Novinky a zajímavosti ze světa piva

Do vysídlené horské vesnice se díky Sdružení Neratov začal před více než 30 lety pomalu vracet život. Cílem bylo, aby v ní lidé s handicapem našli potřebné zázemí, podporu i pracovní příležitosti.

U zrodu neziskové organizace stál farář Josef Suchár a na jejím rozvoji se podílely také dvě rodiny – Němcova a Malíkova. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit prostor a zajistit různé formy podpory pro osoby s postižením, nikoliv však v pasivním slova smyslu. Od počátku se počítalo s jejich aktivním zapojením, aby nové zázemí vzniklo nejen pro ně, ale společně s nimi.

Od roku 1992 tak v Neratově pod hlavičkou Sdružení Neratov vzniklo chráněné bydlení, denní stacionář, chráněné dílny zaměřené na různé druhy řemesel a také základní škola pro děti s kombinovaným postižením a autismem. Současně započala obnova místního kostela, který se stal nejvýraznějším místním symbolem.

Znovuzrození památky
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl na počátku 90. let v dezolátním stavu. Po požáru způsobeném ruskou protitankovou střelou z něj zbylo jen torzo a od konce druhé světové války chátral. V roce 1992 získal statut kulturní památky a zástupci Sdružení Neratov společně se zdejší farností začali pracovat na jeho renovaci.

„Obnova trvá už více než 30 let a stále pokračuje. Za tuto dobu se podařilo opravit fasádu, věže, hodiny, dočkala se i značná část interiéru, schodiště a mnoho dalších prvků,“ popisuje Kateřina Tomišková, obchodní manažerka Sdružení Neratov. Z kostela se opět stalo navštěvované poutní místo, které navíc slouží i jako prostor pro kulturní akce. Navštívit ho můžete kdykoliv – je otevřený 24 hodin denně.

Horská vesnice
Neratov se nachází v chráněné krajinné oblasti Orlické hory nedaleko polských hranic. Po odsunu německých obyvatel v ní zůstala jen hrstka stálých obyvatel a postupem času zůstala prakticky vylidněná a zapomenutá.

„Díky aktivitám místního sdružení se do ní ale znovu vrací život. Rozvíjí se infrastruktura i služby a stále pracujeme na jejich rozšiřování. Chtěli bychom zpřístupnit Neratov širšímu okruhu návštěvníků nejen jako poutní místo, ale jako destinaci pro turistiku, rekreaci, kulturu a komunitní život,“ přibližuje plány Kateřina Tomišková. V obci se nachází obchod, bistro, hospoda a před osmi lety tu otevřeli také pivovar.

Zázračný Prorok
Založení pivovaru nebyl jen náhodný nápad. Místní řeholníci ze servitského řádu ho chtěli vybudovat současně s novým kostelem už v 17. století, ale z plánů nakonec sešlo. Původní myšlenku se podařilo zrealizovat až o 300 let později, v souladu s principy sdružení ale nešlo jen o zlatý mok.

Pivovar je totiž jedním z projektů sociálního podnikání, a díky jeho vzniku byly vytvořeny pracovní pozice především pro lidi s mentálním nebo zdravotním postižením. První pivo tu uvařili v režii emeritního sládka Jiřího Grosse v roce 2017 a dostalo příznačný název Prorok.

Potvrzení kvality
Současným sládkem pivovaru je Dominik Malík a ve výrobě stále převažují spodně kvašená piva plzeňského typu – nefiltrovaná a nepasterizovaná. Při výrobě se používá i voda z místní studánky, která pramení přímo u kostela a připisují se jí zázračné účinky.

Nabídku stálých druhů pravidelně doplňují sezonní speciály v období Velikonoc, Vánoc a dalších příležitostí. Mezi návštěvníky si neratovské pivo získalo velkou oblibu a jeho kvalitu potvrdili v loňském roce i odborníci. V roce 2025 se světlý ležák Prorok 11° Pivovar Neratov zařadil mezi výrobky, které nesou ocenění Regionální potravina Královéhradeckého kraje.

Plány do budoucna
„Ocenění je pro nás uznáním poctivé práce a také poděkováním lidem, kteří za výrobou piva stojí. Zařazení mezi Regionální potraviny nám také otevírá dveře k novým zákazníkům a zavazuje nás k udržení kvality a dalšímu zlepšování,“ říká obchodní manažerka. Cílem je pivo Prorok ještě více propojit s turistickou a ubytovací nabídkou v Neratově a současně ho distribuovat do širší obchodní sítě. Stěžejním úkolem do budoucna v rámci všech služeb ale zůstává podpora lidí s handicapem.

