Novinky a zajímavosti ze světa piva

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj po roce opět zvedá ceny. Tentokrát zdražení zasáhne větší část produktů a nevyhne se ani sudovým a tankovým pivům Pilsner Urquell. Problematické jsou pro podniky také rostoucí ceny za plechovky. O kolik bude Prazdroj zvedat ceny svých piv? A přistoupí k podobnému kroku i další velké pivovary?

Po roce opět nový ceník
Nové ceny začne Plzeňský Prazdroj uplatňovat od 1. října 2026. Úprava se bude týkat především piv prodávaných ze sudů a tanků, části plechovkového sortimentu i několika lahvových produktů. Průměrné navýšení má dosáhnout 2,6 procenta, což odpovídá zhruba 70 haléřům za půllitr.

K podobnému kroku Prazdroj přistoupil i loni touto dobou, kdy zdražil vybrané produkty většiny svých značek vyjma ležáku Pilsner Urquell. Tentokrát však dojde i na něj a cena vzroste také u všech sudových variant.

Zdražení až o 2 koruny na půllitr
Jak potom redakce Kupi.cz ověřila podle nově zveřejněného ceníku Prazdroje platného od října, oproti stávajícím cenám (platným k červnu) se zdražení dotkne značné části portfolia pivovaru, tedy vybraných produktů značek Gambrinus, Radegast, Frisco, Kozel, Birell a již zmíněných sudů a tanků Pilsner Urquell.

Nejvíce ceny poskočí zejména u plechovek Gambrinus Rázná 10 a všech plechovkových variant Frisco, které se zdražují o 2 koruny na balení.

Odběratelé nově zaplatí o korunu více také mimo jiné za speciály v plechovkách Birell (stylu IPA, Řezaný nebo Za studena chmelený), za lahvová Frisca nebo světlá výčepní piva Radegast 10 a Kozel 10 v lahvích i sudech.

O kolik zdraží pivo v obchodech a hospodách?
Neznamená to však, že přesně o tolik si připlatíme také za pivo v restauracích nebo regálech supermarketů. Jak uvedl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář, pivovar pouze stanovuje ceny, za které pivo dodává restauracím a obchodníkům, nikoli konečné ceny pro spotřebitele. O těch rozhodují právě prodejci a majitelé podniků. „Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje,“ potvrdil Kovář.

Zdražení proto může být v praxi výrazně vyšší. Nebo se naopak promítnout vůbec nemusí. Podobně se budou lišit také ceny baleného piva v jednotlivých řetězcích a prodejnách.

Problém jsou pohonné hmoty i plechovky
Podle Prazdroje má na aktuální zdražování piva velký vliv nejen inflace a všeobecné zdražování energií, ale nyní také zvyšující se cena materiálů a komodit v důsledku krize v Hormuzském průlivu, tedy války na Blízkém východě.

„Jde především o zdražení nafty, které se promítá do výdajů na dopravu, a dále také rostoucí ceny hliníku, což má zásadní dopad na stále oblíbenější segment plechovek,“ vysvětlil mluvčí pivovaru pro ČTK.

Ostatní pivovary vyčkávají
Plzeňský Prazdroj je zatím prvním velkým českým pivovarem, který na podzim zdražení oznámil.

Budějovický Budvar například podle mluvčí Barbory Povišerové sleduje vývoj nákladů, zejména u energií, pohonných hmot, logistiky a obalů, v rámci nichž vzrostla cena hlavně u plechovek. Pokud Budvar ke zdražení přistoupí, chce o něm informovat s předstihem.

Také Pivovary Staropramen zatím čekají na další vývoj. Mluvčí Kateřina Pavlíková podle ČTK přiblížila, že firma průběžně vyhodnocuje ceny vstupů a případnou změnu ceníku teprve zváží, konkrétní termíny ani rozsah zdražení ale neuvedla.

Jiné podniky zatím úpravu cen neřeší. Jak například již dříve zjistila redakce Kupi.cz, mezi takové patří i Svijany. „O navyšování cen našich výrobků jsme zatím neuvažovali,“ uvedl Vratislav Žitka, obchodní ředitel Pivovaru Svijany.

