Historie a současnost pivovaru Holba

Již více než 138 let vyrábí pivovar Holba v překrásném prostředí Jeseníků ryzí pivo z hor, známé doma i v zahraničí. Zkušenosti sládků se v pivovaru předávají z generace na generaci od doby, pivovarkdy zde jeho zakladatel a sládek Josef Müllschitzký uvařil v prosinci roku 1874 první várku hanušovického piva. Tehdy kapacita moderního parního pivovaru dosahovala 22 400 hektolitrů za rok, což představovalo 40 000 věder. Dnes pivovar vystaví dvacetkrát více. I když pověst hanušovického piva již dávno přerostla hranice regionu, jeho silná vazba na místo podnikání se promítá nejen do samotného názvu pivovaru, který nese jméno jedné z nejstarších částí Hanušovic s názvem Holba, ale také do názvů produktů. Příkladem je vlajková loď v sortimentu pivovaru – HOLBA Šerák. Oblíbená jedenáctka dostala název po nedalekém vrcholu Hrubého Jeseníku. Zatímco jeho výška zůstala stejná, produkce Holby Šeráku přesahuje 200 000 hl piva, což je více než 40 milionů půllitrů.

Holba Jeseníkům
Pivovar svou výjimečnou polohu uprostřed krásné přírody nejen využívá, ale sám se aktivně podílí na její ochraně. Dlouhodobě spolupracuje s CHKO Jeseníky na speciálních akcích, orientovaných na ochranu přírodního dědictví. V roce 2005 vyhlásil vlastní dlouhodobý projekt Holba Jeseníkům, zaměřený na omlazování porostů v horách. Pivovar sponzoruje Horskou službu Jeseníky, a významně se tak podílí na zvýšení bezpečnosti na horách.
Zdroj:Stránky Pivovaru Holba, 2016


Více na stránkách pivovaru

Nová Holba 35

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

S počátkem května představil Pivovar Holba svou hořkou novinku – pivní speciál s názvem Holba 35. Do otevírajících se hospod a restaurací tak míří limitovaná edice sudového mimořádně vyzrálého piva s vysokým stupněm hořkosti.

První letošní novinka pivního kalendáře Pivovaru Holba nese svou hořkost už ve jméně, kdy 35 znamená 35 jednotek hořkosti (EBU). Holbou 35 odpovídá hanušovický pivovar na aktuální spotřebitelskou poptávku, která posouvá piva s výraznější hořkostí do popředí zájmu.

Všechna hořkost jesenických hor v jednom pivu
Extra hořký ležák s 4,5 % alkoholu zraje v ležáckých tancích po dobu 50 dní a zaujme již svou zlatou barvou a hustou pěnou. Za svou poctivou hořkost a vysokou plnost vděčí nová „pětatřicítka“ dokonale vyvážené kombinaci 3 druhů chmele v čele s odrůdou Herkules, která je oblíbená pro svou intenzivní hořkost. Dokonalou souhru chutí a vůní dokreslují také 3 druhy sladů, které se v příjemné chmelové vůni připomínají lehce karamelovým nádechem. „Poslední měsíce přinesly našemu pivovaru paradoxně i něco pozitivní, a to dostatek času a prostoru vyladit k dokonalosti pivo ze tří druhů sladů a tří druhů chmelů s výraznou hořkostí. Každá ze složek použitá v přesném poměru a v ten správný čas pivu dodává jeho jedinečné vlastnosti. Vysoká plnost piva a výrazná hořkost v kombinaci s delším dozníváním pivo příjemně zakulacuje. A chmelové aroma, které je patrné v chuti i vůni, celkové vnímání hořkosti navíc ještě podtrhuje,“ přibližuje nový speciál Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Distribuce tohoto extra hořkého ležáku byla zahájena počátkem května a do hospod a restaurací míří jako pivo čepované v 15 a 30 litrových sudech. Jak už limitovaná edice napovídá, distribuce piva skončí s doprodejem zásob. Podle předpokladů by ale měl být piva dostatek cca do června.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídlem v Hanušovicích je společně s pivovary ZUBR a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Holba je regionální pivovar s celostátním dosahem, pivo však také vyváží např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska, Ruska atd., ale třeba i do Kolumbie.
Nejprodávanějším pivem je 11% ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – nejlepší ležák, vítěz soutěže České pivo 2020, který má na svém kontě zároveň také zlato z EBC a stříbro z WBA. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů a ručně česaného horského chmele.

Pivovar Holba získal dvě zlata v European Beer Challenge 2021

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Hanušovický Pivovar Holba slaví mimořádný úspěch v prestižní mezinárodní soutěži European Beer Challenge 2021, a to se dvěma ležáky, Holbou Šerák a Holbou Premium, které získaly zlaté medaile v kategorii světlý ležák českého typu.

