Pivovar Ostravar se po koronakrizi vrátil k vaření pivních speciálů. Od poloviny října bude ve vybraných hospodách na čepu opět Grifel. Silné čtrnáctistupňové pivo s vysokým obsahem alkoholu je podle některých štamgastů jedním z nejlepších piv ve 124 leté historii pivovaru.

Koronakrize zamávala s návštěvností hospod. Podle ostravských pivovarníků ale pouze urychlila dlouhodobý trend, který začal v Česku už před pandemií. Lidé v posledních letech začali dávat větší přednost vyšší kvalitě, novým stylům a řemeslnému způsobu zpracování piva.

“Už před koronakrizí jsme zaznamenali vyšší prodeje řemeslně vylepšené dvanáctky i našich speciálů. Naopak méně na odbyt šla světlá výčepní piva nižší stupňovitosti. To se během pandemie nezměnilo. Naopak,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Podle vrchního sládka lidé využili pandemie k objevování nových chutí a typů piv. “Viděli jsme to třeba na našem svrchně kvašeném Glorionu. Pivním speciálu inspirovaném stylem West Coast IPA. Uvařili jsme ho během loňského léta a vypil se strašně rychle. Bohužel pak jsme s vařením pivních speciálů museli opět přestat kvůli zavřeným hospodám.”

Letos se Ostravar k pivním speciálům zase vrátil. “Začali jsme tam, kde jsme loni skončili. Tzn. limitovanou edicí Glorionu v létě. Od 14. října vystřídá Glorion v hospodách podzimní speciál Grifel.”

Důvodem obměny je podle vrchního sládka zejména počasí a s ním spojené jiné chuťové preference. “V chladnější počasí máme přirozeně chuť na plnější a silnější piva. Proto jsme u nás v září uvařili speciál Grifel, který tyto atributy přesně splňuje.”

Polotmavý speciál originální chuti, ve které se mísí tradiční hořkost a aroma speciálních chmelových odrůd, má stupňovitost 14% EPM a 6,5% alkoholu. “Grifel má opravdu vysoký obsah alkoholu. Ve srovnání s tradiční Ostravar dvanáctkou je obsah alkoholu o 27% vyšší, takže je potřeba Grifel pít s rozvahou,” upozorňuje vrchní sládek.

Své příznivce si už ostravský pivní speciál našel hned po uvaření první várky. Třeba známý degustátor piv vystupující pod přezdívkou Pivoman, který už vyzkoušel přes 5000 piv z 59 zemí světa, na internetu napsal: “Dle mého hodnocení asi nejlepší pivo z produkce pivovaru Ostravar. Neskutečně hutný speciál, který vás napoprvé možná nedostane, ale po každém dalším ochutnání se vám pomalu, ale jistě dostává pod kůži.”

V roce 2016 otevřel pivovar Ostravar první vlastní značkovou restauraci. Za 5 let jich stihl otevřít celkem pět. “Ostravarny přinesly na trh zvýšení konkurence v gastronomii a jednoznačně přispěly k růstu pivní kultury,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

V současné době Ostravarny najdeme v Ostravě, Opavě, Karviné a Bratislavě. “Uplynulých 5 let nám ukázalo, že Ostravarna může fungovat v jakémkoliv městě. Přestože se jedná o koncept postavený na typických ostravských základech, je plně funkční a srozumitelný. Ostravarny jsou daleko více hospody než restaurace. To znamená, že tady lidé chodí především na pivo. Proto jsme jim dali podtitul Poctivá pivovarská hospoda” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

“Kvalita servírovaného piva i gastronomie je pro nás zásadní. V budoucnu budeme i nadále sázet na kvalitu a ne na kvantitu. Samozřejmě, že bychom rádi otevřeli Ostravarny i v dalších městech. Ovšem ne za každou cenu. Nejde nám o chvilkový úspěch. Pokud nenajdeme vhodnou lokalitu nebo partnera, který bude Ostravarnu provozovat na úrovni, jakou chceme, tak budeme hledat tak dlouho, až ho najdeme. Za těch téměř 125 let, co vaříme pivo, víme, že trpělivost a důslednost v rozhodování je v našem oboru klíčem k úspěchu,” dodává Jan Řehůřek.

