Pivovar Radegast si letos připomíná 50 let od zahájení provozu vlastní sladovny v Nošovicích. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 1976 a za půl století vyrobila 1 341 583 tun sladu. V roce 2025 její produkce dosáhla 37 145 tun, což bylo nejvíce v historii. Sladovna dnes zaměstnává 23 lidí a v posledních letech prochází postupnou modernizací za desítky milionů korun. Investice směřovaly do zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšení efektivity výroby a snížení spotřeby energie a vody.

Od unikátní technologie k modernímu provozu
S výstavbou vlastní sladovny se počítalo už při přípravě projektu nošovického pivovaru, její realizace ale přišla až po dokončení samotného pivovaru. „Díky tomu jsme schopni pokrýt celou naši produkci a máme kontrolu nad kvalitou sladu od úplného začátku. Umíme reagovat na vlastnosti každé sklizně a upravovat proces sladování tak, abychom dosáhli požadovaných parametrů pro naše hořká piva,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Stavba sladovny začala v dubnu 1972 a do června 1974 bylo dokončeno deset budov. Kvůli zpoždění dodávek strojního vybavení se zkušební provoz rozběhl až v srpnu 1976. Sladovna byla od počátku navržena s roční kapacitou 20 tisíc tun sladu, takže mohla zásobovat nejen Radegast, ale také další pivovary v regionu. Technologicky zajímavým prvkem byl systém takzvaných posuvných hromad, ve kterých ječmen klíčí. Zcela unikátním prvkem byl vývojový prototyp jednolískového hvozdu, který byl po testování uveden do trvalého provozu v roce 1978. Hvozdění, tj. šetrné sušení sladu, probíhá v nošovické sladovně automaticky.

Základní princip výroby sladu zůstává stejný i po padesáti letech. Výroba se však průběžně přizpůsobuje vlastnostem jednotlivých sklizní, používaným odrůdám ječmene a požadavkům na výsledné pivo. V posledních deseti letech prošla sladovna Pivovaru Radegast modernizací v celkovém objemu přes 40 milionů korun. „Původní pásové dopravníky jsme postupně nahradili uzavřenými řetězovými, které přispívají k bezpečnější manipulaci se surovinou a omezují prašnost. Nové technologie jsme uplatnili také při čištění a třídění ječmene. V klíčírně jsme vyměnili obraceče a postupně instalovali automatizační prvky,“ popisuje Ivo Kaňák a dodává: „V modernizaci a automatizaci budeme pokračovat i nadále, zejména s cílem snižovat energetickou náročnost sladování.“

Bez kvalitního ječmene není kvalitní slad ani české pivo
Kvalita sladu začíná už na poli, kde se pěstuje sladovnický ječmen. Rozhodující jsou mimo jiné klíčivost zrna, vlhkost, obsah bílkovin a škrobu i velikost zrn. Tyto parametry ovlivňuje nejen zvolená odrůda, ale také průběh počasí během vegetace a sklizně. „Slad patří společně s vodou a chmelem mezi tři základní suroviny potřebné k vaření piva. Ovlivňuje jeho barvu, plnost, říz i pěnivost. Na výrobu jednoho padesátilitrového sudu Radegast Ryze Hořké 12 spotřebujeme v průměru přibližně osm kilogramů sladu,“ uvádí Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Cesta od ječmene ke sladu trvá několik týdnů. Nejprve se zrno namáčí v náduvnících, kde přijímá vodu potřebnou ke klíčení. V nošovické sladovně pak klíčí přibližně pět dní v systému posuvných hromad. Jakmile dosáhne požadovaného stupně naklíčení, proces se zastaví sušením na hvozdu, které trvá zhruba 15 až 18 hodin. „Právě teplota a průběh sušení významně ovlivňují vlastnosti výsledného sladu. Ten následně odpočívá v silech nejméně 21 dní, než zamíří do varny a stane se součástí dalšího procesu výroby piva,“ doplňuje Jana Tovaryšová.

Rekordní produkce sladu v Pivovaru Radegast
V roce 2025 dosáhla nošovická sladovna historicky nejvyšší produkce 37 145 tun sladu. Představovalo to meziroční nárůst o tři procenta a zvýšení o sedm procent oproti roku 2020. Celkový objem výroby sladu za padesátiletou historii sladovny dosáhl 1 341 583 tun. V roce 2025 navíc ječmen vykazoval nadprůměrné hodnoty důležitých kvalitativních parametrů a na 100 tun ječmene připadlo přibližně 84 tun vyrobeného sladu.

