Sběratel Miloslav Pos (69) z Frýdku-Místku má unikátní kolekci pivních předmětů s motivem pivovaru Radegast. Dával ji dohromady desítky let a čítá tisíce nejrůznější artefaktů. Nyní ji předal pivovaru, který ji vystaví v muzeu.

„Kdysi jsem sedával u piva, vyprosil jsem si tácek a třeba půllitr. Postupem času jsem začal sbírat vršky od lahví, trička, puky, účtenky, různé edice piva s vyobrazením Radegasta. Postupem času sbírka bobtnala a bobtnala,“ vzpomíná Miloslav Pos.

Pro exponáty začal jezdit do beskydských restaurací. „Pípu jsem získal z Hospůdky U Bobra v obci Raškovice. Hostinskému se nevešla na pult a tak jsem s ní odjel. Jindy jsem si na skútru odvezl sochu Radegasta,“ směje se nadšenec a dodal ještě jednu historku:

„Podařilo se mi na dražebním webu narazit na jednu historickou účtenku, která mi chyběla. Od pána z Prahy jsem ji získal za korunu. Manželka mi ji pak vyzvedla při cestě do metropole osobně v metru.“

Nejcennější jsou keramické
Mezi desítkami půllitrů a litrových sklenic nechybí ani dvě keramické nádoby na pivo s uzávěry, které našel ve sklepě syn pracovnice pivovaru. „Dávali je jako unikáty vynikajícím pracovníkům za odměnu. Nikde jinde jsem takové neviděl,“ říká Pos.

Za desítky let sesbíral úctyhodnou sbírku několika set druhů a desítek tisíc kusů předmětů. „Postupně naplnily celý náš byt a na přání manželky putovaly částečně do sklepa, kde nemají žádné využití,“ říká milovník pěnivého moku.

Sbírku předal pivovaru
Bohužel sběratel Miloslava trápí zdraví, rozhodl se proto přenechat celoživotní nevídanou kolekci plnou nesehnatelných rarit pivovaru. „Zařídí muzeum, takže se může přijít podívat každý na to, co jsem pracně za desetiletí nasháněl,“ podotýká Pos.

„Jsem nadšený uceleností exponátů. Takovou sbírku jsme dosud nevlastnili. V Radegastu v Nošovicích vytvoříme muzeum, které se stane součástí návštěvnické trasy,“ slíbil manažer pivovaru Josef Jalůvka.

Festival Colours of Ostrava se stal dějištěm finále historicky prvního ročníku soutěže Radegast Chlap roku 2026. Radegast hledal muže, kteří svými činy ztělesňují hodnoty, jako jsou síla charakteru, rozhodnost, odolnost, vyzrálost a zodpovědnost. Premiérový titul vyhrál hasič Marek Fiala. Vedle roční zásoby piva Radegast získal také možnost věnovat 100 000 korun neziskové organizaci, kterou si sám vybral. Finanční dar poputuje Nadaci policistů a hasičů.

Do prvního ročníku se přihlásily desítky mužů z celé České republiky. Odborná porota z nich vybrala šestnáct semifinalistů a následně čtyři finalisty. Ti se utkali během sobotního programu na festivalu Colours of Ostrava. Finalisté poměřili síly v sérii disciplín prověřujících nejen jejich fyzickou zdatnost, ale i pohotovost, odolnost, odvahu a schopnost spolupracovat s ostatními. Údery kladivem, hledání skládačky v boxech odvahy, držení načepovaných půllitrů na čas, nebo získání podpory publika patřily mezi výzvy, které museli během finále zvládnout.

Důležitost konkrétních hodnot se potvrdila i v průzkumu* agentury Ipsos Instant Research pro Radegast. Ten ukázal, že 63 % Čechů považuje za nejdůležitější vlastnost pravého chlapa právě spolehlivost. „Hledali jsme příběhy lidí, kteří svými činy potvrzují hodnoty, na kterých skutečně záleží. Jsme rádi, že se do soutěže přihlásilo tolik inspirativních mužů. Finále ukázalo, že rozhodnost, odpovědnost nebo síla charakteru mají v naší společnosti stále své nezastupitelné místo,“ říká Josef Jalůvka, senior brand manager značky Radegast.

Vítězem soutěže Radegast Chlap roku 2026 se stal Marek Fiala (36) z Kralup nad Vltavou. Je ženatý a s manželkou vychovává tři syny. Po absolvování Obchodní akademie nastoupil v roce 2009 k Hasičskému záchrannému sboru ČR. Začínal jako hasič, následně působil jako řidič-strojník a od března zastává pozici velitele družstva. Ve volném čase se intenzivně věnuje sportu, především plavání, běhu, posilování a lezení. Pravidelně se účastní vytrvalostních pochodů, překážkových závodů, hasičských disciplín a dalších sportovních akcí. Přibližně deset let také pravidelně daruje krev.

