Historický pivovar v Jindřichově Hradci získává novou podobu a využití. Regenerací areálu, který se nachází přímo v historickém centru města, vznikl prostor pro podnikání, kulturu i vzdělávání.

Na obnově národní kulturní památky se finančně podílelo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
„Brownfieldy jsou pro města nejen dědictvím minulosti, ale především příležitostí pro jejich další rozvoj. Jindřichohradecký pivovar je skvělým příkladem toho, jak lze citlivě obnovit historický areál a současně mu dát nové využití. Spojení podnikání, kultury a veřejného života přináší užitek nejen místním obyvatelům, ale může přilákat také návštěvníky a nové podnikatelské aktivity,“ říká 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Areál jindřichohradeckého pivovaru pochází ze 16. století a v minulosti dlouhodobě chátral. Jeho stav zhoršil také požár v roce 2011, který zasáhl západní část renesanční budovy a poškodil část historických interiérů. Při rekonstrukci se však podařilo zachovat řadu původních prvků včetně sklepů a dalších architektonických detailů, které připomínají dlouhou tradici místního pivovarnictví.

Celkové stavební náklady na projekt dosahují zhruba 631,6 milionu korun včetně DPH. MPO na část projektu zaměřenou na podnikatelské využití poskytlo dotaci 66,4 milionu korun v rámci programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, Výzva VI. Podpořená část projektu zahrnuje objekt pivovaru. V této části již dnes působí pivovar Jindra, který v areálu vyrábí pivo.

Další část opravovaného areálu byla podpořena Ministerstvem pro místní rozvoj částkou cca 164,6 milionu korun. Tato část je určena především pro nepodnikatelské využití s multifunkčním sálem a dalšími prostory pro vzdělávací a kulturní aktivity, například konference nebo plesy.

Projekt je součástí širší podpory revitalizace území se starou stavební zátěží v rámci Národního plánu obnovy. Investice směřují k tomu, aby se zanedbané areály vracely do života a namísto dalšího chátrání sloužily městům, jejich obyvatelům i podnikatelům.

Jindřichohradecký pivovar se zároveň stane místem odborné debaty o regeneraci brownfieldů. V říjnu 2026 se zde uskuteční konference, kterou organizuje agentura CzechInvest ve spolupráci s městem Jindřichův Hradec pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.

Tři roky po startu projektu je historický komplex připraven stát se novým společenským centrem města. Jindřichův Hradec získal mnohem víc než pivovar s restaurací. Ty návštěvníky potěšily už v létě, nyní město otevírá především společenské centrum s víceúčelovým sálem a velkorysým zázemím. Po slavnostním zahájení už v neděli uvítá první hosty na koncertu cyklu Hradecká Nokturna.

Projekt pojmenovaný Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže je jedním z největších novodobých investičních počinů v Jindřichově Hradci. Komplex o užitné ploše přes pět tisíc metrů čtverečních přišel na úctyhodnou částku. Jen stavební práce vyšly na 522 milionů korun bez DPH a ostatní náklady včetně interiéru na dalších více než 30 milionů. Do vybavení pivovaru pak investoval jeho nájemce a provozovatel společnost Kapitán Jih dalších 80 milionů. Představu o rozsahu stavby dokumentuje i fakt, že dodavatel stavby, sdružení Archeon-Auböck spolupracovalo s šedesáti subdodavateli.

Kámen, kov a dřevo
„Co se týká financování, povedlo se nám ale úspěšně oslovit hned dvě ministerstva zároveň, což je u podobných projektů unikátní,“ dodává k číslům starosta Michal Kozár. Ministerstvo pro místní rozvoj přispělo sumou ve výši 166 milionů a Ministerstvo průmyslu a obchodu 62 miliony. Značná část dotací byla přitom podmíněna dosažením úsporných energetických parametrů. „Dosáhli jsme energetické třídy B, což je u takto staré památky mimořádně vysoko,“ podotýká starosta.

Standardy šetrné k životnímu prostředí se dotkly i materiálů. Objektu vládnou na každém kroku kámen, kov a dřevo – ale například dřevo muselo pocházet z udržitelného lesa a zpracovat ho směla jen udržitelná pila. Vzhledem k podmínkách financování navíc vládl projektu spěch. Jak říká architekt Petr Řehořka z Atelieru 66, který je pod celkem podepsaný, „rekonstrukce a revitalizace probíhaly v doslova brutální časové tísni“.

Zázrak na Nežárce
Nejnovější kapitola historie panského pivovaru vystavěného v letech 1580 až 1582 Adamem II. z Hradce se de facto začala psát v září 2011. Trojice kluků si tehdy v notně zchátralém objektu zřídila bunkr, rozdělali a špatně uhasili oheň, a požárem se uzavřela více než čtyřsetletá etapa existence památky. Pivo se tam ovšem nevařilo už od roku 1967. V roce 2016 získalo ruinu město, ale k záchraně bylo stále daleko. „V roce 2020 řešila předchozí rada alespoň opravu skeletu, ale pro rozsáhlejší projekt se nepodařilo získat dotační tituly,“ shrnuje starosta Kozár. „Střecha už byla nefunkční a ze zdiva začínaly vyrůstat stromky.“

Na bod obratu vzpomíná architekt Petr Řehořka: „Bylo to 26. června 2023. Pracoval jsem v Brně a zavolal mi starosta Kozár, jestli mohu okamžitě přijet do Hradce, protože sehnal pytel peněz na obnovu pivovaru. Háček je, že stavební povolení musí být hotové do srpna. Původně jsem předpokládal, že má na mysli srpen 2024, a říkal jsem si, že čtrnáct měsíců je velmi krátký termín. Michal Kozár ale mínil srpen 2023. Zpátky do Brna jsem odjížděl se smlouvou, kde jsem se zavázal získat stavební povolení už za necelé dva měsíce.“

Dnes si architekt pochvaluje spolupráci všech úřadů, firem, organizací i konkrétních lidí. Stavební povolení vydal úřad 17. srpna 2023. „Říkám tomu zázrak na Nežárce. Lidi se dokázali spojit a nadchnout,“ říká architekt. Akce pak v divokém tempu přinášela jeden nečekaný zvrat za druhým. „Kam kluci kopli, tam se našlo překvapení,“ poznamenává Petr Řehořka.