Pohled do historie
S přípravou gastronomického konceptu Ostravarna začal ostravský pivovar již v roce 2014. “Chtěli jsme pozvednout pivní kulturu a oslovit mladší zákazníky a ty, kterým čím dál tím víc záleží na kvalitě piva, příjemném interiéru i dobré obsluze, která vám umí poradit,” vzpomíná na začátky Ostravaren manažerka značky Ostravar Pavla Ličková.

Základem nového konceptu se stalo tankové pivo. “To je to nejlepší, co může hospoda hostům nabídnout. Z pivovarnického hlediska se čerstvému nepasterovanému pivu opravdu nic nevyrovná,” upozorňuje vrchní sládek Jan Řehůřek. “My navíc máme s tankovým pivem letité zkušenosti. Vždyť naše první tanková hospoda nese letopočet 1963. Proto jsme chtěli, aby náš nový koncept navázal na tento odkaz a Ostravarny se staly synonymem moderní tankové hospody 21. století.”

Architekti přišli s prostorovým řešením, ve kterém se moderní tankové hospodářství stává ústředním bodem každé Ostravarny. “Ta myšlenka se nám od začátku líbila. Koncept velkého proskleného místa s pivními tanky, díky kterému návštěvník vidí, jak dobře se hospodský o svou tankovnu stará, i umístění tankovny v bezprostřední blízkosti výčepu odpovídalo naší představě o zvýšení kvality. Čím méně potrubí od tanků k výčepu máte, tím je to pro pivo lepší,“ dodává vrchní sládek.

První Ostravarny
Slavnostní otevření první Ostravarny se uskutečnilo prvního srpna 2016 v bezprostřední blízkosti unikátní Jubilejní kolonie v Ostravě. Ostravarna U Jubilejní hned od prvopočátku sklízela pozitivní ohlasy a recenze. Hosté si pochvalovali příjemné prostředí, kvalitu tankového piva, poctivost kuchyně i nový typ čepování piva. Štamgasti si poprvé mohli vybrat ze čtyř druhů čepování. “V naší Ostravarně jsme hned od začátku dávali přednost čepování na hladinku,” vzpomíná na začátky nejstarší Ostravarny U Jubilejní Michal Ripp.

Po úspěšném startu v Ostravě otevřel Ostravar během následujících 12 měsíců další dvě provozovny. V pořadí druhou Ostravarnou byla Ostravarna Na Fifejdách v Ostravě, třetí Ostravarnu U Zlatého kříže otevřel ostravský pivovar v Opavě. ”V opavském regionu měl náš pivovar historicky vždy velmi silné postavení. Proto jsme chtěli mít první mimoostravskou Ostravarnu právě tady,” vysvětluje Pavla Ličková. Také čtvrtá Ostravarna vyrostla na speciálním místě. V Karviné několik set metrů od místa, kde Ostravar otevřel úplně první tankovou hospodu v České republice.

Zatím poslední Ostravarnu otevřel Ostravar zkraje roku 2020. v Bratislavě. Dostala název Ostravarna Amélia a stala se první značkovou restaurací pivovaru Ostravar za hranicemi České republiky. „Jsme rádi že díky kvalitnímu franšízovému partneru se nám podařilo přenést ostravskou atmosféru i do hlavního města Slovenska. V Bratislavě si lidé oblíbili značku Mustang i naši tankovou Ostravar dvanáctku,” prozrazuje vrchní sládek Ostravaru Jan Řehůřek.

