Novinky a zajímavosti ze světa piva

Ještě před půl rokem se zástupci některých plzeňských hospod shodovali, že provozovatelé se budou co nejvíce bránit prolomení psychologické hranice 70 korun za půllitr čepovaného Plzeňského Prazdroje. Tahle bariéra už ale padla. Hned několik plzeňských hospod už šlo s cenou právě nad tuto částku.

Lokál Pod Divadlem Prazdroj nabízí za 74 korun.

V Šenku Na Parkánu si lze dát oblíbený ležák za 72 korun. To je o tři koruny více než tomu bylo v říjnu loňského roku, kdy dělal Deník průzkum naposledy.

Stejný vývoj měla cena velkého Prazdroje i v restauraci U Salzmannů. Shodnou částku jako v obou zmíněných hospodách za hladinku Pilsner Urquell zájemci zaplatí také v Šenku Lékárna na náměstí Republiky.

Pivo zdražují i vyšší ceny energií
Přestože ceny Prazdroje v hospodách rostou, pivovar Plzeňský Prazdroj své pivo Pilsner Urquell nezdražoval už dva a půl roku. „K poslední změně ceníku u plzeňského ležáku došlo na podzim 2023. Od té doby ho držíme na stejné úrovni. Konečnou cenu ale vždy určuje prodejce, tedy obchodník nebo hospodský, a ten rozhoduje o tom, kolik pivo ve finále stojí," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář s tím, že v Hospodě na Spilce, která se nachází v areálu Plzeňského Prazdroje, jenž ji od roku 2022 provozuje, ležák vyjde na 64 korun.

Za zdražování stojí vyšší výdaje restaurací za mzdy a energie.

Deník Pivní index zveřejňuje od roku 2022. Ve sledovaném Šenku Na Parkánu tehdy plzeň stála 57 korun. Během čtyř let tak došlo k nárůstu o patnáct korun.

Spojení piva a muziky funguje, ale už nestačí. Největší pivovary Olomouckého kraje došly k závěru, že nalákat lidi k jejich značce musí také přes zážitky. Kempování v pivovaru, cesta se šerpou na vrchol hory, partnerské Holba pointy, které utuží vztah – to jsou vábničky, které si Holba, Litovel a Zubr přichystaly na léto. Tradiční a populární pivní slavnosti v kraji tak doznají významných změn.

Pivovary spadající pod skupinu Pivovary Zubr mění koncept letních pivních festivalů. Od klasických pivních slavností na městském náměstí plném stánků a živé hudby se snaží návštěvníky nalákat zejména na zážitky.

„Nové koncepty letních akcí jsme připravili tak, aby organicky doplňovaly náš nový vizuální styl a komunikační linku. Naším cílem je pozvat lidi, aby s námi sdíleli radost ze společných chvil v unikátním prostředí našich pivovarů,“ vysvětlil marketingový ředitel skupiny Ondřej Roček.

Jednou ze zásadních změn, jak se chtějí krajské pivovary přiblížit lidem v regionu, je chystaná novinka takzvaných Holba Pointů. „Protože Holba má koncept, který říká, že se chceme věnovat kempování v přírodě, budeme v Koutech nad Desnou vytvářet náš první projekt, speciálních kempů,“ přiblížil Roček.

Podle marketingového ředitele je projekt ve fázi příprav, nicméně už teď jej Roček označil za jednu z vlajkových lodí celé pivovarnické skupiny. „Je to zaměřené na lidi, kteří chtějí jít ven, nechtějí se ubytovat v dražším hotelu nebo penzionu, takže to bude úplně jiný typ zážitku,“ podotkl.

Zaměřené na zážitky budou ale také pivní festivaly, které pivovary pořádají přímo ve svých areálech. Na konci srpna, přesněji 28. a 29. proběhne v Hanušovicích dvoudenní Holba Fest. Podle organizátorů chce pivní festival maximálně využít okolní horskou přírodu a rozšířit událost zejména pro ty, kteří hledají více než pouhý koncert.

