Pivovar Radegast ocenil titulem Radegastův Strážce Hořkosti za rok 2025 bývalého fotbalového reprezentanta Milana Baroše. Ocenění patří osobnostem, které ztělesňují vytrvalost, nezdolnost a schopnost překonávat překážky. Součástí pocty je i pojmenování jednoho z ležáckých tanků v nošovickém pivovaru po držiteli ocenění.

Milan Baroš patří k nejvýraznějším postavám českého fotbalu. Během kariéry sbíral úspěchy v klubech napříč Anglií, Francií a Tureckem. S českou reprezentací vybojoval bronz na mistrovství Evropy 2004, kde získal rovněž titul nejlepšího střelce turnaje. O rok později slavil v dresu Liverpoolu triumf v Lize mistrů. Jeho cestu sice provázela zranění i náročné chvíle, ale pokaždé se dokázal vrátit a znovu patřit mezi klíčové hráče klubů a reprezentace.

„Milan Baroš během kariéry opakovaně dokazoval bojovnost a odhodlání. I po těžkých zraněních se vždy dokázal vrátit a nikdy se nevzdal. Zároveň zůstal pevně spjatý s regionem, odkud pochází, a dnes podporuje mládežnický sport i místní fotbal. Právě takové příběhy podle nás vystihují hodnoty, které Radegastův Strážce Hořkosti má reprezentovat,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Součástí ocenění je také pojmenování jednoho z ležáckých tanků v pivovaru. Právě v nich pivo několik týdnů pomalu dozrává a získává svou typickou hořkou chuť. Je to důležitý proces, který stojí na trpělivosti a poctivé práci. „Ležácké tanky jsou místem, kde pivo získává svůj charakter. Proces zrání se nedá uspěchat. Pojmenování tanku po Milanu Barošovi proto symbolicky odkazuje na cestu postavenou na vytrvalosti a dlouhodobém úsilí,“ doplňuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager Radegast.

Milan Baroš ocenění přijal jako připomínku své sportovní cesty i vztahu k severomoravskému regionu. „Je pro mě velkou ctí toto ocenění převzít. K regionu a jeho lidem mám velký vztah a nikdy na něj nedám dopustit,“ uvádí Milan Baroš.

Ocenění Radegastův Strážce Hořkosti uděluje Pivovar Radegast osobnostem nebo organizacím, které dlouhodobě prokazují houževnatost a morální sílu. Prvním laureátem se v roce 2022 stal šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais (in memoriam). O rok později ocenění převzala Horská služba Beskydy za každodenní pomoc lidem v horách. V roce 2024 titul získala spisovatelka Karin Lednická, která svým dílem připomíná historii a identitu Moravskoslezského kraje.

Pivovar Radegast pokračuje v dlouhodobém úsilí o šetrné využívání vody. Patří mezi pivovary s nejnižší průměrnou spotřebou vody na světě a v roce 2025 dosáhl dalšího rekordního milníku. Loni nošovický pivovar spotřeboval na jeden půllitr piva pouze 1,14 litru vody. Od roku 2008, kdy se začal na šetření vodou systematicky zaměřovat, snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o téměř 45 %.

Pivovar Radegast patří mezi nejefektivnější pivovarské provozy v úspoře vody a neustále investuje do moderních technologií a inovací, které umožňují minimalizovat spotřebu vody v areálu. „Šetrné využívání a snižování spotřeby vody je pro nás dlouhodobým cílem a pevnou součástí zodpovědného přístupu k vaření piva. Do plnění cílů se zapojují všichni zaměstnanci od operátora na lince až po vedení pivovaru. Historické minimum ve spotřebě vody, 2,28 hl vody na jeden hektolitr piva za rok 2025, je tak skvělou vizitkou celého pivovarského týmu v Nošovicích,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Takových výsledků Pivovar Radegast dosáhl díky principu 3R – Reduce, Reuse, Recycle a jasně definované strategii s tvrdými cíli. Radegast postupně implementoval řadu technických a organizačních opatření jako nová technologie pro recyklaci chladící vody na strojovně chlazení, vzduchové kompresory nové generace s rekuperací tepla, optimalizaci sanitačních procesů nebo nový postup pro vymývání pivních sudů. „V roce 2020 jsme spustili novou plechovkovou linku, která po doladění provozu dosáhla nejnižší měrné spotřeby vody ze všech linek Radegastu,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Pivovar Radegast provozuje také čistírnu odpadních vod (ČOV), která od roku 1995 snížila znečištění odpadních vod o 91 %. Jako první ve střední a východní Evropě zavedl anaerobní UASB systém na předčištění odpadní vody. V roce 2025 pivovar předčistil 456 413 m³ odpadní vody a vyprodukoval 713 743 m³ bioplynu, který se využívá k výrobě tepla a snižuje emise CO2.

