Historie a současnost Pivovaru Ferdinand

Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar".
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. pivovarToto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".pivovar
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a nově Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 50 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
Zdroj:Stránky Pivovaru Ferdinand, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Ferdinand

Kdy:dle dohody Po-PáObec:BenešovZdroj:Pivovar Ferdinand

Exkurze v pivovaru lze telefonicky domluvit na čísle 317 749 230 , +420 725 937 810
p. Kovařík, skupina max. 30 osob, vstupné 120,- Kč/osobu včetně ochutnávky skutečného piva, možnost zakoupení propagačních předmětů v prodejně pivovaru. Exkurze jsou možné pouze v pracovní dny.

Aktualizováno: před 6 lety

Pivovar Ferdinand obnovil ležácké tanky a zvýšil kapacitu sklepa

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Benešovský Pivovar Ferdinand obnovil část ležáckých tanků z roku 1968. Po téměř dvouleté renovaci uvádí do provozu 18 tanků s celkovým objemem 2340 hektolitrů.

Kapacita sklepa tak vzrostla na 10.200 hektolitrů, informoval ČTK Ladislav Lojka z pivovaru. Renovace stála 3,5 milionu korun.

"Stavební práce probíhaly za provozu a vzhledem ke stálé teplotě, která je u nás ve sklepě kolem tří stupňů, bylo potřeba počítat s delší dobou vysychání a tvrdnutí stavebních hmot," uvedl jednatel pivovaru Petr Dařílek.

Do svých areálů investují i ostatní středočeské pivovary. Krušovický pivovar loni spustil výkonnější plechovkovou linku a otevřel větší sklad. Pivovar Herold v Březnici zase plánuje instalaci nové plynové kotelny a chce investovat do strojů na stáčení lahví. Jeho záměry však zbrzdila koronavirová pandemie.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho součástí je humnová sladovna, která vedle benešovského pivovaru zásobuje také další pivovary po celé republice i v zahraničí.

Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 22.920 hektolitrů piva z předloňských 29.000 hektolitrů. Za poklesem byla stejně jako u jiných pivovarů pandemie covidu-19 spojená s uzavřením restaurací. Z celkového ročního výstavu benešovský pivovar loni stočil do skleněných lahví 5846 hektolitrů a do plastových 1575 hektolitrů piva. Zbytek výroby skončil v sudech, plechové obaly pivovar nepoužívá.

Benešovský Ferdinand zvyšuje kapacitu sklepa

Publikováno:před 18 dnyZdroj:České nápoje

Benešovský pivovar i v těchto nelehkých dobách dokončil renovaci části svých ležáckých tanků z roku 1968 a tím navýšil stávající kapacitu sklepa o 2340 hektolitrů.

Téměř 2 roky trvající renovace ležáckých tanků se v benešovském Pivovaru Ferdinand dostal do finále. V těchto dnech uvádí v Benešově do provozu celkem 18 tanků, každý s objemem 130 hl. Celkovou kapacitu sklepů tak pivovar zvýšil na 10200 hektolitrů. Plánovaná renovace se od začátku potýkala s technickými problémy, především s transportem ze samotného sklepa a zase zpět. „Nebylo to snadné, jeden tank v průměru 190 cm v délce 5 metrů o hmotnosti 4 tun nás trochu pozlobil, ale když to zvládli naši předchůdci, museli jsme si poradit i my,“ uvedl Petr Dařílek, jednatel pivovaru a dodává: „Stavební práce probíhaly za provozu a vzhledem ke stálé teplotě, která je u nás ve sklepě kolem 3 stupňů bylo potřeba počítat s delší dobou vysychání a tvrdnutí stavebních hmot.“

Rekonstrukci tanků mělo na starosti několik českých firem. Stavební část společnost Koprim-JJ z Prahy ve spolupráci s Ing. arch. Tomášem Remlem. Samotnou renovaci pak firma Stachema z Kolína a CorroTech z Mostu, která všechny vybourané tanky musela uvnitř důkladně zbavit starých barev a následně opatřit novým speciálním nátěrem. Došlo i na repase samotných dvířek a hradícího zařízení. Bourací a rekonstrukční práce počaly koncem roku 2019, kdy o té doby obyvatelé Benešova měli možnost častěji vídat tanky na velkých tahačích, které putovaly z pivovaru právě do Mostu. Renovace ležáckých tanků pivovar vyšly celkem na 3,5 mil. korun.