Nečekané objevy
Po ruce byla starší dokumentace, ale aktéři začali rychle zjišťovat, co všechno se zatím nenašlo. „Věděli jsme, že tady někde jsou schody, po kterých chodil z bytu do pivovaru mladý Bedřich Smetana,“ popisuje Michal Kozár. Smetanův otec si pivovar pronajímal ve třicátých letech devatenáctého století. „Schody byly ale schované za jednou ze starých zdí a objevili jsme je až po jejím zbourání. Jindy jsme narazili na nezdokumentovaný prostor tesaný do skály, což by bylo fajn, kdyby na něm nestál padesátitunový jeřáb…“

Nakonec se našly i základy původního pivovaru, což značně pozměnilo plány. „Jde o jeden z nejzajímavějších nálezů týkajících se historických varen v českých zemích,“ komentoval objev Milan Starec z Národního muzea pivovarnictví. V jednom z prostorů, kde se uvažovalo o zřízení expozice autoveteránů, zůstanou proto k prohlídce staletá topeniště varných pánví, kouřovody nebo původní odvodňovací kanály, dokument pivovarnictví zašlých časů.

Co město získává
„Samotný pivovar nepředstavuje ani polovinu celého projektu,“ říká starosta Michal Kozár (ANO). Nejvíce pozornosti aktuálně poutá víceúčelový společenský sál s kapacitou až 384 míst, který ohromuje výškou i konstrukcí. Na míru navržené lustry z nichž každý váží 250 kilogramů, umocňují pocit vzdušného chrámu. Jejich autorka a tvůrkyně interiéru Simona Avratová podotýká: „V objektu je celkem 750 světel. Všechny materiály jsou poctivé, používáme jen minimum plastu. Barevné omítky nejsou natřené, ale probarvené a v celém objektu najdete dřevěné, kamenné a cihlové podlahy.“ Architekt Petr Řehořka dodává: „Ze starého kabátku občas vykoukne drzé oko.“ Podle něj současná podoba maximálně odráží původní materiály. Uprostřed toho se nalézají moderní technologie, výsledkem je pocit neokázalého luxusu.

Bezbariérově přístupný sál, k němuž náleží rozlehlé foyer a zázemí pro diváky i účinkující, je v prvních dnech po otevření uspořádán jako divadelní včetně elevace, jak ale poznamenává starosta Kozár za dva dny může být teoreticky prázdný a uvítat například tanečníky na plesovém parketu. Technické vybavení umožňuje integrované nahrávání nebo přenosy akcí.

Největším problémem pro architekty byla zejména v prostorách s historickými klenbami akustika. Potvrzuje to další z tvůrců, architekt podepsaný pod restaurací Smetana přiléhající k pivovarskému provozu Jan Klaška. „Museli jsme volit měkké materiály, očalouněný je dokonce i centrální bar. Ale jak jsme už přes léto vyzkoušeli, konverzace u piva a jídla je nakonec zcela bez problémů.“ S akustikou se projektanti potýkali i ve velkém sále, testovala se i při zaplnění figuranty.

Kolik zvládne pivovar
Historický pivovar býval velkopodnik. Koncem 18. století se pyšnil druhým největším výstavem z českých vrchnostenských pivovarů, více vařili jen v Českém Krumlově. Nový pivovar Jindra si chce zakládat spíše na kvalitě a stylu, pivo začal vařit v červnu a zvolna zvedá produkci. Od otevření jde o 400 hektolitrů, letos se hodlá dostat na tři tisíce hektolitrů a potom k plnému výkonu 9 tisíc hektolitrů za rok. Právě v těchto dnech zahajuje prodej piva v plechovkách a brzy nasadí novinku, poprvé vařené svrchně kvašené APA. Mimochodem, z varny za velkoplošným oknem je perfektní výhled na charakteristikou kostelní věž a z té zase přímo do varny.

Kromě již otevřené restaurace Smetana o kapacitě 130 míst a 70 míst na zahrádce budou součástí objektu prostory pro privátní akce, připravuje se vinný sklep a prodejna pivovaru Jindra přístupná z ulice.

První zájemci o akce se hlásí
Podle starosty Kozára i prvního místostarosty Radima Staňka (Naše Česko), který má starost městskou kulturu, přibývalo s blížícím se startem zájemců o pronájem společenského sálu. Kromě zmíněného koncertu z cyklu Hradecká nokturna plánovaného na tuto neděli se například v říjnu připravuje konference věnovaná brownfieldům. Programem a pronájmy je pověřen odbor kultury a cestovního ruchu jindřichohradecké radnice, kam se mohou zájemci obrátit. „Připravujeme koncerty vážné hudby, talk show nebo vystoupení místních souborů. Ale můžeme také nabídnout prostor pro společenská setkání, konference a kongresy, to představuje pro Jindřichův Hradec velký potenciál,“ uvedl Radim Staněk. „Ozvala se mi například jindřichohradecká nemocnice, která by ráda uspořádala předvánoční setkání lékařů a sester.“

Jednou z událostí souvisejících s otevřením společenského komplexu byl křest knihy Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže. Dílo řady autorů, kteří se podíleli na revitalizaci pivovaru, pokřtila kromě starosty Michala Kozára také Hana Pelcová. Odbornice ze Státního okresního archivu Jindřichův Hradec má na vzniku knihy lví podíl. Třetím kmotrem byl Jiří Jabulka z nakladatelství TYP, které knihu uvedlo do života.

