Právě dnes je tomu přesně 184 let od chvíle, kdy německý sládek Josef Groll uvařil v Plzni nový druh piva – světlý ležák tzv. plzeňského typu. Málo se však ví, že tímto se tento nový druh piva stal inspirací až pro dvě třetiny dnes vyráběného zlatavého moku po celém světě. Jak už to tak bývá, věhlas plzeňského piva přišel ale úplnou náhodou, lépe řečeno přímo omylem.

Zmíněný německý sládek Josef Groll měl totiž původně v Plzni vařit klasické pivo bavorského typu. Ovšem díky místní měkké vodě, kvalitnímu žateckému chmelu a nové anglické metodě zpracování sladu, uvařil 5. října 1842 první várku piva, které mělo unikátní barvu i chuť. Groll tak položil základ dvěma třetinám současných piv a ani o tom nevěděl, resp. o to ani nestál. Ačkoliv původ receptury byl spjatý se vznikem plzeňského měšťanského pivovaru, způsob jeho přípravy pivo naprosto odlišilo.

Byla to právě tato první várka, která poté, co ji 11. listopadu toho roku narazili a ochutnali, překvapila nebývalou kvalitou. Netrvalo dlouho a pivo si rychle našlo cestu ke spokojeným konzumentům, získalo věhlas a začalo se i vyvážet.

S rostoucím zájmem o plzeňské pivo však přicházely i zprávy o nejrůznějších plagiátech. Plzeňský pivovar proti nim bojoval registrací různých ochranných známek. Mimochodem, ta současná vznikla na sklonku 19. století, registrována byla v roce 1898 a dokonce dvojjazyčně, česky jako Plzeňský Prazdroj a německy jako Pilsner Urquell.

Nejnovější dějiny plzeňského pivovaru nejsou pro hrdé češství až tak dobré. Nebo snad ano? Po privatizaci se začala užívat značka Pilsner Urquell, ovšem většina národa toto označení nepřijala. Nezůstalo také u výhradní tvorby v Plzni a tak se například v letech 2002-2011 „plznička“ vařila i v polských Tychách a v letech 2004-2017 dokonce v ruské Kaluze. Dnes patří Plzeňský Prazdroj pod společnost Asahi a je především tvůrce zisků japonské společnosti.

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech zpracovává první dodávky sladovnického ječmene z letošní sklizně. Pivovar začíná ve vlastní sladovně s přípravou sladu, klíčové suroviny pro výrobu piva. Aby pokryl celou produkci, potřebuje ročně 140 tisíc tun ječmene, které pořizuje od českých a moravských farmářů. Jejich úrodu přitom letos výrazně ovlivnilo horké a suché počasí, což se promítlo do nižšího obsahu škrobu v zrně. Při vaření piva tak bude třeba používat vyšší dávky sladu než obvykle. Objem ani kvalitu piva to ale neovlivní, Prazdroj totiž díky vlastní sladovně dokáže připravit slad na míru dle typu piva.

„Počasí letos ječmeni moc nepřálo. První výsledky laboratorních analýz ukazují, že obsahuje více bílkovin na úkor škrobu. Pro sladování a následnou výrobu piva to znamená, že z něj získáme o něco méně extraktu a na dosažení požadované stupňovitosti piva proto budeme potřebovat více sladu než obvykle. Nepředstavuje to ale žádné ohrožení výroby piva – sladu budeme mít dostatek,“ říká Michal Šneberger, vedoucí sladovny plzeňského pivovaru.

Každé zrno pod kontrolou
Ječmen se do sladovny naváží zhruba od konce srpna. Každá dodávka ječmene ještě před zpracováním ve sladovně prochází v Prazdroji detailní kontrolou. Z každého kamionu odebere vzorek ječmene speciální robotická ruka, která dopraví zrna rovnou do sladovnické laboratoře. Tam se sleduje nejen klíčivost zrn, ale například i vlhkost, obsah bílkovin a škrobu nebo jejich velikost. Teprve ječmen, který splní požadované parametry, může pokračovat do sladovny.
Rozdílné charakteristiky letošní úrody kromě toho mohou sladovníci částečně zohlednit přímo během výroby. „Určitými technologickými kroky můžeme vlastnosti výsledného sladu ovlivnit a dopady slabších parametrů zmírnit. Jednou z možností je například snížení teploty vody, v níž se zrno namáčí,“ vysvětluje Michal Šneberger. Za celý letošní rok přitom Prazdroj ve svých dvou sladovnách vyrobí zhruba 120 tisíc tun sladu.