„To, co dělá Neratov dnes, není jen pomoc. Je to cesta k důstojnosti, zapojení a smysluplnosti. Lidé s postižením zde nejsou pouze pasivními příjemci péče – dostávají práci, dovednosti, smysl, možnost zapojit se do života. Dílny a škola dávají smysl, domov dává jistotu, společenství dává přijetí. A vesnice, která kdysi hrozila zánikem, je teď místem života, naděje a vztahů,“ uzavírá Kateřina Tomišková.

Teplo a horký sladový odér neomylně dokládají, že nerezová třicetihektolitrová varna právě jede na plné obrátky. Pod skleněnými pokličkami se za dohledu zkušené Lenky Strakové právě rodí hořká svrchně kvašená dvanáctka. Po několikadenním ležení ve sklepě pak vzniklo jedno z piv, které má podpořit všechny ženy v českém pivovarnictví.

„Máte sklep? A mohl bych ho vidět?“ Tak tuhle filmovou hlášku Lence Strakové netřeba ani říkat. Prvním místem, kam totiž novinářskou návštěvu bere, je vysoká chladná hala s mnoha na výšku stojícími cylindro-konickými tanky.

I díky této nerezové baterii si loni Pivovar Elektrárna, který v jedné z historických budov Plzeňského Prazdroje funguje od podzimu 2020, připsal rekordní výstav. Sládková Lenka Straková tu se svými kolegy uvařila celkem 6900 hektolitrů spodně i svrchně kvašených ležáků či speciálů.

Do tanků už od února proudí čerstvě navařené pivo. Tak, aby s příchodem teplejších dnů měla Elektrárna dostatek správně odleželých zásob. Jeden z tanků o objemu 60 hektolitrů Lenka Straková a její kolegové naplnili svrchně kvašeným American Pale Alem (APA) s názvem Raise Your Glass. Jde o jejich příspěvek k letošnímu ročníku globální akce Pink Boots.

„Chceme vyjádřit podporu všem ženám v pivovarství a příbuzných oborech,“ stojí na etiketě piva s výraznou hořkostí 50 jednotek IBU. Jeho „kořením“ je - stejně jako v řadě dalších českých a světových pivovarů či u domovarníků, kteří se letos do akce zapojili - směs smíchaná ze čtyř druhů zahraničních chmelů.

Holky jsou všude
„Nejde jen o sládkové, ale i výčepní, holky jsou ve všech různých profesích,“ zamýšlí se Lenka Straková, zatímco na varně otevírá pytel s chmelovými peletami. Vysoko do nosu ihned stoupá výrazná vůně blendu Pink Boots, během chvíle celý obsah vaku mizí ve varné nádobě s horkou sladinou.

Byť některé české minipivovary své „růžové“ speciály vařily v neděli 8. března jako součást připomínky Mezinárodního dne žen, plzeňská Elektrárna se do Pink Boots pustila už v polovině února. Tak, aby od druhého březnové víkendu byl její Raise Your Glass připraven k prodeji.

Přímo na MDŽ se třeba vařilo v pražských Vysočanech v podniku Sibeeria Brewery. „Pozvání na společné vaření přijaly inspirativní ženy z české pivní scény - majitelky pivoték, domovarnice, studentky pivovarnictví i nadšené pivařky,“ pochlubila se pak Sibeeria na sociálních sítích.

A zatímco Lenka Straková se letos do akce zapojila s recepturou stylu APA, jiné sládkové zvolily odlišný přístup a v rámci akce Pink Boots tak v Česku vzniklo hned několik nejrůznějších piv. Díky zahraničním aromatickým odrůdám obsaženým v chmelovém blendu půjde převážně o svrchně kvašená piva.

„Na konci dubna si pak všechny uděláme narážečku a společnou ochutnávku,“ přibližuje Lenka Straková další důležitou součást téhle dámské pivovarské akce. Ona sama se do ní poprvé zapojila už v roce 2020.

Jen se o tom tolik nemluvilo
Když novinář během scezování ochutnává sametovou horkou sladinu, jeden z podsládků Lenky Strakové na počítači kontroluje, jestli technologie funguje dobře a čerpadlo vytahuje důležitou tekutinu a v kádi pak zůstane jen mláto.

Během chvíle se sládková vrací z prohlídky sklepa, kde také pracují její mužští kolegové. Přesto však Straková tvrdí: „Ženské v pivovarech byly vždycky, teď je to ale viditelnější, dřív se o tom míň mluvilo.“

A díky tomu, že automatizace probíhá už i v minipivovarech, kde je stále méně nutné tahat těžké pytle se sladem k sešrotování nebo bedny s lahvemi, podle Strakové žen přibývá i na samotných pozicích sládkových. Tedy asi těch nejdůležitějších tváří každého podniku.