Během představení projektu zazněla mimo jiné otázka na jeho návratnost, i proto, že vedle dotací do něj město vložilo více než 300 milionů. „Do financování byl zapojen také úvěr 300 milionů korun, který bude město splácet do roku 2039,“ uvedla v oficiální zprávě radnice. Starosta Michal Kozár zdůraznil, že v pokud jde o záchranu národní kulturní památky, návratnost není hlavní téma. „Zámecký pivovar byl dlouhá léta symbolem chátrající historické památky, dnes jsme tento příběh obrátili,“ prohlásil starosta. Zdůraznil význam pro cestovní ruch, pivovar je součástí třetího největšího zámeckého komplexu v Česku. Náklady na provoz, pokud se započítají příjmy z pronájmů a vlastních produkcí, by podle něj mohly oscilovat kolem nuly.

Sběratelé turistických známek a vizitek mají možný nový přírůstek do svých kolekcí. Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci získal vlastní turistickou známku i turistickou vizitku, které jsou už v prodeji v městském informačním centru.

Budova zámeckého pivovaru má nově svou vlastní turistickou známku a turistickou vizitku. Oblíbené sběratelské suvenýry jsou k dostání na pultech informačního centra v Panské ulici.

„Mám skvělou zprávu pro všechny návštěvníky. Nové suvenýry s motivem zámeckého pivovaru jsou čerstvě v prodeji. Turistické známky i vizitky dlouhodobě patří mezi absolutní sběratelskou špičku, proto věřím, že udělají radost spoustě výletníků,“ uvedl místostarosta Jindřichova Hradce Radim Staněk.

Ještě před několika lety byl zámecký pivovar jedním z nejzanedbanějších míst v historickém centru Jindřichova Hradce. Národní kulturní památka pod zámkem po desetiletí chátrala, její stav výrazně zhoršil ničivý požár v roce 2011 a budoucnost objektu byla nejistá. Dnes je areál po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřený a vrací se do něj kultura, společenský život i pivovarnická tradice. V rámci projektu Starosto, vyřeš to, se s námi podívejte, jak celá přestavba vypadala.

Historický pivovar přestal vařit pivo na konci roku 1967. Následně sloužil především jako skladovací prostory a postupně ztrácel své využití. Po změnách vlastnických poměrů po roce 1989 se pro historickou část areálu nepodařilo najít nové využití a budovy dál chátraly.

Těžkou ránu komplexu uštědřil požár ze 7. září 2011. Oheň poškodil střechu i historické konstrukce a hasiči tehdy bojovali nejen s plameny, ale také o záchranu okolních budov. Národní kulturní památka zůstala i po požáru dlouhé roky bez využití a její stav se dál zhoršoval.

Nová naděje přišla v roce 2016, kdy areál odkoupilo město Jindřichův Hradec za 7,8 milionu korun. Následovaly roky projektových příprav, průzkumů a zabezpečovacích prací. Jen základní ochrana objektu proti dalšímu chátrání stála více než 6,5 milionu korun, přičemž na financování se podílelo Ministerstvo kultury a Jihočeský kraj.

Oliver Dlouhý miluje pivo. A nebojí se říct, že by ho dnešní mladá generace měla pít víc. „Sednout si na pivo a pokecat mi přijde jako sympatický způsob socializace, v němž jsem vyrostl. Trocha alkoholu vám pomůže zrelaxovat, a nebýt piva, kdoví jestli bych se vůbec seznámil a měl tři děti,“ říká zakladatel, šéf a spolumajitel prodejce letenek Kiwi.com.

Někdejší podnikatel roku za taková vyjádření schytal kritiku, že podporuje konzumaci alkoholu. „Že za to dostávám čoud? Mně to nevadí – v našem byznysu jsem prošel covidem a rozhodl se, že budu vždycky říkat, co si myslím,“ podotýká s tím, že nejde o nabádání k alkoholismu, spíš výzva k tomu se setkávat jinak než online nebo u energetických nápojů.

Pivovar v Jindřichově Hradci po 60 letech zase vaří pivo. Radnice chátrající areál opravila za více než půl miliardy korun a nabídla ho k pronájmu. Jednou z podmínek bylo, že název piva bude spojený s městem. Při přestavbě podlahy náhodou objevili sklepení, kde bude vinotéka.

„Zatím to jde, uvidíme po třetím,“ vtipkuje pan František u výčepu nově otevřené Restaurace Smetana v opraveném zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci, když ochutnává první doušky dvanáctky z pivovaru Jindra. Ten se rovněž nachází v rozsáhlém areálu.

Spolu s ním dorazil na pondělní slavnostní otevření pro veřejnost i Brian Thomas z amerického státu Mississippi. Město na východě kraje navštěvuje pravidelně a považuje ho za svůj druhý domov. Pokaždé se sem prý těší a letos už zde strávil měsíc a půl.

„Moc dobrý,“ glosuje v češtině první dojmy z ležáku. „Je to perfektní místo v samém srdci města. Lidé sem mohou přijít, vidět historii a užít si dobré pivo,“ hodnotí i prostředí, které v sobě kombinuje právě historii s moderními prvky.