Mezinárodní degustační soutěž European Beer Challenge 2021 se tradičně konala v Londýně, kde v průběhu dubna přihlášená piva hodnotili zkušení degustátoři. Piva Holba Šerák a Holba Premium zde uspěla v konkurenci někalika tisíc vzorků piv z 39 zemí světa.

„Letošní úspěchy pro nás mají velký význam, protože se nám se Šerákem i Holbou Premium podařilo obhájit zlaté medaile z roku 2019. Zvítězit je důvod k radosti, ale zopakovat úspěch a opakovaně přesvědčit náročné mezinárodní porotce o kvalitě našeho piva, to je teprve důvod k oslavám,“ komentoval úspěch Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba a dodal: „už se nemůžeme dočkat plánovaného znovuotevření restaurací a hospod, abychom se o načepované nejlepší české ležáky mohli podělit i se zákazníky.“

European Beer Challenge
Evropská degustační soutěž, která se každoročně pořádá v Londýně, je specifická zejména tím, že jednotlivé vzorky formou slepé degustace posuzují přímo přední světoví kupci piva. Kromě toho, že jsou šance na výhru soutěžních nováčků i ostřílených předních světových výrobců piva vyrovnané, úspěch v této soutěži je zároveň také jedinečnou příležitostí k prezentaci značky nejen v rámci britského trhu, ale zároveň celé EU. I to je důvodem, proč je o účast v soutěži ze strany pivovarů každoročně velký zájem a počet konkurenčních vzorků vysoký.

Pivo v kuchyni – delikátní zpestření všedních dní

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Sklenicí či půllitrem příjemně vychlazeného zlatavého moku na stole pivní potěšení zdaleka nekončí. Což takhle spojit příjemné s ještě příjemnějším – zakouzlit si s pivem v kuchyni, a dát tak všedním receptům punc jedinečnosti?

Pivo u nás patří po staletí k nejoblíbenějším a nejkonzumovanějším nápojům a jeho využití v kuchyni ovládali již naši předci. Koneckonců pivo jako nepostradatelnou kulinární surovinu neopomněla ve svých dílech ani autorka nejslavnější české kulinářské bible Magdalena Dobromila Rettigová. Vedle chuťových specifik má pivo díky svému složení také praktické využití, a to nejen ve slaných jídlech, ale překvapivě i v dezertech, u kterých dokáže usnadnit přípravu. Vaření poslední roky táhne a s ním roste i zájem o využití piva v jednotlivých receptech. Vaření s pivem ale má i své zásady, jejichž dodržováním se lze vyhnout nepříjemným překvapením v jinak dokonalém jídle.

Výběr správného piva
„Při vaření a pečení se nejčastěji používají hutnější tmavá piva s vyšším obsahem zbytkového extraktu, která lépe karamelizují a pokrmům dodávají na delikátnosti. U světlých piv se doporučuje sáhnout spíše po těch méně chmelených, tedy s nižším stupněm hořkosti, a volit kratší přípravu jídla, aby jídlu po odpaření alkoholu nedominovala výrazná hořkost. Obecně platí, že pivo by mělo být kvalitní, čerstvé, hutné a chuťově výrazné. Rozhodně není radno zužitkovávat třeba nedopité zvětralé pivo z lednice – pivo, na kterém bychom si nepochutnali při pití, našemu dílu určitě neprospěje,“ říká Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Nahradit automaticky pivem v receptu vodu, vývar nebo mléko je možné pouze v ojedinělých případech, většinou se doporučuje vsadit spíše na ozkoušené pivní recepty a časem je vypilovat dle svého gusta. Alespoň tedy než se zorientujeme ve využití různých pivních stylů, se kterými se nám otevírá široká škála chutí.

Výběr vhodného typu piva vždy souvisí s konkrétním receptem a samozřejmě také s oblibou určitého piva. Např. Belgičané, kteří si v pivním vaření libují, používají nejčastěji svá silná tmavá svrchně kvašená piva, Bavoři preferují sladší piva s jemně chmelovou chutí a Britové nedají dopustit na sladší stouty a portery, které se skvěle hodí do sladkých dezertů, stejně jako na jemně chmelené pale ale do bílého pečiva. V případě českého světlého ležáku se vyplatí sáhnout spíše po méně chmelené značce, hořké ležáky plzeňského typu se hodí spíše do receptů, které si je vyloženě žádají.

„Říká-li si recept jen o malé množství piva spíše kvůli jeho praktickým vlastnostem nežli chuti, např. pro podporu kynutí či křupavosti, není výběr pivního stylu až tak důležitý, neboť se pivo v chuti jen lehce odrazí,“ dodává sládek Reichl z Holby.

Využití piva v kuchyni:
Grilovací marinády – mohou se použít pšeničná piva, která mají slabší chmelovou chuť, podtrhují jemnost pokrmu, stejně jako polotmavá piva a klidně i výraznější speciály či nakuřované stouty a portery. Pivní marináda maso při grilování změkčí a dodá mu šmrnc.

