Historie a současnost Postžinského pivovaru Nymburk

První nepřímou zmínku o vaření piva Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26.prosince 1327, kterou král navrací městu, některá privilegia, jež shořela a byla zničena v námi blíže neznámé době při přepadu města zemským škůdcem Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umožňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šenkovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km).
Třicetiletá válka značně poškodila hospodářství nejen zemí českých, ale i celé Evropy. Tento proces se samozřejmě nevyhnul ani pivovarnictví. V době, kdy nebylo obilí ani na základní potraviny, těžko mohl někdo ve větší míře vařit pivo. Se stejnou situací se setkáváme také v Nymburce.
Krátce před třicetiletou válkou proběhla celková reorganizace městského pivovarnictví. Ostrým konkurenčním bojem vytlačila levná venkovská piva své městské protivníky z jejich původních domén. NymburkTo mělo za následek rušení malých soukromých pivovarů ve městě a vznik jednoho společného pivovaru, pivovaru obecního.
S účinností od 1. ledna 1785 byl ustanoven Měšťanský pivovar, jehož řídil Měšťansky výbor právovárečný, který také rozhodoval o tom, komu bude pivovar pronajat. Nájemce obvykle získal pivovar se sladovnou na dobu čtyř let za 1 300 zlatých, přičemž musel každý rok zaplatit navíc královský ordinární i extraordinární tác.
Měšťanský výbor právovárečný, vědom si svých práv i finančního profitu, bránil dovozu cizího piva do Nymburka. Konkurence levnějšího piva z panských pivovarů v Dymokurech, Kovanicích, Lysé nad Labem, Poděbradech a Ronově (drive zámek a sídlo Novoronovského panství, dnes místní část Hrubého Jeseníka) znamenala pro nymburské právovárečné měšťany nejen snížení zisků, ale také hrozbu do budoucna, že nebudou moci takový příval zastavit a dojde k ohrožení vlastního městského trhu. K prvním pokusům o přetržení staletého monopolního odbytu nymburského piva ve městě došlo ve dvacátých letech 19. století, kdy si důstojníci nově zřízené remontní stanice, jejichž kasárna byla na Rejdišti, vymohli, že ve vojenském výčepu Karla Libotovského mohou být čepována i cizí piva. Definitivní prolomení městského trhu nastalo v lednu 1847, kdy magistrát povolil dovoz cizího piva do města, a to pouze s jednou podmínkou: pivo musí být chutné. 0 necelých padesát let později došlo k prvním jednáním o zrušení měšťanského pivovaru, který ve vleku Měšťanského výboru právovárečného pozbyl veškerou konkurenceschopnost, a založení nové akciové společnosti Nymburský pivovar.
Nymburský pivovar s.r.o...jelikož sládek p. Čeněk Ruck I. listopadu 1895 pivovar Nymburkvárečenstva odevzdati zamýšlí a od dalšího ustupuje, aby se pivovar převzal do vlastni režie. K tomu cíli, aby poněkud rekonstruován býti mohl, aby se vypsala subskripce na 250 várečních podílů po 400 zlatých, což rovná se kapitálu 100 000 zlatých.
Zprávy o jednání o rozšíření pivováru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím 14. července 1894
V červenci roku 1894 začaly přípravy k vytvoření akciové společnosti Nymburský pivovar. Jak se můžeme dočíst výše ze zprávy o jednání o rozšíření pivovaru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím, první kroky vedly k vypsání 250 várečných podílů po 400 zlatých. Někdy na počátku roku 1895 navrhl nymburský advokát a významný regionální politik JUDr. Václav Krouský, aby byl nymbursky pivovar přeměněn na společnost s ručením omezením. To se stalo a výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi č. 2064 ze dne 29. dubna 1895 byl konstituován Nymbursky pivovar, s. r. o.
Od této doby můžeme počítat novou éru nymburského pivovarnictví. Hned první sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.
Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několika staleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. NymburkTeprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927 po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl.
Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí.Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69.místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.
Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8° a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byly i další restriktivní Nymburkopatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.
Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce.
V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stale místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil vystav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.
Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha. Tato akciová společnost sdružovala kromě nymburského pivovaru také pivovary Podkováň, Kutná Hora, Benešov, sodovkárnu Příbram a stáčírnu a sladovnu Kralupy nad Vltavou.
V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů.
Zdroj:Stránky Postžinského pivovaru Nymburk, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Postžinského pivovaru Nymburk