Téma oslavy chlapského ducha se promítlo do celé festivalové zóny Radegastu na Colours of Ostrava. Návštěvníci si vyzkoušeli nové silové výzvy v podobě Kladiva síly nebo Přetahování s vlkem a na Křesle chlapskosti zjistili své nejsilnější charakterové vlastnosti. V pátek si užili stand-up Na Stojáka s Hynkem Čermákem a Danielem Čechem. Součástí programu byly také tradiční školy čepování a pivní speciál Radegast Rezist v Radegast Pubu.

Novinkou letošního ročníku bylo občerstvení servírované na porcelánu s objednáváním prostřednictvím digitálního kiosku. Díky spolupráci s Hospůdkou u Bobra si návštěvníci mohli dopřát pořádný řízek nebo celé degustační menu.

Ani letos na festivalu nechyběl kvalitní pivní servis. Radegast zajistil 31 výčepních míst se 180 výčepními kohouty, deset míst s tankovým pivem a čepování do skla ve vybraných zónách. Největší zájem byl kromě speciálu Radegast Rezist i o Radegast Ryze Hořkou 12, Radegast Ráznou 10 a Radegast Ratar. O hladký provoz se staraly desítky techniků, řidičů a proškolených výčepních, kteří před festivalem absolvovali odborné školení o správném čepování piva.

S velkou investicí počítá v následujících měsících Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Připravuje modernizaci linky na stáčení piva do vratných lahví za 600 milionů korun. Instaluje novou technologii využívající umělou inteligenci a nové systémy kontroly kvality. První pivo z této „chytré linky“ bude stočeno na jaře příštího roku.

„Celková plocha nové linky se téměř zdvojnásobí a projekt počítá také s částečným rozšířením výrobní haly. Nová lahvová linka bude mít výkon padesát tisíc lahví za hodinu. Ve třísměnném provozu bude možné stočit až dvacet tisíc hektolitrů piva týdně,“ uvedl ředitel nošovického pivovaru Ivo Kaňák.

Cesta jedné lahve od vstupu na linku po expedici potrvá přibližně dvě a půl hodiny. „Stávající linka je v provozu od roku 1997 a už si zaslouží kompletní modernizaci i vyšší výkon. Díky technologickým inovacím budeme schopni stočit a dodat týdně minimálně o deset procent více lahvového piva,“ vysvětlil ředitel.

Ze stávající technologie zůstanou zachovány pouze plnič a inspektor lahví, které prošly modernizací už v roce 2016. Novinkami bude například automatické třídění lahví, automatický systém odvodu střepů a odpadních etiket přímo do připravených kontejnerů, nebo odkorunkovací stroj. Součástí modernizace jsou také zásadní úpravy skladování obalů a zázemí vnitřní logistiky v areálu pivovaru.

Rozpozná vady obalů
„Významnou součástí nové technologie budou moderní systémy automatizace a kontroly kvality. Linka využije pokročilé kamerové a inspekční systémy pro kontrolu vratných lahví, správné výšky naplnění, typu korunky, etiket, čitelnosti data výroby i správnosti paletových štítků,“ líčil Kaňok.

Dodal, že samotná umělá inteligence založená na metodách strojového učení pak pomůže přesněji rozpoznávat vady obalů a zároveň sníží počet falešně vyřazených lahví.

Nová linka přispěje k ještě udržitelnějšímu provozu nošovického pivovaru. Využívat bude řadu moderních řešení pro efektivnější hospodaření s energiemi a vodou včetně využití tepla z technologických tepelných čerpadel. Přesný rozsah dosažených úspor bude možné vyhodnotit až po uvedení technologie do plného provozu.

První várku piva v pivovaru Radegast uvařili 3. prosince 1970. V 90. letech minulého století se Radegast stal součástí skupiny Plzeňský Prazdroj. Od roku 2017 ji vlastní japonská skupina Asahi.

Pivovar Radegast připravuje zásadní modernizaci stáčení do vratných lahví. Během následujících měsíců kompletně zrekonstruuje a přestaví lahvovou stáčecí linku v Nošovicích a instaluje novou technologii. Ta přinese zvýšení kapacity i pokročilou automatizaci využívající umělou inteligenci a moderní systémy kontroly kvality. První pivo z nové linky bude stočeno na jaře 2027.

Celková plocha nové linky se téměř zdvojnásobí a projekt počítá také s částečným rozšířením výrobní haly. Nová lahvová linka bude mít výkon 50 000 lahví za hodinu. Ve třísměnném provozu bude možné stočit až 20 000 hektolitrů piva týdně. Cesta jedné lahve od vstupu na linku po expedici potrvá přibližně dvě a půl hodiny. „Pivovar Radegast se těší zájmu milovníků piva. Stávají linka je v provozu od roku 1997 a už si zaslouží kompletní modernizaci i vyšší výkon. Díky technologickým inovacím budeme schopni stočit a dodat týdně minimálně o 10 % více lahvového piva,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Oproti současnému řešení bude nová lahvová stáčírna vybavena řadou moderních technologií, mezi které patří automatické třídění lahví, odkorunkovací stroj, tunelový pastér, velkokapacitní zásobník přepravek umožňující rychlejší změny sortimentu nebo automatický systém odvodu střepů a odpadních etiket přímo do připravených kontejnerů. Ze stávající technologie zůstanou zachovány pouze plnič a inspektor lahví, které byly modernizovány v roce 2016. Součástí modernizace jsou také zásadní úpravy skladování obalů a zázemí vnitřní logistiky v areálu pivovaru. Celková hodnota investice včetně technologií a stavebních prací je asi 600 mil. Kč.

