Novinky a zajímavosti ze světa piva

Antimonopolní úřad prověřuje možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích a hospodách. V uplynulých týdnech provedl neohlášené místní šetření u nejmenovaného výrobce, který ovládá významnou část českého pivního trhu. Jméno firmy úřad až do ukončení případného správního řízení nezveřejní.

Zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném místním šetření. Prověřují možné zneužití dominantního postavení při prodeji piva v restauracích. Antimonopolní úřad dnes uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominance byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil.

Prazdroj na dotaz ČTK odpověděl, že lidé z antimonopolního úřadu byli u něj, firma má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Čepované pivo tvoří z celkového objemu zhruba třetinu. V tuzemsku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel). Od roku 2017 ji vlastní japonská skupina Asahi.

O tom, že byl u nejmenovaného výrobce piva na neohlášeném místním šetření, informoval dnes ÚOHS v tiskové zprávě. "Důvodem je možné zneužití dominantního postavení v oblasti on trade prodeje piva. Uskutečnění místního šetření neznamená, že k nezákonnému jednání skutečně došlo a že v dané věci bude zahájeno správní řízení, případně uložena sankce," uvedl ÚOHS. On trade prodej znamená prodej piva v restauracích, hospodách a dalších gastronomických zařízeních. Jméno firmy úřad až do skončení případného správního řízení neuvádí.

Při místních šetřeních úřad prověřuje prvotní podezření na možné porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže, tedy možné spáchání kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, a zajišťuje důkazy, které takové jednání dokládají.

„Můžeme potvrdit, že u nás proběhlo místní šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pověřeným osobám úřadu jsme po dobu šetření poskytli plnou součinnost. Máme však pochybnosti o zákonnosti a přiměřenosti provedeného šetření, a proto jsme se rozhodli využít dostupné právní prostředky k ochraně našich práv," odpověděl na dotaz ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Další podrobnosti nelze podle něj po dobu šetření komentovat.

Deset nejlepších výčepních z Česka a Slovenska se utkalo ve finále soutěže Staropramen Výčepní 2026. O vítězi rozhodovala odborná porota, která hodnotila kvalitu a péči o čepované pivo v celém procesu – od přípravy skla přes samotné čepování až po přístup k hostovi. Historicky třetím vítězem soutěže se stal Vojtěch Novák ze Srubu Podkozí na Berounsku.

Za perfektním pivem nestojí jen kvalitní suroviny a poctivá práce pivovaru. Důležitou roli hraje také dlouhodobá péče na cestě nápoje ke konzumentům a v neposlední řadě profesionál za výčepem. Právě na to upozorňuje soutěž Staropramen Výčepní, jejíž třetí ročník, letos poprvé zasvěcený čistě značce Staropramen, v pondělí 5. října vyvrcholil v pražském hotelu Stages. Finálový večer ovládl Vojtěch Novák ze Srubu v Podkozí ve Středočeském kraji a stal se tak historicky třetím vítězem. „Jsem moc rád za vítězství v této soutěži. Na čepování piva mě baví nejvíc práce s detaily. Každé pivo pak mohu předat v té nejlepší kvalitě a o to jde. Těšíme se na všechny návštěvníky u nás ve Srubu,” pozval k návštěvě oblíbené restaurace nedaleko Berouna Vojtěch Novák, čerstvý držitel titulu.

„Kvalita čepovaného piva představuje dlouhodobě jednu z našich hlavních priorit. Ani sebelepší uvařené pivo nemusí chutnat tak, jak by mělo, pokud se mu na cestě z pivovaru až ke konzumentovi nedostane patřičné péče. Touto soutěží chceme nejen ocenit práci lidí za výčepem a zvýšit prestiž jejich profese, ale zároveň inspirovat celý sektor gastronomie a pohostinství k dalšímu zvyšování kvality čepovaného piva,“ uvedl Rudolf Schaffer, obchodní sládek pivovaru Staropramen a jeden z porotců soutěže.

O titul bojovali nejlepší výčepní z Česka a Slovenska
Do letošního ročníku se přihlásil historicky nejvyšší počet soutěžících a nově se zapojili také účastníci ze Slovenska. Z nich porota vybrala celkem deset finalistů, kteří se utkali ve dvou soutěžních kolech. Odborníci hodnotili například správné mytí pivního skla, techniku čepování, kvalitu a vzhled výsledného piva nebo komunikaci se zákazníkem.

