Novinky a zajímavosti ze světa piva

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.

Ruslan Shishmintsev a Roman Anochov přebírají výrobní provoz pivovaru Antoš ve Slaném. Jeho bývalí pachtýři mezitím spustili nový projekt Brewnicorn
V pražských Vysočanech se dnes mezi tanky pivovaru Sibeeria dá leckde projít jen bokem a se zataženým břichem. Sudy se nosí uličkami, které čím dál víc připomínají bludiště. „Kluci nám říkají, že už se tu ani nedá jezdit s paletou. A ptají se mě, kam mají dát ty nové věci, co sem občas přinesu. Na ulici, nebo co?“ směje se jeho majitel Ruslan Shishmintsev. Právě nedostatek místa teď žene Sibeerii do Slaného, kde přebírá výrobní provoz pivovaru Antoš.

Shishmintsev začínal s výrobou piva před 16 lety, kdy ho vařil doma v hrnci. Na českém trhu mu totiž chyběly chmelené styly známé ze zahraničí, třeba IPA či stout. První várky skončily v odpadu, Shishmintsev ale zkoušel dál, dokud netrefil chuť, kterou hledal. Brzy s kamarádem Romanem Anochovem otevřel bar na Vinohradech. „Ten nápad přišel ve chvíli, kdy jsme seděli v jedné craftové hospodě. Byla úplně plná a my si řekli, že to vypadá jako fajn byznys. A že bychom to mohli taky zkusit,“ vzpomínají.

Kamarádi nejprve vařili v pivovaru Clock z Potštejna, pak zakotvili právě ve Vysočanech nedaleko stanice metra Kolbenova. A protože Shishmintsev pochází ze Sibiře, vznikla Sibeeria – název spojuje jeho rodný kraj s pivem. Ani on, ani Anochov už přitom ve vlasti nebyli asi deset let a jejich pivo se tam nikdy neobjevilo. „Nebylo by eticky správné, abychom tam vyváželi,“ říkají s tím, že se chtěli do Ruska vydat po covidu, aby ochutnali piva, která tam za ta léta vznikla. Jenže mezitím vypukla válka na Ukrajině.

Za hranicemi už je ale Sibeeria dávno jako doma. Její pivo putuje mimo jiné do Itálie, Izraele nebo Japonska, kde má i vlastní hospodu. Výroba v pražském areálu vyrostla na pět tisíc hektolitrů ročně a naráží na svůj strop. Anochov s Shishmintsevem proto hledali místo, kam by mohli růst dál. Příležitost se naskytla začátkem roku, kdy Sibeerii oslovil Josef Paulík, který ve Slaném obnovil historický pivovar Antoš. V lednu dosavadní pachtýři Šárka Grguričová a David Kudláček ukončili smlouvu a moderní hala najednou zela prázdnotou.

Pro Sibeerii to znamenalo konec dlouhého hledání. S Paulíkem se pivovar domluvil na odkoupení veškerého technického zařízení a zázemí v průmyslové hale. Kolik za něj zaplatil, majitelé pivovaru neříkají. Podle informací CzechCrunche však částka přesáhla deset milionů korun. Původní název i restaurační pivovar v měšťanském domě ve Slaném zůstávají Paulíkovi. „Antoš nekončí, pan Paulík bude dál provozovat svůj komorní pivovar v centru města. A my mu v případě potřeby poskytneme prostory,“ upřesňuje Anochov.

Mimořádný zážitek slibuje ve středu 16. září večer letošní ročník akce s názvem Noc literatury, která se tentokrát celá odehraje v areálu nymburského pivovaru. Známé osobnosti budou předčítat z knih na netradičních místech a nebude samozřejmě chybět pivo.

Zatímco předchozí ročníky se konaly na vybraných místech kolem historického centra, tentokrát se zájemci o dobrodružné zážitky a čtené literární příběhy sejdou v místě spojeném se jménem spisovatele Bohumila Hrabala.