Novinkou tak bude stanování přímo v areálu pivovaru, společný výšlap v doprovodu šerpů na vyhlídku s akustickým koncertem písničkáře Pokáče, i gastronomická cesta Hory na talíři se specialitami z Jeseníků, Beskyd, Krkonoš nebo Orlických hor.

Změn se dočká i Litovelské pivobraní či Zubrsraz
Také Litovelské pivobraní, které proběhne na 8. srpna přímo v areálu pivovaru, láká na pestrý kulturní program, například v podobě kuchařské show Ze Mě šéfkuchaře Vojtěcha Nemravy, který představí, jak lze pivo párovat s lokálními surovinami.

„Nemrava připravil tři typy speciálních receptů, kterým my v tuto chvíli říkáme ‚hanácké koláče‘. Každý koláč bude speciálně vymyšlený k párování s jedním z našich piv. K naší jedenáctce, která je hořká, se totiž hodí něco jiného než třeba k Moravanovi,“ vysvětlil Roček.

Organizátoři ale také krom hudebního doprovodu například od kapel No Name, Walda Gang, Vesna nebo Kateřiny Marie Tiché vsázejí organizátoři také na moderní cirkus Losers Cirque Company, který během akrobatického představení propojí hudební zážitek a moderní umění.

Speciální zážitek čeká také návštěvníky Zubrsrazu v Přerově, který se koná v sobotu 6. června v Přerově. Organizátoři chystají ZubrArénu postavenou na motivu přátelského soupeření.

„ZubrAréna nabídne řadu výzev, součástí festivalu bude velká aréna o různých disciplínách, jako je jízda na zubrovi či MMA trenažér. Zároveň nabídneme lidem setkání se známými MMA zápasníky,“ uvedl marketingový ředitel.

Letní limitka má přilákat mladé
Krom proměny pivních slavností láká zejména pivovar také na novinku v podobném duchu, jako je višňový ležák, který se podařilo během uplynulého prodlouženého víkendu vyprodat.

„Myslím si, že to je o tom, že člověk mění své priority. Z pivařů se nestávají čistě konzumenti ochucených piv a naopak, ale šířka záběru je větší. Vidím u většiny klasických pivařů, že přišly krásné dny, teplo a tohle pivo má své zákazníky,“ vysvětlil litovelský sládek Petr Kostelecký s tím, že jen za prodloužený víkend se podařilo prodat 51 tisíc višňových piv.

Letošní novinkou pro český trh bude ale zejména limitovaná letní edice pšeničného piva. Zatímco spousta piv se pohybuje na přibližně 4,5 procentech alkoholu v objemu, v tomto případě sází Pivovar Litovel na slabší a osvěžující pivo.

„Chceme tak přitáhnout mladou generaci k tomu, ať naše produkty rádi vyhledávají a ochutnávají. Pevně věřím, že se to potká s úspěchem, byť je to velká výzva, což pšenice vždycky byla a bude,“ podotkl sládek.

Podle Ročka ale nejsou slabší piva jedinou cestou, jak přilákat mladší klientelu. „Značky musí mít nějakou vyšší ambici. Mladá generace dnes zná trendy ze zahraničí a vybírá si značky, které jsou pro ně aspirativní. Proto chceme značku budovat nejen na pivu, ale celkově i na akcích,“ uzavřel Roček.

Ogilvy připravilo novou kampaň pro Budvar 33. V krátkých formátech sází na to, že třicet trojka je „fakt dobrá“.

Ogilvy připravila novou kampaň pro značku Budvar 33 z portfolia Budějovického Budvaru. Komunikace s názvem „Ta 33 je fakt dobrá“ navazuje na dlouhodobý claim „Prostě po svým“ a soustředí se především na samotný produkt a jeho chuť.

Kampaň tvoří trojice krátkých spotů nazvaných Žízeň, Tenis a Čekání. Spojuje je minimalistické zpracování, práce s rotující kamerou a důraz na výrazný grafický styl, který značka využívá dlouhodobě. Kreativní koncept staví na jednoduchém sdělení a opakování hlavní hlášky, která má podpořit zapamatovatelnost.