V porotě zasedli tři obchodní sládci Staropramenu – Rudolf Schaffer, Michal Meduna a Vojtěch Slivoň – spolu s odbornicí na kvalitu výroby piva ve smíchovském pivovaru Barborou Pudivítrovou.

Finále s fotbalovou tematikou
Během finálového večera určeného zejména finalistům, jejich hostům a zástupcům pivovaru vytvořilo přibližně 140 hostů soutěžícím atmosféru plnou fandění a podpory. Aktuální ročník navíc tematicky propojil svět výčepního řemesla s fotbalem, který je se značkou Staropramen dlouhodobě spojený díky partnerství s českou fotbalovou reprezentací a Fotbalovou asociací ČR (FAČR). O doprovodný program se postaralo známé duo Petr Švancara a Luděk Zelenka.

Letošní vítěz soutěže Staropramen Výčepní 2026 si kromě titulu odnáší také poukaz na dovolenou, jeho domovská provozovna na Berounsku pak získá nové vybavení.

Kvalita čepovaného piva a zákaznického servisu je pro Pivovary Staropramen dlouhodobou prioritou. Již od roku 1990 na pražském Smíchově funguje Pivovarská škola, moderní školicí středisko určené pro edukaci v oblasti péče o pivo a jeho ošetřování. V tomto prostoru umístěném přímo v srdci pivovaru s více než 155letou tradicí probíhají pravidelně kurzy i praktické ukázky s cílem zajistit maximální kvalitu piva čepovaného na provozovnách v rámci celé České republiky i na Slovensku. V roce 2023 byl spuštěn úspěšný program Certifikace kvality čepovaného piva.

„Soutěž Staropramen Výčepní je součástí širší iniciativy a zaměřuje se právě na lidi, kteří o kvalitu piva pečují přímo za výčepem. Vnímáme ji jako klíčovou aktivitu a chceme z ní postupně vybudovat respektovanou tradici, která bude dlouhodobě vzdělávat o kvalitě čepovaného piva, rozvíjet výčepní a podporovat pivní kulturu značky Staropramen. Letošní ročník nám mimo jiné ukázal, že o tuto profesi a o samotné řemeslo je stále velký zájem,“ doplnila Michaela Kučerová, manažerka marketingu pro zákazníky z oblasti gastronomie a pohostinství společnosti Pivovary Staropramen.

Zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byli v uplynulých týdnech v Plzeňském Prazdroji na neohlášeném místním šetření, a to kvůli podezření na zneužití dominance. Firma má o postupu úřadu pochybnosti a chce se bránit.

Antimonopolní úřad v úterý uvedl, že kvůli podezření na zneužití dominantního postavení byl u jednoho z výrobců piv, název firmy ale nezveřejnil. Mluvčí Plzeňského Prazdroje uvedl, že lidé z antimonopolního úřadu byli ve firmě, pivovar má však o zákonnosti postupu ÚOHS pochybnosti a chce se bránit.

Úřad v úterý o věci informoval v tiskové zprávě. „Důvodem je možné zneužití dominantního postavení v oblasti on trade prodeje piva. Uskutečnění místního šetření neznamená, že k nezákonnému jednání skutečně došlo a že v dané věci bude zahájeno správní řízení, případně uložena sankce,“ uvedl ÚOHS.

On trade prodej znamená prodej piva v restauracích, hospodách a dalších gastronomických zařízeních. Jméno firmy úřad až do skončení případného správního řízení neuvádí.

Při místních šetřeních úřad prověřuje prvotní podezření na možné porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže, tedy možné spáchání kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, a zajišťuje důkazy, které takové jednání dokládají.

„Můžeme potvrdit, že u nás proběhlo místní šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pověřeným osobám úřadu jsme po dobu šetření poskytli plnou součinnost. Máme však pochybnosti o zákonnosti a přiměřenosti provedeného šetření, a proto jsme se rozhodli využít dostupné právní prostředky k ochraně našich práv,“ řekl Zdeněk Kovář, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Další podrobnosti nelze podle něj po dobu šetření komentovat.

