Regionální pivovar Ostravar v těchto dnech dodává do hospod letos již svůj třetí Speciál ze spilky. Speciály jsou vařeny v limitovaných várkách na období zhruba tří měsíců a vyznačují se vždy specifickou chutí či typem piva. Distribuovány jsou po celém Česku a na Slovensku. Nové pivo s názvem Summer 10 chuťově aspiruje na jedno z nezajímavějších de-setistupňových piv letošního roku.

Se začátkem léta začíná v Česku vrcholit hlavní pivní sezóna. Lidé sahají po pivu v horkých letních dnech zejména z důvodu osvěžení a zahnání žízně. Mnoho pivařů v tomto období preferuje desetistupňová piva. V Ostravaru se letos rozhodli pivařům tradiční nabídku desítek zpestřit uvařením trochu jiné desítky. Plnější než je běžné, osvěžující a chuťově jiné. “Při vývoji nového piva jsme citlivě ladili naši recepturu i postup přípravy s cílem dosáhnout maximální plnosti nového piva a chuťově se co nejvíce přiblížit k typickému českému ležáku,” vysvětluje vrchní sládek Roman Richter. Po týdnech zkoušek a degustací se ostravští pivovarníci rozhodli letní desítku chmelit čtyřikrát a použít přitom také speciální americký chmel Citra.

“Správnou kombinací typických českých chmelů s americkou odrůdou Citra je možné připravit krásně plnou a hořkou desítku, která má zároveň pro léto vhodnou a osvěžující citrusovo-chmelovou vůni,” tvrdí Roman Richter. Ostravar s americkým chmelem Citra experimentoval již loni. Citra je moderní typ chmele, který si oblíbily zejména malé pivovary. Je to odrůda s vysokým obsahem alfa kyselin a se speciálním aroma profilem. Minipivovary Citru používají převážně k vaření amerických typ piva „Ale”. V Ostravaru však přišli na to, že s pomocí tohoto chmele lze uvařit skvělou plnou desítku.

Nové pivo Summer 10 zařadil Ostravar do limitované edice Speciálů ze spilky a v létě bude na čepu v hospodách a v restauracích a díky pokračující spolupráci s kapelou Kryštof také na Kryštof kempech.

Je jí devětadvacet. Na vysokou školu šla s tím, že coby milovnice chemie bude analyzovat potraviny. Když ale zjistila, že může „studovat pivo“, představy o své životní dráze rychle přehodnotila.

Dnes už šest let pracuje pro nejstarší pivovar na severní Moravě, kde je pravou rukou vrchního sládka Romana Richtera.

Pivo by bez ní už neuvařili. Seznamte se s Klárou Chudou, historicky první ženou na pozici sládka či podsládka v ostravském pivovaru, kde plní sny nejen sobě, ale i svému manželovi.

Jak se mladá žena stane sládkovou, potažmo podsládkovou?
Vždy jsem měla ráda chemii a biologii a rozhodovala se, jestli se věnovat medicíně nebo chemii. Nastoupila jsem na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde jsem si našla obor kvasná chemie a pivovarnictví. Přišlo mi to jako perspektivní obor, vždyť pivo budou lidé pít pořád (úsměv).

Sládek není pozice, na níž by se hrnuly davy a pro pivovary jde patrně o exkluzivní „zboží“. Předchází si studenty formou stáží?
V tomhle ohledu jsem byla aktivní sama, respektive rodiče mne tlačili k tomu, ať si už během studií sháním uplatnění. Nejprve jsem docházela do pražského minipivovaru, kde jsem získávala cenné zkušenosti a kontakty v tomto malém pivovarském světě. Díky tomu jsem v létě krátce pomáhala sládkovi tady v ostravském Zámku Zábřeh, ale na podnět vedoucího diplomové práce jsem se přihlásila do konkurzu Pivovarů Staropramen, z čehož se v roce 2012 vyklubala stáž v Ostravaru. Celý jeden rok jsem tady ze studií dojížděla.

Jak se náplň vaší práce liší od té, kterou odvádí vrchní sládek Roman Richter?
Jsem zodpovědná za výrobu piva – od surovin až po jeho filtraci. Řídím týmy varny, spilky, sklepa, filtrace a přetlačných tanků, kde pivo čeká, až si jej přebere stáčírna. Naopak Roman má záběr o hodně širší. Vedle samotné výroby jej zajímá také stáčení a distribuce piva, bezpečnost práce při výrobě a komplexní pohled na financování a investice. Vše s ním ale samozřejmě konzultuji, zvláště co se týče výroby piva.

Pozice podsládka ve velkém pivovaru je tedy spíše manažerská?
V podstatě ano. V našem pivovaru jsem coby podsládek šéfem třicetičlenného týmu a ručím za vše, co souvisí s vařením piva až po filtraci.