Bude mít na ceny piva vliv také letošní sucho?
Hlavními důvody pro možné zdražování piva tak zůstávají zejména rostoucí náklady na pohonné hmoty i obalové materiály. Nabízí se ale otázka, jaký vliv bude mít také letošní vlna veder, která již nyní zasahuje do cen mnoha zemědělských plodin.

Svaz pěstitelů chmele ČR letos očekává až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru. Dlouhotrvající sucho navíc může výrazně snížit jeho kvalitu.

„U ceny tam budou rozhodovat jiné faktory. Jsme na historicky nízkých cenách potravin, je pravděpodobné, že k navýšení ceny dojde, ale nebude to ovlivněné jen letošní sklizní chmele," sdělil médiím ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Do Kralup nad Vltavou se po více než třiceti letech vrací kus historie místního pivovaru. Zdobené víko pivního sudu, které vzniklo ještě v době, kdy kralupský pivovar fungoval, bude nově zdobit restauraci Bohemia v Kulturním centru Kralupy nad Vltavou.

Víko si před lety odvezli manželé Čochnářovi. Když se z Kralup stěhovali do Března na Mladoboleslavsku, vzali si ho s sebou a v tamní restauraci více než třicet let viselo na zdi.

Nyní se manželé rozhodli vrátit zpět do Kralup. „Víko bylo majetkem mého tchána, který byl několik let ředitelem pivovaru. Tak jsme si ho převezli sem a víc jak třicet let tu visel na zdi. K pivovaru to pochází, k pivovaru to patří,“ řekl Jiří Čochnář pro Kralupy TV.

Při stěhování proto přišel na řadu i historický předmět. Napadlo je, že by se měl vrátit tam, odkud původně pochází – do Kralup a k místu, s nímž je spojený.

Restaurace zatím neotevřela
Z Března tak víko znovu zamířilo do Kralup. Umístěno bude v restauraci Bohemia, která je součástí Kulturního centra Kralupy nad Vltavou. O jeho převoz se postaraly Technické služby Kralupy.

Kdy se na něj budou moct lidé podívat a po ochutnat čerstvě točené pivo přímo v restauraci Bohemia zatím není jasné. Restaurace řeší technické problémy, které prodlužují dobu otevření.

„Termín otevření zatím nebyl stanoven, doufáme, že se technické záležitosti brzy vyřeší a restaurace otevře co nejdříve,“ dodal Aleš Levý za město, které je majitelem objektu.

Ve Valašském Meziříčí, kousek od náměstí, tam, kde se řeka Bečva stáčí kolem čtvrti Krásno, stával Krásenský pivovar.

Jeho příběh už je minulostí, ale pivo na stejném místě zůstalo. Dnes tu je reprezentativní Bernard Pub.
V novém stylovém podniku slouží dva bary, standardně tu nabízejí pět druhů čerstvého piva a sezónní speciály. Valašskomeziříčský Bernard Pub nabízí celkem 200 míst k sezení, z toho 110 v přízemí. Velkorysé prostory umožňují pořádat i akce pro uzavřenou společnost – školení, firemní večírky, rodinné oslavy nebo jiná setkání.

„Bernard Pub je značková stylová restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupci pivovaru,“ říká ke konceptu franšízové sítě obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Nové sousedství: ožívající nábřeží Bečvy
Nový podnik zde začal fungovat v době, kdy se proměňuje jeho nejbližší okolí. Jen pár kroků od pubu vzniká nová náplavka na pravém břehu Rožnovské Bečvy. Už brzy si návštěvníci budou moci užívat volný čas na dřevěných pobytových schodech k vodě. Nedaleko podniku stojí i historický most, pod kterým se konají koncerty a další kulturní akce. Bernard Pub tak přirozeně zapadá do místa, které se v posledních měsících mění v jedno z nejživějších míst ve městě.

