Pivo poprvé ochutnal jako malý kluk a nechápal, jak ho vůbec někdo může pít. V dospívání se ale karta obrátila. Zlatavý mok mu nejen zachutnal, ale začal ho bavit i jinak. Z počáteční běžné záliby nakonec vzniklo Národní muzeum pivovarnictví, které najdete v areálu historického pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Když nastoupil na vysokou školu chemicko-technologickou, kde se mimo jiné učil i o pivu, otevřel si na kolejích na Jižním městě hospodu. Shodou okolností byl tehdy na vedlejší koleji jeho konkurentem Tomáš Vodochodský, se kterým se nakonec spřátelili a koupili zchátralý černokostelecký pivovar. „Trvalo to asi čtrnáct dní, než jsme zjistili, že ta konkurence nebude tak vážná a že ta naše společná vášeň pro pivo převáží,“ vzpomíná Milan Starec.

Když se potom potkali s pivovarským historikem Pavlem Jáklem, začali společně objíždět pivovary. „Bylo to třeba až sto dvacet pivovarů za rok během mapování té pivovarské historie a hrozně nás to bavilo. Začali jsme zachraňovat pivovarnické předměty z končících provozů. A protože ty kousky byly čím dál tím větší, tak jsme za chvíli nevěděli, kam s nimi. A tak jsme si řekli, že by to chtělo nějaký starý pivovar,“ usmívá se Milan Starec.

A pak přišel zásadní okamžik. Do opuštěného černokosteleckého pivovaru vlezli načerno přes plot. Sice museli kvůli houkající siréně utéct, ale stihli zjistit, že se v něm nacházejí historické technologie, které nejsou v žádném jiném českém pivovaru dochovány v tak dobrém stavu. „A tak jsme šli a ten pivovar jsme koupili. Bez přemýšlení, bez nějakého marketingového plánu, bez peněz. Prostě jsme věděli, že je to správná cesta,“ dodává pivovarník.

Pivovarnické unikáty
Záhy se pustili do jeho obnovy. Když byly hotové základní práce, zkusili hned v hrncích uvařit pivo. „Zjistili jsme, že to tam jde velmi dobře a postupně jsme začali připravovat první hospodu, kterou jsme otevřeli v roce 2009. A pak jsme oficiálně začali vařit pivo,“ popisuje začátky jejich podnikání Milan Starec.

Na co jsou ale v současné době obzvlášť pyšní, je Národní muzeum pivovarnictví, které v areálu pivovaru vytvořili. „Ukážeme vám v něm celý technologický příběh českého ležáku. To znamená od máčení ječmene, přes jeho čištění, zpracování až po stáčení. Navíc tam máme řadu světových unikátů. Třeba největší varnu na přímý ohřev na 160 hektolitrů vyrážené mladiny. Nebo sprchový aparát na dochlazování mladiny, který je v českých zemích jediný funkční. A taky máme největší žentour na světě,“ vypočítává pyšně Milan Starec.

A kdy mívá on sám na pivo největší chuť? „Ta otázka by měla znít obráceně, protože chuť na pivo je víceméně pořád,“ směje se pivovarník. A jakému jídlu se podle něj pivo nejvíc hodí? „Pivo se hodí úplně ke všemu, jenom je potřeba to správně napárovat, stejně jako u vína. Což je víceméně věda.“

Pivovar v Kostelci nad Černými lesy u Prahy, jehož součástí je Národní muzeum pivovarnictví, chystá od pátku do neděle u příležitosti 25 let od začátku záchrany pivovaru speciální program.

Jeho součástí budou výroční prohlídky za zvýhodněnou cenu, dětské interaktivní prohlídky, koncerty, ale také speciální výroční ležák. Majitelé pivovaru za své úsilí loni získali dvě ceny Patrimonium pro futuro Národního památkového ústavu. V záchraně historických pivovarských technologií ze zaniklých pivovarů chtějí pokračovat. V areálu pivovaru nyní pracují na přestavbě žentouru, chystají mimo jiné nové dětské okruhy se smyslovou laboratoří, řekl ČTK jeden z majitelů Milan Starec.

