Výukový minipivovar České zemědělské univerzity najdete na okraji Suchdola. Poloha na kopci mu zajišťuje výjimečný výhled na celé město a nejen to. Unikátní je pivovar i samotné pivo Suchdolský Jeník. Už při příchodu k budově je jasné jedno, momentálně se nevaří. Okolí není naplněné obvyklou pivovarnickou vůní. „Vaříme podle potřeby výuky a teď jsou prázdniny," vysvětluje sládek Ladislav Chládek.

Za normálních okolností ale o tom, že pivovar je v plném provozu, ví celý kampus. Oproti jiným totiž minipivovar ČZU vypouští výpary při vaření mladiny do vzduchu. „Mně to voní, ale ostatním asi moc ne," směje se sládek a zve nás na prohlídku pivovaru.

Pivo s výhledem
Prvním místem, kam nás sládek zavedl, je prostor s malým výčepem a konferenčními prostory. Naskýtá se nám výhled na celou Prahu. „Takový určitě nemá žádný jiný pivovar. Tamhle můžete vidět i studenty při práci," popisuje Ladislav Chládek.

Na chmelnici se právě pohybuje skupina studentů, přes léto tam absolvují povinné praxe. Chmel i ječmen v kampusu sice pěstují, ale potřebám pivovaru to nestačí. „Chmel dovážíme ze Žatce, klasický žatecký červeňák. Ječmen zase z Benešova," líčí sládek.

Následuje prezentace varen. Vše, co přijde do styku s pivem, musí být vyrobeno z nerezu. „Unikátní tady jsou různé úpravy, které slouží k výuce studentů," komentuje sládek. Jedná se o tlakové sondy či průtokoměr, které se v ma-lých pivovarech obvykle nevyskytují.

Prohlídka netrvala ani čtvrt hodiny
Všechno zařízení vzniklo na základě návrhu Ladislava Chládka. „Pracoval jsem dřív pro řadu jiných pivovarů, projektoval jsem například 5,5 kilometru dlouhé pivní vedení se 174 výčepními kohouty v O2 areně v Praze," popisuje.

Poté jsme provedeni celým zázemím. Procházíme kolem kvasných a ležáckých tanků, vířivé kádě až ke kotli pro výrobu páry, lahvovnu a CIP stanici. Pivovar je skutečně malý, prohlídka netrvá ani čtvrt hodiny.

Výuka praxí
Pivovar vznikl primárně za účelem výuky a výzkumu. O tom svědčí i studenti přítomní přes prázdniny v pivovaru, se kterými se setkáváme. „To jsou naše pomocné vědecké síly," vysvětluje Ladislav Chládek. V akademickém roce studenti v rámci výuky pod dozorem Ladislava Chládka vaří pivo.

Primárně byl pivovar zřízen pro výuku studentů oboru Technologická zařízení staveb, postupem času se však jeho výuková činnost dále výrazně rozšířila. V současnosti realizuje řadu předmětů jak pro české, tak i zahraniční studenty, u kterých je výuka velmi oblíbená.

Z absolventů budou projektanti
„Z cizinců jsou to nejčastěji Němci, kteří přijíždí v rámci Erasmu," popisuje sládek. Dvousemestrální předměty vyučované v angličtině už absolvovalo více než 250 posluchačů. „Z našich absolventů nebudou sládkové, ale projektanti, učíme je technickou stránku věci," vysvětluje Ladislav Chládek.

Kromě toho slouží školní pivní laboratoř výzkumu v rámci absolventských prací. Do současnosti byl Ladislav Chládek úspěšným vedoucím 27 závěrečných bakalářek či diplomek.

Pivovar je také propůjčován praxím střední průmyslové škole v Podskalské ulici. „Zavítají sem jednou týdně na 8 hodin, za tu dobu zvládnou udělat tak jednu várku," komentuje sládek.

Za Jeníkem jedině na Suchdol
Suchdolský Jeník je pivo českého typu. Pivovar vaří tmavý, polotmavý a světlý dvanáctistupňový ležák. „Takové pivo už v žádném velkém pivovaru nenajdete," podotýká sládek.