Certifikovaný ječmen z domácích polí
Z letošní sklizně nakoupí Prazdroj 140 tisíc tun ječmene, z toho 96 tisíc tun pro plzeňskou sladovnu a 44 tisíc tun pro sladovnu v Nošovicích. Ječmen přitom odebírá přímo od 140 zemědělců z Česka z pěstební plochy přibližně 30 000 hektarů. Zrno z nové sklizně se začíná sladovat zpravidla v říjnu a jeho zpracování pokračuje až do další sklizně v následujícím roce. Od letoška navíc veškerý ječmen, který Prazdroj nakupuje od zemědělců napřímo, pochází z udržitelného zemědělství certifikovaného podle standardů Sustainable Agriculture Initiative Platform (SAI, https://saiplatform.org/).

Přípravu letošního sladu je možné sledovat živě
Slad je základní stavební kámen chuti piva, který mu dodává barvu, říz, plnost i pěnivost. „Z ječmene se vyrábí tak, že se nejprve namočí v obřích nádobách zvaných náduvníky. Poté se nechá klíčit, například v tzv. saladinových skříních. To nelze uspěchat a trvá to zhruba 5 dní. Následně, když je ječmen naklíčený, se celý proces zastaví a zelený slad se usuší na hvozdu. To trvá zhruba 17 hodin. Teplota hvozdění přitom určuje barvu sladu. A pak je ještě potřeba nechat hotový slad odpočinout,“ dodává Michal Šneberger. Teprve potom se slad dopraví na varnu, kde ho sládci ve šrotovníku rozšrotují a použijí na vaření piva.
Celý proces výroby letošního sladu a následné vaření plzeňského piva mohou lidé poprvé v historii sledovat v přímém přenosu. Na webu www.jaksevaripivo.cz už od jara běží slow TV, která mapuje celý proces výroby piva od zrníčka ječmene po hotové pivo. Pivní fanoušci tak můžou v dalších týdnech v reálném čase pozorovat třeba navážení ječmene do sila, máčení ječmene nebo jeho klíčení na saladinových skříních. V průběhu října se pak kamery přesunou na varnu plzeňského pivovaru.

Plzeň se začátkem října opět stane dějištěm jedné z největších oslav piva v regionu. Pilsner Fest se letos po roční pauze vrací přímo do areálu Plzeňského Prazdroje, kde nabídne hudbu, jídlo, nefiltrovaný Pilsner Urquell i řadu doprovodných aktivit. Letošní ročník navíc přinese zásadní změnu, festival poprvé v historii potrvá celý týden.

Oslavy začnou v pondělí
Pilsner Fest se uskuteční od pondělí 5. do soboty 10. října 2026 v areálu Plzeňského Prazdroje. Důvodem oslav je 184. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell, která spatřila světlo světa právě 5. října 1842.

Festival se letos vrací do pivovaru, kam se po loňském ročníku konaném v centru města znovu přesouvá hlavní část programu. Centrem dění bude velkokapacitní stan na nádvoří pivovaru, další program se uskuteční také v Hospodě Na Spilce a na nádvoří u Formanky.

Slavnostní přípitek připomene rok 1842
Oficiální zahájení festivalu je naplánováno na pondělní večer. V 18:42 proběhne tradiční narážení dubového sudu s nefiltrovaným pivem a společný přípitek, který symbolicky odkazuje právě na rok 1842, kdy byla uvařena první várka plzeňského ležáku.

Návštěvníci se přitom mohou těšit na nefiltrovaný Pilsner Urquell po celou dobu festivalu. Součástí programu budou také speciální prohlídky pivovaru, škola čepování, soutěže, pub kvízy, stand-up vystoupení nebo řeznická show Butcher Wars.

Na své si přijdou i milovníci hudby
Hudební program bude rozložený do všech festivalových dnů. V pondělí vystoupí Circus Problem a Wanastowi Vjecy Revival, úterní večer nabídne Benjaming’s Clan a kapelu IMODIUM.

Ve středu se představí Brass Avenue a Kabát Revival West, ve čtvrtek pak Cheers! a Lucie Revival. Pátek bude patřit skupinám Zooblasters, Doctor P.P. a Morčata na útěku. Festival vyvrcholí v sobotu, kdy zahrají Terne Čhave, David Kraus & Gipsy Brothers a Visací zámek.

Festival začne odpoledne, o víkendu už dopoledne
Festivalový areál se během pracovního týdne otevře každý den v 15 hodin, v pátek a sobotu už v 11 hodin. Zatímco ve všední dny je program naplánovaný do 22 hodin, v pátek a sobotu budou oslavy pokračovat až do půlnoci.