Měkká franšíza dává prostor pro originalitu
Aktuálně je v síti Bernard 18 franšízových podniků (devět Bernard Pubů s plnohodnotnou kuchyní, sedm Bernard Barů zaměřených především na nápoje a barovou kuchyni a dva městské koncepty Bernard Brewhouse), k nimž patří i provozy na Slovensku a ve Španělsku. Podniky spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Jde o tzv. měkkou franšízu, která nabízí originalitu – pivovar nediktuje centrálně, co vařit, od koho nakupovat suroviny nebo jaké nealkoholické nápoje provozovna nabízí. To tzv. „tvrdé“ franšízy neumožňují.

Nový valašskomeziříčský Bernard Pub najdete na adrese Na Tržnici 78/1, Krásno nad Bečvou,

Bývalý poslanec v dluzích, za sporákem někdejší plukovník a před restaurací nabídka neomezeného množství piva za 490 korun. Zdeněk Pohlreich tentokrát vyráží zachraňovat pivovar a restauraci Malý Janek v Jincích na Příbramsku. Podnik podle něj ustrnul v minulosti a majitel místo hledání řešení až příliš často vysvětluje, proč něco nejde.

Majitel Jiří Janeček otevřel podnik v roce 2020, tedy v nejhorší možnou dobu. „Vy jste tu od roku 2020, to jste si vybral správný rok, doprostřed covidu. Tomu se říká umět to načasovat,“ poznamená Pohlreich.

Janeček měl více provozoven a pivovar v Jincích měl být podle jeho slov hlavně radostí. Jenže přišla pandemie a „všechny plány šly do háje“. Dnes má majitel dluhy a podle podkladů k pořadu za dveřmi číhají exekutoři. Malý Janek je tedy podnik, který se snaží zachránit.

Už před vstupem Pohlreicha zaujme tabule lákající na neomezenou konzumaci piva za 490 korun na osobu. Pak otevře jídelní lístek. „Nevím, nevím, z jídelníčku na tebe skáče tisíc údajů a k tomu tady chodí jezevčík. Oni ustrnuli před těmi šesti lety. Působí to chaoticky, když si ale dáš za 490 korun neomezeně chlastu, je ti to asi jedno,“ glosuje první dojmy.

Ani ochutnávka situaci příliš nevylepší. V salátu je podle něj příliš dresinku, výpečky leží ve vodě a pivovarský guláš mu připomene vojnu. „Vypadá to, že jsme dostali protekční dávku. Je to jako hobby vaření, takové neprofesionální,“ hodnotí. Pak zjistí, že vojenská asociace nebyla úplně od věci.

Bývalý poslanec a plukovník u plotny
Kuchař se stejně jako šéf jmenuje Zdeněk. Profesionálním kuchařem ale není. Strávil 32 let v uniformě a vojenskou kariéru zakončil jako plukovník. Teď se musí s Pohlreichem naučit táhnout za jeden provaz.

A majitel? Jiří Janeček je bývalý poslanec. Tahle kombinace nemůže Pohlreichovi uniknout „Hospoda patří bejvalýmu poslanci, v kuchyni vaří bejvalej plukovník... Gastronomie je nádherná věc,“ komentuje.

Šéf ovšem postupně dochází k názoru, že problém Malého Janka není jen v kuchyni. „Lidi nechtějí chodit do podniku, kde to vypadá blbě, tak tím bych začal. Navíc majitel je profesionální stěžovatel na vše. Umí se vymlouvat na objektivní příčiny, jenže ty už roky neplatí,“ shrnuje.

Během zátěžového testu se bývalý plukovník v kuchyni pořádně zapotí a Pohlreich se vydá zjišťovat také to, proč z Malého Janka odcházejí zaměstnanci a jakou má restaurace mezi místními pověst.

Podaří se tým přesvědčit, že problémy podniku nezpůsobují jen okolnosti? A dokáže bývalý plukovník obstát v Pohlreichově gastronomickém výcviku? Třetí díl Ano, šéfe! odvysílá Prima ve čtvrtek 10. září ve 21.30, s týdenním předstihem je dostupný na Prima+.

