Jak vypadá tradiční výroba benešovského piva? Právě to se mohou zájemci a to dokonce zcela zdarma dozvědět dvakrát ročně přímo v Pivovaru Ferdinand.

První takovou příležitost mají na jaře, druhou pak na podzim. Jarní termín přitom vyšel tentokrát na pátek 24. května, kdy se koná Den otevřených dveří.

Prohlídku pivovaru s historií dlouhou téměř 130 let poutavým komentářem doplňuje David Rýdl. „Chceme našim návštěvníkům ukázat naší práci,“ říká obchodní zástupce pivovaru s tím, že si prohlídku pivovaru nenechá při každém termínu ujít až tisícovka zájemců.

„Právě proto je lepší si exkurzi předem zamluvit,“ radí David Rýdl a připomíná, že další termín se naskytne až v září při Pivovarských slavnostech.

A jak se pivo v Benešově vaří? Stejně jako v dobách, kdy pivovar z Konopiště do Benešova přenesl arcivévoda František Ferdinand d´Este.

Pivovar v Benešově, který má ve znaku dva medvědy jako odkaz na medvědy konopišťské, má ale historii ještě delší. Poprvé se o něm píše už v roce 1495 stejně jako o pivovaru v Konopišti.

Tento zámek u Benešova koupil následník rakousko-uherského trůnu od zadluženého Františka Eugena Lobkowicze v roce 1887. O nějakých deset let později se konopišťský pán rozhodl, že v Benešově postaví pivovar a ten se po kolaudaci v roce 1898 stal nejmodernějším v celé dualistické monarchii. Jeho běžný provoz začal v březnu 1898.

Zlatavý mok s pěnou se ve městě u Konopiště, kde stával původní pivovar, vaří už od roku 1897. Majiteli zámku se znelíbilo sousedství hospodářských budov včetně pivovaru vedle jeho nového luxusního sídla, proto veškerý majetek vykoupil, zbořil a na jeho místě mezi Zámeckým, nyní Konopišťským rybníkem, vybudoval anglický park. Pivovar ale František Ferdinand d´Este jen tak zrušit nemohl. Jako majitel Velkostatku Konopiště ho ve svém portfoliu nutně potřeboval. Proto výrobu piva přenesl do Benešova.

„A tady se pivo vaří beze spěchu a tradičním způsobem i nyní ve 21. století,“ potvrdil jednatel Pivovaru Ferdinand Petr Dařílek. „Žádné technologické vymoženosti tu nehledejte. Ferdinand si zakládá na ruční práci a poctivě ošetřeném pivu. Řadí se tak mezi rukodělné a typicky české pivovary s českým kapitálem,“ dodal jednatel s tím, že kvalitu piva neustále sledují ti nejzručnější pivovarníci, kteří v Benešově pracují desítky let.

Ještě déle ale pracuje pivovar. Už je to 125 let, co František Ferdinand d´Este výrobu piva v Benešově zahájil. A to také příležitost k oslavám. Ty Pivovar Ferdinand naplánoval na dobu, až se lidé vrátí z prázdnin a dovolených, na druhou zářijovou sobotu. Každý z hostů bude mít možnost ochutnat veškerý sortiment včetně letošního Vídeňského ležáku a speciální čtrnáctky Pěkný číslo, kterou vyvinul pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Na své si přijdou ale také abstinenti. Těm nabídneme tři druhy nealkoholických piv. A děti zase potěšíme třemi druhy limonády Ferdináda – malinovkou, pomerančovou a stále více oblíbenou bezinkovou s mátou,“ připomněl jednatel.

Prosím pivo a jeden půllitr
Pivo si i tentokrát budou moci návštěvníci nechat načepovat do vlastního skleněného půllitru, který bude k dostání přímo v areálu pivovaru.

Zkrátka na slavnostech nepřijdou ani vegetariáni. V nabídce budou masové i veganské burgery, grilované sýry, burgery s hovězím masem nebo trhaným vepřovým, plněné bagety, srbské plejskavice, grilované kýty či kančí klobásy, lívanečky, palačinky naslano i nasladko nebo točené zmrzliny. Nebude chybět ani klasická česká buchta, koláče či čerstvá káva.