Tmavá masa a omáčky (pečeně, dušená masa, hutnější omáčky) – ideální jsou tmavá spodně kvašená piva a světlá méně výrazná a slabší piva, která delší dobou tepelné úpravy nepřehluší svou hořkostí chuť pokrmu.

Smažená obalovací těstíčka (pokrmy v trojobalu, sýrové pokrmy aj.) – vhodná jsou lehčí světlá piva a piva typu pale ale. Těstíčko je díky pivu křupavější a obalované maso či zelenina nasají méně tuku.

Polévky – nejlépe se hodí pšeničná piva, která jsou typická svou nižší hořkostí a jemným chmelovým aroma.

Pečivo a kynuté recepty – hodí se sladší, většinou tmavá, polotmavá piva, pale ale i jiná méně chmelená piva, záleží na receptu. Pivo podporuje kvasnice a kypřicí prášek, čímž napomáhá kynutí a zlepšuje nadýchanost a vláčnost.

Pomazánky – ideální jsou kvasnicová piva, která si dobře rozumějí třeba se zralými sýry. Je třeba dbát na to, že neustále pracující kvasinky si žádají rychlou konzumaci, aby pomazánka nezkysla.

Čokoládové dezerty (buchty, bábovky, tiramisu) – hodí se tmavá sladší piva s vyváženou plnou chutí.

Pivní pokrmy chutnají nejlépe sdílené
Nejlepší je se o výsledek podělit, ať už s rodinou či kamarády, a při servírování nezapomenout na sklenici stejného piva, které nám asistovalo při vaření. Stejně jako u vína totiž platí, že to, co do jídla přidáváme, nám k jídlu také nejlépe zachutná. Jedině tak docílíme dokonalé harmonie chuti i vůně.

Tipy sládka Pivovaru Holba Luďka Reichla:
• Pivo by před použitím mělo mít pokojovou teplotu, protože přilitím studeného piva by se pokrm příliš ochladil a zastavil se proces varu. Zároveň by nemělo být otevřené déle než několik hodin.
• S délkou přípravy získává jídlo výraznější chuť, ale všeho moc škodí. Piva by mělo být takové množství, jaké si recept žádá. Alkohol se sice přípravou vypaří, ale hořkost, která zůstane, by mohla v pokrmu nechtěně převládnout.
• Zahřáté pivo výrazně pění, takže je dobré používat vyšší nádoby, aby pivo zůstalo, kde má.
• U černého piva obsahujícího více cukru je třeba dávat pozor na přepalování a restování pivních výpečků, které mohou zhořknout nejen díky chmelu.
• U pivních receptů ze starých kuchařek je dobré si uvědomit, že vycházely z té doby běžného světlého svrchně kvašeného piva, které v dnešní době nejlépe nahradí pivo pšeničné.

Poklady českých chmelnic očima Luďka Reichla, sládka Pivovaru Holba

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Chmel a pivo patří neodmyslitelně k sobě. Právě chmel může za to, že náš národní nápoj má svou typickou hořkou chuť a vůni. Naše země byla od středověku svými chmelnicemi proslulá a český chmel je pověstný svou kvalitou. U nás se pěstuje několik odrůd, včetně jedné skutečně světově proslulé…

České republice stále patří třetí místo na pomyslném žebříčku světových pěstitelů chmele. A nedá nám to nepřipomenout ještě jednu zajímavost: Tato nezbytná přísada do správného piva se u nás pěstuje už od 10. století! I když milovníky pěnivého moku by u nás bylo možné spočítat na miliony, většina z nich nejspíš ani neví, jaké odrůdy chmele se u nás objevují nejčastěji a jaký je mezi nimi rozdíl.

„Červeňák“ a Sládek
Největší pěstební plochu (podle údajů z roku 2018 to je kolem 4 350 ha) jednoznačně zabírá tzv. Žatecký poloraný červeňák. Je pro něj typické jemné aroma a bez něj by české pivo nebylo tím, čím je. Jeho kvalita je nesporná, a značná část produkce proto jde na export. Jeho vyšší cena předurčuje „červeňák“ k používání až ve finální fázi chmelení. Vhodný je také pro chmelení za studena. Zkřížením „červeňáku“ a odrůdy Northern Brewer vznikla další odrůda, která nese název Sládek. Je chuťově vyvážená a harmonicky hořká. Pěstitelé na ní oceňují vyšší výnosnost, v pivovarech se nejvíce používá během druhého, ale stále častěji také třetího chmelení.

Velmi mladou odrůdou je Harmonie. Za své jméno vděčí harmonickému složení pivních pryskyřic. Vznikla křížením Žateckého červeňáku a dalších odrůd, například Premiantu. Velmi rychle si našla cestu do českých pivovarů, kde se používá hlavně při druhém chmelení. A v oblibě ji mají i pěstitelé, protože se jí dobře daří i ve vyšších polohách.

