Novinky a zajímavosti ze světa piva

Snad každý pivař by alespoň jednou za svůj život měl navštívit královské město Žatec, jehož chmel se nachází v každém českém pivě. Před pár lety zde byl vybudován zábavný komplex Chrám chmele a piva jehož součástí je také chmelový orloj nebo labyrint z chmelových žoků.

Pěstování chmele je v Žatci tradicí již přes tisíc let. Díky specifickým přírodním podmínkám, se zde chmelu jedinečně daří a pravdou je, že bez něj bychom dnes byli ochuzeni o ta nejlepší piva, kterými se Česko může chlubit. Žatecký poloraný červeňák je totiž v každé sklenici zlatého moku, a to i v té minimální míře.

Návštěvníky Žatce čeká i Chmelový maják, který je specifický svou 3D projekcí. Výhled ve 42 metrech nad zemí umožní seznámit se blíže s veškerou historickou architekturou. Sedm tyčí nad majákem, které jsou sedm metrů vysoké a představují chmelnici, v noci září až 30 kilometrů daleko.

V budově, která byla postavena v roce 1897 a sloužila jako sklad a sušárna bratrům Christlovým, se nyní nachází Chrám chmele a piva. Návštěvníci zde mohou projít labyrintem z chmelových žoků nebo navštívit místnost alchymisty, který ve svém pokoji vymýšlel recept na nejlepší žatecké pivo. Kromě dalších chmelových památek je také tato budova navržena k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Kdo nepije žatecký chmel, půjde do pekla
Snad nejvýznamnější dominantou města je chmelový orloj, jehož autorem je Petr Podzemský. Ciferník na orloji ukazuje období chmelové vegetace, takže na hodinách lze zjistit, v jaké fázi se chmel nachází.

Na závěr prohlídky mohou ochutnat návštěvníci pivo z minipivovaru v restauraci, která je součástí celého objektu. Zábavný komplex vyšel zhruba na 360 miliónů korun. Vstupné pro jednu osobu činí 120 Kč.

Začátkem listopadu se v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří konalo slavnostní vyhlášení ankety Sdružení přátel piva – Pivo roku 2017. Náchodská piva si přivezla ze vzdálených západních Čech celkem pět ocenění.

Začátkem listopadu se v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří konalo slavnostní vyhlášení ankety Sdružení přátel piva – Pivo roku 2017. Náchodská piva si přivezla ze vzdálených západních Čech celkem pět ocenění.

Absolutním vítězem napříč kategoriemi a prvenství ve své kategorii pšeničných piv získal PRIMÁTOR® Weizenbier. Vzhledově zakalené pivo nezaměnitelné chutě a specifické vůně po banánu a hřebíčku, je taktéž držitelem titulu nejlepší pivo světa a mnoha dalších ocenění.

Na druhou příčku vystoupalo v kategorii svrchně kvašené světlé pivo PRIMÁTOR® American Pale Ale s originálním názvem APAč.

Bronzovou medaili pak získala piva z Náchoda hned třikrát. V kategorii speciál každoročně oceňované pivo PRIMÁTOR® Exkluziv 16% a tmavý ležák PRIMÁTOR® Stout, který bodoval v kategorii svrchně kvašené tmavé pivo. Třetí bronzovou medailí byl oceněn samotný pivovar PRIMÁTOR a.s. v kategorii pivovar roku. Sdružení přátel piva jako jediný subjekt hodnotí a oceňuje české průmyslové pivovary.

Slavnostního vyhlášení se osobně zúčastnili a ceny přebírali sládek Petr Kaluža a obchodní sládek Pavel Kořínek.

Oslavy 175 let od uvaření první várky tradičního plzeňského ležáku zavítají tento týden do Teplic. Milovníci plzeňského se na speciální várku nefiltrovaného piva z dřevěného soudku mohou těšit ve čtvrtek 9. listopadu v hospodě Teplické Výsluní. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu a pokračují po celé České republice.

Putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell přijede do Teplic tento čtvrtek v 18 hodin. Hosté hospody Teplické Výsluní se na místě potkají se sládkem Plzeňského Prazdroje, který zde slavnostně narazí dřevěný soudek se speciální várkou nefiltrovaného ležáku. Celkovou atmosféru doplní herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“. O zábavu a dobrou náladu se postará živá kapela.