Jak jste na tom vůbec s pitím piva mimo pracovní dobu, dáte si?
Pivo jsem měla ráda vždycky! Ostatně večery s přáteli u piva jsou příjemný způsob, jak trávit čas. Nikdy jsem ale netušila, že se to dá i studovat, to jsem zjistila až na škole. Původně jsem si přitom myslela, že budu analyzovat potraviny.

Takže ve vašem případě zřejmě nevadí, když si práci „taháte domů“…
Naopak, výhodou této práce je, že se domů tahá velice dobře (úsměv).

Od kolika let pivo pijete?
Tak… od osmnácti, že ano (směje se). Nic jiného se tu ode mě nedozvíte! Ale vážně – měla jsem v tomto ohledu přísné rodiče. I proto si dnes pivo dávám jen v rozumné míře.

Co ostatní zaměstnanci pivovaru, je jím pivo zapovězeno?
Kromě nás, kteří to máme v popisu práce, je to zakázáno, což se namátkově ověřuje dechovými zkouškami.

Jaké máte do budoucna v oboru ambice?
Jsem spokojená s pozicí, na které jsem, takže mou ambicí je zlepšovat se v tom, co dělám, a přispívat k dobrému jménu Ostravaru.

Víte, kolik sládkových se v českém pivovarnictví pohybuje?
Ženy v pivovarnictví se většinou pohybují v laboratořích nebo na kancelářských pozicích. Aktivní sládková je tedy nyní kromě mě, myslím, jen jedna. Bylo jich více, ale jelikož jsou to ženy, tak se tak nějak poztrácely na mateřské.

Vás to co nevidět taky čeká. Ovlivňuje těhotenství nějak vaší práci a styk s pivem?
Nijak zvlášť. Ochutnávat pivo sice musíme, a to každý den na degustacích, protože těmi musí projít vše, co jde na trh. Jde ale jen o velmi malé množství. A některé mezivzorky výroby ani alkohol neobsahují. Do práce většinou všichni jezdíme autem, takže nikdy neochutnáváme natolik, abychom překročili nějaké přiměřené množství. V sezoně stoupá počet vzorků, které musíme ochutnat, to jediné jsem teď musela mírně omezit, ale to je tak vše. Mou práci to neovlivní.

Obklopena jste vesměs mužským kolektivem, vyhovuje vám to?
Mužský kolektiv mně hodně vyhovuje, protože chlapi dokážou říct věci do očí a na rovinu, s čímž ženy někdy mívají problém. V mém týmu panují příjemné a kamarádské vztahy.

Nežárlí váš manžel?
Rozhodně ne. Naopak je spokojený, protože je odmlada zarytý fanoušek Ostravaru. Tím, že tady pracuji, si částečně splnil svůj sen. To, že se tady může účastnit různých i firemních akcí, je pro něj výhra.

Nevyčítá vám tedy, že mu třeba „mužníte“ před očima? (úsměv)
Jsme spolu už hodně dlouho, ale myslím, že zrovna s tímhle problém nemá (směje se).

A do práce vám nemluví?
…(směje se) Tak někdy má tendence radit a mluvit do toho, co bychom měli vařit a jak, ale já ho vždycky usměrním. Sládková jsem u nás já! (směje se)

Jsou pro úspěšného sládka předpokladem vyvinutější chuťové buňky?
Degustace pravidelně trénujeme, takže když někdo zprvu nemá chuťové buňky v nejlepší kondici, tak se to dá všechno natrénovat.

Máte v oboru nějaké zvýšené nároky na životní styl, například zákaz výrazně kořeněných jídel kvůli chuťovým buňkám, jako tomu bývá třeba v parfumériích?
To ne, degustace probíhají většinou před obědem a nějaká plošná omezení nemáme. Když jste ale zmínil tu parfumérii, tak bychom neměli na degustace přijít výrazně navoněni (úsměv). Kolegy by to mohlo ovlivnit a v pivu by cítili něco, co jde ve skutečnosti ze mě.

Mění se nějak vaše práce s blížícími se Slavnostmi pivovaru Ostravar? Je jí více?
Musíme uzpůsobit výrobu tak, aby bylo možné provádět exkurze po pivovaru. Nesmíme být uprostřed výroby, když tudy povedeme návštěvníky. Já osobně zde budu mimo jiné vést exkurze. Jinak to mou práci nijak neovlivňuje. V tomto období jde vždy jeden ze speciálů ze spilky na trh, takže bychom jej vařili tak jako tak.

VIZITKA KLÁRY CHUDÉ
● 29letá podsládková pracuje v pivovaru Ostravar od roku 2012, kdy zde nastoupila na stáž.
● Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor kvasná chemie a pivovarnictví.
● V pivovaru je zodpovědná za kompletní výrobu piva od surovin až po jeho filtraci. Řídí tým třiceti lidí.
● Podle svých slov je správnou ambasadorkou Ostravaru, i ve volném čase si vybírá pouze hospody, kde čepují ostravské pivo.