V roce 2002–2003 byl v nošovickém pivovaru vybudován systém biologického dočištění dešťových vod – tzv. nošovické rybníčky. Ty čistí vodu přirozenou cestou a současně zvyšují biologickou rozmanitost nivy řeky Morávky. Za dobu svého provozu vyčistily rybníčky přes 1 mil. m³ vody, což každoročně v průměru odpovídá více než 22 velkým 50metrovým bazénům. V roce 2025 prošlo přírodním systémem 12 446 m³ vody.

Radegast pomáhá šetřit vodu také v Radegastovnách, podporuje péči o krajinu, buduje tůně a další vodní útvary, které pomáhají zadržovat vodu tam, kde je jí nejvíce potřeba. Jako první pivní značka v Česku si nechal Radegast změřit svou kompletní vodní stopu. Navíc se zavázal, že do roku 2030 vrátí krajině více vody, než si z ní vezme na výrobu piva. „Chceme, aby naše zapojení přesahovalo hranice pivovaru. Proto po celé republice vytváříme soustavy tůní, rozdáváme sudy na dešťovou vodu a hledáme další způsoby, jak šetřit vodou při pěstování surovin nezbytných pro výrobu našeho piva,“ říká Josef Jalůvka, Senior Brand Manager, Radegast.

Dopad jednotlivých opatření na splnění závazku bude vyhodnocovat a garantovat Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Pivovar Radegast si připomíná 55 let od odvážného kroku, který přinesl charakteristickou hořkou chuť do české pivovarské kultury. Sládek Jaromír Franzl si prosadil neobvykle hořký profil a uvařil 3. prosince 1970 v nošovickém pivovaru první várku piva Radegast.

Příběh piva Radegast začal již v 50. letech hledáním místa pro nový pivovar na severní Moravě. Důvodem byl vzestup průmyslu, nedostatek piva na trhu a konec poddolovaného pivovaru v Karviné. Nošovice nakonec zvítězily díky kvalitní vodě z horské nádrže Morávka a výhodné poloze pro celý severomoravský region. Základní kámen nového pivovaru byl položen v roce 1966. Název Radegast si vybrali samotní lidé ve veřejné soutěži v roce 1969, jejich inspirací byl bůh pohostinnosti a úrody. Poté přišel 3. prosinec 1970 a uvaření první várky piva. „Radegast dnes patří mezi nejoblíbenější piva na českém trhu a potvrzuje rostoucí zájem spotřebitelů o kvalitní ležáky. Díky dlouhodobé péči o správné čepování a kvalitu se mu daří mimo obchody také v hospodách a restauracích,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Pivo Radegast staví svou charakteristickou hořkou chuť na pečlivě vybraných surovinách. Základem je měkká voda z beskydských zdrojů, ječné slady z vlastní sladovny a kvalitní chmely. „Rozhodnutí vařit hořké pivo bylo v 70. letech odvážné. Trh preferoval sladší chutě, přesto tehdejší sládek prosadil svou vizi a vytvořil typickou hořkost piva Radegast. Ta se stala poznávacím znamením nošovického piva až do současnosti. Stále vybíráme ty nejlepší chmely, abychom zachovali jeho správně hořký charakter,“ popisuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Odvaha provází Radegast po celou jeho historii. V Česku byl jedním z prvních pivovarů, který zavedl stáčení do nerezových KEG sudů, technologii CKT, sladinový filtr nebo anaerobní čističku odpadních vod. Dokázal výrazně snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva a patří v tom mezi nejlepší na světě. Radegast také jako první v tuzemsku detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu. Do roku 2030 se navíc zavázal, že vrátí do české krajiny více vody, než kolik spotřebuje na vaření piva.