„Pivní kampaně jsou v Česku extrémně konzervativní a jen pár značek nějak dlouhodobě vybočuje z komunikačního mainstreamu. Snažíme se o to, aby Budvar 33 byl jednou z nich, i když každá kampaň je jiná, pořád je to nezaměnitelně třicet trojka,“ říká Martin Svetlík, Chief Creative Officer Ogilvy.

„Na pivním trhu je obrovská konkurence a velká část komunikace si je podobná. My jdeme vědomě jinou cestou. Chceme, aby si lidé Budvar 33 zapamatovali nejen chutí, ale i tím, jak k nim komunikuje. ‚Prostě po svým‘ pro nás není jen slogan, ale dlouhodobý přístup,“ doplňuje Gabriela Kudrnáčová, marketingová manažerka Budějovického Budvaru.

Kampaň běží od 13. dubna 2026 v televizi, online a v místě prodeje. Navazuje na předchozí komunikaci značky a je dalším krokem v budování jejího osobitého vizuálního stylu.

Řemeslný minipivovar Matuška si odváží z letošního World Beer Cupu dvě stříbrné medaile. S Desítkou bodoval v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v Czech-Style Pale Lager. Po loňském úspěchu, kdy s pivem Broumy získal zlato v kategorii Kellerbier or Zwickelbier si tak na konto připisuje další výjimečný úspěch. Matuška je jediný český pivovar oceněný od roku 2012.

World Beer Cup je mezinárodní pivní soutěž, která se pravidelně koná v USA pod záštitou Brewers Association, americké asociace zastupující malé a nezávislé pivovary. Označuje se za nejprestižnější a zároveň největší pivní soutěž na světě, často nazývanou „Oscarem pivařiny“ nebo „pivním Michelinem”. Díky obrovskému počtu přihlášených piv se soutěž stala klíčovým měřítkem kvality pro celé odvětví. V roce 2026 bylo vyhodnoceno přes 8000 vzorků z více než 1600 pivovarů z 50 zemí.

Pivovar Matuška se v jubilejním 30. ročníku, který se odehrával ve Filadelfii, umístil na druhém místě v kategorii českého světlého ležáku se svou Dvanáctkou a taktéž na druhém místě se svou Desítkou v kategorii sklepních ležáků, kde loni získal zlato s pivem Broumy. Matuška je jediný český minipivovar, který v soutěži za posledních 20 let bodoval, jako jediný český minipivovar získal historicky víc než jednu medaili, a navíc je to jediný český pivovar oceněný za posledních 12 let.

Adam Matuška k vítězství říká: „Zase jsme dokázali něco nemožného! Bereme dvě stříbra z 8500 piv. Desítka a Dvanáctka. Dvanáct let jsme nikdy nic nevyhráli, minulý rok zlato, teď dvě stříbra. Jsme jediný oceněný český minipivovar. S tátou jsme začínali v garáži a neměli jsme ani na benzín, abychom se dostali do Broum. Vše je možné, nic není nemožné! Jen se nikdy nevzdat!”

Matěj Šůcha, ředitel pivovaru Matuška se připojuje s nadšenou reakcí: „Euforii maximálního kalibru pocity střídají pocity neuvěření. Pamatuju si předloňské vyhlášení ve Vegas, kde to necinklo a nás to mrzelo, ale doufali jsme, že to jednou musí přijít. Ale že se to letos podaří dvakrát je něco neskutečného.”

O Pivovaru Matuška
Rodinný minipivovar Matuška vznikl v roce 2009, kdy sládek Martin Matuška na Velikonoční pondělí uvařil první várku tmavého spodně kvašeného speciálu. Na jeho práci dnes navazuje syn Adam. Pivovar sídlící v Broumech spojuje tradici s moderními pivovarnickými postupy a řadí se mezi přední české minipivovary. Jeho piva pravidelně získávají ocenění doma i v zahraničí, nejnověji bylo pivo Broumy oceněné zlatem na World Beer Cup 2025 v americkém Indianapolis v kategorii Kellerbier, sklepní pivo.