Hlavním lákadlem akce je exkluzivní pivní zážitek v podobě nefiltrovaného piva z původního dřevěného soudku. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost najít ve své hospodě alespoň trošku atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell postupně navštíví řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Následovalo Brno, Ostrava a Olomouc, dále se na nefiltrované pivo z dřevěného soudku mohou těšit také milovníci plzeňského v Českých Budějovicích, Hradci Králové nebo Pardubicích. Na konci listopadu se roadshow symbolicky vrátí do Plzně.

Přijďte s námi oslavit 175 let od doby, kdy Pilsner Urquell změnil svět piva!

Svrchně kvašené pivo s příchutí vína uvařil Znojemský městský pivovar. Raritu pojmenoval Sauvin 11, protože aroma piva připomíná vinařskou odrůdu Sauvignon blanc, uvedla společnost v tiskové zprávě. Na výrobě piva se podílela také vinařská šlechtitelská stanice Ampelos a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

„Ampelos a VÚPS lokalizovaly vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentován výzkumným ústavem pivovarským a sladařským," uvedl Čestmír Benda ze znojemského pivovaru.

Pivo má podle něj silnou ovocnou chuť. Je ještě ozvláštněno chmelem, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc.

Kvasničné kultury
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vede dlouhodobě sbírku především pivovarských kvasinek, které uchovává v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Podle odborníků bez čisté kvasničné kultury, která zaručuje stabilní požadované vlastnosti, nelze zaručit dokonalou a vyrovnanou kvalitu piva.

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce své existence 2143 hektolitrů piva. Letos chce svůj výstav zdvojnásobit. Nová firma slavnostně otevřela svůj pivovar v areálu někdejšího Hostanu v listopadu 2015.

Nezávislý pivovar Falkon si k pátým narozeninám nadělil high-endový pivní bar s 8 kohouty čepovaného piva a více než 100 druhy piva v lahvích.

Malý bar s velkou nabídkou řemeslného piva a vystihujícím názvem Malý/Velký je otevřený od pondělí 7. listopadu. Nachází se jen pár kroků od I.P. Pavlova, na adrese Mikovcova 4, hned vedle restaurace Nota Bene. Otevřeno má každý den kromě neděle od 16. hodiny odpolední do 2. hodiny ranní.

"V Praze se dneska nachází několik desítek barů a restaurací, zacílených na řemeslná piva, ale mnoho z nich se svým konceptem nebo nabídkou piva dost podobá. Chybělo mi tu místo, kde bych si mohl dát čerstvý "ejl" z nějakého trendy evropského pivovaru nebo si vybrat v širší nabídce stále populárnějších spontánně kvašených piv," říká Jakub Veselý, provozovatel pivovaru Falkon a autor projektu Malý/Velký.

Malý/Velký myslí na dvou svých kohoutech na milovníky lokálních spodně kvašených ležáků, na dalších dvou pípách naleznete piva z pivovaru Falkon. Poslední čtyřka kohoutů patří svrchně a spontánně kvašeným pivům dovezeným z různých koutů Evropy. "Podařilo se nám dovézt skvělá piva ze severských pivovarů, jako je norský Lervig, švédské Brewski nebo dánské To Øl, vynikající piva z britských pivovarů Beavertown a Magic Rock nebo třeba osvěžující kyseláče z Belgie," dodává Jakub Veselý.

Znojemský městský pivovar uvařil svrchně kvašené pivo se silnou ovocnou charakteristikou. Podařilo se to i díky speciálnímu chmelu, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc. Pivo pojmenované Sauvin 11 % je pivovarskou i potravinářskou raritou.

Jejímu vzniku předcházela úzká spolupráce Znojemského městského pivovaru se šlechtitelskou stanicí Ampelos a Výzkumným ústavem pivovarským (dále jen VÚPS). Ampelos a VÚPS totiž lokalizoval vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentován VÚPS.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vede dlouhodobě sbírku především pivovarský kvasinek, které uchovává v tekutém dusíku při teplotě -196°C. Bez čisté kvasničné kultury, která zaručuje stabilní požadované vlastnosti, nelze zaručit dokonalou a vyrovnanou kvalitu piva.

Nemalý podíl v procesu a letité zkušenosti přinesl sládek Znojemského pivovaru Karel Čaněk a s technologickým poradenstvím se zapojila i společnost Czech Brewmasters.

