Historie a současnost Pivovaru Ferdinand

Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar".
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. pivovarToto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".pivovar
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a nově Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 50 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
Zdroj:Stránky Pivovaru Ferdinand, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Ferdinand

Kdy:dle dohody Po-PáObec:BenešovZdroj:Pivovar Ferdinand

Exkurze v pivovaru lze telefonicky domluvit na čísle 317 749 230 , +420 725 937 810
p. Kovařík, skupina max. 30 osob, vstupné 120,- Kč/osobu včetně ochutnávky skutečného piva, možnost zakoupení propagačních předmětů v prodejně pivovaru. Exkurze jsou možné pouze v pracovní dny.

Aktualizováno: před 6 lety

Na Matematicko-fyzikální fakultě vzniklo další unikátní pivo

Publikováno:před 10 dnyZdroj:21století.czAutor:Jan Martinec

Univerzita Karlova spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským navázala na již existující silné pivo „Pěkný číslo“ s charakteristickým číslem „pí“ ve znaku a vyvinula zbrusu nový nealkoholický nápoj, který by se mohl, na rozdíl od předchůdce, podávat i na půdě školy.

Jde o tzv. „Slušné číslo“, které má osvěžující chuť, ušlechtilé chmelové aroma a středně silný říz.

Výrobcem je Pivovar Ferdinand, který využívá vlastního humnového sladu a chmelů, jako je Žatecký poloraný červeňák, Magnum, Kazbek, který je charakteristický svým citrusovým aroma, či Huell Melon, jenž pivu dodává jemný ovocný nádech.

Nápoj je unikátní především tím, že využívá vinařské kvasinky. Díky tomu nekvasí hlavní cukr pivovarské mladiny, tzv. maltóza. Pivo tak má jen málo alkoholu a není potřeba ho příliš upravovat. Výsledkem je, že byť je nealkoholické, pořád chutná jako klasický zlatavý mok.

Tohle číslo je fakt Slušné!

Publikováno:před 10 dnyZdroj:Life4you.cz

Nealko, které má stejně plnou a vyváženou chuť jako alko? Jasně, i to jde. Důkazem je naše novinka, Slušné číslo, která navazuje na svého předchůdce – čtrnáctku Pěkný číslo. I tento nealkoholický ležák vyrábíme ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy a Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským.



Kde zbrusu nové nealko ochutnat? Zatím v menzách a bufetech UK – Culina Carolina. Skvělá volba, pokud chcete skvělý oběd doplnit chutným pivem, které vám nevleze do hlavy. I když – na tenhle chuťový zážitek možná budete vzpomínat celý den. Kouzlo Slušného čísla spočívá ve využití vinařských kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které nedokážou zkvašovat maltózu, hlavní cukr pivovarské mladiny. Vzniká tak jen omezené množství alkoholu. Výsledek? Pivo, které dále není potřeba příliš upravovat. A s ním i osvěžující chuť, ušlechtilé chmelové aroma, středně silný říz a čirá, jiskrná barva. Kořeněnou vůni s nádechem citrusu pak dodává studené chmelení odrůdami Kazbek a Mosaic. Receptura je dokonce chráněna Úřadem průmyslového vlastnictví. Takhle chutná první univerzitní nealko, které je spojením inovací a tradičního českého pivovarnictví!

Univerzita Karlova představila nealkoholické pivo, bude na čepu v menzách

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pomocí vinařských kvasinek vzniká nealkoholické pivo Slušné číslo, které dnes v Praze představila Univerzita Karlova. Technologii výroby navrhli odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty UK a z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Výhodou využití kvasinek je podle univerzity například zjednodušení výroby nealkoholického piva. Slušné číslo navazuje na dříve uvedené alkoholické pivo Pěkný číslo. Také výrobu nealko nápoje má na starosti benešovský pivovar Ferdinand.

Podle rektora UK Tomáše Zimy a kvestora Tomáše Horáčka vznikla nealko verze proto, aby se univerzitní pivo mohlo pít přes den v prostorách školy. Horáček podotkl, že původní Pěkný číslo je docela silné.