Pandemie koronaviru Ostravarny ustály
Následná celosvětová pandemie koronaviru vznik dalších nových provozoven zastavila. Pandemie navíc prověřila samotný koncept Ostravaren. “Přestože k nám lidé nemohli téměř rok přijít na pivo, Ostravarny krizi ustály především díky kvalitní gastronomii. Všechny naše Ostravarny rychle přešly na rozvoz jídel a výdej přes okénko a situaci ustály bez toho, aniž by musely zavřít. Třeba U Jubilejní nebo v Opavě U Zlatého kříže se na jídlo stávaly fronty,” uvádí závěrem manažerka značky Ostravar Pavla Ličková.

Pivovar Ostravar uvařil u příležitosti Dne českého piva pivo, které vařil ve svých počátcích. To znamená na přelomu 19. a 20. století. Sváteční pivo jménem Halla patří do kategorie piv typu Märzen, které je silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a má jemnější a hladší chuť. Slavnostní narážení nového piva připravil Ostravar hned ve 4 městech na severní Moravě. Na speciální program se mohou těšit především fanoušci dnes v Tankovně U koně v Ostravě.

Na konci září pořádá Český svaz pivovarů a sladoven tradičně Dny českého piva. Akci, jejímž cílem je připomenout nejlepší tradice českého pivovarnictví a podpořit konzumaci čepovaného piva v hospodách a restauracích.

Doba je zlá, hospodští potřebují pomoc
Koronavirová krize letos tvrdě dopadla na české hospody a restaurace. “Hospodští to mají v dnešní době hodně těžké. Díky koronaviru přišli na jaře o podstatnou část tržeb a je naší povinností je v zájmu zachování české pivní kultury hospody maximálně podpořit,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Ostravar se snažil od počátku vypuknutí pandemie hospodám pomáhat a ve svém úsilí pokračuje i na podzim. “Na Dny českého piva jsme pro naše hospody exkluzivně uvařili speciální pivo, které bude jen a jen pro ně. Jedná se o pivo, které jsme měli ve svém sortimentu před 120 lety,” prozrazuje Jan Řehůřek. “Nové pivo jsme pojmenovali Halla a patří do kategorie typu “Märzen.”

V Ostravě zavedl pivo typu Märzen do sortimentu ostravského pivovaru nejdéle sloužící sládek Emanuel Kavalla. “Na začátku 20. století patřilo toto pivo k nejoblíbenějším a dodnes je tato kategorie jednou z nejslavnějších piv na světě vůbec,” vysvětluje Vojta Slivoň, obchodní sládek pivovaru Ostravar.

Status posledního piva
Historie piv Märzen je stará téměř 500 let. V roce 1553 bylo v Německu vydáno nařízení, které mělo podstatně zvýšit kvalitu vařeného piva. “Podle tohoto nařízení směly pivovary vařit pivo pouze v chladnějších měsících roku. Konkrétně mezi svátkem svatého Michala (29. září) a Dnem svatého Jiří (23. duben). V reakci na toto nařízení začaly bavorské pivovary své poslední březnové várky piva vařit mnohem plnější, silnější a hořčejší, aby pivo vydrželo chutné a čerstvé ve sklepích i během teplého léta. Těmto pivům se začalo říkat Märzen. V Čechách a na Moravě pak březnové pivo nebo zkráceně březňák,” upřesňuje Vojta Slivoň.

Více sladu, delší zrání v ležáckém sklepě
“S kvalitativním vývojem pivovarnictví i zákonodárství se dnešní březnová piva už nemusí vařit v březnu. Stále však pro ně platí to, co pro původní Märzeny. Piva jsou silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a mají jemnější a hladší chuť,” říká Jan Řehůřek

Ostravská Halla se vyznačuje přesně stejnými rysy. Ve srovnání s dvanáctkou je Halla ještě téměř o stupeň silnější a také mnohem sladovější. “To proto, že jsme k její přípravě použili mnohem více bavorského sladu, typického pro tuto kategorii piv. Bavorský slad má o 20 stupňů vyšší teplotu sušení.”

Halla je podle Řehůřka chuťově zajímavý hořký Märzen, který se vyznačuje jemností, středním až plným tělem, sladovou chutí a čistým suchým závěrem.