„O hudební doprovod se při tom všem postarají oblíbené, převážně místní kapely několika hudebních žánrů. Celý program odstartuje benešovská country kapela Ostří Bobři. Poté přijde na řadu pop-rockový Kaktus Verde, písničkář Štěpán Kojan nebo irský rock z Českých Budějovic v podání Pirates od the Pubs. Kapela The Beautifuls či Dirty Blondes s charismatickou zpěvačkou Danou Yousifovou fanoušky zaujme svým rock´n´rollem a kapela Lahvátor zase pivním rockem,“ dodal Petr Dařílek s tím, že letošní slavnosti okoření i bubenické vstupy Líšamanů a také folk-rocková Bílá nemoc.

Na pivovarském dvoře nebude chybět ani automobilový závodník Adam Králík a jeho unikátní vůz. Zájemci budou moci znovu i na exkurzi humnové sladovny, nově zrekonstruované varny či ležáckých sklepů. Malí budou mít na slavnostech svůj dětský koutek.

Brány pivovarského dvora se otevřou v sobotu 10. září ve 13 hodin.

Matematicko-fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským připravil nové pivo — Slušné číslo. Po Pěkném čísle, o kterém jsme psali nedávno, se tak jedná o další nápoj, který vzniká ve spolupráci Pivovaru Ferdinand z Benešova a studia Autority.

Slušné číslo je nové nealkoholické pivo, které je mladším sourozencem už zavedeného Pěknýho čísla. Je univerzitním nealkoholickým pivem, které obohatilo jak nabídku stravovacích zařízení Univerzity Karlovy – Culina Carolina, tak později i běžnou distribuční síť. V obecném povědomí není Matematicko-fyzikální fakulta UK zapsána jako instituce, která se věnuje vývoji nových nápojů. Přesto dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na nových technologiích či exaktních měřeních vlastností a kvality pivních nápojů.

„Jako doplnění k Pěknýmu číslu, které je 14tka, nám přišlo velmi vhodné připojit „slušného bráchu“, který má nulový obsah alkoholu. Jednoduchý a snadno rozpoznatelný název obou piv umožňuje výbornou orientaci mezi oběma pivy hned na první dojem.“

Benešovskému Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 21.400 hektolitrů piva z předloňských téměř 23.000 hektolitrů, před pandemií ročně vařil kolem 29.000 hektolitrů. Příčinou poklesu byly covid-19 a vládní omezení. Nyní výrobci čelí růstu vstupních nákladů. Pivovar proto svou produkci pečlivě plánuje, aby zabránil případným ztrátám, uvedl dnes na dotaz ČTK Ladislav Lojka z pivovaru.

Pivovar s 30 kmenovými zaměstnanci, z nichž někteří v něm pracují i desítky let, loni vystavil 21.391 hektolitrů a za letošní první čtvrtletí 4131 hektolitrů. "Výrobu piva v současné nelehké době pečlivě plánujeme, aby nedošlo k případným ztrátám. Doufejme, že letošní sezona vyjde a výstav doženeme alespoň tak jako v loňském roce. Situace na trhu není úplně optimistická, a jestli opět dojde ke zvýšení dalších vstupních nákladů, především energií, bude to mít další negativní dopady jak na naše zákazníky, tak na samotnou výrobu," uvedl Lojka.

Pivovar se dvakrát ročně otevírá veřejnosti, tento pátek se uskuteční den otevřených dveří a na 10. září jsou plánovány pivovarské slavnosti. Návštěvníci si v pátek prohlédnou mimo jiné humnovou sladovnu, která je v pivovaru v provozu již 150 let, částečně zrenovovanou varnu a ležácké sklepy. Prohlídky se uskuteční od 15:30 do 18:30, na pivovarském dvoře bude připraveno také hudební vystoupení.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho součástí je humnová sladovna, která vedle benešovského pivovaru zásobuje také další pivovary po celé republice i v zahraničí. Roční kapacita sladovny je 2200 tun a každoročně je stoprocentně naplněna. Pivovar vyrábí 15 druhů piv a také limonádu Ferdináda se třemi příchutěmi.

okud jste koncem loňského roku navštívili menzy Univerzity Karlovy, mohli jste tu jako jedni z prvních ochutnat naši novinku, nealkoholické pivo Slušné číslo. Teď je k dispozici i v lahvích, včetně těch třetinkových. Slušné číslo navazuje na svého předchůdce – čtrnáctku Pěkný číslo. I tento nealkoholický ležák vyrábíme ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy a Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským.