Nošovická sladovna je druhou největší sladovnou v rámci pivovarů v České republice, hned po sladovně Prazdroje v Plzni. Obě sladovny společně v roce 2025 vyrobily 124 tisíc tun sladu. Ročně tak vyprodukují asi 90 % veškerého sladu, který se vyrobí v českých pivovarech. Většina nošovické produkce směřuje přímo do varny Pivovaru Radegast, část zásobuje také pivovar ve Velkých Popovicích, který vlastní sladovnu nemá.

Plzeňský Prazdroj podporuje české pěstitele ječmene
Pěstování ječmene v posledních desetiletích komplikuje klimatická změna a častější výkyvy počasí. Sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše přibližně 173 tisíc hektarů, jeho celková pěstební plocha se ale za posledních třicet let snížila téměř o polovinu. Aktuálně zaujímá přes 7 % tuzemské orné půdy. Pokud zrno kvůli nepříznivým podmínkám nesplní náročné požadavky na sladovnickou kvalitu, pěstitelé ho často musí prodat za nižší cenu na krmné účely.

Plzeňský Prazdroj nakupuje ječmen převážně přímo od českých zemědělců. Spolupracuje přibližně se 140 pěstiteli a ročně nakoupí kolem 140 až 150 tisíc tun ječmene, který je určen pro jeho sladovny v Plzni a Nošovicích. Využívá přitom schválené odrůdy českého a moravského ječmene, například Bojos, LG Stamgast, Francin, Laudis 550, Manta nebo LG Slovan. Každá dodávka prochází před zpracováním důkladnou laboratorní kontrolou. Podle výsledků následně sladovníci upravují podmínky sladování, aby výsledný slad odpovídal požadavkům jednotlivých piv.
V roce 2023 Plzeňský Prazdroj inicioval projekt Pro ječmen, na kterém spolupracuje s vybranými zemědělci a univerzitami. Jeho cílem je zlepšovat kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu a pomáhat tak ječmeni lépe zvládat výkyvy počasí. Projekt využívá principy regenerativního zemědělství, například omezení hluboké orby a pěstování meziplodin, díky nimž půda nezůstává dlouhodobě holá. Lepší stav půdy a její schopnost zadržovat vláhu mohou přispět ke stabilnější kvalitě ječmene a posílit odolnost jeho pěstování v měnících se klimatických podmínkách.

Radegast přichází s podzimní limitkou Drsná 15. Silné polotmavé pivo zaujme na první pohled načervenalou barvou, v chuti lehkými karamelovými tóny, výraznou hořkostí a kořenitým chmelovým aroma. Závěr ozvláštňuje jemně pálivý pepř Tellicherry. Radegast Drsná 15 má hořkost 45 IBU a obsahuje 6,4 % alkoholu.

Radegast Drsná 15 navazuje na limitované speciály Radegast Extra hořká 15 a Radegast Hutná 15 z předchozích let, které se setkaly s příznivým ohlasem spotřebitelů. „Reagujeme na rostoucí zájem o pivní speciály a přinášíme další pivo s odlišným chuťovým profilem. Limitované várky nám dávají možnost zkoušet nové kombinace chutí. Pracujeme u nich s vyšší stupňovitostí nebo s netradičními surovinami,“ popisuje důvod vzniku speciálů Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Na plnosti a barvě Radegast Drsné 15 se podílí slad z vlastní sladovny Pivovaru Radegast. Karamelový a speciální slad propůjčuje pivu lehké karamelové až purpurové podtóny. Ty vytvářejí základ, na němž vynikne výrazná a příjemně typická hořkost s českými chmely. Nenápadně kořeněná odrůda chmele Warrior doplňuje celkový charakter piva, závěrem pak přichází jemná pálivost pepře Tellichery. „U Drsné 15 jsme propojili několik výrazných tónů tak, aby se vzájemně nepřebíjely, ale naopak postupně odhalovaly a rozvíjely. Právě jejich vrstvení dodává tomuto nošovickému speciálu chuťově komplexní zážitek,“ doplňuje k senzorickému profilu piva Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Netradičnost a odlišnost Drsné 15 podtrhují použité suroviny. Pepř Tellicherry patří mezi prémiové druhy černého pepře z indického Malabárského pobřeží. Vyznačuje se intenzivním aroma a komplexní, plnou chutí s hřejivou a postupně doznívající pálivostí. Chmel Warrior pochází z vyhlášené chmelařské oblasti Yakima Valley ve státě Washington a je známý především vysokým obsahem alfa kyselin a čistou, hladkou hořkostí. Jeho charakter doplňují jemné citrusové, pryskyřičné a bylinné tóny.