Do současného pivního portfolia z Nošovice patří prémiový světlý ležák s charakteristickou hořkostí a plnou chutí Radegast Ryze Hořká 12. Nekompromisní hořké osvěžení nabízí Radegast Rázná 10, která má výraznou hořkost vyváženou svěžím chmelovým aroma. Pro opravdu výrazný chmelový zážitek je tady intenzivně hořký ležák Radegast Ratar jako nejvíce hořké pivo ve stálé nabídce pivovaru.

Kromě toho Pivovar Radegast připravuje exkluzivní nebo limitované edice jako Radegast Hutná 15, Radegast Temně Hořká 12 nebo Radegast Nefiltrovaná 12. Jedinečným pivním počinem byla limitovaná várka Radegastu Rezist uvařená z chmelových odrůd odolnějších proti suchu.

Příjemně hořké zpestření podzimních večerů nabízí Pivovar Radegast v Nošovicích. Na listopad a prosinec připravil netradiční večerní prohlídky pivovaru za svitu čelovek. Návštěvníci si ve večerní atmosféře projdou pivovar a ochutnají Radegast Ryze Hořkou 12, 4CHMELOVÝ ležák a vyzkouší si i školu čepování.

Prohlídka jednoho z nejmodernějších pivovarů v České republice má za svitu čelovek jedinečnou atmosféru. Začíná v návštěvnickém centru – Radegastově svatyni, kde se návštěvníci seznámí s celým varním procesem a historií pivovaru. V netradičním světle a s baterkami na hlavě si pak lidé prohlédnou i novou varnu, pivovarské sklepy, kde pivo zraje a dokvašuje, stáčírnu a moderní, plně automatizovaný logistický sklad piva. Speciální prohlídky jsou naplánované na úterý 18. a 25. listopadu a také na 2. prosince.

„Každé úterý se koná jedna večerní prohlídka, která začíná v 17 hodin a končí v 19:30 hodin. Věříme, že stejně jako loni bude o tento nevšední pivovarský zážitek velký zájem. Doporučujeme proto zájemcům, aby si prohlídku Pivovaru Radegast za svitu čelovek dopředu a včas rezervovali,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Nošovice.

Na závěr „čelovkové trasy“ letos na návštěvníky čeká nejen oblíbená škola čepování, ale také rozšířená degustace piva Radegast Ryze Hořká 12 a ležák 4CHMELOVÝ, který je k dostání ve vybraných hospodách v rámci programu Speciály z Prazdroje. Tento za studena chmelený ležák nabízí díky spojení čtyř nových českých chmelů jedinečné aroma s příjemnou hořkostí.

Více informací o prohlídkách nošovického pivovaru a online prodej vstupenek najdete zde: Prohlídka pivovaru Radegast

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od 1. října část svých balených i čepovaných piv o necelá tři procenta, tedy o 68 haléřů na půllitr. Ceny nezvyšuje plošně, ale pouze u některých produktů, například části portfolia značek Velkopopovický Kozel, Radegast, Master nebo Primus.

Zdražení se nedotkne ležáků Pilsner Urquell a Proud, čepované „desítky“ Gambrinus, nealkoholického Birellu v lahvích a plechovkách a dalších produktů. Informace pochází od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Naposledy pivovar ceny měnil před dvěma lety. Hospodští a obchody zatím nové ceny produktů z Prazdroje nestanovili. „Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje. Za restaurace ani obchody mluvit nemůžeme,“ uvedl Kovář.

Do skupiny Plzeňského Prazdroje patří pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích a mimo jiné značky Vekopopovický Kozel, Radegast, Klasik, Primus, Master a Frisco.

Podle Kováře jsou důvodem zdražení piva především zvýšené náklady na dopravu a logistiku, a to zejména u externích dodavatelů, kteří do svých služeb promítají například rostoucí mzdy. Zvýšila se také cena obalů, především u stále populárnějších a prodávanějších plechovek. „U těch navíc vzrostly o desítky procent také poplatky, které pivovar ze zákona platí za jejich likvidaci. V Česku dosud neexistuje zálohový systém na plechovky, který by zajistil jejich efektivní sběr a znovu využití,“ uvedl mluvčí.