Na kvalitu a originalitu tuzemských odrůd sázíme i my v Pivovaru Holba, především se jedná o drůdy Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant. „Do hanušovického pivovaru se vozí chmel z Tršické chmelařské oblasti na Hané, která je menší než oblasti Žatecká, ale díky tomu má zdejší chmel velmi specifické a vynikající chuťové i aromatické vlastnosti. Významná ocenění našeho piva z domácích i mezinárodních pivních soutěží, jsou toho příjemným důkazem,“ říká Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Premiant – kouzlo hořské chuti
Další tuzemská odrůda Premiant byla opět vyšlechtěna ze Žateckého červeňáku. Ale na rozdíl od něj i od svého „bratříčka“ Sládka je Premiant výrazně hořký a hodí se hlavně pro druhé chmelení výčepních piv a ležáků. Jeho typickou hořkost odborníci považují za neutrální, takže nepřidává pivu nepříjemnou pachuť.

Česká piva získávají svou specifickou chuť a typicky chmelovou vůni právě díky použití méně hořkých odrůd chmele, zatímco v zahraničí převažují spíše ty velmi hořké.

Chmel, nebo granule?
Lisování je nejjednodušší formou zpracování chmele. Nejdříve se ovšem musí chmel usušit, protřídit a zbavit nežádoucích příměsí. Chmelové hlávky se pak lisují hydraulickými lisy do tzv. balotů (žoků) nebo hranolů o různé hmotnosti.

Stále častěji se ale při výrobě piva používají chmelové granule. Z usušeného chmele se odstraní chmelové i cizí příměsi a chmel se dosuší na 7–8 % vlhkosti. Takto připravený se mele na prášek a granuluje. Granule se plní do sáčků s vrstvou nepropustné fólie, kde je vzduch nahrazen dusíkem, nebo směsí dusíku a oxidu uhličitého. Výsledný produkt je z hlediska obsahu pivovarsky cenných látek prakticky shodný s hlávkovým chmelem. Má však řadu jiných výhod, např. lepší využití všech obsažených látek při výrobě piva, delší trvanlivost, menší objem produktu, snazší skladování a lépe se s ním také manipuluje.

Chmelovar aneb Chmelení
Jedná se o proces, kdy je chmel dávkován do sladiny, ze které následně vznikne mladina. Ta se povaří se chmelem, poté se zchladí a zakvasí várečnými kvasnicemi. Teprve po hlavním kvašení na spilce můžeme mluvit o mladém pivu. Chmel se může při výrobě mladiny na varně přidávat vícekrát, záleží na fantazii sládka a receptuře toho kterého piva. U českých ležáků se tradičně chmelí třikrát. Chmelení je skutečná alchymie, protože se při něm doslova cizeluje typická chuť vyráběného piva.

Holba Šerák – pivo s chutí ryzí přírody

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Ležák medově zlaté barvy s lahodně nahořklou, jemně chmelovou chutí a dokonalým řízem je vlajkovou lodí Pivovaru Holba a pyšní se již mnoha významnými domácími i zahraničními oceněními. Pivo pojmenované po jednom z vrcholů Jeseníků dá okusit chuť a jiskrnost hor v každém loku, za což vděčí mimo jiné i pramenité vodě z vlastního vrtu. Holba Šerák je k dostání jako pivo plechovkové, lahvové (např. i online na Rohlik.cz) a zároveň i jako pivo sudové ve všech dobrých hospodách a restauracích.
Obsah alkoholu: 4,7 %

Holba Sváteční horský ležák pro mimořádné chvíle

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Pivovar Holba nadělil milovníkům pěnivého moku s předstihem vánoční dárek – novinku v podobě za studena chmeleného piva Holba Sváteční horský ležák, které se svou výraznou hořkostí přináší divokost i romantiku jesenické přírody nejen na sváteční tabuli.

Pro neobyčejné příležitosti přichystal hanušovický mistr sládek neobyčejný 12,5% ležák vyrobený tradičními postupy, který v sobě přece skrývá punc odlišnosti – ryzosti hor. Holba Sváteční horský ležák byl navíc korunován studeným chmelením. „Studené chmelení využíváme pro zvýraznění chmelové vůně. Vzhledem k tomu, že Holba Sváteční horský ležák má výrazně vysokou intenzitu hořkosti s drsnějším charakterem a dlouhým dozníváním, je studené chmelení prvkem, který doplní chmelové aroma a zjemní celkový dojem,“ osvětluje tuto neobvyklou metodu Luděk Reichl, mistr sládek Pivovaru Holba.