Kdy:celoročně dle dohodyObec:NymburkZdroj:Postřižinský pivovar Nymburk

Vítáme Vás v Pivovaru Nymburk, který byl založen v roce 1895. Původní objem výroby byl 10 – 35.000 hl a to až do roku 1958, tedy víc jak 60 let. Hranice 100.000 hl bylo dosaženo v roce 1972 a na této úrovni se výstav udržel 10 let. Od roku 1983 se po úpravě technologického postupu začal výstav rok od roku zvyšovat až k rekordnímu výstavu 177.165 hl v roce 1994. Dnes vyrábíme 150.000 hl, tedy asi 5ti násobek původního objemu.

Exkurze dle dohody se sládkem valenta@postriziny.cz nebo na tel.č. 325 517 211

Cena za exkurzi je 100 Kč za osobu a minimum je 10 osob, nebo 1000 Kč na skupinu. Pro studenty je cena 50 Kč. Exkurze se domlouvají individuálně, nemáme žádné návštěvní hodiny.
Několik zásadních připomínek k exkurzi

• V závodě je naprostý zákaz kouření!
• Během exkurze se ničeho nedotýkejte, část výroby je automatizovaná a zdánlivě klidný stroj se může dát do pohybu!
• Přidržujte se zábradlí a dívejte se před sebe na zem!
• Nedotýkejte se žádných vypínačů, klapek ani kohoutů – i dnes se pracuje a mohli byste ohrozit sebe i naše zaměstnance.

Aktualizováno: před 4 lety

Pivovar Nymburk má novou stáčecí linku

Publikováno:před měsícemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovar Nymburk se po dvou letech vrací k výraznějším investicím. Minulý týden zprovoznil novou linku na stáčení plechovkového piva za víc než 20 milionů korun. Kromě toho chystá rozšíření fotovoltaické elektrárny, měla by pak pokrýt zhruba třetinu spotřeby elektřiny.

Investice by letos mohly dosáhnout až 40 milionů korun, řekl ČTK ředitel pivovaru Pavel Benák. "Je to násobně více než v uplynulých dvou letech, kdy nás nárůsty cen energií donutily řadu investičních akcí posunout nebo i zastavit," řekl Benák. Nová stáčecí linka nahrazuje technologii z roku 2015, dokáže naplnit 15.000 plechovek za hodinu, a to v objemech 0,33 a 0,5 litru. "Umožní o pětinu vyšší výkon, šetrnější a přesnější plnění piva," uvedl ředitel.

S rozšířením nynější fotovoltaické elektrárny o výkonu 205,2 kWp se počítá v následujících týdnech. "Celkový instalovaný výkon 514,8 kWp bude doplněn bateriovým úložištěm. Očekáváme, že pokryje přibližně třetinu spotřeby elektrické energie a výrazně sníží uhlíkovou stopu," řekl Benák. Rozšíření vyjde zhruba na 13 milionů korun. "Panely usazujeme na stáčírny, sklady, sociální budovu. Všude tam, kde to statika a orientace umožní," doplnil.

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 150.000 hektolitrů piva. Zhruba pětinu vyváží do víc než 20 zemí. Vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Pod značkou Střízlík prodává nealkoholické pivo. Pivovar zaměstnává kolem 80 lidí.

Za rok 2022 skončil pivovar poprvé v historii se ztrátou, a to 1,6 milionu korun, tržby byly přes 206 milionů korun. Hospodářský výsledek loňského roku zatím není uzavřený, vedení ale očekává zlepšení.

Postřižinský pivovar přivítal štamgasty a hospodské z jihu Čech a Vysočiny

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav S. Jilemnický

Postřižinské pivo se pochopitelně nepije pouze na Nymbursku. Na čepu ho mají také hostinští v jiných českých a moravských regionech.

Právě provozovatele hospod a štamgasty pijící nymburské pivo na jihu Čech a na Vysočině přivítali v pátek v nymburském pivovaru. Na několik desítek hostů čekala v pravé poledne prohlídka pivovaru. Tím je provedl podsládek Karel Lövenhöfer.