V Nymburce už v minulosti četla řada slavných herců, zpěváků a osobností. Kterých pět umělců dorazí tentokrát do pivovaru? Velmi zajímavým zážitkem bude posezení v dosud neotevřené nové pivnici po pravé ruce vedle vjedu do pivovaru. Na tomto místě bude číst jediná žena, herečka Anna Kameníková. Jen o pár metrů dál jsou humna sladovny, kde se v nádherném prostředí a vůni představí herec Jan Teplý. V hostitelské místnosti pivovaru, na takzvané Šalandě, přečte část ze zajímavé knihy další známý herec Jan Zadražil. A do třetice Jan, tentokrát Plouhar, bude mít své stanoviště v Sudárně, což je také pro čtenářský zážitek ideální prostředí.

Potvrdit to může spisovatel Jaroslav Rudiš, který měl právě v Sudárně před časem autorské čtení. I tentokrát do nymburského pivovaru tento oceňovaný literát s blízkým vztahem k Nymburku dorazí. Okruhem se vracíme k hlavnímu vchodu a legendárnímu stánku po levé ruce při vjezdu. Právě tam Rudiše zájemci naleznou při čtení ze své nové knihy Na jedno.

Celá akce se uskuteční od 18 do 22 hodin. Pokud vše bude fungovat jako v předešlých ročnících, čtení bude začínat vždy po půl hodině, přičemž samotná četba trvá zhruba 20 minut a 10 minut mají posluchači na přesun na další stanoviště. Jak už bylo zmíněno, při akci v pivovaru bude samozřejmě možné zakusit zdejší Postřižinské pivo.

Říká se jim žijící lidské poklady a umí to, co už jen málokdo. Řeč je o Nositelích tradic lidových řemesel. Titul uděluje ministerstvo kultury a držitelů ocenění je v Česku jen zhruba stovka. Letos jich přibylo dalších pět a ceny si převzali v Chrudimi.

„Pocit z toho mám dobrý, a to nejen kvůli mně. Musím zmínit i celý zbytek mojí party, tedy dalších sedm lidí, bez kterých bych tu nebyl,“ sdílel své pocity mistr bednář Karel Hofman po obdržení ocenění. Titul bere jako závazek. „Když jsem se dal na vojnu, musím bojovat,“ dodává.

Skupina kolem Karla Hofmana se věnuje oboru, který je pevně spojený s výrobou piva. „Naší prací jsou hlavně velké sudy ležácké, ve kterých pivo zraje, vlastní kádě a transportní nádoby, což jsou dneska kegy. Děláme to pouze pro podniky s ležáckými sklepy, ve kterých se poté o naše sudy i staráme,“ vyjmenovává bednář.

Krom užitných předmětů se zabývají i uměleckou bednařinou. „Což jsou korbele, korbílky a upomínkové předměty.“ Zároveň je pro ně důležité udržet si postupy, které už jinde nahradily modernější technologie.

Jako před 200 lety
Tradice dlouhá 7000 let. Broušení drahých kamenů chce turnovské muzeum dostat na seznam UNESCO

„My i dnes držíme kontrast mezi nerezem, ze kterého se pivo ochutnává, a vysmolenými dřevěnými sudy, kde se uchovává.“ To už je dnes vzácnost. „Sud vám udělá každý, ale už k tomu nemá ležácký sklep. Ten my máme asi jako jediný pivovar v Evropě, jsme rarita,“ vysvětluje Hofman. Pivo uchovávají jako už před 200 lety, dodává.

Práci oceněných řemeslníků představuje výstava v Divadle Karla Pippicha. Navštívit ji můžete do poloviny října.

Pilsner Fest se po loňském ročníku v centru Plzně vrací zpět přímo do plzeňského pivovaru. Oslava 184. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell potrvá celý týden, od pondělí 5. až do soboty 10. října. Návštěvníci se mohou těšit na výjimečné pivní zážitky, speciální prohlídky pivovaru nebo hudební vystoupení. Centrem veškerého dění bude velkokapacitní stan pro několik set lidí. Vstup do festivalového areálu je zdarma.

„Pilsner Fest letos vracíme tam, kde má své kořeny – přímo k nám do plzeňského pivovaru. A protože chceme, aby si jeho atmosféru mohlo užít co nejvíce lidí, oslavy budou probíhat celý týden. Festival jsme připravili podle nového konceptu ‚U jednoho stolu‘, v němž se propojí pivo, hudba, jídlo a zážitky napříč areálem. Každý si tak může najít svůj vlastní způsob, jak si letošní Pilsner Fest užít,“ říká Martin Petrák, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Centrem dění se stane velkokapacitní stan na nádvoří pivovaru, kde bude hlavní stage s bohatým programem. Stan pojme několik set návštěvníků a festivalová atmosféra ožije také v Hospodě Na Spilce, u letního pavilonu Formanka a na dalších místech v pivovaru.