Vydatně chmelený ležák s jiskrou
Sváteční horský ležák s 5,1 % alkoholu se vyznačuje oku lahodící jantarovou barvou, sněhově bílou hustou pěnou připomíná zasněžené hřebeny hor a drsný charakter horské přírody se ozývá v jeho výrazné hořkosti (40 EBU), kterou však zjemňuje lehký ovocný nádech. Čistotu a jiskrnost mu dodává horská voda z období třetihor z vlastního hloubkového vrtu, vyhlášený slad z moravských ječmenů přidá plnost i barvu a proslulý tršický chmel korunuje dílo typickou výraznou hořkostí.

Distribuce tohoto pivního speciálu byla zahájena již v listopadu, a to ve formě multipacku – balení po osmi půllitrových lahvích. Edice multipacků bude v prodeji do vyprodání zásob, které čítají pouze na 24 000 balení. V distribuční síti prodejních řetězců se pivo objeví také v patnáctilitrových sudech a pivní fanoušci se navíc mohou těšit na lahve s patentním uzávěrem o objemu 0,75 litru, které budou k dostání výhradně ve značkové prodejně Pivovaru Holba a na několika málo vybraných místech.

Ozdobte si sváteční tabuli a dodejte výjimečným okamžikům nezaměnitelný ráz díky umění mistra sládka z Hanušovic.

Holba Premium a Holba Šerák si odvezly další drahé kovy ze zahraničních soutěží

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Přestože 11. listopad patří historicky spíše vínu, letos slaví hlavně pivaři. Hanušovickému Pivovaru Holba nadělil medaile hned ze dvou prestižních mezinárodních soutěží piv. Holba Šerák a Holba Premium získaly stříbrné medaile na International Beer Challenge 2020, Holba Premium přidala navíc i bronz ze soutěže European Beer Star 2020.

Letošní pivní soutěže neprobíhají s ohledem na pandemickou situaci standardním způsobem. Ztíženo je nejen samotné hodnocení degustátorů, ale i zajišťování soutěžních vzorků. Soutěže propojené s pivními festivaly a veletrhy musely být zrušeny, změny se dotkly i degustací a vyhlašování vítězů se přesunulo na online platformy, avšak úroveň soutěží a jejich prestiž se stále drží špičkové úrovně, byť bez veřejnosti. Přesto se podařilo celou řadu soutěží uspořádat tradičně na špičkové odborné úrovni a konkurence v nich byla opět velmi silná.

„Holba Šerák i Holba Premium patří nejen k našim nejoblíbenějším pivům, ale také k nejúspěšnějším pivům na pivních soutěžích. Každé podobné ocenění je pro nás velkým povzbuzením v situaci, kdy jsou restaurace zavřené, a naši zákazníci tak mají ke svému oblíbenému pivu náročnější cestu. Radost z medailí rovnou ze dvou takto významných zahraničních soutěží je tedy obrovská,“ komentoval úspěchy Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba Hanušovice.

International Beer Challenge 2020
Stříbrné medaile ze soutěže International Beer Challenge 2020, které získaly Holba Šerák a Holba Premium v kategorii Lagers jsou i s ohledem na velkou konkurenci významným úspěchem. Své soutěžní vzorky zaslalo do 81 vypsaných kategorií odrážejících rozmanitost vaření piva přes 40 zemí světa. Každý z více než 70 z odborných porotců skládajících se z maloobchodníků, dovozců, sládků i analytiků, obdržel vzorky pouze v očíslovaných nádobkách, aby byla zaručena nestrannost a mohli se soustředit čistě na celkový vzhled, aroma a zejména chuť piva.

European Beer Star 2020
Další významný přírůstek do sbírky ocenění si připsala Holba Premium, která na soutěži European Beer Star 2020 probíhající v první polovině října v Německu zanechala skvělý dojem. Holba Premium v kategorii Bohemian-Style pale lager skončila na bronzovém stupínku, a po nedávném bronzu ze soutěže World Beer Awards 2020 si tak v krátkém čase připsala již druhé ocenění z věhlasných mezinárodních soutěží.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídle Nejprodávanějším pivem je 11° ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – zlatá na EBC a stříbrná na WBA a druhé místo v soutěži České pivo. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů

Holba Horské byliny Nealko uspělo na soutěži Pivní speciál roku 2020

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Pivovar Holba zvítězil se svým pivem Holba Horské byliny Nealko v nově vytvořené kategorii míchaných ochucených piv na prestižní tuzemské soutěži Pivní speciál roku 2020. Po řadě úspěchů pivovaru i na mezinárodní úrovni s tradičními pivy se tentokrát jedná o ocenění nealkoholického piva.

Do 11. ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku přihlásilo celkem 10 pivovarů 42 vzorků. V nově vytvořené kategorii míchaná ochucená piva, která byla vyjmuta z kategorie neobvyklých piv, soutěžilo letos 6 piv. Společně ji ovládla a o první místo se podělila piva Holba Horské byliny Nealko, vyráběná v hanušovickém Pivovaru Holba, spolu s Birell Pomelo Grep.