„První pivo, které půjde do nových ležáckých tanků, bude světlá jedenáctka Max a dvanáctka Premium. Veřejnost je pak může poprvé ochutnat začátkem října“, říká Dařílek. Nově zrekonstruované tanky budou prvně veřejně přístupné již tuto sobotu v rámci komentovaných prohlídek Pivovarských slavností.

Pivní novinky
Od poloviny letošního března je v prodeji spodně kvašená čtrnáctka speciál Pěkný číslo, která vznikla ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským (VÚPS) a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Pivovar jí nabízí v KEG sudech, půllitrových a třetinkových lahvích.

Druhou novinkou je Řezaný ležák 11 % v půllitrové láhvi. Nápad se zavedením řezaného piva vznikl na popud zákazníků benešovského pivovaru. Jedenáctka leží až 90 dní v ležáckých tancích, má obsah alkoholu 4,7 % obj. a vzniká smícháním světlého a tmavého piva v konečné fázi výroby. Jak pivovar uvádí v rodném listě piva, řezaná 11 % je chuťově vyvážená, má granátovou barvu, plné sladové aroma s karamelovou příchutí a chmelovou hořkostí. Kromě vybraných restaurací a obchodů řezanou jedenáctku můžete ochutnat 4. září na Pivovarských slavnostech.

Co dodat, zajděte si na jedno a zjistěte, jak chutná chlouba a kumšt zkušených hospodských.

Jak chutná 14° Pěkný číslo za 25π

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:EpochálníSvět.cz

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand.

Všechno začalo slovní a grafickou hříčkou „pívO“ v textové i grafické verzi. Právě tato slovní spojení stála na počátku všech úvah o původním pivu Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Brzy jsme si ale řekli, že by originální fakultní pivo bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují opravdu do všech oblastí lidské práce a zájmů. Matfyz v oblasti výzkumu dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, takže se z původního vtipu stala poměrně záhy vážnější věc,“ vysvětluje doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D., fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

14stupňové fyzikální pívO
Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π. PívO kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a také prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π. Podobně bychom mohli pokračovat dále. Složitá technologie zaručuje skvělý výsledek v podobě piva jantarové barvy s příjemnou sladovou lehce karamelovou chutí, doprovázenou silným chmelovým aroma s ovocnými a citrusovými tóny a lehkým nádechem tymiánu. „Propagace matematiky, fyziky a informatiky prostřednictvím chutí a vůní je podle mého názoru sice dost netradiční, ale určitě může odbourat další předsudky spojené s našimi obory,“ myslí si Vlach.

Číslo „pí“ neboli Ludolfovo číslo, značené π, je matematická konstanta, která vyjadřuje poměr mezi obvodem a průměrem kružnice. Její hodnota je přibližně 3,14159265359.

Spodní svrchňák za 25π
Podle Martina Slabého, vedoucí technologického oddělení VÚPS, bylo cílem dokázat uvařit spodně kvašené pivo, které ve finále vyzní jako tzv. „svrchňák“. „Studené chmelení a použité chmely, jako je Kazbek nebo německý Huell Melon, dodaly Pěknýmu číslu očekávanou chuť. Tu můžeme ve zkratce přirovnat svrchně kvašeným pivům typu IPA. Zatím máme velmi kladné ohlasy, tak uvidíme, jak si tento speciál oblíbí samotní konzumenti.“
První třetinkové láhve Pěknýho čísla se objevily v distribuci na Mezinárodní den π, tedy 14. března. Primárně bude možné tento speciál zakoupit v internetových obchodech, počítá se s distribucí v e-shopu MatfyzPress (matfyzpress.cz), kde balení tří 0,33litrových láhví stojí 25π, tedy 84,- korun. Pěkný číslo by mělo být i v nabídce internetového obchodu Rohlik.cz.

Pěkný číslo vstupuje na trh

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:21století.czAutor:Jan Zelenka

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand.

Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π. Pivo kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a také prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π.

Podobně bychom mohli pokračovat dále. Složitá technologie zaručuje skvělý výsledek v podobě piva jantarové barvy s příjemnou sladovou lehce karamelovou chutí, doprovázenou silným chmelovým aroma s ovocnými a citrusovými tóny a lehkým nádechem tymiánu.

„Propagace matematiky, fyziky a informatiky prostřednictvím chutí a vůní je podle mého názoru sice dost netradiční, ale určitě může odbourat další předsudky spojené s našimi obory,“ říká doc. Martin Vlach, proděkan pro Ppopagaci.

Všechno začalo slovní a grafickou hříčkou „pívO“ v textové i grafické verzi. Právě tato slovní spojení stála na počátku všech úvah o původním pivu Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Brzy jsme si ale řekli, že by originální fakultní pivo bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují opravdu do všech oblastí lidské práce a zájmů.