Organizátoři letos celý festival postavili na konceptu „U jednoho stolu“, který má propojit pivo, gastronomii, hudbu a další zážitky napříč areálem pivovaru.

Vstup je zdarma, kapacita hlavního stanu je ale omezená
Vstup na Pilsner Fest je stejně jako v předchozích letech zdarma. Návštěvníci ale musí počítat s omezenou kapacitou hlavního stanu, kde se bude odehrávat hlavní hudební program. K dispozici jsou proto také VIP Pilsner Fest Passy, které garantují vstup do hlavního stanu a zahrnují mimo jiné celodenní konzumaci vybraných nápojů, porci guláše a festivalovou sklenici.

VIP vstupenka stojí ve všední dny 450 korun, v pátek a sobotu 750 korun. Samotný vstup do festivalového areálu však zůstává bezplatný i bez VIP vstupenky.

Do pivovaru se vydají tisíce návštěvníků
Letošní Pilsner Fest tak nabídne výrazně delší program než klasické víkendové ročníky. Od pondělí do soboty se v areálu Plzeňského Prazdroje postupně vystřídají koncerty, gastronomický program, soutěže, prohlídky pivovaru i další aktivity.

Návštěvníci si navíc budou moci připomenout místo, kde historie plzeňského ležáku před 184 lety začala. Pilsner Fest 2026 se uskuteční přímo v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj od 5. do 10. října.

Orosený půllitr je výsledkem téměř tříčtvrtěletní cesty. Projekt Plzeňského Prazdroje mapuje v přímém přenosu celý proces – od zasetí ječmene přes růst chmele až po vaření a stáčení. Po dlouhých měsících na polích, kde kamery zachytily sucho i extrémní vedra, se nyní diváci podívají přímo do srdce pivovaru, kam běžný návštěvník nemá přístup.

Už víc než 200 dní můžou diváci sledovat netradiční slow TV, která mapuje celý proces výroby piva od zasetí ječmene až po stočení v pivovaru. Osvětový projekt Plzeňského Prazdroje, do kterého jsou zapojení zemědělci i pivovarníci, se nyní po více než půl roce přesouvá z chmelnice a pole s ječmenem do plzeňského pivovaru.

Lidé tak nahlédnou do sladovny, otevře se jim varna – srdce pivovaru, nebo stáčírna, odkud plzeňský ležák putuje do celého světa. Uvidí jedinečné záběry přímo z výroby, kam se běžný návštěvník nedostane. Hotové pivo z letošní sklizně pak bude na přelomu listopadu a prosince.

Přímý přenos pivní slow TV s názvem „280 dní piva“ běží od letošního března zde. První kamera, která zabírala více než 200 dní pole s ječmenem u Hradce Králové, nově nabízí divákům pohled do sladovny plzeňského pivovaru, kde v příštích dvou týdnech uvidí navážení sladovnického ječmene. Druhá kamera se z chmelnice u Žatce přesune do pivovaru na přelomu září a října, kdy odvysílá první záběry z procesu máčení ječmene.

V Plzni se vyrábí pivo pro celý svět. Aby mělo v Berlíně stejnou chuť jako u sládka ve sklepě, pomáhají lidem roboti a laboratoře.
Na nádvoří plzeňského pivovaru je rušno. Pod historickou bránou procházejí stovky návštěvníků, sedí na místních zahrádkách i v podzemí legendární hospody Na Spilce a nad areálem s dominantou vysokého komínu se vznáší typická vůně sladu a chmele. Pro většinu lidí tímto zážitkem svět pivovaru končí. Za závoru do prostoru výrobních budov se už ale běžný návštěvník dostane jen částečně, v rámci prohlídkové trasy pro veřejnost. Přitom právě tam začíná proces, na jehož konci je pivo, které se odtud vyváží do celého světa.

Než výčepní pootočí kohoutem a načepuje půllitr Pilsner Urquell, má za sebou zlatý nápoj 280 dní dlouhou výrobní cestu. Ta sice skončila v půllitru s pěnou, ale začala na poli u jednoho z českých pěstitelů ječmene. Než se totiž dostane k zákazníkovi na stůl v Plzni, Praze nebo Berlíně, projde několika stádii výroby, kdy se kombinuje receptura z roku 1842 s moderními technologiemi a průmyslovou automatizací.