Značka Pilsner Urquell ve spolupráci s agenturou Story TLRS uvedla jarní kampaň, jejímž ústředním motivem je nově vytvořený výraz „pilsnutí“. Ten má označovat první pivo na zahrádce po zimě.

Pivní značka Pilsner Urquell spustila jarní komunikační kampaň, která pracuje s novotvarem „pilsnutí“. Ten má podle tvůrců pojmenovat opakující se moment spojený s příchodem jara, konkrétně první pivo konzumované venku po zimním období.

Kampaň vznikla ve spolupráci s kreativní agenturou Story TLRS a navazuje na dlouhodobou komunikační platformu značky „Umění neměnit“. Cílem je podle zadavatele pracovat s tradičními rituály české pivní kultury a přenést je do současného marketingového jazyka.

Součástí kampaně je zapojení influencerů a práce se sociálními sítěmi. V úvodní fázi oslovily tvůrkyně Ester a Icy veřejnost s otázkou, jak by daný moment samy pojmenovaly. Následně byl představen samotný termín „pilsnutí“, který začali používat další influenceři včetně Kovyho a Ani Geislerové.

Kampaň doplňuje i obsah zaměřený na jazyk a vznik nových slov. Agentura spolupracovala s lingvistou Martinem Kavkou, který se ve videích věnuje tomu, jak nové výrazy vznikají a jak se mohou prosadit v běžné komunikaci. Téma se objevilo také v médiích, například v podcastu časopisu Reflex Poprask nebo v pořadu Snídaně s Novou.

Podle značky má mít nově vytvořený pojem ambici překročit rámec kampaně a stát se součástí běžného jazyka.

Oblíbená akce „Roztočte to s Beranem“ letos vstupuje do dalšího ročníku a zároveň ohlašuje zásadní změny. Festival, který vznikl původně jako malá oslava vlastního piva, se během let proměnil v kulturní událost regionu. A nyní se s ním pojí i ambiciózní plán, a to výstavba nového pivovaru v Podještědí.

Vše začalo kampaní na HitHitu, kde chtěl spolek Dubáci získat prostředky na stylové čepování piv z malých pivovarů u historického Beranova hostince. Zlom přišel v roce 2018, kdy spolek uvařil první vlastní pivo. „Chtěli jsme to oslavit, tak jsme se prostě sešli u hostince. Bylo z toho malé setkání s občerstvením a programem,“ vzpomíná předseda spolku Dubáci Jan Havelka.

Z nenápadného setkání se postupně stal festival, který každoročně láká návštěvníky z širšího okolí Libereckého kraje. Přibyly koncerty, divadlo i tematické přednášky. Akce se navíc přesunula z centra obce do areálu bývalého jednotného zemědělského družstva, což jí dodalo specifickou atmosféru. „Nezapomenutelný byl třeba pohled na kapelu Znouzectnost, jak hraje z bývalého hnojníku,“ říká Havelka s úsměvem.

Dnes má festival ustálený formát: tři koncerty, divadlo pro děti a historicko-pivovarské přednášky. Samozřejmostí je nabídka regionálních nápojů a jídel. Právě propojení kultury a lokální produkce patří mezi hlavní lákadla akce „Roztočte to s Beranem Trávníček“.

Poslední ročník v areálu JZD
Letošní ročník, který se uskuteční v sobotu 9. května v Trávníčku, bude zároveň poslední v areálu bývalého zemědělského družstva. Stávající objekty čeká demolice. „Budova prasečáku půjde k zemi. Máme připravené plány na kamenný pivovar,“ potvrzuje Havelka.

Nový pivovar by měl architektonicky navazovat na historické parostrojní pivovary a zároveň respektovat ráz obce v údolí Mohelky. Centrální část doplní dvě výrobní křídla, chybět nebude ani výčep pro návštěvníky.

