Extra hořký ležák Starobrno BITR a Starobrno Medium si skvěle vedly na degustační pivovarské soutěži Pivex 2025, kde získaly tři medailová umístění. Ceny se předávaly v pondělí večer na slavnostním galavečeru v Orea Congress Hotelu Brno za účasti pivovarníků, odborné veřejnosti i představitelů města. Za pivovar je převzala jeho ředitelka Klára Konupčíková.

V soutěži Zlatý pohár Pivex obsadil ležák Starobrno Bitr třetí místo v kategorii světlých ležáků, kam jednotlivé pivovary přihlásily celkem 18 značek. Soutěžní hodnocení lahvových piv odbornými degustátory se uskutečnila anonymně ve dvou kolech 28.11. 2024 a 28. 1. 2025.

Starobrnu se ale mimořádně dařilo i v soutěži Zlatý soudek Pivex 2025. Ve velmi početně obsazené a nejprestižnější kategorii světlých ležáků (celkem 23 přihlášených značek) nenašel Starobrno BITR žádného přemožitele a získal první místo. Třetí příčka pak patří pivu Starobrno Medium. Jednokolová degustační soutěž Zlatý soudek Pivex se letos konala po jedenácté.

Světlý extra hořký ležák BITR vděčí za příjemné aroma kombinaci tří typicky českých odrůd chmele včetně Žateckého poloraného červeňáku. „Pro naše pivaře jsme před několika lety uvařili hořký, středně prokvašený a velmi dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a lahodným dozvukem hořkosti. Ležák má hořkost 35 jednotek IBU,“ představila úspěšný BITR ředitelka pivovaru Klára Konupčíková. „A co se oceněného Média týče, patří mezi oblíbené značky našich pivařů. Není proto divu, že toto pivo vaříme doslova desítky let,“ dodala Klára Konupčíková.

Letos se prestižní degustační soutěž PIVEX 2025 se konala už po třiatřicáté. O několik ocenění PIVEXU se ucházelo celkem 90 vzorků z českých pivovarů a minipivovarů, přičemž v kategorii lahvových piv Zlatý pohár PIVEX to bylo 46 vzorků z uvedeného počtu. Odborným garantem degustací je po celou historii soutěží Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a jeho pracoviště v Brně. Akce se uskutečňuje za podpory Ministerstva zemědělství ČR a statutárního města Brna.

Do Velikonoc zbývají necelé tři měsíce, v brněnském pivovaru Starobrno ale pivovarníci neotálejí. S přípravami na letošní Velikonoce začali už v úterý, a to vařením velikonočního zeleného piva. Tradiční zelené pivo si Brňané vychutnají v tamní pivovarské restauraci na Mendlově náměstí ve čtvrtek 17. dubna. K dispozici budou mít pivaři 4 350 hektolitrů chmeleného moku.

Zelené pivo letos v pivovaru Starobrno vaří podvacáté. Stejně jako v uplynulých letech se ani v letošním roce receptura nezměnila. Identická zůstává již dvě desetiletí. „Vaření zeleného piva je pro všechny v pivovaru malý svátek. I po letech nás to pořád baví, i když samotnému vaření předchází řada příprav,“ podotkla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková.

Stěžejní součástí zeleného piva je výluh připravený z několika druhů bylin. Kvůli síle jej musí pivovarníci dávkovat s velkou přesností. „Řádově spotřebujeme litry výluhu. Vaříme ho v naší laboratoři a hlídáme dobu kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli požadované koncentrace a kvality,“ vysvětlil vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Speciální slad
Přesné složení bylinného výluhu však zůstává tajemstvím. Zelené pivo vaří pivovarníci podle původní receptury z vody, speciálního světlého ječného sladu a žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Protože je slad vyrobený výhradně pro zelené pivo, jsou jeho parametry ve srovnání se sladem používaným u ostatních starobrněnských piv odlišné.

Sílu získává speciální pivo spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva chmeleného moku je proto výsledkem kombinace technologie, surovin, výluhu i likéru.

Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a jeho okolí na Mendlově náměstí. Jde o první výsledek spolupráce mezi univerzitou a pivovarem, instituce spolu v březnu letošního roku podepsaly memorandum.

