Novinky a zajímavosti ze světa piva

Český svaz pivovarů a sladoven vyhlásil na tradiční Svatováclavské slavnosti výsledky prestižní degustační soutěže ČESKÉ PIVO 2026. Odborná porota vybírala nejlepší tuzemské nápoje v šesti kategoriích.

Svatý Václav není jen hlavním patronem českých zemí, ale odpradávna drží ochrannou ruku také nad českými pivovarníky a sládky. Právě v předvečer jeho svátku se pivovarský svět pravidelně schází na Svatováclavské slavnosti, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, aby vzdal hold tomuto řemeslu a ocenil ty nejlepší z nich.

Degustační soutěž ČESKÉ PIVO, kterou svaz pořádá už od roku 2001 za odborného dozoru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, letos opět prověřila senzorické vlastnosti nápojů od vzhledu a barvy až po chuť, vůni a texturu. Více než čtyři desítky porotců hodnotily přihlášená piva v anonymním testu. Vyhlášení výsledků tradičně vyvrcholilo slavnostním naražením soudku vítězného ležáku přímo na pódiu.

Soutěž podle pořadatelů dlouhodobě ukazuje, že tuzemští pivovarníci neustále pracují na zdokonalování a rozšiřování nabídky. „Pivo a s ním související hospody a restaurace jsou ekonomicky nesmírně důležitou součástí české společnosti. A soutěž ČESKÉ PIVO i samotná Svatováclavská slavnost ukazují, že se pivovary neustále vyvíjejí a posouvají,” uvádí Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Kategorie ležáků přinesla překvapení
V královské kategorii světlých ležáků uspěla novinka Velkopopovický Kozel 12 z Pivovaru Velké Popovice. Velký úspěch slaví také Pivovar Starobrno, který obsadil další dvě příčky stupňů vítězů s pivy STAROBRNO BITR a STAROBRNO ŠTATL 12.

Mezi jedenáctistupňovými světlými ležáky vůbec poprvé zvítězil RATAR z Pivovaru Radegast, následovaný Velkopopovickým Kozlem 11 a STAROBRNEM MEDIUM. V kategorii světlých výčepních piv porotu nejvíce zaujal Ježek Šenkovní 10% z Pivovaru Jihlava, druhé místo získal PRIMÁTOR Antonín a první trojici uzavřel Hradební světlé výčepní z Měšťanského pivovaru v Poličce.

Tmavým pivům vládne Černovar, nealku Holba
Mezi tmavými pivy opanoval první příčku ČERNOVAR ČERNÝ z Tradičního pivovaru v Rakovníku, za nímž skončily SVIJANSKÁ KNĚŽNA 13% a Lobkowicz Premium Černý.

Trh nealkoholických piv, který v loňském roce tvořil přes 11 % tuzemské spotřeby, ovládla v neochucené kategorii HOLBA RYZÍ NEALKO, jež si vyměnila prvenství s druhou KRUŠOVICE HOŘKÉ NEALKO. Třetí příčku obhájil BIRELL. V ochuceném nealku dominoval Pivovar Protivín, který obsadil první dvě místa s nápoji Refresh Grapefruit a Refresh Citrus Mix. Stupně vítězů uzavřel ZUBR YUZU.

Výsledky degustační soutěže ČESKÉ PIVO 2026

Světlé ležáky
Velkopopovický Kozel 12 – Pivovar Velké Popovice (Plzeňský Prazdroj, a.s.)
STAROBRNO BITR – Pivovar Starobrno (Heineken Česká republika, a.s.)
STAROBRNO ŠTATL 12 – Pivovar Starobrno (Heineken Česká republika, a.s.)

11% světlé ležáky
RATAR – Pivovar Radegast (Plzeňský Prazdroj, a.s.)
Velkopopovický Kozel 11 – Pivovar Velké Popovice (Plzeňský Prazdroj, a.s.)
STAROBRNO MEDIUM – Pivovar Starobrno (Heineken Česká republika, a.s.)

Světlá výčepní piva
Ježek Šenkovní 10% – Pivovar Jihlava (Pivovary Lobkowicz Group, a.s.)
PRIMÁTOR Antonín – PRIMÁTOR, a.s.
Hradební světlé výčepní – Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Tmavá piva
ČERNOVAR ČERNÝ – Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s.
SVIJANSKÁ KNĚŽNA 13% – Pivovar Svijany, a.s.
Lobkowicz Premium Černý – Pivovar Protivín (Pivovary Lobkowicz Group, a.s.)

