspěšný velkoobchod s nápoji, takže distribuci piva máme výborně podchycenou,“ komentuje Dlouhý a doplňuje, že ve velkoobchodě bude možné koupit Jindru také v plechovkách. „Časem bychom se samozřejmě s plechovkami chtěli dostat i do maloobchodní sítě, ale není to priorita. Počítáme také s e-shopem a prodej plechovkového piva bude probíhat přímo v pivovaru prostřednictvím malé prodejny,“ přibližuje plány Dlouhý, který chce v budoucnu v pivovaru pořádat také exkurze pro dospělé, ale i pro školy v rámci výuky chemie.

Obrátit trend
Pivovarnictví se přitom v současné době nemusí jevit jako zrovna atraktivní byznysové odvětví. Spotřeba piva v Česku každoročně klesá a zejména mladí lidé tuzemskému národnímu nápoji příliš neholdují. Právě to však prý Dlouhého láká. „Já pro své aktivity vždycky potřebuju vidět nějaký vyšší smysl, jinak by mě to nebavilo. Pití piva neoddělitelně patří k české kultuře a mrzí mě, že zejména mladší generace od této tradice ustupuje,“ komentuje.

Jednotlivých druhů piva se bude v Jindřichově Hradci vařit více. „Na samotné otevření budou k ochutnání dva druhy piva, a to klasické výčepní pivo plzeňského typu Jindra 10° a svrchně kvašená APA. Ještě během července ale dozraje také světlá dvanáctka a tmavá dvanáctka. Na letošní první sezonu to tak budou čtyři druhy piva,“ uvádí Dlouhý.

On sám si pak chce na podzim uvařit svou vlastní jedenáctku. „Kolegové mi slíbili, že si ji můžu vyladit podle své chuti, tak na to se těším. Přemýšlíme o názvu ‚Dlouhá jedenáctka‘,“ doplňuje. Kromě toho bude mít podnik v nabídce i sycené limonády.

Vzhledem k aktuálním trendům se pak logicky nabízí vařit i nealkoholické pivo, jehož konzumace v Česku, ale i jinde ve světě, na rozdíl od klasického alkoholického piva narůstá. „Časem určitě chceme i vlastní nealko pivo, to je ale možná překvapivě složitější uvařit než alkoholické pivo. Je na to potřeba speciální technologie, kterou teď ještě nemáme, a bude to potřeba chvíli zkoušet, takže až budeme více zajetí ve vaření alko piv, pustíme se i do nealka,“ komentuje Dlouhý a dodává, že možností je ještě více: „Chceme si s pivem celkově hrát a určitě vzniknou různé speciály a limitované edice. Já sám mám třeba rád kombinaci piva a prosecca, tak možná i touhle cestou se dáme. Uvidíme.“

Podle něj však za to částečně mohou i samotné pivovary. „Myslím si, že jedním z důvodů je to, že hlavní pivovarské značky nejsou pro mladé lidi ničím atraktivní, nemluví jejich jazykem a nerozumí jim,“ dodává. Tento trend by proto s novým pivovarem chtěl obrátit. „Jsme přesvědčeni, že není nic špatného na tom zajít si v pátek nebo v sobotu s kamarády na pivo, uvolnit se a nechat věci jen tak plynout,“ domnívá se Dlouhý.

Aby pivovar zaujal mladé, plánuje různě experimentovat s nízkoalkoholickými pivy či ovocnými radlery. „Chceme naslouchat a přemýšlet nad tím, co by mohlo mladé lidi zaujmout, a dělat produkty pro ně,“ říká Dlouhý. Důležitou součástí toho, jak zaujmout, má být také moderní vizuální identita podniku. „Nemáme tam žádné chmelové šišky, je to moderní smajlík. Hodně lidí nám také říká, že naše plechovky vypadají jako od energy drinku. To je v podstatě záměr, protože si myslíme, že než vypít tři energeťáky, je lepší si dát tři pivka. Je to zdravější a udělá to víc srandy,“ uzavírá Dlouhý s úsměvem.

V jindřichohradeckém zámeckém pivovaru se téměř po 60 letech opět vaří pivo. Ve sklepech zrekonstruovaného historického areálu leží první várky.
Národní kulturní památku z 16. století dalo za půl miliardy korun opravit město. Provozovatelem Pivovaru Jindra a Restaurace Smetana je společnost Kapitán JIH s.r.o., která do pivovaru i restaurace dodala technologie a vybavení. Lidé poprvé pivo ochutnají v červenci, informovala dnes novináře Eliška Čermáková z Pivovaru Jindra.

"Začali jsme klasickým ležákem plzeňského typu Jindra 10° a ještě během léta nabídneme světlou a tmavou dvanáctku a taky pivo typu APA,“"uvedl sládek Václav Prachniar. Druhý ze sládků Matěj Masař dodal, že desítku vaří ze světlého plzeňského sladu s trochou německého karamelového sladu. S pivovarem ho spojuje i rodinné pouto. Jeho děda byl posledním sládkem před uzavřením pivovaru v roce 1967.

Roli mentora pro sládky zastala legenda české pivovarnické scény Ivan Chramosil, který celých 44 let vařil pivo v proslulém pražském pivovaru U Fleků. "Pivu se věnuji přes 60 let, a i když už několik let nejsem aktivním sládkem, občas pomůžu nějaký nový pivovar rozjet," uvedl Chramosil.