Sucho a vysoké teploty zasáhly chmelnice i vinice. Chmelaři očekávají až o třetinu nižší výnos a problémy mají i s kvalitou. Vinařství počítají s poklesem sklizně hroznů až o 40 procent. Rozdíly jsou značné – zatímco na jižní Moravě vinice počasí poškodilo, na Karlštejně se čeká dobrá úroda. I letos mají navíc pěstitelé potíže se sháněním pracovní síly.

Chmelu uškodil především dlouhodobý nedostatek vláhy a vysoké letní teploty. Ještě v polovině srpna pěstitelé odhadovali propad proti dlouhodobému průměru asi o pětinu, nyní mluví o 30 procentech. Loni čeští pěstitelé sklidili 6494 tun chmele.

Problémem ale není jen množství. U nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, letos výrazně klesl obsah alfa hořkých kyselin, důležitých pro kvalitu a hořkost piva. „Všechny analýzy, ať předsklizňové, nebo první sklizňové, ukazují hodnotu lehce nad dvě procenta,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Jiří Smetana.

Běžně se přitom obsah alfa kyselin pohybuje mezi 3,3 a 3,5 procenta, historické minimum z roku 2015 činilo 2,1 procenta.
Kroupy na Břeclavsku poničily místy půlku úrody

Výhodu měly letos chmelnice se závlahou, tu má ale jen čtvrtina ploch, a ani tam nebylo podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) vždy možné dodat rostlinám dost vody. Chmelařský institut proto část šlechtění zaměřuje na to, aby tradiční české odrůdy lépe odolávaly vedru.

Pro sklizeň nemají pěstitelé dost pracovníků. Někdejší studentské brigády nahrazují cizinci, hlavně z Rumunska a Bulharska, částečně i z Maďarska a Slovenska. „Kvůli slabší sklizni nebyl letos problém s brigádníky tak velký, přesto ale trvá,“ konstatoval Smetana.

S nedostatkem vody a vysokými teplotami se potýkají i vinaři. Podle ankety Vinařské unie čeká většina jejích členů letošní sklizeň o 20 až 40 procent nižší, než je dlouhodobý průměr. Sucho se na vinicích projevuje menšími či scvrklými bobulemi a nerovnoměrným dozráváním.

„Takové sucho, jako letos na Znojemsku, si z předchozích let nepamatuji,“ popsal ředitel Vinařství Lahofer Petr Chaloupecký. Podle něj byla násada hroznů původně výborná, vláha ale chyběla právě v době, kdy měly bobule růst.

Vinařům navíc komplikuje práci mimořádně rychlé dozrávání. Podle rozborů zrají letos hrozny zhruba o dva až čtyři týdny rychleji než loni. U mnoha bílých odrůd ubývají kyseliny, takže vinaři musí pečlivě hlídat, kdy začít sklízet.

Situace se výrazně liší podle místa. Na některých vinicích na Velkopavlovicku se k suchu přidalo krupobití a podle Vinařské unie poškodilo až devět z deseti hroznů. Jinde jsou vyhlídky podstatně příznivější.

„Nás se tu sucho příliš nedotklo, rozhodně ne tolik jako jihu Moravy. Úroda letos bude dobrá, obzvlášť u rulandského bílého, které bude mít dostatek cukru,“ řekl Novinkám Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské ve středočeském Karlštejně.

Na nejvíc vysušených moravských vinicích navíc nemusí problémy skončit letošní sklizní. Některé keře už předčasně shazují listy a vinařství počítají s tím, že příští rok révu záměrně méně zatíží, aby se zotavila. Letošní sucho tak může na nejpostiženějších místech snížit úrodu i v roce 2027.

Historický pivovar Bohemia Regent v Třeboni dokončil opravu jedné ze svých budov a plánuje rozšířit ubytovací kapacity. Nové příležitosti hledá také ve výrobě plechovkového piva a v zahraničí, kam letos hodlá vyvézt téměř polovinu produkce. Po třech letech zároveň zdražil.

Pivovar Bohemia Regent pokračuje v obnově svého historického areálu v Třeboni. Vedle rekonstrukce budov se chce více zaměřit také na cestovní ruch. V současnosti nabízí hostům 11 apartmánů, jejich počet ale plánuje rozšířit.