Pivovar Radegast nabízí Drsnou 15 v půllitrových lahvích a také v půllitrových plechovkách. „V září je novinka dostupná exkluzivně v síti JIP. Od října ji uvedeme také do dalších obchodních sítí, kde bude v prodeji do vyprodání zásob. Od listopadu 2026 do února 2027 bude čepovaná Drsná 15 součástí nabídky Speciály z Prazdroje ve vybraných hospodách,“ uvádí k distribuci a dostupnosti Josef Jalůvka, Senior Brand Manager značky Radegast.

Radegast, Milan Baroš a FC Baník Ostrava propojili hrdost, vášeň a nezdolného ducha v nové kolekci oblečení a doplňků. Šestice produktů staví na motivech spojených s fotbalem, fanouškovskou komunitou a samotným regionem. Design pracuje s ikonickým gestem Milana Baroše, vyobrazením fanoušků nebo sochou boha Radegasta.

Příběhy Radegastu, Milana Baroše a Baníku Ostrava spojuje bojovnost, urputnost, hrdost na svůj původ a neústupnost. Tyto hodnoty jsou základem jedinečného partnerství, které vzniklo jako přirozené propojení tří fenoménů s pevným vztahem k Moravskoslezskému kraji. Radegast je se severní Moravou spojený od svého vzniku, FC Baník Ostrava patří k tradičním ikonám regionu a Milan Baroš je jednou z nejvýraznějších fotbalových osobností, které z regionu vzešly. „Právě tohle propojení dává celé spolupráci její jedinečný charakter a umožňuje nám pracovat se symboly, které mají k regionu i jeho lidem silný vztah. Fanoušci jsou přirozenou součástí tohoto příběhu,“ popisuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager značky Radegast.

Řada oblečení a doplňků obsahuje klasické tričko, oversize tričko, kšiltovku ve dvou variantách, mikinu a fanouškovskou šálu. Výrazným prvkem kolekce je ikonické gesto Milana Baroše při oslavách gólu před domácími fanoušky, které doplňují motivy spojené s Baníkem Ostrava a jeho fanouškovskou komunitou. Ty odkazují na soudržnou komunitu, která je pro Baník charakteristická. V návrzích se zároveň objevuje socha boha Radegasta jako připomínka dalšího výrazného symbolu regionu. „Když jsme začali řešit společnou kolekci, dávalo mi to smysl od první chvíle. Velmi se těším na to, jak na ni zareagují fanoušci, protože právě pro ně vznikla,“ uvádí Milan Baroš.

„Chystáme s Milanem Barošem a Baníkem také unikátní repliky retro dresů, které následně vydražíme. Výtěžek z dražby poputuje na dobročinný účel, jehož konkrétní podobu v současné době připravujeme,“ doplňuje Josef Jalůvka.
Tuto unikátní kolekci je možné zakoupit v oficiálním e-shopu a fanshopu FC Baník Ostrava. Všechny informace o spolupráci, detaily kolekce a rozcestník pro nákup jsou k dispozici na webu baros.radegast.cz.

Bývalý fotbalový reprezentant Milan Baroš, držitel ocenění Radegastův strážce hořkosti za rok 2025, si převzal dřevěný soudek piva Radegast. Pivo bylo stočeno z ležáckého tanku pojmenovaného na jeho počest v nošovickém pivovaru. Předání se uskutečnilo v Dolních Vítkovicích. Propojilo tak ocenění s regionem, ke kterému má Milan Baroš dlouhodobě blízký vztah.

Soudek piva Radegast předal Milanu Barošovi Josef Jalůvka, Senior Brand Manager Radegastu. Pivo pochází přímo z ležáckého tanku nesoucího Barošovo jméno. V těchto tancích pivo několik týdnů dozrává a získává svůj typicky hořký charakter. „Ležácký tank pojmenovaný na počest Milana Baroše připomíná jeho vytrvalost a schopnost nevzdat se ani v těžkých chvílích. Soudek stočený přímo z tohoto tanku je symbolickou tečkou za oceněním,“ uvádí Josef Jalůvka, Senior Brand Manager značky Radegast.

Milan Baroš získal titul Radegastův strážce hořkosti za rok 2025 za svou vytrvalost, bojovnost a silný vztah k regionu. Během kariéry získal s českou reprezentací bronz na mistrovství Evropy 2004, kde se stal nejlepším střelcem turnaje, a s Liverpoolem vyhrál Ligu mistrů. I po skončení profesionální kariéry zůstává spojený s místním fotbalem a podporou mladých sportovců. „Ocenění si vážím hlavně proto, že je spojené s regionem, ke kterému mám celý život blízko. Ostrava i celý kraj pro mě znamenají hodně a vždycky se sem rád vracím,“ říká Milan Baroš.