Nealkoholická piva neochucená
HOLBA RYZÍ NEALKO – Pivovar HOLBA (Pivovary Zubr a.s.)
KRUŠOVICE HOŘKÉ NEALKO – Pivovar Krušovice (Heineken Česká republika, a.s.)
BIRELL – Pivovar Radegast (Plzeňský Prazdroj, a.s.)

Nealkoholická piva ochucená
Refresh Grapefruit – Pivovar Protivín (Pivovary Lobkowicz Group, a.s.)
Refresh Citrus Mix – Pivovar Protivín (Pivovary Lobkowicz Group, a.s.)
ZUBR YUZU – Pivovar ZUBR (Pivovary Zubr a.s.)

Kaplice na jeden den otevře místa, která běžně zůstávají skrytá. Kaplické dvorky se v sobotu 26. září už počtvrté připojí k celorepublikovému festivalu Zažít město jinak. Letošním tématem je Uličnictví. Návštěvníky čekají otevřené dvorky, hudba, tvoření, lokální výrobci, sousedský brunch i možnost nahlédnout do netradičních zákoutí historického centra.

Akce se uskuteční v sobotu 26. září od 10.30 do 17 hodin v historickém centru Kaplice. Organizátoři chtějí na jeden den proměnit ulice, dvorky a další místa v centru v prostor pro setkávání, kulturu a společné aktivity. „Už počtvrté proměníme společně Kaplici v místo plné života, setkávání a nečekaných zážitků,“ zvou organizátoři. Letošní ročník podle nich připomíná, že ulice nemusí být pouze cestou z jednoho místa na druhé, ale také prostorem, kde vznikají přátelství, nápady a vzpomínky.

Dvorky, hudba i sousedský brunch
Program nabídne například otevřené dvorky a netradiční místa, kulturní a umělecká vystoupení, hudbu, farmářské trhy a lokální výrobce. Chybět nebudou ani dílny a aktivity pro děti i dospělé nebo místa k posezení a setkávání.

Jedním z lákadel bude sousedský brunch na náměstí od 10.30 hodin. Organizátoři vyzývají návštěvníky, aby přinesli dobroty podle rodinných receptů a podělili se o ně s ostatními. „Nejlepší recepty se předávají od stolu ke stolu,“ připomíná pozvánka. Součástí programu bude také možnost zapojit se vlastním způsobem. Návštěvníci mohou přinést občerstvení, předvést své dovednosti, půjčit nádobí nebo si zahrát s kapelou. Kdo se zapojit nechce, může jednoduše přijít posedět, potkat sousedy a objevovat Kaplici z jiné perspektivy.

Pivo, které se vrací po staletích
Součástí Kaplických dvorků je také speciální Bierfest s Habakukem. V pátek 25. září od 18 do 22 hodin a v sobotu 26. září od 12 do 20 hodin se otevře dvůr bývalého měšťanského pivovaru na adrese Náměstí 206. Právě sem se po staletích vrátí pivo spojené s historií města. Kaplický pivovar podle pořadatelů fungoval nejpozději od 16. století a návštěvníci tentokrát ochutnají místní pivo Habakuk z kaplického minipivovaru.

Pořadatelé slibují posezení, pohodovou atmosféru, něco dobrého k zakousnutí a především sousedské setkání. Bierfest tak nabídne program už v pátek večer a pokračovat bude během hlavního dne Kaplických dvorků. Kaplické dvorky jsou součástí celorepublikového festivalu Zažít město jinak. Podrobnosti k akci jsou zveřejněny také na webu iKaplice.

Místo sudů s pivem zavřené brány a plevel. Tak dnes vypadá kdysi vyhlášený pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivo se tu vařilo od patnáctého století a jeho výroba přežila i poničení za třicetileté války. Jenže v roce 2015 pivovar koupila čínská společnost CEFC a v roce 2021 pivovarnictví v rozsáhlém areálu skončilo. Údajně dočasně kvůli pandemii koronaviru. Ani po pěti letech ale obnovení provozu nic nenasvědčuje.

Pět nových nádob – druhá mladinová pánev, vystírací pánev, rmutovací pánev, scezovací káď a sběrač sladiny – v nové přístavbě rozšířily varnu svijanského pivovaru. Podle historických výkresů je na zakázku pivovaru zhotovila bavorská firma Ziemann.

„Byl to pro ni velmi náročný úkol, protože pro průmyslové pivovary, které vaří pivo úsporným výrobním postupem v cylindrokonických tancích, se takové nádoby již dlouho nevyrábějí. My jsme však trvali na tom, že chceme a budeme pivo vyrábět tak jako dosud a varnu rozšíříme o stejné nádoby,“ řekl na slavnostním otevření přístavby svijanský sládek Petr Menšík.