"V současné době probíhá velká přestavba žentouru, kde bude nově obnovena technologie mletí sladu a dojde k výstavbě sladovnického hvozdu typu valach a pražírny. Žentour bude kompletně opraven pro kulturně-společenské a muzejní aktivity, chystáme i obnovu historické kašny, dostavbu transmisní bednárny a požahovny," popsal plány Starec.

Majitelé pivovaru, Tomáš Vodochodský a Milan Starec, od 90. let zmapovali zhruba 4000 starých pivovarů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V roce 2001 koupili zaniklý pivovar v Kostelci s kompletně dochovanou technologií. V roce 2018 byl pivovar včetně vybavení prohlášen za nemovitou kulturní památku. Muzeum je rovněž poradním orgánem památkářů pro průmyslové dědictví v pivovarnictví. Nová expozice Národního muzea pivovarnictví byla otevřena před dvěma lety. Některé technologické sestavy jsou podle majitelů ojedinělé v širším měřítku, je zde například největší varna na přímý otop dřevem na světě, jediný funkční sprchový aparát v Česku, plně funkční ocelové chladicí štoky nebo největší a v tuzemsku jediný dochovaný žentourový mlýn.

Černokostelecký pivovar vznikl v letech 1838 až 1841, z tohoto období se dochovala zhruba polovina areálu. Dalších úprav doznal v letech 1896 až 1898 a ve 30. letech 20. století. S ročním výstavem 70.000 hektolitrů piva patřil v 70. letech ke středně velkým. Součástí novodobého areálu je vedle muzea také minipivovar, restaurace a ubytování. Kompletní program výročních akcí najdou zájemci na webu pivovaru.

Kostelec nad Černými lesy ve Středočeském kraji proslavila keramika a pivo. Právo várečné tu měli už od roku 1489. Černokostelecký pivovar je navíc jedinečný tím, že byl na konci 19. století přestavěn v duchu průmyslové revoluce a dodnes je vybaven funkční technologií z 30. let 20. století. Díky obnově této kulturní památky se z pivovaru stalo Národní muzeum pivovarnictví, kde na vás dýchne autentičnost doby, a dozvíte se vše o tradiční výrobě piva.

Roku 1558 koupili zdejší panství Smiřičtí a místní panský pivovar se začal rozšiřovat. Zdárně prosperoval i za Marie Terezie, která obnovila zámek a zřídila další sladová humna v místní sýpce. V letech 1896 až 1898 prošel pivovar velkou rekonstrukcí. Byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení a varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů. Ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity ročního výstavu 30 tisíc hektolitrů. V letech 1931 až 1932 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu pivovaru v roce 1987. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna.

V roce 2001 se společnost Dej Bůh štěstí rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V areálu navíc vzniklo Národní muzeum pivovarnictví s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj a funkční chladící čpavkové kompresory. Kromě toho jsou tu k vidění stovky dalších strojů a exponátů, které byly zachráněny a obnoveny z jiných pivovarů v České republice.

Největší varna na přímý otop na světě
Srdcem pivovaru je varna postavená společně s původním pivovarem v letech 1839 až 1841. Za první republiky prošla zásadní modernizací. Její výjimečnost spočívá v tom, že se zde zachoval přímý otop dřevem. Velikost varny v kombinaci s touto technologií je světovým unikátem.

Atmosféru doby udržuje také původní pivovarský zvon, který svolával pivovarnickou chasu a rozezněl se také vždy, když čerstvá várka piva opouštěla varnu a putovala k chlazení. Pod varnou je k vidění kompresor Bosch, vyrobený firmou Linde s motorem z plzeňské Škodovky, zachráněný v roce 2004. A samozřejmě také kotel, ve kterém se topí dřevem a který má díky komínu vysokému 35 metrů neuvěřitelný tah.

