Novinky a zajímavosti ze světa piva

Přerovský pivovar Zubr letos oslavil 145 let a i v budoucnu se chce zůstat u klasické výroby piva v otevřené spilce, kde pivo kvasí v kádích na téměř dvou tisících metrech čtverečních. Na příští rok plánuje pivovar investovat přes milion eur (přes 25,5 milionu korun) do nového systému filtrace.

„V posledních letech se investovalo prakticky do všech provozů. Od robotických strojů na balení a paletování, po novou strojovnu a kotelnu,“ říká ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček s tím, že cena tří robotických strojů dosahuje osmnácti milionů korun. Pokles spotřeby čepovaného piva, který způsobil zákon o EET a protikuřácký zákon, již pivovar pocítil a kompenzuje jej většími prodeji piva v plechovkách a lahvích. Roční výstav podniku je 255 tisíc hektolitrů. „Stále hledáme nové trhy. Máme označení České pivo a na to v zahraničí slyší. Nejvýznamnějším exportním trhem je pro nás Slovensko, ale část vývozu jde i na Kapverdské ostrovy, do Číny a Vietnamu,“ dodává Pluháček.

V pivovaru jsou zastánci tradičního českého piva, přesto každoročně představí nějakou novinku či speciál. Letos je jí Zubr Gradus. „Inspirovali jsme se loňským úspěchem našeho speciálu Jarní ležák, na který byly v restauracích příznivé ohlasy. Proto jsme se rozhodli dvanáctistupňový ležák zařadit do naší stálé nabídky. Gradus se vaří ze dvou druhů sladů, klasického a sladu karapils, který pivu dodává charakteristickou plnost,“ uvedla k novinkám v pivovaru sládková Nataša Rousková.

Patnáct tisíc plechovek za hodinu dokáže pivem naplnit nová stáčírna ukrytá v Pivovaru Svijany. Plnicí linka za více než sto milionů korun už běží ve zkušebním provozu.

Jeden z největších výrobců piva v Česku si od nejvyšší investice ve své historii slibuje zdvojnásobit vývoz tuzemského národního nápoje do zahraničí. Pivovar též sleduje světové trendy. V zahraničí je totiž podíl plechovkového piva na trhu daleko vyšší než u nás. Avšak poptávka po hliníku stále stoupá i v Česku.

Ředitel: Plechovky jsou trend
Svijany se tak již nemusejí spoléhat při stáčení na externí dodavatele. Zkušební provoz plnící linky pravděpodobně skončí poslední den roku. Ředitel pivovaru Roman Havlík říká, že vlastní stáčírna rozšíří pro podnik možnosti prodeje do zahraničí.

„Plechovky jsou trend, který jde neustále nahoru. Nemohli jsme tedy čekat a museli jít s trhem a investovat. Plechovky jsou navíc lehčí než sklo, což nám umožní úspory při dopravě,“ uvedl Havlík.

Podle ředitele by Svijany chtěly vyvážet do zahraničí zhruba deset procent jejich výstavu. „Dnes je to asi pět procent,“ dodal Havlík.

Nejvíce piva vyváží Svijany do sousedního Slovenska. Tam se prodává téměř 40 tisíc hektolitrů chmelového moku. Pivovar vyváží ale také do Německa, Polska a Chorvatska.

Pivovar nikdy neuvažoval o PET láhvích
Sládek pivovaru Petr Menšík doplňuje, že plechovky nejsou trendem jen ve světě, ale zájem o ně roste i doma.

„Podíl v jiných státech Evropy je daleko vyšší než u nás, ale podle posledních statistik ze září prodej piva v ostatních obalech klesl, plechovkového se však prodalo o jedenáct procent více,“ řekl Menšík.

Dodal, že pivovar nikdy neuvažoval o prodeji piva v PET láhvích. „Petku nepovažujeme pro tradiční české pivo za důstojný obal,“ doplnil Menšík.

Do plechovek zatím zkušebně plní pivovar Svijanský Máz a nealkoholického Vozku. Postupně by ale měla přibýt i další piva. Plnicí linka umí plnit i třetinkové plechovky, o jejich výrobě ale ve Svijanech zatím neuvažují, jelikož je o ně mizivý zájem.