„Z vítězství máme velkou radost, protože jde o úspěch v relativně nové, nicméně velmi perspektivní, kategorii piv. K nealkoholickým a ochuceným pivům přistupujeme stejně pečlivě jako k výrobě tradičních piv, tedy s důrazem na kvalitní lokální suroviny a propojení s přírodou našich hor – Jeseníků. Výborně to funguje i v této kategorii,“ komentoval úspěch nealkoholického piva Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba Hanušovice.

Hodnotiteli soutěžních vzorků byl dvacetičlenný degustační tým složený ze dvou komisí. Porotu tvořilo dvanáct školených degustátorů např. ze Zemědělské univerzity v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Střední průmyslové školy potravinářských technologií Podskalská a VÚPS. Dále byla porota doplněna sládky z malých pivovarů, které dlouhodobě spolupracují se senzorickým panelem VÚPS. Pivní vzorky posuzovala také osmičlenná skupina významných osobností z oborů mimo pivovarství, které se však pivu a pivovarské problematice dlouhodobě věnují.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídlem v Hanušovicích je společně s pivovary ZUBR a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Holba je regionální pivovar s celostátním dosahem, pivo však také vyváží např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska, Ruska atd., ale třeba i do Kolumbie.

Nejprodávanějším pivem je 11° ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – zlatá na EBC a stříbrná na WBA a druhé místo v soutěži České pivo. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů a ručně česaného horského chmele.

Vyrazili jsme na Šerák na Šeráka

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Metro.czAutor:Petr Holeček, Libor Hruška

Ačkoli byla letos celá naše země v obležení turistů, tady v Hrubém Jeseníku se dalo dýchat. Svérázný horský kraj křižovaly lišky dávající dobrou noc a do toho my jako fanouškové piva. Kde tady vaří to ryzí pivo z hor? Vydali jsme se po stopách letité značky Holba.

Ozve se mocný klakson a dělníci z ostravských hutí, kteří si do Jeseníků vyrazili na výlet, sebou reflexivně trhnou. Klid, to není začátek směny! Odbila celá a lanovka protínající historickou hranici Moravy a Slezska se rozjíždí. Kde jsou ty časy, kdy na horu Šerák vedla jednosedačka, kterou v roce 1981 postavila firma Transporta.

Na vrchol se kodrcala z mezistanice Čerňava, kam se turisté mohli dostat jinou jednomístnou lanovkou už o pět let dříve, tedy od roku 1976, zespoda z Ramzové. Obě zařízení jsou už v propadlišti jesenických dějin, dnes vás na vrchol vytáhnou kapacitnější lanovky. Nynější provozovatel obě koupil z druhé ruky, čtyřsedačka z roku 1990 původně dělala radost turistům v Dolomitech ve středisku Corvara, starší dvojsedačka v nedalekém Bellamonte-Alpe Lusia.

Jak dostat sud nahoru – autem, nebo lanovkou?
„Vyskočte doleva a nezastavujte se!“ vítá nás obsluha vleku z horní stanice. Je horký srpen, ale nahoře fouká osvěžující ledový vánek.

Dvojsitz z Dolomit se rychle otočí pod obřím kolem a zamíří dolů pro další várku turistů. Od Martina Bořuty, syna provozovatele zdejšího lyžařského areálu, se později dozvídáme, že lanovka dokáže své majitele pěkně potrápit. „Problém jsou změny počasí, kdy z deště začne mrznout a vše se nabaluje na lano a kladky, to se pak musí chodit s kladivem a vše pořádně obouchat. No, a pokud se to stane před otvírací dobou, tak pak je to špatný,“ říká. Pamatuje si, když se lanovka stavěla. „Občas zapršelo, a tak se stalo, že tatrovka s pískem nekontrolovaně sjížděla z kopce, řidič z ní vyskočil a tatra se opřela o strom. Nikomu se nic nestalo, ale večer se to vždy řádně zapilo a na druhý den se pokračovalo,“ směje se.

Ale to už sedíme na zahrádce vyhlášené Chaty Jiřího na Šeráku, kterou Martin se svou partnerkou Veronikou provozuje. A pijeme pivo zezdola z Hanušovic, které se jmenuje stejně jako hora, na níž jsme si vyjeli – Šerák. „Sudy s pivem jsme ještě loni vozili lanovkou, ale překládání na Ramzové, pak v prostřední stanici a pak znova na konci na Šeráku nám přišlo složité, proto jsme letos zkusili vše vozit auty po lesní cestě. Ani jedna varianta není ideální. Obojí je dřina, vyvozíme asi 500 sudů piva a limonády ročně,“ pokračuje Martin Bořuta.

