Únětický pivovar prochází patnáct let po svém znovuobnovení personálním zemětřesením. Většinový majitel Daniel Kunz odvolal z vedení společnosti manžele Lucii a Štěpána Tkadlecovy. Ti měli na starosti chod firmy a výrobu piva od roku 2011.

„15. výročí je přirozeným okamžikem přechodu do další etapy. Výkonné řízení pivovaru se posouvá do nového uspořádání. Oblast piva, kvality, výroby a provozu přebírá Jan Lumbert, který je s pivovarem dlouhodobě spojený již od počátku, celých 15 let. Zakladatelé - Lucka a Štěpán - zůstávají zakladateli a spolumajiteli pivovaru a jejich role v příběhu pivovaru nekončí,“ uvedl ve facebookovém příspěvku Kunz.

Stanovy společnosti dostupné v Obchodním rejstříku uvádějí, že Kunzovi patří 80 procent akcií, dalšímu ze zakládajících společníků Pavlu Malečkovi deset a každému z manželů Tkadlecových po pěti procentech.

Štěpán Tkadlec, absolvent pivovarské průmyslovky a VŠCHT byl ředitelem pivovaru, jeho manželka – rovněž absolventka VŠCHT – zde šéfovala prodeji.

Webu Seznam Zprávy, který na událost upozornil, Daniel Kunz vzkázal, že se k dění v pivovaru nebude vyjadřovat. Situaci nechtěli komentovat ani Lucie Tkadlecová, Štěpán Tkadlec a Pavel Maleček.

„Kunz jim poslal zprávu, že oba končí. Nikdo o tom předem nevěděl, bylo to překvapení. Podle mě je to nesmyslný krok,“ citují Seznam Zprávy zdroj obeznámený se situací.

Pro milovníky únětického piva budou změny minimálně zpočátku obtížně „Bez Lucky a Štěpána to už nebude ten Únětický pivovar, tak jak jsme ho měli rádi,“ píše se v jedné z reakcí na facebookový post.

Manželé Tkadlecovi byli totiž tváří pivovaru od jeho znovuobnovení A také iniciátory celé rekonstrukce místa, které má sice bohatou historii, ale kde varné pánve vychladly v roce 1951, jak se píše na stránkách pivovaru.

„Počátkem roku 2010 nás napadlo, že by vlastní pivovar mohl být soukromým podnikáním, které bychom mohli a chtěli dělat. Události pak měly dramatický spád. Protože bydlíme nedaleko odtud, jednou jsme s manželem projížděli Úněticemi a všimli jsme si, že je tu budova, na které je napsáno ‚Pivovar‘ – tak jsme se šli zeptat, jestli by nám to neprodali,“ vzpomínala Lucie Tkadlecová pro lidovky.cz v roce 2012.

Otázkou ovšem bylo, v jakém stavu budova je. „Manžel si šel prohlédnout hlavně technické zázemí a zjistil, že to není žádná ruina – do takového projektu bychom nešli,“ dodala tehdy.

Vysoká investice do rekonstrukce pivovaru však podle ní byla riziková, proto Tkadlecovi přibrali další dva společníky. „Ve čtyřech společně sdílíme všechny starosti, ale i občasné záchvaty štěstí, když to zrovna jde,“ říkala před lety.

Tkadlecovi také přivedli do pivovaru sládka Vladimíra Černohorského, který pomohl únětickým pivům vtisknout charakter. „Právě on vytvořil všechny receptury včetně speciálů. Piva byla vynikající hned napoprvé,“ vzpomínala Tkadlecová. Vladimír Černohorský zemřel v srpnu 2015

Zakladatelé a spolumajitelé Únětického pivovaru, manželé Tkadlecovi, skončili ve vedení firmy. Většinový akcionář oblíbeného řemeslného pivovaru je nečekaně a bez vysvětlení odvolal.

V sobotu oslaví populární Únětický pivovar, sídlící ve stejnojmenné obci na severním okraji Prahy, 15. výročí od založení. Několik dní před slavností ale většinový akcionář firmy Daniel Kunz odvolal z vedení pivovaru jeho spolumajitele a zakladatele, Lucii a Štěpána Tkadlecovy.

„Patnácté výročí je přirozeným okamžikem přechodu do další etapy. Výkonné řízení pivovaru se posouvá do nového uspořádání. Zakladatelé – Lucka a Štěpán – zůstávají zakladateli a spolumajiteli pivovaru a jejich role v příběhu pivovaru nekončí,“ uvedl na sociální síti Kunz.