Tato jedinečná spolupráce spojuje tradici a inovaci, které obě instituce představují. Spojení odborných znalostí studentů a vyučujících Mendelovy univerzity s mistrovstvím sládků pivovaru Starobrno vedlo k vytvoření piva, které osloví jak milovníky klasického piva, tak i ty, kteří hledají nové chuťové zážitky.
Autorem receptury je vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják. „Půjde o pivo typu APA, s nižší stupňovitostí a dobrou pitelností. Zkrátka příjemný letní speciál,“ uvedl Jiří Brňovják. Společně uvařené pivo je dalším pokračováním spolupráce, která se intenzivněji začala odvíjet v letošním roce. Vedení pivovaru a univerzity totiž v polovině března uzavřelo memorandum o spolupráci, které podepsala ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Na univerzitě od letošního roku existuje nový studijní program Pivovarství a sladařství, v rámci kterého je i během studia je důležité zkusit si své znalosti v praxi ve firmách, a mít tak průpravu do budoucího zaměstnání.

„Studenti s pivovarem Starobrno uvaří na Mendel Festival dvě várky piva. Procvičí se tak v práci na pivovarské technice, setkají se s představiteli Starobrna, můžou se domluvit i na ročníkové praxi, a nakonec se zúčastnit i Mendel festivalu. Jistě je to pro všechny strany přínosná spolupráce. V rámci nového studijního programu Pivovarství a sladařství jsme chtěli podepsat memorandum o spolupráci s dvěma stabilními organizacemi v rámci pivovarství a sladařství v České republice. Se sladařstvím nás pojí memorandum s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a s pivovarstvím pak memorandum s pivovarem Starobrno,“ uvedl Tomáš Gregor, garant studijního programu Pivovarství a sladařství na Agronomické fakultě MENDELU.

Pivovarnictví mělo a má v našem státě klíčové postavení. Pivo je totiž dominantní nápoj v českých restauracích i stravovacích provozovnách. „Podle Českého statistického úřadu obyvatelé Československa vypili ve druhé polovině 20. let minulého století za rok v průměru 68 litrů piva na osobu, aktuální údaje odkazují na 142,9 litrů piva. Obliba piva neklesá, i když se v minulosti objevily covidové restrikce, změny DPH nebo nárůst cen energií. Tak jako u jiných potravinářských komodit, se provozovatelé potravinářských podniků musí přizpůsobit okolnostem a cílit na spotřebitele. Uvidíme, jak statistiky ovlivní proběhlé mistrovství světa v hokeji, nebo třeba počasí v letní sezóně,“ dodal Miroslav Jůzl, vedoucí Ústavu technologie potravin AF MENDELU.

DOSTUPNÉ JENOM NA MENDEL FESTIVALU
Starobrno Chmendel bude moci veřejnost ochutnat pouze na jednom místě. Tím je Mendel festival, který se koná každoročně v Brně, a slaví odkaz a přínosy zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Festival nabízí bohatý program zahrnující vědecké přednášky, kulturní akce, hudební vystoupení a další aktivity pro širokou veřejnost.

„Mendel festival je oslavou vědy, inovace a kultury. Představení tohoto speciálního piva je skvělým příkladem toho, jak může spolupráce přinést něco výjimečného a obohatit naši akci. Těšíme se, že návštěvníci budou mít možnost ochutnat tento jedinečný produkt,” uvedl Jakub Carda, Zástupce Mendel festivalu.
Pivní speciál bude možné v omezeném množství ochutnat a zakoupit během hudební části festivalu, která se koná 20. července.

Exkluzivně pouze na nadcházejícím Mendel festivalu ochutnají Brňané pivní speciál nazvaný Chmendel. Limitovanou edici piva představí na brněnském Mendelově náměstí 20. července. Letní odlehčený nápoj vzniká ve spolupráci Mendelovy univerzity a pivovaru Starobrno.

Mendel festival, který se ve druhé polovině července uskuteční v areálu augustiniánského opatství, nabídne návštěvníkům přibližně dvě stě litrů chmelového moku. „Studenti s pivovarem Starobrno uvaří na festival dvě várky piva. Procvičí se tak v práci na pivovarské technice, setkají se s představiteli pivovaru a můžou se domluvit i na ročníkové praxi,“ podotkl garant studijního programu Pivovarství a sladařství na Mendelově univerzitě Tomáš Gregor.