Podívejte se, jak to vypadá v nymburském pivovaru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Boleslavský deníkAutor:Miroslav S. Jilemnický

Asi málokdo neochutnal někdy v životě nymburské, dnes Postřižinské pivo. Řada lidí se přijde někdy podívat na kulturní akce konané na dvoře pivovaru. Od startu populárního Cyklootvíráku před červnový Den piva s koncerty až po podzimní Dočesnou. Ale málokdo se dostal dovnitř, do srdce samotného pivovaru. Do budov, kde zraje slad, kde se zlatavý mok vaří a kde také čeká celé týdny na správný okamžik, až z něj bude výborný ležák.

Sladovna, varna, ležácké tanky nebo spilka. Ta se mimochodem stává už téměř unikátem. „Spilku v takové podobě má v současné době už jen pět pivovarů v republice,“ říká vedoucí obchodní zástupce Zdeněk Zajan. Přesný postup výroby piva přiblíží zájemcům průvodce při tradičních prohlídkách. Ten my popisovat nebudeme. Naším cílem je připomenout pár historických okamžiků v dějinách nymburského pivovaru, který proslavil především spisovatel Bohumil Hrabal. A pozvat čtenáře na virtuální prohlídku do naší fotogalerie a k naším videím.

Autorovi piva „Fialovej hnus“ mohly hrozit milionové sankce

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:PrahaIN.cz

„Fialovej hnus. Nejhorší premiér na světě,“ píše se na obalu piva, které prodává podnikatel z oblasti potravin a výživy. O produktu ovšem uváděl, že se jedná o postřižinskou desítku. To nebyla pravda a Pivovar Nymburk se proti celé věci ohradil. Chvíli zvažoval právní kroky. PrahaIN.cz celou situaci konzultovala s právníkem. Mluvili jsme také s podnikatelem Dušanem Mesarčem, který se doposud nechtěl pro média vyjadřovat.

O celé věci jako první informovaly Seznam Zprávy.

„Žádnou plechovku, či grafiku na plechovku s tímto primitivním designem jsme nevyrobili a ani neautorizovali k použití. Kontaktovali jsme e-shop, aby tento nepravdivý údaj okamžitě odstranil,“ řekl Seznam Zprávám Jan Benák, obchodní ředitel pivovaru Nymburk.

Pro stejný portál také uvedl, že pivovar zvažuje právní kroky.

PrahaIN.cz celou situaci konzultovala s jedním pražským právníkem. Obecně jsme se zajímali, co podnikateli za uvedené informace o produktu hrozí.

Za předpokladu, že by s pivovarem měl distribuční smlouvu, ve které jsou uvedené podmínky, by mu prý hrozily sankce.

„Ve smlouvě může být podmínka dodržování dobrého jména dodavatele, v tu chvíli, kdy to porušil, jsou tam sankce, které jsou uvedeny ve smlouvě. Je to poškození jména. Odběratelé s nimi mohou rušit vztahy, protože se pletou do politiky. To je přímá škoda, tu by vyčíslili. Pak je tady nemateriální, která může vzniknout na pověsti, tu si případně musí vyčíslit a řešit to s člověkem, co pivo distribuoval,“ popsal serveru právník z Prahy.

To ovšem nebyl tento případ. Jak se pro Seznam Zprávy vyjádřil Benák, žádný takový produkt pivovar nedistribuoval, ani neautorizoval k použití.

„Škoda se těžko vyčísluje a oni po něm mohou za tento postup požadovat odškodnění,“ komentuje právník. Podle něj se samozřejmě může stát, že pivovar nebude požadovat vůbec nic.

„Je to na nich, jestli to z principiálních důvodů budou chtít, například aby jim to nikdo neprovedl znovu. Případně se s tím mohou vypořádat mimosoudním způsobem, to my nebudeme vědět a celá aféra se nebude dál rozvíjet. Jde o postoj pivovaru, jestli chce, aby kvůli plechovce byl spor víc medializovaný, nebo je to záležitost principu, aby to už nikdo neudělal. Já za ně ale nemohu uvažovat,“ říká doktor práv.

Za poškození jména se mohou platit miliony
Čistě teoreticky, pokud by se v pivovaru chtělo a šel do soudního sporu naplno, podle právníka by se případné odškodnění nemuselo pohybovat zrovna v nízkých částkách.

„Obávám se, že odškodnění v tomto případě by se pohybovalo spíše v řádech milionů. Protože je to pivovar, relativně známá značka a někdo je začal spojovat s politickým obsahem,“ uvedl právník.

