Společnost Pardubický pivovar, jejíž historie sahá do 19. století, vstoupí k 1. září do likvidace a bude zrušena. Rozhodla o tom dnes valná hromada firmy. Společnost, která od roku 2019 většinově patří Pivovarům Staropramen, pivo nevyrábí od roku 2023. V roce 2024 podnik prodal svůj areál v pardubické Palackého ulici a další majetek. Hlavní část majetku firmy tvoří hotovost na účtu.

Společnost již podle představenstva nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost, a nastal tedy čas na její zrušení s likvidací. „V rámci tohoto procesu budou prodány zbývající aktiva společnosti, zejména její zbývající ochranné známky, což přispěje k navýšení likvidačního zůstatku,“ uvedl předseda valné hromady Antonín Pechar. V majetku firmy například zůstává značka Pardubický Porter, která byla v minulosti jednou z vlajkových značek pivovaru.

Jak dlouho likvidace potrvá, nebyli představitelé firmy schopni odhadnout. O případné výplatě zálohy likvidačního zůstatku se neuvažuje, uvedl likvidátor jmenovaný valnou hromadou Jiří Šmatlák. Ke konci roku 2025 měla společnost na účtech hotovost 160 milionů korun, které tvořily 96 procent jejích aktiv ve výši 167 milionů korun. Pokud by se tyto peníze rozdělily mezi akcionáře, na akcii by připadlo zhruba 1000 korun. Náklady na likvidaci by se měly pohybovat na úrovni 800 000 korun, vyplynulo z Pecharova vyjádření.

Zástupce dvou drobných akcionářů Miroslav Frank vznesl ohledně navržené likvidace protest. Firma by podle něj měla přistoupit k výplatě peněz mezi akcionáře prostřednictvím zisku. Představenstvo podle jeho názoru neposkytlo akcionářům k věci dostatek informací. Protest vznesl i k tomu, že společnost nepředložila akcionářům smlouvu s likvidátorem.

Společnost loni vykázala zisk 7,7 milionu korun, hlavně díky úrokovým výnosům. Loňský zisk společnost rozdělí mezi akcionáře, přičemž k němu ještě přidá 5,4 milionu korun z nerozděleného zisku minulých let. Celkem půjde na dividendy 13,05 milionu korun, tedy 87 korun na akcii. V nerozděleném zisku společnosti zůstalo 3,9 milionu korun, z nichž se budou mimo jiné financovat náklady likvidace. Loni se na dividendách vyplácelo díky příjmu z prodeje areálu 56,1 milionu korun, na jednu akcii připadlo 374 korun. Předloni zisk činil 121 milionů korun.

Areál pivovaru, který je nedaleko centra města, předloni koupil koncern Conseq. Po odečtení 15 milionů korun za ekologickou zátěž činil výnos z prodeje areálu pro Pardubický pivovar 171,2 milionu korun. Investor v areálu plánuje výstavbu bytových domů, obchodů nebo hotelu.

Město Pardubice hodlá budovu bývalého pivovaru ochránit před demolicí. V květnu oznámilo, že navrhne ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásilo stavební uzávěru, která znemožní historickou budovu zbourat. Manažer fondu Conseq realitní Vladan Kubovec dříve uvedl, že investor nemá v plánu budovu starého pivovaru zbourat, jeho developerské plány se stavbou počítají. Historická budova však podle investora není v dobrém stavu a její využití je sporné. Představitelé Pardubického pivovaru k tomu dnes uvedli, že jim není známo, že by případná omezení pro investora vyvolaná kroky magistrátu měla vliv na dříve uzavřený prodej.

Historie pivovaru začala v Pardubicích v roce 1871. Před covidovou pandemií produkoval kolem 80 000 hektolitrů piva. Hlavní klientelu měl v Česku, ale vyvážel i do okolních evropských zemí, menší část produkce mířila například do Ruska. Pardubický pivovar vařil pivo značky Pernštejn nebo Vilém a tmavý speciál Porter.