Pivo jako matematická rovnice
„Samotná výroba piva trvá pět týdnů a v podstatě je to věda a přesné počítání. Každý den odebíráme vzorky a sledujeme úbytek extraktu, zpracování sacharidů, množství alkoholu, oxid uhličitý i teplotu. Cílem je pomalé, řízené kvašení,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Pilsner Urquell Václav Berka s tím, že od zasetého zrnka ječmene po načepované pivo proběhne více než 200 kontrolních a laboratorních kroků.

Vše začíná ve sladovně. Nejdřív se ječmen musí namočit, potom pět dní klíčí. Zda je zrno správně připravené, poznají sladovníci podle velikosti i tvaru kořínků a charakteristické vůně. Klíčení se pak musí zastavit, proto se naklíčený ječmen přesouvá na hvozd, kde se usuší a tím je proces výroby sladu z ječmene hotový. Teprve pak se slad rozšrotuje a smíchá s měkkou plzeňskou vodou.

„Varný proces začíná tak, že se do studené vody nasype rozšrotovaný slad a vzniklý rmut se třikrát za sebou povařuje,“ popisuje Berka, který v plzeňském pivovaru pokračuje v rodinné tradici jako sládek již třetí generace. Po oddělení sladiny od mláta přichází chmelovar. Žatecký chmel se přidává ve třech dávkách k získání příjemné hořkosti. Poslední dávka se přidává až ke konci varu, což pivu dodává chmelové aroma.

Kvasinky z roku 1842
Uvařená mladina po ochlazení putuje do cylindrokónických tanků ke kvašení. Zde nastupují kvasinky spodního kvašení, které pivovar v čisté linii udržuje už od roku 1842. „Jsou to kvasinky středně prokvašující. Neprokvasí veškeré sacharidy úplně, což vytváří typickou plnost a kulatost piva Pilsner Urquell,“ vysvětluje sládková Eva Sýkorová.

Následuje fáze ležení, které probíhá při teplotách okolo nuly stupňů Celsia a pivo se při něm přirozeně dosytí oxidem uhličitým. Ty největší tanky v Plzni pojmou
5 000 hektolitrů piva, což odpovídá přibližně milionu lahví.

V podzemí mezitím stále probíhá i tradiční výroba piva v dřevěných sudech. Sládci oba postupy neustále porovnávají a odebírají vzorky. Cílem je ověřit, že pivo z nerezového tanku chutná identicky jako to z dřevěného sudu. Návštěvníci pivovaru, kterých do Plzně ročně zavítá okolo půl milionu, mohou nápoj ochutnat přímo ve sklepě a porovnat nefiltrované pivo s klasickým ležákem čepovaným v hospodě na nádvoří.

Po dozrání a filtraci přebírá štafetu stáčení. Denně z každé ze stáčecích linek sjede až milion lahví nebo plechovek. Každá pak prochází důkladnou kontrolou, která prověřuje odpovídající objem piva, a balení následně váží digitální senzory. Pokud cokoliv nesedí, automatický systém výrobek vyřadí.

Ze stáčírny nastupuje vysokorychlostní logistika a pivo směřuje do automatizovaného skladu, kde může naráz ležet až 42 milionů lahví a plechovek. Pohyb palet z výroby přímo do kamionů probíhá autonomně bez zásahu lidí. Využívá se k tomu 420 metrů válečkových drah a 600 metrů kolejí. „To je pro představu stejná vzdálenost, jako kdybychom položili kolejnice od vstupní brány pivovaru až do středu plzeňského Náměstí Republiky,“ uvádí příklad manažer skladování Plzeňského Prazdroje Tomáš Sedláček.

Čistá, studená a mokrá sklenice
Poslední fáze probíhá přímo v restauracích. „O pivo se za branou pivovaru musí pečovat stejně jako ve výrobě. Základem je čistota pivních cest, chlad a správný tlačný plyn. Pivo se nemá tlačit vzduchem,“ upozorňuje vrchní obchodní sládek Vojtěch Homolka.

Pro perfektní „hladinku“ musí být sklenice čistá, mokrá a studená. K načepování piva je potřeba správný úhel mezi kohoutem a půllitrem, ve kterém se načepuje nejprve pěna a pod ní pak pivo. Proces trvající 280 dní tak končí u výčepního pultu a na stole hostů. „Roboti nebo senzory jsou pořád jen nástroje. Tím nejdůležitějším je pro nás úcta k receptuře. Naším úkolem není pivo měnit nebo vylepšovat, ale chránit jeho chuť tak, aby byla i za dalších 180 let pořád stejná,“ říká na závěr Václav Berka.