Výroba obou třicetihektolitrových várek zabrala Strakové a jejím kolegům více než deset hodin. Po kvašení a několikatýdenním ležení ve sklepě se pak dostalo do prodeje. A jak plzeňský APA z chmelového blendu obstojí v konkurenci dalších českých piv se značkou Pink Boots? To bude jasné už za několik dnů, kdy se do obchodů a výčepů dostanou i ona.

Tak na zdraví všech žen, a nejen v pivovarech!

Po 24 letech se bude ve Svitavách znovu točit Svitavák. První hektolitry jsou uvařené a v sobotu 21. března narazí první sudy. Svitaváka vrací do města hlavní sládek Jiří Karlík v Pivovárku Na Kopečku. „Je to krásné hořké pivo, pěkně plné a myslím, že bude lidem chutnat,“ přibližuje klasický jedenáctistupňový ležák.

Pivovar ve Svitavách uvařil posledního Svitaváka v roce 2002. Ve stejném roce pivovar skončil a značka Svitavák přešla do pivovaru Havlíčkův Brod. Ten sice pivo ještě nějaký čas vařil, za pár let ovšem značka úplně zanikla.

„Někdy se svádí vina na konkrétní lidi, ale byl to nešťastný způsob privatizace, která umožnila prodej fondům,“ podotkl sládek Jiří Karlík, který ve svitavském pivovaru pracoval do roku 2000. Před patnácti lety založil ve Svitavách Pivovárek Na Kopečku a začal vařit vlastní pivo.

Dlouho přemýšlel i o tom, že chce vrátit Svitaváka zpátky domů. Podařilo se. První půllitry nového piva natočí v sobotu. „Všichni, co tady pracujeme a zakládali jsme pivovárek, máme vztah k původnímu svitavskému pivovaru. Všichni jsme ze Svitav a myšlenka v nás dlouho zrála. Bylo nám líto značky, která odešla. Řekli jsme si, že by bylo fajn ji k nějaké příležitosti vrátit. Značka odešla s obchodním podílem ze svitavského pivovaru do Havlíčkova Brodu. Nebyla už roky využívána, proto jsme si ji znovu zaregistrovali,“ vysvětlil Karlík.

Jaký bude nový Svitavák? Lidé ho ochutnají poprvé v sobotu na náměstí a odpoledne potom v pivovárku. „Chuťová paměť je velmi krátká. Těžko si někdo pamatuje, jak to pivo chutnalo před dvaceti lety. Myslím si, že je důležité, aby napodobilo charakter, hořkost, suroviny nebo výrobní postupy,“ upozornil sládek.

Sice se snažil oživit původní recepturu, ale zcela identické pivo lidé čekat rozhodně nemohou. „Jde o pivo světlého plzeňského typu, stejně jako v minulosti Svitavák byl. Používáme výhradně české suroviny, identické jako na Svitaváka, ale doplňujeme do nich další věci. Uběhla řada let a jsou moderní odrůdy žateckého chmele. Minimálně bude to pivo stejně dobré a myslím, že i mnohem lepší. Snažili jsme se udělat pivo, aby lidem chutnalo,“ doplnil Karlík.

Svitavák bude jedenáctka, světlý ležák. To bylo v minulosti nejoblíbenější pivo, i když svitavský pivovar vařil také desítku, dvanáctku a tmavé pivo.

„Máme navařené dvě várky, což je 20 hektolitrů a už máme další dvě várky připravené. Máme nachystaných asi 80 sudů. Primárně bude u nás v restauraci. Budeme ho mít na čepu a lidé ho koupí také v lahvích, plechovkách a případně v soudku. Snažíme se, aby to nebylo jen pivo, ale i lokální produkt a regionální zajímavost,“ dodal sládek.

Kdo si pamatuje původní lahve Svitaváka a sklenice, tomu se vzpomínky oživí ještě více při pohledu na nové logo. „Zachovali jsme název Svitavák v původním grafickém fontu. Akorát jsme tam nedoplnili krále Gambrina, protože jsme chtěli znak města Svitavy. Vymysleli jsme novou variantu s nápisem Pro patrioty s láskou,“ podotkl Karlík.