Server PrahaIN.cz kontaktoval také Pivovar Nymburk. Ředitel Jan Bena nebyl na místě, ale hovořili jsme s ekonomickým ředitelem Václavem Janouškem. Ten nám sdělil, že nastalou situaci již dále nebudou nijak řešit.

„Pro nás je to už uzavřená věc,“ řekl ekonomický ředitel Pivovaru Nymburk.

Podnikatel vše vysvětlil
Podnikatel Dušan Mesarč, který je autorem piva „Fialovej hnus“, se doposud nechtěl pro média vyjadřovat. My se s ním dokázali po předchozí domluvě spojit. Zajímalo nás především to, proč původně vydával pivo ze Slovenska za postřižinskou desítku.

Vše vysvětlil a podle jeho slov se jednalo pouze o chybu komunikace se slovenským dodavatelem.

„Dodavatel potisku a plnění, se kterým jsem domlouval zakázku, mi řekl, že to běžně plní v nymburském pivovaru. Plus na jejich webu udávali, že plní a spolupracují s Postřižinem. Měl jsem za to, že je to tak a bude to Postřižin. Tak jsem to uvedl na e-shopu,“ sdělil naši redakci Dušan Mesarč.

Podle něj poté spousta lidí „bombardovala“ pivovar Nymburk s dotazy. V momentě, kdy se Postřižin proti celé věci ohradil. „Zřejmě, když Postřižin viděl plechovku, řekl ne. A tehdy dodavatel začal plnit na Slovensku,“ popsal podnikatel Mesarč.

„V tu chvíli jsme se dohodli. Já Postřižin nechci, ani jsem je neměl v úmyslu nějak poškodit. Okamžitě jsem odstranil veškeré zmínky o nich,“ popsal Mesarč chybu.

Zájem o pivo je prý enormní. Nečekal to. Původně bral výrobu plechovek „Fialovej hnus“ jako recesi, že by mohl být takový zájem, si nedokázal představit.

„Jako karikaturu nebo recesi. Podobně jako když pan Rakušan pověsil českou vlajku s pytlem na mrtvoly, což si myslím, že je horší, to je znesvěcení státního symbolu. Nebo jako když Reflex Tomia Okamura vyobrazil jako šaška - Pitomio. Bral jsem to jako karikaturu a dal jsem na plechovku kazisvěta. A to, že je Fiala nejhorší premiér, na to byl i průzkum, kdy se dotazovali lidí na oblíbenost premiérů. Fiala skončil na posledním místě, a to je relevantní připomínka,“ říká podnikatel Dušan Mesarč.

Vyjádřil se také k ceně. Spousta lidí mu prý psala, že celou věc dělá kvůli zisku. Proti těmto nařčením se ohradil. Dodejme, že cena je 59 korun.

„Náklady na plechovku, na 3D potisk a plnění je takový, že když tam dám balení a podobně, tak tam žádný zázračný zisk není. Navíc já dělám subkonzultanta, takže dokážu vydělat peníze jinak. Nemám potřebu vydělávat po desetikorunách na plechovkách s pivem. Nebyl to záměr, bral jsem to jako recesi, že to dám pár kamarádům. Je to sběratelský kousek a tím to končí,“ uzavřel Mesarč.

V plechovkách s potiskem Fialovej hnus nemohlo být nymburské pivo, říká Benák

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav S. Jilemnický

Jako zneužití značky Postřižinské pivo, navíc ke klamavým účelům, hodnotí obchodní ředitel Postřižinského pivovaru čerstvou kauzu točící se zčásti kolem nymburského pivovaru. Jako první s ní přišel server Seznam Zprávy.

Jde o to, že jeden z aktivistů a podnikatelů nechal potisknout plechovky piva nápisem Fialovej hnus a koláží fotky současného premiéra v podobě Kazisvěta z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele. Takto upravené plechovky pak nabízel na svém e-shopu za 99 korun a uváděl, že uvnitř je Postřižinská desítka. Ta se vyrábí v nymburském pivovaru. Její obchodní ředitel Jan Benák ale vyloučil možnost, že by v takto označených plechovkách bylo nymburské pivo a zvažuje právní kroky k ochraně značky. E-shop vyzval, aby informaci ze svých stránek odstranil, což se už stalo.