Plzeňský Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v České republice, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. Čepované pivo tvoří z celkového objemu zhruba třetinu. V tuzemsku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel). Od roku 2017 ji vlastní japonská skupina Asahi.

Jaroslav Rudiš se ve své nové knize Na jedno vydává po stopách piva, hospod a pivovarů napříč Evropou. Z pivních historek, hospodských přátelství i setkávání se světem mrtvých či nadpřirozených bytostí skládá svérázný obraz nápoje, který pro něj není jen součástí každodennosti, ale také prostředkem k přemýšlení o historii, kultuře a lidském životě.

Literát, který znovu a znovu píše o železnici, středoevropských dějinách a o pivu. I tak sám sebe představuje česko-německý spisovatel Jaroslav Rudiš. O dějinách píše průběžně, jeho knihu Návod k použití železnice před třemi lety v překladu Michaely Škultéty vydal Labyrint. A stejné nakladatelství zásluhou téže překladatelky vydává i jeho publikaci Na jedno, zaměřenou na již zmíněný chmelový mok.

Jde o jakéhosi literárního průvodce evropskou kulturou hospod a pivovarů, za nimiž ovšem většinou jezdí právě vlakem. Přičemž někteří ho vaří v klášteře, jiní i v miniaturní kuchyňce v paneláku. Pivo v knize funguje jako prostředek k vyprávění o významných pivních regionech a hospodách Česka a Evropy. Rudiš navštěvuje svoje kamarády od Terstu po Island, zkoumá lokální historie výroby různých druhů piva, jejich chuťové odstíny i to, jaký vztah k nim měli tamní literáti nebo skladatelé.

Pivo přitom není jen spojovacím tématem jednotlivých kapitol, ale z autorova úhlu pohledu spojuje i jednotlivé národy či náboženství. Například když se tekuté zlato začalo vařit v Sarajevu, pustila se do jeho pití podle Rudiše celá Bosna a Hercegovina: „Všichni se do něj zamilovali. Katolíci, židé, ano, jistě i leckterý muslim.“ A ukazuje se být i pojítkem mezidruhovým: autor podotýká, že existuje dokonce i nealkoholické pivo pro psy připravované ze sladu, masového vývaru a bylinek.

Magický prostředek stírající hranice
Spisovatel připouští, že kolem konkrétních regionálních značek mohou vznikat určité řevnivosti, jako třeba v případě Kolína nad Rýnem a tamního piva Kölsch na straně jedné a düsseldorfského Altu na straně druhé. (Nahlas přiznat, že vám chutná oboje, může být osudovou chybou: „Za to by vás v Kolíně shodili z železničního mostu do Rýna a v Düsseldorfu nejspíš taky.“) Většinou se ale autor snaží hledat spíše smírné případy a rozepisuje se o Wuppertalu, což je podle Rudiše nejtolerantnější pivní město v celém Německu. Jeden jeho přítel tam obě konkurující si piva konzumuje současně (dělá si z nich mix, kterému podle převládající složky říká buďto Kölschalt nebo Altkölsch).

Ale hlavně je pivo pro Rudiše téměř magickým prostředkem, který narušuje hranice mezi mrtvými a živými i mezi naším všedním světem a nadpřirozenem, ostatně jednou z prvotních funkcí piva možná byla ta nábožensko-kultovní. Právě v hospodě se vám „pod vlivem“ může jiný štamgast přímo před očima transformovat v bájného a pohádkového Krakonoše: „Šedočerné vlasy měl čím dál delší, stejně jako vousy a nehty, a kruhy pod očima tmavly a tmavly. Vypadaly skoro jako dva popelníky.“ Jistý autorův přítel prý zase v pivním opojení rád navštěvuje hřbitovy, kde u hrobů slavných osobností přespává. Tvrdí, že tam s duchy zemřelých nadále popíjí a vede s nimi rozhovory o životě a smrti. Hřbitov přirovnává k pivní zahrádce, kde se v noci scházejí mrtví, vyprávějí si a smějí se, hádají se a zase smiřují, podobně jako živí. Na hřbitově zkrátka pro dotyčného „hospodský život pokračuje donekonečna“.