Linku bude mít i Konrad
Svijany nejsou jediným pivovarem v Libereckém kraji, který chce jít s dobou. Do výstavby linky na stáčení piva do plechovek se chce pustit také pivovar Konrad ve Vratislavicích nad Nisou. Dosud se dá v plechovce koupit pouze dvanáctka této značky, do budoucna se nabídka rozšíří i o další druhy.

„Zájem je hlavně o lehčí piva a samozřejmě také o nealko,“ sdělil před časem Petr Hostaš, sládek a ředitel pivovaru. Koupit si budou moci zákazníci jak třetinku, tak i půllitrovou plechovku. Finančně je výstavba linky dost náročná, podle Hostaše se přiblíží až ke stu milionů korun.

Stále větší oblíbenosti plechovek si všiml i Český svaz pivovarů a sladoven. „Z pohledu pivovarů představují plechovky hudbu budoucnosti,“ uvedl svaz k prudkým nárůstům ve zprávě vydané na konci srpna.

Důvodů rostoucí obliby je podle svazu několik. Plechovkové pivo se hodí na cesty a lidé se nemusí otravovat s vracením lahví. Hodí k různým marketingovým kampaním a navíc se zřejmě začíná vyplácet i ekonomicky. Neplatí totiž již opakovaná teze, že plech je nejdražším obalem.

Pivovary investují desítky až stovky milionů do vlastních stáčecích linek, které jim v dlouhodobém horizontu tento obal zlevňují. Důvodem investic je i to, že jak spotřeba piva v plechu roste a firmy, které se zabývají stáčením piva pro pivovary, mají plné kapacity. Stamiliony do vlastních linek investoval kromě Svijan například Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

● Svijanský Kníže i Svijanská Kněžna na stupních vítězů v letošním ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS
● Pivovar Svijany drží se svými pěti speciály 27,6 procenta českého trhu

Dva svijanské speciály zabodovaly v letošním osmém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 a připsaly si tak do dlouhého seznamu ocenění další dvě položky. V kategorii světlá speciální piva obsadil Svijanský Kníže 13 % druhé místo z třinácti přihlášených vzorků piv, v kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály přiřkla dvacetičlenná hodnotitelská komise třetí cenu tmavé třináctce Svijanská Kněžna. V obou případech se jedná o klasické české spodně kvašené pivo, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu.

Zástupce společnosti PORT spol s r. o., která soutěž ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským organizuje, předala ocenění CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů v říjnu v Praze. Zástupci Pivovaru Svijany si jej převzali dnes přímo ve Svijanech. „Zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste. Tomu odpovídá i jejich stále se rozšiřující nabídka od pivovarů. A pivovar ve Svijanech patří k úspěšným účastníkům soutěže již po několik let a letos získaná ocenění to jen potvrzují,“ řekl při předávání ceny sládkovi Pivovaru Svijany Petrovi Menšíkovi ředitel společnosti PORT Ing. Josef Vacl, CSc.

Největší výrobce speciálních piv pro český trh
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni pokrýval celkovou domácí spotřebu českých speciálů z 27,6 procenta (19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů). Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Této definici vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv, která se loni na celkové produkci pivovaru dohromady podílela z 3,45 procenta (vedle Svijanského Knížete a Kněžny ještě nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit jednou ročně v rámci Dnů českého piva). Letos do konce října jich Pivovar Svijany uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu očekává tradičně před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

Obě oceněná piva se v posledních letech pravidelně umisťují na stupních vítězů soutěží Pivo České republiky, Česká pivní pečeť nebo Česká chuťovka i nejrůznějších příležitostných degustačních soutěžích. „Obou cen, stejně jako všech předchozích ocenění, která naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbírala, si velice vážíme. Svědčí o tom, že je ve Svijanech skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silná piva tak, aby byla dobře pitelná, totiž není vůbec jednoduché,“ řekl sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Více než čtvrtina českých pivních speciálů pro domácí trh se vyrábí ve Svijanech. Tradičního spodně kvašeného piva, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu i alkoholu, loni samostatný pivovar s celkovým ročním výstavem 625 tisíc hektolitrů českým konzumentům dodal několikanásobně více než velké pivovarské společnosti. „Vyrábět silné pivo tak, aby lidem chutnalo a rádi se k němu vraceli, je vrcholem pivovarského řemesla. V tomto případě se pivovary na žádné úsporné moderní technologie příliš spoléhat nemohou,“ komentuje výjimečnou pozici Pivovaru Svijany jeho sládek Petr Menšík.

Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni takto silného piva Pivovar Svijany dodal 19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů a obsadil tak v tomto segmentu 27,6 procenta českého trhu. Potvrdil tím svou dlouhodobou pozici s odstupem největšího výrobce speciálních piv pro český trh.

Definici speciálu vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv - Svijanský Kníže, Svijanská Kněžna, nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější sváteční Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit pouze jednou ročně v rámci Dnů českého piva. Na celkové produkci pivovaru se loni dohromady podílely z 3,45 procenta. Letos jich do konce října uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu ovšem očekává tradičně až před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě totiž nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

„Naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbíraly celou řadu nejrůznějších ocenění, naposledy v soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017. Všech si nesmírně vážíme. Svědčí o tom, že ve Svijanech speciály skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silné pivo tak, aby bylo dobře pitelné, totiž není vůbec jednoduché,“ říká sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík. „Alkohol je inhibitor kvašení, proto je velmi obtížné prokvasit pivo třeba s patnácti procenty extraktu tak, aby v něm nedominovala sladká chuť, mělo vyvážený charakter a dobře se pilo. Chuť všech speciálů je navíc daleko koncentrovanější a měla by být také co nejvyváženější, takže jakékoli případné technologické pochybení by se u nich projevilo daleko více než u standardních ležáků,“ vysvětluje.

Kněžna + Kníže: ideální řezaná kombinace
Svijanský Kníže 13 % je silnější sváteční pivo, vyráběné tak, aby ještě více vynikly chutě a vůně typické pro ležáky. Pivovar jej vyrábí nejdéle ze všech speciálů – již od poloviny devadesátých let – a je také nejoblíbenější: tvoří téměř polovinu celkového výstavu speciálních piv ve Svijanech. Vyznačuje se příjemně hořkou a plnou chutí. Jeho tmavý protějšek - Svijanská Kněžna 13 % - se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které mu dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získal jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout různé chutě, vůně a stupňovitosti. Výborně si v tomto směru Kněžna rozumí právě třeba se Svijanským Knížetem.

Vedle Svijanského Knížete a Kněžny Pivovar Svijany nabízí ještě dva novější speciály - nefiltrovaný Kvasničák a skutečně sváteční pivo Baron, které se začaly vyrábět až v tomto století. Kvasničák 13 % při výrobě neprochází filtrací, takže je v něm zachován plný obsah kulturních pivovarských kvasinek. Jemně zakalené pivo se vyznačuje příjemně hořkou chutí a lze je servírovat přímo ze svátečních dvoulitrových skleněných džbánů nebo litrových designových lahví. Nejsilnější svijanský speciál Baron 15 % se vyrábí jako ležák, který si všem ve sklepě poleží až tři měsíce. S 6,5 % alkoholu je velmi silný, ale při prvním napití tak vůbec nepůsobí: nemá ani nadměrně sladkou nebo dominantní alkoholovou notu. Stejně jako všechny ostatní svijanské speciály není pasterovaný.

Během letošních zářijových Dnů českého piva Pivovar Svijany k těmto čtyřem speciálním pivům přidal i jedinou várku hutného speciálu s výraznou jantarovou barvou a 5,5 procenty alkoholu – Dux 13 %. Odborníci a hosté vybraných restaurací, kteří jej měli možnost ochutnat, jej přijali s nadšením, na jeho další várku si ale musejí počkat. „Přestože byl Dux velmi dobře přijat a zákazníci se nás na něj stále ptají, tak počítáme nadále s tím, že to bude výroční pivo, které budeme vařit pouze jednou ročně a to při příležitosti Dnů českého piva,“ řekl Petr Menšík.

„V širším slova smyslu jsou ovšem dnes vlastně všechna svijanská piva speciální - už tím, že se vyrábějí z ručně vyrobených humnových sladů dnes bohužel pomalu vymírající klasickou technologií výroby českého piva spočívající v dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání v ležáckých sklepích, která si vyžaduje více péče a pozornosti než moderní technologie hromadné produkce,“ uzavřel Petr Menšík.

Až do poloviny letošního června probíhala v centru Kralup nad Vltavou demolice někdejší pivovarské kvasírny. Zmizely i její nevzhledné chátrající přístavby. Z původního pivovaru zbyla budova, o jejímž dalším osudu jednalo kralupské zastupitelstvo na svém posledním zasedání.