Znojemský městský pivovar oslaví letos své 2 narozeniny. Pivovar je vybaven tradiční dvounádobovou varnou vhodnou pro vaření světlých i tmavých piv českého typu dekokčním způsobem. Současně to umožňuje výrobu jiných druhů piv infůzním způsobem, jako jsou např. ALE, stout a pšeničná piva. Pivo kvasí v otevřených kvasných kádích (spilce), vlastní zrání probíhá v ležáckých sklepích. Hlavní částí produkce je klasický ležák českého typu se stupňovitostí 11 %. V současné době se plánuje rozšíření kapacitních možností pivovaru. Do čtyř let je v plánu prodávat maximální kapacitu pivovaru, t.j. 10.000 hl ročně.

V polovině října se v Pivovarském domě v Praze setkali zástupci vítězných pivovarů, pivovarští odborníci, laičtí degustátoři i média na slavnostním předávání ocenění CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017. Do osmého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených v České republice bylo letos přihlášeno rekordních 14 pivovarů.

Pivovar PRIMÁTOR a.s. se svojí dlouholetou a širokou produkcí speciálních piv na této soutěži samozřejmě nechyběl a neodešel ani s prázdnou. Celkem přivezl sládek pivovaru Petr Kaluža, který ocenění přebíral tři krásné ceny. V kategorii světlá speciální piva zvítězil PRIMÁTOR® Exkluziv 16% a polepšil si tak o jedno místo oproti loňskému roku. V kategorii neobvyklých piv pak neměl konkurenci a zvítězil svrchně kvašený tmavý ležák PRIMÁTOR® Stout. Druhé místo v kategorii svrchně kvašených piv získal PRIMÁTOR® India Pale Ale, pivo s intenzivní hořkostí a 6,5% obj. alkoholu.

Přesvědčení o nevyhnutelnosti legalizace marihuany v dalších státech USA, případně i na federální úrovni, se odráží v aktuální akvizici americké skupiny Constellation Brands. Třetí největší pivovarská společnost ve Spojených státech koupila za 191 milionů dolarů (4,2 miliardy korun) desetinový podíl v kanadské firmě Canopy Growth, která se zabývá šlechtěním a pěstěním konopí.

Prodej piva ve Spojených státech klesá, je tak nejvyšší čas na rozšíření „omamné nabídky“. Takto uvažuje pivovarská společnost Constellation Brands, která prodává značky Corona a Modelo. V pondělí společnost oznámila, že převzala podíl 9,9 procenta v největším světovém výrobci legální marihuany Canopy Growth.

„Náš dosavadní úspěch byl výsledkem včasného rozpoznání spotřebitelských nálad a tohle může být další krok v této strategii,“ uvedl výkonný šéf Constellation Brands Rob Sands. Pro deník The Wall Street Journal dodal, že legalizace marihuany na celonárodní úrovni v USA je „vysoce pravděpodobná“.

Pivo ve Spojených státech zažívá po letech růstu slabší období. V posledním roce klesla spotřeba o 1 procento, letos banka Goldman Sachs očekává další pokles o 0,7 procenta. Víno ani tvrdý alkohol přitom úbytek spotřebitelské přízně nepotkal.

Samotné Constellation Brands se přitom daří, v posledním čtvrtletí dokonce vykázala 13procentní nárůst tržeb. Přesto nehodlá zůstat závislá na chmelovém moku, stoupající tržby byly dány spíše růstem cen. Od aktuální akvizice si firma slibuje mimo jiné pomoc s vývojem nealkoholického konopného nápoje.

Čerstvou akvizici ocenili investoři. Akcie Canopy vzali útokem a jejich cenu vyhnali o 20 procent. Nejde však o nic senzačního – nedlouhá historie titulu zná výhradně jen strmý růst. Od začátku roku akcie zhodnotily o 67 procent, za poslední rok dokonce o 117 procent.

Konopné akcie jsou v poslední době v hledáčku investorů. Důvodem není ani tolik obecné očekávání brzké legalizace, jako spíše blížící se schválení konopných léků daných firem regulačními úřady, především americkým FDA. Mezi takové firmy patří například GW Pharmaceuticals, Corbus či INSYS.