Firma se zároveň připravuje na změny ve struktuře výroby. Větší prostor chce dát pivu v plechovkách, zatímco objem produkce ve skleněných lahvích by měl postupně klesat.

Téměř polovina produkce míří do zahraničí
Výstav třeboňského pivovaru loni meziročně klesl o dvě procenta na 57 788 hektolitrů. Letos chce Bohemia Regent vyvézt do zahraničí 48 procent své produkce.

Plechovkové pivo považuje vedení firmy za jednu z hlavních oblastí budoucího rozvoje. Nadále však počítá také s tradičními formami prodeje.

„Důležitou součástí nabídky zůstává také sudové pivo určené pro gastronomii, restaurace, kulturní akce a tradiční odběratele,“ uvedla obchodní ředitelka pivovaru Tereza Potužáková.

Pivo po třech letech zdražilo
Bohemia Regent letos po tříleté přestávce zvýšil ceny svého piva. Podle vedení firmy jde o reakci na rostoucí provozní náklady.

„Nejde o běžné každoroční zdražování, ale o narovnání cen na ekonomicky udržitelnou úroveň, která odpovídá současným nákladům na suroviny, obaly, energie, dopravu, údržbu i další provoz pivovaru,“ uvedla Potužáková.

Připomněla, že Bohemia Regent zůstává českým pivovarem mimo nadnárodní skupiny. Vyrábí v menších objemech, drží se tradičního způsobu výroby a veškeré provozní i investiční náklady si hradí sám.

Tradice sahá až do 14. století
Pivo se v Třeboni vaří nepřetržitě od roku 1379, díky čemuž město patří k místům s nejdelší pivovarnickou tradicí v Česku. Před rokem 1914 dosahovala místní výroba více než 100 tisíc hektolitrů ročně.

Do konce druhé světové války patřil pivovar šlechtickému rodu Schwarzenbergů. Později se stal součástí Jihočeských pivovarů, které byly v roce 1992 přeměněny na akciovou společnost. Současný vlastník, firma Bohemia Regent, podnik koupil v srpnu 2000.

Bývalý pivovar v Kralupech nad Vltavou svou polohou a měřítkem přirozeně vymezuje prostor, který dříve dlouhodobě postrádal jasnou funkci. Proměna pivovaru dala stavbě novou náplň. Místní v něm naleznou kavárnu, restauraci, muzeum, knihovnu, základní uměleckou školu, dům dětí a mládeže, společenský sál a minipivovar.

Veřejné funkce této rozměrné stavby architekti soustředili do přízemí. Vznikla živá přízemní část s přesahem do veřejného prostoru, včetně nově vymezeného prostranství navazujícího na Palackého náměstí.

Změna využití stavby umožnila funkční různorodost centra a propojení nových i stávajících částí způsobem, který by nová výstavba na prázdném pozemku nabídnout nemohla.

Architektonické řešení jasně ukazuje na kontrast i soulad historických a současných prvků, které se ve stavbě dnes snoubí. Původní fasády s pravidelně rytmizovaným sloupovím na stěnách, klenutá nadpraží oken a výrazné komíny zůstávají dominantní. Nové vrstvy jsou v objektu zcela zjevně přiznány.

Venkovní schodiště a výtah vznikly z výrazného perforovaného plechu. Velkorysé prosklení stavby a nadstavba šestého podlaží jsou jednoznačně přiznány jako nové prvky. Svědčí o tom jejich tvary i materiál. Sedmé podlaží centrální části završuje výškový průřez stavby působivou střešní terasou. Záměrem bylo zachovat čitelnost každé vrstvy, ne jejich plné sjednocení.

Realizace stavby přinesla řadu konstrukčních výzev
Jednou z velkých výzev pro architekty byly chybějící základy. Ty nahradilo podbetonování. Degradované suterénní zdivo pak vyžadovalo sanaci, komplikace byly i se spodní vodou a vedly k přehodnocení podoby šachet.