K novému pivu chystají speciální sklenice, čepice, trika, mikiny. „Prostě návrat s velkou parádou, jak si to Svitavák zaslouží,“ uzavřel Karlík.
Čekal na vhodnou příležitost. První sudy tak narazí v sobotu na oslavu výročí 770 let Svitav a 15 let Pivovárku Na Kopečku. „Lidé se hodně na Svitaváka už ptají, zejména ti, kteří si značku pamatují a přejí si vrácení Svitaváka,“ podotkl sládek.

Slavnostní naražení prvního sudu se uskuteční v sobotu 21. března při zahájení turistické sezony ve svitavské Fabrice a od 10 do 16 hodin bude Svitavák na čepu ve stánku před informačním centrem na náměstí. V 17 hodin narazí první sud Svitaváka v Pivovárku Na Kopečku.

Každý rok na něj myslím a každý rok na něj zapomenu. Zelené pivo je specialita, která se objeví jen jednou do roka. To letošní jsem už ochutnal a oproti běžnému moku je to trochu něco jiného.

Zelený čtvrtek? Spousta z nás si jej spojuje s tím, že se v obchodech, restauracích a hospodách objeví tzv. zelené pivo. Tuto mánii přitom v Česku nemáme stovky let – přišel s ní brněnský pivovar, který chtěl před dvěma desítkami let vytvořit speciální produkt oživující oslavy Velikonoc a současně do hospod přilákat více štamgastů v období, kdy se pivo pilo méně.

Nápad byl inspirován tzv. Zeleným čtvrtkem, který letos připadá na 2. dubna. Barva souzní s názvem dne, a tak je pro mnohé z nás Zelený čtvrtek synonymem právě zeleného piva. Historicky však Zelený čtvrtek podle křesťanské tradice symbolizuje pátý den tzv. Svatého týdne. Křesťané si tento den připomínají poslední večeři Ježíše Krista.

Tradičně se na Zelený čtvrtek dodržovala řada světských zvyků, přičemž mnohé z nich se vztahovaly k jídlu. Asi vás nepřekvapí, že hlavní barvou měla být zelená. Vařil se špenát, z čerstvých zelených rostlin se začala připravovat velikonoční nádivka. Mnozí z nás však spojují Zelený čtvrtek především s pivem. To, co vzniklo jako zajímavý nápad, se stalo tradicí, která v Česku existuje přesně 20 let.

Proč je pivo smaragdově zelené
Brněnský pivovar sice před 20 lety přišel se zeleným pivem jako první, ale dnes jej vyrábí jak velké průmyslové pivovary, tak i ty menší – regionální, řemeslné nebo lokální minipivovary. Cíl je stejný: vyrobit pivo, které si jen tak nespletete a které se nekonzumuje jindy než na Velikonoce.

Technicky vzato však zelené pivo nepodléhá žádné regulaci ani pravidlům pro řízenou výrobu a distribuci, jak je tomu například u Svatomartinského vína.

Brněnský pivovar si sice nechal zaregistrovat ochrannou známku na označení „Zelené pivo“, ale ostatní tento termín běžně používají také. Navíc jej různě upravují a využívají názvy jako Velikonoční ležák, Velikonoční speciál, Zelený ležák, Krasličák, Smaragdový speciál apod.

Jedná se o velikonoční speciál, který je však již nyní k dispozici v PET lahvích (z minipivovarů), zatímco do hospod a restaurací se typicky dostane až ve velikonočním týdnu. Na zelené pivo můžete narazit i určitou dobu po Velikonocích – jakmile se však zásoby vypijí, budete muset počkat na příští rok.

Předně je třeba říci, že neexistují žádná pravidla, jak by mělo být zelené pivo vyrobeno, a neexistuje tedy ani žádná komise, která by kontrolovala jeho složení. Zelené pivo podléhá zcela obecné potravinářské legislativě o pivu a každý si ho vykládá (a vyrábí) po svém.

Původní receptura sází na výluh z několika druhů bylin. Ve všech případech jsou přesné typy a poměry bylin obchodním tajemstvím. U konkrétního piva se dozvíte jen to, zda extrakt obsahuje, nikoli však nic bližšího. Typicky se jedná o byliny, které dodávají barvu (chlorofyl) i specifickou hořkost a aroma, což se projeví i v chuti. Mezi často používané patří kopřiva dvoudomá, hlavní zdroj přirozené zelené barvy. Hořkost a jemné citrusové tóny může dodat meduňka lékařská, pro stabilizaci odstínu se pak často využívá světlice barvířská.

Extrakt je velmi koncentrovaný – například na 100 litrů piva stačí přidat maximálně několik stovek mililitrů. Přidává se až v závěru výrobního procesu, aby vysoké teploty při vaření nezničily ani barvu, ani chuť piva (jemné bylinné silice).