Pivo pro hosty restaurace připravuje i sládek Matěj Masař. „Vaříme tu teď zhruba měsíc a půl. První várky už jsou v hospodě v tancích,“ přibližuje. Denně prý zvládnou 23 hektolitrů mladiny. „Vaříme dvojvárky pro naplnění toho tanku. Takže jedna várka má kolem 45, 46 hektolitrů, jak to zrovna vyjde,“ dodává.

Plán: osm tisíc hektolitrů za rok
Pivo se v zámeckém pivovaru začalo vařit po téměř 60 letech. Radnice měla při hledání provozovatele podmínku, aby jméno piva bylo spojené s městem, nese proto název Jindra. Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která dodala technologie a vybavení za desítky milionů korun.

„S kolegou jsme se bavili už mnoho let, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. A když přišla tato příležitost, byla to jasná volba,“ říká pro ČTK investor Oliver Dlouhý, který založil vyhledávač letenek Kiwi.com. Kapacita umožňuje uvařit osm tisíc hektolitrů za rok, letos počítají s výrobou tří tisíc hektolitrů.

Na otevření restaurace v půl jedenácté dopoledne čekal zástup zhruba dvou desítek lidí. Jakmile dostali pokyn, vyrazili si hledat místo v moderním interiéru nebo na terase. Někteří se spokojili s venkovním výčepem a lavičkami.

Hosty vítal tým manažera Lukáše Filipa. „Otevřeli jsme zařízení o dvou stech místech s regionální kuchyní, moderními technikami, skvělým vinným servisem a důrazem na pivovar,“ komentuje pro iDNES.cz.

Restaurace je zatím ve zkušebním provozu. Stále tak ladí různé detaily. „Prostor je komplikovaný v tom, že jsou tu původní klenby, něco je zalité železobetonem a ne úplně dobře tady funguje signál,“ líčí. To se dotýká například provozu platebních terminálů.

Prostředí nové restaurace popisuje i architekt a místní rodák Jan Klaška. Historické klenby zůstaly obnažené i s pozůstatky ohněm zakouřených nástěnných maleb. Zdobí je ale originální lustry a světla, přímo na míru restauraci je vytvořena pípa ve tvaru varhan.

„My tam vkládáme sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká toho historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky,“ uvádí pro ČTK.

Restaurace se jmenuje Smetana po hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Tajemná část
Při přestavbě podlahy pivovaru objevili náhodou i sklepení. „Předpokládá se, že to, co tady vidíme, tak není úplně celý komplex. Ten možná zasahuje a napojuje se na katakomby, které jsou umístěné pod muzeem,“ poodkrývá Klaška pro iDNES.cz.

Ve sklepení brzy plánují vytvořit vinotéku až se třemi tisíci lahvemi. Lidé si tak budou mít možnost katakomby projít a ochutnat víno.

Starosta města Michal Kozár počítá se slavnostním otevřením celého objektu 11. září. Ani on o sklepu nevěděl a v historických záznamech o něm nebyly zmínky. Nyní dokončují akustickou část sálu, který se v objektu nachází, v červenci a srpnu očekávají doručování mobiliáře.

„Celková částka za přestavbu se pohybuje kolem 512 milionů korun bez DPH,“ sděluje. Zhruba 240 milionů z toho pokryly dotace. Město zámecký pivovar z 16. století koupilo v roce 2016 a hledalo pro něj využití. Objekt dlouho chátral, což umocnil požár v roce 2011. Na opravách pracují od roku 2024.

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci ze 16. století, který desítky let chátral a v roce 2011 ho poničil požár, se dnes otevřel veřejnosti. Přestavba národní kulturní památky stála město 512 milionů korun bez DPH, necelou polovinu pokryly dotace. V rozsáhlém areálu se začalo vařit pivo Jindra, které mohou lidé ochutnat v pivovarské Restauraci Smetana. V září město zahájí provoz multifunkčního kulturního sálu, řekl novinářům starosta Michal Kozár (ANO).

Investice do pivovaru, který město koupilo před deseti lety, patří k největším v historii Jindřichova Hradce. Radnice dlouho pro zchátralou a vyhořelou památku hledala využití. Přestavbu s pomocí dotací za celkem 245 milionů korun zahájila v roce 2024. "Obvodové zdi, klenby se zachovávaly. Část, která se obměnila, je od prvního patra ve foyer, kde kvůli požáru došlo k poškození starých dřevěných prvků, které se vyměnily, ale tak, aby celkové vzezření budovy zůstalo zachováno," uvedl starosta.

Pivo se v zámeckém pivovaru začalo vařit po téměř 60 letech. Radnice měla při hledání provozovatele podmínku, aby jméno piva bylo spojeno s městem, nese proto název Jindra. Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která dodala technologie a vybavení za desítky milionů korun. "S kolegou jsme se bavili už mnoho let, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. A když přišla tato příležitost, tak to byla jasná volba," řekl investor Oliver Dlouhý, zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com. Kapacita umožňuje uvařit 8000 hektolitrů za rok, letos pivovar počítá s výrobou 3000 hektolitrů.

Moderní design v Restauraci Smetana propojil stavbu se současností. Historické klenby zůstaly obnažené i s pozůstatky ohněm zakouřených nástěnných maleb. Zdobí je ale originální lustry a světla, přímo na míru restauraci je vytvořena pípa ve tvaru varhan. "My tam vkládáme sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká toho historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky," popsal architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška.