"Tak jsme ve spolupráci s panem kolegou (Martinem) Vlachem a dalšími kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty začali uvažovat o tom, že by bylo dobré vytvořit produkt speciálně pro menzy. To znamená pro studenty, kteří si mohou přes den dát něco dobrého k obědu. A dohodli jsme se na nealkoholickém pivu," popsal kvestor.

Recepturu s vinařskými kvasinkami Saccharomyces cerevisiae podle zástupců školy tvůrci využili proto, že na rozdíl od běžných pivovarských kmenů nedokážou zkvašovat maltózu - hlavní cukr pivovarské mladiny. Přirozeně tak vzniká jen omezené množství alkoholu a pivo není třeba dále příliš upravovat. Postup, společně se studeným chmelením, má také podpořit charakteristickou chuť nápoje.

Horáček dodal, že nové pivo je i součástí snahy po "přerodu menz" prezentovaném značkou Culina Carolina. Kromě piv jsou pod tímto označením na univerzitě v prodeji třeba bagety a některé druhy sladkých potravin, v menzách v rámci značky nově bude čepovat i limonáda.

Slušné číslo by se příští rok mohlo v lahvích objevit v maloobchodní síti. Jednatel pivovaru Ferdinad Petr Dařílek poznamenal, že prosadit nealko sudové pivo je nesnadné.

Idea receptury využívá symboliky čísla pí, s přibližnou hodnotou 3,14. Oba zástupci fakulty už při uvedení piva Pěkný číslo uvedli, že nápoj kvasí dvě pí dní či prochází teplotou pí stupňů Celsia. Studené chmelení pak trvá devět pí dní. Podle proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Martina Vlacha nápad podnítila slovní hříčka, díky níž si odborníci řekli, že originální fakultní pivo by bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují do všech oblastí lidské práce a zájmů. Matematicko-fyzikální fakulta navíc s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským dlouhodobě spolupracuje.

Tuzemský slad dodávají z Benešova třeba až do Izraele

Publikováno:před měsícemZdroj:Metro.czAutor:Pavel Urban

Nejen v Česku je to vzácnost. Pivovar Ferdinand má vlastní sladovnu. O jejích výhodách hovořil pro deník Metro tamní sladmistr David Mareš.

V čem je výhoda, že máte vlastní sladovnu?
Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční výrobě, tedy vyrábíme pivo klasicky na varně, máme spilku a ležácké sklepy. No a k tomu potřebujete mít pořádný základ, tedy nejen chmel, ale především kvalitní slad. Právě jeho kvalitu a vlastně i cenu si zásadním způsobem ovlivňujeme na naší humnové sladovně. Nejme tedy závislí na nákupu sladu z komerčních sladoven, navíc si originálním sladem předurčujeme i chuť piva.

Zkuste popsat proces, který se ve sladovně odehrává.
Zpracováváme zde sladovnické odrůdy jarních ječmenů. Stručně a laicky řečeno. Při takzvaném sladování vytváříme ječnému zrnu takové podmínky, které potřebuje jakékoli semínko, obilka, k vyklíčení v přírodě, tedy v půdě. Výrobní proces na sladovně je ovšem řízený a v pravý čas jej zastavíme tak, aby nám z ječného zrna nevyrostla nová rostlinka. Rozlišujeme tyto základní výrobní kroky: máčení ječmene, jeho klíčení, kde dochází k takzvanému rozluštění zrna, tedy klíčením se stává zrno křehké, je moučné, měkké. Následně dojde ke hvozdění sladu, neodborně můžeme říci sušení sladu, naklíčenému ječmeni odebereme na hvozdě neboli sušárně vlhkost zpět tak, abychom zastavili klíčící pochody v zrně. Dotváříme charakter sladu, jeho barvu a vůni. Při odkličování nakonec zbavujeme slad kořínků.

Proč je důležité mít kvalitní slad?
Jak říkáme my sladaři: „Slad je duší a tělem piva.“ Žádné pivo bez sladu nevyrobíte. Budete-li zpracovávat nekvalitní slad, pocítíte to ve výrobním procesu v pivovaře. Výroba se vám bude prodražovat, protahovat časově a výsledný produkt, tedy pivo, nebude stát za moc.