O legalizaci marihuany pro různé účely a na různých úrovních ve Spojených státech usilovala od její kriminalizace v roce 1937 řada iniciativ. První úspěch zaznamenaly v roce 1975 na Aljašce, kde tamní Nejvyšší soud zaštítil držení malého množství drogy pro soukromé účely právem na soukromí.

V listopadu 2012 byly prodej a držení marihuany pro rekreační účely povoleny ve státech Colorado a Washington. Podobný krok se stejnou mírou regulace zvolily o dva roky později státy Aljaška a Oregon. V loňském roce se přidaly Kalifornie, Nevada, Maine a Massachusetts. Marihuana pro medicinské účely je v různé míře povolena v 31 státech unie.

● Severočeský pivovar Falkenštejn vyrábí v průběhu roku 14 druhů piv.
● Pětina místních zaměstnanců má nějaký handicap.
● Podniku se daří, letos zvýšil objem výroby více než třikrát.
● Majitel firmy plánuje zřídit penzion.

Podnikatel Jan Srb ještě před dvěma lety vlastnil poradenskou firmu. Po 15 letech se rozhodl udělat změnu a stát se sociálním podnikatelem. Otevřel malý pivovar v Krásné Lípě u Rumburka, kde zaměstnává lidi s psychickými problémy.

Pivovar Falkenštejn je natolik úspěšný, že se letos po čtyřech letech fungování rozrostl do druhé budovy. S tím je spojené také více než trojnásobné zvýšení objemu uvařeného piva. Podnikatel plánuje do konce roku nad pivovarským provozem otevřít malý penzion s osmi pokoji a dvěma apartmány.

Obnova pivovarnické tradice
Historický dům na náměstí koupil Jan Srb od města v dezolátním stavu. Objekt zrekonstruoval i díky dotacím. "Počáteční investice do podniku se vyšplhala na 13 milionů korun, dotace činila čtyři a půl milionu," přibližuje majitel firmy.

Malý pivovar a přilehlou restauraci otevřel začátkem srpna roku 2013. Obnovil tak pivovarnickou tradici, která v Krásné Lípě zanikla s koncem druhé světové války. "Z původního pivovaru, který fungoval od druhé poloviny 19. století, už nic nezbylo," přibližuje místní historii Srb, který sice z regionu nepochází, k Českému Švýcarsku si ale vybudoval vztah v dětství, kdy oblast často navštěvoval se svými rodiči.

Pětina pracovníků s handicapem
Pivovar a restaurace zpočátku zaměstnávaly 10 pracovníků, polovina z nich měla mentální handicap. Podniku se postupně začalo dařit, přicházelo více zákazníků a provoz se rozšiřoval. Obsluhu hostů i výrobu piva bylo třeba zrychlit. "Ukázalo se, že je práce nad síly našich handicapovaných zaměstnanců. Později jsem s hrůzou zjistil, že polovinu energie vkládáme jen do toho, abychom tyto zaměstnance uřídili. To bylo neudržitelné," vypráví Srb.

Jeho podnik v současnosti zaměstnává 20 pracovníků, z nich čtyři lidi s různými psychickými i fyzickými problémy. Pracovníci se potýkají například se schizofrenií, maniodepresemi nebo s tím, že podstoupili vážné nemoci, kvůli kterým pobírají invalidní důchod.

Firma neustále roste, tržby činí zhruba 10 milionů korun. "Pivovar má mnohem větší potenciál, stále jsme ještě na začátku," říká spolumajitel.

Srb se před dvěma lety rozhodl zakoupit vedlejší budovu. Svým nápadem nadchl investora, který se stal vlastníkem 40procentního podílu ve společnosti.

Do vedlejší zrekonstruované budovy letos v květnu přesunuli výrobu. "Původně jsme měli kapacitu zhruba tisíc hektolitrů za rok, nyní můžeme za 12 měsíců vyrobit až tři tisíce hektolitrů," dodává Srb. Menší výroba v minulosti stála za tím, že podnik nemohl své zboží příliš distribuovat, 70 procent piva spotřebovali hosté v přilehlé restauraci.