Restaurace se jmenuje Smetana po hudebním skladateli, který v budově strávil část dětství. Jeho otec pracoval jako sládek v pivovaru. Mladý Bedřich také v Jindřichově Hradci utrpěl úraz, který zřejmě způsobil jeho pozdější ohluchnutí. Opravu Smetanova domu, který s pivovarem sousedí, město v současnosti připravuje.

Objekt pivovaru vybudoval v zámeckém areálu v Jindřichově Hradci v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století budova podstoupila modernizaci a přestavbu. Po roce 1945 byl areál znárodněn a do roku 1967 zůstal v provozu. Poté v něm národní podnik Fruta vyráběl do 90. let minulého století tuzemský rum s plachetnicí. Od 90. let ale objekt nezadržitelně chátral. Havarijní stav zhoršil také požár, který v roce 2011 založily při hře děti. Město objekt koupilo v roce 2016 a dlouho pro rozlehlou stavbu hledalo využití.

Po téměř šedesáti letech se v zámeckém pivovaru v Jindřichově Hradci znovu vaří pivo. Památkově chráněný areál ze 16. století, který desítky let chátral a poničil jej požár, se po rozsáhlé rekonstrukci otevřel veřejnosti. Město za jeho obnovu zaplatilo 512 milionů korun bez DPH.

Do areálu v Jindřichově Hradci se po téměř šedesáti letech vrátila výroba piva. Nové pivo Jindra mohou návštěvníci ochutnat v pivovarské Restauraci Smetana. V září má město otevřít také multifunkční kulturní sál.

Jedna z největších investic města
Rekonstrukce pivovaru patří k největším investicím v historii Jindřichova Hradce. Město objekt koupilo v roce 2016, dlouho však hledalo způsob, jak rozsáhlý a zchátralý areál využít.

Stavební práce začaly v roce 2024. Městu se na projekt podařilo získat dotace v celkové výši 245 milionů korun. „Obvodové zdi a klenby se zachovávaly. Část, která se obměnila, je od prvního patra ve foyer, kde kvůli požáru došlo k poškození starých dřevěných prvků. Ty se vyměnily tak, aby celkové vzezření budovy zůstalo zachováno,“ uvedl starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár.

Pivo Jindra navazuje na místní tradici
Pivo se v zámeckém pivovaru začalo znovu vařit po téměř šesti desetiletích. Jednou z podmínek města při hledání provozovatele bylo, aby název piva odkazoval na Jindřichův Hradec. Nová značka proto dostala jméno Jindra.

Pivovar a restauraci provozuje společnost Kapitán JIH, která do technologií a vybavení investovala desítky milionů korun.

Za projektem stojí mimo jiné zakladatel vyhledávače letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý. „S kolegou jsme se už mnoho let bavili o tom, že bychom chtěli v Hradci vařit pivo, protože tady byla dlouholetá tradice. Když přišla tato příležitost, byla to jasná volba,“ uvedl.

Pivovar má roční kapacitu 8 tisíc hektolitrů. V prvním roce provozu počítá s výrobou přibližně 3 tisíce hektolitrů piva.

Moderní restaurace v historických kulisách
Součástí obnoveného areálu je Restaurace Smetana, jejíž interiér spojuje historické prvky se současným designem. Původní klenby zůstaly odkryté, stejně jako části nástěnných maleb poznamenaných požárem.

Restaurace připomíná Bedřicha Smetanu
Restaurace nese jméno hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který v budově strávil část dětství. Jeho otec zde pracoval jako sládek.

Právě v Jindřichově Hradci mladý Smetana také utrpěl úraz, jenž podle některých pramenů mohl souviset s jeho pozdější ztrátou sluchu. Město nyní připravuje rovněž rekonstrukci sousedního Smetanova domu.

Od zámeckého pivovaru k výrobě rumu
Budovu pivovaru nechal v zámeckém areálu postavit v letech 1580 až 1582 architekt a stavitel Baldassare Maggi z Arogna. V 19. století prošel objekt modernizací a přestavbou.

Po roce 1945 byl areál znárodněn a jako pivovar fungoval až do roku 1967. Následně v něm národní podnik Fruta až do 90. let vyráběl tuzemský rum známý etiketou s plachetnicí.

Po ukončení výroby začal objekt rychle chátrat. Jeho stav ještě zhoršil požár z roku 2011, který při hře založily děti. Po více než desetiletí příprav se nyní jedna z nejvýznamnějších historických staveb města dočkala nového využití.
Historický prostor doplňují originální svítidla a výčepní zařízení ve tvaru varhan, které bylo vytvořeno přímo pro restauraci.

„Vkládáme tam sofistikovaný, na první pohled rozpoznatelný design, který se žádným svým obsahem nedotýká historického objektu, ale funguje tam jako vložené šperky,“ popsal architekt a jindřichohradecký rodák Jan Klaška.

Oliver Dlouhý, zakladatel Kiwi.com, se pustil do piva. V Jindřichově Hradci stojí za pivovarem Jindra a v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, že alkohol se podle něj začíná démonizovat.
Článek

V rozhovoru zaznívá, že „Jindra naučí mladé opět pít.“ A také: „Je dobře, že lidé pijí míň, na druhou stranu to šlo do opačného extrému a pití se začíná démonizovat. Chceme tvořit zdravý vztah k alkoholu.“ A redaktorka Seznam Zpráv přizvukuje „Žádný extrém není úplně dobrý.“ To nevymyslíš.

Článek ani video nejsou označeny jako PR/komerční obsah. Asi to všichni myslí vážně a jde o letní alkoholovou osvětu. To je odvážné.