Významnou součástí nové technologie budou moderní systémy automatizace a kontroly kvality. Linka využije pokročilé kamerové a inspekční systémy pro kontrolu vratných lahví, správné výšky naplnění, typu korunky, etiket, čitelnosti data výroby i správnosti paletových štítků. Umělá inteligence založená na metodách strojového učení pomůže přesněji rozpoznávat vady obalů a zároveň sníží počet falešně vyřazených lahví.

K největším instalovaným zařízením budou patřit nová myčka lahví, tunelový pastér a velkokapacitní zásobník přepravek. Součástí linky bude také unikátní systém přepravy palet pomocí robotického vozíku pohybujícího se po kolejích. Nová linka přispěje k ještě udržitelnějšímu provozu nošovického pivovaru. Využívat bude řadu moderních řešení pro efektivnější hospodaření s energiemi a vodou, včetně využití tepla z technologických tepelných čerpadel. Přesný rozsah dosažených úspor bude možné vyhodnotit až po uvedení technologie do plného provozu.

Poslední lahvové pivo na stávající lince bude stočeno koncem letošního září. Následovat bude demontáž technologie a stavební práce. První pivo na nové lince plánuje pivovar stočit na jaře 2027. Plechovková a sudová stáčírna v Nošovicích budou fungovat bez omezení. „Během podzimní a zimní odstávky rozdělíme stáčení lahvového piva mezi ostatní pivovary Plzeňského Prazdroje. Naši sládci v čele s Janou Tovaryšovou si samozřejmě pohlídají kvalitu a zákazníci tak dostanou lahvové pivo tak, jak jsou zvyklí a nepocítí žádné změny,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Dodavatelem hlavní technologie je německá společnost Krones AG. Ta dodávala už původní lahvovou linku a podílela se také na její částečné modernizaci v roce 2016. Jedním ze specializovaných dodavatelů je také společnost z Moravskoslezského kraje. Stavební část zajišťuje generální dodavatel IP Systém a.s.

Miliarda stočených plechovek v Pivovaru Radegast. Takovou metu nyní pokořila jedna z nejmodernějších plechovkových stáčecích linek v Evropě instalovaná v roce 2020. Nošovický pivovar tak reagoval na dlouhodobě rostoucí zájem spotřebitelů o pivo v plechovkách. Součástí tehdejší investice do plechovkové linky byl také nový centrální sklad, který výrazně zefektivnil logistiku pivovaru.

Základní kámen nové plechovkové stáčecí linky a centrálního skladu byl položen v dubnu 2019. Do provozu byla uvedena v únoru 2020. Po třech měsících se stočilo přes 100 000 hektolitrů piva a od června 2020 plechovková linka běží naplno. Unikátní stáčecí technologii do Nošovic přivezlo přibližně 80 kamionů. Plechovkou s pořadovým číslem jedna miliarda, která byla na nošovické lince v těchto dnech stočena, byl světlý ležák Radegast Ryze Hořká 12. „V posledních letech spotřeba piva v plechovkách neustále roste, a proto na tento trend zareagoval také Pivovar Radegast významnou investicí do plechovkové stáčecí linky. Dnes už do plechovek stáčíme zhruba 40 % naší pivní produkce,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Linka zvládne stočit až 60 tisíc plechovek za hodinu a při plném vytížení má kapacitu přes 600 tisíc hektolitrů ročně. Pracuje se čtyřmi formáty plechovek o objemu od 330 do 550 mililitrů. V Nošovicích se na ní stáčí zejména Radegast Ryze Hořká 12, Radegast Rázná 10, Radegast Ratar, ale také nealkoholické pivo Birell včetně ochucených variant.

Celý proces stáčení piva do plechovek v Pivovaru Radegast zahrnuje depaletizaci prázdných plechovek, následuje detailní kontrola, vyplachování a samotné plnění pomocí 124 plnících ventilů. Naplněné plechovky pokračují přes tunelový pastér, kde probíhá proces pasterace a poté vstupují do balicích strojů. Podle plánu výroby se balí do požadovaného formátu, buď do balení po šesti kusech (shrink) nebo do kartonů po 24 kusech (tray). Kartony se pak vydají na paletizaci a po zafóliování se automaticky přemístí do centrálního skladu.

Součástí investice v roce 2020 byl také nový centrální sklad, který je přímo propojen s plechovkovou i lahvovou stáčecí linkou. Má rozlohu přibližně 10,5 tisíce metrů čtverečních a kapacitu kolem 60 tisíc hektolitrů piva. Vejde se do něj zhruba 11 tisíc naložených palet, což odpovídá téměř 20 milionům plechovek.