Jak zelené pivo chutná
Extrakt z bylin má chuť piva doplnit, nikoliv přebít. Výsledná chuť se však může u každého pivovaru lišit. Měl jsem možnost ochutnat letošní zelené pivo – „Velikonoční zelený ležák“ z lokálního minipivovaru. V chuti byla patrná výrazná hořkost, kterou doplnila mírná nasládlost v ústech i po polknutí. Jde o velmi specifickou kombinaci, která však k jaru tak nějak patří. Pivo mělo lehce zemitý podtón a i přes stočení do PET lahve (sklo je prostě sklo) působilo stále svěže. Svou roli možná sehrálo i to, že bylo nefiltrované a mělo kratší trvanlivost – a třeba i to, že jsem dodržel správné skladovací podmínky.

U velikonočních pivních speciálů se však uplatňují i jiné přístupy. Místo kopřiv se někdy volí mikrořasy chlorella nebo spirulina, která zajišťuje stabilitu barvy i při vystavení světlu, a to i u lahvového piva. Řasa se do piva přidává ve formě jemného prášku nebo suspenze, obvykle po hlavním kvašení, případně těsně před finální filtrací.

A pak jsou tady ještě další méně opěvované postupy, které jen využívají syntetická barviva. Zelená barva může vzniknout, když se typicky hnědé až zlatavé pivo zkombinuje s brilantní modří (E133). To však musí být uvedeno na obalu. Toto pivo je však ovlivněno pouze barvou, chutná stejně jako běžný ležák - pro fotky na Instagram vám to asi bude jedno, ale u Velikonočního piva je důležitá kombinace barvy a chuti. Využívá barviv má samozřejmě výhodu v tom, že toto „zelené pivo“ je levnější na výrobu, barva je navíc stabilnější. Ale přijdete o specifickou chuť, která tu je s námi jednou do roka.

U čepovaného zeleného piva se však často nedozvíte, o jakou „zelenou úpravu“ se jedná, maximálně se musíte zeptat obsluhy. Mimo to seženete zelené pivo ve skleněných lahvích, v PET lahvích nebo v 10l soudcích. Záleží na konkrétních pivovarech.

Ať už se na zelené pivo chystáte, nebo jste na něj díky tomuto článku zapomněli a znovu si vzpomněli, vše všech případech platí, že v Česku jej můžete konzumovat, stejně jako ostatní alkoholické nápoje, až od dovršení 18 let. Zajímavostí je však i to, že se zelené pivo nepije jen u nás, ale i v Irsku. Konkrétně 17. března v této zemi oslavují svatého Patrika. Do zelené se tedy před pár dny vyhledávač Google nepřebarvil čistě náhodně…

S nealkem už ve Vinohradském pivovaru experimentovali i dřív, nikdy ale nebyli spokojeni. A tak vsadili na jinou technologii – jako první v Česku.
Suchý únor je sice za námi, pro řadu lidí tím ale období střízlivějšího režimu nekončí. Někdo drží velikonoční půst, jiní zkrátka alkohol vynechávají dlouhodobě a jejich počet pozvolna roste. Venku je navíc čím dál hezčí počasí, a tak přijde vhod něco, čím se člověk může pořádně osvěžit – třeba pivem bez „voltů“. Ve Vinohradském pivovaru ho teď začali vyrábět způsobem, který u nás zatím nikdo jiný nepoužívá.

Přitom ještě před pár lety by možná jen málokdo čekal, že se do experimentů s nealkem pustí právě pivovar, který po druhé světové válce na desítky let zmizel a znovu ožil teprve před 12 roky. Po více než půlstoletí se slávu značky rozhodla vzkřísit až partička devíti kamarádů, kteří spolu na střední chodili na pivo a mezi rundami snili o tom, že si zlatý mok jednou uvaří sami.

Mezi zakladatele patří novinář, rusistka, advokát, sládek, ekonom, astrofyzik, investor Matěj Turek či výrobce krmiv Pavel Bouška. A také někdejší bankéř Dan Hojdar, který dnes pivovaru šéfuje. „Na začátku byl sen vařit vlastní pivo. Nikdo nečekal, že vyrosteme do téhle velikosti. Pomohlo, že jsme včas oddělili byznys a přátelství a firmu zprofesionalizovali. A taky že kolem nás byla komunita lidí, kteří pili naše pivo, ačkoli tehdy ještě nebylo tak dobré jako dnes,“ usmívá se.