Matfyz v oblasti výzkumu dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, takže se z původního vtipu stala poměrně záhy vážnější věc,“ vysvětluje Vlach.

První třetinkové láhve Pěknýho čísla se objevily v distribuci na Mezinárodní den π, tedy 14. března. Primárně bude možné tento speciál zakoupit v internetových obchodech, počítá se s distribucí v e-shopu MatfyzPress (matfyzpress.

cz) a také ve vybraných řetězcích. Od 18. března zakoupíte Pěkný číslo například v internetovém obchodě Rohlik.cz.

„Vývoj piva trval v podstatě více jak rok a cílem bylo dokázat uvařit spodně kvašené pivo, které ve finále vyzní jako tzv. svrchňák“, říká Martin Slabý, vedoucí technologického oddělení VÚPS, a.s., a dodává: „Studené chmelení a použité chmely, jako je Kazbek nebo německý Huell Melon, dodaly Pěknýmu číslu očekávanou chuť.

Tu můžeme ve zkratce přirovnat svrchně kvašeným pivům typu IPA. Zatím máme velmi kladné ohlasy, tak uvidíme, jak si tento speciál oblíbí samotní konzumenti.“

Originální je také grafický koncept Pěknýho čísla, navržený pražským studiem Autority, které zvítězilo v otevřené soutěži mezi 115 dalšími došlými návrhy. Moderní černobílé minimalistické pojetí je podtržítkem mimořádné chuti nového nápoje.

„Vždy se snažíme o soulad obsahu a formy. To je jedna z obecných zásad práce našeho studia. Grafický design musí být nápaditý, ale zároveň musí vystihovat daný produkt, musí sloužit věci a oslovovat zákazníky,“ přibližuje základní filosofii studia Autority grafik Jan Pilík.

Pěkný číslo zároveň naznačilo další cestu spolupráce mezi Pivovarem Ferdinand a celou Univerzitou Karlovou. Po českém speciálu se rodina produktů pod značkou „pívO“ rozroste o chuťově vyvážené nealkoholické pivo, které obohatí nabídku Kolejí a menz UK.

Pěkný číslo lze koupit ve skle v atraktivním balení 0,33 l nebo půllitrové láhvi. K dispozici jsou současně i KEG sudy v objemu 15 a 30 litrů. Podrobné informace o možnostech nákupu bude průběžně prezentovat web www.peknycislo.cz.

Novinka u Ferdinanda – Pěkný číslo

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Life4you.czAutor:Pivovar Ferdinand

Dva roky hledání té správné receptury. Nekonečné zkoušení, ochutnávání a ladění k dokonalosti. A konečně je to tu – na trh jde pivo Pěkný číslo, inspirované číslem π, které vaříme pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy!

Do distribuce se první lahve nového ležáku dostaly 14. března – na Mezinárodní den Ludolfova čísla. Koupíte ho ve vybraných e-shopech, na Matfyzpress.cz a od 18. března i v online supermarketu Rohlík.cz. Veškeré informace o pivu i možnostech, kde ho pořídit, budou postupně přibývat na webu Peknycislo.cz.

Co na vás vůbec v minimalistických lahvích s černobílým potiskem z dílny grafického studia Autority čeká? Symbióza originality a české tradice, ztělesněná v těch nejkvalitnějších pivovarských surovinách. Svěží spodně kvašený speciál je chmelený Žateckým poloraným červeňákem, za studena chmelený Kazbekem nebo německým chmelem Huell Melon. Potěší fanoušky piv typu IPA, jejichž chuť může připomínat.

Písmeno π inspirovalo i samotnou recepturu a výrobní postup. Pivo kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π.

I když “πvO” vzniklo pro univerzitu, rozhodně nepatří jen studentům. Užije si ho každý, kdo má rád lehkou karamelovou chuť, chmelové aroma doprovázené ovocnými a citrusovými tóny, voňavé stopy manga či vanilky s nádechem tymiánu. A taky každý, koho fascinuje písmeno π!

Matfyzácké pivo Pěkný číslo bude mít etikety od studia Autority

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Design portál

Před časem proběhla soutěž na grafické pojetí etikety a vizuální prvky nového univerzitního piva, které dostalo jméno Pěkný číslo. Do soutěže dorazilo celkem 115 návrhů. Autorem vítězného návrhu je studio Autority, které do soutěže přihlásilo tři návrhy. V článku si je představíme.

Unikátní český ležák inspirovaný číslem π (~ 3,14) ideově vznikl na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy s recepturou od Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Obsahuje 6,28 % alkoholu (~ 2π) a výrobu zajišťuje Pivovar Ferdinand.