Pivovar Radegast vedle investic do navýšení výrobních kapacit a nových technologií systematicky rozvíjí také projekty zaměřené na snižování spotřeby vody, energií a další opatření podporující udržitelnější výrobu.

Před šedesáti lety, 7. července 1966, byl v Nošovicích slavnostním poklepem položen základní kámen prvního nově postaveného pivovaru v českých zemích po více než padesáti letech. Nošovický pivovar od svého vzniku patřil k pivovarským průkopníkům. Posouval hranice českého pivovarnictví od revolučních výrobních postupů přes technologické a ekologické inovace až po výrazně hořkou chuť piva, která změnila preference českých pivařů.

První nový pivovar v českých zemích po více než 50 letech
O výstavbě nového pivovaru na severní Moravě se začalo uvažovat již v roce 1953. Definitivní rozhodnutí o jeho umístění do Nošovic padlo v roce 1962. Ve prospěch obce pod Beskydami rozhodla především kvalitní voda z řeky Morávky, vhodné geologické podmínky a výborná dopravní dostupnost díky blízkosti železnice a hlavních silničních tahů.

Projekt nošovického pivovaru byl od počátku mimořádný. Šlo o první pivovar postavený v českých zemích po více než půlstoletí. Stavba představovala novou generaci průmyslových pivovarů a využívala řadu technologií, které byly na svou dobu unikátní. Slavnostní poklep na základní kámen proběhl ve čtvrtek 7. července 1966. Ještě v témže roce byly zahájeny zemní práce, budování kanalizace, inženýrských sítí a výstavba varny. Na stavbě pracovalo přibližně 120 lidí denně.

V roce 1968 začalo budování základů lahvovny a provozu sudové linky. Současně probíhala montáž 160 ležáckých tanků. Každý z nich měl délku 13 metrů, průměr 2,4 metru a objem 560 hektolitrů. První várka piva v Pivovaru Radegast byla uvařena 3. prosince 1970. Slavnostního otevření se pivovar dočkal 21. června 1971. „Byli jsme vždy nositelé progresivních myšlenek a postupů. Na začátku sedmdesátých let pivovar Radegast úplně rozvířil chuťové zvyklosti v tehdejších hospodách, když lidem uvařil v té době nezvykle hořké pivo. V devadesátých letech jsme zase stáli u zrodu úplně nové kategorie nealkoholických piv, když jsme na trh uvedli Birell. V současnosti patříme mezi pivovary s nejnižší spotřebou vody na výrobu piva na světě,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Moderní technologie předběhly svou dobu
Nošovický pivovar se výrazně odlišoval od tradičních českých pivovarů nejen velikostí, ale především technologickým řešením. Původně plánovaná roční produkce byla během přípravy projektu navýšena až na 900 tisíc hektolitrů piva. Do provozu byla instalována nová spádová varna české výroby, přičemž obě varny byly dálkově ovládané a využívaly parní ohřev nádob. Významnou inovací byl také způsob hlavního kvašení. Zatímco většina pivovarů využívala otevřené kádě, v Nošovicích probíhalo kvašení semikontinuálně v uzavřených tancích s chladicím pláštěm.

Moderní byla rovněž stáčecí technologie. Ve stáčírně sudů pracovaly dvě automatické linky s výkonem až 400 sudů za hodinu. Pivo se plnilo také do tehdy nově zaváděných EURO lahví na třech československých stáčecích linkách s kapacitou 15 tisíc lahví za hodinu. Součástí vybavení byla i řada moderních zahraničních strojů. Další významný krok představovala výstavba vlastní sladovny. Ta byla zahájena v dubnu 1972 a její zkušební provoz odstartoval v srpnu 1976.

Inovace jako součást DNA pivovaru
Odvaha zavádět nové technologie provází pivovar po celou jeho historii. Významným milníkem byl rok 1994, kdy pivovar rozšiřoval varnu a rozhodl se instalovat sladinový filtr namísto tradiční scezovací kádě. V tehdejším českém pivovarnictví šlo o revoluční technologii. Mezi průkopnické projekty patřilo také zprovoznění anaerobní čistírny odpadních vod. Radegast se stal prvním českým pivovarem, který využíval vznikající bioplyn ve vlastní kotelně.

Radegast pokračuje v modernizaci i v současnosti. V roce 2020 pivovar otevřel novou plechovkovou stáčecí linku s kapacitou 60 tisíc plechovek za hodinu a centrální sklad o rozloze 10 tisíc metrů čtverečních. V roce 2021 následovalo další rozšíření výroby. Díky modernizaci varny, instalaci čtyř nových cylindrokónických tanků a novému sladinovému filtru vzrostla výrobní kapacita pivovaru o pětinu na více než 72 tisíc hektolitrů piva týdně.