Manželé Tkadlecovi spolu se společníky Danielem Kunzem a Pavlem Malečkem koupili zchátralou budovu pivovaru v Úněticích v roce 2010, zrenovovali ji a o rok později v ní uvařili první várku piva.

„Naštěstí se nám podařilo sehnat další dva společníky. Ve čtyřech společně sdílíme všechny starosti, ale i občasné záchvaty štěstí, když to zrovna jde,“ řekla Tkadlecová v roce 2012 Lidovým novinám. Společné sdílení ale skončilo v úterý, když Kunz nečekaně Štěpána i Lucii Tkadlecovy z jejich funkcí odvolal.

Podle stanov společnosti z roku 2014 drží Kunz v pivovaru 80procentní podíl, Maleček vlastní deset procent a manželé Tkadlecovi každý po pěti procentech. Štěpán Tkadlec působil od počátku jako ředitel pivovaru, jeho žena Lucie byla obchodní ředitelkou.

Nejasný důvod
Daniel Kunz Seznam Zprávám vzkázal, že se k dění v pivovaru nebude vyjadřovat. Situaci nechtěli komentovat ani Lucie Tkadlecová, Štěpán Tkadlec a Pavel Maleček.

„Kunz jim poslal zprávu, že oba končí. Nikdo o tom předem nevěděl, bylo to překvapení. Podle mě je to nesmyslný krok,“ řekl Seznam Zprávám zdroj obeznámený se situací v pivovaru, který si nepřál být jmenován.

Podle informací Seznam Zpráv Tkadlecovi považují své odvolání za nepřátelský krok, který jim většinový vlastník zatím nezdůvodnil. Vedení firmy přebírá podle zmíněného Kunzova vyjádření sládek Jan Lumbert, zatímco o budoucí roli manželů Tkadlecových v pivovaru se jedná.

Zatím není jasné, zda byli manželé odvoláni také z představenstva společnosti, v němž je Tkadlec předsedou a Tkadlecová místopředsedkyní.

Pivovar roste
Únětický pivovar patří k nejznámějším řemeslným pivovarům v Česku. Kategorii minipivovarů s produkcí do deseti tisíc hektolitrů ročně překonali v Úněticích už v roce 2015, kdy uvařili 11,5 tisíce hektolitrů piva.

Ze zatím poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2024 vyplývá, že pivovar předloni uvařil zhruba 19 tisíc hektolitrů piva, o téměř devět procent více než v předchozím roce. Únětický pivovar vykázal v roce 2024 čistý obrat přes 81 milionů korun a zisk ve výši 15,3 milionu.

V současnosti v Úněticích vaří vedle deseti- a dvanáctistupňového piva také pivo se stupňovitostí 10,7 a několik speciálů. Letos zahájil pivovar také výrobu nealkoholického piva s názvem Únulka.

Únětický pivovar se zpočátku řadil mezi minipivovary, tedy ty, které mají roční výstav piva do 10.000 hektolitrů, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie a zařadil se mezi malé a střední pivovary.

První várka piva v obnoveném Únětickém pivovaru byla slavnostně uvařena 15. května 2011. Pivovar byl v Úněticích u Prahy postaven pravděpodobně roku 1710, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady. O obnovu pivovaru se zasloužili jeho současní majitelé manželé Tkadlecovi.

Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však většinou pronajímala. Největší rozkvět únětického pivovarnictví nastal v druhé polovině 19. století. Po znárodnění po roce 1948 bylo vaření piva postupně utlumeno. Brány únětického pivovaru se znovu otevřely v červnu 2011 a nyní pivovar vaří a prodává spodně kvašenou dvanáctku a desítku, během roku také u různých příležitostí nabízí různé speciály. V areálu funguje i restaurace s kapacitou přibližně 100 míst a venkovní zahrádkou, konají se zde různé kulturní akce.

Únětický pivovar se zpočátku řadil mezi minipivovary, tedy ty, které mají roční výstav piva do 10.000 hektolitrů, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie a zařadil se mezi malé a střední pivovary. Před pandemií koronaviru navařil únětický pivovar ročně zhruba 15.000 hektolitrů piva. V České republice únětické pivo čepují v téměř dvou stovkách hospod a restauračních zařízení, na čepu je však i na Slovensku, v Dánsku, Švédsku či Itálii.