Studio Autority pracuje na finalizaci etikety za účasti Matfyzu a pivovaru Ferdinand a zároveň se připravují propagační předměty. Slavnostní představení plánují zúčastnění na březen letošního roku.

Explikace
„Symbol “Pí” má svůj plný kruh. Stává se tak ještě více zjednodušenou variantou. Plný kruh velmi dobře funguje i v inverzní verzi a hlavně drží jakou si přirozenou ochrannou zónu. Kruh jako takový se pak velmi dobře aplikuje dle potřeb značky.

Tento návrh byl připraven i v inverzní variantě, právě pro případ nové receptury a snadné změny etikety. Sazba složení je zvolena klasickou formou, bezpatkového písma, tak aby co nejvíce ladila k typografické části loga. Pivovar Ferdinand měl v této části etikety žluto-černé šrafování a nebylo úplně jasné co vše mohlo být změněno. Tuto část jsme nechali s bílým pozadím, tak aby vše ladilo s logem a stejně jsme postupovali pro zadní etiketu, kde bílý pruh je využit pro EAN. Má stejnou výšku a opticky drží opět linii s čelní etiketou.“

„Matfyzáci“ si vybrali vizuální identitu piva Pěkný číslo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Marketing & MediaAutor:Irena Buřívalová

Do soutěže o grafické pojetí etikety a dalších vizuálních prvků nového univerzitního piva s názvem Pěkný číslo přišlo 115 návrhů, jejichž autory byli amatéři, studenti grafických škol i profesionální tvůrci. Vítězný návrh se povedl profesionálnímu grafickému studiu Autority, konkrétně Janu Pilikovi a Vladimíru Mrázovi.

V porotě zasedali zástupci všech zúčastněných institucí, tedy Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, Univerzity Karlovy a její Matematicko-fyzikální fakulty a Pivovaru Ferdinand.

Vítěz získal vysoké hodnocení zejména díky elegantnímu grafickému pojetí, dobré čitelnosti i souladu s produktem. Nemalou roli hrála také variabilita soutěžního návrhu, která umožňuje další rozvoj a snadné úpravy podle požadavků výrobce. „Myslím, že zvolený design dobře ladí s celkovým pojetím produktu a představou všech zapojených institucí,“ řekl Martin Vlach, proděkan MFF UK, univerzitnímu magazínu Forum.

V Pivovaru Ferdinand zatím probíhá výroba první várky Pěknýho čísla. Slavnostní představení plánují zúčastnění na březen příštího roku. Myšlenka piva vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě UK, recepturu připravil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Pivo je inspirované číslem π, které se také symbolicky promítá do jeho receptury i názvu.

Univerzitní pivo se bude jmenovat Pěkný číslo

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České nápoje

Univerzita Karlova bude mít příští rok první ze zamýšlené řady vlastních piv uvařených podle unikátní receptury. Originální nápoj ideově vznikl na Matematicko-fyzikální fakultě UK, jeho recepturu připravil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Produkt uvede na trh Pivovar Ferdinand pod názvem Pěkný číslo.

Slavnostní podpis memoranda o spolupráci mezi zmíněnými institucemi završil několikaletý proces příprav výroby nového originálního nápoje, který by se měl v prodeji objevit už v příštím roce. Dokonale v sobě spojuje tradice a inovace, což vystihuje ducha všech tří zúčastněných institucí.

Než se objeví první láhve Pěknýho čísla na trhu, zbývá ještě najít jeho vizuální podobu. Matfyz proto vypisuje na svých stránkách matfyz.cz a také na webu peknycislo.cz soutěž pro širokou veřejnost o grafické zpracování jak etikety, tak dalších vizuálně propagačních prvků nového nápoje. Soutěž začíná v den podpisu memoranda, tedy 15. 10. 2020, a návrhy je možné zasílat až do 20. 11. 2020. Široká veřejnost má možnost ovlivnit, jak bude Pěkný číslo, historicky první originální pivo Univerzity Karlovy, vypadat.

„Pivo je inspirované číslem π, které se také symbolicky promítá do jeho receptury i názvu,“ vysvětluje proděkan MFF UK pro PRopagaci doc. Martin Vlach. První nápad byl vlastně recese, když matfyzáky napadlo psát slovo pivo jako π v kroužku (πvO; ). Postupně však dostal vážnější podobu. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, se kterým Matfyz dlouhodobě spolupracuje, vyvinul v rámci svého výzkumného záměru unikátní recepturu, která je v mnoha směrech inspirována přibližnou hodnotou čísla π, tedy ~ 3,14.