Nutnost koordinace vzduchotechniky a instalací v členitém historickém objektu si vyžádala precizní práci mnoha profesí zároveň. Díky ní se ale podařilo zachovat původní materiály všude tam, kde to provoz a konstrukce umožnily.

V objektu tak nalezneme řadu prvků z různých dob. Nechybí přiznané historické povrchy, stěna z luxferů, perforovaný plech nových konstrukcí. Každý přiznaný prvek se dá snadno přiřadit k době, ve které vznikl.

Autorem stavby je Atelier 99, spoluautory jsou Jiří Betlach, Tomáš Pulkrábek, Olga Svobodová, Martin Kameníček a Rostislav Říha se svými spolupracovníky. Stavba patří mezi díla nominovaná a přihlášená do soutěže Česká cena za architekturu.

Klasické hospody na vesnicích to v dnešní době nemají jednoduché. Starší štamgasti ubývají a mladí už nemají potřebu do hospody chodit. Přitom právě hospoda byla dříve tím místem, kde se lidé z celé obce setkávali, diskutovali a trávili spolu volný čas. To se výrazně změnilo od Covidu 19. Své o tom ví o hospodský z hospody ve Stožicích Karel Machovský.

Jak jste se vlastně k profesi hospodského dostal?
Začalo to už v mých 18 letech. Tehdy jsem pracoval jako číšník v restauraci Na Sadech ve Vodňanech. Pak jsem pracoval i v restauraci Pod Věží ve Vodňanech. Následně jsem začal pracovat v jiném oboru, ale pořád mě to táhlo k pohostinskému zařízení. Zde ve Stožicích jsem začal před deseti lety.

Co vás k tomu vedlo?
Bral jsem to jako přivýdělek při práci, protože dříve tu ta možnost přivýdělku byla. Tehdy to ještě bývalo na slušné úrovni. Chodilo více lidí a mělo to smysl. Dnes už je to jiné. Přesto jsem tu 3. června oslavil desetileté výročí mého působení ve zdejší hospodě.

Jaké tedy byly vaše začátky?
Už jsem naznačil, že byly dobré. Bylo tu hodně štamgastů a chodili sem i další lidi. Opravdu mohu říct, že tehdy byla hospoda zaplněná. Dřív jsem měl dokonce otevřeno celý týden. Dokázalo se tu prodat i 900 piv týdně. Pro srovnání dnes prodám zhruba 120 piv za týden.

Provozovatelé podobných vesnických zařízení mají problém s návštěvností. Proč tomu tak podle vás je?
Hodně se na tom podílelo covidové období. Tehdy nám úplně zavřeli na víc jak rok provozovny. Hodně z těch, kteří dříve do hospody chodili, si koupili domů chlazení a vytvořili takovou vlastní domácí hospodu ve své garáži. Navíc pak zjistili, že pivo je pro ně o polovinu levnější. Nemají tak důvod, proč do hospody vlastně jít. Ještě se chci vyjádřit k samotnému protivínskému pivovaru Platan.

Povídejte…
Místo toho, aby nám vyšel vstříc, tak jedná tak, že to těm lidem přiveze až přímo domů. Navíc za ještě lepší cenu, než nám hospodským. Já mám jako hospodský výhodu alespoň v tom, že tu nehradím nájem, pouze energie. To mi dává šanci v tom dál pokračovat.

Co se dělo po ukončení covidových opatřeních?
Člověk by možná trochu očekával, že se lidé budou těšit na návrat do hospod po takovém opatření. Ono to ale dopadlo úplně jinak. Lidé téměř nechodili. Bohužel několik stálých štamgastů během covidového období zemřelo. Starší poctivá generace najednou nebyla. Dnešní mladší generace už má jiné zájmy. Ano, kdyby tu bylo pivo zadarmo, tak sem lidé přijdou, ale jinak ne. Vidím to na akcích, které se tu pořádají. Když je něco zadarmo, tak lidé přijdou ve velkém počtu. Jakmile se udělá akce za peníze, tak přijde 30 lidí. Samozřejmě chápu, že lidé hledí na peníze.