Před třemi lety byla v pivovaru modernizována varna. Byla zvolena varianta zvýšení výkonu přidáním dvou nádob (vystírací a rmutovací pánev), tak, aby celou obsluhu (14-16 várek za 4 dny) zvládl jeden pracovník pivovaru a to včetně přípravy šrotu, výhozu mláta a kalů, spílání a zakvašování mladiny. Došlo tak ke zvýšení výkonu o 20 % a úspoře mzdových nákladů.

Režim varny je nyní plně automatický, ručně ovládané jsou nadále procesy šrotování, výhoz mláta, dávkování chmele, výhoz kalů a příprava spílacího potrubí. Řídicí systém musí zajistit souběžný běh výroby různých receptur bez nutnosti potvrzování jednotlivých kroků. Součástí automatizace varny je sběr dat, jejich archivace a reporting a rovněž automatické generování varního listu. K výhodám patří i nižší energetická náročnost výroby a lepší využití odpadního tepla.

Začít podnikat od píky zpravidla nebývá jen tak. Štěpán Tkadlec (44) se o tom přesvědčil, když před osmi lety začal křísit „slávu“ 300 let starého únětického pivovaru. „Původně jsem si říkal, že je to dost naivní představa,“ říká zpětně. Dnes je ředitelem prosperujícího pivovaru, který své produkty vyváží třeba do Itálie a do Švédska.

Štěpána Tkadlece záliba v pivu během mládí přivedla ke studiím na Vysoké škole chemicko-technologické, kde studoval obor pivovarství a sladařství. Jak se správně vaří pivo, zjišťoval během výuky nebo po praxích v různých pivovarech. Nakonec zakotvil ve smíchovském Staropramenu. „Z každého pivovaru jsem získal různé zkušenosti. Ale práce ve Staropramenu mi dala opravdu moc,“ nezastírá. Jednoho dne se však rozhodl zkusit štěstí s vlastní značkou.

Pozvolné začátky
Pivovar v Úněticích existoval už zkraje 18. století. V roce 1951 však po znárodnění jeho činnost na dlouho ustala a areál rok od roku pustl. „Dlouho jsme jezdívali kolem, protože bydlíme v Roztokách, a ten zanedbaný a stále chátrající objekt nás zaujal,“ vysvětlil pan Tkadlec, proč se nakonec rozhodl k pokusu o obnovu chodu únětického pivovaru. „Původně jsem si říkal, že je to dost naivní představa, ale nakonec se nám ji podařilo uskutečnit.“

Začátky podle pana Tkadlece byly krušné. „Areál jsme přebírali v opravdu chmurné době, konkrétně v prosinci 2010. Tenkrát bylo navíc hodně sněhu, takže pustý a zanedbaný pivovar působil spíše jako areál duchů. Hodně jsem se děsil, jestli jsem udělal dobře. Ale na každém začátku jsou běžné obavy,“ prozradil majitel pivovaru. Ve výsledku se objekt v Úněticích podařilo zrekonstruovat a obnovit zde činnost, ke které byl původně určen. Výdaje na to padly nemalé, zato uspokojení pociťuje pan Tkadlec veliké.

Pivo jako za starých časů
„Prvním naším cílem bylo zavedení výroby v malé kapacitě, abychom vůbec viděli, jestli se uchytíme na trhu,“ vysvětlil pan Tkaldec. „Uvařit dobré pivo není jen tak. Je to dáno souborem několika faktorů, mezi které patří použití surovin, technologie, receptura, šetření piva i osobní přístup sládka. Je důležité, aby si všechno sedlo tak, jak má. Obecný postup při vaření piva je vlastní snad všem pivovarům, ale každý přitom má určité nuance, díky kterým se pak chuť těch piv liší.“

V České republice je v současné době hodně pivovarů. „Každý spotřebitel si mezi nimi umí najít ta piva, která mu chutnají a která ne, ale ten proces prosazení vlastní značky je bezesporu těžký. Ne vždy se to povede. My jsme na to měli štěstí,“ uvedl ředitel. Hodně tomu napomohla nová receptura prvního sládka Vladimíra Černohorského, která vycházela ze 70. a 80. let 20. století. „Takže se dá říci, že jde o typické české pivo,“ dodal Štěpán Tkadlec. Původní receptura se nedochovala, protože komunisté veškerou dokumentaci během 50. let zlikvidovali.