Cesta piva vás pak zavede k dalšímu výjimečnému exponátu. Zachovalému funkčnímu sprchovému chladiči na dochlazování mladiny ze štoků. Ten byl zachráněn z pivovaru v Nové Pace. V pivovarských sklepích se potom seznámíte s tím, jak probíhalo ležení a zrání piva, a jak v pivovaru dříve probíhalo chlazení pomocí ledování. Nechybí ani původní dubové sudy.

Na závěr vás pak čeká mimo jiné ochutnávka černokosteleckého piva z místního minipivovaru. V Černokosteleckém pivovaru se totiž opět pivo vaří a ochutnat ho můžete v místní prvorepublikové restauraci.

Národní památkový ústav uděloval ceny PATRIMONIUM PRO FUTURO 2025 za vzornou péči o památky. Mezi oceněnými je záchrana zchátralého pivovaru, obnova zahrady a oranžerie, restaurování nástěnných maleb a dokonce obnova historického dálničního mostu.

Ocenění Patrimonium pro Futuro přebírají vlastníci památek, restaurátoři a další odborníci nebo laici, kteří v uplynulém roce stáli u vzorových projektů péče o památky. „Dvanáctý ročník přináší opět inspirativní příběhy lidí, institucí i komunit, kteří svým úsilím chrání, obnovují a zpřístupňují naše kulturní dědictví,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Vítězem kategorie Záchrana památky a zároveň i Ceny veřejnosti Památky děkují se stal Pivovar v Kostelci nad Černými lesy. Jedná se o jedinečně dochovaný areál s technologiemi z první republiky. Po ukončení výroby v roce 1987 chátral, dokud jej v roce 2000 nepřevzali dva milovníci pivovarnictví. Podařilo se jim opravit střechy, fasády i dvory a zprovoznit historickou varnu, parní stroj či sladovnické zařízení. Nyní se chystá revitalizace unikátního polygonálního žentourového mlýna, kde zvířata kdysi poháněla pivovarské stroje. Dnes je pivovar živým muzeem, kulturním centrem i místem, kde ožívají tradiční řemesla a slavnosti.

Cenu převzali Milan Starec a Tomáš Vodochodský ze společnosti Dej Bůh štěstí, s. r. o. a Pavel Čihák – ředitel Národního muzea pivovarnictví.

Cenu za Objev, nález roku získal objev předlokačního osídlení města Třebíče. Archeologické výzkumy v letech 2021–2024 odhalily dosud neznámé osídlení z 12. a 13. století. Nalezeny byly hned dva areály spojené s působením dobových elit vzdálené od sebe jen 130 metrů. Starší z nich stával na Karlově náměstí už ve 12. století a dochovaly se z něj unikátní dřevěné konstrukce. Druhý, u kostela sv. Martina, byl obehnán příkopem a palisádou a zanikl během 13. století. Objev ukazuje, že v Třebíči existovalo významné osídlení ještě před vznikem města a jde o výjimečný nález i v celostátním měřítku.

Cenu převzali Pavel Pacal – starosta města Třebíč a Aleš Hoch – vedoucí archeologického oddělení, Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o.

V kategorii Obnova památky byl oceněn projekt dálničního mostu u Vojslavic. Dálniční úsek u Vojslavic na Humpolecku tvoří unikátní dvouúrovňová konstrukce mostů. Horní stavba ze 70. let 20. století je součástí dnešní dálnice D1, most pod ní se měl stát součástí prvorepublikové páteřní dálnice z Čech až na Podkarpatskou Rus, projekt však nebyl dokončen. Před více než deseti lety byl vypracován projekt na rekonstrukci obou mostů, který ovšem zahrnoval zásahy neslučitelné s památkovými hodnotami stavby. Nepříznivé vyhlídky se podařilo odvrátit a díky přístupu Ředitelství silnic a dálnic byla v roce 2021 zahájena řada průzkumů. Technický stav mostu tak mohl být objektivně vyhodnocen. Následně započala podle nového projektu obnova, která probíhala s respektem k hodnotám výjimečné stavby.