Hořkost, která změnila české pivní chutě
S historií pivovaru je neodmyslitelně spojen první sládek Jaromír Franzl, který vedl výrobu od roku 1970 do roku 1979. Pocházel z pivovarské rodiny s tradicí sahající až do roku 1758 a právě on vtiskl pivu Radegast jeho dodnes typickou chuť. V době, kdy československému trhu dominovala spíše sladší piva, se Franzl rozhodl jít jinou cestou. V Nošovicích vytvořil pivo s výraznější hořkostí, které se od konkurence jasně odlišovalo. Tento odvážný krok se ukázal jako přelomový. Na počest prvního sládka nese od roku 2014 jeho jméno varna pivovaru.

K významným pivním milníkům posledních let patří uvedení Nefiltrovaného ležáku při příležitosti 40. výročí pivovaru v roce 2010, polotmavého speciálu Radegast Temně Hořký v roce 2012 nebo uvedení Radegast Ryze Hořká 12 v roce 2014. V roce 2017 doplnila portfolio Radegast Rázná 10 a o dva roky později nošovičtí sládci uvařili nejhořčejší pivo v historii, výčepní speciál Radegast Ratar. „Stejně jako před více než půl stoletím zůstává i dnes Radegast symbolem výrazné hořkosti, poctivého pivovarského řemesla a progresivního přístupu, který pomáhá posouvat české pivovarnictví kupředu,“ uvádí Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Zajímavost: Radegast vybrali sami lidé
Název pivovaru vznikl díky veřejnosti. V březnu 1969 byla vyhlášena otevřená soutěž, do níž dorazilo přibližně 3 500 návrhů. Požadavky byly jasné. Název měl být krátký, jednoslovný, dobře vyslovitelný a spojený s regionem Beskyd. Mezi navrženými jmény se objevily například Beskyd, Nošovjan, Ogar, Jantar nebo Pinoš. Nejvíce hlasů však získal Radegast, jméno slovanského boha pohostinnosti, hojnosti a úrody. Tento návrh se v soutěži objevil celkem 44krát. Autor vítězného návrhu získal odměnu 1 000 korun.

Pivovar Radegast přináší další ročník oblíbené letní akce Unikátní půllitr. Tentokrát vzdá hold osobnostem, které se nesmazatelně zapsaly do historie Moravy a Slezska. Sběratelská série půllitrů představí hokejovou ikonu Martina Růžičku, básníka Petra Bezruče, architekta Dušana Jurkoviče, průkopníka designu Michaela Thoneta, podnikatele Tomáše Baťu a cestovatele Vojtu Náprstka. Akce probíhá od 1. července do 31. srpna, nebo do vyčerpání zásob 5 200 unikátních půllitrů.

„Každý z půllitrů nese podobiznu jedné z významných osobností a připomene její propojení s daným místem i odkaz, který přetrvává dodnes. Unikátní půllitry je možné získat po splnění soutěžních pravidel na vybraných ikonických místech, jako jsou Návštěvnické centrum Pivovaru Radegast, Chata Prašivá, Libušín, Svatý Hostýn nebo Bezručova chata,“ říká Josef Jalůvka, senior brand manažer značky Radegast.

Sportovní svět zastupuje hokejista Martin Růžička, legenda HC Oceláři Třinec a jeden z nejúspěšnějších hráčů české extraligové historie. Literární odkaz připomíná Petr Bezruč, autor Slezských písní a jeden z nejvýznamnějších českých básníků. Architekturu reprezentuje Dušan Jurkovič, tvůrce ikonických staveb na Pustevnách, které dodnes patří k nejnavštěvovanějším místům Beskyd.

Sérii doplňuje Michael Thonet, průkopník výroby ohýbaného nábytku, jehož židle se staly světovým fenoménem, dále podnikatel Tomáš Baťa, který vybudoval jeden z nejvýznamnějších českých podniků. Mezi vybrané osobnosti patří i cestovatel, sběratel a mecenáš Vojta Náprstek, spoluzakladatel organizované turistiky v českých zemích. Mezi unikátními půllitry najdou zájemci také bájného Radegasta, symbol Beskyd a patrona hojnosti, jehož socha stojí na hřebeni Radhoště.

Jak získat unikátní půllitr? Princip akce zůstává stejný jako v minulých letech. Po nasbírání devíti samolepek za vypitá piva Radegast o objemu 0,5 litru v jedné ze zapojených provozoven stačí navštívit jedno z ikonických míst zapojených do akce, zakoupit si zde desáté pivo a získat zdarma sběratelský půllitr.

Účastníci sbírají samolepky digitálně prostřednictvím mobilní aplikace. Po jejím stažení získají první samolepku automaticky jako uvítací bonus. Nadále však zůstává zachována i možnost sbírat samolepky na klasickou papírovou kartičku, kterou hostům vydá obsluha v zapojených provozovnách.

Více informací o akci, pravidlech soutěže i zapojených provozovnách je dostupných na webových stránkách Radegastu.