Navíc v Rudišově pojetí pivo otevírá stavidla nejen lidské fantazie, ale i lidského potenciálu, takže se pod jeho vlivem každý může přechodně stát filozofem či básníkem. U piva se probírají existenciální otázky: Proč si lidé místo rvačky raději spolu nedají pivo? Existuje život po pivu? Není celý svět jen jeden velký klam? Nerozpustili jsme se my lidé už dávno v pivu?

K tomu ale autor ironicky dodává, že místo posledního, osudového piva, které by konečně vyřešilo všechna dilemata a problémy světa, nakonec vždycky následuje spánek. Člověk se pak musí druhý den vrátit a sisyfovsky „začít s pivní filozofií zase od začátku“. A podobně podotýká, že i lidé alkoholem proměnění v literáty se musí v hospodě krotit: když prý autor kdysi v mladistvém nadšení chtěl s kamarády v liberecké hospodě U Luků nahlas předčítat z Hrabalových knih, hospodský jim to zakázal: „Kluci, ukliďte to, tady jste v hospodě, a ne v knihovně. Jinak máte s pivem utrum!“

Hospoda jako zdroj tvůrčí inspirace
V téže hospodě se ale Rudiš dle svých slov naučil poslouchat a přišel na to, že nejlepší příběhy se dají najít právě v prostředí „osvěžoven“. Celá jeho kniha je plná drobných hospodských historek, komických i hořkosladkých. Pivo a hospody v ní představují samostatné univerzum, které jako by zahrnovalo všechny aspekty lidského života. Dobře to ilustruje vyprávění o tom, jak v jedné vesnici v Českém ráji údajně křtí děti pivem: „A mrtvé pivem omývají, takříkajíc jako poslední pomazání. A do rakve jim na poslední cestu dávají dvě tři lahve piva. Jako proviant. Jako pozdrav na onen svět.“

To samozřejmě nelze brát doslova, je to spíše básnická nadsázka, orální legenda či prostě hospodské pábení. Nicméně pozor, některá tvrzení, u kterých bychom se mohli zdráhat brát Rudiše vážně, mají reálné jádro. Například když píše, že pražského hospodského Jakuba Pinkase lidé dodnes uctívají, scházejí se u jeho hrobu a odtud pak putují pivní trasou zpátky k jeho lokálu: minimálně při příležitosti 220. výročí jeho narození se taková pouť opravdu uskutečnila.

I když kniha často balancuje na hranici reality, fikce a nadreálna, velkých dějin a drobných osudů bezejmenných občanů či tragična a komična, v jednom je zcela jednoznačná. Čtivě a někdy i dojemně dokládá, jak významnou roli hraje pivo v životě i myšlení autora, ale také v evropských kulturních dějinách.

Plzeňský Prazdroj vrací tradiční pivní oslavu Pilsner Fest přímo do pivovaru a protahuje ji na celý týden! Od symbolického nárazu sudu v 18.42 až po sobotní finále s Visacím zámkem čeká návštěvníky bezplatný festival plný piva, hudby a pivních zážitků.

Tradiční oslava plzeňského piva Pilsner Fest odstartovala. Po loňském ročníku v centru Plzně se vrací zpět přímo do plzeňského pivovaru. A oslava 184. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell potrvá tentokrát celý týden. Návštěvníci se mohou těšit na výjimečné pivní zážitky, speciální prohlídky pivovaru nebo hudební vystoupení. Centrem veškerého dění bude velkokapacitní stan pro několik set lidí. Vstup do festivalového areálu je zdarma.

„Pilsner Fest letos vracíme tam, kde má své kořeny – přímo k nám do plzeňského pivovaru. A protože chceme, aby si jeho atmosféru mohlo užít co nejvíce lidí, oslavy budou probíhat celý týden. Festival jsme připravili podle nového konceptu ‚U jednoho stolu‘, v němž se propojí pivo, hudba, jídlo a zážitky napříč areálem. Každý si tak může najít svůj vlastní způsob, jak si letošní Pilsner Fest užít,“ říká Martin Petrák, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Celý týden U jednoho stolu
Centrem dění se stane velkokapacitní stan na nádvoří pivovaru, kde bude hlavní stage s bohatým programem. Stan pojme několik set návštěvníků a festivalová atmosféra ožije také v Hospodě Na Spilce, u letního pavilonu Formanka a na dalších místech v pivovaru.