Vlastní pivovar v Podještědí
Plán výstavby pivovaru je pro spolek zásadním milníkem. Myšlenka přitom vznikla už před více než deseti lety při záchraně historického roubeného hostince. „Podještědí bude mít svůj skutečný pivovar. To je něco, co jsme si dřív ani neuměli představit,“ zdůrazňuje Jan Havelka.

Projekt navazuje na zkušenosti s takzvaným létajícím pivovarem – pivo se dosud vařilo v jiných pivovarech, například ve Frýdlantu nebo v pražském Hostivaři. Do budoucna by se však výroba měla přesunout přímo do Trávníčku.

Harmonogram: první pivo už v roce 2028
Pokud vše půjde podle plánu, demolice starých budov začne ještě letos. V příštím roce by se do nového areálu měl přesunout provoz a zázemí. „Na jaře 2028 bychom rádi, přesně deset let od první várky, uvařili Beranovu jedenáctku už přímo v Trávníčku,“ přibližuje Havelka.

Základem produkce zůstanou tradiční české ležáky, které dnes tvoří většinu výstavu. Doplní je ale i modernější styly – například IPA, ejly nebo nealkoholické varianty.

Tradice i budoucnost regionu
Nový pivovar má navázat na historickou pivovarnickou tradici Českodubska, kde kdysi fungovaly pivovary v Českém Dubu i Hodkovicích. Současně má přinést nový impulz pro život v obci Bílá i celém regionu. „Pivovar nebo hostinec je přirozené místo setkávání. Pivo spojuje,“ podotýká Havelka.

Podle něj mají podobné komunitní akce zásadní význam pro oživení venkova. Pomáhají posilovat místní identitu, podporují kulturní život a ukazují, že i menší obce mohou být živým centrem dění.

Kultura a lokální výroba jdou ruku v ruce
Festival „Roztočte to s Beranem“ je zároveň příkladem širšího trendu – propojování kultury s lokální výrobou a řemeslem. „Celé to dává smysl jako oslava místa, kde žijeme. Lokální výroba má vedle velkého průmyslu své pevné místo,“ uzavírá Havelka.

Pivovarníci žádají o podporu podniků, kterým ubývají zákazníci. Vyzývají proto vládu, aby snížila DPH u čepovaného piva. „Vůbec ji nemělo smysl zvyšovat, protože jinak lidé utečou do garáží a máte daleko větší problém, než když pivo pijí v hospodách a restauracích,“ upozorňuje v Interview Plus Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory.

Poukazuje na to, že v hospodách panuje regulované prostředí a jsou definované standardy prodeje nebo zavírací hodiny. „V garážích není ani jedno,“ dodává s tím, že okolo piva se v Česku lidé potkávají – a kvalita tohoto setkávání šla rapidně dolů.

„Pojďme se zbavit té nálepky toho, že pivo je nějaký nebezpečný alkoholický produkt. Pivo je pivo, součást národní české kultury a to nás odděluje od zbytku světa. Buďme na něj hrdí,“ zdůrazňuje.

Zvýšení, ke kterému došlo od ledna 2024, bylo podle něj iracionální, přineslo nižší výnosy a mělo fatální dopady. Ministerstvo financí ovšem snížení daně u čepovaného piva neplánuje, připravuje se ale snížení DPH u nealkoholických nápojů, daně z příjmů právnických osob nebo osvobození spropitného.

„Pomůže nám to a podniky si toho velmi váží. Je to ve finále pomoc celé společnosti zejména v regionech, protože je to daleko zdravější, než když se lidé zavírají do garáží a nechodí ven, protože tráví čas na mobilech a u diskuzí na sociálních sítích,“ míní.

Žádné zásadní dopady Kastner neočekává od návratu elektronické evidence tržeb, podnikatelé si podle něj zvykli na pokladní systémy.

„EET přispěla ke kultivaci prostředí. Podnikatelé také mohli své podniky lépe prodávat, protože to jde daleko lépe, když můžete investorovi ukázat tržby a další finanční ukazatele. A můžete také lépe žádat o úvěr,“ shrnuje.

Do kavárny místo do hospody
České pivovary loni uvařily téměř 20 milionů hektolitrů piva, což je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu.