Budova jindřichohradeckého zámeckého pivovaru od 90. let 20. století chátrala. V roce 2024 ji město s pomocí dotací ve výši 245 milionů korun začalo opravovat. Celkové náklady se pohybují kolem půl miliardy korun. Pivovarská restaurace nese jméno Smetana po slavném hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval v pivovaru jako sládek.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1967 zůstal v provozu. Poté tam Národní podnik Fruta do 90. let 20. století vyráběl populární tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Nové pivo Jindra, regionální gastrokultura nové restaurace Smetana a proměna ruiny pivovaru v kulturní centrum Jindřichova Hradce. Zámecký pivovar čeká nová éra. Až do příchodu průmyslové revoluce jedním z největších a produkčně nejvýznamnějších pivovarů v českých zemích. Byl první z osmi pivovarů, které působily v rámci Čech, Moravy a Rakouského Slezska.

Po roce 1945 byl areál znárodněn. Do roku 1966 byl stále v provozu. Národní podnik Fruta tu do 90. let 20. století vyráběl rum. Od devadesátých let však objekt nezadržitelně chátrá, čemuž pomohl v roce 2011 požár v západní polovině renesančního objektu.

Rozhodnutí obnovit letitou slávu pivovaru, kde byl sládkem i otec hudebního skladatele Bedřicha Smetany, přijalo místní zastupitelstvo před čtyřmi lety.

Rekonstrukce za více než půl miliardy korun se blíží do svého finále a každý nový den na stavbě ukazuje, s jakou péčí, respektem k historii a řemeslnou precizností se zde pracuje. Původně požárem poničený objekt dnes získává zcela novou tvář – a jeho návrat mezi živé bude patřit k největším událostem roku.

„Chceme městu vrátit ztracenou pivovarnickou pýchu a vytvořit příjemné místo pro celoroční trávení volného času pro jednotlivce i rodiny,“ řekl majitel obnoveného pivovaru Jiří Bílý.

Hlavním distribučním kanálem bude vlastní velkoobchod společnosti se stabilní a rozsáhlou klientelou.

„Přímým distribučním kanálem a zároveň showroomem bude pivovarská restaurace přímo v objektu, kterou budeme také provozovat. Doplňkový prodej bude probíhat na e-shopu. Bude také možnost zakoupit si i dárkové balení přímo v pivovaru,“ dodal Bílý.

V nabídce by měla být světlá desítka, jedenáctka, dvanáctka, ale i sezónní speciály, radlery a kolekce zajímavých obalů. Restaurace by měla mít celoroční, každodenní provoz, s nabídkou menších nezávazných jídel „tapas“, fúzí české a globální kuchyně a měla by používat suroviny primárně od lokálních dodavatelů.

V Jindřichově Hradci se znovu vaří pivo. V bývalém zámeckém pivovaru, jehož provoz skončil v prosinci roku 1967, vznikly první várky nového piva s názvem Jindra. Vaření se rozběhlo v historických sklepích zrekonstruovaného areálu a veřejnost by měla první pivo ochutnat už letos v létě.

Pivovar zahájil provoz ležákem plzeňského typu s názvem Jindra 10°. Podle sládků Václava Prachniara a Matěje Masaře jde o světlou desítku vařenou převážně z plzeňského sladu, doplněnou o menší podíl německého karamelového sladu pro plnější chuť a výraznější barvu. Ještě během léta chtějí nabídku rozšířit o světlou i tmavou dvanáctku a také pivo typu APA.

Zajímavostí je i osobní vazba obou sládků k místní pivovarské historii. Dědeček Matěje Masaře byl posledním sládkem, který v jindřichohradeckém pivovaru vařil pivo před jeho uzavřením. Rodina Václava Prachniara má zase s pivovarem spojení přes dědečka jeho ženy, který se v areálu narodil a vyrůstal jako syn pivovarského dělníka.

Na rozjezdu pivovaru se podílí i zkušený sládek Ivan Chramosil, dlouholetá osobnost pražského pivovaru U Fleků, který zde působí v roli mentora a dohlíží na první várky. „Pivu se věnuji přes šedesát let, a i když už několik let nejsem aktivním sládkem, občas pomůžu nějaký nový pivovar rozjet. Těším se na pivo Jindra, děláme s klukama všechno pro to, aby se pivo povedlo a bylo prvotřídní,“ řekl Chramosil.

Nové jindřichohradecké pivo by si lidé mohli poprvé vychutnat už začátkem července. V areálu bývalého pivovaru se totiž zároveň otevře restaurace Smetana, kde bude pivo Jindra na čepu. K dostání má být také v sudech a plechovkách.

Obnova zámeckého pivovaru patří mezi největší investice města posledních let. Rekonstrukce historického objektu, který vlastní město Jindřichův Hradec, vyjde přibližně na půl miliardy korun. Projekt podpořily státní dotace, a to částkou přes 164 milionů korun ze Státního fondu podpory investic a 80 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V letech 1831 až 1835 se stal nájemcem zámeckého pivovaru František Smetana, který zde se svou manželkou Barborou a synem Bedřichem, pozdějším významným hudebním skladatelem, bydlel přímo v areálu pivovaru.