Velký počet společníků – k nimž časem přibyli další podílníci – však znamená i velké množství názorů. Jedna větší rozepře přišla třeba ve chvíli, kdy se začalo mluvit o přesunu výroby do nových prostorů ve středočeském Káraném u Čelákovic. „Když děláte byznys s kamarády z mládí, dřív nebo později budete mít na byznysové věci jiný názor. Někdo chce, aby pivovar zůstal malý, jiný by ho nejradši viděl desetkrát větší. Naštěstí ale máme společnou vizi, na jejíž realizaci se vždy dokážeme dohodnout,“ krčí Hojdar rameny.

V Káraném si nakonec vyhlédli chátrající sodovkárnu, hlavně kvůli zdroji kvalitní vody. „Problém byl, že to tady připomínalo spíš brownfield než továrnu. Budova byla v troskách,“ vzpomíná Hojdar. Rekonstrukce včetně pořízení nových technologií nakonec spolkla téměř 150 milionů korun, pivo se zde vaří od roku 2023 a dnes míří do stovek hospod a barů v Česku i v zahraničí.

Pivovar Starobrno oslaví dvacet let Zeleného piva pokusem o rekord v hromadném přípitku. Akce proběhne na Zelený čtvrtek 2. dubna na Mendlově náměstí v Brně. Součástí programu budou koncerty, diskotéka i bezplatné prohlídky pivovaru.

Pokus o rekord doplní celodenní program
Pivovar Starobrno uvařil Zelené pivo poprvé před dvaceti lety a postupně z něj vytvořil oblíbenou velikonoční tradici. Letos výročí připomene pokusem o rekord v největším hromadném přípitku, který se uskuteční 2. dubna v 18 hodin na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí.

Do akce se zapojí ředitelka pivovaru Klára Konupčíková i zaměstnanci, kteří se podíleli na vaření piva. Přítomen bude také komisař pelhřimovské agentury Dobrý den. Každý účastník pokusu obdrží malý památeční dárek.

Čepování Zeleného piva každoročně přiláká na místo více než tisíc návštěvníků. Areál Pivovarské restaurace se letos otevře v 11 hodin a vstup zůstává zdarma. Program nabídne diskotéku pod širým nebem i koncerty kapel Zelená pára od 19 do 20 hodin a Metalinda od 21 do 22 hodin.

Návštěvníci mohou dorazit v zeleném oblečení nebo kostýmech, k dispozici bude také fotokoutek. Pivovar zároveň připravil exkurze, na které se zájemci musí registrovat od 10 hodin na vrátnici. Prohlídky budou probíhat mezi 11. a 16. hodinou a jsou rovněž zdarma.

Speciální receptura i omezené množství
Zelené pivo připravuje Starobrno tradičním způsobem ze světlého ječného sladu, žateckého chmele a vody. Slad se vyrábí pouze pro tuto příležitost a liší se parametry od běžně používaných surovin. Do mladiny sládci přidávají bylinný výluh a po kvašení i likér. Zelenou barvu tak utváří kombinace technologie, surovin, výluhu i likéru. Letos pivovar uvařil 4 500 hektolitrů tohoto speciálu. Zelené pivo bude dostupné v hospodách po celé velikonoční svátky až do vyprodání zásob.

Pilsner Urquell dal jméno nejpopulárnějšímu pivnímu stylu na světě. Jak se stalo, že naše národní stříbro dnes patří japonské skupině Asahi? Přečtěte si o nešťastné ztrátě bohatství i plánech majitelů z Tokia.
Článek

V roce 1838 došla plzeňským měšťanům trpělivost s nekvalitním, svrchně kvašeným a často nepoživatelným pivem. Své znechucení dali najevo tím, že před radnicí demonstrativně vylili 36 sudů do kanálu. Z tohoto aktu vzdoru se však zrodila světová legenda.

Měšťané se rozhodli postavit nový, moderní pivovar a najali bavorského sládka Josefa Grolla, který 5. října 1842 uvařil první várku světlého ležáku spodního kvašení. Spojením bavorských kvasnic, extrémně měkké plzeňské vody, žateckého chmele a moravského sladu vzniklo unikátní jiskrné zlato, které navždy změnilo pivovarnické dějiny.

Dar světu
Úspěch nového piva byl neskutečný. Rychle dobylo pražské hostince (jako první U Pinkasů), rakouský císařský dvůr, Paříž i Ameriku. Brzy ho pod jménem „pilsner“ začaly napodobovat pivovary po celém světě. Ačkoliv se Plzeňané snažili svůj klenot chránit a soudili se například s německým pivovarem Bitburger. V roce 1913 soud v Lipsku rozhodl, že „pilsner“ se stal obecným odrůdovým názvem pro celý pivní styl. Český vynález tak dal jméno kategorii, která se dnes vyváží do 50 zemí po celém světe.