Za poslední dva roky, kdy podle Kováře pivovar nezdražoval, vzrostla inflace v Česku o 5,06 procenta. „Část zvýšených nákladů Prazdroj absorbuje a nepromítne do cen. Kromě inflačních vlivů jsme museli řešit i rostoucí nároky v daňové oblasti,“ řekl. Zvýšila se sazba u daně z příjmu právnických osob, daně z nemovitostí a vzrostla i sazba DPH u nealkoholického piva. Loni odvedl Prazdroj na daních do českého státního rozpočtu 6,6 miliardy korun, což je nejvyšší částka v historii firmy, dodal mluvčí.

Prazdroj loni zejména díky rostoucímu exportu zvýšil meziročně tržby o 6,7 procenta na 23 miliard korun. Čistý zisk klesl o 0,8 procenta na 5,9 miliardy korun. Vývoz piva loni vzrostl o desetinu na 1,97 milionu hektolitrů a prodeje v ČR zůstaly na 7,3 milionu hl.

Podle Kováře Prazdroj k cenové úpravě přistupuje kvůli tomu, aby dokázal i v budoucnu garantovat nejvyšší kvalitu svých piv i dalších služeb, také proto, aby byl i dále schopen investovat do nových produktů a výrobních inovací. Loni investoval 1,65 miliardy korun. Nejvíce do nové stáčecí linky na skleněné vratné lahve v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun, 420 milionů korun vynaložil na podporu hospod a restaurací, jak do jejich vybavení, tak do školicích programů pro výčepní a další personál.

Když se hořkost „zažere pod kůži“. Čtyřicetiletá pivovarská cesta od pomocníka na varně přes sládka až po ředitele pivovaru. Ivo Kaňák slaví 40 let v Pivovaru Radegast a drží kormidlo stále správně hořkým směrem. Pod jeho rukama a vedením se Radegast stal jedním z nejoblíbenějších piv v Česku. Samotný pivovar je dnes moderním a udržitelným pivovarským provozem, který udává trendy nejen u nás doma, ale i v zahraničí.

Pivovar Radegast od začátku prosazoval moderní pivovarské a sladařské postupy, ale nikdy nezapomněl na kořeny české pivní kultury a odkaz prvního sládka, který dal pivu jeho charakteristickou hořkost. Správně hořké pivo se v Pivovaru Radegast vaří od roku 1970. Podstatnou část jeho pivovarské historie pak za účasti současného ředitele Ivo Kaňáka, který je s ním neodmyslitelně spojený od roku 1985. Beskydský rodák vystudoval pivovarnictví na VŠCHT v Praze a po škole se vrátil zpět do rodného kraje, aby zde nastoupil do nošovického pivovaru jako pomocník na varně. Prošel si celým pivovarem doslova od píky. Postupně se vypracoval na sladovníka, směnového mistra, podsládka a sládka. Od roku 2000 je ředitelem celého Pivovaru Radegast.

I. Správně hořké pivní milníky
Začátkem 90. let odjel Ivo Kaňák na stáž do Švýcarska. Odvezl si odtud unikátní kvasinky a napsal tak začátek příběhu nealkoholického piva Birell. Po čase se tam vrátil spolu s dalšími zástupci evropských pivovarů, které pracovaly se stejnými kvasinkami, a všechny překvapil jeho výsledný vzorek nealko piva. Nikdo nečekal, že právě pivo z Nošovic výrazně předčí ostatní. Chutí připomínalo klasické pivo, což se do té doby žádnému nealkoholickému nápoji nepodařilo. „Birell je naší velkou chloubou. Podařilo se nám změnit vnímání celé kategorie v Česku a dokázat, že také nealkoholické pivo může skvěle chutnat a být plnohodnotným zážitkem. Není proto náhoda, že si Birell odnesl řadu světových ocenění jako nejlepší nealko pivo,“ popisuje autor unikátní receptury Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Jako autor receptury stál Ivo Kaňák rovněž u zrodu prémiového světlého ležáku s charakteristickou hořkostí Radegast Ryze Hořké 12, která vstoupila na trh v roce 2014. „Uvaření vylepšeného ležáku Ryze Hořké 12 bylo pro náš pivovar historickým milníkem a dnes si troufám říci, že je to nejlepší pivo, které jsme kdy uvařili. Opět jsme se na trhu museli chuťově odlišit, a zároveň být věrní naší charakteristické hořkosti. To se nám podařilo, protože oblíbenost Ryze Hořké 12 dlouhodobě roste. Naše pivo chutná nejen konzumentům, ale i degustátorům různých soutěží. V roce 2024 získalo ocenění nejlepší český ležák v soutěži České pivo,“ uvádí Ivo Kaňák.

