"Piva se dříve dělala daleko slabší, třeba skláři měli nárok na to, že dostávali šest až deset piv denně. Kdyby měli pít dneska dvanáctky nebo třináctky, moc by toho nevyfoukli," říká František Strnad, majitel pivovaru Belvedér v Železné Rudě. Velký článek o zajímavých mini-, malých a středních pivovarech najdete v IN magazínu Hospodářských novin ve středu 19. června.
První část muzea jsme postavili hlavně pro děti, jsou tu různí skřítkové a strašidla. Najdete tu ale i osoby, které tu žily ve skutečnosti. Teď zrovna moje sestra vyrábí kdysi slavného Seppa Rankla, což byl strýček Karla Klostermanna a známý šumavský silák.
Ve druhé části muzea uvidíte starší exponáty z pivovarů, které už dnes dávno pivo nevaří. Na Šumavě bylo kdysi na padesát pivovarů.
Pivo tu bylo v každé vesnici, cesty sem byly neschůdné. Žádné pluhy, vše bylo zapadané sněhem, proto tu byla hustá síť pivovarů. Žili tu převážně Němci, tak se vařilo pivo tmavé. Pivovar fungoval do roku 1962, pak ho bohužel zavřeli a srovnali se zemí. Nezbylo vůbec nic. Občas se najdou dochované rarity, třeba původní přepravka.
Železnorudský byl nejproslavenější, velice dobré pivo se vařilo i v Prášilech nebo na Hojsovce. Nejstarší pivovar byl ve vesničce Březí, ten vařil už v roce 1343. Šlo o desátý nejstarší pivovar v Království českém. Zavřel, až když nabyla platnost mnichovská dohoda. Neseženete z něj už vůbec nic.
Můj možná už nedostižný cíl je mít právě něco z pivovaru v Březí. Údajně je někde pár lahví, ale i když tam mám známé, zatím se mi nic nepodařilo sehnat. Už jsem byl na dosah, v jedné vesnici jsem se znal se šenkýřem. Měl jsem radost, když jsem se dozvěděl, že on to pivo točil. Byl jsem za ním a řekl mi, že mu flašky překážely na půdě a že je zakopal pod švestku.
Navrhl jsem mu, že dobře zaplatím, opatrně lahve vyndám a vše uvedu do původního stavu. Odpověď mě dostala do kolen. "Pane doktore, aby se mi jich do té díry víc vešlo, tak jsem je všechny rozbil palicí." Jako by mi dal jednu ránu palicí mezi oči. Lahve nikde nejsou a on jich tam rozbil možná padesát.
Tradici železnorudského pivovaru jsme obnovili 20. července roku 2007, na čepu máme čtyři až pět druhů piva. Jsme konzervativní, nefandíme moc pivům ochuceným, jediné naše ochucené je medová třináctka Pašerák.
Muzeum piva jsme udělali na památku, že tu kdysi pivovar stál. Tím vysvětlením prohlídky začínáme, aby si lidi nemysleli, že jsme se zbláznili a udělali muzeum piva uprostřed lesů.
Praktické info
Otevírací doba: V letní sezoně od pondělí do pátku od 14 do 19 hodin, v zimě po domluvě na telefonním čísle 602 406 136.
Vstupné: dospělí 30 Kč, děti 10 Kč


Na jednom místě
936 pivovarů
17.298 piv
10.417 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost pivovaru Belveder
Dne 20.7.2007 byl v 17 hodin a 17 minut slavnostně otevřen a vysvěcen pivovar, který se stal hlavní atrakcí celé Železné Rudy. Hosté mohou posedět přímo ve varně pivovaru a ochutnat 4 druhy piva: světlou 11 BELVEDER, polotmavou 12 BELGRAD,světlou 12 ŠVEJK, tmavou 13 GRADL a světlou medovou 13 PAŠERÁK.
Pivo je vařené dle starých receptur a je nepasterované a nefiltrované. Pivovar navázal na tradici měšťanského pivovaru v Železné Rudě, který vařil pivo již v roce 1787 a násilně ukončil výrobu v roce 1962.
Po 45 letech se podařilo obnovit tradici železnorudského piva.
Přijďťe posedět,ochutnat a připít si kvalitním pivem s pivovarským pozdravem „DEJ BŮH ŠTĚSTÍ“.
Zdroj:Stránky Pivovaru Belveder, 2016
Více na stránkách pivovaru


Pivovar Belveder |
František Strnad fyzická osoba |
restaurační minipivovar |
Belvederská 189 |
340 04 Železná Ruda |
Plzeňský kraj |
1787 / 2007 červenec |
František Strnad |
František Strnad |
500 hl (2014) |
+420 376 397 016 |
+420 607 111 993 |
+420 376 397 016 |
63515181 / CZ7409212019 |
www.hotelbelveder.cz |
info@hotelbelveder.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. |
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.