Jeník totiž v kádích odpočívá 3 až 4 měsíce. Při různých příležitostech pivovar vaří i speciály. Přestože se studenti teprve postupy v praxi učí, pivo má vždy stejnou chuť.

„To si ohlídám," směje se Ladislav Chládek. Jeník už získal také řadu ocenění, nejnověji v květnu sříbrnou medaili za tmavý a polotmavý ležák na VI. Ústeckém pivním jarmarku. Nasnadě je otázka, která musí trápit každého návštěvníka. Kde je možné pivo ochutnat? „Stáčíme ho do sudů a do lahví, zajít si na něj můžete do místní restaurace nebo pro lahve do univerzitního obchodu," vysvětluje Ladislav Chládek.

Na Zelený čtvrtek jsme se vydali do útrob Technické fakulty, abychom Vám nadojili informace o našem univerzitním pivovaru Suchdolský Jeník. Po exkurzi jsme se zeptali na pár otázek sládka doc. Ing. Ladislava Chládka, Csc.

Pivovar Jeník vaří pivo již 4. rokem (od 24. 4. 2006). Místní sládek jej postavil jako svůj 21. pivovar. Jeníka vaří výhradně studenti Technické fakulty za dozoru sládka doc. Chládka.

Pivovar využívá velmi kvalitní ingredience. Slad pochází ze sladovny Hodonice a chmel je, jak jinak, z Žatce. Možná si řkáte proč si zemědělská univerzita nepěstuje vlastní. Pak Vás mohu ujistit, že chmel byl vysazen při založení pivovaru, ale trvá 6 let, než bude použitelný. Jen pro představu - na 1000l piva se spotřebuje 1,5kg chmele.

Suchdolský Jeník je kvasnicové pivo. Má vždy 12° a jeho výroba trvá přibližně 2,5 měsíce. Je dobré na pleť, vlasy, nehty a jak se nám sládek zaručil, ráno Vás po něm nebude bolet hlava! A kde všude můžete Jeníka koupit? Dárkové lahve zakoupíte v prodejně v naší menze, dále na Farmě a ve Starosuchdolské restauraci, mezi starousedlíky známá spíš jako knajpa U Křena. Což je mimochodem kultovní suchdolská hospoda, kde vánoční výzdobu najdete po celý rok a v létě se na zahrádce prohánějí ovce. Reportáž o tomto zařízení vám přineseme v cyklu i-seriálů Za nepřátelskou hranicí.

Po exkurzi v pivovaru jsme vyzpovídali místního sládka doc. Chládka. Tento velezkušený sládek postavil již 22 pivovarů. Jako první postavil pivovar pro SPŠPT Podskalská. Jako druhý postavil Novoměstský pivovar ve Vodičkově ulici (doporučuji z vlastní zkušenosti, velmi dobré pivo - kvasnicové a od 10:00 do 12:00 dopoledne dostanete tuplák za poloviční cenu). Dlouhá léta pracoval ve Staropramenu a stavěl pivovary nejen v České Republice ale i ve světě. Obdivuhodná je i jeho jazyková výbava. Kromě angličtiny ovládá ještě francoužštinu, němčinu, ruštinu a španělštinu.

Kolik piva vyprodukujete?
To se nedá takhle říct. Je to velice nárazové, například když se koná Miss Agro… Průměrně vyprodukujeme za měsíc tak 40 hektolitrů.

Vaříte nějaký speciál?
Dělali jsme speciál vždycky na Vánoce (Karamelový Jeník pozn. red.), ale nějak o to nebyl zájem.

Odkud berete ingredience?
Slad ze Sladovny Hodonice a chmel ze Žatce. Myslím, že máme ty nejlepší ingredience.

Jak se na výrobě podílí studenti?
Ti to celé vaří. Pod mým dozorem. Vlastní zaměstnance na to nemáme.

Kolika stupňové pivo to je? Kolují legendy, že záleží na tom, jak se zrovna povede.
Je to dvanáctka. Kvůli úřadům to musí být vždycky stejné.

Je pravda, že se pivo jmenuje po rektorovi?
On to byl dlouholetý sen docenta Přikryla z technické fakulty, tady udělat pivovárek. Název je tedy podle tehdejšího rektora prof. Jana Hrona.