Už víc než 200 dní můžou diváci sledovat netradiční slow TV, která mapuje celý proces výroby piva od zasetí ječmene až po stočení v pivovaru. Osvětový projekt Plzeňského Prazdroje, do kterého jsou zapojení zemědělci i pivovarníci, se nyní po více než půl roce přesouvá z chmelnice a pole s ječmenem do plzeňského pivovaru. Lidé tak nahlédnou do sladovny, otevře se jim varna – srdce pivovaru, nebo stáčírna, odkud plzeňský ležák putuje do celého světa. Uvidí jedinečné záběry přímo z výroby, kam se běžný návštěvník nedostane. Hotové pivo z letošní sklizně pak bude na přelomu listopadu a prosince.

Přímý přenos pivní slow TV s názvem „280 dní piva“ běží od letošního března na stránkách jaksevaripivo.cz. První kamera, která zabírala více než 200 dní pole s ječmenem u Hradce Králové, nově nabízí divákům pohled do sladovny plzeňského pivovaru, kde v příštích dvou týdnech uvidí navážení sladovnického ječmene. Druhá kamera se z chmelnice u Žatce přesune do pivovaru na přelomu září a října, kdy odvysílá první záběry z procesu máčení ječmene.

„Když se řekne pivo, tak si všichni představí orosený půllitr. Málokdo ale vidí, co všechno se za ním skrývá. Mnohaměsíční práci a péči zemědělců o to, aby chmel a ječmen vyrostly a měly odpovídající pivovarnické parametry. A samozřejmě i množství lidí a procesů přímo v pivovaru. Nejsou to dny, ani týdny, je to tři čtvrtě roku, díky kterým si pak lidé můžou vychutnat hotové pivo. Celý ten proces mapujeme a diváci ho mohou sledovat spolu s námi. Po dlouhých měsících na polích nyní přichází na řadu náš plzeňský pivovar,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Půl roku růstu, práce i rozmarů počasí
Zhruba šest měsíců kamery zaznamenávaly, jak ječmen a chmel rostou, i všechny klíčové zemědělské práce. Na jaře pracovníci na chmelnici v přímém přenosu ručně zaváděli přibližně čtvrt milionu drátků, po kterých rostliny šplhaly vzhůru. Pozorný divák si pak mohl v červnu všimnout, že rostlina chmele denně povyrostla až o 15 centimetrů. V červenci naopak nastalo období, kdy musela veškerou sílu vrhnout do růstu chmelových šišek. Tomu ale letos výrazně nepřálo počasí. „Chmelnice již od časného jara čelila mimořádnému suchu, když měsíční úhrny srážek v březnu a dubnu nepřekročily 15 mm. Běžný standard je u nás v tomto období přitom 65 mm. Koncem června jsme navíc čelili vlně extrémních veder, kdy teploty vysoce přesahovaly 35 stupňů. I proto je letošní sklizeň chmele podprůměrná,“ popisuje pěstitel chmele Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Propagace kvasinek i dlouhé zrání
Posledních zhruba 80 dní bude slow TV přenášet samotný proces výroby piva v plzeňském pivovaru. Nejprve diváci uvidí sladovnu, kam se začne navážet letošní sladovnický ječmen. Kamery budou postupně sledovat přejímku ječmene do sila, poté jeho namáčení, klíčení v saladinových skříních a přesun vyrobeného sladu do varny. Jedna z kamer ukáže také laboratoř v pivovaru, kde probíhá takzvaná propagace kvasinek, což je jejich řízené množení. Právě kvasinky tvoří v pivu alkohol. „Diváci budou mít možnost nahlédnout také do srdce pivovaru, tedy na varnu, kde uvidí celý proces vaření piva, který trvá několik hodin. A zvlášť u našeho plzeňského ležáku jde o náročný a dlouhý proces, protože používáme třírmutový postup, kdy vodu spolu s rozšrotovaným sladem třikrát povařujeme,“ vysvětluje Václav Berka.

Delší období v listopadu bude patřit záběrům na cylindrokónické tanky, v nichž probíhá kvašení a ležení piva. Ve finále pak diváci uvidí stáčení hotového piva na moderní stáčecí lince, která má kapacitu 60 000 lahví za hodinu, tedy zhruba milion lahví za den.

„Výrobu piva prostě nejde uspěchat. Takže první pivo uvařené z letošního chmele a ječmene vyrazí za lidmi počátkem prosince. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku, která odstartovala brzy na jaře, uzavře,“ dodává Václav Berka.