Medailonky:
● Radegast Tajemná hora Radhošť v Beskydech je od nepaměti zahalena mýty, legendami a pověstmi. Jedna z nich vypráví o pohanském bohu slunce, úrody a hojnosti Radgostovi (Radegastovi). Jde o mužskou postavu v nadživotní velikosti s masivní lví hlavou, výraznou přilbicí s býčími rohy a rohem hojnosti v pravé ruce. Tahle podoba, jak ji známe dnes, je výsledkem práce sochaře Albína Poláška. Socha Radegasta byla na hřebeni slavnostně odhalena v roce 1931. Kvůli přírodním vlivům je od roku 1998 na místě žulová kopie (měří 3,2 metru a váží přes 3,3 tuny) zhotovená Pivovarem Radegast. Uvnitř jsou ukryty materiály o autorech, vzniku originálu sochy nebo Radegastově mýtu. Místo s unikátním půllitrem: Pivovar Radegast - Návštěvnické centrum
● Martin Růžička (*1985): Hokejista Martin Růžička je sedminásobným vítězem extraligy, nejproduktivnějším hráčem a legendou klubu HC Oceláři Třinec. Je držitelem mnoha rekordních zápisů. V základní části extraligy získal nejvíce bodů a gólů v jedné sezóně. V říjnu 2025 překonal 800 bodů v základní části, v březnu 2026 se stal se 134 body nejproduktivnějším hráčem play off. Fanoušci ho znají jako mimořádného střelce a hráče se schopností prosadit se v důležitých zápasech. Jeho sportovní příběh stojí na poctivé hokejové práci a dlouhodobé výkonnosti. Místo s unikátním půllitrem: Flight Park Javorový
● Petr Bezruč (1867–1958): Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, se narodil v Opavě a patří k nejvýznamnějším osobnostem české poezie. Psal o těžkostech obyčejných lidí a rodném kraji. Do širokého povědomí se zapsal svou jedinou sbírkou Slezské písně. Ta se stala symbolem odvahy a nezlomnosti. Byl vášnivým turistou a jeho pravidelným cílem byla Lysá hora v Beskydech. Svým přátelům se v dopisech podepisoval jako „starý ještěr“. Jediný tajně pořízený zvukový záznam jeho hlasu je z roku 1954. O básníkův odkaz pečuje Památník Petra Bezruče. Na jeho počest se každoročně koná Bezručova Opava, jeden z nejstarších kulturních festivalů v Česku. Místa s unikátním půllitrem: Chata Maraton, Bezručova chata
● Dušan Jurkovič (1868–1947): Dušan Samo Jurkovič patří mezi architekty, kteří výrazně ovlivnili podobu srdce Beskyd a dalších míst jako Svatý Hostýn nebo lázně Luhačovice. Proslavil se secesními stavbami inspirovanými lidovou architekturou. Jurkovičův styl byl osobitý a jedinečný. Hojně používal pestré barvy a dekorativní dřevěné prvky. Říkalo se mu „básník dřeva“. Na Pustevnách navrhl na konci 19. století známé stavby Libušín a Maměnka (dokončeny v roce 1899). Dílo Dušana Jurkoviče zahrnuje přes 400 architektonických návrhů. V roce 1925 obdržel zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Místa s unikátním půllitrem: Horní stanice lanovky Pustevny, Libušín
● Michael Thonet (1796–1871): Michael Thonet patří k nejslavnějším designérům a výrobcům nábytku. V polovině 19. století získal patent na revoluční technologii ohýbání bukového dřeva. Thonetův lehký, elegantní a dostupný nábytek ohromil celý svět. V roce 1861 založil továrnu v Bystřici pod Hostýnem. Odtud putovaly výrobky do kaváren a domácností celého světa. Jedním z nejprodávanějších kusů nábytku historie je židle č. 14. Prodalo se jí přes 80 milionů kusů. Na slavné „thonetce“ sedávali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí. Výroba slavných židlí THONET pokračuje dodnes. Místo s unikátním půllitrem: Poutní dům č. 2 (Sv. Hostýn)
● Tomáš Baťa (1876–1932): Tomáš Baťa byl český podnikatel a zakladatel světového obuvnického impéria. Firmu Baťa založil ve Zlíně v 18 letech společně se sourozenci Annou a Antonínem. Na začátku 30. let Baťa působil ve 24 zemích na čtyřech kontinentech. V jeho firmě se ročně vyrobilo 36 mil. párů obuvi a pracovalo tam přes 31 000 lidí. Tomáš Baťa ale neovlivnil jen výrobu bot. Proslul inovacemi v cenotvorbě, firemním vzděláváním, moderním řízením výroby a propojením města s průmyslem. V současné době rodinná firma provozuje přes 5 000 prodejen v 73 zemích a zaměstnává přes 40 000 lidí. Místa s unikátním půllitrem: Pivnice Kanada (Zlín), Radegastovna REX (Zlín)
● Vojta Náprstek (1826–1894): Vojtěch Náprstek byl vlastenec, cestovatel, sběratel a mecenáš. Po studiích v Praze a ve Vídni žil dlouhé roky v USA. Byl také členem expedice k indiánskému kmenu Dakotů. Po návratu domů založil v roce 1862 České průmyslové muzeum, které se později proměnilo v muzeum etnografické. Pomohl opatřit známou kostru velryby pro Národní muzeum. V roce 1888 stál u vzniku Klubu českých turistů, který pomohl rozvíjet organizovanou turistiku. Svému muzeu, dnes Náprstkovo muzeum, odkázal veškerý majetek včetně knihovny s 46 000 svazky a 18 000 unikátními fotografiemi. Místa s unikátním půllitrem: Chata Prašivá, Chata Ostrý, Chata Skalka