Celý týden U jednoho stolu
Start Pilsner Festu bude v pondělí 5. října, tedy na den přesně 184 let od uvaření první várky plzeňského ležáku. Návštěvníky čeká tradiční společný přípitek symbolicky v 18:42. Zástupci pivovaru společně s gratulanty slavnostně narazí dubový sud s nefiltrovaným pivem a připijí si spolu s návštěvníky.

/První den Pilsner Festu ozdobí hudební vystoupení kapel Cirkus Problem a Wanastowi Vjecy Revival, zatímco Hospoda Na Spilce nabídne stand-up show. V úterý se návštěvníci mohou těšit na Benjamings Clan, Imodium a Pub Quiz. Středeční program přinese vystoupení Brass Avenue, Kabát Revival West a harmonikáře Jirky Hilčera. Ve čtvrtek zahrají Cheers! a Lucie Revival, v Hospodě Na Spilce pak proběhne další Pub Quiz. Páteční večer bude patřit kapelám Zooblasters, Doctor P.P. a Morčata na útěku, následovaným vystoupením DJs Safari Duo. Festival vyvrcholí v sobotu koncerty Terne Čhave, Davida Krause & Gipsy Brothers a skupiny Visací zámek, zatímco v Hospodě Na Spilce bude po celý den hrát Perla Revival a závěr večera opět obstará DJs Safari Duo.

Jako každý rok se mohou návštěvníci těšit i na další doprovodný program. „Kromě hudební produkce chystáme i různé soutěže o zajímavé ceny nebo školy čepování. V celém areálu samozřejmě nebude chybět skvělé jídlo a pivo. Pilsner Fest je především oslavou piva Pilsner Urquell, které se bude čepovat v klasické i nefiltrované variantě. V nabídce bude také čepovaný Birell Pomelo Grep, piva z našeho experimentálního pivovaru Elektrárna a Speciály z Prazdroje,“ dodává Martin Petrák.

/Vstup do festivalového areálu i všech jeho zón bude po celý týden zdarma. Kapacita hlavního stanu je však omezená. Návštěvníci, kteří chtějí mít jistotu vstupu, mohou využít VIP Pilsner Fest Pass. Ten kromě garantovaného vstupu do hlavního stanu nabídne na daný den také konzumaci piva a dalších nápojů z portfolia Prazdroje, porci guláše a festivalovou sklenici, kterou si návštěvníci mohou odnést domů. Pass platí vždy pro jednu osobu a jeden den.

Z historické varny až do sklepů
Při Pilsner Festu se návštěvníci také můžou podívat přímo do míst, kde se už téměř dvě století rodí originální plzeňský ležák. Celý týden budou moci lidé navštívit speciální festivalové prohlídky pivovaru Pilsner Urquell. Trasa návštěvníky provede od historické varny až do pivovarských sklepů. Čeká je ochutnávka sladiny, pivní kvíz o ceny a také připomenutí 20 let od otevření Šalandy. Během prohlídek také ochutnají plzeňský ležák z dubových ležáckých sudů.

Pivovar Marina v Holešovicích jde do dražby. Vlastník původní historické budovy Holešovického přístavu z roku 1906 skončil v konkurzu. Pivovar s restaurací, umístěné v těsném sousedství luxusního bytového projektu Prague Marina, jsou aktuálně zavřené.

Kdysi kancelářská budova Holešovického přístavu prošla v roce 2013 kompletní rekonstrukcí a vznikl tu pivovar s restaurací a venkovní terasou. Tehdy už stály první domy rezidenčního projektu Prague Marina, který se postupně rozrůstal a z bydlení u vltavských doků udělal atraktivní adresu. Pivovar s restaurací je součástí areálu společnosti České přístavy.