Konkrétně uvaří studenti s pomocí zkušených sládků pivo typu APA, tedy American Pale Ale. Přesněji se jedná o svrchně kvašené pivo, do jehož receptury použijí odborníci americké druhy chmelů jako chinook nebo simcoe. „Půjde o pivo s nižší stupňovitostí a dobrou pitelností. Zkrátka příjemný letní speciál,“ upřesnil vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Ten současně prozradil, že kromě amerických chmelů přidal do receptury rovněž špetku žateckého poloraného červeňáku. „V novém studijním programu Pivovarství a sladařství jsme chtěli podepsat memorandum o spolupráci se dvěma stabilními organizacemi. Se sladařstvím nás pojí memorandum s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, s pivovarnictvím pak memorandum s pivovarem Starobrno,“ uvedl Gregor.

Celkem studenti se sládky uvaří zhruba dvě stě litrů letního pivního speciálu. K dostání bude pouze jediný den, a to 20. července na Mendel festivalu. Aby mohlo pivní ochutnávku vyzkoušet co nejvíce návštěvníků, budou pracovníci točit speciální pivo do kelímků o objemu tři decilitry.

Pivovar Starobrno chce zvýšit kvalitu čepovaného piva a proto představuje „quality mastera“ Svatopluka Vrzalu, který nastavuje pravidla kvality, školí obchodní tým a připravuje aktivity, které mají hospody pozitivně motivovat. Spouští také projekt Vymazlená hospoda.

Pivovar přitom vychází z toho, že se chování spotřebitelů mění. Už není tak obvyklým obrázek, kdy pivař vypije za večer hodně piv za nižší cenu. Naopak: lidé jsou ochotni si za pivo připlatit, protože jim na kvalitě záleží.

Jednou z aktivit, jak hospody motivovat k posouvání kvality na vyšší úroveň, je projekt Vymazlená hospoda. „Jde o soutěž, kdy štamgasti vybraných hospod budou hodnotit kvalitu piva a dávat své oblíbené provozovně hlasy. Celkem se letos počítá se zapojením asi čtyř desítek provozoven. Prvních deset z nich získá investici až do 100 000 Korun, kterou mohou použít na vylepšení své hospody,“ přiblížil projekt brand manažer značky Starobrno Jaroslav Garai.

Další připravovaná aktivita v rámci projektu se týká těch opravdu nejlepších provozoven, které se perfektní kvalitou piva mohou pochlubit už dnes. „Z tohoto důvodu získají certifikát Umělci škopku, určený jen těm starobrněnským hospodám, které čepují perfektně ošetřené pivo,“ uvedl Svatopluk Vrzala, který hospody kontroluje. Certifikát ale nebude jen „ozdoba na stěnu“. Starobrno tak provozovně zajistí reklamu, takže se o ní dozví co nejvíce lidí.

Konečně kvality se týká i video kampaň Vymazlený škopek, které je ke shlédnutí na Youtube, sociálních sítích, Spotify a HBBTV. A jde na to „po brněnsku“, tedy s vtipem, který je zdejším lidem vlastní. Svatopluk Vrzala se ve videu představuje coby výčepní a oblíbený brněnský rapper a výtvarník Jakub „MC Gey“ Rafael jako štamgast.

Kromě toho s oběma protagonisty vznikla série šesti vtipných, ale přitom vzdělávacích videí, kde přibližují vše, co kvalitní pivo nikdy nesmí postrádat: hustou pěnu, jiskru a ulpívající kroužky na stěně sklenice. Svatopluk Vrzala dále vysvětlí, co je to říz piva, jakou teplotu by pivo mělo mít, a ukáže i styly čepování.

Video kampaň, za kterou stojí brněnská agentura X Production a produkcí videí brněnské Studio Mucha, dále doplňují online média, rádiová kampaň a PR aktivace. Vymazlený škopek – naše hrdost tak spotřebitelům prostřednictvím několika kanálů dává najevo, že pro Starobrno je kvalita tématem číslo jedna.

Starobrno, brněnské pivo s dlouholetou tradicí, letos mění design svých produktů. Portfolio dostane jednotnou podobu i modernější barevné provedení. Nové grafické zpracování vychází také ze symbolů, které akcentují silné historické spojení značky s brněnským regionem.