Co znamená, že je sladovna humnová?
V Česku zbývá již jen patnáct humnových sladoven, ve světě do pěti. Sladování na humnech je prakticky nejstarší postup klíčení ječmene při výrobě sladu do doby, než se začal vyrábět v moderních, velkokapacitních, pneumatických sladovnách. Je to ruční práce, náročná na odbornost. Humna se stavěla jako podzemní místnosti, dobře větratelné, se stálou teplotou. Na podlahách dochází v nízkých vrstvách ke klíčení ječmene.

Dokážete vyprodukovat 2000 tun sladu ročně, ale jen čtvrtina vám stačí pro vlastní potřebu, kam putuje ostatní slad?
O náš slad je velký zájem. I díky boomu vzniku minipivovarů máme dopředu celou produkci vyprodanou. Dodáváme slad i do větších pivovarů, jako je ten v Poličce. Navíc díky spolupráci s německou firmou Weyermann náš slad vozíme do celého světa. Přes tuto bamberskou sladovnu dodáváme slad třeba do Izraele.

K prodeji nabízíte různé typy sladů. Od čeho se odvíjejí a k čemu jsou určeny?
Naše sladovna vyrábí světlý, takzvaný český slad, jenž je základem pro výrobu světlých piv – ať již výčepních, nebo ležáků. Bude-li si náš zákazník přát uvařit speciál, řekněme piva vídeňská, polotmavá, tmavá, pšeničná, piva typu ale či IPA, může si u nás vybrat z kompletní nabídky sladovny Weyermann, jež je něco jako specialista na nevšední slady. Ten předává budoucímu pivu mimo jiné i barvu. Sládek si pak mícháním jednotlivých druhů sladu určuje budoucí typ piva. Pokud budeme chtít uvařit pšeničné či žitné pivo, základem bude slad vyrobený z pšenice a žita.

Příští rok uplyne 150 let od založení sladovny, budete si výročí připomínat?
Výročí vzniku sladovny si vhodnou formou připomeneme. V archivu máme výkresy pivovaru se sladovnou z roku 1887. V posledních letech jsme investovali do přestavby plynového ohřevu hvozdu, zrekonstruovali sklad pro pytlovaný slad a vybudovali nový výtah.

Pivovar Ferdinand obnovil ležácké tanky a zvýšil kapacitu sklepa

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Benešovský Pivovar Ferdinand obnovil část ležáckých tanků z roku 1968. Po téměř dvouleté renovaci uvádí do provozu 18 tanků s celkovým objemem 2340 hektolitrů.

Kapacita sklepa tak vzrostla na 10.200 hektolitrů, informoval ČTK Ladislav Lojka z pivovaru. Renovace stála 3,5 milionu korun.

"Stavební práce probíhaly za provozu a vzhledem ke stálé teplotě, která je u nás ve sklepě kolem tří stupňů, bylo potřeba počítat s delší dobou vysychání a tvrdnutí stavebních hmot," uvedl jednatel pivovaru Petr Dařílek.

Do svých areálů investují i ostatní středočeské pivovary. Krušovický pivovar loni spustil výkonnější plechovkovou linku a otevřel větší sklad. Pivovar Herold v Březnici zase plánuje instalaci nové plynové kotelny a chce investovat do strojů na stáčení lahví. Jeho záměry však zbrzdila koronavirová pandemie.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho součástí je humnová sladovna, která vedle benešovského pivovaru zásobuje také další pivovary po celé republice i v zahraničí.

Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 22.920 hektolitrů piva z předloňských 29.000 hektolitrů. Za poklesem byla stejně jako u jiných pivovarů pandemie covidu-19 spojená s uzavřením restaurací. Z celkového ročního výstavu benešovský pivovar loni stočil do skleněných lahví 5846 hektolitrů a do plastových 1575 hektolitrů piva. Zbytek výroby skončil v sudech, plechové obaly pivovar nepoužívá.

Benešovský Ferdinand zvyšuje kapacitu sklepa

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Benešovský pivovar i v těchto nelehkých dobách dokončil renovaci části svých ležáckých tanků z roku 1968 a tím navýšil stávající kapacitu sklepa o 2340 hektolitrů.