Vedení města navrhlo její přebudování na městské kulturní centrum. V návrhu obnovy se uvažuje o tom, že by sem bylo přemístěno městské muzeum, městská knihovna, základní umělecká škola a další prostory by byly vymezeny ke komerčnímu využití. Zmíněné instituce jsou teď většinou v „nesprávné“ lokalitě. Po přemístění budou lépe dostupné veřejnosti ze sídlišť na obou vltavských březích a budou mít dostatek prostoru pro své četné aktivity. Otevřeně se mluvilo o tom, že by v nově vzniklém kulturním centru byla i restaurace. Zvažuje se rovněž možnost provozu minipivovaru, který by do města aspoň symbolicky vrátil tradiční vaření piva – ovšem v omezeném měřítku. Budova by si zachovala svůj stávající industriální vzhled.

Po pečlivém uvážení a diskuzi zastupitelé záměr přestavby bývalé pivovarské sladovny na městské kulturní centrum schválili.  Poté, co vyslovili podporu této finančně náročné akci, nastínil senátor a starosta Kralup Petr Holeček vizi naplnění tohoto záměru. Tamní radnice počítá s jeho oficiálním představením veřejnosti v kinosálu kralupského kulturního centra Vltava v průběhu zimního období. Na rekonstrukční akci bude se vší pravděpodobností nutný úvěr, který podle názoru diskutujících zastupitelů zatíží město nejméně na dvě volební období.

Kralupský pivovar existoval od roku 1872 a výroba piva zde byla ukončena roku 1979. Objekt byl následně do devadesátých let minulého století stáčírnou piva, které se sem vozilo odjinud. Po uvolněném prostoru již zbouraného někdejšího hotelu Praha se tak rozšířilo i Palackého náměstí, jehož konečná podoba by měla být dokončena podle architektonické vize v letech 2018 až 2019.

Vyrazili jsme pro změnu do Malenovic. Ochutnat místní pivo a vyzvědět něco málo o historii pivovaru Zlínský švec. Dozvěděli jsme se třeba, že se tu vařilo pivo už před 600 lety. No vážně! Povídání s majitelem pivovaru Martinem Velískem rozhodně stálo za to.

Budova, ve které dnes působí malenovický pivovar, byla opravdu postavena pro vaření piva. V 16. století patřila ke šternberskému hradu, který se tyčí na návrší přímo nad pivovarem. A až do roku 1942 se tu opravdu vařilo pivo.

„Prozkoumali jsme archiv na Klečůvce, v Brně i Šternberský archiv a pátrali jsme po tom, jak to tu bylo dřív. Zjistili jsme třeba, že v šedesátých letech tu proběhla velká přestavba na sklad zeleniny, která zásadně změnila dispozice budovy a zničila také řadu historických prvků, které by se asi jinak dochovaly,“ popisuje historii Martin Velísek. „Na druhou stranu je to ale možná dobře, protože v budově, kde dnes sídlíme, byla dřevěná střecha, která by asi do dnešních dní vzala za své.“

Ve své době však měla střecha ze dřeva zásadní význam. Pivo se chladilo tak, že se čerpalo na půdu, kde leželo v mělkých nádobách a ochlazovalo se vzduchem, který proudil pod speciální konstrukcí střechy. Dnes už je něco takového nepředstavitelné, ale dřív to fungovalo docela dobře. Až na nějaké ty plísně a jiné chuťovky.

Jinak se také pivo chladilo ledem. Kdybyste se šli podívat do místní chladírny, najdete místnost se stěnami širokými jeden a půl metru. Právě sem se v zimě a na jaře ukládal led z nedalekého pivovarského rybníka, který byl tam, kde jsou dnes pozůstatky koupaliště Riviéra. Led z tohoto rybníka tu díky silným stěnám vydržel celý rok.