Podnikatel a antivaxer
Za plechovkami s označením Fialovej hnus stojí podnikatel a provozovatel e-shopu se zdravou výživou Dušan Mesarč. Ten je podle svého facebookového profilu odpůrce současné vlády a v minulosti také brojil proti očkování na covid. Naznačuje také svoje sympatie k dezinformátorům a proruské scéně. V pondělí zveřejnil na svém profilu snímky pivních plechovek s koláží premiéra na pozadí fekálního vozu. „Dorazila první várka Fialovýho hnusu. První balíčky už míří ke šťastným zákazníkům,“ napsal k fotkám.

Na jeho e-shopu se pak objevila už zmíněná informace, že obsahem plechovky je desetistupňové Postřižinské pivo. Proti tomu se ostře ohradil obchodní ředitel Jan Benák. „Žádnou takovou plechovku nevyrábíme, ani jsme neschválili její používání. Všechny naše výrobky mají design, který bychom museli schválit. Odmítáme, aby se na nich objevily například politické nebo pornografické motivy. Takto primitivní grafiku bychom nikdy neschválili,“ řekl Deníku Benák.

Slovenský distributor
Reportér Seznam Zprávy objevil plechovku piva v pekařství v centru Prahy. Podle obsluhy jej tam zatím ale neprodávají a je možné jej objednat pouze na e-shopu. Nicméně z potisku objevené plechovky vyplývá, že distributorem je slovenská firma WRC ze Žiliny. Ta zmíněnému serveru potvrdila, že se jedná o výrobu na objednávku od českého zákazníka a zemí původu piva je Slovensko.

Zástupce nymburského pivovaru připustil, že firma WRC si před časem menší počet plechovek od nymburského pivovaru objednala. „Jenže ve smlouvě je jasné ustanovení, že jakýkoliv nový design plechovek a názvy bychom my museli schválit. Což se v daném případě nestalo,“ řekl Deníku Benák a znovu odmítl, že by v některých plechovkách dehonestujících premiéra Fialu mohlo být pivo vyrobené v nymburském pivovaru.

Na Dočesné v nymburském pivovaru sklízeli chmel

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav S. Jilemnický

Stalo se už tradicí, že v rohu dvora nymburského pivovaru se každoročně na malé chmelnici pěstuje produkt, který je pro výrobu piva zásadní. Poslední srpnovou sobotu přišel čas sklizně chmelu a s ním spojené oslavy známé pod názvem Dočesná.

Slavnost se odehrávala na pivovarském dvoře s přístupem ze spodních vrat. Na pódiu se vystřídali muzikanti a kapely Huafi, Znitra, Kateřina Rejmonová a Old Fashioned Guys. Samotnou sklizeň chmele odstartoval z pódia ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Ten také odpověděl na otázku moderátora Davida Šitavance, proč je dobré pít pivo. „Všichni víme, že pivo je nejzdravější nápoj vůbec. Pomáhá například se zažíváním. Neznám žádný jiný nápoj, který by byl tak prospěšný pro lidské zdraví,“ konstatoval Benák, která dal vzápětí pokyn ke stržení prvních chmelových štoků.

Očesané chmelové palice jdou hned do pondělní várky piva. Jeho výroba bude trvat přibližně měsíc a půl. „Poprvé budou mít možnost pivo z našeho chmele ochutnat účastníci akce Cyklozavírák, která se uskuteční v sobotu 14. října,“ doplnil ředitel pivovaru. Část sudů s pivem z pivovarského chmelu půjde také do distribuce a budou jej moci ochutnat návštěvníci vybraných restaurací v Nymburce a okolí. Samotné akci přálo počasí až do podvečerních hodin. Oslavy letošní chmelové sklizně skončily ještě před příchodem večerního lijáku.

Nymburský pivovar loni vystavil 165 000 hektolitrů piva, meziročně o 10% méně

Publikováno:před rokemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 165.000 hektolitrů piva, zhruba o deset procent méně než v roce 2021. Na export šlo loni zejména kvůli válce na Ukrajině méně piva, meziročně zhruba o 10.000 hektolitrů. ČTK to řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

"Uzávěrku za rok 2022 nemáme ještě zdaleka dokončenou, nicméně průběžně se čím více potvrzuje, že dosáhneme nejhoršího hospodářského výsledku za poslední léta," řekl Benák. Tržby by podle něj měly být o několik procent vyšší. Za rok 2021 měl pivova zisk 9,5 milionu korun, tržby byly přes 197 milionů korun. Podíl prodeje točeného piva podle Benáka nadále klesá. Naopak se zvýšil prodej nealkoholického piva. "A to i přesto, že nevyrábíme ochucená nealko piva," doplnil ředitel. Nealkoholické pivo prodává pivovar pod značkou Střízlík.