Pivovary Staropramen ve společnosti Pardubický pivovar mají podíl 88,7 procenta, zbytek vlastní drobní akcionáři. Pivovary Staropramen jsou součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Dlouhodobě jim na českém pivovarském trhu patří druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

Pardubičtí radní budou žádat ministerstvo kultury o to, aby prohlásilo bývalý pivovar za památku. To by ovšem výrazně zkomplikovalo přestavbu areálu na byty, což plánuje nový majitel.

Máloco naštve politiky tak, jako když jim nadšení aktivisté zařídí prohlášení nějaké ruiny za kulturní památku. Velice znepokojeni byli, když tomu tak bylo u Letního stadionu. A hodně se báli, že se to zopakuje u starého mostu Červeňák.

Důvod je zřejmý. Verdikt ministerstva kultury totiž znamená, že objekt musíte opravit, a to navíc podle přísných pravidel památkářů. Nyní se radní rozhodli pro takový krok u společnosti Conseq Funds, která před časem koupila bývalý pivovar Pernštejn v centru Pardubic.

„Město Pardubice chce ochránit budovu bývalého pivovaru před demolicí. Proto navrhneme ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásíme stavební uzávěru, která investorovi znemožní historickou budovu zbourat,“ řekl primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO.

Developer, který chce v areálu stavět byty, hotel a obchody, stále pracuje s více verzemi. „Protože město nekomunikuje konzistentně a stále není jasné, co bude v našem areálu povoleno. Od začátku však většina variant pracuje s tím, že budova starého pivovaru bude zachována ve stávajícím duchu a velikosti. Budova je však ve velmi špatném technickém stavu a nedovoluje jiné ani širší využití, než je stávající,“ řekl portfolio manažer fondu Conseq realitní Vladan Kubovec.

Město žádá o zápis mezi kulturní památky
Politici se však brání tím, že k nepopulárnímu kroku museli sáhnout. Město totiž popudilo, že investor už požádal o demoliční výměr na pivovar. Proto prý zavedlo stavební uzávěru pro část areálu a objekty z 19. století. Požádá také ministerstvo kultury, aby je zapsalo mezi kulturní památky.

„Investor si teď požádal na stavebním úřadu o demoliční výměr. Neříkám, že to nutně chtějí zbourat, ale možná chtějí mít ten dokument v ruce, protože pokud ho získají ještě podle stávajícího územního plánu, nový územní plán jim ho už nezruší. Že se o to někdo urychleně snaží, se mi nelíbí,“ řekl primátor Nadrchal.

Výroba v pivovaru skončila v roce 2023. Od roku 2024 patří budovy a pozemky zmíněné společnosti Conseq Funds.

Investor je nyní podle Kubovce v nejistotě, protože platí starý územní plán a město chystá nový, který chce schválit v červnu. Jeho příprava trvá 16 let. „Pro nás je však největším problémem to, že neznáme žádné pevné termíny a nemůžeme, jako správný hospodář, relevantně plánovat. Již proběhlo mnoho schůzek na různých úrovních, ale zatím bez nějakého výsledku nebo hmatatelného harmonogramu, na který by se bylo možné spolehnout. Pro nás je důležitější než tento krok města rychlost jeho rozhodování,“ řekl Kubovec.

V 19. století se pardubický pivovar proměnil na průmyslový podnik. V roce 1871 vznikla akciová společnost a výroba se rychle rozšířila do areálu na dnešní Palackého třídě. Byla tam varna, sladovna i sklepy. Areál tvořily cihlové budovy. Podle města se jedná o poslední doklad industriální architektury té doby v dané oblasti.

„Stavební uzávěru už rada města schválila a nyní je zveřejněna na úřední desce, než nabude účinnosti. Tento postup vychází ze stavebního zákona a slouží k ochraně území v situaci, kdy se připravuje nová územně plánovací dokumentace a hrozí snaha urychleně získat povolení k zásahům v území,“ řekl primátor.