A nebudete ho teď přejmenovávat na Suchdolského Jiříka.
No, to jako já nemůžu rozhodnout… (smích)

Vy jste postavil už 22 pivovarů. Kolikátý je tohle?
No první byl v Podskalské průmyslovce, to je jediná střední škola, která vychovává pracovníky do pivovarů.

V jakých nejexotičtějších zemích jste stavěl pivovary?
Japonsko a Jižní Korea.

Musíte mít hodně zkušeností…
Když jsem byl v Japonsku a stavěli jsme velké CK tanky. To byl vždycky problém. Přijel tam poměrně normální náklaďák, z toho vyjelo takové pásové vozítko, to se pak rozložilo na všechny strany, draplo ten tank a odvezlo ho tam.

Nyní následuje historka o kde doc. Chládek srovnává způsob práce v Japonsku a Rusku. V Japonsku přišel uhlazený pán se sofistikovaným zařízením na vrtání děr do stěny, které je řízeno počítačem. Je to jen jedna velká folie, která se přilepí na stěnu a chirurgicky přesně sama vyřízne díru. V Rusku přijde hromotluk s ohromnym kladivem a udělá do stěny takvou díru, že stěna téměř zmizí.

Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?
Já si myslím, že to je jedna z možných ochran proti infekci. Ono to sice vypadá blbě, když tam člověk vleze. Já sem nějakou shodou okolností byl v drůbežárně ve Švýcarsku a měl jsem podobnou otázku a oni mi řekli, že mají jedinou jistotu, že jim to nenakazí nějaký volně lítající pták a že to mají od začátku ve sterilních podmínkách. Takže když ty slepice nepoznají nic jiného, tak jim to tak nepřipadne.

Zatím jej zná jen hrstka studentů, za pár měsíců se možná stane nejprodávanějším nápojem na akademické půdě. Po sto čtyřiceti letech se do Suchdola vrací výroba piva. Ležák se jmenuje Jeník a bude zřejmě opravdovým unikátem.

Katedra technologických zařízení staveb při České zemědělské univerzitě si v dubnu na svatého Jiří otevřela pokusný školní minipivovar a uvařila první várku piva - světlý ležák.

Suchdolskému Jeníku jsou teprve dva měsíce a než uzraje, tak si ještě ve zdejší minilaboratoři přes prázdniny poleží. "Dobrý ležák by měl zrát až šest týdnů," prozrazuje vedoucí katedry Miroslav Přikryl.

"Jméno jsme dlouho nehledali. Náš rektor se jmenuje Jan, tak jsme pivo pokřtili Suchdolský Jeník. Samozřejmě jsme jej už ochutnali a musím říct, že to není špatné pivo," chválí studenty šéf katedry.

Napoprvé uvařili studenti pod vedením zkušeného sládka Ladislava Chládka pět set litrů piva. "Náš pivovar je už dvaadvacátým pivovarem, který pan Chládek vyprojektoval. Navrhoval třeba pět a půl kilometru dlouhé pivní vedení se 174 výčepními kohouty v Sazka Areně nebo Novoměstský pivovar. Pracoval i v zahraničí," chlubí se zkušeným mistrem sládkem Miroslav Přikryl.

Univerzitní pivo bude mít i devatenáct
Školní pivní laboratoř zabírá půlku haly. Uprostřed místnosti se tyčí dvě nablýskané mosazné varny. Ty by podle plánů autorů minipivovaru mohly po prázdninách zásobit pípy až pěti restaurací univerzitního areálu.

"Bylo by samozřejmě příjemné, kdyby se pivo prodávalo," usmívá se šéf katedry Přikryl. Spolu s kolegy i studenty ale plánují dál. "Sládek vybírá z plzeňského a bavorského sladu. Máme vymyšleno, že bychom chtěli dělat ekologické pivo z z ekologicky pěstovaných surovin," vysvětluje Přikryl.

Například Vánoce by rádi uvítali nějakým speciálem, který by měl až devatenáct stupňů, v plánu je i tmavé pivo. Ale za hranice univerzity se Jeník hned tak nepodívá. "Vždyť ještě nemáme ani etikety. Zatím si jej čepujeme do půllitrů s emblémem naší školy," ukazuje.