Pivovar Marina se hlásil k přerušené dlouhé tradici vaření piva v nedalekém měšťanském pivovaru v Holešovicích. První pražský měšťanský pivovar vařil v ulici U průhonu pivo v letech 1897 až 1998. Návštěvníci mohli v Marině vidět měděnou varnu o objemu 1 000 litrů nad výčepem a další technologie ve sklepě za prosklenou zdí. Otevřená byla i kuchyně, která se orientovala na středomořské recepty. Provozovatelem restaurace byl podnikatel Carlo Gjoka.

Odhad 70 milionů korun
Současný vlastník pivovaru, společnost Aldea investment, nesplácel dluhy. Loni se dostal do insolvence a koncem roku skončil v konkurzu. Podle znaleckého posudku z letošního jara, vypracovaného pro insolvenčního správce, je odhadovaná cena draženého nemovitého majetku i zařízení pivovaru 70 milionů korun. Vyvolávací cena v elektronické dražbě, pořádané dražební společností Prokonzulta 26. října 2026, činí 79 milionů.

Radegast, Milan Baroš a FC Baník Ostrava propojili hrdost, vášeň a nezdolného ducha v nové kolekci oblečení a doplňků. Šestice produktů staví na motivech spojených s fotbalem, fanouškovskou komunitou a samotným regionem. Design pracuje s ikonickým gestem Milana Baroše, vyobrazením fanoušků nebo sochou boha Radegasta.

Příběhy Radegastu, Milana Baroše a Baníku Ostrava spojuje bojovnost, urputnost, hrdost na svůj původ a neústupnost. Tyto hodnoty jsou základem jedinečného partnerství, které vzniklo jako přirozené propojení tří fenoménů s pevným vztahem k Moravskoslezskému kraji. Radegast je se severní Moravou spojený od svého vzniku, FC Baník Ostrava patří k tradičním ikonám regionu a Milan Baroš je jednou z nejvýraznějších fotbalových osobností, které z regionu vzešly. „Právě tohle propojení dává celé spolupráci její jedinečný charakter a umožňuje nám pracovat se symboly, které mají k regionu i jeho lidem silný vztah. Fanoušci jsou přirozenou součástí tohoto příběhu,“ popisuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager značky Radegast.

Řada oblečení a doplňků obsahuje klasické tričko, oversize tričko, kšiltovku ve dvou variantách, mikinu a fanouškovskou šálu. Výrazným prvkem kolekce je ikonické gesto Milana Baroše při oslavách gólu před domácími fanoušky, které doplňují motivy spojené s Baníkem Ostrava a jeho fanouškovskou komunitou. Ty odkazují na soudržnou komunitu, která je pro Baník charakteristická. V návrzích se zároveň objevuje socha boha Radegasta jako připomínka dalšího výrazného symbolu regionu. „Když jsme začali řešit společnou kolekci, dávalo mi to smysl od první chvíle. Velmi se těším na to, jak na ni zareagují fanoušci, protože právě pro ně vznikla,“ uvádí Milan Baroš.

„Chystáme s Milanem Barošem a Baníkem také unikátní repliky retro dresů, které následně vydražíme. Výtěžek z dražby poputuje na dobročinný účel, jehož konkrétní podobu v současné době připravujeme,“ doplňuje Josef Jalůvka.
Tuto unikátní kolekci je možné zakoupit v oficiálním e-shopu a fanshopu FC Baník Ostrava. Všechny informace o spolupráci, detaily kolekce a rozcestník pro nákup jsou k dispozici na webu baros.radegast.cz.

Oblíbený slovenský pivovar, který na trhu působil osm let, oznámil smutnou zprávu. Zákazníkům sdělil, že mají jen posledních pár dní na to, aby si udělali zásoby zlatavého moku. Pivovar totiž končí s výrobou.

Známý slovenský pivovar Breisburg Brewery oznámil zákazníkům konec výroby skrze sociální sítě. V příspěvku informoval jak o ukončení výroby, tak i o tom, do kdy ještě bude prodávat poslední zásoby.

„Tímto vám chceme oficiálně oznámit, že po důkladném zvážení jsme se rozhodli ukončit výrobu a dodávky našeho zboží. Toto rozhodnutí pro nás nebylo jednoduché, ale uzavírá se jedna parádní etapa naší cesty,“ uvedl.

„Poslední zásoby ležáku pravděpodobně vydrží už jen do 18. září. IPA ještě o týden déle,“ upřesnil, do kdy si štamgasti mohou poslední kousky takzvaného tekutého chlebu od Breisburg Brewery pořídit.