Cílem projektu rozšíření varny, který už více než rok zaměstnával celý pivovar a řadu externích dodavatelů, bylo nejen zvýšit kapacitu zařízení, ale také usnadnit práci obsluze varny, která už nebude muset pracovat i přes víkendy a svátky. Zvýšení kapacity umožní provádět potřebnou pravidelnou údržbu varny bez přerušení provozu a zvládat sezónní výkyvy poptávky. Celkové náklady na projekt včetně náročné přístavby, řídicí systém, technologii chlazení mladiny a další dílčí projekty se vyšplhaly na více než 120 milionů Kč.

Složitý projekt, náročné stavební úpravy

„V podstatě jsme postavili druhou, zcela identickou varnu organicky spojenou s prostorem původní varny. Naším cílem bylo zvýšit její kapacitu při plném zachování původní technologie, abychom mohli zaručit stále stejnou kvalitu a chuťový charakter našeho nepasterovaného a na otevřené spilce kvašeného piva,“ řekl dále Petr Menšík. „Stejně postupujeme i při investicích do jiných výrobních úseků. Chceme totiž bez výhrad dostát našemu mottu ‚Naše pivo je jiné tím, že je stále stejné‘.“

Rozšíření varny představovalo velice náročný úkol jak z technického, tak i stavebního hlediska. Přístavbu ke stávající varně za jejího plného provozu zajistila stavební společnost Termil s.r.o. z Jablonce nad Nisou. Ve stísněném prostoru mezi sladovým silem a administrativní budovou pivovaru vybudovala moderní stavbu, do níž bylo nutné ještě před jejím dokončením spustit varní nádoby z produkce společnosti Ziemann. Současně bylo nutné vyřešit horkovodní hospodářství a zprovoznit nový řídicí systém celé varny.

Náročná byla několikaměsíční zkušební fáze. „Projekt rozšíření varny se ve fázi příprav, realizace stavby i instalace technologií odehrával především v režii sládka, hlavního technologa a technického úseku vedení pivovaru. Pro nás začala hlavní práce až během procesu spouštění a dolaďování nového provozu, což byl velice obtížný úkol pro celý tým varny. Jsem rád, že se vše podařilo a že můžeme i díky větší kapacitě snadněji plánovat rozložení výroby téměř dvaceti různých svijanských piv,“ dodal Michal Janda, podsládek zodpovědný za úsek varny.

Nové technologie ve službách tradice

Rozšířením varny pivovar splnil další bod svého investičního programu, do nějž v posledních letech investoval výrazně přes půl miliardy Kč. Nejvíce z této částky, rovněž něco přes sto milionů Kč, si vyžádalo zprovoznění ojedinělé stáčecí linky nepasterovaného piva do plechovek v roce 2017. Další prostředky pak plynuly například do rozšíření spilky, inovativní stáčecí linky piva do sudů, částečného přechodu na solární elektřinu a řady dalších dílčích projektů. „Aktuálně nás pak čeká další významná investice do kapacit na moderní výrobu nealkoholického piva metodou membránové filtrace,“ uvedl k tomu ředitel pivovaru Roman Havlík.

„Investiční strategie našeho rodinného pivovaru se opírá o dvě hlavní zásady: pozorně sledovat nové trendy a možnosti v oblasti moderních technologií, ale současně je nasazovat a využívat jen tak, abychom plně zachovali tradiční výrobní postup a ani v nejmenším se mu nezpronevěřili. To, že jsme vždy důsledně lpěli na tradicích, byl také určitě jeden z důvodů úspěchu pivovaru v posledních téměř třiceti letech. A věříme, že bude stát za oblibou našeho piva mezi milovníky a skutečnými pivními znalci i do budoucna, už proto, že jsme v tomto směru čím dál tím výjimečnější,“ komentoval za majitele pivovaru Tomáš Kučera, předseda představenstva Pivovaru Svijany.

Na dva rmuty

Na příkladu varny lze dobře demonstrovat, proč je pivo jedním z nejsložitějších a na výrobu nejnáročnějších potravinářských výrobků. Základ budoucího piva, mladina, v ní sice vzniká za pomoci celé řady přirozeně probíhajících fyzikálních a biochemických pochodů, ale pod pevnou taktovkou člověka. Svijany zůstávají věrné pro české pivo typickému dekokčnímu způsobu rmutování na dva rmuty. Při něm se slad po vyčištění a drcení ve správném poměru smíchá s vodou z vlastních vrtů, čímž vzniká tzv. vystírka. Ta se pak již pod názvem rmut zahřívá na různé teploty, při nichž se pomocí sladových enzymů mění ve sladu obsažený škrob na jednodušší cukry. Celý tento proces probíhá ve vystírací a rmutovací pánvi a pokračuje ve scezovací kádi, v níž se odděluje cukerný roztok (sladina) od mláta. Vzniklá sladina se pak v mladinové pánvi vaří s chmelem přidávaným postupně v několika dávkách. Výsledná horká mladina se poté zchlazuje a postupuje do další fáze výroby – kvašení, která ve Svijanech jako již jediném větším pivovaru probíhá v otevřených kvasných kádích na spilce.