Slavnosti pivovaru Ostravar vypuknou v ostravském pivovaru již tento týden. Zatímco největší hudební hvězdy představil Ostravar již na začátku února, své pivní hvězdy představil ostravský pivovar těsně před startem akce. Vedle očekávaných značek jako Mustang nebo Černá Barbora bude na Slavnostech poprvé k dostání nový speciál ze spilky Summer.

Ostravský pivovar se na Slavnosti pečlivě připravuje již několik měsíců. Vrchní sládek Roman Richter uvařil na 18.ročník Slavností pro návštěvníky tentokrát 6 druhů piv. Spodně kvašený ležák, světlé výčepní pivo, tmavý speciál Černá Barbora, v posledním roce velmi populární Mustang a letní novinku Summer.

Mustang s vlastní hospodou
“Hvězdou první velikosti na Slavnostech bude zcela jistě Mustang. Pivo, jehož obliba zejména mezi mladými lidmi roste strmě vzhůru” prozradil Richter. Značka Mustang je podle vrchního sládka v současné době jednou z nejrychleji rostoucích pivních značek v Česku. Pochopitelně, že Ostravar si svůj klenot pěkně hýčká. Bude to vidět i na Slavnostech.

Pro Mustanga ostravští pivovarníci postaví v areálu velký pivní stan, který nabídne návštěvníkům komfort opravdové hospody. Stan bude vybaven speciálními pivními tanky s kapacitou 8 hektolitrů, ze kterých budou pivovarníci čepovat Mustanga do skleněných půllitrů tak jako ve vyhlášených pivovarských hospodách Ostravarna.

Ležák z 60 píp přímo z pivovarského sklepa
Dalším pivem je spodně kvašený ležák Ostravar. Tohle pivo budou moci návštěvníci ochutnat v té nejsurovější a nejkrásnější podobě. Nefiltrované a nepasterizované. “Výčepy napojíme přímo na naše ležácké tanky ve sklepích pivovaru, které mají takřka nekonečnou kapacitu 7 miliónů půllitrů,” prozrazuje Jan Molitor z organizačního týmu Slavností. Právě on má na starosti položení půl kilometrů rozvodů mezi tanky a výčepy. Vše přitom musí zvládnout během 24 hodin, protože pivovar je na prahu léta v plném provozu až do samotného zahájení Slavností. Celkem poteče Ostravar v areálu pivovaru z 60 píp.

Na čepu poprvé letní speciál Summer
Kromě Mustanga, ležáku nebo tmavé Černé Barbory připravil ostravský pivovar na Slavnosti také nový speciál z limitované edice Speciálů ze spilky. “Bude se jmenovat jednoduše Summer,” prozrazuje vrchní sádek ostravského pivovaru Roman Richter. Jedná se o čtyřikrát chmelenou desítku s extra dávkou chmele až z podhůří Skalistých hor.

Nové pivo patří do kategorie Speciálů ze spilky, a proto opět dostalo jméno po slavných koních minulosti. “Koní jménem Summer najdete v historii jezdeckého sportu bezpočet a mnozí se stali ve svých zemích nedostižnými legendami,” říká Roman Richter. “Věříme, že se čtyřikrát chmelené desítka se svou velmi plnou chutí pozitivně zapíše i do naší pivní historie.”

Dvě hudební scény a celá řada hvězd
Vedle piva bude hrát o víkendu hlavní roli samozřejmě i hudba. Pořadatelům se tentokrát podařilo dát dohromady velmi pestrou směsici kapel. “Představte si na jedné straně Tomáše Kluse nebo Lenny a na druhé straně ostré kapely typu Škwor nebo Krucipüsk. A vedle obou těchto hudebních stylů někoho jako je Kapitán Demo, který si dělá legraci ze všeho a ze všech,“ říká Jan Vošta z organizačního týmu Slavností. Celkem se na dvou hudebních scénách vystřídá od pátku do soboty 13 kapel.

Komentované prohlídky a bohatý doprovodný program
Součástí doprovodného programu budou komentované prohlídky, které poprvé zamíří i do nových prostor kvasničného hospodářství nebo oblíbená pivovarská škola. Samozřejmě nebudou chybět ani populární pivní soutěže včetně klání v držení tupláků, oblíbený fotokoutek nebo možnost si nechat nakreslit vlastní karikaturu.

V ceně lístku půllitr piva na uvítanou
Dvoudenní vstupné na Slavnosti Ostravaru lze ještě zakoupit v předprodeji za 390 Kč, jednodenní vstupenky stojí 250 Kč. Na místě samém návštěvníci zaplatí o 50 korun více. V ceně vstupenky mají návštěvníci starší 18 let tradičně půllitr piva na uvítanou zdarma. „Všem, kteří se na Slavnosti chystají, určitě doporučuji zakoupení vstupenek v předprodeji. Buď na internetu, v ostravských infocentrech, v Ostravarně U Jubilejní nebo na Pivní pohotovosti,“ radí Pavla Ličková z Ostravaru.