Během éry Ivo Kaňáka uvedl Pivovar Radegast na trh řadu dalších výrazných novinek. K 40. výročí značky byl v roce 2010 představen nefiltrovaný ležák, v roce 2012 následovalo první polotmavé pivo Radegast Temně Hořký. V roce 2017 se objevila Radegast Rázná 10, výčepní pivo s výraznou hořkostí, které získalo v roce 2024 první místo na soutěži Golden Bohemia – Czech Draft Beer Award. Roku 2020 přišlo na trh nejvíce hořké pivo v historii nošovického pivovaru Radegast Ratar. Jako pocta regionu pak vznikla třikrát chmelená Radegast Hutná 15, inspirovaná hutnickou tradicí. Mezi limitované počiny z poslední doby patří Radegast Futur, pivo uvařené z vody získané ze vzdušné vlhkosti, a Radegast Rezist, ležák z nově vyšlechtěných odrůd chmele odolných vůči suchu.

„Pro udržení a rozvoj naší pivní kultury jsou naprosto klíčoví hospodští a výčepní. Bez nich by Radegast nechutnal tak, jak má. Jako pivovar se celý rok věnujeme péči o správné čepování a chceme, aby to vnímali nejen výčepní, ale i pivaři, když si jdou do hospody pro svůj správně hořký půllitr,“ říká k péči o kvalitu čepování a servisu Ivo Kaňák.

II. Průkopnické pivovarské milníky
Už od 80. let se Pivovar Radegast řadil mezi technologické průkopníky českého pivovarnictví. V roce 1988 zavedli v Nošovicích jako jedni z prvních cylindrokónické tanky a v roce 1993 začali stáčet pivo do nerezových KEG sudů. V roce 1998 následoval další milník a spustila se plně automatizovaná stáčecí linka na lahve s kapacitou 50 tisíc kusů za hodinu. V tehdejší době to byla jedna z nejmodernějších linek v Evropě. Mezi lety 2010 a 2012 se Pivovar Radegast zaměřil na investice do rozvoje návštěvnického zázemí a vybudoval prohlídkovou trasu pivovaru. Dnes je expozice součástí projektu Technotrasa zahrnující nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.

V roce 2020 nošovický pivovar otevřel novou plechovkovou linku a centrální sklad za 600 milionů korun. Linka zvládá až 60 tisíc plechovek za hodinu, centrální sklad s 16 robotickými vozíky pojme přes 11 tisíc palet a významně zefektivnil logistiku. O rok později pivovar navýšil výrobní kapacitu o 20 % díky nové varně a dalším technologiím za čtvrt miliardy korun. V roce 2025 Pivovar Radegast spustil na střeše centrálního skladu největší solární elektrárnu v rámci Plzeňského Prazdroje. Fotovoltaika s výkonem 725 kW pokryje veškerou spotřebu centrálního skladu a část energetické potřeby plechovkové linky.

III. Udržitelné vodní milníky
Pod vedením Iva Kaňáka se pivovar stal jedním z lídrů v úsporách vody, když za posledních 15 let snížil její spotřebu o 44 %. Při výrobě jednoho hektolitru piva spotřebuje Radegast pouze 2,29 hektolitru vody, což je výrazně méně než český a světový průměr. Jako první pivovar ve střední a východní Evropě zavedli v Nošovicích anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody, který zároveň produkuje bioplyn využívaný jako ekologické palivo k výrobě tepla.