Slavnostní stáčky ve 4 městech na severní Moravě
Nové pivo Halla bude Ostravar dodávat výhradně hospodám a restauracím. Slavnostní stáčku nového piva naplánoval Ostravar do 4 měst. Speciální program bude mít premiéra nového piva v Tankovně U koně v Ostravě. “V Tankovně U koně spojíme slavnostní stáčku spojíme se slavnostním otevřením hospody,” říká Vojta Slivoň. “Tankovna U koně je sice od léta v provozu, ale díky koronaviru jsme ji ještě nestihli ani slavnostně otevřít. Teď spojíme obě akce do jedné,” prozrazuje Vojta Slivoň z Ostravaru. Akce samozřejmě proběhne se všemi hygienickými standardy s ohledem na zdraví a bezpečnost návštěvníků.

Nové pivo Halla bude podle ostravských pivovarníků k dostání nejen při Dnech českého piva, ale mělo by na čepu vydržet až do konce podzimu. Poté Hallu vystřídá nový speciál ze spilky.

Harmonogram Slavnostních stáček nového piva
Tankovna U Koně / Ostrava / 24.9. v 19.00
Kašpárkova Hasičárna / Opava / 24.9. v 19.00
Ostravarna U Jubilejní / Ostrava / 25.9. v 19.00
Ostravarna / Karviná / 25.9. v 19.00
Chacharova Hasičárna / Havířov / 25.9. v 19.00

Pivovar Ostravar uvařil u příležitosti Dne českého piva pivo, které vařil ve svých počátcích.
To znamená na přelomu 19. a 20. století. Sváteční pivo jménem Halla patří do kategorie piv typu Märzen, které je silnější, leží v ležáckých sklepích mnohem déle než tradiční ležáky a má jemnější a hladší chuť.

Slavnostní narážení nového piva připravil Ostravar hned ve čtyřech městech na severní Moravě. Na speciální program se mohou těšit především fanoušci dnes v Tankovně U koně v Ostravě.

Na konci září pořádá Český svaz pivovarů a sladoven tradičně Dny českého piva. Akci, jejímž cílem je připomenout nejlepší tradice českého pivovarnictví a podpořit konzumaci čepovaného piva v hospodách a restauracích.

Doba je zlá, hospodští potřebují pomoc
"Koronavirová krize letos tvrdě dopadla na české hospody a restaurace. Hospodští to mají v dnešní době hodně těžké. Kvůli koronaviru přišli na jaře o podstatnou část tržeb a je naší povinností je v zájmu zachování české pivní kultury hospody maximálně podpořit,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Ostravar se snažil od počátku vypuknutí pandemie hospodám pomáhat a ve svém úsilí pokračuje i na podzim.

"Na Dny českého piva jsme pro naše hospody exkluzivně uvařili speciální pivo, které bude jen a jen pro ně. Jedná se o pivo, které jsme měli ve svém sortimentu před 120 lety. Nové pivo jsme pojmenovali Halla a patří do kategorie typu Märzen,” prozrazuje Jan Řehůřek.

V Ostravě zavedl pivo typu Märzen do sortimentu ostravského pivovaru nejdéle sloužící sládek Emanuel Kavalla.

"Na začátku 20. století patřilo toto pivo k nejoblíbenějším a dodnes je tato kategorie jednou z nejslavnějších piv na světě vůbec,” vysvětluje Vojta Slivoň, obchodní sládek pivovaru Ostravar.

Status posledního piva
Historie piv Märzen je stará téměř 500 let. V roce 1553 bylo v Německu vydáno nařízení, které mělo podstatně zvýšit kvalitu vařeného piva. Podle tohoto nařízení směly pivovary vařit pivo pouze v chladnějších měsících roku.

Konkrétně mezi svátkem svatého Michala (29. září) a Dnem svatého Jiří (23. duben). V reakci na toto nařízení začaly bavorské pivovary své poslední březnové várky piva vařit mnohem plnější, silnější a hořčejší, aby pivo vydrželo chutné a čerstvé ve sklepích i během teplého léta.