V letní sezoně výroba stačila pokrýt pouze místní výčep. "S větší výrobou můžeme distribuovat dvě třetiny uvařeného piva. Proto jsme také nově zaměstnali obchodního manažera, který se stará o síť odběratelů," vysvětluje Srb. V současnosti mají o pivo ze severu Čech zájem desítky odběratelů, a to hlavně specializované prodejny piv, restaurace a několik penzionů. "Nově spolupracujeme také s pivními velkoobchody, díky nim se naše pivo dostane i do vzdálenějších lokalit, třeba i na Moravu nebo do Opavy," říká Srb. Falkenštejnské pivo nově nabízí také řetězce Makro a Globus v Ústí nad Labem, obchody jej zařazují do nabídky regionálních výrobků.

Prodej nezvyklých druhů piv roste
Mezi výhody malého pivovaru patří podle Srba například to, že může vyrábět různé druhy piv a nabídku pružně obměňovat. Pivovar v průběhu roku vyrábí 14 druhů piv, největší část tvoří spodně kvašená piva. Nejprodávanější je světlý ležák 11°. "Hodně vyrábíme ale i polotmavý ležák nebo speciál − tmavou čtrnáctku. Od loňského roku vaříme stále více svrchně kvašená piva typu ALE a IPA. Podíl těchto piv ve výstavu a v prodejích neustále roste," přibližuje sortiment spolumajitel podniku.

Pivovar připravuje také různé speciály, jako je nakuřované a medové pivo nebo "bock", což je silný ležák německého typu. V nabídce má krásnolipský pivovar také 22° pivo s názvem Náhlá smrt nebo naopak lehčí 9° s názvem Svižný Emil. Nápoj je pojmenovaný po legendárním běžci Emilu Zátopkovi. Veškerá produkce je nepasterizovaná a nefiltrovaná, nápoj si tak uchovává důležité živiny a prospěšné bakterie. Nevýhodou tohoto piva ale je, že nedosahuje takové životnosti jako pasterizované nápoje. "V chladu vydrží ve velmi dobré kondici dva měsíce," dodává Srb.

Na příští rok se pivovar chystá vařit pivo bavorského typu. Mezi další plány patří zprovoznění malého penzionu v prvním patře, tedy přímo nad provozem pivovaru, do konce tohoto roku. Osm pokojů a dva apartmány budou mít kapacitu 30 lůžek.

Chmel z Nového Zélandu
Autorem receptur a výrobních postupů je Oldřich Koza, který vyučuje na pražské střední průmyslové škole potravinářských technologií. Na výrobu dohlížejí dva sládci, kteří jsou shodou okolností bývalými žáky tohoto středoškolského učitele.

"Mají zkušenosti i z jiných pivovarů. Jeden působil nedaleko, druhý k nám přišel z pražské výroby," říká Srb, jehož nejoblíbenějším pivem z nabídky je polotmavá APA se 13 stupni.

Majitel pivovaru společně se sládky pravidelně ochutnává produkty konkurenčních malých pivovarů. "Chceme mít srovnání a zároveň tak čerpáme inspiraci," vysvětluje Srb, který své produkty vyváží také do nedalekého Německa, kde se účastní různých akcí a pivovar tam má také dva stálé odběratele.

Suroviny do podniku putují z Německa a ze Spojených států, ale i z Nového Zélandu, odkud firma získává speciální chmel na výrobu piv typu IPA.

Z poradenství do pivovaru
Podnikatel se k pivovarnictví dostal náhodou. Ještě před dvěma lety se živil prací v poradenské firmě, kterou spoluvlastnil. V roce 2015 svůj podíl prodal a rozhodl se zaměřit jen na vedení malého pivovaru na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Předtím totiž pracoval jak na pivovaru, tak v poradenství.

"Necítil jsem dostatek motivace zůstávat v poradenství, pivovar jsem bral jako výzvu. Po čtyřicítce to byla moje poslední šance udělat v životě nějaký zvrat. Nevím, jestli bych za deset let měl sílu udělat podobné rozhodnutí," uvažuje.

Každé podnikání je v začátcích náročné, řídit malý pivovar je podle Srba daleko obtížnější než vést poradenskou firmu. "Provoz pivovaru je extrémně náročná disciplína. V poradenství k práci stačí notebook a můžete začít vydělávat, pokud je vám za vaše rady a zkušenosti někdo ochotný zaplatit. Tak jednoduché to v pivovarnictví není," srovnává podnikatel, který v začátku investoval poměrně velkou částku s rizikem, že pokud firma nepřitáhne dostatečný počet hostů, nebude schopný půjčku splácet.