Téměř 2 roky trvající renovace ležáckých tanků se v benešovském Pivovaru Ferdinand dostal do finále. V těchto dnech uvádí v Benešově do provozu celkem 18 tanků, každý s objemem 130 hl. Celkovou kapacitu sklepů tak pivovar zvýšil na 10200 hektolitrů. Plánovaná renovace se od začátku potýkala s technickými problémy, především s transportem ze samotného sklepa a zase zpět. „Nebylo to snadné, jeden tank v průměru 190 cm v délce 5 metrů o hmotnosti 4 tun nás trochu pozlobil, ale když to zvládli naši předchůdci, museli jsme si poradit i my,“ uvedl Petr Dařílek, jednatel pivovaru a dodává: „Stavební práce probíhaly za provozu a vzhledem ke stálé teplotě, která je u nás ve sklepě kolem 3 stupňů bylo potřeba počítat s delší dobou vysychání a tvrdnutí stavebních hmot.“

Rekonstrukci tanků mělo na starosti několik českých firem. Stavební část společnost Koprim-JJ z Prahy ve spolupráci s Ing. arch. Tomášem Remlem. Samotnou renovaci pak firma Stachema z Kolína a CorroTech z Mostu, která všechny vybourané tanky musela uvnitř důkladně zbavit starých barev a následně opatřit novým speciálním nátěrem. Došlo i na repase samotných dvířek a hradícího zařízení. Bourací a rekonstrukční práce počaly koncem roku 2019, kdy o té doby obyvatelé Benešova měli možnost častěji vídat tanky na velkých tahačích, které putovaly z pivovaru právě do Mostu. Renovace ležáckých tanků pivovar vyšly celkem na 3,5 mil. korun.

„První pivo, které půjde do nových ležáckých tanků, bude světlá jedenáctka Max a dvanáctka Premium. Veřejnost je pak může poprvé ochutnat začátkem října“, říká Dařílek. Nově zrekonstruované tanky budou prvně veřejně přístupné již tuto sobotu v rámci komentovaných prohlídek Pivovarských slavností.

Pivní novinky
Od poloviny letošního března je v prodeji spodně kvašená čtrnáctka speciál Pěkný číslo, která vznikla ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským (VÚPS) a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Pivovar jí nabízí v KEG sudech, půllitrových a třetinkových lahvích.

Druhou novinkou je Řezaný ležák 11 % v půllitrové láhvi. Nápad se zavedením řezaného piva vznikl na popud zákazníků benešovského pivovaru. Jedenáctka leží až 90 dní v ležáckých tancích, má obsah alkoholu 4,7 % obj. a vzniká smícháním světlého a tmavého piva v konečné fázi výroby. Jak pivovar uvádí v rodném listě piva, řezaná 11 % je chuťově vyvážená, má granátovou barvu, plné sladové aroma s karamelovou příchutí a chmelovou hořkostí. Kromě vybraných restaurací a obchodů řezanou jedenáctku můžete ochutnat 4. září na Pivovarských slavnostech.

Co dodat, zajděte si na jedno a zjistěte, jak chutná chlouba a kumšt zkušených hospodských.

Jak chutná 14° Pěkný číslo za 25π

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:EpochálníSvět.cz

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand.

Všechno začalo slovní a grafickou hříčkou „pívO“ v textové i grafické verzi. Právě tato slovní spojení stála na počátku všech úvah o původním pivu Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Brzy jsme si ale řekli, že by originální fakultní pivo bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují opravdu do všech oblastí lidské práce a zájmů. Matfyz v oblasti výzkumu dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, takže se z původního vtipu stala poměrně záhy vážnější věc,“ vysvětluje doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D., fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

14stupňové fyzikální pívO
Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π. PívO kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a také prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π. Podobně bychom mohli pokračovat dále. Složitá technologie zaručuje skvělý výsledek v podobě piva jantarové barvy s příjemnou sladovou lehce karamelovou chutí, doprovázenou silným chmelovým aroma s ovocnými a citrusovými tóny a lehkým nádechem tymiánu. „Propagace matematiky, fyziky a informatiky prostřednictvím chutí a vůní je podle mého názoru sice dost netradiční, ale určitě může odbourat další předsudky spojené s našimi obory,“ myslí si Vlach.