Pivní Line Up 2018

Summer 10 / žhavá novinka pro žhavé léto / čtyřikrát chmelená desítka s extra dávkou chmele až ze Skalistých hor.
Nefiltrovaný a nepestarizovaný ležák přímo z pivovarského sklepa
Ostravar Mustang / unikátní jedenáctka s chutí jak bič
Ostravar Premium / tradiční spodně kvašený ležák, vlajková loď pivovaru
Černá Barbora / třináctistupňový temně černý speciál pojmenovaný po patronce X generací ostravských havířů

Ostravar Originál / světlé výčepní pivo

S blížícími se pivními slavnostmi posílá pivovar Ostravar na trh i limitovanou desítku a další z pověstných Speciálů ze spilky. Vůbec poprvé budou moci lidé Summer vyzkoušet právě na slavnostech už tento pátek.

Jedná se o čtyřikrát chmelenou desítku s extra dávkou amerického chmele Citra pocházejícího až z podhůří Skalistých hor. Díky němu bude mít pivo vhodné právě pro horké letní dny lehké citrusové aroma.

Pivovar Ostravar od května trvale rozšířil své kmenové portfólio o černé pivo s názvem Černá Barbora. Doposud Ostravar vařil tento tmavý speciál jen v limitovaných várkách a nabízel ho pouze dva měsíce v roce. Černá Barbora tak je po Mustangu druhým speciálem pivovaru, který se dostává nastálo do národní distribuce. Médiím to dnes prozradil vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter.

Černé pivo k Ostravaru patřilo odjakživa
Ostravar býval tradičním výrobcem černého piva. “První černé pivo jsme uvařili v našem pivovaru již na přelomu 19. a 20. století,” říká vrchní sládek Ostravaru Roman Richter. Pivo s názvem černý Havíř se těšilo velké popularitě a Ostravar ho měl v nabídce takřka celou první polovinu 20. století. V novodobé historii vařil Ostravar tmavé výčepní pivo Vraník a posledním černým pivem byl speciál Kelt, jehož výrobu Ostravar ukončil v roce 2009.

Nástup Černé Barbory
V roce 2014 se na trhu poprvé objevila Černá Barbora. Třinástistupňový tmavý speciál, který se vymykal tím, že na rozdíl od většiny tmavých piv nebyl uměle přislazován a byl velmi hořký. Nové pivo bylo zařazeno mezi Speciály ze spilky. Tedy mezi piva, které Ostravar vaří pouze v malých várkách a na časově omezenou dobu. “Reakce na naše černé pivo byla velmi pozitivní a s rostoucí poptávkou jsme začali uvažovat o celoročním vaření Černé Barbory,” říká Zuzana Cieciotková.

Správný čas nastal letos. “Vzhledem k situaci na trhu jsme si vyhodnotili, že právě teď je vhodné rozšířit naše kmenové portfólio o Černou Barboru. V černém pivu vidíme zajímavý potenciál růstu, a to jak v regionu, tak i ve zbytku republiky a na Slovensku,” uvádí Cieciotková.

Práce na zahájení výroby černého piva začaly už na začátku roku a první várku Černé Barbory uvařil Ostravar v prvním dubnovém týdnu. Po týdnech zrání v ležáckých sklepích šla Černá Barbora na trh na začátku května. “Černou Barboru stáčíme zatím výhradně do sudů. Chceme tím podpořit naše hospodské, kteří na její čepování mohou lákat své návštěvníky,” vysvětluje vrchní sládek Roman Richter.

Meziroční růst 2,3%
“Naše nová speciální piva jako Černá Barbora, Mustang nebo Speciály ze spilky jsou pro Ostravar i celou firmu velmi důležité a vidíme v nich velkou budoucnost," říká Roman Richter. Ostravské speciály jsou reakcí pivovaru na aktuální trend obliby různorodosti piv a to především v hospodách.

Pivovary Staropramen, mateřská společnost ostravského pivovaru, prodá v Česku ročně více než 3 miliony hektolitrů piva. Ostravar loni prodal v Česku ve srovnání s rokem 2016 o 2,3% procenta více piva. To je výrazně lepší výsledek než český pivní trh a významnou měrou se na tomto růstu podílely právě speciály v čele s Mustangem.

Z výsledků zveřejněných Českým svazem pivovarů a sladoven vyplývá, že celkový výstav českých pivovarů klesl o 0,7 procenta a produkce určená pro tuzemský trh se snížila o 2,1 procenta.