Ve varně je současně rozpracováno několik várek, každé dvě hodiny ji opouští jedna várka mladiny připravená pro kvasný proces. Rozšířením varny a přistavením druhé mladinové pánve, vystírací pánve, rmutovací pánve, scezovací kádě a sběrače sladiny se výrazně zvýšila kapacita uvařené mladiny. „V posledních třinácti letech od minulé modernizace jsme nově vybavili šrotovnu a přistavěli vířivé kádě. Ale teprve díky této velkorysé přístavbě varny s chladičem mladiny se nebudeme muset potýkat se sezónními výkyvy poptávky a můžeme dlouhodobě plánovat potřebné práce na údržbě. A obsluha varny se konečně bude moci těšit z volných víkendů,“ uzavřel Petr Menšík.

Kolářovy sady budou letos opět patřit milovníkům dobrého piva, regionálních specialit a pohodové zábavy. V sobotu 3. října se zde uskuteční už třetí ročník Prostějovského Oktoberfestu. Návštěvníci se mohou těšit na přehlídku minipivovarů z Prostějova a okolí, občerstvení, hudební program, soutěže i doprovodné aktivity pro děti a dospělé.

Akce potrvá od 12 do 18 hodin. Slavnostní zahájení obstará ve 13.00 primátor František Jura, který symbolicky narazí bečku piva. Od 13.05 do 15.00 zahraje kapela Novios, od 16 do 17 pak vystoupí skupina Kontakt. Hudební program nabídne návštěvníkům příjemný doprovod k ochutnávce pivních speciálů i posezení s rodinou a přáteli. Organizátoři počítají také s pestrou nabídkou občerstvení, takže si na své přijdou nejen milovníci piva, ale i ti, kteří si chtějí užít odpoledne v parku u dobrého jídla a hudby.

„Prostějovský Oktoberfest si za uplynulé dva ročníky našel své místo v kalendáři kulturních a společenských akcí našeho města. Těší mě, že můžeme znovu nabídnout prostor místním minipivovarům a regionálním výrobcům, aby představili svou práci veřejnosti. Zároveň je to příležitost pro obyvatele Prostějova i návštěvníky z okolí strávit příjemné odpoledne v krásném prostředí Kolářových sadů,“ říká primátor František Jura.

Právě možnost ochutnat piva z menších regionálních pivovarů patří k hlavním lákadlům festivalu. Minipivovary často nabízejí druhy a styly piv, které se v běžné obchodní síti objevují jen zřídka. Návštěvníci tak mohou porovnat různé chutě, vůně a postupy výroby a zároveň se osobně seznámit s lidmi, kteří za jednotlivými značkami stojí. Oktoberfest je tak nejen společenskou událostí, ale také příležitostí objevit zajímavé lokální produkty.

Cílem festivalu je podpora regionálních producentů a dodavatelů, především místních pivovarů. Oktoberfest propojuje prezentaci lokální produkce s hudbou, gastronomií a neformálním setkáváním lidí. Podobné akce mají význam i pro samotné výrobce, kterým umožňují představit své produkty novým zákazníkům, získat zpětnou vazbu a navázat kontakty s dalšími regionálními podnikateli.

Prostějovský Oktoberfest je určen širokému okruhu návštěvníků. Zatímco dospělí si mohou vychutnat nabídku piv a občerstvení, rodiny s dětmi ocení doprovodný program a volný prostor Kolářových sadů. Akce je koncipována jako pohodové odpoledne, kde nejde jen o samotnou konzumaci piva, ale především o setkávání, odpočinek a příjemně strávený čas ve veřejném prostoru.

„Třetí ročník potvrzuje, že Prostějovský Oktoberfest není jednorázovou novinkou, ale akcí, která si postupně buduje tradici. Chceme, aby si návštěvníci užili nejen ochutnávku zajímavých pivních speciálů, ale také příjemnou atmosféru, hudbu a společný čas s rodinou či přáteli. Právě spojení podpory místních výrobců a prostoru pro vzájemné setkávání je podle mě hlavní přidanou hodnotou této akce,“ dodává náměstkyně primátora Marcela Župková.