Číslo „pí“ neboli Ludolfovo číslo, značené π, je matematická konstanta, která vyjadřuje poměr mezi obvodem a průměrem kružnice. Její hodnota je přibližně 3,14159265359.

Spodní svrchňák za 25π
Podle Martina Slabého, vedoucí technologického oddělení VÚPS, bylo cílem dokázat uvařit spodně kvašené pivo, které ve finále vyzní jako tzv. „svrchňák“. „Studené chmelení a použité chmely, jako je Kazbek nebo německý Huell Melon, dodaly Pěknýmu číslu očekávanou chuť. Tu můžeme ve zkratce přirovnat svrchně kvašeným pivům typu IPA. Zatím máme velmi kladné ohlasy, tak uvidíme, jak si tento speciál oblíbí samotní konzumenti.“
První třetinkové láhve Pěknýho čísla se objevily v distribuci na Mezinárodní den π, tedy 14. března. Primárně bude možné tento speciál zakoupit v internetových obchodech, počítá se s distribucí v e-shopu MatfyzPress (matfyzpress.cz), kde balení tří 0,33litrových láhví stojí 25π, tedy 84,- korun. Pěkný číslo by mělo být i v nabídce internetového obchodu Rohlik.cz.

Pěkný číslo vstupuje na trh

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:21století.czAutor:Jan Zelenka

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand.

Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π. Pivo kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a také prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π.

Podobně bychom mohli pokračovat dále. Složitá technologie zaručuje skvělý výsledek v podobě piva jantarové barvy s příjemnou sladovou lehce karamelovou chutí, doprovázenou silným chmelovým aroma s ovocnými a citrusovými tóny a lehkým nádechem tymiánu.

„Propagace matematiky, fyziky a informatiky prostřednictvím chutí a vůní je podle mého názoru sice dost netradiční, ale určitě může odbourat další předsudky spojené s našimi obory,“ říká doc. Martin Vlach, proděkan pro Ppopagaci.

Všechno začalo slovní a grafickou hříčkou „pívO“ v textové i grafické verzi. Právě tato slovní spojení stála na počátku všech úvah o původním pivu Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Brzy jsme si ale řekli, že by originální fakultní pivo bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují opravdu do všech oblastí lidské práce a zájmů.

Matfyz v oblasti výzkumu dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, takže se z původního vtipu stala poměrně záhy vážnější věc,“ vysvětluje Vlach.

První třetinkové láhve Pěknýho čísla se objevily v distribuci na Mezinárodní den π, tedy 14. března. Primárně bude možné tento speciál zakoupit v internetových obchodech, počítá se s distribucí v e-shopu MatfyzPress (matfyzpress.

cz) a také ve vybraných řetězcích. Od 18. března zakoupíte Pěkný číslo například v internetovém obchodě Rohlik.cz.

„Vývoj piva trval v podstatě více jak rok a cílem bylo dokázat uvařit spodně kvašené pivo, které ve finále vyzní jako tzv. svrchňák“, říká Martin Slabý, vedoucí technologického oddělení VÚPS, a.s., a dodává: „Studené chmelení a použité chmely, jako je Kazbek nebo německý Huell Melon, dodaly Pěknýmu číslu očekávanou chuť.

Tu můžeme ve zkratce přirovnat svrchně kvašeným pivům typu IPA. Zatím máme velmi kladné ohlasy, tak uvidíme, jak si tento speciál oblíbí samotní konzumenti.“

Originální je také grafický koncept Pěknýho čísla, navržený pražským studiem Autority, které zvítězilo v otevřené soutěži mezi 115 dalšími došlými návrhy. Moderní černobílé minimalistické pojetí je podtržítkem mimořádné chuti nového nápoje.

„Vždy se snažíme o soulad obsahu a formy. To je jedna z obecných zásad práce našeho studia. Grafický design musí být nápaditý, ale zároveň musí vystihovat daný produkt, musí sloužit věci a oslovovat zákazníky,“ přibližuje základní filosofii studia Autority grafik Jan Pilík.