Podzimní pivní slavnosti míří do centra metropole. V pražském zážitkovém centru Pilsner Urquell: The Original Beer Experience probíhá od 18. září do 10. října Pilsner Urquell Experience Fest. Návštěvníky čeká festivalová atmosféra, limitovaná edice gravírovaného skla, mobilní výčep v lobby a především možnost ochutnat nefiltrovaný ležák, který bývá na čepu jen několik týdnů v roce.

Podzim tradičně patří pivním oslavám a tentokrát za nimi nemusíte cestovat daleko. V Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v dolní části Václavského náměstí trvají oslavy tři týdny, takže si návštěvu můžete snadno naplánovat podle sebe.

Prostory mají po celou dobu slavnostní výzdobu a k atmosféře přispívá spousta výjimečných zpestření tradičních zážitků. Do 5. října je v lobby otevřený mobilní výčep s posezením, k pivu si můžete dát preclík, kuchyň připravuje ozvláštněné menu a každý host dostane festivalový podtácek. V průběhu návštěvy je pak možné sbírat razítka do tzv. Pilsner Urquell Experience Pasu – komu se podaří získat všechna, bude mít nárok na malý dárek. A kdo si chce odnést trvalejší památku, může si pořídit sklenici s gravírováním z limitované festivalové edice o objemu 0,3 a 0,5 litru, nebo dokonce 1 l, tedy známý slavnostní tuplák.

Hlavním říjnovým lákadlem je nefiltrovaný Pilsner Urquell. S podzimními oslavami je spojený i historicky: právě 5. října 1842 uvařil sládek Josef Groll první várku plzeňského ležáku. Jeho nefiltrovaná podoba bývá mimo Plzeň dostupná jen několik týdnů v roce a na vybraných místech. Na Pilsner Urquell Experience Festu ji tak můžete ochutnat přímo v historickém centru Prahy.

„Chtěli jsme do centra Prahy přenést atmosféru podzimních pivních slavností a dát lidem čas si ji užít. Proto Pilsner Urquell Experience Fest trvá tři týdny. Někdo se zastaví po práci, jiný si návštěvu naplánuje na víkend. Od 1. října je navíc příležitost ochutnat nefiltrovaný ležák, který běžně na čepu nenajdete,“ říká František Reismüller, marketingový ředitel Pilsner Urquell: The Original Beer Experience.

Praktické informace
Kdy: 18. září až 10. října 2026. Mobilní výčep v lobby je v provozu do 5. října, nefiltrovaný Pilsner Urquell je v nabídce od 1. října.
Kde: Pilsner Urquell: The Original Beer Experience, 28. října 377/13, Praha 1, u dolní části Václavského náměstí.
Více informací: pilsnerexperience.com/cs

Pilsner Fest se po loňském ročníku v centru Plzně vrací zpět přímo do plzeňského pivovaru. Oslava 184. výročí uvaření první várky Pilsner Urquell potrvá celý týden, od pondělí 5. až do soboty 10. října. Návštěvníci se mohou těšit na výjimečné pivní zážitky, speciální prohlídky pivovaru nebo hudební vystoupení. Centrem veškerého dění bude velkokapacitní stan pro několik set lidí. Vstup do festivalového areálu je zdarma.

„Pilsner Fest letos vracíme tam, kde má své kořeny – přímo k nám do plzeňského pivovaru. A protože chceme, aby si jeho atmosféru mohlo užít co nejvíce lidí, oslavy budou probíhat celý týden. Festival jsme připravili podle nového konceptu ‚U jednoho stolu‘, v němž se propojí pivo, hudba, jídlo a zážitky napříč areálem. Každý si tak může najít svůj vlastní způsob, jak si letošní Pilsner Fest užít,“ říká Martin Petrák, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Centrem dění se stane velkokapacitní stan na nádvoří pivovaru, kde bude hlavní stage s bohatým programem. Stan pojme několik set návštěvníků a festivalová atmosféra ožije také v Hospodě Na Spilce, u letního pavilonu Formanka a na dalších místech v pivovaru.

Celý týden U jednoho stolu
Start Pilsner Festu bude v pondělí 5. října, tedy na den přesně 184 let od uvaření první várky plzeňského ležáku. Návštěvníky čeká tradiční společný přípitek symbolicky v 18:42. Zástupci pivovaru společně s gratulanty slavnostně narazí dubový sud s nefiltrovaným pivem a připijí si spolu s návštěvníky.