Ocenění Radegastův strážce hořkosti uděluje Pivovar Radegast osobnostem nebo organizacím, které dlouhodobě prokazují vytrvalost, houževnatost a schopnost překonávat překážky. Prvním laureátem se v roce 2022 stal šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais (in memoriam). V roce 2023 ocenění získala Horská služba Beskydy a za rok 2024 spisovatelka Karin Lednická. Milan Baroš je čtvrtým držitelem titulu.

Sběratel Miloslav Pos (69) z Frýdku-Místku má unikátní kolekci pivních předmětů s motivem pivovaru Radegast. Dával ji dohromady desítky let a čítá tisíce nejrůznější artefaktů. Nyní ji předal pivovaru, který ji vystaví v muzeu.

„Kdysi jsem sedával u piva, vyprosil jsem si tácek a třeba půllitr. Postupem času jsem začal sbírat vršky od lahví, trička, puky, účtenky, různé edice piva s vyobrazením Radegasta. Postupem času sbírka bobtnala a bobtnala,“ vzpomíná Miloslav Pos.

Pro exponáty začal jezdit do beskydských restaurací. „Pípu jsem získal z Hospůdky U Bobra v obci Raškovice. Hostinskému se nevešla na pult a tak jsem s ní odjel. Jindy jsem si na skútru odvezl sochu Radegasta,“ směje se nadšenec a dodal ještě jednu historku:

„Podařilo se mi na dražebním webu narazit na jednu historickou účtenku, která mi chyběla. Od pána z Prahy jsem ji získal za korunu. Manželka mi ji pak vyzvedla při cestě do metropole osobně v metru.“

Nejcennější jsou keramické
Mezi desítkami půllitrů a litrových sklenic nechybí ani dvě keramické nádoby na pivo s uzávěry, které našel ve sklepě syn pracovnice pivovaru. „Dávali je jako unikáty vynikajícím pracovníkům za odměnu. Nikde jinde jsem takové neviděl,“ říká Pos.

Za desítky let sesbíral úctyhodnou sbírku několika set druhů a desítek tisíc kusů předmětů. „Postupně naplnily celý náš byt a na přání manželky putovaly částečně do sklepa, kde nemají žádné využití,“ říká milovník pěnivého moku.

Sbírku předal pivovaru
Bohužel sběratel Miloslava trápí zdraví, rozhodl se proto přenechat celoživotní nevídanou kolekci plnou nesehnatelných rarit pivovaru. „Zařídí muzeum, takže se může přijít podívat každý na to, co jsem pracně za desetiletí nasháněl,“ podotýká Pos.

„Jsem nadšený uceleností exponátů. Takovou sbírku jsme dosud nevlastnili. V Radegastu v Nošovicích vytvoříme muzeum, které se stane součástí návštěvnické trasy,“ slíbil manažer pivovaru Josef Jalůvka.

Festival Colours of Ostrava se stal dějištěm finále historicky prvního ročníku soutěže Radegast Chlap roku 2026. Radegast hledal muže, kteří svými činy ztělesňují hodnoty, jako jsou síla charakteru, rozhodnost, odolnost, vyzrálost a zodpovědnost. Premiérový titul vyhrál hasič Marek Fiala. Vedle roční zásoby piva Radegast získal také možnost věnovat 100 000 korun neziskové organizaci, kterou si sám vybral. Finanční dar poputuje Nadaci policistů a hasičů.

Do prvního ročníku se přihlásily desítky mužů z celé České republiky. Odborná porota z nich vybrala šestnáct semifinalistů a následně čtyři finalisty. Ti se utkali během sobotního programu na festivalu Colours of Ostrava. Finalisté poměřili síly v sérii disciplín prověřujících nejen jejich fyzickou zdatnost, ale i pohotovost, odolnost, odvahu a schopnost spolupracovat s ostatními. Údery kladivem, hledání skládačky v boxech odvahy, držení načepovaných půllitrů na čas, nebo získání podpory publika patřily mezi výzvy, které museli během finále zvládnout.