Pivovar Ostravar loni prodal v Česku meziročně o více než 2 procenta více piva. To je výrazně lepší výsledek než český pivní trh. Podle čerstvých dat Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) se loni v Česku vyrobilo o 0,7 procenta piva méně než v roce 2016 a produkce určená pro tuzemský trh se snížila dokonce o 2,1 procenta.

Ostravar má za sebou úspěšný rok. Navzdory tomu, že se loni v Česku spotřeba piva snížila především díky dopadu protikuřáckého zákona na konzumaci v hospodách a restauracích, si ostravský pivovar meziročně polepšil. Ostravar loni prodal v Česku ve srovnání s rokem 2016 o 2,3 procenta více piva. Podle vrchního sládka Romana Richtera se Ostravaru daří zejména díky zaměření na nová speciální piva, po kterých je u nás stále větší poptávka. „Lidé dnes rádi ochutnávají nová piva a jejich chutě a my tak můžeme přicházet s novými pivy častěji než kdykoliv v minulosti. Pro nás sládky je to tak jedno z nejlepších období v historii,“ poznamenává Richter.

Úspěch nových piv
“Obě naše nové značky Mustang a Speciály ze spilky zaznamenaly v roce 2017 významný nárůst. Třeba jen prodej Mustangu se meziročně zvýšil třikrát a díky tomu dnes patří k nejrychleji rostoucím pivním značkám v Česku,“ uvedl Richter.

Také piva z edice Speciálů ze spilky jsou rostoucí. “V roce 2017 jsme zase prodali více speciálů. Podílela se na tom druhá generace Speciálů ze spilky, kterou jsme uvedli na trh v listopadu loňského roku, a ve které chceme každým rokem našim fanouškům představit čtyři druhy speciálních piv s národní distribucí,” řekl Richter.

V letošním roce přitom Ostravar svou pozici v oblasti speciálních piv posílí i díky právě zahájené celoroční národní distribuce tmavého speciálu Černá Barbora, který pivovar doposud vařil jen v limitovaných várkách.

Vysoký podíl prodejů čepovaného piva
Ostravaru se také jako jednomu z mála pivovarů v Česku daří držet vysoký podíl prodejů čepovaného piva. Zatímco na domácím trhu stále klesá podíl točeného piva vypitého v restauracích a hospodách, obliba čepovaného Ostravaru je pořád 66 ku 33 procentům baleného piva. K vysokému podílu odbytu piva v hospodách a restauracích loni přispěly i nové značkové hospody Ostravarna, které nabízejí pivo v nejvyšší kvalitě. “V roce 2017 jsme otevřeli další dvě tankové Ostravarny a můžu prozradit, že je v tuto chvíli ve výstavbě již čtvrtá, kterou bychom rádi otevřeli v průběhu léta," prozradil vrchní sládek Roman Richter.

Nové kvasničné hospodářství a důraz na kvalitu
“V letošním roce budeme nadále klást důraz na prvotřídní kvalitu našich piv. Na začátku května jsme dokončili významnou investici do nového kvasničného hospodářství,” prozradil Richter. S novou propagační stanicí bude podle Richtera Ostravar schopen zvýšit produkci kvasnic na trojnásobek. Navíc se modernizací podařilo zautomatizovat proces sanitace a zefektivnit proces chlazení kvasnic, což se projeví na vitalitě našich pivovarských kvasinek.

“Zvýšení kapacity propagační stanice i kvalita kvasnic je pro další rozvoj našeho pivovaru klíčová, protože originální kultura pivovarských kvasinek spoluvytváří charakter piva Ostravar,“ uvedl Richter

Do nového kvasničného hospodářství investoval Ostravar 10 miliónů korun. Celkem letos do zkvalitnění výroby ostravský pivovar investuje 38,5 miliónů korun.

Kromě investic do zkvalitňování výroby chystá Ostravar také řadu investic k podpoře odbytu piva v hospodách a restauracích. Ostravský pivovar na léto také připravuje také řadu akcí v čele s osmnáctým ročníkem Slavností pivovaru Ostravar a vyprodanými Kryštof kempy, během kterých s nejpopulárnější kapelou v Česku objede republiku a na 8 místech nabídne fanouškům kapely řadu svých speciálních piv v čele s Mustangem.

Pivovar Ostravar nabídne milovníkům piva na Velikonoce zajímavou novinku. Nové jarní osvěžující pivo z edice oblíbených Speciálů ze spilky. Jmenuje se Gavora, kombinuje přednosti českého ležáku a bavorského pšeničného piva a k jeho přípravě si pořídil ostravský pivovar dokonce speciální kmen pivovarských kvasinek z Německa. Gavora je po lednovém Rufusovi druhým letošním Speciálem ze spilky.

Pro letošní Velikonoce připravili ostravští pivovarníci speciální jarní pivo se zcela unikátní recepturou. Nové pivo nese název Gavora, spadá do kategorie pšeničných ležáků a má stupňovitost 11,4 stupně a 5% alkoholu.