„Jedním z hlavních cílů změny designu bylo vytvoření jednotné produktové řady, kde do sebe podoba jednotlivých produktů logicky zapadá. To by nám do budoucna mělo pomoci v konzistentní komunikaci směrem k zákazníkům. Zároveň pro nás bylo důležité, aby nový design poukazoval na naši historii a silně nás pojil s brněnským regionem, ze kterého pocházíme a na který jsme hrdí,“ komentuje Michala Jetelinová, brand manažerka značky Starobrno.

Nová podoba etiket využívá prvků původního designu, které kombinuje zejména s novými barvami. U produktů Bitr a Medium se barevnost zachovala a měnily se pouze poměry jednotlivých barev, přičemž výrazně více prostoru dostaly zelená a béžová. Největší změnou z hlediska kompletní podoby etikety prochází produkt Staré Brno, jehož etiketa se tvarem sjednotí s etiketami ostatních, z původní barevné kombinace zlaté a zelené se pak mění na stříbrnou. Produkt zároveň ponese staronový název – Starobrno Tradiční.

Významný prostor na etiketách dostal nově v rámci redesignu symbol orlice. Ten vychází z erbu městské části Brno-střed, kde se Starobrno vaří již od svého založení v roce 1872. Dalšími klíčovými prvky zůstávají nápisy s názvy produktů, jejichž charakteristický font byl zachován v původní podobě, a symbol erbu, který oproti původním etiketám dostal modernější vzhled. Celý design je nově doplněn také o prvky zlaté barvy.
„Chceme, aby nová podoba a barevnost etiket odrážela vysokou kvalitu starobrněnských piv. Proto v barevné paletě dostala nově prostor i zlatá barva, která se objevuje jak na předních etiketách, tak na krčku,“ dodává Jetelinová.

Brněnský pivovar Starobrno v loňském roce zrealizoval průzkum zaměřený na to, na co jsou místní nejvíce hrdí. Dle něj téměř polovina Brňanů považuje Starobrno za důležitou součást místní gastro scény. Starobrno je zároveň značkou, kterou si lidé s Brnem spojují nejčastěji.

Redesign etiket je tak částečně odpovědí také na hodnoty zákazníků, z velké části obyvatel Brna, z nichž 74 % uvedlo, že jsou na své město hrdí.
Design připravovala agentura LAVO Production. „Společně s naším agenturním týmem jsme se snažili o vytvoření nadčasového uceleného designu, který bude reflektovat tradici, kvalitu, a charakteristiky celé produktové řady značky Starobrno, což se myslím skvěle podařilo. Věříme, že nový design Starobrna bude zákazníky přijat s pozitivními ohlasy,“ dodává Martin Kučera, CEO agentury LAVO Productions.

Na Zelený čtvrtek 28. března se v celé České republice i na Slovensku začne už tradičně čepovat Zelené pivo z pivovaru Starobrno. Letos už po devatenácté. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 920 hektolitrů. Zeleným pivem si mohou připít všichni v Čechách i na Moravě, aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení. Letos ho starobrněnští sládci připravovali koncem ledna. Na dlouhou tradici vaření i pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek jsou zaměstnanci pivovaru právem pyšní, včetně ředitelky pivovaru Kláry Konupčíkové. „Zájem o pivo skutečně s přibývajícími lety neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. Zeleného piva vaříme tak akorát, aby se vypilo přes Velikonoce. Přesně k tomu je od začátku určeno,“ uvedla Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru. A mnozí zaměstnanci pivovaru si pamatují i jeho začátky, například dnešní vrchní sládek Jiří Brňovják nebo manažer kvality Michal Gec.

Zelené pivo se připravuje podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává přesně dávkovaný bylinný výluh, připravovaný přímo v pivovaru. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Příchod jara a oslavy Velikonoc se v některých českých pivovarech neobejdou bez speciálně zeleně zabarveného piva. Podává se tradičně na Den Svatého Patrika, 17. března, nebo na Zelený čtvrtek, který letos připadne na 28. března.

Největším výrobcem Zeleného piva v České republice a na Slovensku je pivovar Starobrno. Ten letos pro potřeby oslav příchodu jara navařil celkem 4.570 hektolitrů zeleného moku, který už devatenáct let vaří stejným způsobem. Restaurace ho nabídnou na Zelený čtvrtek.

„Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková v tiskové zprávě, kterou redakci poskytla PR konzultantka pivovaru Ludmila Čechová.

Důležitá je kombinace technologií, surovin, výluhu a likéru
Nepostradatelnou ingrediencí je dle zprávy bylinný výluh, který se přímo v pivovaru připravuje z několika druhů bylin. Konkrétní receptura je ale tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je koncentrovaný a velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Jak naší redakci informovala Ludmila Čechová, zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu a likéru.

Obarvení většinou za pokaženou várku nemůže
Na výrobní postupy, které se za Zeleným pivem skrývají, se naše redakce zeptala také jedné ze zaměstnankyň konkurenčního pivovaru z Plzně. Největší a nejznámější český producent piva sice zelený mok nevyrábí, i tak ale vyjmenovala některé možnosti, jakými lze pivo obarvit.

Nejčastěji se podle jejích slov používá substance s názvem Brilliant Blue FCF, méně častěji pak měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů. Ty podle jejích slov trochu mění chuť výsledného nápoje a zhoršují jeho kvalitu, proto se prý od jejich používání v poslední době upouští. Za případnou nepovedenou várkou zeleného piva ale podle jejích slov ve většině případů nestojí chyba v barvení, ale spíše jiný problém ve výrobě.

Technologie není speciální, říká se, že se používá nepovedené pivo
Na otázku, co by se stalo, kdybychom do hotového piva přimíchali zelené potravinářské barvivo, odpověděla, že by se s nápojem nemělo stát nic.

„Nemělo by podle zákonů Evropské unie vůbec změnit charakter. Zelená piva většinou nemají žádnou extra speciální technologii. Samozřejmě to není tak, že udělají normální a pak ho obarví, ale většinou je to celkem jednoduchý proces. U nás v pivovaru se vždycky říká, že se na to používá nepovedená várka. Asi jako se říká, že na svařák se dává nejhorší víno,“ smála se.

Nakonec ještě uvedla, že zelenému pivu osobně neholduje. „Přijde mi to jako cenově přepálené klasické pivo. Vždycky si dám radši Plzeň,“ uzavřela.

Cenu si každá restaurace určuje sama
Právě cena nás zajímala i v případě Starobrna. Podle Ludmily Čechové je individuální. „Cenu čepovaného piva si provozovatelé či majitelé gastronomických provozů určují sami,“ uvedla.

Každá restaurace tak bude moci zelený mok nabízet za libovolnou cenu. Seznam konkrétních hospod, kde bude možné si na Zeleném pivě pochutnat, nabízí web www.zelenepivo.cz.

Včera a dnes se v pivovaru Starobrno vaří již legendární Zelené pivo. Čepovat se začne tradičně na velikonoční Zelený čtvrtek, který pro letošek připadá na 28. března. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 570 hektolitrů. Na Slovensko, kde Zeleným pivem rovněž slaví příchod svátků jara, poputuje 350 hektolitrů z uvedeného množství. Letos se Zelené pivo připravuje už po devatenácté.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení, jeho příznivci ho měli k dispozici i během dvou covidových let, kdy se ovšem museli obejít bez toho, co je při jeho pití nejdůležitější: oslavy Velikonoc ve společnosti přátel a rodiny. To letos, doufejme, nehrozí. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o něj neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“? řekla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru.

Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Zelené pivo se vaří podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává výše uvedený bylinný výluh, který starobrněnští sládci přesně dávkují v těchto dnech. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Přibližně dva měsíce zbývají do Zeleného čtvrtku, v brněnském pivovaru Starobrno se ale do příprav na Velikonoce pustili už nyní. V pondělí začali vařit tradiční Zelené pivo. Letos jej tam připraví 4570 hektolitrů.

Nepostradatelnou ingrediencí je bylinný výluh, který se připravuje z několika druhů bylin v brněnském pivovaru. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu," říkal vrchní sládek Starobrna Jiří Brňovják.

Stejně tak je důležité přesné dávkování. „Výluh je velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili," doplnil vrchní sládek.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů - technologie, surovin, výluhu a likéru, který se do piva nakonec přidává.

Zelené pivo vaří pivovar Starobrno už devatenáct let. „Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě boduje Zelené pivo nejvíc," uvedla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.