Důležitost konkrétních hodnot se potvrdila i v průzkumu* agentury Ipsos Instant Research pro Radegast. Ten ukázal, že 63 % Čechů považuje za nejdůležitější vlastnost pravého chlapa právě spolehlivost. „Hledali jsme příběhy lidí, kteří svými činy potvrzují hodnoty, na kterých skutečně záleží. Jsme rádi, že se do soutěže přihlásilo tolik inspirativních mužů. Finále ukázalo, že rozhodnost, odpovědnost nebo síla charakteru mají v naší společnosti stále své nezastupitelné místo,“ říká Josef Jalůvka, senior brand manager značky Radegast.

Vítězem soutěže Radegast Chlap roku 2026 se stal Marek Fiala (36) z Kralup nad Vltavou. Je ženatý a s manželkou vychovává tři syny. Po absolvování Obchodní akademie nastoupil v roce 2009 k Hasičskému záchrannému sboru ČR. Začínal jako hasič, následně působil jako řidič-strojník a od března zastává pozici velitele družstva. Ve volném čase se intenzivně věnuje sportu, především plavání, běhu, posilování a lezení. Pravidelně se účastní vytrvalostních pochodů, překážkových závodů, hasičských disciplín a dalších sportovních akcí. Přibližně deset let také pravidelně daruje krev.

Téma oslavy chlapského ducha se promítlo do celé festivalové zóny Radegastu na Colours of Ostrava. Návštěvníci si vyzkoušeli nové silové výzvy v podobě Kladiva síly nebo Přetahování s vlkem a na Křesle chlapskosti zjistili své nejsilnější charakterové vlastnosti. V pátek si užili stand-up Na Stojáka s Hynkem Čermákem a Danielem Čechem. Součástí programu byly také tradiční školy čepování a pivní speciál Radegast Rezist v Radegast Pubu.

Novinkou letošního ročníku bylo občerstvení servírované na porcelánu s objednáváním prostřednictvím digitálního kiosku. Díky spolupráci s Hospůdkou u Bobra si návštěvníci mohli dopřát pořádný řízek nebo celé degustační menu.

Ani letos na festivalu nechyběl kvalitní pivní servis. Radegast zajistil 31 výčepních míst se 180 výčepními kohouty, deset míst s tankovým pivem a čepování do skla ve vybraných zónách. Největší zájem byl kromě speciálu Radegast Rezist i o Radegast Ryze Hořkou 12, Radegast Ráznou 10 a Radegast Ratar. O hladký provoz se staraly desítky techniků, řidičů a proškolených výčepních, kteří před festivalem absolvovali odborné školení o správném čepování piva.

S velkou investicí počítá v následujících měsících Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Připravuje modernizaci linky na stáčení piva do vratných lahví za 600 milionů korun. Instaluje novou technologii využívající umělou inteligenci a nové systémy kontroly kvality. První pivo z této „chytré linky“ bude stočeno na jaře příštího roku.

„Celková plocha nové linky se téměř zdvojnásobí a projekt počítá také s částečným rozšířením výrobní haly. Nová lahvová linka bude mít výkon padesát tisíc lahví za hodinu. Ve třísměnném provozu bude možné stočit až dvacet tisíc hektolitrů piva týdně,“ uvedl ředitel nošovického pivovaru Ivo Kaňák.

Cesta jedné lahve od vstupu na linku po expedici potrvá přibližně dvě a půl hodiny. „Stávající linka je v provozu od roku 1997 a už si zaslouží kompletní modernizaci i vyšší výkon. Díky technologickým inovacím budeme schopni stočit a dodat týdně minimálně o deset procent více lahvového piva,“ vysvětlil ředitel.

Ze stávající technologie zůstanou zachovány pouze plnič a inspektor lahví, které prošly modernizací už v roce 2016. Novinkami bude například automatické třídění lahví, automatický systém odvodu střepů a odpadních etiket přímo do připravených kontejnerů, nebo odkorunkovací stroj. Součástí modernizace jsou také zásadní úpravy skladování obalů a zázemí vnitřní logistiky v areálu pivovaru.

Rozpozná vady obalů
„Významnou součástí nové technologie budou moderní systémy automatizace a kontroly kvality. Linka využije pokročilé kamerové a inspekční systémy pro kontrolu vratných lahví, správné výšky naplnění, typu korunky, etiket, čitelnosti data výroby i správnosti paletových štítků,“ líčil Kaňok.

Dodal, že samotná umělá inteligence založená na metodách strojového učení pak pomůže přesněji rozpoznávat vady obalů a zároveň sníží počet falešně vyřazených lahví.

Nová linka přispěje k ještě udržitelnějšímu provozu nošovického pivovaru. Využívat bude řadu moderních řešení pro efektivnější hospodaření s energiemi a vodou včetně využití tepla z technologických tepelných čerpadel. Přesný rozsah dosažených úspor bude možné vyhodnotit až po uvedení technologie do plného provozu.