„Musím říci, že jsem nečekal takový nárůst českých turistů, kteří nahradili ty polské. Pravidelně jsme měli plno v pátek i v sobotu, což loni nebývalo,“ dodává.

Drsný Keprník a dva zlaté kameny
Dva kilometry od nás jižním směrem se nachází další z jesenických tisícovek – Keprník. Jméno kopci dala drobná horská bylina koprníček bezobalný lidově nazývaná medvědí kořínek. A 1423 metrů vysoká hora zas dala jméno dalšímu z hanušovických piv. „Keprník si tu můžete dát taky,“ pohotově reaguje provozák jedné z nejstarších turistických chat na Moravě a další kelímky už jsou na cestě.

Dostáváme pivo označované jako symbol drsné přírody, které si život vzalo z horských pramenů. „A také z podhorských ječmenů. Duši pak má díky divokému chmelu, jehož malé množství se do várky přidává. Ten je svérázný jako celé Jeseníky,“ říká nám o několik hodin později obchodní sládek pivovaru Holba Luděk Kurek dole pod horami v Hanušovicích, kde závod sídlí. Ale nepředbíhejme!

Ze Šeráku se vydáváme po svých, strmým sešupem do údolí říčky Branná, na níž leží stejnojmenná vesnice s hradem a renesančním zámkem. Cesta nám utíká jako voda, a to i díky několika bunkrům, které byly součástí systému československého pohraničního opevnění. Branná má jen necelých tři sta obyvatel, přesto se může pochlubit vlastním minipivovarem. Na chvilku si od všudypřítomné Holby odpočineme a žízeň zaženeme desítkou Vogtey a dvanáctkou Bran z místní produkce. Samotný pivovar se jmenuje Kolštejn, což je počeštěný tvar původního německého názvu Branné Goldenstein. Tedy v překladu do češtiny Zlatý Kámen.

Do Hanušovic se z Branné přesouváme motorákem. Pivo tady vaří už skoro 150 let, Holba má vlastní pivovarskou restauraci, muzeum i penzion, kde můžeme přespat. To je dobrá zpráva, protože ani ne třítisícové Hanušovice toho mnoho dalšího nenabízejí. Podhorské město skřípnuté v údolích řek Moravy a Branné dokonce ani nemá klasické náměstí, a tak první kroky většiny turistů směřují právě k pivovaru. Na svou dobu moderní parní závod byl založen v roce 1874, a je tedy jen o pár let mladším vrstevníkem smíchovského Staropramenu, plzeňského Gambrinusu nebo Kozla z Velkých Popovic.

Co víc chutná Hanákům a co víc horalům
Pokud jste si stejně jako my celý život mysleli, že je Holba názvem odvozeným od staré objemové míry, podívejte se do plánu města a ten vás vyvede z omylu. Holba – v jazyce původních německých obyvatel Halbseit – je jednou z místních částí Hanušovic, ve městě najdete třeba ulici Na Holbě nebo vlakovou zastávku Hanušovice-Holba. Dnes je pivovar součástí moravské pivovarnické skupiny, která pod svými křídly sdružuje také závod v Litovli a přerovského Zubra.

„Jaký je mezi výrobky jednotlivých pivovarů rozdíl? Mají jiné chutě pivaři dole na Hané a ti odsud z Jeseníků?“ vyzvídáme na hanušovickém obchodním sládkovi. „Slovy se to špatně popisuje, vždycky je to samozřejmě nejlepší zdegustovat,“ odpovídá lišácky Luděk Kurek. „Zjednodušeně lze ale říci, že Holba není tak plná a víc hořká. Opakem Holby je pak především Litovel,“ pokračuje sympaťák, který v pivovaru pracuje už téměř tři desítky let. Za tu dobu vystřídal snad všechny profese – začínal koulením tehdy ještě hliníkových sudů, dělal i mistra na varně a pracoval také v ležáckých sklepích nebo ve stáčírně. „Pro mě to byla super zkušenost. Kdybych tohle všechno měl naučené jenom z knížek, necítil bych se pevný v kramflecích při provádění exkurzí nebo při jednání s hostinskými,“ říká Kurek.

A on pevný v kramflecích být musí, v Česku přece platí staré známé „Co Čech – a samozřejmě i Morávák a Slezan – to sládek“. Lidem, kteří sem chodí na exkurze, musí například často trpělivě vysvětlovat, že se v Hanušovicích opravdu vaří jenom Holba, a ne i Zubr nebo Litovel. A obráceně – že se „ryzí pivo z hor“ vyrábí jenom tady, a ne ve sto kilometrů vzdáleném Přerově ani šedesát kilometrů odtud v Litovli. Jediné, co mají tři pivovary společného, jsou specializované stáčecí linky. Do lahví se hanušovické pivo stáčí v Litovli, do plechovek a petek v Přerově, vozit se tam musí v cisternách. Sudovou stáčírnu má každý pivovar vlastní.