Jak nahlížíte právě na mladší generaci? Proč cestu do hospod nenachází?
Podle mého nemají potřebu se scházet. Pak nám mladší generace říká, že posloucháme, co si říkají. Tak to ale není. V hospodě jde přeci o komunikaci. Člověk si tam leccos domluví, sežene spousty věcí i případně pomoc na práci. V tom také hospody hráli dříve důležitou roli. Kdykoliv jste něco potřebovali, našli jste to v hospodě. Zároveň to vždy bylo i o tom popovídání. V hospodě se vždy všechno probralo.

Co cena piva?
Ta pořád roste. To já bohužel nemohu ovlivnit. Dnes už je navíc zájem pouze o to pivo. Tvrdší alkohol téměř neprodávám. Pořád se snažím mít tu nižší cenu piva, než v jiných okolních hospodách. Před covidem stálo pivo do 30 korun. Od té doby se cena zvedla o zhruba sedm až osm korun.

Myslíte si, že je budoucnost hospod špatná?
Ano, podle mě hospody na vesnicích dopadnou špatně. Až zemře ta starší generace, tak opravdu netuším, kdo do těch hospod bude chodit. Je to smutná vyhlídka do budoucnosti, ale taková je realita. Já sám mám tuto hospodu jako koníček a zároveň se tu setkávám s lidmi. Samotná hospoda by mě profesně nedokázala uživit.

Vaříte tu?
Tady se nevaří. Jen když jsou nějaké akce, tak se mezi sebou domluvíme a uděláme třeba guláš, něco upečeme nebo někdo něco dobrého přinese k snědku. Trvale tu nevaříme.

Je vůbec něco, co by tradiční hospodě mohlo pomoci?
Rozhodně by měl v tuto chvíli zapracovat pivovar Platan, o kterém jsem mluvil. V dřívějších dobách nám třeba nabízeli speciální akci, kdy jsme za nákup tří nebo čtyř sudů obdrželi jeden zdarma. To byla velká podpora hospod. Dnes nic takového neexistuje. Možná by si měli uvědomit, že do budoucna přijdou o plno hospod, protože za současných podmínek se hospoda nedá moc dobře provozovat. Dá se tedy očekávat, že v následujících deseti letech jich spousta zavře. Musím ještě dodat, že pivovar nám dodává vybavení, ale to je vše. Dříve ta spolupráce byla mnohem lepší. Dnes provozují e-shop, kde si lidé mohou objednat pivo a ještě jim půjčí i chlazení. Navíc ta cena piva na e-shopu je minimálně o korunu levnější, než za kterou jí já objednám u pivovaru. Ještě jim to dovezou až domů.

Co podle vás lidé ztratí, pokud nebudou hospody?
Problém je především u mladých lidí. Já si pamatuji minulý režim, kdy jsme chodili na různé zábavy. Všechny akce byly narvané. Lidé se při nich poznávali. Kromě přátelství tam vznikaly i vztahy. Kde se dnes mají možnost seznámit mladí? Především na internetu, ale tam člověk na seznamkách neví, do čeho jde. Dříve to bylo prostě jiné a ty hospody v tom hrály důležitou roli. Hospoda není jen o tom, abychom se tam šli opít. Jde o to v ní pohovořit. Občas mi připadá, že stát nechce, abychom se slučovali. Mám tu ale ještě problém, který nehraje hospodám do karet.

Jaký?
Dřív stálo stejně točené i lahvové pivo. Raději tak šel člověk na točené pivo, než aby si kupoval lahvové. Dnes se sežene dvanáctka za osm korun. Navíc dnes supermarkety tlačí ceny lahvového piva dolů. Vůbec nemá cenu v hospodě lahvové pivo prodávat, protože si ho člověk koupí v supermarketu o pět korun levnější, než bych mu ho prodal já. Budeme jako hospodští doufat, že se situace z tohoto pohledu alespoň částečně zlepší.