/První den Pilsner Festu ozdobí hudební vystoupení kapel Cirkus Problem a Wanastowi Vjecy Revival, zatímco Hospoda Na Spilce nabídne stand-up show. V úterý se návštěvníci mohou těšit na Benjamings Clan, Imodium a Pub Quiz. Středeční program přinese vystoupení Brass Avenue, Kabát Revival West a harmonikáře Jirky Hilčera. Ve čtvrtek zahrají Cheers! a Lucie Revival, v Hospodě Na Spilce pak proběhne další Pub Quiz. Páteční večer bude patřit kapelám Zooblasters, Doctor P.P. a Morčata na útěku, následovaným vystoupením DJs Safari Duo. Festival vyvrcholí v sobotu koncerty Terne Čhave, Davida Krause & Gipsy Brothers a skupiny Visací zámek, zatímco v Hospodě Na Spilce bude po celý den hrát Perla Revival a závěr večera opět obstará DJs Safari Duo.

Jako každý rok se mohou návštěvníci těšit i na další doprovodný program. „Kromě hudební produkce chystáme i různé soutěže o zajímavé ceny nebo školy čepování. V celém areálu samozřejmě nebude chybět skvělé jídlo a pivo. Pilsner Fest je především oslavou piva Pilsner Urquell, které se bude čepovat v klasické i nefiltrované variantě. V nabídce bude také čepovaný Birell Pomelo Grep, piva z našeho experimentálního pivovaru Elektrárna a Speciály z Prazdroje,“ dodává Martin Petrák.

/Vstup do festivalového areálu i všech jeho zón bude po celý týden zdarma. Kapacita hlavního stanu je však omezená. Návštěvníci, kteří chtějí mít jistotu vstupu, mohou využít VIP Pilsner Fest Pass. Ten kromě garantovaného vstupu do hlavního stanu nabídne na daný den také konzumaci piva a dalších nápojů z portfolia Prazdroje, porci guláše a festivalovou sklenici, kterou si návštěvníci mohou odnést domů. Pass platí vždy pro jednu osobu a jeden den.

Z historické varny až do sklepů
Při Pilsner Festu se návštěvníci také můžou podívat přímo do míst, kde se už téměř dvě století rodí originální plzeňský ležák. Celý týden budou moci lidé navštívit speciální festivalové prohlídky pivovaru Pilsner Urquell. Trasa návštěvníky provede od historické varny až do pivovarských sklepů. Čeká je ochutnávka sladiny, pivní kvíz o ceny a také připomenutí 20 let od otevření Šalandy. Během prohlídek také ochutnají plzeňský ležák z dubových ležáckých sudů.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj po roce opět zvedá ceny. Tentokrát zdražení zasáhne větší část produktů a nevyhne se ani sudovým a tankovým pivům Pilsner Urquell. Problematické jsou pro podniky také rostoucí ceny za plechovky. O kolik bude Prazdroj zvedat ceny svých piv? A přistoupí k podobnému kroku i další velké pivovary?

Po roce opět nový ceník
Nové ceny začne Plzeňský Prazdroj uplatňovat od 1. října 2026. Úprava se bude týkat především piv prodávaných ze sudů a tanků, části plechovkového sortimentu i několika lahvových produktů. Průměrné navýšení má dosáhnout 2,6 procenta, což odpovídá zhruba 70 haléřům za půllitr.

K podobnému kroku Prazdroj přistoupil i loni touto dobou, kdy zdražil vybrané produkty většiny svých značek vyjma ležáku Pilsner Urquell. Tentokrát však dojde i na něj a cena vzroste také u všech sudových variant.

Zdražení až o 2 koruny na půllitr
Jak potom redakce Kupi.cz ověřila podle nově zveřejněného ceníku Prazdroje platného od října, oproti stávajícím cenám (platným k červnu) se zdražení dotkne značné části portfolia pivovaru, tedy vybraných produktů značek Gambrinus, Radegast, Frisco, Kozel, Birell a již zmíněných sudů a tanků Pilsner Urquell.

Nejvíce ceny poskočí zejména u plechovek Gambrinus Rázná 10 a všech plechovkových variant Frisco, které se zdražují o 2 koruny na balení.

Odběratelé nově zaplatí o korunu více také mimo jiné za speciály v plechovkách Birell (stylu IPA, Řezaný nebo Za studena chmelený), za lahvová Frisca nebo světlá výčepní piva Radegast 10 a Kozel 10 v lahvích i sudech.