V letech 2002 a 2003 vznikl soubor propojených rybníčků, které přírodním způsobem filtrují dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň obohacují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Díky nim se každoročně vyčistí množství vody odpovídající více než 20 velkým bazénům dešťové vody. Již od roku 2008 používá Radegast kromě moderních přístrojů také biomonitoring kvality varní vody, který má v akváriu na starost hejno pivovarských pstruhů. Pivovar v roce 2019 rozšířil biomonitoring rovněž na přívod podzemní vody ze svých studní pro zásobování sladovny, která je jednou z největších v České republice.

Radegast provedl v roce 2025 rozsáhlé měření své vodní stopy napříč celým výrobním procesem v rozsahu, jaký v Česku nemá srovnání. Celková spotřeba vody, počínaje pěstováním ječmene a chmele až po načepování piva do sklenice, činí 3,64 litru vody odebrané z přírodních zdrojů na litr vyrobeného piva. Pivovar Radegast zároveň pokračuje ve svém závazku, že do roku 2030 zadrží v krajině více vody, než kolik jí při výrobě piva spotřebuje.

„Kořeny piva Radegast, nošovického pivovaru i mé vlastní jsou s místním regionem hluboce propojeny. Snaha o udržitelnost a odpovědnost je určující způsob, jakým tady podnikáme, žijeme, opatrujeme náš pivovar a jeho okolí. V Nošovicích s hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici pevně stojící na základech tradiční pivní kultury, ale nebojíme se také nových technologií, které českému pivovarství mnohdy ukázaly cestu. Život je tady u nás někdy hořký a vždycky k němu patřilo hořké pivo. Český národní nápoj, který jsme zdědili po svých předcích. Tak dej Bůh štěstí,“ uzavírá Ivo Kaňák.

Pivovar Radegast je neodmyslitelnou součástí festivalu Colours of Ostrava. Do Dolních Vítkovic letos přiveze nejen hořké osvěžení a kvalitní pivní servis, ale také koncert na dešťovkové sudy Radegast, vodní výzvy, více výčepů s čepováním do skla a další festivalové novinky. Návštěvníci navíc vyzkouší limitovanou edici piva Radegast Rezist uvařeného ze speciálního Odolchmele. Festival Colours of Ostrava se koná od 16. do 19. července.

Na čepu na Colours of Ostrava nebudou chybět hořké stálice jako Radegast Ryze Hořká 12, Radegast Rázná 10 a Radegast Ratar. Zájemci, kteří zvládnou hořké výzvy včetně průchodu vodní zónou, si mohou odnést pivenku na Radegast Rezist, chuťově plný 11stupňový český ležák o hořkosti 39 IBU uvařený z Odolchmele. „Naši sládci jej uvařili ze speciálně vyšlechtěných odrůd chmele, které lépe odolávají suchu a nedostatku vody v chmelařských oblastech. Rezist zachovává hořký charakter Radegastu, ale zároveň je svěží a skvěle pitelný,“ popisuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager značky Radegast. Šlechtění nových odrůd probíhá ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a Chmelařským Institutem.

Radegast Pub hned vedle hlavní stage a vnitřek Národního zemědělského muzea bude centrem správně hořkého dění. Právě tam se bude čepovat pivo přímo do skla včetně Radegastu Rezist, stejně jako na dalších dvou místech v areálu festivalu. Mezi novinky patří dvě gastro stanoviště a vnitřní stage, na které každý den vystoupí hosté z Forbes výběru 30pod30. Dominantním prvkem bude monumentální instalace se sochou boha Radegasta. Ani letos nebude chybět škola čepování pro ty, kteří si chtějí zkusit výčepní umění na vlastní kůži. Jedním z vrcholů programu bude vystoupení kapely Noisy Pots, která rozproudí festivalovou energii koncertem na dešťovkové sudy Radegast. Kapela vystoupí ve středu na Fresh stage a v pátek bude mít hned dva pop-up koncerty v Radegast zóně.