A jak se vůbec sládek a majitel pivovaru dostal k vaření piva? „V roce 2003 jsem jel na služební cestu do Berlína a chtěli jsme se s mou, tehdy budoucí, manželkou někde zastavit na oběd. Kamarád mi poradil, abych se zastavil v Chýni u Prahy, že tam vaří pivo a že se tam i dobře najíme. Přijeli jsme tam a nadchlo mě to natolik, že jsme nakonec do Berlína dorazili až o den později. Vůbec se mi nechtělo odtamtud odjíždět. V té době bylo minipivovarů v Čechách jenom pár, ale se mnou se to od té doby veze.“ Začal jako teoretik, pročetl snad všechnu dostupnou literaturu a začal pivo vařit v rodinném domku v Sazovicích. Když už pivovárek zabíral polovinu domu, přestěhoval se do bývalého malenovického pivovaru a začal pracovat na tom, aby místo zase získalo svoji tehdejší slávu.

V pivovaru se dnes běžně vaří 5 druhů piv a sezónně se k nim přidávají různé další. V létě třeba osmička pro cyklisty, v zimě zase silnější piva, teď na podzim filtrované pivo. „Zkoušíme ale také americké chmely, které mohou mít různé ovocné příchutě,“ upřesňuje Martin Velísek. „Nejsme úplně malý pivovar, ve kterém se pivo vaří přímo v hospodě a jenom pro tu hospodu. My dodáváme do řady hospod po celém kraji, a také do farmářských prodejen. Sami si pivo zavážíme, protože je to nefiltr a je potřeba, aby se k lidem dostávalo co nejčerstvější. Raději jedeme k zákazníkům dvakrát týdně, než aby točili špatně skladované pivo.“

My zlínští už Švece dobře známe. Kdo ho ale ještě nezkusil, měl by ho přijet ochutnat právě sem. V zimě pod klenutými stropy hospůdky, v létě na zahrádku na některé z hudebních odpolední. Řekněte, že už teď se vám nesbíhají sliny na pěkně orosený půllitr s bílou pěnou.

V budoucnu chtějí v pivovaru do plechovek plnit až 20 procent produkce. Výstavba moderní stáčecí linky stála více než 100 milionů korun a je největší investicí v novodobé historii pivovaru. Moderní zařízení je schopné za hodinu naplnit 15.000 plechovek, řekl dnes ČTK sládek Petr Menšík.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji. Loni dodal na trh rekordních 624.890 hektolitrů piva. Pivo v plechovkách prodává od roku 2001, zatím si je ale nechával stáčet u externích dodavatelů. Svijanští nikdy nešli cestou plastových lahví. "Plechovky se pro tento účel používají již více než 80 let, takže je - na rozdíl od PET lahví - můžeme považovat za dostatečně tradiční a důstojný obal pro naše poctivé pivo," poznamenal Menšík.

Do plechovek zatím zkušebně plní pivovar Svijanský Máz a nealkoholického Vozku. Postupně by ale měla přibýt i další piva. Linka umí plnit i třetinkové plechovky, o jejich výrobě ale ve Svijanech neuvažují. "O třetinkové plechovky není zatím na trhu zájem, jsme připraveni, pokud bude poptávka, tak linka je připravená, jednoduše ji přestavíme na třetinky. V tuhle chvíli je největší poptávka po půllitrovkách," doplnil Menšík.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka jsou plechovky mezi odběrateli stále populárnější, protože není nutné obaly vracet do obchodu jako v případě lahví. Zvýšený zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého loni celková česká spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent a tvořila šest procent celkové spotřeby. V evropských zemích se ale podíl plechovkového piva pohybuje podle Havlíka mezi 20 a 40 procenty a v celosvětovém měřítku je ještě vyšší. "Rostoucí zájem v Česku ukazuje i to, že zatímco v září u všech ostatních obalů prodej piva klesl, plechovkového se prodalo o 11 procent víc," řekl.

Nová plnicí linka podle Havlíka rozšíří pro Pivovar Svijany možnosti prodeje do zahraničí. Plechovky jsou lehčím obalem než sklo, což znamená nemalé úspory na dopravě. Pivo v nich má navíc půlroční trvanlivost, zatímco to lahvové jen tři měsíce. Na export jde zatím zhruba pět procent produkce svijanského pivovaru. Nejvíc na Slovensko, kam se prodává téměř 40.000 hektolitrů piva, pivovar vyváží i do Německa a Polska. "Do budoucna bychom chtěli vyvážet zhruba deset procent našeho výstavu," dodal Havlík.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil za letošní tři čtvrtletí produkci piva o 3,5 procenta na 252.900 hektolitrů. U jeho nejprodávanějšího jedenáctistupňového světlého piva se odbyt v meziročním porovnání zvýšil o čtyři procenta, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivovar postupně modernizuje výrobu, práce se nedávno týkaly i pivovarského komína.