První várku piva v pivovaru Radegast uvařili 3. prosince 1970. V 90. letech minulého století se Radegast stal součástí skupiny Plzeňský Prazdroj. Od roku 2017 ji vlastní japonská skupina Asahi.

Pivovar Radegast připravuje zásadní modernizaci stáčení do vratných lahví. Během následujících měsíců kompletně zrekonstruuje a přestaví lahvovou stáčecí linku v Nošovicích a instaluje novou technologii. Ta přinese zvýšení kapacity i pokročilou automatizaci využívající umělou inteligenci a moderní systémy kontroly kvality. První pivo z nové linky bude stočeno na jaře 2027.

Celková plocha nové linky se téměř zdvojnásobí a projekt počítá také s částečným rozšířením výrobní haly. Nová lahvová linka bude mít výkon 50 000 lahví za hodinu. Ve třísměnném provozu bude možné stočit až 20 000 hektolitrů piva týdně. Cesta jedné lahve od vstupu na linku po expedici potrvá přibližně dvě a půl hodiny. „Pivovar Radegast se těší zájmu milovníků piva. Stávají linka je v provozu od roku 1997 a už si zaslouží kompletní modernizaci i vyšší výkon. Díky technologickým inovacím budeme schopni stočit a dodat týdně minimálně o 10 % více lahvového piva,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Oproti současnému řešení bude nová lahvová stáčírna vybavena řadou moderních technologií, mezi které patří automatické třídění lahví, odkorunkovací stroj, tunelový pastér, velkokapacitní zásobník přepravek umožňující rychlejší změny sortimentu nebo automatický systém odvodu střepů a odpadních etiket přímo do připravených kontejnerů. Ze stávající technologie zůstanou zachovány pouze plnič a inspektor lahví, které byly modernizovány v roce 2016. Součástí modernizace jsou také zásadní úpravy skladování obalů a zázemí vnitřní logistiky v areálu pivovaru. Celková hodnota investice včetně technologií a stavebních prací je asi 600 mil. Kč.

Významnou součástí nové technologie budou moderní systémy automatizace a kontroly kvality. Linka využije pokročilé kamerové a inspekční systémy pro kontrolu vratných lahví, správné výšky naplnění, typu korunky, etiket, čitelnosti data výroby i správnosti paletových štítků. Umělá inteligence založená na metodách strojového učení pomůže přesněji rozpoznávat vady obalů a zároveň sníží počet falešně vyřazených lahví.

K největším instalovaným zařízením budou patřit nová myčka lahví, tunelový pastér a velkokapacitní zásobník přepravek. Součástí linky bude také unikátní systém přepravy palet pomocí robotického vozíku pohybujícího se po kolejích. Nová linka přispěje k ještě udržitelnějšímu provozu nošovického pivovaru. Využívat bude řadu moderních řešení pro efektivnější hospodaření s energiemi a vodou, včetně využití tepla z technologických tepelných čerpadel. Přesný rozsah dosažených úspor bude možné vyhodnotit až po uvedení technologie do plného provozu.

Poslední lahvové pivo na stávající lince bude stočeno koncem letošního září. Následovat bude demontáž technologie a stavební práce. První pivo na nové lince plánuje pivovar stočit na jaře 2027. Plechovková a sudová stáčírna v Nošovicích budou fungovat bez omezení. „Během podzimní a zimní odstávky rozdělíme stáčení lahvového piva mezi ostatní pivovary Plzeňského Prazdroje. Naši sládci v čele s Janou Tovaryšovou si samozřejmě pohlídají kvalitu a zákazníci tak dostanou lahvové pivo tak, jak jsou zvyklí a nepocítí žádné změny,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Dodavatelem hlavní technologie je německá společnost Krones AG. Ta dodávala už původní lahvovou linku a podílela se také na její částečné modernizaci v roce 2016. Jedním ze specializovaných dodavatelů je také společnost z Moravskoslezského kraje. Stavební část zajišťuje generální dodavatel IP Systém a.s.

Miliarda stočených plechovek v Pivovaru Radegast. Takovou metu nyní pokořila jedna z nejmodernějších plechovkových stáčecích linek v Evropě instalovaná v roce 2020. Nošovický pivovar tak reagoval na dlouhodobě rostoucí zájem spotřebitelů o pivo v plechovkách. Součástí tehdejší investice do plechovkové linky byl také nový centrální sklad, který výrazně zefektivnil logistiku pivovaru.