“Kdybych měl nové pivo přiblížit spotřebitelům, řekl bych, že Gavora v sobě skvěle prolíná dva pivní světy. Svět typického českého ležáku a svět bavorských pšeničných piv,” popisuje nové pivo vrchní sládek Roman Richter, který je společně s podsládkovou Klárou Chudou autorem neobvyklé receptury. Z pšeničných piv si Gavora podle vrchního sládka vzala lehkost, aroma a hutnou pěnu, z ležáku zase tradiční hořkost a pitelnost.

Pečlivá příprava nového speciálu
Nápad uvařit speciál kombinující přednosti českého ležáku a bavorského pšeničného piva se zrodil už na podzim. “Tehdy jsme s Klárou přemýšleli, jaké pivo bychom mohli lidem nabídnout po zimě. Já jsem chtěl, aby to bylo pivo překvapující a zajímavé a Klára zase zdůrazňovala jarní atmosféru. Jaro a svěžest. Když jsme se nakonec rozhodli zkombinovat ležák s pšeničným pivem, vůbec nám nedošlo, do jak náročného procesu se pouštíme,” uvedl vrchní sládek.

“Nejprve jsme museli vybírat vhodné suroviny a pivovarské kvasinky. Už to byl oříšek,” říká Klára Chudá, která měla volbu surovin i kvasinek na starost. V Česku se totiž svrchně kvašená pšeničná piva příliš nevaří, a tak třeba pro kvasinky musela Klára do zahraničí. “Volila jsem mezi belgickými a německými. Nakonec jsem se rozhodla pro německé, které mají k našemu ležáku blíže.”

Teplotní bouře na spilce
Byla to dobrá volba. Správný výběr pivovarských kvasinek se odrazil na barvě, aroma a především lehkosti nového piva. “Tyto kvasinky pracují dobře při vyšších teplotách, hlavní kvašení probíhalo až při 25 stupních Celsia. To je přibližně dvakrát více, než při jakých pracují naše kvasinky pro spodní kvašení,” říká Roman Richter.

Díky vysoké teplotě kvašení získala Gavora velmi specifické aroma. “Když budete Gavoru pít při doporučované servírovací teplotě 8 stupňů Celsia, můžete ucítít v pivu třeba i hřebíček nebo banán,” vysvětlila Klára Chudá.

Další zvláštností Gavory je, že pivo sice bylo uvařeno z pšeničného sladu, ale nemá zákal typický pro pšeničná piva. “Gavora má jen lehký opal. Důvodem je speciální způsob filtrace,” popisuje Klára Chudá. I s filtračním procesem si totiž ostravarští pivovarníci vyhráli. Gavora prošla speciální filtrací s upravenou dávkou křemeliny. Filtrace tak dodala novému pivu velmi osobitý vzhled.

Ozdoba letošních Velikonoc
„Při přípravě Gavory jsme udělali vše, aby lidem zachutnala a byla v hospodách ozdobou i zpestřením letošních Velikonoc. Rozhodně ji stojí za to ochutnat,” myslí si vrchní sládek Roman Richter z Ostravaru.

S distribucí nového speciálu do hospod a restaurací začíná Ostravar tento týden. Stáčet pšeničný ležák do láhví Ostravar neplánuje. Chce zajímavým ležákem podpořit návštěvnost hospod. Nové pivo by mělo být na čepu stejně jako ostatní Speciály ze spilky zhruba následující dva měsíce a to nejen v domovské Ostravě a jejím okolí, ale také ve vybraných hospodách napříč celým Českem. Ochutnat Gavoru tak budete moci třeba v Praze nebo Pardubicích. A nesmíme zapomenout ani na Slovensko.

Pivovar Ostravar je prvním pivovarem v letošním roce, který letos představuje nové pivo. Jmenuje se Rufus, je to polotmavá třináctka a patří do úspěšné edice speciálů ze spilky, kterými pivovar pravidelně zpestřuje svou nabídku.

V listopadu loňského roku představil Ostravar druhou řadu speciálů ze spilky. Společným znakem těchto speciálů je, že se jedná se o chuťově zajímavá piva, která jsou připravovaná v malých limito-vaných várkách řemeslným způsobem a fermentují tradičním způsobem v otevřených kádích spilky. Ostravarští sládci je plánují na trh dodávat čtyřikrát ročně. Distribuce je nově celorepubliková, doplněna vybranými hospodami na Slovensku. Piva jsou určena jen do hospod, což má za cíl zatraktivnit nabídku hospodským a tím jim pomoci přilákat milovníky piva k jejich častější návštěvě.