Na letošní výsledky pivovaru měly kromě počasí vliv i prosincové zavedení elektronické evidence tržeb (EET) v restauracích a následný zákaz kouření platný od 31. května. »EET méně než jsme čekali a zákaz kouření více, než jsme čekali,« uvedl Mikulášek. Podotkl, že na větší hodnocení dopadu zákazu kouření je ještě brzo, ale podle prvních ohlasů, které má pivovar od "svých" hostinských, se návštěvnost restaurací snížila. Projevilo se to nejvíc s podzimem, kdy začala být kuřákům venku před hospodami zima.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo. Světlá jedenáctka se na celkovém prodeji od ledna do konce září podílela téměř 30 procenty. Na odbytu mají výrazný podíl také další světlá piva značky Bernard, desetistupňové a dvanáctistupňové.

Loni se roční výstav humpoleckého pivovaru zvýšil o 4,4 procenta na rekordních 315.400 hektolitrů piva. Kvůli dlouhodobému růstu produkce podnik rozšiřuje zázemí, letošní investice se týkaly i provozu na stáčení piva do láhví a varny. Nyní pracovníci v pivovaru instalují výkonnější kotel, který dodává páru potřebou pro výrobu piva. Pracovníci zároveň opravili nerezovou vložkou vnitřek pivovarského komínu měřícího 32 metrů.

Tržby za tři čtvrtletí pivovar ještě nezveřejnil. V prvním letošním pololetí činily jeho tržby za pivo 345,5 milionu korun, zatímco ve stejné době minulého roku 331,3 milionu Kč.

Konceptové restaurace Plzeňského Prazdroje „Pilsner Urquell Original Restaurant“ získaly jubilejní třicátý přírůstek. V srdci historického jádra Prahy na Staroměstském náměstí byl nyní slavnostně otevřen Pilsner Urquell Original Restaurant Staroměstská.

Pivo se v nové restauraci čepuje z šesti měděných tanků, z nichž každý má objem 500 litrů. Dva z nich dvorní architekt PUOR restaurantů Jiří Hanzlík umístil tak, že jsou viditelné přímo ze Staroměstského náměstí.

„Jsme rádi, že se nám podařilo získat tohoto zákazníka v samém centru Prahy a na nejlukrativnějším místě. Rekonstrukce prostor byla zásadní a proběhla v rekordně krátkém čase,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Nová restaurace servíruje zejména domácí speciality české kuchyně, tuto nabídku doplňují burgery a mezinárodní jídla z dílny šéfkuchaře Zdeňka Lišky - zejména čerstvé těstoviny a čerstvé ryby. Umístěná je v historickém domu U Lazara a hostům nabízí celkem 180 míst. Dalších 70 míst je pak na celoroční kryté venkovní zahrádce situované přímo do náměstí.

Hlavní část restaurace, která je otevřená denně, je uspořádána tak, aby v ní našli místo jak jednotlivci či páry, tak i větší turistické skupiny. Interiér je vybaven dřevěným stylový nábytkem, jeho výzdobu tvoří artefakty a kopie historických originálů. Tak jako v jiných restauracích této prestižní sítě nechybí ani zde obrazy, dobové fotografie, certifikáty a reklamní cedule, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Plzeňský Prazdroj se prostřednictvím programu konceptových hospod a tankoven snaží poskytnout unikátní zážitek s nejoblíbenějšími českými pivními značkami, a tím zvednout Čechy z domácích sedaček a přilákat je do hospod. „Kromě unikátního prostředí a atraktivního vizuálního konceptu nabízíme provozovatelům konceptových hospod a tankoven i komplexní program péče o pivo, školení obsluhy a další poradenství,“ uvádí Tomáš Mráz. Pivo z tanků je mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější a zájem o tento koncept proto stoupá i u hospodských. „Tankoven máme otevřeno již téměř 850, prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," doplňuje Tomáš Mráz.