Pivovar Radegast ocenil titulem Radegastův Strážce Hořkosti za rok 2025 bývalého fotbalového reprezentanta Milana Baroše. Ocenění patří osobnostem, které ztělesňují vytrvalost, nezdolnost a schopnost překonávat překážky. Součástí pocty je i pojmenování jednoho z ležáckých tanků v nošovickém pivovaru po držiteli ocenění.

Milan Baroš patří k nejvýraznějším postavám českého fotbalu. Během kariéry sbíral úspěchy v klubech napříč Anglií, Francií a Tureckem. S českou reprezentací vybojoval bronz na mistrovství Evropy 2004, kde získal rovněž titul nejlepšího střelce turnaje. O rok později slavil v dresu Liverpoolu triumf v Lize mistrů. Jeho cestu sice provázela zranění i náročné chvíle, ale pokaždé se dokázal vrátit a znovu patřit mezi klíčové hráče klubů a reprezentace.

„Milan Baroš během kariéry opakovaně dokazoval bojovnost a odhodlání. I po těžkých zraněních se vždy dokázal vrátit a nikdy se nevzdal. Zároveň zůstal pevně spjatý s regionem, odkud pochází, a dnes podporuje mládežnický sport i místní fotbal. Právě takové příběhy podle nás vystihují hodnoty, které Radegastův Strážce Hořkosti má reprezentovat,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Součástí ocenění je také pojmenování jednoho z ležáckých tanků v pivovaru. Právě v nich pivo několik týdnů pomalu dozrává a získává svou typickou hořkou chuť. Je to důležitý proces, který stojí na trpělivosti a poctivé práci. „Ležácké tanky jsou místem, kde pivo získává svůj charakter. Proces zrání se nedá uspěchat. Pojmenování tanku po Milanu Barošovi proto symbolicky odkazuje na cestu postavenou na vytrvalosti a dlouhodobém úsilí,“ doplňuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager Radegast.

Milan Baroš ocenění přijal jako připomínku své sportovní cesty i vztahu k severomoravskému regionu. „Je pro mě velkou ctí toto ocenění převzít. K regionu a jeho lidem mám velký vztah a nikdy na něj nedám dopustit,“ uvádí Milan Baroš.

Ocenění Radegastův Strážce Hořkosti uděluje Pivovar Radegast osobnostem nebo organizacím, které dlouhodobě prokazují houževnatost a morální sílu. Prvním laureátem se v roce 2022 stal šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais (in memoriam). O rok později ocenění převzala Horská služba Beskydy za každodenní pomoc lidem v horách. V roce 2024 titul získala spisovatelka Karin Lednická, která svým dílem připomíná historii a identitu Moravskoslezského kraje.

Pivovar Radegast pokračuje v dlouhodobém úsilí o šetrné využívání vody. Patří mezi pivovary s nejnižší průměrnou spotřebou vody na světě a v roce 2025 dosáhl dalšího rekordního milníku. Loni nošovický pivovar spotřeboval na jeden půllitr piva pouze 1,14 litru vody. Od roku 2008, kdy se začal na šetření vodou systematicky zaměřovat, snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o téměř 45 %.

Pivovar Radegast patří mezi nejefektivnější pivovarské provozy v úspoře vody a neustále investuje do moderních technologií a inovací, které umožňují minimalizovat spotřebu vody v areálu. „Šetrné využívání a snižování spotřeby vody je pro nás dlouhodobým cílem a pevnou součástí zodpovědného přístupu k vaření piva. Do plnění cílů se zapojují všichni zaměstnanci od operátora na lince až po vedení pivovaru. Historické minimum ve spotřebě vody, 2,28 hl vody na jeden hektolitr piva za rok 2025, je tak skvělou vizitkou celého pivovarského týmu v Nošovicích,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Takových výsledků Pivovar Radegast dosáhl díky principu 3R – Reduce, Reuse, Recycle a jasně definované strategii s tvrdými cíli. Radegast postupně implementoval řadu technických a organizačních opatření jako nová technologie pro recyklaci chladící vody na strojovně chlazení, vzduchové kompresory nové generace s rekuperací tepla, optimalizaci sanitačních procesů nebo nový postup pro vymývání pivních sudů. „V roce 2020 jsme spustili novou plechovkovou linku, která po doladění provozu dosáhla nejnižší měrné spotřeby vody ze všech linek Radegastu,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Pivovar Radegast provozuje také čistírnu odpadních vod (ČOV), která od roku 1995 snížila znečištění odpadních vod o 91 %. Jako první ve střední a východní Evropě zavedl anaerobní UASB systém na předčištění odpadní vody. V roce 2025 pivovar předčistil 456 413 m³ odpadní vody a vyprodukoval 713 743 m³ bioplynu, který se využívá k výrobě tepla a snižuje emise CO2.