Ztráta národního bohatství
Česko je pivní velmocí a Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu. Pilsner Urquell je nezpochybnitelným „národím stříbrem“ a symbolem naší identity. Z majetkového hlediska však republika o tento národní poklad přišla. Éra zahraničního vlastnictví začala po privatizaci v 90. letech. V roce 1998 získala Prazdroj přes IPB japonská banka Nomura, která ho vzápětí v roce 1999 prodala jihoafrické skupině South African Breweries.

Respektující japonští majitelé
Ačkoliv může být pro mnoho Čechů nepřípustné, že miliardové zisky a dividendy z nejcennějšího českého piva odtékají do Tokia, pivní odborníci hodnotí japonské vlastnictví velice pozitivně. Pro Asahi není Pilsner Urquell jen obyčejnou továrnou, ale globální super-prémiovou značkou a nositelem tradice. Japonští majitelé přísně ctí historické dědictví. Pivo se stále vaří výhradně v Plzni tradiční metodou trojité dekokce, část produkce nadále kvasí a zraje v dřevěných dubových sudech a pivovar dodnes drží při životě mnoho bednářů.

Zároveň Asahi masivně investuje do modernizace a udržitelné budoucnosti. Pivovar buduje rozsáhlé solární elektrárny, zavádí plně automatizované sklady za stovky milionů korun a spolupracuje na projektech chránících český chmel a ječmen před klimatickými změnami.

Pilsner Urquell sice papírově patří Japoncům, ale jeho počátek, originální receptura z roku 1842 a nezaměnitelná chuť, kterou si kdysi zamiloval celý svět, zůstávají trvale zakotveny na českém území.

Zlom přišel v roce 2016, kdy gigant Anheuser-Busch InBev přebíral SABMiller a evropské antimonopolní úřady mu nařídily prodej středoevropských aktiv. Pro Českou republiku se objevila teoretická jiskřička naděje na návrat pivovaru do domácích rukou. Plzeňský primátor dokonce navrhoval, aby Prazdroj odkoupil stát, a do souboje se zapojili i tuzemští miliardáři v čele se skupinou PPF Petra Kellnera. Vyvolávací cena ale vylétla do výšin, kterým nemohl žádný český subjekt konkurovat. Vítězem se stala japonská skupina Asahi Group Holdings, která za balík pivovarů (včetně polských či slovenských) zaplatila gigantických 7,3 miliardy eur (tehdy necelých 200 miliard korun). Plzeňský Prazdroj tak opět putoval k zahraničnímu majiteli.

Královský pivovar Krušovice mění podobu svého skla. Nový půllitr navrhl designér Rony Plesl, jehož práci dobře znají čeští pivaři. V reklamní kampani se o sklo přihlásí herec Bolek Polívka.

Rony Plesl je výjimečný český designér, jehož dílo je důvěrně známo tuzemským pivařům. Staropramen, Pilsner Urquell, Bernard… skla těchto značek navrhl právě Plesl, profesor pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Aktuálním počinem jabloneckého rodáka je design půllitrů, které již začaly „cinkat“ v hospodách, kde se čepuje krušovické pivo.

Tradice českého křišťálu
„Půllitr má výraznou siluetu a broušené linie, které odkazují na tradici českého křišťálu,“ uvádí Plesl. „Vertikální facety nechávají vyniknout barvu piva i jeho jiskru a design doplňuje asymetrické ucho s letopočtem založení pivovaru,“ doplňuje umělec.

Vybroušený půllitr je představen i v novém reklamním spotu, jemuž vévodí herec Bolek Polívka – osobnost, která snad odjakživa ztělesňuje ducha českého bohémství.

Bohém v televizi
„Je úžasný… monumentální,“ zaznívá ve spotu. Vzápětí však přichází zlom – půllitr mizí k největšímu českému bohémovi. Svou roli sehraje také Rony Plesl. Vše již brzy uvidíte i na televizních obrazovkách.

Ve sklepě staré mlékárny v Kostelci u Holešova, v níž se kdysi zpracovávaly tisíce litrů mléka, dnes stojí regály plné lahví s pivem. Budovu totiž využívají zdejší domovarníci, sdružení ve spolku Kosteláň, kteří pravidelně hostí setkání amatérských sládků Kostelecké chmelovárek.