Ve výrobě se tak využívají například tři druhy chmele, jeho stupňovitost je kolem 14 a obsah alkoholu zhruba 6,28 %, což odkazuje k dvojnásobku π. I proto nakonec nápoj dostal název Pěkný číslo. „Nápad z Matfyzu se nám líbil, protože, pokud víme, zatím žádná receptura piva nebyla inspirována konkrétním číslem. Zajímavost nového nápoje však spočívá i v oblasti předepsané výrobní technologie a surovin. I v tomto ohledu je přínosem pro současné pivovarnictví,“ upřesňuje ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského prof. Tomáš Brányik.

Technologie výroby vyžaduje především lásku, čas a znalost řemesla. Intenzivní výroba by nedala vyniknout všem jemným chuťovým tónům včetně nádechu karamelu, jemného cukrového melounu se stopami manga a vanilky, opojného bylino-kořenitého aroma s osvěžujícími tóny máty a tymiánu. Pěkný číslo rozhodně nechce být tuctovým běžným pivem. Poctivost a více jak staletou zkušenost s výrobou piva do projektu vnáší benešovský Pivovar Ferdinand. Je to ideální volba, protože tradiční zařízení a postupy, včetně přípravy vlastního sladu, dokáže obohatit o inovativní přístup. Tradice a inovace (například ve využití tří druhů chmelu - Žateckého poloraného červeňáku, českého Kazbeku a německého Huell Melonu) jsou tady v souladu.

„Pivovar Ferdinand je středně velký pivovar, který stále dodržuje tradiční výrobní postupy, jako je varna, otevřená spilka a ležácké tanky. Vše je u nás přírodní proces, tedy žádná chemie a urychlená výroba. Kvalitu každé várky piva pravidelně kontrolujeme, takže ručíme za výsledek, který jde směrem k zákazníkovi. Oproti jiným pivovarům máme výhodu, že i když nepoužíváme moderní řízení výroby pomocí výpočetní techniky, díky našim zkušeným kolegům můžeme garantovat stálou kvalitu benešovských piv. Myslím, že kvalifikovaný personál znamená v pivovarnictví více, než zdánlivě dokonalé automatizované technologie,“ přibližuje svůj postoj jednatel Pivovaru Ferdinand Ing. Petr Dařílek. Rozhodnutí o zavedení zcela nové receptury do výroby není nikdy snadné a vyžaduje vstupní investice. Ferdinand však receptuře věří, protože zapadá do jeho vlastní obchodní politiky. Spojuje tradiční a poctivou práci se smysluplnými inovacemi.

Pěkný číslo by se mělo na trhu objevit v březnu roku 2021.

Řezaný ležák od Ferdinanda

Publikováno:před rokemZdroj:České nápoje

Benešovský Pivovar Ferdinand uvádí na trh spodně kvašenou řezanou jedenáctku. Navazuje tak na tradici pivních znalců a zkušených hospodských.

Právě v těchto dnech pivovar začal plnit KEG sudy a zahajuje prodej. Jde o zcela nový produkt pivovaru, který má doplnit stávající sortiment. Benešovský pivovar s řezaným pivem přichází na popud svých zákazníků.

Jedenáctka leží až 90 dní v ležáckých tancích, má obsah alkoholu 4,7 % obj. a vzniká smícháním světlého a tmavého piva v konečné fázi výroby. Jak pivovar uvádí v rodném listě piva, řezaná 11 % je chuťově vyvážená, má granátovou barvu, plné sladové aroma s karamelovou příchutí a chmelovou hořkostí.

Kromě vybraných hospod a restaurací řezanou jedenáctku můžete ochutnat na pivovarských slavnostech, které se v Benešově konají v sobotu 5. září. Zajděte na jedno a zjistěte, jak chutná chlouba a kumšt zkušených hospodských.

Proměny etiket benešovského pivovaru Ferdinand

Publikováno:před rokemZdroj:Mělnický deníkAutor:Miroslav Elsnic

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. V dnešním díle seriálu Retro, který redakce Deníku pro vás čtenáře připravuje ve spolupráci s Drahoslavem Brabcem, sběratelem pivních etiket, vám dáme možnost podívat se, jak vypadaly etikety benešovského pivovaru Ferdinand v letech minulých.

Písemné prameny zmiňují, že se pivo v Benešově vařilo již od roku 1495. V roce 1887 pak zakoupil arcivévoda František Ferdinand d´Este Konopiště se všemi hospodářskými provozy od Františka Eugena.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.03.09.2021 11:1072