Pořadatelé věří, že si festival i letos najde cestu k pravidelným návštěvníkům, ale přiláká také nové zájemce, kteří chtějí poznat nabídku regionálních minipivovarů nebo si jednoduše užít příjemné podzimní odpoledne. Začátek října přitom nabízí ideální příležitost spojit ochutnávku piva s procházkou v Kolářových sadech a setkáním s přáteli.

Prostějovský Oktoberfest pořádá statutární město Prostějov prostřednictvím Zdravého města Prostějov. Vstup na akci je zdarma. Další informace jsou k dispozici na webu festivalu oktober.cz.

Pivovar Svijany dokončil rozšíření své varny za více než 120 milionů korun. Investice přinesla zvýšení kapacity při zachování tradičního výrobního postupu na otevřené spilce. Současně pivovar spouští testování nového nealkoholického piva vyráběného metodou membránové filtrace.

Výrobní prostory svijanského pivovaru prošly v uplynulém roce zásadní proměnou. Stavba nového traktu propojeného s původní varnou přinesla pět velkokapacitních varních nádob zhotovených na zakázku. Pro výrobce šlo o neobvyklý úkol – velcí průmysloví producenti totiž dnes standardně přecházejí na takzvané cylindrokonické tanky.

„Byl to velmi náročný úkol, protože pro průmyslové pivovary, které vaří pivo úsporným výrobním postupem v cylindrokonických tancích, se takové nádoby již dlouho nevyrábějí. My jsme však trvali na tom, že chceme pivo vyrábět tak jako dosud a varnu rozšíříme o stejné nádoby,“ vysvětlil na slavnostním otevření svijanský sládek Petr Menšík.

Konec víkendových směn pro zaměstnance varny
Hlavním cílem investice bylo navýšení kapacity, vykrytí sezónních výkyvů poptávky a zjednodušení plánování údržby. Nové vybavení také výrazně uleví zaměstnancům. „Obsluha varny se konečně bude moci těšit z volných víkendů,“ poznamenal sládek Menšík.

Pivovar v podstatě vybudoval druhou, identickou varnu organicky spojenou s původním provozem. Podle vedení šlo o náročný zásah z technického i stavebního hlediska, který probíhal za plného provozu. „Pro nás začala hlavní práce až během procesu spouštění a dolaďování nového provozu, což byl velice obtížný úkol pro celý tým varny. Jsem rád, že se vše podařilo a že můžeme i díky větší kapacitě snadněji plánovat rozložení výroby téměř dvaceti různých svijanských piv,“ popsal náročnou zkušební fázi podsládek Michal Janda.

Membránová filtrace jako nová zbraň
Souběžně s rozšířením varny začíná pivovar jako první větší producent v Česku využívat technologii membránové filtrace pro běžnou produkci nealkoholického piva. Na rozdíl od běžného postupu, kdy se kvasný proces předčasně zastavuje, se při nové metodě odebírá alkohol až z hotového a plně vyzrálého piva.

Při membránové filtraci je hotové pivo pod tlakem proháněno přes speciální membránu, která umožňuje oddělit alkohol od ostatních složek piva a zachovat přitom jeho charakteristické chuťové vlastnosti. Výsledkem je nealkoholické pivo, které je senzoricky velmi podobné původnímu pivu s obsahem alkoholu.

První větší nasazení v Česku pro sudové i balené pivo
Metoda membránové filtrace se v pivovarnictví využívá teprve velice krátce. V zahraničí i v České republice již byla v menším rozsahu použita, Svijany jsou však prvním pivovarem, který ji bude využívat v běžné produkci sudových a později i balených piv pro domácí trh.

„Pro mě osobně je to první nealkoholické pivo, které mi skutečně chutná. Věřím, že po doladění nové technologie uspokojí i náročné znalce piva,“ zhodnotil novinku sládek Petr Menšík.

Spotřeba nealka v Česku strmě roste
Svijany tím reagují na měnící se preference spotřebitelů. „Zavedením nové technologie pivovar reaguje na trend příklonu zákazníků k méně alkoholickým a nealkoholickým variantám piva, aniž by musel opustit svou doménu výroby českého piva plzeňského typu původním řemeslným způsobem,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Připomněl, že spotřeba nealkoholického piva v Česku se za posledních deset let více než zdvojnásobila a loni vzrostla o čtyři procenta na 1,68 milionu hektolitrů.

Plná chuť ležáku a zachované vitamíny
Díky filtraci vyzrálého nápoje si pivo uchovává pěnu, chuť, vůni i pitelnost srovnatelnou s klasickým ležákem. V nápoji navíc zůstávají zachovány zdravotně prospěšné látky, jako jsou vitamíny skupiny B, minerály či polyfenoly s antioxidačními účinky, jejichž pozitivní vliv u běžného piva překrývá alkohol.