Prvním pivem druhé řady byl zimní speciál Grifel. Čtrnáctistupňové pivo, které se vyznačovalo především vyšší stupňovitostí, plností a vyšším množstvím alkoholu, se vyprodalo během necelých 2 měsíců. “Grifel zabodoval. Hospodští a restauratéři ho vykoupili velmi rychle. Původně jsme počítali, že nové pivo bude na čepu až do konce ledna,” uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Nový kůň Ostravaru: Rufus
V novém roce tak vystřídá Grifel zcela nový speciál. Bude se jmenovat Rufus a je v pořadí šestým pivem z úspěšné edice speciálů ze spilky. “Myslím,že Rufus je vůbec prvním novým pivem v České republice v letošním roce,” říká Roman Richter. “Jeho uvedením plníme náš cíl spočívající ve zvýšené frekvenci našich pivních speciálů. Pro zimní období jsme opět vsadili na silnější, tentokrát polotmavý ležák, který se pro toto období dobře hodí."

Speciální způsob přípravy, karamel, káva i chmelová hořkost
Stejně jako v případě ostatních speciálů ze spilky se i Rufus, může pochlubit zajímavou nebo netradiční recepturou. “V případě Rufuse jsme nové pivo uvařili použitím kombinace světlého a speciálních sladů a chmelů nevynímaje Žatecký poloraní červeňák. Ve fáze dozrávaní jsme ozvláštnili hořkost chmelem Kazbek přidaným za studena. Výsledkem je silnější polotmavé pivo s výrazným chmelovým aroma a unikátní vrstevnatou chutí,” poodhaluje způsob přípravy nového piva vrchní sládek. A jak nové pivo chutná? “Po prvním doušku na jazyku pocítíte nejprve karamel s lehkým nádechem kávy. Poté následuje krátká ale hutná sladovost a vše zakončí jemná a velmi příjemná chmelová hořkost,” popisuje vrstevnatost nového piva Roman Richter.

Distribuce po celé ČR a na Slovensku
Poprvé mohli lidé nové pivo ochutnat o víkendu. Milan Groš, provozní hospody Ostravarna v Ostravě na Fifejdách, si nové pivo pochvaloval. “Naši hosté rádi ochutnávají nová piva a Rufus je dobrý. Mně osobně moc chutná. Má nádhernou hutnou pěnu a správnou hořkost.”
“Nyní Rufuse distribuujeme do vybraných hospod na celé Moravě, do Čech i na Slovensko a počítáme s tím, že bude na čepu přibližně do Velikonoc,” uvedla manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. S distribucí nového piva v lahvích Ostravar nepočítá.

Jmenuje se Rufus a v limitované edici bude na čepu do Velikonoc. „Myslím, že Rufus je vůbec prvním novým pivem v ČR v letošním roce,” uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Polotmavá třináctka se chce zařadit do úspěšné edice speciálů ze spilky, kterými pivovar Ostravar pravidelně zpestřuje svou nabídku. A jak nové pivo chutná?

„Po prvním doušku na jazyku pocítíte nejprve karamel s lehkým nádechem kávy. Poté následuje krátká, ale hutná sladovost, a vše zakončí jemná a velmi příjemná chmelová hořkost,” popisuje vrstevnatost nového piva vrchní sládek Ostravaru.

Pivovar nyní distribuuje nové pivo do vybraných hospod na celé Moravě, do Čech i na Slovensko a počítá s tím, že bude na čepu přibližně do Velikonoc. S distribucí nového piva v lahvích Ostravar nepočítá.

Pivovar Ostravar letos oslavil 120 let a Jaroslav Kozelský je v něm největším pamětníkem. V podniku pracuje už 26 let. V rozhovoru vypráví o tom, kolik piva mu prošlo rukama nebo o soutěži ve válení pivních sudů, ve které se v Anglii stal třikrát mistrem světa.

V Ostravaru pracujete od roku 1991, tedy 26 let. Co vše jste už v pivovaru dělal?
Nastoupil jsem do údržby jako mechanik seřizovač a zhruba po dvou měsících přišla možnost přihlásit se do konkurzu na mistra stáčíren. Zúčastnil jsem se ho a asi z pěti kandidátů jsem byl vybrán. Pak jsem dva roky dělal mistra - do roku 1993. Tehdy můj kolega, vedoucí stáčíren, odcházel a na své místo doporučil mě. Takže tuhle práci dělám už 24 let a napříč Českou republikou jsem ze všech pivovarů nejdéle sloužícím vedoucím stáčíren.

Co vlastně máte na starost?
Nezdá se to, ale tahle pozice je, co se stresu týká, hodně náročná, protože stočit pivo do sudů nebo do lahví není jednoduché. Pivo nesmí mít žádné vady, a to ani vzhledové na lahvi či etiketě. Vedle toho máme další kritéria, která musíme splňovat.

Máte představu, kolik piv vám vlastně za ty roky prošlo pod rukama?
To vám řeknu přesně. Nedávno jsme to při oslavách 120 let existence pivovaru počítali a za dobu, co jsem tady, je to zhruba 2,8 miliardy půllitrů piv. Takže to je moře piva.