Start Pilsner Festu odstartoval na den přesně 184 let od uvaření první várky plzeňského ležáku. Návštěvníky čekal tradiční společný přípitek symbolicky v 18.42. Emeritní vrchní sládek Václav Berka slavnostně narazil dubový sud s nefiltrovaným pivem a připil si společně s návštěvníky.

První den ozdobila hudební vystoupení kapel Cirkus Problem a Wanastowi Vjecy Revival. Hospoda Na Spilce nabídla stand-up show.

V úterý se návštěvníci mohou těšit na Benjamings Clan, Imodium a Pub Quiz. Středeční program přinese vystoupení Brass Avenue, Kabát Revival West a harmonikáře Jirky Hilčera.

Ve čtvrtek zahrají Cheers! a Lucie Revival, v Hospodě Na Spilce pak proběhne další Pub Quiz. Páteční večer bude patřit kapelám Zooblasters, Doctor P.P. a Morčata na útěku, následovaným vystoupením DJs Safari Duo.

Festival vyvrcholí v sobotu koncerty Terne Čhave, Davida Krause & Gipsy Brothers a skupiny Visací zámek, zatímco v Hospodě Na Spilce bude po celý den hrát Perla Revival a závěr večera opět obstará DJs Safari Duo.

Byl dramatikem, disidentem, prezidentem, ale pro Trutnovsko také tak trochu sousedem. Václav Havel by dnes, 5. října, oslavil 90. narozeniny. Přestože se narodil v Praze a později se stal jednou z nejznámějších českých osobností ve světě, zásadní část svého života spojil s Hrádečkem. Právě tam našel útočiště, psal, scházel se s přáteli a lidmi z disentu a nakonec tam v prosinci 2011 také zemřel.

Havel se narodil 5. října 1936 a po listopadu 1989 se stal posledním československým a později prvním českým prezidentem.

Jeho vazba na zdejší kraj ale sahá mnohem dál než k prezidentským návštěvám. V době normalizace pobýval střídavě v Praze a na chalupě na Hrádečku, která se postupně stala jedním z center nezávislé kultury a setkávání lidí spojených s disentem. Havel byl v Československu zakázaným autorem, zatímco jeho divadelní hry se hrály v zahraničí.

Do jeho životopisu se výrazně zapsal také Trutnov. V letech 1974 a 1975 pracoval jako pomocný dělník v tehdejším místním pivovaru. Právě zkušenosti od sudů a ze setkávání s tamními lidmi se staly inspirací pro jednu z jeho nejslavnějších her Audience. V ní se poprvé objevil Ferdinand Vaněk, Havlovo literární alter ego, které se později vracelo i v dalších hrách. Samotná Audience vznikla v roce 1975 a původně ji Havel napsal pro pobavení přátel na Hrádečku.

Právě na Havlovu trutnovskou stopu odkazuje také červené srdce a jméno Ferdinand Vaněk na budově pivovaru Krakonoš. Další připomínku má bývalý prezident u kina Vesmír. Od jeho pamětní desky se také v sobotu vydali lidé na tradiční vzpomínkový pochod na Hrádeček.

Na zhruba deset kilometrů dlouhou cestu vyrazily čtyři desítky účastníků, další se přidávali postupně a na Hrádečku se nakonec sešlo kolem šedesáti lidí. U Vesmíru zapálili svíčky, položili květiny a před transparentem „Zlu se neustupuje“ zazněly Havlovy citáty. Pochod se zastavil také před pivovarem, kde si účastníci z reproduktoru poslechli Havlova slova z archivu Českého rozhlasu.

„Pan prezident nebyl lhostejný. To je výzva pro celou společnost, která chce mít funkční demokracii. Václav Havel byl i silným hlasem na mezinárodním poli, obráncem lidskoprávních hodnot,“ uvedla spoluorganizátorka pochodu Lucie Javůrková. Na Hrádečku pak lidé zapálili další svíčky, zazpívali českou hymnu a poslechli si část Havlova projevu z období listopadové revoluce. „Letošní účast patřila k nejsilnějším z dosavadních ročníků pochodu,“ uvedla za pořadatele Radka Severová.