Zkušební várky už směřují do vybraných restaurací, kde zákazníci mohou přes QR kód na letácích posílat zpětnou vazbu a ovlivnit finální profil nápoje.

V plánu je i pivo s absolutní nulou
Nové nealkoholické pivo bude obsahovat méně než půl procenta alkoholu, stejně jako běžná nealkoholická piva vyráběná standardní metodou zastavení kvasného procesu. „Současně však už pracujeme na speciálním pivu se skutečně zcela nulovým obsahem alkoholu, které pod názvem Svijany Nula uvedeme na trh v blízké budoucnosti,“ dodal Petr Menšík.

Staropramen uvádí novou kampaň Prověřeno přáteli, která propojuje pivo s tím, co k němu neodmyslitelně patří – momenty strávenými s blízkými. Staví na myšlence, že právě takové chvíle dodávají pivu další rozměr, díky kterému se k němu chceme znovu vracet.

Kreativní koncept vznikl lokálně pro český trh pod vedením agentury DDB.About95. Ve veřejném prostoru zaměří primárně na centrum Prahy, tedy lokalitu, která je s výrobou a tradicí Staropramenu už víc jak 155 let spojená. U digitálních formátů bude značka cílit plošně v rámci celé České republiky. Klíčové vizuály zachycují autentické podvečerní momenty skupiny přátel v prostředí pražských náplavek a pracují s principem fotografie jako přirozeného záznamu momentů, které stojí za to si uchovat. Fotografie vznikaly v reálném prostředí a následně byly pro finální vizualizace upraveny pomocí AI nástrojů.

„Téma přátelství provází značku Staropramen už od jejích počátků, kdy za vznikem samotného pivovaru stáli dva přátelé. Přátelství a společné posezení u piva navíc představují přirozenou součást české pivní kultury. Podzimní kampaní ‚Prověřeno přáteli‘ chceme tuto hodnotu oslavit a připomenout, že dobré pivo spoluutváří naše společné chvíle a neodmyslitelně patří k setkávání lidí,“ představil hlavní myšlenku Martin Smejkal, marketingový ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Ve veřejném prostoru, online reklamě i na sociálních sítích se nová komunikace objevuje postupně od pondělí 21. září 2026. Součástí mediálního mixu budou také vizuály v pražském metru či v obchodním centru Nový Smíchov ve formátu DigiMax. Obsah se bude zobrazovat také na CTV platformách a prostřednictvím široké škály digitálních kanálů, propojený bude také s Rohlík Ads.

Na sociálních sítích zároveň vznikne prostor pro fanoušky značky. Lidé mohou sdílet své fotografie s přáteli například při návštěvě svých oblíbených podniků, označovat profil Staropramenu a přidávat hashtag #ProverenoPrateli.

Radegast přichází s podzimní limitkou Drsná 15. Silné polotmavé pivo zaujme na první pohled načervenalou barvou, v chuti lehkými karamelovými tóny, výraznou hořkostí a kořenitým chmelovým aroma. Závěr ozvláštňuje jemně pálivý pepř Tellicherry. Radegast Drsná 15 má hořkost 45 IBU a obsahuje 6,4 % alkoholu.

Radegast Drsná 15 navazuje na limitované speciály Radegast Extra hořká 15 a Radegast Hutná 15 z předchozích let, které se setkaly s příznivým ohlasem spotřebitelů. „Reagujeme na rostoucí zájem o pivní speciály a přinášíme další pivo s odlišným chuťovým profilem. Limitované várky nám dávají možnost zkoušet nové kombinace chutí. Pracujeme u nich s vyšší stupňovitostí nebo s netradičními surovinami,“ popisuje důvod vzniku speciálů Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Na plnosti a barvě Radegast Drsné 15 se podílí slad z vlastní sladovny Pivovaru Radegast. Karamelový a speciální slad propůjčuje pivu lehké karamelové až purpurové podtóny. Ty vytvářejí základ, na němž vynikne výrazná a příjemně typická hořkost s českými chmely. Nenápadně kořeněná odrůda chmele Warrior doplňuje celkový charakter piva, závěrem pak přichází jemná pálivost pepře Tellichery. „U Drsné 15 jsme propojili několik výrazných tónů tak, aby se vzájemně nepřebíjely, ale naopak postupně odhalovaly a rozvíjely. Právě jejich vrstvení dodává tomuto nošovickému speciálu chuťově komplexní zážitek,“ doplňuje k senzorickému profilu piva Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Netradičnost a odlišnost Drsné 15 podtrhují použité suroviny. Pepř Tellicherry patří mezi prémiové druhy černého pepře z indického Malabárského pobřeží. Vyznačuje se intenzivním aroma a komplexní, plnou chutí s hřejivou a postupně doznívající pálivostí. Chmel Warrior pochází z vyhlášené chmelařské oblasti Yakima Valley ve státě Washington a je známý především vysokým obsahem alfa kyselin a čistou, hladkou hořkostí. Jeho charakter doplňují jemné citrusové, pryskyřičné a bylinné tóny.