Cenu převzali Marek Stuchlý, MBA – Ředitelství silnic a dálnic, s. p. Závod Praha a pan Ivan Čásenský.

Restaurování nástěnných maleb v hlavním sále zámku Zdislavice zvítězilo v kategorii Restaurování památky. V roce 2013 se díky vlhkosti a zatékání zřítila v hlavním sále zámku Zdislavice polovina nástropní malby Josefa Winterhaldera ml. z roku 1789. Po stabilizaci stavby a vysušení zdiva byly odpadlé kusy malby uschovány, omítky injektovány a po chemické sanaci dřevěných konstrukcí byla chybějící plocha znovu omítnuta. Rekonstrukce proběhla podle dochovaných fotografií a zbytků originálu, s použitím historické techniky fresco secco. Výsledkem je obnova cenné výzdoby připomínající povýšení rodu Kaschnitzů do šlechtického stavu.
Cenu převzal ak. mal. Peter Stirber.

V kategorii Prezentace a popularizace získala ocenění výstava MY LOMY: pískovcová krajina v rukou lamačů. v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem, věnovaná historii těžbě kamene v Labských pískovcích a Českém Švýcarsku. Součástí projektu je také online mapová databáze starých lomů, která pomůže při ochraně a obnově kulturních památek. Výstava je nyní prezentována v Muzeu Rumburk a je možné ji navštívit do konce března 2026.

Cenu převzali za Oblastní muzeum v Ústí nad Labem Václav Houfek – ředitel muzea, Zuzana Vařilová – vědecký tajemník, geoložka, kurátorka geologické sbírky a Kamil Podroužek – vedoucí Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP.

Cenu za Příkladnou správu památky obdrželi Marie Milichovská a Vlastislav Tvrdík ze sklárny Huť Jakub v Tasicích. Sklárna Huť Jakub v Tasicích byla založena roku 1796 a fungovala přes dvě století. Po uzavření v roce 2002 hrozil její zánik, ale díky nadšeneckému úsilí dvou bývalých zaměstnanců byla zachována a zpřístupněna veřejnosti jako skanzen. Areál působí dojmem „posledního dne“, kdy zaměstnanci právě odešli od práce – s pecí, chladírnou, brusírnou i skladištěm včetně původního technického zařízení. V roce 2014 byla pro svou mimořádnou autentičnost prohlášena za národní kulturní památku a dodnes představuje nejlépe dochovanou sklárnu ve střední Evropě.

Osobností památkové péče byl in memoriam vyhlášen Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D. Vlastislav Ouroda byl člověk, pro kterého byla ochrana kulturního dědictví životním posláním. Po studiích začínal v roce 1991 jako kastelán na zámku Velké Březno a později působil v jižních Čechách a na Státním památkovém ústavu v Českých Budějovicích. Vedl průzkumy a monitoring památek UNESCO, stal se ředitelem územního pracoviště NPÚ a od roku 2015 náměstkem ministra kultury. Aktivně spolupracoval s Mezinárodní radou památek a sídel, stal se vicepresidentem Českého národního komitétu ICOMOS a své zkušenosti předával studentům vysokých škol. Zaměřoval se na ohrožené památky, památkový urbanismus a péči o chráněná území.

Chcete pomoc kvalitě čepovaného piva? Nebo se chcete naučit pivo vařit, dozvědět se více o technologii výroby piva, jeho stáčení a kvalitě? Naučit se pivo degustovat a porozumět případným vadám piva? Nebo hledáte partu lidí stejné "krevní" skupiny - PIVO+.

Černokostelecký pivovar - Národní muzeu pivovarnictví, o.p.s. (www.nmpivovarnictvi.cz) pořádá Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT.

