Zapálení sběratelé Milan Starec a Tomáš Vodochodský v roce 2001 koupili zchátralý areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Od té doby se ještě nezastavili. Pod jejich rukama se pivovar postupně mění v originální pivovarské muzeum. V autentických prostorách by jednou chtěli uvařit pivo s využitím stejných technologií, jaké se používaly před 100 lety.
Sládek Tomáš Vodochodský prožil v pivovarech celý život. „My jsme s bratrem z pivovarské rodiny, i maminka byla pivovarská,“ popisuje Tomáš Vodochodský životní cestu, která ho s rodinou zavedla z pivovaru v Nuslích do Krušovic, Vysokého Chlumce, Protivína a Humpolce. Se svým společníkem Milanem Starcem založili společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o. a v roce 2001 zakoupili rozpadající se areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.
„Už od začátku jsme měli záměr zachraňovat pivovarské artefakty a zůstat u té klasické, historické technologie, což se nám daří,“ vysvětluje Tomáš Vodochodský cestou přes rozlehlý dvůr do sladovny. Původní pivovarské objekty jsou z roku 1840 a zásadní přestavba na parní pohon zde proběhla roku 1897. Dnes v areálu najdete hospodu i originální muzeum, které se postupně plní stroji a zachráněnými předměty z dalších chátrajících pivovarů.
Nadšení sběratelé
Nejzanedbanější stavbou v areálu býval polygonální žentour, kterému dokonce hrozilo zbourání. Dnes je tato opravená památka zajímavou ukázkou průmyslové architektury s unikátním krovem. V areálu se stále pracuje a mnohá zařízení ještě na opravu čekají. Jednou z nich ale budou vzácné a funkční exponáty, které příštím generacím připomenou pivovarskou tradici.
Práce se občas zastaví a nadšení sběratelé jedou obhlédnout další místo, kde se kdysi vařilo pivo, ale teď se chystá jeho demolice. „Dneska se vracíme tam, kde jsme kdysi byli, abychom zachránili i to, co tam ještě zůstalo,“ ukazuje Tomáš Vodochodský na vypínače a lampy, které zatím na opravu čekají v budoucí bednárně. Některá zařízení v bývalých pivovarech váží i několik tun a mnohdy jsou umístěná ve vyšších patrech. „Dostat to ven je velmi složité,“ usmívá se Tomáš Vodochodský, který má se stěhováním rozměrných exponátů dlouholeté zkušenosti.
Návštěvníci se mohou do pivovaru vypravit na nejrůznější kulturní akce. Jednou z nich bude letošní ročník Černokosteleckého vysmolení, který se koná v sobotu 21. května. Po celý den budou bednáři předvádět, jak se vyráběly dřevěné sudy. V chodu uvidíte obří vzduchový kompresor nebo myčku sudů.


Na jednom místě
905 pivovarů
15.927 piv
9.978 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost Černokosteleckého pivováru
Roku 1489, za Jindřicha z Kostelce, byl Černý Kostelec povýšen na městečko s některými právy a výsadami, mezi něž patřilo i právo várečné. Roku 1558, kdy zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice. Po bitvě na Bílé hoře převzal Kostelec Albrecht z Valdštejna a od něj roku 1623 získal městečko i s pivovarem a sladovnou Karel z Liechtensteinu.
Třicetiletou válku přežilo městečko i pivovar téměř bez úhon, ale rozsáhlý požár roku 1657 zasáhl velkou část Kostelce i s pivovarem. Výroba byla brzy obnovena a rekonstrukce pivovaru po požáru pomohla ke jejímu dalšímu zvyšování.
Za doby Marie Terezie savojské, v letech 1712 - 1772, panství prosperovalo a došlo k přestavbě zámku. Zároveň stoupla poptávka po pivu, kterou pivovar přestával pokrývat i při plném provozu. Nepomohlo ani zřízení dalšího sladového humna v zahloubeném přízemí v sýpce pod hospodářským dvorem.
Další ničivý byl požár roku 1836, kterému podlehla velká část hospodářského dvora zároveň s pivovarem a vinopalnou. Pivovarský provoz při dvoře už nebyl obnoven v celém rozsahu a pod sýpkou se začal stavět nový pivovar, který byl kapacitou navržen jako největší v Kouřimském kraji.
V 80. letech 19. století měl pivovar v nájmu Jindřich Oesterreicher a od roku 1883 zde sládkoval Václav Budil. Za jejich éry přesahoval pivovar roční výstav 20 000 hektolitrů a ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity. V letech 1896 - 1898 prošel pivovar velkou rekonstrukcí. Byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení, varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů a před I. světovou válkou dosahoval výstav 25 000 hektolitrů.
Válečná léta znamenala citelné snížení výroby a nedostatek surovin. Rekonstrukcí dosažená maximální kapacita 30 000 hl byla využívána často pouze z pěti procent, ale pivo se vařit nepřestalo.