Pivovar Radegast nabízí Drsnou 15 v půllitrových lahvích a také v půllitrových plechovkách. „V září je novinka dostupná exkluzivně v síti JIP. Od října ji uvedeme také do dalších obchodních sítí, kde bude v prodeji do vyprodání zásob. Od listopadu 2026 do února 2027 bude čepovaná Drsná 15 součástí nabídky Speciály z Prazdroje ve vybraných hospodách,“ uvádí k distribuci a dostupnosti Josef Jalůvka, Senior Brand Manager značky Radegast.

Zralé pivo tradiční podzimní várky piva uvařeného v Biskupském pivovaru U sv. Štěpána při příležitosti svátku sv. Václava (28. září) požehnal v pondělí 21. září apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl.

„Svátek sv. Václava je nejen připomínkou tohoto českého knížete a mučedníka, ale také významný den pro všechny pivovarníky. Světec je totiž od dob Karla IV. patronem českého piva, sládků a vůbec všech pracovníků pivovarů,“ připomněl ředitel pivovaru Richard Kirbs.

Po požehnání arcibiskup pivo společně s jeho autorem, sládkem Robertem Křížem, také ochutnal. Připomněl střídmost v konzumaci a vyptal se na postup i ingredience. Jak mu sládek vysvětlil, jedná se o třináctistupňové pivo „Red ALE“. Tak se nazývá pivní styl, který je typický temnou červenou barvou, střední plností a jemnou sladovostí. Patří do rodiny svrchně kvašených piv. „Má barvu mědi až do rubínové. Vyznačuje se vyšší hořkostí a ta krásně doznívá. Chutná trošku i po karamelu, ale je v něm také cítit sušené ovoce, zejména švestka. Je zkrátka takové podzimní,“ popsal Robert Kříž.

Svatováclavské pivo je vyrobené ze čtyř druhů sladu (Plzeňský, Amber, Vídeňský a Canared) a tří chmelů původem ze severní Ameriky (Chinok, Citra a Cascade). Také kvasnice použité k procesu svrchního kvašení v Biskupském pivovaru U sv. Štěpána mají svůj původ ve Spojených státech. „Každý si v chuti tohoto piva najde svoje, protože každý ji vnímá trošku jinak. Chmely, které jsme použili dávají pivu výraznou nezaměnitelnou vůni a všechny se vyznačují tím, že v sobě mají tóny citrusových plodů,“ doplnil sládek.

Svatováclavský speciál má objem alkoholu 5,2 %, není filtrovaný ani pasterizovaný. Hořkost je 27 jednotek IBU (International Bitterness Units). Tato standardní mezinárodní stupnice udává množství iso‑alfa‑kyselin z chmele, tedy skutečnou hořkost piva, která je v tomto případě na běžné úrovni českých ležáků (ač se jedná o ALE). Barevnost piva je stanovena jako 41 EBC (European Brewery Convention). Jedná se o evropskou stupnici, která měří intenzitu zabarvení piva. V případě tohoto speciálu udává, že se jedná o tmavší pivo až na hranici jasně hnědé.

V Plzni se vyrábí pivo pro celý svět. Aby mělo v Berlíně stejnou chuť jako u sládka ve sklepě, pomáhají lidem roboti a laboratoře.
Na nádvoří plzeňského pivovaru je rušno. Pod historickou bránou procházejí stovky návštěvníků, sedí na místních zahrádkách i v podzemí legendární hospody Na Spilce a nad areálem s dominantou vysokého komínu se vznáší typická vůně sladu a chmele. Pro většinu lidí tímto zážitkem svět pivovaru končí. Za závoru do prostoru výrobních budov se už ale běžný návštěvník dostane jen částečně, v rámci prohlídkové trasy pro veřejnost. Přitom právě tam začíná proces, na jehož konci je pivo, které se odtud vyváží do celého světa.

Než výčepní pootočí kohoutem a načepuje půllitr Pilsner Urquell, má za sebou zlatý nápoj 280 dní dlouhou výrobní cestu. Ta sice skončila v půllitru s pěnou, ale začala na poli u jednoho z českých pěstitelů ječmene. Než se totiž dostane k zákazníkovi na stůl v Plzni, Praze nebo Berlíně, projde několika stádii výroby, kdy se kombinuje receptura z roku 1842 s moderními technologiemi a průmyslovou automatizací.