Na konci roku 2021 instalovali v pivovaru na střechy výrobních hal solární elektrárnu, investice vyšla téměř na pět milionů korun. "Díky jejímu zprovoznění jsme sice snížili spotřebu elektrické energie, ovšem nárůst cen jak elektrické energie o více jak pětinásobek a cen plynu o téměř trojnásobek nám náklady ovlivnil zcela zásadně," doplnil Benák. Další investice směřovala firma do budování restaurace v areálu. "Výstavbu jsme museli přerušit a předpokládáme znovuzahájení prací v létě," řekl Benák.

Loni v prosinci pivovar zdražil pivo v průměru o korunu na půllitru.

Pivovar Nymburk založený v roce 1895 vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Většina se prodá na českém trhu. Pivovar zaměstnává téměř 100 lidí.

Pivovar Nymburk loni vystavil meziročně o pět procent méně piva

Publikováno:před 2 letyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 183.000 hektolitrů piva, o pět procent méně než v roce 2020. Na vývoz do více než 20 zemí šlo 16 procent. Na ruský trh, který patřil k větším zahraničním trhům pivovaru, od zahájení válečného konfliktu na Ukrajině pivovar nedodává. ČTK to sdělil ředitel pivovaru Pavel Benák. Pivovar podle něj bude i přes řadu negativních vlivů v zisku, hospodářský výsledek za loňský rok bude znám v červnu. Prodej v letošním roce si Benák netroufá odhadnout.

Pivovar se potýká s rostoucími provozními náklady. "Největší nárůsty jsou ve spotřebě elektrické energie a plynu, jsou až násobné. Řada dalších vstupů se zvýšila o deset až 30 procent a některé se za poslední čtyři měsíce zdražují poněkolikáté, například obalové sklo, etikety, sanitační a dezinfekční prostředky," uvedl Benák. Vzhledem ke zvyšování nákladů Pivovar Nymburk zdražil pivo už loni v prosinci. "Turbulentní cenový vývoj však signalizuje, že zdražování bude častější, než kdy byli naši zákazníci zvyklí," doplnil.

Práce na budování pivovarské prodejny a restaurace s ubytováním pro 48 hostů, které začaly před třemi lety, musely být podle Benáka pozastaveny. Důvodem byla nejprve protiepidemická opatření, nyní jsou jimi zejména vysoké provozní náklady. Zatím nedokáže říct, kdy by se mohly otevřít.

Pivovar zaměstnává téměř 100 zaměstnanců a většina z nich vykonává odbornou práci. "Víme o několika lidech z Ukrajiny, kteří mají zájem u nás pracovat. Ale zatím není jasné, zda nastoupí," uvedl Benák.

Pivovar Nymburk založený v roce 1985 vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Většina se prodá na tuzemském trhu. Do letošního velikonočního prodeje nabídne Velikonoční zelené pivo.

Vlastní značka piva Staročech od Penny má nový design i chuť

Publikováno:před 3 letyZdroj:MediaGuru.cz

Obchodní řetězec Penny představuje nové logo, obaly a recepturu vlastní značky piva Staročech. Řada piv Staročech se vaří v Pivovaru Nymburk a jsou k dostání exkluzivně v Penny.

„Chtěli jsme této naší již tradiční značce dodat nový vzhled odpovídající moderní době. Nové logo je moderní, a současně odkazuje na tradici a historii českého piva. Věřím, že se našim zákazníkům bude líbit,“ říká Vít Vojtěch, vedoucí strategického marketingu Penny.

Nové etikety pak dostaly piva nejen ve skle, ale i v plechu. Řada Staročech nabízí 5,2% ležák, 3,7% originál či 4,3% polotmavé pivo, samozřejmostí jsou i nealkoholická piva, a všechna v obou typech balení.

Penny aktuálně nabízí velké množství produktů pod dvaceti vlastními značkami.