U chalupy se objevila také speciální připomínka letošního jubilea. Václav Poláček z Jaroměře připevnil k plotu zhruba metr vysoké červené srdce s Havlovými fotografiemi, číslicí 90 a nápisem Chybíte nám. „K výročí 90 let jsem udělal velké srdce, abych připomněl člověka, který nám přinesl svobodu. Zdá se mi, že památka Václava Havla se musí připomínat čím dál silněji. Ze společnosti se vytrácí to, že o svobodu musíme pečovat a musíme ji bránit,“ sdělil.

Havlovy devadesátiny si nepřipomíná jen Trutnovsko. Knihovna Václava Havla vyhlásila letošek Rokem Havla a vznikl také společný projekt Havel 90, který shromažďuje výstavy, debaty, divadelní představení, čtení a další akce v Česku i zahraničí. Dnes se program koná například na DAMU a v Divadle Na zábradlí, Česká televize večer od 20 hodin na ČT2 odvysílá životopisný film Havel režiséra Slávka Horáka. Letiště Václava Havla připomíná prvního českého prezidenta třemi výstavami, ode dneška budou vizuály na obrazovkách na terminálech. Vzpomínání se protáhne i do dalších říjnových dnů. Signal Festival, který se uskuteční od 15. do 18. října, věnuje Havlovu odkazu dvě instalace. Videomapping Život v pravdě ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish na Staroměstské radnici vychází z myšlenek Havlovy eseje Moc bezmocných.

Na Trutnovsku ale Havel nepotřebuje kulaté výročí, aby byl připomínán. Hrádeček, pivovar, Audience i jeho spojení s trutnovským undergroundem tu zůstávají součástí místní historie. I letošní ročník festivalu TrutnOFF byl věnován právě jeho nedožitým devadesátinám. S festivalem byl Havel spojený od jeho počátků, později se stal jeho pravidelným návštěvníkem a v roce 1997 jej pořadatelé na pódiu symbolicky jmenovali svým „náčelníkem“.

Copak víte o plzeňském pivu? Takové jedno orosené v parném létě po náročném výšlapu do přírody přijde opravdu vhod. Ocení ho pochopitelně hlavně milovník piv. Abstinenti dají přednost kohoutkové vodě, případně jinému nealko nápoji. Pilsner Urquell, chcete-li Plzeňský Prazdroj vznikl před 184 lety a byl prvním světlým ležákem. Jeho zrod provázela náhoda, ovšem šťastná, protože se pivo Plzeň se stalo inspirací pro většinu piv vyráběných ve světě.

Plzeňský městský pivovar
Várečné právo vlastnili plzeňští obyvatelé už od roku 1295, kdy jim ho udělil král Václav II. A dobře tehdy udělal. Od 14. století mohli pivo vařit a prodávat všichni plzeňští měšťané. Městský pivovar je v písemných záznamech poprvé zmiňován v roce 1501. Kvalita zde vyráběného moku byla kolísavá, občas se stalo, že se některá várka příliš nepovedla. To se ovšem ještě nevařila typická plzeň, jak ji známe nyní. Její vznik je spojený s novým městským pivovarem, který byl dokončen v roce 1842 a dostal název Měšťanský pivovar Plzeň.

Jak náhoda dala vzniknout plzeňskému pivu
V novém plzeňském pivovaru se mělo vařit pivo bavorského typu. Pro něho je typické spodní kvašení a tmavá, rubínová až černá barva. Na jeho výrobu se používaly hnědé slady sušené na přímém ohni, jež získaly tímto karamelové až lehce kouřové tóny. Plzeňský pivovar zaměstnal bavorského sládka Josefa Grolla.

Ten sice v roce 1842 při výrobě první prémiové várky použil bavorské technologické postupy, tedy spodní kvašení, ale v kombinaci s měkkou plzeňskou vodou, světlým sladem a žateckým chmelem nebyl jeho výsledkem bavorský tmavý ležák, ale zcela nové světlé pivo plzeňského typu. Původní zděšení bylo nahrazeno nadšením a pivo sklidilo velký úspěch.