„To abych utíkal do Kauflandu pro vaše piva,“ napsal do komentářů jeden ze zákazníků. „To je škoda, chlapci, držel jsem vám palce,“ okomentoval příspěvek o ukončení výroby další. „Miluju vás,“ dodal jiný. „Škoda,“ okomentoval další.

Pivovar Breisburg Brewery byl založen v roce 2018 a sídlil v Bratislavě. Pyšnil se nefiltrovanými a nepasterizovanými kousky vařenými tradičním způsobem. Výrobu zaměřoval hlavně na klasické ležáky, nabízel ale také vrchně kvašená piva či speciály. Právě za svůj ležák získal v roce 2019 od Slovenského sdružení výrobců piv a sladu ocenění Zlatou korunku.

Cestování není jen o památkách a místech, která doporučují průvodci. Často právě obyčejné podniky a každodenní zvyklosti prozradí o životě v dané zemi víc než ty nejznámější atrakce. A platí to i pro českou metropoli, která má pro turisty několik jistot v podobě Staroměstského náměstí, Karlova mostu či Pražského hradu. Za jedním z nejtypičtějších místních zážitků se však vyplatí vyrazit mimo historické centrum, do tradiční české hospody, radí BBC. Právě tam totiž lze zažít zdejší pivní kulturu v podobě, kterou turistické podniky jen těžko napodobí.

Kdo zůstane jen mezi památkami v centru, může přijít o jednu z nejtypičtějších českých zkušeností. Hospoda totiž v tuzemsku tradičně není jen místem, kam se chodí pít. Je společenským prostorem, kde se potkávají lidé různých generací i profesí, řeší se fotbal, politika, práce i obyčejné životní starosti. A pivo je samozřejmou součástí toho všeho.

ypickým příkladem je Žižkov. V místní hospodě se může stát, že vám výčepní postaví před nos další půllitr, přestože jste si ho neobjednali a ten předchozí ještě ani nemáte dopitý. Pokud už další nechcete, stačí na prázdnou sklenici položit pivní tácek.

Nejvíce hospod v přepočtu na obyvatele
Není žádným tajemstvím, že Češi mají k pivu mimořádně blízko. Každý rok ho v průměru vypijí téměř 150 litrů na osobu, což zemi řadí na celkově první místo ve spotřebě piva na obyvatele. Praha má navíc nejvíce hospod na osobu ze všech měst na světě – na 100 tisíc lidí zde vychází zhruba 48 podniků. To však neznamená, že by místní popíjeli v okolí Staroměstského náměstí.

tejně jako většina Newyorčanů nechodí na večeři na Times Square a Londýňané netráví večery na Piccadilly Circus, ani Pražané obvykle nehledají svůj oblíbený výčep mezi podniky zaměřenými na cizince. Jednou z oblastí, kde se dá česká hospodská kultura poznat na vlastní kůži, je zmíněný Žižkov. Bývalá drsná dělnická čtvrť s kopcovitými dlážděnými ulicemi a domy z 19. století je známá tradičními podniky, jako jsou U Vystřelenýho Oka, U Slovanské Lípy, U Járy nebo U Sadu. Z centra sem tramvaj číslo 9 jede asi 20 minut. A na turisty s průvodcem tu narazíte jen stěží.

Něco jako společný obývák
Do typického žižkovského podniku chodí stále hlavně místní. Lidé sem míří po práci, přičemž někteří štamgasti sedávají u stejných stolů možná desítky let, takže výčepní často přesně ví, co si kdo objedná, přibližuje server britské veřejnoprávní televize. Právě tato samozřejmost je podle ní na tradiční české hospodě nejzajímavější. U sousedních stolů může sedět stavební dělník, právník, univerzitní profesor i důchodce, avšak pivo, které si všichni objednávají, je stejné.

Historicky přitom byla hospoda spíš něco jako další obývací pokoj, než jen místo určené pouze pro pití piva. Svoji roli každopádně sehrála i v českých dějinách, zdůrazňuje BBC. V 19. století se v pražských lokálech a kavárnách scházeli obrozenci, vlastenci, politici, spisovatelé či umělci, díky čemuž se tyto podniky staly důležitými centry společenského a kulturního života. Současně patřily mezi několik málo míst, kde se používala pouze čeština, zatímco za socialismu pak sloužily spíše jako „místo úniku“.