Pokaždé stejné pivo? Skoro
I když mají velké i malé pivovary ustálenou recepturu na vaření piva, přesto se v každé várce najdou droboulinké odchylky. Běžný konzument je však sotva kdy postřehne. „Tvorba piva je živý proces. Sládek pracuje s přírodními surovinami, takže ty várky se pokaždé mohou lišit, ale cílem je, aby ty várky byly pokaždé stejné,“ vysvětlil ředitel.

Sám by přitom mohl být autorem receptury. Zatím se na to však necítí. „Během studií na VŠCHT jsme měli k dispozici školní pivovar, takže nějakou praxi jsem si osvojil tam nebo po jiných pivovarech, ale mé znalosti jsou přesto spíše teoretické. Pravý sládek musí vědět i z praxe, co a jak má dělat,“ uznal pokorně. Více se proto věnuje obchodu a řízení podniku, i když kvalitu piva se současným sládkem Janem Humbertem konzultuje.

Inspirace u konkurence
Dnes je po celé republice řada velkých i malých pivovarů. Podle pana Tkadlece je to jedině dobře. „Člověk, který pivovarství vystudoval, nemá patent na uvaření dobrého piva. Dnes není problém si lecco načíst, doma si to vyzkoušet, a když se to povede, převést tu domácí recepturu do nějaké standardizované výroby,“ popsal šéf pivovaru, který sám konkurenční piva ochutnává. „Je to pro mne inspirující, protože se mohu poučit například v tom, jak se něčeho vyvarovat, nebo co například dělat lépe,“ dodal.

Libují si Švédi i Italové
Ročně pivovar v Úněticích navaří okolo 15 tisíc hektolitrů piva, což jej stále řadí spíše mezi ty menší. Přesto si své „štamgasty“ nalezl. „Největší odbyt máme zhruba v rozsahu 30 kilometrů,“ uvedl ředitel s tím, že únětické pivo jde na odbyt zejména v Praze. Naopak nejvzdálenější místo, kde únětické pivo v České republice čepují, je poblíž Třeboně. K nalezení je však i na Slovensku, v Itálii nebo dokonce ve Švédsku. Až tam sahá dopad jednoho skeptického snu.

„Na základě našich osobních a mnoha lety prověřených zkušeností jsme dospěli k závěru, že naše Únětická 10°je vhodná především k celodennímu popíjením třeba při práci na zahradě nebo při sportu. Oproti tomu Únětická 12° je vhodná k nezávaznému večernímu popíjení s reálnou pravděpodobností těžšího rána. Proto při příležitosti výročí první várky spojujeme obě výhody a vaříme výroční desítku, která je vhodná na večírky začínající už ráno,“ píšou na svých webovkách manželé Tkadlecovi z Únětického pivovaru.

Únětická výroční desítka má původní stupňovitost 10,7%, obsah alkoholu je 4,4 % a hořkost se udává 32 jednotek EBC. Únětický pivovar začal vařit pivo v květnu a vystavovat v červnu 2011.

Pivovar je z roku 1710, tak to stojí ve sklepě
První ověřená zmínka o výrobě piva v této obci nedaleko hlavního města pochází z roku 1557. Ve starých kronikách stojí: „Tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích.“

Pivovar zde byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala.

K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století, kdy se dlouhodobým nájemcem stal sládek Alexandr Kottler, působil zde téměř 32 roků. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897, byl Únětický pivovar třetím největším v tomto regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva.Únětický pivovar výrobu ukončil v březnu 1949.

V Úněticích mají vlastní měnu
V dnešní nejisté době přichází Únětický pivovar s trvalým řešením, se stabilní měnou na základě pivního indexu, která jako jediná měna nepodléhá inflaci a zaručí, že naše pivo se v budoucnu pro vás již nezdraží. Tato měna může to být i jistým druhem důchodového připojištění. To vše zajistí Únětická unce.

Za jednu Únětickou unci pořídíte 0,5l Únětického piva všude tam, kde je tato měna zavedena. Poctivě raženou měděnou minci si můžete zakoupit za prodejní cenu půllitru únětické dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru. Cena unce je dnes 39 korun a do zítřka se měnit nebude. To, že za Únětickou unci dostanete své pivo i po letech, Vám garantuje Únětický pivovar.