Proč je plzeňské pivo jedinečné
Základem piva je měkká plzeňská voda s nízkým obsahem minerálů. Má vlastně ideální pivovarské vlastnosti a pivu dodává jeho unikátní jemnou chuť. Na výrobu piva Pilsner Urqull pivovar používá vlastní slad vyráběný z odrůd českého a moravské jarního dvouřadého ječmene. A do třetice všeho dobrého se na výrobu plzeňského piva používá chmel Žatecký poloraný červeňák, po němž má pivo jemnou hořkost a chmelové aroma.

Co má vodárenská věž v pivovaře společného se šibenicí
Výrazným architektonickým prvkem areálu Plzeňského Prazdroje je vodárenská věž postavená v letech 1905-1907. Zvýšené výrobní kapacity si tehdy vyžádaly i větší zásobování vodou. Věž je vysoká 25,5 metru a stojí na nejvyšším místě areálu, které bývalo městským popravištěm. Stávala zde šibenice. Popravený tu byl v roce 1695 i Jan Sladký Kozina.

Japonci se mají
V roce 1859 si pivovar v Plzni nechal zaregistrovat ochrannou známku Pilsner Bier – Plzeňské pivo a v roce 1898 Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. A plzeňské pivo postupně dobylo celý svět a pivovar zažil znárodnění v roce 1948 i privatizaci po Sametové revoluci. Dnes je jeho vlastníkem i obchodní značky japonský koncern Asahi. Je škoda, že něco tak typicky českého nezůstalo v českých rukách.

Areál bývalého pivovaru v Jarošově čeká v následujících letech výrazná proměna. Soukromý investor zde plánuje v roce 2027 zahájit první etapu výstavby nové městské čtvrti s 280 byty, obchody a službami, veřejnými prostranstvími a novým dopravním propojením. Na přípravě záměru se od počátku podílí také město Uherské Hradiště.

Nejde jen o stavbu nových bytů
Bývalý pivovar patří mezi významná transformační území, která mohou změnit podobu své části města a současně přinést nové funkce a zázemí pro její obyvatele. Připravovaná proměna tak není jen otázkou samotné výstavby, ale také širšího fungování Jarošova.

„Rozvoj města neznamená jen výstavbu nových domů. Důležité je, aby nové bydlení vznikalo v místech, která mají dostatečnou kapacitu a dobré napojení na okolí a kde mohou současně vznikat služby, veřejná prostranství a potřebná infrastruktura. Právě bývalý pivovar je příkladem území, které má velký potenciál. Může přinést stovky nových bytů a zároveň pomoci propojit Jarošov, který byl areálem pivovaru dlouhé roky rozdělený,“ řekl starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.

Bydlení doplní obchody a služby
Podle aktuálně připravovaného záměru má v území vzniknout 280 bytových jednotek. Bydlení doplní komerční prostory pro služby a maloobchod. Součástí záměru jsou také parkovací místa pod objekty i na povrchu, nové dětské hřiště a napojení na MHD.

„Důležitou součástí projektu je také nové veřejné propojení území. Obnovení historické komunikace má umožnit průchod areálem bývalého pivovaru a lépe propojit části Jarošova, které dnes areál odděluje. Právě tento záměr patří mezi dlouhodobé cíle města,“ sdělil mluvčí města Jan Pášma.

Na přípravě se podílí také město
Investorem projektu je soukromý subjekt. Město Uherské Hradiště se do přípravy zapojuje z pohledu širšího fungování území a řeší s investorem otázky, které se týkají veřejného prostoru, dopravy, technické infrastruktury a budoucího majetkoprávního uspořádání.

„Při přípravě projektu jsme řešili kapacitu a rozmístění parkovacích míst i napojení nové čtvrti na městskou hromadnou dopravu. Do záměru jsou proto zařazeny také nové zastávky, které umožní obsluhu lokality Pouličkou,“ přiblížil starosta Stanislav Blaha.

První etapa má začít v roce 2027
Nová čtvrť bude vznikat postupně. Soukromý investor nyní připravuje další postup projektu a podle aktuálního záměru má zahájit první etapu výstavby v roce 2027.

Právě dnes je tomu přesně 184 let od chvíle, kdy německý sládek Josef Groll uvařil v Plzni nový druh piva – světlý ležák tzv. plzeňského typu. Málo se však ví, že tímto se tento nový druh piva stal inspirací až pro dvě třetiny dnes vyráběného zlatavého moku po celém světě. Jak už to tak bývá, věhlas plzeňského piva přišel ale úplnou náhodou, lépe řečeno přímo omylem.