O kolik zdraží pivo v obchodech a hospodách?
Neznamená to však, že přesně o tolik si připlatíme také za pivo v restauracích nebo regálech supermarketů. Jak uvedl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář, pivovar pouze stanovuje ceny, za které pivo dodává restauracím a obchodníkům, nikoli konečné ceny pro spotřebitele. O těch rozhodují právě prodejci a majitelé podniků. „Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje,“ potvrdil Kovář.

Zdražení proto může být v praxi výrazně vyšší. Nebo se naopak promítnout vůbec nemusí. Podobně se budou lišit také ceny baleného piva v jednotlivých řetězcích a prodejnách.

Problém jsou pohonné hmoty i plechovky
Podle Prazdroje má na aktuální zdražování piva velký vliv nejen inflace a všeobecné zdražování energií, ale nyní také zvyšující se cena materiálů a komodit v důsledku krize v Hormuzském průlivu, tedy války na Blízkém východě.

„Jde především o zdražení nafty, které se promítá do výdajů na dopravu, a dále také rostoucí ceny hliníku, což má zásadní dopad na stále oblíbenější segment plechovek,“ vysvětlil mluvčí pivovaru pro ČTK.

Ostatní pivovary vyčkávají
Plzeňský Prazdroj je zatím prvním velkým českým pivovarem, který na podzim zdražení oznámil.

Budějovický Budvar například podle mluvčí Barbory Povišerové sleduje vývoj nákladů, zejména u energií, pohonných hmot, logistiky a obalů, v rámci nichž vzrostla cena hlavně u plechovek. Pokud Budvar ke zdražení přistoupí, chce o něm informovat s předstihem.

Také Pivovary Staropramen zatím čekají na další vývoj. Mluvčí Kateřina Pavlíková podle ČTK přiblížila, že firma průběžně vyhodnocuje ceny vstupů a případnou změnu ceníku teprve zváží, konkrétní termíny ani rozsah zdražení ale neuvedla.

Jiné podniky zatím úpravu cen neřeší. Jak například již dříve zjistila redakce Kupi.cz, mezi takové patří i Svijany. „O navyšování cen našich výrobků jsme zatím neuvažovali,“ uvedl Vratislav Žitka, obchodní ředitel Pivovaru Svijany.

Bude mít na ceny piva vliv také letošní sucho?
Hlavními důvody pro možné zdražování piva tak zůstávají zejména rostoucí náklady na pohonné hmoty i obalové materiály. Nabízí se ale otázka, jaký vliv bude mít také letošní vlna veder, která již nyní zasahuje do cen mnoha zemědělských plodin.

Svaz pěstitelů chmele ČR letos očekává až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru. Dlouhotrvající sucho navíc může výrazně snížit jeho kvalitu.

„U ceny tam budou rozhodovat jiné faktory. Jsme na historicky nízkých cenách potravin, je pravděpodobné, že k navýšení ceny dojde, ale nebude to ovlivněné jen letošní sklizní chmele," sdělil médiím ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Plzeňský Prazdroj má novou ředitelku firemních vztahů a komunikace pro Česko a Slovensko. Od srpna se jí stala Petra Nádr (43), která doposud ve společnosti působila jako vedoucí právního oddělení. V nové funkci bude zodpovědná za řízení aktuálních strategických projektů a také za agendu komunikace, firemní odpovědnosti a udržitelného rozvoje. Stala se rovněž členkou výkonného vedení pro Česko, Slovensko, Německo a Rakousko.

Petra Nádr je advokátka s více než dvacetiletou praxí v advokacii i komerční sféře v České republice i zahraničí. V Plzeňském Prazdroji pracuje od roku 2015 a během svého působení se postupně věnovala právní, regulatorní i strategické agendě. Právní tým Prazdroje vedla od roku 2018. V letech 2022–2023 působila také v týmu firemních vztahů a komunikace, kde se věnovala agendě Public Affairs. V posledních letech pak aktivně rozvíjela spolupráci mezi oběma týmy.

„Během dosavadního působení v Prazdroji Petra vybudovala silný a stabilní právní tým, který dlouhodobě podporuje náš byznys při hledání praktických řešení a efektivním řízení rizik. Jsem přesvědčen, že své zkušenosti, strategické uvažování, výbornou znalost společnosti i svůj důraz na týmovost zúročí i v nové roli šéfky firemních vztahů a komunikace,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Michal Mrowiec.

Petra Nádr, která ve funkci střídá Richarda Stonavského, absolvovala právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2020 získala od Unie podnikových právníků ocenění Podnikový právník roku 2020 v kategorii Perspektiva. Ve volném čase se věnuje svým dvěma synům, ráda běhá a jezdí na silničním kole.