"Těmto pivům se začalo říkat Märzen. V Čechách a na Moravě pak březnové pivo nebo zkráceně březňák,” upřesňuje Vojta Slivoň.

V minulých dnech pivovar Ostravar plně obnovil provoz linek na stáčírně sudů, který byl po 12. březnu utlumen. Každou hodinu nyní stočí v Ostravaru 180 padesátilitrových sudů pro hospody a restaurace, které se chystají na otevření pivních zahrádek od 11. května.

V uplynulých dvou měsících se pivovar Ostravar po uzavření hospod plně soustředil na dodávku lahvového piva pro maloobchod, zatímco odbyt sudového piva klesl na minimum. Aktuální režim rozvolňování vládních opatření přináší významnou změnu do fungování ostravského pivovaru.

“V minulých dnech jsme v Ostravaru zase začali stáčet pivo do sudů ve standardním režimu. Na stáčírně sudů jsme najeli na plný provozní výkon,” hlásí vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. “Každý den stáčíme čerstvé pivo pro hospody a restaurace, které se chystají v květnu na znovuotevření svých provozoven.”

Po rozsáhlých investicích v roce 2015 sjíždí z ostravských stáčecích linek každých 20 vteřin jeden padesátilitrový sud s pivem. Během jedné hodiny tak stačí Ostravar připravit pro hospody a restaurace 18 tisíc půllitrů. “Stáčecímu plánu dominuje hlavně naše vylepšená Ostravar dvanáctka,” přibližuje plány pivovaru na nejbližší dny vrchní sládek. Dvanáctce na stáčírně zdárně sekunduje také pivo Mustang. Jedenáctistupňové pivo z divokého chmele Kazbek, které si získalo oblibu nejen na Ostravsku, ale i za hranicemi Moravskoslezského kraje.

Ve stáčírně sudů samozřejmě platí zpřísněná hygienická pravidla. Povinnost nošení roušek, práce v rukavicích, častější dezinfekce prostor. “Pro naše lidi to ale není nic neobvyklého, protože ve stejném režimu funguje již od března stáčírna lahví a vlastně i zbytek pivovaru,” říká závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Pivovar Ostravar se připojil k celostátní iniciativě Zachraň hospodu, která odstartovala prvního dubna. “Projekt je výzvou k záchraně českých, moravských a slezských hospod, které jsou důležitou součástí české kultury,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. Provozovatelé hospod na severní Moravě iniciativu vítají.

Jednou z věcí, kterými se naše republika mohla odjakživa pyšnit, byly tuzemské hospody. Po staletí jsou vyhledávaným cílem domácích i zahraničních návštěvníků, kteří v nich ochutnávají vyhlášená česká piva a oceňují kvalitu českého pivovarnictví. V posledních letech se začala v hospodách a restauracích zvedat také kvalita gastronomie a celý sektor stoupal vzhůru. Hospody a restaurace se staly významným donátorem státního rozpočtu a podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven jen na DPH společně odvedly do státní kasy v roce 2019 téměř 45 miliard korun.

COVID19 má fatální dopad na české hospody
V současné době je všechno jinak. Po přijetí vládních opatření na ochranu před nemocí COVID19 museli podnikatelé v gastronomii své provozovny zavřít a ze dne na den se ocitli bez příjmů. “Více než 90 % partnerských provozoven na Ostravsku je zavřeno a situace se citelně dotýká i našich značkových restaurací Ostravarna,” potvrzuje aktuální stav vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek a dodává: „Proto jsme uvítali, že Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s pivovary a dalšími partnery přichází s iniciativou Zachraň hospodu! A ihned projekt podpořili.“

Je to jednoduché a transparentní. Lidé, kteří chtějí podpořit svou oblíbenou restauraci nebo hospůdku, mohou jít na web www.zachranhospodu.cz, který společně vytvořili iniciátoři projektu. Tady si koupí voucher na libovolnou konzumaci v konkrétní hospodě, až život vrátí do normálu a hospody obnoví provoz. Pokud tam svůj oblíbený podnik nenajdou, mohou ho samozřejmě nominovat.