Zmíněný německý sládek Josef Groll měl totiž původně v Plzni vařit klasické pivo bavorského typu. Ovšem díky místní měkké vodě, kvalitnímu žateckému chmelu a nové anglické metodě zpracování sladu, uvařil 5. října 1842 první várku piva, které mělo unikátní barvu i chuť. Groll tak položil základ dvěma třetinám současných piv a ani o tom nevěděl, resp. o to ani nestál. Ačkoliv původ receptury byl spjatý se vznikem plzeňského měšťanského pivovaru, způsob jeho přípravy pivo naprosto odlišilo.

Byla to právě tato první várka, která poté, co ji 11. listopadu toho roku narazili a ochutnali, překvapila nebývalou kvalitou. Netrvalo dlouho a pivo si rychle našlo cestu ke spokojeným konzumentům, získalo věhlas a začalo se i vyvážet.

S rostoucím zájmem o plzeňské pivo však přicházely i zprávy o nejrůznějších plagiátech. Plzeňský pivovar proti nim bojoval registrací různých ochranných známek. Mimochodem, ta současná vznikla na sklonku 19. století, registrována byla v roce 1898 a dokonce dvojjazyčně, česky jako Plzeňský Prazdroj a německy jako Pilsner Urquell.

Nejnovější dějiny plzeňského pivovaru nejsou pro hrdé češství až tak dobré. Nebo snad ano? Po privatizaci se začala užívat značka Pilsner Urquell, ovšem většina národa toto označení nepřijala. Nezůstalo také u výhradní tvorby v Plzni a tak se například v letech 2002-2011 „plznička“ vařila i v polských Tychách a v letech 2004-2017 dokonce v ruské Kaluze. Dnes patří Plzeňský Prazdroj pod společnost Asahi a je především tvůrce zisků japonské společnosti.

Mnichovské pivní slavnosti Oktoberfest navštívilo letos rekordních 7,4 milionu lidí. Na závěrečné tiskové konferenci to dnes řekl hlavní pořadatel Christian Scharpf. Návštěvníci vypili 6,7 milionu litrů piva. Největší lidové slavnosti na světě dnes po šestnácti dnech končí.

Dosavadní rekord návštěvnosti byl z roku 2023, kdy slavnosti navštívilo 7,2 milionu lidí. "Tím je letošní Oktoberfest dosud nejnavštěvovanějším ve svých dlouhých dějinách," uvedl Scharpf. V roce 2023 přitom mnichovský pivní svátek trval 18 dní, letos to bylo jen 16 dní. Piva se letos vypilo o 2,7 procenta více než v loňském roce, tedy 6,7 milionu litrů. Prodej nealkoholických nápojů se zvýšil o deset procent. U jídla hostinští hlásí nárůst prodeje o dvě až tři procenta.

Počátek festivalu spadá do října 1810, kdy po svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako Říjnová slavnost. Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září. Letos se konal 191. ročník.

V areálu na Tereziánské louce si mohli lidé v uplynulých dvou týdnech zakoupit suvenýry a svézt se na kolotočích, největší atrakcí ale byly jako vždy obří pivní stany. Ty největší mají vnitřní kapacitu pro zhruba 6000 hostů. Tuplák (litr) zlatavého moku se letos prodával opět dráž než loni. Vyšel na 14,80 až 15,90 eura (362 až 389 Kč).

Podle bavorského rozhlasu BR pomohlo návštěvnosti letos mimořádně dobré počasí. Stín na letošní Oktoberfest vrhlo několik vážných úrazů, z nichž jeden byl dokonce smrtelný. Už třetí den slavností utrpěl vážná zranění 52letý muž, který pracoval pro atrakci Freefall-Tower. Uvázl pod jednou z gondol, později svým zraněním podlehl. Dnes utrpěl vážná zranění 47letý pracovník další atrakce, kterého museli záchranáři oživovat. Před týdnem při nehodě na dálnici v jižní části Bavorska havaroval autobus s Filipínci, kteří měli namířeno z Itálie na Oktoberfest. Dva z nich zahynuli, řada dalších utrpěla těžká zranění.