Pivovar z druhé poloviny 19. století lze podle primátora konvertovat na bydlení nebo k jiným účelům. Cenná je například čelní budova s restaurací nebo část s věží s prvky, které připomínají cimbuří. „Je to v lokalitě jedna z posledních industriálních staveb, protože továrna mlýnských zdrojů a lihovar byly zbourány. Toto je poslední memento historie. Navrhujeme přední část areálu zachovat,“ řekla vedoucí odboru hlavního architekta Mariana Zmítková.

Rozhodnutí radnice kvituje i opozice. Podle zastupitele Petra Klimpla z ODS je to krok správným směrem. „Oceňuji snahu radnice zachovat industriální charakter lokality a zabránit případné demolici objektů,“ řekl Klimpl.

Investiční společnost koupila areál za 186,2 milionu korun bez DPH. Areál je už roky prázdný. Zadní část funguje přechodně jako parkoviště, ve zbytku se vždy jednou za rok v květnu koná koncert kapely Tři sestry. Naposledy tam populární parta kolem Lou Fanánka zahrála v pátek. Zatím pořadatel akce počítá s tím, že vystoupení bude i příští rok.

Pivo se v něm přestalo vařit před třemi lety, proslulý pardubický pivovar teď chrání unikátní stavební uzávěra. Nástroj, který má zabránit zbourání historické budovy z 19. století, město využilo vůbec poprvé. Reaguje tak na krok investora, který chce v areálu stavět byty a požádal o povolení ke zbourání objektu.

Řemeslo v oblasti symbolizuje komínek, kde se sušíval slad. „Pokud by to bylo možné, tak to by bylo ideální, kdyby aspoň ten zůstal,“ doufá historik Matěj Bekera z Východočeského muzea v Pardubicích.

Říká také, že pardubický pivovar je poslední připomínkou průmyslového rozvoje na Palackého třídě. Vznikl v roce 1871 a první pivo tam uvařili o rok později. „Například v roce 1890 se tam začalo vařit 19stupňové černé pivo Porter,“ přibližuje chutě.

„Kromě toho pivovar třeba v roce 1900 velmi výrazně vyhořel, zbyly z něj fakticky pouze základy a obvodové zdi. Co je také důležité, v čele pivovaru stál v letech 1903–1906 baron Artur Kraus, známá to pardubická osobnost,“ dodává historik.

Soukromník
Areál pardubického pivovaru před dvěma lety koupila společnost Conseq Funds, která tam plánuje postavit byty, hotel nebo mezinárodní školu. Vedení Pardubic se ale obává, aby přestavba neohrozila historickou budovu pivovaru.

Dočasně ji má chránit stavební uzávěra a s jejím zachováním počítá i připravovaný územní plán města, vysvětluje primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO

"„V současné době se majitel snaží získat platný demoliční výměr na pivovar. Proto jsme se rozhodli přistoupit k tomu, že jsme vyhlásili stavební uzávěru. Myslíme si totiž, že když je tak blízko k vydání zásadního dokumentu, který má zajistit určitou ochranu budovy, tak je to platný důvod takovou věc vyhlásit.“

Pardubice zároveň poslaly žádost na ministerstvo kultury, aby historickou budovu prohlásilo kulturní památkou. „To je alternativa ke stavební uzávěře, což by ještě zvýšilo ochranu budovy,“ upřesňuje primátor.

Investor zatím historickou budovu z devatenáctého století zbourat nechce. Stavba je ale podle něj ve špatném stavu.

„Proto jsme se rozhodli požádat o demoliční výměr tak, aby v případě, že nebude zbytí a bude to v souladu s péčí řádného hospodáře, pro nás i svěřený majetek, bylo možné demolici učinit a postavit místo prakticky nefunkční budovy něco funkčního pro město – podle mého názoru významně zajímavějšího a užitečnějšího, než je stávající budova,“ zdůrazňuje portfoliomanager fondu Conseq Vladan Kubovec.