V roce 1924 prodali Lichtensteinové pivovar nově ustanovené akciové společnosti Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy, jejímiž akcionáři byli vesměs hostinští z okolí, čímž měl pivovar zajištěn odbyt. Výstav brzy dosáhl předválečné úrovně a za provozu byl postupně modernizován. V letech 1931 - 1932 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu pivovaru.
Pivovarský areál tvořily tři bloky budov do písmene U, otevřeného do dvora k oktagonálnímu mlatu, ve kterém byl instalován horizontální žentour. V čelním průjezdném křídle byly situovány bytové jednotky a správní oddělení, část suterénních humen, které navazovaly na spilku. Na pravé straně průčelí tvořil dominantu hvozd, ke kterému přiléhalo sladovnické křídlo s humny, valečkou a půdami. V pozdější době byly k tomuto křídlu přistavěny provozy bednárny a stáčírny. Na čelní křídlo z levé strany navazoval provoz varny s kotelnou a komínem, který tvořil dominantu levé části čelního křídla. Za vanou navazoval prostor dvojice chladících štoků v podstřešním prostoru, pod nimi spilka a v suterénu ležácké sklepy. Závěr křídla tvořila rozměrná lednice, ze které byly zásobovány ledem i hostince.
Druhá světová válka způsobila nedostatkem výrobních surovin zastavení provozu v roce 1945 a po válce se akciová společnost Hostinský pivovar a sladovna dostala pod státní správu.
1. ledna 1949 byl pivovar zestátněn a o rok později z něj byl vytvořen komunální podnik Pivovar města Kostelce nad Černými lesy. Od roku 1951 pivovar patřil pod národní podnik Středočeské pivovary a o dva roky později pod národní podnik Polabské pivovary. Rokem 1958 se stal pivovar opět součástí Středočeských pivovarů, národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích.
V roce 1951 převzal sládkování v Kostelci František Bílek, který se ve zdejším pivovaře vyučil a za války získal praxi jako totálně nasazený v německých pivovarech. Díky jeho schopnostem a novým technologickým zařízením, jako umělé chlazení spilek a ležáckých sklepů, se kvalita černokosteleckého piva stala vyhlášenou v celém kraji. Vrůstající výstav v roce 1968 přesáhl 50 000 hektolitrovou hranici.
Ještě v roce 1968 se černokostelecký pivovar stal samostatným závodem a proběhla rozsálá investice do modernizace výroby. Došlo k výměně dřevených ležáckých sudů za ocelové tanky, byla nainstalována myčka sudů a proběhla výměna dřevěných transportních sudů za hliníkové. Přestože pivovar prošel touto modernizací a o pivo, zejména lahvové, byl velký zájem, byl provoz shledán - pravděpodobně účelově - prodělečným a jeho výroba měla být postupně utlumována. Byla zrušena stáčírna, ale pivovar vařil dál.
V polovině 70. let 20. století nestačily pivovary v českých zemích pokrývat poptávku. Černokostelecké pivo se ze sklepů převáželo do Velkých Popovic, kde se filtrovalo, stáčelo a expedovalo. I přes složitý převoz piva z Kostelce, kdy se vařilo pouze světlé osmistupňové a desetistupňové pivo, byl v roce 1977 zaznamenán nejvyšší výstav, který činil 62 650 hektolitrů. V roce 1986 z důvodů velké poruchovosti varny byl její provoz postupně odstavován. Aby bylo využito volné kapacity spilky a sklepů, byla zde dovážena velkopopovická mladina.
3.června 1987 byla v Kostelci svařena poslední várka. Spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna a jediným fungujícím provozem byla prodejna piva a pivovarských suvenýrů.
Pivovarské objekty se sladovnou převzalo město a objekty chátraly. Pivovar se zavíral na několik etap, 1975 stáčírny, 1987 varna, 1992 spilka, sklepy a sladovna, 1993 celý provoz kompletně.
V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky.
Do obnovení původní technologie je v prostorách pivovaru od roku 2014 provozován minipivovar Šnajdr.
Zdroj:Stránky Černokosteleckého pivovaru
V únoru 2021 byl minipivovar Šnajdr byl přejmenován na Černokostelecký, čímž spolu s historickou částí pivovaru navázal na historii původního Černokosteleckého pivovaru uzavřeného v roce 1994. .
Více na stránkách pivovaru


Černokostelecký pivovár |
Dej Bůh štěstí s.r.o. |
minipivovar s pohostinstvím |
Českobrodská 17 |
281 63 Kostelec nad Černými lesy |
Středočeský kraj |
1842 / 2014 |
Milan Starec |
Tomáš Vodochodský |
Jaroslav Šnajdr |
+420 736 623 288 |
+420 736 623 290 |
26213567 / CZ26213567 |
www.pivovarkostelec.cz |
tomas@cernokosteleckypivovar.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.