Kouzlo Slušného čísla spočívá ve využití vinařských kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které nedokážou zkvašovat maltózu, hlavní cukr pivovarské mladiny. Díky nim tak vzniká jen omezené množství alkoholu. Výsledkem je pivo, které dále není potřeba příliš upravovat. Potěší vás osvěžující chuť, ušlechtilé chmelové aroma, středně silný říz a čirá, jiskrná barva. Kořeněnou vůni s nádechem citrusu pak dodává studené chmelení odrůdami Kazbek a Mosaic. Tak takhle chutná první nealkoholické univerzitní pivo, které je spojením inovací a tradičních výrobních postupů, na kterých si u nás zákládáme!

Univerzita Karlova spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským navázala na již existující silné pivo „Pěkný číslo“ s charakteristickým číslem „pí“ ve znaku a vyvinula zbrusu nový nealkoholický nápoj, který by se mohl, na rozdíl od předchůdce, podávat i na půdě školy.

Jde o tzv. „Slušné číslo“, které má osvěžující chuť, ušlechtilé chmelové aroma a středně silný říz.

Výrobcem je Pivovar Ferdinand, který využívá vlastního humnového sladu a chmelů, jako je Žatecký poloraný červeňák, Magnum, Kazbek, který je charakteristický svým citrusovým aroma, či Huell Melon, jenž pivu dodává jemný ovocný nádech.

Nápoj je unikátní především tím, že využívá vinařské kvasinky. Díky tomu nekvasí hlavní cukr pivovarské mladiny, tzv. maltóza. Pivo tak má jen málo alkoholu a není potřeba ho příliš upravovat. Výsledkem je, že byť je nealkoholické, pořád chutná jako klasický zlatavý mok.

Nealko, které má stejně plnou a vyváženou chuť jako alko? Jasně, i to jde. Důkazem je naše novinka, Slušné číslo, která navazuje na svého předchůdce – čtrnáctku Pěkný číslo. I tento nealkoholický ležák vyrábíme ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy a Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským.



Kde zbrusu nové nealko ochutnat? Zatím v menzách a bufetech UK – Culina Carolina. Skvělá volba, pokud chcete skvělý oběd doplnit chutným pivem, které vám nevleze do hlavy. I když – na tenhle chuťový zážitek možná budete vzpomínat celý den. Kouzlo Slušného čísla spočívá ve využití vinařských kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které nedokážou zkvašovat maltózu, hlavní cukr pivovarské mladiny. Vzniká tak jen omezené množství alkoholu. Výsledek? Pivo, které dále není potřeba příliš upravovat. A s ním i osvěžující chuť, ušlechtilé chmelové aroma, středně silný říz a čirá, jiskrná barva. Kořeněnou vůni s nádechem citrusu pak dodává studené chmelení odrůdami Kazbek a Mosaic. Receptura je dokonce chráněna Úřadem průmyslového vlastnictví. Takhle chutná první univerzitní nealko, které je spojením inovací a tradičního českého pivovarnictví!

Pomocí vinařských kvasinek vzniká nealkoholické pivo Slušné číslo, které dnes v Praze představila Univerzita Karlova. Technologii výroby navrhli odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty UK a z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Výhodou využití kvasinek je podle univerzity například zjednodušení výroby nealkoholického piva. Slušné číslo navazuje na dříve uvedené alkoholické pivo Pěkný číslo. Také výrobu nealko nápoje má na starosti benešovský pivovar Ferdinand.