Od listopadu/prosince 2025 zahajuje kurzy:
●Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby (kód: 29-103-M)

Na vyžádání také:
●Pracovník/pracovnice varny pivovaru (kód: 29-059-H)
●Technik/technička pro řízení výroby v pivovarnictví (kód: 29-102-M)
●Pracovník/pracovnice spilky a pivovarského sklepa (kód: 29-100-H)
●Pracovník/pracovnice stáčíren piva (kód: 29-099-H)

Pomůžeme Vám s financováním kurzů. Kurzy jsou v databázi rekvalifikací Úřadu práce na:
https://www.uradprace.cz/web/cz/vyhledani-rekvalifikacniho-kurzu kde najdete i více informací o těchto kurzech.

kde najdete i více informací o těchto kurzech.

Z uvedených profesních kvalifikací lze skládat také pouze zkoušky dle hodnotících standardů před autorizovanou osobou. Více informací na www.narodnikvalifikace.cz

Pokud máte o některý kurz nebo zkoušku zájem, nebo v případě nejasností, neváhejte nás kontaktovat na jaromir@cernokosteleckypivovar.cz (T: +420 736 218 250)

Děkujeme a těšíme se na setkání a spolupráci

Chcete se naučit vařit pivo? Nebo se dozvědět více o technologii výroby piva, jeho stáčení a kvalitě? Naučit se degustovat pivo a porozumět případným vadám piva? Chcete pomoc kvalitě čepovaného piva?

Černokostelecký pivovar - Národní muzeu pivovarnictví, o.p.s. (www.nmpivovarnictvi.cz) pořádá Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT.

Od října 2025 zahajuje kurzy:
●Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby (kód: 29-103-M)
●Pracovník/pracovnice varny pivovaru (kód: 29-059-H)

Na vyžádání také:
●Technik/technička pro řízení výroby v pivovarnictví (kód: 29-102-M)
●Pracovník/pracovnice spilky a pivovarského sklepa (kód: 29-100-H)
●Pracovník/pracovnice stáčíren piva (kód: 29-099-H)

Pomůžeme Vám s financováním kurzů. Kurzy jsou v databázi rekvalifikací Úřadu práce na:
https://www.uradprace.cz/web/cz/vyhledani-rekvalifikacniho-kurzu kde najdete i více informací o těchto kurzech.

Z uvedených profesních kvalifikací lze skládat zkoušky dle hodnotících standardů před autorizovanou osobou. Více informací na www.narodnikvalifikace.cz
Pokud máte o některý kurz nebo zkoušku zájem, nebo v případě nejasností, neváhejte nás kontaktovat na jaromir@cernokosteleckypivovar.cz
Děkujeme a těšíme se na setkání a spolupráci

Chcete se naučit vařit pivo? Nebo se dozvědět více o technologii výroby piva, jeho stáčení a kvalitě? Naučit se degustovat pivo a porozumět případným vadám piva? Chcete pomoc kvalitě čepovaného piva?

Černokostelecký pivovar - Národní muzeu pivovarnictví, o.p.s. (www.nmpivovarnictvi.cz) pořádá Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT.

Od října 2025 zahajuje kurzy:
●Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby (kód: 29-103-M)
●Pracovník/pracovnice varny pivovaru (kód: 29-059-H)

Na vyžádání také:
●Technik/technička pro řízení výroby v pivovarnictví (kód: 29-102-M)
●Pracovník/pracovnice spilky a pivovarského sklepa (kód: 29-100-H)
●Pracovník/pracovnice stáčíren piva (kód: 29-099-H)

Pomůžeme Vám s financováním kurzů. Kurzy jsou v databázi rekvalifikací Úřadu práce na:
https://www.uradprace.cz/web/cz/vyhledani-rekvalifikacniho-kurzu kde najdete i více informací o těchto kurzech.