Hospodští na severní Moravě #ZACHRAŇHOSPODU projekt kvitují
Oslovení provozovatelé značkových hospod Ostravarna na severní Moravě projekt vítají. “Jsem šťastný, že se něco děje. Vážně,“ říká Tomáš Poloch, který loni na podzim úspěšně otevřel Ostravarnu v Karviné. "Pivovary za námi stojí od začátku. Byly první, které nám přišly na pomoc a my si vážíme každé jejich iniciativy.”

“Když nám štamgasti v rámci projektu #ZACHRAŇHOSPODU pomůžou, budeme samozřejmě neskutečně rádi,” potvrzuje provozovatel Ostravarny U jubilejní v Ostravě Michal Ripp. Sám se plánuje do projektu zapojit tento týden. “V současné situaci to má každý provozovatel hospody těžké. My jsme jednou z mála hospod, která v Ostravě zcela neuzavřela provoz. Vaříme meníčka, dodáváme obědy přes aplikace, které zajišťují rozvoz jídla,” popisuje aktuální situaci Ripp.

Také Tomáš Poloch říká, že se snaží situaci ustát. “Už jsme přežili ledacos. A přežijeme i tohle,” míní. Význam projektu #ZACHRAŇHOSPODU vidí v tom, že iniciativa k hostům vysílá jasný signál, že hospody tady pořád jsou a že lidé s nimi mohou i nadále počítat. “Věřím, že si lidé u nás na zahrádce zase rádi dají čerstvě natočené pivo a něco dobrého na zub. Snad to bude již brzy,” přeje si Tomáš Poloch, provozovatel Ostravaren v Karviné a Na Fifejdách.

Zachraň hospodu! není jediný projekt, kterým se Ostravar snaží podpořit své provozovny. Samozřejmě je s nimi v úzkém kontaktu, v různých směrech poskytuje poradenství , pomáhá s výměnou staršího piva a připravuje projekty, které by jim měly pomoci při obnovení provozu.

Pivovar Ostravar na začátku března připravil pro své příznivce velkou pivní lahůdku. Hořké kvasnicové pivo připravené speciální metodou kroužkování, která vyžaduje velký pivovarský fortel a řemeslný um.

Nové pivo Bard typově náleží do rodiny kvasnicových piv. Kvasnicové pivo je obecně pivo s přidaným obsahem kvasinek, které sládci přidávají do piva na konci procesu. Díky tomu má kvasnicové pivo lehký zákal a vyšší plnost. V případě speciálu Bard vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek přidal do piva kvasnice jinak, a to v podobě kroužků. V pivovarské hantýrce se pod pojmem kroužky skrývá čerstvě rozkvašená mladina ze spilky.

Náročný postup přípravy
“V pivovarnictví říkáme této metodě kroužkování,” vysvětluje vrchní sládek Řehůřek. “Na spilce si rozkvasíte mladinu, jako byste připravovali standardní várku piva. Zhruba po jednom a až jednom a půl dni se kvasící mladina nachází ve stádiu bílých kroužků, které jsou vizuálně charakterizované vysokou bílou růžicovitou až krápníkovou pěnou. Takto rozkvašené pivo se následně přidává do již filtrovaného piva v příslušném poměru 10 až 20%.” popisuje náročný způsob přípravy kvasnicového piva Jan Řehůřek.