Podle rektora UK Tomáše Zimy a kvestora Tomáše Horáčka vznikla nealko verze proto, aby se univerzitní pivo mohlo pít přes den v prostorách školy. Horáček podotkl, že původní Pěkný číslo je docela silné.

"Tak jsme ve spolupráci s panem kolegou (Martinem) Vlachem a dalšími kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty začali uvažovat o tom, že by bylo dobré vytvořit produkt speciálně pro menzy. To znamená pro studenty, kteří si mohou přes den dát něco dobrého k obědu. A dohodli jsme se na nealkoholickém pivu," popsal kvestor.

Recepturu s vinařskými kvasinkami Saccharomyces cerevisiae podle zástupců školy tvůrci využili proto, že na rozdíl od běžných pivovarských kmenů nedokážou zkvašovat maltózu - hlavní cukr pivovarské mladiny. Přirozeně tak vzniká jen omezené množství alkoholu a pivo není třeba dále příliš upravovat. Postup, společně se studeným chmelením, má také podpořit charakteristickou chuť nápoje.

Horáček dodal, že nové pivo je i součástí snahy po "přerodu menz" prezentovaném značkou Culina Carolina. Kromě piv jsou pod tímto označením na univerzitě v prodeji třeba bagety a některé druhy sladkých potravin, v menzách v rámci značky nově bude čepovat i limonáda.

Slušné číslo by se příští rok mohlo v lahvích objevit v maloobchodní síti. Jednatel pivovaru Ferdinad Petr Dařílek poznamenal, že prosadit nealko sudové pivo je nesnadné.

Idea receptury využívá symboliky čísla pí, s přibližnou hodnotou 3,14. Oba zástupci fakulty už při uvedení piva Pěkný číslo uvedli, že nápoj kvasí dvě pí dní či prochází teplotou pí stupňů Celsia. Studené chmelení pak trvá devět pí dní. Podle proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Martina Vlacha nápad podnítila slovní hříčka, díky níž si odborníci řekli, že originální fakultní pivo by bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují do všech oblastí lidské práce a zájmů. Matematicko-fyzikální fakulta navíc s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským dlouhodobě spolupracuje.

Nejen v Česku je to vzácnost. Pivovar Ferdinand má vlastní sladovnu. O jejích výhodách hovořil pro deník Metro tamní sladmistr David Mareš.

V čem je výhoda, že máte vlastní sladovnu?
Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční výrobě, tedy vyrábíme pivo klasicky na varně, máme spilku a ležácké sklepy. No a k tomu potřebujete mít pořádný základ, tedy nejen chmel, ale především kvalitní slad. Právě jeho kvalitu a vlastně i cenu si zásadním způsobem ovlivňujeme na naší humnové sladovně. Nejme tedy závislí na nákupu sladu z komerčních sladoven, navíc si originálním sladem předurčujeme i chuť piva.

Zkuste popsat proces, který se ve sladovně odehrává.
Zpracováváme zde sladovnické odrůdy jarních ječmenů. Stručně a laicky řečeno. Při takzvaném sladování vytváříme ječnému zrnu takové podmínky, které potřebuje jakékoli semínko, obilka, k vyklíčení v přírodě, tedy v půdě. Výrobní proces na sladovně je ovšem řízený a v pravý čas jej zastavíme tak, aby nám z ječného zrna nevyrostla nová rostlinka. Rozlišujeme tyto základní výrobní kroky: máčení ječmene, jeho klíčení, kde dochází k takzvanému rozluštění zrna, tedy klíčením se stává zrno křehké, je moučné, měkké. Následně dojde ke hvozdění sladu, neodborně můžeme říci sušení sladu, naklíčenému ječmeni odebereme na hvozdě neboli sušárně vlhkost zpět tak, abychom zastavili klíčící pochody v zrně. Dotváříme charakter sladu, jeho barvu a vůni. Při odkličování nakonec zbavujeme slad kořínků.