„Jde o celoevropský trend. Po covidu se už nikdy nenastartoval růst a souvisí to i s nastupující mladší generací. Všechno přirozeně spěje k takovému zdravějšímu životnímu stylu. V Evropě je to ještě citelnější a my v tom nejsme jiní,“ konstatuje Kastner.

Současně prý ale platí, že podniky se dokáží trendům přizpůsobovat a vycházejí vstříc nealkoholickým variantům nebo gastroturistice. Dobře se také daří kavárnám, kde jsou lidé ochotní utrácet a potkávat se.

„To má několik důvodů. Většinou mají menší metráž, takže podnikatel většinou působí sám, maximálně s jedním nebo dvěma zaměstnanci. A formát kavárny se proměnil, už to není tolik o kávě, ale i o sladkém, slaném, o hezké hudbě. Je to o hezkém prostředí a z toho by si ostatní měli vzít příklad, včetně tradičních hospod,“ uzavírá.

Ladislav Jakl, prezident o.s. První Pivní Extraliga, vyjmenoval příčiny poklesu spotřeby piva v ČR a jeho následky pro gastronomii. „Lidé zalézají do soukromí, čímž trpí všechny obory založené na bezprostřední vzájemnosti. A pivo tím trpí zejména,“ řekl pro neČT24.¨

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven konzumace piva v České republice v minulém roce klesla na historické minimum, v průměru se snížila o 3,2 %. Nižší ukazatele byly zaznamenány jen v roce 2021. Pane Jakle, s čím osobně spojujete tuto tendenci?
Ano, pokles je zásadní a hluboký. A nejde o žádný výkyv, spíše o smutný trend.

Jev má dvě skupiny příčin. V jedné je zásadní společenská změna, která nepostihuje jen pivovarnictví, ale i celý gastrosektor a další podobné resorty. Lidé obecně - a mladí zejména - ztrácejí potřebu pospolitosti, soudržnosti a vůbec vzájemné osobní komunikace. Zalézají do soukromí, čímž trpí všechny obory založené na bezprostřední vzájemnosti. A pivo, coby klasická komodita spíš kolektivní než individuální, tím trpí zejména.

Ve druhé skupině příčin jsou ekonomická a legislativní břemena. Omezování prodeje a reklamy, přitvrzování regulací, daňová zátěž a energetická drahota.

Nakolik je tento pokles dramatický pro producenty piva a hospody?
Likvidační. Krachuje ohromné množství restaurací a hospod a mnohé pivovary jsou v ekonomických potížích. Třeba na Starém Městě bylo před pěti lety sedm mikropivovarů. Dnes přežívají dva.

Český svaz pivovarů a sladoven také navrhuje, aby vláda označila pivovarství jako strategický sektor hospodářství a probrala eventuální snížení DPH na čepované pivo pro stabilizaci podnikání v gastronomii. Mohou podle Vás tato opatření výrazně zlepšit situaci pro producenty a motivovat lidi k větší spotřebě piva?
Víte, já moc nemiluji nějaké protekce pro vybrané obory. Možná by stačilo, kdybychom přestali se šikanováním a diskriminací pivovarníků.

Jak to vidíte s vývojem pivovarství v tomto roce? Nakolik se do tohoto sektoru promítá geopolitická situace ve světě?
Vidím to bídně. Bude hůř. Geopolitická situace má vliv hlavně na cenu energií a na potíže s exportními trhy. Ale na to se nevymlouvejme. Na to doplácejí všechny obory. Ale proč zrovna u nás musí pivovarnictví takhle dostávat za uši, že. Pivo není nic sprostého. Sprostě se dá jen konzumovat, ale to i jiné věci, které v hledáčku samozvaných pečovatelů o naše životy tak moc nejsou.