Nošovický pivovar v Radegast zóně také připomene svůj závazek, že do roku 2030 zadrží v krajině více vody, než kolik spotřebuje na výrobu piva. V tom patří mezi nejlepší pivovary na světě, když na uvaření jednoho půllitru piva potřebuje jen 1,15 litru vody. V letošním roce Radegast spustil ve spolupráci s iniciativou Ukliďme Česko výzvu k úklidu vodních toků a okolí, do které se mohou zapojit lidé z celé České republiky na webu www.bojovodu.cz. „Nejaktivnější účastníky úklidových akcí odměníme celkem 2030 sudy na dešťovou vodu, které dohromady zadrží přes 8 milionů litrů vody každý rok. Dobrovolníci se mohou přidat k již existující úklidové akci nebo si naplánovat vlastní. Do konce roku 2025 chceme také ve spolupráci s Lesy ČR vybudovat dalších 28 tůní,“ upřesňuje Josef Jalůvka.

Na festivalu se pivo Radegast a další značky Plzeňského Prazdroje budou čepovat na 200 výčepních kohoutech. Celkem bude k dispozici 17 stanů s plochou přes 2 400 m² a kapacitou 1 500 míst k sezení. Tankové pivo bude k dispozici na devíti místech, hladký výčepní provoz pomůže zajistit i beerjet schopný načepovat až 30 piv za minutu. Kvalitu čepovaného piva bude mít na starosti tým vyškolených výčepních a techniků.

Pivovar Radegast potřetí udělil titul Radegastův Strážce Hořkosti. Za rok 2024 putuje do rukou spisovatelky Karin Lednické, autorky trilogie Šikmý kostel.

Ocenění získala za neúnavnou snahu uchovávat paměť Moravskoslezského kraje a za odhodlání čelit „hořkým“ životním výzvám. Součástí tohoto prestižního titulu je i pojmenování ležáckého tanku v nošovickém pivovaru po oceněné osobnosti.

Karin Lednická si ocenění převzala na varně nošovického pivovaru z rukou ředitele Pivovaru Radegast Ivo Kaňáka, který k výběru osobnosti říká: „Karin Lednická svým literárním dílem a občanským postojem pomáhá uchovávat paměť našeho regionu, který byl a stále je formován náročnými událostmi a výzvami. Její dílo však překračuje hranice kraje a inspiruje lidi po celé České republice.“

Karin Lednická, rodačka z Karvinska, ve svých knihách otevřeně a s citem přibližuje historii regionu, včetně jeho „hořkých“ kapitol spojených s důlním průmyslem a proměnou krajiny. Její trilogie Šikmý kostel a dokudrama Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie mají obrovskou odezvu v celé společnosti. „Především je to pro mě velká pocta, kterou jsem s potěšením přijala. Vnímám ji jako další krůček k upevnění regionální identity, sebevědomí a sebeúcty. To vše je naším společným cílem,“ uvádí k zisku ocenění spisovatelka Karin Lednická.

Stejně jako v předchozích letech je součástí ocenění Radegastův Strážce Hořkosti i pojmenování ležáckého tanku v Pivovaru Radegast – Ležácký tank Karin Lednické. „V ležáckých tancích pivo pomalu dozrává, aby dosáhlo své charakteristické hořké chuti. Pojmenování tanku po Karin Lednické symbolizuje respekt k její „vyzrálé“ práci a úsilí o zachování odkazu našeho kraje,“ doplňuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Pivovar Radegast uděluje ocenění Radegastův Strážce Hořkosti jednotlivcům nebo organizacím, které svým životem a činností ztělesňují hodnoty pivovaru – vytrvalost, nezdolnost a hluboký vztah k regionu – a zároveň prokazují morální sílu a houževnatost při překonávání „hořkých překážek“.

Mezinárodní porota má jasno a Pivovar Radegast slaví další významný úspěch. Jeho Radegast Rázná 10 získala první místo v kategorii lahvové světlé výčepní pivo na soutěži Golden Bohemia – Czech Draft Beer Award 2024. Česká degustační soutěž má jako jediná u nás záštitu a podporu největšího evropského svazu konzumentů piva European Beer Consument Union (EBCU).

Radegast Rázná 10 od svého uvedení v roce 2017 získala oblibu díky výrazné hořkosti a bohaté chuti. „Čeští pivaři si chtěli dát trochu jinou desítku, než je u výčepních piv běžné, a my jsme ji pro ně v Nošovicích uvařili. Ocenění od mezinárodní poroty je pro nás dalším potvrzením, že kvalitní a pitelné výčepní pivo má své pevné místo i na současném pivním trhu,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Radegast Rázná 10 je uvařena ze tří druhů tuzemského chmele Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Žatecký pozdní. Díky této unikátní skladbě a trojitému chmelení má nošovická desítka intenzivní chmelové aroma, výraznou hořkost a zároveň plnou chuť.