Základní kámen nové plechovkové stáčecí linky a centrálního skladu byl položen v dubnu 2019. Do provozu byla uvedena v únoru 2020. Po třech měsících se stočilo přes 100 000 hektolitrů piva a od června 2020 plechovková linka běží naplno. Unikátní stáčecí technologii do Nošovic přivezlo přibližně 80 kamionů. Plechovkou s pořadovým číslem jedna miliarda, která byla na nošovické lince v těchto dnech stočena, byl světlý ležák Radegast Ryze Hořká 12. „V posledních letech spotřeba piva v plechovkách neustále roste, a proto na tento trend zareagoval také Pivovar Radegast významnou investicí do plechovkové stáčecí linky. Dnes už do plechovek stáčíme zhruba 40 % naší pivní produkce,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Linka zvládne stočit až 60 tisíc plechovek za hodinu a při plném vytížení má kapacitu přes 600 tisíc hektolitrů ročně. Pracuje se čtyřmi formáty plechovek o objemu od 330 do 550 mililitrů. V Nošovicích se na ní stáčí zejména Radegast Ryze Hořká 12, Radegast Rázná 10, Radegast Ratar, ale také nealkoholické pivo Birell včetně ochucených variant.

Celý proces stáčení piva do plechovek v Pivovaru Radegast zahrnuje depaletizaci prázdných plechovek, následuje detailní kontrola, vyplachování a samotné plnění pomocí 124 plnících ventilů. Naplněné plechovky pokračují přes tunelový pastér, kde probíhá proces pasterace a poté vstupují do balicích strojů. Podle plánu výroby se balí do požadovaného formátu, buď do balení po šesti kusech (shrink) nebo do kartonů po 24 kusech (tray). Kartony se pak vydají na paletizaci a po zafóliování se automaticky přemístí do centrálního skladu.

Součástí investice v roce 2020 byl také nový centrální sklad, který je přímo propojen s plechovkovou i lahvovou stáčecí linkou. Má rozlohu přibližně 10,5 tisíce metrů čtverečních a kapacitu kolem 60 tisíc hektolitrů piva. Vejde se do něj zhruba 11 tisíc naložených palet, což odpovídá téměř 20 milionům plechovek.

Pivovar Radegast vedle investic do navýšení výrobních kapacit a nových technologií systematicky rozvíjí také projekty zaměřené na snižování spotřeby vody, energií a další opatření podporující udržitelnější výrobu.

Před šedesáti lety, 7. července 1966, byl v Nošovicích slavnostním poklepem položen základní kámen prvního nově postaveného pivovaru v českých zemích po více než padesáti letech. Nošovický pivovar od svého vzniku patřil k pivovarským průkopníkům. Posouval hranice českého pivovarnictví od revolučních výrobních postupů přes technologické a ekologické inovace až po výrazně hořkou chuť piva, která změnila preference českých pivařů.

První nový pivovar v českých zemích po více než 50 letech
O výstavbě nového pivovaru na severní Moravě se začalo uvažovat již v roce 1953. Definitivní rozhodnutí o jeho umístění do Nošovic padlo v roce 1962. Ve prospěch obce pod Beskydami rozhodla především kvalitní voda z řeky Morávky, vhodné geologické podmínky a výborná dopravní dostupnost díky blízkosti železnice a hlavních silničních tahů.

Projekt nošovického pivovaru byl od počátku mimořádný. Šlo o první pivovar postavený v českých zemích po více než půlstoletí. Stavba představovala novou generaci průmyslových pivovarů a využívala řadu technologií, které byly na svou dobu unikátní. Slavnostní poklep na základní kámen proběhl ve čtvrtek 7. července 1966. Ještě v témže roce byly zahájeny zemní práce, budování kanalizace, inženýrských sítí a výstavba varny. Na stavbě pracovalo přibližně 120 lidí denně.