Fantastická chuť
Ve srovnání s běžně uvařeným pivem je příprava piva metodou kroužkování samozřejmě mnohem obtížnější a ve světě je velkou raritou. “Celý tento složitý proces podstupujeme kvůli třem věcem. Za prvé získáme vyšší hořkost kvasnicového piva. Za druhé zjemníme silné chmelové aroma. (Bard je pětkrát chmelený!). Za třetí zvýšíme čerstvost a svěžest výsledného piva, takže chutná opravdu skvěle,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Jméno po vítězi náročných závodů
Od druhé generace speciálů ze spilky dává Ostravar svým speciálům jména po slavných koních. Grifel, Rufus, Summer, atd. “Tentokrát jsme pro náš nejnovější speciál zvolili jméno Bard po hřebci jménem Bard,” vysvětluje manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Bard totiž zvítězil v celé řadě velmi těžkých a náročných dostihů na britských ostrovech. Chtěli jsme tak podtrhnout fakt, že hořké kvasnicové pivo připravené speciální metodou kroužkování je opravdu těžké na přípravu a vyžaduje velký fortel a řemeslný um,” říká manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Jsme opravdu pyšní, že se nám podařilo připravit hořké kvasnicové pivo v té nejvyšší kvalitě.”

S Bardem se potkáte jen v hospodách
Bard je prvním novým speciálem ostravského pivovaru v roce 2020. Ostravar vaří speciály ze spilky od roku 2016. Společným znakem speciálů je, že se jedná se o chuťově zajímavá piva, která jsou připravovaná v malých várkách podle netradičních receptur a fermentují v otevřených kádích spilky. Piva jsou určena jen do hospod, což má za cíl zatraktivnit nabídku hospodským a tím jim pomoci přilákat milovníky piva k jejich častější návštěvě.

Vedle Speciálů ze spilky má Ostravar v nabídce také v loňském roce vylepšenou dvanáctku Ostravar, světlé výčepní pivo Ostravar Original, jedenáctku Mustang a tmavý speciál Černá Barbora, který se může pochlubit titulem nejlepší tmavý speciál ČR 2018.

Pivovar Ostravar slavnostně otevřel svou první značkovou hospodu za hranicemi České republiky. Ostravarna s pořadovým číslem pět se nachází v Bratislavě.

Na konceptu vlastních značkových hospod pracoval pivovar Ostravar od roku 2014. V létě 2016 otevřel pivovar první značkovou Ostravarnu v domovské Ostravě. Po úspěšné premiéře přibyly na mapě hospod další tři Ostravarny, a to v Opavě, Ostravě a v Karviné. Nyní se Ostravar se svým úspěšným konceptem vydává za hranice České republiky.

“Ostravarna v Bratislavě je pilotním zahraničním projektem,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. “Pro Bratislavu jsme se rozhodli ze dvou důvodů. Za prvé je zde velmi oblíbená naše značka Mustang. Za druhé máme v hlavním městě Slovenska kvalitního franchízového partnera, který je pro otevření kvalitní hospody důležitý,” vysvětluje Řehůřek.

Nová Ostravarna Amelia bude otevřená v bratislavské městské části Karlova Ves na západě města. V Karlově Vsi se nachází velké sídliště Dlhé Diely, spousta škol, Slovenská televize i bratislavská ZOO. Žije zde přibližně 50 tisíc obyvatel a třetinu z nich tvoří studenti a mladí lidé.

“Stejně jako v případě Ostravy nebo Karviné jsme v Bratislavě zvolili rezidenční lokalitu,” uvádí manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Předpokládáme, že skvěle ošetřené tankové pivo, výhodné umístění hospody a dobré jméno, které v Bratislavě naše pivo má, přispějí k úspěšnému provozu první zahraniční Ostravarny.”

Na čepu bude v bratislavské Ostravarně celkem 6 druhů piva včetně Speciálu ze spilky i Černé Barbory. Na jídelním lístku najdou hosté restaurace stejně jako v případě dalších Ostravaren pokrmy vhodné především k pivu. Specialitou Ostravarny bude 300gramový Tanier Amelia pro 2 osoby se 3 druhy masa, praženými bramborovými lupínkami, rýží a zeleninovou oblohou, ke kterému obdržíte 2 krásně vychlazené Mustangy.