Pěkný číslo zároveň naznačilo další cestu spolupráce mezi Pivovarem Ferdinand a celou Univerzitou Karlovou. Po českém speciálu se rodina produktů pod značkou „pívO“ rozroste o chuťově vyvážené nealkoholické pivo, které obohatí nabídku Kolejí a menz UK.

Pěkný číslo lze koupit ve skle v atraktivním balení 0,33 l nebo půllitrové láhvi. K dispozici jsou současně i KEG sudy v objemu 15 a 30 litrů. Podrobné informace o možnostech nákupu bude průběžně prezentovat web www.peknycislo.cz.

Novinka u Ferdinanda – Pěkný číslo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Life4you.czAutor:Pivovar Ferdinand

Dva roky hledání té správné receptury. Nekonečné zkoušení, ochutnávání a ladění k dokonalosti. A konečně je to tu – na trh jde pivo Pěkný číslo, inspirované číslem π, které vaříme pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy!

Do distribuce se první lahve nového ležáku dostaly 14. března – na Mezinárodní den Ludolfova čísla. Koupíte ho ve vybraných e-shopech, na Matfyzpress.cz a od 18. března i v online supermarketu Rohlík.cz. Veškeré informace o pivu i možnostech, kde ho pořídit, budou postupně přibývat na webu Peknycislo.cz.

Co na vás vůbec v minimalistických lahvích s černobílým potiskem z dílny grafického studia Autority čeká? Symbióza originality a české tradice, ztělesněná v těch nejkvalitnějších pivovarských surovinách. Svěží spodně kvašený speciál je chmelený Žateckým poloraným červeňákem, za studena chmelený Kazbekem nebo německým chmelem Huell Melon. Potěší fanoušky piv typu IPA, jejichž chuť může připomínat.

Písmeno π inspirovalo i samotnou recepturu a výrobní postup. Pivo kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π.

I když “πvO” vzniklo pro univerzitu, rozhodně nepatří jen studentům. Užije si ho každý, kdo má rád lehkou karamelovou chuť, chmelové aroma doprovázené ovocnými a citrusovými tóny, voňavé stopy manga či vanilky s nádechem tymiánu. A taky každý, koho fascinuje písmeno π!

Matfyzácké pivo Pěkný číslo bude mít etikety od studia Autority

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Design portál

Před časem proběhla soutěž na grafické pojetí etikety a vizuální prvky nového univerzitního piva, které dostalo jméno Pěkný číslo. Do soutěže dorazilo celkem 115 návrhů. Autorem vítězného návrhu je studio Autority, které do soutěže přihlásilo tři návrhy. V článku si je představíme.

Unikátní český ležák inspirovaný číslem π (~ 3,14) ideově vznikl na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy s recepturou od Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Obsahuje 6,28 % alkoholu (~ 2π) a výrobu zajišťuje Pivovar Ferdinand.

Studio Autority pracuje na finalizaci etikety za účasti Matfyzu a pivovaru Ferdinand a zároveň se připravují propagační předměty. Slavnostní představení plánují zúčastnění na březen letošního roku.

Explikace
„Symbol “Pí” má svůj plný kruh. Stává se tak ještě více zjednodušenou variantou. Plný kruh velmi dobře funguje i v inverzní verzi a hlavně drží jakou si přirozenou ochrannou zónu. Kruh jako takový se pak velmi dobře aplikuje dle potřeb značky.

Tento návrh byl připraven i v inverzní variantě, právě pro případ nové receptury a snadné změny etikety. Sazba složení je zvolena klasickou formou, bezpatkového písma, tak aby co nejvíce ladila k typografické části loga. Pivovar Ferdinand měl v této části etikety žluto-černé šrafování a nebylo úplně jasné co vše mohlo být změněno. Tuto část jsme nechali s bílým pozadím, tak aby vše ladilo s logem a stejně jsme postupovali pro zadní etiketu, kde bílý pruh je využit pro EAN. Má stejnou výšku a opticky drží opět linii s čelní etiketou.“

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.11.2021 20:1576