V roce 2002–2003 byl v nošovickém pivovaru vybudován systém biologického dočištění dešťových vod – tzv. nošovické rybníčky. Ty čistí vodu přirozenou cestou a současně zvyšují biologickou rozmanitost nivy řeky Morávky. Za dobu svého provozu vyčistily rybníčky přes 1 mil. m³ vody, což každoročně v průměru odpovídá více než 22 velkým 50metrovým bazénům. V roce 2025 prošlo přírodním systémem 12 446 m³ vody.

Radegast pomáhá šetřit vodu také v Radegastovnách, podporuje péči o krajinu, buduje tůně a další vodní útvary, které pomáhají zadržovat vodu tam, kde je jí nejvíce potřeba. Jako první pivní značka v Česku si nechal Radegast změřit svou kompletní vodní stopu. Navíc se zavázal, že do roku 2030 vrátí krajině více vody, než si z ní vezme na výrobu piva. „Chceme, aby naše zapojení přesahovalo hranice pivovaru. Proto po celé republice vytváříme soustavy tůní, rozdáváme sudy na dešťovou vodu a hledáme další způsoby, jak šetřit vodou při pěstování surovin nezbytných pro výrobu našeho piva,“ říká Josef Jalůvka, Senior Brand Manager, Radegast.

Dopad jednotlivých opatření na splnění závazku bude vyhodnocovat a garantovat Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Pivovar Radegast si připomíná 55 let od odvážného kroku, který přinesl charakteristickou hořkou chuť do české pivovarské kultury. Sládek Jaromír Franzl si prosadil neobvykle hořký profil a uvařil 3. prosince 1970 v nošovickém pivovaru první várku piva Radegast.

Příběh piva Radegast začal již v 50. letech hledáním místa pro nový pivovar na severní Moravě. Důvodem byl vzestup průmyslu, nedostatek piva na trhu a konec poddolovaného pivovaru v Karviné. Nošovice nakonec zvítězily díky kvalitní vodě z horské nádrže Morávka a výhodné poloze pro celý severomoravský region. Základní kámen nového pivovaru byl položen v roce 1966. Název Radegast si vybrali samotní lidé ve veřejné soutěži v roce 1969, jejich inspirací byl bůh pohostinnosti a úrody. Poté přišel 3. prosinec 1970 a uvaření první várky piva. „Radegast dnes patří mezi nejoblíbenější piva na českém trhu a potvrzuje rostoucí zájem spotřebitelů o kvalitní ležáky. Díky dlouhodobé péči o správné čepování a kvalitu se mu daří mimo obchody také v hospodách a restauracích,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Pivo Radegast staví svou charakteristickou hořkou chuť na pečlivě vybraných surovinách. Základem je měkká voda z beskydských zdrojů, ječné slady z vlastní sladovny a kvalitní chmely. „Rozhodnutí vařit hořké pivo bylo v 70. letech odvážné. Trh preferoval sladší chutě, přesto tehdejší sládek prosadil svou vizi a vytvořil typickou hořkost piva Radegast. Ta se stala poznávacím znamením nošovického piva až do současnosti. Stále vybíráme ty nejlepší chmely, abychom zachovali jeho správně hořký charakter,“ popisuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Odvaha provází Radegast po celou jeho historii. V Česku byl jedním z prvních pivovarů, který zavedl stáčení do nerezových KEG sudů, technologii CKT, sladinový filtr nebo anaerobní čističku odpadních vod. Dokázal výrazně snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva a patří v tom mezi nejlepší na světě. Radegast také jako první v tuzemsku detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu. Do roku 2030 se navíc zavázal, že vrátí do české krajiny více vody, než kolik spotřebuje na vaření piva.

Do současného pivního portfolia z Nošovice patří prémiový světlý ležák s charakteristickou hořkostí a plnou chutí Radegast Ryze Hořká 12. Nekompromisní hořké osvěžení nabízí Radegast Rázná 10, která má výraznou hořkost vyváženou svěžím chmelovým aroma. Pro opravdu výrazný chmelový zážitek je tady intenzivně hořký ležák Radegast Ratar jako nejvíce hořké pivo ve stálé nabídce pivovaru.

Kromě toho Pivovar Radegast připravuje exkluzivní nebo limitované edice jako Radegast Hutná 15, Radegast Temně Hořká 12 nebo Radegast Nefiltrovaná 12. Jedinečným pivním počinem byla limitovaná várka Radegastu Rezist uvařená z chmelových odrůd odolnějších proti suchu.