Aktuální seznam podniků, kde akceptují Únětické unce:
Hospůdka U zvířátek, Caffe Bar Eiffel a u Šraněk – vše Roztoky, U Lasíků – Únětice, U Drahušky – Přední Kopanina, U Pavouka – Praha 4, Hospůdka Regina – Praha 10 a Večerní kavárna Souterrain – Praha 2.

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí beerburger.
● Podívejte se, jak se v tamním pivovaru připravují pečená hovězí žebra.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

Salát z utopenců
Stálá nabídka není příliš rozsáhlá, potěší chuťovky k pivu, ať už je to uleželý romadur naložený v oleji s bylinkami, škvarková pomazánka se sladovým chlebem či netradiční utopencový salát s cibulí a feferonkou. Nechybějí ani oblíbené vuřty pečené na pivu či studený česnekový bůček s jemnou meruňkovou hořčicí. Každý pátek se na pivu pečou vepřová kolena, která jsou k dispozici jen v omezeném množství (a všechna se během večera sní), stejně jako středeční pečená vepřová žebírka a čtvrteční hovězí žebra.

Kančí krk na pivu
Zhruba dvakrát do měsíce se připravují další pivní speciality, jako je třeba pivovarské kyselo s houbami a klobásou či kančí krk konfitovaný v únětické dvanáctce a servírovaný se špenátovým pyré a bramborovými noky ochucenými rozmarýnem. Prostě a jednoduše, v pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá do masa, ze kterého se připravuje domácí beerburger, vepřová kotleta se nakládá do pivní marinády a guláš s uzenou paprikou se podlévá místní dvanáctkou. Pokud chcete mít pivo pouze v půllitru, a nikoliv na talíři, můžete si objednat jemné řízky z vepřové panenky obalené v parmazánové strouhance, které se servírují s lehkým bramborovým salátem, případně vsadit na telecí líčka připravená s kořenovou zeleninou na víně.

Pivní tvaroh
Pivo se ovšem používá také při přípravě dezertů, neboť v nabídce jsou domácí lívanečky s pivním tvarohem (tedy tvarohem našlehaným s pivem) a borůvkovým přelivem, kterým sekundují nugátové knedlíčky obalené v perníku a podávané se zakysanou smetanou.

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí Beerburger.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

I když dětem pivo do ruky nepatří, v Únětickém pivovaru se na ně myslí! Během dvou lednových víkendů sem zavítá divadlo s klasickými pohádkami trochu jinak! Na konci ledna Roztokami a Úněticemi projde znovu masopustní průvod. Bude to strašidelné!

Klaunské pohádky pro malé i velké!
Během neděle 14. ledna a následně také 24. ledna vždy od 14 hodin se půda Únětického pivovaru promění v dětské divadlo, akorát místo herců se rolí ujmou klauni! Hrát se budou klasické pohádky tak trošku jinak. Vstup na obě pohádky je zdarma.

Během první neděle se můžete těšit na Červenou Karkulku, kterou zná každý. "Klauni Jeníček s Mařenkou jí však znají trochu jinak. Jak by to vypadalo, kdyby vlk byl vegetarián? Nebo kdyby si babička vlka nechala coby domácí zvíře? Nebo kdyby Karkulka cestou snědla a vypila všechno, co bylo v košíku? Klaunská pohádka, ve které je všechno jinak. Klaunská pohádka je určena dětem a jejich rodičům," klauni z Klaunského divadla Jeníčka a Mařenky. Představení je interaktivní a není určeno pouze dětem, ale i rodičům.

Během druhé neděle pivovarskou půdu navštíví klauni znovu s pohádkou O Smolíčkovi a Budulínkovi. "Klauni Jeníček s Mařenkou ji však vypravují trochu jinak. Jak by vypadalo, kdyby měl Budulínek alergii na hrášek? A skutečně je Smolíček pacholíček, nebo je to pěknej pacholek. A co by se stalo, kdyby se jelen zamiloval do jedné z Jezinek," nastiňují netradiční děj klauni. Pohádka je akční a interaktivní, je určena pro děti od 3 let i pro jejich rodiče.