Jaká bude konečná podoba areálu pardubického pivovaru, zatím podle Kubovce není jasné. Přípravu projektu podle něj brzdí vleklá jednání s městem.

Město Pardubice chce ochránit budovu bývalého pivovaru před demolicí. Navrhne ministerstvu kultury, aby se stala kulturní památkou. Zároveň na lokalitu vyhlásilo stavební uzávěru, která investorovi znemožní historickou budovu zbourat. Informoval o tom primátor Jan Nadrchal (ANO). Výroba v pivovaru skončila v roce 2023. Od roku 2024 patří budovy a pozemky investiční společnosti Conseq Funds.

„Investor si teď požádal na stavebním úřadu o demoliční výměr. Neříkám, že to nutně chtějí zbourat, ale možná chtějí mít ten dokument v ruce, protože pokud ho získají ještě podle stávajícího územního plánu, nový územní plán jim ho už nezruší. Že se o to někdo urychleně snaží, se mi nelíbí,“ řekl primátor.

Podle starého územního plánu může budovu investor zbourat. Město chce v červnu schválit nový územní plán, kdy už to možné nebude. Podle primátora proto majitel areálu nejspíš spěchá, aby demoliční výměr získal. Město proto vyhlásilo stavební uzávěru na několika parcelách pivovarského areálu, které se týkají historických budov. Současně podalo návrh na prohlášení pivovaru za kulturní památku.

„Stavební uzávěru už rada města schválila a nyní je zveřejněna na úřední desce, než nabude účinnosti. Tento postup vychází ze stavebního zákona a slouží k ochraně území v situaci, kdy se připravuje nová územně plánovací dokumentace a hrozí snaha urychleně získat povolení k zásahům v území,“ řekl primátor.

Pivovar z druhé poloviny 19. století lze podle primátora konvertovat na bydlení nebo k jiným účelům. Cenná je například čelní budova s restaurací nebo část s věží s prvky, které připomínají cimbuří. „Je to v lokalitě jedna z posledních industriálních staveb, protože továrna mlýnských zdrojů a lihovar byly zbourané. Toto je poslední memento historie. Navrhujeme přední část areálu zachovat,“ řekla vedoucí odboru hlavního architekta Mariana Zmítková.

Rozhodnutí radnice kvituje i opozice. Podle zastupitele Petra Klimpla (ODS) je to krok správným směrem. „Oceňuji snahu radnice zachovat industriální charakter lokality a zabránit případné demolici objektů,“ řekl.

Investiční společnost koupila areál za 186,2 milionu korun bez DPH. Loni uvedla, že tam chce stavět bytové domy, obchody nebo hotel.

Společnost Pardubický pivovar vyplatí akcionářům na dividendách 56,1 milionu korun. Je to téměř polovina z loňského zisku 120,8 milionu korun. Na jednu akcii připadne 374 korun před zdaněním. Rozhodla o tom valná hromada společnosti. Zisk firma, která od roku 2019 patří Pivovarům Staropramen, vytvořila loňským prodejem svého areálu a dalšího majetku. Pivo podnik, jehož historie sahá do 19. století, nevyrábí od března 2023. Představenstvo zvažuje likvidaci společnosti.

Největší část loňského zisku ve výši 61,4 milionu korun firma použije na úhradu kumulovaných ztrát předchozích let. Pivovar byl v minulosti opakovaně ve ztrátě, v letech 2019 až 2022 se minusové hospodaření pohybovalo od 30 do 40 milionů korun. Předloni zisk firmy činil 4,8 milionu korun. Zbývající 3,2 milionu korun z loňského zisku zůstane ve firmě k úhradě jejího provozu a k pokrytí nákladů na její případnou likvidaci.