Pro sládka Bohumila Valentu je prioritou tuzemský trh do místních hospod

Publikováno:před 3 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Markéta Vejvodová

Sládek Bohumil Valenta věří, že české pivo přežije současnou krizi díky své velké tradici. O své práci si chce rozhodovat sám, proto se rozhodl vařit v českém nezávislém pivovaru, kde ještě platí, že sládek rozhoduje o všem ve výrobě a za kvalitu piva je také plně zodpovědný. Při vaření piva sice používá laboratoř s nejmodernější technologií, ale nejvíce spoléhá na svou vlastní chuť, čich a zkušený zrak.

Pivovar Nymburk je jedním z mála, který se v současné krizi z důvodu karanténních opatření snaží pomáhat českým hospodám a už během první jarní uzávěrky vykupoval zpět pivo, které hospodští nemohli prodávat. Je to i díky nadšení a přístupu sládka Bohumila Valenty, který se o místní Postřižinské pivo stará už přes 12 let. Pivo mu vždy chutnalo, a tak se rozhodl pro studia pivovarnictví a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Věří, že české pivo současnou krizi přežije díky své velké tradici, a proto je pro něj také prioritou tuzemský trh do místních hospod. A doufá, že se lidé po karanténě do hospod zase vrátí a svým hospodským pomohou, aby vše zase fungovalo. Ostatně právě v Nymburce je tradice piva velká. Letos Pivovar Nymburk slaví 125 let od svého založení a proslavilo ho nejen Postřižinské pivo, ale především Bohumil Hrabal, který tu bydlel se svou matkou a otčímem. A už asi navždy bude nymburský pivovar spojován také s legendárním filmem Postřižiny.

Není pivo jako pivo. Bohumil Valenta chce mít za své pivo plnou odpovědnost
Důvod, proč si Bohumil Valenta pro vaření piva vybral právě Pivovar Nymburk, nebyla náhoda. Věděl, že se jedná o středně velký český nezávislý pivovar s velkou historií a že tu jako sládek bude mít volné ruce i možnost vše ovlivnit. A hlavně, nikdo mu z centrály nadnárodní společnosti nic nenařizuje a neurčuje, jaký chmel a ječmen kupovat. Vše je čistě na něm. Jak rád dodává: „Tady ještě sládek funguje tak, jak by to mělo být. Jako vedoucí výroby totiž ve výrobním procesu skutečně rozhoduje o všem.“ Vztahy s dodavateli tu také fungují zcela příkladně a mnohdy trvají již déle než deset let. Je to ještě místo, kde slovo i podání ruky platí a dodavatelé i pivovar si vzájemně pomáhají přečkat krize.

Když popíjení piva je součástí profese
I sládek má svou rutinu. Bohumil Valenta začíná každý den obchůzkou pivovaru, kdy provozy projde jeden po druhém, popovídá si s lidmi a vše zkontroluje. Nejdůležitějším místem je spilka, kde v kádích probíhá hlavní kvašení piva. Přestože i tento středně velký pivovar je vybaven nejmodernější technologií a laboratořemi s automatickými teploměry, nejvíce mu pro kontrolu piva pomáhají klasické vjemy a zkušenosti – pohled a vůně. Bohumil Valenta odhadne pohledem, v jaké fázi kvašení se pivo nachází. Zkušenému oku sládka to totiž prozradí především stav pěny v kvasných kádích. Prokvašení se ale samozřejmě na přístrojích měří každý den a sládek pak rozhoduje, ze které kádě už pivo půjde do sklepa, a která ještě počká.

Součástí sládkovy profese je i ochutnávání
I když je v pivovaru nejmodernější laboratoř, chuť a vůně se měřit nedá. Pivo je potřeba skutečně ochutnat, a tak je právě na sládkovi, aby ochutnal pivo z každého pivního tanku ještě před tím, než se uvolní do dalšího výrobního procesu – filtrace a stáčení. Za den postupně vypije přibližně množství „dvou piv“. Jestli je pivo v pořádku pozná pouze z malého množství. Ovšem vše má svá pravidla. Mezi ochutnáváním jednotlivých vzorků musí trochu počkat, protože u piva je důležitá i hořkost a jeho charakter. Právě hořkost totiž doznívá na jazyku až 20 sekund po napití, takže když che pivo posoudit komplexně, je potřeba chvilku počkat. A jak dodává, také přemýšlet.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.03.2024 08:1072