Pivovary Staropramen zahájily v Česku prodej nového piva, pro místní trh je vaří Ostravar.
Na český trh se poprvé dostává americká značka Blue Moon Belgian White z portfolia pivovarské skupiny Molson Coors, vlastníka tuzemských Pivovarů Staropramen. „Značka Blue Moon je typickým zástupcem craftových neboli řemeslných piv. Na trhu v USA jí v této kategorii patří první příčka,“ říká Vladimíra Formánková, marketingová ředitelka Pivovarů Staropramen.

Hlavní cílovou skupinou pro Blue Moon v Česku jsou mladí lidé od 25 let výš, muži i ženy žijící ve velkých městech, kteří při návštěvě gastropodniků vyhledávají zážitky. Proto se chce Blue Moon v Česku soustředit primárně na vybrané podniky s širší pivní nabídkou. Typově se jedná o pivo belgického typu inspirované klasickým Belgian Witbier, tedy prokvašené nefiltrované pšeničné pivo charakteristické „osvěžujícím pomerančovým twistem“. I proto je s podáváním piva spojen rituál, kdy se pivo servíruje s plátkem pomeranče. Podle informací Retailku by se větší komunikační podpory mělo novince dostat v příštím roce.

Historie americké značky Blue Moon se počítá od roku 1995. Pro Česko, ale i další evropské země pivo vaří pivovar Ostravar, jenž je rovněž součástí skupiny Staropramen, a který má mimo jiné zkušenosti s výrobou pivních speciálů jako Černá Barbora, Mustang, Rufus, Gavora či Grifel.

Staropramen značky z ciziny umí
Pro Pivovary Staropramen není distribuce ani výroba zahraničních značek ničím novým. Po dlouhá léta vyráběly pro evropský trh japonské pivo Asahi, avšak poté, co tento pivovar v roce 2016 majetkově vstoupil do Plzeňského Prazdroje, byla jeho výroba ve Staropramenu ukončena.

Další značkou po léta spojenou s pražským pivovarem je belgická Stella Artois. Ta dnes spolu s Heinekenem patří k lídrům mezi importovanými značkovými pivy, nicméně její výroba byla ze Smíchovského pivovaru přesunuta do Maďarska.

Na pražském Smíchově naopak dnes vzniká další z klíčových značek skupiny Molson Coors, a to Miller Genuine Draft. Tato značka je však určena výhradně pro zahraniční trhy. Kromě toho Pivovary Staropramen na český trh řadu let importují značky jako Hoegaarden nebo Leffe.

Pivovary Staropramen zahájily v Česku výrobu a prodej piva z portfolia svého kanadsko-amerického vlastníka, skupiny Molson Coors. Ve svém Pivovaru Ostravar Staropramen vaří jedničku amerického trhu takzvaných řemeslných piv Blue Moon Belgian White, kterou následně vyváží do celé Evropy, od začátku roku. Poprvé také pivo mateřské skupiny nabídne i českým zákazníkům.

Blue Moon tvoří spolu se Staropramenem, Coors Light a Miller čtyři globální značky koncernu Molson Coors, které chce skupina nabízet celosvětově. Staropramen pivo Blue Moon Belgian White vaří od začátku roku pro celou Evropu s výjimkou Velké Británie a Irska, uvedla firma na dotaz E15. Od nynějška je dostupné i v Česku, a to ve třetinkových lahvích a jako čepované.

Pivo z portfolia mateřské skupiny nabídne Staropramen českým zákazníkům vůbec poprvé. Firma sice na Smíchově již několik let vaří americké pivo Miller Genuine Draft, v Česku jej ale neprodává.

Staropramen nepředpokládá, že by s Blue Moon Belgian White na domácím trhu nějak významněji prorazil, chápe jej spíš jako zpestření své nabídky. „Český trh je stále trhem ležáků a výčepního piva. Pivní speciály jsou sice rostoucím segmentem, ale stále zaujímají jen malý díl trhu,“ uvedla mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová.

Loni tvořily podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven prodeje kategorie ostatních piv, kam patří, kam patří nealkoholická piva, pivní mixy a pivní speciály, 4,5 procenta tuzemské spotřeby.