Výroba piva části pardubických značek, především piva Pernštejn, přešla od roku 2023 v rámci licencí nebo přímo pod Pivovary Staropramen. Loni takto Pivovary Staropramen vyrobily a prodaly pod pardubickými značkami 49 653 hektolitrů piva, meziročně o 6,4 procenta méně. Tři čtvrtiny šly do hospod a restaurací, 14 procent do obchodních řetězců a 11 procent činil vývoz na Slovensko. Tržby Pardubického pivovaru loni činily pět milionů korun, šlo o tržby za služby.

Budoucnost společnosti a varianty jejího možného zániku bude představenstvo podle předsedkyně představenstva Petry Chovancové řešit ve druhé polovině letošního roku. O případném vstupu do likvidace by rozhodovali akcionáři na valné hromadě, uvedl předseda valné hromady Antonín Pechar. Pivovary Staropramen ve společnosti mají podíl 88,7 procenta, zbytek vlastní drobní akcionáři.

Ve vlastnictví Pardubického pivovaru ještě, kromě jiných značek, zůstává značka Pardubický Porter, která byla v minulosti jednou z vlajkových značek pivovaru. Předseda dozorčí rady Jan Řehůřek na valné hromadě uvedl, že by stálo za to ji opět uvést na trh.

Areál pivovaru, který je nedaleko centra města, loni koupila společnost NOKERA Invest z koncernu Conseq podnikatele Jana Vedrala. Po odečtení 15 milionů korun za ekologickou zátěž činil výnos z prodeje areálu pro Pardubický pivovar 171,2 milionu korun. Dále Pardubický pivovar prodal Pivovarům Staropramen za 42 milionů korun ochranné známky a za 11,6 milionu korun výrobní zařízení a vratné obaly. Celkový výnos z prodeje tak činil 224,8 milionu korun bez DPH.

Prodej majetku se odrazil ve struktuře aktiv. Ta měla konci loňského roku hodnotu 245,6 milionu korun, z nichž 238,4 milionu korun tvořily peníze na účtech. Na straně pasiv je hlavní položkou 150 milionů korun základního kapitálu, který je rozdělen na 150 000 akcií o jmenovité hodnotě 1000 korun.

Historie pivovaru začala v Pardubicích v roce 1871. Před covidovou pandemií produkoval kolem 80 000 hektolitrů piva. Hlavní klientelu měl v Česku, ale vyvážel i do okolních evropských zemí, menší část produkce mířila například do Ruska. Pardubický pivovar vařil pivo značky Pernštejn nebo Vilém a tmavý speciál Porter.

Pivovary Staropramen jsou součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Dlouhodobě jim na českém pivovarském trhu patří druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

V areálu bývalého pivovaru v Pardubicích by jednou mohly stát bytové domy, obchody nebo hotel. Zvažuje to investor, který loni pozemky a budovy koupil. Do výstavby se ale může pustit až v případě, kdy město změní územní plán. ČTK to řekl Vladan Kubovec, portfolio manažer fondu Conseq realitní.

"Po jednáních s městem by to měla být oblast s převahou bytů a s doplněním o služby typu ubytování, zdravotnictví, školství a obchody. Vše bude závislé na výsledné podobě územního plánu a na situaci na trhu," řekl Kubovec.

Pivovar skončil výrobu předloni na jaře a část jeho produkce se přesunula do Ostravy. Pardubický pivovar pak loni rozhodl o prodeji budov a pozemků, koupil je Conseq Funds investiční společnost za 186,2 milionu korun bez DPH. Teď je podle Kubovce řada na městě, aby přijalo nový územní plán a dokončilo územní studii.

"Studie by měla být připravena v řádu měsíců za účasti všech dotčených subjektů, tedy mimo nás i města a vlastníků sousedních areálů. Tato studie by měla pouze zpřesnit územní plán a poskytnout vyšší míru detailu a právní jistoty budoucímu investorovi a pokusit se zejména řešit složitou dopravní situaci," řekl Kubovec.