Jak zapadnout mezi štamgasty
I dnes je tradiční hospoda součástí českého života, najít její původní podobu je ale čím dál těžší. Moderní podniky jsou nekuřácké, čisté a upravené a jejich jídelní lístky vedle typických hospodských jídel nabízejí i současnou kuchyni. Žižkov se však dle BBC v tomto ohledu do jisté míry stále vymyká.

Britské redakci imponuje fakt, že zdejší výčepní nejprve vychlazenou sklenici znovu opláchne, aby na ní nezůstaly nečistoty, a následně čepuje oblíbený nápoj boční pípou, která umožňuje lépe kontrolovat množství pěny a do piva dostává méně plynu než tradiční horní výčep. Výsledkem má být pivo s pořádnou vrstvou pěny, zhruba na tři prsty.

„Uvařit dobré pivo je jen polovina práce. To, co se s ním děje mezi pivovarem a hostem, může výsledný zážitek úplně změnit,“ vysvětluje spoluzakladatelka Institutu PIVO Lucie Janečková. I proto mezi českými výčepními platí jednoduché pravidlo: „Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá.“

Pokud chce návštěvník mezi místní skutečně zapadnout, neměl by podle spoluzakladatele Prague Craft Beer Tours a rodilého Žižkováka Martina Havlína spěchat. Je třeba si sednout, objednat pivo, něco k jídlu, chvíli pozorovat dění kolem sebe a případně se pustit s někým do řeči. „Nejkrásnější na skutečné hospodě je, že vám českou kulturu nikdo neukazuje – jednoduše sedíte přímo v jejím středu,“ uzavírá Havlín s tím, že když někdo navrhne, že „zajdete na jedno“, je lepší s dalšími plány na večer příliš nepočítat.

Historický pivovar v Jindřichově Hradci získává novou podobu a využití. Regenerací areálu, který se nachází přímo v historickém centru města, vznikl prostor pro podnikání, kulturu i vzdělávání.

Na obnově národní kulturní památky se finančně podílelo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
„Brownfieldy jsou pro města nejen dědictvím minulosti, ale především příležitostí pro jejich další rozvoj. Jindřichohradecký pivovar je skvělým příkladem toho, jak lze citlivě obnovit historický areál a současně mu dát nové využití. Spojení podnikání, kultury a veřejného života přináší užitek nejen místním obyvatelům, ale může přilákat také návštěvníky a nové podnikatelské aktivity,“ říká 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Areál jindřichohradeckého pivovaru pochází ze 16. století a v minulosti dlouhodobě chátral. Jeho stav zhoršil také požár v roce 2011, který zasáhl západní část renesanční budovy a poškodil část historických interiérů. Při rekonstrukci se však podařilo zachovat řadu původních prvků včetně sklepů a dalších architektonických detailů, které připomínají dlouhou tradici místního pivovarnictví.

Celkové stavební náklady na projekt dosahují zhruba 631,6 milionu korun včetně DPH. MPO na část projektu zaměřenou na podnikatelské využití poskytlo dotaci 66,4 milionu korun v rámci programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, Výzva VI. Podpořená část projektu zahrnuje objekt pivovaru. V této části již dnes působí pivovar Jindra, který v areálu vyrábí pivo.

Další část opravovaného areálu byla podpořena Ministerstvem pro místní rozvoj částkou cca 164,6 milionu korun. Tato část je určena především pro nepodnikatelské využití s multifunkčním sálem a dalšími prostory pro vzdělávací a kulturní aktivity, například konference nebo plesy.

Projekt je součástí širší podpory revitalizace území se starou stavební zátěží v rámci Národního plánu obnovy. Investice směřují k tomu, aby se zanedbané areály vracely do života a namísto dalšího chátrání sloužily městům, jejich obyvatelům i podnikatelům.

Jindřichohradecký pivovar se zároveň stane místem odborné debaty o regeneraci brownfieldů. V říjnu 2026 se zde uskuteční konference, kterou organizuje agentura CzechInvest ve spolupráci s městem Jindřichův Hradec pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.