Z uvedených profesních kvalifikací lze skládat zkoušky dle hodnotících standardů před autorizovanou osobou. Více informací na www.narodnikvalifikace.cz
Pokud máte o některý kurz nebo zkoušku zájem, nebo v případě nejasností, neváhejte nás kontaktovat na jaromir@cernokosteleckypivovar.cz
Děkujeme a těšíme se na setkání a spolupráci

Chcete se naučit vařit pivo? Nebo se jen dozvědět více o technologii výroby piva, jeho stáčení a kvalitě? Naučit se degustovat pivo a porozumět případným vadám piva?
Chcete pomoc kvalitě čepovaného piva?
Národní muzeu pivovarnictví, o.p.s. (www.nmpivovarnictvi.cz) zahajuje Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT v roce 2025:
Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby (kód: 29-103-M)
●Technik/technička pro řízení výroby v pivovarnictví (kód: 29-102-M)
●Pracovník/pracovnice varny pivovaru (kód: 29-059-H)
●Pracovník/pracovnice spilky a pivovarského sklepa (kód: 29-100-H)
●Pracovník/pracovnice stáčíren piva (kód: 29-099-H)

Pomůžeme Vám s financováním kurzů. Kurzy jsou v databázi rekvalifikací na:
https://www.uradprace.cz/web/cz/vyhledani-rekvalifikacniho-kurzu
kde najdete i více informací o kurzech.

Více informací také na www.narodnikvalifikace.cz
Pokud máte o některý kurz zájem, nebo v případě nejasností, neváhejte nás kontaktovat na jaromir@cernokosteleckypivovar.cz
Děkujeme a těšíme se s kolegy na setkání a spolupráci

V Kostelci nad Černými lesy u Prahy se v květnu otevře nová expozice Národního muzea pivovarnictví. Tříleté úpravy v areálu pivovaru, kde muzeum sídlí, a restaurování historických pivovarských technologií podpořily částkou 1,45 milionu eur (přibližně 36,6 milionu korun) Fondy EHP. Mezi zrenovovanými kusy je například dřevem vytápěná varna z počátku 30. let minulého století, která je největší na světě. Muzeum vytváří od roku 2001 unikátní sbírku pivovarských technologií, majitelé je získali hlavně ze zaniklých tuzemských i zahraničních pivovarů. ČTK to řekl jeden z majitelů muzea Milan Starec.

V Kostelci nad Černými lesy u Prahy se v květnu otevře nová expozice Národního muzea pivovarnictví. Tříleté úpravy v areálu pivovaru, kde muzeum sídlí, a restaurování historických pivovarských technologií podpořily částkou 1,45 milionu eur (přibližně 36,6 milionu korun) Fondy EHP. Mezi zrenovovanými kusy je například dřevem vytápěná varna z počátku 30. let minulého století, která je největší na světě. Muzeum vytváří od roku 2001 unikátní sbírku pivovarských technologií, majitelé je získali hlavně ze zaniklých tuzemských i zahraničních pivovarů. ČTK to řekl jeden z majitelů muzea Milan Starec.

Kolem dvou třetin částky využili majitelé na stavební úpravy budov ve zhruba dvouhektarovém areálu. "Hlavně na střechy a statiku, ve velmi špatném stavu byla střecha nad varnou a sladovnou, dělalo se i předláždění dvora," řekl Starec. Zhruba sedm milionů korun šlo na restaurování historických technologií. "Jde o 17 technologických celků, ale třeba varna jsou tři patra technologií, takže celkem se jedná o desítky kusů," doplnil Starec.

Majitelé si nejvíce cení dochované technologie ze 30. let 20. století. Varna s obsahem 160 hektolitrů je podle Starce největší na světě na přímý ohřev. "Podobných unikátů je tady víc, například žentour o průměru 17,5 metru s otevřeným krovem je největší v Evropě, nyní ho předěláváme na konferenční prostor," řekl Starec. Návštěvníci muzea uvidí například i ocelové chladicí štoky, sprchový aparát nebo funkční pražírnu na slad.

Majitelé muzea, Tomáš Vodochodský a Milan Starec, od 90. let zmapovali zhruba 3000 starých pivovarů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. "Kde to bylo možné, snažili jsme se věci zachraňovat. Narazili jsme i na zaniklý pivovar v Kostelci s kompletně dochovanou technologií, který jsme pak v roce 2001 koupili," vzpomíná Starec. Dnes už sbírku rozšiřují také o části technologií ze zahraničí, například z Německa nebo Rakouska.