Investor by s přípravami rád začal co nejdříve. Dopravní napojení lokality je podle Kubovce jedna z nejdůležitějších a zároveň nejsložitějších otázek. "Je to ale problém zejména na úrovni města, neboť zasahuje i do páteřních komunikací a řešení je částečně mimo náš zásah, ale vyžaduje významnou spolupráci a vůli jak na straně vlastníků dotčených parcel, tak na straně města," dodal.

Pivovar je u Palackého třídy, kde jsou z obou stran další velké stavební projekty. Naproti nádraží v místě bývalého lihovaru skupina Redstone staví obchodní a společenské centrum Pernerka. V bývalé továrně Prokop by jednou ČSOB Pojišťovna chtěla postavit své sídlo.

"Ostatní projekty jsou v povolovacím procesu výrazně dále než my, neboť na některé stavby mají již i stavební povolení, tak se s naším projektem budeme muset těmto přizpůsobit a doplnit je tak, aby urbanisticky i komerčně dohromady dávaly smysl. Jsme samozřejmě v kontaktu s oběma sousedy a důležité kroky, zejména týkající se dopravního propojení a spolupráce s městem společně koordinujeme," uvedl Kubovec.

Je rozhodnuto. Budovy a pozemky Pardubického pivovaru změní majitele. Prodej ve čtvrtek schválila valná hromada. Kupcem je Conseq Funds investiční společnost, která za budovy a areál nabídla nejvyšší částku.

Pivovar své brány v Pardubicích zavřel loni na jaře. Staropramen výrobu přesunul do pivovaru Ostravar, který sídlí v Ostravě.

„Poté vedení společnosti Pardubický pivovar zahájilo kroky směřující k prodeji areálu jako celku buď s možností zachování pivovarské výroby, nebo jiného budoucího využití v souladu s platnými územními limity. O areál Pardubického pivovaru projevila zájem společnost Conseq Funds investiční společnost, která zároveň učinila nejvyšší nabídku,“ uvedla mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová. Cena odkupu není známá.

Pernštejn nezmizí
Valná hromada jednala také o prodeji ochranných známek, receptur pivovaru a movitých věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastnila.

Společnost Pivovary Staropramen se rozhodla, že si známky a receptury pardubického piva ponechá.

„Spotřebitelé tak o některé své oblíbené značky Pardubického pivovaru nepřijdou. Společnost Pivovary Staropramen také odkupuje část výrobního zařízení, které najde svoje využití v rámci pivovarské výroby,“ informovala mluvčí.

Po 150 letech konec
Výroba piva v Pardubicích skončila po 150 letech. Pardubický pivovar před čtyřmi lety koupila společnost Staropramen, která chtěla rozšířit nabídku piv a zvýšit produkci. Místo toho ale představenstvo společnosti loni oznámilo, že k 31. březnu 2023 ukončí výrobu. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina Staropramen také vlastní. Podle zdůvodnění Staropramenu pardubickému pivovaru zlomila vaz pandemie koronaviru i válka na Ukrajině, většina piva totiž mířila do Ruska.

Přestože pivovar se stopadesátiletou tradicí pardubičtí politici považují za rodinné stříbro, radnice o areál zájem neměla. Pozemky, nedaleko nádraží, byly podle vedení města příliš drahé a navíc město nyní neví, jak by areál využilo.

Mluvčí města Radim Jelínek potvrdil, že město ale využilo předkupního práva na pozemky, které v okolí bývalého pivovaru slouží jako veřejné prostranství. Jedná se o pozemky před vjezdem do pivovaru, které místním z okolních bytů slouží hlavně jako parkoviště.

Je tak možné, že v areálu v budoucnosti budou moci vyrůst nové byty nebo komerční prostory.

Budovy a pozemky Pardubického pivovaru, v kterém od loňského března skončila výroba, změní majitele. Kupcem je Conseq Funds investiční společnost. Ve čtvrtek to schválila valná hromada firmy.