Pivo jako matematická rovnice
„Samotná výroba piva trvá pět týdnů a v podstatě je to věda a přesné počítání. Každý den odebíráme vzorky a sledujeme úbytek extraktu, zpracování sacharidů, množství alkoholu, oxid uhličitý i teplotu. Cílem je pomalé, řízené kvašení,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Pilsner Urquell Václav Berka s tím, že od zasetého zrnka ječmene po načepované pivo proběhne více než 200 kontrolních a laboratorních kroků.

Vše začíná ve sladovně. Nejdřív se ječmen musí namočit, potom pět dní klíčí. Zda je zrno správně připravené, poznají sladovníci podle velikosti i tvaru kořínků a charakteristické vůně. Klíčení se pak musí zastavit, proto se naklíčený ječmen přesouvá na hvozd, kde se usuší a tím je proces výroby sladu z ječmene hotový. Teprve pak se slad rozšrotuje a smíchá s měkkou plzeňskou vodou.

„Varný proces začíná tak, že se do studené vody nasype rozšrotovaný slad a vzniklý rmut se třikrát za sebou povařuje,“ popisuje Berka, který v plzeňském pivovaru pokračuje v rodinné tradici jako sládek již třetí generace. Po oddělení sladiny od mláta přichází chmelovar. Žatecký chmel se přidává ve třech dávkách k získání příjemné hořkosti. Poslední dávka se přidává až ke konci varu, což pivu dodává chmelové aroma.

Kvasinky z roku 1842
Uvařená mladina po ochlazení putuje do cylindrokónických tanků ke kvašení. Zde nastupují kvasinky spodního kvašení, které pivovar v čisté linii udržuje už od roku 1842. „Jsou to kvasinky středně prokvašující. Neprokvasí veškeré sacharidy úplně, což vytváří typickou plnost a kulatost piva Pilsner Urquell,“ vysvětluje sládková Eva Sýkorová.

Následuje fáze ležení, které probíhá při teplotách okolo nuly stupňů Celsia a pivo se při něm přirozeně dosytí oxidem uhličitým. Ty největší tanky v Plzni pojmou
5 000 hektolitrů piva, což odpovídá přibližně milionu lahví.

V podzemí mezitím stále probíhá i tradiční výroba piva v dřevěných sudech. Sládci oba postupy neustále porovnávají a odebírají vzorky. Cílem je ověřit, že pivo z nerezového tanku chutná identicky jako to z dřevěného sudu. Návštěvníci pivovaru, kterých do Plzně ročně zavítá okolo půl milionu, mohou nápoj ochutnat přímo ve sklepě a porovnat nefiltrované pivo s klasickým ležákem čepovaným v hospodě na nádvoří.

Po dozrání a filtraci přebírá štafetu stáčení. Denně z každé ze stáčecích linek sjede až milion lahví nebo plechovek. Každá pak prochází důkladnou kontrolou, která prověřuje odpovídající objem piva, a balení následně váží digitální senzory. Pokud cokoliv nesedí, automatický systém výrobek vyřadí.

Ze stáčírny nastupuje vysokorychlostní logistika a pivo směřuje do automatizovaného skladu, kde může naráz ležet až 42 milionů lahví a plechovek. Pohyb palet z výroby přímo do kamionů probíhá autonomně bez zásahu lidí. Využívá se k tomu 420 metrů válečkových drah a 600 metrů kolejí. „To je pro představu stejná vzdálenost, jako kdybychom položili kolejnice od vstupní brány pivovaru až do středu plzeňského Náměstí Republiky,“ uvádí příklad manažer skladování Plzeňského Prazdroje Tomáš Sedláček.

Čistá, studená a mokrá sklenice
Poslední fáze probíhá přímo v restauracích. „O pivo se za branou pivovaru musí pečovat stejně jako ve výrobě. Základem je čistota pivních cest, chlad a správný tlačný plyn. Pivo se nemá tlačit vzduchem,“ upozorňuje vrchní obchodní sládek Vojtěch Homolka.

Pro perfektní „hladinku“ musí být sklenice čistá, mokrá a studená. K načepování piva je potřeba správný úhel mezi kohoutem a půllitrem, ve kterém se načepuje nejprve pěna a pod ní pak pivo. Proces trvající 280 dní tak končí u výčepního pultu a na stole hostů. „Roboti nebo senzory jsou pořád jen nástroje. Tím nejdůležitějším je pro nás úcta k receptuře. Naším úkolem není pivo měnit nebo vylepšovat, ale chránit jeho chuť tak, aby byla i za dalších 180 let pořád stejná,“ říká na závěr Václav Berka.