V Česku asi podobně odvážné, jako kdyby někdo chtěl učit kapry plavat, řidiče nadávat na D1 nebo majitele chalup stěžovat si na počasí.

Ještě zajímavější ale je, kdo to říká. Dlouhý není jen nový pivovarník. Je to zakladatel Kiwi.com, firmy, která se dlouhé roky prezentuje jako český technologický úspěch. Jenže když místo rozhovorů otevřeš účetní závěrky, pěna trochu spadne.

Kiwi.com je slavná značka. Přes firmu tečou miliardy eur v letenkách. Jenže účetní výkazy ukazují méně oslnivý příběh: firma po silném roce 2023 výrazně spadla v tržbách, pořád nemá jasně stabilní čistý zisk a její vlastní kapitál zůstává záporný.

A to je dobrý moment, kdy se na chvíli zastavit.

Protože než nám někdo začne vysvětlovat zdravý vztah k alkoholu, možná by bylo fér podívat se na jeho vztah k zisku, kapitálu a účetní realitě.

Miliardy v letenkách, drobné na konci účtu
Kiwi.com není malá firma. V roce 2023 vykázalo hrubé rezervace 2,57 miliardy eur. To je částka, při které se člověku zatočí hlava rychleji než po třetím nefiltrovaném ležáku. Tržby tehdy dosáhly 292,6 milionu eur. Čistý výsledek? Jen 1,1 milionu eur.

Jinými slovy: přes firmu protekly obrovské peníze, ale dole v zisku zůstala skoro kapka.

A pak přišel pokles.

V roce 2024 se hrubé rezervace vrátily na 2,06 miliardy eur a tržby spadly na 242,8 milionu eur. Firma skončila ve ztrátě 9 milionů eur. V roce 2025 tržby klesly dál na 227,5 milionu eur a čistý výsledek byl opět mírně záporný, přibližně minus 0,6 milionu eur.

Na první pohled je vidět, že rok 2023 nebyl začátkem krásného stabilního růstu. Byl to vrchol. Od té doby šly tržby dolů. Mezi roky 2023 a 2025 klesly tržby z 292,6 milionu eur na 227,5 milionu eur. To je propad zhruba o 22 %. Hrubé rezervace spadly z 2,57 miliardy eur na 2,04 miliardy eur. Také zhruba o pětinu.

Tohle nevypadá na zázračnou travel-tech firmu. Do účetnictví se totiž obálky Forbesu nepočítají.

Obrat není zisk. A sláva není kapitál
Tohle je užitečná lekce finanční gramotnosti.

Velký obrat neznamená velký zisk. A když přes firmu protečou miliardy, neznamená to, že ty miliardy firmě patří.

Kiwi.com prodává letenky a související služby. Velká část peněz, které zákazník zaplatí, logicky míří dál: aerolinkám, partnerům, platebním službám a dalším subjektům v cestovním řetězci. Firma si z celého objemu nechává jen část. A z této části musí zaplatit lidi, technologie, marketing, provoz, financování, záruky, vratky a všechny ostatní náklady.

Proto může vedle sebe existovat obrovské číslo hrubých rezervací a velmi malý čistý výsledek.

V roce 2023 mělo Kiwi.com hrubé rezervace 2,57 miliardy eur. Čistý zisk byl ale jen 1,1 milionu eur. To není ostuda sama o sobě. Mnoho technologických firem má slabé zisky dlouhé roky. Jenže u Kiwi.com už nejde o začínající startup z garáže. Firma vznikla v roce 2012. Tohle už je dospělý byznys, ne dítě v dupačkách.

A dospělý byznys se má umět uživit.

Provozní zisk se zlepšil. Jaký je důvod?
Abychom byli fér: rok 2025 nevypadá jen špatně. Kiwi.com dokázalo zlepšit provozní výsledek. Provozní zisk byl 15 milionů eur, což je výrazně lepší než 3,1 milionu eur v roce 2024.

Jenže za tím není velký návrat růstu. Tržby klesly. Hrubé rezervace také mírně klesly. Zlepšení tak z velké části stojí na nákladové disciplíně.

V poslední výroční zprávě firma uvádí, že v roce 2025 snížila počet zaměstnanců přibližně o 40 %. Osobní náklady klesly z 58 milionů eur v roce 2024 na 40 milionů eur v roce 2025.

Přeloženo z účetničtiny do češtiny: firma zeštíhlela. Hodně.

To může být správný manažerský krok. Pokud firma bobtná, pálí peníze a nemá výsledek, musí řezat. Ale není to pohádka o bezstarostném růstu. Je to spíš příběh o tom, že po letech velkých plánů a drahého provozu přišla tvrdá dieta.

A kdo někdy držel dietu, ví, že radostná fotka před zrcadlem neříká všechno. Důležité je, jestli nový režim vydrží.

Záporný vlastní kapitál: účetní kocovina
Největší červená kontrolka ve výkazech Kiwi.com není samotná ztráta za rok 2025. Ta byla malá. Větší problém je vlastní kapitál.

Na konci roku 2025 mělo Kiwi.com vlastní kapitál zhruba minus 50,9 milionu eur. Rok předtím to bylo minus 50,8 milionu eur. V roce 2023 minus 52,8 milionu eur.

Záporný vlastní kapitál neznamená automaticky konec firmy. Neznamená to, že zítra zhasnou světla, spadnou servery a obrazovky webu potemní.

Ale znamená to, že firma má za sebou roky, jejichž účty pořád nejsou vyrovnané. Zjednodušeně: závazky jsou vyšší než aktiva. Firma stojí na provozu, cash flow, financování, důvěře partnerů a schopnosti dál fungovat. Ne na silné kapitálové rezervě.