Plzeňský Prazdroj má novou ředitelku firemních vztahů a komunikace pro Česko a Slovensko. Od srpna se jí stala Petra Nádr (43), která doposud ve společnosti působila jako vedoucí právního oddělení. V nové funkci bude zodpovědná za řízení aktuálních strategických projektů a také za agendu komunikace, firemní odpovědnosti a udržitelného rozvoje. Stala se rovněž členkou výkonného vedení pro Česko, Slovensko, Německo a Rakousko.

Petra Nádr je advokátka s více než dvacetiletou praxí v advokacii i komerční sféře v České republice i zahraničí. V Plzeňském Prazdroji pracuje od roku 2015 a během svého působení se postupně věnovala právní, regulatorní i strategické agendě. Právní tým Prazdroje vedla od roku 2018. V letech 2022–2023 působila také v týmu firemních vztahů a komunikace, kde se věnovala agendě Public Affairs. V posledních letech pak aktivně rozvíjela spolupráci mezi oběma týmy.

„Během dosavadního působení v Prazdroji Petra vybudovala silný a stabilní právní tým, který dlouhodobě podporuje náš byznys při hledání praktických řešení a efektivním řízení rizik. Jsem přesvědčen, že své zkušenosti, strategické uvažování, výbornou znalost společnosti i svůj důraz na týmovost zúročí i v nové roli šéfky firemních vztahů a komunikace,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Michal Mrowiec.

Petra Nádr, která ve funkci střídá Richarda Stonavského, absolvovala právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2020 získala od Unie podnikových právníků ocenění Podnikový právník roku 2020 v kategorii Perspektiva. Ve volném čase se věnuje svým dvěma synům, ráda běhá a jezdí na silničním kole.

Areál Pivovaru Ferdinand v Benešově ožil v sobotu 5. září 35. ročníkem Pivovarských slavností. Návštěvníci si během dne užili pivo, živou hudbu, občerstvení i prohlídky pivovaru.

Brány pivovaru se otevřely krátce po dvanácté hodině a program pokračoval až do večerních hodin. Hudební část zahájil benešovský Big Band Pacholata, který letos připomněl 80 let od svého založení. Na dvou pódiích se vystřídali Oliver Kolka, Detonátor, Bílá nemoc, S.A.R.A., Recidiva, Náhodný výběr, Merito a Lahvátor. Atmosféru doplnila také bubenická show ŠamanaMaya.

Hlavní pozornost ale tradičně patřila pivu. Na čepu byl sortiment Pivovaru Ferdinand včetně nefiltrovaných speciálů, bezlepkového piva a nealkoholického Beer MIXu. Návštěvníci si navíc mohli nechat pivo načepovat do vlastního skleněného půllitru.

Součástí slavností byla také nabídka občerstvení. Na místě nechyběly domácí klobásy, grilované sýry, guláš na černém pivu, grilovaná kýta, srbská pljeskavice, burek nebo restované nudle se zeleninou. Zájemci si mohli dát také domácí palačinky, kávu nebo zákusky.

Velkým lákadlem byly prohlídky pivovaru. Návštěvníci mohli nahlédnout do humnové sladovny, varny a ležáckých sklepů a dozvědět se více o tom, jak se v Benešově pivo vyrábí. Součástí programu byl také pivní workshop zaměřený na zákulisí vaření piva.

Na své si přišly i rodiny s dětmi. Připravený byl fotokoutek a další doprovodný program, takže slavnosti nebyly zaměřené pouze na dospělé milovníky piva.

Benešovské pivovarnictví má dlouhou tradici, která sahá až do roku 1495. Nový pivovar v Táborské ulici vznikl v 19. století a v roce 1887 přešel do rukou arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. Ten nechal areál výrazně modernizovat a v roce 1898 byla v novém pivovaru zahájena výroba.

Pivovar postupně prošel první i druhou světovou válkou, obdobím znárodnění i poválečnými modernizacemi. Po roce 1989 se vrátil do soukromých rukou a začala se výrazněji prosazovat značka Ferdinand, která odkazuje právě na jeho někdejšího majitele.

Tradice vaření piva tak v Benešově pokračovala více než sto let a návštěvníci slavností měli možnost tuto historii poznat přímo v původním areálu pivovaru.