Společnosti se v severočeském regionu potýkají s nedostatkem kvalifikovaných uchazečů o práci. Do karet místním podnikatelům nehraje ani to, že se region nachází nedaleko hranic s Německem. "Lidé odtud za prací odcházejí do ciziny nebo do Prahy," jmenuje Srb a dodává, že současný tým pracovníků považuje za kvalitní. Kolektiv se svými spolupracovníky budoval téměř tři roky.

Nezávislost na státních dotacích
Firma za čtyři roky svého fungování využila jen několik státních dotací. "Kromě té počáteční dotace jsme za celou dobu provozu využili jen jednu půlroční, která se týkala podpory zaměstnání člověka, jenž byl dlouho zaregistrovaný na úřadu práce," vysvětluje Srb. Pivovar Falkenštejn v současnosti čeká na vyhodnocení své další žádosti o dotaci na pořízení nové technologie pro výrobu piva.

V budoucnu chce být firma na příspěvcích zcela nezávislá. "Není dobré na dotační pomoc příliš spoléhat," upozorňuje Srb. Státní či evropské příspěvky jsou podle něj těžko předvídatelné a administrativně náročné. "Dotační systém je komplikovaný. Pro podnikatele, kteří pracují s nějakým časovým plánem investic, je spoléhání na dotace poměrně rizikové. Doba vyhodnocení, schválení a přidělení dotace bývá zpravidla mnohem delší, než je avizováno v harmonogramu," přibližuje Srb.

„Při vaření ležáku nemůžete skrýt žádné vady,“ říká Petr Bednář, čerstvý držitel ceny Sládek roku, udělované Sdružením přátel piva, a zároveň prozrazuje, jaký druh piva je jeho nejoblíbenější. Pro Bednáře, který toužil vařit pivo odmalička a svůj sen si plní na té nejvyšší možné úrovni, je zkrátka český ležák plzeňského typu královská meta.

Ve studiu Radia Wave mluvil o rozdílech mezi velkými a malými pivovary a naboural některé pivní mýty – třeba ten, že je české pivo nejlepší na světě.

„Na základce mě bavila chemie a táta mi řekl, ať jdu vařit pivo,“ prozradil Petr Bednář poměrně jednoduchou dráhu, jak se dostal ke svému povolání. Na své cestě za vařením vystudoval i vysokou školu a mluví tak o sobě jako o jednom z mála inženýrů, kteří vaří pivo v minipivovaru. Bednář zatoužil tvořit vlastní pivo prakticky hned v okamžiku, kdy ho poprvé ochutnal. Ještě před dosažením plnoletosti si tak na víkend zabíral celou kuchyni a snažil se svoje vědomosti přetavit v tekutý výsledek. Trend domácího vaření piva podporuje i dnes, podle něj jde ruku v ruce s tím, jak se lidé o pivo zajímají.

Jak se podle Bednáře liší průměrný sládek od sládka, který se může pyšnit titulem Sládek roku? „Člověk by do té práce měl dát něco ze sebe, nebát se vlastních nápadů, zároveň si ale musí být vědomý toho, co vlastně dělá. Vaření musí být promyšlené, ale určitá kreativita, tvořivost a experimentování je taky na místě.“ Místo pro kreativní sládky zároveň pořád je, zatímco ve Spojených státech zabírají minipivovary 15 % trhu, v České republice je to jenom kolem 2 %. Boom minipivovarů stále pokračuje, podle Bednáře ale rozhodně není pravda, že by byl každý minipivovar automaticky kvalitnější než ten velký.

„V minipivovaru se zkrátka jenom víc vidí, jak to ten člověk umí. Máme tu spoustu piv z minipivovarů, které jsou plné technologických vad. Každému ale chutná něco jiného, je to subjektivní.“ Bednář neodsuzuje ani snahu velkých pivovarů naskočit na rozjetý vlak a nabídnout zákazníkům pivní speciály nebo neobvyklé druhy piv. „Svědčí to o tom, že i ty dvě nebo tři procenta pivovarů jsou schopny ovlivňovat celý trh,“ dodává sládek roku.

Je česká pivní scéna ještě pořád unikátní? Jsme na tom v porovnání se zahraničím pořád dobře? A čím je české pivo jedinečné? Poslechněte si celý rozhovor!