Víte, kolik lidí už pod vámi pracovalo?
No, hodně. Byla doba, kdy jsme za léto, během měsíců, kdy výroba běží na plné obrátky, vystřídali třeba 120 studentů. Tehdy jsme stáčeli na třísměnný provoz, sedm dní v týdnu. To netrvalo dlouho, byly to asi tři roky někdy do roku 2008, kdy jsme pracovní sílu navíc potřebovali. Ve svém týmu na stáčírnách mám momentálně 24 lidí. A to se během let moc nemění. Obecně nízká je i fluktuace, protože lidé, kteří v pivovaru pracují, jsou srdcaři.

Dotýká se vašeho týmu nějak situace na trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance?
Pokud někdo odejde, tak je to člověk, který jde do důchodu nebo má třeba zdravotní problémy. Náš tým je stabilní, jsme jedna velká rodina. Výrobek, který tihle lidé vyrábějí, je unikátní v tom, že když pak jdou po ulici a uvidí hospodu, kde naše pivo čepují, ví, že jim prošlo pod rukama. Prostě to není anonymní výrobek.

Do Ostravaru jste nastoupil těsně po revoluci, pak do společnosti v roce 1996 vstoupil britský investor. Ovlivnil nový vlastník nějakým způsobem výrobní procesy?
Britský Bass změnil procesy směrem k větší standardizaci a optimalizoval výrobu ekonomicky. Pivovary byly i nuceny investovat do nových technologií. Jen tak měly šanci zůstat konkurenceschopné.

Platilo, že pivo v lahvi v 90. letech vydrželo jenom sedm dní?
Ano, desítka vydržela pět dnů a dvanáctka sedm. Ale taková byla tehdy situace na trhu obecně, netýkalo se to jen Ostravaru. Změnilo se to díky investicím do technologií. Zavedli jsme například průtokovou pasteraci. Díky tomu zlikvidujeme veškeré mikroorganismy, které by mohly rozbujet druhotné kvašení piva. A zaručí tak prodloužení trvanlivosti.

V čem bylo tehdy české pivovarnictví jiné?
Před příchodem nadnárodních společností do pivovarů se pivovarníci napříč značkami znali. Bývali jsme totiž v minulosti součástí stejných společností. Scházeli jsme se a věděli jsme o sobě. S konkurenčním bojem mezi pivovary se ovšem samozřejmě takové osobní vztahy přerušily.

Máte vy nějaké zkušenosti se zahraničním pivovarnictvím?
Čtyřikrát jsem byl v Británii a měl jsem možnost poznat tamní pivovary. Třeba jsem viděl výrobu piva Carling. Byla to v podstatě jen exkurze. Tehdy mě překvapila hlavně ta velikost. Je to ohromný kolos, ve kterém mě ohromila ta obrovská výrobní linka. Ostravar tehdy vařil asi 500 tisíc hektolitrů piva, zatímco tam vyrobili šest milionů hektolitrů ročně.

V Anglii jste ale také třikrát získal titul mistra světa ve válení sudů, že? Jak jste se k tomu dostal?
Být mistr světa ve válení pivních sudů je pro spoustu lidí úsměvné. Já jsem se tomu ze začátku taky smál. Dostal jsem se tam tak, že pivovar tehdy vyslal do Anglie dva zástupce z řad mužů a dvě ženy. Ta soutěž tam má obrovskou tradici. Koná se už od roku 1933. Před soutěží jsme trénovali kolem pivovaru tady v Ostravě. Prostě jsme tu běhali se sudy. Při samotné soutěži pak dvojice dostane speciální tyč s gumou na konci, kterou ten sud pohání. Vlastně to vychází z historie, protože takhle se sudy piva dříve vyvalovaly. A Angličané z toho udělali závod na jednu a půl míle, kterého se účastní pivovarníci z celého světa. Je to velká show a ti lidé tam tou událostí žijí celý týden.

Zvládl byste uvařit si třeba u sebe v garáži vlastní pivo?
Už jsme to v rámci přátelských setkání mimo práci zkoušeli s jedním z bývalých sládků. Vařili jsme pivo v hrnci, kdy jsme vyrobili asi osm várek. Takže možnost účastnit se vaření piva takovým domácím způsobem jsem měl. Mým snem je si někdy pivo sám uvařit, ale kvůli nedostatku času jsem zatím neměl příležitost si to doma vyzkoušet.

Když jsme se setkali, prozradil jste, že fandíte minipivovarům. Kdy jste naposledy ochutnal pivo jiné značky než Ostravar?
Ostravar je moje srdcovka, ale samozřejmě když jsem někde, kde čepují jiné pivo, tak si ho dám. Už jenom proto, že se snažím mít přehled o konkurenci.