To je podnikatelská kocovina.

A teď prý zdravý vztah k alkoholu
A do toho přichází pivovar.

Samotný pivovar není problém. Obnova historického místa v Jindřichově Hradci může být sympatický projekt. Lokální gastronomie, kultura, řemeslné pivo, opravený areál, lidé u jednoho stolu. To všechno může dávat smysl.

Problém začíná ve chvíli, kdy se z prodeje alkoholu začne dělat skoro společenská mise.

„Zdravý vztah k alkoholu“ zní hezky. Takové měkké, kulaté, marketingově hladké sousloví. Jenže alkohol není limonáda s horším PR. Je to návyková látka. A Česko rozhodně není země, kde by alkohol potřeboval rehabilitaci.

Česko určitě netrpí tím, že by lidé zapomněli pít.

Spíš trpí tím, že jsme se dlouho tvářili, že alkohol je normální odpověď na všechno. Na radost, smutek, stres, dovolenou, pátek, pondělí, hokej, svatbu, rozvod, kolaudaci i konec směny.

Proto fráze o „zdravém vztahu k alkoholu“ z úst pivovarníka zní podobně jako „zdravý vztah k hazardu“ z úst kasina nebo „zdravý vztah k rychlé půjčce“ z úst nebankovky.

Možná to myslí dobře. Ale obchodní zájem je obchodní zájem.

Pivovar potřebuje, aby lidé pili pivo. To není morální odsudek. To je obchodní model.

Největší lekce není o Kiwi. Je o nás
Celý příběh má širší pointu.

Máme zvláštní zvyk zaměňovat viditelnost za úspěch. Kdo je v médiích, ten je vizionář. Kdo založil známou firmu, ten je automaticky génius. Kdo mluví sebevědomě, ten asi ví, kam jde.

Jenže účetní výkazy jsou nemilosrdné. Nezajímá je charisma. Nezajímá je fotka v rozhovoru. Nezajímá je hezký příběh o značce.

Výkaz se ptá jednoduše: kolik jsi prodal, kolik ti zůstalo, kolik dlužíš a jak silná je firma, když sundáme marketingovou pěnu.

U Kiwi.com odpověď není černobílá. Firma pořád prodává obrovské objemy letenek. Má hotovost. Dokázala zlepšit provozní výsledek. V roce 2025 vygenerovala provozní cash flow.

Ale zároveň má za sebou propad proti roku 2023, nemá stabilní čistý zisk a vlastní kapitál zůstává záporný.

To není pohádka o okřídleném jednorožci. Spíš dlouhý let s turbulencemi.

Na zdraví? Radši nejdřív na čísla
Pivovar Jindra může být úspěšný projekt. Třeba bude dělat dobré pivo. Třeba přivede lidi do Jindřichova Hradce. Třeba opraví krásné místo a vytvoří příjemný prostor.

Ale až příště uslyšíš, že někdo chce mladé „učit pít“ nebo „tvořit zdravý vztah k alkoholu“, nalij si raději sklenici vody a zeptej se: kdo to říká a proč?

A když ten někdo přichází s pověstí technologického vizionáře, otevři si výkazy jeho firmy.

Možná zjistíš, že přes ni tečou miliardy, ale zisk je tenký jako pěna na špatně natočeném pivu. Že slavná značka může mít záporný vlastní kapitál. A že obrat není bohatství, stejně jako pivní slogan není veřejné zdraví.

Oliver Dlouhý možná umí rozjet značku, která přitáhne pozornost. To se mu povedlo s Kiwi.com a teď se mu to daří i s pivovarem.

Jenže pozornost není zisk. Obrat není kapitál. A pivo není zdravotní program.

Tak na zdravý vztah k alkoholu klidně připijme.

Nejlépe nealkem.

V Jindřichově Hradci se po šedesáti letech zase vaří pivo - pod značkou Jindra. Ve zrekonstruovaném zámeckém pivovaru chtějí postupně vařit až 8000 hektolitrů ročně. Za pivovarem stojí Oliver Dlouhý, zakladatel Kiwi.com.

V době, kdy Češi pijí nejméně piva za poslední desítky let a na trhu malých pivovarů je přecpáno, se pouští do pivovarnictví podnikatel, od kterého by to čekal málokdo. Zakladatel Kiwi.com Oliver Dlouhý investuje desítky milionů korun do obnovy zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci.

Hned od začátku budí s chystanou značkou Jindra pozornost. Tvrdí totiž, že chce změnit pohled na pivo u mladé generace. „Dostanu za to facku, ale pojďme to říct. Jindra naučí mladé opět pít.“

České pivovarnictví tak získává dalšího výrazného podnikatele, který se nebojí provokovat. Vedle Stanislava Bernarda, který si dlouhodobě buduje pověst nekonvenčního pivovarníka s ostrými názory a kontroverzním marketingem, vstupuje do oboru další silná osobnost – tentokrát z technologického světa.

Zatímco dříve se pití alkoholu často bagatelizovalo, dnes se podle Olivera Dlouhého pohled obrátil. „Je dobře, že lidé pijí míň, na druhou stranu to šlo do opačného extrému a pití se začíná démonizovat. Chceme tvořit zdravý vztah k alkoholu. I proto do toho jdeme,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.