Koncept Pisner Urquell Original Restaurant vznikl před 23 lety s cílem nabízet ležák Pilsner Urquell té nejvyšší kvality ve spojení s kvalitní českou kuchyní v příjemném prostředí evokujícím atmosféru historického pivovaru. Všechny restaurace této prestižní sítě mají jednotící prvek v podobě výčepu s dominantní měděnou pánví. Z celkem třicítky PUOR restaurací jich je nejvíce – celkem 17 – v Praze. Prvním pražským Pilsner Urquell Original Restaurantem byl ten U Vejvodů.

Výhodou tankových restaurací je, že v nich zákazníci vždy dostanou pivo té nejvyšší kvality, neboť při cestě z pivovaru až na stůl se nedostane do kontaktu se vzduchem a po celou dobu se skladuje v optimálních podmínkách ve stálé teplotě kolem 7° C. Plzeňský Prazdroj začal moderními tankovnami vybavovat hospody již v polovině devadesátých let. Tankové pivo nabízejí všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Nejpočetnější zastoupení mezi tankovnami má značka Gambrinus (kolem 400).

Do dvou let bude mít Jičín nový soukromý minipivovar s pivními lázněmi. Jičínští se tak možná dočkají svého točeného Cipíska nebo Rumcajse, což zvedne turistický ruch ve městě i Českém ráji o tisíce lidí.

Posledními, kdo v Jičíně vařil pivo, byli za raného novověku jezuité. Svůj vlastní pivovar sedmnáctitisícové město nikdy nemělo. To se teď změní.

"Jak se piva budou jmenovat, ještě nevíme. A co se týká Cipíska nebo Rumcajse, museli bychom vyřešit i autorská práva," říká Richard Kopáček s odkazem na hrdiny loupežnických pohádek Václava Čtvrtka, které k Jičínu neodmyslitelně patří.

Kopáčkova firma chce minipivovar vybudovat. Rodilý Jičíňák, který žije a podniká v Praze, se rozhodl podnik v Českém ráji vybudovat nejen proto, že na vysoké škole vystudoval kvasnou technologii, ale také aby pozvedl cestovní ruch v rodném městě.

Inspiroval se u svého kamaráda, který už několik let úspěšně provozuje pivovar a pivní lázně v Rožnově pod Radhoštěm.

"Je to město zhruba stejné velikosti jako Jičín. A stejně má co nabídnout turistům, hlavně skanzen. Už víme, že pivovar a lázně do města přilákají navíc kolem deseti tisíc turistů ročně," vysvětluje Kopáček.

Své pivo bude vařit v historické budově bývalého bytového podniku na Komenského náměstí, kterou jeho firma Sitim nedávno koupila od radnice.

"Dům se nám dlouho nedařilo prodat, nakonec jsme se dohodli s investorem, že ji koupí za sedm a čtvrt milionu korun," říká jičínský místostarosta Petr Hamáček. Firma je ve fázi projektování a diskusí s úřady. Budova z první poloviny 17. století je totiž památkově chráněná a hlavní slovo při její přestavbě budou mít památkáři.

"Jak bude příprava pokračovat, měli bychom se dozvědět asi za dva týdny. Zároveň budeme pokračovat i ve snaze získat na stavbu nějakou dotaci," uvádí Kopáček. Na dotaci a stavebním řízení bude záviset i termín otevření. Nejoptimističtější výhled je už ke konci příštího roku.

Investor bude vyrábět speciály, vzniknou i pivní lázně
Pivo by v Jičíně rádi vařili tradiční technologií doplněnou o ty moderní. Vše bude záležet na návrhu specializované firmy, která pivovar navrhne na míru. Pod rukama zkušeného sládka potečou jak tradiční piva, tak i různé sezonní speciality.

"Určitě bychom rádi vařili sváteční piva, ale třeba i speciály pro ženy," nastiňuje investor. Součástí pivovaru budou i pivní lázně, které by měly být hlavním turistickým lákadlem.

"Máme představu, že by přilákaly dospělé návštěvníky města, kteří si budou chtít večer odpočinout," popisuje svoji vizi Kopáček.

Investor by rád úzce spolupracoval i s městem. Podle prvních odhadů by totiž pivovar v plném provozu mohl zaměstnat až 20 lidí. Radním se jeho záměr rovněž zamlouvá.

"V Jičíně se dřív pivo vařilo, i když jen v malých pivovarech, protože tu nebyla moc kvalitní voda. Ale časy se mění a voda také," míní místostarosta Hamáček.