První jedenáctka, na svou dobu divočina
Základními surovinami pro vaření piva jsou voda, slad, chmel a kvasnice. Většina sladu pochází z nedalekého Zábřeha, chmel od Olomouce. „Chmel je klasický žatecký poloraný červeňák. Když to někdo slyší, tak se mě hned snaží nachytat: Ha, žatecký! Proč děláte moravské pivo z českého chmele? A tak musím vysvětlovat, že to je jen jméno odrůdy, ale chmelnice jako takové jsou na Hané,“ směje se Kurek. Vodu čerpá Holba z vlastního 61 metrů hlubokého vrtu v areálu pivovaru a zatím se nestalo, že by nebylo z čeho vařit. Voda, která se upravuje pouze UV zářením, z podzemí putuje na varnu, kde se to leskne mědí a mosazí.

Mnozí návštěvníci si myslí, že jsou staré varné nádoby jen muzejními exponáty, ale je to stále funkční technologie. Na varně je ještě větší horko než venku, a tak nás to táhne do chladnějších koutů pivovaru – na spilku a pak do ležáckých sklepů. Právě tady před skoro čtyřiceti lety zrálo první pivo Šerák, jehož zkušební várka byla uvařena v roce 1983. K běžným konzumentům se poprvé podívalo o rok později. Pivo to bylo v tehdejším Československu výjimečné, jednalo se prý o vůbec první jedenáctku na trhu. V dobách desítek a ležáků to byl odvážný experiment. Nyní se v Hanušovicích samozřejmě vaří i mnoho speciálů, třeba ten se stupňovitostí 13,51°, která odpovídá nadmořské výšce vrcholu Šeráku. Cože, tak vysoko jsme byli, o skoro tisíc metrů výš, než jsme teď?! Ano, Šerák je 33. nejvyšší horou Česka. A Keprník dokonce dvanáctou.

Vydejte se s Holbou na pochod za barvami hor

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Veronika Váňová, PR

Hanušovický Pivovar Holba se s babím létem rozloučí, jak se sluší a patří – pěší túrou do panenské přírody Rychlebských hor. Již tuto sobotu 26. září se uskuteční pochod s názvem Za barvami našich hor, který kromě pohybu na čerstvém vzduchu a pastvy pro oči přinese i zajímavý program se správným řízem.

Nedaleko města Javorník na Jesenicku se rozkládá přírodní rezervace Račí údolí, která představuje nezapomenutelnou podívanou, a právě zde se pochod Za barvami našich hor uskuteční. Začátek je naplánován mezi sobotní 8. a 10. hodinou od Restaurace ISOLDE v Račím údolí, kde zároveň i končí. Účastníky čeká 5,8 kilometru dlouhá nenáročná procházka přírodou s převýšením přívětivých 209 metrů. Pochod, který zabere přibližně 2,5 hodiny, je tak vhodný pro všechny zájemce bez ohledu na věk či fyzickou zdatnost.

„Vyznavači lehčí i náročnější turistiky mohou být překvapeni, co všechno lze v našich horách nalézt a zažít. Pivovar Holba chce podporou pochodů Za barvami našich hor přispět k tomu, aby se na zdejší přírodu upínalo více pozornosti, kterou si rozhodně zaslouží. Všichni, kteří s námi chtějí objevovat barvy zdejších hor, jsou srdečně zváni,“ říká Ing. Ondřej Hnila z Pivovaru Holba.

Romantická túra Račím údolím
Pochod má celkem čtyři zastávky. První z nich je u kaple sv. Antonína, která se nachází nedaleko pramene s pitnou vodou. Druhou štací v pořadí je vyhlídka Čertova kazatelna, kde bude k dispozici razítko, které si účastníci mohou dát do svého turistického pasu vydaného na startu. Z vyhlídky cesta pokračuje na zříceninu hradu Rychleby a posledním stanovištěm před cílem je Tančírna v Račím údolí, která se nedávno dočkala kompletní rekonstrukce a nyní hostí nejrůznější výstavy a akce. V cíli bude na účastníky čekat občerstvení včetně ryzího piva z hor Pivovaru Holba a těšit se mohou i na odpolední program se skupinou Kareta, soutěžemi a fotokoutkem.

Horalé horám
Pivovar Holba, který nedá dopustit na suroviny z domovské oblasti Jeseníků, se zároveň dlouhá léta věnuje projektům na jejich obnovu a propagaci. Pro ty, pro které je zdejší malebná příroda zatím stále ještě neprobádaným krajem, je tak pochod Za barvami našich hor ideální příležitostí. Pochod navazuje na předchozí populární výšlapy Z pramenů Jeseníků.
Poděkování Pivovaru Holba patří partnerům pochodu – Lesům ČR, Klubu českých turistů, Arcibiskupským lesům a statkům Olomouc s.r.o.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.05.2021 06:46107