V roce 2018 byl pivovar včetně vybavení prohlášen za kulturní památku. "Předměty jsme postupně začali zapisovat do Centrální evidence sbírek, to znamená, že jsou státem chráněné, chtěli jsme, aby tady nikdo nemohl jen tak něco vyrubat ze zdi, kdyby se s námi něco stalo," řekl Starec. Muzeum je rovněž poradním orgánem pro památkáře pro průmyslové dědictví v pivovarnictví.

Černokostelecký pivovar vznikl v letech 1838 až 1841, z tohoto období se dochovala zhruba polovina areálu. Dalších úprav pak doznal v letech 1896 až 1898 a ve 30. letech 20. století. S ročním výstavem 70.000 hektolitrů piva patřil v 70. letech ke středně velkým. Součástí novodobého areálu je vedle muzea také minipivovar, restaurace a ubytování.

Údajně sám svatý Vojtěch založil v hlubokých a zdálky se černajících lesích malý opevněný kostelík. Tak vznikl Černý Kostelec, který teprve ve dvacátém století změnil název na Kostelec nad Černými lesy. Pokud se tam vydáte na výlet, neuděláte chybu.

V černokosteleckém pivovaru, který od roku 1987 do roku 2001 chátral, najdete rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením, restauraci ve stylu první republiky a hlavně výčep nabitý dobrými pivy! Pro cestovatele s obytnými auty a dodávkami tu chystají novinku. „Už od července tu budou mít možnost napojit se na vodu a elektriku. Přespání bude možné na několika místech nového karavanového stání. Pokud tedy nevyužijete rovnou naše pokoje,“ říká spolumajitel Tomáš Vodochodský. „Můžete jít i na zámek, do muzea keramiky nebo si zajet do Kouřimi či Kutné Hory,“ vyjmenovává možnosti dalších výletů. Prohlídku samotného pivovaru byste ale vynechat neměli.

Procházka útrobami Černokosteleckého zájezdního pivováru a jeho úžasnými sklepy je jako cesta časem. Pivovarníci Tomáš „Vodouch“ Vodochodský a Milan „Květák“ Starec totiž zachraňují historickou techniku pro výrobu piva z bývalých pivovarů, kde ji chtějí zničit. Je tu tolik úžasných věcí k obdivování. Spolumajitelé mají skoro půl milionu fotek zaniklých pivovarů a do roka by chtěli otevřít unikátní expozici s největší varnou na přímý otop dřevem na světě. A také 160hektolitrovou varnu.

„Návštěvníkům můžeme už nyní ukázat parní stroj v kotelně vedle topeniště varny. Z dalších unikátních věcí máme třeba chladicí štoky, které jsou v Česku funkční jen u nás a U Fleků, také sprchový chladič na dochlazování mladiny, ten je jediný funkční v Česku. A nádherný je krov žentouru – největšího v Evropě, chladicí kompresor Kolben a Daněk ve strojovně a chladicí kompresor Bosch v podvarní,“ vyjmenovává Milan Starec s tím, že pivovar včetně movitého vybavení je už zapsaný na seznamu kulturních památek, což pomáhá při získávání financí na záchranu strojů a tvorbu expozic.

Milan a Tomáš si plní pivovarské sny už roky. Zchátralý pivovar koupili v roce 2001. Dvojice kamarádů vzděláním i životem spojená s pivem tu ale původně pivo vařit nechtěla. Zdrojem peněz pro rekonstrukci byly vlastní pražské hospody a pivní bar, ale nestačilo to, a tak začali odebírat pivo i z Kostelce. Původní pivovarské objekty jsou tu už z roku 1840 a jedno z piv se jmenuje Černá svině. „Chceme vyčuhovat ve všech směrech, takže i v názvech. Máme zaregistrovanou nejenom černou, ale i bílou a rudou svini. Jsou tu černé lesy, jsme v Kostelci nad Černými lesy, tak jsme přišli s Černou sviní,“ směje se Tomáš Vodochodský.