Současný postupný odklon od konzumace alkoholu pociťují i české pivovary, které loni uvařily méně piva než v roce 2024. Důvodem byl jak pokles domácí spotřeby, tak nižší export. Celková produkce meziročně klesla o 4,3 procenta, růst si udrželo pouze nealkoholické pivo, jehož objem vzrostl o čtyři procenta. Lidé také stále více konzumují pivo mimo hospody a restaurace – loni se v podnicích vypilo jen 28 procent z celkové tuzemské spotřeby.

Tuzemské pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva. To je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024 a dokonce o 1,6 milionu hektolitrů méně než v roce 2019. „V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ ilustruje situaci Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Dlouhodobě v návaznosti na produkci klesá domácí spotřeba piva. Ta se v loňském roce snížila o 3,2 procenta a v průměru dosáhla nového historického minima 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024.

Pokles zaznamenal i export, který loni tvořil více než čtvrtinu celkového výstavu pivovarů. Meziročně se snížil o 8,2 procenta. V roce 2024 se přitom díky vysokému zájmu především v sousedních zemích podařilo vyvézt rekordní množství českého piva. „Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ vysvětluje Tomáš Slunečko.

Dlouhodobě jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o čtyři procenta více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba zvýšila více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí.

Změny ohrožují hospody a restaurace
Prohlubuje se také rozdíl mezi konzumací piva v hospodách a restauracích (on-trade) a maloobchodním odbytem (off-trade). Podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod na 28 procenta.

„České pivo čelí významným změnám ve společnosti. Nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ říká Tomáš Slunečko.

Tyto změny dopadají především na gastronomii. Restaurace a hospody jsou často finančně závislé na příjmech z prodejů nápojů, zvláště pak piva. V současnosti ale čelí úbytku hostů i rostoucím provozním nákladům, což část podniků nutí omezovat provoz nebo zcela zavřít. Nejvýrazněji se to dotýká podniků v regionech, zejména na vesnicích a v maloměstech. Tam restaurace a hospody představují důležitý zdroj místní zaměstnanosti a často fungují jako přirozená místa setkávání. Jejich zánik tak pro místní obyvatele znamená nejen ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Gastronomie a s ní spojený pivovarnický sektor mají přitom významný ekonomický přínos. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. Jde také o vysoce lokální průmysl. České pivovary využívají z více než 90 procent tuzemské suroviny a Češi zároveň konzumují minimum importovaného piva (celkový podíl dovozu na spotřebě je jen 1,9 procenta). Samotný sektor pohostinství a ubytování pak v tuzemsku zaměstnává přes 190 000 lidí.

„Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti. Stát musí vnímat silnou roli české gastronomie a nastavit podmínky tak, aby se v ní vyplatilo podnikat. Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva a předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.

„Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech,“ dodává Tomáš Slunečko.

Ležáky vedou
Z hlediska druhů piva pokračoval loni růst obliby ležáků (stupňovitosti 11 až 12) na úkor výčepních piv (stupňovitosti 7 až 10), přičemž ležáky tvořily už 59 peocent celkové spotřeby. Mírně meziročně posílila kategorie pivních speciálů, a to na 5,4 procenta.

Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce konkrétně PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 méně méně než v předchozím roce.

Snížení DPH na čepované pivo, které požadují po vládě pivovarníci, by nepřineslo zásadní ekonomický efekt, myslí si bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň by podle něj mohlo mít negativní dopady na veřejné zdraví. „Dle mého by byl dopad na konečnou cenu omezený,“ je přesvědčený. Chování zákazníků prý ovlivňují jiné faktory než samotná sazba DPH. Jaké?

Významnou roli podle Válka hrají i marže a nákladová struktura provozů, které se liší podle regionů. „Ve velkých městech se cena čepovaného piva běžně pohybuje kolem 70 až 90 korun, zatímco v regionech spíše kolem 40 až 55 korun. Rozdíl tedy není primárně dán daní,“ sdělil Ekonomickému deníku Válek.

Podniky čelí úbytku hostů
Ke snížení DPH na čepované pivo vyzvali vládu pivovarníci v minulém týdnu. Podpořilo by to podle nich podniky, které čelí úbytku hostů a stále nižší konzumaci piva v hospodách. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáše Slunečka přitom příjmy z prodeje nápojů tvoří významnou část celkových příjmů hospod i restaurací zejména v regionech. Pokles konzumace pak restauratéry nutí omezovat provoz, nebo zcela zavřít.