Proč je důležité mít kvalitní slad?
Jak říkáme my sladaři: „Slad je duší a tělem piva.“ Žádné pivo bez sladu nevyrobíte. Budete-li zpracovávat nekvalitní slad, pocítíte to ve výrobním procesu v pivovaře. Výroba se vám bude prodražovat, protahovat časově a výsledný produkt, tedy pivo, nebude stát za moc.

Co znamená, že je sladovna humnová?
V Česku zbývá již jen patnáct humnových sladoven, ve světě do pěti. Sladování na humnech je prakticky nejstarší postup klíčení ječmene při výrobě sladu do doby, než se začal vyrábět v moderních, velkokapacitních, pneumatických sladovnách. Je to ruční práce, náročná na odbornost. Humna se stavěla jako podzemní místnosti, dobře větratelné, se stálou teplotou. Na podlahách dochází v nízkých vrstvách ke klíčení ječmene.

Dokážete vyprodukovat 2000 tun sladu ročně, ale jen čtvrtina vám stačí pro vlastní potřebu, kam putuje ostatní slad?
O náš slad je velký zájem. I díky boomu vzniku minipivovarů máme dopředu celou produkci vyprodanou. Dodáváme slad i do větších pivovarů, jako je ten v Poličce. Navíc díky spolupráci s německou firmou Weyermann náš slad vozíme do celého světa. Přes tuto bamberskou sladovnu dodáváme slad třeba do Izraele.

K prodeji nabízíte různé typy sladů. Od čeho se odvíjejí a k čemu jsou určeny?
Naše sladovna vyrábí světlý, takzvaný český slad, jenž je základem pro výrobu světlých piv – ať již výčepních, nebo ležáků. Bude-li si náš zákazník přát uvařit speciál, řekněme piva vídeňská, polotmavá, tmavá, pšeničná, piva typu ale či IPA, může si u nás vybrat z kompletní nabídky sladovny Weyermann, jež je něco jako specialista na nevšední slady. Ten předává budoucímu pivu mimo jiné i barvu. Sládek si pak mícháním jednotlivých druhů sladu určuje budoucí typ piva. Pokud budeme chtít uvařit pšeničné či žitné pivo, základem bude slad vyrobený z pšenice a žita.

Příští rok uplyne 150 let od založení sladovny, budete si výročí připomínat?
Výročí vzniku sladovny si vhodnou formou připomeneme. V archivu máme výkresy pivovaru se sladovnou z roku 1887. V posledních letech jsme investovali do přestavby plynového ohřevu hvozdu, zrekonstruovali sklad pro pytlovaný slad a vybudovali nový výtah.

Benešovský Pivovar Ferdinand obnovil část ležáckých tanků z roku 1968. Po téměř dvouleté renovaci uvádí do provozu 18 tanků s celkovým objemem 2340 hektolitrů.

Kapacita sklepa tak vzrostla na 10.200 hektolitrů, informoval ČTK Ladislav Lojka z pivovaru. Renovace stála 3,5 milionu korun.

"Stavební práce probíhaly za provozu a vzhledem ke stálé teplotě, která je u nás ve sklepě kolem tří stupňů, bylo potřeba počítat s delší dobou vysychání a tvrdnutí stavebních hmot," uvedl jednatel pivovaru Petr Dařílek.

Do svých areálů investují i ostatní středočeské pivovary. Krušovický pivovar loni spustil výkonnější plechovkovou linku a otevřel větší sklad. Pivovar Herold v Březnici zase plánuje instalaci nové plynové kotelny a chce investovat do strojů na stáčení lahví. Jeho záměry však zbrzdila koronavirová pandemie.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho součástí je humnová sladovna, která vedle benešovského pivovaru zásobuje také další pivovary po celé republice i v zahraničí.

Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 22.920 hektolitrů piva z předloňských 29.000 hektolitrů. Za poklesem byla stejně jako u jiných pivovarů pandemie covidu-19 spojená s uzavřením restaurací. Z celkového ročního výstavu benešovský pivovar loni stočil do skleněných lahví 5846 hektolitrů a do plastových 1575 hektolitrů piva. Zbytek výroby skončil v sudech, plechové obaly pivovar nepoužívá.