Mladou generaci nechce podle svých slov přesvědčovat k vyšší spotřebě alkoholu, ale připomenout roli hospody jako místa setkávání. „Nepotkat se s kamarády v hospodě a nepokecat o životě je taky špatně. My ten brand budeme pozicovat tak, že dát si jedno, dvě nebo tři pivka v pátek večer prostě nevadí. A že tam je taky hodně pozitivních aspektů, zejména co se týče socializace.“

Vrátit něco městu
Dlouhý v Jindřichově Hradci žije a právě vztah k městu byl jedním z hlavních důvodů, proč se do projektu pustil. O obnově pivovaru podle svých slov přemýšlel už dlouho, konkrétní impuls ale přišel až před dvěma lety od jeho dlouholetého kamaráda Jiřího Bílého, s kterým pivovar spoluvlastní.

„Já mám pivo strašně rád a chtěl jsem tomu městu taky něco vrátit. Ale není to jenom altruismus, myslím si, že to opravdu může byznysově fungovat,“ věří Dlouhý. „V našem městě i regionu je po pivovaru hlad, respektive žízeň,“ dodává.

Když Dlouhý zakládal vyhledávač letenek Skypicker, z něhož později vzniklo Kiwi.com, také prý jeho projektu okolí nevěřilo. I nyní slýchává, že je blázen. „Já jsem na to zvyklý. Navíc mě motivuje, když mi lidi nevěří.“

Na rozdíl od cestovatelského startupu ale vstupuje do odvětví, které v posledních letech čelí poklesu spotřeby. Přesto tvrdí, že dobře postavený regionální pivovar může být ekonomicky úspěšný. Pomoci má silná distribuce.

Jeho obchodní partner Bílý vede jednoho z největších distributorů nápojů v regionu. „Vzhledem k tomu, že provozuju 20 let sklad s pivem, tak to byla jasná synergie,“ uvedl Bílý.

Pivovar je dimenzovaný na výrobu osmi tisíc hektolitrů ročně. Letos chce vyrobit zhruba tři tisíce hektolitrů, příští rok už by měl jet naplno. Nejprve bude zásobovat vlastní restauraci a podniky v okolí, teprve později případně zamíří dál.

„Zatím bychom se drželi tady kolem komína, protože to dává největší smysl logisticky a i ekonomicky. Než se cpát za každou cenu do Prahy nebo do Brna, je lepší začít tady, a když bude poptávka, tak to nabalíme dál,“ plánuje Bílý.

Cenově se pivovar chce pohybovat na vyšším středu. V restauraci nabídnou dvanáctku za 65 korun a desítku za 55 korun. První rok ale jistě zisk nepřinese. „Letošek bude velká červená. Kdybychom příští rok neprodělali, bylo by to super. Ale i návratnost do deseti let bude fajn. Všechno jsme financovali z vlastních prostředků, takže nás netrápí nějaké úvěry,“ pochvaluje si Dlouhý.

O úspěchu rozhodne pivo, ne marketing
Kontroverzní výroky ale podle všeho nejsou tím hlavním, na čem chce nový pivovar stavět. O výsledku nakonec rozhodne kvalita piva. Ta u minipivovarů, kterých v Česku funguje kolem 500, pokulhává, kritizuje Jiří Bílý.

„Ta kvalita není úplně konzistentní. V poptávce jsou strašné výkyvy. Peakové měsíce jsou červen, červenec, srpen. Když minipivovary vidí, že ta poptávka je, tak proces výroby urychlí. Ale když to pivo nenecháte odležet pět až šest týdnů a pustíte ho o týden, dva dřív, tak ta kvalita pokulhává.“

Pivovar má hned dva sládky - Matěje Masaře a Václava Prachniara, které mentoruje zkušený Ivan Chramosil, jenž 44 let sládkoval v legendární pražské pivnici U Fleků. Pivovar začne klasickou českou sestavou - výčepní desítkou, jedenáctkou, ležákem a tmavou dvanáctkou. „To je klasika, piva, která mají v oblibě obyvatelé celé České republiky,“ říká Chramosil. Letní piva a nealko piva přibudou do nabídky později.
Pivovar nevzniká na zelené louce. Výroba se vrací do historické budovy v sousedství jindřichohradeckého zámku, kde se naposledy vařilo pivo v roce 1967. Poté areál dlouhá desetiletí chátral. Budova dokonce dvakrát vyhořela.

Město objekt zrekonstruovalo s pomocí státních dotací celkem za půl miliardy korun. Dvojice majitelů si prostory pronajala a investovala další desítky milionů do pivovarské technologie. Příprava projektu zabrala více než dva roky.

Přestože se pivo vrací na místo, kde se vařilo už před desítkami let, historické receptury se použít nedaly. „Technologie toho piva se musí přizpůsobit zařízení, které je už modernější. Musely být změny,“ vysvětluje emeritní sládek.

Podle Chramosila je základem dobrého piva především voda. Právě ta místní je podle něj jednou z výhod nového pivovaru. „U tradičního ležáku je to 12 procent surovin a 88 procent vody. Takže voda je základ.“

S optimismem majitelů ale zkušený sládek trochu brzdí. Ví, že v pivovarnictví se důvěra zákazníků buduje pomalu. „Majitelé pivovarů mají veliké plány, ale já říkám, že by měli trošku brzdit a výstav zvyšovat postupně. Obyvatelé okolí musí to pivo přijmout a pak to pomalu leze nahoru,“ uzavírá Chramosil, který pomůže s uvařením vlastního speciálu i samotnému spolumajiteli.

„Bude se jmenovat Dlouhá jedenáctka. Bude lehčí a hořká,“ avizuje Oliver Dlouhý. Pivovar Jindra, jehož součástí bude i velkokapacitní restaurace, otevírá 13. července.