Roztocko-únětický masopust
Nebojácné děti a dospělí se mohou těšit na trochu strašidelnější akci, na masopust, který se chystá na sobotu 23. ledna 2016. "Roztocko-únětický masopust má dlouholetou tradici. Každoročně se ho účastní kolem 2000 lidí z blízkého i dalekého okolí. Působivé průvody masek se potkávají v podvečer na Holém vrchu a odtud dále davy lidí proudí právě do Únětic, kde jsou oslavy zakončeny tradičním veselím - slaví se většinou až do rána. Od roku 2011, kdy byl pivovar znovu otevřen, se aktivně podílíme na zajištění občerstvení jeho návštěvníků. Tradicí se také stala výroba a distribuce Masopustního speciálu z Únětic," uvádějí majitelé Únětického pivovaru.

"Tradičně-netradiční lidová slavnost; veselý, barevný, bouřlivý, hravý, mystický a bombastický průvod maškar z Roztok u Prahy do Únětic pořádáme už podevatenácté," uvádějí členové roztockého spolku Roztoč. "Maškary se setkávají ve 13.00 na zámku v Roztokách (Středočeské muzeum) a po korunovaci nejkrásnější a nejvypečenější ze všech roztockých dívek, Královny masopustu, se vydávají v čele s ní bujarým průvodem. Vítány jsou maškary jakéhokoliv věku, rasy, pohlaví a tvaru," upřesňují.

Speciálem je šestnáctistupňové pivo
Masopustním speciálem je "únětický boček" neboli Světlý Bock 16°.
Bockbier vařili němečtí sládkové v 15. století. Jednalo se o silné svrchně kvašené pivo. V 18. století pak vařili toto pivo mnichovští sládci z okresu Einbeck. Pivu se říkalo ein Bock (kozel). Bock se vařil k příležitostem Vánoc, Masopustů a nebo Velikonoc.

"Únětický bock je světlou variantou nazývanou maibock nebo helles bock, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo," uvádějí Únětičtí.


Program masopustu v pivovaru
14.00 NARAŽENÍ MASOPUSTNÍCH SPECIÁLŮ VE STODOLE
14.30 Masopustní průvod na Holý vrch a zpět
18.30 MASOPUSTNÍ VESELICE – VINTAGE WINE - Pražská skupina kombinující keltskou a irskou hudbu s rockovým základem
NA ČEPU: Únětická 10°, Únětická 12° a Masopustní 16°
Program si také můžete stáhnout!

Před třemi lety byla v Úněticích znovu zavedena tradice oslav posvícení. Pivovar se při té příležitosti stává dějištěm lidové posvícenské zábavy. Letošní posvícení se bude slavit tuto sobotu, 16. srpna.

Začíná odpoledne, kdy je připraven od 10 hodin turnaj smíšených dvojic v líném tenise, následuje ve 14 hodin naražení Posvícenského speciálu – žitné 11,5° a o hodinu později vystoupí harmonikář.

V 17 hodin bude odhalena socha Jana Nepomuckého a od 18 hodin začne taneční zábava v pivovarské stodole, na kterou je vstup zdarma.

Na posvícení se bude také soutěžit, a to v pečení koláčů.

Příjem koláčů v pivovaru proběhne od 12 do14 hodin.

Celý den se také můžete povozit Úněticemi na koňském povoze.

Pivovar v Úněticích, které leží hned za severními hranicemi Prahy a jsou častým cílem či zastávkou pražských výletníků, začal razit měděné mince. Únětické unce jsou k mání za prodejní cenu dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru v den jejího nákupu.

Za Únětickou unci dostanete své pivo i po letech, garantuje pivovar. Aktuální kurz unce je 34 korun, což je prodejní cena dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru. I kdyby Únětické pivo v budoucnu podražilo, pivo za nyní zakoupenou minci bude stát 34 korun.

„V dnešní nejisté době přichází Únětický pivovar s trvalým řešením, se stabilní měnou na základě pivního indexu, která jako jediná měna nepodléhá inflaci a zaručí, že naše pivo se v budoucnu pro vás již nezdraží. Tato měna může být i řešením důchodového připojištění,“ uvádí spolumajitel pivovaru Štěpán Tkadlec.

Za unci lze pořídit pivo nejen v pivovarské restauraci, ale také v těchto podnicích: Hospůdka Zvířátka a Caffe Bar – EIFFEL v Roztokách, U Lasíků – Únětice a U Pětníka v Dejvicích. Ještě letos se seznam podniků, které budou novou měnu akceptovat, rozšíří. Mohlo by jich být celkem zhruba patnáct.