V roce 1968 začalo budování základů lahvovny a provozu sudové linky. Současně probíhala montáž 160 ležáckých tanků. Každý z nich měl délku 13 metrů, průměr 2,4 metru a objem 560 hektolitrů. První várka piva v Pivovaru Radegast byla uvařena 3. prosince 1970. Slavnostního otevření se pivovar dočkal 21. června 1971. „Byli jsme vždy nositelé progresivních myšlenek a postupů. Na začátku sedmdesátých let pivovar Radegast úplně rozvířil chuťové zvyklosti v tehdejších hospodách, když lidem uvařil v té době nezvykle hořké pivo. V devadesátých letech jsme zase stáli u zrodu úplně nové kategorie nealkoholických piv, když jsme na trh uvedli Birell. V současnosti patříme mezi pivovary s nejnižší spotřebou vody na výrobu piva na světě,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Moderní technologie předběhly svou dobu
Nošovický pivovar se výrazně odlišoval od tradičních českých pivovarů nejen velikostí, ale především technologickým řešením. Původně plánovaná roční produkce byla během přípravy projektu navýšena až na 900 tisíc hektolitrů piva. Do provozu byla instalována nová spádová varna české výroby, přičemž obě varny byly dálkově ovládané a využívaly parní ohřev nádob. Významnou inovací byl také způsob hlavního kvašení. Zatímco většina pivovarů využívala otevřené kádě, v Nošovicích probíhalo kvašení semikontinuálně v uzavřených tancích s chladicím pláštěm.

Moderní byla rovněž stáčecí technologie. Ve stáčírně sudů pracovaly dvě automatické linky s výkonem až 400 sudů za hodinu. Pivo se plnilo také do tehdy nově zaváděných EURO lahví na třech československých stáčecích linkách s kapacitou 15 tisíc lahví za hodinu. Součástí vybavení byla i řada moderních zahraničních strojů. Další významný krok představovala výstavba vlastní sladovny. Ta byla zahájena v dubnu 1972 a její zkušební provoz odstartoval v srpnu 1976.

Inovace jako součást DNA pivovaru
Odvaha zavádět nové technologie provází pivovar po celou jeho historii. Významným milníkem byl rok 1994, kdy pivovar rozšiřoval varnu a rozhodl se instalovat sladinový filtr namísto tradiční scezovací kádě. V tehdejším českém pivovarnictví šlo o revoluční technologii. Mezi průkopnické projekty patřilo také zprovoznění anaerobní čistírny odpadních vod. Radegast se stal prvním českým pivovarem, který využíval vznikající bioplyn ve vlastní kotelně.

Radegast pokračuje v modernizaci i v současnosti. V roce 2020 pivovar otevřel novou plechovkovou stáčecí linku s kapacitou 60 tisíc plechovek za hodinu a centrální sklad o rozloze 10 tisíc metrů čtverečních. V roce 2021 následovalo další rozšíření výroby. Díky modernizaci varny, instalaci čtyř nových cylindrokónických tanků a novému sladinovému filtru vzrostla výrobní kapacita pivovaru o pětinu na více než 72 tisíc hektolitrů piva týdně.

Hořkost, která změnila české pivní chutě
S historií pivovaru je neodmyslitelně spojen první sládek Jaromír Franzl, který vedl výrobu od roku 1970 do roku 1979. Pocházel z pivovarské rodiny s tradicí sahající až do roku 1758 a právě on vtiskl pivu Radegast jeho dodnes typickou chuť. V době, kdy československému trhu dominovala spíše sladší piva, se Franzl rozhodl jít jinou cestou. V Nošovicích vytvořil pivo s výraznější hořkostí, které se od konkurence jasně odlišovalo. Tento odvážný krok se ukázal jako přelomový. Na počest prvního sládka nese od roku 2014 jeho jméno varna pivovaru.

K významným pivním milníkům posledních let patří uvedení Nefiltrovaného ležáku při příležitosti 40. výročí pivovaru v roce 2010, polotmavého speciálu Radegast Temně Hořký v roce 2012 nebo uvedení Radegast Ryze Hořká 12 v roce 2014. V roce 2017 doplnila portfolio Radegast Rázná 10 a o dva roky později nošovičtí sládci uvařili nejhořčejší pivo v historii, výčepní speciál Radegast Ratar. „Stejně jako před více než půl stoletím zůstává i dnes Radegast symbolem výrazné hořkosti, poctivého pivovarského řemesla a progresivního přístupu, který pomáhá posouvat české pivovarnictví kupředu,“ uvádí Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Zajímavost: Radegast vybrali sami lidé
Název pivovaru vznikl díky veřejnosti. V březnu 1969 byla vyhlášena otevřená soutěž, do níž dorazilo přibližně 3 500 návrhů. Požadavky byly jasné. Název měl být krátký, jednoslovný, dobře vyslovitelný a spojený s regionem Beskyd. Mezi navrženými jmény se objevily například Beskyd, Nošovjan, Ogar, Jantar nebo Pinoš. Nejvíce hlasů však získal Radegast, jméno slovanského boha pohostinnosti, hojnosti a úrody. Tento návrh se v soutěži objevil celkem 44krát. Autor vítězného návrhu získal odměnu 1 000 korun.