Poslední, už 17. ročník, se konal v sobotu. „Když dáte pivovarníkům židli pod zadek a střechu nad hlavu, tak se zabaví,“ usmívá se zakladatel akce Petr Měrka.

„Potřebují se setkávat, ochutnávat, hodnotit a předávat si zkušenosti. Proto jsme začali akci pořádat. Měla být pro patnáct, dvacet lidí,“ vzpomíná.

Dnes je ale hnutí domovarníků, lidí, kteří si legálně vaří domácí pivo, mnohem rozšířenější. Sál místní sokolovny tak během dne zaplnily téměř dvě stovky lidí. „Přijeli odevšad, doslova od Plzně po Košice,“ usmívá se Měrka.

Jak uvařit dobré pivo
Na programu bylo šest odborných přednášek, třeba o tom, jak uvařit dobrý ležák, což je poměrně ošidná kategorie, nebo o pivních stylech v Polsku či o pivovarských kvasnicích pro výrobu nealkoholického piva.

„A taky o sladu. Potřebujeme znát suroviny, ze kterých ta piva vaříme,“ vysvětluje Měrka.

A nechyběla ani přehlídka doma vařených piv. Letos se sešlo 298 vzorků v sedmi různých kategoriích. Každá měla svého vítěze, celkové pořadí tady ale nesestavují. „Nám jde hlavně o to setkání a možnost popovídat si,“ potvrdil Měrka.

V podvečer akci otevřeli veřejnosti a to už v sále sokolovny prakticky nebylo k hnutí. Několik různých piv měli na čepu k prodeji, z oficiálních pivovarů.

Ta domácí se totiž prodávat nesmějí, a tak byla k dispozici jen v omezeném množství k degustaci. Zájemce pak po skupinách brali do sklepa mlékárny, která stojí jen o pár desítek metrů dál. Tady zrají piva, která mají ovocnou příchuť.

„Ročně uvaříme třeba čtyři tisíce litrů piva a z toho je část kyselých, která pak tady ve sklepě kombinuji s ovocem a nechávám zrát," popisuje Měrka. „Je hodně lidí, kterým chutnají. A mě baví experimentovat, používám staré odrůdy, třeba plané trnky, které nejsou k jídlu.“

Šek na padesát tisíc korun může získat přerovský spolek, který během letních měsíců spojí příjemné s užitečným - posezení s přáteli na zahrádce restaurace nebo v oblíbené hospůdce a soupeření v počtu vypitých piv. Přerovský pivovar Zubr odstartoval netradiční soutěž s názvem Probuď v sobě Přerováka a hodlá rozdat lokálním spolkům celkem půl milionu korun. Výherců bude deset.

„Cílem projektu je upevnit vztah mezi regionem a místním pivovarem, ale především aktivně podpořit společenský a komunitní život. Hospodští už od dob covidu zápasí s problémem - lidé se nedruží a střetávají se méně než dříve. Princip klání je jednoduchý - čím více piva Zubr Gold se ve vybraných provozovnách vypije, tím větší podporu místní organizace získají,“ shrnul Tomáš Valenta, brand manažer značky Zubr.

Projekt obrací klasický model sponzoringu směrem k lidem. O tom, kdo podporu získá, totiž rozhodnou sami obyvatelé Přerovska. Finanční příspěvek na svou činnost může získat deset vybraných spolků či neziskových organizací.

Probuď v sobě Přerováka
„Chceme dát lidem konkrétní důvod, proč jít na pivo do hospody společně s přáteli. Projekt Probuď v sobě Přerováka není jen o pivu, je o sounáležitosti. Za každého vypitého Golda v zapojených hospodách putuje část peněz do společného fondu. Pokud jako region dosáhneme stanoveného cíle, rozdělíme mezi vybrané spolky půl milionu korun,“ řekl Valenta.

Od nominací po předání šeků
Projekt startuje na jaře, kdy probíhá registrace spolků. Místní organizace, sportovní kluby či kulturní spolky se mohou hlásit do 12. dubna. Po ukončení registrace pak Přerované mohou sami hlasovat o tom, které spolky získají finanční podporu.

„Od června do srpna probíhá hlavní fáze projektu - v tomto období se sčítá každý vypitý Zubr Gold. V září pak proběhne vyhodnocení a slavnostní předání šeků,“ popsali organizátoři.

Pivovar stanoví pro letní sezonu takzvaný globální cil, tedy celkový počet vypitých piv Zubr Gold. Pokud se obyvatelům Přerovska tento cíl společnými silami podaří překonat, každá z deseti vybraných organizací obdrží šek na 50 tisíc korun.