Informaci potvrdila mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová. Cenu transakce neuvedla. V pozvánce akcionářům byla částka 186,2 milionu korun bez DPH. Představenstvo rozhodlo, že v Pardubicích skončí výroba piva loni na jaře.

„Poté vedení společnosti Pardubický pivovar zahájilo kroky směřující k prodeji areálu jako celku buď s možností zachování pivovarské výroby, nebo jiného budoucího využití v souladu s platnými územními limity. O areál Pardubického pivovaru projevila zájem společnost Conseq Funds investiční společnost, která zároveň učinila nejvyšší nabídku,“ uvedla Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury zaplatí podle akcionářské pozvánky 42 milionů korun bez DPH. Za movité věci byla navržena cena necelých sedm milionů korun bez DPH.

„Spotřebitelé tak o některé své oblíbené značky Pardubického pivovaru nepřijdou. Společnost Pivovary Staropramen také odkupuje část výrobního zařízení, které najde svoje využití v rámci pivovarské výroby. Na prodeji areálu v Pardubicích naše společnost spolupracovala s externí poradenskou firmou,“ řekla mluvčí.

Společnost Staropramen, která od roku 2019 vlastní pardubický pivovar, ho nyní prodává. Město ale o areál zájem nemá. Jaký osud čeká areál s bohatou pivovarnickou historií? Zájemce, který s vařením piva nemá nic společného, za areál nabízí téměř 200 milionů korun. V budoucnu by v areálu pivovaru mohly vyrůst třeba byty.

Podle informací ČTK dala nejvyšší nabídku k odkupu investiční společnost Conseq Funds, částka 186 milionů je za budovu a pozemky, prodej ale musí schválit ještě valná hromada. Podle mluvčí skupiny Pivovary Staropramen k tomu zatím nebudou poskytovat bližší informace.

„Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání,“ krátce sdělila Denisa Mylbachrová, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Valná hromada by měla jednat také o prodeji ochranných známek, receptur pivovaru a movitých věci, kterou firma Pardubický pivovar ještě vlastní.

Město areál nechce
Přestože pivovar se stopadesátiletou tradicí politici považují za rodinné stříbro, radnice o areál zájem nemá. Pozemky, nedaleko nádraží, jsou podle vedení města příliš drahé a navíc město nyní neví, jak by areál využilo. Téměř 200 milionů korun radnice z rozpočtu uvolnit nemůže.

Pardubický pivovar má zájemce o odkup, prodej ještě musí v únoru schválit valná hromada společnosti. Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar.

Podle informací ČTK dala nejvyšší nabídku k odkupu investiční společnost Conseq Funds, částka 186 milionů je za budovu a pozemky, prodej ale musí schválit 8. února valná hromada a podle mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Denisy Mylbachrové se k tomu zatím nebudou nijak vyjadřovat.

Město o pozemky nestojí
Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní.

Pardubická radnice zájem o lukrativní pozemky mezi nádražím a centrem města neprojevila. Důvodem je hlavně cena skoro 200 milionů korun, to je pro městský rozpočet příliš vysoká částka. Není to ale jediný důvod, vysvětluje primátora města Jan Nadrchal (ANO): „Kupovat další takto rozsáhlý areál s tím, že nemáme ještě dořešené ty zbylé, které máme, by nedávalo úplně smysl.“

Primátor dodal, že od pivovaru město odkoupilo pozemky, na které mělo předkupní právo, což jsou pozemky před vjezdem do pivovaru, které okolním bytovým domům slouží jako parkoviště a veřejné prostranství.

Co (z)bude z pivovaru?
Stávající územní plán umožňuje v areálu pivovaru lehkou výrobu, město má ale připravený návrh nového územního plánu. Pokud ho v následujících měsících zastupitelé schválí, bude možné plochu využít jako smíšené městské území, tedy například byty nebo komerční prostory.

„Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem,“ dodal Nadrchal.

Jisté je, že se celé území zřejmě do několika let významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel a byty, v centru města tak v dohledné době vznikne celá malá nová čtvrť.