Podle ředitele tržního a datového výzkumu společnosti Dotykačka Vladimíra Sirotka nestojí za nižší spotřebou zdražování. Je to změna spotřebitelských trendů.

„Celkově sledujeme odklon od alkoholu, nejen tvrdého, ale i od vína a piva. Není to tedy tak, že by jedno nahradilo druhé,“ podotkl. Pokles se týká i nealkoholických nápojů.

„Jedinou výjimkou jsou, možná překvapivě, horké nealko nápoje. Jejich spotřebu táhne dominující koncept kaváren, který v postcovidových letech trvale posiluje,“ uvedl Sirotek. A pokračoval: „U lihovin jsme zejména po covidu pozorovali meziroční poklesy spotřeby o 15 procent. Poté se situace poměrně stabilizovala. Nyní evidujeme meziroční pokles přibližně o 5 procent, což platí pro lihoviny, pivo i víno.“

Spotřeba klesá už roky
To, že by snížení DPH u piva vedlo k významnějšímu snížení cen, Sirotek nepředpokládá. „Spíš by se asi na čas zastavil růst jeho ceny. Nicméně samotný růst cen je jen jednou z příčin poklesu konzumace piva a alkoholických nápojů v gastru. Spotřeba alkoholu v gastro podnicích dlouhodobě klesá,“ uvedl. Tento trend pozoruje posledních přibližně 6 let.

V kategorii piva se podle něj v posledních letech více daří prémiovým ležákům, zejména 12° pivům, a značkám z minipivovarů. Výčepní desítky vykazují poklesy, což je podle něj opět dáno tím, že se tento typ alkoholu konzumuje především v menších hospodách, kterých dlouhodobě ubývá.

„Pokud se podíváme na roli piva v rámci celého gastra, za posledních osm let je znát významný posun. Zatímco v roce 2018 se prodeje piva podílely na souhrnných gastro tržbách 21 procenty, tedy tvořily víc než pětinu celkového obratu všech gastro podniků, v současnosti už je jejich podíl pouze 14procentní,“ upozornil Sirotek.

Mladší generace je jiná
Do jisté míry může podle něj změny tlačit zdravější životní styl, zejména u mladší generace, která by teoreticky měla táhnout spotřebu. Nejde ale jen o příklon k zdravější konzumaci. „Mladší generace je celkově jiná, což potvrzují i nejrůznější spotřebitelské průzkumy u nás i v západních zemích,“ podotkl.

Pokud se mění spotřebitelské chování, neměla by na to podle Vlastimila Válka vláda reagovat snížením DPH na alkohol. „Takový krok může mít dopad na spotřebu a v delším horizontu i na zdravotní systém,“ upozornil.

Dodal, že pokud bychom měli vést debatu o zdanění alkoholu, pak spíše systémově. Tedy zda má být daň více navázána na množství čistého alkoholu v nápoji. „Takový princip je z hlediska veřejného zdraví logičtější než selektivní úpravy DPH u jedné kategorie nápoje a odpovídá přístupům, které doporučují mezinárodní instituce typu OECD nebo WHO,“ myslí si Válek.

Podpora pitné vody
Pokud má být vedena debata o DPH, dává podle Válka větší smysl ji zaměřit na podporu dostupnosti balené pitné vody a obecně nealkoholických nápojů. V praxi to znamená uvažovat o širším nastavení, které by podporovalo vhodnější spotřebitelské volby napříč trhem.

„V současnosti je nicméně nutné zohlednit i rozpočtový dopad. Snížení DPH znamená výpadek příjmů veřejných rozpočtů, aniž by bylo zřejmé, že přinese odpovídající efekt. Z hlediska rozpočtové odpovědnosti i veřejného zdraví proto nepovažuji snížení DPH na čepované pivo za vhodný nástroj,“ uzavřel Válek.