Tento rok je pro Radegast mimořádně úspěšný. Na podzim získala Radegast Ryze Hořká 12 ocenění za nejlepší český ležák v soutěži České pivo 2024. „V nošovickém pivovaru se od začátku snažíme vařit piva s výrazně hořkým charakterem, které jdou naproti vytříbeným chutím českých pivařů s respektem k tradici českého pivovarského řemesla,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Česká degustační soutěž Golden Bohemia je zařazená mezi desítku prestižních světových akcí pod záštitou největší evropského svazu konzumentů piva EBCU (European Beer Consumers Union). Soutěž je specifická možností přihlásit vzorky v sudové i lahvové podobě, což umožňuje porovnávat produkty pivovarů všech velikostí. Slavnostní vyhlášení 7. ročníku Golden Bohemia – Czech Draft Beer Award 2024 proběhlo v pátek 6. prosince v Klášterním pivovaru Strahov v Praze.

Sládkovská historie správně hořkého piva Radegast píše novou kapitolu. Poprvé v dějinách má nošovický pivovar svou sládkovou. Jana Tovaryšová se stala sedmou pokračovatelkou sládkovského řemesla v Radegastu od doby, kdy se v Nošovicích v roce 1970 uvařila první várka piva.

Jana Tovaryšová absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde se specializovala na bioinženýrství, obor spojující mikrobiologii a technologii. Svou pivovarskou dráhu zahájila v roce 2014 právě v Pivovaru Radegast v Nošovicích. Po dvouleté stáži a programu pro trainee působila jako koordinátorka výroby, později vedla sladovnu a na začátku roku 2024 se ujala vedení výrobního útvaru varny a fermentace. V září oficiálně převzala sládkovskou štafetu od Petra Kwaczka, dlouholetého nošovického sládka, jenž se přesunul na post manažera slovenského Pivovaru Šariš, který je, stejně jako Radegast, součástí Plzeňského Prazdroje.

„Jana Tovaryšová u nás potvrdila svůj velký pivovarský talent. Prokázala jak výjimečné odborné kvality, tak i schopnost vést tým desítek lidí. Respekt si získala díky systematičnosti, smyslu pro týmovost, pečlivosti a schopnosti naslouchat jiným názorům,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast, a doplňuje: „Na spolupráci s Janou se velmi těším, protože její vášeň a nadšení jsou inspirací nejen pro celý náš tým, ale i pro celé pivovarské řemeslo.“

Jako nová sládková Pivovaru Radegast bude Jana Tovaryšová odpovědná nejen za výrobu piva, ale i za kontinuální modernizaci provozu při zachování tradičních varních postupů a dodržování vysokých standardů kvality.

„České pivo má ve světě velké renomé, a to mě hodně inspirovalo k výběru této profese. I když je naše pivovarnictví pevně založené na tradici, neustále se vyvíjí, což mě fascinuje a žene kupředu,“ vysvětluje výběr profese Jana Tovaryšová, nová sládková Pivovaru Radegast.

Mezi každodenní práci sládkové Pivovaru Radegast patří například zajišťování a kontrola kvality základních pivovarských surovin včetně výroby sladu ve vlastní sladovně, dodržování pivních receptur a správnosti technologického procesu kvašení a ležení, degustace piva v procesu výroby a také hotového výrobku, aby každé pivo, které opouští brány pivovary, bylo v té nejlepší kvalitě.

Ve volném čase se Jana Tovaryšová věnuje aktivnímu pohybu a výletům do přírody na kole nebo pěšky.

Sládkové v Pivovaru Radegast (1970-2024):
Jaromír Franzl (1970-1978) / Oldřich Hendrych (1978-1990) / Stanislav Fridrich (1990-1996) / Ivo Kaňák (1996-1999) / Miroslav Pajurek (1999-2009) / Petr Kwaczek (2009-2024) / Jana Tovaryšová (od roku 2024)